OBEC LEŠANY
1215 – 2015
1215 – 2015
-2-
800 LET OBCE LEŠANY U PROSTĚJOVA
1215 - 2015
vydáno k 800. výročí první písemné zmínky o existenci obce zpracoval: Stanislav Faltýnek v květnu 2015 -3-
-4-
Úvod Impulzem k sepsání této publikace bylo 800. výročí od první písemné zmínky o obci Lešany. Podkladem k historické části byla pamětní kniha rodu Motal - Kosynova z Lešan, zápisky hospodářů Františka Motala č.p. 12, Jana a Františka Zaoralových č.p. 46, Ferdinanda Vorálka, staré obecní knihy lešanské a gruntovní knihy plumlovské. Starší záznamy týkající se majitelů Lešan a zmínky o Lešanech jsou vyhledávány v knihách Codez diplomaticus et Epistoláris Moravie, Knihy půhonné a nálezové, Desky zemské cudy olomoucké, Pamětní knihy města Prostějova, publikaci Historie a současnost obce Zdětín, 40 let socialistického zemědělství v okrese Prostějov, Politický okres Prostějov, Kronika národní školy v Lešanech 1872 - 1939, Prostějovsko za války, Lidové umění na Hané, v obecních kronikách Jana Zbořila a jeho následovníků a v soukromých archivech občanů. Ve své práci jsem se snažil zachytit stručný přehled minulosti i současnosti obce jako připomínku občanům, rodákům, přátelům a známým na práci a tradice minulých generací. Nechť je tato publikace vzpomínkou na významné výročí, které v tomto roce slavíme. Před sto lety zuřila světová válka a občané měli spíše starosti existenční a za sto let již my, ani naše děti tuto příležitost mít nebudeme. Přál bych dnešní generaci, aby pokračovala úspěšně v dalším budování své obce v rámci České republiky, kraje i regionu. Stanislav Faltýnek starosta obce
-5-
Původ obecního znaku a praporu Pečeť strany knížecí z roku 1719 má ve znaku sv. Floriána, který drží v pravici hrotek, z něhož vytéká voda na hořící dům a v levici prapor s křížem.
Pečeť z roku 1719 knížecí části osady Lešany
Snad až z konce 17. století, nejpozději však z poloviny 18. století, pocházel typář, užívaný ještě v roce 1820. Jeho oválné pečetní pole vyplňuje obraz Madony s dítětem v mandrole, korunované, s žezlem v levé ruce. Několik otisků tohoto pečetidla nalezneme v Matrice výnosu pozemkového z roku 1820. -6-
Pečeť z roku 1660 církevní části osady Lešany
Mariánská symbolika obecní pečeti se stala hlavním „stavebním kamenem“ autorovi návrhů znaku a praporu obce Lešany, heraldikovi Miroslavovi J. V. Pavlů. Lilii a korunu doplnily ještě motivy středověké dřevcové zbraně typu řemdihu, užívané jak v krátké, tak i dlouhé formě se zlatými bodci. Lilie převýšená korunou je v barvě žluté. Tuto figuru nalezneme v klenotu erbu domácího vladyckého rodu z Lešan, jehož členové jsou připomínáni v letech 1373 - 1466, Zelená barva štítu i listu připomíná zemědělský charakter obce.
-7-
Znak obce Lešany
Prapor obce Lešany
Návrh praporu vychází z předpokládaného návrhu obecního znaku, dle zásad a zvyklostí vexilologické tvorby, ve zjednodušené formě. Prapor představuje zelený list se dvěma kolmými žlutými pruhy vycházejícími z první a třetí osminy žerďového okraje do šesté a osmé osminy dolního okraje, podložené dvěma šikmými bílými pruhy vycházejícími z první a třetí osminy vlajícího okraje listu. Nad nimi lilie převýšená korunou, oboje žluté. Poměr šířky k délce listu je 2:3. V roce 2000 byl heraldickou kanceláří Poslanecké sněmovny a následně Zastupitelstvem obce Lešany schválen znak obce a obecní prapor. Dne 4. června 2001 udělil předseda Poslanecké sněmovny Ing. Václav Klaus CSc. definitivní znak a prapor starostovi obce Ing. Vladimíru Procházkovi CSc.
-8-
Předseda Poslanecké sněmovny Ing. Václav Klaus CSc. předává starostovi obce Lešany Ing. Vladimíru Procházkovi CSc. podobu znaku a praporu
Poloha a název Obec Lešany leží v Olomouckém kraji, 8 km severozápadně od bývalého okresního města Prostějov, na úpatí kopců, kterými na jih a na západ začíná vysočina Drahanská. Při příjezdu od Prostějova projedete městem Kostelec na Hané a po průjezdu obcí pokračujete dále do obce Zdětín a dál přes Ptení na Konici, nebo do obce Ohrozim a dál na Plumlov nebo Vícov. Obec leží v nadmořské výšce 266 m n. m. Katastr obce se rozkládá na ploše 551 ha. Název Lešany dříve Lessen, Lessan, Leschan, Loschan pochází pravděpodobně z názvu „osada mezi lesy“. V blízkosti obce kolem návrší Bílá hora, směrem k obci Zdětín, se nachází v nadmořské výšce 340 m. n m. na ploše 3,93 ha přírodní památka „Na Hůrkách“, kde se vaskytují někteří zástupci chráněných rostlin např. koniklec velkokvětý, sveřep japonský, sveřep luční, hlaváček letní, drchnička modrá, rmen rakouský, šklebivec přímý, prorostlík okrouhlolistý, divizna brunátná, čičorka pestrá nebo živočichů, jako žluťásek jižní, ťuhýk obecný a ještěrka obecná.
Majitelé osady Lešany Dědina a statek Lešany náležely dílem k Laškovu, dílem k Plumlovu až do r. 1849. Před tím byly osudy Lešan následující: Roku 1272 držel tuto ves Albert z Lešan, který ji násilně odňal opatství hradišťskému a byl donucen ji opět vydati. V roce 1351 přepustil Mikeš Dítě tamější zboží Martinu Albertu z Lešany, který zapsal r. 1355 na svém dvoře manželce Kateřině 120 hř., jakož Bernard z Čech své manželce Adletě na tamějším dvoře rovněž 50 hřiven poukázal. -9-
Roku 1360 1 díl Lešan pozůstávající z 1 pole, 1 lánu a 3 osedlých z Lešan spojen se statkem Čechy. Roku 1365 prodal Jan z Křižanova 5 ½ lánu tamtéž Ješkovi z Meziřiče a jeho dědicům, kdežto podíl s Čechy spojený Bartoloměj z Valdeřova postoupil držiteli Plumlova Benešovi z Kravař. Shora zmíný Jan z Mezeřiče daroval r. 1368 své zboží Janovi z Křižanova. Vdova po Albertu z Lešan darovala r. 1371 své věno Oldřichovi z Boskovic, které téhož roku Tas z Boskovic odprodal Janu Puškovi z Kunštátu, který bez toho držel již něco od Smila z Lešan odstoupené r. 1384 a také r. 1390 od Jana z Křižanova 5 ½ lánu kromě 1 ½ zahrady koupil. R. 1377 daroval Petr z Kravař a Plumlova 12 kop 23 gr. roční činže z dědin Ohrozimi a Lešan na záduší strýce Beneše oltářníkovi kaple sv. Agaty v pražském domě na věčné časy. Roku 1408 dal Jan z Boskovic Mikuláši Náhradkovi ze Studnic jeden dvůr v Lešanech „ Na potoce“ řečený. Erhard z Kunštátu prodal roku 1412 některé zdejší role, dvorec, šenk, 1 lázně, 1 zahradu Oldřichovi z Lešan. Jan z Krumsína a z Lešan přepustil svůj statek pozůstávající ze 4 lánů, 4 zahrad, 1 lázně, 8 hřiven roční činže r. 1437 Dorotě ze Stichovic a Slávkovi z Dobré Vody. Na to 10 let patřila část Lešan Dorotě z Valdštejna, která vzala svého manžela Jiříka z Kravař na spolek na to zboží. Jiříkem z Kravař vymřel rod pánů z Kravař po meči r. 1466. Machna z Valdštějna vzala rovněž svého manžela Jiříka v Landštejna na spolek na zboží v Lešanech. Roku 1466 patřila část dědiny Kunhutě z Kravař zároveň s Čechami. Roku 1492 onen díl po zemřelé Vlachyně z Valdštějna postoupen byl Janu Biskupovi Varadinskému, který jej hned odstoupil kapli Všech svatých v Olomouci a tamějším řeholníkům na záduší svých předků. A to jest ta strana klášterní, která po zrušení klášterů za císaře Josefa II. připadla k Laškovu. Druhý díl Lešan prodal r. 1513 pan Ladislav z Boskovic panu Vilému z Pernštejna, který jej spojil s Plumlovem. Roku 1520 byl majitelem Jan I. z Pernštejna a r. 1548 Jana Magdalena Zekl z Ormozdu a r. 1557 Vojtěch z Pernštejna. Po něm byl majitelem Lešan r. 1569 Jan II. z Pernštejna, který nemohl statek pro dluhy udržet a zastavil jej knížeti Karlu z Lichtenštejna r. 1590 za 8000 zl. a r. 1599 Karel z Lichtenštejna vše koupil. Tj. ta strana knížecí v Lešanech, která náležela k panství plumlovskému celkem 11 čísel, a to: 16, 17, 19, 25, 34, 36, 58, 59, 63, 64, 65. Rod pánů z Pernštejna vymřel po meči Vratislavem z Pernštejna, který padl v bitvě se Švédy 25. července r. 1631 mezi Valmerštatem a Tangermindem. Poslední z toho rodu byla jeho sestra Trebonie, která zemřela r. 1646. Dvůr klášterní s „Panskou zahradou“ byl rozparcelován roku 1784 a roku 1825 koupil klášterní část Lešan od Náboženské matice František Kolář z Lomničky, pán na Laškově. V době, kdy Lešany byly rozděleny na dvě strany, „klášterní a knížecí“, vzniklo i přísloví „ Jsi na dvě strany, jak Lešany“.
