OBEC HROBČICE ÚPRAVA DRUHOVÉ A PROSTOROVÉ SKLADBY LESNÍCH POROSTŮ V ČESKÉM STŘEDOHOŘÍ - HROBČICE

OBEC HROBČICE PROJEKT OPŽP

ÚPRAVA DRUHOVÉ A PROSTOROVÉ SKLADBY LESNÍCH POROSTŮ V ČESKÉM STŘEDOHOŘÍ - HROBČICE

©EKOLES-PROJEKT s.r.o.

Květen 2013

Obec Hrobčice – Projekt OPŽP – Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů v Českém středohoří - Hrobčice

Obsah 1.

VŠEOBECNÉ ÚDAJE .................................................................................................................................................. 4 1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE OBJEDNATELE ......................................................................................................4 1.2 ZPRACOVATEL PROJEKTU .......................................................................................................................4 1.3 PŘEDMĚT SMLOUVY A DÍLA .....................................................................................................................4 1.4 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - PRIORITNÍ OSA 6 ................................................................5 1.4.1 Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny - cíle a strategie ..................................................................... 5 1.4.2 Zaměření a zdůvodnění oblasti 6.3 – „Obnova krajinných struktur“........................................................................ 6 1.4.3 Souhrn podporovaných projektů v rámci oblasti 6. 3, podmínky přijetí žádosti ....................................................... 6 1.5 ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE ..................................................................................8 1.6 ORIENTAČNÍ MAPA ..................................................................................................................................9

2.

LOKALIZACE, PŘÍRODNÍ POMĚRY A CÍLE PROJEKTU ................................................................................ 10 2.1 LOKALIZACE PROJEKTU ........................................................................................................................ 10 2.1.1 Lokalizace dle jednotek prostorového rozdělení lesa (JPRL) ................................................................................. 10 2.1.2 Lokalizace v ZCHÚ .............................................................................................................................................. 10 2.1.3 Lokalizace dle katastru nemovitostí ...................................................................................................................... 11 2.1.4 Rozložení projektu dle pásem ohrožení.................................................................................................................. 12 2.2 PŘÍRODNÍ POMĚRY PROJEKTU V ČESKÉM STŘEDOHOŘÍ ........................................................................ 13 2.3 ZÁMĚRY A CÍLE PROJEKTU .................................................................................................................... 16 2.3.1 Obecně................................................................................................................................................................. 16 2.3.2 Pojetí polyfunkčního hospodaření v lesích ............................................................................................................ 17 2.3.3 Lesní porosty v Českém středohoří........................................................................................................................ 18 2.4 ORGANIZAČNÍ A PROSTOROVÉ ROZDĚLENÍ LESA POUŽITÉ PŘI OZNAČOVÁNÍ PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ 19 2.4.1 Organizační rozdělení .......................................................................................................................................... 19 2.4.2 Prostorové rozdělení lesa ..................................................................................................................................... 19 2.5 SADEBNÍ MATERIÁL ............................................................................................................................... 20 2.5.1 Druhová skladba .................................................................................................................................................. 20 2.5.2 Kódování sadebního materiálu ............................................................................................................................ 20 2.5.3 Přehled množství a typů sadebního materiálu........................................................................................................ 21 2.5.4 Obecné požadavky jakosti (kvality) sadebního materiálu ....................................................................................... 21 2.5.5 Požadované rozměry sazenic ................................................................................................................................ 24 2.6 PUBLICITA PROJEKTU............................................................................................................................ 25 2.6.1 Stálá informační tabule / Trvalá pamětní deska..................................................................................................... 25

3. PŘEHLED ČINNOSTÍ V PROJEKTU A JEJICH POPIS (výkony a podvýkony) ................................................. 26 3.1 ČINNOST - VÝKON 12............................................................................................................................. 26 3.1.1 Podvýkon 12 043

Příprava půdy mechanizovaně v pruzích ................................................................................ 26

3.2 ČINNOST - VÝKON 16............................................................................................................................. 26 3.2.1 Podvýkon 16 016 První sadba do připravené půdy – ruční, jamková (0,35 m x 0,35 m) ....................................... 26 3.3 ČINNOST - VÝKON 22............................................................................................................................. 27 3.3.1 Podvýkon 22 011 3.3.2 Podvýkon 22 121

Oplocenky z nového materiálu-drátěné (do 200) .................................................................... 27 Oplocenky z nového materiálu-dřevěné (do 180) .................................................................... 28

3.4 ČINNOST - VÝKON 24............................................................................................................................. 29 3.4.1 Podvýkon 24 113

Ožínání mechanizovaně v ploškách (velikost 0,8 m) ............................................................... 29

3.5 ČINNOST - VÝKON 32............................................................................................................................. 29 3.4.1 Podvýkon 32 331

Zpřístupnění porostů řezem a hrázkováním ............................................................................ 29

4. TABULKOVÁ ČÁST ..................................................................................................................................................... 30 4.1 CELKOVÝ

PŘEHLED PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ 2014 – 2015

 EKOLES-PROJEKT s.r.o.

2

........................................................... 30


5.

4.2 PŘEHLED

PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ 2014

....................................................................................... 31

4.3 PŘEHLED

PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ 2015

....................................................................................... 31

PŘEHLED FINANČNÍ A ROZPOČET PROJEKTU ........................................................................................... 32 5.1 CELKOVÝ OCENĚNÝ PŘEHLED

PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ (2014 – 2015) .......................................... 32

5.2 OCENĚNÝ PŘEHLED

PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ 2014 ....................................................................... 33

5.3 OCENĚNÝ PŘEHLED

PROJEKTOVANÝCH ČINNOSTÍ 2015 ....................................................................... 33

5.5 ROZPOČET............................................................................................................................................. 34 6.

FOTODOKUMENTACE ........................................................................................................................................... 35

7.

MAPOVÉ DÍLO ......................................................................................................................................................... 38


3


1. VŠEOBECNÉ ÚDAJE 1.1 Identifikační údaje objednatele Objednatel:

Obec Hrobčice

se sídlem:

41757 Hrobčice 41

zastoupený:

Jana Syslová - starostka

IČ:

002 66 345

1.2 Zpracovatel projektu Zpracovatel:

EKOLES - PROJEKT s.r.o.

se sídlem:

Riegrova 4338/12, 466 01 Jablonec nad Nisou

zastoupený:

ing. Milan Kryl - jednatel

Licence:

KÚ Libereckého kraje ke zpracování LHP a LHO č.j. KULK/62304/2008

Živnostenský list: -

zpracování LHP a LHO – ev.č. 350402-13743-01

-

projektová činnost v lesnictví a krajinné ekologii – ev.č. 350402-16197-00

-

činnost technických poradců v oblasti zemědělství a lesnictví – ev.č.350402-16196-00

1.3 Předmět smlouvy a díla Předmětem uzavřené smlouvy o dílo je zpracování projektové dokumentace k realizaci projektu financovaného z prostředků Evropské unie v rámci Operačního programu životní prostředí 2007 – 2013 s názvem „Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů v Českém středohoří – Hrobčice“.


4


1.4 Operační program Životní prostředí - Prioritní osa 6 „Operační program Životní prostředí“ nabízí v letech 2007 – 2013 čerpání finančních prostředků z evropských fondů (konkrétně Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj) v hodnotě přes pět miliard euro. Objemem financí - 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR - se jedná o druhý největší český operační program. Cílem „Operačního programu Životní prostředí“ je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost. Operační program Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů v sedmi oblastech – prioritních osách. Realizace projektu „Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů v Českém středohoří – Hrobčice“ je směřována k čerpání finančních prostředků z „Prioritní osy 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny“, a to v „Oblasti podpory 6.3 – Obnova krajinných struktur“.

1.4.1 Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny - cíle a strategie V materiálu Státního fondu životního prostředí „Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny“ se uvádí, že základním problémem ochrany přírody a krajiny v České republice zůstává pokles biodiverzity na úrovni druhů, ekosystémů, ale také snížená ekologická stabilita. Snížení rozmanitosti a početnosti původních druhů je důsledkem devastace krajiny a přírodních zdrojů našeho území v posledních desetiletích.

Nevhodný způsob hospodaření a znečišťování životního prostředí se odrazil i na stavu našich lesů. Celkově byly lesy a lesní půdy ve střední Evropě postiženy degradačními vlivy v důsledku intenzivního dlouholetého působení emisí a kyselých dešťů. Tyto negativní dopady průmyslových vlivů byly v našich podmínkách umocněny systémem obhospodařování lesů, který byl dlouhodobě zaměřen na jednostrannou podporu dřevoprodukční funkce. Důsledkem jsou dnešní převážně monokulturní lesní porosty s výrazně sníženou odolností proti biotickým i abiotickým vlivům.

