OBCHODNÍ REJSTŘÍK A JEHO VÝZNAM

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

OBCHODNÍ REJSTŘÍK A JEHO VÝZNAM (The Business Register and its Relevancy) Bakalářská

Autor:

práce

Hana Štrymplová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Markéta Hlavicová

Duben, 2011

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 30. dubna 2011 Hana Štrymplová

Poděkování Ráda bych poděkovala paní Mgr.Markétě Hlavicové za její odborné vedení bakalářské práce. Také mé poděkování patří Ing.Květoslavě Milerové vedoucí odboru Krajského ţivnostenského úřadu za odbornou konzultaci. Autorka práce děkuje oponentovi JUDr.Michalu Mědílkovi za objektivní a příznivé posouzení textu.

Anotace Bakalářská práce s názvem „Obchodní rejstřík a jeho význam“ analyzuje právní úpravu obchodního rejstříku a rejstříkového řízení v České republice. Obchodní zákoník a občanský soudní řád, coţ jsou klíčové předpisy, se vrací k tradičnímu označení veřejného seznamu, do kterého se zapisují podnikající subjekty, eventuelně jiné osoby. Práce zmiňuje rovněţ praktické otázky o rejstříkovém řízení, tj. v řízení, ve kterém podnikatel podává návrh na zápis a dokládá k němu příslušné dokumenty a listiny. Práci přisuzuji volně analyticko-popisnou metodu doplněnou o postřehy z praxe a současné problémy elektronizace obchodního rejstříku.

Annotation The thesis named “The Commercial Register and its importance” analyzes the legal form of the Commercial Register and the Register proceedings in the Czech Republic. The Commercial Code and Civil Procedure Act, being the key regulations, are returning to its traditional description as Public List, into which the business or perhaps even other entities are recorded. The thesis also mentions functional matters of Register proceedings, i.e. proceeding in which the entrepreneur files a proposal for entry adding all respective documents and records. The thesis attributes free analytically descriptive method completed by the real observation as well as the current problems of digitalization of the Commercial Register.

OBSAH ÚVOD……………………………………………………………………………. 1 1.

HISTORICKÝ EXKURS PRÁVNÍ ÚPRAVY OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU A SOUČASNÝ PRÁVNÍ STAV……. 3

2.

OBCHODNÍ REJSTŘÍK JAKO VEŘEJNÝ INFORMAČNÍ PODNIKATELSKÝ SEZNAM A JEHO ORGANIZACE…………… 7

2.1

DEFINICE A VÝZNAM OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU……………….. 7

2.2

FUNKCE OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU………………………………... 9

2.2.1 Informativní funkce………………………………………………………. 9 2.2.2 Korektivní funkce………………………………………………………… 10 2.2.3 Funkce zajištění právní jistoty……………………………………………. 11 2.3

STRUKTURA OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU…………………………... 12

2.4

INSTITUT EVROPSKÉHO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU……………. 16

2.5

REJSTŘÍKOVÝ SOUD………………………………………………….. 16

3.

SUBJEKTY ZAPISOVANÉ DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU……. 18

4.

ŘÍZENÍ VE VĚCECH OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU (REJSTŘÍKOVÉ ŘÍZENÍ)……………………………………………... 20

4.1

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA………………………………………. 20

4.2

ZAHÁJENÍ REJSTŘÍKOVÉHO ŘÍZENÍ………………………………. 21

4.2.1 Zahájení ex offo (soudem)………………………………………………... 21 4.2.2 Zahájení na návrh…………………………………………………………. 24 4.3

NÁVRH A JEHO NÁLEŢITOSTI………………………………………. 25

4.4

ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ……………………………………………………. 28

4.5

PROVEDENÍ ZÁPISU DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU SOUDEM… 29

4.6

VÝMAZ Z OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU……………………………… 33

5.

ELEKTRONIZACE OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU A NÁVRHY DE LEGE FERENDA…………………………………… 35

ZÁVĚR…………………………………………………………………………... 38 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ……………………………………………. 40

ÚVOD Obchodní rejstřík jakoţto jeden z klíčových obchodních nástrojů obchodního práva hraje v ţivotě (a nejen v obchodní sféře) důleţitou roli. Je legitimním a oficiálním zdrojem hodnověrných informací a podkladů, které si kladu za cíl poskytnout podnikatelským subjektům, orgánům státní správy a samosprávy, jakoţ i celé veřejnosti, nezbytné a pravdivé údaje o podnikatelském subjektu. Evidence takových informací přispívá k transparentnosti a téţ také právní jistotě v podnikatelském prostředí. Základní funkcí obchodního rejstříku je tedy ta informační, je na nás, zda si chceme vyhledat obchodní informace o našem potenciálním obchodním partnerovi nebo provést obchod bez znalostí těchto informací. Význam obchodního rejstříku pro rychlý a bezpečný obchodní styk je zabezpečován zvlášť principem publicity. Principem publicity v materiálním slova smyslu nebo téţ principem veřejné důvěry (víry) rozumíme řešení právních účinků zápisu v obchodním rejstříku, které je vedeno především zájmem o ochranu dobré víry třetích osob. Princip publicity ve formálním slova smyslu pak značí rozsah přístupnosti evidence pro veřejnost, coţ je také důleţitý nástroj. Z úvodního textu si tedy můţeme dovodit jiţ prvotní charakteristiku obchodního rejstříku. Je veřejným seznamem, do něhoţ jsou zapisováni povinně nebo dobrovolně podnikatelské subjekty nebo jiné formy obchodní organizace a taktéţ další skutečnosti, které se těchto subjektů týkají a které tak mají význam pro bezpečnost obchodních vztahů. Agendu na úseku obchodního rejstříku vedou a vykonávají specializovaná oddělení krajských soudů (rejstříkový soud) a zápisy, změny a další „aktivní pohyby“ v obchodním rejstříku realizují v tzv. rejstříkovém řízení, které je upraveno zejména občanským soudním řádem jakoţto zvláštní druh soudního řízení a dále pak obchodním zákoníkem. Následující práce si klade za cíl popsat aktuální právní úpravu a poukázat na současné problémy ve věcech obchodního rejstříku, zejména pak na jeho elektronizaci a digitalizaci. Práce je rozdělena do 5 kapitol. První z nich pojednává o nástinu historického exkurzu právní úpravy podnikatelského rejstříku, v závěru pak stanovuje současný právní stav s vyjmenováním klíčových právních předpisů. Následující část hovoří o teoretických otázkách obchodního rejstříku. Po základní charakteristice a významu tohoto veřejného informačního aparátu hovoří o jeho funkcích a posléze se zabývá jeho strukturou. V neposlední řadě je téţ zmíněn institut Evropského obchodního rejstříku a rejstříkového soudu samotného, tedy jeho příslušnost a náplň práce a další agendy. 1

Třetí kapitola jen stručně vyjmenovává subjekty, které se do obchodního rejstříku zapisují, zatímco čtvrtá kapitola se jiţ komplexně věnuje řízení ve věcech obchodního rejstříku (tzn. rejstříkovému řízení). Při této příleţitosti zmiňuji i některé praktické otázky, zejména pak ty, které se týkají zahájení řízení na návrh, jak se návrh podává a co obsahuje a jak se samotný zápis do obchodního rejstříku provádí. Poslední kapitola se věnuje aktuálnímu tématu, a to elektronizaci obchodního rejstříku a jeho úvahám de lege ferenda. Domnívám se, ţe práce má spíše praktický přínos, tj. klade si za primární cíl metodicky napomoci budoucímu podnikatelskému subjektu při zápisu svých údajů do obchodního rejstříku.

2

1.

HISTORICKÝ EXKURS PRÁVNÍ ÚPRAVY OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU A SOUČASNÝ PRÁVNÍ STAV Pokud nahlédneme do minulosti právní úpravy obchodního rejstříku v evropských

zemích, tak jakousi právní neucelenou normou je Colbertovo nařízení o pozemním obchodě z roku 1673. Nařízení, mimo další, totiţ zakotvovalo povinnost obchodníků předloţit k registraci tajemníkovi obchodního soudu výtah ze společenské smlouvy. Nařízení dokonce stanovilo údaje, které měly být uveřejněny, jednalo se o jména a podpisy, bydliště společníků a jejich přezdívky. Nutno ale říci, ţe úprava se ukázala v praxi jako nedostatečná a zůstala tedy bez náleţitého respektu. Napoleonský obchodní zákoník z roku 1807, který bývá označován jako první evropský obchodní zákoník, byl v mnoha směrech poplatný zmíněnému nařízení z roku 1673, v důsledku toho obsahoval stejné, respektive podobné prvky, jaké byly obsaţeny v nařízení. Tak například podle čl. 42 tohoto zákoníku musel být „výtah ze společenské smlouvy veřejné obchodní nebo komanditní společnosti odevzdán do patnácti dnů od podpisu tajemníkovi obchodního soudu, aby jej zapsal do rejstříku a na dobu tří měsíců vyvěsil v jednací síni.“ Tyto formality musely být podle třetího odstavce dotčeného ustanovení dodrţeny pod sankcí neplatnosti ve vztahu ke společníkům, ale jejich nesplnění nemohlo být společníky namítáno vůči třetím osobám. „Jiţ na tomto ustanovení lze spatřovat formulaci principu publicity.“1 Následující článek jiţ uvozoval výčet obsahových náleţitostí výtahu: identifikační údaje o společnících kromě akcionářů a komanditistů, firmu společnosti, údaje o společnících, kteří byli oprávněni k řízení, výši splacených vkladů, okamţik vzniku a skončení společnosti. Obchodní rejstřík v současném pojetí zavedl jiţ obecný zákoník obchodní č. 1/1863 ř. z. s účinností od 1. července 1863, a to jako evidenci kupců a obchodních společností. Obchodní rejstřík tehdy definoval Malovský-Wenig2 jako „veřejné knihy, do kterých se zapisují důleţité skutečnosti právnické týkající se kupců a obchodních společností, za tím účelem, aby byly učiněny veřejně známými a aby byly vedeny v patrnosti.“ „Uvozovací zákon o obchodním zákoníku současně zrušil, aţ na výjimky, předchozí evidence vztahující

1 2

PELIKÁNOVÁ, I. Obchodní právo 1. 1. vyd. Praha : ASPI, 2005., s. 426 MALOVSKÝ-WENIG, A. Příručka obchodního práva. Československý Kompas, Praha, 1947, s. 65

3

se k předmětům obchodního zákoníku, zejména merkantilní a směnečné řády, podle kterých se vedly evidence o některých údajích významných pro bezpečnost obchodu.“3 Regulace obchodního rejstříku ve výše uvedeném všeobecném obchodním zákoníku, která platila na našem území aţ do roku 1950 navazovala na jiţ zaţitou rakouskou tradici. V 50. letech 20. století spolu s transformací politické situace došlo však ke změně v právní úpravě týkající se obchodního rejstříku. Novým zákonem č. 100/1950 Sb. byl zaveden institut tzv. podnikového rejstříku, který tak nahradil stávající rejstříky obchodní a společenstevní. Dovolím si ovšem podotknout, ţe vzhledem k omezenému počtu ekonomických subjektů a téměř neexistenci soukromých podnikatelů a soukromých obchodních společností, byl význam obchodního rejstříku téměř ţádný. Prováděcím předpisem k tomuto zákonu bylo nařízení ministra spravedlnosti č. 124/1950 Sb., kterým se vydávají některé podrobnější předpisy o podnikovém rejstříku. V druhé polovině roku 1964 však veškerou právní úpravu problematiky obchodního rejstříku převzal zákon č. 109/1964 Sb., tedy nám dobře známý hospodářský zákoník, včetně prováděcí vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 114/1964 Sb., o podnikovém rejstříku. Právní úprava podnikového rejstříku pak byla doplněna zákonem č. 72/1970 Sb. Hospodářský zákoník a k němu modifikující zákon převzal právní úpravu podnikového rejstříku takřka bez změn. V souvislosti s hospodářským zákoníkem si dovolím zmínku tehdejšího principu subsidiarity, který spočíval v tom, ţe do rejstříku mohl nahlíţet jen ten, kdo projevil právní zájem (§ 110). Rozšíření principu publicity přinesl aţ zákon č. 103/1990 Sb. Institut současného obchodního rejstříku se vyvinul takřka ze dne na den k 1. únoru 1992 transformací z marginální podoby bývalého podnikového rejstříku. Právní úprava navazovala na československou úpravu předválečnou (dokonce i číslováním spisů a rejstříku), v níţ byly obsaţeny i prvky úpravy německé.4 Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., který byl schválen v roce 1991 ovšem opustil dosud pouţívaný pojem „podnikový rejstřík“ a vrátil se k tehdejšímu obchodnímu rejstříku. Je nutné podotknout, ţe modernizace podnikatelských předpisů (tedy současný obchodní zákoník a pojetí obchodního rejstříku) přinesla okamţité ovoce. Obchodní rejstřík byl vystaven velikému zájmu a náporu podnikatelské aktivity v České republice. Nutno objektivně dodat, ţe od samého počátku jeho moderního vývoje obchodní rejstřík takřka nezvládal plnění své role, a to jak z důvodů organizačních, tak i personálních.

