OBEC DUBNICE. Územní plán Dubnice

OBEC DUBNICE

______________________________________________________________________ V Dubnici, dne 31. května 2011

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 4/2011 Zastupitelstvo obce Dubnice jako příslušný správní orgán ve smyslu ustanovení § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, za použití ustanovení § 43 odst. 4 stavebního zákona, v souladu s ust. § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti,

vyd á vá

Územní plán Dubnice 1. Textová část územního plánu Dubnice A) VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Vymezuje se zastavěné území pro správní území obce Dubnice k datu 15.1.2010. Zastavěné území je zobrazeno v těchto výkresech: výkres č.1 – Výkres základního členění území, výkres č.2 – Hlavní výkres, výkres č.3 – Hlavní výkres – technická infrastruktura.

B) KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE B.1

ZÁSADY CELKOVÉ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE

B.1.1 ROZVOJ SPOLEČENSKÉHO POTENCIÁLU OBCE Obec Dubnice bude s ohledem na stabilitu místního obyvatelstva, pozvolný demografický vývoj a zájem o novou obytnou výstavbu rozvíjena jako stabilizovaný kompaktní sídelní útvar. Obec Dubnice využívá ke svému rozvoji zvýšeného zájmu o obytnou výstavbu ve venkovských sídlech s příjemným prostředím, nabídkou zastavitelných ploch pro individuální bydlení v návaznosti na vybavenost v centru obce. Pro rozvoj specifických funkcí centra obce jsou vymezeny zejména plochy smíšené obytné – centrální, na kterých jsou vytvořeny podmínky pro vznik místní občanské vybavenosti, služeb, drobných podnikatelských aktivit a drobné nerušící výroby. Společensko rekreační funkce centra se mohou odehrávat na plochách veřejných prostranství – komunikace a na plochách veřejných prostranství – zeleň. Pro sportovně rekreační aktivity jsou vymezeny zejména plochy občanského vybavení –

1 / 85

tělovýchova a sport. Stávající zázemí v této oblasti tvořené zejména sportovním areálem v centru obce, je harmonicky doplněno kynologickým cvičištěm v jižní části obce a navrženou motokrosovou dráhou na severu. Oblast cestovního ruchu a rekreace je podpořena návrhem plochy pro rekreační areál s koupalištěm a kempem v severní části obce u Dubnického potoka.

B.1.2 ROZVOJ HOSPODÁŘSKÉHO POTENCIÁLU OBCE Hospodářský potenciál obce bude i nadále založen zejména na místních fungujících firmách a podnikatelských subjektech jak v oblasti zemědělství, tak výroby a služeb. Plochy výroby a skladování – zemědělské a lesnické jsou na území obce historicky stabilizovány, navrhuje se jejich rozšíření v jižní části obce. Nerušící výroba, drobné podnikatelské aktivity, zejména služby, obchod a další občanské vybavení, jsou podpořeny ve středu obce vymezením ploch smíšených obytných – centrálních. Pro těžební aktivity jsou vymezeny územně stabilizované plochy těžby nerostů v západní části obce. V oblasti dopravní infrastruktury se formou územních rezerv připravují koridory pro budoucí odklonění dopravní zátěže silnice III. třídy z centra obce. Technická infrastruktura obce bude doplněna o systém oddílné kanalizace, navrhuje se též rozšíření vodovodní sítě, další oblasti technické infrastruktury jsou na území obce stabilizované. Plochy zemědělské – jejich využívání, zemědělské hospodaření Pro stanovení zásad využívání zemědělských pozemků se vymezují plochy zemědělské. Bude zde i nadále zemědělsky hospodařeno v rozsahu a intenzitě dle podnikatelských záměrů jednotlivých hospodářů a s ohledem na druhové začlenění jednotlivých zemědělských pozemků v evidenci katastru nemovitostí. Údržba méně hodnotných pozemků pro zemědělské hospodaření, které jsou zde v územních zájmech ochrany přírody a krajiny, bude realizována alespoň extenzivně i za cenu nezužitkování biomasy. Případné pěstování biomasy a rychlerostoucích dřevin pro energetické účely bude realizováno za dohledu příslušných orgánů státní správy a pouze za zájemcem doloženého zpracování a zužitkování biomasy. Ubývání volné krajiny a půdního fondu na úkor zástavby bude regulováno respektováním režimu vymezených ploch s rozdílným způsobem využití, se zohledněním podmínek ochrany přírody a krajiny, a za respektování souhrnných plošných požadavků urbanistického řešení na zábor ZPF a PUPFL. Plochy lesní – jejich využívání, lesnické hospodaření Pro stanovení zásad využívání PUPFL se vymezují plochy lesní a plochy přírodní lesní. V lesích tvořících prvky ÚSES (plochy přírodní – lesní) bude hospodařeno dle zásad udržitelného rozvoje platných pro ÚSES a stanovených orgány ochrany přírody. Bude provedeno začlenění navržených ploch do kategorie lesní pozemek. V lesích tvořících vymezená biocentra (zde „pouze“ místního biogeografického významu, avšak místy začleněná v trasách biokoridorů nadregionálního i regionálního významu) bude při obnově LHP/LHO provedena změna jejich kategorizace, jejich přeřazením do příslušné subkategorie lesů zvláštního určení (vč. překryvů s ostatními kategoriemi a subkategoriemi). Realizace je podmíněna souhlasem vlastníka. Uvážlivě umísťovat obnovné prvky v lesích s ohledem na zachování krajinného rázu v místech pohledově dominantních partií a svahů.

B.1.3 ROZVOJ POTENCIÁLU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OBCE Krajinná rozmanitost území obce, navazující neurbanizované území s přírodními

2 / 85

hodnotami jako je EVL Horní Ploučnice, kvalita životního prostředí, územně stabilizovaný systém ekologické stability i pohledové horizonty a panoramata budou rozvojovými aktivitami respektovány a využívány v zájmu jejího zachování pro budoucí generace. Vymezují se plochy a lokality vhodné k začlenění v katastru nemovitostí do kategorie lesní pozemek, a jako PUPFL i do obnovovaných LHP/LHO, s cílem zde lesnicky hospodařit.

B.2

ZÁSADY OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ OBCE

B.2.1 CIVILIZAČNÍ HODNOTY Obytně rekreační charakter obce Dubnice harmonicky doplněný zemědělskou výrobní funkcí zůstane zachován a koncepcí územního plánu bude podpořen. Kulturní hodnoty obce včetně objektů památkově chráněných a dalších i drobných historických staveb budou zachovány a chráněny. Celé území obce s výjimkou vytěžené plochy pískovny je považováno za oblast archeologického zájmu, což je nutno při činnosti v území respektovat. Centrum obce se zachovalou historickou zástavbou je podpořeno a rozšířeno na plochách smíšených obytných centrálních včetně veřejných prostranství na plochách veřejných prostranství – komunikace a plochách veřejných prostranství – zeleň. Respektována a rozvíjena je síť dopravní a technické infrastruktury obce jakožto významné hodnoty území, zejména návrhem systému odvádění a likvidace odpadních vod.

B.2.2 PŘÍRODNÍ HODNOTY Lokality obecné ochrany přírody a krajiny Jsou respektovány a v návrzích urbanistického řešení zohledněny významné krajinné prvky (VKP) „ze zákona“ (součást ploch lesních – L, přírodních lesních – PL i nelesních – PN, vodních a vodohospodářských – V, zemědělských – Z). Respektuje se výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, který je předpokládán ve zdejším úseku EVL Horní Ploučnice. Bude prováděna údržba veškerých ploch na nezemědělských i zemědělských pozemcích v těchto lokalitách. Bude provedena programová likvidace invazních a nepůvodních druhů v trase EVL Horní Ploučnice. Vymezuje se územní systém ekologické stability – prvky systému všech zdejších biogeografických významů (součást ploch lesních, přírodních lesních i nelesních, vodních a vodohospodářských). Lokality zvláštní a mezinárodní ochrany přírody a krajiny Pro naplňování požadavků zvláštní ochrany přírody a krajiny se vymezují tzv. plochy přírodní lesní (PL) a plochy přírodní nelesní (PN). Bude respektován ochranný režim území soustavy NATURA 2000 – úsek EVL Horní Ploučnice.

C) URBANISTICKÁ KONCEPCE C.1

CELKOVÉ PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ

C.1.1 ZÁKLADNÍ KONCEPCE FUNKČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ Vzhledem k předešlému vývoji lze považovat základní uspořádání funkcí v řešeném území za stabilizované. Základní prostorová kompozice sídla Dubnice vycházející z historického vývoje se nemění. Posilují se funkce centra obce jako prostoru pro setkávání obyvatel, jejich společenské,

3 / 85

kulturní a rekreační vyžití a zároveň jako zázemí obce v oblasti občanské vybavenosti veřejné i komerční. Toto prostřednictvím ploch smíšených obytných – centrálních, ploch veřejných prostranství – komunikace a ploch veřejných prostranství – zeleň. Plochy výroby – zemědělské a lesnické jsou na území obce převážně zachovány ve stabilizovaných pozicích, v jižní části obce je navržen jejich rozvoj. Stávající plocha pískovny je stabilizována v rámci ploch těžby nerostů. Dopravní kostra obce je stabilizovaná, navrhuje se její doplnění o propojení obslužných komunikací na levém břehu Dubnického potoka, dále je navržena část místní obslužné komunikace u zemědělského areálu v jižní části obce. Formou územních rezerv se připravují trasy pro budoucí eliminaci silnice III. třídy z centra obce, zlepšení křižovatky tří silnic III. třídy v severní části obce a dostavbu silnice k pískovně. Navržena je přeložka cyklotrasy č. 241 do souběhu s Ještědským potokem a nová turistická trasa. Technická infrastruktura obce je s výjimkou kanalizace stabilizovaná. Bude doplněna o systém oddílné kanalizace jejíž prostřednictvím budou pomocí několika čerpacích stanic odpadních vod splaškové odpadní vody odvedeny na ČOV Stráž pod Ralskem. Navrhuje se rozšíření vodovodního systému k dosud nezásobovaným plochám stávajícího bydlení. V návaznosti na nově navržené zastavitelné plochy jsou navrženy inženýrské sítě pro jejich napojení. Navrhuje se protipovodňové opatření – suchý poldr – na Ještědském potoce. Pro zvýšení ekologické stability území jsou upřesněny stávající a navrženy nové prvky územního systému ekologické stability úrovně lokální, regionální i nadregionální tak, aby vznikl fungující celek. Některé plochy mající charakter lesa na nelesní půdě jsou navrženy jako plochy lesní a k následnému převodu do PUPFL.

C.1.2 ROZVOJ BYDLENÍ V souladu s předpokládaným budoucím demografickým vývojem se navrhují nové plochy pro bydlení, individuálních forem, přirozeně navazující na stávající zástavbu. Jedná se o plochy severně od centra obce při silnici III. třídy procházející obcí, o skupinu ploch v jižní části obce a dále o několik ploch rozptýlených na území obce převážně doplňujících proluky ve stávající zástavbě.

C.1.3 ROZVOJ VYBAVENOSTI Rozvoj vybavenosti, služeb, drobných podnikatelských a řemeslných aktivit je v centru obce podpořen plochami smíšenými obytnými – centrálními. Plochy občanského vybavení jsou stabilizovány, nové se nenavrhují.

C.1.4 ROZVOJ EKONOMICKÝCH AKTIVIT Plochy výroby a skladování – zemědělské a lesnické jsou územně stabilizovány, jejich rozšíření se navrhuje v jižní části obce. Plochy těžby nerostů jsou stabilizované, bez návrhů. Drobná řemeslná výroba, služby a další podnikatelské aktivity sloužící pro obsluhu zdejších obyvatel je možné umisťovat zejména na plochách smíšených – centrálních. V rámci ploch bydlení – venkovské se připouští drobné samozásobitelské hospodaření na přilehlých pozemcích. Ekonomické aktivity zaměřené na cestovní ruch a rekreaci viz kapitola C.1.5.

C.1.5 ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU, REKREACE A SPORTU Jako podpora cestovního ruchu a rekreace je připravena plocha rekreace, která umožňuje vznik rekreačního areálu s koupalištěm a kempem včetně odpovídající vybavenosti. Ubytovací kapacity mohou vznikat na plochách občanského vybavení, plochách smíšených obytných – centrálních a plochách bydlení – individuální venkovské. Pro možnost denní rekreace především místních obyvatel lze využít plochy veřejných prostranství – zeleň. Drobná hřiště a odpočinkové plochy pro denní rekreaci místních obyvatel

4 / 85

mohou vznikat i v rámci ploch bydlení – individuální venkovské.

C.1.6 ROZVOJ SYSTÉMU SÍDELNÍ A KRAJINNÉ ZELENĚ V řešeném území se vymezují plochy, linie a prvky nelesní zeleně, které naplňují předměty zájmů ochrany přírody a krajiny v kategorii dřevina rostoucí mimo les (dle zákona č. 114/92 Sb.), a které jsou součástí vymezených ploch zastavitelných i nezastavitelných (veřejných prostranství – zeleň, ploch smíšených nezastavěného území, ploch zemědělských i ploch vodních a vodohospodářských).

C.1.6.1 SÍDELNÍ (URBANIZOVANÁ) ZELEŇ Prvky vzrostlé zeleně této kategorie budou důsledně chráněny, v případě odůvodněné likvidace je nutné přijímat náhradní opatření formou nových výsadeb. Zakládání této kategorie zeleně je realizováno zejména v případě jednotlivých návrhových lokalit tvořících vymezené funkční plochy (jako jejich doplněk) v urbanizovaném prostředí – v navrhovaných plochách zastavitelných, kde je pro jejich zakládání ponechán dostatečný prostor, a kdy bude založená zeleň jejich nedílnou součástí.

C.1.6.2 VZROSTLÁ KRAJINNÁ NELESNÍ ZELEŇ Plochy nárostů dřevin Tyto struktury budou zachovávány a chráněny, v případě aktuální nutnosti i realizovány odborně stanovené pěstební opatření. Vymezují se vytipované plochy homogenní vzrostlé či cíleně založené zeleně k začlenění do kategorie lesní pozemek – řešeno v rámci vymezených ploch lesních formou záborů. Realizace návrhu je podmíněna souhlasem orgánů státní správy lesů a ochrany přírody a krajiny, a vlastníka dotčených pozemků. Významné solitéry, jejich skupiny Prvky této kategorie vzrostlé nelesní zeleně budou respektovány a chráněny. Liniová zeleň – aleje a stromořadí Budou založeny dřevinné doprovody podél budoucích silničních komunikací (navrhované plochy dopravní infrastruktury, plochy veřejných prostranství – komunikace), kde je v návrzích pro realizaci ponechán dostatečný prostor.

C.2

ZASTAVITELNÉ PLOCHY K.Ú. DUBNICE POD RALSKEM 2

číslo

katastrální území

výměra [m ] navržené využití

B01

Dubnice pod Ralskem

7375 plochy bydlení – individuální venkovské (BV)

B02

Dubnice pod Ralskem


B03

Dubnice pod Ralskem


B04

Dubnice pod Ralskem


B05

Dubnice pod Ralskem


B06

Dubnice pod Ralskem


B07

Dubnice pod Ralskem


B08

Dubnice pod Ralskem


B09

Dubnice pod Ralskem


B10

Dubnice pod Ralskem


B11

Dubnice pod Ralskem


B12

Dubnice pod Ralskem


B13

Dubnice pod Ralskem


5 / 85

2

číslo


B14

Dubnice pod Ralskem


B15

Dubnice pod Ralskem


B16

Dubnice pod Ralskem


B17

Dubnice pod Ralskem


B18

Dubnice pod Ralskem


B19

Dubnice pod Ralskem


B20

Dubnice pod Ralskem


B21

Dubnice pod Ralskem


B22

Dubnice pod Ralskem


B23

Dubnice pod Ralskem


B24

Dubnice pod Ralskem


B25

Dubnice pod Ralskem


B26

Dubnice pod Ralskem


B27

Dubnice pod Ralskem


B28

Dubnice pod Ralskem


B29

Dubnice pod Ralskem


B30

Dubnice pod Ralskem


B31

Dubnice pod Ralskem


B32

Dubnice pod Ralskem


R01

Dubnice pod Ralskem

C01

Dubnice pod Ralskem

638 plochy smíšeno obytné – centrální (SC)

K01

Dubnice pod Ralskem

851 plochy veřejných prostranství – komunikace (PK)

K02

Dubnice pod Ralskem

1674 plochy veřejných prostranství – komunikace (PK)

V01

Dubnice pod Ralskem

14730 plochy výroby a skladování – zemědělské a lesnické (VZ)

V02

Dubnice pod Ralskem

6807 plochy výroby a skladování – zemědělské a lesnické (VZ)

M01

Dubnice pod Ralskem

39233 plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (OT)

X01

Dubnice pod Ralskem

12659 plochy výroby a skladování – energetika (VE)

C.3


22869 plochy rekreace (R)

PLOCHY PŘESTAVBY Nenavrhují se.

C.4

NEZASTAVITELNÉ PLOCHY K.Ú. DUBNICE POD RALSKEM 2

číslo



T01

Dubnice pod Ralskem

L01

Dubnice pod Ralskem

1517 plochy lesní (L)

L02

Dubnice pod Ralskem


L03

Dubnice pod Ralskem


L04

Dubnice pod Ralskem


L05

Dubnice pod Ralskem


L06

Dubnice pod Ralskem


L07

Dubnice pod Ralskem


L08

Dubnice pod Ralskem


L09

Dubnice pod Ralskem


24487 plochy vodní a vodohospodářské (V)

6 / 85

číslo


L10

Dubnice pod Ralskem

2

výměra [m ] navržené využití 3260 plochy lesní (L)

D) KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY D.1

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

D.1.1 ZÁKLADNÍ SILNIČNÍ SÍŤ Silnice III/27013 Navrhuje se: kategorie silnice s 7,5/60 odstraňování komunikačních závad v šířkových a směrových úpravách do návrhové kategorie rozšíření vozovky v úsecích autobusových zastávek Silnice III/27241 Navrhuje se: kategorie silnice s 7,5/60 odstraňování komunikačních závad v šířkových a směrových úpravách do návrhové kategorie rozšíření vozovky v úsecích autobusových zastávek jednostranný chodník při silnici III/27241 v délce 3,0 km ve směru od křižovatky silnic III/27013xIII/27241 do centra obce a dále jižním směrem na Stráž pod Ralskem územní rezerva – koridor UR 1, budoucí využití: plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – silnice III/27241 přeložka mimo urbanizované území obce včetně křižovatek Pozn.: Podrobněji o koridorech územních rezerv v kapitole I.2.

Silnice III/27245 Navrhuje se: kategorie silnice s 6,5/60 odstraňování komunikačních závad v šířkových a směrových úpravách do návrhové kategorie územní rezerva – koridor UR 2, budoucí využití: plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – silnice III/27245 přeložka trasy a řešení křižovatky se silnicemi III/27241 a III/27013 Pozn.: Podrobněji o koridorech územních rezerv v kapitole I.2.

D.1.2 MÍSTNÍ KOMUNIKACE Navrhuje se: rekonstrukce úseku délky 0,2 km stávající přístupové komunikace k zemědělskému areálu do kategorie MO2k 5,5/5,5/40 rekonstrukce úseku délky 0,2 km stávající přístupové komunikace v centrální části obce v souběhu s Dubnickým potokem do kategorie MO2k 5,5/5,5/40 odstraňování komunikačních závad ve vazbě na návrhové kategorie územní rezerva – koridor UR 3, budoucí využití: plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – zlepšení parametrů trasy místní obslužné komunikace včetně jejího napojení na silnici III/27013 Pozn.: Podrobněji o koridorech územních rezerv v kapitole I.2.

D.1.3 AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Navrhuje se: rozšíření vozovek silnic III. třídy v prostoru autobusových zastávek (zálivy)

7 / 85

D.1.4 DOPRAVA V KLIDU Navrhuje se: odstavná plocha u sportovního areálu odstavná plocha v areálu kempu rozšiřovat odstavné plochy v centru obce Dubnice (obecní úřad, škola, školka)

D.1.5 PĚŠÍ, TURISTICKÉ A CYKLISTICKÉ TRASY Navrhuje se: jednostranný chodník při silnici III/27241 v délce 3,0 km ve směru od křižovatky silnic III/27013xIII/27241x III/27245 do centra obce a dále jižním směrem na Stráž pod Ralskem nová turistická trasa v propojení Stráž pod Ralskem – Dubnice – PP Stříbrník přeložka cyklistické trasy č. 241 ve směru od Janovic po západní straně letiště a v souběhu s Ještědským potokem mimo zastavěnou část obce Dubnice (větev do centra) na Stráž pod Ralskem zlepšovat zázemí pro turisty a cykloturisty lokálními stavebními a technickými opatřeními zvyšovat bezpečnost pěších

D.1.6 HLUK Z DOPRAVY Navrhuje se: technickými opatřeními snižovat nepříznivé dopady

D.2

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Pro uložení veškerých sítí technické infrastruktury lze využít následující plochy s rozdílným způsobem využití: plochy veřejných prostranství – komunikace, plochy dopravní infrastruktury – silniční, plochy veřejných prostranství – zeleň. A to i v případě, že nejsou tyto sítě obsaženy v územním plánu.

D.2.1 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ D.2.1.1 VODNÍ TOKY Na Dubnickém potoku se nenavrhují žádné úpravy. Na Ještědském potoce je navržena protipovodňová ochrana formou suché nádrže (poldr).

D.2.1.2 VODNÍ NÁDRŽE Stávající vodní nádrže jsou zachovány. Navrhuje se nová vodní plocha v údolí Ještědského potoka (není veřejnou infrastrukturou).

D.2.1.3 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU ZDROJE VODY Zdroje vody jsou pro současný stav a pro budoucí navržený rozvoj obce dostatečné. Nenavrhují se nové zdroje vody. AKUMULACE PITNÉ VODY – VODOJEMY Stávající kapacity akumulace pitné vody jsou dostatečné pro současný stav a pro navržený rozvoj obce. Vodojemy se nenavrhují. VODOVODNÍ SÍŤ Navržené plochy v lokalitách, kde je dostupná stávající vodovodní síť, budou zásobovány jejím prostřednictvím. Navrhují se nové úseky vodovodní sítě, které budou zásobovat navržené zastavitelné plochy. Tyto nové úseky vodovodního potrubí budou napojeny na stávající vodovodní síť.

8 / 85

D.2.1.4 KANALIZACE KANALIZAČNÍ SYSTÉM Navrhuje se odkanalizování obce Dubnice vybudováním oddílné splaškové kanalizace, napojené do již postavené ČSOV a tím zajistit odkanalizování obce na ČOV ve Stráži pod Ralskem. Odkanalizování je řešeno kombinací gravitačních a tlakových stok, doplněných třemi přečerpávacími stanicemi. Pro zástavbu východně od silnice III/27241 a pro severní část obce je navrženo individuální čištění v domovních ČOV s vypouštěním vyčištěné vody do koryta Dubnického potoka, případně se vsakováním do podloží. ČERPACÍ STANICE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Stávající čerpací stanice splaškových odpadních vod v jižní části obce bude vybavena čerpací technologií s kapacitou čerpání cca 10 l/s. Rovněž bude nutno provést konečné stavební a terénní úpravy. DEŠŤOVÁ KANALIZACE Dešťové vody budou nadále odváděny pomocí příkopů, struh a propustků do povrchových vod, nebo budou vsakovány do terénu.

D.2.2 ENERGETIKA A SPOJE ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Trasy tranzitních VTL plynovodů jsou stabilizovány. Plynofikace obce Dubnice se nenavrhuje. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Systém zásobování území obce Dubnice elektrickou energií je vyhovující a zůstává zachován. Pro zásobování některých navržených lokalit jsou navrženy dvě nové trafostanice TN1 a TN2 včetně napojovacích vedení 35 kV. Napojovací vedení k trafostanici TN2 je navrženo jako závěsné kabelové 35 kV. Pro vyvedení výkonu sluneční elektrárny, kterou je možné vybudovat na ploše X01 je navržena trafostanice TN3 včetně napojovacího vedení 35 kV. V jižní části řešeného území je v souběhu s vrchním vedením VVN 400 kV navrženo tranzitní vrchní vedení VVN 110 kV s odbočením k rozvodně Stráž pod Ralskem. TEPELNÁ ENERGIE Bez návrhů. TELEKOMUNIKACE Telekomunikační nebo spojové sítě se nenavrhují.

D.3

OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

D.3.1 PLOCHY PRO OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Budou zachovány stávající plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury (i v rámci jiných ploch s rozdílným způsobem využití): obecní úřad, základní škola a knihovna mateřská škola sportovní areál v centru obce

D.3.2 ŠKOLSTVÍ Mateřská škola i základní škola fungují na stabilizovaných plochách smíšených obytných centrálních (SC). Rozvoj školských zařízení se v obci nenavrhuje. Případný rozvoj školských

9 / 85

zařízení je možný realizovat v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití na plochách smíšených obytných – centrálních (SC).

D.3.3 ZDRAVOTNICTVÍ Zdravotnická zařízení se v obci nevyskytují. Rozvoj zdravotnických zařízení je možný realizovat v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití na plochách smíšených obytných – centrálních (SC).

D.3.4 SOCIÁLNÍ PÉČE Na území obce se nevyskytují zařízení sociální péče. Případný rozvoj zařízení sociální péče je možný realizovat v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití na plochách smíšených obytných – centrálních (SC).

D.3.5 KULTURA Knihovna v obci funguje na stabilizované ploše smíšené obytné – centrální (SC). Rozvoj kulturních zařízení se v obci nenavrhuje. Případný rozvoj kulturních zařízení je možný realizovat v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití na plochách smíšených obytných – centrálních (SC).

D.3.6 SPRÁVA Obecní úřad Dubnice funguje na stabilizované ploše smíšené obytné – centrální (SC). Další případný rozvoj správních zařízení je možný realizovat v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití na plochách smíšených obytných – centrálních (SC).

D.3.7 SPORT, REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Sportovní areál v obci funguje na stabilizované ploše občanského vybavení – tělovýchova a sport (OT). Na území obce fungují i další jednoúčelová sportovní zařízení v rámci neveřejné infrastruktury – motokrosový areál, kynologické cvičiště. Navrhuje se plocha rekreace pro vybudování rekreačního areálu s koupalištěm a kempem v severní části obce u Dubnického potoka jako neveřejná infrastruktura. Drobné plochy pro sportovně rekreační aktivity jsou stabilizovány v rámci ploch veřejných prostranství – komunikace (PK), ploch veřejných prostranství – zeleň (PZ) a ploch bydlení – individuální venkovské (BV). Další případný rozvoj sportovních a rekreačních zařízení je možný realizovat v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití na plochách smíšených obytných – centrálních (SC).

D.4

VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Veřejná prostranství jsou v obci stabilizovaná na plochách: plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) Navrhují se veřejná prostranství na těchto návrhových plochách: plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ)

Součástí veřejných prostranství jsou i části veřejně přístupných pozemků staveb občanského vybavení i jiných staveb. Případně je možné další veřejná prostranství zřizovat zejména v rámci těchto ploch: plochy bydlení – individuální venkovské (BV) plochy rekreace (R) plochy občanského vybavení (OV) plochy smíšené obytné – centrální (SC) plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV) Veřejná prostranství zřizovat na zastavitelných plochách bydlení – individuální venkovské,

10 / 85

rekreace, občanského vybavení a smíšené obytné – centrální větších než 2 ha. Takto zřízené veřejné prostranství musí mít výměru minimálně 1000 m2 na každé 2 ha výměry zastavitelné plochy, do této plochy veřejného prostranství se nezapočítávají pozemní komunikace.

D.5

CIVILNÍ OCHRANA

D.5.1 OCHRANA ÚZEMÍ PŘED PRŮCHODEM PRŮLOMOVÉ VLNY VZNIKLÉ ZVLÁŠTNÍ POVODNÍ povodní.

Není nutná ochrana řešeného území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní

D.5.2 ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ Část řešeného území a jeho okolí se nachází v zóně havarijního plánování objektu společnosti DIAMO s.p., o.z. TÚU Stráž pod Ralskem. Charakter stávající výroby a skladů a zařízení jiného určení nevyvolává potřebu stanovení dalších havarijních zón ani stanovení míst pro vyvezení nebezpečných látek mimo zastavěná nebo zastavitelná území obce. Potenciální nebezpečí na území obce: únik chlóru – Diamo, s.p. Stráž pod Ralskem, havárie v silniční dopravě – vyšší frekvencí nákladních automobilů převážející sypké materiály z místní pískovny, havárie v silniční dopravě – havárie s únikem nebezpečných látek, povodně na Ještědském a Dubnickém potoce, havarijní znečištění půdy a vod lehkými topnými oleji z domovních kotelen, požáry a výbuchy (plynovody, zásobníky plynů, benzín, hořlaviny), pády střech, zejména u zařízení, kde se shromažďuje větší počet osob.

D.5.3 UKRYTÍ OBYVATELSTVA V DŮSLEDKU MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI Nové stálé úkryty CO se nenavrhují.

D.5.4 EVAKUACE OBYVATELSTVA A JEHO UBYTOVÁNÍ V případě naléhavé potřeby lze ke krátkodobé evakuaci osob postižených mimořádnou událostí využít objekty, které jsou ve správě obce: mateřská škola, základní škola / obecní úřad.

D.5.5 SKLADOVÁNÍ MATERIÁLU CO A HUMANITÁRNÍ POMOCI Sklady CO se nenavrhují, humanitární základna se nenavrhuje. Výdejní sklad v obci bude určen podle potřeby v některém z obecních objektů.

D.5.6 VYVEZENÍ A USKLADNĚNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK MIMO SOUČASNĚ ZASTAVĚNÁ ÚZEMÍ A ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ OBCE Nepřipouští se jakákoliv průmyslová nebo zemědělská činnost ohrožující životní prostředí. Nenavrhuje se vyvážení nebezpečných látek mimo území obce.

D.5.7 ZÁCHRANNÉ, LIKVIDAČNÍ A OBNOVOVACÍ PRÁCE PRO ODSTRANĚNÍ NEBO SNÍŽENÍ ŠKODLIVÝCH ÚČINKŮ KONTAMINACE, VZNIKLÝCH PŘI MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI Navrhuje se zachovat tyto zdroje požární vody: hydrantová síť veřejných vodovodů, Dubnický potok a Ještědský potok s možnými místy odběru pro těžkou požární techniku, vodní nádrže a rybníky.

11 / 85

D.5.8 OCHRANA PŘED VLIVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK SKLADOVANÝCH V ÚZEMÍ Na území obce se nevyskytují ani nejsou navrženy sklady ohrožujících nebezpečných látek.

D.5.9 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA VODOU A ELEKTRICKOU ENERGIÍ Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou (15 l/os.den) se navrhuje řešit jejím dovozem z vodního zdroje Dubnice pod Ralskem. Pro nouzové zásobení budou využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. Zásobování užitkovou vodou bude řešeno podle havarijní situace – odběrem z individuelních zdrojů, odběrem z vodotečí, příp. dodávkou užitkové vody vodovodním rozvodem. Nouzové zásobování obyvatelstva elektrickou energií je řešeno provozním řádem správce sítě.

E) KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY E.1

NÁVRH CELKOVÉ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

Pro stanovení rámcových zásad využívání krajiny a ochrany krajinného rázu se v řešeném území vymezují základní teritoria krajinného rázu: Typy krajiny: M – krajina lesozemědělská – pro celé území obce

E.2

NÁVRH PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ A ZMĚNY PLOCH KRAJINY

E.2.1 RÁMCOVÉ ZÁSADY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU DLE JEDNOTEK KRAJINNÉHO USPOŘÁDÁNÍ Z hlediska využívání krajiny, a pro stanovení obecných zásad a podmínek jejího využívání, jsou stanoveny rámcové zásady odstupňované ochrany krajinného rázu diferencované dle vymezených základních „typů krajiny“: Typ krajiny lesozemědělské – M: Zásady pro činnosti a hospodaření v krajině, které platí na nezastavěných a nezastavitelných plochách s rozdílným způsobem využití: Činnosti přípustné: činnosti a hospodaření využívající půdní fond v harmonii s ostatními funkcemi, případné vědecké a výchovné aktivity přírodní, zemědělské, lesní a vodní hospodaření, rekreace a cestovní ruch, činnosti nenarušující podmínky udržitelného rozvoje. Činnosti podmínečně přípustné: urbanizace vedoucí k zajištění určujících funkcí, zejména zemědělské a lesnické činnosti vč. vodního hospodářství. Činnosti nepřípustné: činnosti vedoucí k výraznému omezení určujících funkcí a krajinných hodnot a narušující podmínky udržitelného rozvoje, nekoncepční a nekoordinované zásahy do krajinné nelesní zeleně, urbanizace v rozporu s oborovými a legislativními předpisy.

