OBEC DRÁSOV. Číslo 2 Prosinec 2005

OBEC DRÁSOV

Číslo 2 Prosinec 2005

Vážení spoluobčané , milí Drásováci , dovoluji si Vás oslovit jménem svých kolegů obecních zastupitelů i jménem svým v závěru roku s letošním posledním vydáním obecního zpravodaje. Máme za sebou třetí, tedy předposlední rok volebního období naší obecní samosprávy. Ve sportovní hantýrce můžeme říci, že vbíháme do cílové rovinky. Nechávám samozřejmě především na Vás, jak vnímáte a hodnotíte naši dosavadní společnou práci zastupitelů obce. Za sebe konstatuji, že převážná většina závazků, s nimiž jsme se ucházeli o Vaši důvěru a mandát ke správě naší obce, je již zrealizována. Drásov suverénně potvrdil roli lídra našeho mikroregionu a navázal tak na tradici přirozeného spádového centra v oblasti školství či zdravotnictví. Neváhám tvrdit, že naše základní škola T. G. Masaryka je jak po stránce stavebně–technické, materiální i personální jednoznačně „tygrem“ venkovského základního školství a pro mnohé školy v okolí důstojným vzorem a reprezentantem moderního školství 21. století. Potvrzujeme, že kvalita vzdělávání i podmínky, ve kterých jsou či budou naše děti v drásovské škole vzdělávány, jsou absolutní prioritou našeho zastupitelstva. Dokládá to i právě dokončovaná adaptace 1. patra Obecního domu

na nové učebny I. stupně základní školy, kterou Vám představíme a slavnostně otevřeme na konci ledna. Obec se samozřejmě věnovala v letošním roce i dalším aktivitám – rozšiřujeme postupně nabídku lokalit pro novou bytovou výstavbu v obci, ať už na obecních či na soukromých pozemcích, s tím souvisí také diskuse a příprava rozšíření a dobudování inženýrských sítí, zejména nové čistírny odpadních vod a kanalizace. Příští rok hodláme věnovat také opravám a dobudování další občanské vybavenosti a infrastruktury, zejména dokončení, opravám a rozšíření místních komunikací včetně spojovacích chodníků do Maltostovic a Čebína. Moje poděkování patří na tomto místě koncernu Siemens, který významně modernizoval svůj drásovský závod. Tím byla vytvořena jednak nová pracovní místa a jednak se „naše fabrika“ stala největším a nejvýznamnějším průmyslovým podnikem a zaměstnavatelem na celém Tišnovsku. Na tomto místě ještě jedna poznámka k Tišnovsku – byl vytvořen svazek obcí Tišnovsko, který sdružuje čtyři desítky obcí a patří k největším v celém Jihomoravském kraji. Je poctou obci Drásov i mně osobně jako jejímu místostarostovi, že jsem byl jednomyslně zvolen do čela našeho

regionu. V těchto měsících zpracováváme strategický rozvojový plán Tišnovska, který se týká všech významných oblastí života obce Drásov a zejména našich rozvojových vizí. Pod hlavičkou regionu se budeme ucházet o podporu významných projektů z českých a zejména evropských fondů. Dotkneme se samozřejmě i ožehavých témat, jakými bezesporu budou doprava ( problém R43) či zdravotnictví a školství na Tišnovsku. Uvědomuji si však, že toto vydání obecního zpravodaje má již přispět k navození sváteční předvánoční atmosféry. Proto mi dovolte, abych na tomto místě vyslovil poděkování všem, kteří v tomto roce ať již jako zastupitelé, činovníci spolků či sportovních organizací anebo občané, přispěli svojí prací a pomocí k společenskému a duchovnímu životu Drásova. Mají můj obdiv v době „Vyvolených“ či „Big brotherů“ . Přijměte, prosím, ode mne i všech mých kolegů přání klidného prožití letošních Vánoc v kruhu Vašich nejbližších, do roku 2006 pak hodně zdraví, štěstí, osobní i pracovní pohody nám všem . Úspěšný rok 2006 našemu Drásovu přeje a Vás zdraví Mgr.Michal Hašek 1.místostarosta obce Drásov a poslanec PSP ČR

DRÁSOVSKÝ ZPRAVODAJ

2 VÁNOČNÍ SVÁTKY - MIKULÁŠ O životě a skutcích svatého Mikuláše existují rozsáhlé legendy, které se tradují v nejrůznějších podobách. Mikuláš se podle nich narodil kolem roku 250 či 260 na jihozápadě Malé Asie ve městě Patara v rodině zbožných a zámožných křesťanů. Po smrti rodičů rozdal vše chudým. Slavnou se stala následující legenda o jeho štědrosti: V Pataře žil jistý chudý soused, který měl tři dcery a dostal se do takových dluhů, že mu zbývalo jediné – prodat své dcery do nevěstince. Když se o tom dozvěděl Mikuláš, vhazoval otevřeným oknem do ložnice dívek tři noci za sebou peníze, kterými jejich otec nejen splatil své dluhy, ale ještě mu zbylo na věno pro všechny tři. Před vděčností lidí ve svém rodném městě pak Mikuláš

odešel do Svaté země. Při návratu z Palestiny byl Mikuláš jmenován biskupem ve městě Myra. Předtím, než se tak stalo, se totiž v Myře objevil anděl, který přikázal jmenovat na biskupský stolec prvního člověka, který vstoupí druhý den ráno do kostela. A tím prvním byl právě domů se vracející Mikuláš. Zpočátku pro své křesťanské přesvědčení trpěl, neboť vládnoucí císař Dioklecián křesťany pronásledoval; byl vězněn a nucen žít nějakou dobu ve vyhnanství. Teprve císař Konstantin v roce 313 povolil křesťanství. Mikuláš se tedy vrátil domů, kde se jako biskup proslavil svou horlivou obranou a šířením křesťanství. Mezi další svaté skutky patří pomoc námoř-

níkům a rybářům, kteří se octli na moři v nouzi, vzkříšení tří nespravedlivě odsouzených vojáků a zavražděných chlapců. Mikuláš také zajistil lidem potravu v době hladomoru, když zázračně rozmnožil obilí, díky kterému měli dostatek chleba, bránil vdovy, děti, všechny ukřivděné a pronásledované. Před smrtí navštívil Mikuláš Svatého Otce v Římě a na zpáteční cestě pobyl také v jihoitalském městě Bari, kam byly později přeneseny jeho ostatky. Zemřel ve věku okolo devadesáti let a byl pochován v Myře. Zázraky se děly i po jeho smrti – z hrobu vytryskly dva zázračné léčivé prameny. Mikuláš pomáhal i po své smrti nejen věrným křesťanům, ale i těm, kteří nepřijali křest a obraceli se k němu v nouzi o pomoc.

Představa Mikuláše jako světce, který v předvečer svého svátku nosí hodným dětem dárky, zkouší je z modliteb a bible, je typická pro katolické země. Dnes se dětí a rodičů většinou ptá, zda byly děti v průběhu roku hodné, nezlobily a poslouchaly rodiče a podle odpovědí je obdaruje mikulášskou nadílkou - ovocem a nejrůznějšími pamlsky. .Mikuláš nenavštěvuje děti sám, doprovází ho čert, s rohy, dlouhým červeným jazykem, kterému zvířecí podobu dodává chlupatý černý kožich a další nezbytné čertovské doplňky – ocas, řetěz a metla, kterou vyplácí nezbedné děti. Protiváhou čerta je anděl, který děti před čertem chrání. Anděl se dětem představuje v bílých šatech, s papírovými křídly a hvězdou na čele. Čert nikdy nenaděluje. Dětem naděluje s příslušným napomenutím pouze anděl. Mikuláš má mít nějaký pamlsek, různé čokoládové figurky, hračky, ovoce, všechno pak dává andělovi a pověřuje ho, aby to rozdal. Vždy nahlédne do moudré knihy, kde je vše zapsáno. Děti mají za oknem, pod polštářem, v síni, na klice punčošku, kde budou mít překvapení od Mikuláše. zdroj Internet

PŘIJDE K NÁM MIKULÁŠ?