Globálním cílem „Prioritní osy 6“ pro období 2007 – 2013 je zastavení dalšího poklesu biodiverzity a zvýšení ekologické stability krajiny. Jedním ze specifických cílů „Prioritní osy 6“ je i obnova ekologické stability krajiny.

Pro ochranu konkrétních přírodních a krajinných hodnot včetně ochrany biodiverzity jsou vyhlašována chráněná území. Novelou zákona 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny, byly do českého právního řádu zahrnuty povinnosti vyplývající pro členské státy Evropské unie ze směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a ze směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě


5


rostoucích rostlin. Jednou z nejvýznamnějších povinností bylo vytvoření soustavy evropsky významných chráněných území Natura 2000. Tato soustava je tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Vláda české republiky tak schválila 38 ptačích oblastí a národní seznam zahrnující 863 evropsky významných lokalit. U nejvíce ohrožených druhů rostlin a živočichů je nutné přikročit k aktivnímu managementu jejich populací, jehož součástí je především obnova vhodného prostředí (biotopů), odstraňování a náprava negativních a rušivých vlivů a případně i realizace speciálních repatriačních programů.

Dlouhodobým cílovým horizontem je také trvalá náprava současného negativního stavu poškozených lesních půd a stávajících lesních porostů, včetně zvýšení jejich přirozené odolnosti vůči změnám prostředí. Dalším sledovaným cílem je i přispět ke zvýšení hodnot požadovaných funkčních potenciálů lesních ekosystémů.

1.4.2 Zaměření a zdůvodnění oblasti 6.3 – „Obnova krajinných struktur“ Obnova krajinných struktur je zaměřena na posílení ekologické stability krajiny, a to zejména formou vytváření a obnovy krajinných prvků, budováním prvků územních systémů ekologické stability a zvyšováním stability lesních ekosystémů.

Realizace této oblasti podpory je součástí naplňování cílů stanovených ve Státní politice životního prostředí 2004 – 2010, Státním programu ochrany přírody a krajiny ČR, Strategii ochrany biologické rozmanitosti České republiky a Strategii udržitelného rozvoje České republiky.

Mezi operační cíle této podpory je zahrnuto i zlepšení přírodních poměrů v lesích. Předmětem podpory pak jsou opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability, a to vše dosažením druhové a prostorové skladby lesních porostů, která odpovídá přírodním podmínkám.

Dalším z předmětů podpory je i realizace lesopěstebních opatření biologického charakteru pro vytvoření základních podmínek a nastartování procesu regenerace současného stavu lesů v prioritních oblastech pásem ohrožení emisemi ve zvláště chráněných územích a územích soustavy Natura 2000.

1.4.3 Souhrn podporovaných projektů v rámci oblasti 6. 3, podmínky přijetí žádosti Souhrnně tedy budou v oblasti 6.3 podporovány projekty zaměřené na: •

realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy,

•

příprava a realizace prvků územních systémů ekologické stability,


6


•

zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, solitérních stromů, větrolamů atd.), břehových porostů a historických krajinných struktur (vč. polních cest a ošetření stromů ve významných alejích), péče o památné stromy,

•

opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability, a to dosažením druhové a prostorové skladby porostů, odpovídající místním přírodním podmínkám,

•

realizace lesopěstebních opatření biologického charakteru pro vytvoření základních podmínek a nastartování procesu regenerace současného stavu lesů v prioritních oblastech pásem ohrožení emisemi (podle stávající legislativy pásma ohrožení A až C) ve zvláště chráněných územích a územích soustavy Natura 2000.

Žádosti o podporu musí být v souladu s „Programovým dokumentem OPŽP“, „Implementačním dokumentem OPŽP“ a „Výzvou pro podávání žádostí“. Podmínky pro podávání žádostí jsou uvedeny ve „Směrnici MŽP. Žádost je třeba doručit na příslušná pracoviště, kterými jsou krajská střediska AOPK.


7


1.5 Základní členění projektové dokumentace Projektová dokumentace je rozdělena na následující části: •

•

•

textová část §

všeobecné údaje

§

lokalizace projektu, přírodní podmínky, cíle projektu, podklady

§

popis a zdůvodnění činností (výkonů a podvýkonů) obsažených v projektu

§

sadební materiál

tabulková část a rozpočet §

tabulkový přehled činností po jednotlivých letech

§

souhrnný tabulkový přehled činností

§

oceněný tabulkový přehled činností po jednotlivých letech

§

oceněný souhrnný tabulkový přehled činností

mapové dílo řešených lokalit (porostních skupin) §

parcelní mapa – umístění lokality ve vztahu k parcelám katastru nemovitostí

§

mapa vztahu lokality k ZCHÚ, PO a EVL – umístění lokality s ohledem na zvláště chráněné území (ZCHÚ), ptačí oblast (PO) nebo evropsky významnou lokalitu (EVL)

•

§

mapa typologická – umístění lokality ve vztahu k lesním typům

§

mapa porostní – umístění lokality ve vztahu k okolním lesním porostům

§

technologické karty činností navrhovaných na lokalitě pro jednotlivé roky

fotodokumentace


8


1.6 Orientační mapa


9


2. LOKALIZACE, PŘÍRODNÍ POMĚRY A CÍLE PROJEKTU 2.1 Lokalizace projektu 2.1.1 Lokalizace dle jednotek prostorového rozdělení lesa (JPRL) Projekt „Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů v Českém středohoří – Hrobčice“ je umístěn do následujících jednotek prostorového rozdělení lesa – porostních skupin (etáží): Oddělení 122 127 128 128 128 128 128 128 128 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 133 151 151 151 152

Dílec

Porostní skupina

A B A A A A B B B A A A B B B B B C C C C C C C C D D D B D D D A

1 1 0 1a 1b 2a 0 3/2a 4b 0 2a 2b 0 1a 1b 1c 3a/2d 0 1a 1b 2a 2b 3b/2c 3b/2c 3a 0 1 3 1 0a 1 3 3

2.1.2 Lokalizace v ZCHÚ Kompletní projektem „Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů v Českém středohoří – Hrobčice“ dotčené zájmové území se nachází ve zvláště chráněném území – Chráněné krajinné oblasti České středohoří.


10


2.1.3 Lokalizace dle katastru nemovitostí Porostní skupiny řešené v rámci projektu „Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů v Českém středohoří – Hrobčice“ se nacházejí v následujících katastrálních územích a parcelách katastru

Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Červený Újezd u Mukova Mukov Radovesice u Bíliny Radovesice u Bíliny Radovesice u Bíliny Radovesice u Bíliny Radovesice u Bíliny Radovesice u Bíliny Radovesice u Bíliny Radovesice u Bíliny

383 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 385 145 513 516 551 551 551 714 714 714

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 0 0 1 1 1 3 3 3

0,8008 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 84,7639 3,9407 1,6181 0,1816 3,9983 3,9983 3,9983 1,4849 1,4849 1,4849

CELKEM  EKOLES-PROJEKT s.r.o.

10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10

122 128 128 128 128 128 128 128 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 129 133 127 152 152 151 151 152 151 151 152

A A A A A B B B A A A B B B B B B C C C C C C C D D D B B A A D D A D D A

1 0 1a 1b 2a 0 3/2a 4b 0 2a 2b 0 1a 1b 1c 3a/2d 3b 0 1a 1b 2a 2b 3a 3b/2c 0 1 3 1 1 3 3 1 3 3 1 0a 3

Plocha skupiny (ha)

Skupina

Dílec

Oddělení

Kultura

Výměra parcely (ha)

Parcela - podlomení

Parcela - číslo

Katastrální území

nemovitostí:

0,1657 1,3114 0,1528 4,3276 0,8087 0,2099 1,1723 0,0756 0,1346 0,5668 0,1397 0,3499 0,1480 0,3298 0,5035 0,8698 0,4683 0,1470 1,6537 0,2479 3,6120 0,0342 5,0013 0,5956 0,5396 2,1541 4,5243 0,2714 1,0002 0,3703 0,1810 0,0452 1,2570 0,2718 0,4148 0,1242 0,9318 35,1118

11


2.1.4 Rozložení projektu dle pásem ohrožení Porostní skupiny řešené v rámci projektu „Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů v Českém středohoří – Hrobčice“ se nacházejí v následujících pásmech ohrožení:

B

37,4 %

C

62,6 %


12


2.2 Přírodní poměry projektu v Českém středohoří Zájmové území projektu „Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů v Českém středohoří – Hrobčice“ se nachází v přírodní lesní oblasti 5 - České středohoří (dále jen PLO). Č e s k é s t ř e d o h o ř í je z pohledu geomorfologie mladotřetihorní (miocénní) vulkanickou oblastí v pokročilém stupni destrukce. Původně byla zarovnána v pomiocénní denudační plošinu. Koncem třetihor bylo území tektonickými pohyby rozlámáno v řadu ker a ty byly nestejně vyzdviženy nad své okolí. Následným odnosem sedimentárního obalu bylo vytvořeno velmi členité území. Dnešní tvary Českého středohoří jsou výsledkem selektivního odnosu, který vypreparoval hlavní část sopečných těles z jejich sedimentárního obalu, a většinou neodpovídají původním formám vulkanických těles. Většina nápadných kuželovitých tvarů představuje obnažené části podpovrchových těles - lakolitů a sopouchů (Kletečná, Milešovka, Milešovský Kloc, Ovčín aj.) i různých žilných těles (Vrkoč, Ostrý u Ústí n.Lab.). Tvary plošin a mírně skloněných svahů jsou pouze místy přímo vázány na lávové příkrovy, proudy a jejich tufy (Hradišťany, Březina, území jižně od Děčína). Většinou to jsou však zbytky pomiocénního peneplénu (paroviny), který zarovnával nejrůznější horniny. Střídání poloh tufů a lávových příkrovů, které mají rozdílnou odolnost vůči zvětrávání podmiňuje vznik stupňovitých svahů. M i l e š o v s k é s t ř e d o h o ř í tvoří levobřežní část Českého středohoří ležící jižně od dolního toku řeky Bíliny. Původně byla tato část kryta jezerními sedimenty a zarovnána v pomiocénní denudační plošinu. Denudační plošina byla zachována na rozdíl od Litoměřického a Ústeckého středohoří jen v malém rozsahu v poloze mírně pod 500 m.n.m. mezi dolní Bílinou a Labem. Převládají zde četné ostré kužely a kupy, z nichž nejvyšší jsou znělcové Milešovka (837 m), Pařez (732 m), Kletečná (706 m), vyskytují se i čedičové příkrovy (Hradišťany 751m, Ostrý 718 m). K jižnímu okraji četnost a výška vesměs čedičových vrchů klesá. Terén mezi jednotlivými vrchy je měkký se širokými údolními depresemi a je budován křídovými sedimenty. Velmi významným útvarem je průlomové údolí Labe, které je vzhledem k pomiocénní denudační plošině zahloubeno až 500 m do okolního reliéfu. Je jedním z mála případů na našem území, kdy řeka vstupuje z rovinného území do horské oblasti a proráží ji napříč v zaklesnutých meandrech. Tvar je ovlivněn geologickou stavbou, takže se střídají zúžená místa s rozšířenými úseky, nebo i kotlinami. První soutěska je známa jako „Porta Bohemica - Brána Čech“ - je budována prahem krystalických břidlic umístěných napříč směru toku. Obdobný charakter má i údolí Bíliny a Opárenského potoka. Na tvářnosti terénu se dále podílejí spraše, váté písky, kamenná moře a suťové haldy, soliflukční proudy, sesuvy, řícení ap. Levobřežní část Českého středohoří, ležící severně od dolního toku řeky Bíliny je označována jako Ú s t e c k é s t ř e d o h o ř í . Původní pomiocénní plošina zde byla silně narušena tektonickými pohyby a následnou erozí a denudací. Její úroveň je zde položena mezi 480 - 520 m. Naznačena je vypreparovanými, obnaženými čedičovými a znělcovými suky (Klobouk 502 m, Lotarův vrch 512 m, Chmelník 508 m). Vyšší jsou trachytové a tefritové suky (Radešín 550 m, Blansko 540 m, Javorský vrch 617 m), které naznačují průběh původního rozvodního hřbetu. Z Litoměřického středohoří překračují Labe údolní deprese v SZ - JV směru, které jsou založeny zčásti na zlomových liniích. L i t o m ě ř i c k é s t ř e d o h o ř í leží na pravém labském břehu. Je složeno z třetihorních sopečných hornin, převážně povrchových výlevů, (většinou čediče, méně znělce a trachyty), místy se uplatňují svrchnokřídové  EKOLES-PROJEKT s.r.o.

13


pískovce a slínovce, vzácně třetihorní tufity, jíly, a písky. Denudační plošina je dnes v různé míře zachována ve třech lokalitách. Nejrozsáhlejší relikt představuje Verneřická plošina (z větší části na LHC Děčín), která je na SZ a JZ omezena zlomy, podle nichž došlo ke zdvihu západní části do výšky kolem 600 m.n.m., zatímco východní část dosahuje jen 540 m. Nad úroveň plošiny vystupuje Buková hora (683 m) a Matrelík (668 m) budované odolnějšími horninami. mělkou údolné depresí zde protéká horní tok Bobřího potoka, na okraji plošiny pak přechází do hlubokého erozního údolí (Bobří soutěska). Zbytkem střední plošiny je plochý hřbet ve výšce kolem 600 m mezi Sokolím hřebenem (601 m) nad Velkým Březnem a Sedlem (726 m). Z jižní pomiocénní plošiny se zachoval pouze fragment v okolí Babin a Němčí (± 650 m) a její původní rozsah naznačují izolované vrchy : Široký vrch (659 m), Kamenný vrch (638 m), Varhošť (639 m) a Dlouhý vrch (655 m). Jihovýchodní okraj někdejší pomiocénní plošiny je postižen destrukcí nejvíce a pro tuto část jsou typické izolované, denudací vypreparované kužely a lakolity. Nejvýrazněji nad křídové sedimenty vyniká Sedlo (726 m), nejvyšší bod Litoměřického středohoří. Pro celé území Litoměřického středohoří je charakteristická síť údolí ve směru JV - SZ. Tato síť je založena na zlomových liniích a místy využívá strukturních poměrů podloží. Obdobný původ mají i údolí pravých přítoků Ploučnice směřující většinou od SV k JZ. Údolí hlavních toků (Labe a Ploučnice) jsou hluboko zaříznuta a jejich krátké boční přítoky v přiléhajících svazích vytvářejí ostré erozní rýhy a strže. Pomiocénní denudační plošina na obou březích dolního toku Ploučnice byla silně narušena erozí, takže se zachovala jen na elevacích odolnějších hornin v nadmořské výšce mírně nad 500 m (Radečský kopec 504 m, Dvorský kopec 527 m). Ve východní části vyniká nad křídovou tabuli asymetrický strukturně denudační Kozelský hřbet (598 m) na reliktu lávového příkrovu a čedičový příkrov mezi Slunečnou a Okrouhlou, který vytváří souvislejší, k JV orientovaný svah s nejvyššími body (čedičovými suky) - Kameníkem (641 m) a Českou skálou (629 m). České středohoří je geologicky neobyčejně pestrá oblast, na jejíž stavbě se nejpodstatněji podílí třetihorní vulkanismus. Na rozhraní miocénu a pliocénu bylo celé pohoří tektonicky vyzdviženo a vystaveno tak rozsáhlé denudaci. Původně podpovrchová tělesa byla obnažena ze svého sedimentárního obalu, takže třetihorní sedimenty se zachovaly jen ostrůvkovitě v plochých, níže položených částech. V okrajích Českého středohoří, kde byla denudace nejintenzivnější, se zachovaly jako izolované kopce jen výplně sopečných drah a byly obnaženy křídové sedimenty v podloží vulkanitů. V menším rozsahu je místy obnaženo i krystalinikum. Kromě rozsáhlé denudace a eroze se uplatnila i kvartérní akumulace materiálu.

Milešovské středohoří náleží klimatickému okrsku B2 - mírně teplému, mírně suchému, převážně s mírnou zimou, okraje Milešovského středohoří pak okrsku B1 - mírně teplému, suchému, s mírnou zimou a v jádrové části nad 500 m.n.m. klimatickému okrsku B5 - mírně teplému, mírně vlhkému, vrchovinnému. Ústecké středohoří do údolí Labe a Bíliny je zařazeno do teplé oblasti T2, na ni úzkým pruhem navazuje mírně teplá oblast MT9. Jádro této části PLO je zařazeno do klimatické mírně teplé oblasti MT4. Litoměřické středohoří je opět v údolí Labe a v nejnižších polohách u Litoměřic, Žitenic a Býčkovic řazeno do teplé oblasti T2, jižní okraje mezi Litoměřicemi a Úštěkem do klimatické oblasti MT9, území mezi Přední Lhotou u Těchlovic, Děčínem a Benešovem nad Ploučnicí do klimatické oblasti MT10. Širší území těchlovických bučin je charakterizováno jako mírně teplá oblast MT4, malé území kolem Bukovky jako MT3, a území u Kamenického Šenova zhruba nad 500 m do oblasti MT2. Ostatní (zhruba polovina) Litoměřického středohoří je řazena do klimatické oblasti MT7.  EKOLES-PROJEKT s.r.o.