3 4

ŠTENGLOVÁ, I. Obchodní rejstřík po novele. 1. vyd. Praha : ASPI, 2005., s. 11 MYSLIL, S. Právní úprava obchodního rejstříku. Bulletin advokacie, 10/2002, s. 22

4

Po pěti letech (v roce 1996) byl obchodní zákoník účelně novelizován. Novelizace spočívala v tom, ţe agendy obchodního rejstříku byly přeneseny na oddělení krajských soudů ze soudů okresních. Krajské soudy ovšem v této době byly zahlceny svými agendami, které se týkaly především arbitráţí. Zásadní změna v urychlení vyřizování agend tak nenastala. Rejstříkové krajské soudy navíc rozhodovaly nejednotně, s neodůvodněnými právními rozhodnutími a bez kvalifikovaného personálu. Byly rovněţ nejednotné jejich poţadavky na prokazování zapisovaných skutečností. Aţ v roce 2000 se činnost rejstříkových soudů značně zkvalitnila a rejstříková řízení se tak urychlila. Zásadní novela obchodního zákoníku, která se váţe k institutu obchodního rejstříku pochází z roku 2005. Novela obchodního zákoníku, přijatá pod zákonem č. 216/2005 Sb., vázala dobrovolný zápis fyzické osoby podnikatele do obchodního rejstříku na to, zda má trvalý pobyt nebo bydliště v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. „Tato formulace byla nepřesná a byla v rozporu s jednou ze základních svobod tvořících základ vnitřního trhu Evropského společenství, svobodu usazování. Proto byl dřívější text nahrazen tak, ţe fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou občany České republiky nebo některého z členských států Evropské unie anebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, se mohou zapsat do obchodního rejstříku, pokud o to poţádají. To platí obdobně pro fyzické osoby, které jsou podnikateli a mají v některém z uvedených států trvalý pobyt. Pokud jde o povinný zápis dalších osob do obchodního rejstříku, tak pod ustanovení § 34 odst. 1 písm. d) lze zahrnout jak právnické osoby, tak i osoby fyzické, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis.“5 Je nutno také zmínit právo Evropských společenství a Evropské unie, jelikoţ unijní právo je postaveno na myšlence svobodné hospodářské soutěţe a právního demokratického státu. Logickým důsledkem v této souvislosti je proti i přijetí myšlenky nezbytnosti transparentnosti podnikatelských struktur. Prvním právním nástrojem se v tomto důsledku stala Směrnice o obchodních společnostech č. 68/151/ES. Členské státy na základě této směrnice harmonizovaly své zákonodárství a v současné době tedy v kaţdém členském státě existuje institut, který má pojetí obchodního rejstříku. Pak ještě existuje Evropský obchodní rejstřík jako nástroj integrace, přičemţ ale ten bude zmíněn později. Nutné zmínit i novelizaci této směrnice č. 2003/58/ES, která předpokládala elektronizaci obchodních rejstříků členských států. 5

PLÍVA, S., ŠTENGLOVÁ, I., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník : komentář. 12. vyd. Praha : C. H. 2009., s. 67

5

Beck,

Současná právní úprava obchodního rejstříku je tedy obsaţena především v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění. Řízení ve věcech obchodního rejstříku a jeho organizační zabezpečení pak upravuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, vyhláška č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku, nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o obchodním věstníku v platném znění a rovněţ téţ také instrukce Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává Vnitřní a kancelářský řád pro okresní a krajské soudy č. j. 505/2001-Org v platném znění. Poplatky za řízení ve věcech obchodního rejstříku pak upravuje zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Kromě toho se obchodního rejstříku dotýká celá řada dalších právních předpisů a prováděcích předpisů k nim, které konkrétní osoby (popřípadě i které údaje) nad rámec stanovený v obchodním zákoníku se zapisují do obchodního rejstříku. Jako příklad lze zmínit zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa ţelezniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (zákon o Českých drahách). V České republice je právní úprava obchodního rejstříku obsaţena především v ustanovení § 3 a dále v ustanovení § 27 aţ § 34 obchodního zákoníku, určení soudů pověřených vedením obchodního rejstříku (určení soudů jakoţto soudu rejstříkových) a příslušná potřebná procesní ustanovení jsou obsaţena zejména v ustanovení § 200a aţ § 200d občanského soudního řádu. Přechodná ustanovení obsahuje § 768 obchodního zákoníku.

6

2.

OBCHODNÍ REJSTŘÍK JAKO VEŘEJNÝ INFORMAČNÍ PODNIKATELSKÝ SEZNAM A JEHO ORGANIZACE

2.1

DEFINICE A VÝZNAM OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU Obchodní zákoník se vrací k tradičnímu označení veřejného seznamu, do něhoţ se

zapisují podnikatelé, eventuelně jiné osoby a nazývá ho obchodním rejstříkem. Z dřívějšího historického exkurzu je patrné, ţe institucionálně byl obchodní rejstřík nazýván rejstříkem podnikovým. Legální definice obchodního rejstříku je obsaţena v ustanovení § 27 odst. 1 a zní – „obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě.“ Druhý odstavec dotčeného ustanovení zakotvuje organizační rámec agendy vedení obchodního rejstříku, a to v tom smyslu, ţe „obchodní rejstřík vede k tomu zvláštním právním předpisem určený soud.“ V praxi se jedná o krajský soud, kterému se podle obchodních zvyklostní přikládá antonymum jako soud rejstříkový. Uţívá-li se tedy pojmu soud rejstříkový, jsou jimi všechny krajské soudy a Městský soud v Praze, který má postavení krajského soudu. Věcně příslušným k vyřizování věci je krajský soud v jehoţ obvodu je obecný soud podnikající fyzické nebo právnické osoby, které se zápis týká. Hlava třetí první části obchodního zákoníku tak upravuje regulaci právních vztahů ve věcech obchodního rejstříku, které se svou povahou vymykají ostatním oblastem právních vztahů, upravených obchodním zákoníkem. „Obchodní zákoník upravuje soukromoprávní vztahy, vedení obchodního rejstříku je veřejnoprávní věcí, jde o státem uloţenou registrační povinnost podnikatelů. Projevuje se to například tím, ţe obchodní společnost nabývá právní subjektivity teprve zápisem do obchodního rejstříku, nikoli dokončením všech úkonů spojených se zaloţením společnosti, tedy právních úkonů soukromoprávního charakteru. Další odlišností, kterou je třeba při výkladu norem o obchodním rejstříku vzít v úvahu, je to, ţe jde často o normy procesního charakteru, které upravují podmínky, za kterých lze zápisy v rejstříku provést. Obchodní rejstřík je sloţen ze dvou částí, jednak vlastního registru osob v něm zapsaných (výpis z této části má povahu veřejné listiny), a jednak sbírkou listin, které jsou zapsané osoby povinny do obchodního rejstříku zaloţit. Obchodní rejstřík je bez omezení 7

veřejně přístupný.“6 Je zajímavé, ţe současná česká platná právní úprava má podobné charakteristické rysy, jako úprava v Německu a Rakousku. I tímto je dán společný rys, který zde byl v případě úpravy rakousko-uherské. Údaje se v obchodním rejstříku evidují s několikerým účelem, a to: a) obchodní rejstřík je veřejnoprávní evidence, která slouţí státní správě pro zjišťování a kontrolu podnikatelů a jejich činnosti, b) zajišťuje informovanost veřejnosti a poskytuje tím základní vstupní informace pro soukromé obchodování, ale i investování, c) zakládá účinky některých právních jednání, v některých případech vlastní zápis do obchodního rejstříku způsobuje vznik, případně zánik některých právních skutečností. Je nutné podotknout, ţe v současné době je jiţ obchodní rejstřík, respektive ta část, ve které jsou zaneseny zákonem stanovené údaje o podnikatelích, veden pouze a jen v elektronické podobě. Zahájena byla rovněţ také i elektronizace sbírky listin, i kdyţ tato etapa je během na delší trať. Smysluplný význam obchodního rejstříku se odráţí ve dvou principech, které dále rozvedu: a) princip formální publicity – je vyjádřením veřejnosti obchodního rejstříku, na jeho základě je obchodní rejstřík přístupný kaţdému, kaţdý do něj tak můţe nahlíţet a b) pořizovat si z něj kopie či výpisy (ustanovení § 28 odst. 1 obchodního zákoníku), na ţádost vydá rejstříkový soud listinný úředně ověřený opis zápisu nebo listiny uloţené ve sbírce listin nebo potvrzení o tom, ţe konkrétní údaj v obchodním rejstříku se nenachází, je nutné podotknout, ţe rejstříkový soud vydává opisy i v elektronické podobě, právo kaţdého nahlíţet do rejstříku se týká jak samotného rejstříku, tak i sbírky listin, přičemţ ale do rejstříkového spisu můţe nahlíţet jen účastník řízení a jeho právní zástupce, eventuelně s povolením předsedy senátu ten, kdo má na tom právní zájem nebo má pro to váţné důvody v souladu s ustanovením § 44 občanského soudního řádu, do obchodního rejstříku je moţné tradičně nahlíţet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, tato skutečnost podléhá soudnímu poplatku v reţimu zákona č. 549/1991 Sb., c) princip materiální publicity – dotčená zásada je zaloţena na principu bona fides (dobré víry) a je vyjádřena dvěma aspekty, prvním aspektem je negativní stránka,

6

KOBLIHA, I. a kol. Obchodní zákoník : úplný text zákona s komentářem. Praha : Linde, 2006., s. 51

8

„negativní stránka principu materiální publicity spočívá v tom, ţe proti tomu, kdo jedná o důvěře v zápis v obchodním rejstříku, nemůţe ten, jehoţ se takový zápis týká, namítat, ţe tento zápis neodpovídá skutečnosti, pozitivní stránka principu záleţí v tom, ţe skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči kaţdému ode dne jejich zveřejnění, ledaţe zapsaná osoba prokáţe, ţe třetí osobě bylo provedení zápisu známo dříve, údaje a obsah listin, jejichţ zveřejnění zákon ukládá, můţe zapsána osoba namítat vůči třetím osobám aţ od okamţiku jejich zveřejnění, ledaţe by prokázala, ţe třetí osobě byly známy dříve, těchto údajů d) a obsahu listin se však zapsaná osoba nemůţe dovolávat do 16. dne po zveřejnění, jestliţe třetí osoba prokáţe, ţe o nich nemohla vědět, při nesouladu mezi zapsanými a zveřejněnými údaji nebo mezi uloţenými a zveřejněnými listinami se není moţné dovolat vůči třetím osobám zveřejněného znění, třetí osoba se však zveřejněného znění můţe dovolat jen tehdy, pokud zapsaná osoba neprokáţe, ţe této třetí osobě byly zapsané údaje nebo obsah uloţených listin známy, v tomto případě tudíţ důkazní břemeno leţí na zapsané, nikoli na třetí osobě.“7

2.2

FUNKCE OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU

2.2.1 Informativní funkce Informativní funkce obchodního rejstříku v první řadě spočívá v jeho veřejnosti. Funkcí obchodní rejstříku je tak v první řadě poskytovat veřejnosti, tedy nekonkrétnímu okruhu osob (třetích osob) pravdivé a potřebné informace o subjektech zapsaných v obchodním rejstříku. Jelikoţ se do obchodního rejstříku zapisují především podnikatelé, kteří realizují svoji podnikatelskou činnost, má informativní funkce za cíl v první fázi umoţnit a usnadnit orientaci mezi podnikateli. Do obchodního rejstříku se zapisují i podnikatelé nerealizující podnikatelskou činnost či realizující ji jen částečně, přičemţ z nutnosti zápisu osob i jejich charakteru plyne cíl informovat také o osobách, které mají význam pro veřejný a společenský ţivot. Dotčená funkce obchodního rejstříku je tak naplňována tím, ţe obchodní rejstřík je veřejným seznamem, do nějţ můţe kdokoli nahlíţet, z kterého si můţe kdokoli činit výpisy a opisy. Je důleţité podotknout, ţe obchodní rejstřík poskytuje informace nejen o okamţitém 7

FALDYNA, F. a kol. Obchodní právo. 2. aktualiz. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2010., s. 83