PŘÍLEŽITOST PRO SLIBY

Blíží se pátý prosinec a vy ještě nejste zcela rozhodnutí, zda na svého tříletého Honzíka pozvat Mikuláše, či ne. Bojíte se, že by měl ze setkání s čertem trauma nebo si říkáte, že punčocha nebo bota za oknem naplněná dobrůtkami bude stačit. Chyba. Již za dva, tři roky bude pozdě. Honzík bude dobře vědět, že pod bílým vousem a dlouhou komží je tatínek nebo strýček, že ten ušpiněný rohatec v černém kožichu je starší kamarád ze sedmičky. Ošidíte tak svou ratolest o krásný zážitek, kdy s netrpělivostí a zároveň obavami vyhlíží záhadného svatého muže, který obchází děti a naděluje. Přijde sám? Nebo si přivede i čerty? Pozná, že zlobil maminku, že rozbil autíčko, dostane kus uhlí? Ale dnes si pokojíček uklidil. Ví to vůbec Mikuláš?

Mikulášova návštěva je i skvělá příležitost, jak odevzdat dudlík čertovi nebo slíbit, že hračky budou před spaním vždy na svém místě. Ale pozor. Návštěva by měla budit respekt, ale ne děs a hrůzu. Každé dítě má své hranice odvahy. Jiříkovi stačí, když čert zařinčí řetězem u dveří, zatímco odvážná Janička vydrží statečně i plácnutí čertovskou metlou. Je to sice hrůza, ale velký zážitek. Může se pak pochlubit dětem ve školce, že se ani trošku nebála. Nebo jen takhle maličko. POHÁDKA, NE NOČNÍ MŮRA Pro dospělého může být určitá dávka hrůzy příjemným šimráním v zádech, ale pro malé dítě je fantazie a realita totéž. Proto čtyřletý nezbeda prožívá pravou nefalšovanou hrůzu, když se ho snaží pekelník strčit do pytle a odnést od maminky, protože zlobil. Takže je velmi důležité domluvit se s čertem předem, by se pohádková návštěva nezměnila v noční můru. MIKULÁŠI, NA SHLEDANOU Mikuláš, čert i anděl k počátku prosince neodmyslitelně patří. Dostane se do ulic každého města, každé vesnice, každému dítěti nechá něco za oknem i v tom nejvyšším paneláku ve dvacátém patře. Pro malé dítě je to zázrak. A na dospělých je, aby nenechali Mikuláše i s jeho zázraky odejít někam do zapomenutí. Byla by to věčná škoda. Takže Mikuláši, za rok na shledanou. zdroj Internet

Pozvánka na sváteční vystoupení, které se uskuteční v kostele Povýšení sv. Kříže v neděli 25. prosince – tedy na Hod Boží vánoční v 17.00 hodin, vás všechny, nejen ty, kdo patří do farní rodiny. Přijďte společně sdílet radost, která je nám právě o těchto Vánocích nejvíc dána, radost z narození našeho Pána.


3 HISTORIE – pokračování z minulého čísla Konec první poloviny 19. století, bohatý na bouřlivé a vskutku převratné události celoevropského významu, přineslo mnoho nadějí a přinejmenším stejně tolik zklamání. V Drásově samotném nic dramatického, co by souviselo s velkým hnutím roku 1848, neprobíhalo a snad ani nikdo z jeho obyvatel se revolučního dění přímo neúčastnil. A přesto znamenal tento rok pro lidi v Drásově, stejně jako pro ostatní venkovské obyvatelstvo Rakouska, počátek velkých – vesměs pozitivních změn. Lze o nich hovořit i přesto, že mnohé snahy „konstitučního hnutí“ osmačtyřicátého roku skončily úplným nezdarem a následující desetiletí nového absolutismu, spojovaného se jménem ministra vnitra Alexandra Bacha, bylo pro mnohé v našem národě velmi těžkou zkouškou. Zůstanou-li však při hledání pozitivních výsledků roku 1848 nepovšimnuty všechny nové myšlenkové proudy, které už bylo možno umlčet jen na krátký čas, pak jistě nejvýznamnější reálnou změnou bylo vydání patentu o zrušení poddanství. Patent byl podepsán císařem Ferdinandem V. 7. září 1848 a později doplněn patentem ze 4. března 1849, který dále vyjasňoval praktické provádění vyvazování z poddanských povinností. Celá řada břemen byla zrušena bez náhrady, pouze z některých se byli rolníci nuceni vykupovat. Bez náhrady bylo zrušeno osobní poddanství a všechny dávky a služby, které z něho vyplývaly: služby sirotků, robota poddruhů a domkařů. Stejně byla zrušena i vrchnostenská moc nad selskými pozemky, což znamenalo, že se rolníci stali majiteli ať již zakoupených či nezakoupených statků. Poddanství však vázalo určitými povinnostmi také vrchnost. Majitel panství byl povinen podporovat poddané na nezakoupených statcích hospodářským nářadím, stavivem, v případě bídy potravinami a měl také povinnost chránit je před lichváři, přispívat na ranhojiče, porodní báby, na léčení nakažlivých a venerických chorob. Také tyto povinnosti vrchnosti byly zrušeny bez náhrady. Proti náhradě byly zrušeny desátky a robota. Některá práva a dávky byly prohlášeny za vykupitelné: moly být zrušeny proti náhradě, ale pouze na základě žádosti, která musela být na Moravě podána do 30. 5. 1850. Do této skupiny povinností patřily tzv. neměnitelné dávky odváděné kostelům, farám, školám a na jiné obecní účely a práva a dávky, které vyplývaly ze smluv o dědičných pronájmech, činžích, úrocích z půdy zemské a ze smluv o dědění majetku.

V Drásově probíhal výkup až do roku 1851. Postupovalo se podle výše zmíněných císařských patentů a podle ministeriálního předpisu z 27. června 1849, který upřesňoval způsob provádění patentů na Moravě. S každým rolníkem byla sepsána listina, v níž byla uvedena výše náhrady za robotní a jiné povinnosti – tzv. listina o vyproštění. Vyvázání bylo provedeno tak, že se jistým způsobem vypočítala cena dávek a výkonů za jeden rok, přičemž např. robota byla hodnocena maximálně třetinou námezdní práce. Tato roční hodnota náhrady byla vynásobena dvaceti, čímž byl získán čistý vyvazovací kapitál. Z této částky byla třetina odečtena na daně, které předtím odváděla vrchnost a na různé správní výlohy. Zbývající dvě třetiny dostal ten, který měl právo na dávky nebo výkony. Při výkupu z povinností, které byly zrušeny proti náhradě, platil poddaný z těchto dvou třetin pouze polovinu, zbytek platila země; při dávkách a právech, které byly prohlášeny za vykupitelné, platil poplatník celou dvoutřetinovou hodnotu. Celková částka, kterou se obyvatelé Drásova vykupovali z dřívějších povinností není, díky nezachovaným pramenům, známa. Ze závazku platit činži a odvádět sypaný oves veverskému panství se drásovští vykoupili sumou 257 zl. 30 1/3 kr. Vyvázání pozemků provedla roku 1851 okresní komise č. VII v Tišnově. Rozloha drásovských pozemků byla v této době 1808 jiter 73 čtverečních sáhů, což bylo něco přes 1040 ha. Z toho bylo 98,74 ha polí první bonitní třídy, 349,61 ha druhé bonitní třídy a 164,15 ha třetí bonitní třídy, celkem tedy 613,15 ha polností. Luk měli v Drásově 37,26 ha, z toho 12,01 ha patřilo do první a 25,25 ha do druhé třídy. Katastr Drásova měl dále 192,72 ha pastvin, 183,28 ha vysokého lesa, 7,41 ha zahrad a zbytek tvořila hospodářsky nevyužitá půda a zastavěná plocha. Koncem čtyřicátých let docházelo ke změnám ve veřejné správě. Nové obecní zřízení znamenalo pro Drásov zrušení úřadu rychtáře a purkmistra a zavedení voleného obecního zastupitelstva v čele se starostou. Nebyly to však jen nové hospodářské a politické poměry, které zaměstnávaly v polovině minulého století občany Drásova. V roce 1849 se museli vyrovnávat s následky velkého požáru, o rok později se v obci rozšířila epidemie cholery. Zrušení poddanství i přeměna struktury veřejné správy podstatně omezila přímý vliv majitele panství na události v obci. Svou roli hrálo i to, že Drásov nebyl sídlem velkostatku či statku, a že rozloha pozemků, které v Drásově přímo patřily Karlu Bedřichu

