VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů
Obor: Mezinárodní obchod
Obchodní a kulturní zvláštnosti Běloruska (bakalářská práce)
Autor: Dana Špačková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Soňa Gullová, Ph.D.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Obchodní a kulturní zvláštnosti Běloruska“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 15. prosince 2010
…..........………...……………….. Podpis
2
Poděkování
Především bych chtěla poděkovat Ing. Soně Gullové, která mi umožnila psát práci na toto téma, její cenné rady, trpělivost a pomoc, kterou mi věnovala. Děkuji všem respondentům mé ankety, za účast a ochotu při mém průzkumu. Především pak pánům Pavlu Tůmovi a Ing. Alexandru Rybachonaku, kteří se mnou spolupracovali nad rámec dotazníku a poskytli mi cenné informace. Dále děkuji ekonomickému radovi Běloruska panu Andrei Strachko za poskytnutí důležtých informací a vřelou spolupráci.
3
Obsah SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ........................................................................... 6 ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1.
BĚLORUSKO – STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ........................................ 10 1.1. GEOPOLITICKÉ ÚDAJE .................................................................................. 10 1.2. DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE ............................................................................... 12
2.
EKONOMIKA BĚLORUSKA ............................................................................. 15 2.1. SOCIOEKONOMICKÉ UKAZATELE ............................................................. 15 2.2. POLITICKÁ SITUACE A JEJÍ VLIV NA ZAHRANIČNÍ OBCHOD ............. 18 2.3. BANKOVNÍ A DAŇOVÝ SYSTÉM ................................................................ 19 2.3.1. Bankovní systém a pojišťovnictví ........................................................... 20 2.3.2. Daňový systém ........................................................................................ 22 2.4. ZAHRANIČNÍ OBCHOD .................................................................................. 24 2.4.1. Vývoj obchodní bilance .......................................................................... 25 2.4.2. Struktura obchodu ................................................................................... 27 2.4.3. Předpověď vývoje pro rok 2010.............................................................. 28 2.5. INVESTIČNÍ A PODNIKATELSKÉ KLIMA .................................................. 29 2.5.1. Podnikatelské prostředí ........................................................................... 29 2.5.2. Investiční prostředí .................................................................................. 31 2.5.3. Bariéry vstupu na trh а rizika místního trhu............................................ 33 2.5.4. Navazování obchodních kontaktů ........................................................... 36
3.
OBCHODÍ JEDNÁNÍ A KULTURNÍ ZVLÁŠTNOSTI ................................... 39 3.1. VŠEOBECNÁ OBCHODNÍ ETIKETA ............................................................. 39 3.1.1. Seznámení a výměna vizitek ................................................................... 39 3.1.2. Obdarování .............................................................................................. 41 3.1.3. Stolování ................................................................................................. 42 3.1.4. Telefonování a korespondence ................................................................ 45 3.2. SPECIFIKA BĚLORUSKÉ KULTURY PŘI OBCHODNÍM JEDNÁNÍ ......... 47 3.2.1. Příprava na jednání .................................................................................. 47 4
3.2.2. Průběh ..................................................................................................... 48 3.2.3. Taktiky .................................................................................................... 49 3.2.4. Styly ........................................................................................................ 51 3.2.5. Přístup ke smlouvám a smluvním závazkům .......................................... 51 3.3. VYBRANÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ OBCHODNÍ STYK .......................... 53 3.3.1. Státní svátky ............................................................................................ 53 3.3.2. Náboženské svátky .................................................................................. 53 3.3.3. Pracovní a otevírací doba ........................................................................ 54 4.
