OBCHODNÍ A KULTURNÍ ZVLÁŠTNOSTI BOLÍVIE

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů

Obor: Mezinárodní obchod

OBCHODNÍ A KULTURNÍ ZVLÁŠTNOSTI BOLÍVIE

Bakalářská práce Vypracovala: Marcela Jarmila Karaba Vedoucí bakalářské práce: Ing. Soňa Gullová, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Obchodní a kulturní zvláštnosti Bolívie“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne

…………

………………… podpis studenta

Poděkování: Děkuji vedoucí bakalářské práce paní Ing. Soně Gullové, Ph.D. za cenné informace, připomínky a odborné vedení. Děkuji mým rodičům a prarodičům za inspiraci, povzbuzování, ale i jejich názory, kritiku a cenné připomínky.

Obsah ÚVOD ………………………………………………………………………..……1 FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ ...........................................................................1 1.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ......................................................................... 3 1.1

HISTORIE .........................................................................................................3

1.2

PŘÍRODA A KRAJINA .........................................................................................4

1.3

FAUNA A FLORA...............................................................................................5

Koka ....................................................................................................................6 1.4

2.

EKONOMIKA ....................................................................................................7

1.4.1

Těžba surovin ...........................................................................................7

1.4.2

Měna ........................................................................................................8

1.4.3

Zahraniční politika ...................................................................................8

KULTURA .......................................................................................................... 9 2.1

LIDÉ ................................................................................................................9

2.1.1

Třídy (Role a status pohlaví) ....................................................................9

2.1.2

Původní obyvatelstvo................................................................................9

2.1.3

Život ve městech ..................................................................................... 10

2.1.4

Doprava ................................................................................................. 10

2.2

RODINA ......................................................................................................... 10

2.2.1 2.3

Svatba .................................................................................................... 11

SVÁTKY ......................................................................................................... 11

Přehled státních svátků....................................................................................... 11 2.3.1

Vánoce ................................................................................................... 12

2.3.2

Velikonoce ............................................................................................. 12

2.3.3

Svátek zemřelých .................................................................................... 12

2.3.4

Karneval ................................................................................................ 13

2.4

GASTRONOMIE ............................................................................................... 14

2.4.1 2.5 3.

Typické talíře ......................................................................................... 15

NÁBOŽENSTVÍ ................................................................................................ 16

BUSINESS PROTOKOL .......................................................................................17 3.1

PRVNÍ DOJEM ................................................................................................. 17

3.2

POZDRAVY A OSLOVENÍ.................................................................................. 17

3.2.1

Pozdravy ................................................................................................ 17

3.2.2

Představování ........................................................................................ 18

3.2.3

Jméno a oslovení .................................................................................... 18

3.2.4

Neverbální komunikace .......................................................................... 18

3.3

KONVERZACE ................................................................................................ 19

3.4

POJEM ČASU................................................................................................... 20

3.5

SCHŮZKY, MEETINGY ..................................................................................... 20

3.6

PRACOVNÍ DOBA ............................................................................................ 20

3.7

UŽITÍ TITULŮ, VIZITEK.................................................................................... 21

3.7.1

Obsah vizitky .......................................................................................... 21

3.7.2

Tituly...................................................................................................... 21

3.8

3.8.1

Konfrontace ........................................................................................... 22

3.8.2

Nadřazenost osobních vztahů ................................................................. 22

3.9

4.

5.

PRACOVNÍ VZTAHY VS. OSOBNÍ VZTAHY ......................................................... 21

FIREMNÍ KULTURY ......................................................................................... 23

3.9.1

Dresscode .............................................................................................. 23

3.9.2

Postavení ženy ........................................................................................ 24

OBCHODNÍ JEDNÁNÍ .........................................................................................25 4.1

PŘÍPRAVA ...................................................................................................... 25

4.2

PRŮBĚH ......................................................................................................... 26

4.3

TAKTIKY A STRATEGIE ................................................................................... 26

4.4

ROZHODOVÁNÍ............................................................................................... 26

4.5

INDIVIDUALISMUS VS. TÝMOVÁ PRÁCE............................................................ 27

4.6

SPOLEČENSKÉ AKCE ....................................................................................... 27

4.7

DARY ............................................................................................................ 28

OSOBNÍ POZNATKY ..........................................................................................29 5.1

BOLIVIJCI VERSUS ČEŠI .................................................................................. 29

Češi pohledem Bolivijců ..................................................................................... 29 5.2

TIPY PRO PODNIKATELE .................................................................................. 30

Seznam zkratek Bs. ………………………… boliviano (měna) MERCOSUR …………….. Mercado del Sur CAN ……………………… Comunidad Andina de Naciones Andské společenství národů ALADI ………………........ Asociación Latinoamericana de Integración Latinskoamerické integrační společenství ALCA …………………….. Área de Libre Comercio de las Américas Oblast volného obchodu Amerik Repsol YPF ……………….. španělská společnost ropy a zemního plynu YPFB ……………………... Yacimientos Petrolíferos Fiscales Bolivianos bolivijská fiskální ropná ložiska

Úvod Bolívie, srdce Jižní Ameriky, patří jak mezi nejbohatší země světa, co se kultury a přírodních krás týče, tak i mezi země velmi chudé z pohledu ekonomického. Bolívie je jednou z mála zemí, kde se doposud nenávratným způsobem nepodepsala konzumní společnost. Je to země extrémů. Právem ji nazýváme indiánskou zemí, neboť zastoupení původního obyvatelstva se za staletí nezměnilo tak drasticky jako v ostatních zemích Jižní Ameriky. Dle mého názoru lidi na světě nerozdělují fyzické hranice a vzdálenosti. Jsou to především neznalosti, které vyplývají z neznalosti jazyka a z fyzických vzdáleností a strach z tohoto neznáma. K této zemi mám velice osobní vztah. Mám v ní své kořeny. Před dvěma roky jsem zde strávila 8 měsíců, a tudíž jsem měla možnost nahlédnout do nitra této země, poznala jsem jak život ve městě, tak i na vesnici. Dostalo se mi příležitosti začlenit se do každodenního života místních obyvatel. V této práci se pokusím zprostředkovat mé zkušenosti ze života v Bolívii. Doufám, že mohou pomoci přiblížit tuto kulturu všem lidem, kteří pomýšlí ji zvolit jako svou turistickou destinaci, ale především podnikatelům, pro něž je pochopení této kultury stěžejním kamenem před započetím jakéhokoli byznysu s tamějšími. V této studii se zpočátku zaměřím na základní data o Bolívii, odtud se přeneseme do jejich kulturních zvyklostí a budeme pokračovat obchodním protokolem. Mým cílem je především rozšířit povědomí o této zemi a přispět k usnadnění vstupu na bolivijský trh českým podnikatelům, poskytnout jim přehled rozdílů zvyklostí při obchodním jednání počínaje prvotním oslovením, pozdravem a rozloučením konče. Vzhledem k omezenosti zdrojů v českém jazyce jsem především pracovala se zdroji v anglickém a španělském jazyce. Využívala jsem jak článků v elektronické podobě, tak i hmotných knih, které mi byly zaslány přímo z českého konzulátu v Bolívii. Vzhledem k tomu, že tuto studii tvořily z 50 % internetové zdroje, které nemůžeme považovat za plně relevantní, konzultovala jsem každou část této práce s Bolivijci žijícími dlouhodobě v Čechách a s Bolivijci se zkušenostmi s jednáním s českými obchodními partnery.

1

Má bakalářská práce je rozdělena do pěti kapitol. První část tvoří pohled na Bolívii z hlediska historického, geografického, přírodního a ekonomického. V druhé části se blíže seznámíme s vybranými oblastmi, které do velké míry vytváří bolivijskou kulturu. Věnuji zde patřičnou pozornost popisu obyvatelstva, důležitosti základního společenského článku – rodině, a především náboženství. Zmiňuji tu ve větší míře i náležitosti spojené s největší kulturní událostí v Bolívii a to je karneval v Oruro, který svou rozmanitostí převyšuje karneval v Río de Janeiro. Ve třetí kapitole, stěžejní části, se zabývám obchodními zvláštnostmi Bolívie. V rámci prvního oddílu se snažím popsat jak učinit dobrý první dojem – pozdravy a oslovení, včetně popisu neverbální komunikace. Následující oddíly se zaměřují na vhodná konverzační témata, na protokol co se vizitek týče a také na pojem času, který je v evropském světě chápan zcela rozdílně. Čtvrtá kapitola se přímo soustředí na obchodní jednání, na jeho přípravu, průběh, taktiky a strategie při obchodování. V páté kapitole uvedu některá svá doporučení. Věnuji tu i podkapitolu především pohledu Bolivijců na Čechy jako národ. Za vznik této části vděčím především úzké spolupráci se zdejší bolivijskou komunitou. Dle mého názoru má pramálo Čechů povědomí o Bolívii. Tipnou-li si vůbec, že náleží do Jižní Ameriky, většinou si ji zaměňují s Brazílií a netuší, zda se tam mluví španělsky, portugalsky či „bolivijsky“. Přičemž Bolívie je nejen zemí, která fascinuje turisty svými přírodními krásami a bohatou kulturou, ale i odborníky především nesčetnými investičními možnostmi.

2

1. Základní charakteristika1 Oficiální název země:

Bolivijská republika República de Bolivia

Hlavní město:

Sucre, La Paz

Měna:

bolivijské peso (Bs.) jedno peso = sto centavos

Oficiální jazyk:

španělština, quechua, aymara

Místní čas:

- 4 či 5 hodin GMT2

Politické členění:

9 departamentů, 112 provincií3

Bolívie se nachází na jižní polokouli uprostřed Jižní Ameriky, má rozlohu 1 098 581 km2 (což představuje rozlohu Francie a Španělska dohromady). Na tomto území žije celkem 8 274 325 (údaje k roku 2001).4 Altiplano – představuje zhruba 20 % rozlohy Bolívie, je to ohromná vyprahlá náhorní plošina, na které žije asi 75 % veškerého obyvatelstva. Toto území charakterizuje průměrná výška oscilující kolem 3 600 m n. m., řídký vzduch, velké rozdíly mezi teplotami ve dne a v noci a nedostatek vláhy. Kombinace těchto vlivů vytváří extrémně náročné podmínky k životu v této oblasti.