Schellovi z Vittinghoffu, tedy bývalý dominikál, byla velmi malá: 629 čtverečních sáhů, což bylo méně než čtvrt hektaru. Jistý vliv vyplýval ze stále trvajícího patronátního práva nad místním kostelem, které tradičně příslušelo majiteli tišnovského velkostatku. Drásov tehdy neměl samostatný farní úřad, ale byl lokálií tišnovské farnosti, což mimo jiné znamenalo, že zde žil trvale pomocný kněz. Tím byl od toku 1844 P. Karel Dědek, který se velmi zasloužil o hodnotnou duchovní správu obce. Za jeho působení byla také provedena řada oprav na kostele i jiném farním majetku. Roku 1851 byly vsazeny nové kostelní dveře, k nimž jeden drásovský občan daroval kamenný rám; za další materiál a práci bylo stolaři zaplaceno 55 zl., zámečníkovi 36 zl., kameníkovi 20 zl. a zednické práce přišly na 3 zl. K rozsáhlejším úpravám vnitřního vybavení kostela došlo v roce 1853, kdy byla nově vyzdobena kazatelna a dva postranní oltáře zasvěcené sv. Bernardovi a sv. Rodině. Na boční oltář sv. Rodiny byl téhož roku instalován obraz Panny Marie Růžencové, který namaloval brněnský malíř František Šťastný. V roce 1857 bylo za 95 zl. provedeno olíčení kostela. V opravách se pokračovalo i začátkem 60. let. V roce 1860 byla za 28 zl. vyměněna kostelní okna a o pět let později byly už nepoužitelné varhany nahrazeny jinými. Za 100 zl. koupené varhany nebyly sice úplně nové, ale byly dosud v dobrém stavu, jejich ladění přišlo na 42 zl.. Mezitím ovšem došlo k významné události: v roce 1859 byla drásovská lokálie povýšena na samostatnou farnost a prvním farářem byl ustanoven lokalista P. Dědek, který byl později, jako jediný z dosavadních správců farnosti, jmenován i děkanem. V Drásově působil až do roku 1890. Nedlouho po ustanovení farní správy v Drásově se změnil i patron kostela. Novým majitelem tišnovského panství se 21. června 1861 stal klášter v Marienthalu, který je zakoupil od dědiců Ludovicy Schellové z Vittinghoffu, vdově po Karlu Bedřichovi, za 480 00 zl. Starobylý cisterciánský klášter St. Marienthal v Saské Lužici, založený roku 1234, koupil více než 2000 ha rozsáhlého tišnovského panství s úmyslem obnovit klášter Porta Coeli v Předklášteří, což se po nelehkých přípravách podařilo až v roce 1901. V roce 1866 zasáhly i naši zemi události prusko – rakouského válečného konfliktu. Válka nepostihla jen obyvatele těch míst, kde se přímo bojovalo, ale připravila trápení i těm obcím, kudy procházely armády, ať již rakouské či


4 pruské. Mezi takové vesnice patřil i Drásov, kde byli obyvatelé nuceni ubytovat mnoho důstojníků a vojáků obou armád. Situace v obci byla zvláště tíživá po příchodu pruského vojska, kdy musela být škola přeměněna na nemocnici. Pruští vojáci do Drásova a do okolních obcí přinesli epidemii cholery, na kterou zemřelo i mnoho místních obyvatel. Obec vyčerpával nejen pobyt armád, ale i skutečnost, že v roce 1866 byla malá úroda, zásoby potravin se neustále zmenšovaly a mnoho obyvatel Drásova hladovělo. Po uklidnění situace a postupné nápravě škod bylo v Drásově koncem 60. let 83 domů, ve kterých žilo 341 žen a 301 mužů. Celkem tedy měla obec 642 obyvatel. Významnou událostí, která odpovídala zájmu většiny obyvatel Drásova, bylo postavení nové školní budovy. Velkou zásluhu na realizaci této myšlenky mělo tehdejší obecní zastupitelstvo v čele se starostou Josefem Vlasákem. Stavba byla zadána stavebnímu podnikateli Ferdinandu Smetanovi z Tišnova, který ji provedl v roce 1878 nákladem 10300 zl.. Ve stejném roce se občané dočkali i podstatného zkvalitnění cest uvnitř obce. V druhé polovině 70. let došlo vůbec k velkému vylepšení vzhledu Drásova a jeho okolí, přičemž důraz byl pochopitelně kladen na praktickou stránku prováděných úprav. K takovým užitečným činům patřilo vysázení ovocných stromů podél cest k sousedním obcím v roce 1879, kdy byl starostou zvolen František Ondráček. Cesta k Čebínu byla osázena jabloněmi, podél cesty k Malhostovicím byly vysázeny švestky.

V té době žilo v Drásově 634 lidí, což znamenalo, že během 70. let došlo k nepatrnému snížení počtu obyvatel. Starosta František Ondráček měl velkou zásluhu i na založení požárního sboru v Drásově. Jeho vznik si vynucovaly časté požáry a s tím spojená nutnost dobře organizované a materiálově kvalitně vybavené požární ochrany. Již dříve udržovala ze svých financí obec několik pomůcek potřebných k hašení, ale výbava nebyla dostatečná. Proto se obecní zastupitelstvo rozhodlo zakoupit novou čtyřkolovou ruční stříkačku od firmy Josef Hekl ve Vídni za 1005 zl.. Stříkačka i s příslušenstvím začala obci sloužit začátkem roku 1881. Nedlouho potom byl po nutných přípravách a vyřešení finančních otázek založen 10. května 1881 sbor dobrovolných hasičů. Zakládajících členů tohoto prvního spolku v obci bylo 34, prvním starostou sboru byl zvolen starosta obce František Ondráček. Existence sboru dobrovolných hasičů byla jistě i významnou společenskou událostí, ale nebylo zapomínáno ani na jeho hlavní úkol. V zájmu dobré přípravy členů bylo uspořádáno pětitýdenní cvičení. Výcvik prováděl za 50 zl. polský emigrant Braš z Králova Pole. Význam hasičského sboru ještě stoupl, když byla 21. června 1882, především zásluhou tišnovského advokáta dr. Václava Šíleného, pozdějšího zemského a říšského poslance, založena tišnovská župa. Tišnovsko však v 80. letech 19. století nežilo jen organizováním nového hasičského hnutí. Důležitou a pro celou oblast v mnoha směrech přínosnou

se ukázala stavba železnice z Brna do Tišnova. Budování této trati patřilo k tzv. prvnímu období stavby místních drah u nás. Už od poloviny století se uvažovalo o podobné stavbě, byla zvažována celá řada projektů a variant, které se od sebe značně lišily a z nichž mnohé by nebyly pro Drásov příliš výhodné. Drásovské obecní zastupitelstvo se snažilo ovlivnit projekt takovým způsobem, aby trať vedla co nejblíže obci a aby zde byla zřízena železniční stanice, zvláště poté, co se objevily zprávy, že se železnice Drásovu vyhne a povede kolem Čebína. Realizovaná varianta byla nakonec pro obec výhodná a Drásov se dočkal i vlastního nádraží. Se stavbou se začalo v roce 1884, z této původní trati se do nedávné doby zachoval úsek z čebínské vápenky do Tišnova, který sloužil jako vlečka. Celkový náklad na stavbu železnice, budovanou Společností státní dráhy, byl 1 540 700 zlatých. Dráha byla odevzdána veřejnosti 1. září 1885, ale slavnostní otevření se uskutečnilo až v neděli 6. září, kdy projel po trati do Tišnova první vlak s čestným hostem, c.k. polním maršálkem arcivévodou Salvátorem. Vlak zastavili i v Drásově, kde byl podobně jako v ostatních stanicích slavnostně uvítán většinou obyvatel obce. Cesta vlakem z Brna do Tišnova trvala v této době hodinu a půl, ale zdá se, že jízdní řád příliš dodržován nebyl. Přibližně ve stejné době, jako železniční stanice byl v Drásově zřízen také poštovní úřad.

července a v závěru vyšplhala teplota až na 30 °C. 12. srpna začaly v Drásově žně, za velkých veder, okolo 30 °C, skončily koncem měsíce. Celé září a říjen bylo pěkné babí léto, bez deště s příjemnými teplotami, ale od poloviny listopadu udeřila zima, mrazy až -9 °C, napadlo 10 cm sněhu. Začátek prosince byl teplejší, sníh roztál a Vánoce byly na blátě. Bude se totéž opakovat i letos po dvaceti letech? Určité souvislosti tomu napovídají. V Drásově žilo v roce 1985 1155 obyvatel, domů bylo 345 a přistěhoval se rekordní počet 42 obyvatel. Probíhala vnitřní úprava zdravotního střediska, náklady činily 188 tisíc Kč. Tehdejší JZD mělo 747 členů, z toho 392 žen. Stav hospodářských zvířat: 840 dojnic, 3818 prasat, 602 ovcí. Připomínkou a lahůdkou pro myslivce jsou tyto údaje: bylo uloveno 267 zajíců, 56 bažantů, 68 divokých králíků, 31 srnců, 8 srn, 17 srnčat a 12 kusů černé zvěře.

