2010
Obchodní právo
OBCHODNÍ PRÁVO
JiDzí Klavík
Obchodní právo JUDr. Ing JUDr Ing. Jií Klavík Ing. Jií Klavík
[email protected]
Obchodní právo 1 Pojem a prameny 1. obchodního práva
Pojem obchodního práva • Základním pedmtem obchodního práva jsou ti okruhy (§ 1 odst. 1 obchodního zákoníku): – postavení podnikatel, – obchodní závazkové vztahy, – další vztahy s podnikáním související – nap. nap • obchodní rejstík, • úetnictví podnikatel, podnikatel • hospodáská soutž.
Právní úprava obchodního práva • Ob Obchodnprávní h d á í vztahy t h se ídí (§ 1 odst. d t 2 obchodního zákoníku): – obchodním zákoníkem (zák. (zák . 513/1991 Sb.), – pedpisy obanského práva, zejména obanským zákoníkem (zák. . 40/1964 Sb.) – nelze-li nkteré otázky ešit podle obchodního zákoníku, zákoníku – obchodními zvyklostmi – nelze-li otázky ešit ani podle pedpis obanského práva práva, – zásadami (principy) obchodního práva – nelze-lili otázky ešit ani podle obchodních nelze zvyklostí.
Vztah obanského a obchodního zákoníku • Ob Obanskoprávní k á íú úprava jje obecná, b á ú úprava v obch. zák. je zvláštní (speciální). • V právu platí zásada speciality – speciální úprava má pednost ped obecnou úpravou a tato úprava se použije j pouze tehdy, y nestanoví-li speciální úprava jinak. • Právní vztahy upravené v obchodním zákoníku se ídí tímto zákonem. zákonem Nelze-li Nelze li nkteré otázky ešit podle obchodního zákoníku, eší se podle pedpis práva obanského (§ 1 odst. 2 obch. zák.).
Obchodní zvyklosti • V obchodním b h d í závazkovém á k é právu á mají jí velký lký význam ý obchodní zvyklosti – zvyklosti, které jsou zachovávány obecn v p píslušném obchodním odvtví (§ 264 odst. 1 obch. zák.). • Obchodní zvyklosti se použijí: – nelze-li obchodní závazky ešit podle obchodního zákoníku, ani podle pedpis obanského práva, – mají pednost ped dispozitivními ustanoveními obchodního zákoníku (ne ped kogentními ust.). nestanoví-li smlouva jjinak – obsah smluvního ujednání má pednost ped obchodními zvyklostmi.
Zásady obchodního práva • Ob Obch. h zák. ák nestanoví t í výet ý t zásad á d obchodního b h d íh práva. á JJe nutné je dovodit z koncepce obch. zák. a z jeho ust. Paí sem zásady: y – rovnost subjekt, – autonomie vle, – „vše je dovoleno, co není zákonem zakázáno“, – smluvní svoboda, – závaznost smluvní vztah („pacta sunt servanda“), – poctivý ti ý obchodní b h d í styk, t k – odpovdnost za své jednání, • Použijí se podprn, podprn nelze nelze-lili otázku ešit ani podle obchodních zvyklostí.
Obchodní právo 2 Podnikání 2. Podnikání, podnikatelé podnikatelé, podnik
Podnikání • Ust. § 2 odst. 1 obch. zák. definuje pojem „podnikání“ v 5 znacích: – soustavná innost, – provádná samostatn podnikatelem, – vlastním jménem, – na vlastní odpovdnost odpovdnost, – za úelem dosažení zisku.
Podnikatelé • V ust. t § 2 odst. d t 2 obch. b h zák. ák jjsou podnikatelé d ik t lé rozdleni dl i do 4 skupin: – osoba zapsaná v obchodním rejstíku (zejména obchodní spolenosti nebo družstva, – osoba, která podniká na základ živnostenského oprávnní (podle živnostenského zákona – zák. . 455/1991 Sb.), – osoba, osoba která podniká na základ jiného než živnostenského oprávnní – podle zvláštních zákon ((nap. p advokáti, notái, daoví poradci, p auditoi), – osoba, která provozuje zemdlskou výrobu (je zapsána do zvláštní evidence u obecních úad úad.
Neoprávnné podnikání •
Povaha nebo platnost právního úkonu není dotena tím, že urité osob je zakázáno podnikat nebo že nemá oprávnní k podnikání (§ 3a odst. 1 obch. zák.).
Podnik • Obchodní právo nechápe podnik jako subjekt, nýbrž jako objekt (pedmt) právních vztah. • Podnik je vc hromadná (§ 5 odst. 2 obch. zák.). ) Jde o soubor složek podnikání: – hmotných – pozemky, stavby, stroje, zboží apod., – osobních – struktura a kvalifikace zamstnanc, zamstnanc – nehmotných – pohledávky, práva duševního vlastnictví apod apod.
Obchodní majetek podnikatele • P Podle dl § 6 odst. d t 1 obch. b h zák. ák obchodní b h d í majetek j t k podnikatele tvoí: – vci i – movité ité a nemovité, ité – pohledávky – nap. penžité pohledávky, – jiná práva – práva duševního vlastnictví (patenty, know-how, ochranné známky apod.), – penzi ocenitelné jiné hodnoty – ochrana obchodní firmy a dobré povsti, ochrana obchodního b h d íh ttajemství. j t í
Obchodní majetek podnikatele • Obchodním majetkem (§ 6 odst. 1 obch. zák.) se rozumí: – u fyzické osoby – majetek, který patí podnikateli a slouží nebo jje uren k jeho j podnikání, – u právnické osoby – veškerý majetek.
Obchodní jmní • Obchodním jmním (§ 6 odst. 2 obch. zák.) se rozumí: – u fyzické osoby – soubor obchodního majetku j a závazk vzniklých ý podnikateli, – u právnické osoby – soubor veškerého obchodního majetku a závazk.
istý obchodní majetek • istým obchodním majetkem (§ 6 odst. 3 obch. zák.) se rozumí: – u fyzické osoby – obchodní majetek po odetení závazk vzniklých ý v souvislosti s podnikáním, – u právnické osoby – obchodní majetek po odetení veškerých závazk.
Vlastní kapitál • Vlastním kapitálem (§ 6 odst. 4 obch. zák.) se rozumí vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele. y j v rozvaze na stran • Vlastní kapitál se vykazuje pasiv. • Vlastní kapitál se zjišuje pouze u podnikatel, kteí vedou úetnictví.
Odštpný závod • Odštpný závod – organizaní složka podniku, která se zapisuje do obchodního rejstíku (§ 7 odst. 1 obch. zák.). j • Provozovna – prostor, v nmž je uskuteována uritá podnikatelská innost (§ 7 odst. 3 obch. zák.).
Podnikání zahraniních osob • Podle § 21 obch. zák. mohou zahraniní osoby na území R podnikat: – za stejných podmínek a – ve stejném rozsahu jako eské osoby. • Podnikání zahraniní osoby: má-li podnik nebo jeho organizaní složku na území R R. • Oprávnní zahraniní osoby podnikat na území R vzniká ke dni zápisu do obchodním rejstíku rejstíku, a to v rozsahu zapsaného pedmtu podnikání (to neplatí na FO FO, která je obanem státu EU) EU).
Obchodní právo 3 Obchodní firma 3.
Obchodní firma • Obchodní firmou (ve zkratce „firma“) se rozumí název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstíku (§ 8 odst. 1 obch. zák.). • Podnikatel jje povinen init právní úkonyy pod svoji firmou. • Na podnikatele, který není zapsán v obchodním rejstíku, se nevztahují ustanovení o obchodní firm.
Obchodní firma (pokra (pokra.)) • Obchodní firmu (§ 9 obch. zák.) tvoí: – u fyzické y osoby y – jjméno a p píjmení j ((mže zde být také dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druhu podnikání), ) – u právnické osoby – název, pod kterým je zapsána v obchodním rejstíku (souástí obchodní firmy je dodatek oznaující právní formu).
Obchodní jmní (pokra (pokra.)) • K odlišení obchodní firmy nestaí rozdílný dodatek odlišující právní formu (nap. „s.r.o.“ a „spol. s r. o.“). y osoba, která zmnila • Je-li podnikatelem fyzická své jméno (nap. v dsledku uzavením manželství), mže používat v obchodní firm i své dívjší jméno s dodatkem obsahujícím nové jméno. • Pevod obchodní firmy bez souasného pevodu podniku je nepípustný.