E.2.2 PROSTUPNOST KRAJINY Prostupnost krajiny pro obyvatele i návštěvníky zůstane zachována pomocí stávajících komunikací i zvykových tras, které budou i nadále sloužit svému účelu. V případě nutnosti narušení systému bude prostupnost řešena pomocí dočasných operativních opatření. Běžná

12 / 85

rekreační i mezisídelní prostupnost krajiny bude zajištěna cestní sítí v krajině tvořenou plochami veřejných prostranství – komunikace a polními a lesními cestami v rámci dalších ploch, v případě návrhů vedených pokud možno nezávisle na základní silniční kostře tvořené plochami silniční dopravní infrastruktury. Praktická činnost zemědělského a lesnického hospodaření se odehrává diferencovanými způsoby na příslušných druzích pozemků, kdy pro technologickou přístupnost slouží soustava účelových komunikací. Při běžném hospodaření (zemědělském i lesnickém) je nutné dodržovat určité zásady nutné pro zajištění práv volného pohybu návštěvníků krajiny: prostupnost krajiny zajistit volnou průchodností cestní sítě – v případě nutnosti jakéhokoliv oplocování uceleného území je nutné cesty z oplocení vyčlenit, či prostupnost zajistit technickými prvky (např. v případě oplocenek při obnově lesů apod.), nepovolovat žádné stavby či záměry, které by vedly k narušení či zneprůchodnění soustavy účelových cest (v krajním případě rušené cesty překládat), pokud nevyplynou z pozemkových úprav. Přístupnost a prostupnost území v zájmech obecné i zvláštní (zde mezinárodní) ochrany přírody a krajiny: Pro zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny je nutné dodržování ochranného režimu jednotlivých výše vymezených lokalit krajinného rázu, kdy prostupnost krajiny, resp. volný pohyb návštěvníků, bude v řešeném území omezena zájmy obecné, zejména však zvláštní (zde mezinárodní) ochrany přírody následujícím způsobem: v případě VKP „ze zákona“ je prostupnost omezena oborovými legislativními předpisy vztaženými k základnímu druhu pozemku (lesní zákon, vodní zákon, zákon o myslivosti, o ochraně přírody a krajiny…), návštěvnost lokalit případného výskytu zvláště chráněných druhů nebude dotčena za dodržení legislativních podmínek zákona o ochraně přírody a krajiny, existence chráněných druhů je určitým omezením pro způsoby a intenzitu využívání těchto pozemků, návštěvnost lokalit soustavy NATURA 2000 (EVL) je omezena legislativními ustanoveními dle stanoveného ochranného režimu těchto lokalit. Zabezpečování veřejných a ostatních zájmů v krajině: V podmínkách řešeného území jsou jimi zejména záměry veřejně prospěšných staveb a opatření s přímým vlivem na změny způsobů využívání pozemků a na krajinný ráz (vyhodnocení způsobů dotčení a eliminace případných negativních vlivů je předmětem odborných dokumentací a posouzení).

E.2.3 NÁVRHY Bude chráněn krajinný ráz, dále budou uvážlivě umísťovány obnovné prvky v lesích svažitých terénů, a nebudou umísťovány prvky, které naruší charakteristické vztahy, měřítko, funkci a využití pohledových prostorů. Bude chráněna členitost lesních okrajů a nelesní enklávy, a vzrostlá dominantní nelesní zeleň.

E.3

VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Vymezuje se územní systém ekologické stability (ÚSES, systém) tvořený: v nadregionálním biogeografickém významu: částí trasy biokoridoru K34B (trasa „borová“), tvořeného zde vymezenými funkčními úseky 122/123, 123/124, 124/125, 125/126, 126/127 (zabezpečeného vymezenými funkčními vloženými biocentry místního významu 123, 124, 125, 126 a 127), v regionálním významu částí trasy biokoridoru regionálního významu RK643, tvořeného zde vymezenými funkčními úseky 122/529 (část), 529/530 (zabezpečeného vymezenými funkčními vloženými biocentry místního významu 529 část a 530 část), v místním významu biocentry: 1124, 1133, 1134, 1135 a 1197, a biokoridory: 123/1136, 124/1135, 125/1125 část, 127/1134, 414/1135, 530/1197, 1123/1124 část, 1124/1134, 1133/125/1125, 1134/125/1126 a 1197/126/127.

13 / 85

V obnovovaných LHP/LHO bude provedena změna kategorizace lesů tvořících vymezená biocentra, tj. zařazením do příslušné subkategorie lesů zvláštního určení (vč. překryvů ostatních kategorií a subkategorií) – lesy tvořící biocentra nebo jejich části. Realizace je podmíněna souhlasem vlastníků. Pro udržení a navýšení ekologické stability prvků ÚSES na lesních pozemcích budou důsledně dodržovány obnovné cíle. Výchovou porostů budou podporovány druhy přirozené dřevinné skladby. Skladebné prvky ÚSES budou náležitě využívány dle požadavků orgánu ochrany přírody a zásad ÚSES.

F) PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ F.1

ZÁKLADNÍ PRINCIPY VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

F.1.1

ZASTAVITELNOST ÚZEMÍ Správní území obce Dubnice je rozděleno dle zastavitelnosti na: Zastavěné plochy, které jsou již zastavěny a umožňují zastavění dle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, Zastavitelné plochy, které dosud zastavěny nejsou a umožňují zastavění dle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, Nezastavěné plochy, které dosud nejsou zastavěny a neumožňují zastavění s výjimkami dle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, Nezastavitelné plochy, které neumožňují zastavění s výjimkami dle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Plochy s rozdílným způsobem využití – zastavěné, zastavitelné a přestavby: Plochy bydlení – individuální venkovské (BV) Plochy rekreace (R) Plochy občanského vybavení (OV) Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (OT) Plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH) Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) Plochy smíšené obytné – centrální (SC) Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) Plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV) Plochy technické infrastruktury (TI) Plochy výroby a skladování – zemědělské a lesnické (VZ) Plochy výroby a skladování – energetika (VE) Plochy těžby nerostů (TN) Plochy s rozdílným způsobem využití – nezastavěné a nezastavitelné: Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) Plochy vodní a vodohospodářské (V) Plochy zemědělské (Z) Plochy zemědělské – polní letiště (ZL) Plochy lesní (L) Plochy přírodní – lesní (PL) Plochy přírodní – nelesní (PN) Plochy smíšené nezastavěného území (S)

F.1.2

ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PLOCH Správní území obce Dubnice je rozděleno dle časového rozlišení ploch na:

14 / 85

Stav – stabilizované plochy zastavěné i nezastavěné, na kterých bude zachován stávající způsob využití, změny na těchto plochách jsou možné jen v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, Návrh – plochy, jejichž způsob využití je navržen ke změně dle podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, Územní rezerva – plocha, jejíž způsob využití se řídí vymezenými plochami typu stav a návrh, přičemž na této ploše se nesmí připustit takové činnosti, v jejichž důsledku by byl omezen nebo ztížen budoucí způsob využití definovaný územní rezervou.

F.1.3

ZPŮSOB VYMEZENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

Vymezení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je definováno následujícími kategoriemi činností: Hlavní využití – stavby, činnosti, zařízení, úpravy a kultury definující charakter ploch, jejich povolení váže na splnění podmínek obecně závazných předpisů, Přípustné využití – stavby, činnosti, zařízení, úpravy a kultury odpovídající charakteru ploch, jejich povolení váže na splnění podmínek obecně závazných předpisů, Podmíněně přípustné využití – stavby, činnosti, zařízení, úpravy a kultury neodpovídající charakteru ploch, které však lze povolit, nevyvolají-li svým vnějším působením riziko narušení hlavního využití plochy, pro jejich povolení je kromě splnění podmínek obecně závazných předpisů nutné splnit další podmínky stanovené stavebním úřadem z hlediska: významu stavby, činnosti, zařízení, úpravy nebo kultury v širším území, zátěže, kterou stavba, činnost, zařízení, úprava nebo kultura vyvolá na okolí svým provozem, charakteru, výšky a hustoty zástavby ve vztahu k ochraně krajinného rázu, kapacity a způsobu napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, Nepřípustné využití – stavby, činnosti, zařízení, úpravy a kultury, které nesplňují podmínky ani pro hlavní využití, ani pro přípustné využití, ani pro podmíněně přípustné využití, tyto stavby, činnosti, zařízení, úpravy a kultury nesmí být v dané ploše povoleny a pokud se na dané ploše již vyskytují, musí být podnikány kroky k jejich vymístění. Stanoveným podmínkám pro využití ploch s rozdílným způsobem využití musí odpovídat způsob jejich užívání a zejména účel umisťovaných činností a povolovaných staveb, terénních úprav a kultur včetně jejich stavebních a funkčních změn. Přičemž musí být přihlédnuto k místním podmínkám urbanistickým, ekologickým, hygienickým a technickým. Nepřípustné jsou všechny činnosti, stavby a kultury, které nejsou v popisu jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití uvedeny v kategorii hlavní využití, přípustné využití nebo podmíněně přípustné využití.

F.1.4

OMEZENÍ ZMĚN

Stavby, činnosti, zařízení, úpravy a kultury, které odpovídají z hlediska podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, na kterých jsou umístěny, kategorii nepřípustné využití, se musí při jakýchkoliv požadovaných zásazích změnit tak, aby odpovídaly kategorii hlavní využití nebo přípustné využití nebo podmíněně přípustné využití. Stavby, činnosti, zařízení, úpravy a kultury, které odpovídají z hlediska podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, na kterých jsou umístěny, kategorii podmíněně přípustné využití, se musí při jakýchkoliv požadovaných zásazích prověřit na splnění podmínek kategorie podmíněně přípustné využití a v případě nesplnění změnit tak, aby odpovídaly kategorii hlavní využití nebo přípustné využití nebo podmíněně přípustné využití při současném splnění podmínek kategorie podmíněně přípustné využití.

F.1.5

ZÁKLADNÍ VYBAVENOST ÚZEMÍ

Stavby, činnosti, zařízení, úpravy a kultury uvedené v následujícím výčtu mohou tvořit nedílnou součást všech zastavěných ploch, zastavitelných ploch a ploch přestavby bez ohledu

15 / 85

na podmínky pro využití dané plochy s rozdílným způsobem využití: prvky krajinné struktury (porosty, louky, drobné vodoteče), doprovodné sadovnické úpravy včetně drobných doplňkových staveb (bazény, altánky, přístřešky, lavičky, jezírka, fontány, dětská hřiště), obslužné a účelové komunikace motoristické, cyklistické a pěší sloužící pro obsluhu dané plochy, odstavné a parkovací plochy osobních automobilů sloužící pro obsluhu dané plochy, objekty sítě a zařízení technické infrastruktury pro obsluhu dané plochy, stavby do 60 m3 obestavěného prostoru místního významu sloužící pro hromadnou dopravu (zastávky, točky apod.), stavby do 60 m3 obestavěného prostoru místního významu sloužící jako bezprostřední zázemí pro hlavní využití (veřejná WC, kůlny, krmítka apod.).

F.1.6

ZÁSADY A PODMÍNKY PRO VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY

Z hlediska ochrany krajinného rázu je využití ploch s rozdílným způsobem využití omezeno zásadami a podmínkami stanovenými v kapitole E.2.

F.1.7

KORIDORY ZVLÁŠTNÍCH ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

Způsoby využití ploch s rozdílným způsobem využití, definované podmínkami využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, jsou ve vymezených koridorech zvláštních územních podmínek omezeny nebo rozšířeny dle podmínek využití těchto koridorů, viz kapitola F.3.

F.2

KATEGORIE PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

F.2.1

PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ – ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ

Plochy bydlení – individuální venkovské (BV) hlavní využití

stavby a pozemky rodinných domů

přípustné využití

hospodářské objekty, dvory a zahrady umožňující chov domácího zvířectva a samozásobitelskou zemědělskou činnost provozovny občanského vybavení integrované v obytných domech stavby a pozemky zařízení pro denní rekreaci místního významu (hřiště) pozemky veřejných prostranství

podmíněně přípustné využití *)

stavby a pozemky provozoven občanského vybavení, služeb, podnikatelských aktivit a výroby stavby a pozemky pro rodinnou rekreaci zařízení technického vybavení nadřazených systémů

nepřípustné využití

vše, co není uvedeno v kategorii hlavní využití, přípustné využití nebo nepřípustné využití mobilní domy jako výrobky, které plní funkci stavby

16 / 85

Plochy bydlení – individuální venkovské (BV) podmínky prostorového uspořádání

nepřipouští se přímá stavební propojenost sousedních objektů, u stávajících objektů se připouští stavby přípustné a podmíněně přípustné nutno charakterem přizpůsobit okolním stavbám hlavního využití, které nesmí objemově převýšit odstavení vozidel pro plnou kapacitu normového počtu stání musí být řešeno formou nekrytých i krytých stání nebo garáží v objektu nebo na pozemku přiléhajícímu k pozemku stavby není přípustné umisťovat stavby blíže než 20 m od ploch lesních s vyjímkou komunikací, veřejných prostranství, vybavenosti parteru – mobiliář, terénních úprav, oplocení, nekrytých hřišť, drobných doplňkových zařízení veřejných ploch (technická zařízení, ochranná, bezpečnostní a protihluková opatření), parkovišť a technické infrastruktury umisťování staveb na plochách B07, B12, B17, B24 a B28 je podmíněno provedením odborného geologického průzkumu a jeho kladným závěrem k umístění konkrétní stavby, ev. podmínkami jejího umístění stavby na ploše B07 nesmí být umístěny blíže než 30 m od pozemku Dubnického potoka stavby na plochách B10 a B23 nesmí být umístěny blíže než 20 m od pozemku Dubnického potoka

*) podmínky podmíněně přípustného využití

nenarušení kvality prostředí a pohody bydlení tyto stavby a provozy lze umístit pouze v případě, že nebudou mít negativní vliv (zejména hluk, vibrace, nadměrná doprava, zápach a produkce odpadů) na hlavní funkci plochy umísťovat stavby a pozemky pro rodinnou rekreaci lze pouze za podmínky, že budou stavebně technickým provedením přizpůsobeny stavbám rodinných domů

Plochy rekreace (R) hlavní využití

stavby a pozemky rekreačních, sportovních, tělovýchovných a ubytovacích zařízení místního i nadmístního významu provozní a technické zázemí rekreačních, sportovních a ubytovacích zařízení



stavby a pozemky provozoven občanského vybavení a služeb souvisejících s hlavním využitím plochy stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů


vše, co není uvedeno v kategorii hlavní využití, přípustné využití nebo nepřípustné využití stavby pro rodinnou rekreaci

podmínky prostorového uspořádání

odstavení vozidel pro plnou kapacitu normového počtu stání musí být řešeno formou nekrytých i krytých stání nebo garáží v objektu nebo na pozemku přiléhajícímu k pozemku stavby není přípustné umisťovat stavby blíže než 30 m od pozemku Dubnického potoka je nutno zachovat břehovou vegetaci Dubnického potoka 2 v rámci plochy R01 je nutno vymezit veřejné prostranství o výměře minimálně 1000 m není přípustné umisťovat stavby blíže než 20 m od ploch lesních s vyjímkou komunikací, veřejných prostranství, vybavenosti parteru – mobiliář, terénních úprav, oplocení, nekrytých hřišť, drobných doplňkových zařízení veřejných ploch (technická zařízení, ochranná, bezpečnostní a protihluková opatření), parkovišť a technické infrastruktury


nenarušení kvality prostředí a hlavního využití plochy

podmínky, jejichž splněním je podmíněno využití uvedených ploch

R01 – nutno v rámci plochy vymezit veřejné prostranství o minimální výměře 1000 m , do této plochy se nezapočítávají pozemní komunikace

stavby a pozemky koupališť stavby a pozemky kempů, tábořišť, letních táborů stavby a pozemky pro odstavování vozidel návštěvníků pozemky veřejných prostranství

2

Plochy občanského vybavení (OV) hlavní využití

stavby a pozemky občanského vybavení


stavby a pozemky pro odstavování vozidel návštěvníků stavby a pozemky zařízení pro denní rekreaci (hřiště) pozemky veřejných prostranství

podmíněně přípustné

stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů

17 / 85

Plochy občanského vybavení (OV) využití *) nepřípustné využití


podmínky prostorového uspořádání pro plochy označené OV1

odstavení vozidel pro plnou kapacitu normového počtu stání musí být řešeno formou nekrytých i krytých stání nebo garáží v objektu nebo na pozemku přiléhajícímu k pozemku stavby maximální počet nadzemních podlaží 3 + 1 podkroví

podmínky prostorového uspořádání pro plochy označené OV2

odstavení vozidel pro plnou kapacitu normového počtu stání musí být řešeno formou nekrytých i krytých stání nebo garáží v objektu nebo na pozemku přiléhajícímu k pozemku stavby maximální počet nadzemních podlaží 1 + 1 podkroví není přípustné umisťovat stavby blíže než 20 m od ploch lesních s vyjímkou komunikací, veřejných prostranství, vybavenosti parteru – mobiliář, terénních úprav, oplocení, nekrytých hřišť, drobných doplňkových zařízení veřejných ploch (technická zařízení, ochranná, bezpečnostní a protihluková opatření), parkovišť a technické infrastruktury



Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (OT) hlavní využití

stavby a pozemky občanského vybavení s koncentrovanou lokalizací rozmanitých sportovních a rekreačních činností místního i nadmístního významu stavby a pozemky letních táborů stavby a pozemky, hipodromů, kynologických cvičišť, motokrosových a čtyřkolkových drah, adrenalinových parků, dětských a sportovních hřišť


stavby a pozemky pro odstavování vozidel návštěvníků stavby a pozemky pro rekreační bydlení a ubytování; pouze v případě, že toto rekreační bydlení a ubytování souvisí s hlavním využitím plochy stavby a pozemky zařízení pro denní rekreaci místního i nadmístního významu (hřiště, campingy) pozemky veřejných prostranství


stavby a pozemky provozoven občanského vybavení souvisejícího s hlavním využitím plochy stavby a pozemky pro odstavování vozidel návštěvníků (hromadné garáže, parkoviště) stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů


vše, co není uvedeno v kategorii hlavní využití, přípustné využití nebo nepřípustné využití


tvar a objem staveb musí odpovídat charakteru okolní zástavby, připouští se dominantní řešení odstavení vozidel pro plnou kapacitu normového počtu stání musí být řešeno formou nekrytých i krytých stání nebo garáží v objektu nebo na pozemku přiléhajícímu k pozemku stavby není přípustné umisťovat stavby blíže než 20 m od ploch lesních s vyjímkou komunikací, veřejných prostranství, vybavenosti parteru – mobiliář, terénních úprav, oplocení, nekrytých hřišť, drobných doplňkových zařízení veřejných ploch (technická zařízení, ochranná, bezpečnostní a protihluková opatření), parkovišť a technické infrastruktury



podmínky, jejichž splněním je podmíněno využití uvedených ploch

M01 – nutno v rámci plochy vymezit veřejné prostranství o minimální výměře 1000 m , do této plochy se nezapočítávají pozemní komunikace

2

Plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH) hlavní využití

stavby a pozemky s lokalizací pietních činností a pohřebišti různých druhů místního i nadmístního významu a s intenzivně parkově upravenými pozemky s převládajícím podílem upraveného zpevněného i nezpevněného povrchu – márnice, hroby, urnové háje stavby a pozemky kostelů, kaplí, márnice a smutečních síní pozemky parkových úprav

18 / 85

Plochy občanského vybavení – hřbitovy (OH) přípustné využití

stavby a pozemky provozního zázemí a účelové vybavenosti (prodejny, kanceláře, WC) pozemky veřejných prostranství


stavby a pozemky pro odstavování vozidel návštěvníků stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů




-


nenarušení kvality prostředí a pietní funkce plochy

Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) hlavní využití

stavby a pozemky veřejných prostranství včetně funkce základní komunikační kostry – návsi, místní komunikace sběrné, obslužné, účelové, se smíšeným provozem, nemotoristické


stavby a pozemky veřejných shromaždišť, pobytových ploch stavby a pozemky vybavenosti parteru – mobiliář (fontány, lavičky, informační tabule, veřejná WC) stavby a pozemky pohotovostních parkovišť pozemky doprovodné zeleně


drobné účelové objekty (předzahrádky restaurací, stánky, tržnice, čekárny zastávek veřejné dopravy) drobná doplňková zařízení veřejných ploch (technická zařízení, ochranná, bezpečnostní a protihluková opatření) vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami (ochranné hráze, suché poldry ve vymezených koridorech) stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů




-


nenarušení kvality prostředí, plynulosti a bezpečnosti silničního provozu a hygienických podmínek

Plochy smíšené obytné – centrální (SC) hlavní využití

stavby a pozemky domů smíšené funkce, v nichž jsou v jednotlivých vertikálně či horizontálně oddělených částech umístěny bytové jednotky a zařízení občanského vybavení místního i nadmístního významu



stavby a pozemky podnikatelských aktivit a výroby stavby a pozemky pro odstavování vozidel bydlících obyvatel (hromadné garáže, parkoviště) stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů




odstavení vozidel pro plnou kapacitu normového počtu stání musí být řešeno formou nekrytých i krytých stání nebo garáží v objektu nebo na pozemku přiléhajícímu k pozemku stavby

stavby a pozemky provozoven občanského vybavení, služeb stavby a pozemky rodinných domů stavby a pozemky domovů důchodců a domů s pečovatelskou službou stavby a pozemky zařízení pro denní rekreaci místního významu (hřiště) pozemky veřejných prostranství

19 / 85

Plochy smíšené obytné – centrální (SC) *) podmínky podmíněně přípustného využití

nenarušení kvality prostředí, prostorové struktury centra obce, pohody bydlení, obslužných funkcí a hygienických podmínek tyto stavby a provozy lze umístit pouze v případě, že nebudou mít negativní vliv (zejména hluk, vibrace, nadměrná doprava, zápach a produkce odpadů) na hlavní funkci plochy

Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) hlavní využití

stavby a pozemky silniční sítě místního i nadmístního významu


stavby a pozemky přilehlých ostatních komunikací účelových, cyklistických a pěších (chodníky) pozemky doprovodné a izolační zeleně pozemky a stavby terénních úprav (násypů, zářezů, opěrných zdí) prvky veřejné technické infrastruktury





-


nenarušení plynulosti a bezpečnosti silničního provozu a hygienických podmínek

stavby a pozemky odpočívek, pohotovostních parkovišť stavby a pozemky technického zabezpečení a informačních systémů stavby a pozemky ochranných bezpečnostních a protihlukových opatření stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů

Plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV) hlavní využití

stavby a pozemky s dopravně obslužnou funkcí místního i nadmístního významu – nádraží, stanice, zastávky, odstavné plochy, heliporty, ČSPH, kapacitní parkovací plochy a objekty



stavby a pozemky pro technické zabezpečení a informační systémy stavby a pozemky pro ochranná bezpečnostní a protihluková opatření stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů




-


nenarušení hygienických a bezpečnostních podmínek

stavby a pozemky ostatních komunikací účelových, cyklistických a pěších pozemky doprovodné a izolační zeleně pozemky a stavby terénních úprav (násypů, zářezů, opěrných zdí) prvky veřejné technické infrastruktury

Plochy technické infrastruktury (TI) hlavní využití

stavby a pozemky s funkcí zásobování území elektřinou, plynem, teplem, vodou a dalšími energiemi, likvidace odpadních vod a tuhých odpadů, telekomunikací a radiokomunikací místního i nadmístního významu


stavby a pozemky pro servisní činnost spojenou s technickou vybaveností izolační zeleň

podmíněně přípustné využití

stavby a pozemky pro odstavování vozidel zaměstnanců stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů




odstavení vozidel pro plnou kapacitu normového počtu stání musí být řešeno formou nekrytých i krytých stání nebo garáží v objektu nebo na pozemku přiléhajícímu

20 / 85

Plochy technické infrastruktury (TI) k pozemku stavby stavby lze umisťovat pouze mimo aktivní zónu záplavového území *) podmínky podmíněně přípustného využití

nenarušení hygienických podmínek

Plochy výroby a skladování – zemědělské a lesnické (VZ) hlavní využití

stavby a pozemky kapacitních chovů hospodářských zvířat, zpracování produktů živočišné a rostlinné výroby, skladování a lesnické výroby s proměnlivým stupněm zastavění, malou hustotou zaměstnanců, malou intenzitou styku s přímými zákazníky, větším obratem materiálu, dopravy a energií



stavby a pozemky zařízení pro vědu a výzkum stavby a pozemky provozoven občanského vybavení a výroby stavby a pozemky pro odstavování vozidel zaměstnanců (hromadné garáže, parkoviště, integrované ČSPH) stavby a pozemky pro služební a pohotovostní byty, krátkodobé ubytování zaměstnanců stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů




odstavení vozidel pro plnou kapacitu normového počtu stání musí být řešeno formou nekrytých i krytých stání nebo garáží v objektu nebo na pozemku přiléhajícímu k pozemku stavby není přípustné umisťovat stavby blíže než 20 m od ploch lesních s vyjímkou komunikací, veřejných prostranství, vybavenosti parteru – mobiliář, terénních úprav, oplocení, nekrytých hřišť, drobných doplňkových zařízení veřejných ploch (technická zařízení, ochranná, bezpečnostní a protihluková opatření), parkovišť a technické infrastruktury


nenarušení hygienických podmínek stavby a pozemky pro služební a pohotovostní byty, krátkodobé ubytování zaměstnanců za podmínky zajištění – prokázání kvality prostředí a pohody bydlení ve vymezené ploše (zkoumat soulad s požadavky právních předpisů na ochranu zdraví před hlukem)

stavby a pozemky související administrativy a správy stavby a pozemky zemědělských a lesnických služeb, zahradnictví stavby a pozemky polních hnojišť pozemky izolační zeleně

Plochy výroby a skladování – energetika (VE) hlavní využití

stavby, pozemky a zařízení pro výrobu elektrické energie ze slunečního záření s dočasným vynětím ze ZPF na dobu 25 let


stavby a pozemky souvisejícího technického vybavení pozemky izolační zeleně


stavby a pozemky pro ochranná bezpečnostní a protihluková opatření stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů




není přípustné umisťovat stavby blíže než 20 m od ploch lesních s vyjímkou komunikací, terénních úprav, oplocení, drobných doplňkových zařízení (technická zařízení, ochranná, bezpečnostní a protihluková opatření), technické infrastruktury a výrobních zařízení


nenarušení krajinného rázu musí být splněny všechny požadavky ochrany přírody a krajiny

Plochy těžby nerostů (TN) hlavní využití

stavby a pozemky určené k zajištění podmínek pro hospodárné využívání nerostů a pro ochranu životního prostředí při těžební činnosti a úpravě nerostů místního i nadmístního významu – povrchové doly, lomy a pískovny


stavby a pozemky související administrativy a správy stavby a pozemky pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a odpadů – výsypky

21 / 85

Plochy těžby nerostů (TN) a odvaly, kaliště, rekultivace pozemky izolační zeleně stavby a pozemky pro odstavování a údržbu vozidel a těžební techniky podmíněně přípustné využití *)




odstavení vozidel pro plnou kapacitu normového počtu stání musí být řešeno formou nekrytých i krytých stání nebo garáží v rámci plochy není přípustné umisťovat stavby blíže než 20 m od ploch lesních s vyjímkou komunikací, veřejných prostranství, vybavenosti parteru – mobiliář, terénních úprav, oplocení, nekrytých hřišť, drobných doplňkových zařízení veřejných ploch (technická zařízení, ochranná, bezpečnostní a protihluková opatření), parkovišť, technické infrastruktury a výrobních zařízení


nenarušení hygienických podmínek

F.2.2

stavby a pozemky zařízení pro vědu a výzkum stavby a pozemky provozoven občanského vybavení a výroby související s funkcí hlavní stavby a pozemky pro ochranná bezpečnostní a protihluková opatření stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů

PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ – NEZASTAVĚNÉ A NEZASTAVITELNÉ

Plochy veřejných prostranství – zeleň (PZ) hlavní využití

pozemky veřejných prostranství – parky a parkově upravená zeleň, pobytové louky, liniová ochranná a doprovodná zeleň, ostatní pobytová zeleň


stavby a pozemky související dopravní a technické infrastruktury (včetně pěších chodníků a cyklostezek) drobná doplňková zařízení veřejných ploch (technická zařízení, ochranná, bezpečnostní a protihluková opatření)


stavby a pozemky doplňujících zařízení sportu a rekreace – jezdecké a běžecké stezky se sportovními prvky, víceúčelová nekrytá hřiště, dětská hřiště, rozhledny, vyhlídkové věže, odpočívadla, kaple,… stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů




nenarušení krajinného rázu, estetické a rekreační funkce ploch

Plochy vodní a vodohospodářské (V) hlavní využití

pozemky pro nakládání s vodami, ochranu před vodami a suchem a regulaci vodního režimu území – řeky a potoky, umělé kanály, přírodní i umělé nádrže


pozemky remízků ochranné a doprovodné zeleně, mokřady stavby a pozemky pro vodohospodářská zařízení a úpravy stavby a pozemky související dopravní a technické infrastruktury




Podmínky využití plochy T01

realizace vodohospodářských staveb na ploše T01 je podmíněna provedením přírodovědného průzkumu lokality s ohledem na EVL a případné možné negativní dopady na předmět ochrany


musí být splněny všechny požadavky ochrany přírody a krajiny nenarušení krajinného rázu a ekologických funkcí vodních ploch

stavby a pozemky pro chov ryb a vodních ptáků stavby a pozemky pro sportovní rybaření a vodní sporty stavby a pozemky pro energetické využití vodní energie – malé vodní elektrárny stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů

22 / 85

Plochy zemědělské (Z) hlavní využití

pozemky pro zemědělské využití – orná půda včetně pěstování speciálních kultur (energetické plodiny, rychlerostoucí dřeviny, školky ovocných nebo okrasných stromů, chmelnice, vinice apod.), trvalé travní porosty luk a pastvin pozemky pro kapacitní sadařství a zahradnictví


pozemky remízků ochranné a doprovodné zeleně vyskytující se na pozemcích ZPF nepřekračující 10% výměry plochy pozemky nezpevněných polních cest do šířky 6 m k obsluze a údržbě území včetně mostků, propustků a brodů protierozní opatření (protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění)


stavby pro zajištění zemědělského hospodaření a údržby ploch (letní stáje, napajedla, kůlny a další obdobné stavby) stavby a pozemky související dopravní a technické infrastruktury stavby a zařízení pro výkon myslivosti (krmelce, krmítka, posedy a další obdobné stavby) stavby a pozemky vyhlídkových věží vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně 2 území před záplavami (vodní plochy do 1000 m , úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry ve vymezených koridorech) stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů




musí být splněny všechny požadavky ochrany přírody a krajiny nenarušení krajinného rázu a ekologických funkcí zemědělských ploch

Plochy zemědělské – polní letiště (ZL) hlavní využití

pozemky pro zemědělské využití – trvalé travní porosty luk a pastvin pozemky polních letišť včetně zpevněných ploch


prvky související technické a dopravní infrastruktury


stavby a pozemky technického zabezpečení a informačních systémů stavby a pozemky ochranných a bezpečnostních opatření stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů




-


musí být splněny všechny požadavky ochrany přírody a krajiny nenarušení hlavního využití plochy nenarušení leteckého provozu

Plochy lesní (L) hlavní využití

pozemky pro les s produkčními i mimoprodukčními funkcemi – pozemky určené k plnění funkcí lesa


stavby a pozemky nezpevněných lesních cest do šířky 6 m k obsluze a údržbě území pozemky drobných vodních nádrží a toků přírodního charakteru


stavby pro zajišťování lesnického hospodaření, myslivosti a údržby ploch (krmelce, krmítka, posedy, seníky a další obdobné stavby) stavby a pozemky vodohospodářské na vodních tocích stavby a pozemky související dopravní a technické infrastruktury stavby a pozemky vyhlídkových věží vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně 2 území před záplavami (vodní plochy do 200 m , úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry ve vymezených koridorech) stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů



23 / 85

Plochy lesní (L) *) podmínky podmíněně přípustného využití

musí být splněny všechny požadavky ochrany přírody a krajiny nenarušení krajinného rázu a ekologických funkcí lesních ploch

Plochy přírodní – lesní (PL) hlavní využití

pozemky vymezené za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny


pozemky pro les s prioritní funkcí ochrany přírody a krajiny – pozemky určené k plnění funkcí lesa pozemky drobných vodních nádrží a toků přírodního charakteru


stavby a pozemky související dopravní a technické infrastruktury stavby směřující k navýšení veřejného povědomí o přírodních hodnotách ploch a lokalit zájmů ochrany přírody a krajiny (naučné stezky s doprovodnými informačními prvky) vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně 2 území před záplavami (vodní plochy do 200 m , úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry ve vymezených koridorech) stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů




musí být splněny všechny požadavky ochrany přírody a krajiny nenarušení krajinného rázu a ekologických funkcí přírodních ploch

Plochy přírodní – nelesní (PN) hlavní využití

pozemky vymezené za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny


pozemky nízké i vysoké zeleně přírodního charakteru pozemky trvalých travních porostů přírodního charakteru 2 pozemky drobných (do 1000 m ) vodních nádrží a toků přírodního charakteru


stavby a pozemky související dopravní a technické infrastruktury stavby směřující k navýšení veřejného povědomí o přírodních hodnotách ploch a lokalit zájmů ochrany přírody a krajiny (naučné stezky s doprovodnými informačními prvky) protierozní opatření (protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění) vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně 2 území před záplavami (vodní plochy do 1000 m , úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry ve vymezených koridorech) stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů




musí být splněny všechny požadavky ochrany přírody a krajiny nenarušení krajinného rázu a ekologických funkcí přírodních ploch

Plochy smíšené nezastavěného území (S) hlavní využití

pozemky krajinné nelesní zeleně – nízké, vysoké, smíšené (náletové louky, remízky, břehové porosty, mokřady, ostatní plošná krajinná zeleň) pozemky liniových prvků krajinné zeleně (ochranná, doprovodná zeleň)


stavby a pozemky nezpevněných cest do šířky 6 m k obsluze a údržbě území včetně mostků, propustků a brodů, železničních přejezdů 2 pozemky drobných (do 1000 m ) vodních nádrží a toků přírodního charakteru pozemky remízků ochranné a doprovodné zeleně protierozní opatření (protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění)


stavby a pozemky související dopravní a technické infrastruktury stavby pro zajištění zemědělského hospodaření a údržby ploch (letní stáje, napajedla, kůlny a další obdobné stavby) stavby a zařízení pro výkon myslivosti (krmelce, krmítka, posedy a další obdobné stavby) vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně 2 území před záplavami (vodní plochy do 1000 m , úpravy toků, odvodnění, ochranné

24 / 85

Plochy smíšené nezastavěného území (S) hráze, suché poldry ve vymezených koridorech) stavby a zařízení technické infrastruktury nadřazených systémů nepřípustné využití



musí být splněny všechny požadavky ochrany přírody a krajiny nenarušení krajinného rázu a ekologických funkcí funkce ploch

F.3

KORIDORY ZVLÁŠTNÍCH ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

Koridor pro rozliv přívalových vod (KP) účel vymezení koridoru

zvýšení retenčních schopností území, ochrana území před negativními účinky přívalových vod

přípustné využití dotčených ploch s rozdílným způsobem využití

stavby a pozemky pro rozliv přívalových vod zajišťující ochranu osob a majetku (hráze a další nutné vodohospodářské stavby) nezbytné úpravy terénu související dopravní a technická infrastruktura zařízení technického vybavení nadřazených systémů včetně nutných bezpečnostních opatření ve vztahu k účelu vymezení koridoru

omezení pro využití dotčených ploch s rozdílným způsobem využití

není přípustná výstavba objektů, terénní úpravy či jiné činnosti, které by mohly omezit, či ztížit účel vymezení koridoru

další podmínky

v době, kdy není území ohroženo přívalovými vodami slouží koridor svému účelu v souladu s podmínkami využití ploch s rozdílným způsobem využití koridor není určen pro trvalou akumulaci povrchových vod je třeba zajistit minimalizaci případných negativních vlivů na lokality soustavy Natura 2000

G) VYMEZENÍ VPS A VPO, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT G.1

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY (VPS)

G.1.1 VPS PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU 2

Číslo

Využití dle územního plánu

k.ú.