Rok 1965 byl zaznamenán kronikářem Otomarem Jurnečkou. Počasí bylo velmi nepříznivé, deštivé a chladné po celý rok. Osm měsíců v roce bylo srážkově nadprůměrných, teploty se držely pod normálem. Ještě 2. dubna byl ráno mráz -4 °C a 4. května téměř -3 °C. Rovněž i podzim byl chladný, 11. října bylo -2,3 °C a 22. října -6,3 °C a 24. listopadu dokonce -13 °C. Prosinec byl chladný, mrazivý, 30. prosince se rtuť teploměru zastavila na -13 °C, ale Vánoce byly bílé a mrazivé. Rok se vyznačoval malou úrodou třešní, jablek, výnosy pšenice 31 q, ječmene 29 q, brambor 92 q, jen cukrovky byla úroda vysoká 460 q. Ale teď jiné údaje. Počet radiopřijímačů byl 332, televizních přijímačů 235 a telefonních stanic 45. Do 286 domů bylo doručeno asi 32 tisíc dopisů, počet obyvatel činil 1124, ale narodilo se 12 dětí a přistěhovalo 18 osob. Kromě základních spolků jako Sokol, Myslivecký svaz a Požárníci byly

Ohlédnutí do nedaleké minulosti V našem drásovském zpravodaji si připomínáme události, které se staly v obci před mnoha lety, někdy desetiletími i staletími. Tentokrát se ohlédneme jen o dvacet a čtyřicet let zpět a zavzpomínáme, co se tenkrát událo. Je nás hodně pamětníků na tato léta, ale lidská paměť … Začneme počasím před dvaceti léty, jak jsou zaznamenány v obecní kronice prof. Františkem Podalem. Zima v roce 1985 byla mimořádně tuhá a dlouhá. Již 5. ledna byl mráz -25 °C a podobné mrazy trvaly až do 20. ledna. Pak přišla obleva, teploty se držely okolo 0 °C. Nová vlna mrazů přišla 3. února a 10. února bylo -21 °C. Tato zima trvala téměř do konce února, v závěru měsíce přišla obleva. Sněhová pokrývka byla až do poloviny března. Již 6. dubna byla první jarní bouřka a od 12. května panovala letní vedra. Zato červen byl deštivý, chladný (obdoba letošního roku). Letní vedra začala až v polovině


5 v činnosti také spolky Výbor žen, Československý červený kříž, Svazarm, Zahrádkáři a Osvětová beseda. Takže značná část našich občanů byla veřejně činná. Např. v Osvětové besedě se vyučovalo na hudební nástroje, akordeon, klavír, kytara a docházelo sem 58 žáků. V Drásově byla dvě kina, a to v sokolovně a v závodní jídelně MEZ Drásov.

A na závěr si dovolím připomenout kulturní perličku. V roce 1965 jmenoval tehdejší prezident Antonín Novotný drásovského rodáka Vladimíra Šmerala národním umělcem. Tento se narodil v domě č.p. 90 (domek Brodeckých, Čedlosy) a hrál v Praze v Divadle čs. armády na Vinohradech.

To byl krátký pohled do časů nedávných. Starším občanům Drásova to jistě oživilo vzpomínky a mladým snad přineslo seznámení s děním v naší krásné obci. V příštím zpravodaji opět pohlédneme do dob minulých, tak jak jsou zaznamenány v drásovských kronikách.

Josef Stibůrek, kronikář obce

DĚNÍ V OBCI Mnozí občané Drásova zaregistrovali nějaké práce a dění v lesoparku, kterou prováděla arboristická firma ze Křtin – ROMBO, která má nejen školení na tyto práce i v zahraničí, ale vlastní i registrační známku R v kroužku. Dostupné zmínky hovoří o lesoparku, který byl založen kolem roku 1890. Svědky z této doby jsou některé zbytky pařezů. Bylo by zajímavé zjistit z obecní kroniky další zajímavosti. Každopádně v dnešní propagované ekologické době to byla prozíravost předků, občanů Drásova. Zastupitelé usoudili, že parku je třeba věnovat nějakou údržbu pro nejmladší generaci. Zaměřili se tedy na pobyt pro mateřskou školu, potkávali jsme i školní výpravy, které si zde byly odpočinout po návštěvě „Drásovské že-

leznice“. U otevřeného ohniště se zde pořádají i menší oslavy. Z důležitých úkolů bylo zabezpečit, aby suché větve nemohly padat na návštěvníky, provedli jsme i jednu vazbu u rozštípnutého stromu. Závěrečný tvarový ořez bude dokončen v zimě příštího roku i s ošetřením dutiny po přesílené vylomené větvi u jasanu. Z dosadby bychom chtěli ještě provést výsadbu 5 ks stromků, méně obvyklých dřevin, javor babyka, lípa malolistá a ptačí třešeň. Posledně jmenované jsou populární při výsadbě v předhůří Alp. Při zámrzu musíme z pole zvládnout „kombajnovou výšku“ ořezu, tak abychom příliš neotevřeli porostní plášť a ještě jednu havarijní lípu. V parku se nachází prameniště. Byli jsme se podívat na exkurzi

v Rakousku a tůních a lesních jezírcích. Kladně lze hodnotit záměr obce napřed vyčistit a stabilizovat odtok od pramene i se zvýšenými prahy a teprve rozhodnout o tůňce, ve které se „ztrácí voda“. Určitým nedostatkem je málo estetický rozvod osvětlení, který je příchytkami zatlučen do stromů a měl by být na černých umělohmotných lanech. Při pracích jednáme i s jednotkou dobrovolných hasičů a povinném proškolení z bezpečnosti práce u řetězových pil a křovinořezů, na které máme licenci a při Evropské unii se bezpečnosti práce věnuje vyšší pozornost než u nás. Lze si jen přát, aby park sloužil k oddechu pro obyvatele, drobnému odběru kvalitní vody a pěkné zážitky v něm v Novém roce 2006. Ing Otakar Rada ROMBO - Křtiny

informuje Vzhledem k utváření nového pojetí školství se naše škola chce více přiblížit veřejnosti, a to nejen rodičům žáků, ale i Vám ostatním občanům, kteří jste již dokončili školní docházku. Je důležité, abychom pravidelně poskytovali informace o dění v tak velké instituci jakou škola bezesporu je. Budete se dovídat o změnách ve škole, nových způsobech výuky, životě žáků i o funkci školy jako veřejného zařízení. Hodnocení 1. čtvrtletí školního roku 2005/06 Celoročně opět probíhá soutěž jednotlivců o „drásovníky“- měna platná na ZŠ TGM Drásov. Za co může žák ZŠ TGM Drásov získat drásovníky? - plnění šk. povinností (0 – 4 zapomínky v měsíci) - aktivní účast na šk. akcích - reprezentace školy (sportovní soutěže, olympiády,...) - sběr pomerančové a citronové kůry - práce pro školu nebo třídní kolektiv - příspěvky do školního časopisu Obdržené drásovníky si každý může vyměnit za zboží (školní a sportovní potřeby, cukrovinky, upomínkové předměty, společenské hry,...)na burze konané ke Dni dětí. září - plavecký výcvik – žáci 2. a 3. roč. + MŠ (září – leden) - exkurze – Pracovní úřad Brno – 9. roč. (19. 9.) - rodičovské schůzky – info o průběhu šk. roku + nabídka kalendářů ZŠ TGM Drásov na rok 2006 (21. 9.) - fotbal Tišnov 6. – 9. ročník (22. 9.) - Den jazyků– téma Pohádka, účast 6. – 9. ročník (27. 9.) - žáci seznámeni s projektovým vyučováním Projektové vyučování