9

(aktuálním) stavu zapsaného subjektu, ale i o jeho právním stavu v minulosti, coţ je výrazem posílení právní důvěry a právní jistoty. Informační funkce plní obchodní rejstřík jak vůči samotným zapsaným subjektům a osobám, které se účastní na těchto subjektech (společníci, akcionáři, členové, funkcionáři), tak vůči veřejnosti (třetím osobám), mezi které patří i banky, soudy a státní orgány. Na závěr k informativní funkce je třeba zmínit informační portál Ministerstva spravedlnosti.8 Výpis platných údajů obsahuje aktuálně platné údaje, z úplného výpisu je pak moţné zjistit historii zapsaného subjektu. Nutno ale říci, ţe tyto výpisy mají pouze informační charakter, nelze ho tedy povaţovat za ověřený výpis, i kdyţ jeho informace jsou hodnověrné. Při této příleţitosti je nutné zmínit Nález9 Ústavního soudu, který se zabýval posuzováním informací získaných z obchodního rejstříku soudem. Ústavní soud konstatoval, ţe „Informace získané z obchodního rejstříku nelze povaţovat za skutečnosti známé soudu z jeho úřední činnosti. Pokud z těchto informací soud vychází ve svém rozhodnutí, je pro naplnění práva účastníků řízení na spravedlivý proces nutno řádně provést důkaz výpisem z tohoto rejstříku a účastníkům musí být poskytnuta moţnost se k takovému důkazu vyjádřit.“ Úředně ověřený výpis z obchodního rejstříku (případně ze ţivnostenského rejstříku) mohou podnikatelé získat nejen na rejstříkovém soudě, ale i prostřednictvím nově zřízené sluţby tzv. Czech POINT.10 Dalším způsobem jak získat výpis je pořízení úředně ověřeného výpisu u notářského úřadu. Nutno podotknout, ţe informativní hodnota „elektronických internetových výpisů“ je vysoká, jelikoţ informace jsou vydávány zpravidla s krátkým časovým zpoţděním. Elektronické výpisy mají ekvivalentní charakter vůči výpisům fyzickým. Další výhoda internetových výpisů spočívá v tom, ţe informovanost agendy z obchodního rejstříku hraje v podnikatelské činnosti velmi důleţitou roli při rychlém a efektivním získávání základních informací o subjektu, které jsou do obchodního rejstříku zapsány. 2.2.2 Korektivní funkce Další ne méně významnou funkcí obchodního rejstříku je alespoň částečné zajištění platnosti zásadních právních úkonů učiněných v rámci vnitřního právního reţimu osob

8

Dostupný na http://www.justice.cz. Nález Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 433/10, ze dne 31.01.2011 10 Dostupný na http://eshop.czechpoint.cz/eep_isvs., zkratka POINT – Podací Ověřovací Informační Národní Terminál. 9

10

zapsaných v obchodním rejstříku. Povinností rejstříkového soudu v řízení o provedení zápisu je zkoumat, zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu, tyto předpoklady jsou předpokládány právními předpisy. Tyto předpisy v jednotlivých případech určují nutnost doloţení platných právních úkonů, doloţených právních skutečností, v jejichţ důsledku došlo ke změně skutečného právního stavu. Rejstříkový soud má ex lege povinnost zkoumat, zda ke změně právního stavu skutečně došlo a zda změna byla v souladu se zákonem, z čehoţ vyplývá obecná povinnost rejstříkového soudu zjistit skutkový stav věci. Pokud rejstříkový soud dojde k závěru, který má za to, ţe právní úkon je neplatný, umoţňuje tento jeho závěr účastníkům takového úkonu provést tento znovu a platně, případně z neplatnosti vyvodit další závěry. 2.2.3 Funkce zajištění právní jistoty Zápis určité skutečnosti do obchodního rejstříku má povahu konstitutivních účinků, z čehoţ vyplývá skutečnost, ţe pro povahu věci se zakládají, mění nebo ruší právní vztahy. Rejstříkový soud zásadním způsobem zkoumá platnost úkonů vedoucích k takovému zápisu, čímţ je rovněţ také i zajištěno, ţe v případě právního úkonu, který byl učiněn v rozporu se zákonem, nedojde k naplnění jeho účinnosti. Prostřednictvím zápisů do obchodního rejstříku dochází ke kontrole platnosti zásadních úkonů učiněných v rámci vnitřního právního reţimu zapsaných subjektů, neboť pokud právní úkon nebyl učiněn platně, nelze jeho výsledek do obchodního rejstříku zapsat a tím nedojde k nabytí jeho účinnosti, respektive k nabytí účinnosti právní skutečnosti (vznik obchodní společnosti). Funkce zajištění právní jistoty a částečně i korektivní funkce obchodního rejstříku jsou podle současné právní úpravy zajištěny i tím, ţe orgánem vedoucím obchodní rejstřík je soud, jehoţ povinností je v rejstříkovém řízení zkoumat skutečný stav věci.

11

2.3

STRUKTURA OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU Členění obchodního rejstříku společně s pravidly pro vedení rejstříkových vloţek

upravuje jiţ dříve zmíněný pokyn11 Ministerstva spravedlnosti. Obchodní rejstřík se skládá z rejstříkových vloţek a sbírky listin. Všechny písemnosti (podněty, návrhy zapsaných skutečností včetně listinných důkazů a rozhodnutí) tvoří rejstříkový spis. Obchodní rejstřík a rejstříkové spisy jsou uspořádány do oddílů. V souvislosti se systematikou obchodního rejstříku bych zdůraznila skutečnost, ţe se v praxi mylně uvádí, ţe rejstříkový spis je součástí obchodního rejstříku. Není tomu tak, jelikoţ rejstříkový spis není součástí rejstříku coby veřejného seznamu. Vymezení obchodního rejstříku je dáno přímo zákonem tak, ţe jde o veřejný seznam, přičemţ jeho součástí je sbírka listin. Soudní spis vedený rejstříkovým soudem součástí obchodního rejstříku coby veřejného seznamu není. Rejstříkové spisy jsou pouze členěny na stejném principu, jako je členěn obchodní rejstřík, a to podle typu zapisovaných subjektů a tomu odpovídajícímu označení oddílů. Z povahy věci tedy jsou soudní spisy rozlišovány podle toho, do jakého oddílu je konkrétní subjekt zapsán a v jaké vloţce je zapsán. Shrnujíce, obchodní rejstřík se skládá z rejstříkových vloţek a rejstříkových spisů, přičemţ rejstříkový soud vede pro kaţdého podnikatele organizační sloţku. Rejstříkové vloţky jsou uspořádány do tzv. oddílů, které se člení podle právní formy zapisovaného subjektu a jsou označeny velkými písmeny. „Kaţdý z oddílů obchodního rejstříku je určen pevně stanovenému typu, respektive typům zapisovaných subjektů. Typy zapisovaných subjektů jsou rozlišeny podle jejich právní formy. Do oddílů patří jednak vloţky nově zapisovaných subjektů a dále pak vloţky subjektů vzniklých v dřívější době, včetně doby, kdy bylo ještě členění obchodního rejstříku odlišné.“12 Aktuálně existuje 5 oddílů obchodního rejstříku, které jsou následující: a) ODDÍL A – je označován jako tzv. zbytkový oddíl, jelikoţ eviduje všechny ostatní subjekty, které nejsou v níţe uvedených oddílech, ne náhodou je tento oddíl první v pořadí, jelikoţ praxe poukazuje na skutečnost, ţe dotčených podnikatelských subjektů v oddílu A je nejvíce, konkrétně se jedná o samostatně podnikající fyzické osoby, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, státní 11

12

Instrukce Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 3.12.2001 č.j. 505/2001-Org., kterou se vydává Vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (1/2002 SIS). HOLEJŠOVSKÝ, J. Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2003., s. 29

12

podniky, odštěpné závody se sídlem odlišným od sídla podniku, jiné právnické osoby včetně jejich organizačních sloţek a odštěpných závodů, společenství vlastníků jednotek, b) ODDÍL B – je veden pro akciové společnosti, c) ODDÍL C – evidence společností s ručením omezeným, d) ODDÍL Dr. – vede se pro druţstva, e) ODDÍL Pr. – zapisují se do něj příspěvkové organizace. Pro kaţdý zapsaný subjekt je v příslušném oddíle vytvořena samostatná vloţka nesoucí označení příslušného oddílu a běţné číslo (např. C 54454). Samostatná vloţka se zřizuje také pro organizační sloţky podniku či odštěpné závody, jsou-li umístěny v obvodu jiného rejstříkového soudu neţ kde se nachází sídlo podnikatele. Při změně právní formy právnické osoby je nutno v rámci jednotlivých oddílů provést její přesun. Zápis se tedy provede v oddílu pro nově zřízenou právní formu a pod původním číslem se jiţ v zápisech nepokračuje. Pokud ke změně dojde v rámci jednoho oddílu, soud učiní zápis do stávající vloţky. O kaţdém subjektu zapsaném do obchodního rejstříku se vede rejstříkový spis. Obsahuje veškerá podání (jako jsou návrhy, listinné důkazy, rozhodnutí soudu, podněty apod.) a na rozdíl od sbírky listin není veřejně přístupný. Nedílnou, i kdyţ relativně samostatnou součástí obchodního rejstříku je sbírka listin. I pro sbírku listin platí princip formální publicity, tedy skutečnost, ţe je veřejně přístupná. Sbírku listin bych vymezila jako souhrn zákonem předepsaných listin, které jsou obligatorně zakládány do agendy obchodního rejstříku. Konkrétně se jedná o listiny, které vyjmenovává zejména ustanovení § 38i obchodního zákoníku, například: a) společenská smlouva nebo zakladatelská listina obchodní společnosti, b) rozhodnutí o volbě nebo jmenování osob, které jsou statutárními orgány společnosti, c) výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, d) rozhodnutí o změně právní formy, smlouva o fúzi, smlouva o převodu jmění, e) rozhodnutí příslušného státního orgánu o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola podle zvláštního právního předpisu, f) podpisové vzory oprávněných osob, které za právnickou osobu jednají.

13

Pro zahraniční osoby13 jsou obligatorní dokumenty, které se zakládají do sbírky listin následující: a) účetní záznamy týkající se zahraniční osoby v souladu s povinností jejich kontroly, zpracování a zveřejnění podle právního řádu, jímţ se zahraniční osoba řídí, jestliţe tato úprava není v souladu s poţadavky obchodního zákoníku a zvláštních právních předpisů, uloţí se do sbírky listin také účetní záznamy, které se vztahují k činnosti organizační sloţky, b) společenská smlouva, stanovy a obdobné listiny, jimiţ byla zaloţena zahraniční osoba, a jejich změny a úplná znění, c) osvědčení evidence státu, kde má zahraniční osoba sídlo, ţe je v této evidenci zapsána, jestliţe právo sídelního státu takovouto evidenci přikazuje, d) údaj nebo doklad o zatíţení majetku zahraniční osoby v jiném státě, pokud je platnost zajišťovacího prostředku vázána na jeho zveřejnění, e) a konečně podpisový vzor vedoucího organizační sloţky. Listiny určené do sbírky listin jsou zakládány do obalů uvedených pod číslem rejstříkového spisu s označením oddílu. Jednotlivé písemnosti jsou označeny pořadovými čísly. Na obalu spisu je aktualizován seznam všech uloţených listin. Pokyn k uloţení listiny do sbírky listin činí ve spise pracovník, který o návrhu rozhodoval. Sbírka listin se vede odděleně od rejstříkového spisu. Nutno připomenout i vyhlášku č. 562/2006 Sb., kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní elektronická podoba listin (vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku). Na základě tohoto prováděcího právního předpisu dochází k postupné elektronizaci obchodního rejstříku, to se týká i listin, které jsou součástí právě sbírky listin. S účinností od ledna 2007 se „listiny, které se zakládají do sbírky listin, jimiţ se nedokládají skutečnosti uvedené v návrhu na zápis nebo změnu anebo výmaz zápisu v obchodním rejstříku, podávají rejstříkovému soudu v elektronické podobě“14, a to ve formátu pdf, coţ je logické, jelikoţ s obsahem formátu doc nebo xls by se dalo dodatečně manipulovat a obsah by tak mohl být zneuţit či změněn. Soubory pdf se zasílají rejstříkovému soudu elektronickou poštou nebo se doručují na datovém nosiči, z tohoto nosiče si rejstříkový soud data převezme a nosič po určité době skartuje. 13

Osoby, které nemají sídlo v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořící Evropský hospodářský prostor. 14 VACKOVÁ, M. a kol. Obchodní rejstřík : praktický průvodce. 1. vyd. Praha : ASPI, 2007., s. 38

14

Obligatorně se tedy v digitalizované podobě do obchodního rejstříku zakládají např. výroční zprávy, účetní závěrky, zprávy o vztazích mezi propojenými osobami a další listiny. Analogicky se listiny dokládající skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku, např. rozhodnutí o volbě nebo jmenování do statutárních orgánů, smlouvy o převodu obchodního podílu a další listiny se zakládají do sbírky listin i nadále v nedigitalizované, tedy listinné podobě. Vzhledem ke skutečnosti, ţe vyhláška na základě zákona nestanoví povinnost subjektům podávajícím návrh na zápis, změnu nebo výmaz skutečností do obchodního rejstříku předkládat ostatní v ustanovení § 2 vyhlášky neuvedené listiny do digitalizované podoby, ani povinnost těchto subjektů převést listiny dotčené ustanovením § 2 vyhlášky ve sbírce listin jiţ zaloţené do digitalizované podoby, zůstane tato povinnost i nadále na samotných rejstříkových soudech, které digitalizaci bez zbytečného odkladu provedou. Návrh na zápis lze podat v listinné nebo elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem podle zvláštního právního předpisu. Listiny zakládané do sbírky listin v elektronické podobě je moţné ověřit zaručeným elektronickým podpisem a nastavit jejich zabezpečení (encryption). I přes elektronické podání návrhu na zápis, změnu nebo výmaz skutečností v obchodním rejstříku je podnikatel povinen i nadále listiny dokládající zapisované skutečnosti předkládat rejstříkovému soudu v listinné podobě. K tomu u listin předkládaných ve formátu pdf, jehoţ velikost bude větší neţ 8 MB, je třeba je předat na datovém médiu. Elektronická komunikace s rejstříkovým soudem tedy není zdaleka zcela kompletní a i kdyţ bude podnikatel podávat návrh elektronicky, některé přílohy je povinen i nadále předkládat rejstříkovému soudu v listinné podobě. Elektronizace sbírky listin je součástí rozsáhlého projektu, v jehoţ rámci byl na internetu nejprve zpřístupněn obchodní rejstřík. Vzhledem k velkému rozsahu dokumentů, které je třeba digitalizovat, jsou mnohé dokumenty v elektronické podobě zatím pouze zmíněny, ale jejich náhled ještě neexistuje. Sbírka listin je průběţně aktualizována. I po částečné digitalizaci obchodního rejstříku lze tedy komunikaci podnikatele s obchodním rejstříkem provádět elektronicky prozatím jen v omezené míře. Lze však očekávat zdokonalení, spočívající v postupném převádění i dalších listin zakládaných do obchodního rejstříku do elektronické podoby tak, aby podnikatel mohl s rejstříkovým soudem v budoucnu komunikovat uţ jen prostřednictvím svého počítače.