Obchodní právo 4 Jednání podnikatele 4.
Jednání podnikatele • Pro jednání podnikatele platí (§ 13 odst. 1 obch. zák.): – fyzická osoba – jedná osob, – právnická osoba – statutárním orgánem. • Podle § 20 odst. 1 ob. zák. mže statutární orgán init právní úkony právnické osoby ve vch vcech. • Statutární orgán je uren nap. nap tzv. tzv zakladatelským dokumentem (§ 38i odst. 1 písm a/ obch. písm. obch zák zák.). )
Jednání podnikatele • Za podnikatele (FO nebo PO) mže dále jednat: – zástupce p – zpravidla p na základ plné p moci (§ 31-33b ob. zák.), – prokurista (viz dále), – povená osoba – osoba povená pi provozování podniku uritou inností (§ 15 odst. 1 obch. zák.), – jiná osoba v provozovn – nemohla-li nemohla li tetí osoba vdt, že jednající osoba k tomu není oprávnna (§ 16 obch obch. zák zák.). )
Prokura • Prokura (§ 14 obch obch. zák zák.)) – mže ji udlit pouze podnikatel zapsaný v obchodním rejstíku. • Prokuristou mže být ý p pouze fyzická y osoba. • Jde o nejširší formu zmocnní – „ke všem právním úkonm, k nimž dochází pi provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc“ moc (krom zcizování a zatžování nemovitostí). • Prokurista se podepisuje tak, že k obchodní firm podnikatele pipojí dodatek oznaující prokuru a svj podpis. • • •
Prokura mže být udlena více osobám. Udlení prokury je úinné od zápisu do obchodního rejstíku. Omezení prokury vnitními pedpisy nemá právní následky vi tetím osobám.
Obchodní právo 5 Obchodní rejstík 5.
Obchodní rejstík • Obchodní rejstík – veejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích (§ 27 odst. 1 obch. zák.). j vede rejstíkový j ý soud – • Obchodní rejstík krajský soud podle sídla právnické osoby nebo podle místa podnikání fyzické osoby. • Obchodní rejstík je veden v elektronické podob. • Skutenosti zapsané do OR jsou úinné vi každému ode dne jejich zveejnní v OR OR.
Zásady vedení obchodního rejstíku • Zásady vedení obchodního rejstíku: – veejnosti – obchodní rejstík je každému pístupný, k ždý d každý do nj j mže ž nahlížet hlíž t a poizovat i t sii z nj j kkopie i i výpisy, – dobré víry – proti tomu, tomu kdo jedná v dve v zápis v obchodní rejstík, nemže ten, jehož se takový zápis týká, ý á, namítat, a a , že e tento e o zápis áp s neodpovídá eodpo dá sskutenosti, u e os , – dispoziní – zápis do obchodního rejstíku se provede na návrh p p podnikatele ((má-li být ý dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstíku a skuteným stavem, lze ízení zahájit i bez návrhu.
Osoby zapisované do obchodního rejstíku • Do obchodního rejstíku se zapisují (§ 34 obch. zák.): – obchodní spolenosti a družstva, – zahraniní osoby – podnikající v R – fyzické osoby – podnikající ve velkém rozsahu (§ 34 odst odst. 2 obch obch. zák zák.), ) – fyzické osoby, které jsou podnikateli (na vlastní žádost) žádost).
Skutenosti zapisované do obchodního rejstíku • Do obch. rejstíku se zapíší (§ 35 obch. zák.): – obchodní firma ((název)) a sídlo ((u PO)) nebo místo podnikání a bydlišt (u FO), – pedmt podnikání, – právní forma právnické osoby (s.r.o., a.s.), – identifikaní íslo osoby (tzv. (tzv IO) IO), – statutární orgán, – prokurista, – další údaje (§ 36 obch. zák.).
Sbírka listin • Rejstíkový soud vede též sbírku listin, která obsahuje listiny dle § 38i obch. zák., nap.: – zakladatelské dokumenty – spoleenskou smlouvu, zakladatelskou listinu, stanovyy apod. (vetn jejich úplného znní), – rozhodnutí o ustanovení a ukonení funkce osob, které jsou statutárním orgánem, – výroní zprávy a úetní závrku.
Obchodní právo 6 Hospodáská soutž 6.
Hospodáská soutž • F Fyzické i ké i právnické á i ké osoby, b kt které é se ú úastí tí hospodáské soutže, i když nejsou podnikatelé (soutžitelé) – jsou povinny dbát právn závazných pravidel hospodáské soutže soutže, – nesmjí úast v soutži zneužívat. • Zneužití Z žití úasti ú ti v hospodáské h dá ké soutži: tži – nekalá soutž (nekalé soutžní jednání), – nedovolené omezování hospodáské soutže.
Nekalá soutž • § 44-54 obch. zák. y nekalé soutže: • Obecné vymezení – jednání v hospodáské soutži, – rozpor s dobrými mravy soutže, soutže – zpsobilost pivodit újmu jiným soutžitelm nebo spotebitelm spotebitelm. • Nekalá soutž se zakazuje.
Nekalá soutž (pokra.) (pokra ) • Obch. zák. uvádí v § 44 odst. 2 píklady nekalé soutže: – klamavá reklama, – klamavé oznaování zboží a služeb, – podplácení, – srovnávací reklama, reklama – porušování obchodního tajemství, – ohrožování zdraví spotebitel a životního prostedí.
Obchodní právo 7 Obchodní spolenosti obecn 7.
Obchodní spolenosti • V § 56 odst. 1 obch. zák. je obchodní spolenost (spolenost) definována jako: – právnická á i ká osoba, b – založená za úelem podnikání. • Formy F spoleností: l tí – veejná obchodní spolenost (v.o.s.), – komanditní k di í spolenost l (k ) (k.s.), – spolenost s ruením omezeným (s.r.o.), – akciová spolenost (a.s.), – evropská spolenost, – evropské hospodáské zájmové sdružení.
Zakladatelé spoleníci Zakladatelé, • Z Zakladateli kl d t li a spoleníky l ík spolenosti l ti mohou h být fyzické nebo právnické osoby. • Fyzická F i ká nebo b právnická á i ká osoba b mže ž být spoleníkem s neomezeným ruením pouze v jedné spolenosti. spolenosti • Jednotlivé formy spoleností stanoví, v jakém rozsahu ruí spoleníci za závazky spolenosti spolenosti. • Po zániku spolenosti ruí spoleníci za závazky spolenosti stejn jako za jejího trvání. trvání • Zneužití vtšiny nebo menšiny hlas ve spolenosti je zakázáno. zakázáno
Základní kapitál • Zákl Základní d í kkapitál itál spolenosti l ti jje penžní ž í vyjádení souhrnu penžitých a nepenžitých vklad všech spoleník do základního kapitálu spolenosti (§ 58 odst. 1 obch. zák.). • Základní kapitál je souástí vlastního kapitálu kapitálu. • Povinn základní kapitál vytváí: – komanditní k dit í spolenost, l t – spolenost s ruením omezeným, – akciová spolenost. • Výše základního kapitálu se zapisuje do obch. rejstíku, „pokud tak stanoví zákon“ (s.r.o., a.s.).
Vklad spoleníka • Vklad spoleníka p se chápe p ve dvojím j smyslu: y – pasivum – jako souást základního kapitálu, – aktivum – jako majetek, který spoleník vkládá do spolenosti za úelem nabytí nebo zvýšení úasti ve spolenosti (§ 59 odst. 1 obch. zák.). • Vklad jako majetek mže mít formu: – penžitý vklad - souhrn penžitých prostedk (v K), – nepenžitý vklad – jiné penzi ocenitelné hodnoty hodnoty, které mže spolenost hospodásky využít ve vztahu k pedmtu podnikání (zakázány vklady spoívající v závazcích týkajících se provedení prací prací, poskytnutí služeb). • Nepenžitý vklad musí být splacen ped zápisem spol. d obchodního do b h d íh rejstíku. j ík
Založení a vznik spolenosti • Založení spolenosti – spoleenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli (s úed. ov. podpis), nevyplývá li ze zákona nco jiného. nevyplývá-li jiného • Formu notáského zápisu musí mít: – spoleenská smlouva – o založení ss.r.o., ro – zakladatelská smlouva – o založení a.s. – zakladatelská listina – o založení s.r.o. nebo a.s. jedním zakladatelem.