Nejstarší historie Nejstarší zmínka v listinách o obci Lešany je z roku 1215. Vratislav, markrabě moravský dává klášteru hradišťskému v Olomouci panství, jehož hranice obšírně popisuje. Podle starých dokladů hranice panství sahaly od Určic z jedné strany, od Lešan a Konice z druhé strany, od řeky Studené a Hrochovska, až k veřejné cestě z Jevíčka do Konice na vrch Malinného a Dešna, na vrch Javorník a Boryšov. Kromě tohoto panství náležejícího církevní moci, byla část dědiny Lešany v moci světské. - 10 -
Roku 1722 byla vystavěna kaple sv. Františka Xaverského nákladem obce lešanské. Pamětní zápis z té doby zní: „My níže podepsaní obojí obce poctivej osady Lešany známo činíme obzvláště tu, kdež toho potřeba ukazovati bude, jak ze strany osvíceného Pána, Pana k panství plumlovskému náležející, tak z druhej strany kláštera Všech Svatých, že jsme se na tom společně snesli v jeden oumysl kapli pod osadú poctivú naší ke cti a chvále Boží a k zvelebení jeho jména svatého našími dobrodincův jiných nákladem a pomocí Jeho svatú netoliko vystavěti, ale na časy budoucí a věčný, aby nikdy k zkáze nepřišla, jak sebe tak naše potomky budúcí takovú opravovati in debitum fundi se zavazujeme. Že tomu tak a ne jináč jest, pro lepší toho jistotu a důvěření to našich rukou podpis a našich obojich stran užívajícími pečetmi stvrzujeme.“
Erb nad oltářem
Pohled na kapli z roku 1904
Tento zápis byl vyhotoven dne 6. května 1721 a byl opatřen jak klášterní pečetí kláštera Všech Svatých v Olomouci, tak knížecí pečetí osvíceného knížete Pána, Pana k panství plumlovskému náležícímu. Za klášterní část obce byl podepsán rychtář Jakub Hanák a za knížecí část obce rychtář Karel Hiuger. Tehdy byly též údajně zasazeny kolem kaple lípy v podobě kříže a každý soused prý zasadil jednu. V této doby byla také vystavěna boží muka u silnice vedoucí ke Kostelci. Dvůr v Lešanech byl zrušen a rozdělen v roce 1783. Pole ode dvora se rozdaly hoferům a chalupníkům v průměru po šesti měřicích. Také události napoleonských válek se naší obci nevyhnuly. V roce 1805 proběhla bitva tří císařů u Slavkova. Ruská vojska byla v ležení u Olšan a odtud se dala na pochod několika proudy ke Slavkovu. Jedna kolona táhla přes Sarasy, druhá na Ptení a třetí k Plumlovu. Děla táhli po císařské silnici. Po porážce vojska rakouského a ruského francouzským císařem Napoleonem, prchala poražená vojska i přes Lešany a také jich několik těžce zraněných zůstalo ve vesnici. Na sv. Mikuláše přišli do obce od Slavkova Francouzi a ubytovali se po čtyřech mužích v domě. Velice se báli otrávení, a když měli jíst, musel si nejprve vzít jídlo domácí člověk a teprve potom jedli oni. Nezůstali tu však dlouho a po jejich odchodu byli vystřídání rakouskými vojáky. V roce 1808 bylo ve vesnici tolik vojska, že se nebylo možné ani pohnout. Byli i ve stodolách, v zahradách si dělali oheň a sami si vařili. Důstojníci bydleli ve světnicích, feldvébli a kapráli v chaloupkách a mužstvo po 60 mužích ve stodolách. Za nějaký čas vojsko odtáhlo, ale brzy bylo vystřídáno jinými vojáky. Tyto válečné události trvaly až do roku 1815. - 11 -
Pohled na zvonici a střed obce z dvacátých let 20. století
Boží muka na kraji osady ve směru od Kostelce na Hané byla vystavěna kolem roku 1722
- 12 -
A právě v posledních letech museli rukovat i ženatí, a kdyby měl sedlák třeba tři syny, všichni museli jít do vojny a doma zůstali jen chromí a hrbatí. Sedláci museli svými potahy sloužit vojákům a často se domů již nevrátili. Zvonice uprostřed obce byla vystavěna roku 1831 a byly na ni 24. dubna 1834 zavěšeny Spurného hodiny. Z Polska se rozšířila na Moravu v roku 1832 cholera, která zahubila mnoho lidí, nejen v Lešanech, ale i v okolních obcích. Nikdo se nemohl ubránit před touto nemocí, i když se třebas doma uzavřel. Nemocní počali najednou zvracet, modrat, dostali křeč a v několika hodinách zemřeli. Na podzim roku 1853 se stavěl hřbitov a peníze získala obec prodejem borovic v Rybníčku. Dne 4. června 1855 v 10 hodin večer zachvátil osadu hrozný požár. Shořelo tehdy 71 domů.
Mapa osady Lešany z roku 1834
Nová vojna s Prusy začala v roku 1866. Dne 14. července přitáhli Prusové do Lešan v počtu 15000 mužů a položili se za Dvorem a Panskou zahradou. Byly tam zasety hrachy, ty všechny zničili. Kdo mohl ujet, tak ujel do lesů za Vícov nebo do Hamer. Prusové sebrali 10 koní a 13 krav. Obilí všechno zkazili, a kde jim nedali dobrovolně, rabovali a brali všechno, od jídla i šatstva. Na druhý den ráno odtáhli a u Tovačova svedli vítěznou bitvu s císařskými vojsky. Prušáci přinesli s sebou choleru, na kterou padali jako mouchy. V Lešanech začala řádit cholera 27. července a trvala až do 31. srpna. Za tu dobu zemřelo v obci 57 osob. Až do roku 1872 navštěvovaly děti z Lešan školu v Ohrozimi. V letech 1868 až 1871se pohyboval počet lešanských dětí navštěvujících školu v Ohrozimi mezi 60 až 70. - 13 -
Spolek válečných vysloužilců z roku 1890 - horní řada vždy zleva: Mlčoch František, Vašek Matouš, Bašný Florián, Kroupa Cyril, Kudyn Karel, Zbořil Josef, prostřední řada: Nezval Florián, Jelínek Tomáš, Doseděl Vincenc, Zbořil František (otec Jana Zbořila), Kubín Martin, Stratil František, Řehulka Antonín, spodní řada: Zajíček Jan, Ovečka, Havlíček, Liška, Kroupa Jakub
Pohled na školu z roku 1937
- 14 -
Proto bylo roku 1872 rozhodnuto postavit v obci školu. O tom, kde má škola stát občané hlasovali. Zvítězil návrh, aby škola stála v dědině. Prvním správcem školy byl Josef Fišer, druhým Karel Kyselý, třetím Ferdinand Vorálek. Obec prodala na stavbu školy 12 měřic 143 sáhů obecních pozemků a utržila za ně 1761 zlatých. Roku 1888 se přistavěla ke škole ještě jedna třída. Přístavba stála 3500 zlatých. V době stavby školy měla obec 560 obyvatel.
Pohled na novou kapli lešanskou z roku 1904
V červenci roku 1882 se pokládal základní kámen k nové kapli lešanské. Položen jest v levém rohu farářem p. Josefem Vychodilem. Celková stavba trvala až do roku 1884, kdy byla 16. listopadu nově postavená kaple sv. Františka Xaverského vysvěcena děkanem Josefem Novákem z Prostějova. Zároveň byl vysvěcen i hřbitov. Na hřbitově v Ohrozimi byl pochován jako poslední občan lešanský Michal Král a na lešanském hřbitově byla první pochována 27. listopadu Marie Zaoralová z č. 46. Stará kaple z roku 1722 byla nadále využívána jako byt obecního pastýře a hrobaře. Občanskou záložnu v Lešanech založilo 26 lešanských občanů pro potřebu svou a svých spoluobčanů dne 8. září 1872. Záložna byla zapsána do rejstříku společenstev pod názvem Občanská záložna v Lešanech, zapsané společenstvo s ručením obmezeným. Koncem roku měla záložna již 48 členů a 96 zl. reservního fondu. V roce 1883 byl ustavující schůzí založen hasičský sbor, aby tento při vypuknutí požáru mohl včasně zasáhnout. Sbor měl asi 20 členů vyzbrojených ošacením a nejpotřebnější výstrojí. S velkým elánem začal sbor cvičit. Dne 3. dubna 1907 se začala bourat pastouška č. 90 a namísto ní byla postavena vlastní budova záložny. - 15 -
Občanská záložna v Lešanech
Cihelna z roku 1908
Koncem roku 1931 měla již záložna 445 členů, 140.000 Kč reservního fondu a 3,067.000 vkladů. V roce 1908 byla za obcí zřízena Plhákova cihelna. V témže roce byl založen také místní sbor Národní jednoty. Vznikl přeměnou čtenářsko - pěveckého spolku Přemysl. Jeho prvním předsedou byl rolník a hostinský p. Jan Motal. - 16 -
Pozvánka na zábavu z roku 1898
Pohled na zvonici uprostřed obce z roku 1904
Motalova hospoda v Lešanech
- 17 -
Spolek pořádal kulturní a společenské akce a v době první světové války byl krutě perzekuován. Byly mu zabavovány knihy, korespondence a jiné písemnosti. Jeho členové byli vyslýcháni, přesto bez úhony přežili první světovou válku. Koncem roku 1931 měl 38 členů, z toho 13 žen. Při příjezdu lešanských Sokolů do Brna 28. června 1914 se dozvěděli o atentátu v Sarajevě na následníka trůnu Ferdinanda a jeho choť Žofii. A pak již následovaly události vedoucí k první světové válce, která byla nejhorší událostí do té doby a vyžádala si miliony lidských životů, miliony nešťastných, zmrzačených a sirotků.
Lešany za první světové války Odpoledne o 4. hodině 26. července přišla do Lešan zpráva o vypovězení války Rakousko – Uherska Srbsku a 31. července v pátek v noci přijel osvětlený automobil od Zdětína se zprávou, že je vyhlášena všeobecná mobilizace. Hned ráno bylo bubnováno a byla čtena svolávací vyhláška, podle níž všichni domobranci zbraně schopní od 24 do 42 let se mají ihned dostavit do Olomouce, a zároveň tamtéž mají přivést hospodáři všechny, k vojenské službě schopné, koně. Celkem narukovalo během 1. srpna v sobotu odpoledne, nebo 2. srpna v neděli ráno 66 občanů lešanských a k vojenské službě bylo odvedeno 32 koní. Potom následovala jedna vyhláška za druhou a všechny směřovaly k upevnění válečného hospodářství. Spisovaly se zásoby obilí a dobytka, vyšla výzva ke sběru na vánoční dar vojínům v poli, ženy a dívky byly vyzvány, aby pletly pro vojáky zimní potřeby atd. Ještě počátkem prosince byli povoláni k vojenské službě další lešanští občané, celkem 19 mužů, mezi nimiž byla většina ve stáří 19 let. Od 11. dubna 1915 se počalo s prodejem potravin na zvláštní úřední lístky. Také během dalších měsíců byly prováděny odvody mužů, takže k vojenské službě byli povoláni nejen mladíci 18 - ti letí, ale i muži starší než 44 roků. V tomto roce žilo v Lešanech 569 obyvatel. O dalším válečném roce 1916 se píše v obecní kronice: „Již třetí rok zuří hrozná válka světová, jaké nebylo, co svět světem stojí a Bůh milý ví, kdy se skončí. Již mnozí z našich synů a bratří vykrváceli tam, v těch dálných končinách na poli slávy, bojující statečně za císaře a vlast a za nás, kteří dosud doma v bezpečnosti dlíme. Jiní zase úpí v nehostinné cizině v krutém zajetí. Ani jiskřičky naděje míru nekmitá dosud z těch černých bouřlivých mraků, jimiž celý svět zahalen“. Dne 27. ledna 1916 je odvedeno do armády po dodatečných prohlídkách i celé představenstvo obce Lešany Jan Motal (48 roků), Cyrill Foukal (51 roků), František Bašný (36 roků). Vojenskou komisí byl dne 4. října 1916 zabaven zvon ze zvonice z roku 1792. Z kaple byl zkonfiskován první zvon s reliéfem Nejsvětější Trojice s nápisem „Ulitý za faráře Tomáše Dadáka od Emila Webra v Brně z roku 1884“, který vážil 120 kg, druhý zvon s reliéfem sv. Františka Xaverského a s nápisem“ sv. Františku, oroduj za nás“, který vážil 55 kg a třetí zvon zasvěcen sv. Janu Evangelistu s nápisem Sv. Jene, oroduj za nás“, který vážil 32 kg. Z ohrozímského kostela sňaty dva menší. Dospělí lidé plakali jako děti. Jako v roce minulém, tak i v roce 1917 jsou vydávány další vyhlášky a nařízení týkající se válečné doby. Tato nařízení byla stále přísnější, neboť chybí nejen potraviny, ale i základní suroviny potřebné pro válečný průmysl. Až konečně přišel rok 1918, který znamenal konec první světové války a s ním i vznik samostatné Československé republiky po třistaleté habsburské porobě. Světové války se zúčastnilo 145 mužů z Lešan, z nich 15 padlo, nebo zemřelo na následky zranění a nemocí a 5 zůstalo nezvěstných. - 18 -
Život mezi válkami Konečně byl mír a občané si mohli na dvacet let vydechnout o válečných útrap.