15

2.4

INSTITUT EVROPSKÉHO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU Evropský obchodní rejstřík (European Business Register) je elektronická síť

obchodních rejstříků provozovaných správci národních registrů k výměně oficiálních informací o obchodních společnostech těchto členských zemí Evropské unie. Informace si zapojené státy vyměňují on-line, a to bez ohledu na rozdílnost jazyků, pouţívaných technologií i právních úprav jednotlivých států. Do Evropského obchodního rejstříku se aţ doposud zapojilo 18 členských států Evropské unie a dále čtveřice zemí mimo Unii. Mezi těmito zeměmi není Česká republika. Nutno konstatovat, ţe aţ se naše země stane také součástí tohoto projektu, bude to mít přínos pro malé a střední podnikatele, kteří si tak spolehlivou cestou získají spolehlivé informace o svých zahraničních obchodních partnerech a investorech. De lege ferenda lze očekávat, ţe seznam členských států se bude nadále rozrůstat, a to zejména o nové členské státy Evropské unie.

2.5

REJSTŘÍKOVÝ SOUD Jiţ dříve bylo konstatováno, ţe kaţdý rejstříkový soud15 je místně příslušným soudem

pro podnikatele, kteří mají sídlo v jeho obvodu, a rovněţ také i pro podnikatele, kteří sice sídlo nemají, ale mají v obvodu rejstříkového soudu místo podnikání. Pro zahraniční osoby zapisované do obchodního rejstříku je místně příslušným ten soud, v jehoţ obvodu je umístěn podnik zahraniční osoby na území České republiky. Z uvedeného tedy vyplývá podstatná zásada, ţe z hlediska místní příslušnosti soudu pro vedení rejstříkového řízení je rozhodujícím kritériem místo podnikání. Obchodní zákoník doplňuje nově právní úpravu místní příslušnosti provedenou v občanském soudním řádu ve svém ustanovení § 38f, které ukládá povinnost zapsat odštěpný závod nebo jinou organizační sloţku podniku umístěnou v obvodu jiného rejstříkového soudu také do obchodního rejstříku vedeného tímto soudem. V praxi to znamená, ţe odštěpný závod bude zapsán jak u soudu, u něhoţ je zapsána společnost, tak u soudu, v jehoţ územním 15

Městský soud v Praze, Krajský soud v Brně, Krajský soud v Ostravě, Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Hradci Králové, Krajský soud v Ústí nad Labem a Krajský soud v Českých Budějovicích. Podle ustanovení § 39 zákona č. 6/2002, o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhoduje Městský soud v Praze jako soud prvního stupně ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku z obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze. Krajský soud v Praze je tedy jediným krajským soudem, který obchodní rejstřík vede.

16

obvodu působnosti má své sídlo. Po dobu existence subjektů zapsaných v obchodním rejstříku mohou nastat skutečnosti, které znamenají změnu okolností nutných pro stanovení místní příslušnosti soudu (společnosti mohou měnit své sídlo tak, ţe nadále budou spadat pod jiný rejstříkový soud). V takovém případě dosavadní rejstříkový soud rozhodne usnesením, proti kterému je odvolání přípustné, o přenesení místní příslušnosti na jiný rejstříkový soud, který však s tímto přenesením nemusí souhlasit. V takovém případě musí rejstříkový spis předloţit svému nadřízenému soudu, kterým můţe být buď Vrchní soud v Olomouci nebo Vrchní soud v Praze (podle toho, který soud rozhodoval v prvním stupni). Ten pak s konečnou platností rozhodne. Podstatné je, ţe dosavadní rejstříkový soud dříve provedené rejstříkové zápisy nevymaţe, nýbrţ je povinen je převést do obchodního rejstříku nově příslušného soudu. Tím bylo dosaţeno kontinuity v zápisech týkajících se téhoţ subjektu v případě, ţe ten změnil místně příslušný soud.16 Ve věcech obchodního rejstříku rozhoduje v prvním stupni samosoudce nebo, dovoluje-li to zákon, tak justiční čekatel, vyšší soudní úředník nebo soudní tajemník. Předseda soudu můţe dle ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, pověřit justiční čekatele a soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných v občanském soudním řízení samostatně vykonávali některé jednoduché úkony. V agendách obchodního rejstříku přichází v úvahu zejména: a) sepisování jednoduchých podání, b) vyřizování doţádání v jednoduchých věcech, c) úkony při odstraňování vad podání a úkony při přípravě jednání, d) rozhodování ve věcech soudních poplatků, e) vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení. Je nutné podotknout, ţe novela obchodního zákoníku a s tím související novela občanského soudního řádu z roku 2005 celkově urychlila agendu rejstříkových soudů tím, ţe přijala důleţité změny v organizačním zabezpečení činnosti obchodního rejstříku a postavení vyšších soudních úředníků v procesu řízení souvisejícím se zápisem. Celkově tak přispěla k zabezpečení funkčnosti administrativy související s činností tohoto rejstříku a k odstranění nejvíce kritizovaných nedostatků spočívajících v neodůvodněných a mnohdy formálních průtazích při předmětných zápisech.

16

ČÁP, Z., KOVAŘÍK, Z., POKORNÁ, J. a kol. Obchodní zákoník : komentář. I. díl. Praha : Wolters Kluwer, 2009., s. 124 a 125

17

3.

SUBJEKTY ZAPISOVANÉ DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU Do obchodního rejstříku se dle ustanovení § 34 odst. 1 zapisují obchodní společnosti,

druţstva, zahraniční osoby, podnikající fyzické osoby a další osoby, o nichţ to stanoví zákon. Právní úprava rozlišuje dva okruhy osob, respektive dva druhy zápisů do obchodního rejstříku. Prvním z nich jsou zápisy povinné, které se týkají obchodních společností, druţstev, právnických a fyzických osob. U fyzické osoby platí kritérium zavedené novelou č. 501/2001 Sb. Podle současné úpravy je rozhodující výše výnosů nebo příjmů fyzické osoby sníţených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí těchto výnosů nebo příjmů. Současně je přímo stanovena hranice těchto aktiv, a to částkou 120 milionů Kč. Je nutné podotknout, ţe se bere v úvahu průměr za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období. Z tohoto hlediska proto není podmínkou vzniku povinnosti k zápisu do obchodního rejstříku, aby výše těchto aktiv činila uvedenou částku v kaţdém ze dvou po sobě následujících účetních období. Jiné právnické osoby se do obchodního rejstříku zapisují pouze v případě, ţe tak stanoví zvláštní právní předpis, v praxi jde o specifické organizace, například státní podniky. „Uvaţujeme-li o dalších právnických osobách, jimţ vzniká povinnost zápisu do obchodního rejstříku, je třeba při zkoumání zvláštních zákonů rozlišovat, kde upravované subjekty jsou současně obchodními společnostmi nebo druţstvy, a kde by jim tedy povinnost zápisu vznikla i bez zvláštní úpravy (obchodníci s cennými papíry, investiční záleţitosti, banky, spořitelní a úvěrová druţstva atd.), a kde jsou upraveny zvláštní formy právnických osob, které do kategorie obchodních společností a druţstev nespadají. Takovými zvláštními typy jsou bezesporu státní podniky, burza cenných papírů, komoditní burzy, fondy pojištění vkladů, Pozemkový fond, zdravotní pojišťovny aj. Do této kategorie tedy spadají i právnické osoby, které jsou sice upraveny jako zvláštní druhy subjektů, avšak subsidiárně podléhají reţimu některé obchodní společnosti nebo druţstva. Takovou úpravu obsahuje například zákon o komoditních burzách, na něţ se subsidiárně vztahuje úprava společností s ručením omezeným.“17 Zápis nepovinného charakteru (na vlastní ţádost) je moţný u podnikající fyzické osoby, která má bydliště na území České republiky nebo se jedná o osobu dle ustanovení

17

PELIKÁNOVÁ, I. a kol. Obchodní právo : učebnice 1, úvod do obchodního práva, osoby v podnikání s přihlédnutím k právu EU. 2. přeprac. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2010., s. 546

18

§ 21 odst. 5 obchodního zákoníku a podniká na českém území. Z povahy věci tedy vyplývá, ţe fakultativní zápis není přípustný pro právnickou osobu. Oprávněná fyzická osoba můţe o zápis poţádat bez ohledu na rozsah nebo specifičnost své podnikatelské činnosti. Fakticky jsou z moţnosti dobrovolného zápisu vyloučeny fyzické osoby, na které se vztahuje povinný zápis podle odst. 2. Obchodní zákoník výslovně neupravuje, zda fyzická osoba, která je zapsána do obchodního rejstříku na vlastní ţádost, můţe také poţádat o výmaz z obchodního rejstříku. Vzhledem k tomu, ţe její zapsání je dobrovolné, z vlastní vůle, není věcný ani formální důvod, aby neměla mít moţnost ţádat o výmaz. Obchodní zákoník ani jiný zákon obecně nespojuje se zápisem fyzické osoby do obchodního rejstříku odlišný právní reţim oproti fyzickým osobám do obchodního rejstříku nezapsaným. Rozlišení provádí jen v určitých konkrétních případech (například oprávnění udělit prokuru, oprávnění zapsat organizační sloţku a jejího vedoucího do obchodního rejstříku, moţnost být nájemcem).18 Určité nejasnosti se vyskytly při hledání odpovědi na otázku, zda se do obchodního rejstříku zapisuje zahraniční osoba nebo její podnik či organizační sloţka. Vycházíme-li z toho, ţe jiţ z důvodu osobního statutu můţe být právnická osoba zapsána jenom v jedné zemi a mít tedy jen jedno zapsané (statutární) sídlo, pak se nemůţe jednat o zápis zahraniční osoby. Ta je totiţ zapsána jiţ v zahraničí (ledaţe by chtěla přesunout své sídlo na naše území). Na základě této úvahy tedy musíme dospět k tomu, ţe do našeho obchodního rejstříku se zapisuje podnik nebo organizační sloţka zahraniční osoby, nikoli tato osoba sama. Právo podnikat však vznikne zahraniční osobě, jeho předmětem však je podnikání prostřednictvím organizační sloţky.19

18

19

PLÍVA, S., ŠTENGLOVÁ, I., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník : komentář. 12. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009., s. 96 a 97 PELIKÁNOVÁ, I. a kol. Obchodní právo : učebnice 1, úvod do obchodního práva, osoby v podnikání s přihlédnutím k právu EU. 2. přeprac. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2010., s. 547

19

4.