14


Roční průměrná teplota vzduchu se pohybuje v závislosti na nadmořské výšce mezi 5,1°C (Milešovka 837m.n.m.) a 9,0°C (Ústí nad Labem - 186 m.n.m.). Průměrný roční úhrn srážek v oblasti stoupá ve směru od jihozápadu a západu k východu a severovýchodu. V centrální části Milešovského středohoří se průměrný roční úhrn srážek pohybuje mezi 550 - 600 mm. V Českém středohoří se výrazně uplatňuje především zonální vegetace. Ovšem díky členitému terénu se významně uplatňuje expoziční klima a zejména na jihozápadních expozicích vyvřelých kup, ale i příkrých svahů labského kaňonu a údolí Bíliny vystupují teplomilná společenstva (dřínové doubravy a zakrslé doubravy) extrazonálně neobvykle vysoko (často přes 500 m.n.m.). Obdobně zasahují zakrslé bukové doubravy vysoko do 3. lesního vegetačního stupně (dále jen lvs) a do blízkého sousedství s bučinami ve 4.lvs - např. na Milešovce. Hojná jsou v oblasti azonální společenstva - javořiny (1J, 3J, 5J) - habrové javořiny (1J) mají těžiště v 1 a 2.lvs, lipové javořiny (3J) mají těžiště ve 3.lvs a přesahují do 2. a 4.lvs, jilmo-jasanové javořiny (5J) mají těžiště v 5.lvs a přesahují do 4. a 6.lvs. Okrajově se vyskytují „bory“, t.j. slt 0Z, 0Y, 0M, 0K, 0N. Jsou to intrazonální společenstva představující paraklimax, vázaná na pískovcový podklad hlavně v severním a východním okraji Českého středohoří, ale částečně na křídových pískovcích a na třetihorních píscích uvnitř PLO 5. Zpravidla se vyskytují ve 3. a 2.lvs. Vrbové olšiny (1G), březové olšiny (1T) a jasanové olšiny (3L) jsou půdně podmíněny (edafický klimax), mají intrazonální charakter, rozšířeny jsou od 2. do 5.lvs, v oblasti mají těžiště ve 3.lvs. Vodou ovlivněná společenstva zaujímají v oblasti pouze 2 % lesní půdy; mají v různé míře intrazonální charakter. Relativně nejčastější jsou jedlodubové bučiny (slt 3O), které mají těžiště ve 3.lvs, ale částečně se mohou vyskytovat i ve 2.lvs. Na chudších sprašových hlínách 3. a 4.lvs se vyskytují svěží a kyselé dubové jedliny (slt 4O, 4P) a podmáčené dubové jedliny (slz 4G). Z pohledu lesnické typologie je nejvýznamněji zastoupena živná řada (65,8 %) a humusem obohacená řada (16,4 %). Charakteristický je velmi nízký podíl oglejené (2,1 %) a podmáčené řady (0,2 %) a jejich absence v Milešovském středohoří daná srážkovým deficitem v oblasti. Charakteristický je relativně vysoký podíl extrémní řady a stanovištní kategorie „J“ (5,4 %), které jsou ze zákona ochranným lesem. Jsou podmíněny členitým terénem a obtížným zvětráváním vyvřelin. Nadměrná kamenitost se projevuje i vysokým zastoupením exponovaných stanovišť - kategorií N, C, A, U (20,9 %).


15


2.3 Záměry a cíle projektu 2.3.1 Obecně Lesní hospodářství prošlo během své historie řadou vývojových stupňů a etap. Ve svém počátku byla jeho hlavním cílem trvalá, vyrovnaná a bezpečná produkce dřevní hmoty. Ta byla postupně doplňována a rozšiřována nejen o poznatky ekonomické efektivnosti, ale i o ekologické účinky a společenské přínosy. Výsledkem byl střet dvou přístupů – teorie normálního lesa, která byla směřována k pěstování stejnověkých nesmíšených lesních porostů, s teorií lesa bohatě strukturovaného, který v maximální míře využívá přirozených růstových a vývojových procesů. V cyklech, které trvaly vždy v řádu desetiletí se tak objevovaly tendence technologického zjednodušení se zcela protichůdnými tendencemi přiblížení se přírodním procesům a přírodnímu stavu lesních porostů. Dlouhodobý charakter všech procesů v lese za přispění obou výše uvedených teorií tak vyústil v celou řadu přechodných tvarů lesních porostů, jejichž vývoj byl, je a bude v našich středoevropských podmínkách možná značně komplikovaný.

V současné době se objevuje snaha odejít od vlastního lesního hospodářství jako národohospodářského odvětví k pochopení lesnictví jako širokého souboru přírodovědných, technických a společenskoekonomických vědeckých oborů a praktických disciplín, které se zabývají poznáním, ochranou, vytvářením a využíváním lesních ekosystémů a jejich krajinných vlivů s cílem optimálního, trvalého a vyváženého využívání ekonomických, ekologických, environmentálních a společenských funkcí lesa v krajině. Jedině takto pojaté lesnictví má asi šanci překonat současnou izolaci, do které se celý obor v nedávné minulosti dostal.

Klíčovou roli sehrává přestavba lesa a prohlubování přírodě blízkých přístupů k pěstování a hospodářské úpravě lesních ekosystémů. Lesní hospodářství založené na monokulturních stejnověkých porostech naráží nejen na přírodní, ale i ekonomické a lesopolitické hranice, přestože se jeví jako technologicky jednodušší a mnohem lépe plánovatelné. Pěstování lesních monokultur vede totiž ke zvýšení nestability lesních porostů, které jsou díky svojí malé věkové a druhové různorodosti ve zvýšené míře ekologicky labilní.

Dalším důležitým hlediskem je zvýšení diverzity lesních porostů. Široké uplatnění holosečných způsobů hospodaření vedlo k výraznému uplatnění prvku holiny, který není typickým pro většinu našich lesních ekosystémů, ale zároveň potlačilo běžné prvky vývoje stinných stadií lesa.

Pěstování porostů s jednoduchou druhovou skladbou představuje jednostrannou zátěž prostředí – především lesních půd. Může vést od změn v jejich dynamice až k degradačním stadiím.

Rozhodující pro uplatnění nových přístupů v pěstování lesa bude hledisko biodiverzity a ekologické stability lesních porostů. Holosečné hospodaření uplatňované v našich poměrech je sice v relativním souladu se stavem porostů (obdoba závěrečných stadií boreálních jehličnatých lesů), avšak kalamity z důvodů jejich nízké ekologické stability jsou v nich zcela zákonitým a neodvratným jevem, který se snadněji projeví zejména při zanedbání pěstební péče o lesní porosty. Kalamity pak nadále prohlubují rozpor mezi stavem lesa a nutnou péčí o  EKOLES-PROJEKT s.r.o.

16


jeho stabilizaci. Potřeba jejich odstraňování vede k následnému snižování intenzity péče o zbývající lesní porosty, čímž se vytváří podmínky vzniku nových kalamit. Přírodě blízké směry pěstování lesů představují jednoznačně výhodnou alternativu na velké části území ČR. Tato alternativa, která umožňuje funkčně integrované využívání lesů se jeví i alternativou ekonomickou, přestože klade vyšší nároky na profesionalitu, organizaci, marketing i etiku.

Jedním z hlavních cílů lesníků by mělo být diferencované obhospodařování lesů a uplatnění přírodě blízkých způsobů ve všech vhodných podmínkách bez ohledu na druh vlastnictví.