Pomník padlých z roku 1921
se jmény padlých
V roce 1921 byl postaven pomník padlým a zemřelým v první světové válce nákladem 9.600 Kčs. K jeho odhalení došlo 4. září za přispění místních spolků. Další význačnou událostí ve svobodné vlasti bylo postavení elektrárny. Za tímto účelem bylo zřízeno elektrárenské družstvo, jehož předsedou byl občan Břetislav Kvapil. Již v roce 1921 byla postavena samostatná elektrárna spojena se šrotovacím mlýnem, loupačkou na obilí, kroupy a jedním složením na výrobu režné mouky. Vše bylo zřízeno nákladem 300.000 Kčs a svítit se začalo v obci už 26. listopadu. Dalším rokem byla přistavěna ještě pekárna. Elektrárna byla v provozu do roku 1929, kdy byla obec připojena ke středomoravské elektrárně v Přerově. V budově zůstal nadále jen mlýn s pekárnou. V roce 1925 se započalo s pokládáním kanalizace v obci a tyto práce byly ukončeny v červenci následujícího roku. Republikánský dorost v Lešanech byl založen 9. března 1919 pro posílení vědomí touhy po svobodě a upevnění lásky k zemědělství a práci. Stav členů při založení byl 36, v roce 1932 už 55. Střelecká jednota v Lešanech byla založena 23. září 1928. - 19 -
Objekt elektrárny
V zimě roku 1929 pomrzlo krutou zimou 3.300 stromů, zejména všechny starší ořechy, které osadu svou zelení krášlily. V červenci potom postihla obec větrná smršť, která napáchala mnoho škod na obecním i soukromém majetku. Dokonce i nejmohutnější lípa u kaple byla v půli přelomena.
Pohled na školu po krupobití v roce 1929
- 20 -
Hůře než Lešany ale dopadla sousední Ohrozim, kde helmice z věže kostela ulítla přímo na střechu a celou ji zničila. Z klenby se utrhl skleněný lustr a spadl doprostřed kostela. Aby toho nebylo málo, téhož roku ještě přišlo krupobití, které zničilo 100 % úrody a vyplavilo některá hospodářství. Mnoho obydlí bylo zničeno, hlavně byla vybitá okna včetně těch na budově školy. Stav obyvatelstva v roce 1930 je 617 osob.
První svaté přijímání
Předválečné foto dětí se svým učitelem
- 21 -
Následující léta postihla obec, tak jako celou Československou republiku, hospodářská krize. Zemědělci trpěli poklesem cen polních plodin a ostatní občané zase velkou nezaměstnaností. Před hospodářskou krizí v roce 1927 stála pšenice 220 Kčs a v roce 1933 jen 86 Kčs.
Mapa Československa v roce 1938
Rok dvacátého výročí samostatnosti naší vlasti přinesl namísto radostných oslav žalostnou pohromu, neboť z historických hranic byly vyříznuty celé pohraniční kraje a byly předány mnichovským diktátem fašistickému Německu. Při mobilizaci vyhlášené 23. září narukovalo z naší obce 55 mužů ve věku do 40 let.
Pohled na obec z roku 1937
- 22 -
Následující rok 1939 přinesl ještě větší pohromu, neboť 15. března obsadilo hitlerovské Německo zbytek okleštěného Československa a zřídilo protektorát Čechy a Morava. Obsazení naší obce proběhlo klidně bez ztrát na životech.
Lešany za druhé světové války Život obyvatel obce Lešany byl velmi zasažen válečnými událostmi, které byly provázeny válečnými odvody, nařízeními, vyhláškami, stanným právem, častými popravami a celkovou nesvobodou. Boje se Lešanům naštěstí vyhnuly. Část válečných operací a hlavně nálety a bombardování strategických objektů probíhalo v nedalekém Prostějově a na letišti ve Stichovicích. v průběhu války byly z důvodu krytí baráky z letiště přemístěny pod lípy ke kapli Fr. Xaverského. V roce 1940 musela být stará obecní kronika, mající záznamy z roku 1215 -1938, odevzdána na okresní úřad v Prostějově. Tam byla závadná místa o Němcích zalepena a kronika odvezena do zemského archivu v Brně a odtud na zámek v Letovicích. Tam kronika, psaná gotikou, zůstala až do osvobození, kdy byla do Lešan vrácena.
Nařízení Okresního úřadu k odevzdání kroniky
Při návratu z operačního letu nočním stíhacím letounem Beaufighter zahynul 22. října 1941 člen stíhací perutě KIA Josef Klváček, syn Františky Zbořilové z Lešan. - 23 -
Z naší obce byl v březnu 1943 zatčen německou státní policií, Gestapem Antonín Mlčoch a vězněn byl až do 19. dubna následujícího roku. Dne 18. srpna 1943 byl popraven na Pankráci Tomáš Božek z Kostelce na Hané, manžel Bohumily Jurníčkové z Lešan. Její bratr Stanislav Jurníček zemřel 21. srpna téhož roku následkem útrap ve vězení za uchovávání zbraní.
Josef Klváček *1.3.1916 – +22.10.1941
Leták shazovaný nad Lešanami Rudou armádou před koncem války
- 24 -
Jedna událost z konce války ale jistě zůstane v povědomí pamětníků. Když přišla Rudá armáda do Lešan, sbírali vojáci pohozené německé zbraně a nakládali je před domem č. p. 11 na auto. Opodál stojící koně se splašili a jeden z nich stoupl na pancéřovou pěst, která vybuchla. Při tom byl zabit František Hofman z č. p. 20 a Rudolf Kratochvíl z č. p. 35 s Františkou Mikšíčkovou z kovárny byli těžce zraněni. Dlouho se pak léčili v nemocnici. Výbuch byl tak silný, že rozbil ciferník na zvonici a mnoho oken, hlavně v č. p. 10. Dne 9. května vystřelili obyvatelé z č. p. 32 světlici a Rusové si mysleli, že jsou tam Němci. Svrhli na dům bombu a ten vyhořel.
Obec po druhé světové válce
Pamětní deska se jmény obětí druhé světové války na pomníku padlých
Po osvobození byl památník uprostřed obce doplněn deskou se jmény padlých a umučených ve druhé světové válce. Část občanů se odstěhovalo do pohraničních krajů, které zůstaly po odsunu Němců neobydlené.
Poválečné foto před zvonicí – Motalovým křížem
- 25 -
I smrt patří k životu …. pohřeb Františky Zbořilové …..
V obci byl až do roku 1948 ustaven revoluční národní výbor složený ze stran KSČ, Strana lidová, Strana sociálně - demokratická a Strana národně - socialistická. V roce 1946 je schváleno zakoupení místního rozhlasu a provedení kanalizace směrem ke Zdětínu. V padesátých letech mají Lešany kolem 520 obyvatel.
Dopravní prostředky v padesátých letech
- 26 -
Průvod hrkačů a hrkaček v roce 1959
„Zalíkování“ v letech sedmdesátých
Výstavba požární nádrže v Rybníčku probíhala v letech 106 000,- Kč. - 27 -
1966 - 1968 celkovým nákladem
Areál Rybníček před ………
.…………..a po stavbě požární nádrže v roce 1966
Rokem 1970 byla zahájena výstavba řadových domků na trati za Dvorem. V tomto roce má obec 485 obyvatel. V roce 1971 je prováděna adaptace kinosálu a přilehlých místností na kulturní dům.
- 28 -
V témže roce bylo vybudováno výbojkové osvětlení v obci nákladem 41 500,- Kč a při odpracování 1282 brigádnických hodin zdarma. Současně bylo položeno nové vedení obecního rozhlasu. Hasiči si v roce 1972 v Rybníčku vybudovali taneční parket a dětské brouzdaliště. Je zbudován chodník kolem koupaliště. Potok je sveden do betonových rour. Ke stavěným řadovým domkům Za dvorem je vybudována nová silnice. K farmě JZD ve spodní části obce je kolem parku vybudován chodník . V roce 1974 je započata výstavba kolumbária na hřbitově. V témže roce byla zahájena rekonstrukce bývalé záložny, kde sídli Česká spořitelna, a o dva roky později je zde zřízena zdravotní stanice s ordinačními hodinami nejdříve 2x a později 1x týdně pro občany obcí Lešany, Zdětín a Ohrozim.
Klubovna hasičů v areálu Rybníček.
Výstavba klubovny hasičů v Rybníčku je zahájena v roce 1978 a dokončena o rok později. Někomu zřejmě v roce 1980 po třiceti dvou letech od únorového převratu vadila bysta T. G. Masaryka, takže byla sejmuta a nahrazena napodobeninou věčného ohně. Socha byla uschována v dřevníku domu č. p. 13. Vzhledem k tomu, že klesá počet obyvatel na 460 a je zde málo dětí, v roce 1980 je zrušena základní škola a je zde zřízena jen pobočka školy v Kostelci na Hané. Ve stejném roce je zahájena výstavba prodejny potravin a dokončena v roce 1984. V úterý 19. května 1987 přišly odpoledne v 16.30 hodin dvě prudké bouře, které způsobily v obci velké škody. Největší množství vody spadlo v prostoru údolí, kde pramení Lešanský potok protékající obcí. Tento potok má za normálních klimatických podmínek šířku cca 40 cm a hloubku asi 10 cm. Prudký příval vody bral s sebou roští a dřevo, které zůstalo v lese v Háji a Rybníčku po kácení stromů v zimě a brzy na jaře. Toto dřevo se nahromadilo u železné mříže a vrátek, kterými měl občan Šnajdr zabezpečenou zahradu před nezvanými návštěvníky. Mříž se množstvím dřeva ucpala a voda v Rybníčku počala stoupat, až dosáhla výšky jeden metr. Obrovské jezero svým tlakem protrhlo železné mříže a přívalová vlna hnala mohutné množství vody úzkým korytem. Voda se rozlila po zahradách, kterými protéká a pronikla i do obytných budov. - 29 -
Záplavami byly postiženy zahrady, dvory a obytné budovy občanů počínaje od horního konce usedlostí paní Novotné až po dolní konec, kde záplavy končily domem pana Zatloukala.
Pomník padlých po „ideologické úpravě“ v osmdesátých letech a nyní
Na mostku uprostřed obce se voda z potoka vylila na silnici a hnala se dolů až ke kapli. Na své cestě vnikla i do domu č. p. 7 na druhé straně silnice. Voda se dostala do sklepů a studní a tak z nich hasiči po mnoho dní odčerpávali bahno a vodu. Občané nacházeli své věci až na dolním konci obce a některým dřevo odplavalo až do Bílovic. Celkem bylo zatopeno 28 rodinných domů a 20 studní a škoda byla Českou pojišťovnou odhadnuta na 500.000 Kč.