6

Snažíme se podporovat skupinovou práci. Upozorňujeme na propojení jednotlivých vyučovacích předmětů. V konečné fázi by žáci měli získat komplexní přehled nad danou problematikou. Nejzdařilejší projekty budou prezentovány v drásovské televizi, na internetu a uspořádá se z nich výstava (duben 2006). Projekty neznámkujeme, ale bodujeme (na bodování se podílí všichni členové předmětové komise). říjen - zahájena činnost kroužků (16 kroužků/213 žáků) - drakiáda – první stupeň (7. 10.) - dopravní výchova – 4. a 5. tř. (10. 10.) - příprava podzimní výstavy – první stupeň - Helloween (výstava dýní) a Dýňové speciality (kuchařka) – první stupeň - příprava kuchařky Energie na zimu (žáci 2. stupně) - první číslo školního časopisu s velkou celoroční soutěží V každém čísle uveřejněna soutěž, kde žáci uplatní poznatky z několika předmětů. Soutěž bude bodována, body se sčítají za celý rok a na nejlepší řešitele čekají hodnotné ceny. Hodnotí se nejen správné řešení, ale i nápaditost, originalita a způsob zpracování. 1. 2. 3.

cena – zboží v hodnotě cca 1000Kč dle zájmu výherce cena – zboží v hodnotě cca 500Kč dle zájmu výherce cena – zboží v hodnotě cca 300Kč dle zájmu výherce

listopad - podzimní výstava – „Barevný podzim očima dětí“ - suchá vazba (10. 11.) - hovorové hodiny + nabídka kuchařek Dýňové speciality + Energie na zimu (14. 11.) - recitační soutěž první stupeň (22. 11.)

Odkud čerpáme peníze na ceny a co je to KPŠ? Většinu financí čerpáme z KPŠ (Klub přátel školy), dobrovolné organizace rodičů a přátel školy. Žák se stává členem KPŠ, pokud zaplatí roční příspěvek 100 Kč (platí pouze jeden ze sourozenců). Hlavní část zisků KPŠ tvoří výtěžek z již tradičního školního plesu (konaného v únoru, letošní ples 18. 2. 2006). Na co se používají finance z KPŠ? - ceny na školních akcích (sběr, Den jazyků, Miss, soutěže,...), plavecký výcvik, lyžařský výcvik, kulturní představení, exkurze (např. Vídeň), výukové programy pro žáky (např. dopravní výchova), pomůcky pro žáky 1. roč. Veškeré další informace získáte na www.zstgm.drasov.indos.cz Projektové vyučování na ZŠ TGM Drásov Ve školním roce 2005 - 2006 jsme do výuky zařadili projektové vyučování. Každý ročník má zadané téma, na kterém pracují skupiny žáků v jednotlivých předmětech (český jazyk, dějepis, zeměpis, občanská výchova, rodinná výchova a výběrově cizí jazyk – v návaznosti na jednotlivá témata). Snažíme se podporovat skupinovou práci. Upozorňujeme na propojení vyučovacích předmětů. V konečné fázi by žáci měli získat komplexní přehled nad danou problematikou. Nejzdařilejší projekty budou prezentovány v drásovské televizi, na internetu a uspořádá se z nich výstava (duben 2006). Projekty neznámkujeme, ale bodujeme (na bodování se podílí všichni členové předmětové komise).

Témata: - 6. ročník - Lidé v pravěku a nyní - 7. ročník - Legendou k dnešku - 8. ročník - Obraz historie v literatuře - 9. ročník - Střetávání multikulturních světů ve 20. století

REKONSTRUKCE ŠKOLNÍ ZAHRADY Druhá polovina 20. století školním zahradám příliš nepřála. Považovány za cosi přežitého a nemoderního byly houfně likvidovány, aby ustoupily hřišti nebo parkovací ploše. Dnes prožívají svoji renesanci. Země západní Evropy vynakládají na získání školních zahrad značné úsilí i nemalé částky a mnohé na-

še školy litují, že se svých pozemků lehkovážně zbavily. Moderně pojatá školní zahrada může sloužit jako prostor pro řadu vyučovacích předmětů i zájmovou činnost, má obrovský význam vzdělávací, výchovný, estetický i relaxační. Znamená to ovšem upustit od tradičního „pěstování mrkve pro školní jídelnu“ a

přebudovat zahradu v přírodní učebnu s ukázkou řady biotopů v těsné blízkosti školy. Naše škola patří k těm šťastnějším, které nemusejí pozemek pro zahradu obtížně získávat zpět, bylo ale nutné přistoupit k jeho úplné rekonstrukci. Vypracovali jsme projekt, na jehož


7 základě jsme získali dotaci Krajského úřadu JMK na nákup rostlin a další úpravy. Práce na přebudování zahrady probíhají už více než rok a jejich naprostou většinu provádějí sami žáci v hodinách pracovních činností i na dobrovolných brigádách. Největší díl práce odvedli chlapci z letošních osmých tříd Jiří Beneš, Jakub Odehnal, Martin Brodecký, Martin Lechner a Jan Svejkovský (kterým tímto velice děkuji), pomáhají ale i mnozí jiní včetně dívek. Zatím jsme vybudovali záhon trvalek a cibulovin, skalku, oddělení léčivých rostlin, malý

sad i miniaturní zahradní jezírko, v němž jsme po prázdninách mohli pozorovat 14 druhů bezobratlých živočichů v různých vývojových stádiích. Drobným obratlovcům a hmyzu mohou sloužit za úkryt skuliny v suché zídce i speciální „hmyzí hotel“, vyrobený podle rakouské předlohy, ptáci najdou příležitost k hnízdění v nově založeném živém plotě, jen co keře trochu povyrostou. Nakonec dojde i na již zmiňovanou školní jídelnu. Od časného jara bude zahrada nabízet dostatečnou zásobu čerstvé petrželové natě, pažitky, zimní cibule,

libečku a dalších bylin. V další etapě počítáme se stavbou pergoly porostlé pnoucími rostlinami, které poskytnou stín pro učebnu v přírodě, dále pak s vybudováním několika stanovišť pro samostatný výzkum žáků. Ačkoliv je velký díl práce ještě před námi, podstatné změny jsou na pozemku vidět už dnes. Doufám, že už brzy se naše zahrada stane dalším z míst, na něž může být škola právem hrdá a děkuji všem, kdo nám při její úpravě jakkoliv pomohli či ještě pomohou. Mgr. Alena Dvořáková, ředitelka školy

ADVENTNÍ NEBO VÁNOČNÍ ZAMYŠLENÍ? Vlastně ani sám nevím. Jsou pohledy v životě člověka, které se časem mění. Jako dítě, stejně jako každého, mě zvláště oslovovaly Vánoce. Vánoce v sobě nesou kouzlo rozzářených dětských očí. Naše děti kolem vánočního stromečku, Boží Syn položený v jeslích a Boží dětství porušené zlem v životě každého z nás spolu úzce souvisí. Spíše to cítíme, než víme. Ale poslední dobou si více všímám adventu. Toto období ve mně nechává větší odezvu, než Vánoce. Říká se, že bez lásky člověk může žít, ale ne bez naděje. Advent, to je naděje. A myslím si, že stejný postoj v sobě nese každý člověk. Když se rozhlédnu kolem sebe, tak vidím shon, starosti a spěch, které směřují k vánočním svátkům. Vánoce jsou Boží blízkostí, která překonává temnotu našeho světa. Světlo, které září ve tmě. Je zde světlo, které v Betlémské noci zazářilo a stále svítí. „Temnota ho nepohltila“, jak říká evangelista Jan. Žít ve tmě je nelidské, ale máme zde plamen svíce, které od Betlémské noci ukazuje cestu. Kdo z nás chce žít jen v šeru svíčky? V tomto pohledu se dívám na Vánoce. Nejen advent mluví o Vánocích, že Bůh splnil svůj slib, ale Vánoce mluví o adventu, že Bůh svůj slib ještě splní. On nás nenechá žít jen v šeru svíce. On, který nám jednou přinese plné světlo, ve kterém už se nebude moci schovat žádná havěť. Advent je radostné čekání nejen Vánoc. Nad Vánocemi stojí ještě větší Boží slib. Nejen svíce, ale plné světlo slunce. „A co já?“, může se vydrat z mých rtů. „Jak bude vypadat můj život, až se ukáže v plném světle?“ Shon lidí, který vidím kolem sebe mi říká: „Vánoce se blíží a je třeba se zavčas připravit, jako se blíží i naplnění dalších Božích slibů a je třeba se připravit.“ Jiří Buchta, čebínský a drásovský farář