• Spolenost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního b h d íh rejstíku. j tík • Spolenost je založena na dobu neuritou, není-li výslovn ureno ureno, že se zakládá na dobu uritou uritou.
Statutární orgán • Každá právnická osoba musí mít statutární orgán. • Statutární orgán – je oprávnn init právní úkony právnické á i ké osoby b ve všech š h vcech h (§ 20 odst. d t 1 ob. b zák.). • • •
Statutárním orgánem jsou titi, kteí k tomu jsou oprávnni smlouvou o zízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem. Omezení statutárního orgánu není možno uplatovat vi tetím osobám bá anii v pípad í d zveejnní j í tohoto h omezení. í Vedle statutárního orgánu mohou za právnickou osobu init právní úkony y i její j j p pracovníci nebo lenové,, pokud p jje to stanoveno ve vnitních pedpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zaazení obvyklé.
Zrušení a zánik spolenosti • Zrušení spolenosti – pedchází zániku spolenosti. Zrušení spolenosti má dv formy: – s likvidací – obchodní jmní nepechází na právního nástupce – bez likvidace – obchodní jmní pechází na právního nástupce. • Zánik spolenosti – ke dni výmazu z obchodního rejstíku (§ 68 odst odst. 1 obch obch. zák zák.). )
Dvody zrušení spolenosti • S Spolenost l t se zrušuje š j (§ 68 odst. d t 3 obch. b h zák.): ák ) – uplynutím doby, na kterou byla založena, – dosažením úelu, úelu pro který byla založena, založena – dnem uvedeným v rozhodnutí spoleník nebo orgánu spolenosti (nap. valné hromady) o zrušení spolenosti, – dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zruš. spole., – dnem uvedeným v rozhodnutí spoleník nebo orgánu spolenosti, pokud dochází k zániku spolenosti v dsledku fúze fúze, pevodu jmní na spoleníka nebo v dsledku rozdlení, – zrušením konkursu p po splnní p rozvrhového usnesení,,
Neplatnost spolenosti • Po vzniku spolenosti – nelze zrušit rozhodnutí rejstíkového soudu, kterým byl povolen zápis do obchodního rejstíku. • Neplatnost spolenosti – mže prohlásit soud, a i bez návrhu z dvod uvedených v § 68a odst. 2 obch. zák.). • Ke dni právní moci rozhodnutí o neplatnosti spolenosti vstupuje spolenost do likvidace. • Právní vztahy, do nichž neplatná spolenost vstoupila nejsou neplatností spole vstoupila, spole. doteny doteny.
Likvidace spolenosti • Likvidace spolenosti – ke dni k nmuž je zrušena, nepechází-li její jmní na právního nástupce nebo v dalších pípadech stanovených obch obch. zák zák. • Vstup do likvidace se zapisuje do ob. rejstíku. • Psobnost statutárního orgánu pechází na likvidátora – iní jménem spolenosti jen úkony smující k likvidaci spolenosti, – oznámí vstup do likvidace všem známým vitelm a zárove zveejní nejmén 2x rozhodnutí o likvidaci s výzvou pro vitele (v Obchodním vstníku), vstníku) – po skonení likvidace podá do 30 dn návrh na výmaz z obchodního rejstíku.
Obchodní právo 8 Veejná obchodní spolenost 8.
Veejná obchodní spolenost • Veejná obchodní spolenost (v.o.s.) je spolenost osobní: – alespo 2 osoby podnikají pod spolenou obchodní firmou, – ruí za závazky spolen a nerozdíln (solidárn). • Spoleníky mohou být: – fyzická osoba – musí splovat všeobecné podmínky provozování živnosti (dle § 6 živnost. zák.). a u které nejsou pekážky provozování živnosti živnosti, – právnická osoba – práva a povinnosti vykonává statutární orgán nebo jím povený zástupce. zástupce
Práva a povinnosti spoleník • Práva a povinností spoleník se ídí spoleenskou smlouvou. • Spoleník je pi plnní svých povinností povinen postupovat s péí ádného hospodáe. • Ve spoleenské smlouv si mohou spoleníci sjednat vkladovou povinnost. Spoleník mže vložit do spolenosti i více vklad. • Zisk se dlí mezi spoleníky rovným dílem a ztrátu nesou rovným dílem (nestanoví-li spoleenská smlouva jinak) jinak).
Statutární orgán • Statutárním orgánem v.o.s. – všichni spoleníci – spoleenská p smlouva mže stanovit, že statut. orgánem jsou pouze nkteí spoleníci nebo jjeden z nich, – je-li statutárním orgánem více osob, mže každá osoba jednat jménem v.o.s samostatn (nestanoví-li spoleenská smlouva jinak). • K obchodnímu vedení je oprávnn každý spoleník.
Odpovdnost a ruení • V.o.s. odpovídá za své závazky celým svým majetkem. • Spoleníci ruí za závazky v.o.s. veškerým svým ý majetkem j spolen a nerozdíln (tj. (j solidárn) takto: – spoleník, který do v.o.s. pistoupil, ruí i za závazky v.o.s. vzniklé ped jeho pistoupením, – jestliže zanikne úast spoleníka za trvání v.o.s., ruí jen za závazky, které vznikly ped vznikem jeho úasti úasti.
Zrušení a likvidace • Pi zrušení v.o.s. s likvidací mají spoleníci nárok na podíl na likvidaním zstatku. • Likvidaní zstatek se rozdlí mezi spoleníky: – nejprve do výše hodnoty jejich splacených vklad, – zbytek rovným dílem dílem. • Spoleenská smlouva mže upravit rozdlení likvidaního zstatku jinak jinak.
Obchodní právo 9 Komanditní spolenost 9.
Komanditní spolenost • Komanditní spolenost (k.s.) je spolenost osobní (pop. smíšená): – komplementá – jeden nebo více spoleník ruí celým svým majetkem, – komanditista – jeden nebo více spoleník ruí za závazky spolenosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstíku rejstíku. • Pokud nestanoví obch. zák. jinak, použijí se na k.s. pimen ust ust. o vv.o.s. o s a na právní postavení komanditist ust. o spolenosti s ruením omezeným.
Práva a povinnosti spoleník • Práva a povinností spoleník se ídí spoleenskou smlouvou. • Komplementá K l tá je j pi i plnní l í svých ý h povinností i tí povinen i postupovat s péí ádného hospodáe. • Ze zákona má vkladovou povinnost komanditista – min. min 5 000,- K (nestanoví-li spoleenská smlouva vklad vyšší). yšš ) Ve e spo spoleenské ee s é ssmlouv ou ssi mohou o ou spo spoleníci e c sjednat vkladovou povinnost také pro komplementáe. • Zákaz konkurence p platí p pro komanditistu ((nestanoví-li spoleenská smlouva jinak).
Statutární orgán • Statutárním orgánem k.s. – všichni komplementái – spoleenská smlouva mže stanovit, že statut. orgánem á jjsou pouze nkteí kt í komplementái k l tái nebo b jeden z nich, – je-li je li statutárním orgánem více osob osob, mže každá osoba jednat jménem k.s. samostatn (nestanoví-li spoleenská spo ee s á ssmlouva ou a jjinak). a ) • K obchodnímu vedení je oprávnni pouze komplementái. p • V ostatních záležitostech rozhodují komplementái s komanditisty vtšinou hlas, pokud spol. smlouva nestanoví jinak.
Odpovdnost a ruení • K.s. odpovídá za své závazky celým svým majetkem. • Komplementá ruí za závazky k.s. veškerým svým ý majetkem j spolen a nerozdíln (tj. (j solidárn) jako spoleníci v.o.s. • Komanditista ruí do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstíku. – komanditista také ruí za závazky ze smluv, které jménem spolenosti uzavel bez zmocnní (pak ve stejném rozsahu jako komplementá).