2.3.2 Pojetí polyfunkčního hospodaření v lesích Krajina je vyšším ekosystémem (geobiocenózou), jehož potenciál je tvořen větším množstvím lesních, lučních, mokřadních, vodních a polních ekosystémů. Lesní porosty jsou tedy vždy součástí širších přírodních a společenskoekonomických vazeb v krajině. Z ekosystémového přístupu vyplývá, že „hospodářské činnosti“ v lese (například obnovní nebo výchovná těžba) nejsou nikdy pouhým zásahem do stromové části krajiny, ale vždy hluboce zasahují i do struktur a funkcí celého krajinného ekosystému. Proto by moderní lesní hospodářství mělo být výsledným kompromisem mezi cílenou produkcí dřeva a šířeji pojatou péčí o víceúčelové funkce lesních porostů. Je nezbytné mít na paměti, že hospodářské opatření, při kterém se bere v úvahu pouze bezprostřední důsledek bez ohledu na nepřímé důsledky, jsou neuvážená, značně lehkomyslná a neslučují se s pěstováním lesa na ekologickém základě. Každý zásah do přírody působí jako impuls pro řadu následujících procesů. Lesnické myšlení po řadu generací přetrvávalo v přesvědčení, že řádnou péčí o lesní porosty jako o výrobní prostředek produkce dřeva budou bez dalšího úsilí poskytovány společnosti i jeho mimoprodukční účinky. Výrazným impulsem pro rychlejší změnu tradičních představ se staly následky znečištění prostředí a destabilizace lesních ekosystémů, které rozhodující měrou ovlivnily hierarchii funkcí lesů a zvýraznily rozpory systému práce v lese s ekologií lesa.

Funkční integrace odpovídá strategii trvale udržitelného vývoje, které bylo definováno na ministerské konferenci o ochraně lesů v roce 1993 v Helsinkách. Ten je založen na péči o lesy včetně lesní půdy a jejich využívání takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biodiverzita, produktivita, regenerační schopnost, vitalita a schopnost plnit nyní i v budoucnu důležité ekologické, ekonomické a společenské funkce na místní, celostátní i celosvětové úrovni tak, aby nedocházelo k poškozování ostatních ekosystémů. V tomto duchu byly i u nás v roce 1994 zpracovány základní principy státní lesnické politiky.


17


2.3.3 Lesní porosty v Českém středohoří Po dlouhém období pěstování stejnověkých monokulturních lesních porostů za významného použití holosečného způsobu obhospodařování dochází v posledních letech v rámci České republiky k opětovnému návratu využívání jemnějších způsobů hospodaření v lesích. Vzhledem k významně změněné druhové, věkové i prostorové skladbě lesních porostů je nezbytné nejprve definovat cílový stav lesa a následně s ohledem zejména na stanovištní (typologické) podmínky a funkční zaměření provádět postupnou přestavbu současných lesních porostů, která zahrnuje úpravu jejich druhové skladby i změnu struktury porostu přechodem k odlišnému hospodářskému způsobu.

Podrostní způsob nebo dokonce jednotlivě až skupinovitě výběrný způsob budou mít vzhledem ke své velké variabilitě a plastičnosti v podmínkách Českého středohoří nejširší využití a to zejména v částech lesních porostů, kde výrazně převažují ekologické a environmentální funkce nad funkcí produkční. Částečně narušená ekologická stabilita lesů Českého středohoří je mimo extrémních imisně ekologických vlivů i důsledkem nevhodné druhové skladby lesních porostů založených v minulosti (smrkové monokultury) a mnohdy i nepřiměřených způsobů hospodaření v nich. Problematika zvýšení odolnostního potenciálu lesů Českého středohoří úzce souvisí s obnovou původní dřevinné skladby. Na území Českého středohoří je nezbytné důsledně využívat možnosti řízené přirozené obnovy všude tam, kde jsou pro tento postup a očekávané pozitivní výsledky vhodné předpoklady. K realizaci tohoto záměru a k dosažení tohoto cíle by měl sloužit i tento projekt OPŽP.

Při vhodných postupech lze dosáhnout nejen přirozené obnovy listnatých porostů, ale navíc i využít přirozené obnovy jako základního opatření k záchraně a reprodukci genových zdrojů této dřeviny v oblasti Českého středohoří. Při podrobně naplánovaném postupu obnovy listnatých porostů přirozenou cestou lze s úspěchem vnést do lesních porostů i v současné době málo zastoupené nebo chybějící původní lesní dřeviny. Z hlediska stanovištních podmínek lze konstatovat, že lesní porosty řešené projektem jsou vzhledem ke konfiguraci terénu a zastoupení jednotlivých souborů lesních typů pro intenzivní lesnické hospodaření velmi náročné, avšak velmi vhodné pro realizaci opatření k zachování a vytváření podmínek přirozených nebo přírodě blízkých lesních společenstev a to jak z hlediska druhového, tak i z pohledu prostorové a věkové struktury lesních porostů. Je nutné připomenout i velmi silný vliv agresivní buřeně na odrůstání lesních kultur v podmínkách Českého středohoří, který vyžaduje provedení dvojnásobného ožínání během kalendářního roku v prvních letech po provedení výsadby.


18


2.4 Organizační a prostorové rozdělení lesa použité při označování projektovaných činností 2.4.1 Organizační rozdělení V současnosti lesnictví v České republice využívá jako nejvyšší organizační jednotku lesní hospodářský celek, které jsou (kromě LČR s.p.) odrazem majetkového vlastnictví lesa. Lesní hospodářský celek je označován šestimístným číselným kódem přidělovaným Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů nebo názvem (například – 406000 LČR – LS Litoměřice). Nižší organizační jednotkou lesního hospodářského celku bývá u velkých majetků lesní revír, který tvoří několik lesních oddělení. Ty jsou využity pouze u lesních majetků, které je mají vytvořeny.

2.4.2 Prostorové rozdělení lesa Pro označování prostorového rozdělení lesa se využívá třístupňový systém trvalých jednotek, kterými jsou oddělení, dílec a porost. U většiny vlastníků lesa je pak tento třístupňový systém redukován na dvoustupňový sloučením dílce a porostu. Proměnlivou nižší jednotkou lesnického rozdělení je porostní skupina a porostní etáž.

Oddělení - jsou nejvyššími jednotkami tvořícími základ rozdělení lesů na lesní správě a jejich velikost se pohybuje řádově v desítkách ha. Označeny jsou trojmístným číslem. Dílec - je nižší trvalou jednotkou vytvořenou v rámci oddělení o rozloze řádově v ha (cca 3 ÷ 25 ha). Dílec je označen velkým písmenem abecedy.

Porostní skupina - je nejnižší plošnou jednotkou rozdělení lesa vymezenou uvnitř dílce. Porostní skupiny se od sebe odlišují věkovou (případně druhovou) skladbou. Porostní skupina je základní jednotka pro podrobné zjišťování stavu lesa a pro podrobné plánování a evidenci uskutečněných zásahů. Je označena číslem, které vyjadřuje její příslušnost k určitému věkovému stupni ( 1= 1 až 10 let, 2= 11 až 20 let, 3= 21 až 30 let atd.).

Porostní etáž – každá porostní skupina obsahuje nejméně jednu etáž. Ve specifickém případě výskytu dvou nebo více rozdílných věkových stupňů na stejné ploše nad sebou jsou tyto popsány jako samostatné vertikální etáže s označením ve tvaru zlomku (například 3/1).

Příklad :

165 B 1

nebo


165

= oddělení

B

= dílec

1

= porostní skupina (zároveň i etáž)

3/1

= porostní skupina

3

= porostní etáž

19


2.5 Sadební materiál 2.5.1 Druhová skladba Cílová druhová skladba, která odpovídá přírodním podmínkám hospodářského souboru, představuje ekonomicky, biologicky a funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu. Při dosažení základní cílové druhové skladby konkrétního cílového hospodářského souboru na úrovni porostu nebo porostní skupiny lze tedy očekávat optimální plnění téměř všech požadovaných funkcí lesa.

2.5.2 Kódování sadebního materiálu Projekt „Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů v Českém středohoří – Hrobčice“ využívá pětimístného kódování sadebního materiálu Lesů České republiky, s.p., které je vytvářeno z následujících údajů:

Obal

X

Kód

Třída

(kořenový krček v mm)

X Typ sadebního materiálu

Kód

X

Dřevina

Kód

XX

1

Smrk ztepilý

0

Semena

4

0

Prostokořenné

10

Jedle bělokorá

1

Semenáčky

5

1

Rašelinocelulózový kelímek

20

Borovice lesní

2

Sazenice

6

2

Polyetylénový sáček

30

Modřín opadavý

3

Poloodrostky

7

3

Rolovaný obal Nisula

40

Dub letní

4

Semenáčky z náletu

8

4

Jiffy tableta

50

Buk lesní

5

Smluvní materiál

5

Plastový sadbovač

53

Javor klen

6

Nestandard sazenice

6

Jutový sáček

61

Jilm horský

7

Nestandard semenáček

9

Nespecifikovaný obal

64

Bříza bradavičnatá

8

Nestandard ostatní

65

Bříza pýřitá

66

Jeřáb ptačí

80

Lípa srdčitá

83

Olše lepkavá

84

Olše šedá

99

Keře

Příklad použití:


kód 53255

= javor klen (53), sazenice (2), třída (5), plastový sadbovač (5)

20


2.5.3 Přehled množství a typů sadebního materiálu Dřevina

Kód

Cena ks bez DPH

Počet (ks)

(Kč/ks) Buk lesní

50265 Celkem

53000 53000

Dub letní

40265 Celkem

9000 9000

Jedle bělokorá

10265 Celkem

5600 5600

Javor klen

53265 Celkem

16500 16500

Smrk ztepilý

1265 Celkem

3800 3800

Celkem dřeviny

Celkem bez DPH

Celkem s DPH

(Kč)

(Kč)

87900

2.5.4 Obecné požadavky jakosti (kvality) sadebního materiálu Jedním z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost úpravy druhové a prostorové skladby lesních porostů v Českém středohoří bude jakost (kvalita) použitého sadebního materiálu. Obnova lesních porostů kvalitním sadebním materiálem vždy podmiňuje úspěšnost následujícího vývoje lesního porostu ze stadia sazenic až do fáze zajištěné lesní kultury. Jedině přísným respektováním předepsané jakosti (kvality) zabráníme neúměrným ztrátám při obnově lesních porostů a zajistíme tak předpoklad pro budoucí naplnění všech požadovaných funkcí lesa včetně zajištění odolnosti a stability zakládaných lesních porostů.

