obec LIPŮVKA
ISBN 978-80-87332-05-4
obec
LIPŮVKA
OBEC
LIPÒVKA
Obsah
ISBN 978-80-87332-05-4
Slovo úvodem Obec LipÛvka Historie obce Restaurace U MánkÛ Pohlednice z LipÛvky V˘znamní obãané âestn˘ obãan obce Matefiská ‰kola Základní ‰kola Po‰ta Zájmová ãinnost Hudba dechová Country hudba Ochotnické divadlo Kino v LipÛvce Ostatky Hody MikulበSbor pro obãanské záleÏitosti Restaurace Formanka Zemûdûlské druÏstvo Ml˘n v LipÛvce Spolky Historie SDH LipÛvka Tûlov˘chova Klub dÛchodcÛ âesk˘ ovocnáfisk˘ a zahrádkáfisk˘ svaz MO LipÛvka Rybáfisk˘ krouÏek Mysliveck˘ spolek ¤ímskokatolická farnost LipÛvka Kostel sv. Cecílie Souãasnost
5 7 9 12 13 14 15 18 20 26 27 27 29 31 33 33 35 40 44 46 50 52 53 53 56 61 63 64 65 69 72 75
Slovo úvodem VáÏení ãtenáfii, setkáváte se s knihou, která vznikla z rozhodnutí Zastupitelstva obce LipÛvka. Mûla by to b˘t kniha vzpomínková na dobu dfiívûj‰í, ale zároveÀ kniha, která má za úkol porovnat ãasy dávno minulé se souãasností. Je to první publikace, která o na‰í obci vychází. Autofii jednotliv˘ch pfiíspûvkÛ se snaÏili zavzpomínat na dobu svého mládí nebo i dfiívûj‰í a pfiipomenout mlad‰í generaci, Ïe spolkov˘ Ïivot v obci b˘val mnohem pestfiej‰í. KaÏdá doba má v‰ak své. PouÏité fotografie ãasto porovnávají stejná místa v obci v rÛzném ãasovém období. Mohou pfiipomenout události, které se na daném místû staly, a vyvolat vzpomínky z doby dávno minulé. Proto se na chvíli zastavme, zavzpomínejme a poseìme s pfiáteli nad touto knihou, která, jak doufám, pfiinese mnoh˘m z vás potû‰ení a hezké vzpomínky.
Mgr. Alena Krist˘nová starostka obce
4
5
Obec LipÛvka LipÛvka ze správního hlediska patfií do Jihomoravského kraje, do b˘valého okresu Blansko. Sousední obce jsou: na v˘chodû Svino‰ice, na jihu Kufiim, na severu LaÏany a na západû Nuzífiov. LeÏí v nadmofiské v˘‰ce 364 m a její katastrální území se rozkládá na plo‰e 991 ha. První zmínky o obci pocházejí ze 14. století. Obyvatelstvo se usadilo na vyv˘‰eninû kolem kostela sv. Klimenta, západnû od polohy souãasné obce. PÛvodní znak obce pochází patrnû z 2. poloviny 18. století. V oválném poli se nacházela vztyãená radlice, na jejímÏ hrotu sedí pták, po pravé stranû kolmo dolÛ krojidlo a ováln˘ opis v nûmãinû zní DORF – LIPÒVKA. Souãasn˘ znak pochází z roku 2002. Je sloÏen z kotvy sv. Klimenta, která pfiechází ve dvouramenn˘ kfiíÏ. Její umístûní v kofienech mohutné lípy symbolizuje stáfií a v˘znam lokality. Cel˘ znak je Ïluto-ãerveno-zelen˘. LipÛvka je obec s pfievaÏující obytnou funkcí, jejíÏ stfied je poznamenán prÛchodem intenzivnû zatíÏené komunikace I/43 a ta rozdûluje obec na západní a v˘chodní ãást. V˘znamnou stavební dominantou je barokní kostel sv. Cecílie v západní ãásti obce z roku 1750, kter˘ byl roz‰ífien v roce 1881. Poãet obyvatel v obci v posledních 50 letech neustále mírnû stoupá. Ze 775 obyvatel v roce 1961 na 1197 obyvatel v roce 2009. Vûkov˘ prÛmûr v obci je 40,16 roku. V LipÛvce se nachází obecní úfiad povûfien˘ s matriãním úfiadem. V roce 2010 stojí v ãele obce jedenáctiãlenné zastupitelstvo: starostka Mgr. Alena Krist˘nová, místostarosta Ing. Zdenûk Zukal, ãlenové – Petr âervák, Lubo‰ Doby‰ar, Ing. Du‰an Drápal, Jifií Hlou‰ek, Ing. Martin Chytr˘, Ing. Ivo Pospí‰il, Vlastimil Sehnal, Andrea ·tûpánková, MUDr. Pavel Zukal.