Obchodní právo 10 Spolenost s ruením 10. omezeným
Spolenost s ruením omezeným • Spolenost s ruením omezeným (s.r.o.) je spolenost kapitálová. – základní ákl d í kkapitál itál je j ttvoen vklady kl d spoleník, l ík – spoleníci ruí za závazky s.r.o., dokud nebylo zapsáno splacení vklad do obchodního rejstíku. rejstíku • • •
S.r.o. mže být založena jednou osobou (fyzickou nebo právnickou osobou). ) Mže mít nejvýše j ý 50 spoleník. S.r.o. s jediným spoleníkem nemže být jediným zakladatelem nebo jediným spoleníkem jiné s.r.o. Jedna fyzická osoba mže být jediným spoleníkem nejvýše 3 ss.r.o. ro
• S.r.o. mže být založena také za jiným úelem než podnikání. podnikání
Základní kapitál kapitál, vklady • Výš Výše základního ákl d íh k kapitálu itál s.r.o. musíí i init it alespo l 200 000,- K. • Výše vkladu spoleníka musí init alespo 20 000 000,- K. K • • •
• •
Na základním kapitálu s.r.o. se mže každý spoleník úastnit pouze jedním vkladem. Celková výše vklad musí souhlasit s výší základního kapitálu s.r.o. Spoleník, který nesplní svou povinnost splatit vklad ani v dodatené lht,, mže být ý ze spolenosti p valnou hromadou vylouen. Návrh na zápis s.r.o. do obchodního rejstíku podepisují všichni jednatelé. Ped podáním návrhu na zápis s.r.o. do obchodního rejstíku musí být splaceno emisní ážio a na každý penžitý vklad nejmén 30 %. Je-lili ss.r.o. Je r o založena jedním zakladatelem, zakladatelem musí být splacen celý základní kapitál.
Odpovdnost a ruení • S.r.o. odpovídá za své závazky celým svým majetkem. • Spoleníci ruí za závazky s.r.o. spolen a nerozdíln ((tj. j solidárn)) do výše ý souhrnu nesplacených ástí vklad všech spoleník podle stavu zápisu v obchodím rejstíku. • Zápisem splacení všech vklad do obchodního rejstíku ruení zaniká.
Práva a povinnosti spoleník • Práva a povinností spoleník se ídí spoleenskou smlouvou (má-li s.r.o. jednoho spoleníka, jde o zakladatelskou listinu) listinu). • Každý spoleník má obchodní podíl – pedstavuje úast spoleníka na ss.r.o. r o (dle pomru vkladu) vkladu). • Každý spoleník mže mít pouze jeden obchodní podíl. • Jeden obchodní podíl mže náležet více osobám osobám. • O pevodu obchodního podílu na jiné spoleníka rozhoduje valná hromada. • Spoleenská smlouva mže vylouit rozdlení obchodního podílu. p • Obchodní podíl mže být pedmtem zástavního práva.
Skonení úasti spoleníka • Ú Úast spoleníka v s.r.o. mže skonit: – pevodem obchodního podílu na jiného spoleníka ( souhlasem (se hl valné l éh hromady) d ) nebo b na jijinou osobu b (pipouští-li to spoleenská smlouva), – dohodou o ukonení úasti – souhlas všech spoleník, • S.r.o. S r o nemže spoleníka vylouit vylouit, pokud není v prodlení se splacením svého vkladu. • Zmna spoleníka se zapisuje do obchodního rejstíku a do seznamu spoleník, který vedou jednatelé.
Valná hromada • Valná hromada je nejvyšším orgánem s.r.o. • Do psobnosti valné hromady náleží vci uvedené v § 125 odst. d t 1 obch. b h zák. ák • Neurí-li spoleenská smlouva jinak, udluje a odvolává valná hromada prokuru. prokuru • Valná hromada si mže vyhradit rozhodování vcí, které jinak náleží do psobnosti jiných orgán ss.r.o. ro • Má-li s.r.o. jediného spoleníka, nekoná se valná hromada a psobnost valné hromady vykonává tento spoleník.
Jednatelé • Statutárním orgánem s.r.o. – jeden nebo více jednatel. Je-li jednatel více, je oprávnn jednat jménem s.r.o. s r o kaž z nich samostatn samostatn. • Omezit jednatelská oprávnní mže spoleenská smlouva stanovy smlouva, stanovy, nebo valná hromada hromada. Takové omezení je vi tetím osobám neúinné. • Jed Jednatele a e e jjmenuje e uje valná a á hromada o ada z ad ad spo spoleník e nebo ebo jiných fyzických osob. • Jednateli náleží obchodní vedení s.r.o. • Jednatelé jsou povinni zajistit ádné vedení pedepsané evidence, úetnictví a vést seznam spoleník.
Dozorí rada • S S.r.o. vytváí t áí dozorí d í radu, d pokud k d ttakk stanoví t í spoleenská smlouva nebo zvláštní zákon. • leny l dozorí d í rady d volílí valná l áh hromada. d • lenem dozorí rady nemže být jednatel. • Dozorí rada musí mít alespo 3 leny. • Psobnost dozorí rady stanoví § 138 obch. zák. • lenové dozorí rady jsou oprávni úastnit se valné hromady. • Dozorí rada svolává valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy spolenosti.
Dozorí rada • S S.r.o. vytváí t áí dozorí d í radu, d pokud k d ttakk stanoví t í spoleenská smlouva nebo zvláštní zákon. • leny l dozorí d í rady d volílí valná l áh hromada. d • lenem dozorí rady nemže být jednatel. • Dozorí rada musí mít alespo 3 leny. • Psobnost dozorí rady stanoví § 138 obch. zák. • lenové dozorí rady jsou oprávni úastnit se valné hromady. • Dozorí rada svolává valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy spolenosti.
Obchodní právo 11 Akciová spolenost 11.
Akciová spolenost • Akciová spolenost (a.s.) je spolenost kapitálová – základní kapitál je rozvržen na uritý poet akcií o urité ité jmenovité j ité hodnot. h d t – spoleníci (akcionái) neruí za závazky a.s. • A.s. A mže ž být založena l ž j d jednou osobou b (právnickou ( á i k osobou), jinak dvma nebo více zakladateli. • A.s A s mže být založena: – bez veejné nabídky akcií, – s veejnou j nabídkou bídk akcií. k ií • Návrh na zápis do obchodního rejstíku podává pedstavenstvo (podepisují všichni lenové pedstav pedstav.). )
Základní kapitál kapitál, vklady • Výš Výše základního ákl d íh k kapitálu itál a.s. musíí init i it alespo l 2 000 000,- K (pi založení s veejnou nabídkou akcií musí základní kapitál init alespo 20 000 000 000,-- K). K) • Výše vkladu akcionáe (emisní kurs) obch. zák. nestanoví ((v p praxi alespo p 1 000,- K). ) • Emisní kurs akcie nesmí být nižší než její jmenovitá hodnota. • Pokud P k d jje emisní i í kkurs akcií k ií vyšší šší než ž jjmenovitá iáh hodnota d akcií, tvoí tento rozdíl emisní ážio. • Souhrn jmenovitých hodnot všech akcií musí odpovídat základnímu kapitálu a.s.
Odpovdnost a ruení • A.s. odpovídá za své závazky celým svým majetkem. • Akcionái neruí za závazky a.s. • A.s. mže být založena i za jiným úelem než podnikání.
Akcie •
Akcie Ak i – cenný ý papír, í s nímž í ž jsou j spojena j práva á akcionáe k i á podílet díl se – na ízení,, – na zisku, – na likvidaním zstatku (pi zániku a.s.).
• Z hlediska podoby se akcie lení: – listinné, – zaknihované. k ih é
• Z hlediska formy se akcie lení:
•
– na majitele, majitele – na jméno. Náležitosti akcie – ust. § 155 odst. 3 obch. zák.
Práva a povinnosti spoleník • Práva a povinností spoleník se ídí stanovami, které a.s. musí pijmout vedle zakladatelské smlouvy (zakladatelské listiny) listiny). • Mezi základní práva akcionáe patí: – právo podílet se na ízení a a.s., s – právo podílet se na zisku.
• Akcioná c o á má á v pods podstat a jedinou jed ou po povinnost os – sp splatit at t emisní kurs upsaných akcií. • Do dobyy splacení p nemá akcie, nýbrž ý zatímní list ((cenný ý papír, listinný, na jméno). Nahrazuje všechny akcionáem upsané a dosud nesplacené akcie.