1.1 Historie Počátek civilizace v bolivijských Andách je datován přibližně před 21 000 lety. K nejznámějším předkolumbovským kulturám patří Tihuanaco, která byla rozmístěna u jezera Titicaca. Tato kultura vznikla asi kolem roku 200 před naším letopočtem a byla kolem roku 600 našeho letopočtu vystřídána říší Aymarů. Tuto říši dobyli v 14. století Inkové, které později takřka vyhubili Španělé. Roku 1538 se toto území stalo španělskou kolonií. V roce 1544 byla objevena největší světová ložiska 1

Tato kapitola byla sepsána na základě propagačních materiálů k příležitosti výstavy „Bolívie, srdce

Jižní Ameriky“ v Havlíčkově Brodě v roce 1999 se svolením autorů, manželů Karabových. 2

v Bolívii se nemění čas na zimní či letní

3

Mapa provincií viz Příloha 2

4

Instituto nacional de estadística [online]. http://www.ine.gov.bo/PDF/Anuario_2000/40210.pdf

3

stříbra u města Potosí. Stříbro z dolů v okolí Potosí pak proudilo do Evropy dalších 200 let jako náhrada za většinou již vyčerpaná evropská ložiska stříbra. V této době bylo Potosí nejdůležitějším městem na jižní polokouli a počtem obyvatel přesahovalo např. Paříž nebo Londýn. Španělé využívali pro namáhavou práci v dolech ve výškách okolo 4000 m n. m. domorodé obyvatelstvo. Během koloniální doby zahynulo v dolech přes 8 miliónů Indiánů. Pokus o indiánskou revoluci v letech 1780 až 1782 ztroskotal a tak zde koloniální nadvláda skončila teprve v 19. století. Nezávislost získala Bolívie roku 1825. Nový stát přijal jméno svého osvoboditele Simona Bolívara. V následujících letech přišla Bolívie o polovinu svého původního území: „v ledkové válce“ v letech 1879-1883 musela přístup k moři odstoupit Chile. „Kaučuková válka“ v letech 1899-1903 s Brazílií ji stála přístup k řekám La Plata a Amazonka a ve válce o Gran Chaco v letech 19321935 ztratila ve prospěch Paraguaye jižní provincii. V době vyhlášení nezávislosti byla rozloha Bolívijské republiky 2 343 769 km2. Nyní po 183 letech je rozloha 1 098 581 km2. Stejně neklidná byla i vnitropolitická situace země. Za 160 let zde došlo ke dvěma stům převratům nebo pokusům o ně, což je stěží překonatelný rekord. Revoluce v r. 1952 prosadila pozemkovou reformu, znárodnění cínového průmyslu a některá opatření ve prospěch indiánského obyvatelstva. V roce 1991 byly liberalizovány daňové a investiční zákony s cílem přilákat do země zahraniční investice. V březnu 1994 byly státní společnosti spravující bolivijské doly, železnice, energetiku a telekomunikace rozděleny formou akcií všem Bolivijcům starším 21 let. V prosinci 1996 došlo podobným způsobem k privatizaci ropného průmyslu. Roku 2006 se stal prvním prezidentem indiánského původu Evo Morales, jehož zvolení zahájilo novou etapu vývoje Bolívie. Za jeho vlády došlo v letech 2006 a 2007 ke znárodňování bolivijského energetického průmyslu.

1.2 Příroda a krajina Bolívii můžeme rozdělit zhruba na dvě přírodní oblasti: na srázné Kordillery na Západě And, zčásti pokryté ledovci, a na tropickou nížinu na východě, protkanou mnoha řekami. Bolivijské Andy se dělí na Západní a východní Kordilleru. Cordillera Occidental, zasněžená Západní kordillera, se táhne od jezera Titicaca k jihu až do

4

Argentiny. V Bolívii je 12 vrcholů s výškou nad 6000 m. Nejvyšším vrcholem se pyšní Sajama 6542 m n.m. Mezi Illimani a Illampu se rozprostírá v průměrné výšce 3800 m Altiplano. Tato rozlehlá náhorní rovina je členěna horskými pásmy v kotliny. Na Altiplanu, tj. v západní části země, žije 75 % obyvatelstva, pouze asi 25 % žije ve východní části státu, tj. v amazonské nížině, která zaujímá dvě třetiny plochy státu. I když je Altiplano nejhustěji osídlenou částí Bolívie, zůstává jen málo dotčeno lidskou činností. V hlubokých horských údolích (Yungas) na Altiplanu, která jsou díky blízkosti k rovníku velmi teplá a současně jsou chráněná před větry, se pěstují rozličné tropické a subtropické plodiny. Ve výše položených yungas se těží vzácná tropická dřeva (různé druhy ořešáků, cedr, mahagon, chinovník). V níže položených yungas se na plantážích vysazují především citrusové stromy a další subtropické dřeviny. V hlubších a níže položených údolích, které mají tropické klima, se pěstuje třtina, tabák, kávovník, kakaovník a také koka, která je zdrojem kokainu. Na samotném altiplanu se vzhledem k náročným přírodním podmínkám pěstují především různé druhy brambor, bobů a ječmene. Dále se zde daří rostlině, které se přezdívá sója Inků – quinoa (Chenopodium quinoa) – významný zdroj rostlinných bílkovin pro obyvatele a současně důležitá rostlina pro export. Její oblíbenost narůstá v rozvinutých zemích v Evropě i v Severní Americe díky rozmachu obchodů zdravé výživy.

1.3 Fauna a Flora „Co se týká přírody a rozmanitosti obratlovců, patří Bolívie k 10 nejbohatším zemím na světě. V rozmanitosti ptactva (1300 druhů) je sedmá na celém světě. Kromě toho se v Bolívii nachází 20 druhů primátů, 20 tisíc druhů vyšších rostlin, 220 druhů plazů a téměř 100 druhů obojživelníků.“5 Bolívie je jednou ze zemí, která se považuje za pravlast brambor, kterých se zde vyskytuje více než 100 druhů. V Evropě se pěstuje pouze druh Solanum Tuberosum. Vzhledem k řídkému osídlení celé země a velké rozloze se v Bolívii zachovala velká část území v původním stavu. Bolívie si váží přírodních ekosystémů a v celé 5

Britské listy [online]. Bolívie má domorodého prezidenta.

http://www.blisty.cz/2005/12/22/art26259.html

5

[online].

[cit. 2009-1-14].

zemi existuje celkem 60 chráněných území a 21 národních parků. Národní parky představují 182 717 km2, což je 16,6 % z celkové rozlohy země.6 Jako příklad lze uvést Národní park Madidi, který leží v Amazonské kotlině v Bolívii. Byl založen roku 1995. Park se rozkládá na ploše téměř 19 tisíc km². Široká škála terénů a podnebných podmínek začíná u tropických deštných lesů a končí ledovci pokrývajícími štíty andských hor. Madidi a jeho okolí je biology uznávané za jednu z nejrozmanitějších lokalit na světě. Pouze v Madidi žije i endemitní druh opice. V Bolívii se nachází celkem 66 z celkových 112 známých ekosystémů v rámci celého světa. Z tohoto důvodu se řadí mezi 8 zemí s největší biodiverzitou.7 Z typických živočichů Altiplana je nutné se zmínit o lamách. V Bolívíi se můžeme setkat se 4 druhy lam – Lama huanako, Lama krotká, Lama vikuňa, Lama alpaka. Pro venkovské obyvatelstvo představují lamy zdroj masa, vlny a používají se také jako zvířata pro nošení nákladů.

Koka Koka – posvátná rostlina Inků je po staletí součástí každodenního života Bolivijců. Většina obyvatel běžně používá listy koky v přírodní formě jako účinný lék na nemoci, na překonání pocitu únavy, hladu, žízně, strachu a podobně. Asi 18 %

8

latinskoamerické produkce koky pochází z Bolívie, ale podíl

Bolívie na produkci se každým rokem snižuje. Koka se často pěstovala ilegálně především proto, že chudým rolníkům umožňovalo její pěstování dosáhnout několikanásobně vyšších příjmů ve srovnání s jinými plodinami. Bolivijská vláda se však v minulých letech připojila k protidrogovému programu USA s cílem vymýtit pěstování koky. Přesto lze konstatovat, že úplné zastavení pěstování a obchodování s kokou je téměř nemožné. Současný prezident Evo Morales věnuje velkou část svého času během zahraničních cest zdůvodňování a vysvětlování rozdílu koky jako léčivé rostliny 6

Áreas protegidas [online]. Bolivida [online]. [cit.2009-04-20]

http://bolivida.wordpress.com/2007/11/22/areas-protegidas 7

Embajada de Bolivia en Argentina [online]. Parques [online]. [cit.2009-04-20]

http://www.embajadadebolivia.com.ar/turismo/parques.htm 8

El Diario. La Paz - Bolivia. [online]. Bolivia es el tercer productor de coca, detrás de Colombia y

Perú. [online]. [cit. 21/6/2007] http://pediatria.bvsp.org.bo/cgi/sys/s2a.xic?DB=B&S2=2&S11=12653&S22=b

6

důležité pro život prostých Bolivijců a koncentrované drogy, která se z této rostliny získává. V Bolívii proběhla legalizace pěstování koky v rozmezí 12 tisíc hektarů této rostliny. Legálně pěstovaná koka je určena k tradičnímu a lékařskému užití.

1.4 Ekonomika Hospodářství Bolívie se zakládalo po dlouhé časy na těžbě různých přírodních bohatství, se kterými se pak obchodovalo v zahraničí. Tak např. v koloniálních časech vlastnila Bolívie největší zásoby zlata a stříbra na světě. Na počátku 20. století Bolívie skýtala největší zásoby cínu. Hospodářství však po desetiletí až přespříliš záviselo na cenách těchto surovin na světových trzích. Dnes se vyváží hlavně zinek, cín (čtvrté místo v těžbě na světě)9, antimon (třetí místo v těžbě na světě), zemní plyn a sója. Bolívie má druhé největší zásoby zemního plynu v Jižní Americe po Venezuele. Z hlediska světových zásob však nemají příliš vliv na vývoj světových cen této komodity. Sektor zemědělství silně ovlivňuje celé hospodářství. Zaměstnává 38,9 % pracovně aktivních a produkce představuje cca 15 % HDP.10 Hlavními pěstovanými plodinami jsou cukr, rýže, sója, káva, kukuřice, brambory, obiloviny, bavlna. Sója-hvězdný produkt, z kterého se dál vyrábí olej, zákusky atd. Pokrývá 200 000 hektarů půdy. Asi 30 % území Bolívie, která se v současné době neobdělává, může být v budoucnu použita pro produkci obilovin a o Bolívii se v této souvislosti hovoří jako o obilnici Jižní Ameriky.

1.4.1 Těžba surovin Zásoby nerostného bohatství přinesly bolivijskému národu smutek a bídu. Hlavní centrum dobývání stříbra, město Potosí, se stalo hlavním hornickým centrem země a celého kontinentu. Během tří století španělské nadvlády stříbro dobývané v Bolívii bylo hlavním zdrojem příjmů španělské koruny a sehrálo velkou roli v počáteční akumulaci kapitálu evropských zemí, kam se dostávalo ze Španělska.

9

Viz Graf 1

10

Instituto nacional de estadística [online]. [cit.2009-04-01]

http://www.ine.gov.bo/PDF/Anuario_2000/40210.pdf

7

Dnes je sektor uhlohydrátů hlavním zdrojem příjmů země. Především ropa je nezanedbatelným předmětem obchodování. Ročně se vytěží přibližně 10 miliónů barelů.11 Zemní plyn se vyváží do sousedních zemí, především do Brazílie a Argentiny. Brazílie je hlavním kupcem. Tyto zdroje byly majetkem zahraničních investorů nebo jimi aspoň byly spravovány. Nejznámější Petrobras (Brazílie), Repsol YPF (Španělsko a Argentina) a mnoho dalších byly k datu 1. května roku 2006 zestátněny a přešly do rukou státní společnosti YPFB.V současné době (rok 2009) Bolívie doplácí na unáhlené znárodňování těžby ropy a hledá ve světě nové investory pro spolupráci v této oblasti.12

1.4.2 Měna Základní peněžní jednotkou je 1Bs (boliviano), které v přepočtu podle stávajících kurzů odpovídá přibližně 3 Kč. 1USD = 7,07 Bs.130 Bolivijská centrální banka drží monopol na emisi bankovek a mincí. S některými maloobchodníky se lze však vyrovnat i v amerických dolarech.