Pfiedávání praporu pfiedsedou Poslanecké snûmovny âR panem V. Klausem v roce 2002
Nejstar‰í obãanka paní Ludmila Hrabálková, narozena 15. ledna 1915, Ïijící cel˘ Ïivot v LipÛvce. V roce 2010 pfii‰ly gratulovat starostka obce Mgr. Alena Krist˘nová a za Sbor pro obãanské záleÏitosti paní Libu‰e JankÛ.
Starostové:
Znak a prapor, 2002 6
Odehnal Jakub, 1924
Moc Josef, 1928
Závodník, 1945
Souãasn˘ pohled na budovu OÚ 7
Historie obce
Sedláãek Josef 1945
Odehnal Josef 1946
Smí‰ek Franti‰ek 1947–1950
Chytr˘ Bohumil 1951
Smí‰ek Franti‰ek 1952–1953
Stejskal Franti‰ek 1954–1956
Vyskoãil Eduard 1957–1959
Buchta Franti‰ek 1960–1969
Pliska Jaroslav 1970–1980
Antonoviã Ladislav 1981–1985
Odehnal Karel 1986–1989
·udák Bfietislav 1990–1998
Adolf Antonín 1999–2000
Sehnal Vlastimil 2000–2006
Krist˘nová Alena 2006
8
„Petr z Kufiimi urãuje podle práva zemû moravské své manÏelce Katefiinû jako vûno sedmdesát hfiiven na dvofie a na v‰em, co má ve vsi LaÏanech, poblíÏ LipÛvky, na dvofie ohrazeném kameny a na jeho pfiíslu‰enství“ – to je pfieklad latinského zápisu z roku 1371 v Moravsk˘ch zemsk˘ch deskách. Je to také první zmínka o LipÛvce a doklad o tom, Ïe jiÏ tehdy LipÛvka existovala. Ale jak dlouho pfiedtím lidé v LipÛvce Ïili? To budou jen dohady. ProtoÏe se kostely stavûly pro lidi, musí se poãítat s tím, Ïe u Sv. Klimenta stávala vesnice. Dnes ov‰em neznáme její jméno a nemáme o ní Ïádné písemné zprávy. Stávala kdysi LipÛvka u Sv. Klimenta a pozdûji se z nûjakého dÛvodu „pfiestûhovala“ na dne‰ní místo, nebo u Klimenta byla osada jiná, neznámého jména? To dnes jen tûÏko zjistíme a jen archeologick˘ prÛzkum by mohl do tohoto problému vnést trochu svûtla. Ten, kdo se hloubûji zajímá o tuto dávnou historii obce, by se více doãetl v Kronice P. Jindfiicha ·ilhana, vydané v dubnu 1972. Odtud pochází také úvodní informace o historii obce.
9
Odhalování pomníku 1923
Pohled na LipÛvku v roce 1951 Rybník u hospody „U MánkÛ“
První máj, 1953 DoÏínkov˘ prÛvod do Pfiíhona 1930
Pohled na LipÛvku v roce 1951
10
Odvedenci v roce 1964
11
Restaurace U MánkÛ
ice n d e l y h k v Po Û p i zL
Rodina Mánkova
12
13
V˘znamní obãané
âestn˘ obãan obce
ThDr. Skoup˘ Karel, narozen˘ v LipÛvce 30. 12. 1886. Zemfiel 22. 2. 1972 v Brnû. Byl katolick˘ knûz (vysvûcen 16. 7. 1911 v Brnû, doktorát teologie obhájil v roce 1918 na Bohoslovecké fakultû v Olomouci). Brnûnsk˘m biskupem byl jmenován 3. 4. 1946 a téhoÏ roku 30. 6. vysvûcen. Od roku 1950 do roku 1968 z politick˘ch dÛvodÛ byl postaven mimo sluÏbu. Biskupského úfiadu se znovu ujal 15. 5. 1968. Je pohfiben na Ústfiedním hfibitovû v Brnû.