Lešany po roce 1989 Po listopadových událostech byla na původní místo na pomník padlých vrácena bysta T. G. Masaryka, která byla představiteli MNV zachráněna při odstranění a uschována celá osmdesátá léta v dřevníku domu č.p.13. Díky nim přežila bysta období totality. Za tento čin patří nejmenovaným občanům velký dík. Nadále klesá počet obyvatel v obci a v roce 1990 je jich jen 375. Od roku 1992 již neprovozuje místní prodejnu potravin Jednota, ale je pronajímána živnostníkům. V roce 1995 byla zahájena a probíhala výstavba vodovodu ve spolupráci s Vodovodem Pomoraví, svazkem obcí. Obec po restitucích přichází o kulturní dům, který je vrácen původním majitelům. Obec nemá o zakoupení budovy zájem, takže je odprodána jinému zájemci a je zde později zřízena kovovýroba. - 30 -
Plynofikace obce je realizována v roce 1996. Při výkopových pracích se před č. p. 11 propadl strop sklípku a archeologickým průzkumem bylo objeveno dalších 12 objektů, jež dokládají osídlení lokality již od starší doby železné (haštalské). V lokalitě dnešní návsi se rozkládala patrně i osada nejstarších zemědělců
Svěcené zvony
Uplynulo 80 roků od doby, kdy byly v roce 1917 zkonfiskovány pro válečné účely zvony z lešanské kaple Františka Xaverského. Zásluhou sbírky občanů, obce a pomoci duchovního správce farnosti P. Vladimíra Krejsy bylo vybráno 328.148,- Kč. Dne 28. června 1997 se konala slavnostní mše a nové zvony byly vysvěceny. První zvon je zasvěcen Nejsvětější trojici a ozdoben křížem a nápisem „Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“, který váží 220 kg, druhý je zasvěcen sv. Vojtěchu a ozdoben nápisem „Milénium sv. Vojtěcha 997 – 1997“ a váží 150 kg a třetí je zasvěcen patronovi kaple Františku Xaverskému s nápisem „Živé volám, mrtvé oplakávám“ a váží 80kg. V roce 1997 ukončila činnost pobočka České spořitelny v budově záložny. V uvolněných místnostech byla zřízena Místní lidová knihovna a v přízemí nadále funguje zdravotní stanice. Obec v roce 1998 zakoupila zpět budovu kulturního domu ve značně zchátralém stavu a zahájila jeho rekonstrukci, která byla ukončena o rok později. Součástí kulturního domu je i pohostinství, které obec pronajímá. Za kulturním domem a pohostinstvím je i letní zahrádka pro příjemné posezení. Obec má nejnižší stav obyvatel v novodobé historii, jen 366.
- 31 -
Slavnotní mše ke svěcení zvonů
Kulturní dům
- 32 -
Realizace výstavby protipovodňového a protierozního opatření v katastrálních územích obcí Lešany a Ohrozim byla zahájena v roce 2003 a dokončena v roce následujícím. Výstavba byla reakcí na častá rizika povodní a riziko eroze půdy. Jednalo se o významnou stavbu, která si zasloužila pozornost veřejnosti, a proto zde také proběhla schůzka odborníků z celé republiky.
Protipovodňová a protierozní opatření
Bourání stodol ve Dvoře
Od roku 2005 je obec součástí svazku Mikroregion Kostelecko, který sdružuje třináct obcí z našeho regionu. V témže roce byly zahájeny práce na projektu Obnova zeleně obce Lešany z Programu obnovy venkova a také opravy komunikace a chodníků u hřbitova. V roce 2006 byly vyměněny lampy veřejného osvětlení za úspornější. Z důvodu zavěšení zvonů a zatížením budovy se začaly na kapli Františka Xaverského objevovat praskliny, takže bylo provedeno stažení obvodového zdiva lanovím. - 33 -
Bourání stodol bylo realizováno v roce 2007 a vznikl zde pěkný plácek v klidové oblasti obce. Bylo vybudováno sociální zařízení v Rybníčku, které vyřešilo další fungování celého areálu a je zde možno dále pořádat různé společenské a sportovní akce.
Sociální zařízení v Rybníčku
V září 2007 byla zahájena první etapa rekonstrukce obecního úřadu z dotace Program obnovy venkova, při které bylo zrekonstruováno přízemí a zřízeny nové kanceláře obecního úřadu. Nová silnice od hřbitova kolem panských zahrad byla zbudována v roce 2008 a doplněno nové veřejné osvětlení. Mírně se navýšil počet obyvatel na 393. Výstavba bezdrátového rozhlasu v obci proběhla v roce 2009. Jedná se o moderní systém s možností napojení na IZS k informaci občanů v případě mimořádných událostí.
Zdravotní stanice
- 34 -
Vjezdy do obce od Kostelce na Hané a Zdětína byly z důvodu zvýšení bezpečnosti vybaveny radarovými měřiči rychlosti.
Dětské hřiště
Druhá etapa rekonstrukce budovy obecního úřadu byla zahájena v roce 2011. Obecní byt byl přebudován na zdravotní stanici, kam 1x týdně dojíždí praktická lékařka z Plumlova. Na tuto rekonstrukci jsme obdrželi dotaci z Programu obnovy venkova. V témže roce bylo ve Dvoře vybudováno dětské hřiště za významné pomoci rodičů. Jedná se o pěkný oplocený prostor pro setkávání maminek s dětmi, které si zde pohrají bez nebezpečí vběhnutí před projíždějící auta.
Náves po rekonstrukci v roce 2012
- 35 -
Obecní úřad po rekonstrukci v roce 2013
Rekonstrukce návsi byla provedena z dotace Státního zemědělského investičního fondu v roce 2012. Zároveň byla opravena zvonice. Vznikl tak nový vydlážděný prostor, náměstíčko v centru obce s historickou zvoničkou. V témže roce jsme vstoupili do Místní akční skupiny Region Haná, která sdružuje 46 obcí z celé Hané, ale i podnikatelské subjekty a společenské složky. Třetí etapa rekonstrukce obecního úřadu byla realizována z dotace Státního fondu životního prostředí v roce 2013. Bylo provedeno zateplení venkovního pláště budovy, půdního prostoru a výměna oken. Bohužel byl ale zjištěn havarijní stav střechy. Vazba z roku 1888 byla mnohokrát opravována a částečně měněna. Nosné trámy a pozednice byly již v havarijním stavu, rozestupovaly se a trhaly obvodové zdivo budovy. Bylo provedeno svázání budovy obvodovým věncem, nová sbíjená vazba a vyměněna krytina včetně okapů a svodů. Z programu SFŽP – projektu nakládání s bioodpady jsou v roce 2014 v rámci spolupráce v Mikroregionu Kostelecko nakoupeny kompostéry pro občany, štěpkovač a kompostovací sila pro potřeby obce. Čtvrtá, poslední etapa rekonstrukce obecního úřadu byla realizována počátkem roku 2015. Bylo zrekonstruováno celé druhé patro včetně elektroinstalace a stropů. Vznikla zde zasedací místnost včetně sociálního zařízení pro potřeby obce, ale i místních složek, mládeže a seniorů. Na počátku roku 2015 žije v obci 379 obyvatel, z toho 58 dětí.
- 36 -
V roce 2015 zrekonstruovaný prostor ve 2.NP Obecního úřadu
Představitelé obce v posledních sto letech Zde jsou uvedeni členové zastupitelstva, kteří se vystřídali za posledních sto let ve vedení obce Lešany. Některá příjmení se opakují a jsou zastoupena v několika generacích. V roce 1915 Jan Motal, Cyrill Foukal, František Bašný. V letech 1919 - 1923 Jan Slavotínek, Bohuš Čížek, Ferdinand Doseděl, František Menšík, Karel Zapletal, František Lázna, Čeněk Doležel, Emilie Vykopalová, František Procházka, Karel Augustin, Jan Mlčoch, František Spurný, Jan Valoušek, Břetislav Kvapil, A. Kopecký. V letech 1923 - 1927 Josef Konečný, Jan Mlčoch, František Bašný, Antonín Kopecký, Jan Valoušek, Jan Procházka, Rudolf Černý, Josef Novotný, Karel Nováček , Jan Kadlec, Jakub Bašný, Josef Kýr, František Menšík, Jan Kroupa, Jan Sekanina.
- 37 -
Představenstvo obce Lešany v roce 1915 Jan Motal, Cyrill Foukal, František Bašný.
V letech 1927 - 1931 Jan Mlčoch, Josef Konečný, Ignác Blaha, Jan Valoušek, Jan Švéda, František Spurný Karel, Nováček, Rudolf Kratochvil, Jan Procházka, Jan Lázna, Josef Dostál, Stanislav Kalabis, Ferdinand Doseděl, Tomáš Jurníček, Jakub Kroupa. V letech 1931 – 1935 Jan Mlčoch, Jan Valoušek, Jakub Bašný, Ignác Blaha, Jan Procházka, Bohumil Čížek, Karel Nováček, Josef Zbořil, Čeněk Král, Jakub Hlavizna, Josef Mlčoch, Josef Dostál, Stanislav Kalabis, Jakub Kroupa, František Spurný. V letech 1935 – 1938 Jan Mlčoch, Ignác Blaha, Jan Procházka, Bohuslav Stratil. V letech 1938 – 1946 Ignác Blaha, Josef Kýr, Jan Valoušek, Alois Chytil, Vojtěch Kroupa.
- 38 -
V letech 1946 – 1948 Karel Nováček, Eduard Kaláb, Jan Jurásek, Josef Zajíček, Josef Kýr, Vojtěch Král, František Hlavizna, Jan Huňka, Kazimír Procházka, Antonín Mlčoch. V letech 1948 – 1950 Karel Nováček, Josef Konečný, Josef Hemeka, František Dostál, Karel Doležel, Alois Navrátil, Vojtěch Král, Kazimír Procházka. V letech 1950 – 1954 Václav Kunštátský, Josef Hemerka, Adolf Lešanský, Kazimír Procházka, František Staněk, František Dostál, Miroslav Brančík, Miroslav Dvořák, Josef Zbořil, Karel Doležel, J. Brokešová. V letech 1954 – 1960 František Dostál, Leopold Coufal, Jaroslav Seitl, Vilém Trnečka, Josef Hemerka, Filomena Strouhalová, Marie Reichlová, Jan Huňka, Stanislav Král, Adolf Lešanský, Josef Mačák. V letech 1960 – 1964 Jaroslav Kunčík, Josef Přikryl, Josef Hemerka, Josef Mačák, Miroslav Navrátil, Bohumil Novotný, Leopold Coufal, Adolf Lešanský, Pavel Sládeček. V letech 1964 – 1971 Miroslav Navrátil, Miroslav Dvořák, Leopold Coufal, Miroslav Ditrich, Josef Grepl, Josef Hemerka, Rudolf Kratochvil, Vojtěch Kroupa, Jaroslav Kunčík, Květoslav Kýr, Josef Mačák, Bohumír Novotný, František Procházka, Josef Sára, Filomena Strouhalová, Milada Strouhalová, Jaroslav Tvrdý, František Zelinka. V letech 1971 – 1976 František Zelinka, Miroslav Dvořák, Jarmila Bašná, Růžena Blahová, Miroslav Brančík, František Dadák, Helena Greplová, Rudolf Holman, Rudolf Kratochvil, Květoslav Kýr, Josef Mačák, Miroslav Navrátil, Bohumír Novotný, Anna Kroupová, Josef Šaroun, Alois Šálek, Vojtěch Viktorin. V letech 1976 – 1981 František Zelinka, Stanislav Kurfürst, Jarmila Bašná, Růžena Blahová, Miroslav Dvořák, Helena Greplová, Marie Komárková, Rudolf Kratochvil, Miroslav Kroupa, Květoslav Kýr, Josef Mačák, Miroslav Navrátil, Drahomíra Strouhalová.