Skonení úasti akcionáe • Ú Úast akcionáe v a.s. mže skonit pevodem akcie (prodejem, darováním, smnou). – akcie k i na majitele jit l – neomezen pevoditelné, dit l é – akcie na jméno – pevoditelnost mohou stanovy omezit (nap (nap. souhlas orgánu spolenosti), spolenosti) nikoliv však vylouit.
Valná hromada • Valná hromada je nejvyšším orgánem a.s. • Do psobnosti valné hromady náleží vci uvedené v § 187 odst. d t 1 obch. b h zák. ák • Valná hromada si nemže vyhradit rozhodování vcí, které ji nesvuje zákon nebo stanovy stanovy. • Akcioná se mže zúastnit valné hromady osobn nebo v zastoupení na základ písemné plné moci. moci • Valná hromada se koná nejmén 1x za rok. • Obecn valnou hromadu svolává pedstavenstvo. pedstavenstvo
Valná hromada (pokra (pokra.)) • O konání valné hromady se poizuje zápis. Jeho vyhotovení zabezpeuje pedstavenstvo. Zápis podepisuje: – pedseda valné hromady, – zapisovatel, p , – dva zvolení ovovatelé.
• Zápisy o valné hromad se uchovávají v archivu a.s. po celou dobu jejího trvání. • Má-li a.s. jen jediného akcionáe, nekoná se valná hromada a psobnost valné hromady vykonává tento akcioná.
Pedstavenstvo • Statutárním orgánem a.s. – nejmén 3 leny. • Pedstavenstvo rozhoduje o všech záležitostech a.s., pokud k d nejsou j zákonem ák nebo b stanovami t i vyhrazeny h d do psobnosti valné hromady nebo dozorí rady. •
•
•
Stanovy, rozhodnutí valné hromady nebo dozorí rady mohou Stanovy omezit právo pedstavenstva jednat jménem a.s.. Takové omezení je vi tetím osobám neúinné. l leny pedstavenstva d volí lí valná l á hromada h d (stanovy ( mohou h urit, i žže leny pedstavenstva volí dozorí rada). Funkní období jednotlivých len pedstavenstva urují stanovy a nesmí pesáhnou 5 let. Pedsedu (místopedsedu) pedstavenstva volí pedstavenstvo.
• Pedstavenstvo zabezpeuje obchodní vedení a.s.
Dozorí rada • D Dozorí í rada d se u a.s. vytváí t áí povinn. i • Dozorí rada dohlíží na výkon psobnosti pedstavenstva d t t a na uskuteování k t á í podnikatelské innosti a.s. O výsledku své innosti podává zprávu valné hromad hromad. • Dozorí rada musí mít nejmén 3 leny. • Funkní F k í období bd bí len l dozorí d í rady d stanoví t í stanovy (nesmí pesáhnout 5 let). • lenem l dozorí d í rady d nesmíí být len l pedstavenstva.
Obchodní právo 11 Obchodní závazkové vztahy 11.
Pojem „závazek závazek“ • Zá Závazek k – závazkový á k ý právní á í vztah t h mezi: i – vitelem – má právo (oprávnní, pohledávku) vi dlužníku dlužníku, – dlužníkem – má povinnost (závazek, dluh) vi viteli. • Z hlediska právní úpravy mžeme závazkové právní vztahy rozlišit: – obanskoprávní – upraveny v ob. zák., – obchodní (obchodnprávní) – upraveny v obch. zák.
Obchodní závazky (obchody) • Obchodní závazky (obchody) se lení: – relativní obchody, y – typové (nominální, absolutní) obchody, – kombinované obchody obchody, – fakultativní obchody, – obligatorní neobchody.
Relativní obchody • Obchodní závazky (obchody) vznikají: – mezi podnikateli pi jejich podnikatelské innosti (§ 261 odst. 1 obch. zák.)) – není-li p požadavek podnikatelské innosti splnn u obou podnikatel, nejedná se o obchodní závazkový vztah, – mezi státem nebo samosprávnou jednotkou (tj. (tj obcí nebo krajem) pi zabezpeování veejných poteb na jedné stran a podnikatelem pi jeho podnikatelské innosti (§ 261 odst odst. 2 obch obch. zák zák.)) – nap. smlouva o tom, že podnikatel bude zajišovat svoz komunálního odpadu, vybudování veejného vodovodu nebo veejné kanalizace apod apod. (ze strany obce se jedná o zabezpeování veejných poteb, zatímco ze strany podnikatele jde o podnikatelskou innost). innost)
Typové (nominální,absolutní) obchody • Obchodní závazky (obchody) dále vznikají v pípadech stanovených v § 261 odst. 3 obch. zák. – bez ohledu na povahu úastník. Patí sem nap.: – závazky mezi zakladateli obchodních spoleností, mezi spoleníkem a obchodní spoleností, závazky mezi spoleníky p y navzájem j (p (pokud jjde o vztahy y týkající se úasti ve spolenosti), vztahy ze smluv, jimiž se pevádí podíl spoleníka, – závazky z úplatných smluv týkajících se cenných papír, – závazky z taxativn urených obchodních smluv ( (nap. ze smlouvy l o prodeji d ji podniku, d ik smlouvy l o nájmu áj podniku, smlouvy o úvru, smlouvy o bžném útu, smlouvy o vkladovém útu).
Kombinované obchody • Ob Obchodní h d í závazky á k ( b h d ) rovnž (obchody) ž vznikají ik jí pi i uzavírání smluv, které jsou upraveny pouze v obanském zákoníku ((nap. p kupní p smlouva o p pevodu nemovitostí, darovací smlouva, nájemní smlouva o nájmu nebytových prostor). • Jsou-li J li tyto t t smlouvy l uzavírány í á mezii podnikateli d ik t li pi i jejich j ji h podnikatelské innosti (nebo podnikatelem a státem i jednotkou jed o ou ú územní e samosprávy), sa osp á y), pos postupuje upuje se d dle e § 261 6 odst. 6 obch. zák.: – podle obanského zákoníku, – zárove se použije obecná úprava závazkových vztah podle obchodního zákoníku.
Fakultativní obchody • Ob Obchodní h d í závazky á k ((obchody) b h d ) dál dále vznikají, ik jí pokud k d se strany písemn dohodly, že se jejich závazkový vztah,, kterýý nespadá p mezi stanovené pípady, p p y, bude ídit obchodním zákoníkem (§ 262 obch. zák.). • Tím dochází ke zmn právního režimu – místo obanského b kéh zákoníku ák ík se použije žij obchodní b h d í zákoník. ák ík • Je zde stanovena zvýšená ochrana úastníka smlouvy, který není podnikatelem – pokud dohoda o použití obchodního zákoníku smuje ke zhoršení jeho právního postavení, je neplatná. • Dohodou nelze vylouit použití ust. o spotebitelských smlouvách a jiných formách ochrany spotebitele.
Obligatorní neobchody • Výjimku pedstavuje pojistná smlouva, kdy se postupuje pouze podle obanského zákoníku a zák. o pojistné smlouv (. 37/2004 Sb.).
Dispozitivní charakter obchodních závazk • P Právní á í normy mohou h být být: – kogentní – subjekty právního vztahu se nemohou dohodnout na odchylné úprav práv a povinností, povinností – dispozitivní – subjekty právního vztahu se mohou dohodnout na odchylné y úprav p práv p ap povinností, piemž se dispozitivní normy se použijí pouze tehdy, pokud se subjekty nedohodnou na odchylné úprav, • Vtšina ust ust. o obchodních závazcích má dispozitivní charakter – strany si proto mohou ve smlouv sjednat odchylnou y úpravu p p práv a p povinností. • Kogentní normy jsou výslovn (taxativn) stanoveny v § 263 obch. zák.
Poctivý obchodní styk • Výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany (§ 265 obch. zák ) zák.). • Zásady poctivého obchodního styku obchodní zákoník nedefinuje – záleží na posouzení soudu soudu. • Jde o obdobu dobrých mrav (§ 3 odst. 1ob. zák.).