ČESKÁ REPUBLIKA A BĚLORUSKO............................................................. 55 4.1. OBCHODNÍ BILANCE A KOMODITNÍ STRUKTURA VZÁJEMNÉHO OBCHODU ........................................................................................................... 55 4.2. ZPROSTŘEDKOVATELÉ OBCHODU ............................................................ 57 4.3. VYBRANÉ BĚLORUSKÉ FIRMY SPOLUPRACUJÍCÍ S ČR ....................... 58 4.4. VYBRANÉ ČESKÉ FIRMY SPOLUPRACUJÍCÍ S BĚLORUSKEM ............ 58 4.5. SOUČASNÝ STAV SPOLUPRÁCE BĚLORUSKA A ČESKÉ REPUBLIKY 59 4.5.1. Pohled běloruských partnerů na české obchodníky ................................ 60 4.5.2. Pohled českých firem na obchodní partnery z Běloruska ....................... 61 4.6. CESTOVÁNÍ DO BĚLORUSKA ...................................................................... 62
ZÁVĚR........................................................................................................................... 65 LITERATURA .............................................................................................................. 67 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 69 SEZNAM GRAFŮ A OBRÁZKŮ ............................................................................... 70 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................... 71 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 72
5
Seznam použitých zkratek SSSR – Svaz sovětských socialistických republik SNS – Společenství nezávislých států GMT – Greenwich Mean Time (střední greenwichský čas) BLR – Běloruská republika BY – Běloruská republika ČR – Česká republika BYR – Běloruský rubl EUR – Euro RUB – Ruský rubl USD – Americký dolar PLN – Polský zlotý UAH – Ukrajinská hřivna NSVB – Národní statistický výbor Běloruska EU – Evropská unie RF – Ruská federace IBRD – Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj NBRN – Národní banka Republiky Bělorusko OBSE – Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě ODIHR – Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OSN – Organizace spojených národů UNIDO – Organizace spojených národů pro průmyslový rozvoj UNESCO – Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu CEI – Středoevropská iniciativa MOP – Mezinárodní organizace práce IMF – Mezinárodní měnový fond WB – Světová banka IFC – Mezinárodní finanční korporace 6
EBRD – Evropská banka pro obnovu a rozvoj WTO – Světová obchodní organizace RE – Rada Evropy EES – Euroasijské ekonomické společenství NBRB – Národní banka Republiky Bělorusko ZhK – zahraniční kapitál USA – Spojené státy Americké ZK – Základní kapitál UNCTAD - United Nations Conference on Trade and Development (Konference OSN o obchodu a rozvoji) SEZ – Svobodné ekonomické zóny PZI – Přímé zahraniční investice OEÚ – Obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví České republiky v Minsku ČSÚ – Český statistický úřad
7
Úvod Běloruská republika, jak je jistě známo, byla dlouhou dobu součástí Sovětského svazu. Po jeho rozpadu, se musela velmi rychle osamostatnit a vzpamatovat. Potýkala se se spoustou krizí jak v hospodářských tak sociálních oblastech. Za téměř dvacet let samostatné existence země prošla spoustou reforem, překlenula riziko totálního kolapsu systému a vcelku dynamicky vyrazila do nového tisíciletí. Především během uplynulých pěti let se intenzivně snažila, otevřít svou ekonomiku světu, v některých směrech úspěšněji, v jiných
méně. Z globálního hlediska není Bělorusko nijak
významnou zemí, ale bylo by velmi hloupé nevyužít potenciálu tamního trhu, který je z hlediska spotřebitelů srovnatelný s Českou republikou a z hlediska možností zdaleka nevyužit. Bělorusko a jeho obyvatelé mají samozřejmě své zvláštnosti, specifické zvyky a kulturu zcela odlišnou od té naší. Chceme-li úspěšně proniknout na běloruský trh, je nezbytné, abychom se podrobně seznámili se specifiky tohoto národa. Bohužel většina zájemců o obchodní spolupráci s Běloruskem se na něj dívá velmi zaujatě a to hlavně díky nálepce postsovětské země. Často se setkávám s názorem, že Bělorusové, Rusové, Ukrajinci atd. jsou vlastně stejní. Je pravda, že tyto národy spolu koexistovaly desítky let v rámci jednoho státního celku, ale to neznamená, že k nim lze stejně přistupovat. Proto jsem se v této práci rozhodla soustředit právě na tyto odlišnosti. Cílem této mé práce je zanalyzovat obchodní a kulturní zvláštnosti Běloruska a poukázat na odlišnosti v obchodním jednání. Doufám, že tato práce pomůže čtenáři vyvarovat se omylů a chyb, které by mohly negativně ovlivnit obchodní vztahy. Naopak doufám, že poznatky z této práce pomohou českým subjektům pochopit běloruskou mentalitu a její vliv na obchodní jednání a tím pádem zlepšit efektivitu spolupráce s běloruskými partnery.