ČÍM NÁS BAVÍ TELEVIZE A KAM ZA ZÁBAVOU VYRAZIT… Co hýbe dnešním mediálním a televizním světem? Jakou úroveň televizní zábava má a kam se vlastně dnes mladý člověk může vůbec jít pobavit… „Fičák, každopádně, reality show“, jména jako např. Eva, Lena, Emil či Michal … a spousta jiných. To je jen pár slov z výčtu mnoha dalších, které dnes a denně slýcháme úplně všude a čteme ze všech novin a časopisů. Zkrátka nový fenomén dnešní doby – reality show naprosto ovládl naše televizní stanice. Zaslepil lidi před obrazovkou, troufám si říct, že napříč diváckým spektrem – od dětí až po babičky a dědečky. Ale jaká jiná zábava kromě TV se mladému člověku a nejen jemu vlastně nabízí?! Jít se někam pobavit, odreagovat… Každý z nás si pod těmito slovy představí něco jiného. Zní to naprosto jednoduše, ale tak prosté to vůbec není. Dnešní zábava pro mladé skýtá především nespočet mnoho různých diskoték a klubů, které ve velkých městech uvidíte na každém kroku a nebo naopak vstupy u mnoha těchto zařízení bývají dobře maskovány oproti okolním domům, aby nebyly moc rozpoznatelné. To jsou velká města, kde nejen ti mladí mají možnost jít ještě do kina, do

divadel, na nejrůznější koncerty, vernisáže, výstavy a spoustu dalších kulturních akcí … Možná mi namítnete, že na vesnici je toto uskutečnitelné taky. Ano je, ale není to tak časté. Většinou se nějaká výstava či koncert pořádá jednou za čas či k nějaké příležitosti. Divadla se také hrají spíše zřídka. Většinou to bývají amatérské divadelní kroužky nebo nějaký spolek ochotníků, parta lidí, která je do tohoto druhu zábavy zapálená a baví ji to. Věnují tomu svůj volný čas, procvičují paměť tím, že se učí své role a jezdí různě po vesnicích a sklízí úspěch. Potlesk, kterým je divák posluchač na konci představení odmění, by tito ochotníci určitě za nic nevyměnili a řádně si jej vychutnávají. Ale stále je tu ona otázka - „co ti mladí?“. Kam oni tedy vlastně chodí za zábavou a jaký druh zábavy preferují? Pokud se nějaká parta lidí domluví a vyrazí, tak má většinou auto zajištěné, aby se nemusela spoléhat na jiný druh odvozu, ale v dnešní době i taxík není žádný problém. Na vesnicích tolik možností a výběru jako ve městech není. Diskoték tu příliš není, ty se skutečně nachází v oněch městech. Další alternativou jsou klasické venkovské zábavy,

hovorově řečeno „čochy“ s živou kapelou. Tyto kapely obvykle mají svůj okruh fanoušků a příznivců, kteří vytrvale každý víkend na své oblíbence jezdí, ať už jedou jen za poslechem nebo si samozřejmě i zatančit do brzkých ranních hodin. U těchto zábav s živou kapelou bývá ještě navíc dobré to, že přes léto obvykle hrají někde venku na různých výletištích, prostranstvích k tomu vyhrazených a v zimě tedy po sokolovnách a kulturních domech. Diskotéky jsou povětšinou pod střechou po celý rok. To se pak mladý člověk musí vydat na technoparty, kde si může dělat naprosto vše, co se mu zalíbí a je dokonce i v sepjetí s přírodou, která tím ale zajisté velice trpí. Teď jsem to vzala s nadsázkou, neboť rok co rok každé letní prázdniny akce zvaná „CZECHTEK“ zaměstnává naše politiky a noviny. Na mysl mi vyvstává další otázka, o jaký druh zábavy vlastně lidé či mladí stojí? Nezačíná se preferovat bavení se doma v úzkém kruhu přátel či jen několika známých? Co ti mladí na těch diskotékách vlastně dělají? Posilněni pár „decinkami“ vína se pouští do víru tance a řádí hlava nehlava. Občas se stane, že si chlapci po několika pivech dají pěstní


8 souboj. To se pak všichni klidí z jejich blízkého okolí, aby též nepřišli k nějakému úrazu. Psát tady o tom, co se děje na diskotékách a zábavách, rozhodně nebudu a ani nechci. Jen jsem těmito pár řádky chtěla nastínit situaci, jak to vlastně vypadá s dnešní zábavou či všeobecně řečeno kulturou. Myslím, že to vnímá úplně každý z nás. Tak jak jsem naznačovala již v úvodu… Když si člověk zapne televizi, skrze onu obrazovku na něj srší neustálé hádky soutěžících – účastníků reality show. Jestliže zrovna nejsou zaměstnáni nějakým „smysluplným“ úkolem, že nemají čas si vytýkat své nedostatky a chyby typu „ty neděláš to a ty ono, ty po sobě neumíš uklízet…“. Zkrátka skutečně dobrý film by divák lačný ať už po komedii, hororu, scifi, přírodopisném dokumentu či poznávacím filmu musel hodně dobře hledat. A pokud ve svém hledání bude úspěšný a nalezne, tak vězte, že tomu bude v pozdních večerních hodinách.

Otevřeme-li si denní tisk či nejrůznější časopisy, tak se v nich dočítáme, jak předvolební boj o přízeň voličů je v plném proudu. Ale zkusme se zamyslet, neboť mezi těmi pány politiky a soutěžícími zavřenými ve vile určitou podobnost a možná i dost velkou, najdeme. Postupem času se hráči o velké sumy peněz začnou nesnášet, jde na ně ponorka, projevuje se velký nápor na psychiku a další jevy. Tyto určité prvky lze vypozorovat i u politiků. Aby uspěli u co nejvíce voličů, vytahují na sebe neustále „špinavosti“, co kdy která strana udělala, jak se zachovala špatně a občan této republiky už se pak ve všem tom dění přestává orientovat a neví, čemu má věřit. S nadsázkou řečeno, stejně jako mladí lidé v reality show mají svou strategii hry, jak zaujmout diváka, jak znejistit své protihráče, tak i politici mají strategii, jak a čím si udržet své stálé voliče a čím upoutat voliče nové. Co nesporně mají obě tyto strany společné na prvním místě a to jim neodepře vůbec

nikdo je to, že bojují o naši přízeň, přízeň lidí, kteří rozhodují o jejich osudu – tedy kdo vyhraje „pohádkových 11 milionů“ nebo která politická strana se ve volbách dostane do parlamentu . . . Možná vás napadá, proč píšu zrovna o zábavě mladých, o kultuře, reality show, když máme adventní dobu, čas čtyř týdnů, po který se připravujeme na Vánoce, nejkrásnější svátky v roce a co všechno se v adventní době dělá, jaké zvyky se dodržují a tak dále… Myslím, že takových článků a zajímavostí o adventu a vánočních svátcích jste již četli nespočetně mnoho a číst ještě budete. Proto jsem si pro tentokrát vybrala náměť zase z jiné oblasti, který je v těchto týdnech, možná i měsících hodně aktuální. Třeba i někoho z vás těmito pár řádky přiměji k zamyšlení se nad tou dnešní zábavou lidí, mladých, zkrátka úplně všech… Kdo ví?! A mějte pohodové Vánoce plné klidu, radosti, vnitřního štěstí a v roce 2006 ať Vás potkává jen to dobré!! Blanka Vojancová