ŘÍZENÍ VE VĚCECH OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU (REJSTŘÍKOVÉ ŘÍZENÍ)

4.1

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Řízení ve věcech obchodního rejstříku upravuje občanský soudní řád a obchodní

zákoník. Pro rejstříkové řízení se pouţije především zvláštní úprava obsaţená v ustanoveních § 200a a násl. občanského soudního řádu a zvláštní úprava obsaţená v ustanoveních § 31 aţ § 33 obchodního zákoníku, a v těch věcech, která neupravuje úprava zvláštní, obecná úprava občanského soudního řádu, eventuelně podzákonných předpisů. Z uvedeného tedy vyplývá, ţe rejstříkové řízení je speciální typem občanského soudního řízení, přičemţ obecná pravidla tohoto občanského soudního řízení, tedy postup soudu a účastníků v řízení upravuje občanský soudní řád, pravidla rejstříkové řízení pak upravuje jak občanský soudní řád, tak i obchodní zákoník. Pojmem rejstříkové řízení jsou míněna pravidla, jimiţ se účastníci tohoto řízení a rejstříkový soud řídí v době od podání návrhu na zápis aţ do zápisu určité skutečnosti do rejstříku. Jsou to téţ pravidla pro postup soudu směřující k zápisu či výmazu určité skutečnosti z obchodního rejstříku v případě, kdy soud jedná z vlastní iniciativy (tj. v řízení zahájeném soudem, aniţ by byl návrh na zápis do obchodního rejstříku či na změnu takového zápisu podán).20 Návrh na zápis podává oprávněná osoba, jíţ se zápis týká anebo osoby písemně k tomu zmocněné těmito osobami, a to ve lhůtě 90 dnů od zaloţení společnosti nebo od doručení průkazu ţivnostenského oprávnění. V řízení o provedení zápisu, které se zahajuje na návrh nebo bez návrhu, je soud povinen zkoumat zda jsou splněny předpoklady k provedení zápisu. Vykazuje-li návrh ţadatele vady, vyzve ho soud, aby mu sdělil skutečnosti nebo předloţil listinné důkazy potřebné k provedení zápisu. Pokud podnikatel nevyhoví výzvě soudu, je soud oprávněn uloţit pořádkovou pokutu. Soud můţe zahájit řízení i bez návrhu, má-li být dosaţena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a skutečným stavem. Samosoudce rozhoduje o obsahu zápisu bez jednání vydáním usnesení. Proti usnesení o obsahu zápisu do obchodního rejstříku je přípustné odvolání.

20

VACKOVÁ, M. a kol. Obchodní rejstřík : praktický průvodce. 1. vyd. Praha : ASPI, 2007., s. 42

20

Zápis podnikatele a předmětu podnikání, změny nebo výmaz dosud zapsaných skutečností, oznámí krajský soud příslušnému daňovému orgánu, orgánu státní statistiky a orgánu, který vydal průkaz ţivnostenského nebo jiné podnikatelské oprávnění nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu (například registrace nestátního zdravotnického zařízení, osvědčení o zemědělském podnikateli, osvědčení o daňovém poradci apod.). Návrh na zápis do obchodního rejstříku je zpoplatněn. Za návrh na první zápis podnikatelé do obchodního rejstříku zaplatí soudní poplatek ve výši 5 tisíc Kč, za návrh na zápis změn a výmaz zapsaných skutečností je stanoven soudní poplatek ve výši 1 tisíc Kč, za návrh na výmaz podnikatele z obchodního rejstříku zaplatí soudní poplatek ve výši 3 tisíc Kč. Do 5 tisíc Kč lze soudní poplatky hradit kolkovou známkou. Jak se později dozvíme, do obchodního rejstříku se zapisují obecné a zvláštní údaje. Obecnými údaji zapisovanými do obchodního rejstříku jsou zejména údaje o firmě, u právnických osob o sídle a u fyzických osob o místě podnikání, identifikačním čísle, předmětu podnikání nebo předmětu činnosti nejde-li o podnikatelskou činnost, právní formě právnické osoby, jménu a bydlišti nebo firmě a sídle osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy a den vzniku popř. zániku jejich funkce. Označení, sídlo a předmět podnikání (činnosti) odštěpného závodu nebo organizační sloţky podniku, jméno vedoucího a jeho bydliště, jméno prokuristy a jeho bydliště. Zvláštní údaje jsou specifické u kaţdé obchodní společnosti, druţstva i státního podniku. U veřejné obchodní společnosti jsou zvláštními údaji jména a bydliště společníků, název a sídlo právnické osoby jako společníka. U komanditní společnosti jména a bydliště společníků, firma či název a sídlo právnické osoby jako společníka, s určením, kdo je komplementář a kdo komanditista, výše vkladu kaţdého komanditisty do základního kapitálu a rozsah jeho splacení.

4.2

ZAHÁJENÍ REJSTŘÍKOVÉHO ŘÍZENÍ

4.2.1 Zahájení ex offo (soudem) Rejstříkové řízení, tak jako kaţdé jiné procesní řízení, se zahajuje soudem (ex offo) nebo na ţádost oprávněné osoby. Ex offo rejstříkový soud zahajuje řízení na základě ustanovení § 200b odst.1 občanského soudního řádu, a to za předpokladu, ţe zjistí-li nesoulad mezi úředním (to, co je 21

v obchodním rejstříku zapsáno) skutečným stavem. Smyslem tohoto řízení je tedy dosaţení shody (souladu) mezi skutečným a zapsaným stavem. Bylo jiţ mnohokrát konstatováno, ţe obchodní rejstřík má veřejnoprávní povahu a slouţí veřejnosti, je tedy ţádoucí, aby obsahoval správné a aktuální údaje, obchodní rejstřík tak má slouţit k informovanosti a transparentnosti nejen o historii zapsaného subjektu, ale má za úkol především podávat informace o aktuálním stavu takovéhoto subjektu. Rejstříkové řízení o uvedení správného údaje, respektive uvedení stavu zápisu do souladu se skutečným stavem soud zahajuje usnesením. Řízení je zahájeno nikoliv dnem doručení usnesení oprávněné osobě, ale dnem, kdy soud usnesení, jímţ se toto řízení zahajuje, vydá, tedy v praxi je to okamţik, kdy příslušný pracovník soudu usnesení vyhotoví v písemné podobě a dá pokyn příslušnému pracovníkovi, aby jej doručil účastníkům řízení. Nyní si poloţme otázku, jak se soud o „chybách“ v evidenci obchodního rejstříku dozví? Upozornit na nesoulad mezi stavem zapsaným a skutečným můţe kdokoliv, kdo se o něm dozví, přičemţ toto upozornění je povinností pro soudy a správní orgány. Domnívám se ovšem, ţe povinnost by se měla vztahovat i na osoby, které se o této skutečnosti přímo nebo nepřímo dozví. Jako příklad si uveďme situaci, dojde ke změnám v akciové společnosti na základě rozhodnutí jediného akcionáře. Údaj o tomto jediném akcionáři není v obchodním rejstříku doloţen. Soud by tedy měl provést aktualizaci údajů a to na základě návrhu dotčeného akcionáře. Nic to ale nemění na skutečnosti, ţe povinnost podat návrh na zápis jednoho akcionáře by měla mít akciová společnost, a to na základě ustanovení § 32 odst. 3 obchodního zákoníku, podle něhoţ návrh na zápis zapisovaných údajů musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti. Upozornění (podnět) nevyţaduje ţádnou zvláštní formu, je však třeba je adresovat místně příslušnému rejstříkovému soudu k příslušné spisové značce spisu, v němţ má být nesoulad odstraněn, mělo by z něj být zřejmé, kdo je podává a co jím sleduje, podnět by měl obsahovat datum a podpis. Vhodné je k takovému podnětu připojit listiny, z nichţ by byl faktický stav zřejmý. Pokud soudu faktický stav není doloţen, nebo jej soud sám nezjistí například z toho důvodu, ţe podnikatel (jiný subjekt v obchodním rejstříku zapsaný) na jeho výzvy k doloţení skutečného stavu nereaguje, řízení nezahájí, neboť faktický stav nezná, případně jiţ zahájené řízení opět zastaví, aniţ by příslušné změny v obchodním rejstříku mohl provést.21 Je třeba upozornit na skutečnost, ţe osoba, která podává rejstříkovému soudu podnět není v ţádném případě účastníkem rejstříkového řízení, zůstává ji pouze statut tzv.

21

VACKOVÁ, M. a kol. Obchodní rejstřík : praktický průvodce. 1. vyd. Praha : ASPI, 2007., s. 44

22

třetí osoby. Z toho vyplývá mj. i teze, ţe tato osoba nemá vůči rejstříkovému soudu ţádné povinnosti, ba ani práva. V praxi bych poukázala například na tradiční mylné sídlo právnické osoby. Právnická osoba má dotčené sídlo sice zapsáno v obchodním rejstříku, ale fakticky tam nesídlí. Osoba tak má právo učinit podnět vůči rejstříkovému soudu o skutečnosti, ţe právnická osoba na dotčeném sídle nesídlí, z čehoţ plyne skutečnost, ţe zde nepodniká a nelze ji tudíţ kontaktovat. Osoba můţe v návrhu namítat mj. i výmaz právnické osoby z obchodního rejstříku. Je důleţité podotknout, ţe údaj o sídle společnosti je údajem obligatorně zapisovaným a je jedním z klíčových údajů, kterými je právnická osoba identifikována. Je otázkou, zda rejstříkový soud vymaţe z obchodního rejstříku právnickou osobu celou nebo jen její sídlo. Mělo by smysl vymazat její sídlo? Bylo by komplikované takovéto osobě doručovat písemnosti, velmi by se zkomplikovala i moţnost vést s takovou právnickou osobou jakékoliv řízení, například řízení o jejím zrušení a likvidační řízení, neboť by ţádné rozhodnutí či usnesení nemohlo nabýt právní moci. Nejvyšší soud22 dále konstatoval, ţe „Zjistí-li rejstříkový soud, ţe společnost nesídlí na adrese zapsané v obchodním rejstříku, vyzve ji ke zjednání nápravy. Nezjedná-li společnost nápravu v soudem určené přiměřené lhůtě, rozhodne soud v řízení podle ustanovení § 200e občanského soudního řádu o jejím zrušení s likvidací.“ V praxi však dochází k výmazu sídla PO. Řízení je pak velice sloţité, neboť je třeba nejprve určit příslušný správní orgán či soud k řízení. Právní zájem na zrušení právnické osoby můţe mít například osoba zapsána stále jako jednatel společnosti s ručením omezenými, která jiţ fakticky delší dobu nepodniká, a to za situace, kdy jednatel jiţ ztratil kontakt na společníky, nedaří se mu svolat valnou hromadu za účelem rozhodnutí o zrušení společnosti a její likvidaci. Z tohoto důvodu můţe podat návrh na zrušení společnosti soudem. Právní zájem na zrušení fakticky nečinné společnosti však můţe mít i osoba, v jejíţ nemovitosti má taková společnost své sídlo, sídlo z obchodního rejstříku vymazat nelze a tato osoba má celkem oprávněné obavy z návštěv věřitelů, exekutorů, je obtěţována nadměrným mnoţstvím došlé pošty, zejména soudních obsílek apod.23

22 23

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.6.2008, sp. zn. 29 Cdo 3088/2007 VACKOVÁ, M. a kol. Obchodní rejstřík : praktický průvodce. 1. vyd. Praha : ASPI, 2007., s. 46

23

4.2.2 Zahájení na návrh Větší část rejstříkových řízení se ovšem zahajuje dispoziční zásadu, tedy na návrh způsobilého navrhovatele. Řízení je dle ustanovení § 200b odst. 1 občanského soudního řádu zahájeno okamţikem, kdy soudu návrh dojde. Způsobilý navrhovatel se v rejstříkovém řízení můţe domáhat toho, aby rejstříkový soud: a) podnikatele zapsal do obchodního rejstříku, b) provedl u jiţ zapsaného podnikatele změnu (některý údaj o podnikateli vymazal a nahradil ho zápisem údaje nového), c) podnikatele z obchodního rejstříku vymazal. Novela č. 216/2005 Sb. zavedla tzv. formalizaci návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Zatímco před zmíněnou novelizací obchodního zákoníku existovaly v odborné literatuře a metodických příručkách vzory návrhů na zápis, které ovšem nebyly závazné, s účinností rejstříkové novely lze návrh na zápis zásadně podat pouze na předepsaném formuláři. Vzory formulářů24 jsou pro osoby, jeţ ţádají zápis do obchodního rejstříku, dostupné na informačním portálu Ministerstva spravedlnosti (spolu s pokyny k jejich vyplnění, které podnikatelům v praxi významně pomáhají), jejich podoba je závazně zanesena do prováděcí vyhlášky dotčeného ministerstva.25 Vyhláška obsahuje nejen formuláře, ale rovněţ přehled příloh, které se k jednotlivým dokumentům přikládají. Otázkou je, zda je přehled příloh úplný, zda tedy nemohou nastat situace, kdy si soud pro doloţení skutečnosti, která je předmětem návrhu na zápis, vyţádá další listinné důkazy. Nelze opomenout argument, ţe povinnost podat návrh na zápis na závazném formuláři se nevztahuje na řízení, která se týkají státních podniků, právnických osob veřejného práva zřízených zvláštním právním předpisem a na případy, kdy se zápis provádí nebo mění ex offo. Ve výše uvedené prováděcí vyhlášce jsou formou celkem 14 příloh publikovány dotčené formuláře, jedná se o následující typy, resp. druhy podnikajících osob, které ţádají zápis do obchodního rejstříku: 1) akciová společnost, 2) druţstvo, 3) evropské zájmové hospodářské sdruţení, 4) fyzická osoba, 24 25

Dostupné na http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2452&d=15231. Vyhláška č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku.