1. ãervna 1963 zavítal do na‰í obce s. Solovûj. Pfiivítání bylo na Kfiíbû a projíÏdûl po trase, kudy v roce 1945 jako parlamentáfi do na‰í obce pfii‰el. Pfiivítání se stalo radostnou a mohutnou událostí. Zástupy obãanÛ z LipÛvky i z okolí pfii‰ly pfiivítat s. Solovûje a úplnû zastavily provoz na silnici. Po krátkém uvítání doprovázeli obãané a mládeÏ s. Solovûje, kter˘ ‰el pû‰ky, do vesnice na prostranství pfied Jednotu, kde bylo slavnostní pfiivítání. Projev mûl s. Franti‰ek Stejskal, pfiedseda KSâ v LipÛvce. Projev s. Solovûje, kter˘ pfiekládal s. Kuja, byl pln˘ srdeãn˘ch slov, pfiátelství a díkÛ, takÏe mnoho lidí bylo srdeãností dojato. Po skonãení slavnostního pfiivítání nav‰tívil místní hfibitov a poloÏil kytici na hrob svého zachránce Josefa Fikese. S. Solovûj napsal následující slova do na‰í kroniky.
P. ·ilhan Jindfiich (14. 7. 1917 âikov – 4. 12. 1989 LipÛvka), faráfi v LipÛvce od roku 1956. Vystudoval gymnázium v Tfiebíãi a teologick˘ semináfi v Brnû, knûÏské svûcení pfiijal v roce 1941. Vûnoval se historii Moravy, psal o poãátcích ti‰novského klá‰tera a hodnû ãasu vûnoval historii a poãátku osídlení v LipÛvce. Jeho bibliografie byla uvefiejnûna ve Vlastivûdném vûstníku moravském v roce 1987. Vesel˘ Adolf (4. 1. 1886 LipÛvka–7. 5. 1961 Praha), básník, v˘tvarn˘ kritik, redaktor, novináfi, pfiekladatel a spisovatel. Vydal nûkolik básnick˘ch sbírek, dûtsk˘ch knih a knih pro dospûlé, napfi. Leo‰ Janáãek, pohled do Ïivota a díla (Praha 1924). Psal pod pseudonymem Horner Petr. Vladimír Fi‰er (13. 2. 1920 LipÛvka – 1971 USA), voják, legionáfi. Po absolvování ti‰novského gymnázia v devatenácti letech dobrovolnû odchází do armády. Nejprve do Jugoslávie, pak Turecka, Egypta a Anglie, kde absolvuje v˘cvik para‰utistÛ. Pozdûji bojuje ve Francii a Nûmecku. V srpnu 1944 se stal dÛstojníkem britské armády. Po válce se vrací zpût do âeskoslovenska a po roce 1948 je zatãen policií a na 9 let uvûznûn v jáchymovsk˘ch uranov˘ch dolech. S podlomen˘m zdravím se vrací do Ostravy. V roce 1969 nav‰tûvuje naposledy své pfiíbuzné v LipÛvce a odjíÏdí za manÏelkou a synem do USA. Zde v roce 1971 umírá na následky ozáfiení. Pamûtní deska tohoto rodáka je na domû pana Karla Krist˘na, ã. p. 30. 14
ThDr. Karel Skoup˘
P. Jindfiich ·ilhan 15
Vítûzové bûhu parlamentáfiÛ s panem fieditelem Kováfiem a paní uãitelkou Luk‰íãkovou – 70. léta