8
Svou práci člením do čtyř částí. V první z nich chci čtenáři přiblížit základní běloruské reálie a definovat demografickou strukturu obyvatel. Dále se pak zaměřuji na ekonomiku Běloruska a na okolnosti, které mohou mít vliv na podnikatelskou a investiční činnost v zemi. Ve třetí části se soustředím na kulturní specifika a jejich vliv na běžný styk s občany Běloruska a zejména na obchodní jednání s nimi. Poslední část věnuji ekonomickým vztahům a spolupráci České a Běloruské republiky. V této práci vycházím z informací zveřejněných na webových serverech jednotlivých běloruských institucí a státních orgánů. Dále využívám knihy, které se věnují Bělorusku a jeho historii, a studijní materiály, které se věnují obchodnímu jednání. Při zpracovávání závěrečných dvou částí se obracím na samotné obchodní subjekty jak v Čechách, tak v Bělorusku pomocí ankety, které mi doufám pomohou vnést do dosavadních teorií aktuální pohled na ně a případně některé teorie vyvrátí, nebo je naopak potvrdí a pomohou je doplnit. Při získávání informací jsem se obrátila i na Velvyslanectví Běloruské republiky v Čechách. Ve své práci jsem využila také vlastní zkušenosti a postřehy o mentalitě Bělorusů a o poměrech v zemi. Tyto zkušenosti sbírám již od útlého dětství, kdy Bělorusko pravidelně navštěvuji.
9
1. Bělorusko – stručná charakteristika 1.1. Geopolitické údaje Běloruská
republika
(bělorusky:
Рэспублiка
Беларусь,
rusky:
Республика Беларусь, anglicky: Republic of Belarus) s hlavním městem Minsk je situována ve východní Evropě (viz Příloha 1). Jejími sousedními zeměmi jsou Ruská federace, Ukrajina, Polsko, Litva a Lotyšsko, se kterými tvoří hranici o délce 3 098 km.1 Rozloha Běloruska činí 207 600 km2, čímž se Bělorusko řadí na 83. místo ve světě2. V porovnání s Českou republikou je rozloha Běloruska téměř dvaapůlkrát větší. Pro Bělorusko jsou používány následující mezinárodní zkratky: BLR a BY. Běloruská
republika
vznikla
po
rozpadu
Svazu
sovětských
socialistických republik (SSSR) 25. srpna 1991 vyhlášením státní samostatnosti. Bělorusko se stalo spoluzakládající zemí Společenství nezávislých států (SNS), které bylo založeno 8. prosince 1991 na schůzce konané v Belovežském parku, na které zároveň došlo k oficiálnímu rozpuštění SSSR. První ústava samostatného Běloruska byla schválena 15. března 1994. Tato ústava definuje poměrně velké pravomoci prezidenta, mimo jiné i to, že jeho souhlas je podmínkou platnosti mezinárodních smluv. Změna ústavy z roku 1996 vymezuje Bělorusko jako demokratickou neutrální republiku s prezidentským systémem a silnou centralizací zákonodárné, výkonné i soudní moci v rukou prezidenta.3 Mezi státní symboly Běloruska (viz Příloha 2) patří státní vlajka, státní znak a státní hymna (hudba – N. Sakalouski; text – M. Klimkovič, U. Karyzna).4
1
Zdroj: http://www.slovane.ic.cz/slovane/belorusko/belorusko.htm Zdroj: http://www.zemepis.com/rozloha.php 3 Informační zdroje: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/belorusko-vnitropolitickacharakteristika/2/1000782/, [1] 4 Zdroj: http://www.president.gov.by/press29025.html#doc 2
10
Oficiálními státními jazyky jsou od roku 1996 ruština a běloruština. Oba tyto jazyky se vyučují na školách. Obecně je používanějším jazykem ruština. Výuka ve školách, jednání s úřady i obchodní styk probíhají převážně právě v ruštině. Běloruština se bohužel po sovětské rusifikaci nikdy zcela nevzpamatovala.