Pojem jakost (kvalita) sadebního materiálu představuje soubor jeho genetických, fyziologických a morfologických znaků a vlastností.

Obecné požadavky na genetickou jakost (kvalitu) reprodukčního materiálu lesních dřevin, ale i možnosti jeho horizontálních a vertikálních přenosů v rámci České republiky stanovují přísné legislativní předpisy (Zákon č.289/1995 Sb., Vyhláška č.44/2010 Sb.). Požadavky na morfologickou a fyziologickou jakost (kvalitu) sadebního materiálu vychází z české technické normy ČSN 48 2115. Neopomenutelnými parametry pro hodnocení standardu sazenic lesních dřevin tak jsou:  EKOLES-PROJEKT s.r.o.

tloušťka kořenového krčku (třída v mm) 21


-

výška nadzemní části (rozpětí výšky nadzemní části v cm)

-

maximální věk

-

nepřípustné deformace kořenového systému

-

poměr objemu kořenového systému k nadzemní části (KS/NČ)

Ostatními doplňujícími znaky pro celkové posouzení jakosti (kvality) sadebního materiálu pak mohou být: -

délka kůlového kořene (v cm)

-

kvalita nadzemní části

-

podíl objemu jemných kořenů v objemu celého kořenového systému

-

architektonika kořenového systému

-

maximální průměr řezných ran

Kořenový krček se měří s přesností na 0,1mm a hodnota se zaokrouhluje standardním způsobem od 0,05mm směrem nahoru. Tolerance směrem dolů v případě minimálního průměru krčku 3 se nepovoluje, zatímco v ostatních případech je povolena odchylka 10% směrem dolů od minimální hodnoty; u krytokořenných semenáčků pěstovaných po dobu maximálně 1 roku až o 1 mm, u krytokořenných sazenic SM pěstovaných po dobu maximálně 2 roky je minimální tloušťka kořenového krčku 4 mm Výška nadzemní části se měří s přesností na 1 cm a hodnota se zaokrouhluje standardním způsobem od 0,5cm směrem nahoru. U minimální výšky 10 cm je tolerance pouze 5 cm nahoru, s výjimkou BO a BOC, kde je povolena tolerance i 3 cm dolů. U ostatních výšek při dodržení parametru krčku je tolerance +5 cm, SM 8. a 9. Lvs +10 cm. Prostokořenný sadební materiál musí mít úměrný výškový přírůst. Má-li sadební materiál SM a DG poslední přírůst větší než ½ celkové výšky nadzemní části, za standardní je považován pouze tehdy, když splňuje všechna v normě uvedená kritéria pro kořenový systém včetně doplňujících znaků.

Délka kůlového kořene se měří s přesností na 1cm se standardním zaokrouhlením od 0,5 cm nahoru. Pro semenáčky BO a MD třídy 3 se stanovuje rozpětí 10 – 14 cm. Pro poloodrostky výšky 81-120 cm se stanovuje délka v rozpětí 26 – 34 cm. V ostatních případech je stanovena v rozpětí 15 – 20 cm a u sazenic SM je stanovena délka nejdelšího horizontálního kořene na 17 cm.

V projektu se neuvažuje s využitím semenáčků, ale pouze s využitím sazenic lesních dřevin, přičemž je nutné připomenout, upřesnit nebo vysvětlit některé články ČSN 48 2115. Bod 3.1. Sazenice je rostlinou vypěstovanou ze semenáčku nebo vegetativním množením, u které byl kořenový systém upravován přepichováním, školkováním, podřezáváním, přesazováním do obalů nebo zakořeňováním náletových semenáčků s nadzemní částí o výšce do 70 cm

Bod 3.6. Vícekmenným sadebním materiálem jsou rostliny, u nichž dochází k nežádoucímu větvení (tvorbě dvojáků, trojáků apod.) na dvouletém a starším dřevě. Bod 3.7. Vícečetné letorosty jsou všechny letošní výhony vyrůstající z letošního dřeva nebo apikální (vrcholové) části dřeva loňského.  EKOLES-PROJEKT s.r.o.

22


Bod 6.7. U listnatých dřevin jsou přípustné semenáčky a sazenice, které mají kmínek s více terminálními výhony. Nejsou však přípustné vícekmenné rostliny. Tvarování nadzemních částí, kterým se rozumí zkracování nebo odstraňování bočních větví na větevní kroužek, je dovoleno. Je přípustná čerstvá rána, jejíž průměr nesmí být větší než 6 mm. Použití tvarovaného materiálu je možné pouze na základě předcházející dohody s vlastníkem lesa. Bod 6.9. U sadebního materiálu listnatých dřevin může být nepoměr velikosti kořenového systému a velikosti nadzemní části eliminován tvarováním nadzemní části, u břízy, jeřábu a olše i zkrácením terminálního výhonu. Průměr řezné rány nesmí být větší než 6 mm. Použití tvarovaného materiálu je možné pouze na základě předcházející dohody. Bod 6.10. Kořenový systém nesmí být mechanicky poškozen. Výjimkou je úmyslné zkracování kořenů. Maximální tloušťka úmyslně zkracovaných kořenů nepřesahuje 6 mm, u poloodrostků vyšších než 81 cm se připouští maximální tloušťka řezu do 10 mm. Řez je veden kolmo na osu kořene a je hladký. Úmyslným zkracováním kořenů se rozumí buď podřezávání v průběhu pěstování (v době vyzvedávání je již patrné hojení ran a růst nových kořenů) nebo podříznutí před vyzvednutím a ruční zkrácení před expedicí (čerstvé rány bez známek regenerace). Bod 7.3. Minimální velikost rozborového vzorku pro hodnocení kvality je 200 kusů. Počet rozborových vzorků se stanoví podle homogenity a velikosti hodnoceného souboru. Jeden vzorek je možno odebírat maximálně z plochy 0,25 ha záhonů nebo maximálně z počtu 50.000 kusů expedovaného sadebního materiálu. Za standardní soubor sadebního materiálu je považován ten, který neobsahuje více než 5% nestandardních jedinců. 95% jedinců v souboru musí splňovat všechny neopomenutelné parametry. Jedinci nesplňující více než 2 parametry se nepřipouštějí. Bod A.3.1.1. U sadebního materiálu listnatých dřevin je dovoleno následující zvlnění kmínku: -

při výšce nadzemní části do 25 cm maximálně + 2 cm od pomyslné osy kmínku, při jednostranném zvlnění maximálně 3 cm od pomyslné osy kmínku

-

při výšce nadzemní části nad 26 - 50 cm je povoleno maximálně + 4 cm od pomyslné osy kmínku, při jednostranném zvlnění maximálně 6 cm od pomyslné osy kmínku

-

při výšce nadzemní části nad 50 cm je povoleno maximálně + 6 cm od pomyslné osy kmínku, při jednostranném zvlnění maximálně 12 cm od pomyslné osy kmínku

Bod A.3.1.2. U sadebního materiálu jehličnatých dřevin je dovoleno následující zvlnění kmínku: -

při výšce nadzemní části do 15 cm není povoleno

-

při výšce nadzemní části nad 15 cm je povoleno maximálně + 1 cm od pomyslné osy kmínku, při jednostranném zvlnění maximálně 3 cm od pomyslné osy kmínku; pro MD jsou tyto hodnoty maximálně +2 cm, při jednostranném zvlnění max. 5 cm