1.4.3 Zahraniční politika V zahraniční politice každé bolivijské vlády se vždy připisoval velký význam přístupu k moři (salida al mar). Roku 1879 Bolívie ztratila po prohrané válce s Chile rozsáhlou oblast zahrnující mj. i přístavy Arca a Antofagasta. Za více jak sto let vyjednávání mezi bolivijskou a chilskou stranou se nepodařilo dojít k žádnému konsensu. Za úspěch posledních let se dá považovat zahrnutí této záležitostí do bilaterální agendy, která v posledních třech letech značně pokročila. 14 Dalším hlavním pilířem bolivijské zahraniční politiky je pokračující integrace v rámci latinskoamerického regionu. Bolívie patřila již roku 1969 mezi zakládající země andského bloku. Bolívie se začlenila též do seskupení Mercosur, ALCA, ALADI.

11

Údaje k datu 2000

12

viz únorová návštěva prezidenta Moralese v Moskvě roku 2009

13

Instituto nacional de estadística [online]. [cit.2009-04-06]

http://www.ine.gov.bo/PDF/Anuario_2000/40210.pdf 14

Pueblo en línea [online]. [cit.2007-11-6] Presidente de Bolivia ve obstáculos a salida al mar.

http://spanish.peopledaily.com.cn/31617/6620488.html

8

2. Kultura 2.1 Lidé Bolivijci jsou velmi hrdí lidé. Jsou zvláště pyšní na skutečnost, že jsou jednou z velmi mála zemí, kde došlo k multikulturní integraci. Víceprezident Víctor Hugo Cárdenas byl první osobou indiánského původu, jež byla na počátku 90. let zvolena do vysoké pozice v celé jižní Americe. V současnosti je Evo Morales jedinou osobou s indiánskými kořeny na pozici nejvyšší, tedy prezidenta. Bolivijci jsou povahou velmi milí a přívětiví a záleží jim na štěstí druhých. Velmi vysokou hodnotu má zde přátelství. Rodina je stále základní jednotkou celého společenského systému. Vzdělání si velmi považují, ale pro některé zůstává nedosažitelné. Přestože je zavedená povinná školní docházka od 5 do 14 let, méně než polovina všech dětí dosáhne základního vzdělání. Důvodem je především velká rozloha země a řídká síť škol na území Bolívie. Pro děti zvláště na Altiplanu může cesta do školy trvat i půl dne.

2.1.1 Třídy (Role a status pohlaví) Všichni, ať muži či ženy mají stejná práva. Při jednání se o rozdílu ani neuvažuje. Přesto málokdy najdeme ve firmě ženu na vysoké pozici. Při výchově ovšem převažuje myšlenka, že nejstarší dcera se má starat o své mladší sourozence. Má se pro ně obětovat, zajistit jim lepší příležitosti v životě, než měla ona sama. Zvláště na vesnicích a v periferních oblastech tato idea stále žije.

2.1.2 Původní obyvatelstvo O Bolívii se uvádí, že je zemí s nejvyšším procentem původního obyvatelstva. Kromě nejrozšířenějších etnických skupin, které zemi obývaly ještě před vznikem říše Inků, tj. Quechua a Aymara, je Bolívie domovem mnoha dalších méně početných skupin. Z nejznámějších lze jmenovat následující: Guaraní, Viscachanense, Ayampitinense, Chiripa, Wancari, Uru, Chipayas z Altiplana a z dalších oblastí zejména: Yampara, Mojocoyas, Chiriguanos, Moxeños, Chapacuras, Itonomas, Movinas, Paraguaras, Iténez, Tacanas, Mosetenes, Sirionós. Život ve městech se příliš neliší od života v Evropě nebo Severní Americe. Velká část obyvatelstva žije ve 9

vesnicích tradičním způsobem života, tj. především pěstováním zemědělských plodin. Dokáží žít šťastně i bez technických vymožeností naší doby. V současné době je 36 nejrozšířenějších jazyků etnických skupin uznáno zákonem jako oficiální jazyk.15

2.1.3 Život ve městech Starší města se stavěla ve stylu koloniální architektury. Největší města bývají stavěna ve velmi podobném stylu jako evropská. Najdeme tu mrakodrapy, hromadnou dopravu, ale i malé minibusy. Ovšem podniky typu McDonald’s se zde neobjevují. Po supermarketech a hypermarketech tu není ani vidu ani slechu. Stále tu fungují tradiční tržiště pro ovoce, zeleninu, koření, ale i spotřební zboží jako oděvy, obuv, nádobí až po sponky do vlasů. Tržiště na ulicích16 jsou jak stálá tak i dočasná. Největší trhy se většinou konají dva různé dny v týdnu, kdy se sjedou obchodníci ze širokého okolí nabízet své zboží. Oblast Altiplana se pravidelně zásobuje ovocem a zeleninou z tropických nížin.

2.1.4 Doprava V Bolívii lze spatřit obří autobusy značky VOLVO, SCANIA, Mercedes. Mívají zdvojené pneumatiky, protože vozovky tvoří většinou pouze zpevněný povrch. Dálkové autobusy musí být proto odolnější vůči tomuto povrchu, a tak kola mají v průměru až jeden metr. Ve městech funguje městská hromadná doprava ve formě minibusů a mikrobusů. Jízdné se platí přímo ve vozidle. Tyto busy mívají svou trasu. Jízdní řády tu ovšem nenalezneme. Zastávkou lze označit každý roh ulice. Chcete-li se svézt, mávnete rukou na rohu ulice. Vzhledem k velikosti země a vzdálenostem je poměrně rozšířená i vnitrostátní letecká doprava, zvláště mezi hlavními městy jednotlivých departamentů.

2.2 Rodina Ve společenské struktuře, jak jsem již uvedla na začátku této kapitoly, je základní jednotkou rodina. Přestože žena je rovnocenná muži, stále tu přebývají tendence machismu. Ten se ovšem uplatňuje v domácnosti, kdy muži jsou hlavou 15

Dříve pouze španělština, kečuánština, aymarština

16

Viz Příloha 11: Tržnice a Příloha 12: Tržiště - zelenina

10

rodiny, jelikož jsou jejími živiteli a žena paní domu, která se především stará o domácnost a o děti. V dnešní době je však tato tendence již potlačována. Ženy získávají i vysoké pozice. Záleží tedy jen na jejich schopnostech.

2.2.1 Svatba V Bolívii trvají svatby tři dny a slaví se v domě novomanželů či rodičů. Velkého významu tu zvláště nabývají kmotři, kterých je tu hned několik: jedni na svatbu civilní, druzí na svatbu v kostele, jiní jsou zas patrony oslavy (např. dortu). Málokdy se stává, že by kmotrem/kmotrou byl blízký příbuzný, spíše se jedná o ty vzdálenější či o přátele. První den platí oslavu rodina nevěsty, druhý den platí rodina ženicha. Třetí den oslavy kmotři spočítají dary, které obdrželi novomanželé. Ve svatební den vstanou všichni brzy ráno a vydají se na radnici. Kmotři a pozvaní hosté je doprovodí. Poté odcházejí do domu nevěsty, kde je čeká oslava se spoustou jídla a pití. Šaty nevěsty a veškeré doplňky pořizuje ženich.

2.3 Svátky Všechny následující svátky mají stejný základ jako u nás – vycházejí z křesťanského náboženství.

Přehled státních svátků17 Některé jsou fluktuační, posouvají se během roku dle růstu měsíce.  1. ledna - Stejně jako v České republice i v Bolívii se slaví Nový rok.  26 - 28.2. - Jednou z největších událostí se po roky již udržuje Karneval v Oruro. Vždy probíhá před dobou postní, takže každoročně fluktuuje dle velikonočních svátků. V roce 2009 vyšel karneval na poslední únorový víkend.  10. duben - Bolívie, země s velkou majoritou křesťanů, má za státní svátek i Velký pátek. Typický pro tento den jsou průvody po celé obci /městě.  1. května - I v této zemi se slaví svátek práce dnem volna.  11. června - Další katolický svátek - Corpus Christi, který též fluktuuje dle velikonočních svátků  6. srpna - Den nezávislosti 17

Días festivos en el mundo. Lista de los Días Festivos: Bolivia

(Año 2009) [online]. [cit.2009-04-26] http://www.dias-festivos.com/holidays_2009_27.htm

11

 2. listopadu - Den všech svatých  25. prosince - vánoční svátek Kromě těchto celostátních svátků existují i svátky regionální (departamentu, města, vesnice).

2.3.1 Vánoce Téměř v každé rodině vlastní malý, většinou keramický betlém a obrázek narození Krista. Děti chodí pestrobarevně oblečeny a lidé je zvou do svých domovů, aby jim zahrály a zazpívaly. Potom je pohostí a děti pokračují do dalších rodin. Na Štědrý večer 24. prosince nechávají děti na okně staré boty, aby v nich druhý den ráno našly nadílku. Tradičním jídlem je drůbež (většinou různě upravená krůta), buňuelos (sladké langoše), nápoj z mléka a čokolády, vánoční chléb a cukroví.

2.3.2 Velikonoce V období před Velikonocemi je v každém městě a vesnici připraven oltář, kde je sloužena mše svatá. Na Velký pátek se přenáší jeden velký kříž z jednoho konce města na druhý. Přenášení kříže je pro každého velká čest. Na velký pátek se vaří 12 druhů různých jídel (bezmasých), které si pak vyměňují sousedé a přátelé mezi sebou. Na Boží hod velikonoční se do kostela přinášejí k posvěcení větvičky z palem, které jsou spleteny do různých tvarů.

2.3.3 Svátek zemřelých Doba smutku trvá tři roky. 1. listopadu rodina zemřelých postaví oltář (s černou tkaninou pokud zemřel dospělý, s bílou pokud zemřelo dítě). Na oltář se staví cukroví a jídlo, vzpomíná se na zemřelé s vírou, že i jejich duše v této době vzpomínají na to, co měly rády během života na zemi. Na dveřích domu je umístěn věneček, což znamená pro příbuzné i úplně cizí, že mohou přijít a buď zazpívat písničky pro tuto příležitost, nebo se pomodlit. Rodina jim nabídne pití a jídlo.