- 39 -
V letech 1981 – 1985 František Zelinka, Stanislav Kurfürst, Jarmila Bašná, Rudolf Kratochvil, Zdeněk Vysloužil, Miroslav Dvořák, Miroslav Kroupa, Božena Blahová, Helena Greplová, Marie Komárková, Květoslav Kýr, Pavel Mačák, Miroslav Navrátil, Drahomíra Strouhalová, Ivan Tesarčík, Vojtěch Viktorin, Radoslav Tvrdý. V letech 1985 - 1990 František Zelinka, Stanislav Kurfürst, Jarmila Bašná, Rudolf Kratochvil, Miroslav Kroupa, Zdeněk Vysloužil, Ing. Vladimír Procházka CSc. V letech 1990 – 1994 Rudolf Kratochvil, Ing. Vladimír Procházka CSc., Lubomír Mlčoch, Petr Mačák, Miroslav Kroupa, Rudolf Holman, Jiřina Vrátníková. V letech 1994 – 1998 Ing. Vladimír Procházka CSc., Stanislav Kurfürst, Lubomír Mlčoch, Petr Mačák, Miroslav Kroupa, Roman Antl, Radoslav Tvrdý.
V letech 1998 – 2002 Ing. Vladimír Procházka CSc., Stanislav Kurfürst, Lubomír Mlčoch, Petr Mačák, Roman Antl, Radoslav Tvrdý, Hana Ondrejová. V letech 2002 – 2006 Ing. Vladimír Procházka CSc., Stanislav Kurfürst, Lubomír Mlčoch, Roman Antl, Hana Ondrejová, Ing. Vladislava Bábková, Jaroslav Komárek. V letech 2006 – 2010 Ing. Vladislava Bábková, Stanislav Kurfürst, Lubomír Mlčoch, Roman Pořízek, Drahomíra Kubesová, Stanislav Faltýnek. V letech 2010 – 2014 Ing. Vladislava Bábková, Stanislav Faltýnek, Lubomír Mlčoch, Bc. Marek Mlčoch, Drahomíra Kubesová, Pavel Komárek, Andrea Malíšková. Od roku 2014 - doposud Stanislav Faltýnek, Ing. Vladislava Bábková, Lubomír Mlčoch, Bc. Marek Mlčoch, Drahomíra Kubesová, Pavel Komárek, Vojtěch Kudlička. - 40 -
Zemědělství v Lešanech Obec Lešany byla od nepaměti obcí zemědělskou. Byly zde zastoupeny významné zemědělské rody, které byly vždy významným producentem obilovin, cukrové řepy, brambor, ovoce a zeleniny, ale i dodavateli mléka a masa. Po roce 1948 byli ale tito úspěšní zemědělci nuceni hospodařit společně.
Úklid slámy
První společné žně
- 41 -
Adaptace prvních společných stájí
První dojičky
V roce 1949 byl utvořen přípravný výbor pro Jednotné zemědělské družstvo s členy hlavně zemědělského strojního družstva. Předsedou byl zvolen Josef Hemerka, - 42 -
místopředsedou Karel Nováček a členové František Motal, Vojtěch Kroupa, Vilém Trnečka a Josef Novotný. Tento přípravný výbor byl ale nečinný.
Byl založen i jezdecký oddíl
Společná sklizeň brambor
- 43 -
Dne 22. února 1951 bylo zřízeno JZD I. typu. Předsedou byl zvolen Josef Hemerka a členové Rudolf Kratochvil, Vilém Trnečka, Vojtěch Novotný, Karel Kroupa, Květoslav Kýr a Alois Navrátil. V roce 1952 bylo zřízeno JZD II. typu a v roce 1953 pak III. typu. Část polností Břetislava Kvapila z č. p. 11 obhospodařovalo JZD, část dána do povinného pachtu zemědělcům. JZD převzalo 22 ha.
Pracovníci živočišné výroby při sklizni sena
Kolektiv dojiček a krmivářů
- 44 -
Členská základna JZD v roce 1952 činí 66 členů, z toho 65 členů zemědělských závodů. Celková výměra půdy je 444 ha, z toho 198,8 ha orné. V roce 1959 je předsedou družstva zvolen Josef Hemerka, vedoucím rostlinné výroby František Procházka, vedoucím živočišné výroby Rudolf Kratochvíl, účetní Miroslav Brančík. V roce 1965 dochází ke sloučení JZD Lešany a JZD Zdětín. Nový název družstva byl navržen JZD Rozkvět Lešany. V tomto roce byl na farmě Lešany postaven čtyřřadový průjezdní kravín pro 200 ks dojnic. V roce 1961 je oseto 175 ha obilovin. V letech 1965 - 1975 je předsedou JZD František Procházka, v roce 1972 je sloučeno s JZD Ohrozim. Na farmě v Lešanech jsou v roce 1974 vystavěny nové dílny na opravy strojů. V roce 1975 hospodaří JZD Rozkvět na 1935 ha zemědělské půdy a má přes 500 členů. Od roku 1975 do roku 1980 je předsedou ing. Lubomír Přehnálek a posledních pět let do sloučení s JZD Kostelec na Hané Josef Kršek. Sloučené JZD pod názvem JZD Rozkvět Kostelec na Hané hospodařilo na 4000 hektarech půdy s 550 členy až do roku 1991, kdy došlo k jeho transformaci. Za předsednictví Ing. Vladimíra Sehnala vzniká Zemědělské obchodní družstvo Lešany. Od roku 1994 předali vlastníci své restituční nároky do společnosti ROLS Lešany, spol. s r.o., a ta jako soukromá společnost hospodaří dodnes. Jejím současným ředitelem je Ing. Vladimír Sehnal, který je i jednatelem společně s Ing. Miroslavem Tomanem a společníci Ing. Jiří Toman a Ing. Jaroslav Kozárek. Ing Jan Hemerka byl společníkem do roku 2010. V roce 2003 převzala společnost ROLS Lešany do hospodaření zemědělský podnik LAKO Konice, takže od této doby hospodaří i na polích bývalého konického statku. Od roku 2004 hospodaří na území bývalého JZD Kostelec na Hané akciová společnost Statek Kostelec na Hané, který je ale majetkově a právně řízen společností ROLS Lešany. Zde byla vystavěna bioplynová stanice využívající odpadů ze zemědělské výroby. Součástí skupiny je i společnost ROLS odbyt. Společnost hospodaří celkem na cca 4 000 ha půdy, přičemž ROLS Lešany zajišťuje polní práce pro ostatní firmy skupiny. V rostlinné výrobě se kromě obilovin, cukrovky, hořčice, kukuřice a krmných plodin specializují na pěstování a čištění máku a kmínu, kde jsou u těchto komodit jedni z největších producentů v ČR. V živočišné výrobě využívají na farmě Kostelec od roku 2014 nový moderní velkokapacitní kravín pro 380 dojnic, kde vlastníkem kravína je ROLS Lešany. Chovají také prasata a základní stádo prasnic čítá 300 ks. ROLS Lešany v současné době zaměstnává 86 lidí, Statek Kostelec 6 lidí a ROLS Konice 13 lidí.
Zemědělská výroba dříve……..
…..a dnes
- 45 -
Sbor dobrovolných hasičů Lešany Sbor dobrovolných hasičů v Lešanech byl založen 1. listopadu 1883, kdy se konala ustavující schůze sboru.
Obec Lešany měla v roce 1883, 123 domů a 560 obyvatel. Částečná rovina z jedné strany a z druhé strany pahorkatina zvlášť ze Zdětína a Ohrozimi udávaly polohu obce. Zdá se, že obec leží v údolí. Právě tento fakt si vynutil založení hasičského sboru, aby tento při vypuknutí požáru mohl včasně zasáhnout.
Sbor dobrovolných hasičů v Lešanech kolem roku 1930
- 46 -
Zásah při požáru statku v Lešanech č. p. 65 dne 13. srpna 1908
Zakladatelem sboru byl důstojný pán František Svoboda administrátor v Ohrozimi, který za účinné pomoci tehdejšího starosty obce Františka Mlčocha a představenstva obce Josefa Čížka, Jana Motala, Antonína Řehulky a Josefa Kvapila položili základní kámen sboru. Představenstvo obce bylo sboru nakloněno, což také dokázalo tím, že sboru zakoupilo potřebné nářadí. Prvním předsedou se stal Jan Čížek, náčelníkem František Mlčoch a jednatelem Ferdinand Vorálek. Ostatní funkce byly rozděleny takto: Jan Bašný místopředseda, Čeněk Studený místonáčelník. Sbor měl asi 20 členů vyzbrojených ošacením a nejpotřebnější výstrojí. S velkým elánem začal sbor cvičit. Brzy byla zakoupena i stříkačka a to v roce 1889 za 625 zlatých i s příslušenstvím za přispění 400 zlatých od Pojišťovny z Brna. Sbor dobrovolných hasičů v Lešanech žil a žije životem naplněnými povinnostmi, cvičeními a kulturou. Od počátku se sbor zúčastňuje cvičení pořádaných našim okrskem se střídavými úspěchy i neúspěchy, ale vždy se cenila snaha dosáhnout co nejlepších výsledků a dobře svůj sbor reprezentovat. Důležité si je připomenout rok 1987, kdy členové zasahovali při průtrži mračen v naší obci, kterou se prohnala velká voda. Bylo nutno vyčerpat vodu ze zatopených sklepů a hlavně vyčistit studny, protože v této době ještě nebyl v obci vodovod a občané byli na svých studnách životně závislí. V červenci roku 1997 se podílela zásahová jednotka SDH Lešany odčerpáváním vody z polí a na odstraňování škod po povodních v obci Troubky na Přerovsku. Začátkem července 2009 zásahová jednotka pomáhala na Jesenicku v obcích Tomíkovice a Skorošice při odstraňování škod po bleskové povodni, která proběhla obcemi. - 47 -
Průvod hasičů při oslavách 100 let od založení sboru v roce 1983
V sobotu 27. července 2013 uspořádal SDH Lešany oslavy 130. výročí založení sboru. V dopoledních hodinách proběhla v Kulturním domě slavnostní schůze, kam byli pozváni zástupci sborů z blízkého okolí a také významní hosté z okolních obcí. Poté proběhla u kaple sv. Františka Xaverského slavnostní mše spojená s vysvěcením nového praporu a zásahového vozidla. Po mši pokračoval program oslav v areálu na Rybníčku, kde proběhly ukázky požární techniky.
Slavnostní mše u příležitosti oslav 130. výročí založení sboru
Součástí sboru je i družstvo mladých hasičů. Pro velký zájem dětí jsou složena dvě družstva, která se zúčastňují jak okresních soutěží, tak akcí pořádaných regionem Haná a jsou aktivní i v rámci hry Plamen. Zde se zúčastňují závodů zaměřených jak na požární sport, tak na všestranně zaměřené dovednosti a znalosti ze zdravovědy, čtení map a orientace v terénu. - 48 -
Oslavy 130. výročí založení sboru v Rybníčku
Mládí SDH Lešany
- 49 -
O požární sport mají zájem i dívky
Družstvo mužů
- 50 -
Sokol v Lešanech Tělocvičná jednota Sokol byla založena na ustavující valné hromadě 2. března 1913. Tehdy se dobrovolně rozešel čtenářský spolek Bořivoj a odkázal svoje jmění a knihovnu vzniklému Sokolu. Jednota měla tehdy 67 členů, z toho 38 mužů a 29 žen. Prvním starostou byl zvolen bratr Cyril Foukal, náměstkem bratr František Čížek, který padl v první světové válce, náčelníkem bratr Antonín Mlčoch, náčelnicí Františka Mikšíčková. Koncem roku 1931 měl Sokol již 76 členů, z toho bylo 47 mužů a 29 žen. Jednota neměla vlastní tělocvičnu. Pro cvičení byl využíván sál hostinského pana Josefa Dostála. Po druhé světové válce vyvíjí Sokol činnost ještě v roce 1954, ale jen omezeně z důvodu odcházející mládeže do vznikajícího ČSM. V současnosti již Sokol v Lešanech není bohužel aktivní. Zavzpomínejme tedy na fotografiích na jeho zašlou slávu.