SPORT Vážení sportovní přátelé volejbalu, po loňské úspěšné sezóně, která byla nejúspěšnější za poslední léta máme v současné době odehráno téměř polovinu z nového ročníku. „A“ družstvo mužů, které vyhrálo kvalifikaci a zajistilo si účast ve druhé lize je nyní po 14. kole na pěkném 3. místě. Jako nováček soutěže si vede velmi dobře a pokud bude ve svých výkonech pokračovat, má naději si své místo udržet. Obdobně se také daří našemu „B“ družstvu mužů, které postoupilo do 2. třídy krajského přeboru a po podzimní části je v této soutěži na 1. místě. Toto družstvo začíná bojovat o další postup a to do I. třídy krajského přeboru. Junioři byli úspěšné v baráži a proto mají možnost i letos hrát I. juniorskou ligu. Je to náročná soutěž, zvláště tehdy, když družstvo pronásleduje marodka a musí nastupovat i kadeti, aby se mohl zápas odehrát. Družstvo je po 14. kolech na 7. místě a v jarní části soutěže se bude

muset vyvarovat herních výkyvů, aby se vyhnuli zápasům o udržení v lize. Družstvo kadetů hraje pouze „Český pohár“ a můžeme říct, že si vede velmi dobře, protože je po 2. turnajovém kole na 1. místě. Na jaře sehrají ještě 3 turnaje a doufáme, že se jim zranění a nemoci budou vyhýbat a umístí se v popředí celorepublikového českého poháru. Do této soutěže se přihlásilo 9 kadetských družstev, z toho pouze jediné družstvo z Moravy. Český pohár se hraje systémem pěti dvoudenních turnajů – dva na podzim a tři na jaře. Družstvo žáků, po odchodu základní „šestky“do družstva kadetů se snaží o zlepšení postavení ve své skupině, ale z důvodu onemocnění tří hráčů se jim to nedaří tak, jak by si představovali. Bude ještě třeba hodně úsilí v tréninku, aby se podařilo postoupit o několik míst k v krajském přeboru žáků. Naši nejmladší žáci Vašek Jelínek, Jakub Olšar a František Podal se zúčastnili turnaje v MINIVOLEJBALU. Zde

prokázali, že volejbal již velmi dobře ovládají, protože z 26-ti družstev skončili na pěkném 7. místě. O průběhu všech soutěží se můžete informovat ve volejbalové nástěnce. Nejbližší turnaje se uskuteční 26. prosince od 9.00 do 16. hod. proběhne turnaj „juniorů“ a od 16.00 – 19.00 navazuje turnaj „veteránů“. Doufáme, že se tyto turnaje stanou součástí Vašeho svátečního programu a přijdete povzbudit juniory nebo veterány do příjemného prostředí tělocvičny základní školy. Na „Nový rok „ po skončení ohňostroje sehrajeme vzájemné utkání drásovských hráčů všech věkových kategorií. Pravidelná ligová utkání začnou probíhat od 14.ledna do 25.března 2006 každou sobotu, kdy se budou pravidelně střídat zápasy juniorů a „A“ družstva mužů. Na všechna tato utkání Vás co nejsrdečněji zveme a těšíme se na Vaše povzbuzování v drásovské tělocvičně. Antonín Klouda

TANEČNÍ KLUB V ROCE 2005 Přiblížil se konec roku a tím i čas na zamyšlení nad tím, co se nám v uplynulém období povedlo, kde máme rezervy a co by se dalo zlepšit… Naše činnost v uplynulém roce byla velmi bohatá a různorodá.. V lednu a únoru to bylo hlavně předtančení na zahájení plesů a předvedení tanečních ukázek na různých společenských akcích

nejenom v Drásově, Tišnově a okolí, ale i v Brně. Velmi úspěšný byl tradiční Country bál konaný v lednu v drásovské sokolovně a spolu s Tanečním kroužkem Drásováčkem jsme zajišťovali i základ programu na březnové sokolské akademii.

Časově velmi náročné bylo zorganizování 3. ročníku Festivalu tanečního mládí dětí a mládeže do 15ti let pro Jihomoravský kraj a kraj Vysočina. Vyhlašovatelem této oficiální akce byl tradičně Svaz učitelů tance ČR a Ministerstvo kultury ČR, hlavním organizátorem Taneční klub SOKOL Drásov a Taneční škola DANZA Brno. Záštitu


9 nad konáním festivalu převzal hejtman Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek, poslanec Parlamentu ČR Mgr. Michal Hašek a starosta města Tišnova Ing. František Svoboda. Tanečníci dětské a juniorské věkové kategorie soutěžili ve 4 tanečních disciplinách: v plesových formacích, disco formacích, parketových tanečních kompozicích a disco show formacích. Nejlepší tři předtančení v každé taneční disciplíně postupovala na Celostátní festival tanečního mládí do České Lípy. Součástí festivalu byla i samostatná soutěž v České polce, vyhlášená pro dětskou a juniorskou věkovou kategorii. Pro všechny účastníky byly připraveny pozornosti, pro vítěze zásluhou sponzorů hodnotné ceny a lze s potěšením konstatovat, že tato akce byla velmi úspěšná a nemalou měrou přispěla k dobré propagaci nejenom Tanečního klubu SOKOL Drásov. Naprostým nepochopením Sokola Tišnov, který nám omezil využití sokolovny jsme však prakticky týden před soutěží museli zajišťovat náhradní prostory pro 28 souborů a více než 600 tanečníků a jejich doprovodu. Naštěstí nám vyšel vstříc Sokol Brno-Královo Pole a zapůjčil halu na Vodové ul., kde se festival mohl v termínu uskutečnit. Naše velké poděkování v tomto případě patří starostovi města Tišnova p. Ing. Svobodovi, který nám pomohl dodatečně zajistit veškerá oficiální povolení a ohlašovací povinnosti vůči městské části Brno-Královo Pole.

Kašparcovou. Soutěžil v dětské kategorii v plesových formacích, kde se převedl s vystoupením: „Nebudeme sedět doma“, které jste měli možnost vidět i na zmíněné sokolské akademii. V samostatně vyhlašované soutěži párů v české polce v dětské věkové kategorii s přehledem vyhrál na dalšími třinácti účastníky drásovský pár Jan a Adéla Grycovi a v juniorskou věkovou kategorii vyhrál další drásovský pár – Roman Czepa a Michaela Páleníková. Další juniorský pár Tomáš Páleník a Eva Konečná získal 3. místo a všechny páry postup na celostátní kolo do České Lípy. Tam se v náročné konkurenci z celé republiky všichni rovněž dobře reprezentovali.

Festivalu tanečního mládí se zúčastnil i Taneční kroužek Drásováček, vedený Zdeňkou

V hlavní věkové kategorii se TK Drásov zúčastnil Mistrovství České republiky jednotlivců v České polce dvěma páry, které rovněž postupovaly do finálových soutěží. V náročné konkurenci 36 párů však letos na medailová umístění nedosáhl. Soutěže formací jsme se nezúčastnili z důvodu, že ne všichni členové klubu byli ochotni slevit ze svých osobních zájmů. Zdravé jádro klubu to mrzelo o to víc, že s připraveným soutěžním vystoupením bychom zcela určitě měli na medailové umístění. Jak se říká – možná příště a věřím, že omlazený klub v příštím období naváže na dobré výsledky a úspěchy v soutěžích, ke kterým bude přistupovat s větší odpovědností. Za umístění na všech soutěžích si určitě všichni drásovští tanečníci zaslouží

Vážení spoluobčané, příznivci fotbalu dovolte mi, abych Vás po téměř uplynulém roce seznámila s naší činností během roku 2005. 4.2.2005 jsme uspořádali druhý fotbalový ples za finančního přispění tradičních sponzorů /Obec Drásov, Potraviny Kohoutkovi, Luděk Horák, Ing.V.Rašovský, SIEMENS Drásov, M. Brodecký, F. Štursa, Zámečnictví Majer, Májek, Pitel M., Brodecký O., Podal J., Košík, CzepaIntertech, Hradský P., Pharm. Kvasnicová, Daniel J.,T. B. I. Praha, M. Řezník, A.Dvořáková, F.Císař, J.Homolková, MIKROP Čebín/. Z finančních prostředků získaných z této akce jsme opět zvelebovali areál fotbalového hřiště. V našem fotbalovém klubu máme stále 3 mužstva, a to mužstvo mužů, žáků a přípravky. A jejich umístění? Mužstvo mužů obsadilo po první polovině podzimní sezony v tabulce 7. místo, taktéž 7. místo obsadilo mužstvo žáků a

přípravka se umístila na krásném 4. místě. Podzimní část sezony byla zakončena slavností schůzí spojenou s občerstvením všech hráčů. Na sklonku jarní sezony jsme uspořádali tradiční turnaje. 4. 7. 2005 tradiční turnaj v nohejbale ve spolupráci s volejbalovým oddílem. 19. 6. 2005 proběhl turnaj přípravek, kde naši hráči obsadili pěkné 4. místo. 16. 7. 2005 tradiční turnaj mužů „O pohár obce Drásov“, kde se muži umístili na 2. místě. Následovala již nepopulární avšak velmi důležitá brigádnická činnost našeho fotbalového klubu ve třech etapách. Byly získány střídačky pro hráče, proto bylo zapotřebí jejich umístění v areálu hřiště, ukotvení, nátěry, které provedli žáci a prodloužení stříšek nad střídačkami. Provedli jsme opravu elektroinstalace v budově areálu hřiště, která již nebyla v dobré stavu.Bylo třeba stále udržovat travnatý povrch hřiště