12

2.3.4 Karneval18 Karneval probíhá každoročně v únoru v každém větším městě Bolívie. Koná se již od roku 1904. Každý departament má své typické taneční úbory a tance. Centrem folklóru a především organizováním největší přehlídky nejlepších tanečních souborů z celé země je město Oruro. Karneval v Oruru je jediný svého druhu, co se náboženského motivu týče. Začíná 40 dní před velikonočními svátky. Pro obyvatele Bolívie je konání karnevalu důležitou součástí společenského života a tradiční kultury země. Hlavním motivem karnevalu v Oruru je oslava středověkého zjevení Panny Marie Kandelárské, známé jako Panna z dolu, tj. Virgen del Socavón. Dle 400 let staré legendy zachránila panna zraněného horníka a ukázala mu cestu z dolu. Je zajímavé, že současně v této roční době ještě před příchodem Španělů

slavili

původní

obyvatelé

vítězství

nadpřirozené

bytosti

Ňusty

nad polobohem andské historie Huarim. Po ukončení taneční části festivalu jdou lidé v noci na místa, která např. v podobě označených kamenů představují dávné modly a provádějí tradiční oběť zvanou Challa – se svými bohy se dělí o konzumovaný alkohol, listy koky a cigarety. Alkoholové opojení představuje pro zdejší lidi především význam navázání kontaktů se světem předků. Je zajímavé, že tanečníci oblečení v masce ďábla vstupují po náročném tanečním programu do kostela a účastní se slavnostní mše včetně svatého přijímání. Nejdojemnějším aktem bývá část, kdy tanečníci vejdou do kostela a po kolenou dojdou až před oltář, kde jim „padre“ požehná. Poté následuje chvíle ztišení, kdy každý tanečník vysloví svou modlitbu a přání. Je možné říci, že karnevalové představení ukazuje spojení prvků křesťanství a původních náboženství. Karneval se vyvíjel během staletí a postupně přijímal a vstřebával nové vlivy a události. Přípravy na karneval začínají již několik měsíců předem a pro vybrané taneční skupiny je účast na karnevalu věcí prestiže, ale má především náboženský význam. Tančení mohou zasvětit tajnému přání, které je důležité pro jejich život. Tanečníci se pravidelně scházejí a nacvičují nejen kroky, ale především fyzickou výdrž vzhledem k tomu, že karnevalový průvod trvá bez přestání

18

Carnaval de Oruro. [online].[cit.2009-04-15] http://www.carnavaldeoruroacfo.com/acfo.html

13

tři dny (každý den se protancuje celá tří kilometrová cesta) a trasa při nadmořské výšce cca 3600 m n. m. má neustále stoupavý charakter. Vystoupení a oblečení není u jednotlivých skupin každý rok stejné. Každoročně je volena královna karnevalu. Během konání karnevalu přijede do 150 tisícového Orura dalších minimálně 300 000 návštěvníků. Celkový počet tanečníků dosahuje 16 000. Organizátoři festivalu usilovali o označení orurského festivalu za světové folklórní dědictví v rámci organizace UNESCO. Roku 2001 se jejich sen stal skutečností. Celkem proběhne okolo 50 různých druhů tanců. Některé napodobují pohyby zvířat (sori sicuri - napodobují pohyby pštrosa), jiné pohyby z každodenního života: nošení vody (awatiris), činnost na pastvě (antawara). Jiné tance ukazují výjevy z dávné historie: účast indiánů v bojích za nezávislost (pujllay), odvádění daně ve formě lam (llameradas), rituální tance (Tobas), výjevy z otroctví (morenada), tanec ďáblů (diablada)19, tance inspirované středověkými obleky španělů – caporales (kaprálové), los negritos, los tinkus, los doctoritos, los abuelitos a mnoho dalších. Masky čerpají z období koloniální módy a jednotlivé prvky oblečení jsou často zveličeny (velké ztužené límce, nadpřirozeně vyztužená ramena, nařasené rukávy, boty s ostruhami). Současně jsou masky zdobeny indiánskými motivy, které často představují různé symboly – především dobra a zla. Tanec a oblečení tanečnic má své základy v evropském baroku. Další tance napodobují např. uctívání Inků. Každý rok se zvyšuje povědomí turistů o tomto festivalu. Z vlastní zkušenosti vím, že i pro místní obyvatele Orura je nutné si dlouho předem rezervovat místo na tribunách, které lemují celou karnevalovou trasu v délce 3 km. Dva dny před promítáním karnevalu probíhá soutěž zástupců všech regionů tzv. Anata Andina.20 Jedná se v podstatě o přehlídku původního folklóru. Probíhá celé dva dny.

2.4 Gastronomie Bolivijská kuchyně se vyznačuje svou rozmanitostí. Obsahuje podobné prvky jako její sousední země. Je tu velmi patrná konzumace regionálních potravin. Kromě zmíněného je bolivijská kuchyně díky různým klimatickým pásům velmi bohatá a různorodá dle kulinářské tradice každého regionu. 19

Viz Příloha 19: Dětský karneval

20

Viz Příloha 20: Anata andina

14

Na Altiplanu se pěstují především plodiny obsahující škrob a uhlohydráty např. brambory, jež jsou nedílnou přílohou všech pokrmů. Obzvláště dehydratované a speciálně upravené brambory, zvané chuňo. V údolích Cochabamby, Chuquisaca a Tarija se hojně pěstují ve velkém rozmanité druhy ovoce a zeleniny, obilovin a luštěnin. Přesto všechno se za nejvýznamnější plodinu považuje kukuřice. V České republice známe pouze jeden druh ze sta čili kukuřici krmnou. V Bolívii však počet druhů nezná své meze. Nepěstují se tu jen ty klasické žluté, ale i červené, modré, různých velikostí atd. V nížinách Pando, Beni a Santa Cruz nahrazuje brambory juka a více se konzumuje i zelenina obecně. Pěstuje se tu cukr, banány, mandle, tropické ovoce, sója a chová skopové.

2.4.1 Typické talíře V Bolívii se nikdo neobejde bez vařeného klasu kukuřice či chleba. Doprovází totiž jak polévku, tak i hlavní chod. Nezbytným chuťovým doplňkem je pikantní salsa zvaná LLaj-hua (složení: cibule, rajčata, chilli papričky – vše spolu rozmixované, s kapkou oleje a soli). Mezi nejznámější pokrmy patří následující:  Plato Paceňo Skládá se z vařeného kukuřičného klasu, pečených sladkých brambor batátů a klasických brambor, masa upraveného ve stylu řízek a volského oka. Přidá se salát upravený do listů hlávkového salátu v následujícím složení: na jemno nakrájená rajčata, papriky a cibule.  Chairo Polévka s chuňo (menší kousky). Brambory a mrkve jsou nakrájena na dlouhé proužky. Přidají se další kousky zeleniny – hrách, celer, petržel.  Lagua de choclo Hustá polévka z kukuřice.  Charque Kan21 Sušené osolené lamí maso, které se na noc nechá rozmočit ve vodě a pak se naklepe. Poté se usmaží. Konzumuje se s vařenými brambory, vejcem na tvrdo, a vařenými kukuřičnými zrny. 21

Příloha 25:Charque Kan

15

 Las humintas22 Kukuřičná pochoutka připravena z mletých zrnek kukuřice, sýru, skořice a cukru. Dušená v páře v klasových listech kukuřice.  Salteňas23 Těsto s náplní obsahující kuřecí maso, mrkev, hrách, brambory, rozinky, olivy atd., pečené v troubě. Mnohem častěji než sladkosti najdete v Bolívii tuto dobrotu v tzv. cukrárnách. Mezi nejznámější nápoje patří nejen pivo (Paceňa), ale i chicha (alkoholický nápoj z kukuřice). V Bolívii se na rozdíl od ČR vyskytují jen 4-5 značek piv. Zajímavé je, že lahvové pivo se prodává pouze v objemu 0,78 litru24a rozlévá se do malých skleniček. Československo v padesátých letech prodalo Bolívii licenci na výrobu plzeňského piva.

2.5 Náboženství Dle statistických údajů z roku 2001 se cca 78 % obyvatelstva hlásí k apoštolské římsko-katolické církvi. Následují protestanti s 16 - 19 %. Největší počet katolíků se nachází především v urbanistických oblastech. Zatímco protestanti se spíše soustředí na venkově. Jako ateisté se jeví jen 2,5 % obyvatelstva. Zbylých 0,2 % vyznává ostatní náboženství jako islám, víra bahai, židovství, buddhismus, šintoismus. Za původní obyvatelstvo se považuje 50 – 60 % obyvatelstva: 2,4 mil. Quechuánců, 1,5 miliónů Aymarů, 77 tisíc Guaaraní, 63 tisíc Chiquitanos a dalších 30 etnických skupin. Největší zastoupení indiánských obyvatel se nachází mimo městské oblasti, kde má římskokatolická církev slabé působení. Přesto však pro mnohé se římskokatolická církev sžila s původními vírami, rituály, svátky a žijí v harmonii již po staletí. Jedná se hlavně o kult k Pachama (matka Země), která si stejně jako Ekeko (bůh štěstí, úrody a hojnosti) drží i mezi obyvateli měst velký respekt.

22

Viz Příloha 23: Humintas

23

Viz Příloha 26: Salteňas

24

Pozn. autora

16

3. Business protokol V této kapitole se krok za krokem seznámíme, jak jednat s našimi bolivijskými partnery, jak si hned ze začátku z nich učinit spojence, přátele.

3.1 První dojem Bolivijci se mezi sebou navzájem liší dle rasy, společenského a finančního statusu. Rozdělení dle tříd založené na dosaženém stupni vzdělání, finanční pozici, etnickém zázemí a místě bydliště jsou fundamentálními faktory, které v podstatné míře ovlivňují, jak lidé jednají, užívají gesta, dotyky a jak se chovají, budují-li vztahy.

3.2 Pozdravy a oslovení Bolivijci jsou v porovnání se Španěly formálnější při obchodním jednání. Udržují si co nejvyšší úroveň profesionality. Vykáním nešetří. Formality a zdvořilost je více vyžadována zvláště při setkávání s původními obyvateli.

3.2.1 Pozdravy Zdraví se vždy dle části dne: ráno „Buenos días“, odpoledne „Buenas tardes“, večer „Buenas noches“. Za pozdravem následuje oslovení Señor, Señora či Señorita a příjmení dané osoby. Pokud má oslovená osoba nějaký titul, určitě se tituluje (doctor, ingeniero, licenciado) Je také zvyklostí ihned položit otázku, „Jak se máte?“ Např. Buenos días, señor Goméz. ¿Cómo está? Je zvykem si potřást pravou rukou mezi zúčastněnými ať už ženami či muži. Pokud potkáváte někoho z hierarchicky vyšší pozice, buďte vhodně oblečeni a představte se celým jménem. Když si podáváte ruku, udržujte oční kontakt a jemně kývněte hlavou dopředu. Mohou se Vás zeptat, odkud pocházíte, co Vás přivádí do Bolívie. Pokud se Vás nezeptají sami, mluvit o rodině se pokládá za velmi osobní záležitost. Setkáte-li se s někým, koho už znáte, tak mezi ženami je obvyklé si podat ruku a políbit se na pravou tvář. Líbání mezi muži se nepovažuje za vhodné. Objetí je

17

vhodné až po nějakém čase známosti a to mezi mužem/ženou a ženou/ženou. Muži se obvykle po chlapsku vzájemně poplácají po rameni (nelíbají se!). Odchod je též společenským okamžikem, což znamená, že se rozloučíte s každým.

3.2.2 Představování Při setkání přijdou na řadu nejdříve formality: budete každému představen a potřesete si s každým ruku. Pokud jste žena, mohou Vás někteří muži políbit na tvář. Máme-li vizitku, je vhodné ji podat hned při představování. (struktura vizitky viz dále). Při představování se nesmí opomenout na ohlášení funkce. Bolivijci si dosti potrpí na jednání v příslušném kruhu ke svému statutu ve společnosti.