Promlení • Promlení je upraveno v obchodním zákoníku (§ 387408 obch. zák.). komplexn. Úprava v ob. zák. se proto nepoužije. nepoužije • Promlení podléhají všechna práva ze závazkových vztah (s výjimkou práva vypovdt smlouvu uzavenou na dobu neruitou). • Obec Obecná áp promlecí o ec doba iní 4 roky. o y • U práv vymahatelných u soudu zaíná bžet promlecí doba ode dne, kdyy právo p mohlo být ý uplatnno p u soudu.
Obchodní právo 12 Obchodní smlouvy 12.
Uzavírání obchodních smluv • Pro uzavírání obchodních smluv platí obecná úprava uzavírání smluv (§ 43a-45 ob. zák.): – návrh na uzavení smlouvy, – pijetí návrhu. • Obchodní zákoník stanoví další dv varianty uzavírání obchodních smluv: – veejný návrh na uzavení smlouvy, – obchodní veejná soutž. soutž
Obchodní smlouvy upravené a neupravené • Ob Obchodní h d í smlouvy l llze lenit: l it – smlouvy upravené (nominátní) – obsah zahrnuje h j podstatné d t t é ásti á ti smlouvy l stanovené t év základním ustanovení pro každou z tchto smluv (§ 269 odst odst. 1 obch obch. zák zák.)) – jde o první ustanovení pod oznaením smlouvy, – smlouvy neupravené (inominátní) – nejsou upraveny jako typ smlouvy, pokud si úastníci dostaten urí pedmt svých závazk (§ 269 odst. 2 obch. zák.) – jde o obdobu § 51 ob. zák.
Písemn uzavené smlouvy • Obchodní smlouvy musí mít písemnou formu, vyžaduje-li to (§ 272 odst. 1 obch. zák.): – zákon (nap. smlouva o prodeji podniku, smlouva o nájmu j podniku, smlouva o obchodním zastoupení), – dohoda stran – projeví projeví-lili vli alespo jedna strana, aby byla smlouva uzavena písemn, a druhá strana s tím nebude souhlasit, k uzavení smlouvy nedojde. • Jde o obdobu ust ust. § 46 ob ob. zák. zák
Zmny nebo zrušení písemn uzavené smlouvy • Zmny nebo zrušení písemn uzavené smlouvy musí být provedeny písemn (§ 272 odst. 2 obch. zák.): – musí-li í li mít ít smlouva l ze zákona ák písemnou í formu, f – v ostatních pípadech pouze tehdy, obsahuje-li písemn uzavená smlouva ujednání, ujednání že smlouva mže být mnna nebo zrušena pouze písemn. • Jde o odlišnou úpravu oproti ust ust. § 40 odst. odst 2 ob ob. zák., zák podle kterého písemn uzavená dohoda mže být zmnna nebo zrušena p pouze p písemn.
Obchodní právo 13 Zajištní obchodní závazk 13.
Smluvní pokuta • § 300-302 obch. zák. + § 544-545 ob. zák. • Pro obchodní vztahy se neplatí, že dlužník není povinen zaplatit l tit smluvní l í pokutu, k t jestliže j tliž porušení š í povinnosti i ti nezavinil. • Podle obchodního zákoníku má povinnost platit smluvní pokutu charakter: – objektivní – bez ohledu na zavinní dlužníka dlužníka, – absolutní – vyšší moc (okolnosti vyluující odpovdnost) nemá vliv na povinnost platit smluvní pokutu.
Další zpsoby zajištní závazk • Ob Obchodní h d í zákoník ák ík stanoví t í tyto t t další d lší zpsoby b zajištní obchodních závazk: – ruení (§ 303-312 obch obch. zák zák.)) – jde o dohodu mezi vitelem a ruitelem, že ruitel uspokojí vitele, pokud tak neuiní dlužník, – bankovní záruka (§ 313-322 obch. zák.) – dohoda mezi vitelem a bankou (jde o obdobu ruení), ruení) – uznání závazku (§ 323 obch. zák.) – jednostranný úkon dlužníka, dlužníka kterým uznává uritý závazek vi viteli, zejména formou písemného prohlášení.
Obchodní právo 14 Zánik obchodních závazk 14.
Zánik závazk splnním • § 324-343 324 343 obch. b h zák. ák • Obchodní závazek zanikne, pokud je splnn: – ádn a vas as (§ 324 odst odst. 1 obch obch. zák.: ák „vas as a ádn“), – ádn, ádn nikoli vas (§ 324 odst odst. 2 obch obch. zák zák.:: „pozdním plnním“). • Vadné plnní nezpsobuje splnní závazku – obsah závazku se mní zpsobem, který odpovídá nárokm vitele vzniklým z vadného plnní a závazek zaniká jejich uspokojením (§ 324 odst. 3 obch. zák.).
Zpsob splnní závazku •
Zpsob Z b splnní l í závazku: á k – vzájemné závazky – splnní závazku se mže domáhat jen ta strana,, která svjj závazek splnila p nebo jje p pipravena p ((a schopna) splnit, – nkolik zpsob splnní – právo volby má dlužník, – vc urená á podle dl druhu d h – dlužník dl ž ík jje povinen i poskytnout k t t vc „vhodnou“ (která se hodí pro úely, pro nž se zpravidla užívá), – ástené p plnní závazku – vitel jje p povinen p pijmout j i ástené plnní, – více závazk – nestaí-li poskytnuté plnní nestaí, – je splnn závazek urený pi plnní dlužníkem, dlužníkem jinak závazek nejdíve splatný, – potvrzení o plnní – pi pevzetí plnní je vitel povinen vystavit dlužníkovi potvrzení o pedmtu a rozsahu plnní.
Místo a doba plnní • •
•
Závazekk musíí být Zá bý splnn l v míst í a dob d b urené é ve smlouv. l Není-li ve smlouv místo plnní ureno jinak, platí: – u nepenžitého závazku – odnosná doložka, doložka kdy je dlužník povinen splnit závazek v míst, kde ml v dob uzavení smlouvy své sídlo, místo podnikání nebo bydlišt, – u penžitého žitéh závazku á k – donosná d á doložka, d l žk kdy kd jje dl dlužník ž ík povinen splnit závazek (na své nebezpeí a náklady) v sídle, míst podnikání nebo bydlišti vitele . Není-li doba plnní ve smlouv urena: – vitel – oprávnn požadovat splnní ihned po uzavení smlouvy, smlouvy – dlužník – povinen závazek splnit bez zbyteného odkladu poté, kdy byl vitelem o plnní požádán.
Zapotení pohledávek • § 358-364 obch. zák. + § 580-581 ob. zák. • Obchodní závazky lze zapoíst: – jednostrann – oznámením druhé stran • k zapotení jsou zpsobilé pohledávky, které lze uplatnit l t it u soudu, d • proti pohledávce splatné nelze zapoítat pohledávku nesplatnou (to neplatí neplatí, jde jde-lili o pohledávku vi dlužníku, který není schopen plnit své penžité závazky), – dohodou – pro zapotení nejsou stanovena žádná omezení.
Další zpsoby zániku závazk • Mezi další zpsoby zániku obchodních závazk patí: – – – – –
dohoda (570-574 ob. zák.). uplynutí doby (§ 578 ob. zák.), Odstoupení od smlouvy (§ 344-351 obch. zák.), výpov (§ 582 ob. zák.), nemožnost plnní (§ 575-577 ob. zák., § 352-354 obch. zák.), – narovnání (§ 585-587 ob. zák.).
Obchodní právo 15 Porušení smluvní povinnosti 15.
Porušení smluvních povinností • Mezi porušení smluvních povinností obchodní zákoník adí: – prodlení dlužníka, – prodlení vitele, – náhrada škody. • Vedle toho obchodní zákoník upravuje: – vady zboží, – vady díla.
Prodlení dlužníka • Dl Dlužník ž ík jje v prodlení, dl í jjestliže tliž nesplní l í ád ádn a vas svj j závazek (§ 365 odst. 1 obch. zák.). • Prodlení dlužníka trvá: – do doby poskytnutí ádného plnní nebo – do doby, kdy závazek zanikne jiným zpsobem. • Dlužník není v prodlení, pokud nemže plnit svj závazek v dsledku prodlení vitele. • Není-li lhta splatnosti ceny dodávky stanovena smlouvou, nastává uplynutím 30 ode dne, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jinou obdobnou žádost o zaplacení (§ 369a odst. 2 písm. a) obch. zák.).