Výměra [m ] Demolice

K 01

Místní komunikace

Dubnice pod Ralskem

851 -

K 02

Místní komunikace

Dubnice pod Ralskem

1 674 -

G.1.2 VPS PRO TECHNICKOU INFRASTRUKTURU VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ – ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Číslo


k.ú.

V1

Vodovodní řad

Dubnice pod Ralskem

Výměra [m] Demolice 152 -

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ – KANALIZACE Číslo


k.ú.

ČS II

Čerpací stanice odpadních vod

Dubnice pod Ralskem

ČS III

Čerpací stanice odpadních vod

Dubnice pod Ralskem

--

KN 1

Kanalizační řad

Dubnice pod Ralskem

24 -

25 / 85

Výměra [m] Demolice --

ENERGETIKA Číslo


k.ú.

Výměra [m] Demolice

TN 1

Trafostanice TN 1

Dubnice pod Ralskem

TN 2

Trafostanice TN 2

Dubnice pod Ralskem

--

E1

Vrchní vedení VN

Dubnice pod Ralskem

674 -

E2

Vrchní vedení VVN

Dubnice pod Ralskem

186 -

E3

Vrchní vedení VVN

Dubnice pod Ralskem

1811 -

--

Veřejně prospěšné stavby jsou zakresleny ve výkresu č. 4 – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, označení jednotlivých VPS odpovídá tomuto výkresu.

G.2

VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ (VPO)

G.2.1 VPO PRO ZVYŠOVÁNÍ RETENČNÍCH SCHOPNOSTÍ ÚZEMÍ 2

Číslo


k.ú.

Výměra [m ] Demolice

KP

Koridor pro rozliv přívalových vod

Dubnice pod Ralskem

330 000 -

Veřejně prospěšná opatření jsou zakreslena ve výkresu č. 4 – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, označení jednotlivých VPO odpovídá tomuto výkresu.

H) VYMEZENÍ VPS A PŘEDKUPNÍ PRÁVO

VPO,

PRO

KTERÉ

LZE

UPLATNIT

Nevymezují se veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření, pro která lze uplatnit předkupní právo.

I)

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV

I.1

ÚZEMNÍ REZERVY – PLOCHY Nevymezují se.

I.2

ÚZEMNÍ REZERVY – KORIDORY

Územní rezerva UR 1 Označení

UR 1

Typ vymezení

Koridor

Stávající plochy s rozdílným způsobem využití (včetně navržených)

▪ ▪ ▪

Budoucí využití

Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – silnice III/27241 přeložka mimo urbanizované území obce včetně křižovatek

plochy zemědělské (Z) plochy smíšené nezastavěného území (S) plochy veřejných prostranství – komunikace (PK)

Délka koridoru

480 m

Šířka koridoru

25 m, v místech křižovatek větší

Katastrální území

Dubnice – 633666

Podmínky pro prověření budoucího využití

Budoucí využití tohoto koridoru je podmíněno jeho prověřením na úrovni územního plánu (změna či nový ÚP). Využití tohoto koridoru se předpokládá po roce 2020.

Omezení

V koridoru územní rezervy nelze provádět činnosti, které by znemožnily nebo ztížily jeho budoucí využití pro stanovený účel.

26 / 85


UR 2

Typ vymezení

Koridor


▪ ▪ ▪ ▪

Budoucí využití

Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS) – silnice III/27245 přeložka trasy a řešení křižovatky se silnicemi III/27241 a III/27013

Délka koridoru

380 m

Šířka koridoru



Dubnice – 633666



Omezení


plochy zemědělské (Z) plochy smíšené nezastavěného území (S) plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) plochy dopravní infrastruktury – vybavení (DV)


UR 3

Typ vymezení

Koridor


▪ ▪ ▪

Budoucí využití

Plochy veřejných prostranství – komunikace (PK) – zlepšení parametrů trasy místní obslužné komunikace včetně jejího napojení na silnici III/27013

plochy zemědělské (Z) plochy smíšené nezastavěného území (S) plochy veřejných prostranství – komunikace (PK)

Délka koridoru

900 m

Šířka koridoru



Dubnice – 633666



Omezení


2. Grafická část územního plánu Grafická část územního plánu Dubnice obsahuje celkem 4 výkresy (výkres č. 1, 2, 3 a 4) a je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy. Přehled výkresů grafické části územního plánu číslo výkresu

název výkresu

rozměry výkresu [mm]

1

Výkres základního členění území

891x1470

1: 5 000

2

Hlavní výkres

891x1470

1: 5 000

3

Hlavní výkres – technická infrastruktura

891x1470

1: 5 000

4

Výkres VPS, VPO a asanací

891x1470

1: 5 000

27 / 85

měřítko

Odůvodnění územního plánu Dubnice 1. Textová část odůvodnění A) POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Zastupitelstvo obce Dubnice na zasedání dne 15.2.2007 rozhodlo o pořízení územního plánu Dubnice (dále ÚP Dubnice) a určilo v souladu s ust. § 6 odst. 5 písm. f) stavebního zákona ve vazbě na § 53 odst.1 pana JUDr. Otakara Vítka – zastupitele obce, aby spolupracoval s vybraným pořizovatelem Úřadem územního plánování MěÚ Česká Lípa (dále pořizovatel). V souladu s ust. § 47 odst. 2 stavebního zákona pořizovatel Návrh zadání ÚP Dubnice (09/2008) zaslal podáním ze dne 12.9.2008 dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu a zajistil zveřejnění návrhu zadání ÚP Dubnice a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zadání na úřední desce Obecního úřadu Dubnice a MěÚ Česká Lípa. Vyvěšeno dne 17.9.2008, sejmuto dne 17.10.2008. Zadání ÚP Dubnice upravené v prosinci 2008 na základě výsledků jeho projednání odsouhlasilo zastupitelstvo obce Dubnice na veřejném zasedání dne 11.12.2008, bod usn. 13/4. Na základě schváleného zadání vypracoval 07/2009 SAUL s.r.o.– sdružení architektů urbanistů Liberec, vedoucí projektant Ing. arch. Vladislav Hron, autorizovaný architekt, číslo autorizace ČKA 1598 návrh ÚP Dubnice. Společné jednání o návrhu ÚP Dubnice dle ust. § 50 odst. 2 stavebního zákona bylo svoláno na den 24.9.2009, oznámeno bylo podáním ze dne 27.8.2009. Dotčené orgány stanoviska uplatnily ve stanoveném termínu, připomínky sousední obce nezaslaly. Požadavky na úpravu návrhu ÚP Dubnice vyplynuly ze stanovisek dotčených orgánů - KHS Libereckého kraje (úprava regulativů), Agentura ochrany a přírody a krajiny ČR (požadavky k plochám R01, B07, B10, B23), k.ú. Libereckého kraje (ochrana PUPFL připomínka text kap. G.6.2.2., ochrana ZPF úpravu ploch B13, B14, XO1, odbor dopravy připomínky k textové a grafické části týkající se základní silniční sítě, turistických a cyklistických tras), MZ-PÚ Česká Lípa k textu regulativů, MěÚ Česká Lípa (ochrana přírody k plochám X01, OK a PUPFL k doplnění regulativů). Projektant byl pořizovatelem vyzván k provedení úprav v návrhu ÚP Dubnice, tak jak vyplynulo z uvedených stanovisek dotčených orgánů a z dalších připomínek uplatněných pořizovatelem. Byly doplněny plochy č. B28, B29, B30, SC01, T01, kladně doprojednané s dotčenými orgány. Dokumentace návrhu ÚP Dubnice byla dle požadavku pořizovatele a dotčených orgánů upravována 11/2009 - 05/2010, nedostatky byly odstraněny. K upravenému návrhu ÚP Dubnice vydal dne 29.06.2010 souhlasné stanovisko dle § 5 odst.2 zákona č. 334/1992 Sb., v platném znění, OŽPaZ k.ú. Libereckého kraje (celkový rozsah rozvojových ploch na zemědělské půdě s trvalým záborem 23,5985 ha a dočasným záborem 1,2659 ha). Zpráva o projednání návrhu ÚP Dubnice byla pořizovatelem zpracována v souladu s ust. § 51 stavebního zákona dne 04.06.2010 a předána Krajskému úřadu Libereckého kraje dne 04.06.2010 společně s návrhem územního plánu k posouzení. Stanovisko Krajského úřadu Libereckého kraje dle § 51 odst. 2 stavebního zákona bylo vydáno dne 08.06.2010, byl vysloven souhlas se zahájením řízení o vydání návrhu ÚP Dubnice. V souladu s ust. § 52 stavebního zákona pořizovatel zahájil řízení o upraveném a posouzeném návrhu ÚP Dubnice spojené a s veřejným projednáním. Veřejné projednání návrhu ÚP Dubnice bylo oznámeno veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úředních deskách MěÚ Česká Lípa a Obecního úřadu Dubnice a na jejich úředních internetových deskách - doručeno dne 29.07.2010. O veřejném projednání byly jednotlivě vyrozuměny dotčené orgány, ostatní subjekty, sousední obce a obec Dubnice oznámením ze dne 13.07.2010. Návrh ÚP Dubnice byl vystaven po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí v budově Obecního úřadu Dubnice, u pořizovatele v budově Městského úřadu Česká Lípa, na Krajském úřadu Libereckého kraje a na internetových stránkách města Česká Lípa a Obce Dubnice. Poslední den doručení námitek, připomínek a stanovisek dotčených orgánů k návrhu ÚP Dubnice byl 31.08.2010, v den konání veřejného projednání. V rámci řízení o návrhu ÚP Dubnice byly podány námitky od pana Badalce Jaroslava a manželů Luskových, po termínu podal námitku pan Marek Štěrba (v termínu dtto uplatňoval pan Petr

28 / 85

Štěrba, v jeho případě se nejednalo o vlastníka uvedených pozemků, v termínu nedoložil plnou moc syna Marka), připomínky k řešení byly vzneseny od Povodí Ohře Chomutov a stavebního úřadu MěÚ Stráž p.R. K námitkám i připomínkám se vyjádřily dotčené orgány na jednání 31.08.2010, jejich stanoviska jsou zaznamenána v zápise z veřejného jednání. K jednomu z požadavků pana Štěrby, týkající se nesouhlasu s návrhem prvků ÚSES místního biogeografického významu, dotýkajících se pozemků v jeho vlastnictví, bylo na žádost pořizovatele vyvoláno OŽP MěÚ Česká Lípa doplňující jednání s účastí projektantů Ing. Musila a Ing. Hromka a pana Štěrby, tomuto požadavku bylo vyhověno. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem obce vyhodnotil výsledky projednání návrhu ÚP Dubnice, na základě vyhodnocení stanovisek, námitek a připomínek vyplynul požadavek na menší úpravy návrhu ÚP Dubnice, kterými byly: • zahrnutí plochy veřejné prostranství na p.č. 3329/1 k.ú. Dubnice, ve vlastnictví pana Jaroslava Badalce, do ploch bydlení (součást funkčního celku s jeho rodinným domem č.p. 146) • zahrnutí pozemku p.č. 3692/14 k.ú Dubnice (zasypaný náhon), ve vlastnictví Luskových, do ploch bydlení ( součást funkčního celku s jejich rodinným domem č.p. 124) • doplnění regulativu u ploch bydlení individuálního venkovského, do podmíněně přípustného: možnost výstavby objektů rodinné rekreace (za podmínky, že budou stavebně technickým provedením přizpůsobeny stavbám rodinných domů (tzv. rekreační domky) • provést úpravy týkající se lokálních biokoridorů a biocentra 1132 - Vřesový vršek tak, jak vyplynulo z odborného posouzení jeho funkčnosti a opodstatněnosti – jejich zrušení • do zastavitelných ploch doplnit pozemek p.č. 1213/4 kat. území Dubnice, v rozsahu dle platného územního rozhodnutí pro umístění stavby rodinného domu (Vránovi) Nejednalo se o úpravu návrhu ÚP Dubnice, která by vyžadovala konání opakovaného veřejného projednání za účasti dotčených orgánů. Návrh ÚP Dubnice byl upraven 05/2011. Pořizovatel přezkoumal soulad návrhu ÚP Dubnice s požadavky dle § 53 odst. 4 stavebního zákona a dopracoval odůvodnění územního plánu. Návrh na vydání ÚP Dubnice s jeho odůvodněním předložil pořizovatel v souladu s ustanovením § 54 odst. 1 stavebního zákona na jednání zastupitelstvu obce Dubnice.

B) VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ B.1

VYHODNOCENÍ SOULADU S PÚR, ÚPD VYDANOU KRAJEM A DALŠÍMI STRATEGICKÝMI ROZVOJOVÝMI DOKUMENTY

B.1.1 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z PÚR Politika územního rozvoje České republiky (PÚR) byla schválena 20. července 2009 usnesením vlády ČR č. 929. Územní plán obce Dubnice je v souladu s požadavky a prioritami Politiky územního rozvoje ČR. Uvedené výstupy z PÚR ČR nemají konkrétní průmět do ÚP Dubnice. ÚP Dubnice je v souladu s PÚR ČR.

B.1.2 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ÚPD LIBERECKÉHO KRAJE A VÚC B.1.2.1 REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS II - SEVEROVÝCHOD

29 / 85

Územní jednotku NUTS II - Severovýchod tvoří území tří krajů - Liberecký, Královehradecký a Pardubický. Na základě syntézy dosud zpracovaných strategických studií a analýz v rámci České republiky a jednotlivých krajů a s přihlédnutím k místním specifikám byl formulován všeobecný cíl, společné strategické cíle a prioritní oblasti NUTS 2 – Severovýchod. Všeobecný cíl: vyvážený rozvoj, restrukturalizace a optimální diverzifikace ekonomické základny a řešení politiky zaměstnanosti v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí s cílem dosažení plnohodnotného postavení regionu NUTS 2 – Severovýchod v rámci EU. ÚP Dubnice přiměřeně reaguje na výstupy z ROP NUTS II – Severovýchod a je s ním v souladu.

B.1.2.1 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE LIBERECKÉHO KRAJE (ZÚRLK) ZÚRLK pořizuje Krajský úřad Libereckého kraje (KÚLK). Byly zpracovány firmou SAUL s.r.o. Liberec v roce 2007 a v současné době procházejí projednávacím procesem, proto je zatím nelze považovat za závaznou nadřazenou ÚPD, je však nutno sledovat soulad s touto dokumentací. Pro ÚP Dubnice ze ZÚRLK vyplývají následující výstupy: SOB3 Specifická oblast Mimoňsko Z7 Podporovat řešení směřující k podpoře hospodářského rozvoje území při využití potenciálu jeho hodnot a zdrojů, novému využití území bývalého VVP Ralsko a odstraňování starých ekologických zátěží. Z29 Vytvářet územní předpoklady pro realizaci adekvátních protipovodňových opatření především formou celkové revitalizace krajiny a vodních ekosystémů umožňující zvýšení ochrany proti povodním prostřednictvím zvýšení retenční schopnosti krajiny, formy protipovodňových opatření technického charakteru musí respektovat principy minimalizace negativních vlivů na stabilitu ekosystémů. Z46 Odpovědně vymezit potenciálně vhodné oblasti pro pěstování biomasy a rychlerostoucích dřevin pro energetické účely Z54 Vymezit území s různou mírou urbanizačních tlaků a zatížení Z64 ZÚR LK vymezují základní oblasti a podoblasti krajinného rázu Z68 Vymezit koridory a plochy nadmístního významu pro veřejně prospěšné stavby Koridor nadmístního významu E07 – vedení VVN 110 kV – TR Bezděčín – TR Český Dub – TR Noviny pod Ralskem Z69 Vymezit koridory a plochy nadmístního významu pro veřejně prospěšná opatření. Protipovodňové opatření na toku P02 – Dubnický potok ÚSES - nadregionální biokoridor U24 – K34B ÚSES - regionální biokoridor U130 – RK05 ÚSES - regionální biokoridor U169 – RK643 Z71 Koordinaci územně plánovací činnosti a ÚPD obcí s návrhem ploch a koridorů vymezených ZÚRLK zajistit v rozsahu uvedených ORP a dotčených obcí.

B.1.3 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE STRATEGICKÝCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ MIKROREGIONU Obec Dubnice je součástí mikroregionu Podralsko, který sdružuje celkem 21 obcí (Bezděz, Bělá pod Bezdězem, Bohatice, Brniště, Doksy, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Jablonné v Podještědí, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Okna, Osečná, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Rokytá, Stráž pod Ralskem, Tachov, Velenice, Velký Valtinov a Zákupy). V rámci mikroregionu Podralsko byla zpracována Koncepce cestovního ruchu v regionu Podralsko (ARR Nisa s.r.o. 2006).

B.1.3.1 KONCEPCE CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU PODRALSKO Tento dokument byl zpracován pro návrhové období 2006 - 2013 a stanovuje čtyři základní priority pro rozvoj cestovního ruchu: Priorita 1 - Řízení aktivit cestovního ruchu Priorita 2 - Rozvoj základní infrastruktury cestovního ruchu Priorita 3 - Rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu

30 / 85

Priorita 4 - Péče o území Mikroregionu Podralsko a zajištění jeho udržitelného rozvoje Územní plán Dubnice na výše uvedené zásady přiměřeně reaguje a je s Koncepcí cestovního ruchu v regionu Podralsko v souladu.

B.1.4 POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE STRATEGICKÝCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ OBCE Obec Dubnice nemá předchozí platný územní plán. Obec Dubnice nemá schválený žádný strategický dokument, který by řešil budoucí rozvoj obce.

B.1.4.1 PROGRAM OBNOVY VENKOVA Obec Dubnice má zpracovanou urbanistickou studii v rámci Programu obnovy vesnice z roku 1994 (PAV - Projektový ateliér Voděra - Doc. Ing. arch. Svatopluk Voděra). Myšlenky a nápady ve studii prezentované, které jsou v souladu s aktuálním pohledem na řešené území a zájmy obce, jsou přejaty do ÚP Dubnice. Souhlasné stanovisko z hledisek zajištění koordinace využívání území, souladu s Politikou územního rozvoje České republiky a s územně plánovací dokumentací kraje k návrhu ÚP Dubnice vydal Krajský úřad Libereckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu, pod zn. OÚPSŘ/261/2008/OUP dne 08.06.2010.

C) VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI PLÁNOVÁNÍ

A ÚKOLY ÚZEMNÍHO

Územní plán obce Dubnice vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. A to zejména uvážlivým návrhem zastavitelných ploch v návaznosti na zastavěné území při respektování limitů a hodnot území obce, dále návrhem územního systému ekologické stability, který zajišťuje funkčnost území po stránce ekologické. Územní plán obce Dubnice zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tímto účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Územní plán vyváženým způsobem vytváří předpoklady pro rozvoj území obce v rámci tří pilířů udržitelného rozvoje, tj. pilíře hospodářského, sociálního i přírodního. Územní plán sleduje jak rozvoj vybavení veřejné infrastruktury, tak vybavení komerčního s cílem dosáhnout přirozenou rovnováhu těchto dvou nezbytných složek v území. Územní plán obce Dubnice koordinuje veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Tato náročná koordinace se promítá ve všech oblastech do návrhů územního plánu, a to s cílem vytvořit území fungující po všech stránkách a zároveň území chráněné proti předvídatelným přírodním živlům, zejména povodním. Tato ochrana je koordinována dle příslušné dokumentace v širším rámci celého povodí. Územní plán obce Dubnice ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Ochrana hodnot, a to jak přírodních, kulturních i civilizačních, je základní prioritou územního plánu Dubnice, v tomto

31 / 85

kontextu je důsledně chráněna krajina řešeného území, a to zejména vymezením nezastavěných a nezastavitelných ploch, dále urbanistické, architektonické i archeologické hodnoty a dědictví. Územní plán respektuje významné stavební dominanty obce, její tradiční zástavbu i postupně historicky vzniklou urbanistickou strukturu. Územní plán obce Dubnice v nezastavěném území připouští v souladu s jeho charakterem umisťování staveb, zařízení a jiných opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky pro jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Konkrétně je navržen např. koridor pro rozliv přívalových vod na Ještědském potoce, úpravy cyklistických tras a koridory pro technickou infrastrukturu. Územní plán obce Dubnice na nezastavitelných pozemcích umožňuje výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Toto je ošetřeno podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení je uvedeno v kapitole G.

D) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Návrh ÚP Dubnice je zpracován a projednán v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu a § 12 - 13 a přílohou č. 7 vyhlášky č.500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentací a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č.501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území – vždy v jejich aktuálním znění.

E) VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKY ŘEŠENÍ ROZPORŮ Návrh ÚP Dubnice byl projednán s dotčenými orgány chránícími zájmy podle zvláštních právních předpisů a dle jejich uplatněných stanovisek byl upraven, dohodnut. Rozpory ve smyslu ust. § 4 odst.7 stavebního zákona a ust. § 136 odst.6 správního řádu při projednávání návrhu územního plánu nebyly řešeny . Vyhodnocení společného jednání s dotčenými orgány o návrhu územního plánu je popsáno výše v textové části odůvodnění pod bodem a). Návrh územního plánu je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.

F) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU Řešení územního plánu vychází ze schváleného zadání a s tímto je v souladu.

F.1

ÚDAJE O ZADÁNÍ

Zpracování územního plánu (dále jen ÚP) obce Dubnice bylo zadáno obcí Dubnice společnosti SAUL s.r.o. Liberec smlouvou o dílo č. 009/2007. Na základě Zadání, zpracovaného pořizovatelem Městským úřadem ORP Česká Lípa – Ing. Jitka Dařílková ve spolupráci

32 / 85

s pověřeným zastupitelem obce Dubnice – JUDr. Otakar Vítek, které bylo dne 11. prosince 2008 schváleno zastupitelstvem obce Dubnice, je zpracován návrh ÚP Dubnice. Předmětem je vypracování územního plánu obce Dubnice pro celé správní území obce (katastrální území Dubnice pod Ralskem) s podrobnostmi a náležitostmi stanovenými stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. a vyhláškami č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. Hlavním cílem pořízení územního plánu je získání závazného územně plánovacího dokumentu, jehož pomocí bude možno zásadně usměrňovat územní rozvoj obce Dubnice při očekávaných dílčích úpravách cca po 4 letech. Cílem řešení územního plánu je dosáhnout při naplnění výchozích kvantitativních a kvalitativních podmínek žádoucích proporcí dílčích funkčních prvků, zejména obytných, výrobních, rekreačních a přírodních území a jejich provázanosti na kostru dopravy a technického vybavení.

F.2

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

▪

Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů jsou v ÚP Dubnice respektovány.

▪

Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů jsou v ÚP Dubnice respektovány.

▪

Požadavky na rozvoj území obce jsou v ÚP Dubnice respektovány.

▪

Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) jsou v ÚP Dubnice respektovány.

▪

Požadavky na řešení veřejné infrastruktury jsou v ÚP Dubnice respektovány. Nebyla navržena plynofikace obce z důvodů uvedených v kap. G.4.2.2.

▪

Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území jsou v ÚP Dubnice respektovány.

▪

Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace jsou v ÚP Dubnice respektovány. Mezi VPO byl zařazen též prvek protipovodňové ochrany – suchý poldr na Ještědském potoce.

▪

Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) jsou v ÚP Dubnice respektovány. V plochách některých ložisek nerostných surovin a CHLÚ se vyskytují stávající prvky ÚSES – stávající stav převzatý z podkladů. Některé navržené zastavitelné plochy zasahují do vymezených sesuvných území, odůvodnění viz kap. G.6.2.1. Hydrotechnické posouzení staveb v navržené ploše rekreace v sousedství Dubnického potoka je mimo podrobnost ÚP.

▪

Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území jsou v ÚP Dubnice respektovány.

▪

Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose jsou v ÚP Dubnice respektovány.

▪

Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií jsou v ÚP Dubnice respektovány.

▪

Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem jsou v ÚP Dubnice respektovány.

▪

Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování

33 / 85

vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast jsou v ÚP Dubnice respektovány. Vyhodnocení vlivů ÚP Dubnice na udržitelný rozvoj území není požadováno. ▪

Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant je v ÚP Dubnice respektován. Nebyl zpracován koncept ÚP Dubnice.

▪

Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení jsou v ÚP Dubnice respektovány. Pro zvýšení přehlednosti a čitelnosti byl hlavní výkres grafické části územního plánu rozdělen do dvou výkresů: Hlavní výkres 1: 5 000 Hlavní výkres – technická infrastruktura 1: 5 000

Tab.: F.2.a Reakce ÚP Dubnice na záměry doplněné v zadání č. záměr č. parcely předkladatel zadání str. rybochovný 1 rybník 3033/3 p. Štěrba 6 stáje pro 2 dobytek 1206/6 p. Štěrba 6 zemědělská 3 výroba 3481/3, 1085/5 p. Štěrba 6 zemědělská 1141/4, 1141/5, 4 výroba 325 p. Štěrba 6 zemědělská 5 výroba 1209/1 p. Štěrba 6

reakce upraveného návrhu ÚP Dubnice ano – západní část ne, pouze v rámci účelových staveb na ploše zemědělské ano – stav ano ano

6

RD

707/1

8

ano – stávající zahrada

7

RD

722/12

8

ano – návrh

8

RD

st. 272

8


9

RD

616/1, 616/2

8


10

RD

140/2

8

ne – BP plynu

11

RD

8

ne – BP plynu

12

RD

147/1 169/1, 169/3, 169/5

8

ne – BP plynu, OP lesa, extravilán obce

13

RD

2163

8

ne – OP lesa, extravilán obce

14

RD

2172/1

8


15

RD

739/1

8

ne – sesuvné území, extravilán obce

16

RD

8

ne – sesuvné území, extravilán obce

17

RD

757/1 771/2, 771/3, 771/4

8


18

RD

572/5

8

sesuvné území, západní část – 1 RD

19

RD

567/1

8

ne – sesuvné území, extravilán, obtížný přístup

20

RD

48/4

8

ano – stav

21

RD

48/2

8

ano, část u cesty

22

RD

48/7

8

ano – stav

23

RD

58/1

8

ne, zachován stav – zemědělská výroba

24

RD

40/1

8

ano – stav

25

RD

1060/1

8

ano – stav

26

RD

1101

8

ano, část

27

RD

1108/6

8

ano, přes parcelu vede komunikace

28

RD

962/1, 962/2

8

ano – stav

29

RD

2032/4

8

ne – extravilán obce, zásah do krajiny

30

RD

1868/2

8

ne – extravilán obce, zásah do krajiny

31

RD

2914/6

8


32

RD

683/1

8


33

RD

679/1

8


34

RD

686/1

8


34 / 85

č.

záměr

č. parcely

předkladatel

zadání str. reakce upraveného návrhu ÚP Dubnice

35

RD

1061/1 část

36

RD

1051

8


37

RD

222

8

ne, stávající zemědělská výroba

38

škola

1033/1, 1031/1

9

39

MŠ - přístavba

301, 996/1

9

ano – v rámci stávajících ploch 301 – ano, stav; 996/1 – ano – smíšená obytná centrální stav

8


Odůvodnění nezapracování záměrů: pan Štěrba, ppč. 1141/9 k.ú. Dubnice pod Ralskem, záměr ČSPH. Záměr nebyl zapracován z důvodu nemožnosti zajištění vyhovujícího dopravního napojení uvedené parcely a dále nedostatečné velikosti plochy pro umístění požadovaného záměru. pan Štěrba, ppč. 2914/6, k.ú. Dubnice pod Ralskem, záměr RD. Záměr nebyl zapracován z koncepčních a krajinářských důvodů – jako hranice zástavby (intravilán / extravilán) byla v této oblasti stanovena stávající historická cesta na ppč. 3420/3.

G) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ G.1

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

G.1.1 VYMEZENÍ A VNITŘNÍ ČLENĚNÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území územního plánu Dubnice zahrnuje celé správní území obce Dubnice o celkové výměře 1579 ha, které tvoří jedno katastrální území uvedené v následující tabulce: Tab.: G.1.1.a Názvy a číselné kódy katastrálních území Katastrální území Dubnice pod Ralskem Zdroj: ČÚZK

Číselný kód katastrálního území 63366

G.1.2 ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Obec Dubnice má vymezené zastavěné území samostatným postupem z roku 2007, které bylo použito jako podklad. Na základě tohoto podkladu, stavu dle katastru nemovitostí a aktuálního stavu v území bylo v průzkumech a rozborech ÚP vymezeno zastavěné území k datu 31.12.2007 a následně aktualizováno ve fázi návrhu ÚP k datu 15.1.2010 v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů, které úplně zahrnuje zastavěné území vymezené samostatným postupem pro k.ú. Dubnice pod Ralskem. Plocha vymezeného zastavěného území činí 103 ha, tj. 6,5% z 1579 ha - celkové plochy správního území obce.

G.1.3 VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Územní plán Dubnice navrhuje plochy pro výstavbu především v prolukách stávajících zastavěných ploch, přičemž většina těchto ploch je již součásti vymezeného zastavěného území. Zároveň tímto postupem vytváří kompaktní urbanizované území. Zastavěné území obce Dubnice vymezené územním plánem k datu 15.1.2010 je účelně využito a pro další rozvoj obce je třeba navrhnout zastavitelné plochy. Protože tyto plochy nejsou dostačující pro přirozený rozvoj obce Dubnice a přírůstek obyvatelstva se zohledněním dalších vlivů dle demografických výpočtů výhledové velikosti k orientačnímu návrhovému horizontu 2020, navrhuje územní plán další rozvojové plochy, které umisťuje do nejvhodnějších lokalit zpravidla navazujících na zastavěné území a infrastrukturu obce.

35 / 85

G.1.4 VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH G.1.4.1 PLOCHY PRO BYDLENÍ V demografickém vývoji obce se začínají projevovat nové tendence směřující k postupnému oživení obytné funkce venkovských sídel v zázemí velkých měst s dostatečnou nabídkou pracovních příležitostí.