Obyvatelstvo
velmi
často
neumí
mluvit
spisovnou
běloruštinou a dochází k splývání ruštiny a běloruštiny v jazykovou směs. Čistá běloruština se ovšem stále používá ve státní televizi a veřejné projevy prezidenta jsou také výhradně v běloruštině. V příslušných pohraničních oblastech, vzhledem k početným národnostním menšinám, obyvatelstvo používá ještě polštinu a ukrajinštinu.5 V obchodním styku se používá téměř výhradně ruština, menší míře angličtina a němčina. Celkově je znalost cizích jazyků podprůměrná, i když mladší generace začínají tento nedostatek postupně odstraňovat.6 Časové pásmo BLR je oproti časovému pásmu ČR posunuto o +1 hodinu. Časové pásmo ČR je GMT +1, Bělorusko používá časové pásmo GTM +2. Stejně jako v ČR tak i v Bělorusku se střídá zimní a letní čas.7 Bělorusko se stejně jako ČR nachází v mírném klimatickém pásu. Na rozdíl od ČR je v Bělorusku období teplého počasí cca o měsíc kratší.8 Bělorusko má z hlediska administrativně správního členění země šest oblastí, které nesou názvy svých městských center: Brestská obl., Gomelská obl., Grodněnská obl., Minská obl., Mogilevská obl. a Vitebská obl. Tyto oblasti se dále člení na 118 okresů. Zákonnou peněžní jednotkou je běloruský rub (BYR), který se dál nijak nedělí. Emitovány jsou pouze papírové bankovky s nominálními hodnotami 10, 20, 50, 100, 500, 1 000, 5 000, 10 000, 20 000, 50 000 a 100 000 (viz Příloha 3). Běloruský rubl je vázán na koš tří měn: EUR, RUB, USD. Měnová politika je
5
Zdroj: vlastní poznatek Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/belorusko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000782/#sec7 7 Zdroj: http://www.slovane.ic.cz/slovane/belorusko/belorusko.htm 8 Zdroj: vlastní poznatek 6
11
řízena Národní bankou Běloruska. Ve vnitřním platebním styku je používání jiných měn, až na výjimky, zakázáno. Z dlouhodobého hlediska je nevýhodné držet BYR. Je to způsobeno hlavně relativně vysokou inflací a možnou devalvací (leden 2009). Ve směnárnách lze BYR běžně směnit za jiné měny (nejčastěji EUR, RUB a USD; v příhraničních oblastech i PLN a UAH). Směnárny se nejčastěji vyskytují blízko obchodních center (nebo přímo v nich), tržišť, hotelů nebo jako samostatně stojící stánky před bankami. Směna probíhá bez komise. Kurzy jednotlivých směnáren se výrazně neliší.9 Tabulka 1 Oficiální kurzy zahraničních měn k 25. 10. 2010
Kód měny
Název měny
Kurz v BYR
CZK EUR
1 česká koruna 1 euro
168,93 4 175,07
RUB
1 ruský rubl
98,47
USD
1 americký dolar
3 003,00
Zdroj: http://www.nbrb.by/statistics/rates/ratesDaily.asp
1.2. Demografické údaje10 Dle předběžných údajů Národního statistického výboru Běloruska k 1. 1. 2010 žilo v Bělorusku 9 493 tis. obyvatel (z toho 1 829 tis. v hlavním městě). Ve městech přitom žije 74,5 %, zbylých 25,5 % obyvatelstva žije na venkově. Ve složení obyvatelstva převažují ženy (53,4 %) nad muži (46.6 %). Z výše uvedených dat dále vyplývá, že průměrná hustota osídlení na 1 km2 činí 45,7 obyvatel. V porovnání s ČR (130 obyvatel na 1 km2)11 není Bělorusko příliš hustě osídlená země.12 Počet obyvatel v Bělorusku dlouhodobě klesá. Úbytek obyvatelstva pro rok 2009 činil 25,8 tis. obyvatel.13 Pokles obyvatel však není způsoben pouze dlouhodobým záporným trendem přírůstku obyvatelstva (nízká porodnost). Značný vliv na tom má i migrační proces, který značně zesílil v 90. letech 9
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/belorusko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000782/#sec9 Číselné údaje v této kapitole jsou použity z http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/main2.php, http://www.businessinfo.cz/cz/sti/belorusko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000782/#sec3. 11 Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/regionalni-usporadani-aregiony/1001179/9043/ 12 Data a vlastní dopočty na základě: http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/population.php 13 Zdroj: http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/svodn_2000-2009.php 10