Následky prodlení dlužníka • Pi prodlení dl í dlužníka dl ž ík mže ž vitel it l zejména: j é – trvat na ádném plnní závazku, – požadovat požado at náhradu náhrad škody škod nebo zaplacení aplacení smluvní pokuty (pokud byla pro tento pípad smluvní pokuta písemn sjednána), – odstoupit od smlouvy – v pípadech, které stanoví zákon nebo smlouva, – u penžitého závazku úroky z prodlení – nevyplývá-li výše úrok z prodlení ze smlouvy, náleží podle pedpis obanského práva práva.
Prodlení vitele • Vitel je v prodlení (§ 370 obch. zák.), jestliže v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími ze závazkového vztahu: – nepevezme ádn nabídnuté plnní, – neposkytne spolupsobení nutné k tomu, aby dlužník mohl splnit svj závazek.
Následky prodlení vitele • Pi prodlení vitele mže dlužník zejména: –p požadovat splnní p povinností, p – požadovat náhradu škody nebo zaplacení smluvní pokuty (pokud byla pro tento pípad smluvní pokuta písemn sjednána), – odstoupit od smlouvy – v pípadech, pípadech které stanoví zákon nebo smlouva.
Náhrada škody • Náhrada škody podle obchodního zákoníku – škoda na vcech a náklady, které musela poškozená strana vynaložit v dsledku porušení povinností povinné strany (tj. škdce). • Jde o náhradu škody zpsobenou porušením povinností: – ze závazkového vztahu (§ 373 obch. zák.), – stanovených obchodním zákoníkem (§ 757 obch. zák.).
Odpovdnost za škodu • Ch Charakter kt odpovdnosti d d ti za šk škodu d v obchodním b h d í zákoníku: – objektivní bj kti í – bez b ohledu hl d na zavinní i í škdce, škd – s možností liberace – škdce se odpovdnosti d d ti zprostí, tí jestliže j tliž prokáže, káž žže porušení povinností bylo zpsobeno okolnostmi vyluujícími odpovdnost (tj. (tj vyšší mocí).
Okolnosti vyluující odpovdnost • Okolnosti vyluující odpovdnost = vyšší moc. • Jde o pekážku: – nastala nezávisle na vli povinné strany (škdce), – brání povinné stran ve splnní její povinnosti, – povinná strana ji nemže odvrátit nebo pekonat, – v dob vzniku závazku nebyla pedvídatelná. • Úinky vyluující odpovdnost jsou omezeny pouze na dobu , pokud trvá uvedená pekážka.
Povinnosti stran • Poškozená strana: – jednat tak, aby povinná strana mohla splnit své povinnosti i ti (nap. ( poskytnout k t t potebnou t b souinnost), i t) – uinit opatení k odvrácení nebo zmírnní škody. • Povinná P i á strana: t – pi svém jednání pedcházet vzniku škody, – oznámit á i poškozené šk é stran pekážku, kážk která k á povinné i é stran brání nebo bude bránit v plnní povinností, – nahradit h dit šk škodu d ád ádn a vas, – nahradit škodu spolen a nerozdíln (solidárn), je-li k náhrad škody zavázáno nkolik osob osob.
Rozsah a zpsob náhrady škody • Rozsah náhrady škody (§ 379 obch. zák.): – skutená škoda – to, o co se zmenšil majetek poškozené šk é strany, t – ušlý zisk – to, eho by poškozená strana dosáhla, pokud by nenastala škoda (místo skuten ušlého zisku mže poškozená strana požadovat náhradu obvyklého ob y é o zisku s ud dle e § 38 381 obc obch. zák.). á ) • Zpsob náhrady škody (§ 378 obch. zák.): – v penzích – platí obecn, – uvedením v pedešlý stav – pouze požádá-li o to poškozená strana a jje-li to možné a obvyklé. p y
Nárok na náhradu škody • Nároku na náhradu škody se nelze vzdát ped porušením povinnosti, z nhož mže škoda vzniknout (§ 386 odst. 1 obch. zák.). Jde o speciální úpravu ve vztahu k ust. § 574 odst. 2 ob. zák. • Náhradu škody nemže soud snížit.
Obchodní právo 16 Vybrané obchodní smlouvy 16.
Kupní smlouva • § 409-475 obch. zák. y p prodávající j a kupující p j • Úastníci smlouvy: – prodávající se zavazuje dodat kupujícímu movitou vc (zboží) urenou jednotliv nebo co do množství a druhu a pevést na nho vlastnické právo k této vci, – kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu a zboží pevzít pevzít. • Forma kupní smlouvy – smlouva mže být uzavena jakýmkoliv zpsobem zpsobem.
Podstatné ásti kupní smlouvy • P Podstatné d t t é á ástiti kkupníí smlouvy: l – strany (úastníci) – prodávající a kupující, – zboží – movitá vc urená • jednotliv, • co do množství a druhu druhu, – kupní cena • ve sjednané výši výši, • stanoven pouze zpsob jejího dodateného urení (nap. cenou za jednotku), • cena obvyklá – pokud strany projeví vli uzavít kupní smlouvu i bez urení kupní ceny.
Nabytí vlastnického práva • Kupující nabývá vlastnického práva ke zboží, jakmile je mu dodané zboží pedáno (§ 443 odst. 1 obch. zák.). • Strany St sii mohou h v kkupníí smlouv l sjednat j d t výhradu ýh d vlastnického práva, která musí být sjednána písemn. Kupující pak nabývá vlastnické právo: – ped pevzetím zboží, – po pevzetí, pevzetí zejména po úplném zaplacení kupní ceny. • Oproti obanskému zákoníku stanoví obchodní zákoník možnost nabytí vlastnického práva od nevlastníka (§ 446 obch. zák.).
Smlouva o dílo • § 536-565 obch. zák. y zhotovitel a objednatel j • Úastníci smlouvy: – zhotovitel se zavazuje k provedení uritého díla, – objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za provedení díla a dílo pevzít. pevzít • Forma smlouvy o dílo – smlouva mže být uzavena jakýmkoliv zpsobem zpsobem.
Podstatné ásti smlouvy o dílo • Podstatné ásti kupní smlouvy: – strany (úastníci) – zhotovitel a objednatel, – dílo • zhotovení vci, • montáž vci, • údržba nebo oprava anebo úprava vci, • hmotn zachycený výsledek jiné innosti. – cena za dílo • ve sjednané výši, • stanoven pouze zpsob jejího dodateného urení (nap. cenou za jednotku, podle rozpotu), • cena obvyklá – pokud strany projeví vli uzavít smlouvu o dílo i bez urení ceny ceny.
Rozlišení kupní smlouvy a smlouvy o dílo • R Rozlišení liš í kkupníí smlouvy l a smlouvy l o díl dílo spoívá ve tech kritériích: – budoucí vyrobení vci – má má-lili být vc teprve vyrobena a podstatnou ást vcí k výrob dodá prodávající, jedná se o kupní smlouvu (§ 410 odst. 1 obch zák obch. zák.), ) – vykonání innosti, montáž – pokud spoívá pevážná ást závazku ve vykonání innosti nebo závazek á k zahrnuje h j montáž táž vci, i jedná j d á se o smlouvu l o dílo (§ 410 odst. 2 obch. zák.), – stavba – jjde-li o zhotovení,, montáž,, údržba,, oprava p nebo úprava stavby nebo její ásti, jedná se o smlouvu o dílo (§ 536 odst. 2 obch. zák.).
Smlouva o prodeji podniku • § 476-488a obch. zák. • Úastníci smlouvy: prodávající a kupující – prodávající se zavazuje odevzdat kupujícímu podniku a pevést na nj vlastnické právo k podniku, – kupující k jí í se zavazuje j pevzít ít závazky á k prodávajícího dá jí íh související s podnikem a zaplatit kupní cenu. • Forma smlouvy o prodeji podniku – smlouva vyžaduje písemnou formu. • O pedání a pevzetí podniku se sepíše zápis. zápis
Podstatné ásti smlouvy o prodeji podniku • Podstatné ásti smlouvy o prodeji podniku: – strany (úastníci) – prodávající a kupující, – podnik, – závazky související s podnikem, – kupní cena.