-

maximální velikost jednostranného zvlnění nesmí být těsně nad kořenovým krčkem

-

zvlnění musí být průběžné, nesmí být tvořeny ostré zlomy

23


2.5.5 Požadované rozměry sazenic V následující tabulce jsou uvedeny požadované rozměry standardních výsadbyschopných sazenic, které

KS/NČ

Třída

Max. věk

KS/NČ

Třída

Max. věk

KS/NČ

5

4

1:1

6

4

1:1

7

4

1:2

4

2

1:1

5

4

1:1

6

4

1:1

7

4

1:2

5

5

1/2

6

6

1/2

7

6

1/3

5

4

1:1

6

4

1:1

7

4

1:2

5

5

1:2

6

5

1:3

7

5

1:4

Třída

Nadzemní část 51-70

Max. věk

1:1

Nadzemní část 36-50

Třída

2

Nadzemní část 26-35 KS/NČ

4

Sazenice dřeviny

Max. věk Nadzemní část 15-25cm

budou využity při úpravě druhové a prostorové skladby lesních porostů v projektu:

BK DB JD 4

2

1:1

KL SM


24


2.6 Publicita projektu Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) připravil podrobná pravidla a praktický návod pro zajištění publicity a propagace evropských fondů a cílů Operačního programu Životní prostředí. Forma propagace je závislá na typu realizované činnosti a na výši příspěvku ze strany EU. Příjemce odpovídá za přiměřenou dostupnost a viditelnost informačních opatření.

2.6.1 Stálá informační tabule / Trvalá pamětní deska Příjemce podpory je povinen nejpozději do dvou měsíců od dokončení infrastruktury, stavebního projektu nebo instalace zařízení, a to bez ohledu na výši celkového veřejného příspěvku, vyvěsit na dobře přístupném a viditelném místě stálou informační tabuli. U projektů, kde je povinností postavit velkoplošný informační panel, bude informační tabule umístěna bezprostředně po jeho odstranění.

Stálá informační tabule/trvalá pamětní deska má minimální rozměry 300 x 400 mm. Desky mohou být celobarevné i jednobarevné. Volba materiálu a výsledného provedení záleží na možnostech uchycení stálé informační tabule/trvalé pamětní desky v místě realizace – v tomto případě je zvolena plast s polepem.

SFŽP si vyhrazuje právo připravit pro příjemce podpory tiskový podklad informační tabule/trvalé pamětní desky. Tiskový podklad pro výrobu informačního panelu pošle SFŽP e-mailem příjemci podpory do 14 dnů od vyplnění elektronického formuláře.


25


3. PŘEHLED ČINNOSTÍ V PROJEKTU A JEJICH POPIS (výkony a podvýkony) V projektu „Úprava druhové a prostorové skladby lesních porostů v Českém středohoří – Hrobčice“ jsou naplánovány činnosti, k jejichž označení byly využity názvy výkonů a podvýkonů využívaných LČR s.p.

3.1 Činnost - Výkon 12 3.1.1 Podvýkon 12 043

Příprava půdy mechanizovaně v pruzích

Zdůvodnění: Příprava půdy bude následovat po odstranění těžebních zbytků. Jedná se o opatření pro zajištění přirozené či umělé obnovy lesa zaměřená na úpravu půdy a jejího bylinného krytu. Výsledkem přípravy půdy je vytvoření optimálních půdních a mikroklimatických podmínek pro zalesnění a následný vývoj kultury. Některé lesní porosty mají snížené zakmenění (hustotu). To je důvodem poměrně silného růstu travních porostů pod nimi. Vytvořený drn je nezbytné před výsadbou lesních dřevin odstranit a umožnit následnou výsadbu cílových dřevin, které tak mohou lépe odrůst.

Popis: Příprava půdy mechanizovaným prostředkem (pluh) po vrstevnicích v pruzích šíře 0,50 m strhnutím a obrácením drnu. Vzdálenost mezi jednotlivými pruhy závisí na předpokládané výsadbě.

3.2 Činnost - Výkon 16 3.2.1 Podvýkon 16 016 První sadba do připravené půdy – ruční, jamková (0,35 m x 0,35 m) Zdůvodnění: Vzhledem k současnému stavu a očekávanému vývoji porostů náhradních dřevin, které splnily svou roli v uchování zejména půdoochranné a vodoochranné funkce lesa, budou tyto dle navrženého prostorového a časového harmonogramu obnovovány výsadbou dřevin cílových. Tento podvýkon zahrnuje v sobě náklady nutné na pořízení sazenice, dopravu a provedení vlastní výsadby. Popis: Doprava sazenic k místu výsadby (založení). Vyzvednutí a donáška sazenic z místa založení k místu sadby. Vyhledání plošky 0,35x0,35m, prokypření půdy do hloubky 0,25-0,30 m. V případě použití obalovaného sadebního materiálu vsazení sazenice s obalem či bez obalu dle použitého typu, zahrnutí zeminou, přitlačení a úprava povrchu. Přenesení nářadí a přechod k další plošce.


26



Oplocenky z nového materiálu-drátěné (do 200) – svažitý a skalnatý terén (+20%)

Zdůvodnění: Stavy zvěře, které doposud překračují předepsané normované stavy v Českém středohoří, jsou hlavním důvodem pro stavbu dočasného oplocení nově vznikajících lesních porostů cílových dřevin. Vzhledem k nedostatku těchto dřevin v okolních náhradních lesních porostech je zvěř cíleně vyhledává (zejména jedle a listnáče) a následným okusem zcela zničí. Oplocenka by měla chránit sazenice proti zvěři černé, srnčí a drobné. Popis Výška oplocení od 180 do 200 cm. Délka polí 300 cm. Dřevinami pro stavbu mohou být SM, MD, DB, AK, JL. Spodní část sloupků v délce o 20 cm větší než je zahloubení sloupku musí být opálena na dřevo nebo odkorněna a po zaschnutí penetrována vhodným prostředkem. Díra pro sloupek musí být vyvrtána nebo vybrána rýčem, sloupek musí být následně pevně ukotven. Spodní strana vzpěr musí být ukotvena v zemi tak, aby nemohlo dojít k jejímu posuvu. U drátěných oplocenek bude každý třetí sloupek zavětrován z vnitřní strany. Na krátkých stranách (do 6 polí) bude zavětrován sloupek nejblíže středu strany. Délka zahrocení kůlů bude max. 20 cm. Materiál označený jako tyčovina nesmí být podélně dělen (např. půlen, atd.). Hřebíky použité na konstrukce budou o 100 % delší než průměr přitloukaného materiálu. Hřebíky budou dotlučeny a vyčnívající konce budou zahnuty vzhůru k dřevěné části oplocenky. Součástí stavby oplocenky je zbudování dvou oboustranných žebříků (písmene A), v protilehlých rozích oplocenky. Stojné díly žebříků odpovídají parametrům sloupků, příčky dle parametrů vzpěr oplocenky. Žebřík je spojen hřebíkem se sloupkem oplocenky.

Technický popis: Zasazení kůlů do vyhloubených jamek (60 cm) a jejich upevnění, přičemž v zemi musí být umístěn silnější konec. Všechny rohové a každý třetí průběžný kůl bude zavětrován na vnitřní straně bočními vzpěrami ve výšce 2/3, pod úhlem 45°. Na horním okraji pletiva umístěno ráhno (žerď), ke kterému je pletivo přibito v prostoru mezi kůly min. 5 hřebíky (o délce min. 80 mm) ohnutými vzhůru. Ráhno bude přibito na horní čela kůlů. Těsně nad terénem umístěno ráhno (žerď), ke kterému bude pletivo přibito v prostoru mezi kůly min. 5 hřebíky (o délce min. 80 mm) ohnutými dolů. Rozvinutí, napnutí a přibití pletiva výšky 200 cm. Minimálně 14 řad ok o velikosti maximálně 5 cm, v další části je pak velikost ok maximálně 20 cm., minimálně 2x pozinkované (140 g/m2). Průměr vodících drátů min. 2 mm a ostatních drátů minimálně 1,6 mm. Prvek

Materiál

Kůly

Tyčovina

Pletivo

Min. průměr čepu

Délka

(cm)

(cm) 12

260

Pletivo 200 cm

--

--

Vzpěry

Tyčovina

7

min. 165 (dle terénu)

Ráhna

Tyčovina

7

300 - 315


27


3.3.2 Podvýkon 22 121

Oplocenky z nového materiálu-dřevěné (do 180) – svažitý a skalnatý terén (+20%)

Zdůvodnění: Stavy zvěře, které doposud překračují předepsané normované stavy, jsou hlavním důvodem pro stavbu dočasného oplocení nově vznikajících lesních porostů cílových dřevin. Vzhledem k nedostatku těchto dřevin v okolních náhradních lesních porostech je zvěř cíleně vyhledává (zejména jedle a listnáče) a následným okusem zcela zničí.