3.2.3 Jméno a oslovení Na rozdíl od Evropanů Bolivijci užívají jak příjmení otcovo, tak i matčino. Pořadí je následující: 1. jméno, 2. jméno, příjmení otcovo, příjmení matčino. V konverzaci užíváme pro oslovení příjmení otce. Vdané ženy přejímají manželovo příjmení na místo příjmení matky s předponou „de“. Např. pokud se vdá María Elena Lopez García za muže Fernando José Castillo Linares, její jméno se změní na María Elena Lopez de Castillo. Vzhledem k neznámé a těžké výslovnosti českých příjmení se bolivijští partneři uchylují ke zlaté střední cestě, oslovují křestním jménem titulem „seňor“/seňora/seňorita či u starších a vážených osob don/doňa jako výraz úcty. Pro příklad uveďme, pana Lubomíra Hřebíčka, kterého by tamější oslovovali Seňor Lubomir či don Lubomir.

3.2.4 Neverbální komunikace Dotyky, gesta a užití výrazů ve tváři jsou obvyklé, pokud možno neutrální při rozhovoru s přáteli, muži či ženami. Při rozhovoru je příhodné dodržovat normální tón hlasu. Buďte přímí, příliš diplomatické okolky mohou být interpretovány jako slabost či nedostatek asertivity, zvláště v pracovní oblasti. Dodržovat přiměřenou vzdálenost – standardizovanou při hovoru. Oční kontakt je velmi efektivním nástrojem, když dostáváte či dáváte pokyny, instrukce či projednáváte záležitost vysoké důležitosti. Vůbec se není třeba obávat užívání 18

přímého očního kontaktu. Při navazování kontaktů/ vztahů se ženám doporučuje být trochu opatrné při užívání očního kontaktu, když mluví s muži, neboť by to mohlo být mylně interpretováno jako flirtování /náznak osobní přitažlivosti. Jazyk těla a gesta jsou obvyklá. Vztyčení prostředníčku a ukazování na někoho prstem se považuje za urážku.

3.3 Konverzace V zemi, kde valnou většinu tvoří původní obyvatelstvo, se prokazuje velký respekt původnímu obyvatelstvu. Nikdy nikoho nenazývají indiánem, pokud se tak nenazývá dotyčná osoba sama. Mohlo by to být chápáno jako urážka či nadávka.25 Užití termínu „Jsem z Ameriky“ či „jsem Američan“ se nepojí pouze s USA. Je třeba brát na vědomí, že za Ameriku se považuje celý kontinent. Snaha o mluvu ve španělském jazyce se velmi cení. Pokud cizinci neovládají tento jazyk, doporučuje se jim využít služeb překladatele. Přílišné vychvalování sousedních zemí se příliš nevítá, zvláště ne těch, se kterými ve válce Bolívie přišla o část svého území. Jedním z jednoduchých témat je rodina, ale ve velmi obecném rozpětí. Obvykle otázky typu: „Jak se má Vaše rodina?“ „Doufám, že se mají dobře.“ „Na jaké škole jsou nyní Vaše děti?“ Pokud nejsou informace dobrovolné, přílišné dotazování může působit nezdvořile. Humor je vítán ovšem ve vhodný čas a na vhodném místě. Dokud nepoznáte lidi dobře, je lepší se vyhýbat politickým rozprávkám. Hodně lidí přísluší či jsou nakloněni nějaké konkrétní straně. Mohli by pochopit jako urážku, kdyby Vaše slova vyzněla ve prospěch jiné politické strany či směru. Můžete pokládat otázky typu: Která strana je v poslední době nejpopulárnější v této oblasti? Kdo je opozice? Jakým hlavním směrem se ubírá politika? Doporučuje se býti co nejvíce neutrální. Politické strany jsou příliš citlivé téma, mohlo by Vás už navždy poznamenat. Další témata, kterým se je lépe vyhnout, by byla – omezení dostupnosti listů koky, pěstování alternativních plodin místo koky, přístup Bolívie k oceánu.

25

V České republice se tak např. užívá specifické označení pro romskou příslušnost.

19

Bolivijci jako většina latinoameričanů udržují blízké vzdálenosti. Když s někým mluví, udržují poměrně krátkou vzdálenost. Což umožňuje Evropanům stát přímo před nimi. Při hovoru, pokud Vás poplácají, dotknou se Vás, i Vy můžete. Při virtuální konverzaci bude velmi těžké rozpoznat, co si osoba na druhém konci myslí. Bolivijci jsou velmi formální v písemném projevu.

3.4 Pojem času Co se času týče, jsou Bolivijci velmi flexibilní. Dochvilnost nepatří mezi obchodní značky téměř žádné zemi z Latinské Ameriky, Bolívii nevyjímaje. Vznikl tu i název „hora boliviana“ neboli přeloženo do českého jazyka „bolivijský čas“. Tamější se příliš netrápí časem. Dalo by se říci, že rčení „čas jsou peníze“ zde ztrácí smysl. To ovšem vysvětluje vnitřní klid, který sálá téměř z každého Bolivijce. Na společenské události jako jsou večírky, schůzky přátel, návštěvy se chodí i s hodinovým zpožděním. Ovšem na obchodní meetingy se vyžaduje dochvilnost, i když schůze ne vždy začnou včas.

3.5 Schůzky, meetingy Budování vztahů se pokládá za velmi důležité. První setkání by vždy měly být o budování důvěry a o vzájemném poznávání se. Pro cizince je vždy třeba vyčkat na vyjádření protistrany a teprve tím je započata konverzace.

3.6 Pracovní doba Pracovní doba se liší na venkově od města vzhledem k různým životním podmínkám. Na venkově se vstává velmi časně zrána cca ve 4 ráno. Bolivijky mívají ve zvyku ráno asi hodinu věnovat přípravě jídla na celý den. V 5 hodin ráno se posnídá a jde se obdělávat pole. Kolem poledne mívají větší pauzu na oběd, který byl připraven již ráno. Večeří se kolem 8 hodiny večerní a hned poté jdou spát, aby ráno opět brzy vstali, a celý koloběh se opakuje. Ve městě se život dosti liší. Dopoledne se pracuje od 9 do 13 a odpoledne od 3 do 6 či 7 hodin večer. V některých společnostech mají ve zvyku pít čaj v 5 hodin odpoledne a k tomu si dát kousek pečiva. Pracuje se pouze od pondělí do pátku.

20

3.7 Užití titulů, vizitek Papír, na který se tisknou vizitky, bývá z kvalitního materiálu. Jsou velice zdobené, ale hlavně s profesionálním vzhledem. Profesní vizitky se vždy vyměňují v úvodu konverzace. Doporučuje se mít na druhé straně vizitky překlad do španělského jazyka. Jakékoli akademické tituly není nezbytné umisťovat na vizitky. Pokud se tak ovšem učiní, je třeba dbát správného významu titulů v překladu. Vždy když vizitku přijímáme, prohlédneme si ji, na nejasnosti se zeptáme, a teprve pak ji odložíme do peněženky či speciálního alba na vizitky. Pokládá se za velmi nezdvořilé ani nepohlédnout na danou navštívenku a jen tak ji založit.

3.7.1 Obsah vizitky Na obchodní vizitce se uvádí celé jméno firmy, adresa sídla, telefonní číslo, fax, e-mail, jméno a pozice osoby podávající vizitku, jednající za společnost. Soukromé adresy, neshodují-li se s obchodní, se neumisťují na pracovní navštívenky. V poslední době se staly velmi módními i soukromé, osobní vizitky, které především obsahují celé jméno osoby, titul, soukromou adresu, telefon a e-mail.

3.7.2 Tituly Přestože si Bolivijci potrpí na tituly, není třeba je užívat po každé větě. Důležité je uvést ho společně s názvem jeho pozice ve firmě na začátku, při představování. Mezi nejznámější tituly patří „licenciado“ což by odpovídalo českému vysokoškolskému vzdělání. „Ingeniero“ se užívá pro ukončené vzdělání technických oborů. Titulem „doctor“ se označují ti, co rozvinuli dál své vysokoškolské vzdělání a obhájili svou disertační práci.

3.8 Pracovní vztahy vs. osobní vztahy Postavení podřízeného a nadřízeného se striktně udržují. Vykání a oslovování se titulem je samozřejmostí, především při prvním setkání. Rozvíjení osobních vztahů je klíčové pro příležitost vychutnat si řádně bolivijskou společnost. Bolivijci jsou velmi srdeční a cituplní. Jakmile se jednou dostanete do jejich povědomí jako důvěryhodní přátelé, tak Vám vždy s radostí pomohou. Jelikož jsou Bolivijci velmi společenští, užívají si večírky, tancování, 21

popíjení. Je důležité se zúčastnit těchto společenských událostí pro hlubší budování vztahů. To se uplatňuje jak u kolegů, tak i přátel, známostí a obchodních společníků. Osobní vztahy jsou v této zemi nade vše. Je dobré začít se svým vlastním menším okruhem a ten postupně rozšiřovat - jít na kávu, být přátelský.

3.8.1 Konfrontace Konfrontace jedinců kvůli určité práci či tématu by se mělo odehrát v soukromí, aby se zabránilo zášti. Jinak by došlo k urážce jedince a můžete tak dosáhnout opačných výsledků než bylo Vaším původním záměrem. Mějte na paměti, že Bolivijci spadali v minulosti pod nadvládu Španělů a mají citlivé vnímání. Pocity ublížení Vašeho bolivijského protějšku lehce rozeznáte a dá Vám je najevo ve svém chování a ve svých postojích. Toto je pravděpodobně jedna z nejobtížnějších situací. Bolivijci neradi vyhledávají přímou konfrontaci jakýchkoli záležitostí. Když se jich zeptáte, zda se vyskytl nějaký problém, tak odpoví, že ne. Pokud se chcete zeptat, rozhodně by to mělo být v soukromí. Veřejné vystoupení by vyústilo ve skandál. Známky uražené cti se projevují tím, že osoba není tak přátelská, záměrně Vás ignoruje, mluví za Vašimi zády. I podle místních je velmi těžké rozeznat, co si původní obyvatelé myslí.

3.8.2 Nadřazenost osobních vztahů Bolivijci očekávají lepší pracovní vztah na základě osobních vztahů, ať už přátelských či rodinných. I zde platí pořekadlo: „Nezáleží na tom, co umíš či znáš, ale koho znáš.“ Často se do podniku přibírají rodinní příslušníci. Najímat do práce rodinné příslušníky je záležitost dosti obvyklá, i když je profesní kvalifikace daného rodinného příslušníka dost nízká. Rodinní příslušníci mohou očekávat přednostní zacházeni jako např. dovolenou navíc. Samozřejmě jako zahraniční partneři můžeme laťku po dohodě nastavit výše a jednat o možnosti zpřísněných pravidel pro nábor pracovníků, např. zúžený profil.

22

3.9 Firemní kultura V Bolívii se firmy vyznačují hierarchickým uspořádáním. Panuje tu velká úcta ke starším (nositelé zkušeností) a k nadřízeným. Řízení je ve velké míře autoritativní a byrokratické.