gratulaci a přání další úspěšné taneční a soutěžní činnosti. Připomenu rovněž jistě úspěšné vystoupení všech tanečníků na tradičních drásovských krojovaných hodech. Ti z vás, které dění v obci zajímá si jistě nenechali ujít průvod více než 70ti krojovaných účastníků od těch nejmenších dětí až po dospělé a jsme velice rádi, že na hodech s námi tradičně v krojích tancují i mladí, kteří nejsou přímo v klubu zapojeni. A letos se nám krásně tancovalo na novém parketu, který se pořídil za významného finančního příspěvku Obecního úřadu Drásov,za což patří náš veliký dík. A naše výhledy do budoucna? V lednu nás opět čeká řada vystoupení při různých společenských příležitostech. Rádi bychom se zúčastnili dalšího ročníku Country soutěže: Stodola 2006 v Brně a rovněž tak i Mistrovství ČR v Chrudimi, které bude tradičně začátkem května. Při této příležitosti bych chtěla mezi nás pozvat mladé i starší, kteří by se chtěli naučit tancovat. Vůbec nevadí, že podle svého názoru nic neumíte a jste nešikovní – do souboru se chodí proto, aby jste se tancovat naučili a také pobavili. Závěrem nezbývá než přát sobě i ostatním, aby drásovské tancování bylo v dalším období alespoň stejně úspěšné jako dosud. Děkuji rovněž všem tanečníkům za vzornou reprezentaci, našim sponzorům za podporu a přízeň a všem společně přeji mnoho zdraví, spokojenosti a pracovních i osobních úspěchů v roce 2006. Marie Bělušová vedoucí TK Drásov

válením, zavlažování, dosetím trávy a stálým sekáním povrchu. Zde bych chtěla poděkovat správci areálu p.Kučerovi, který provádí údržbu trávníku sekáním a Obci Drásov za zapůjčení sekacího stroje. Travnatá plocha se během posledních let opravdu zkvalitňuje. Bez pomoci a ochoty těchto lidí a organizací by kvalita povrchu nebyla taková jaká je dnes. Nicméně povrch hřiště budeme nadále stále zlepšovat odplevelováním, dosíváním trávy a zavlažováním. 4. 9. 2005 byl uspořádám druhý zápas rodičů proti dětem přípravky.Myslím si, že toto nedělní dopoledne je vždy velmi pěkné, spojené se spoustou legrace,zejména při fotbalových „výkonech“ rodičů dětí. Na již tradiční hody v Drásově jsme sehráli celkem 4 zápasy. Přípravky, žáků, mužů a bývalých hráčů FC TJ SOKOL Drásov. Zejména zápas bývalých hráčů s mužstvem Dolní Chabry-


10 Praha 8 byl bezesporu velkým fotbalovým zážitkem. V průběhu měsíce října se mužstvo mužů podílelo na brigádách u tělocvičny ZŠ TGM Drásov.A další naše plány? Samozřejmě dokončení příprav nákupu materiálu na rekonstrukci koupelen

v budově areálu hřiště.Tento úkol plníme po částech již druhý rok, neboť finanční prostředky získáváme na tuto akci postupně. Nicméně doufám, že v roce 2006 se dobereme ke zdárnému konci. Jako tradičně pořádáme 28.1.2006 již třetí fotbalový ples, na který Vás tímto všechny srdečně zvu.

Závěrem mi dovolte, abych Vám všem, kteří máte drábovský fotbal v oblibě a stále nám „fandíte“ popřála krásné, pokojné vánoční svátky, hodně zdraví a osobních úspěchů v nadcházejícím roce 2006.

Milí spoluobčané, blíží se Vánoce a letos poprvé se v našem farním společenství pokoušíme o něco nového. Nacvičujeme s dětmi malé divadlo. Jedná se o část známé Renčovy Popelky Nazaretské, týkající se právě událostí v Betlémě. Máme v plánu proložit jednotlivé obrazy této scénky koledami, které bude zpívat náš kostelní sbor dospělých a na závěr celého svátečního programu zazpíváme známé Steckerovy koledy. Při tomto slavnostním setkání nám účast přislíbil pan Jan Beránek, hudebník a houslista z Tišnova, který s námi už po několik let tradičně prožívá Půlnoční bohoslužby a svými houslemi přispívá k tomu pravému svátečnímu naladění. (pozvánku na toto vystoupení najdete na str. 2) Ing. Alena Lavičková

Dopoledne na Štědrý den budou drásovské děti roznášet po domech Betlémské světlo.

INFORMACE Z OBECNÍHO ÚŘADU Na základě četných dotazů ohledně možnosti stravování ve školní jídelně a dále po dohodě s vedením školy, Obec Drásov nabízí spoluobčanům z řad důchodců následující možnosti: -odběr obědů v ceně 30,- Kč / 1 oběd -dovoz obědů do domu 8,- Kč/ 1 oběd / příplatek k ceně oběda/ Žádáme zájemce, kteří mají zájem o tuto službu , aby vyplnili anketní lístek.Ten je nutno odevzdat na OÚ Drásov nejpozději do 20.12.2005. Tato nabídka je součástí programu dotovaného z rozpočtu obce Drásov.

………………………………………………………………………………………………………………………… …. ANKETA ZÁJMU O ODBĚR OBĚDU ZE ZŠ TGM DRÁSOV Jméno a příjmení:

…………………………………………………………………..

Adresa:

………………………………………………………………….

Cena 1 oběda je 30,- Kč. Dovoz obědu á 8,- Kč

* mám zájem

Odevzdejte na OÚ Drásov nejpozději do 20.12.2005 *nehodící škrtněte

* nemám zájem


11

Jakpak bylo u nás doma?

Zastupitelé obce přejí příjemné a pohodové prožití svátků vánočních a do nového roku 2006 především hodně zdraví, štěstí a osobní pohody.


12

Vánoce Drásov 2005 4.12.

10.30- 16 Mikulášská jízda - Zahradní železnice Drásov 9.30 Mikulášská besídka ZŠ TGM Drásov

5.12.

5.12.

17.00 Mikulášská nadílka pro děti pod vánočním stromem " Mikuláš na koni " - TJJ LUCKY Drásov

6.12.

10.00 Mikulášská nadílka MŠ MŠ Drásov

10.12.

18.00 Šest žen Jindřicha VIII divadelní představení Divadelní spolek Vosmikráska Lažany - sokolovna Drásov

18.12.

15.00 Vánoční besídka s Večerníčkem - vystoupení dětí sokolovna Drásov

21.12.

15.30 Vánoční besídka v MŠ Drásov MŠ Drásov 8.00 Vánoční besídka 1. stupně ZŠ + sportovní utkání ZŠ TGM Drásov

22.12.

24.12. 24.12.

24.12.

dopoledne

děti budou v obci roznášet Betlémské světlo

16.30- 17.30 Vánoční koledy tradiční vystoupení kapely na různých místech v obci 17.00 První vánoční bohoslužba se zpěvem koled vystoupí chrámový sbor dospělých - kostel Povýšení sv. Kříže

25.12.

8.00 Slavnostní mše svatá se zpěvem vánočních pastorel chrámový sbor dospělých - kostel Povýšení sv. Kříže

25.12.

17.00 Popelka Nazaretská - jesličková scénka dětí Steckerovy koledy s doprovodem varhan a houslí chrámový sbor dospělých - kostel Povýšení sv. Kříže

26.12.

9.00 Štěpánský volejbalový turnaj juniorů 16.00 Štěpánský volejbalový turnaj veteránů tělocvična ZŠ TGM Drásov

26.12.

18.00 Posezení u cimbálu -Cimbálová muzika Brno sokolovna Drásov

1.1.

12.00 – 16.00 První jízda v novém roce na "zahradní železnici "

1.1.

17.00 Novoroční ohňostroj fotbalové hřiště TJ SOKOL Drásov

1.1.

18.00 Novoroční "máčka" - volejbalové utkání všech generací tělocvična ZŠ TGM Drásov o vánočních svátcích bude v kostele Povýšení sv. Kříže vždy po bohoslužbě v provozu slavnostní betlém

OBEC DRÁSOV. Číslo 2 Prosinec 2005

Recommend Documents