24

5) komanditní společnost, 6) odštěpný závod, 7) organizační sloţka podniku zahraniční právnické osoby, 8) příspěvková organizace, 9) společnost s ručením omezeným, 10) veřejná obchodní společnost, 11) přemístěná (cizí) právnická osoba, 12) jiná právní forma, 13) společný formulář – výmaz zapsané fyzické či právnické osoby, 14) společný formulář – dodatkový list.

4.3

NÁVRH A JEHO NÁLEŢITOSTI Návrh rejstříkovému soudu podávají dva okruhy osob, které jsou k tomuto právnímu

úkonu oprávněny. V první řadě se jedná o osoby, které se do obchodního rejstříku zapisují a které jsou tak povinny podat návrh ve lhůtě bez zbytečného odkladu v důsledku navození příslušné skutečnosti, která je nezbytná pro to, aby se do obchodního rejstříku zapsala. Dále jsou to osoby, o nichţ to stanoví právní předpisy. Druhá skupina oprávněných osob podává návrh v případě, pokud tak nesplní osoba uvedená v první skupině (jednalo se o její tzv. návrhovou povinnost, kde se návrh podává bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů od navození příslušné skutečnosti). Druhou skupinu tedy tvoří ostatní osoby, jelikoţ v tomto důsledku jiţ můţe návrh podat kaţdý, kdo na něm prokáţe oprávněný zájem a doloţí příslušné listiny a dokumentace. Domnívám se, ţe v praxi můţe činit značné potíţe i ona zákonem stanovená 15-denní lhůta. Oproti tomu není nikterak vymezena lhůta bez zbytečného odkladu, jedná se tedy o neurčitý právní pojem. Návrh na zápis se realizuje v jazyce českém. Nutno ale říci, ţe pokud navrhovatel (například podnikající zahraniční osoba) připojí k návrhu úředně ověřený překlad znění zápisu, je moţno návrh provést v jazyce cizím. Obecnými náleţitostmi návrhu jsou ty, které lze označit obecné pro jakákoliv podání soudu. Z kaţdého takového podání tedy musí být soudu zřejmé: a) kterému soudu je určeno, b) kdo jej činí, 25

c) které věci se týká a co sleduje (co navrhovatel poţaduje, čeho se domáhá), d) musí být podepsáno a datováno. Kromě výše uvedených obecných náleţitostí musí návrh, kterým se rejstříkové řízení (zvláštní typ soudního řízení občanského) zahajuje, obsahovat náleţitosti uvedené v ustanovení § 79 odst. 1 občanského soudního řádu. Těmito dalšími náleţitostmi jsou především: a) údaje umoţňující identifikaci účastníků řízení (tj. toho, kdo návrh podává a ostatních osob, kterých se návrh bezprostředně týká), b) uvedení věci, kterou navrhovatel poţaduje, a to s přiměřeným vysvětlením, c) označení důkazu k navrhovaným tvrzením. Konkrétní náleţitosti návrhu na zápis (změnu zápisu) jsou zaneseny do více právních předpisů. Základ právní úpravy obsahuje občanský soudní řád. Je třeba podotknout, ţe pro stanovení konkrétních náleţitostí návrhu je třeba vzít na vědomí i specifickou úpravu řízení ve věcech obchodního rejstříku a jiţ dříve zmíněnou prováděcí vyhlášku, která stanovuje formu závazných formulářů, na kterých se návrhy podávají. Nyní se pokusím shrnout klíčové náleţitosti návrhu: a) návrh je podán u těch subjektů, které se zapisují do obchodního rejstříku, netýká se subjektů, kteří se zapisují do jiného rejstříku vedeného soudem (například nadace), dále se tato povinnost nevztahuje na subjekty taxativně uvedené v ustanovení § 32 odst. 5 obchodního zákoníku, b) označení rejstříkového soudu, k němuţ je návrh podáván, c) řádné označení navrhovatele, d) řádné označení subjektu, jehoţ se zápis týká (podnikatel, ostatní právnické osoby), e) vymezení údajů, které mají být do rejstříku zapsány, nebo mají být změněny, respektive vymazány, f) souhlas oprávněných osob se zápisem údajů (jsou to zpravidla fyzické osoby, jejichţ jména se do obchodního rejstříku zapisují), děje se tak zpravidla úředně ověřeným podpisem těchto dotčených osob, g) připojení listin a dokumentace, kterými se dokládají skutečnosti, které mají být do obchodního rejstříku zapsány anebo údaje mají být změněny, popřípadě vymazány, h) datum a podpisy oprávněných osob. K příslušnému formuláři existuje seznam příloh. Veškeré formuláře, přílohy a návody na jejich vyplnění, eventuelně další procedurální postupy, jsou zveřejněny způsobem, který 26

umoţňuje dálkový přístup. Tento přínos lze spatřovat mj. i v tom, ţe kaţdá osoba, která se hodlá do obchodního rejstříku zapsat, si můţe o návrhu prostudovat potřebné informace a docílit tak zdárné provedení zápisu. Jak jiţ bylo řečeno, k návrhu na zápis do obchodního rejstříku se přikládá celé spektrum potřebných listin, které mají povahu příloh, respektive důkazů, tyto přílohy stanoví vyhláška č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. U prvních zápisů podnikatelů jde standardně o ţivnostenská či jiná oprávnění k podnikatelské činnosti či jinému výkonu předmětu činnosti (koncesní listina, povolení, autorizace apod.). Členové statutárního orgánu musí doloţit bezúhonnost výpisem z rejstříku trestů ne starším tří měsíců a někdy také i dalšími listinami (podnikání s vojenským materiálem vyţaduje negativní lustrační osvědčení). Cizí státní příslušníci musí dále doloţit výpis z rejstříku trestů svého národního státu. Členové statutárního orgánu dále přikládají čestné prohlášení o plné způsobilosti k právním úkonům, o splnění obecných podmínek podnikání (zejména, ţe nebyl na jejich majetek v posledních třech letech prohlášen konkurs, či takový návrh zamítnut pro nedostatek majetku, dále, ţe vůči nim není vedeno trestní stíhání). U společníků osobních obchodních společností se vyţaduje doklad o bezdluţnosti vůči státu a podpisové vzory. Dále se dokládá například rozsah splacení základního kapitálu (výpisem z banky). V neposlední řadě musí být samozřejmě doloţeny i dokumenty, které prokazují zaloţení společnosti nebo jinou formu podnikatele (zakladatelská smlouva, zakladatelská listina, společenská smlouva). Subjektům uvedeným v odst. 5 § 32 se povinnost podávat návrh na předepsaném formuláři netýká. Které osoby jsou osobami veřejného práva, nikde v právním předpise definováno není. Právní praxe však dovozuje, ţe jde o právnické osoby zřizované přímo zákonem (tedy právní subjektivita jim nevzniká zápisem do obchodního rejstříku, nýbrţ nabytím účinnosti zákona, a jejich zápis do obchodního rejstříku má pouze deklaratorní charakter). Jde například o Českou tiskovou kancelář, Hospodářskou komoru ČR aj. Návrh na zápis do rejstříku (nadačního, obecně prospěšných společností, společností vlastníků bytových jednotek) nemusí být podáván na formuláři (v případě nadací, nadačních fondů a obecně prospěšných společností ani být nemůţe, neboť formuláře nebyly vytvořeny). Naopak u příspěvkových organizací je návrh nutné podat na formuláři. Tato povinnost platí

27

téţ pro evropské hospodářské zájmové sdruţení, evropskou společnost a evropské hospodářské druţstvo.26 Samostatné formuláře pro přeměny, fúze, rozdělení či jiné formy transformace obchodních společnostní neexistují. Rozhodovací praxe rejstříkových soudů však dovodila, ţe i v takových případech musí být návrh na formuláři podán. Jde tudíţ o kombinaci více formulářů (podle toho, o jakou transformaci se jedná). Například na zápis nové akciové společnosti a výmaz „pro fúzi“ (tak je tento úkon nazýván na formuláři, jeţ tvoří přílohu č. 15 vyhlášky č. 250/2005 Sb.) společnosti s ručením omezeným, jde-li o přeměnu. Formulář je v těchto případech standardizován tak, ţe se právě pouţije příloha č. 15 vyhlášky č. 250/2005 Sb., která je univerzální pro všechny formy transformace. Vţdy se podává v těchto případech pouze jeden návrh na formuláři, který musí být podepsán zástupci všech zúčastněných společností (tak se ustálila soudní rozhodovací praxe). Můţe být adresován ke kterékoliv zúčastněné společnosti a kterémukoliv soudu, za předpokladu, ţe dotčené společnosti mají sídlo v působnosti více rejstříkových soudů. Vnitřní komunikaci mezi soudy jiţ zajistí soud, u kterého byl podán návrh. Doručí jim zpravidla rozhodnutí ve věci provedení zápisu, které se pak promítne v aktuálním stavu zápisu dotčené společnosti. U vymazávaných společností v rámci transformace se ve formuláři vyplní pouze základní údaje týkající se společnosti (například výmaz pro fúzi) a údaj o důvodech jejího výmazu v kolonce „ostatní skutečnosti.“ Ostatní části tohoto kombinovaného formuláře se budou týkat dalších zúčastněných společností.“27

4.4

ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ Účastníkem řízení o řízení ve věcech obchodní rejstříku je dle občanského soudního

řádu: a) navrhovatel – ten, kdo návrh skutečně podává, tj. fyzická nebo právnická osoba, u fyzické osoby je označena svým jménem, příjmením a adresou bydliště, u právnické osoby je označena obchodní firmou, uvedením identifikačního čísla a adresou svého sídla, navrhovatel má všechna práva a povinnosti účastníka řízení, základní povinností navrhovatele v rejstříkovém řízení je podat řádný návrh se 26

27

ČÁP, Z., KOVAŘÍK, Z., POKORNÁ, J. a kol. Obchodní zákoník : komentář. I. díl. Praha : Wolters Kluwer, 2009., s. 144 a 145 ČÁP, Z., KOVAŘÍK, Z., POKORNÁ, J. a kol. Obchodní zákoník : komentář. I. díl. Praha : Wolters Kluwer, 2009., s. 145

28

všemi náleţitostmi a v případě, kdy má návrh vady nebo nedostatky, je rovněţ povinen na výzvu soudu tyto vady a nedostatky odstranit či doplnit, důsledek nesplnění povinností můţe být i ten, ţe rejstříkový soud návrhu nevyhoví a tento zamítne nebo odmítne, b) podnikatel – „podnikatelem, tedy dalším jedině moţným účastníkem rejstříkového řízení, je míněn ten subjekt, který jiţ je zapsán v obchodním rejstříku a jehoţ se týkají navrhované změny, přiměřeně lze však tento pojem vztáhnout na jakýkoli subjekt zapsaný v jiném soudem vedeném rejstříku, podnikatel (jiný subjekt, jehoţ se zápis týká) musí být zásadně označen týmiţ údaji, které jsou nutné pro identifikaci navrhovatele, podnikatel bude ve většině případů označen pouze jediný, výjimkou jsou návrhy na zápis různých přeměn společností, v takovém případě se návrh týká zpravidla více podnikatelů.“28 V praxi je zcela běţné, ţe v naprosté většině návrhů na zápis je navrhovatel totoţný s podnikatelem, z čehoţ lze dovodit závěr, ţe pokud podává návrh podnikatel, je také jediným účastníkem řízení ve věcech obchodního rejstříku.