Kdo byl L. J. Solovûj? 9. kvûtna 1945, kdy se blíÏí konec války, jsou stále v LipÛvce nûmecké oddíly a vojska Rudé armády jsou jiÏ pod kopcem v LaÏanech. Aby se pfiede‰lo jiÏ nesmysln˘m bojÛm, jsou vysláni tfii vojáci Sovûtské armády s bíl˘m praporem se vzkazem ke kapitulaci. „Náhle u krajního domku u cesty (ã. p. 97) za stromem se cosi pohnulo. V tom okamÏiku jsme zpozorovali nûmeckého vojáka, kter˘ stál za stromem na stráÏi. Ocelová pfiilba mu sjela na oãi, automat visel na ‰íji. Ale kdyÏ stráÏn˘ zachytil kdesi v dáli cizí fieã, jedním pohybem ruky upravil pfiilbu, která mu sjela do oãí, a druhá ruka rychle uchopila automat. Ale dfiíve neÏ Nûmec mûl ãas poloÏit ruku na automat, jako ze zemû vyrostl vedle nûho ãlovûk v obãanském obleku a vzru‰en˘ a bled˘ témûfi kfiiãel: „Parlamentáfii! Ru‰tí parlamentáfii! Parlamentáfii!“ Staãil stoãit na bok automat namífien˘ na nás. Zatímco Nûmec ztratil rozvahu a bez úspûchu se snaÏil vyrvat zbraÀ z pevnû sevfien˘ch rukou na‰eho neznámého pfiítele, v okamÏiku jsme ho obklopili. „SloÏte automat, jsme parlamentáfii Sovûtské armády, zaveìte nás do ‰tábu, máme dÛvûrnou zprávu pro va‰eho velitele.“ Za chvíli jsme ‰li do fa‰istického ‰tábu. Nበneznám˘ zachránce jak se nepozorovanû objevil, tak i zmizel. Pozdûji, aÏ jsem mûl moÏnost klidnûji v‰e promyslet, pochopil jsem, Ïe muÏ v civilu byl obyvatel obce LipÛvka, Ïe bydlel v domû, u kterého stál nûmeck˘ stráÏn˘. Nejspí‰e byl jedin˘, kdo zpozoroval nás, sovûtské vojáky, ktefií ‰li do vesnice vyjednávat. Tento ãlovûk byl jiÏ nemlad˘, asi padesátilet˘, huben˘, s mal˘mi kníry. AÏ po mnoha letech se mi podafiilo dozvûdût, Ïe tento ãlovûk byl Josef Fikes…“ Tolik z dopisu Leonida Jakovleviãe Solovûje. U pfiíleÏitosti 20. v˘roãí osvobození v roce 1965 pfiijíÏdí s. Solovûj opût do âeskoslovenska a zúãastÀuje se oslav. 10. kvûtna nav‰tûvuje LipÛvku. V roce 1975 pfiijíÏdí s. Solovûj i se svou manÏelkou opût do obce, je odhalena pamûtní deska na domû ã. p. 34 a s. Solovûj do rukou J. Hodanû, tajemníka MNV, odevzdává svÛj váleãn˘ fiád, kter˘ obdrÏel za zásluhy ve Velké vlastenecké válce.
âestn˘ obãan s. Solovûj pfii zápisu do kroniky – 1975
L. J. Solovûj s obãany
V 70. a 80. létech 20. století Základní ‰kola v LipÛvce u pfiíleÏitosti osvobození na‰í vlasti v kvûtnu 1945 pofiádá pravidelnû ‰tafetu bûhu parlamentáfiÛ. Tohoto závodu, kter˘ zaãíná pod kopcem v LaÏanech a konãí na parkovi‰ti, se pravidelnû zúãastÀují ‰koly z celého okresu Blansko. Dostat se do ‰kolního druÏstva bûÏcÛ a soutûÏit o putovní pohár byla prestiÏní záleÏitost ÏákÛ. Poslední zprávy o Leonidu Jakovleviãi Solovûjovi jsou z Tel Avivu, kde Ïije v roce 2010 a stále se zajímá o Ïivot v LipÛvce. Parkovi‰tû, na kterém konãíval bûh parlamentáfiÛ
âerpáno z kroniky obce 16
17