Ženský sbor Sokola v Lešanech v roce 1914 – zadní řada vždy zleva: Kavanová Marie, Kadlecová Bohumila, Ptáčníková Marie, Novotná Marie, Klimešová Marie, Fifková Karla, Dosedělová Vincenca, třetí řada: Burešová Marie, Pospíšilová Marie., Svobodová Marie, Mlčochová Marie, Mikšíčková Františka, Haplová Marie, Motalová Marie, Nováková Anna, druhá řada: Hlaviznová Marie, Jurníčková Marie, Vítková Anežka, Chromečková Marie, Mikšíčková Marie, Zbořilová Marie, přední řada: Fišerová Krista, Stratilová Berta, Nováková Růžena, Nováková Helena, Dostálová Ludmila, Kopecká Marie, Fišerová Ludmila, Motalová Karla
- 51 -
Tělocvičná jednota Sokol v roce 1932
Členstvo Sokola v Lešanech v roce 1935
- 52 -
Lešanští Sokoli po cvičení ve Zmolách v roce 1935
Myslivost v Lešanech Myslivost v obci Lešany od roku 1945 do současnosti zaznamenala mnoho změn hlavně pokud se týká velikosti působnosti prvních Mysliveckých kroužků (r. 1946) a později Mysliveckých sdružení (r. 1950 - 52) až po dnešní Myslivecké spolky (r. 2014). Současný Myslivecký spolek „Háj Lešany“ je vytvořen ze tří obcí: Lešany Ohrozim Zdětín o celkové výměře
500 ha 550 ha 414 ha 1.464 ha
V roce 1946 byly zakládány z členů České myslivecké jednoty Myslivecké kroužky, které si pronajímaly jednotlivé honitby. V Lešanech byl posledním soukromým pachtýřem Společenstevní honitby pan Bohumil Bartošek- tehdejší ředitel Rolnické záložny Prostějov, který dne 5. března1948 zemřel. V letech 1948 - 52 působili při tvoření Mysliveckého sdružení: Kratochvíl Rudolf st. nar. r. Kadlec Břetislav Kratochvíl Rudolf ml. Procházka Kazimír Procházka František Nováček Karel Zbořil Josef Kýr Květoslav Brančík Miroslav
1892 1906 1920 1908 1920 1906 1925 1926 1926
† 1964 † 1987 † 1995 † 1979 † 2003 † 1980 † 2004 † 1986 † 1991 - 53 -
v r. 1979 ukončil členství v r. 1952 ukončil členství
Tomaštík Bedřich Po roce 1952 přistoupili za členy MS Lešany Reichel František nar. r. 1914 Kaštyl Zdeněk 1928 Kaláb František st. 1932 Procházka Vladimír 1936 Vymazal Stanislav 1936 Žalák Mojmír 1953 Kratochvíl Rudolf 1947 Komárek Jaroslav 1942 Holman Rudolf 1940 Kýr Květoslav 1951 Richter Jaroslav st. 1940
v r. 1952 ukončil členství
† 2007 † 1978 † 1994 † 1998 † 2005
† 2013
členem od r. 1953 členem od r. 1954 členem od r. 1954 členem od r. 1957 členem od r. 1960 členem od r. 1976 členem od r. 1967 členem od r. 1971 členem od r. 1973 členem od r. 1970 členem od r. 1969
Od roku 1948 do roku 1952 bylo období, kdy se vyjasňovaly vztahy na poli myslivosti a tvořily se tak postupně základy Mysliveckých sdružení. V tomto období po roce 1952 ovlivňovali mysliveckou činnost hlavně členové: Kratochvíl Rudolf ml. (r. 1920) - myslivecký hospodář Kýr Květoslav (r. 1926) - předseda Zbořil Josef (r. 1925) - kontrolní činnost Kadlec Břetislav (r. 1906) - člen Procházka František (r. 1920) - člen
Myslivci 27.2.1962
- 54 -
V pozdějším období již ovlivňovali dění též členové postupně přicházející. Za členy byli přijímáni pouze občané obce Lešany. Vznikla dobrá spolupráce s tehdejším ještě samostatným JZD Lešany, neboť Procházka František byl agronomem, Kratochvíl Rudolf ml. zootechnikem, Brančík Miroslav ekonomem družstva a předsedou Hemerka Josef, velký příznivec myslivosti, ročník nar. 1910 a tím kamarád starších členů Mysliveckého sdružení, kteří byli zároveň členy JZD Lešany.Již v té době byl vytvořen systém políček a remízků pro zvěř, který se uplatňuje i v této době. Pečlivý přístup k záchraně srnčí a drobné zvěře při hospodaření na půdě byl samozřejmostí a tvořil základ tehdejších úspěchů. V roce 1960 byli zvoleni do funkcí.“ Kýr Květoslav Kratochvíl Rudolf ml. Procházka Vladimír Kadlec Břetislav Procházka Kazimír Kaláb František Procházka František Zbořil Josef
- předseda - myslivecký hospodář - finanční referent - člen výboru - člen výboru - člen výboru - člen výboru - revizní referent
V tomto složení prakticky až do sloučení honiteb v roce 1978 vše probíhalo v dobré spolupráci s JZD a MNV Lešany ke spokojenosti všech. Již v roce 1960 byl dán základ uznání bažantnice na obecních a k tomu přilehlých pozemcích vlastníků půdy v trati Dzbel, která vytvořila ty nejlepší podmínky při rozšíření bažanta obecného do nižších částí honitby a také napomohla k zvýšení stavů bažantí zvěře v dolních honitbách. Na této akci měl největší zásluhy Kratochvíl Rudolf ml., (r. nar.1920) který v tu dobu dělal v MS Lešany hospodáře a počal působit v okresním výboru Myslivecké jednoty a později v ústředním výboru Myslivecké jednoty Praha. Za jeho působení ve funkci okresního mysliveckého hospodáře (nyní předsedu myslivecké komise) byly vytvořeny malé obvody v okrese, které společně plánovaly odlovy všech druhů jak spárkaté, tak drobné zvěře. Tím nemohlo dojít k tomu, že jedno MS střílelo co nejvíce na úkor druhých sousedů, což se právě v této době a již vlastně dvacet roků děje. Výměra honitby Mysliveckého sdružení Lešany byla 510 ha zemědělské půdy a lesů. Myslivecké sdružení Lešany mělo 17 členů, 4 lovecky upotřebitelné psy - Německé krátkosrsté ohaře a jednoho jezevčíka. Dále vlastnilo chatu ve Dzbelu v hodnotě 32.400 Kč. Roční plán odstřelu činil 5 ks srnčí zvěře, 160 ks zajíců a 180 ks bažanta kohouta. Tyto počty se vždy dodržovaly s rozdílem + - 10%. Koroptve se již nelovily. Každým rokem byla předepsána povinná dodávka zvěřiny ve výši 144 kg, která se vždy přednostně plnila. Dá se říci, že 60. – 80.léta minulého století byla bohatá na drobnou zvěř, které se také věnovala maximální péče a především ochrana proti dravcům a jiným druhům škodné zvěře. V roce 1974 bylo odloveno 117 ks zajíců, 190 ks bažanta kohouta a 5 ks srnčí zvěře. Postupným slučováním JZD Lešany s JZD Zdětín v r. 1965, s JZD Ohrozim v r 1972 a s JZD Bílovice-Lutotín v r. 1974 nastaly nové hospodářsko - technické úpravy pozemků - HTÚP, které měly za úkol scelovat pozemky, tvořit velké hony, likvidovat meze, hledat možnosti rozšiřování orné půdy na úkor krajiny. Tím se zhoršily životní podmínky hlavně drobné zvěře. Nastal prudký úbytek koroptve polní, zajíců a bažanta.
- 55 -
Myslivci v roce 1973
Do polní výroby nastoupila chemizace, např. přípravky proti hrabošům v porostech víceletých pícnin a obilovin, které měly velmi nepříznivý vliv na zajíce polního. Společné hospodaření na zemědělské půdě od r. 1974 mělo značný vliv na slučování honiteb a tak došlo k 1. lednu 1979 ke vzniku Sloučené honitby Lešany, Ohrozim, Zdětín, Bílovice-Lutotín o celkové výměře 2184 ha s 66 členy. Na ustanovující schůzi, která se konala 25. února 1979 v prostorách jídelny JZD Rozkvět Lešany vznikla Základní organizace Českého mysliveckého svazu v Lešanech (dále jen ZO ČMS) z obcí: Lešany, Ohrozim, Zdětín, Bílovice-Lutotín s právem výkonu práva myslivosti na výměře honitby 2184 ha. Hranice honitby schválená pod č.j.: VLHZ-Mysl/325/1979-1-Šv/209. v Prostějově 26. března 1979. Hranice schválená ONV Prostějov - odbor VLHZ-Mysl. ponechávala celé k.ú. Lešany a Zdětín. Část k.ú. Lutotín byla ponechána (Vinohrady) Kostelci. Naopak část k.ú. Kostelec byla přidělena MS Lešany. Hranice vedla z Běleckého mlýna po železniční trati na Lutotín a dále na Kostelec n/H až po přejezd řeky Romže a pak pokračovala proti proudu Romže k železniční trati k opravárenskému závodu směrem k silnici Prostějov Ohrozim. Dále obcházela obce Ohrozim na silnici Ohrozim - Vícov a navazovala na hranici k.ú. Zdětín. Tím připadla část pozemků ZO - ČMS Domamyslicím a ZO -ČMS Plumlov. Tato výměna a násilné odebrání části katastrů pak vedlo mnoho roků k neustálé nespokojenosti výše uvedených obcí. Na schůzi do nového výboru byli zvoleni následující členové do funkcí: Ladislav Minář – předseda ZO-ČMS Lešany Rudolf Kratochvíl ml. – místopředseda pro ideovýchovnou práci Ladislav Jára – místopředseda pro organizační záležitosti
- 56 -
Dlouholetý předseda ZO-ČMS a MS Háj Lešany Ladislav Minář (vpravo)
Oldřich Kýr – myslivecký hospodář ZO-ČMS Lešany František Kunický – jednatel ZO-ČMS Lešany Na výroční členské schůzi ZO-ČMS v Lešanech, která se konala 20. února 1982 v Hanácké restauraci v Kostelci na Hané byli do nového výboru ZO-ČMS Lešany zvoleni: Ladislav Minář – předseda Ladislav Jára – místopředseda Jan Toman – jednatel Arnošt Kadaník – finanční hospodář Oldřich Kýr – myslivecký hospodář Na výroční členské schůzi ZO-ČMS Lešany, která se konala 12. února 1984 v Hanácké restauraci v Kostelci na Hané byla provedena dovolba člena výboru. Na vlastní žádost byl uvolněn z funkce finančního hospodáře Arnošt Kadaník a na jeho místo zvolen Ing. Vladimír Procházka, CSc. Na mimořádné schůzi výboru ZO - ČMS Lešany, konané dne 4. února 1988 v kanceláři JZD Rozkvět Lešany byl projednán přípis odboru VLHZ-ONV v Prostějově o neplnění povinnosti mysliveckého hospodáře Oldřicha Kýra, který hrubě porušuje Jednací řád a Stanovy ČMS. Na základě tohoto jednání byl schůzí výboru Oldřich Kýr odvolán a navržen za hospodáře ing. Vladimír Procházka, CSc., který se současně vzdal funkce finančního referenta. Dne 10. března 1988 byl ONV v Prostějově vydán průkaz oprávnění vykonávat funkci mysliveckého hospodáře č.12/1988 ing. Vladimíru Procházkovi, CSc. pro základní organizaci ZO-ČMS Lešany. Po těchto personálních změnách zůstal výbor ZO-ČMS Lešany beze změny až do výroční členské schůze konané dne 22. března 2003. - 57 -
V kynologii byla činnost velmi rozsáhlá zásluhou Františka Menšíka, Jana Tomana, Pavla Vymazala, Ing. Vladimíra Procházky, CSc. a dalších. Vždy bylo k dispozici nejméně 9 ohařů převážně Německých krátkosrstých a několik norníků. Chovnou stanici krátkosrstých ohařů měli Menšík František, Toman Jan má i nadále stanici NKO „Z Tomanova dvora“, ing. Vladimír Procházka, CSc. stanici NKO „ Od Lešanského potoka“ má i doposud. Bývalý člen Vymazal Pavel měl chovnou stanici NKO „ Z Lešanského háje“. Nejstarší chovnou stanicí byl psinec „ z Lešan“ pro všechny odrůdy loveckých psů zapsaný pod zkratkou Člp pod číslem 197 ze dne 11. dubna 1929. Za mysliveckou kynologickou radu vedoucí Člp podepsán K. Podhajský. Majitel psince Rudolf Kratochvíl st. nar. 1892 - † 1964 rolník Lešany Dne 1. června 1992 vstoupil v platnost zákon č. 270/192 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 23/1962 Sb. o myslivosti. Tato novela zákona o myslivosti zásadně mění postavení vlastníků pozemků, na kterých lze vykonávat právo myslivosti. Vlastníci pozemků, kteří společně dosáhnou výměry alespoň 500 ha souvislých honebních pozemků, musí vytvořit Honební společenstvo vlastníků honebních pozemků, nejpozději do 31. prosince 1992, podat Okresnímu úřadu návrh na uznání Společenství honitby. Této možnosti využily obce BíloviceLutotín s možností upravit hranice nové honitby podle původních jednotlivých katastrálních území.