4.5

PROVEDENÍ ZÁPISU DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU SOUDEM V řízení ve věcech obchodního rejstříku rejstříkový soud nejčastěji rozhoduje

usnesením o provedení zápisu. Provedení zápisu provede rejstříkový soud na základě bezvadného návrhu (je podán oprávněnou osobou, obsahuje všechny náleţitosti, je srozumitelný, byl podán včas, jsou k němu připojeny všechny listiny a dokumenty). Nutno ale poukázat na ustanovení § 200da odst. 3 a 4 občanského soudního řádu, právní předpis zde vymezuje okruh subjektů a druhů návrhů na zápis, u kterých rejstříkový soud provedením zápisu můţe rozhodnout: a) u skutečností, které se do rejstříku podle zvláštního právního předpisu zapisují na základě rozhodnutí soudu nebo správního orgánu, b) pouze u subjektů, které mají povinnost podávat návrh na zápis na formuláři (u ostatních subjektů, i kdyby druh zápisu jinak splňoval podmínky pro pouhé provedení zápisu, bude soud rozhodovat usnesením), c) u výše uvedených subjektů soud takto rozhodne v případě deklaratorních zápisů, případně zápisů jiných skutečností, pokud mají podklad v přiloţeném notářském 28

VACKOVÁ, M. a kol. Obchodní rejstřík : praktický průvodce. 1. vyd. Praha : ASPI, 2007., s. 56

29

zápisu, a to pouze pokud je navrhovatelem a jediným účastníkem řízení podnikatel, jehoţ se dotčený zápis týká. Rejstříkový soud dále usnesením rozhoduje o odmítnutí či zamítnutí návrhu. Soud odmítne návrh usnesením v případech, které taxativně vypočítává ustanovení § 200d odst. 1 občanského soudního řádu (návrh je nesrozumitelný a neurčitý, není podán způsobem, který stanoví zvláštní právní předpis). Soud v tomto důsledku vydá usnesení, ve kterém vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu, eventuelně vyzve k doplnění chybějících podkladů a listin. Soud v neposlední řadě rozhoduje usnesením i o zamítnutí návrhu. Zamítnutí se týká těch případů, kdy skutečnosti, které jsou navrhovatelem poţadovány pro zápis do obchodního rejstříku nevyplývají z navrţených důkazů nebo pokud je firma zaměnitelná s jinou jiţ existující společností. Při této souvislosti je ţádoucí zmínit praktickou informaci. Pro navrhovatele je dobré, kdyţ si při podání návrhu poznamená číslo spisové značky, které je muţ přiděleno nebo vygenerováno. Na základě této spisové značky si navrhovatel můţe dále kontrolovat, zda byl návrh zapsán, či odmítnut, nebo dokonce zamítnut. Předmětem zápisů do obchodního rejstříku jsou takové skutečnosti, které mají právní význam pro obchodní styk. Jde o skutečnosti, jejichţ zápis je zákonem uloţen, lze tedy označit takové zápisy jako zápisy obligatorních údajů. Náš právní řád zná jen institut zápisů obligatorních údajů, zápisy fakultativních údajů nejsou našemu současnému právu známy. Soudní praxe však jde někdy jinou cestou a v praxi se můţeme setkat i se zapsanými údaji, jejichţ zápis zákon neukládá. Naproti tomu v některých jiných zemích právní úprava umoţňující fakultativní zápisy existuje.29 Zapisované údaje týkající se osob je moţno třídit do dvou skupin. Jsou to jednak údaje všeobecné, tj. takové, které se zapisují v podstatě ohledně všech zapisovaných osob, pokud snad z právního předpisu nebo z povahy věci nevyplývá, ţe ten který zápis se nemůţe uplatnit u některého druhu subjektu (například u fyzické osoby nepřichází v úvahu zápis o její právní formě nebo o jejím statutárním orgánu), a za druhé jsou to údaje speciální, tj. takové, které se zapisují jen u určitých forem právnických osob.30

29

30

PELIKÁNOVÁ, I. a kol. Obchodní právo : učebnice 1, úvod do obchodního práva, osoby v podnikání s přihlédnutím k právu EU. 2. přeprac. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2010., s. 548 PELIKÁNOVÁ, I. a kol. Obchodní právo : učebnice 1, úvod do obchodního práva, osoby v podnikání s přihlédnutím k právu EU. 2. přeprac. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2010., s. 548

30

Nyní konkrétněji k zapisovaným údajům do obchodního rejstříku. Těmi všeobecnými jsou: a) obchodní firma, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště a téţ místo podnikání, b) předmět podnikání nebo předmět činnosti, c) právní forma právnické osoby, d) rodné číslo fyzické osoby, e) identifikační číslo, f) údaje o statutárním orgánu a způsobu jeho jednání, g) údaje o prokuristovi, h) další skutečnosti, pokud tak stanoví zákon. Zákon však ukládá i zápis dalších skutečností, které nejsou specifické pro kaţdého podnikatele: a) zrušení právnické osoby a jeho právní důvod, b) vstup do likvidace, jméno a bydliště likvidátora, c) zahájení insolvenčního řízení a další rozhodnutí vydaná v důsledku tohoto řízení, d) nařízení výkonu rozhodnutí postiţením podílu společníka, prodejem podniku nebo jeho části, rozhodnutí o zastavení výkonu rozhodnutí, e) vydání exekučního příkazu, f) ukončení likvidace, g) rozhodnutí soudu o neplatnosti společnosti, h) právní důvod výmazu podnikatele z obchodního rejstříku. Je nutné podotknout, ţe do obchodního rejstříku se zapisují nejen skutečnosti shora uvedené, ale také změny nebo zánik těchto skutečností. Platí podmínka, ţe pokud podnikatel nebo jiný navrhovatel nenavrhne zápis určité konkrétní skutečnosti nebo změny či jejich zánik řádně a včas, dopustí se deliktního jednání, a to zejména přestupku podle zákona č. 200/1990 Sb., zákona o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Přestoţe se výčet zapisovaných skutečností v zákoníku zdá být aţ příliš obsáhlý, je stále značné mnoţství velmi významných skutečností, které předmětem zápisu nejsou. Doplňkem výčtu zapisovaných skutečností, který je nutno brát v úvahu, je seznam dokumentů, které musí být uloţeny do sbírky listin. To ukazuje, ţe jejich společné nahlíţení, které je vlastní první směrnicí, má racionální odůvodnění. Odtrţení výčtu zapisovaných údajů od seznamu ukládaných dokumentů znemoţňuje vidět jejich komplementaritu. Tak například zapisované skutečnosti týkající se fyzických osob jsou velmi skromné. Ale optikou povinně 31

ukládaného dokladu o souhlasu s pouţitím majetku ve společném jmění manţelů k podnikání druhého manţela nebo dalších dokladů o reţimu společného jmění vidíme, ţe situace je poněkud odlišná. To však neznamená, ţe by právní úprava neměla mezery. Na první pohled je závaţným nedostatkem neexistence povinnosti zapsat údaj o zastavení podniku. Ani do sbírky listin nemusí být uloţena smlouva o zastavení podniku, přestoţe pro smlouvu o prodeji nebo nájmu podniku nebo zastavení obchodního podílu taková povinnost uloţena je. Občanský zákoník umoţňuje zřízení zástavního práva k podniku, avšak ţádný zákon nepředvídá publikaci tohoto svrchovaně závaţného údaje.31 Zvláštními údaji, které jsou specifické pro právní formu zapisovaného podnikatele jsou následující (ustanovení § 36 obchodního zákoníku): a) u veřejné obchodní společnosti jméno a bydliště nebo firma a sídlo jejích společníků, b) u komanditní společnosti jméno a bydliště nebo firma a sídlo jejích společníků, s uvedením, který ze společníků je komplementář a který komanditista, výše vkladu kaţdého komanditisty a rozsah jeho splacení, c) u společnosti s ručením omezeným jméno a bydliště nebo firma a sídlo jejích společníků, výše základního kapitálu, výše vkladu

kaţdého společníka do

základního kapitálu a rozsah jeho splacení, výše podílu kaţdého společníka, zástavní právo k obchodnímu podílu, dále jméno a bydliště členů dozorčí rady, byla-li zřízena, a den vzniku a zániku jejich funkce, d) u akciové společnosti výše základního kapitálu, rozsah jeho splacení, počet, druh,

forma,

podoba

a

jmenovitá

hodnota

akcií, případné omezení

převoditelnosti akcií na jméno, jméno a bydliště členů dozorčí rady a den vzniku, popřípadě zániku jejich funkce, má-li společnost jediného akcionáře, zapisuje se i jméno a bydliště nebo firma a sídlo tohoto akcionáře, e) u druţstva výše zapisovaného základního kapitálu a výše základního členského vkladu, případně vkladů, f) u státních podniků zakladatel, výše kmenového jmění, minimální výše kmenového jmění, kterou je státní podnik povinen zachovávat, a určený majetek. O provedeném zápisu do obchodního rejstříku vyrozumí soud účastníky řízení tím, ţe jim zašle výpis z obchodního rejstříku obsahující tento zápis. Dotčený výpis musí být odeslán nejpozději do 3 dnů od řádného zápisu do obchodního rejstříku. 31

PELIKÁNOVÁ, I. a kol. Obchodní právo : učebnice 1, úvod do obchodního práva, osoby v podnikání s přihlédnutím k právu EU. 2. přeprac. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2010., s. 551

32

Podle sazebníku poplatků, který je uveden v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jsou zápisy, změny či doplnění těchto skutečností, eventuelně výmazy zpoplatněny následovně: a) první zápis podnikatele do obchodního rejstříku – 5 tisíc korun b) výmaz podnikatele – 3 tisíc korun c) změny nebo doplnění zápisu – 1 tisíc korun Poplatek se za návrh vybere pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v návrhu. Změnou se rozumí i návrh na výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti, která se týká podnikatele nebo pouze návrh na výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze návrh na zápis doplňované skutečnosti, pokud nenahrazuje jinou skutečnost.32 Na základě ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vzniká navrhovateli poplatková povinnost – jde-li o poplatek za řízení, podáním ţaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení, je třeba soudní poplatek za podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku uhradit v okamţiku podání návrhu prostřednictvím kolkové známky vylepené na první straně návrhu (formuláře pro návrh na zápis mají takové místo na první straně vyhrazeno). Nezaplacením poplatku nejen ţe je porušeno zmíněné zákonné ustanovení, ale dochází také k tomu, ţe se prodluţuje celé řízení a soud je zatěţován další korespondencí s navrhovatelem, kterého je nucen vyzvat k zaplacení poplatku. V neposlední řadě je třeba zmínit, ţe nezaplacením poplatku se odkládá počátek běhu lhůty, ve které má soud povinnost provést zápis do rejstříku nebo rozhodnout o návrhu usnesením.

4.6

VÝMAZ Z OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU Nejdříve je třeba si osvětit pojmy zrušení a zániku společnosti. Zrušením společnosti

neztrácí tato právní subjektivitu, tedy nadále existuje jako subjekt práv a povinností. Teprve výmazem z obchodního rejstříku dochází k jejímu zániku jako subjektu práv a povinností. Podle ustanovení § 38g obchodního zákoníku se do obchodního rejstříku zapíše také právní důvod výmazu podnikatele, tedy zákonem stanovený důvod, pro který je určitý subjekt z rejstříku vymazán. 32

VACKOVÁ, M. a kol. Obchodní rejstřík : praktický průvodce. 1. vyd. Praha : ASPI, 2007., s. 69

33

Výmazem z obchodního rejstříku se rozumí zápis zániku údajů zapisovaných do obchodního rejstříku. Obchodní zákoník blíţe výmaz z obchodního rejstříku neupravuje, zmiňuje se však o jeho provedení. V obchodním rejstříku se musí vyznačit mimo jiné i zrušení právnické osoby a jeho právní důvod, rozhodnutí soudu o neplatnosti právnické osoby, ukončení likvidace a právní důvod výmazu podnikatele. Obchodní zákoník rovněţ ukládá podnikateli povinnost podat návrh na zápis změny nebo zániku zapisovaných skutečností, a to bez zbytečného odkladu. S výmazem spojuje také zánik obchodní společnosti a druţstva – zanikají ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Důvodů pro rozhodnutí o zrušení společnosti, ať uţ dobrovolné či nucené, je celá řada, proto uvedu v praxi ty nejčastější: a) uplynutí doby, na kterou byla společnost zaloţena, b) dosaţení účelu, pro který byla společnost zaloţena, c) ztráta oprávnění fyzické osoby k podnikatelské činnost, úmrtí podnikající fyzické osoby, d) rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení společnosti nebo její přeměně na jinou formu společnosti či druţstva, e) v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo nebyly v uplynulém roce zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo funkční období před více neţ jedním rokem, f) společnost po dobu delší jak dva roky neprovozuje ţádnou činnost, g) zaniknou předpoklady vyţadované zákonem pro vznik společnosti (například základní kapitál společnosti s ručením omezeným klesne pod 200 000 tisíc korun), h) společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond, i) společnost je zrušena konkurzem, j) zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku.

34

5.