VÝHLEDOVÁ VELIKOST Tři varianty výhledového počtu trvale bydlících obyvatel (obyvatel bydlících v bytech). Stav k 31.12.2007 podle Obecního úřadu 890 trvale bydlících obyvatel. Výhledově kolem roku 2020 lze očekávat pokles průměrné míry zalidnění bytu ze 2,90 (v roce 2001) na 2,60 obyvatel na byt, a současně z 1,02 (2001) na 0,92 obyvatel na obytnou místnost trvale obydlených bytů. Součástí využitelného domovního fondu je celkem 31 neobydlených bytů (nesloužící pro trvalé bydlení v roce 2001), z toho 22 bytů využívaných pouze pro rekreaci a druhé bydlení. Varianty vývoje a počtu trvale bydlících obyvatel (TBO): Minimální 600 – po roce 2001 (ve sčítání 2001 bylo zjištěno 160 trvale obydlených bytů a 40 trvale neobydlených bytů) bylo nebo bude na území obce postaveno nejméně dalších 50 bytů. Pokud by nedošlo již k žádné další nové výstavbě mohli bychom předpokládat, že dojde výhledově ke stagnaci na velikosti 585 trvale bydlících obyvatel. Pravděpodobná 670 – za předpokladu výstavby (přípravy) dalších 30 bytů – což lze považovat za reálné – lze uvažovat se zvýšením výhledové velikosti na 670 trvale bydlících obyvatel ve 240 trvale obydlených bytech (2,79 obyvatel na byt). Maximální 740 – je reálná v případě výrazného zájmu o bydlení v obci, který lze předpokládat při zvýšení nabídky pracovních příležitostí v okolních sídlech, která mají připravené plochy pro rozvoj výroby např. při rozvoji připravované průmyslové zóny Stráž pod Ralskem nebo výrobní zóny v Jablonném v Podještědí. V takovém případě lze předpokládat nárůst v návrhovém horizontu o cca 130 – 150 obyvatel při současné potřebě cca 50-ti bytů (2,79 obyvatel na byt). K tomu je nutné připočítat vliv dalších zhruba 120 – 140 uživatelů druhého a přechodného bydlení, takže pro potřeby plánování technické a dopravní infrastruktury území bude vhodné vycházet z výhledové velikosti kolem 810 potenciálních uživatelů území (bez vlivu jednodenní a jiné návštěvnosti). To představuje proti současnému stavu potenciálních uživatelů nárůst pouze o 100 uživatelů území ! Vysvětlení spočívá ve výrazném poklesu míry obsazení a zalidnění bytového fondu vyjádřeno poklesem z průměrné velikosti 3,25 (v roce 2001) na předpokládanou úroveň 2,79 (pokles o 15 %) obyvatel na byt (průměrná velikost bytové domácnosti).

NÁVRH PLOCH PRO BYDLENÍ Územní plán dává stavebníkům rozmanitou nabídku ploch pro bydlení v různých částech obce v rámci ploch bydlení – individuální venkovské. Využití jednotlivých ploch je různě obtížné, některé leží u stávajících komunikací s možností napojení na stávající infrastrukturu, u některých je třeba dopravní přístup včetně infrastruktury vybudovat. Z těchto důvodů územní plán navrhuje cca o 20% více ploch pro bydlení než je třeba dle maximální varianty výhledové velikosti obce k roku cca 2020. V zájmu obce je podpořit mladé rodiny, které potřebují řešit své bydlení a které představují pro obec důležitý potenciál do budoucna. V úvahu je též nutno vzít postupně se zvyšující standard bydlení kdy klesá průměrný počet obyvatel jednoho bytu nebo jednoho RD, a proto i při variantě zachování stávajícího počtu obyvatel obce je nutno počítat s novou bytovou výstavbou. Tab. č. G.1.4.1.a Bilance návrhových ploch pro bydlení návrh [ha]

počet RD / počet bytů

předpokládaný počet obyvatel – návrh (2,79 obyv./byt)

plochy bydlení – individuální venkovské

17,3

69

193

bydlení celkem

17,3

69

193

36 / 85

G.2

VYHODNOCENÍ SOULADU KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE S POŽADAVKY NA OCHRANU HODNOT V ÚZEMÍ

G.2.2.1 CIVILIZAČNÍ HODNOTY PAMÁTKOVÁ OCHRANA Na území obce Dubnice se nachází řada historicky cenných objektů, které byly dle Zákona o státní památkové péči 20/1987 Sb., prohlášeny za kulturní památky a zapsány do Ústředního seznamu nemovitých a movitých kulturních památek. Výpis ze seznamu je dále uveden v tabulkách. Tab. G.2.2.1.a Seznam nemovitých kulturních památek v obci Dubnice Číslo památky Označení památky Název památky v rejstříku ÚSKP v grafické části dokumentace

Čp.


20905/5-2938

PM 1

venkovská usedlost

190

Dubnice pod Ralskem

28914/5-2936

PM 2

venkovská usedlost

145

Dubnice pod Ralskem

24601/5-2935 Zdroj: NPU

PM 3

kostel Narození P. Marie s areálem

-

Dubnice pod Ralskem

Mimo výše uvedených nemovitých kulturních památek (zapsaných do Ústředního seznamu nemovitých a kulturních památek) se na území obce nachází ještě další pozoruhodné památky, např.: u kostela je postaven pomník obětem první a druhé světové války, převážně podél komunikace III/27241 se nachází několik kapliček a křížků, dochované objekty lidové architektury venkovských usedlostí. Územní plán tyto objekty zachovává a chrání.

URBANISTICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ HODNOTY Urbanistická struktura centra obce zůstává zachována, pouze je vhodně doplněna o některé navržené zastavitelné plochy. Lokality navržených zastavitelných ploch jsou umístěny v polohách, kde negativně neovlivní celkové panorama obce ani pohledově nebudou konkurovat zdejším historickým stavebním dominantám. Přednostně jsou navrženy jako zastavitelné proluky ve stávající zástavbě. Pro ochranu architektonických hodnot je vhodné zejména zachování a ochrana dochovaných objektů lidové architektury venkovských usedlostí.

SÍŤ DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Viz kapitoly G.4.1 a G.4.2.

G.2.2.2 PŘÍRODNÍ HODNOTY STAV – REKAPITULACE Plochy a lokality v zájmech obecné ochrany přírody a krajiny Významné krajinné prvky „ze zákona“ (v pojetí zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, §3) jsou „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její vzhled nebo přispívají k udržení její stability“. Významnými krajinnými prvky „ex lege“ jsou v podmínkách řešeného území veškeré „lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy“. Pro vymezení slouží údaje druhového členění katastru nemovitostí (lesní pozemky, vodní plochy a toky), v případě údolních niv byly využity údaje map BPEJ (lokalizace hydromorfních půd – HPJ 58, 67, 70, 71, 72 a 75 – gleje, zrašelinělé půdy, nivní uloženiny, deluvia...) a výsledky terénního šetření předchozího stupně ÚP – Průzkumů a rozborů. Pozn.: v řešeném území není evidován výskyt registrovaných VKP (dle §6 zákona), ani předchozí stupeň ÚP nevymezuje vhodné lokality k registraci.

37 / 85

Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Vzhledem k absenci, resp. nedostupnosti podrobnějších údajů, není vyloučen výskyt těchto druhů v okolí Evropsky významné lokality Horní Ploučnice, ani ojediněle a rozptýleně v ostatních částech řešeného území. Bližší možné údaje – viz výsledky podrobného terénního mapování NATURA 2000 (databáze AOPK ČR). Lokality předpokládaného výskytu těchto druhů jsou limitem pro případné změny využívání pozemků – tyto aspekty jsou v návrzích urbanistického řešení respektovány. Výskyt invazních druhů Při terénním šetření předchozího stupně ÚPO (9-10/2007) byl lokalizován výskyt silné populace netýkavky žlaznaté (Impatiens glandulifera) podél toku Ještědského potoka – vzhledem k očekávané eskalaci problému je nutná sanace optimálně v celém povodí toku (zvláště když se zde jedná o Evropsky významnou lokalitu). Vyhodnocení krajinářských hodnot – viz kap. G.5. Územní systém ekologické stability (tvořený zde jednotlivými vymezenými prvky nadregionálního, regionálního i místního významu) – viz kap. G.5. Plochy a lokality v zájmech mezinárodní ochrany přírody a krajiny Řešené území je součástí lokality s mezinárodním statutem ochrany – Evropsky významné lokality CZ0513506 Horní Ploučnice (zde tvořenou Ještědským potokem). Dle Nařízení vlády ČR č.132/2005 Sb. ze dne 22.12.2004 je předmětem ochrany lokalita přástevníka kostivalového, vydry říční, modráska bahenního, modráska očkovaného, lososa atlantského a klínatky rohaté. Pozn.: v řešeném území se nenacházejí lokality zvláště chráněných území.

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ Aspekty obecné ochrany přírody a krajiny Nutnost ochrany VKP „ze zákona“ vyplývá mj. z příslušných legislativních ustanovení, ale i pro zajištění kulturního cítění uživatelů území. Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podléhá ochrannému režimu vyplývajícího z tuzemských i mezinárodních legislativních ustanovení, jejich ochrana je vzhledem k předpokládanému výskytu na území v zájmech zvláštní ochrany přírody a krajiny (zde EVL) návrhy urbanistického řešení plně respektována. Součástí aktivní ochrany je i nutný management. Nutnost sanace invazních rostlin na březích a podél Ještědského potoka (EVL) je z důvodu zamezení dalšího jejich šíření. Odůvodnění návrhů ÚSES – viz dále. Aspekty zvláštní a mezinárodní ochrany přírody a krajiny Ochranný režim území NATURA 2000 (zde část EVL Horní Ploučnice), které je zde tvořeno vymezenými plochami přírodními nelesními (PN), je návrhy urbanistického řešení plně respektován. Návrh na likvidaci invazních a nepůvodních druhů v trase EVL Horní Ploučnice je odůvodněn snahou o eliminaci jevu, který se neslučuje s předmětem ochrany – pro zdárné řešení je nutné likvidovat tyto druhy v celém povodí toku za součinnosti s ostatními obcemi (předmět činnosti příslušných orgánů ochrany přírody).

G.3

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umisťování staveb a jiné využití území včetně různých opatření v území. Limity určují nepřekročitelnou hranici, hodnotu, nebo rozpětí pro využití a uspořádání předmětného území za účelem zajištění funkčnosti jeho systémů, bezpečnosti, ochrany přírody a zdravého životního prostředí. Při řešení územního plánu jsou respektována ustanovení obecně závazných právních předpisů a norem, jsou dodržena všechna ochranná a bezpečnostní pásma, pokud se řešeného

38 / 85

území dotýkají. Tyto limity vycházející z právních předpisů a správních rozhodnutí (vstupní limity) jsou zachyceny v grafické části Odůvodnění ÚP v Koordinačním výkrese. Limity, které stanoví územně plánovací dokumentace jsou další omezení, která nevyplývají z právních předpisů či správních rozhodnutí, avšak ze schválené koncepce ÚP (výstupní limity) jsou zakresleny v grafické části Odůvodnění ÚP v Koordinačním výkrese jako návrh. Limity využití území, zejména ochranná pásma, jejichž šířka není v měřítku územního plánu zobrazitelná jsou v koordinačním výkrese reprezentovány svým nositelem, tj. např. vedením či sítí, která je pak v legendě označena zároveň jako limit využití území.

G.3.1 OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT Limity využití území představují historicky cenné objekty, které byly dle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., prohlášeny za kulturní památky a zapsány do Ústředního seznamu nemovitých a movitých kulturních památek. Podrobněji viz kap. G.2.2.1.

G.3.2 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Významné krajinné prvky VKP „ex lege“ (tj. dle § 3 zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny), k nimž obecně patří „lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy“, z nichž v podmínkách řešeného území sem lze řadit veškeré lesy, vodní plochy (toky) přírodního charakteru, rybníky a údolní nivy registrované VKP dle § 6 uvedeného zákona – v řešeném území se nevyskytují. Územní systém ekologické stability všechny stávající skladebné prvky ÚSES lokální i regionální dle § 4 zákona č. 114/92 Sb.

G.3.3 OCHRANA VODNÍCH ZDROJŮ A TOKŮ Ochranná pásma vodních zdrojů Na území obce Dubnice se nacházejí tři zdroje pitné vody (vrtané studny) pro skupinový vodovod Stráž pod Ralskem. Tyto vodní zdroje mají vyhlášena ochranná pásma I. a II. stupně (zakreslena ve výkrese č. 5 – koordinační výkres) Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Celé území obce Dubnice se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída. Výkon správy vodních toků Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky, užívat pozemků sousedících s korytem toku. U významných vodních toků bude ponechán manipulační prostor v šířce nejvýše do 8,0 m od břehové čáry, u ostatních vodních toků nejvýše v šířce do 6,0 m od břehové čáry. Na správu vodních toků a nádrží se vztahují ustanovení Zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon).

G.3.4 OCHRANA PŮDNÍHO FONDU Zemědělský půdní fond Zemědělské půdy s I. a II. třídou ochrany jsou územním limitem pro změny využívání území (dle vyhlášky MZe č. 546/2002Sb, kdy výjimkou jsou záměry realizace veřejně prospěšných, zejména liniových staveb, realizace navržených prvků ÚSES, některá opatření navyšujících ekologickou stabilitu území (př. zalesňování vytipovaných pozemků, zakládání remízů ve scelených nadměrných honech orné půdy, apod.) podléhající příslušnému povolovacímu řízení a schvalovacímu procesu (důvodem je trvalá změna druhu dotčeného pozemku a způsob jeho využití – oproti pěstování energetických plodin a rychle rostoucích dřevin).

39 / 85

Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti – meliorace Dle základní grafické evidence (digitální podklad) bylo v minulosti provedeno plošné odvodnění na značné ploše řešeného území. Celková plocha meliorovaných pozemků v řešeném území = 3 060 732 m2, tj. 26,6 % z celkové výměry ZPF. Tyto základní investiční prostředky byly původně realizovány za účelem zvýšení úrodnosti půd (zejména orné půdy), avšak vzhledem k současné změněné struktuře zemědělských pozemků se tyto vynaložené náklady již z velké části minuly účinkem: značná část meliorované orné půdy leží tč. ladem, značná část meliorované původní orné půdy byla zatravněna, na části meliorovaných pozemků se nachází pískovna, pouze menší část v minulosti meliorované půdy je aktuálně orně využívána. Z hlediska teoretické funkčnosti jednotlivých zařízení (cca 40 let) lze usuzovat, že meliorované pozemky k datu ÚP realizované od 1899 do 1968 (zde 1971) jsou již za zenitem své časové funkčnosti – tyto starší realizace tvoří souhrnnou plochu 2080949 m2 (tj. cca 70 % z celkové výměry meliorovaných pozemků) – vzhledem ke sporadické, častěji však neprováděné údržbě těchto zařízení bude uvedený podíl vyšší.

G.3.5 POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Územním limitem je obecně existence lesních porostů (VKP dle § 3 ze zákona č. 114/1992 Sb.) a ochranné pásmo 50 m od okraje lesa (či šířka dvojnásobné střední výšky mýtného věku). Hospodaření a využívání PUPFL je dostatečně regulováno Lesními hospodářskými plány a osnovami, koncipované již se zásadami a podmínkami ochrany přírody a dalších předpisů.

G.3.6 NEROSTNÉ SUROVINY Ochrana ložisek nerostných surovin je zabezpečena právními předpisy (zákon č.366/2000 Sb.- geologický zákon, zákon 44/1988, zákon č. 439/1992 Sb. – horní zákon a předpisy souvisejícími), vyhlášenými chráněnými ložiskovými územími (CHLÚ) a dobývacími prostory (DP). V řešeném území jsou evidovány následující geologické jevy: Dobývací prostory DP 870091000 Dubnice I. Štěrkopísky. Těžené firmou Tarmac CZ a.s. DP 870070500 Dubnice. Štěrkopísky. Těžba zastavena Chráněná ložisková území CHLÚ 72074000 Markvartice v Podještědí. Cihlářská surovina Ložiska nerostných surovin LOZ 3089200 Jablonné v Podještědí. Blok 1. Štěrkopísky LOZ 3089200 Jablonné v Podještědí. Blok 2. Štěrkopísky LOZ 3089200 Jablonné v Podještědí. Blok 3. Štěrkopísky LOZ 3163700 Dubnice pod Ralskem. Štěrkopísky LOZ 3228100 Dubnice pod Ralskem. Cihlářská surovina LOZ 3207400 Janovice-Dubnice. Blok 1. Cihlářská surovina LOZ 3207400 Janovice-Dubnice. Blok 4. Cihlářská surovina Poddolovaná území PD Dubnice – Vřesový vrch – po těžbě rud Sesuvná území a území jiných geologických rizik V řešeném území jsou evidována následující sesuvná území: SES Potenciální č. 1 Dubnice. ZLM1 03-133, ZLM2 03-311, ZLM3 04-331, ZLM4 04-332 SES Potenciální č. 2 Dubnice. ZLM1 03-133. ZLM2 03-311 SES Potenciální č. 3 Dubnice. ZLM1 03-311, ZLM2 03-311, ZLM3 04-332, ZLM4 04-332 SES Potenciální č. 4 Žibřidice. ZLM1 03-134, ZLM2 03-311, ZLM3 04-312 SES Potenciální č. 5 Dubnice. ZLM1 03-314, ZLM2 03-311, ZLM3 04-312 SES Potenciální č. 6 Dubnice. ZLM1 03-312, ZLM2 03-311, ZLM3 04-312

40 / 85

G.3.7 OCHRANNÁ PÁSMA SILNIČNÍ SÍTĚ A DOPRAVNÍ VYBAVENOSTI Ochranné pásmo silnice mimo zastavěné území nebo území určené k souvislému zastavění je podle zákona o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upraveno svislými rovinami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti: 15 m od osy komunikace u silnice III. třídy

G.3.8 OCHRANNÁ PÁSMA VODOVODNÍCH ŘADŮ A KANALIZAČNÍCH STOK K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen ochranná pásma), která jsou stanovena zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Ochranná pásma vodovodních řadů Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu: u vodovodních řadů do průměru 500 mm včetně, 1,5 m, u vodovodních řadů nad průměr 500 mm, 2,5 m. Ochranná pásma kanalizačních stok Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny kanalizační stoky na každou stranu: u kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m, u kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m. Pásmo ochrany prostředí kanalizačních objektů Velikost pásma ochrany prostředí ČOV a čerpacích stanic kanalizace je zohledněn v TNV 75 6011 Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení: u čerpací stanice s výpočtovou kapacitou do 500 m3/den 5,0 m.

G.3.9 OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA PLYNOVÝCH ZAŘÍZENÍ Podle Energetického zákona č. 458/2000 Sb. § 68 jsou ochranná pásma: u vysokotlakých plynovodů 4 m na obě strany od půdorysu, u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostní pásma: regulační stanice vysokotlaké – 10 m vysokotlaké plynovody nad DN 250 – 40 m.

G.3.10 OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTROROZVODNÝCH ZAŘÍZENÍ Energetický zákon č. 458/2000 Sb. stanoví ochranná pásma v § 46 následovně: u nadzemního vedení s napětím nad 1 kV do 35 kV včetně – pro vodiče bez izolace je ochranné pásmo 7 m od krajního vodiče na obě strany, u nadzemního vedení s napětím nad 35 kV do 110 kV včetně je ochranné pásmo 12 m od krajního vodiče na obě strany, u podzemního vedení s napětím do 110 kV včetně je ochranné pásmo 1 m po obou stranách krajního kabelu. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami: u stožárových stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí je ochranné pásmo 7 m, u kompaktních zděných stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí je ochranné pásmo 2 m, u vestavných elektrických stanic je ochranné pásmo 1 m od obestavění. U zařízení vybudovaných před účinností zákona č.458/2000 Sb. zůstávají zachována ochranná pásma podle dříve platných předpisů (Vládní nařízení č. 80/1957 a Vyhláška MPE č.153/1961): u nadzemního vedení VN je ochranné pásmo 10 m (v lesních průsecích 7 m) na každou stranu od krajního vodiče,

41 / 85

u stožárových trafostanic VN/NN se stanoví šířka ochranného pásma jako u vedení VN, u nadzemního vedení od 60 do 110 kV včetně je ochranné pásmo 15 m na každou stranu od krajního vodiče, u nadzemního vedení od 110 do 220 kV včetně je ochranné pásmo 20 m na každou stranu od krajního vodiče, u nadzemního vedení od 220 do 400 kV včetně je ochranné pásmo 25 m na každou stranu od krajního vodiče, u kabelového vedení všech napětí je ochranné pásmo 1 m na každou stranu, ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m měřené kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.

G.3.11 OCHRANNÁ PÁSMA TELEKOMUNIKAČNÍCH ZAŘÍZENÍ Zákon o telekomunikacích č. 151/2000 Sb. v § 92 stanoví ochranné pásmo pro podzemní telekomunikační sítě 1,5 m po stranách krajního vedení. Řešeným územím prochází pásmo ochrany mikrovlnného spoje AČR, jehož rozsah je zakreslen ve výkrese č. 5 – Koordinační výkres.

G.3.12 OCHRANA PŘED ZÁPLAVAMI Dle zákona 254/2001 Sb. (dále jen vodního zákona) – povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Pro ochranu území před záplavami jsou stanovena záplavová území vodních toků, což jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Řešeným územím protéká Ještědský potok a Dubnický potok, oba se vlévají jižně od řešeného území do řeky Ploučnice. Do těchto toků se vlévají i další bezejmenné přítoky. V řešeném území je stanovena aktivní zóna záplavového území Ještědského potoka.

G.3.13 ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ Limitem využití území je též zastavěné území, podrobněji viz kap. G.1.2.

G.4

ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

G.4.1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA G.4.1.1 ZÁKLADNÍ SILNIČNÍ SÍŤ Základní síť státních silnic je v katastrálním území obce Dubnice tvořena silnicemi III.třídy: III/27013 Jablonné v Podještědí - Dubnice III/27241 Křižany – Dubnice – Stráž pod Ralskem III/27245 Dubnice – Janovice Silnice III/27013 místně propojuje Jablonné v Podještědí a Dubnici, je ukončena v křižovatce se silnicí II/27241 v severní zastavěné části obce. Ve vztahu ke komunikačním závadám ve směrovém a šířkovém uspořádání se navrhuje úprava parametrů silnice v rozsahu kategorie s 7,5/60. Z hlediska zvýšení bezpečnosti silničního provozu je navrhováno rozšíření vozovky v místech autobusových zastávek s doplněním prvků na ochranu přecházejících cestujících. Pro zlepšení dopravních vazeb v propojení směrů na Jablonné v Podještědí, Janovice a Křižany je do územního plánu zahrnuta územní rezerva UR2 pro prostorovou přestavbu křižovatkového uzlu silnic III/27013 x III/27241 x III/27245.

42 / 85

Silnice III/27241 Křižany (křižovatka II/592) – Dubnice – Stráž pod Ralskem (křižovatka II/278) prochází obcí Dubnice v severojižním směru přes centrální část a řeší většinu dopravních vztahů z hlediska radiálních a vnitroobecních jízd. V souvislosti se zjištěnými komunikačními závadami ve směrovém a šířkovém uspořádání se navrhuje úprava parametrů silnice v rozsahu kategorie s 7,5/60. Z hlediska zvýšení bezpečnosti silničního provozu je navrhováno rozšíření vozovky v místech autobusových zastávek s doplněním prvků na ochranu přecházejících cestujících. Vzhledem k situování zástavby podél průtahu silnice a zvýšené intenzitě pěšího provozu je podél vozovky navrhován jednostranný chodník šířky min. 1,50 m v úseku od křižovatky se silnicemi III/27013 x III/27245 přes centrum obce. Dlouhodobým záměrem přesahujícím orientační návrhový horizont ÚP je zklidnit centrální část obce s převahou pěších aktivit, proto je připravena územní rezerva UR1 pro odklonění trasy silnice mimo tuto exponovanou zónu do trasy místní obslužné komunikace k pískovně v celkové délce 1,3 km, z toho novostavba 0,4 km (v úseku od kostela Nanebevzetí P. Marie). Tak se tranzitní doprava dostává mimo centrum. Stávající průtah silnice III/27241 obcí bude v délce peážního úseku přeřazen do kategorie místních obslužných komunikací. Pro zlepšení dopravních vazeb v propojení směrů na Jablonné v Podještědí, Janovice a Křižany je do územního plánu zahrnuta územní rezerva UR2 pro prostorovou přestavbu křižovatkového uzlu silnic III/27013 x III/27241 x III/27245. Silnice III/27245 Dubnice (křižovatka III/27241) – Janovice v Podještědí (křižovatka III/27244) má malý dopravní význam a řeší jen propojení ve směru na Rynoltice, případně Hrádek nad Nisou. Komunikační závady ve směrovém a šířkovém uspořádání se navrhuje odstranit úpravou parametrů silnice do kategorie s 6,5/60. Z důvodů zlepšení dopravních vazeb na Janovice je do ÚP zařazena územní rezerva UR2 pro novostavbu krátkého úseku z prostorově upravované křižovatky (součást UR2) se silnicemi III/27013 x III/27241.

G.4.1.2 MÍSTNÍ KOMUNIKACE V rozsahu zastavěného území obce Dubnice mají vybrané komunikace dopravněobslužný význam ve zpřístupnění lomu firmy Tarmac nebo obytné zástavby v území podél Dubnického potoka. Přístupová komunikace do lomu má nadstandardní šířkové uspořádání charakteru extravilánového silničního úseku. V souvislosti s nedostatečnými parametry místních komunikací se navrhuje rekonstruovat dva krátké úseky v délce 0,2 km v kategorii MO2k 5,5/5,5/40 pro dopravní zpřístupnění zemědělského areálu a zástavby v centrální části obce v souběhu s Dubnickým potokem. U ostatních místních komunikací se odstranění komunikačních závad, především v šířkovém uspořádání, řeší úpravami do příslušných návrhových kategorií. Za účelem zklidnění centrální části je připravena územní rezerva UR1, která v budoucnu umožní přeřazení cca 0,9 km dlouhého úseku (od křižovatky se silnicí III/27241 na začátku obce ve směru od Stráže pod Ralskem) do kategorie silnic III. třídy, resp. silnice III/27241. Pro zlepšení dopravních vazeb a zpřístupnění pískovny ve směru od Jablonného v Podještědí je připravena územní rezerva UR3 pro rekonstrukci komunikace v úseku 1,0 km do kategorie MO2 -/7,5/50. Ve vazbě na stávající úsek přístupové komunikace ve směru od Stráže pod Ralskem tak vznikne pro obec průjezdná obchvatová trasa.

G.4.1.3 AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Obec Dubnice je dobře obsluhována autobusovými linkami, které jsou vedeny ze směrů od Stráže pod Ralskem nebo Jablonného v Podještědí v trasách silnic III/27241 a III/27013. Nejzatíženější linkou je spojení Hrádek nad Nisou – Stráž pod Ralskem. I přes řešenou částečnou přeložku silnice III/27241 (jihozápadní okraj obce) se navrhuje ponechat vedení autobusových linek přes centrální část. Z důvodů zvýšení celkové bezpečnosti silničního a pěšího provozu je navrhováno rozšíření vozovky v místech autobusových zastávek o zálivy pro vozidla a stavebnětechnickými opatřeními zvyšovat bezpečnost přecházejících cestujících. Převážná část obytné zástavby se nachází v docházkové vzdálenosti 5 minut (400 m).

43 / 85

G.4.1.4 DOPRAVA V KLIDU Atraktivitu jednotlivých aktivit na území obce značným způsobem ovlivňuje nabídka v možnosti odstavování vozidel. Krátkodobé parkování motorových vozidel se uplatňuje u objektů občanského vybavení a dlouhodobé u ubytovacích kapacit. V rámci příslušných ploch by měly vzniknout přiměřené kapacity odstavných ploch u sportovního areálu, v kempu a v centru obce u Obecního úřadu, školy nebo školky. Převažující zástavba rodinných domů vytváří předpoklady pro bezkolizní odstavování automobilů obyvatel. Garáže jsou součástí objektů nebo samostatné na přilehlých pozemcích.

G.4.1.5 PĚŠÍ, TURISTICKÉ A CYKLISTICKÉ TRASY Pěší doprava Ve vztahu k charakteru zástavby a počtu bydlících obyvatel nedosahuje pěší doprava vyšších intenzit, hlavní pěší tah je veden v souběhu s trasou průtahu silnice III/27241. V souvislosti se zvyšováním bezpečnosti silničního provozu se podél vozovky navrhuje jednostranný chodník šířky min. 1,50 m v úseku od křižovatky se silnicemi III/27013 x III/27245 přes centrum obce a dále jižním směrem na Stráž pod Ralskem. Lokálními stavebními úpravami a technickými opatřeními je nezbytné zabezpečit pohyb pěších v místech křižovatek a autobusových zastávek. Z pohledu turistických stezek neprochází řešeným územím žádná značená turistická stezka. Pro zvýšení atraktivity obce se navrhuje propojení Stráž pod Ralskem – PP Stříbrník přes centrum obce Dubnice. Cyklistická doprava V západovýchodním směru, v trasách silnic III/27013 a III/27241 prochází řešeným územím obce Dubnice celostátní cyklotrasa č. 21, která je významná svým propojením NP České Švýcarsko a CHKO Jizerské hory. Cyklotrasa zůstává v území stabilizována a při budoucí realizaci územní rezervy UR2 - přestavba křižovatky silnic III/27013 x III/27241 x III/27245 je nezbytné realizovat prvky zvyšující bezpečnost cykloturistů. Nadregionální cyklotrasa č. 241 v úseku Petrovice – Mimoň – Mukařov je vedena přes Dubnici v trasách silnic III/27245 a III/27241. Cyklotrasa umožňuje zpřístupnění rekreačních oblastí Ralska i Máchova jezera. V propojení Janovice – Stráž pod Ralskem, se z důvodů zvýšení bezpečnosti cykloturistů, navrhuje přeložka trasy ve směru od polního letiště mimo zastavěnou část obce Dubnice do územního pásu v souběhu s Ještědským potokem. Jedná se o segregovanou trasu v parametrech cyklostezky. Centrum obce Dubnice je zpřístupněno odbočnou větví s návrhem zkvalitnění doprovodného zázemí pro cykloturisty.

G.4.1.6 HLUK Z DOPRAVY Dopravní zatížení průtahů silnic III. třídy je nízké a vyšší hladinou hluku než se maximálně připouští, je ohrožena jen bezprostřední zástavba podél tras. Ochranná opatření proti nepříznivým vlivům hluku z dopravy lze užít následující: urbanistická – byla využita územní rezervou pro částečný obchvat silnice III/27241 architektonicko stavební úpravy objektů – trojskla, dispoziční změny

G.4.1.7 LETIŠTĚ (NENÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA) Stávající polní letiště se zachovává a vzhledem k jeho účelu – práškování zemědělských ploch – je ponecháno bez návrhů.

G.4.2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA G.4.2.1 VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ G.4.2.1.1 VODNÍ TOKY Katastrálním územím obce protékají dva vodní toky. Dubnický potok (č. hydrologického pořadí 1-14-03-011) protéká od severu k jihu intravilánem obce a vlévá se do Ještědského potoka. Koryto je v intravilánu obce upraveno. Pro tento tok nebyla zpracována studie odtokových poměrů.

44 / 85

Ještědský potok – významný vodní tok (č. hydrologického pořadí 1-14-03-009) protéká katastrem obce mimo zastavěné území od severu k jihu a vlévá se do Ploučnice. Pro tento tok byla stanovena aktivní zóna záplavového území. V rámci komplexní studie protipovodňové ochrany z roku 2005 je na tomto toku navržena suchá nádrž pro zachycení části povodňových průtoků.

G.4.2.1.2 VODNÍ NÁDRŽE Územní plán zachovává stávající vodní nádrže na území obce, kterými jsou dva menší rybníky v severní části obce na Dubnickém potoce. Pod těmito vodními nádržemi se nacházejí v severní části podél koryta Dubnického potoka močály a mokřady. Další dva rybníky se nacházejí v jižní části extravilánu na Ještědském potoce. Jedná se zejména o vodní nádrže s funkcí vodohospodářskou, ekologicko stabilizační, krajinotvornou, protipožární a částečně též protipovodňovou. Navrhuje se plocha vodní a vodohospodářská T01 na levém břehu Ještědského potoka, která je určena pro vybudování umělých vodních nádrží, rybníků. Tato plocha není veřejnou infrastrukturou.