3.9.1 Dresscode Muži nosí elegantní oblek s kravatou. Ženy si oblékají kostýmek ať už kalhotový či se sukní, nebo se šaty jednoduchého střihu. Na jednání vždy vypadají velmi profesionálně. Ve firmách, bankách, státních institucích i ve školách je obvyklé, že všichni nosí stejné oblečení, oblékají si uniformu. Mezi výhody patří především jednoznačnost. Ihned se dle oblečení určí, z jaké společnosti či instituce člověk pochází. Tímto především udržují firmy svou image na trhu. Uniformované oblečení slouží i k podtržení faktu, že se klientům dostane v různých pobočkách stejné úrovně služeb. Přestože se udržování tohoto bodu firemní kultury může zdát dost nákladné, většina firem do něj investuje. Jedná se jim na předním místě o uchování povědomí značky mezi jejich klienty. Neformální oděv užívají ve volnočasových aktivitách mimo kancelář, mimo schůze. Krátké kalhoty, šortky rozhodně nenosí do kostela, zvláště mimo velká města. V posledních letech – započato nástupem prvního prezidenta s ryze indiánským původem, se ovšem dresscode v některých úředních institucích změnil. Zapříčinil se o to samotný prezident, který nebere příliš velké ohledy na diplomatický protokol. Chce především zůstat Bolivijcem, jedním ze svých, a tak se i při návštěvách svých protějšků obléká do vlněných svetrů z lam alpaky. Toto mělo a má vliv i na nynější způsob oblékání na úřadech, kde se dle poslední módy odívají do sportovních kompletů. Tyto sportovní svršky jsou ovšem potištěny jménem úřadu a celý úřad má jednotnou barvu. Jedná se svým způsobem i o protest vůči nadřazenosti „gringů“26. Tato nová móda má ovšem též svá pravidla – čisté a nepomačkané. 27

26

Gringo = označení pro občana USA i Evropana

27

V dnešní době jsou často k vidění dva bolivijské typy oblékání. Jeden tradiční a druhý moderní

(formální kostýmek).

23

3.9.2 Postavení ženy Muži jednají se ženami jako se sobě rovnými. Není neobvyklé vidět ženu pracovat v kanceláři. Mohou mít vysoké pozice jak v soukromé, tak i ve státní sféře. Není to ovšem ještě tak častý jev. Se ženami ze zahraničí se nezachází jinak než s muži. Ženy mohou chodit, kamkoli si přejí. Stav manželský či svobodný nemá žádný vliv na to, jak se s ní bude jednat. Ani se na ni nebude nijak zvláštně pohlížet, půjde-li do společnosti bez doprovodu. Do nedávné doby, než nastoupil do úřadu současný prezident Evo Morales, bylo velmi neobvyklé najít typickou bolivijskou ženu na vysoké pozici. Protokol totiž vyžaduje mnohé – vyměnit tradiční oděv za formální, upravit se – makeup, šperky a v neposlední řadě vyšší vzdělání. Jedině ženy postupující dle protokolu byly brány vážně, byly vyslyšeny. V současnosti jsou vůdkyněmi politických stran i ženy v typickém oblečení – polleras (mnohovrstevnaté sukně).

24

4. Obchodní jednání Většina obchodních jednání probíhá v kancelářích. Pracovní obědy slouží už především k ujasnění detailů. Valná většina jednání probíhá ve španělském jazyce. Pokud cizinci neovládají tento jazyk, je na místě zajistit si překladatele. Možnost jednání v angličtině je málo pravděpodobná. Hostům se vždy nabízí káva, čaj či něco studeného během schůze. Téměř vždy začínají jednání malými tématy. Není vhodné vypadat nedočkavě, co se obchodu týče a přejít okamžitě k jádru. Konverzace se rozehřívá otázkami typu: jaká byla cesta, hotel návštěvníka, jestli se host zdrží nějaký čas v zemi, názor na bolivijskou kuchyni. Rozhovory o počasí se považují za irelevantní. Co se témat týkajících se politiky týče, je třeba s nimi zacházet nanejvýš opatrně. Zvláště ta, týkající se Moralesovy administrativy. I kritika křesťanství zde není na místě. Jednání se budou lišit i dle výše obchodované částky. Jinak jednají businessmani z nižších a jinak z vyšších kruhů.

4.1 Příprava Přípravu není vhodné podceňovat, jedná se o jednu z klíčových částí celého vyjednávání. Hned ze začátku si jednatelé musí vyjasnit, o jaké jednání budou usilovat. Zda o takové, které povede k jednorázovému uzavření obchodu či zda budou usilovat o dlouhodobější spolupráci. Připravují-li se na první zmíněné, jednání má charakter vítězství – prohra, mají totiž v sobě soutěživého ducha. Ovšem jsou též ochotni přistoupit ke kompromisu, ze kterého by profitovaly obě strany. V odborných termínech bychom to nazvali koexistenční styl, kdy se soupeřem bojujeme, ne však příliš nevraživě.28 Ještě před hlavním setkáním je dobré mít již předem vybudovanou síť kontaktů v Bolívii a vytvářet si tak dobré reference. Vaše síť kontaktů též potvrdí Váš zájem o dlouhodobější spolupráci.

28

Zamykalová, Miroslava. Mezinárodní obchodní jednání. 1.vyd. Professional Publishing. Praha, 2003.

str.17

25

4.2 Průběh Obchod se uzavírá až po několikátém setkání. Bolivijci si nejdříve ověří co nejvíce potřebných dat o Vaší společnosti. Od zápisu v obchodním rejstříku až po reference od Vašich obchodních partnerů. Obchoduje-li se s hmotnými statky, tak se vyžadují i vzorky a dokumenty, aby se vědělo, zda splňují parametry kvality atd. Vzhledem k vzdálenosti zahraničních partnerů se komunikuje zpočátku virtuálně – písemně. Vezmou-li Vaši nabídku vážněji, tak je nasnadě i osobní setkání. Jednání zahajuje iniciátor obchodu či hostitel. Na začátku poděkuje příchozím za účast a pak přejde k důvodu setkání a k jednotlivým bodům jednání. Jednání ukončuje opět iniciátor či hostitel.

4.3 Taktiky a strategie Bolivijci málokdy kývnou na obchod hned. Spíše se předpokládá několikero jednání, než dojde k uzavření i velmi výhodného obchodu pro bolivijskou stranu. Je třeba počítat s pomalým postupem. Reference a známosti, to jsou jejich strategie, jak více poznat partnera, s kým obchodují. Přestože se budou snažit získat pro sebe co nejvíce výhodných podmínek, zejména pokud se bude jednat o jednorázový obchod, upřednostňují kooperativní způsob jednání (vítězství – vítězství). Bolivijci si uvědomují důležitost oboustranné spokojenosti, především jedná-li se o dlouhodobější spolupráci.

4.4 Rozhodování Rozhodnutí se přijímají dle důležitosti na příslušném stupni. Horní management či výbor/rada ředitelů je zodpovědná za závažná rozhodnutí. Co se délky rozhodování týče, záleží na okolnostech. Zná-li bolivijský obchodník české partnery již dlouhodoběji či skrze reference, tak mohou rozhodování proběhnout velmi rychle. V opačném případě se doba rozhodování může značně prodloužit, dokud si bolivijská strana neposbírá dostatek informací o svých nových partnerech.

26

4.5 Individualismus vs. týmová práce Bolivijci nemají příliš ve zvyku pracovat v týmech, pracují spíše jednotlivě. Vyplývá to částečně i ze zkušeností s nestabilními vládami v minulosti. Léta nejistoty naučila Bolivijce starat se hlavně sami o sebe a svou rodinu. To byla jejich jediná jistota, jejich práce. Pro práci v týmech jsou prozatím velmi nedůvěřiví, přestože Moralesova politika míří k socialismu. Mají-li však bolivijští partneři vycestovat obchodně do zahraničí, pojedou ve skupině, a ne jednotlivě.

4.6 Společenské akce Bolivijci si libují v jídle a jsou na něj právem hrdí. V oblibě tráví u jídla i 1-3 hodiny. Čas oběda a večeře je v porovnání s Evropou dosti pozdní. Obědvá se mezi 13h a 15h. Zatímco čas večeře nastává mezi 8. a 10. hodinou večerní. Obchodní obědy se málokdy uskutečňují v domácnosti. Pokud se tak ovšem stane, nevyžaduje se od hosta, aby něco přinesl. Formálně se obědvá u stolu. Hostitel ukáže hostům jejich místa u stolu. Neučiní-li tak, sluší se, aby se host přímo zeptal hostitele, kam se může posadit. Muži a ženy obědvají společně bez žádného omezení. Jídlo se obecně skládá z předkrmu, hlavního jídla a dezertu. Některé restaurace mohou být provozovány ve stylu bufetu, ale většinou tu obsluhují číšnici. Vegetariáni či osoby s jistými dietními požadavky by měli své přání hostiteli oznámit co nejdříve, aby se podle toho mohl zařídit. Není nezbytné sníst vše. Pokud něco hostům vyloženě chuťově nesedí, nemusí se do toho vůbec nutit. I zde se nijak zvláště nevyžaduje dochvilnost. S klidným svědomím se dokonce i sluší přijít s dvaceti až třiceti minutovým zpožděním. Nesluší se však mluvit o obchodních záležitostech při společenské příležitosti. Tato setkání se využívají pro vzájemné poznání více na osobní úrovni. Hostu se vždy servíruje jako prvnímu. Až se všichni usadí a dostanou svůj talíř, hostitel jako první popřeje dobrou chuť („buen provecho“), ostatní poděkují („gracias“) a začne se jíst. Při stolování rozhodně nepatří lokty na stůl. Považuje se za zdvořilé odmítnout jídlo při prvním vyzvání na přidání a počkat na další náznak naléhání. Pokud hosté pochválí jídlo u stolu, bere se to za náznak, že chtějí přidat. Chtějí-li jen jídlo pochválit, ale ne přidat, vyčkají po jídle. Pro přímé odmítnutí se 27

uplatňuje pravidlo „třikrát ne“. Vždy se přísluší jíst s příbory nikdy ne rukama (to platí i pro jídla, která Češi mají v etiketě dovoleno jíst rukama), i ovoce se jí nožem a vidličkou (tato etiketa je vyžadována především u stolu). Při podávání se talíř s jídlem podává před danou osobu na stůl. Nikdy ne přímo do rukou. Přináší to smůlu. Bolivijci jsou velmi skromní i v této oblasti. Po dokončení se příbory postaví diagonálně ostřím doleva. Hosté vždy vyčkají přípitku, než se napijí. Hostitel se většinou ujímá prvního přípitku. Nejběžněji se říká „salud“ (na zdraví). Při pozvednutí skleničky se dívají do očí člověku, jenž pronáší přípitek. Nikdy se neodchází hned po jídle, ale sluší se vyčkat aspoň půl hodinu po jídle u stolu. Většinou se odchází společně. Musí-li někdo odejít dříve, všichni povstanou při jeho odchodu od stolu. V restauraci obecně hradí jídla hostitel Typický je též čaj o páté. Je to zvláštní vzhledem k tomu, že tento zvyk známe jen z anglofonních zemí, ale i v Bolívii si lidé pravidelně kolem 5 hodiny odpolední připravují šálek čaje a k tomu kousek chleba či jiného zákusku.