ELEKTRONIZACE OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU A NÁVRHY DE LEGE FERENDA V dřívější době (první polovina 90. let 20. století) bylo vedení obchodního rejstříku,

jeho členění a způsob zapisování do něj upraveno Instrukcí Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 23. března 1998, č. j. 1100/98-OOD (uveřejněnou pod č. 8/1998 Sbírky instrukcí a sdělení). Obchodní rejstřík je dnes veden výhradně v elektronické podobě s tím, ţe v písemné podobě byly vloţky vedeny zhruba do roku 1993. V současnosti jsou tak údaje zapisované do obchodního rejstříku obsaţeny pouze v počítačové databázi a nikoliv v knihách obchodního rejstříku představovaných listinami. Na druhou stranu je třeba konstatovat, ţe k realizaci elektronizace obchodního rejstříku bylo zapotřebí vytvořit odpovídající moderní a technický aparát, zabezpečení a samozřejmě i odpovídající právní rámec. Klíčovou etapou pro elektronizaci obchodního rejstříku v České republice bylo implementování komunitární Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/58/ES, kterou se mění Směrnice Rady č. 68/151/EHS. Je nutné podotknout, ţe celá elektronizace obchodního rejstříku je během na dlouhou trať a ţe bude ještě trvat nějakou dobu, neţ bude plně uveden do této podoby. Jak jiţ bylo řečeno, samotný návrh na zápis je moţné podat v elektronické podobě, ovšem můţe tak učinit pouze osoba, která disponuje elektronickým podpisem. Ustanovení § 33 odst. 3 obchodního zákoníku stanovuje, ţe návrhy a listiny uchovává rejstříkový soud pouze v elektronické podobě, ledaţe to charakter takového návrhu nebo listiny neumoţňuje, přičemţ dále uvádí, ţe návrhy a listiny doručené v listinné podobě převede rejstříkový soud bez zbytečného odkladu do elektronické podoby. Na druhé straně je ţádoucí ovšem podotknout, ţe pokud to charakter listiny neumoţňuje, je tato vedena v podobě fyzické, tedy listinné. Z uvedeného tedy vyplývá, ţe budoucí elektronizace obchodního rejstříku se nebude týkat těch dokumentů, které takto nelze digitalizovat. Komplikovanější situace nastává v případě dokládání příslušných listin a dokumentů. Přestoţe lze podat návrh na zápis do rejstříku v podobě elektronické, je podnikatel dosud povinen soudu předkládat listiny prokazující zapisované skutečnosti (například smlouvy o převodu obchodního podílu, rozhodnutí o volbě nebo jmenování statutárního orgánu apod.) 35

v podobě listinné. Elektronická komunikace s obchodním rejstříkem tedy není zdaleka kompletní. Bylo jiţ také řečeno, ţe dokumenty, které se dokládají ve formátu pdf a mají velikost vyšší neţ-li 8 MB, je třeba tyto doloţit na nosiči dat. Komplikace nastává i v důsledku toho, ţe velikost pdf dokumentů je omezena i na jednu stránku listiny (cca 150 kB). Kaţdá jednotlivá listina tak musí být rejstříkovému soudu předána jako jeden pdf soubor a není tedy moţné zkompletovat více pdf souborů, ba ani slučovat více listin do jednoho pdf dokumentu. Můţeme se tedy i shodnout na tom, ţe na jedné straně je digitalizace, respektive elektronizace relativně příjemná věc, ale na straně druhé přináší s sebou určité nemalé komplikace. V praxi pak dochází k situacím, kdy osoba, která ţádá rejstříkový soud o návrh sice podá návrh elektronickou cestou, ale pak musí absolvovat cestu pro doručení nosiče dat, který bude obsahovat příslušné listiny a dokumentace. Pro obchodní partnery, investora, ba pro celou širokou veřejnost jsou informace z obchodního rejstříku přístupné na webovém rozhraní, byť jen s povahou informativního charakteru. Domnívám se, ţe de lege ferenda by měly být digitalizovány i ostatní rejstříky, respektive by mělo být umoţněno nahlíţení do nich prostřednictvím dálkového přístupu (katastr nemovitostí, ţivnostenský rejstřík, trestní rejstřík aj.). Navrhovatelé by tak byly osvobozeni od předkládání různých listin a dokumentů, neboť soud by měl moţnost do těchto rejstříků pouze nahlédnout a učinit o tom záznam do spisu. Další efekt by například i spočíval v tom, ţe by odpadly některé případy zfalšovaných či pozměněných listin předkládaných rejstříkovému soudu (např. výpisy z rejstříku trestů). O moţnosti propojení těchto registrů se hovoří jiţ řadu let, k její realizaci bohuţel pro všechny doposud nedošlo, ačkoliv Ministerstvo spravedlnosti jiţ začalo pracovat na studii tzv. transakčních center pro informační systémy, které by měly zjednodušit vzájemnou komunikaci informačních systémů. Obchodní rejstřík je propojen se ţivnostenským rejstříkem a soudy, které zasílají informace o zápisu změn podnikatelů v OR. Ţivnostenský rejstřík je digitalizovaný a je přístupný na webových stránkách ministerstva průmyslu a obchodu. Právní úprava k nahlíţení do rejstříku trestů je umoţněna správním orgánům v oblasti ţivnostenského podnikání, dopravním úřadům, které mohou pro svoji úřední

potřebu nahlíţet do tohoto rejstříku

bezplatně a také zvýšení komfortu pro podnikatele po ohlášení ţivnosti. V současné době existuje i propojení obchodního rejstříku a ţivnostenského rejstříku, přičemţ Ţivnostenský rejstřík uvádí nové zápisy a změny zápisu PO. V současnosti je propojena i databáze Evidence obyvatel a Ţivnostenského rejstříku, kdy jsou zasílány avíza z evidence obyvatel s uvedením změny, která nastala u osoby uvedené v ŢR. Podle zkušeností s praxí tak ţivnostenský úřad 36

dostává informace z evidence obyvatel, obchodního rejstříku a rejstříku trestů. Ţivnostenský úřad tak poskytuje další informace ČSSZ, finančním úřadům, úřadům práce, zdravotním pojišťovnám apod. Právnická praxe se v budoucí (ale i v současné) době neobejde bez kvalitního a moderního, ba i efektivního a transparentního informačního systému, elektronické komunikace a zabezpečené archivace. Lze se objektivně domnívat, ţe díky současnému vývoji informačních technologií bude jistě brzy dosaţeno úplného zdigitalizování obchodního rejstříku. Teprve praxe měsíců následujících po spuštění reformy obchodního rejstříku ukáţe, nakolik se zákonodárci podařilo dosáhnout pro podnikatele skutečného zjednodušení, zrychlení a zlevnění procedur či zda se těţiště zpracování a kontroly dokumentace pro vlastní registraci a souvisejících nákladů spíše jen přenese do „předregistrační fáze“. Bez ohledu na nepochybně dobrý výchozí záměr tvůrců zákonné předlohy dosáhnout zjednodušení, zrychlení a zlevnění a současně i brzké elektronizace obchodního rejstříku pomocí formulářů, kvantum zapisovaných skutečností a poţadavky na dodrţení přísné formy u celé řady přikládaných listin pro registraci, respektive ukládaných do Sbírky listin, zůstane totiţ i po novele v podstatě nezměněno. Taková změna by totiţ musela být předmětem ucelenější novely českého obchodního práva. Tu si patrně vynutí další vývoj v naší zemi, zejména pak hlubší začleňování do struktur Evropské unie a jejího fungování. V krátkodobém horizontu se mohou vyskytnout problémy s cílenou dematerializací (elektronizací) obchodního rejstříku. Lze si jen obtíţně představit, ţe v dohledné době bude navrhovatel ve stavu získat a rejstříku v elektronické podobě předloţit ne snad jen samotný formulář, ale především veškeré přílohy poţadované k návrhu. V takovém případě pak bude komunikace podnikatele s obchodním rejstříkem probíhat elektronicky jen ve velmi omezené míře závislé na tom, nakolik se i ostatní subjekty (jako například notáři, ţivnostenské úřady, katastrální úřady apod.) přizpůsobí a budou jejich výstupy standardně produkovat v dematerializované podobě. Stejně tak je třeba mít na zřeteli, ţe reforma zkrátí čas nutný pro registraci na samotném rejstříku, ne však čas, procedury a náklady, které registraci nutně předchází. Kaţdopádně lze shrnout, ţe reforma obchodního rejstříku je vykročením správným směrem.33

33

HOLEC, P. Reforma obchodního rejstříku. EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo. 9.5.2005. Dostupný na http://www.epravo.cz/top/clanky/reforma-obchodniho-rejstriku-33171.html

37

ZÁVĚR Funkcí a významem veřejného obchodního rejstříku je umoţnit tazateli ověřit si údaje a jejich aktuálnost o právnických subjektech působících v České republice. Moţnost ověření údajů je důleţitá především pro firmy které začínají obchodovat s novými subjekty a potřebují si ověřit údaje a pravomoci, schopnost jednat samostatně, u jednatelů těchto společností. Do obchodního rejstříku často nahlíţí i banky a úvěrové a leasingové společnosti a také zaměstnanci při nástupu do zaměstnání k dané firmě aby si ověřili správnost a právní subjektivitu dané společnosti. Registr obchodních společností tak jak jej známe z portálu Justice.cz patří mezi cenné zdroje informací v obchodním styku. Bez obchodního rejstříku by se spousta úkonů musela zdlouhavě ověřovat a jednatelé by museli často ţádat na příslušném soudě aktuální výpisy z obchodního rejstříku pro případné nové úkony které by činili. Jak prokázala dosavadní praxe v České republice, rozhodující záleţitostí pro rozhodování rejstříkových soudů jsou lhůty. Současná právní úprava od soudu poţaduje, aby do 15 dnů učinil úkony směřující k rozhodnutí věci. Lhůta pro rozhodnutí byla stanovena na 5 pracovních dnů ode dne podání návrhu, pokud zákon nestanovuje jinde lhůtu ještě kratší. Pokud rejstříkový soud nerozhodne ve věci včas, tj. neprovede zápis do rejstříku nebo nevydá usnesení, platí fikce, ţe navrhovaný zápis se povaţuje za provedený dnem následujícím po marném uplynutí lhůty. V případě, kdy by podnikatel či osoby zapisované do obchodního rejstříku v rámci zápisu podnikatele chtěly u rejstříkového soudu domáhat změny nebo výmazu zápisu výše uvedenou fikcí, zákon jim k tomu dává ještě preklusivní (propadnou) či lhůtu v délce jednoho měsíce od zápisu. De lege ferenda je ţádoucí pamatovat na transparentní hledání jednotného koncepčního řešení obchodního rejstříku. Ačkoliv obvyklým poţadavkem na moderní právní úpravu je její celistvost a přehlednost, Česká republika se těchto parametrů právní úpravy zatím nedosahuje ani přijetím mnohých rejstříkových novel. Je třeba také neopomenout tolik důleţitou digitalizaci a elektronizaci obchodního rejstříku a údajů v něm. Přestoţe samotná etapa tohoto procesu byla dobrým startem pro zjednodušení a urychlení zápisů do obchodního rejstříku, z pohledu podnikatele jsou ještě v celém procesu nedostatky, které bude třeba ze strany zákonodárce vyřešit a hlavně pak vyuţít v praxi rejstříkových soudů. Předpokladem informovanosti všech zúčastněných stran je spuštění

38

základních registrů, které by měli sdruţovat informace o fyzických a právnických osobách a legislativě (zákon o registrech).

39

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ Seznam literatury [1.]

ČÁP, Z., KOVAŘÍK, Z., POKORNÁ, J. a kol. Obchodní zákoník : komentář. I. díl. Praha : Wolters Kluwer, 2009. 1079 s. ISBN 978-80-7357-491-8.

[2.]

FALDYNA, F. a kol. Obchodní právo. 2. aktualiz. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2010. 1170 s. ISBN 978-80-7357-577-9.

[3.]

HOLEJŠOVSKÝ, J. Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2003. 1041 s. ISBN 80-7179-664-6.

[4.]

KOBLIHA, I. a kol. Obchodní zákoník : úplný text zákona s komentářem. Praha : Linde, 2006. 1554 s. ISBN 80-7201-564-8.

[5.]

PELIKÁNOVÁ, I. Obchodní právo 1. 1. vyd. Praha : ASPI, 2005. 458 s. ISBN 807357-062-9.

[6.]

PELIKÁNOVÁ, I. a kol. Obchodní právo : učebnice 1, úvod do obchodního práva, osoby v podnikání s přihlédnutím k právu EU. 2. přeprac. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2010. 576 s. ISBN 978-80-7357-525-0.

[7.]

PLÍVA, S., ŠTENGLOVÁ, I., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník : komentář. 12. vyd. Praha : C. H. Beck, 2009. 1375 s. ISBN 978-80-7400-055-3.

[8.]

ŠTENGLOVÁ, I. Obchodní rejstřík po novele. 1. vyd. Praha : ASPI, 2005. 267 s. ISBN 80-7357-115-3.

[9.]

VACKOVÁ, M. a kol. Obchodní rejstřík : praktický průvodce. 1. vyd. Praha : ASPI, 2007. 280 s. ISBN 978-80-7357-273-0.

Seznam odborných článků

40

[1.]

HOLEC, P. Reforma obchodního rejstříku. EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo. 9.5.2005. Dostupný na http://www.epravo.cz/top/clanky/reforma-obchodnihorejstriku-33171.html.

[2.]

MALOVSKÝ-WENIG, A. Příručka obchodního práva. Československý Kompas, Praha, 1947, s. 65.

[3.]

MYSLIL, S. Právní úprava obchodního rejstříku. Bulletin advokacie, 10/2002, s. 22.

Seznam citovaných právních předpisů [1.]

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[2.]

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

[3.]

Vyhláška č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku.

Seznam ostatních pouţitých zdrojů [1.]

Obchodní rejstřík na internetu. Dostupné na: http://www.justice.cz.

[2.]

Objednávka výpisů z registrů. Dostupné na: http://eshop.czechpoint.cz/eep_isvs.

[3.]

Oficiální

server

českého

soudnictví.

Dostupné

na:

http://portal.justice.cz/ms/ms.aspx?j=33&o=23&k=2452&d=15231. [4.]

Instrukce Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 3.12.2001 č.j. 505/2001Org., kterou se vydává Vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (1/2002 SIS).

Seznam příloh [ 1.]

Usnesení Krajského soudu

[ 2.]

Usnesení Krajského soudu

[ 3.]

Vzory formulářů k zápisu do Obchodního rejstříku

[ 4.]

Vzor formuláře návrh na výmaz z Obchodního rejstříku

41

42