G.4.2.1.3 ZÁSOBOVÁNÍ VODOU SOUČASNÝ STAV Obec leží severovýchodně od Stráže pod Ralskem v nadmořské výšce cca 310,00 – 360,00 m n.m. Jedná se o obec s počtem 601 trvale žijících obyvatel a 116 uživatelů objektů pro druhé nebo přechodné bydlení. Předpokládá se rozvoj obce s výhledem 810 potenciálních uživatelů území. Zástavba je rozptýlená, spadá do povodí Dubnického potoka, respektive do povodí Ještědského potoka, který je pravostranným přítokem Ploučnice. Obec se nachází v CHOPAV Severočeská křída. Na území obce se nacházejí 3 zdroje pitné vody (vrtané studny) pro skupinový vodovod Stráž pod Ralskem. Tyto vodní zdroje mají vyhlášena ochranná pásma I. a II. stupně (zakreslena v grafické části dokumentace). Vydatnost vodních zdrojů je dostatečná. Jedná se o vrty TBD-3 (25 l/s) s ČS (26 l/s), TBD-4 (30 l/s) s ČS (11 l/s) a TBD-5 (40 l/s) s ČS (25 l/s) v prostoru Dubnice. Zdroj TBD-3 a TBD-5 jsou samostatnými čerpacími stanicemi přečerpávány potrubím DN 200 do společné přerušovací komory a odtud jdou gravitačně potrubím DN 300 do úpravny vody, umístěné v jižní části katastru obce. Voda ze zdroje TBD-4 jde přímo do ÚV Dubnice, protože zdroj se nachází přímo v areálu úpravny. V areálu je umístěn rovněž zemní vodojem 2 x 150 m3. Voda je z úpravny čerpána potrubím DN 300 do VDJ Útěchovický Špičák 2 x 1500 m3 (379,00/373,67 m n.m.), odkud vede zásobní řad DN 500 do Stráže pod Ralskem a do Hamru na Jezeře. Z tohoto řadu odbočuje zásobní řad DN 150 pro Dubnici, který tvoří základ vodovodní sítě v Dubnici a za spotřebištěm je ukončen vodojemem 150 m3 (370,00/363,00), který je v současné době odstaven z provozu. Je však provozuschopný a v případě potřeby lze akumulaci napustit. Vodovodní síť tvoří jedno tlakové pásmo. Na vodovod je napojeno 84 % obyvatel. Majitelem vodovodu je SVS, a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Vodovodní síť je v dobrém stavu, zdroje i akumulace vzhledem k útlumu uranové těžby vyhovují i s rezervou pro další výhled rozvoje obce.

NÁVRH ZDROJE VODY Zdroje vody TBD-3 (25 l/s), TBD-4 (30 l/s) a TBD-5 (40 l/s) jsou pro současný stav a pro budoucí navržený rozvoj obce dostatečné. Územní plán nenavrhuje nové zdroje vody. AKUMULACE PITNÉ VODY – VODOJEMY Současný stav akumulace pitné vody ve vodojemu Útěchovický Špičák (2 x 1500 m3), Dubnice u ÚV (2 x 150 m3) a Dubnice za spotřebištěm 150 m3 je dostatečný pro navržený rozvoj obce Dubnice včetně Stráže pod Ralskem a Hamru na Jezeře. Územní plán nové vodojemy nenavrhuje.

45 / 85

VODOVODNÍ SÍŤ Územní plán navrhuje doplnění vodovodní sítě o větve, které budou zásobovat navržené zastavitelné plochy. Tyto nové úseky vodovodního potrubí budou napojeny na stávající vodovodní síť. Ve střední části obce (plochy B10, B11, B12) je navržen v místní komunikaci na levé straně Dubnického potoka vodovodní řad D90 v celkové délce 930 m. Řad je na obou koncích napojen na stávající vodovodní síť. V severní části obce (zástavba podél silnice III/27245) je navrženo rozšíření vodovodní sítě. Stávající řad D63 v současné době odbočuje z hlavního řadu před VDJ Dubnice, je veden místní komunikací v délce cca 400 m a ukončen u vodních nádrží na Dubnickém potoku. Tento úsek bude zkapacitněn potrubím D90 a prodloužen do silnice III/27245, kde bude před křižovatkou se silnicí III/27013 opět propojen se stávajícím řadem. Celková délka řadu D90 je 1260 m. Vodovod bude doplněn dvěma větvemi D63 v celkové délce 360 m. ZÁKLADNÍ ROZMĚRY NAVRŽENÉHO VODOVODU Tab. č. G.4.2.1.3.a Základní rozměry navrženého vodovodu Napojované území

D63

D90

Délka [m]

930

930

1260

1620

Z15 Z7

360

Vodovod celkem ÚP

2550

HYDROTECHNICKÉ VÝPOČTY Tab. č. G.4.2.1.3.b Hydrotechnické výpočty – vodovod Obec EO qspec Qp [počet] [l/den/EO] [l/den] Dubnice

810

150

121500

Qp 3 [m /den]

kd

Qd 3 [m /den]

kh

Qh [l/s]

121,5

1,5

182,3

1,8

3,80

G.4.2.1.4 KANALIZACE SOUČASNÝ STAV V obci zatím není vybudována kanalizace pro veřejnou potřebu, splaškové odpadní vody jsou likvidovány v septicích – 70% obyvatel, žumpách vyvážených na ČOV Stráž pod Ralskem – 20% a ve třech domovních čistírnách - 10%. Jedna ČOV je zřízena pro základní školu, obecní úřad a řadové RD (10 RD), druhá pro mateřskou školu a třetí pro 6 RD ve střední části obce na levém břehu Dubnického potoka. Vyčištěná voda je odváděna do Dubnického potoka. Všechny jsou ve správě Obecního úřadu Dubnice včetně příslušných stok. Na jižním okraji obce je již vybudována čerpací stanice splaškových odpadních vod a tlaková stoka PVC D160 pro přečerpání splaškových odpadních vod z Dubnice do kanalizace ve Stráži pod Ralskem, která je ukončena v čistírně odpadních vod. Toto zařízení není zatím využíváno. Majitelem je SVS, a.s. Teplice. Dešťové vody jsou odváděny pomocí příkopů, struh a propustků do povrchových vod, nebo jsou vsakovány do terénu.

NÁVRH KANALIZAČNÍ SYSTÉM V souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje se navrhuje odkanalizování obce Dubnice vybudováním oddílné splaškové kanalizace, napojené do již stavebně připravené ČSOV a tím zajistit odkanalizování obce na ČOV ve Stráži pod Ralskem.

46 / 85

Vzhledem k tomu, že je nutné stoky umístit do veřejných komunikací (požadavek PRVKÚK) a vzhledem ke konfiguraci terénu je možné gravitačně odkanalizovat dolní část obce po kostel na pravé straně potoka. Další části je možné napojit kombinací gravitačních a tlakových stok přes několik čerpacích stanic. Územní plán navrhuje nové kanalizační řady pro odkanalizování navržených zastavitelných ploch. Převážně jsou umístěny ve stávajících či navržených komunikacích. V místech, kde to není možné pak v rámci jiných ploch. Páteřní stoka je vedena od stávající čerpací stanice v dolní části obce v silnici III/27241 ke kostelu Narození P. Marie. Do této stoky budou napojeny další větve z pravé strany (ve směru toku), podchycující stávající i novou zástavbu na plochách B13, B14, B15, B20, B21, B22. Stoky jsou vedeny v místních komunikacích. Část trasy je nutno řešit přečerpáváním. Po dokončení budou zrušeny DČOV u školy a mateřské školy a objekty budou přepojeny na novou kanalizaci. Plochy B23, B24, B25, B26, B27 na levém břehu Dubnického potoka budou odkanalizovány splaškovou stokou, svedenou ke korytu potoka, kde bude umístěna čerpací stanice odpadních vod. Odtud budou splašky přečerpávány do stoky v silnici III/27241. Úsek v silnici III/27241 od kostela po křižovatku se silnicí III/27013 je řešen dvěma gravitačními stokami, čerpací stanicí odpadních vod a tlakovou stokou, vyústěnou u kostela do stoky, vedené na stávající čerpací stanici. Kanalizace v horní části obce zajistí možnost napojení objektů hlavně z ploch B04, B05, B06, B07, B08, B09. Odkanalizování zástavby východně od silnice III/27241 je značně problematické. Zástavba je výškově umístěna níže než silnice, ve které je navržena hlavní stoka. V trase podél potoka nelze umístit sběrnou stoku pro tuto zástavbu mimo soukromé pozemky. Proto je nutné v této části obce řešit likvidaci splaškových odpadních vod individuálně domovními ČOV se zaústěním vyčištěné odpadní vody do potoka. Totéž platí pro severní část obce. Čerpací stanice odpadních vod budou ze železobetonových nebo plastových prefabrikátů a budou opatřeny čerpadly s mělniči nečistot. Kanalizační potrubí gravitačních stok bude provedeno z kameninového potrubí DN250-300. Kanalizační potrubí tlakové bude provedeno z potrubí PE-HD DN80-DN100. ČERPACÍ STANICE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Stávající čerpací stanice splaškových odpadních vod v jižní části obce bude vybavena čerpací technologií s kapacitou čerpání cca 10 l/s. Rovněž bude nutno provést konečné stavební a terénní úpravy. DEŠŤOVÁ KANALIZACE Dešťovou kanalizaci ÚP nenavrhuje. Odvedení dešťové vody z nově navržené zástavby: Perspektivní se jeví akumulace dešťových vod s následným využitím. K tomu slouží různé nádrže, pro celoroční provoz podzemní, u malých objektů (např. rodinných domů) se pro akumulaci většinou uplatní plastové nádrže monolitické konstrukce, oblíbené pro velmi snadnou montáž a jejichž životnost je prakticky neomezená. Využití je možné například k zálivce zahrady. Vzhledem k vhodným hydrogeologickým poměrům se také uplatní likvidace dešťových vod prostým vsakováním do terénu, nebo vsakování pomocí vsakovacích studní, nebo pomocí vsakovací drenáže, nebo pomocí vsakovacích tunelů. Plochu případného vsakování určí hydrogeologický průzkum. Řešení likvidace dešťových vod vybudováním nové oddílné dešťové kanalizace v této rozptýlené zástavbě se nejeví po stránce hydrologické a ekonomické jako příliš vhodné. ZÁKLADNÍ ROZMĚRY STÁVAJÍCÍ a NAVRŽENÉ KANALIZACE Tab. č. G.4.2.1.4.a Stávající kanalizace Stávající kanalizace

DN [mm]

jednotná

délka [m] 0

splašková

cca 800

47 / 85

dešťová

0

Tab. č. G.4.2.1.4.b Navržená splašková kanalizace v řešeném území Navržená splašková kanalizace

DN [mm]

délka [m] / ks

250 - 300

5080

tlaková kanalizace

80 -100

880

čerpací stanice OV

≥ 2000

3 ks

gravitační stoky

HYDROTECHNICKÉ VÝPOČTY Tab. č. G.4.2.1.4.d Hydrotechnické výpočty – kanalizace Obec EO [počet] qspec [l/den/EO] Qp [l/den] Dubnice

810

150

121500

3

Qp [m /den]

kh

Qh[l/s]

121,5

2,4

3.4

G.4.2.2 ENERGETIKA A SPOJE ENERGETICKÁ BILANCE Energetická bilance vychází ze současného stavu a z pravděpodobného výhledového stavu, který lze velmi obtížně určit. Pro navrženou výstavbu lze předpokládat následující skladbu energetických vstupů: Elektrická energie

Ostatní energie

Vytápění

30%

70%

Ohřev TUV

80%

20%

Technologie

100%

-

Energetická bilance navržených ploch: Lokalita B 01 B 02 B 03 B 04 B 05 B 06 B 07 B 08 B 09 B 10 B 11 B 12 B 13 B 14 B 15 B 16 B 17 B 18 B 19 B 20 B 21 B 22 B 23

Počet RD 3 6 1 2 4 2 4 5 5 1 1 2 3 3 3 2 1 1 2 2 3 1 1

Elektrická energie Kat. B Kat. C P ( kW ) 2 1 25 4 2 50 1 0 5 2 0 12 3 1 32 2 0 12 3 1 32 4 1 35 4 1 35 1 0 5 1 0 5 2 0 12 2 1 25 2 1 25 2 1 25 2 0 5 1 0 5 1 0 5 2 0 12 2 0 12 2 1 25 1 0 5 1 0 5

48 / 85

Ostatní energie P (kW ) 23 48 12 24 36 24 36 48 48 12 12 24 23 23 23 12 12 12 24 24 23 12 12

poznámka

Lokalita

Počet RD

B 24 B 25 B 26 B 27 B 28 B 29 B 30 B 31 B 32 C 01 R 01 V 01 V 02 M 01

1 2 3 4 1 2 1 1 1 1 2 Rekreace 22 869 m 2 Výr.pl.14 730 m 2 Výr.pl. 6 807 m -

Elektrická energie Kat. B Kat. C P ( kW ) 1 0 5 2 0 12 2 1 25 3 1 32 1 0 5 2 0 12 1 0 5 1 0 5 1 0 5 50 100 50

Ostatní energie P (kW ) 12 24 23 36 12 24 12 12 12 50 100 50

poznámka

stávající lokalita, již napojena

stávající motokrosový areál – bez nároku na energie

Osídlení v obci je situováno kolem místního potoka, kde jsou rovněž umístěny jednotlivé trafostanice. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Přes severní část obce jsou trasovány dva VTL dálkové plynovody. Tato část obce je řídce zastavěná a v obci není žádný potenciální odběr, který by se podílel na plynofikaci obce, proto je plynofikace obce Dubnice nereálná a územní plán ji nenavrhuje. ZÚR Libereckého kraje s plynofikací Dubnice nepočítají a není ani zájmem obce. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Popis současného stavu Dodávku elektrické energie do řešeného území zajišťuje vedení 35 kV v dimenzi 3 x 120 ALFe 6 ze systému 35 kV Českolipského okresu. Dodávku elektrické energie do obce zajišťují trafostanice uvedené následující tabulce: Číslo TRF

Název TRF

Vlastník

Provedení

T1

Obec jih

ČEZ

Stož. přívod závěsný kabel 35 kV

T2

JZD 1

VO

Stožárová

T3

RD SČVaK

ČEZ

Stožárová

T4

Škola

ČEZ

Stožárová

T5

JZD 2

VO

Stožárová

T6

Zatáčka

ČEZ

Stožárová

T7

Lom

VO

Neosazená trafem

T8

Pískovna 1

VO

Stožárová

T9

Pískovna 2

VO

Stožárová

T10

Vodárna

VO

Stožárová

T11

Obec sever

T12

ČEZ

Stožárová

VO

Stožárová

V současné době již vlastníci jednotlivých trafostanic neposkytují informace o výkonu trafostanic. Elektrickou energií se vytápí v obecním úřadě přímotopy s roční spotřebou 84 MWh, v objektu mateřské školy přímotopy s roční spotřebou 57 MWh a v deseti rodinných domech elektřinou v kombinaci se spalováním odpadového dřeva. Jinak se elektřiny používá především pro svícení a pro pokrytí technologické spotřeby (vaření, domácí spotřebiče, atd.) V řešeném území je NN rozvod na betonových stožárech z 80. let, kdy byla provedena jeho rekonstrukce.

49 / 85

Návrh rozvoje užití elektrické energie Elektrická energie bude po celé návrhové období jedinou síťovou energií v řešeném území. Na parcele č. 3108/4 je záměr firmy BTS s.r.o. Nový Bor vybudovat solární fotovoltaickou elektrárnu na výměře 12 659 m2 o výkonu 1,115 MW, při předpokládané roční výrobě 1 046 MWh s vlastní trafostanicí TN3 s vývodem do sítě 35 kV. Výroba v této elektrárně nebude mít vliv na zásobování Dubnice elektrickou energií, stejně tak, jako nebude mít negativní vliv na životní prostředí v obci. Návrh napájení jednotlivých lokalit stávajícími i navrženými trafostanicemi je uveden v následující tabulce, kde je i uveden příkon navržených lokalit. Označení T mají stávající trafostanice, označení TN mají navržené trafostanice. Trafostanice

Lokality

Příkon lokalit (kW)

T1

B 19 – B 22,

54

T2

B 13 – B 15, B 18, VO 1, v 02

265

T3

B 16 – B 17

10

T4

B 10 – B 12

22

T5

B 09

35

T6

B 04, B 05

44

T11

B 013, B 02

75

T12

B 03

5

TN1

B 23 – B 27

79

TN 2

B 06 – B 08

79

Umístění navržených trafostanic TN1 a TN2 je zakresleno v grafické části dokumentace. U stávajících trafostanic bude při nedostatku výkonu nutno provést buď výměnu transformátoru za jednotku s vyšším výkonem, nebo provést rekonstrukci trafostanice tak, aby bylo možno umístit ještě jeden transformátor, s tím provést výměnu rozvaděče a případně i výměnu přívodního 35 kV vedení. U navržených trafostanic bude jejich výkon určen v dalších stupních, kdy bude upřesněn příkon jednotlivých lokalit a kdy budou známy záměry provozovatele sítě NN na její rozšíření. ZÁSOBOVÁNÍ TEPELNOU ENERGIÍ Vytápění je v řešeném území převážně pevnými palivy což je hnědé uhlí + odpadové dřevo. Obec není plynofikována a v ZÚR Libereckého kraje se s plynofikací nepočítá. Dubnice je obec, která v návrhovém období nebude mít kompletní energetickou základnu – nebude plynofikována. Pro vytápění, ohřev TUV a technologickou spotřebu zde budou sloužit následující energie. Hlavní energií zde bude elektřina. Přes její rostoucí cenu, bude její využití stoupat. Rovněž je možné využívat kapalného plynu, nebo topných olejů. Jako u všech ostatních energií je zde nutná technicko ekonomická analýza navrhovaného řešení. Výhodné je zde spalování odpadového dřeva v kombinaci s elektrickou energií, protože zde se umí dřevo vytěžit, dopravit a zpracovat. SPOJE Telekomunikace Obec Dubnice je napojena na digitální ústřednu umístěnou ve Stráži pod Ralskem, odtud je rozveden místní telefonní rozvod po obci. Telefonní rozvod je po rekonstrukci a splňuje všechny požadavky jak současné, tak i výhledové. Přes řešené území procházejí dvě trasy dálkových optických kabelů, jejich průběh je zakreslen v grafické části dokumentace. Radiokomunikace Přes řešené území jsou vedeny tři radioreléové trasy mobilního operátora T-Mobile, který zde nemá radiokomunikační bod a jedna trasa Správy radiokomunikací. Trasy RR tras jsou

50 / 85

zakresleny v koordinačním výkresu. Program televize Televizní vysílání je zajištěno základními televizními vysílači: Liberec – Ještěd, pracujícím na 31. kanálu pro ČT1, 43. kanálu pro ČT2, 8. Kanálu pro Nova, a 60. kanálu pro PTV. Praha - město, pracujícím na 51.kanálu ČT1, 41.kanálu ČT2, 37.kanálu pro Nova a na 24. kanálu pro PTV. Program rozhlasu Vysílání rozhlasu je zajišťováno vysílači umístěnými na radiokomunikačních střediscích RKS. Příjem vysílání rozhlasu je zde na dobré úrovni. V řešeném území není umístěno žádné radiokomunikační zařízení. Přes severní část řešeného území je trasována radioreléová trasa Černá Hora – Doubek.

G.4.3 OBČANSKÉ VYBAVENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY G.4.3.1 PLOCHY PRO OBČANSKÉ VYBAVENÍ Stávající zařízení občanského vybavení – veřejné infrastruktury jsou zařazena převážně do ploch smíšených obytných – centrálních (SC). Nová zařízení tohoto charakteru je obvykle vhodné situovat a koncentrovat do dobře dostupného centra obce, kde jsou pro ně připraveny následující plochy: plochy smíšené obytné – centrální (SC) Drobná zařízení místního významu lze umisťovat v souladu s podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití i na plochách určených pro bydlení.

G.4.3.2 ŠKOLSTVÍ V obci funguje mateřská škola a základní škola (I. stupeň), jejich zřizovatelem je obec. Ve školním roce 2007/2008 bylo na ZŠ zapsáno 40 žáků do pěti ročníků I. stupně ZŠ a 30 dětí do MŠ. Žáci základních škol II. stupně dojíždějí do Stráže pod Ralskem, Žibřidic nebo do Jablonného v Podještědí. Nejbližší gymnázium se nachází v Mimoni. Územní plán stabilizuje v území plochy obou školských zařízení a to v rámci ploch smíšených obytných – centrálních (SC). Nové plochy pro školství se nenavrhují.

G.4.3.3 ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Nejbližší potřebná zdravotnická zařízení jsou lokalizována ve Stráži pod Ralskem, Jablonném v Podještědí a Mimoni. Na území obce nejsou žádná zařízení sociální péče a návrh ploch pro jejich zřízení nebyl požadován.

G.4.3.4 KULTURA Pro konání kulturních akcí bývají využívány prostory společenského sálu v restauračním zařízení v objektu s č.p. 118 v rámci ploch občanského vybavení (OV). V budově základní školy se nachází veřejná knihovna – v rámci ploch smíšených obytných – centrálních (SC). Za další kulturním vyžitím obyvatelé vyjíždějí do České Lípy, Stráže pod Ralskem, popř. Liberce. V obci pracují dobrovolné organizace. Plochy pro kulturu jsou považovány za stabilizované, rozvoj kulturních zařízení územní plán nenavrhuje.

G.4.3.5 SPRÁVA Obecní úřad Dubnice funguje na stabilizované ploše smíšené obytné – centrální (SC) bez

51 / 85

plošných nároků na rozvoj. Další správní zařízení nejsou navržena.

G.4.3.6 SPORT A REKREACE Sport Na jižním okraji centra obce funguje sportovní areál s několika hřišti (fotbal, basketbal, apod.), a to v rámci ploch občanského vybavení – tělovýchova a sport (OT). Stávající tělocvična je součástí základní školy. V severní části obce je navržena motokrosová dráha – plocha občanského vybavení – tělovýchova a sport (OT), jedná se o legalizaci plochy bývalé pískovny, která je k motokrosu již využívána (není veřejná infrastruktura). V jižní části obce se nachází stávající kynologické cvičiště (není veřejná infrastruktura). Rekreace Ve stávajícím stavu se plochy rekreace na území obce nevyskytují. V souladu s dlouhodobým záměrem obce územní plán navrhuje plochu rekreace (R) v severní části obce na levém břehu Dubnického potoka v těsném sousedství zastavěného území. Tato plocha je určena pro vybudování rekreačního areálu s koupalištěm a kempem, který by měl sloužit jak k rekreaci obyvatel obce, tak pro podporu cestovního ruchu v obci (není veřejná infrastruktura). Drobné plochy pro sportovně rekreační aktivity jsou stabilizovány v rámci ploch veřejných prostranství – komunikace (PK), ploch veřejných prostranství – zeleň (PZ), a ploch bydlení – individuální venkovské (BV).

G.4.4 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Za veřejná prostranství jsou v souladu s § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích považována všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. V ÚP je kostra veřejných prostranství tvořena zejména plochami veřejných prostranství – komunikace (PK), které v sobě zahrnují komunikace místní obslužné, komunikace ostatní i komunikace pěší, dále pak plochami veřejných prostranství – zeleň (PZ), které představují zejména plochy vhodné pro parkové úpravy. Veřejná prostranství již existují a mohou i v budoucnu vznikat dle místních podmínek na jiných plochách s rozdílným způsobem využití v souladu s regulativy jednotlivých ploch, neboť vznik veřejných prostranství je pro obec žádoucí.

G.4.5 CIVILNÍ OCHRANA G.4.5.1 OCHRANA ÚZEMÍ PŘED PRŮCHODEM PRŮLOMOVÉ VLNY VZNIKLÉ ZVLÁŠTNÍ POVODNÍ Proti proudu vodních toků protékajících územím obce Dubnice neleží žádná vodní nádrž, jejíž případné protržení by mohlo představovat bezpečnostní riziko pro obec. Dle dostupných podkladů (GIS KÚLK) není obec Dubnice ohrožena průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. povodní.

Není nutná ochrana řešeného území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní

G.4.5.2 ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ Řešené území a jeho okolí se nachází v zóně havarijního plánování objektu společnosti DIAMO s.p., o.z. TÚU Stráž pod Ralskem zdůvodu umístění chemických látek a přípravků. Návrhy územního plánu nezvyšují riziko vzniku závažné havárie ani výrazně nezhoršuje její následky. Bezpečnost obyvatel a majetku nejvíce ohrožují mimořádné události zařazené do III. a nejvyššího, IV. zvláštního stupně poplachu1). Na území obce Dubnice se tato rizika nevyskytují; nejbližší takové riziko lze lokalizovat v areálu s.p. Diamo ve Stráži pod Ralskem (únik chlóru). Určité riziko mohou představovat havárie v silniční dopravě, podmíněné vyšší frekvencí

52 / 85

nákladních automobilů převážející sypké materiály z místní pískovny, popř. havárie s únikem nebezpečných látek. Mezi hlavní rizika, způsobená přírodními vlivy, patří možné povodně na Ještědském a Dubnickém potoce. Jako prevence je na Ještědském potoce navržen suchý poldr. _______________________ 1

)

2

mimořádná událost IV. stupně ohrožuje více jak 1 000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km , záchranné a likvidační práce provádí základní a ostatní složky včetně užití sil a prostředků z jiných krajů, případně je nutné využít hospodářská opatření, vojenské útvary a vojenská zařízení ozbrojených sil ČR; společný zásah složek vyžaduje koordinaci na strategické úrovni.

Kromě výše uvedených rizik se na vzniku mimořádných událostí mohou podílet i další vlivy: havarijní znečištění půdy a vod lehkými topnými oleji z domovních kotelen požáry a výbuchy (zásobníky plynů, benzín, hořlaviny) pády střech, zejména u zařízení, kde se shromažďuje větší počet osob Seznam rizik ohrožení obyvatelstva, zdrojů k zajištění bezpečnosti, hospodářských opatření pro krizové stavy, zón havarijního plánování aj. je součástí Havarijního a Krizového plánu Libereckého kraje. Nejbližší profesionální útvar Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje (kategorie JPO I) sídlí v Jablonném v Podještědí, ul. Lidická č.p. 524. Jednotka Sboru dobrovolných hasičů (kategorie V/2) má své zázemí v Domě požární ochrany na st.p.č.164 u fotbalového hřiště, nejbližší další sídlí ve Stráži pod Ralskem (kategorie III) a v Jablonném v Podještědí (rovněž kategorie III). Svou jednotku SDH (kategorie VI) má i s.p. Diamo, Stráž pod Ralskem. Územně příslušné Obvodní oddělení Policie České republiky sídlí ve Stráži pod Ralskem, nám. 5. května č.p. 67 na parcele p.č. 87, 127/2.

G.4.5.3 UKRYTÍ OBYVATELSTVA V DŮSLEDKU MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI V řešeném území nejsou žádné stálé úkryty CO. S novou výstavbou se nepočítá. Nejbližší stálý úkryt (tlakově neodolný) o kapacitě 300 osob je v areálu s.p. Diamo Stráž pod Ralskem. Obecně jsou vytipovány sklepní úkryty v domech, do kterých se sejdou okolní obyvatelé, kteří tuto možnost nemají. Jedná se o úkryty improvizované – IÚ, které svépomocně mohou být upravovány podle Metodické příručky MV-Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR – HZS. V nově stavěných a rekonstruovaných domech a objektech vybavenosti by bylo vhodné pamatovat na vyčlenění vhodných prostor pro potřeby ukrytí obyvatel, a to v odpovídajících doběhových vzdálenostech cca 300 m od místa ukrytí nebo 5 minut chůze. Územní požadavky z hlediska ukrytí obyvatelstva nejsou. V Havarijním plánu Libereckého kraje jsou evidována místa pro ukrytí obyvatel v improvizovaných úkrytech CO a jejich kapacity. V nových domech je již při stavebním řízení nutno pamatovat na vyčlenění vhodných prostor pro IÚ.

G.4.5.4 EVAKUACE OBYVATELSTVA A JEHO UBYTOVÁNÍ Charakter řešeného území, průmyslový potenciál a velikost osídlení nedává předpoklad pro plošnou hromadnou katastrofu, která by si vyžádala okamžité zajištění a soustředění velkého množství evakuovaných osob. V případě naléhavé potřeby lze ke krátkodobé evakuaci osob postižených mimořádnou událostí využít objekty, které jsou ve správě obce: mateřská škola, základní škola / obecní úřad. Zdravotní zabezpečení může zajistit praktický lékař z Jablonného v Podještědí nebo Stráže pod Ralskem. Pohotovostní služba v obci není. Záchranou službu zajišťuje nemocnice v Liberci.

53 / 85

G.4.5.5 SKLADOVÁNÍ MATERIÁLU CO A HUMANITÁRNÍ POMOCI Na území obce nejsou umístěny sklady CO. Podle nové celostátní organizace budou prostředky CO prostřednictvím HZS, územního odboru, dodávány z centrálního skladu podle vzniklé potřeby obce. Se zřízením humanitární základny se v řešeném území nepočítá. V případě potřeby si starosta vyžádá dodání potřebné pomoci prostřednictvím KOPIS – Krajské operační a informační středisko HZS. Výdejní sklad v obci bude určen podle potřeby v některém z obecních objektů.

G.4.5.6 VYVEZENÍ A USKLADNĚNÍ NEBEZPEČNÝCH LÁTEK MIMO SOUČASNĚ ZASTAVĚNÁ ÚZEMÍ A ZASTAVITELNÁ ÚZEMÍ OBCE Převládající využití území je neslučitelné s jakoukoliv průmyslovou činností ohrožující životní prostředí. Ve stávajících výrobních i zemědělských provozech nedochází k podstatnému narušování životního prostředí. Nepočítá se s žádným vyvážením nebezpečných látek mimo území obce.

G.4.5.7 ZÁCHRANNÉ, LIKVIDAČNÍ A OBNOVOVACÍ PRÁCE PRO ODSTRANĚNÍ NEBO SNÍŽENÍ ŠKODLIVÝCH ÚČINKŮ KONTAMINACE, VZNIKLÝCH PŘI MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI Odpovědnost za provedení souboru opatření vedoucích k obnově lokality dotčené mimořádnou událostí do úrovně přírodního a přirozeného standardu přísluší dle zákona 239/2000 Sb., o IZS a o změně některých zákonů, § 24, odst. 2, písm. g) a h) právnické a podnikající fyzické osobě, u které došlo k havárii. Ta je povinna zabezpečit asanační práce podle pokynů správních úřadů nebo obcí a zabezpečit zneškodnění odpadů, které vznikly v důsledku havárie i v důsledku její likvidace. V případě, že není znám původce mimořádné události, odpovídá za provedení asanace ten, kdo provádí likvidaci mimořádné události (orgán státu nebo územního celku např. správce vodního toku). Podle zákona č. 239/2000 Sb. o Integrovaném záchranném systému zajišťuje HZS koordinovaný postup složek podle § 4 zákona do systému začleněných a to včetně zařízení bez právní subjektivity. Vyhlášení stavu nebezpečí na celém území je všeobecná výstraha dávaná akusticky sirénou s následnou tísňovou informací z místních nebo hromadných informačních prostředků. Z územního hlediska nutno zachovat tyto zdroje požární vody: hydrantová síť veřejných vodovodů Dubnický potok a Ještědský potok s možnými místy odběru pro těžkou požární techniku vodní nádrže a rybníky Odvoz trosek a nekontaminovaných sutí lze provést na povolené skládky inertních materiálů, ostatní a nebezpečné odpady do příslušných zařízení v okolí podle charakteru odpadu. Nakládání s uhynulými zvířaty je řešeno příslušnými útvary Státní veterinární správy ČR (Krajská veterinární správa pro Liberecký kraj, Inspektorát Liberec) ve spolupráci s Veterinárním asanačním ústavem. Služby pohřebnictví jsou zajištěny firmami z okolí např. Jablonného v Podještědí. Nejbližší krematorium je v Liberci. Materiál pro záchranné práce, jakož i dopravní prostředky a mechanismy, zajistí obecní úřad ve spolupráci s místními firmami.

G.4.5.8 OCHRANA PŘED VLIVY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK SKLADOVANÝCH V ÚZEMÍ V řešeném území se nevyskytují ohrožující nebezpečné látky a není proto nutné řešit

54 / 85

ochranu před jejich vlivy.

G.4.5.9 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA VODOU A ELEKTRICKOU ENERGIÍ Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou zabezpečují dle směrnice ministerstva zemědělství orgány krizového řízení, kterými jsou na území Libereckého kraje – Krajský úřad a obce s rozšířenou působností. Spolupracují s hlavními provozovateli vodovodů, orgány hygienických služeb. Pro zabezpečení úkolů NZV mohou obce požádat Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje o zřízení zařízení CO pro nouzové zásobování vodou. Denní potřeba nouzového zásobování vodou pro obec Dubnice je 7,8 m3/den. Jako vodní zdroj by byl použit zdroj Dubnice pod Ralskem o celkové kapacitě 1728 m3/den. Pro nouzové zásobení budou využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě. Zásobování užitkovou vodou bude řešeno podle havarijní situace – odběrem z individuálních zdrojů, odběrem z vodotečí, příp. dodávkou užitkové vody vodovodním rozvodem. Územím prochází vedení VVN 400 kV. V řešeném území je rozvod VN 35 kV. Rozvody jsou sloupové. Nouzové zásobování je řešeno provozním řádem správce sítě.