4.7 Dary Od hostujících potenciálních partnerů se dary neočekávají. Přesto však, poté, co se obchodní vztahy vybudují, mohou se dávat dárky. Některá vládní oddělení nemají dovoleno nic přijímat, protože by to mohlo být vnímáno jako úplatek. Žádná zvláštní očekávání se k dárkům nevztahují. Ani cena není nijak určující. Více se bere ohled na význam darování. Děkovací přání nejsou ve zvyku, ale rozhodně jsou potěšující. Tradičně se dárky hlavně dávají k Vánocům, Novému roku a na Tři Krále. Vděčnými dárky, jdete-li na návštěvu, jsou květiny (vyjma žlutých a fialových barev, které mají negativní spojení), sladkosti jako čokolády, zákusky, dobré víno. Nedoporučuje se dávat jako dárek nůž či nůžky, z nichž by mohli nabýt dojmu, že chcete omezit vztah. Obdarovaní dárky neotevírají před dárcem. Kolegům se darují kvalitní propisovací tužky či jiné psací potřeby. Budou-li mít na sobě logo domovské společnosti tím lépe.

28

5. Osobní poznatky Tuto poslední kapitolu bych chtěla především věnovat svým vlastním osobním poznatkům z této země, kde jsem strávila téměř jeden celý rok. Při příjezdu se Vás mohou zeptat, zda netrpíte Sorojchi, což je nemoc z nadmořské výšky. Bolivijci v lékárnách poskytují léky na Sorojchi. A to jak v lékárnách, tak i v podobě tamějších pokrmových specialit či čaj z listů koky. Co se povědomí o českých zemích týče, znají tyto končiny především díky fotbalovým hráčům jako je Pavel Nedvěd. Malé mínus bych jim připsala za Československo. Málokdo tušil, že již před více jak 15 lety došlo ke vzniku 2 zemí – České republiky a Slovenské. Jejich láska ke sportu, zvláště k fotbalu, se nevyznačuje jen znalostí českých fotbalistů, ale i faktem, že i v té nejmenší vesničce či osadě skýtající pouhé tři domky nalezneme fotbalové či basketbalové hřiště. Možnosti studia si velmi považují. Často se v některých školách kvůli nízkému stavu tříd stává, že se vyučuje na turnusy - třídy základního stupně dopoledne a vyšší ročníky odpoledne. V rámci dohody s rektorem univerzity ve městě Oruro mi bylo umožněno navštěvovat kurzy oboru obchodní inženýrství. Velice mě překvapilo, že když jsme nestíhali dobrat studijní látku, přišli jsme si napsat test i v neděli v dopoledních hodinách.

5.1 Bolivijci versus Češi Další část se věnuje především pohledu Bolivijců na českou národnost. Tato kapitola vznikala především za přispění bolivijské komunity v České republice, které chci tímto velice poděkovat za spolupráci.

Češi pohledem Bolivijců Ihned ze začátku mě zdejší komunita Bolivijců upozornila, že všude jsou lidé dobří i lidé zlí. Ani Česká republika není výjimkou. Co si ovšem představí pod pojmem Češi? Jak vnímají Čechy? Jak by je charakterizovali? Čeští lidé jsou především velmi rezervovaným národem v porovnání s latinoameričany. Někteří neváhali říci, že jsou chladnější, co se charakteru týče. Potvrzuje se zde pravidlo, čím více na sever tím chladnější, rezervovanější. 29

Češi jsou však v očích Bolivijců považováni za velmi odpovědné osoby, které plní své dané slovo. Na rozdíl od Bolivijců tolik nepřehánějí. Nabízí jen to, co mají a co mohou splnit. Jednání s Čechy se pohybuje v oblasti obchodu na velmi seriózní úrovni. Nelze si ovšem nepovšimnout nervozity a neklidu sálajícího z Čechů. Jejich puntičkářství jim někdy ubírá klidu a radosti ze života. Obchodovat s Čechy vyžaduje velkou přípravu pro Bolivijce. Češi při každém obchodu vyžadují záruku, bez ní na nic nepřistoupí. Jsou dosti nedůvěřiví. Studiem české historie se někteří Bolivijci snažili proniknout do nitra Čechů, aby pochopili jejich odlišnou povahu. Zjistili, že totalita, ve které Češi žili, byla plna strachu, beznaděje. A to ve zdejších ukotvilo strach, nedůvěřivost, uzavřenost. Obava zviditelnit se před StB či dokonce jednat s lidmi na seznamu StB se předávala z generace na generaci. Co je velmi překvapilo, byl rozdíl povah v Čechách a na Moravě. Co do vřelosti jsou Moravané mnohem dál než Češi. Co se negativních zkušeností týče, poznali zde i arogantní lidi. Osoby s tendencemi ignorovat dění v zahraničí, povyšovat se nad cizince, kteří neovládají, či jen velmi chatrně, český jazyk. S touto nepříjemnou skutečností se setkali především na úřadech. Což v nich evokovalo další otázku, proč se na úřadech pro cizince pohybují lidé bez jazykových znalostí? Je pro ně nepochopitelné, že v Praze, v metropoli Evropy, se nemohou domluvit na úřadech pro cizince. Ba, že se zde setkávají s ponižováním a samými překážkami. I přes tyto nepříjemné zkušenosti si Čechů jako svých obchodních partnerů velice považují. Dívají se na ně jako na spolehlivé, seriózní obchodníky. I zde se potvrzuje pravidlo, že se lidé liší v povaze i dle stupně dosaženého vzdělání, i dle toho, zda žijí ve městě či na vesnici.

5.2 Tipy pro podnikatele Hotel, ve kterém bude host pobývat, nemá vliv na jednání. Je moudré, z hlediska pohodlí, se ubytovat v centru ve 4-5 hvězdičkovém hotelu, kde hosty mohou případně hostitelé nechat vyzvednout autem. Nedoporučuje se v La Pazu řídit, doprava je „hrůzostrašná“, jelikož řidiči moc nedbají dopravních pravidel. Nejlepší by bylo si najmout hotelovou dopravu nebo auto i s řidičem po dobu pobytu ve městě.

30

Severoameričané a Evropané mají tendenci se dívat na latinoameričany shůry. Dívají se na ně jako na lidi s nižším stupněm vzdělání a často na základě těchto předsudků nerozeznají sofistikovaný stupeň vzdělané střední třídy. Často podceňují jejich schopnosti, a důsledkem může být vlastní zesměšnění se.

31

Závěr Bolívii je možné nazvat zemí kontrastů. Má obrovské přírodní bohatství a současně patří mezi nejchudší země kontinentu. Podle velikosti národního důchodu na obyvatele je Bolívie na jednom z posledních míst v Latinské Americe. Z hlediska kulturního života však Bolívie oplývá nezměrným bohatstvím. Pro plynulý průběh jednání pokládám za velmi důležité seznámit české podnikatele s bolivijskými kulturními a obchodními zvláštnostmi. Věřím, že tato studie jim může být příručkou vhodnou k prostudování před výjezdem do této země a že jim usnadní veškeré obchody. Jak již bylo v této práci zmíněno, kontakty hrají klíčovou roli. Je třeba však upevňovat tyto vztahy i mimo kancelář. Bolivijci kladou důraz na to, že Vás musí dobře znát. Vyvinutí většího úsilí a více času k vytváření přátelských vztahů se českým podnikatelům vyplatí. Obchodování se tím značně zjednoduší. Spřáteleným obchodníkům se zvýší i zisk na základě synergického efektu. Jelikož budou hledat nejen možnosti, jak z daného obchodu vytěžit sami, ale aby rovněž český partner získal co nejvíce. Bolivijci jsou loajální jako přátelé i v obchodu. Hlavní rozdíl mezi Čechy a Bolivijci vyplývá z rozdílnosti jejich povah. Bolivijci jsou lidé velmi otevření, přátelští, ne tolik ve stresu a spěchu. Přesto si na obchodních jednáních udržují nejvyšší stupeň zdvořilosti a profesionality. Zdvořilost a preciznost je ovšem pak vyžadována i od druhé strany. Přestože Bolívie za poslední desetiletí zažila mnohé převraty a byla tudíž právem považována investory za vysoce rizikovou oblast kvůli politické nestabilitě, odvažuji se tvrdit, že i přes Moralesovu tendenci k socialismu, je toto období jedno z nejstabilnějších za celá desetiletí. Jak již v roce 2006 poznamenal Petr Jedlička v Lidových novinách: „V jihoamerické Bolívii se jedinečně mísí tradice indiánských kultur, hospodářské zájmy zahraničních investorů, aktivity sociálních hnutí a obtížná životní realita většiny zdejší populace. Evo Morales bude prvním prezidentem, jehož všechny tyto okolnosti náležitě poznamenaly.“ Nutno poznamenat, že Moralesovi se daří udržovat zemi ve stabilitě. A tak pozbývá strach o investice v Bolívii významu. Nedávná návštěva bolivijského prezidenta ve Vídni (březen 2009) potvrzuje zájem bolivijské vlády o investory 32

v zemi. Je přirozené, že si nepřeje zcela nechat bolivijské bohatství v rukou cizinců a požaduje jistý stupeň kontroly či přístupu k informacím k hospodářským výsledkům investorů. Vývoj množství investic v Bolívii nám napovídá, že od dob vlády Moralese mají mírně stoupavý charakter, což považuji za známku stabilnější situace v zemi. Tímto se hranice otevírají všem potencionálním investorům.

Tato bakalářská práce si uložila za cíl popsat obchodní a kulturní zvláštnosti Bolívie. I když se jedná o oblast nevyčerpatelnou, věřím, že jsem podchytila hlavní body a připravila důležité podklady pro české podnikatele. Pevně doufám, že tato práce pomůže českým obchodníkům vyvarovat se chyb, které by pokazily jejich první dojem na bolivijské obchodní partnery. V případě zájmu české strany o obchodní jednání s bolivijskými partnery, nalezne tento průvodce jistě uplatnění.