Popis Obecné požadavky na dřevěné konstrukční prvky: -

Dřevina SM, MD, DB, AK, JL.

-

Spodní strana vzpěr musí být ukotvena v zemi tak, aby nemohlo dojít k jejímu posuvu.

-

Stavba bez kůlů, stabilizace zavětrováním vzpěrami(každý spoj z obou stran ve výšce ½ pod úhlem 45 stupňů.

-

Materiál označený jako tyčovina nesmí být podélně dělen (např. půlen, atd.).

Hřebíky použité na konstrukce jsou o 100 % delší než průměr přitloukaného materiálu. Hřebíky budou dotlučeny a vyčnívající konce budou zahnuty vzhůru k dřevěné části oplocenky. Součástí stavby oplocenky je zbudování dvou oboustranných žebříků (písmene A), v protilehlých rozích oplocenky. Stojné díly žebříků odpovídají parametrům sloupků, příčky dle parametrů vzpěr oplocenky. Žebřík je spojen hřebíkem se sloupkem oplocenky.

Technický popis: -

Každé pole tvořeno 3 sloupky o délce 180 cm, 2 nosnými ráhny z tyčoviny o délce 300 cm a min. 14 funkčními plotovkami z přířezů (krajin) o délce 120 cm.

-

Mezi plotovkami maximální mezera 10 cm.

-

Max. mezera mezi ráhny je 25 cm.

-

Stavba bez zasazování kůlu do jamek, stabilizace zavětrováním vzpěrami (každý spoj z obou stran) ve výšce ½ pod úhlem 45°.

-

Při spojování dílců oplocenky bude, z opačné strany než tyčky a nosné sloupky na nosná ráhna na kraji dílce s větší roztečí nosných ráhen, svisle připevněn spojovací segment délky 100 cm.

Prvek

Materiál

Min. průměr/šířka

Min. tloušťka

Délka

(cm)

(cm)

(cm)

Nosná ráhna

Tyčovina

6

--

300

Sloupky

Přířezy (krajiny)

6

3

180

Plotovky


4

2

120

Ráhna


4

2

300

Vzpěry

Tyčovina

6

--

min. 110 (dle terénu)


28


3.4 Činnost - Výkon 24 3.4.1 Podvýkon 24 113 Zdůvodnění:

Ožínání mechanizovaně v ploškách (velikost 0,8 m)

Většina nově vzniklých porostů cílových dřevin vyžaduje následnou ochranu proti okolnímu silnému růstu vysokých travin, které se snaží obsadit volný prostor kolem sazenice vzniklý po přípravě půdy. Popis Vyhledání stromků po ploše a ožnutí plošky motorovou kosou nebo křovinořezem okolo nich, tak aby nemohlo dojít k zalehnutí sazenice buření, při dodržení zásad bezpečnosti práce. Výška strniště maximálně 10 cm.


Zpřístupnění porostů řezem a hrázkováním

Zdůvodnění: Výkon se provádí v lesních porostech, které již mají hroubí (to je průměr kmenu ve výčetní výšce 1,3 m je větší než 7 cm). Hlavním cílem tohoto výkonu je „úklid“ (proclonění) porostu, který umožní následnou podsadbu cílovými dřevinami. Provedením tohoto výkonu se zlepšuje i průchodnost, bezpečnost, režim světla, tepla, vláhy a porostního mikroklimatu.

Popis: Těžba souší, zlomů a snížení zakmenění po celé ploše porostní skupiny. Hmotu hroubí vyklidit z porostní skupiny, aby nebránila podsadbě. Nakrácení ostatní vytěžené hmoty na části do 2 m délky a její snášení do hrání souběžně s vyklizovací linkou.


29


4. TABULKOVÁ ČÁST

12 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 22 22 24 32

043 016 016 016 016 016 016 016 016 016 016 011 121 113 331

Příprava půdy mechanizovaně v pruzích První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),BK 50265 Sazenice BK 50265 První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),DB 40265 Sazenice DB 40265 První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),JD 10265 Sazenice JD 10265 První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),KL 53265 Sazenice KL 53265 První sadba do připravené půdy - ruční jamková (0,35m x 0,35m),SM 1265 Sazenice SM 1265 Oplocenky z nového materiálu - drátěné (do 200) Oplocenky z nového materiálu - dřevěné (do 180) Ožínání mechanizovaně v ploškách (velikost 0,8 m) Zpřístupnění porostů řezem a hrázkováním


30

10,35 53,000 53,000 9,000 9,000 5,600 5,600 16,500 16,500 3,800 3,800 6,600 0,780 175,800 4,50

Technická jednotka (t.j.)

Počet technických jednotek

Činnost

Podvýkon

Výkon

4.1 Celkový přehled projektovaných činností 2014 – 2015

ha tis.ks tis.ks tis.ks tis.ks tis.ks tis.ks tis.ks tis.ks tis.ks tis.ks km km tis.ks ha


12 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 22 22 24 32

043 016 016 016 016 016 016 016 016 016 016 011 121 113 331


10,35 53,000 53,000 9,000 9,000 5,600 5,600 16,500 16,500 3,800 3,800 6,600 0,780 87,900 4,50



Činnost

Podvýkon

Výkon

4.2 Přehled projektovaných činností 2014


24

113 Ožínání mechanizovaně v ploškách (velikost 0,8 m)


87,900

31



Činnost

Podvýkon

Výkon

4.3 Přehled projektovaných činností 2015

tis.ks


5. PŘEHLED FINANČNÍ A ROZPOČET PROJEKTU


Poznámka:

Suma cena bez DPH i včetně DPH je zaokrouhlena na celé Kč celková cena bez DPH i včetně DPH je prostým součtem výše vypočtených cen za jednotlivé činnosti


32

Cena včetně DPH (Kč)


Cena bez DPH (Kč)

10,35 53,000 53,000 9,000 9,000 5,600 5,600 16,500 16,500 3,800 3,800 6,600 0,780 175,800 4,50

Cena/T. j. (Kč)


043 016 016 016 016 016 016 016 016 016 016 011 121 113 331


Podvýkon

12 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 22 22 24 32

Činnost

Výkon

5.1 Celkový oceněný přehled projektovaných činností (2014 – 2015)



Poznámka:



Cena bez DPH (Kč)

10,35 53,000 53,000 9,000 9,000 5,600 5,600 16,500 16,500 3,800 3,800 6,600 0,780 87,900 4,50

Cena/T. j. (Kč)


043 016 016 016 016 016 016 016 016 016 016 011 121 113 331


Podvýkon

12 16 16 16 16 16 16 16 16 16 16 22 22 24 32

Činnost

Výkon

5.2 Oceněný přehled projektovaných činností 2014


24 113 Ožínání mechanizovaně v ploškách (velikost 0,8 m)

Poznámka:

87,900 tis.ks



33


Cena bez DPH (Kč)

Cena/T. j. (Kč)



Činnost

Podvýkon

Výkon

5.3 Oceněný přehled projektovaných činností 2015


5.5 Rozpočet Položka

Cena (Kč)

Náklady na projektovaná opatření (činnosti) Náklady na projektovaná opatření (sadební materiál) Náklady na zhotovení projektové dokumentace Náklady na propagační materiál Rozpočtová rezerva (do 5%) Náklady na autorský dozor (do 3%) Celkové náklady bez DPH DPH (20%) Celkové náklady včetně DPH

……………………………………………….

……………………………………………….

EKOLES-PROJEKT s.r.o. zpracovatel projektu:


zadavatel

34


6. FOTODOKUMENTACE Příklad lesního porostu určeného k podsadbě stinnými listnáči

Příklad lesního porostu určeného k vybudování oplocenky a výsadbě chybějících listnáčů


35


Příklad lesního porostu určeného k vybudování oplocenky a výsadbě listnatých dřevin

Příklad lesního porostu určeného k vybudování oplocenky a doplnění výsadby chybějícími listnáči.


36


Příklad porostu určeného k výsadbě listnatými dřevinami. Následně bude ožínán proti buřeni

V podmínkách Českého středohoří je nezbytné ožínání lesní buřeně


37


7. MAPOVÉ DÍLO


38

OBEC HROBČICE ÚPRAVA DRUHOVÉ A PROSTOROVÉ SKLADBY LESNÍCH POROSTŮ V ČESKÉM STŘEDOHOŘÍ - HROBČICE

Recommend Documents