G.4.6 ODPADY Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem na území obce Dubnice je stanoven obecně závaznou vyhláškou č. 02/2006. Komunální odpad se třídí v obci Dubnice na sklo, plasty, objemný odpad nebezpečný odpad a směsný komunální odpad. Tříděný odpad je v obci Dubnice soustřeďován do určených sběrných kontejnerů, které jsou umístěny na vyhrazených místech. Pro odkládání nebezpečného odpadu je prováděn ambulantní svoz a to dvakrát ročně. Termíny jsou vždy včas oznámeny občanům obce místně obvyklým způsobem. Odvoz objemného odpadu zajišťuje obec minimálně jednou ročně. Svoz odpadů je zajišťován prostřednictvím oprávněné osoby. Oficiální skládka na území obce není. Sklo a plasty jsou předávány k dalšímu využití různým zpracovatelům mimo řešené území. Na území obce není zařízení na zneškodňování nebezpečných odpadů. Nebezpečné odpady jsou odváženy a předávány oprávněným osobám a firmám k dalšímu využití či zneškodnění sídlícím mimo řešené území.

G.4.7 PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA Řešeným územím protéká Ještědský a Dubnický potok, oba spadají do povodí Ploučnice – vlévají se do ní jižně od řešeného území jako pravostranné přítoky. Na ještědském potoce je stanovena aktivní zóna záplavového území (je zakreslena v koordinačním výkrese). Dubnický potok leží západněji a protéká urbanizovaným územím obce, zatímco Ještědský potok protéká východněji volnou krajinou. Vodní toky v obci Dubnice: Ještědský potok č. 1-14-03-009, správce Povodí Labe Dubnický potok č. 1-14-03-011, správce Povodí Ohře Protipovodňová opatření Územní plán navrhuje koridor pro rozliv přívalových vod pro vybudování protipovodňového opatření – suchého poldru na Ještědském potoce. Koridor je navržen dle Studie ochrany České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice před povodněmi zpracovanou firmou Hydroprojekt CZ a.s. pro Povodí Ohře s.p. v roce 2005. Účinná protipovodňová opatření (v podrobnosti odpovídající územnímu plánu) na Dubnickém potoce nelze navrhnout vzhledem k tomu, že tok na území obce Dubnice protéká téměř po celé své délce urbanizovaným územím. Vhodné (neurbanizované) území pro protipovodňová opatření, která by ochránila i obec Dubnice, lze hledat např. proti toku na území obce Janovice v Podještědí. Následky povodní lze zmírnit na území obce Dubnice lokálními opatřeními např. úpravy koryta pro vyšší průtoky, úpravy mostů apod. Tato opatření jsou mimo podrobnost územního plánu.

55 / 85

Existující vodní nádrže na území obce Dubnice je vhodné zachovat (i přes jejich malý vliv na případnou povodeň).

G.5

ODŮVODNĚNÍ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

G.5.1 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU CELKOVÉ KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Oblasti (podoblasti) krajinného rázu Dle ZÚR je krajina ř.ú. součástí základních teritorií krajinného rázu: oblast krajinného rázu: OKR 3 – Podještědí podoblast krajinného rázu: POKR 3b – Okolí Jablonného Z hlediska význačnosti a unicity krajinné typologie (dle metodiky MŽP ČR - Löw a spol.) náleží naprostá většina krajiny řešeného území k tzv. „běžnému krajinnému typu“, v těchto hodnotících kategoriích je tvořena typem „5M2: pozdně středověká sídelní krajina Hercynica, krajina lesozemědělská, krajina vrchovin Hercynica“. SV okraj území náleží tzv. „unikátnímu krajinnému typu – 5M19“ (do řešeného území zasahující nevýrazný výběžek tvořený méně výrazným hřebenem s lesními pozemky, v jejichž centru je enkláva orně využívané zemědělské půdy) – v příslušném kódu se jedná o pozdně středověkou sídelní krajinu Hercynica, krajinu lesozemědělskou, krajinu skalních měst (v řešeném území výrazněji nevytvořených). Celé řešené území je dle způsobů využívání (dle uvedené metodiky) tvořené tzv. typem „krajiny lesozemědělské“, tvořeným mozaikou lesních pozemků (drobných až středně velkých komplexů lesa) v okolních zemědělských pozemcích, kdy vlastní spíše rozvolněná zástavba obce je její součástí. Charakteristika lesozemědělské krajiny: Výskyt v ř.ú.

krajinný typ zahrnující celé ř.ú.

Základní charakteristiky

V řešeném území heterogenní a přechodový (pokračující vně ř.ú.) krajinný typ, tvořený pestrou mozaikou pozemků většinou rozptýlené zástavby obce, s lesními pozemky středně velkých komplexů a drobných lesů, zemědělské půdy a ostatních druhů pozemků. Typ je pro oblast krajinného rázu charakteristický. Ke kulturním prvkům zde patří veškeré antropogenní struktury (soustava silničních a účelových komunikací, veškerá zástavba obce, energovody, zdejší pískovna apod.). Prostor v naprosté většině území naplňují výrazně produkční funkce (v lesích kategorizovaných jako „lesy hospodářské“ lesnická výnosová činnost), ale i funkce mimoprodukční vyplývající z ostatních funkcí lesa, i pro vyžití obyvatel a návštěvníků všeho druhu. Ke krajinářsky nejcennějším aspektům patří zejména existence přírodních a přírodě blízkých struktur, pestrost kultur, jejich střídání a členitost, existence nelesní vzrostlé zeleně, ale i urbanizované prvky (zástavba historická a sakrální, i novodobá). Cílem veškerých činností ve vymezeném prostoru je vytvoření územně i fakticky vyváženého poměru mezi zájmy uživatelů krajiny (obyvatel, návštěvníků, veřejnosti…) specifikovanými mimoprodukčními funkcemi a hospodářskými činnostmi specifikovanými produkčními funkcemi složek půdního fondu. Do s okraje ř.ú. díky svému reliéfu terénu zasahuje tzv. unikátní krajinný typ – krajina skalních měst i přes zde nevytvořené skalní útvary.

Možná ohrožení

Zástavba mimo zastavěná a zastavitelná území vyžadující plošné požadavky na ZPF a PUPFL. Necitlivé způsoby zástavby vč. krajinně cizorodých, nadměrných a architektonicky nevhodných prvků vč. vnášení nových krajinných dominant (např. větrných elektráren či stožárů mobilních operátorů v dominantních partiích), zanedbávání ploch a probíhající sukcese na pozemcích nevyužívaných a opuštěných, nerespektování zájmů ochrany přírody a krajiny.

Rámcové zásady využívání

Využívání půdního fondu za dodržování podmínek udržitelného rozvoje. Zachování a obnova harmonického vztahu sídel a volné krajiny, a to přírodních i urbanistických hodnot. Novou zástavbu situovat přednostně do zastavěných a zastavitelných území obcí, posuzovat vliv významných staveb na krajinný ráz. Ochrana významných prvků vzrostlé nelesní zeleně v obci i ve volné krajině, údržba volné krajiny tradičními i netradičními formami využívání.

Intenzita ochrany KR

I. - III. stupeň ochrany

56 / 85

Diferenciace intenzity ochrany krajinného rázu Pro realizaci I. stupně ochrany (nejvyšší, až absolutní ochrana krajinného rázu) jsou určeny nejcennější krajinné a přírodní hodnoty území, zastoupené zde lokalitami v zájmech obecné, zejména pak mezinárodní ochrany přírody (EVL), geomorfologickými tvary (místními vrcholky, nivami vodotečí…), unikátním reliéfem terénu (unikátní krajinný typ skalních měst), ale i plochami a územími přírodních a přírodě blízkých ekosystémů či dochovanými prvky. Chráněny jsou typické znaky dané oblasti krajinného rázu, realizovaná ochrana je většinou výrazně konzervační. Pro realizaci II. stupně ochrany (vysoká ochrana krajinného rázu) jsou určeny ostatní přírodně a krajinářsky cenná území, tvořená zde zejména pozemky ZPF, plochami a prvky vzrostlé nelesní zeleně, drobnými lesy apod. Jsou přísně chráněny typické znaky dominantní a hlavní, kdy některé doplňující znaky, které brání současnému životu v krajině, lze operativně i pominout. Tento stupeň ochrany je stále výrazně konzervační, umožňuje však již určité změny. III. stupeň ochrany (zvýšená ochrana krajinného rázu) je uplatňován z jiných zájmů vyplývajících i z územního konsensu a legislativních ustanovení. Jsou chráněny zejména krajinné dominantní znaky, kdy některé hlavní typické znaky v případě, že brání rozvoji území, lze i pominout. V tomto stupni ochrany je již tvorba krajiny v rovnováze s ochranou jejich dochovaných hodnot, tento stupeň platí zejména pro urbanizované části obce. Pozn.: IV. a V. stupeň není v podmínkách řešeného území uplatňován.

Místa krajinného rázu (MKR) V rámci nadřazených výše uvedených základních jednotek teritoriálního členění se v ř.ú. území vymezují dílčí místa krajinného rázu. Řešené území je geomorfologicky tvořeno „místy krajinného rázu“: urbanizované prostory tvořené lokálně sevřenější zástavbou, většinou však zástavbou rozvolněnou, prostory komplexů lesa, zde tvořené okraji větších komplexů lesa, prostor mozaiky zemědělských pozemků se středně velkými komplexy lesa a drobnými lesíky. Geomorfologicky je řešené území tvořené dvěma souběžnými mělkými údolími cca směru S-J (západní údolí v nivě Dubnického potoka se zástavbou obce, východní údolí v nivě Ještědského potoka ve volné krajině (tato údolí a přilehlé svahy jsou tvořeny biochorou 4BE). Obě údolí jsou odděleny nevýrazným hřebenem (biochora 4BW), do nichž spadají mírné svahy v a z expozice. Území je při z a v hranici lemované nevýraznými hřbety, cca směrem na s a J je území otevřené. K místním geomorfologickým dominantám patří zdejší nepříliš výrazné terénní vrchy – Stříbrný vrch při SV hranici území, nevýrazný Pěnkavčí vrch ve v části ř.ú., Vřesový vršek v okolních polích v JZ části, a dva nevýrazné bezejmenné terénní „dominanty“ v SZ části území. V řešeném území není v dominantním významu zastoupen tzv. „významný vyhlídkový bod“ – jako pro výhled do místní krajiny (a na zástavbu obce s dominantním kostelem) lze považovat horní část místní komunikace s TP alejí poblíž místní pískovny. Charakteristiku zdejší krajiny doplňují i terénní deprese (viz výše), zejména niva Ještědského potoka a část nivy Dubnického potoka mimo zastavěné území obce. K místním kladným krajinným dominantám patří zdejší lesnaté komplexy (drobné lesy až středně velké komplexy), plochy nárostů nelesní zeleně, a zejména přírodě blízké údolí Ještědského potoka tvořené vlastní vodotečí s dominantními dřevinnými doprovody, místy s okolními rákosinami a většinou udržovanými loukami, ve spodní části i rybníky. K pohledově zajímavým a dominantním lokalitám patří i zdejší kostel a linie TP podél příjezdové silnice k pískovně. K záporným krajinářským jevům patří pak některé antropogenní jevy – areál zemědělské výroby cca ve střední části území, živelně a necitlivě k nelesní zeleni provozovaný motokrosový areál, některé výrobní areály v intravilánu obce, a zejména areál zdejší pískovny. Členění řešeného území dle ostatních aspektů krajinářského hodnocení Dle biogeografického členění ČR (Culek, 1994) náleží řešené území do biogeografické podprovincie Hercynské, do bioregionu 1.34 Ralského. Území je součástí biochor – dle Culek

57 / 85

2001:

4BE – bukový (dubojehličnatý) vegetační stupeň (dle Zlatník), pahorkatina s plošinami, spraše (a sprašové hlíny) 4BW – bukový (dubojehličnatý) vegetační stupeň, pahorkatina s plošinami, (kyselé kvádrové) pískovce

G.5.2 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH KRAJINY A JEHO ZMĚNY G.5.2.1 RÁMCOVÉ ZÁSADY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU DLE JEDNOTEK KRAJINNÉHO USPOŘÁDÁNÍ Dle obecných zásad ochrany krajinného rázu („Hodnocení a ochrana krajinného rázu – Lőw a spol.“) je jeho ochrana diferencovaná dle jednotlivých vymezených krajinných typů. K základním principům uchování místního krajinného rázu řešeného území patří nepřipuštění budování objemově i investičně náročných objektů a akcí vymykajících se dochovaným harmonickým vztahům, avšak s neomezováním volnosti architektonického ztvárnění jednotlivých objektů v rámcích závazných předpisů (pro investory s jednoznačně vymezenými podmínkami) a s podporou postupné i fragmentární realizace výstavby s dochovaným měřítkem krajiny a sídel. Výjimkou zde mohou být snahy o dopravní propustnost území, kdy pro eliminaci dopadů na zájmy ochrany krajiny (zde i obecné a mezinárodní ochrany přírody) navrhovaná a realizovaná detailní technická řešení podléhají podmínkám významově příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny.

G.5.2.2 PROSTUPNOST KRAJINY Prostupnost krajiny je nutná pro zajištění přímého komunikačního propojení sídel v krajině (bez ohledu na administrativní hranice obce), pro zajištění hospodárného využívání a údržby dílčích částí krajiny, ale i pro zachování vztahu obyvatel ke krajinnému prostředí bez ohledu na vlastnické vztahy. Veškerá činnost ve zdejší krajině (vyplývající z podnikatelských záměrů vlastníků pozemků či jejich nájemců) je v podmínkách řešeného území obecně podřízena zájmům ochrany ZPF, PUPFL a ochrany přírody a krajiny, kdy způsoby využívání složek půdního fondu podléhají podmínkám platné legislativy. Výjimky a odlišnosti využívání podléhají souhlasům a stanoveným podmínkám příslušných orgánů, kdy jedním z atributů je dodržení zásad udržitelného rozvoje. Pro zachování rázu „volné krajiny“ a pro její údržbu a prostupnost jsou prakticky relevantní zejména způsoby a intenzita zemědělského a lesnického hospodaření. Prostupnost krajiny (včetně prostupnosti optické) je kompromisem mezi zájmy vlastníků pozemků (danými jejich podnikatelskými záměry a používanými technologiemi obhospodařovávání) a zájmů veřejnosti a státu, ale i podmínkami ochrany přírody a krajiny.

G.5.2.3 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ Předchozí stupeň ÚP nezaznamenal výskyt erozních jevů ani pozemků potencionálně takto ohrožených – výjimkou mohou být v lesních pozemcích nešetrné způsoby vyklizování vytěžené dřevní hmoty, nebo pěstování problematických druhů zemědělských plodin na svažitějších pozemcích (eliminace těchto jevů v podmínkách řešeného území spočívá v dodržování technologické kázně).

G.5.2.4 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ Návrhy urbanistického řešení jsou koncipovány v intencích podmínek ochrany krajinného rázu definovaných v ZÚR LK. Návrhy na ochranu pohledově exponovaných prostorů spočívají ve snaze minimalizace zásahů do dominantních krajinářských znaků (místních hřebenů, lesnatých strání…), tj. ve svažitých a pohledově exponovaných terénech lesních porostů uvážlivé zasahování obnovnými prvky, neumísťování prvků, které naruší charakteristické vztahy, měřítko, funkci a využití těchto pohledových prostorů.

58 / 85

Ochrana členitosti okrajů lesních porostů, lučních enkláv, i vzrostlé nelesní zeleně je kromě krajinářských aspektů odůvodněna i zájmy ochrany přírody (uchování a navýšení biodiverzity, ekologické stability a funkčnosti prvků ÚSES...).

G.5.3 VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY G.5.3.1 POUŽITÉ PODKLADY Územní systém ekologické stability (dále ÚSES, systém – součást tzv. obecné ochrany přírody) je v řešeném území řešen v následujících podkladových dokumentacích: Územně technické podklady nadregionálního a regionálního ÚSES (ÚTP NR a R ÚSES), MMR a MŽP ČR, 1996 – Společnost pro životní prostředí Brno, Koncepce ochrany přírody a krajiny v Libereckém kraji (dále KOPK LK) – Ing. Jan Hromek - LESPROJEKT, lesnické a parkové úpravy, 2004 (pozn.: následně je využito označení prvků dle této dokumentace) Revize ÚSES na území okresu Česká Lípa – Ing. Jan Hromek, LESPROJEKT, lesnické a parkové úpravy, 1999 Generel MÚSES pro oblast katastrálních území Dubnice, Jablonné v Podještědí. Česká Ves v Podještědí, Velký Valtinov, Postřelná, Brniště, Hlemýždí, Luhov, Velký Grunov, Kunratice u Cvikova, Drnovec, Noviny pod Ralskem a Lindava – Ing. Burdová Eva, 1994 Příroda východní části Zákupské pahorkatiny a její ochrana, pro území obcí Velký Valtinov (část), Jablonné v Podještědí (k.ú. Postřelná), Dubnice, Brniště (k.ú. Hlemýždí, Luhov u Mimoně, Velký Grunov), Pertoltice pod Ralskem, Mimoň (k.ú. Mimoň, Vranov pod Ralskem), Ralsko (k.ú. Černá Novina, Náhlov část), Stráž pod Ralskem (k.ú. Stráž pod Ralskem, Břevniště pod Ralskem), Hamr na Jezeře – Mgr. Višňák Richard, 1997 Oblastní plány rozvoje lesů (ÚHÚL), kategorizace lesů (vektorové mapy podkladu KÚLK)

G.5.3.2 ZPŮSOB VYMEZENÍ PRVKŮ, SYSTÉM V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Systém je v příslušné mapové příloze upřesněn dle aktuálního stavu v terénu a stavu katastru nemovitostí, na lesních pozemcích pak i dle jednotek prostorového rozdělení lesa platného LHP a OPRL. Označení prvků systému je převzato z KOPK LK (celokrajská posloupnost). Zde uvedený systém upřesněním dle aktuálního stavu v terénu doznal detailních a méně podstatných změn oproti řešení podkladových dokumentací (viz výše). Tyto dílčí změny byly provedeny v intencích platných metodik pro vymezování systému a jeho zapracování do ÚPD, jsou vyvolány hlavně změnami v terénu s naprostou minimalizací prvků nefunkčních, navržených k založení. Vymezený systém je možné považovat za upřesněný (na stav katastru nemovitostí – v tabulkách jednotlivých prvků uvedené druhy pozemků jsou určeny z aktuálních digitalizovaných map katastru nemovitostí i s převzetím místních odchylek KN od skutečnosti), po schválení je definitivní s tím, že lokalizace jednotlivých prvků vychází již ze základního podkladu vyššího významu (ÚTP NR a R ÚSES). Systém je v řešeném území tvořen (po upřesněném stavu – viz níže): a) v systému nadregionálního biogeografického významu částí trasy biokoridoru K34B (trasa „borová“), tvořeného zde vymezenými funkčními úseky 122/123, 123/124, 124/125, 125/126, 126/127 (zabezpečený vymezenými funkčními vloženými biocentry místního významu 123, 124, 125, 126 a 127) b) v systému regionálního významu částí trasy biokoridoru regionálního významu RK643, tvořeného zde vymezenými funkčními úseky 122/529 (část), 529/530 (zabezpečený vymezenými funkčními vloženými biocentry místního významu 529 část a 530 část), c) systémem místního významu: vymezenými funkčními biocentry místního významu v systému místního významu: 1124, 1133, 1134, 1135, 1197, vymezenými funkčními biokoridory místního významu: 123/1136, 124/1135, 125/1125 část, 127/1134, 414/1135, 530/1197, 1123/1124 část, 1124/1134, 1133/125/1125,

59 / 85

1134/125/1126, 1197/126/127. Označení prvků systému je převzato z KOPK LK, následně jsou uvedeny kopie tabulek prvků v zestručněné podobě, s relevantními údaji pro potřeby ÚP. Z projednání návrhu ÚP Dubnice vyplynulo dle Pokynů pro úpravu návrhu ÚP Dubnice (MUCL/6333/2011) vypuštění některých prvků ÚSES místního biogeografického významu, jedná se o následující prvky: místní biocentrum 1132, místní biokoridor 419/1132, místní biokoridor 1132/125/1125. Odborné odůvodnění uvedené úpravy: Předmětem posouzení jsou prvky ÚSES místního biogeografického významu: biokoridor: - dle KOPK LK propojující biocentrum 419 (Bouřlivý rybník) na území obce Brniště s biocentrem 1132 (Vřesový vršek) a s biocentrem 1133 (Hnízdiště břehulí), resp. biokoridorem 125/1125 na území obce Dubnice: - označení úseků biokoridoru: na území obce Brniště nezjištěno, dle ÚP na území obce Stráž pod Ralskem BK 152/241, dle ÚP obce Dubnice 419/1132 a 1132/125/1125 biocentrum: 1132 (Vřesový vršek) Vzhledem k aktuální nefunkčnosti obou prvků nejen na území obce Dubnice (délkově významné úseky biokoridoru vymezené na katastrem nemovitostí evidované orné půdě i dlouhodobě i aktuálně identicky využívané, rovněž vymezené biocentrum vymezené na těchto pozemcích s nejnižším stupněm ekologické stability neslučujícího se s požadavky na charakter prvků ÚSES), současné praktické nemožnosti založení vyšších společenstev ve vymezených prostorech (značné náklady na realizaci, narušení podnikatelských záměrů vlastníka dotčených pozemků a zemědělského hospodáře, narušení technologií obhospodařovávání sousedících pozemků), i k původně nepromyšlenému charakteru celé trasy spojující vodní společenstva propojovaných biokoridorů přes vrcholové partie mezi Dubnicí a Stráží pod Ralskem (původní systém je součástí řešení z roku 1994, kdy od té doby rovněž v terénu nedošlo k realizaci nefunkčních částí trasy), navrhujeme zrušení uvedené trasy (tj. uvedených úseků biokoridoru i biocentra) pro její celkovou nefunkčnost, praktickou nemožnost realizace nápravy a pro její faktickou nadbytečnost. Tuto změnu zapracovat i do územních plánů formou jejich změny obcí Brniště, Dubnice a Stráž pod Ralskem.

G.5.3.3 SNÍMEK TABULEK PRVKŮ SYSTÉMU V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ V následujících tabulkách jsou uvedeny údaje převzaté z výše uvedených dokumentací ÚSES a aktualizované dle stavu v terénu s tím, že jsou zde použity údaje vztažené k územnímu plánování v zestručněné podobě. Funkčnost a způsoby vymezení jsou popsány v tabulkách prvků. Názvy prvků jsou převzaty z podkladových dokumentací, v případě jejich absence v podkladu jsou doplněny místními názvy dle map OPRL či veřejného mapového díla.

BIOCENTRA 123 biogeografický význam, název způsob vymezení funkčnost prvku 2 výměra [m ] současný charakter druhů pozemků identifikace segmentu dle tč. platného LHP

místní, vložené v trase K34B, „K Janovicím“ upřesněno dle evidence katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa funkční (funkčnost snížena vlivem nepůvodní dřevinné skladby) 34441 lesní pozemky 45 C část

124 biogeografický význam, název způsob vymezení funkčnost prvku 2 výměra [m ]

místní, vložené v trase K34B, „Pod silnicí“ upřesněno dle evidence katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa funkční (funkčnost snížena vlivem nepůvodní dřevinné skladby) 35403

60 / 85

současný charakter druhů pozemků identifikace segmentu dle tč. platného LHP

lesní pozemky 45 J

125 biogeografický význam, název způsob vymezení funkčnost prvku 2 výměra [m ] současný charakter druhů pozemků identifikace segmentu dle tč. platného LHP

místní, vložené v trase K34B, „Na Dubnickém potoce“ upřesněno dle evidence katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa funkční 47803 lesní pozemky, vodní plochy (vodní tok), ostatní plocha 55 C


místní, vložené v trase K34B, „Na vrších“ upřesněno dle evidence katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa funkční (funkčnost snížena vlivem nepůvodní dřevinné skladby) 65680 lesní pozemky (do plochy arondované i ostatní plochy – ostatní komunikace) 55 a část


místní, vložené v trase K34B, „U Pěnkavčího vrchu“ upřesněno dle evidence katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa funkční (funkčnost snížena vlivem nepůvodní dřevinné skladby) 135471 lesní pozemky (do plochy arondována i část ostatní plochy – ostatní komunikace) 57 A


místní, vložené v trase RK643, „Stříbrný vrch“ upřesněno dle evidence katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa funkční (funkčnost snížena vlivem nepůvodní dřevinné skladby) 30055 lesní pozemky, vodní plocha (zamokřená plocha) 45 E část

530 (v řešeném území část) biogeografický význam, název způsob vymezení funkčnost prvku 2 výměra [m ] současný charakter druhů pozemků v řešené části území identifikace segmentu dle tč. platného LHP

místní, vložené v trase RK643, „Na hranici“ upřesněno dle evidence katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa, biocentrum rozšířeno do řešeného území z původního vymezení v k.ú. Žibřidice (důvodem praktická nemožnost dodržení min. prostorových parametrů biocentra na území obce Křižany) funkční (funkčnost snížena vlivem nepůvodní dřevinné skladby) 10356 (část v řešeném území) lesní pozemky, vodní plocha (vodní tok), louky 56 B část


místní, v systému místního významu, „Na rašelině“ upřesněno dle aktuálního stavu v terénu a dle evidence katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa funkční 53071 vodní plochy (rybníky, vodní tok, zamokřené plochy), louky, lesní pozemek, do plochy arondována i ostatní plocha (ostatní komunikace) 57 L část

1133 biogeografický význam, název způsob vymezení funkčnost prvku 2 výměra [m ]

místní, v systému místního významu, „Hnízdiště břehulí“ upřesněno dle aktuálního stavu v terénu a dle evidence katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa funkční 41282

61 / 85

současný charakter druhů pozemků identifikace segmentu dle tč. platného LHP

lesní pozemky, do plochy arondována i část ostatní plochy (ostatní komunikace) 55 K


místní, v systému místního významu, „Na Ještědském potoce“ upřesněno dle aktuálního stavu v terénu a dle evidence katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa funkční 51257 lesní pozemky, louky, vodní plocha (vodní tok), do plochy arondovány i části ostatních ploch (ostatní komunikace) 57 C část


místní, v systému místního významu, „Nad statkem“ upřesněno dle aktuálního stavu v terénu a dle evidence katastru nemovitostí funkční 63630 louky, lesní pozemky, ostatní plochy (s nárosty dřevin a keřů) 51 F část

1197 biogeografický význam, název způsob vymezení funkčnost prvku 2 výměra [m ] současný charakter druhů pozemků v řešené části území identifikace segmentu dle tč. platného LHP

místní, v systému místního významu, „K Žibřidicím“ upřesněno dle aktuálního stavu v terénu a dle evidence katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa funkční 48984 louky, lesní pozemky, vodní plocha (vodní tok) 55 B část

BIOKORIDORY 122/123 biogeografický význam, název způsob vymezení funkčnost prvku délka [m] současný charakter druhů pozemků

nadregionální, úsek K34B, „Dubnický potok – část“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční 695 lesní pozemky, louka, vodní plocha (vodní tok)

122/529 (v řešeném území část) biogeografický význam, název způsob vymezení funkčnost prvku délka [m] současný charakter druhů pozemků v řešené části území

regionální, úsek RK643, „Nad Žibřidicemi“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční (funkčnost snížena vlivem dosud nevytvořených plnohodnotných interakčních podmínek na zatravněné orné půdě) 365 (v řešeném území) lesní pozemky, louky, orná půda (tč. zatravněná)

123/124 biogeografický význam, název způsob vymezení funkčnost prvku délka [m] současný charakter druhů pozemků

nadregionální, úsek K34B, „Dubnický potok – část“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční 190 louka, vodní plochy (zamokřené plochy), ostatní plochy


místní, „K Janovicím“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční 1040 lesní pozemky, louka

62 / 85


místní, „Pod statkem“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční 110 vodní plocha (zamokřená plocha)


místní, „Dubnický potok – část“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční (interakční funkčnost v zastavěném území obce přejímají i okolní pozemky) 3330 (tato nadměrná délka je akceptovatelná, neboť cca v polovině trasy je zde napojení na biocentrum 1133 pomocí krátkého BK 1133/125/1125) vodní plocha (vodní tok)


místní, „Ještědský potok – část“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční (interakční funkčnost je zajišťována i okolními lučními pozemky) 790 vodní plocha (vodní tok)


nadregionální, úsek K34B, „Dubnický potok – část“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční 350 vodní plochy (zamokřené plochy, vodní tok), louky


nadregionální, úsek K34B, „Dubnice“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční 340 lesní pozemky, louky, zahrada (s nárosty lesních dřevin), část vodní plochy (vodního toku)


nadregionální, úsek K34B, „Ještědský potok – část“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční 450 louky, vodní plocha (vodní tok)


místní, „Od křižovatky“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční (funkčnost snížena v úseku podél veřejné silnice, kde jsou využity doprovodné dřevinné linie) 1205 lesní pozemky, louky, ostatní plochy (s nárosty dřevin),

529/530 biogeografický význam, název způsob vymezení funkčnost prvku

regionální, úsek RK643, „U Žibřidic“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční (funkčnost snížena vlivem dosud nevytvořených plnohodnotných interakčních podmínek na zatravněné orné půdě)

63 / 85

délka [m] současný charakter druhů pozemků

490 lesní pozemky, louky, orná půda (tč. zatravněná)


místní, „u Žibřidic“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční 125 vodní plocha (vodní tok), louky


místní, „Nad rašelinou“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční 1065 lesní pozemky, louky, ostatní plochy, vodní plocha (zamokřená plocha)


místní, „Ještědský potok – část“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí interakční funkční (funkčnost zabezpečována i okolními loukami) 1245 vodní plocha (vodní tok)

1133/125/1125 biogeografický význam, název způsob vymezení funkčnost prvku délka [m] současný charakter druhů pozemků

místní, „Dubnice“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční („překročitelná“ vzdálenost propojení přes silnici v místě napojení na biokoridor) 60 louka


místní, „U křížku“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční (funkčnost místy snížena pro pestrou mozaiku druhů pozemků v trase) 1280 lesní pozemky, zahrady, louky, ostatní plochy (s nárosty dřevin a keřů)


místní, „Ještědský potok – část“ (místní název) biokoridor vymezen dle aktuální situace v terénu, upřesněn dle evidence katastru nemovitostí funkční 525 vodní plocha (vodní tok)

64 / 85

G.5.3.4 ZÁVĚRY, VYHODNOCENÍ VYMEZENOSTI A FUNKČNOSTI ÚSES Po vyhodnocení a upřesnění vymezeného systému lze konstatovat, že území obce tvoří součást okolní krajiny s vymezeným systémem ekologické stability, kde prvky pokrývají reprezentativní i unikátní společenstva dostatečným způsobem, a že systém v řešeném území obce plně navazuje na území sousedící. Systém je v naprosté většině funkční (snížená funkčnost je u uvedených lesních společenstvech způsobena pouze místně neadekvátní aktuální dřevinnou skladbou rozdílnou od skladby přirozené dle stanovištních podmínek – náprava stavu je dlouhodobá a je předmětem lesního hospodářsko-úpravnického plánování a následné realizace), s vyloučením výskytu prvků nefunkčních a navrhovaných k založení. Dle návrhů KOPK a ZÚRLK je účelné biocentry dotčené části lesů v obnovovaných LHP/LHO kategorizovat v příslušné subkategorii lesa zvláštního určení (náprava stavu je předmětem lesního hospodářsko-úpravnického plánování, koncipovaného již dle podmínek orgánu ochrany přírody). Jednoznačně vymezený systém je konečný s tím, že biogeografický význam jednotlivých prvků je určen a aktualizován dle základního podkladu vyššího významu (ÚTP NR a R ÚSES). Jsou respektovány jednoznačné body propojení prvků systému na hranicích řešeného území.

G.5.3.5 KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY Na základě příslušného podílu jednotlivých druhů ploch zastoupených a katastrem nemovitostí evidovaných v řešeném území, tj. porovnáním ploch relativně ekologicky stabilních s výměrou ploch labilních, činí pro řešené území koeficient ekologické stability (KES) hodnotu 1,03, což zdejší krajinu z tohoto pohledu definuje jako typ B krajiny harmonické (s vyváženým zastoupením ekostabilních a ekolabilních ploch, avšak při spodní hranici tohoto hodnotícího spektra). Výpočet KES =

výměra lesní půdy + vodních ploch + luk + pastvin výměra orné půdy + zastavěných ploch

Komentář: Pro průměrnou ekologickou stabilitu je tento relativně příznivější stav dán významnějším zastoupením zejména evidované lesní půdy, vodních ploch a TTP v porovnání s výměrou orné půdy a malé výměry zastavěných ploch. Tento teoretický vztah však vychází pouze z údajů katastru nemovitostí, nikoliv z aktuálního a skutečného druhu pozemků a jejich způsobu a intenzity využívání – do vztahu tak není zahrnuta výměra některých plošně významnějších pozemků tzv. ostatních ploch, které jsou často charakteru vznikajícího lesa (vč. některých jiných zanedbaných pozemků s nárosty vznikajícího lesa), značná výměra zatravněné orné půdy či jiných pozemků o vyšším aktuálním stupni ekologické stability.