12
minulého století. Bělorusové nejčastěji migrují do Ruska, na Ukrajinu, do Polska, USA a dále pak také do Litvy, Lotyšska, Kanady, Argentiny a Austrálie. Mimo území Běloruska žije přes 3 mil. Bělorusů.14 Bělorusko je svým národnostním složením velmi pestrá země. 83,7 % obyvatel tvoří Bělorusové. Nejpočetnější menšinou jsou Rusové (8,3 %) dále pak Poláci (3,1 %), Ukrajinci (1,7 %) a Židé (0,1 %). K ostatním významným menšinám patří dále ještě Arméni, Ázerbajdžánci, Gruzíni, Litevci, Moldavané, Němci, Romové, Tataři, Turkmeni a další (přes 100 národností). Silný vliv na mentalitu má jistě i náboženství. Bělorusko bylo ve své historii formováno především dvěma civilizacemi: katolicko-románskou a pravoslavně-byzantskou. To se samozřejmě odrazilo i na současné náboženské skladbě. Podle průzkumu z roku 2008 se k pravoslavnému vyznání hlásilo 60 % obyvatel, ke katolickému 8 %, k uniatskému 15 %. Dále je tu také rozšířeno protestantské náboženství, judaismus a islám. Celkem je v Bělorusku napočítáno 25 náboženských konfesí.15 Lidé, vyznávající katolicismus, jsou nejkoncentrovaněji zastoupeni hlavně v západním Bělorusku. Je to dáno především početnou menšinou obyvatel polské národnosti, kteří zde žijí již po několik století a stále udržují své tradice, jazyk i liturgii.16 Obecně je v zemi prezidentskou kanceláří bohatě podporována pravoslavná víra. Umožnila to hlavně novela zákona o svobodě víry z roku 2002.17 Tato novela umožňuje státu zásadně ovlivňovat náboženský život v zemi. Podíl EČO pro rok 2009 činil 48,46 % obyvatel, z toho nezaměstnaní obyvatelé registrovaní na Úřadu práce tvořili 0,9 %. Pro stejné období míra nezaměstnanosti v ČR činila 6,3 %.
Tak jako v celkovém složení populace
i v ekonomicky činném obyvatelstvu převažují ženy, ale procentuální rozdíl
14
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/belorusko-zakladni-informace-oteritoriu/1/1000782/#sec5 15 Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/belorusko-zakladni-informace-oteritoriu/1/1000782/#sec6 16 Vlastní poznatek 17 Zdroj:[24]
13
mezi pohlavími se snižuje: ženy (52,6 %), muži (47,4 %). Zaměstnanost v jednotlivých odvětvích viz Tabulka 2.18 Tabulka 2 Rozdělení EČO19 v jednotlivých odvětvích ekonomiky
Odvětví
% EČO
Průmysl
25,8
Zemědělství
9,5
Stavebnictví
9,1
Doprava a komunikace
7,6
Obchod, veřejné stravování, materiálně-technické zásobování a odbyt, zásobování Zdravotnictví, sport, sociální zabezpečení Vzdělání
16,5
Zdroj: http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/labor.php
19
7,2 9,6
Ostatní
18
14,7
Zdroj: http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/svodn_2000-2009.php EČO – ekonomicky činné obyvatelstvo
14
2. Ekonomika Běloruska 2.1. Socioekonomické ukazatele20 Tak jako celý svět, ani Bělorusko se nevyhnulo světové finanční krizi21, která se v Bělorusku poprvé začala projevovat v srpnu 2008 a skutečný a hluboký propad nastal v listopadu 2008. Vzhledem k absenci investičního trhu se krize vysoce odrazila na zahraničním obchodě. Především východní trh snížil poptávku po běloruském zboží. Dále se na běloruské ekonomice negativně podepsal pokles světových cen vyvážených surovin a polotovarů. Současně se spousta běloruských podniků dostala do problémů s valutovými prostředky. Způsobil to hlavně pokles exportu a platební neschopnost zahraničních partnerů, kteří se v souvislosti s výše uvedenou krizí, dostali do platební neschopnosti. Vzhledem k politické direktivě se státní podniky rozhodly zachovat objem výroby, bohužel většina produkce nemíří na export, ale na sklad. Nastalá situace velmi zpomalila dynamiku ekonomiky. V roce 2009 činil HDP (hrubý domácí produkt) Běloruska 136 790 miliard BLR (48,98 miliard USD22). Průměrný růst HDP v předchozích letech se pohyboval okolo 10 %, v roce 2009 však zaznamenal výrazný pokles a dostal se na úroveň pouhých 0,2 %. HDP na jednoho obyvatele přitom je 14 153 tis. BYR (5 068,15 USD7).