33

Použitá literatura a internetové zdroje AHLFELD, Federice. Priroda Bolivii. Mysl, Moskva, 1984. CARRENO, Manuel Antonio. Manual de Urbanidad y buenas costumbres. Ediciones cultura boliviana,La Paz, 2002. CRAMER, Mark. Bolivia: A Survival Guide to Customs and Etiquette, Graphic Arts Center Publishing Company, New York, 2005. GULLOVÁ, Soňa. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. Oeconomica, Praha, 2006. Ministerio de relaciones exteriores y culto. La Cancillería de la República. G. Aliaga Palma, La Paz, 2005. NOVÝ, Ivan; SCHROLL-MACHL, Sylvia, & kol. Interkulturní komunikace v řízení a podnikání. Management Press, Praha, 2007. ŠRONĚK, Ivan. Kultura v mezinárodním podnikání, Grada, Praha 2002. HALL, Edvard T. – HALL Mildred Reed. Understanding cultural differences, Nicholas Brealey Publishing (United Kingdom), 2000. ZAMYKALOVÁ, Miroslava. Mezinárodní obchodní jednání. Professional Publishing, Praha, 2003. Agenda Bolivia 2007. La Paz, 2006

Asociación Iberoamericana de cámaras de comercio[online].[cit.2009-04-15] http://www.aico.org/aico/default.aspx?tabid=1621 Bolivia Bella [online].[cit.2009-03-01] http://www.boliviabella.com/business.html Bolivia Bella [online]. Business Bolivia Etiquette, [online]. [cit.2009-02-21] http://www.boliviabella.com/business-etiquette.html Bolivia Cultura – viajes y turismo [online]. [cit.2009-04-01] http://boliviacultura.com/art_en.htm Bolivida [online]. Áreas protegidas. [online]. [cit.2009-04-01] 34

http://bolivida.wordpress.com/2007/11/22/areas-protegidas Banco Central de Bolivia. [online]. [cit.2009-04-15] http://www.bcb.gov.bo BBC mundo. [online]. Claves: Bolivia, Chile y el mar [online]. [cit.2009-04-20] http://news.bbc.co.uk/hi/spanish/latin_america/newsid_3759000/3759740.stm Bolivia industria y empresa. [online]. [cit.2009-04-15] http://industriabolivia.blogspot.com/2009/02/incentivos-los-empresarioshoteleros.html Britské listy [online]. Bolívie má domorodého prezidenta. [online]. [cit.2009-04-20] http://www.blisty.cz/2005/12/22/art26259.html Britské listy [online]. Bolívie: porážka pravice. [online]. [cit.2009-04-20] http://www.blisty.cz/art/43006.html Cámara nacional de comercio [online]. http://www.boliviacomercio.org.bo Center for Economic and Policy Research [online]. Bolivia’s Economy – Any Update. [online]. [cit.2009-04-20] http://www.scribd.com/doc/243359/Bolivias-Economy-AnUpdate Centro de studios latinoamericanos [online]. [cit.2009-04-01] http://www.cesla.com/sitios/analisis.php Centre for Intercultural Learning. [online]. Cultural information – Bolivia [online].[cit.2009-02-21] http://www.intercultures.ca/cil-cai/intercultural_issuesen.asp?lvl=8&ISO=BO&SubjectID=2 Countries and their cultures. [online]. Cultures of Bolivia [online].[cit.2009-02-21] http://www.everyculture.com/A-Bo/Bolivia.html Desde Latinoamérica. Política Exterior de Bolivia. [online]. [cit.2009-04-20] http://desdelatinoamerica.blogspot.com/2007/05/poltica-exterior-de-bolivia.html Días festivos en el mundo. Lista de los Días Festivos: Bolivia (Año 2009) [online]. [cit.2009-04-15] http://www.dias-festivos.com/holidays_2009_27.htm Doing business - Measuring business regulations. [online]. Doing business in Bolivia [online]. [cit.2009-02-01] http://www.doingbusiness.org/ExploreEconomies/?economyid=25 35

eDiplomat. [online]. Bolivia, Global Portal for Diplomats [online].[cit.2009-02-21] http://www.ediplomat.com/np/cultural_etiquette/ce_bo.htm El cuaderno de protocolo. [online]. Bolivia declara patrimonio cultural la vestimenta de Morales. [online].[cit.2009-02-21] http://www.protocolodigital.es/2007/07/22/bolivia-declara-patrimonio-cultural-lavestimenta-de-morales Embajada de Bolivia en Argentina [online]. Parques naturals. [online]. [cit.2009-0401] http://www.embajadadebolivia.com.ar/turismo/parques.htm European Commission. [online]. [cit.2009-04-20]

Bolivia - Country strategy paper

2007-2013. http://ec.europa.eu/external_relations/bolivia/csp/07_13_en.pdf Instituto nacional de estadística [online]. [cit.2009-04-15] http://www.ine.gov.bo/PDF/Anuario_2000/40210.pdf International Business Center [online]. Latin America, [online].[cit.2009-02-21] http://www.international-business-etiquette.com/besite/latin_america.htm Kwintessential Ltd.Kwintessential Ltd. [online]. Kwintessential - Language and Culture Specialist: Bolivia - Language, Culture, Customs and Etiquette [online].[cit.2009-04-01] http://www.kwintessential.co.uk/resources/globaletiquette/bolivia.html La Revista latinoamericana de desarollo económico [online]. Inversión Extranjera Directa y Desarrollo. [online]. [cit.2009-04-20] http://www.iisec.ucb.edu.bo/projects/spanish/ied_desarrollo.htm Literárky v síti. Výjimečná země, jedinečný prezident. [online]. [cit.2009-04-01] http://www.literarky.cz/index_o.php?p=clanek&id=1313 MAIPPA [online]. Datos de las principales empresas petroleras estatales de la region. [online]. [cit.2009-04-20] http://www.maippa.org/content/view/685/72 Merlos & Brown Language Services, LLC. [online]. Country Etiquette Bolivia [online]. [cit.2008-12-01] http://lenguaamericas.com/etiquettebolivia.html Portal del gobierno de Bolivia [online]. http://www.bolivia.gov.bo Pueblo en línea [online]. Presidente de Bolivia ve obstáculos a salida al mar. [online]. [cit.2009-04-15] http://spanish.peopledaily.com.cn/31617/6620488.html 36

ROBERTS, Kimberly. Do You Know the Culture of Time? [online].[cit.2009-04-01] http://international-businesscenter.com/international_newsletter/volume2_issue5.htm US Commercial Service. [online]. [cit.2008-11-30]. Doing business in Bolivia http://www.buyusa.gov/bolivia/en/12.pdf UNCTAD. [online]. Bolivia [online]. [cit.2009-04-20] http://www.unctad.org/Templates/Page.asp?intItemID=2884&lang=3Wikipedia contributors. Etiquette in Latin America [online]. [cit.2009-04-01] http://en.wikipedia.org/wiki/Etiquette_in_Latin_America

37

Seznam grafů GRAF 1: SRÁŽKY DLE NADMOŘSKÉ VÝŠKY ...................................................................................................... 52

38

Seznam tabulek TABULKA 1: VLIV NADMOŘSKÉ VÝŠKY NA PODNEBÍ .......................................................................................... 52

39

Seznam příloh PŘÍLOHA 1: MAPA JIŽNÍ AMERIKY .............................................................................................................. 41 PŘÍLOHA 2: MAPA BOLÍVIE DLE DEPARTAMENTŮ ........................................................................................... 41 PŘÍLOHA 3: BOLIVIJSKÁ VLAJKA ................................................................................................................. 42 PŘÍLOHA 4: BOLIVIJSKÝ STÁTNÍ ZNAK ........................................................................................................... 42 PŘÍLOHA 5: VIZITKA ................................................................................................................................ 43 PŘÍLOHA 6: KOLONIÁLNÍ ARCHITEKTURA - ORURO .......................................................................................... 43 PŘÍLOHA 7: MODERNÍ ARCHITEKTURA ......................................................................................................... 44 PŘÍLOHA 8: HLAVNÍ MĚSTO LA PAZ ............................................................................................................ 44 PŘÍLOHA 9: TYPICKÁ BOLIVIJKA.................................................................................................................. 45 PŘÍLOHA 10: TRADIČNÍ ODĚV ....................................................................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. PŘÍLOHA 11: TRŽNICE ............................................................................................................................. 46 PŘÍLOHA 12: TRŽIŠTĚ - ZELENINA ............................................................................................................... 46 PŘÍLOHA 13: HORNICKÉ MĚSTO ORURO ...................................................................................................... 47 PŘÍLOHA 14: MĚSTO COCHABAMBA ........................................................................................................... 47 PŘÍLOHA 15: VRCHOLKY AND U HLAVNÍHO MĚSTA ......................................................................................... 48 PŘÍLOHA 16: DEŠTNÝ PRALES ................................................................................................................... 48 PŘÍLOHA 17: SVĚTOVÉ ZÁSOBY LITHIA ......................................................................................................... 49 PŘÍLOHA 18: VSTUP DO DOLU ................................................................................................................... 49 PŘÍLOHA 19: DĚTSKÝ KARNEVAL ................................................................................................................ 50 PŘÍLOHA 20: ANATA ANDINA.................................................................................................................... 50 PŘÍLOHA 21: POLÉVKA Z QUINOA .............................................................................................................. 51 PŘÍLOHA 22: SOLTERITO.......................................................................................................................... 51 PŘÍLOHA 23: HUMINTAS ......................................................................................................................... 51 PŘÍLOHA 24: POLÉVKA Z MANÍ .................................................................................................................. 51 PŘÍLOHA 25:CHARQUE KAN ..................................................................................................................... 51 PŘÍLOHA 26: SALTEŇAS........................................................................................................................... 51

40

Příloha 1: Mapa Jižní Ameriky

Zdroj: 101 viajes [online] http://www.101viajes.com/America_del_Sur

Příloha 2: Mapa Bolívie dle departamentů

Zdroj: http://www.visitinglatinamerica.com/latinoamerica/mapas-latinamerica/mapa-boliviapolitico.htm

41

Příloha 3: Bolivijská vlajka

Zdroj: Embajada de Bolivia en el Reino de Espana. [online]. http://www.banderas-ehimnos.com/bandera-bolivia.html

Příloha 4: Bolivijský státní znak

Zdroj: Embajada de Bolivia en el Reino de Espana. [online]. http://www.embajadadebolivia.es/index/prensa/recursos.html

42

Příloha 5: Vizitka

Zdroj: vlastní zpracování

Příloha 6: Koloniální architektura - Oruro

Zdroj: vlastní zpracování

43

Příloha 7: Moderní architektura

Zdroj: vlastní zpracování Příloha 8: Hlavní město La Paz

Zdroj: vlastní zpracování

44

Příloha 9: Žena s dítětem

Zdroj: vlastní zpracování Příloha 10: Kontrast: moderní vs. tradiční oděv

Zdroj: vlastní zpracování

45

Příloha 11: Tržnice

Zdroj: vlastní zpracování

Příloha 12: Tržiště - zelenina

Zdroj: vlastní zpracování

46

Příloha 13: Hornické město Oruro

Zdroj: vlastní zpracování

Příloha 14: Město Cochabamba

Zdroj: vlastní zpracování

47

Příloha 15: Vrcholky And u hlavního města

Zdroj: vlastní zpracování

Příloha 16: Deštný prales

Zdroj: vlastní zpracování

48

Příloha 17: Světové zásoby lithia

Zdroj: tzb-info [online] http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=2595

Příloha 18: Vstup do dolu

Zdroj: vlastní zpracování

49

Příloha 19: Dětský karneval

Zdroj: vlastní zpracování

Příloha 20: Anata andina

Zdroj: vlastní zpracování

50

Příloha 21: Polévka z quinoa

Příloha 24: Polévka z maní

Příloha 22: Solterito

Příloha 25:Charque Kan

Příloha 23: Humintas

Příloha 26: Salteňas

Zdroj: Ferias y mercados bolivianos. [online] http://feriasymercadosbolivianos.blogspot.com/2009_02_01_archive.html

51

Tabulka 1: vliv nadmořské výšky na podnebí

město

poloha (jižní šířka)

La Paz El Alto de La Paz Oruro Uyuni Cochabamba Sucre Rurrenabace

16˚ 30΄ 16˚ 30΄ 17˚ 58΄ 20˚ 27΄ 17˚ 23΄ 19˚ 00΄ 14˚ 20΄

nadmořská výška (m)

srážky (mm)

3632 4100 3706 3660 2570 2850 240

Zdroj: AHLFELD, Federice. Priroda Bolivii. Moskva, Mysl, 1984

Graf 1: srážky dle nadmořské výšky

Zdroj: AHLFELD, Federice. Priroda Bolivii. Moskva, Mysl, 1984

52

622 894 520 123 508 650 2198

průměrná roční teplota (˚C) 9,8 8,0 4,0 17,5 14,0 23,0