G.5.3.6 ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ Vymezenost systému vychází z výše uvedených podkladových dokumentací, je zde provedena upřesněním hranic prvků systému dle stavu katastru nemovitostí a jednotek prostorového rozdělení lesa dle platných LHP (OPRL), a dle nutných požadovaných prostorových parametrů prvků diferencovaně dle biogeografického významu konkrétního prvku systému. Pro obnovu LHP je navrhována změna kategorií lesa tvořící biocentra ÚSES (v souladu s názory odborné členské základny v ČKA autorizovaných projektantů ÚSES) – dle zákona č. 289/95 Sb., § 8, odst. 2., písm. f: přeřazení do kategorie lesů zvláštního určení – tj. lesů, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním – lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (ÚSES, genové základny, ...). Návrh je zdůvodněn potřebou odlišného způsobu lesnického hospodaření na plochách biocenter, s cílem zabezpečení funkčnosti prvků ÚSES (podkladem pro tuto změnu budiž údaje ÚP). Návrh na důsledné dodržování obnovných cílů v prvcích ÚSES vymezených na lesních pozemcích se týká zejména přechodného období platnosti LHP/LHO do doby realizace výše uvedeného návrhu (mj. i kontrolou orgánů ochrany přírody nad formulacemi navrhovaných opatření v obnovovaných LHP/LHO). Návrh na náležité využívání skladebných částí ÚSES se týká zejména údržby travních porostů na nelesních pozemcích – důvodem je snaha o zachování, spíše však navýšení interakční funkce prvků.

65 / 85

G.5.4 ROZVOJ SYSTÉMU SÍDELNÍ A KRAJINNÉ NELESNÍ ZELENĚ Ochrana dřevin je v pojetí § 3 a § 7 zákona č. 114/92 Sb. cílena na „dřeviny rostoucí mimo les“. Výskyt nelesní zeleně patří mezi významné krajinotvorné prvky místního významu. Výskyt nelesní zeleně je na základě výsledků terénního šetření (z 9-10/2007) předchozího stupně ÚP Průzkumů a rozborů graficky znázorněn v příslušné mapové příloze. Výběr popsaných a dále registrovaných prvků nelesní zeleně byl koncipován na základě aktuální kvality, perspektivnosti a lokální dominantnosti. V řešeném území se vyskytují kategorie nelesní zeleně: Plochy nárostů dřevin a keřů Tato kategorie (součást vymezených ploch zemědělských i vodních a vodohospodářských) zahrnuje veškeré prvky vzrostlé i vzrůstající zeleně dřevin a keřů, vesměs živelného původu a bez ohledu na vlastnické vztahy (tzn. jak zeleň veřejnou, vyhrazenou i soukromou – v řešeném území však lze tyto prvky v naprosté většině výskytu považovat za zeleň veřejnosti běžně přístupnou). Vyskytuje se zde v podobě různých struktur, je tvořena v naprosté většině nepěstěnými nárosty lesních dřevin, keřů a křovin v druzích dle disponibilních stanovištních podmínek, a to v podobě hloučků, linií i ploch mozaikovitě v celém řešeném území, na tzv. ostatních plochách, podél některých komunikací, i na plochách dlouhodobě nevyužívaných zemědělských pozemků. Prvky této kategorie přispívají ke krajinářské atraktivitě území, navyšují její ekologickou stabilitu, jsou přirozeným refugiem zde závislých organismů… Prvky této kategorie jsou tvořeny zejména BŘ, OS, OL, DB, JS, JV, ŠV, TŘ, JŘ, LP, ojediněle KŠ, ale i trnkou, růží šípkovou, ostružiníky, bezy, aj. Při terénním šetření zpracovatele ÚP nebyl zjištěn výskyt prvků této kategorie vhodných k registraci do VKP. K charakteristice území patří i místní výskyt ploch charakteru ovocných sadů (zde je tento druh pozemků v KN evidován pouze ve dvou případech) a linií ovocných dřevin podél cest a silnic (zejména ŠV, JB, ojediněle HR, méně TŘ…).

Pozn.: ÚP vymezuje plochy vhodné k začlenění do PUPFL – viz kap. PUPFL.

Plochy urbanizované zeleně (zeleň veřejná, soukromá, vyhrazená) Prvky této kategorie (součást vymezených ploch zastavěných a zastavitelných – ploch veřejných prostranství...) s výraznou ochrannou, hygienickou i rekreační funkcí se vyskytují v místní zástavbě, vyskytují se zde jak na obecních a veřejnosti přístupných pozemcích, i na pozemcích zjevně soukromých, jsou i charakteru zeleně vyhrazené a veřejnosti nepřístupné zeleně v oplocených areálech (zemědělských výrobních ploch…). Vyskytují se zde v podobě solitér (kromě prvků ostatních vymezených subkategorií), hloučků, linií i větších homogenních ploch. Výskyt prvků této kategorie je zde však sporadický, neboť obec nedisponuje výraznějším prostorem návsi nebo plochami využívanými pro oddech a rekreaci. Případné zavádění a rozšiřování lokalit této kategorie v podobě oddechových parkově upravených ploch a ochranných pásem odvisí od disponibilních prostorových možností, hlavně však od možností a potřeb vlastníka pozemků (Obce, fyzických i právnických osob…). Významné solitéry, jejich skupiny Prvky této kategorie (součást téměř všech vymezených ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch zemědělských, přírodních nelesních...) jsou v podmínkách řešeného území velmi dominantním krajinotvorným prvkem vyskytujícím se zde relativně však v méně podstatném rozsahu, a to jak v zástavbě města i sídel, ale i ve volné krajině. K nejvýznamnějším jedincům patří některé pozůstatky zeleně u božích muk, na historických hranicích pozemků nebo míst dávné zástavby ve volné krajině, kdy tyto jedinci jsou již mnohdy za hranicí fyzického věku. Tyto dominantní prvky jsou tvořeny lesními dřevinami – nejčastěji LP, DB, BŘ, OS, BO, JS, OL, VR, OŘ, SM, SMP, KŠ, VJ, tis... ploch

Liniová zeleň – aleje a stromořadí, liniové dřevinné doprovody vodotečí a vodních

Tato kategorie (z hlediska strukturového uspořádání) cíleně založené či živelné vzrostlé nelesní zeleně se v řešeném území vyskytuje poměrně často (součást vymezených ploch dopravní infrastruktury, veřejných prostranství – komunikací, hlavně však ploch vodních a vodohospodářských), nejčastěji podél zdejších vodních toků a některých silničních komunikací či účelových cest, v několika případech se vyskytuje i podél hranic některých pozemků. V případě doprovodů vodotečí se jedná o nárosty OL (JS, VR, BŘ…), podél komunikací jsou zde krajinně

66 / 85

dominantní linie TP (zejména nesouvisle oboustranná a krajinně významná linie podél silnice v z části území příjezdů k pískovně), často se jedná o směsi lesních dřevin (LP, JŘ, BŘ, DB, JS, JV, KL, OŘ…) se zplanělými ovocnými dřevinami (ŠV, JB, méně TŘ …) a keři (bez černý, trnka, růže šípková …). Podél některých komunikací se vyskytují i homogenní linie ovocných dřevin, které vhodně doplňují pomístný deficit této kategorie, a které díky místní přestárlosti bude vhodné v budoucnosti nahradit optimálně lesními dřevinami (ve zdejších podmínkách LP, DB, JV, JS, BŘ, avšak již s vyloučením TP s výjimkou zachování kontinuity stávající aleje). Rozšiřování prvků této kategorie je řešeno hlavně podél navrhovaných komunikací, kde je pro založení ponechán dostatečný prostor.

G.5.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Pozemky zemědělského půdního fondu tvoří vymezené tzv. plochy zemědělské (Z), v krajinářském členění tvořící součást typu tzv. krajiny lesozemědělské, která je determinovaná střídáním zemědělských pozemků zejména s pozemky lesními v pestré mozaice střídání a velikostí ploch. Jsou určeny pro obhospodařování zemědělské půdy pro zemědělskou rostlinnou i živočišnou prvovýrobu, a to bez ohledu na současnou intenzitu i způsoby hospodářského využívání. Dle evidence KN zde zaujímají cca 1152 ha, tj. 72,9% z celkové výměry ř.ú. Naprostá většina zdejší zemědělské půdy je využívána velkoplošnými způsoby realizovanými v ucelených technologických celcích (původní parcelní členění je v těchto celcích nezřetelné), a to jak orně, tak sečením pozemků TTP či zatravněné orné půdy (zastoupení pastvinářsky využívaných ploch je zde v menšině). Vlastnické vztahy k zemědělským pozemkům jsou v řešeném území velmi pestré. Není zde dosud dokončená privatizace – většina velkých pozemků je dle údajů ČÚZK ve vlastnictví státu (Pozemkový fond ČR, ale i Státní statek Cvikov…), velký podíl mají fyzické osoby (často vzdálenějších vlastníků, patrně restituentů), zanedbatelnější podíl pak osoby právnické. Z této vlastnické struktury, při porovnání s aktuální intenzitou a způsoby zemědělského využívání vyplývá (spolu s údaji ČÚZK), že zde naprosto převažují nájemní formy zemědělského hospodaření. Dle členění evidence katastru nemovitostí, který je pro vyhodnocení plošných požadavků návrhů urbanistického řešení relevantní (aktuální stav je místy odlišný od stavu zatřídění KN – viz vyhodnocení předchozího stupně ÚP), jsou zde pozemky ZPF tvořeny: Orná půda o celkové výměře 706 ha (evidované zornění = 61%), která je většinou scelena v technologických velkovýrobních celcích. Oproti evidenci KN se zde však vyskytují místy značné odlišnosti v aktuálních způsobech využívání – značná část evidované orné půdy je tč. zatravněna nejčastěji jetelotravními směsmi (vč. místy i opačného jevu orně využívaných evidovaných TTP), ale značná část orné půdy je dosud evidována i v prostoru zdejší pískovny na lesnicky rekultivovaných plochách, ale i v motokrosovém areálu, kde je charakteru letitých nárostů lesních dřevin. Místy se zde vyskytuje i ladem ležící orná půda, která byla „zatravněna“ živelně. Zahrady o celkové výměře 15 ha (pozemky určené k pěstování zeleniny, květin a jiných zahradních plodin, pozemky souvisle osázené ovocnými stromy nebo ovocnými keři až do výměry 0,25 ha, které zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami) – vyskytují se zde zejména v centrech osídlení a v okrajích a v okolí obytné i rekreační zástavby (bez ohledu na zatřídění v KN), kde jsou většinou řádně využívány drobnými soukromými pěstiteli zeleniny a ovoce. V častých případech jsou jiné evidované pozemky v zástavbě již přetvořeny na zahrady a s výskytem okrasných dřevin. V území jsou evidované i ovocné sady (dle evidence KN pouze dvě parcely o souhrnné výměře 0,3 ha). Trvalé travní porosty luk a pastvin o celkové výměře 431 ha (pozemky porostlé travinami, u nichž teoretický hlavní výtěžek je píce, i když se nahodile spásají, nebo které jsou určeny k trvalému spásání, i když se nahodile sečou) – jejich současná intenzita využívání je na značně rozdílné úrovni, kdy některé pozemky jsou identicky využívány (vč. jiných, v současnosti zatravněných druhů pozemků), některé jeví již značný stupeň zanedbanosti vč. projevů probíhající sukcese (nálety dřevin a křovin). Výskyt nevyužívaných pozemků TTP je mozaikovitý – vyskytují se nejčastěji v technologicky odloučených partiích od center zužitkování, v enklávách okolních lesů, ve svažitějších partiích či v táhlých úžlabích a roklích apod. Častým důvodem pro tento stav jsou patrně

67 / 85

i vlastnické vztahy a odloučenost těchto pozemků od center živočišné výroby. Kvalita zdejších zemědělských půd projevená i zastoupením a podílem půd (cca 56%) nejvyšších tříd ochrany ZPF (I. a II. třída) je významná. Významná část pozemků ZPF (cca 27% z celkové výměry ZPF) byla v minulosti meliorována plošným drenážním odvodněním, avšak podstatná část těchto investicí byla realizovaná před rokem 1971. Průzkumy a rozbory předchozího stupně neznamenaly výskyt lokalit erozně ovlivněných či ohrožených.

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ Vymezení tzv. ploch zemědělských (Z) je odůvodněno snahou o územní centralizaci zemědělského hospodaření v řešeném území. Návrhy urbanistického řešení minimalizují zábory ZPF, respektují zdejší současné i potencionální zemědělské hospodaření (vč. využívání zemědělských pozemků pro jiné nezemědělské účely) a obecnou ochranu zemědělských pozemků, a veškeré lokality zájmů ochrany přírody a krajiny. Údržba méně hodnotnějších pozemků ZPF (LFA) je nutná pro udržení krajinného rázu, umožnění rozvoje chráněných druhů v lokalitách zájmů ochrany přírody, a pro zamezení místně nežádoucích sukcesních jevů. Případné pěstování biomasy a rychlerostoucích dřevin budiž realizováno pouze v případě prakticky doloženého zpracování, neboť v případě nezajištění této podmínky hrozí zavlečení těchto nepůvodních druhů s obecně expanzními vlastnostmi do zdejší volné krajiny. Nutnost minimalizace záborů pozemků ZPF je vynucena snahou o zachování krajinného rázu, vyplývá i z legislativních předpisů ochrany ZPF (ochrana ZPF je dlouhodobým jevem zaměřeným zejména pro budoucnost, nepodléhá aktuální situaci v resortu či na trhu s komoditami).

G.5.6 POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Lesní půdou jsou zde dle terminologie zákona č. 289/95 Sb. o lesích ... dále míněny „pozemky určené k plnění funkcí lesa – PUPFL“ (tzn. dle plochového členění LHP tzv. porostní plocha i bezlesí), dle terminologie katastru nemovitostí „lesní pozemky“. Lesní pozemky (PUPFL) tvoří vymezené tzv. plochy lesní (L), v případě významového překryvu s územními zájmy ochrany přírody a krajiny (biocentra ÚSES) i tzv. plochy přírodní lesní (PL), v krajinářském členění zde tvoří součást typu tzv. krajiny lesozemědělské. Dle evidence KN zde zaujímají cca 294ha, tj. 18,6% z celkové výměry ř.ú. (v podmínkách Libereckého kraje i ČR se jedná o podprůměrnou lesnatost). Lesy řešeného území jsou dle údajů typologických map platného LHP a charakteristik OPRL součástí „Přírodní lesní oblastí 18a Severočeská pískovcová plošina“, typ oblasti nižší pahorkatina plošinného typu (sedimenty), podoblast Českodubská pahorkatina, povodí Labe (Ploučnice), pomoří Severní moře, květena pískovcová flóra hercynská (Boreo-hercynicum), podloží křídový útvar (kaolinické, kvádrové a slínité pískovce, slín), vyvřeliny, spraš, zvláštností je existence CHOPAV „Severočeská křída“ (z r. 1981). V současných porostech převládají porostní typy smrkové (pásmo ohrožení imisemi C), na písčitých sedimentech porosty borové, bukové porosty na humóznějších půdách, dubové spíše v drobných lesích. Na vodou ovlivněných stanovištích se vyskytují olšové a jasanové porosty. Hospodaření v lesích se vlivem majoritního vlastnictví v majetku státu odehrává smluvně dodavatelsky, kde tyto práce jsou zajišťovány i vzdálenějšími subjekty. Ostatní drobní vlastníci lesů, jejichž plošný podíl je méně podstatný, hospodaří na svém majetku většinou svépomocí. Zdejší lesy v majetku státu organizačně náleží Lesům České republiky, s.p., Hradec Králové (LČR), lesnické hospodaření v těchto lesích je řízeno pro území LHC Ještěd Lesním hospodářským plánem (LHP) s platností 2003-2012. Výkon myslivosti je v řešeném území organizován v územních jednotkách (tzv. „honitbách“), kde naprostá většina ř.ú. náleží honitbě 5101310130 Dubnice (pokračující vně ř.ú.), jižní okraj honitbě 5101306124 Sedliště (grafické znázornění viz předchozí stupeň ÚPO Průzkumy a rozbory).

68 / 85

Funkce lesů jsou definovány v jejich kategorizaci, kde v podmínkách řešeného území se jedná o významovou nadřazenost funkcí hospodářských, neboť veškeré zdejší lesy jsou kategorizovány jako lesy hospodářské (dle „lesního“ zákona č.289/95 Sb., oddíl druhý, §6 kategorizace lesů, §9 - lesy hospodářské, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení – tyto lesy jsou v platných LHP/LHO uvedeny pod kódem 10). Do kategorií lesa je v pojetí zákona o lesích zahrnuta pouze tzv. porostní plocha (nikoliv bezlesí byť vymezené na v katastru nemovitostí evidovaných lesních pozemcích). V řešeném území nejsou dosud v platných LHP/LHO kategorizovány lesy tvořící plošné segmenty ÚSES (biocentra) v náležité subkategorii lesa zvláštního určení (viz kap. ÚSES). Hospodaření v lesích tvořících prvky ÚSES podléhá podmínkám zájmů obecné ochrany přírody přírody, se zaměřením především na ochranu před devastací a na maximální snahu o vytvoření a zachování přírodních ekosystémů, např.: v zastoupení dřevin se dle možností přiblížit přirozené skladbě, v zákazu introdukce a podporování cizích dřevin (výjimkou může být odůvodněně příměs modřínu), v časovém situování obmýtí a obnovní doby cílových dřevin na horní hranici modelu příslušného hospodářského souboru (při rekonstrukci i nižší), ve zjemnění forem hospodářského způsobu, s preferencí podrostního a výběrného, popř. násečných forem (v porostech se silně změněnou skladbou), při běžném hospodaření s vyloučením holosečí výchovu podle možností přizpůsobit stabilizační funkci (skladba, výstavba, struktura), s podporou věkové a prostorové diferenciace, v obnově uplatňovat postup přihlížející na zachování původnosti přírodního prostředí; maximálně uplatňovat clonné seče a přirozenou obnovu, s omezením těžké mechanizace, koncentrace výroby i chemizace, s přizpůsobením hospodaření výskytu ohrožených druhů rostlin a živočichů, s ponecháváním doupných stromů a vybraných jedinců až do jejich rozpadu … Dle zákona č.289/1996 Sb. o lesích... je pro uvažované změny využívání území limitujícím prvkem ochranné pásmo 50m od okraje lesa (v praktickém rozhodování o umísťování staveb může být odsouhlasením orgánu státní správy lesů tato vzdálenost zkrácena na délku střední výšky sousedícího porostu v mýtném věku) – tento limit je v návrzích urbanistického řešení patřičně zohledněn.

ODŮVODNĚNÍ NÁVRHŮ Vymezené plochy lesní (L) zahrnují v katastru nemovitostí evidované tzv. lesní pozemky bez ohledu na jejich začlenění v LHP/LHO (v případě jejich začlenění jsou zde v plochovém členění tvořeny tzv. porostní plochou a bezlesími). Vymezené plochy přírodní – lesní (PL) zahrnují v katastru nemovitostí evidované lesní pozemky, které jsou ve významovém a územním překryvu se zájmy ochrany přírody a krajiny (zde biocentra ÚSES). Způsoby hospodaření v lesích tvořících prvky ÚSES podléhají zásadám rámcově stanoveným v podrobných dokumentacích ÚSES, promítnutých do předpisů platných LHP/LHO. Důraz je obecně kladen na způsoby obnov lesů vč. důsledného stanovování obnovného cíle a jeho respektování. Návrhy na začlenění ploch charakteru vzrostlého a zapojeného lesa v katastru nemovitostí do kategorie lesní pozemek je odůvodněn snahou o náležité lesnické hospodaření v těchto strukturách naplňujících definici lesa, a zároveň nutností jejich začlenění jako PUPFL do LHP/LHO. Tyto lokality jsou konkretizovány a kvantifikovány formou návrhu záborových lokalit (důvodem je trvalá změna druhu pozemku – vč. popisu lokalit viz dále). Realizace návrhu je možná na základě případného souhlasu příslušného orgánu státní správy lesů a vlastníka pozemku.

69 / 85

Tab.: G.5.6.a Návrhy na začlenění ploch charakteru vzrostlého a zapojeného lesa v KN do kategorie lesní pozemek základní skupiny vlastníků dle vlastnického práva, druh pozemku - způsob popř. práva hospodařit s majetkem státu (dle ČÚZK lokalita p.č. využití (dle KN k 4/2009) k 4/2009) L01 2178/55 část TTP soukromá osoba L02 2253/3 část TTP soukromé osoby L03

L04

L05 L06 L07 L08 L09 L10

1720/1 část 1720/4 část 1566/3 1612/7 1612/8 1612/9 1612/10 1612/15 1612/16 1612/19 část 1612/21 1612/31 část 1612/33 část 1612/34 část 1612/35 1612/36 část 1612/39 část 1727/1 část 3509/3 část 3531/3 253/3 2512 2490/6 335/3 3131/14 část 3138

ostatní plocha - neplodná půda

ČR - Lesy České republiky, s.p., soukromá osoba

právnická osoba

orná půda

ČR - Pozemkový fond České republiky soukromá osoba soukromá osoba soukromá osoba

ostatní plocha - ost. komunikace ostatní plocha - neplodná půda ostatní plocha - neplodná půda orná půda TTP orná půda ostatní plocha - neplodná půda

ČR - Pozemkový fond České republiky soukromá osoba Obec Dubnice právnická osoba soukromé osoby soukromá osoba soukromá osoba soukromá osoba soukromá osoba soukromé osoby

Návrh na změnu kategorizace lesů tvořících biocentra ÚSES je odůvodněn v kap. C5.3 ÚSES. Tato změna je prakticky proveditelná při obnově LHP/LHO, opt. před základním šetřením na základě požadavku orgánu ochrany přírody a krajiny, v jehož gesci se ÚSES nachází. Výčet částí lesa a identifikace dle LHP (identifikace se týká pouze biocenter vymezených na lesních pozemcích). Tab.: G.5.6.b Návrh na změnu kategorizace lesů tvořících biocentra ÚSES aktuální lokalizace dle OPRL (oddělení, porost), dle internetového mapového serveru ÚHÚL biocentrum 123 45 C 124 45 J 125 55 C 126 55 A 127 57 A 529 45 E 530 56 B 1124 57 L 1133 55 K 1134 57 C 1135 51 F 1197 55 B

Návrh na uvážlivé umísťování obnovných prvků v místech pohledově krajinných dominant je zdůvodněno snahou o ochranu krajinného rázu před necitlivými umělými zásahy do pohledových horizontů – zajištění je v kompetenci orgánů ochrany přírody promítnutím zásad do obnovovaných LHP/LHO.

70 / 85

G.6

ODŮVODNĚNÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

G.6.1 ZÁKLADNÍ PRINCIPY VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Návrh ploch s rozdílným způsobem využití, jejich členění a podmínky využití jsou v souladu se zněním zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Některé kategorie ploch definované vyhláškou č. 501/2006 Sb. jsou dále podrobněji členěny.

G.6.2 KATEGORIE PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ V územním plánu jsou použity následující kategorie ploch s rozdílným způsobem využití:

G.6.2.1 ZASTAVĚNÉ, ZASTAVITELNÉ A PŘESTAVBY PLOCHY BYDLENÍ – INDIVIDUÁLNÍ VENKOVSKÉ (BV) Podkategorie ploch bydlení dle § 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Pro plochy B07, B12, B17, B24 a B28, které částečně nebo celé leží v sesuvném území je stanovena podmínka provedení odborného geologického průzkumu a jeho kladným závěrem k umístění konkrétní stavby, ev. podmínkami jejího umístění. Uvedená sesuvná území jsou klasifikována pouze jako potenciální, nikoliv aktivní. Jedná se o lokality, které souvisle doplňují stávající zástavbu nebo jsou prolukami. Vymezená sesuvná území jsou z velké části zastavěna stávající obytnou zástavbou a dle informací pana starosty (včetně konzultace s pamětníky) se nikdy problémy se statikou těchto objektů nevyskytly.

PLOCHY REKREACE (R) Kategorie ploch rekreace dle § 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (OV) Kategorie ploch občanského vybavení dle § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – TĚLOVÝCHOVA A SPORT (OT) Podkategorie ploch občanského vybavení dle § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ – HŘBITOVY (OH) Podkategorie ploch občanského vybavení dle § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – KOMUNIKACE (PK) Podkategorie ploch veřejných prostranství dle § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ – CENTRÁLNÍ (SC) Kategorie ploch dle § 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb. V územním plánu Dubnice jsou tyto plochy vymezeny z důvodu územní podpory rozvoje centra obce tak, aby bylo možné na tyto plochy situovat širší spektrum činností od nerušící drobné výroby, podnikatelských aktivit přes různé druhy občanské vybavenosti až po bydlení.

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – SILNIČNÍ (DS) Podkategorie ploch dopravní infrastruktury dle § 9 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – VYBAVENÍ (DV) Podkategorie ploch dopravní infrastruktury dle § 9 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

71 / 85

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY (TI) Kategorie ploch dle § 10 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ (VZ) Podkategorie ploch výroby a skladování dle § 11 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ – ENERGETIKA (VE) Podkategorie ploch dle § 11 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Tato podkategorie je vymezena z důvodu umožnění zřízení sluneční elektrárny. Pro tuto plochu se předpokládá pouze dočasný zábor ZPF. Zároveň musí být splněny všechny požadavky ochrany přírody a krajiny, nesmí být narušen krajinný ráz a ekologické funkce zemědělských ploch.

PLOCHY TĚŽBY NEROSTŮ (TN) Kategorie ploch dle § 18 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

G.6.2.2 NEZASTAVĚNÉ A NEZASTAVITELNÉ PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ – ZELEŇ (PZ) Podkategorie ploch veřejných prostranství dle § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Tyto plochy jsou součástí sítě veřejných prostranství na území obce.

PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ (V) Kategorie ploch dle § 13 vyhlášky č. 501/2006 Sb.

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ (Z) Kategorie ploch dle § 14 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Případné změny využití podléhají souhlasu a podmínkám orgánu ochrany přírody a krajiny, a jsou v případě trvalé změny druhu dotčeného pozemku realizovatelné na podkladu změny ÚP. Pro případné snahy o pěstování biomasy či rychlerostoucích dřevin pro energetické účely je nutný souhlas orgánů státní správy, kde jednoznačnou podmínkou je i kritérium zužitkování těchto komodit (eliminace vzniku negativních pozůstatků těchto nepůvodních struktur s expanzními vlastnostmi v případě snah žadatele o získání dotací bez nutných zpracovatelských provozů). Za podmínky, že budou splněny všechny požadavky ochrany přírody a krajiny a nebude narušen krajinný ráz a ekologické funkce, jsou na zemědělsky využívaných plochách přípustné související stavby. Pro zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny je nutné zejména obhospodařování již dlouhodobě opuštěné zemědělské půdy. Územním limitem pro případné změny druhu pozemku jsou veškeré plochy vyšších tříd ochrany ZPF (třídy I. a II.). Údaje o zatřídění zemědělských pozemků poskytují mapy BPEJ (viz příslušná mapová příloha), podrobnosti – viz předchozí stupeň ÚP. Výjimkou jsou záměry navrhovaných veřejně prospěšných (zejména liniových) staveb, některá opatření navyšující ekologickou stabilitu území (př. zakládání remízů ve scelených nadměrných honech orné půdy a doprovodné zeleně podél komunikací apod.) podléhající příslušnému povolovacímu řízení a schvalovacímu procesu (důvodem je trvalá změna druhu dotčeného pozemku a způsob jeho využití).

PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ – POLNÍ LETIŠTĚ (ZL) Podkategorie ploch zemědělských dle § 14 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Tato podkategorie byla vytvořena z důvodu umožnění stabilizace stávajícího polního letiště v území bez záborů zemědělského půdního fondu, které nejsou v tomto případě smysluplné neboť letiště je provozováno převážně na trvalých travních porostech.

PLOCHY LESNÍ (L) Kategorie ploch dle § 15 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Případné změny využití lesních pozemků (projevené odnětím pozemků plnění funkcí lesa)

72 / 85

podléhá obecně následujícím podmínkám lesního zákona (č. 289/95 Sb.): odnětí nebo omezení pro nové stavby pro rekreaci musí být dle §15 lesního zákona dle schválené územně plánovací dokumentace, o odnětí nebo omezení rozhoduje místně příslušný orgán státní správy lesů, odnětí je předmětem územního, či stavebního řízení, §20 lesního zákona vymezuje některé zakázané činnosti v lesích, s výjimkou některých činností, které vlastník lesa může povolit bez porušení práv jiných vlastníků lesa. Lesní pozemky jsou dle zákonných norem jednoznačným územně-správním limitem pro případné snahy o jakoukoliv změnu jejich využívání i druhu, a to bez ohledu na vlastnické vztahy a na jejich kategorizaci. Hospodaření v lesích je řízeno platnými LHP/LHO, kdy při lesnickém hospodaření se nejedná o změnu druhu pozemku a jeho využívání. Dle §14, odst.2 zákona č.289/95 Sb., o lesích … je umísťování staveb 50 m od okraje lesa nevhodné, ve vzdálenosti střední výšky přilehlého lesa v mýtném věku je nepřípustné. Výjimečné nedodržení těchto zásad podléhá souhlasu orgánu státní správy lesů.

PLOCHY PŘÍRODNÍ – LESNÍ (PL) Podkategorie ploch přírodních dle § 16 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Rozdělení ploch přírodních na podkategorie lesní a nelesní je provedeno z důvodu nutnosti upřesnění regulativů způsobu využití. Plochy přírodní se vymezují za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny při respektování zásad udržitelného rozvoje. Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Do územních limitů dle uvedeného zákona patří i další výše neuvedené skutečnosti, které jsou předmětem vymezení orgánů ochrany přírody a krajiny a vyplývají z ustanovení zákona č.114/92 Sb. v novelizovaných verzích, kdy při změně hospodaření a využívání půdního fondu, a při trvalé i dočasné změně způsobu a využívání pozemků, je tedy nutno respektovat další ustanovení tohoto zákona a požadavků orgánů ochrany přírody. Tyto plochy jsou v oblasti jednoznačných zájmů ochrany přírody a krajiny, kdy pro případné změny jejich využití je nutný souhlas místně příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny. Doporučené změny kategorizace lesů tvořících biocentra jsou podmíněny souhlasem jejich vlastníka. Pozn.:

Dle ustanovení zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, §3, písm.a), §4,59,60 a 61 jsou územním limitem i plochy a linie skladebných prvků ÚSES – biocentra a biokoridory (bez ohledu na jejich biogeografický význam). V některých případech se jedná i o významový překryv ploch a lokalit s ochranou dle jiných ustanovení zákona o ochraně přírody i zákonů jiných – př. biocentrum vymezené na lesním pozemku dtto VKP ze zákona, apod., orgánem ochrany přírody pro území v užívání VLS, s.p. je MŽP ČR.

PLOCHY PŘÍRODNÍ – NELESNÍ (PN) Podkategorie ploch přírodních dle § 16 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Rozdělení ploch přírodních na podkategorie lesní a nelesní je provedeno z důvodu nutnosti upřesnění regulativů způsobu využití. Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného

73 / 85

ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Do územních limitů dle uvedeného zákona patří i další výše neuvedené skutečnosti, které jsou předmětem vymezení orgánů ochrany přírody a krajiny a vyplývají z ustanovení zákona č.114/92 Sb. v novelizovaných verzích, kdy při změně hospodaření a využívání půdního fondu, a při trvalé i dočasné změně způsobu a využívání pozemků, je tedy nutno respektovat další ustanovení tohoto zákona a požadavků orgánů ochrany přírody. Tyto plochy jsou v oblasti jednoznačných zájmů ochrany přírody a krajiny, kdy pro případné změny jejich využití je nutný souhlas místně příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny. Pozn.:

Dle ustanovení zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, §3, písm.a), §4,59,60 a 61 jsou územním limitem i plochy a linie skladebných prvků ÚSES – biocentra a biokoridory (bez ohledu na jejich biogeografický význam). V některých případech se jedná i o významový překryv ploch a lokalit s ochranou dle jiných ustanovení zákona o ochraně přírody i zákonů jiných – př. biocentrum vymezené na lesním pozemku dtto VKP ze zákona, apod., orgánem ochrany přírody pro území v užívání VLS, s.p. je MŽP ČR.

PLOCHY SMÍŠENÉ NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ (S) Kategorie ploch dle § 17 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Je vymezena zejména pro krajinnou nelesní zeleň a upevnění její ekologickostabilizační pozice v krajině. Do těchto ploch jsou v podmínkách řešeného území zahrnuty plochy přírodních a přírodě blízkých nelesních ekosystémů, zejména prvky nelesní zeleně (plošné, liniové i solitérní) apod. Součástí těchto ploch jsou i návrhy směřující k řešení současného nevyhovujícího stavu využívání některých pozemků – týkají se současných zemědělských pozemků či ostatních ploch, které jsou řešeny formou návrhů změn (jedná se o plochy charakteru vzrostlého lesa navrhované k začlenění do PUPFL).