Takové úlovky zajíců jsou dnes již minulostí ( třetí zleva Ladislav Minář)
Stejně tak využili majitelé honebních pozemků obcí Lešany, Ohrozim, Zdětín k vytvoření společného Honebního společenstva a tím vrácení hranic honitby do původních hranic jednotlivých katastrálních území. Honební společenstvo Lešany, Ohrozim, Zdětín o výměře 1464 ha vzniklo k 23. prosinci 1992 a k tomuto datu bylo zaregistrováno u Okresního úřadu orgánu státní správy myslivosti v Prostějově.
- 58 -
Prvním starostou honebního společenstva se stal: Antonín Hapl z Ohrozimi, místostarostou Ing. Vladimír Procházka, CSc. Lešany Další členové: Jaroslav Trnečka, jednatel Zdětín Rudolf Kratochvíl, člen Lešany Jaroslav Komárek, člen Zdětín Jaroslav Franc, člen Zdětín Jaroslav Obr, člen Ohrozim Tento výbor získal pravomoci k přípravě transformační valné hromady Honebního společenstva Lešany, Ohrozim, Zdětín. Transformační valná hromada se konala 29.listopadu 2002 v 18.00 hodin v sále kulturního domu v Lešanech. Do výboru byli zvoleni vlastníci půdy: Ing. Vladimír Procházka,CSc. - starosta Honebního společenstva Ing. Jaroslav Kozárek, místostarosta Jaroslav Trnečka, jednatel Rudolf Kratochvíl, finanční hospodář Jaroslav Komárek, člen Jaroslav Franc, člen Rostislav Obr, člen Výbor Honebního společenstva Lešany, Ohrozim, Zdětín byl pověřen vypracováním nájemní smlouvy honitby pro Myslivecké sdružení „Háj Lešany“ na dobu 10 roků – r. 2003 – r. 2013 Další schůze valné hromady Honebního společenstva Lešany, Ohrozim, Zdětín se konala 16. dubna 2005 v kulturním domě v Lešanech. Na valné hromadě konané dne 20. října 2012 v kulturním domě v Lešanech byl za starostu Honebního společenstva zvolen ing. Jaroslav Kozárek a místostarostou ing. Vladimír Procházka, CSc., dále do výboru Honebního společenstva byl zvolen František Mlčoch ze Zdětína, za odstupujícího Jaroslava France ze Zdětína. Dle novely zákona o myslivosti č. 270/1992 Sb. je myslivost odvětvím s velice širokým spektrem činnosti: Nejen na úseku čistě mysliveckém, ochrana zvěře a její citlivý chov, ale také péče o přírodní prostředí, ochrany a úpravy krajiny, přímé ochrany přírody, uplatnění veterinární medicíny a činnosti spolkové a kulturní. Myslivost v České republice je skutečně náročným a zodpovědným odvětvím lidské činnosti v přírodě a takto se to musí respektovat. Ochranou zvěře se rozumí ochrana zvěře před nepříznivými vlivy prostředí, před nakažlivými nemocemi, před škodlivými zásahy lidí, před volně pobíhajícími domácími zvířaty, ochrana životních podmínek zvěře, zajištění klidu v honitbě a ochrana mysliveckých zařízení. V roce 1993 vznikla MS HÁJ-Lešany a MS Bílovice Lutotín a honitby se vrátily na původní hranice k.ú. Lešany, Ohrozim a Zdětín. Předsedou MS nadále zůstává Ladislav Minář Ing.Vladimír Procházka,CSc. myslivecký hospodář Jaroslav Komárek jednatel Jaroslav Richter st. místopředseda Milan Holoubek finanční hospodář Václav Procházka práce s mládeží - 59 -
Ing. Jaroslav Kozárek Rudolf Holman
kynologická a střelecká činnost předseda RK
Takto pracovalo vedení MS-HÁJ Lešany až do volební členské schůze konané dne 22. března 2003. Na této VČS byli do výboru zvoleni tito členové: Ing. Jaroslav Kozárek Jaroslav Komárek Ing. Vladimír Procházka,CSc. Ing. Michal Lukeš Ladislav Minář Rudolf Kratochvíl Jaroslav Richter
předseda MS místopředseda MS myslivecký hospodář finanční hospodář jednatel referent kultury a pro práci s mládeží referent střelectví a kynologie
V roce 2013 na Výroční členské schůzi MS HÁJ Lešany byli zvoleni do výboru: Ing. Jaroslav Kozárek předseda MS Jaroslav Komárek místopředseda Ing.Vladimír Procházka,CSc. myslivecký hospodář Milan Holoubek jednatel Rudolf Kratochvíl kulturní referent V roce 2015 má MS „Háj Lešany“ 18 členů. Blaha František Praha Černý Petr Zdětín Holoubek Milan Ohrozim Komárek Jaroslav Zdětín Komárek Pavel Lešany Kratochvíl Rudolf Lešany Lukeš Michal Ohrozim Mlčoch František Zdětín Richter Jaroslav Zdětín
Dočkal Václav Doležel Petr Hrubý Alois Komárek Petr Kozárek Jaroslav Kratochvíl Tomáš Michl Karel Procházka Vladimír Škondra František
Ptení Zdětín Lutín Stražisko Ohrozim Lešany Prostějov Lešany Zdětín
Největší úkol pro všechny je vytvářet co nejlepší podmínky pro drobnou a srnčí zvěř. Mnoho srnčí zvěře zahyne pod koly aut na trase – silnice Bílovice – Lešany – Zdětín - Ptení. Nejvíce střetů je z Lešan do Zdětína, kde jsou již druhým rokem umístěny pachové ohradníky. Je vedena statistika od r. 2006 do konce r. 2014 – 9 roků na silnicích Bílovice - Ptení a Ohrozim – Vícov, kdy bylo 30 ks srnců, 47 ks srn, 10 ks srnčat. Za 9 roků tedy 87 ks Z důvodu, že pachové ohradníky nepůsobí tak, jak bylo řečeno a ztráty, zvláště na srnách (matkách) jsou stále vysoké, odstřel srn a srnčat se již více jak 10 roků vůbec neprovádí. Pro záchranu bažantů se odchovává již 20 roků 200 ks bažantích kuřat ročně a vypouští se ve věku 8-9 týdnů do zahrady u ing. Jaroslava Kozárka a odtud se sami rozlétají do honitby. Stav se mírně zlepšuje, ale největší nebezpečí jsou dravci, kteří se k bažantům více slétají. Odlov zajíců je již osm roků úplně zastaven. V honitbě Háj Lešany se střílí pouze černá zvěř, která se již nachází i nad koupalištěm v Lešanech, kde v prosinci 2014 byl uloven první kus. Černá zvěř se v honitbě stává zvěří škodnou zvláště pro mladá srnčata a hnízdící bažantí slepice. Počty - 60 -
odlovu se pohybují mezi 10 – 18 ks ročně a postupně narůstají. Z uvedeného stručného přehledu je zřejmé, že myslivci MS Háj Lešany se stali postupně ochránci přírody. Veškerá činnost MS-Háj Lešany je hrazena z vlastních finančních prostředků. Z uvedeného je též zřejmé, proč počty členů se stále snižují. Zůstávají jen ti, kterým není příroda a její zvířena lhostejná. Těsně před sečením pícnin členi MS procházejí se psy porosty a snaží se zvěř nalézt a vyhnat a případně bez doteku rukou srnčátka vynést z porostu. Tato práce je velmi náročná, ale již několik roků se vyplatila. Srny své potomky brzy našly a přijaly. Na druhé straně však čtyřkolky, jezdci na koních s volně pobíhajícími psy a noční jízdy pytláků narušují klid v přírodě, uvádí zvěř do zběsilého pohybu a pak jsou snadnou obětí rychlých automobilů. Z kulturních akcí je nejdůležitější konání mysliveckého plesu v Ohrozimi. V letošním roce 2015 se konal již po pětadvacáté.
Členové MS Háj Lešany dnes
Spolupráce s obecními úřady a jejich zastupiteli je ve všech třech obcích velmi dobrá. Vždy jeden nebo i více myslivců nebo přátel myslivců jsou spoluorganizátoři společných akcí spolků v obci a proto dle možností se navzájem podporujeme. Zemědělská společnost ROLS obhospodařuje téměř veškerou půdu v obcích naší honitby, takže vzájemné informace jsou běžnou praxí ku prospěchu dobré spolupráce. Škody na jedné nebo druhé straně se řeší dohodou. Není možné si ani představit, kdyby Zemědělská společnost ROLS účtovala škody způsobené černou zvěří v ozimé řepce, v máku nebo kukuřici. V tom případě by Myslivecké sdružení HÁJ Lešany již dávno zaniklo.