Práva a závazky • N Na kkupujícího jí íh pecházejí há jí všechna š h práva á a závazky, á k na které se prodej vztahuje (§ 477 odst. 1 obch. zák.). – pechod pohledávek se ídí ust. ust o postoupení pohledávek (§ 524-530 ob. zák.), – k pechodu závazku se nevyžaduje y j souhlas vitele (který je podle obecné úpravy nutný (§ 531 odst. 1 ob. zák.) – prodávající však ruí za splnní pevedených závazk kupujícím kupujícím. • Na kupujícího pecházejí všechna práva vyplývající z prmyslového p y nebo jiného j duševního vlastnictví, které se týkají podnikatelské innosti prodávaného podniku. • Na kupujícího pecházejí práva a povinnosti vyplývající z pracovnprávních vztah k zamstnancm podniku. podniku
Smlouva o nájmu podniku • § 488b-488i obch. zák. • Úastníci smlouvy: pronajímatel a nájemce – pronajímatel se zavazuje penechat svj podnik nájemci, aby jej samostatn provozoval a ídil na vlastní náklady a nebezpeí a aby z nj bral užitky užitky, – nájemce se zavazuje pronajímateli nájemné. – Forma smlouvy o nájmu podniku – smlouva vyžaduje písemnou formu.
Podstatné ásti smlouvy o nájmu podniku • P Podstatné d t t é á ástiti smlouvy l o nájmu áj podniku: d ik – strany (úastníci) – pronajímatel a nájemce (nájemcem mže být pouze podnikatel zapsaný v obchodním rejstíku), – podnik, – závazky související s podnikem, – nájemné • v dohodnuté výši, • alespo zpsob urení • Smlouva nemže nabýt úinnosti pede dnem zveejnní (uložením do sbírky listin vedené rejstíkovým soudem).
Práva a závazky • N Na nájemce áj pecházejí há jí práva á a závazky, á k které kt é náležejí ál ž jí k pronajatému podniku (§ 488e odst. 2 obch. zák.). • To platí i pro práva povinnosti z pracovnprávních vztah k zamstnancm podniku. • Pronajímatel j ruí za závazky, y které náležejí j k pronajatému podniku a vznikly ped úinností smlouvy. • Na základ smlouvy o nájmu podniku je nájemce oprávnn užívat prmyslové vlastnictví (nap (nap. oznaení oznaení, know-how) náležející pronajímateli a související s pronajatým p j ý p podnikem. • Podnik nelze penechat do podnájmu.
Vlastnické právo • P Po d dobu b nájmu áj pechází há í na nájemce áj vlastnické l t i ké právo á kke zboží na sklad, k materiálu urenému ke zpracování, k náhradním dílm a k jjiným ý vcem ureným ý p podle druhu. • O pedání a pevzetí vcí jsou strany povinny sepsat zápis. • Vlastnictví k uvedeným vcem pechází na pronajímatele okamžikem skonení nájmu. O tom jsou opt strany povinny sepsat zápis zápis.
Doba nájmu • D Doba b nájmu áj podniku: d ik – na dobu uritou, – na dobu neuritou. neuritou • Smlouvu uzavenou na dobu neuritou lze vypovdt nejpozdji 6 msíc ped uplynutím úetního období k poslednímu dni úetního období.
Smlouva mandátní • § 566-576 obch. zák. • Úastníci smlouvy: mandatá a mandant – mandatá se zavazuje pro mandanta na jeho úet zaídit s odbornou péí za úplatu uritou obchodní záležitost – uskutenním právních úkon jménem mandanta nebo uskutenním jiné innosti, – mandant se zavazuje zaplatit za zaízení obchodní záležitosti úplatu. – Forma smlouvy mandátní – smlouva mže být uzavena jakýmkoliv zpsobem.
Podstatné ásti smlouvy mandátní • P Podstatné d t t é á ásti ti smlouvy l mandátní: dát í – strany (úastníci) – mandatá a mandant, – obchodní záležitost • právní úkony (nap. pi zastoupení mandanta v soudním d í í ízení) í) • jiná innost (nap. právní poradenství).
• Ú Úplata l t neníí podstatnou d t t á ástí tí smlouvy l mandátní. dát í Není-li výše úplaty ve smlouv stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatái úplatu, úplatu která je obvyklá v dob uzavení smlouvy za obdobnou innost.
Rozdíl smlouvy mandátní oproti smlouv o dílo • Smlouva mandátní – „smlouva o úsilí“. Mandatái vzniká nárok na úplatu, když ádn vykoná svou innost bez ohledu na to, zda pinesla oekávaný výsledek (§ 571 odst. 2 obch. zák.). • Smlouva o dílo – „smlouva o výsledek“. Nárok na cenu vzniká provedením díla (§ 548 odst. 1 obch. zák.).
Smlouva komisionáská • § 577-590 obch. zák. y komisioná a komitent • Úastníci smlouvy: – komisioná se zavazuje pro komitenta zaídit vlastním jménem na jeho úet a za úplatu s odbornou péí uritou obchodní záležitost, – komitent se zavazuje zaplatit za zaízení obchodní záležitosti úplatu. • Forma smlouvy komisionáské – smlouva mže být uzavena jakýmkoliv zpsobem.
Podstatné ásti smlouvy komisionáské • Podstatné ásti smlouvy komisionáské: – strany (úastníci) – komisioná a komitent, – obchodní záležitost • prodej vci komitenta, • koup vci pro komitenta • zaízení jiné innosti (zejména rzné služby). • Úplata není podstatnou ástí smlouvy komisionáské. Není-li výše úplaty ve smlouv sjednána, písluší k i i ái úplata, komisionái ú l t která kt á je j pimená i á uskutenné k t é innosti a dosaženému výsledku.
Rozdíly smlouvy mandátní oproti smlouv komisionáské • Smlouva mandátní – mandatá jedná jménem mandanta (pímé zastoupení), p ) – „smlouva o úsilí“ – mandatái vzniká nárok na úplatu, když ádn vykoná svou innost bez ohledu na to, zda pinesla oekávaný výsledek (§ 571 odst odst. 2 obch obch. zák.). • Smlouva komisionáská – komisioná k i i á jjedná d á vlastním l í jjménem é ((nepímé í é zastoupení), – „smlouva o výsledek“ výsledek – nárok na úplatu vzniká splnním povinnosti komisionáe (§ 587 odst. 2 obch. zák.).
Smlouva o obchodním zastoupení • § 652-672a obch. zák. • Úastníci smlouvy: obchodní zástupce a zastoupený – obchodní zástupce se jako nezávislý podnikatel zavazuje s odbornou péí dlouhodob pro zastoupeného vyvíjet innost smující k uzavírání uritého druhu smluv (nap. kupních smluv o prodeji uritého u é o zboží) bo ) nebo ebo sjed sjednávat á a au uzavírat a a obc obchody ody jménem zastoupeného a na jeho úet, – zastoupený p ý se zavazuje j za innost obchodního zástupce zaplatit úplatu. • Forma smlouvy o obchodním zastoupení – smlouva vyžaduje písemnou formu.
Podstatné ásti smlouvy o obchodním zastoupení • P Podstatné d t t é á ásti ti smlouvy l mandátní: dát í – strany (úastníci) – obchodní zástupce a zastoupený, t ý – obchodní záležitost – uzavírání smluv uritého itéh d druhu. h • Úplata není podstatnou ástí smlouvy o obchodním b h d í zastoupení. t í Není-li N í li výše ýš ú úplaty l t ve smlouv stanovena, má obchodní zástupce nárok na provizi odpovídající zvyklostem podle místa jeho innosti a s ohledem na druh zboží, jehož se zastoupení týká. týká
Pedmt závazku • P Pedmtem d t závazku á k obchodního b h d íh zástupce á t – obecn: vyhledávání zájemc o uzavení obchodu, b h d – stanoví-li smlouva: init právní úkony j é jménem zastoupeného, t éh ttzn. sjednávání j d á á ía uzavírání obchod jménem zastoupeného. • Má-li Má li obchodní b h d í zástupce á t init i it právní á í úk úkony jménem zastoupeného, musí k tomu mít plnou moc (podprn se pak použije smlouva mandátní).
Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166
[email protected]
www.vsem.cz