G.6.3 KORIDORY ZVLÁŠTNÍCH ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Povodí Ohře s.p. nechalo u firmy Hydroprojekt v roce 2005 zpracovat „Studii ochrany České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice před povodněmi“, jejíž výstupy se snaží realizovat. Východní částí území obce Dubnice protéká Ještědský potok, na kterém byl v rámci této studie navržen suchý poldr pro zachycování přívalových vod. Vzhledem k režimu využívání byl tento poldr zapracován do územního plánu jako „koridor pro rozliv přívalových vod“, přičemž na něm mohou být provedeny nezbytné terénní a stavební úpravy nutné k jeho správné funkci a zároveň plochám zůstává jejich způsob využití.

G.7

ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VPS A VPO

G.7.1 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ Návrh koncepce usiluje o co nejmenší zásah do stabilizovaných fondů. Přesto se nelze z důvodu optimalizace ekonomie využití území a napravení předchozího nekoncepčního vývoje území, zejména v oblasti dopravní obsluhy a technické infrastruktury, vyhnout minimálním demolicím a záborům soukromých pozemků pro veřejné účely. Z tohoto důvodu jsou některé pro obec významné návrhové plochy, zejména dopravní trasy zasahující okrajově velký počet malých pozemků, zařazeny do kategorie veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO). Po schválení ÚP formou „opatření obecné povahy“ se stane jeho závaznou součástí výčet VPS a VPO, které jsou zakresleny ve výkresu č. 4 – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací grafické části ÚP. Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření jsou v ÚP rozděleny na: veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury, veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury, veřejně prospěšná opatření – zvyšování retenčních schopností území.

74 / 85

Územní plán navrhuje VPS a VPO, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, nikoliv však VPS a VPO, pro která lze uplatnit předkupní právo (kromě veřejných prostranství, pro která lze uplatnit předkupní právo ze zákona).

VPS PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU Mezi VPS pro dopravní infrastrukturu jsou zařazeny dvě místní komunikace, které jsou nutné pro zajištění fungující sítě místních komunikací v obci Dubnice. Jedná se o část místní komunikace v jižní části řešeného území, která napojuje místní komunikaci na silnici III/27241. Druhá VPS pro dopravní infrastrukturu představuje propojení místních komunikací na levém břehu Dubnického potoka tak, aby byla vytvořena fungující dopravní kostra obce a zpřístupněny stávající i návrhové plochy bydlení.

VPS PRO TECHNICKOU INFRASTRUKTURU Územní plán Dubnice navrhuje v obci dobudování nezbytné technické infrastruktury jak pro zásobování stávajících zastavěných ploch, tak zejména pro zásobování ploch navržených územním plánem k zastavění. Pro zásobování vodou je vymezena jedna VPS, a to úsek navrženého vodovodního řadu, který prochází po cestě, jenž je součástí soukromého pozemku. Vzhledem k tomu, že územní plán navrhuje v obci Dubnice nový systém odkanalizování, vyplývají z těchto návrhů tři VPS, dvě čerpací stanice odpadních vod a jeden úsek kanalizačního řadu. Pro zásobování nově navržených lokalit elektrickou energií je třeba umístit jako VPS na soukromé pozemky dvě trafostanice VN/NN a dále vrchní vedení VN jako přívod k jedné z nich. Dále je jižní částí území obce trasován návrh vrchního vedení VVN 110 kV, které protíná řešené území ve dvou úsecích a též je vymezeno jako VPS a to včetně odbočky do rozvodny Stráž pod Ralskem.

VPO PRO ZVYŠOVÁNÍ RETENČNÍCH SCHOPNOSTÍ ÚZEMÍ Řešené území hydrologicky spadá do povodí řeky Ploučnice, které spravuje Povodí Ohře, státní podnik, Bezručova 4219, 430 03 Chomutov. Správce povodí nechal v srpnu 2005 u firmy Hydroprojekt zpracovat Studii ochrany České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice před povodněmi, jejímž výstupem jsou nutná opatření, která směřují k ochraně ohrožených území. Jedno z těchto opatření leží na území obce Dubnice, jedná se o suchý poldr na Ještědském potoce, který by byl napuštěn pouze v případě povodní. Proto, aby byl tento poldr funkční je třeba vybudovat hráz a další technická zařízení. Z tohoto důvodu je vymezena jeho plocha jako veřejně prospěšné opatření, které toto umožní i přes případný nesouhlas vlastníků pozemků.

G.8

ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV

G.8.1 ÚZEMNÍ REZERVY – PLOCHY Nevymezují se.

G.8.2 ÚZEMNÍ REZERVY – KORIDORY Územní rezerva UR 1 Vzhledem k tomu, že západně od urbanizovaného území obce je vybudována komunikace k pískovně, která má dostatečné parametry a provoz na ní nezatěžuje negativními vlivy obytnou zástavbu, územní plán připravuje územní rezervu propojení této trasy se stávající silnicí III/27241 nad kostelem, které by umožnilo odklonění silnice III/27241 v jižní polovině obce mimo urbanizované území obce a eliminaci tranzitní dopravy z centra obce. Územní rezerva UR 2 Severní částí obce procházejí tři silnice III. třídy, jejichž křižovatky nejsou příliš vhodně uspořádány, proto územní plán připravuje rezervní koridor, který by umožnil elegantní a přehledné

75 / 85

řešení tohoto dopravního uzlu jednou (např. kruhovou) kapacitní křižovatkou. Toto řešení vyvolává nutnost přeložky části trasy silnice III/27245 (součástí územní rezervy UR2). Územní rezerva UR 3 Jedná se o dopravní spojku (místní obslužnou) mezi kapacitní komunikací k pískovně a silnicí III/27013, která již dnes existuje jako polní cesta s nevyhovujícími parametry. Tato komunikace zpřístupňuje areál občanské vybavenosti a pískovnu.

H) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A INFORMACE JAK BYLO RESPEKTOVÁNO STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není součástí návrhu ÚP Dubnice, jelikož (dle § 50, odst. 1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) zadání neobsahovalo požadavek na jeho zpracování. Územní plán nenavrhuje žádné plochy, které by vyžadovaly vyhodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí. Krajský úřad Libereckého kraje jako příslušný správní úřad posuzování vlivů na životní prostředí ve smyslu § 10i, odst. 3) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších změn a doplnění po posouzení obsahu návrhu Zadání a na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 téhož zákona neuplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Zdroj: Zadání ÚP Dubnice

I)

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

I.1

PŘEHLED ZÁBOROVÝCH LOKALIT 2

Tab.: I.1.a Souhrnné statistické údaje obce 561541 Dubnice (k.ú. 63366 Dubnice pod Ralskem) [m ] celková výměra

orná půda

zahrady

15796372 7060884 150648 Zdroj:

ovocné sady

TTP

ZPF celkem

lesní pozemky

3352

4307721 11522605 2940565

vodní plochy

zastavěné ostatní plochy plochy

NZP celkem

200371

165336

4273767

967495

ČSÚ, stav k 3/2009 (neuvedené druhy pozemků nejsou v řešeném území evidovány)

Lokality určené návrhy urbanistického řešení k záborům půdního fondu (tzn. ke změně druhu pozemku, či ke způsobu jeho využití) jsou průběžným označením graficky znázorněny v příslušné mapové příloze. Záměry nevyžadující uvedené podmínky zde nejsou dále uvedeny – jedná se zejména o zkvalitnění či úpravy současných zařízení a pozemků bez plošných požadavků na uvedené změny (tyto zde dále neuvedené lokality se svým funkčním zařazením mohou vymykat i uvedenému výčtu – viz ostatní části dokumentace). Záměry na zemědělské půdě jsou tzv. „zábory zemědělského půdního fondu“, ostatní záměry týkající se změny využití a druhu pozemku se nacházejí na nezemědělské půdě (tyto nejsou záborem ve výše uvedeném pojetí, avšak pro úplnost jsou uvedeny v následujících bilancích). Záměry urbanistického řešení se zčásti týkají i lesních pozemků situovaných v navrhovaném koridoru pro rozliv přívalových vod (území koridoru zachovává současný stav, je vymezen v údolních partiích vodoteče, kde se v žádném případě nepředpokládá odlesnění či zásah do porostní plochy). Veškeré údaje o plochách byly zjištěny z digitalizovaného mapového podkladu katastrální mapy, jsou uvedeny zaokrouhleně v [m2].

76 / 85

Příslušnost jednotlivých lokalit do „zastavěného území obce“ byla určena opět z digitalizovaného základního mapového podkladu map katastru nemovitostí. Veškeré údaje vyhodnocení jsou převzaty z evidovaného stavu druhového členění dle údajů katastru nemovitostí, nikoliv dle současného druhu a způsobu využívání dotčených pozemků (v řešeném území existuje místy i značný nesoulad evidovaného stavu katastrem nemovitostí se skutečností – v závěru kapitoly některé uvedené souhrnné statistické údaje jsou tedy z pohledu současného stavu a aktuálních způsobů využívání pozemků poněkud zkresleny). Zařazení lokalit v plochách s navrhovaným rozdílným způsobem využití zastoupené lokality (uvedeny pouze lokality vyžadující změnu druhu pozemku = předmět vyhodnocení záborů)

stručná charakteristika převažujícího budoucího funkčního využití

Návrh ploch zastavěných a zastavitelných (Z) B01 - B32

plochy bydlení – individuální venkovské (BV)

R01

plochy rekreace (R)

K01, K02

plochy veřejných prostranství – komunikace (PK)

C01

plochy smíšené obytné - centrální (SC)

M01

plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport (OT)

V01, V02

plochy výroby a skladování – zemědělské a lesnické (VZ)

X01

plochy výroby a skladování - energetika (VE)

Návrh ploch nezastavěných a nezastavitelných (N) T01

plochy vodní a vodohospodářské (V)

L01 - L10

plochy lesní (L)

Seznam záborových lokalit, funkční využití plochy zastavěné a zastavitelné (Z): lokalita

funkce – navržené plochy s rozdílným způsobem využití (bližší popis viz ostatní části ÚP)

B01

plocha bydlení – individuální venkovské (BV)

B02


B03


B04


B05


B06


B07


B08


B09


B10


B11


B12


B13


B14


B15


B16


B17


B18


B19


B20


77 / 85

poznámka

B21


B22


B23


B24


B25


B26


B27


B28


B29


B30


B31


B32


R01

plocha rekreace (R)

K01

plocha veřejných prostranství – komunikace (PK)

K02

plocha veřejných prostranství – komunikace (PK)

C01

plochy smíšené obytné centrální (SC)

V01

plocha výroby a skladování – zemědělské a lesnické (VZ)

V02

plocha výroby a skladování – zemědělské a lesnické (VZ)

M01

plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport (OT)

X01

plochy výroby a skladování - energetika (VE)

stavba v terénu již fyzicky existuje, není v KN

dočasný zábor

Odůvodnění záboru plochy M01 Územní plán navrhuje mimo jiné i zastavitelnou plochu M01, jejíž funkční využití spadá do kategorie „plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport“, přičemž její západní část (děleno černou katastrální hranicí – viz obr. I.1.b) představuje zábor zemědělského půdního fondu převážně II. třídy ochrany ZPF. Ve skutečnosti se však jedná o plochu vytěženého ložiska štěrkopísku (Dubnice pod Ralskem 1 – č. 316370000), v uvedené ploše je zároveň vymezen dobývací prostor (Dubnice – štěrkopísky – č. 8700705000), který je v obrázku (viz. textová část odůvodnění územního plánu) znázorněn světle hnědou čárou se šipkami. Skutečný zábor zemědělské půdy v této ploše byl proveden započetím těžebních prací. Následně byla tato plocha využita pro motokrosovou trať, která zde funguje dodnes a jejíž fungování do budoucna je v souladu s řešením územního plánu. Územní plán samozřejmě v maximální možné míře chrání zemědělský půdní fond jako cenný, životně důležitý a nenahraditelný zdroj. Ochranu ZPF je však třeba vnímat v kontextu souvislostí. Krajina obecně je využívána mnoha způsoby a to mimo jiné ze strany rekreačního sportu, např. běh, jízda na koni, na bicyklu a zejména dnes stále více dostupných sportů motoristických, jako jsou motocykly, čtyřkolky apod. Pro tyto sporty lze samozřejmě prioritně využít cestní síť, avšak realita je často taková, že vidina zážitku „off-road“ bývá pro tyto jezdce velmi lákavá, což může ve svém důsledku mít negativní vliv na krajinu i zemědělský půdní fond, který je její součástí. Proto se nabízí myšlenka, zda vyhrazení vhodné lokality pro tyto sporty, která vzhledem ke své historii nedisponuje zemědělskou půdou, není všestranně lepším řešením pro ochranu krajiny i zemědělské půdy, které tak budou ušetřeny negativních vlivů těchto sportů. Zároveň toto řešení prospěje i motosportovcům, kteří budou moci svůj sport provozovat na vyhrazené ploše s kvalitním zázemím a podmínkami bez obav z toho, že ničí krajinu či zemědělskou úrodu. Řešení územního plánu je v souladu s výše uvedenou myšlenkou a jsem přesvědčen, že je nejlepším pro všechny zúčastněné strany. Zákres plochy na podkladě ortofotomapy je součástí textové části odůvodnění územního plánu.

78 / 85

plochy nezastavěné a nezastavitelné (N): lokalita

funkce – navržené plochy s rozdílným způsobem využití (bližší popis viz ostatní části ÚP)

T01

plochy vodní a vodohospodářské (V)

L01

plocha lesní (L) – návrh na začlenění do PUPFL

L02


L03


L04


L05


L06


L07


L08


L09


L10


I.2

VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZPF

I.2.1

PŘEHLED STRUKTURY ZÁBOROVÝCH LOKALIT DLE ZÁKLADNÍCH DRUHŮ POZEMKŮ

I.2.1.1 PLOCHY ZASTAVITELNÉ (Z) TRVALÉ ZÁBORY z toho

celková výměra

ZPF celkem

B01

7375

6859

2515

567

B02

13381

13173

9743

B03

2088

2088

B04

5290

4924

B05

9154

B06

4572

lokalita

ochrana ZPF

NZP celkem

z toho PUPFL

SZÚO

3777

516

0

3057

373

208

0

0

0

2088

0

0

0

0

4924

366

0

8748

4909

0

3839

406

0

4572

0

0

4572

0

0

orná zahrady, půda sady

TTP

I.+II. třída

III.-V. třída

4636

0

6859

530

0

13173

0

83

2005

366

159

4765

0

4217

4531

0

4572

0

B07

9582

9582

0

0

9582

0

0

9582

0

9582

B08

10569

10299

0

0

10299

270

0

2348

10299

0

B09

11221

11221

0

0

11221

0

0

0

11221

0

B10

1989

998

0

83

915

991

0

1989

0

998

B11

1655

770

0

0

770

885

0

1655

0

770

B12

4293

4293

0

0

4293

0

0

4293

0

4293

B13

6628

6628

0

0

6628

0

0

0

6628

0

B14

6863

6863

0

0

6863

0

0

0

6863

0

B15

7812

7812

0

0

7812

0

0

7812

163

7649

B16

5179

1101

0

0

1101

4078

0

5178

0

1101

B17

2243

0

0

0

0

2243

0

0

0

0

B18

845

845

0

0

845

0

0

845

0

845

B19

4954

3332

0

0

3332

1622

0

894

0

3332

B20

4280

4280

0

0

4280

0

0

4280

4280

0

B21

6798

6798

0

0

6798

0

0

6798

6798

0

B22

3516

3516

0

0

3516

0

0

0

3516

0

B23

2962

2962

0

0

2962

0

0

0

0

2962

B24

2755

0

0

0

0

2755

0

2755

0

0

B25

4190

4190

0

0

4190

0

0

0

0

4190

B26

6497

6497

0

0

6497

0

0

0

0

6497

79 / 85

z toho

celková výměra

ZPF celkem

B27

9244

9244

0

0

B28

1394

1394

0

B29

5487

5487

0

B30

2832

2832

0

B31

6647

6647

0

lokalita

ochrana ZPF

NZP celkem

z toho PUPFL

SZÚO

9244

0

0

0

1394

0

0

5487

0

2408

424

0

6647

orná zahrady, půda sady

TTP

I.+II. třída

III.-V. třída

5224

0

9244

0

0

0

1394

0

5487

0

5487

0

0

2832

0

2832

0

0

0

0

6647

B32

1636

1400

0

0

1400

236

0

0

1400

0

R01

22869

16544

0

0

16544

6325

0

0

0

16544

K01

851

692

0

0

692

159

0

851

692

0

K02

1674

1297

0

376

921

377

0

1674

0

1297

C01

638

638

0

0

638

0

0

638

0

638

V01

14730

14730

0

0

14730

0

0

0

14730

0

V02

6807

6807

0

0

6807

0

0

0

6807

0

M01

39233

24663

24663

0

0

14560

0

0

20122

4541

celkem Z-trvalý

260723

224726

41830

6491

176405

35997

0

70667

102550

122176

Pozn.:

výměry jsou uvedeny v m

2

DOČASNÉ ZÁBORY celková výměra

ZPF celkem

X01

12659

celkem Z-dočas.

12659

lokalita

Pozn.:

z toho

ochrana ZPF

NZP celkem

z toho PUPFL

SZÚO

orná půda

zahrady, sady

TTP

12659

12659

0

0

0

0

0

0

12659

12659

12659

0

0

0

0

0

0

12659


I.+II. třída III.-V. třída

2

CELKOVÉ ZÁBORY lokalita

celková výměra

ZPF celkem

z toho orná půda

zahrady, ov. sady

Z-trvalé

260723

224726

41830

Z-dočas.

12659

12659

12659

celkem Z

273382

237385

54489

Pozn.:


NZP celkem

TTP

6491 176405

ochrana ZPF

z toho PUPFL

SZÚO I.+II. třída

III.-V. třída

35997

0

70667

102550

122176

0

0

0

0

0

12659

6491 176405

35997

0

70667

102550

134835

NZP celkem

z toho PUPFL

SZÚO

0

2

I.2.1.2 PLOCHY PŘESTAVBY (P) Nenavrhují se.

I.2.1.3 PLOCHY NEZASTAVITELNÉ (N) celková výměra

ZPF celkem

T01

24487

L01

1517

lokalita

z toho

ochrana ZPF

orná půda

zahrady, sady

TTP

24269

0

0

24269

218

0

0

549

23720

1517

0

0

1517

0

0

0

267

1250

80 / 85


celková výměra

ZPF celkem

L02

1292

L03

5847

L04

173531

L05

8896

0

L06

3823

L07

lokalita

z toho

ochrana ZPF

NZP celkem

z toho PUPFL

SZÚO

orná půda

zahrady, sady

TTP

1292

0

0

1292

0

0

0

0

1292

0

0

0

0

5847

0

0

0

0

171822 171822

0

0

1709

0

0

147242

24580

0

0

0

8896

0

0

0

0

0

0

0

0

3823

0

0

0

0

2508

2508

2508

0

0

0

0

0

2508

0

L08

1920

1920

0

0

1920

0

0

0

0

1920

L09

1205

1205

1205

0

0

0

0

0

1205

0

L10

3260

0

0

0

0

3260

0

0

0

0

celkem N

228286

204533 175535

0

28998

23753

0

0

151771

52762


2

Pozn.: Pozn.: Pozn.:

výměry jsou uvedeny v m jedná se zábory trvalé Ochrana pozemků ZPF vyplývající z vyhodnocení (i ze zákonných norem) je často velmi iluzorní vzhledem ke stavu katastru nemovitostí, resp. místy k nesouladu aktuálních druhů pozemků s jejich evidenčním zatříděním. V katastru nemovitostí jsou často v zemědělských pozemcích evidovány již jiné druhy pozemků vymykající se zemědělskému využívání, a to současnému i potencionálnímu. I přes tyto skutečnosti je tento limitující prvek v návrzích urbanistického řešení patřičně zohledněn. V tabulce uvedené údaje o ochraně ZPF se týkají pouze zemědělských pozemků evidovaných v KN. Navržené lokality se netýkají evidovaných ovocných sadů.

I.2.2

PŘEHLED ZÁBORŮ MELIOROVANÝCH PLOCH PLOŠNÝM DRENÁŽNÍM ODVODNĚNÍM

I.2.2.1 PLOCHY ZASTAVITELNÉ (Z) lokalita

výměra meliorované plochy

rok realizace

B03

1657

1907

B06

1216

1907

B07

4878

1907

B12

3138

1907

R01

4843

1907

V01

10101

1907

V02 6807 celkem Z 32640

1907

I.2.2.2 PLOCHY NEZASTAVITELNÉ (N) lokalita

výměra meliorované plochy

rok realizace

L04

68188

1907

L07

58

1971

L09

295

1986

L10

3260

1986

S02 2868 celkem N 71801

1907

Pozn.:

uvedené výměry jsou uvedeny bez ohledu na zatřídění pozemků v KN (resp. bez ohledu na příslušnost k ZPF), údaje vycházejí z evidence ZVHS.

81 / 85

I.2.3

SOUHRNNÉ A STATISTICKÉ ÚDAJE PLOŠNÝCH POŽADAVKŮ NÁVRHŮ URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ I. ETAPY NÁVRHŮ

I.2.3.1 REKAPITULACE DLE STRUKTURY ZÁKLADNÍCH DRUHŮ POZEMKŮ z toho

celková výměra

ZPF celkem

celkem Z

273382

237385

54489

celkem N

228286

204533

celkem ř.ú.

501668

441918

ochrana ZPF

TTP

NZP celkem

z toho PUPFL

SZÚO

I.+II. třída

III.-V. třída

6491

176405

35997

0

70667

102550

134835

175535

0

28998

23753

0

0

151771

52762

230024

6491

205403

59750

0

70667

254321

187597

orná zahrady půda

E.2.3.2 SOUHRNNÉ STATISTICKÉ ÚDAJE ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU 2

tj. 100.00%

tj. 3.20% z ∑ výměry řeš. území

70667 m 2 431001 m

2

14.10% 85.90%

0.45% 2.75%

2

88.10% 11.90% (0%)

2.80% 0.40% (0% z ∑ výměry PUPFL)

CELKEM ZÁBORY

501668 m

– z toho v současně zastavěném území – z toho mimo zastavěné území – plochy záborů na zemědělské půdě Σ – plochy na nezemědělské půdě (- z toho PUPFL)

441918 m 2 59750 m 2 (0m ) 2

tj. 100.0%

tj. 2.80% z ∑ výměry obce

tj. 3.85% z ∑ výměry ZPF

2

52.05%

1.45%

2.00%

2

1.45%

0,05%

0,05%

2

46.50%

1.30%

1.80%

Celková plocha záborů na ZPF

441918 m

z toho orná půda

230024 m

z toho zahrady, sady

6491 m

z toho TTP, tj. louky a pastviny

205403 m

tj. 3,25% z ∑ orné půdy tj. 4.30% z ∑ zahrad tj. 4.80% z ∑ TTP

z toho zábory ZPF dle agregovaných tříd ochrany ZPF ▫ I.+II. třída ▫ III. až V. třída

441918 m 2 254321 m 2 187597 m

2

100.00% 57.55% 42.45%

z toho zábory ZPF na meliorovaných (odvodněných) plochách ▫ plochy zastavitelné (Z) ▫ plochy nezastavitelné (N)

104441 m 2 32640 m 2 71801 m

2

20,80% 6.50% 14.30%

Pozn.:

bližší údaje viz sumáře jednotlivých kapitol

E.3

VYHODNOCENÍ DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA PUPFL

Záměry urbanistického řešení se v lokalitě KP týkají i lesních pozemků (celkem 17064 m2 lesní půdy) situovaných v koridoru pro rozliv přívalových vod (území koridoru zachovává současný stav, je vymezen v údolních partiích vodoteče, kde se v žádném případě nepředpokládá odlesnění). Dle OPRL se návrh týká částí 55F, 57A a C. Návrhy na začlenění ploch charakteru lesa v katastru nemovitostí do kategorie lesní pozemek: 2

lokalita

výměra [m ]

charakter lokality

L01

1517

BŘ kmenovina

L02

1292

součást sousedícího lesa

L03

5847

vzrostlý les charakteru slabé BŘ a OS kmenoviny (zč. vhodné k začlenění v rámci PUPFL do tzv. porostní plochy)

L04

173531

oplocená, lesnicky rekultivovaná plocha po ukončené těžbě písků, skupinovitá směs BO,

82 / 85

MD, DB…, charakteru mlaziny L05

8896

pravidelná BŘ kmenovina

L06

3823

výběžek lesa

L07

2508

tyčovina

L08

1920

DB kmenovina

L09

1205

součást sousedícího lesa

L10

3260

izolovaný vzrostlý les

celkem

203799

J) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem panem JUDr. Otakarem Vítkem, v souladu s ust. § 53 odst. 1 stavebního zákona vyhodnotil výsledky projednání návrhu územního plánu Dubnice a zpracoval návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu. O uplatněných námitkách rozhodlo zastupitelstvo následovně: Námitka 1, Badalec Jaroslav, bytem Dubnice č.p. 146: Požádal o změnu navrhovaného funkčního využití plochy na p.č. 3329/1 k.ú. Dubnice – „ostatní plocha – jiná plocha“, pozemek který je v jejich vlastnictví, na plochy bydlení, jedná se o součást funkčního celku s pozemky p. č. st.162/1 s domem č.p. 146, st.162/3, 3721, 1043/1, k.ú. Dubnice . Námitce se vyhovuje - grafická část územního plánu byla upravena. Námitka 2: RNDr. Olga Lusková a RNDr. Karel Luska bytem Dubnice č.p. 124: Požádali zahrnout do plochy bydlení pozemek p.č. 3692/14 „ostatní plocha – jiná plocha“ kú. Dubnice, který je v jejich vlastnictví a je ve skutečnosti zasypaným náhonem, je součástí funkčního celku s pozemky p.č.st. 352 s domem č.p. 124, 69/1, 69/2 k.ú. Dubnice. Námitce se vyhovuje - grafická část územního plánu byla upravena. Námitky uplatněné po termínu: Dne 13.09.2010 podal pan Marek Štěrba námitky, byly podány po termínu. Z ust. § 52 odst.3 stavebního zákona vyplývá, že k námitkám podaným po termínu se nepřihlíží. Námitky pana Marka Štěrby se shodovaly s požadavky pana Petra Štěrby uplatněnými v termínu, v jeho případě se nejedná o vlastníka pozemků jichž se námitky týkají. Vyhodnocení připomínek uplatněných panem Štěrbou Petrem je uvedeno níže v kap. K.

K) VYHODNOCENÍ STANOVISEK A PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU Nejpozději při veřejném projednání, tj. 31.08.2010 mohl každý uplatnit své připomínky. Ve stanovené lhůtě byly podány tyto připomínky: Připomínka č.1, pan Petr Štěrba: 1. Požadavek na jiné funkční využití plochy na pozemku p.č. 1141/9 - trvalý travní porost k.ú. Dubnice, a to k zástavbě čerpací stanicí PHM (jedna z variant požadavků pana Štěrby Petra v zadání k ÚP Dubnice) Vyhodnocení: Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudil požadavek pana Štěrby podle zásad uvedených v § 4 zákona o ochraně ZPF a podle přílohy Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí ČR č.j. OOLP/1067/96 a nesouhlasil se začleněním požadavku na umístění čerpací stanice PHM na p.č. 1141/9 k.ú. Dubnice, neboť uvedená plocha je vedena ve II. třídě ochrany ZPF, což odporuje výše uvedeným zásadám ochrany ZPF.

83 / 85

Zpracovatel dokumentace na požadavek pana Petra Štěrby reagoval v kapitole F.2 (nemožnost zajištění vyhovujícího dopravního napojení uvedené parcely a dále nedostatečná velikost plochy pro umístění požadovaného záměru). Požadavku nebylo vyhověno. 2. Požadavek pozemek p.č. 2914/6 k.ú. Dubnice zařadit do zastavitelných ploch k zástavbě rodinný dům (v zadání ÚP Dubnice požadavek pana Štěrby Petra) Vyhodnocení: Orgán ochrany zemědělského půdního fondu posoudil požadavek podle zásad uvedených v § 4 zákona o ochraně ZPF a podle přílohy Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí ČR č.j. OOLP/1067/96 a nesouhlasil se začleněním uvedeného pozemku do zastavitelných ploch, požadavek je v rozporu a nevyhovuje výše uvedeným zásadám – je mimo zastavěné území obce, od kterého ho odděluje komunikace, obklopen zemědělskými pozemky a je v těsné blízkosti lesa. Zároveň by byla prolomena hranice zástavby. Téměř celá parcela je v ochranném pásmu lesa. Zpracovatel dokumentace na požadavek pana Petra Štěrby reagoval v kapitole F.2 (koncepční a krajinářské důvody). Jako hranice zástavby, intravilán / extravilán, byla v této oblasti stanovena stávající historická cesta na ppč. 3420/3. Požadavku nebylo vyhověno. 3. Nesouhlas s návrhem veřejně prospěšných opatření VPO - SO1 a SO3 - založení lokálních biokoridorů a nesouhlas s vymezením biocentra 1132 - Vřesový vršek. Vyhodnocení: Závěr z jednání konaného dne 13.09.2010 k tomuto požadavku vyzněl jednoznačně: Zrušení navrhovaných tras biokoridorů (dnes nefunkčních) po pozemcích pana Marka Štěrby (BK 1132/125/1125 a 1132/419) lze z hlediska zájmů ochrany přírody akceptovat. Taktéž vymezené biocentrum (BC 1132 - Vřesový vršek dnes s nejnižším stupněm ekologické stability) je možné vypustit z trasy. Znamená to pak, že ze zákresu a z tabulek bude vypuštěna rovněž trasa funkční části BK 1132ú125/1125 (která by neměla opodstatnění a návaznost). Zrušením této trasy lokálního ÚSES nebude narušena funkce zachovaných všech dalších vymezených prvků v řešeném území obce Dubnice. S ohledem na návaznosti tras vymezených biokoridorů iniciuje tímto orgán ochrany přírody též změnu: 1) zrušení biokoridoru BK1132/419 na území obce Stráž pod Ralskem, (v rámci případně projednávaných změn ÚP Stráž p. Ralskem). Úpravou návrhu ÚP Dubnice bylo požadavku vyhověno. Připomínka č.2, Povodí Ohře Chomutov: Souhlas, ale současně upozornění, že návrh ploch B07, B10, B23, B30 neposuzuje vhodnost území pro výstavbu z hlediska ochrany před povodněmi. Pro umístění staveb v záplavovém území vodního toku Dubnického potoka budou požadovat, aby vycházelo z hydrotechnických výpočtů zpracovaných metodou nerovnoměrného proudění, kterými bude prokázáno, že se předmětné území nenachází v aktivní zóně záplavového území vodního toku Dubnický potok, a že výstavbou nedojde k významnému zhoršení odtokových poměrů v území. Další připomínky souvisí s povinnostmi vyplývajícími ze zákona a Nařízení vlády. Vyhodnocení: Pro plochy B07, B10 a B23 jsou stanoveny podmínky vzdáleností zast. ploch od Dubnického potoka v tzv. regulativech, tak jak byly uplatněny a dohodnuty s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky pro možný rozliv a průchod povodňových vod. Plocha B30 nesousedí s Dubnickým potokem, leží ve svahu nad komunikací, po projednání s projektantem nebude plocha omezována dalším regulativem (záplavové území v Dubnici je vyhlášeno pouze na Ještědském potoce). Další požadavky lze řešit v rámci územních řízení o umístění staveb. Připomínka č. 3, Stavební úřad Stráž pod Ralskem: 1. Požadavek na doplnění regulativů u ploch bydlení individuálního venkovského v podmíněně přípustném o možnost výstavby objektů rodinné rekreace. Vyhodnocení: Požadavku bylo vyhověno. 2. Do zastavitelných ploch zahrnout pozemek p.č. 1213/4 kat. území Dubnice, v rozsahu dle platného územního rozhodnutí pro umístění stavby rodinného domu (Vránovi) Vyhodnocení: Požadavku bylo vyhověno.

84 / 85

2. Grafická část odůvodnění Grafická část odůvodnění územního plánu Dubnice obsahuje celkem 3 výkresy (výkres č. 5, 6 a 7) a je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy. Přehled výkresů grafické části odůvodnění územního plánu číslo výkresu

název výkresu

rozměry výkresu [mm]

měřítko

5

Koordinační výkres

891x1470

1: 5 000

6

Výkres širších vztahů

420x594

1: 50 000

7

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

891x1470

1: 5 000

_____________________________________________________________________________ Poučení: Proti územnímu plánu Dubnice vydanému formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád).

Ing. Ladislav Neumann místostarosta obce

JUDr. Otakar Vítek starosta obce

vyvěšeno: 2. června 2011 sejmuto: 17. června 2011

85 / 85

OBEC DUBNICE. Územní plán Dubnice

Recommend Documents