Český zahrádkářský svaz Lešany Zahrádkáři v Lešanech mají dlouholetou tradici. Organizace byla založena v šedesátých letech minulého století jako Svaz zahrádkářů, a později po roce 1990 jako Český zahrádkářský svaz Lešany. Prvním předsedou organizace byl přítel Kroupa Bedřich a po něm byl předsedou přítel Mačák Josef. Od roku 1990 byl předsedou přítel Mačák Petr a po něm byl zvolen - 61 -
předsedou přítel Švéda Jaroslav a přítel Strouhal Ladislav. Současným předsedou organizace je přítel Látal Miroslav. Po založení organizace se stav členské základny postupně rozrůstal a v roce 1980 činil 82 členů. Z každého domu v obci byli jeden až dva rodinní příslušníci členy zahrádkářů. Činnost organizace v tehdejší době byla zaměřena na sběr zralých švestek „do společného“. U Dostálů ve dvoře / dnešní pohostinství / bylo šest velkých dřevěných sudů každý na 2000 litrů, do kterých členové nosili zralé švestky a po vykvašení je společně pálili v pálenici v Těšeticích Organizace zajištovala pro členy také umělá hnojiva, ovocné stromky a sadbové brambory. Organizovali se také přednášky s tématikou ovocnářství a v neposlední řadě se uskutečnilo několik zájezdů se zahrádkářskou tématikou do Českých Budějovic, Kroměříže, Věžek a do vinařských oblastí s ukončením posezením ve vinném sklípku.
Výpěstky lešanských zahrádkářů na Okresní výstavě v Čelčicích v září 2009
Sad za hřbitovem
- 62 -
Další činností byla údržba sadu za hřbitovem. V roce 1990 byla polovina sadu vysázena novými stromky a obdělávaná půda se několik let pronajímala členům na sázení brambor, řepy a zeleniny. Kolem roku 2000 se členská základna zúžila z důvodů staří a úmrtí členů a nezájmem mladších občanů o práci v organizaci. V současné době má organizace 7 členů, jejichž hlavní náplní je pečovat o sad za hřbitovem.
Hanácká obec Lešany Na Hanou si už zvykl svět dívati aspoň tak trochu na oblast vyspělého zemědělství a zemědělského průmyslu, ale jinak představa Hané je, anebo má býti, spojena s obrazem kraje nezajímavého, fádní roviny, kterou když projíždíš, je nejlépe projíždět v noci anebo se zavřenýma očima. Hanáckého člověka si pak představuje veřejnost víc jako staromódního Hanáka, nežli jako rozšafného hospodáře, který umí vyjít mezi lidi, nejen do hospody, ale i do kina nebo divadla. Nejbližší okolí Hanáků a ti, kdo Hanáky poznali, mají o nich jinou představu než ti, kteří na Hané nikdy nebyli a znají ji jen z vtipů a anekdot. „Ono to sice dlouho trvá, než se stréček rozkéve, ale pak ho máte vidět. Každá žilka v něm hraje, nohy jako strunka, ruka udeří rázně v mohutná prsa a me sme me uslyšíte tak sebevědomě, tak hrdě, že by to ani ten nejpyšnější španělský grand nedovedl“. Stařeček povidale: „Senko, boď na to hrdé, že se Hanák, protože me sme me a me se nedáme a me nésme jenom tak ledajaká sorta, me máme e svy hanácky nebe. A to je taková šerošerá rovina, jen o prostředka je takové kopeček jak rampóch o Vešlechovic a ten je celé z perniko. A na něm je ten zlaté trun, a na něm sedi ten náš hanácké pánbuček v červenéch gatiskách, naviksovanéch černéch botách a okolo něho se batolijó takovi prdelati andilci, jak jich malovale pan Mánes o Silva Taroku v Čechách pod Koséřem Ale oni se tam jen tak nepoflakovale, oni dělale pravy hanácky šeške. A to ta jedna parta dělala to těsto, drohá parta to plnila tvarohem, makem nebo povidlama a ta třeti, ta póštěla ovařeny šeške po tym kopečko do teho maslovyho rebnička a okolo teho rebnička ležele hanáci a hanačke na břochách a jenom se tak zlehka kopale do zádu, po jedné vetahovale a hodovale. Ož ste někde takovy jedl te šeške? No to jenom si vzpomeno, v hobě plno slen. No a dež só té sladine plni, tak se přeškobrtnó na drohó strano a tam je zas rebniček s litovelskó dvanáctkó a andilci jim zvrcho póštijó olomócky tvaružke z Loštěc a to hodováni pokračoje. Tak vám chco říct, kdež bodete citět ve, nebo někdo s teho vašeho okoli konec, přendite omřit k nám na Hanó, me vás vezmem do teho našeho nebe ať se máte tak dobře, tak jak me“.
- 63 -
Janek Zbořelu ( vzado oprostřed) oblikl sósedke, sóusede, stréce a tetke do kroju ze své sbirke
Hanácká chasa v Lešanech
- 64 -
Te hanácky naše žensky, to só robke ze zlata Hobe mají kolaťóčky, mily só jak kořata Kdež mozeka k tanco sposti, každá se hneď v kolo posti A spiš teho nenechá, až se celá zadéchá Ať ož je to Kateřena, Mařena če Filoména S každó rád do do kola, dež mozeka zavolá Pře tanco se k sobě tisknem, polóbnem se a zavésknem Deť nám hraje zvesela ta hanácká kapela. Haná, zlatá naše Haná, pro nás bela stvořená Me Hanáci, me sme ledi ze zdraviho kořeňa Našo Hanó rádi máme, hrdi na ňo všeci sme Všode pyšně zavoláme, me Hanáci, me sme me.
Muž v zimním úboru, červený kožich s beránčí srstí, černý hedvábný šátek - kroj z roku 1820-70
- 65 -
Kroj z let 1820-70
Hanácká matička s dcerkó z Lešan
Zita Hemerková z Lešan s šátkem uvázaným na uše
- 66 -
Děvče v černém zimním kabátku
Muž v kabátku zvaném marynka
Jan Zbořil 26.6.1951
Zita Hemerková v kordulce a rukávcích
- 67 -
Tetička a stréček
Ta hanácká chasa s panem učitelem Zbořilem
- 68 -
Nejvýznamnější rodáci Jan Zbořil, učitel, vlastivědný a národopisný pracovník, hanácký patriot, folklorista, sběratel a kronikář se jako nejstarší syn Františka Zbořila narodil 10. července 1879 v Lešanech. Po absolvování obecné školy nastoupil v roce 1890 na Reálku v Prostějově. Vzhledem k výtvarnému talentu se chtěl věnovat malířství, ale rozhodnutím rodičů vystudoval Učitelský ústav v Příboře, a téhož roku nastoupil jako prozatimní podučitel v Jankovicích u Velehradu. V roce 1902 udělal zkoušku způsobilosti a od roku 1903 byl přeřazen do Tlumačova. Zde se začal plně věnovat sběratelství a studiu hanácké kultury. V roce 1926 si podal žádost na obsazení vypsaného místa učitele do svého rodiště Lešany, kam nastoupil od října 1927 a přestěhoval se do č. p. 20. V letech 1931 až 1932 byl ustaven řídícím učitelem v Ohrozimi, kam denně pěšky docházel. Poté se opět vrátil do Lešan. V roce 1934 byla dvoutřídka v Lešanech pro nízký počet žáků zrušena, takže začal učit v Kostelci na Hané, kde byl i ubytován v Mlýnské ulici. Z důvodu tělesné vady na levé ruce, kterou měl od dětství, a zhoršujícího se zdravotního stavu, odešel v roce 1935 do penze. Tehdy se mohl konečně začít naplno věnovat sběratelství a hanáckému národopisu. Jeho sbírka krojů, výšivek, rytin a knih neměla na Hané obdoby. V roce 1940 se přestěhoval do Prostějova do Havlíčkovy ulice č. p. 40. Zvláště významná je jeho práce literární, kdy přispíval řadou článků a kreseb do Praskova selského archivu, do Českého lidu, Selských listů, do Záhorské kroniky i jinam. Zvláště významná práce v Českém lidu je o „Vázání hanáckých šátků“, která vzbudila velkou pozornost i u odborné veřejnosti. Zvláště přátelský poměr měl k básníkovi Ondřeji Přikrylovi,
- 69 -
Rodina Zbořilova v roce 1896 (Jan vzadu uprostřed)
který v roce 1928 na základě jeho vyprávění sepsal v hanáckém nářečí vzpomínky z Lešan „Dule z hroške“. Autor ji i Janu Zbořilovi z hluboké úcty věnoval. V roce 1941 vyšla kniha Jana R. Bečáka „Lidové umění na Hané“, kde je Jan Zbořil prezentován jako významný odborník na hanáckou kulturu.Jan Zbořil zemřel 11. května 1959 v Prostějově ve věku nedožitých 80 roků. Celou sbírku předal Muzeu v Prostějově.
Bohumil Čížek se narodil 13. února.1913 v Lešanech. Byl známý též pod jménem Bohuš Čížek. Absolvoval ČVUT v Praze, obor kresba a deskriptiva, pod vedením prof. O. Blažíčka, C. Boudy, K. Pokorného. V letech 1945 - 1949 byl asistentem na vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT, Praha Ve své tvorbě se nejprve věnoval figurální malbě, grafice, ilustracím a později také krajinomalbě. Bylo uspořádáno několik samostatných výstav s jeho dílem, např. v letech 1939, 1940 a 1957 v Prostějově, v roce 1961 v Nové síni Praha, v roce 1963, 1986 a 2000 v Muzeu v Prostějově, v roce 1968 na hradě Strakonice, v roce 1970 v Galerii bratří Čapků v Praze, v roce 1977 v Galerii Českého spisovatele Praha a několik desítek výstav společně s jinými umělci. Bohuš Čížek zemřel 9. září 1989 v Praze.
- 70 -
Z odkazu našich předků Chodíme kolem nich denně a občas se u nich zastavíme. Jistě patří neodmyslitelně k našemu životu a vděčíme za ně našim předkům. Nechaly je vystavět rodiny spjaté s naší obcí, ať už se jedná o rodinu Motalovu, Hemerkovu, Zaoralovalovu. Ano jsou to kříže a podívejme se na ně jako na odkaz našich předků.
- 71 -
Kříž přestěhovaný od domu č.p.13
Hemerkův kříž
Kříž před domem č.p.136
Kříž na hřbitově
- 72 -
Motalův kříž u zvoničky
Kříž u Jána za Dvorem
Zaoralův kříž nad Zmolama
Kříž před kostelem
- 73 -
Obsah: Úvod
str.
5
Původ obecního znaku a praporu
6
Poloha a název
9
Majitelé osady Lešany
9
Nejstarší historie
10
Lešany za první světové války
18
Život mezi válkami
19
Lešany za druhé světové války
23
Obec po druhé světové válce
25
Lešany po roce 1989
30
Představitelé obce v posledních sto letech
37
Zemědělství v Lešanech
41
Sbor dobrovolných hasičů
46
Sokol v Lešanech
51
Myslivost v Lešanech
53
Český zahrádkářský svaz
61
Hanácká obec Lešany
63
Nejvýznamnější rodáci
69
Z odkazu našich předků
71
Poděkování: Zastupitelstvu obce Lešany Ing. Vladimíru Procházkovi Csc. Vlastě Horňákové Jarmile Kýrové Petru Mačákovi za pomoc při sestavování publikace
občanům obce Lešany za zapůjčení materiálů a fotografií
- 74 -
- 75 -
Vydáno nákladem obce Lešany v červnu 2015. Publikace je neprodejná.
- 76 -