20
Číselné údaje v této kapitole jsou použity z http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/svodn_20002009.php 21 Americká krize trhu s hypotékami se začala mírně projevovat již v roce 2006 a plně se rozvinula v roce 2007, následně se vyvinula ve světovou finanční krizi 2008. 22 Převedeno pomocí průměrného kurz pro rok 2009: 2 792,54 BYR/USD; zdroj kurzu: [23] str. 20
15
Tabulka 3 Podíl jednotlivých odvětví na HDP
Odvětví
Podíl HDP (%)
Průmysl Zemědělství Stavebnictví Doprava a komunikace Obchod a veřejné stravování Čistá daň z produkce Ostatní odvětví
25,3 7,8 10,7 8,9 10,7 14,1 22,5
Zdroj: http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/gross.php
Průmyslová produkce ve srovnání s rokem 2008 zaznamenala pokles a to o 2 %. Je to poprvé za posledních deset let, kdy ekonomický růst v této oblasti nabyl záporných hodnot. Průměrný růst tohoto odvětví v posledních několika letech se pohybuje okolo 11,5 %. Propad v roce 2009 je gigantický. Na rozdíl od průmyslu se růst zemědělské produkce nedostal do záporných hodnot, ale i tak došlo ke zpomalení růstu, který činí pro rok 2009 1,3 %. Pro srovnání růst produkce v předchozích letech se průměrně pohyboval kolem 6,7 %. Jistému propadu v tempu růstu se nedalo zabránit ani dotační politikou země. Velký propad zaznamenal i vývoj investic do základního kapitálu (ZK). Průměrný růst předchozích období se pohyboval nad hranicí 22 %. V roce 2009 dosáhl růst investic do ZK pouhých 4,7 %. Jediné odvětví, které se v roce 2009 vyvíjelo velmi dynamicky, bylo stavebnictví. Jako jediné dosáhlo růstu vyššího, než v předchozím roce a to 12,7 %. I růst maloobchodního obratu zboží zpomalil. Oproti předchozímu roku růst dosáhl hodnoty 3,2 % (průměr v předchozích letech činil 16,5 %). Průměrná hrubá mzda v roce 2009 dosáhla dle údajů Národního statistického výboru Běloruska (NSVB) úrovně 981 600 BYR (351,5 USD). Tempo růstu mezd se téměř zastavilo. Mzdy, ve srovnání s předchozím rokem, vzrostly o pouhých 0,1 % (průměrný růst v předchozích letech činil téměř 15 % ročně). Jako velmi pozitivní lze vnímat již tradičně velmi nízkou úroveň nezaměstnanosti (0,9 %), čímž se BLR řadí na třetí místo v SNS. Panuje ale 16
podezření, že takto nízká nezaměstnanost je zapříčiněná umělou zaměstnaností v mnoha odvětvích. Průměrná míra nezaměstnanosti v EU pro stejné období dosahovala až 9,6 %. Roční míra inflace měřená pomocí Indexu spotřebních cen v Bělorusku dosáhla hodnoty 10,1 %. To odpovídá průběhu inflace i v předchozích letech. Pro srovnání v roce 2009 byla míra inflace v ČR pouhé 1 %. Podle zprávy OSN23 vydané v roce 2010 se pozice Běloruska podle indexu lidského rozvoje (HDI) za posledních pět let zlepšila o jedno místo a celkově mu to tedy zaručuje 61. příčku. Pro srovnání ČR se nachází na 28. místě (pokles o 2 místa), RF obsadila 65. místo (vzestup o 3 příčky). Běloruskou ekonomiku výrazně ohrožuje rostoucí cena zemního plynu, jakožto nejpodstatnějšího zdroje energie. Proto se RB rozhodla pro vypracování Koncepce energetické bezpečnosti Běloruska. Ta předpokládá především snížení závislosti na plynu a přechod k jaderné energii a k domácím (rašelina, hnědé uhlí) a alternativním zdrojům energie (především vodní a větrné elektrárny). Projekt si dále klade za cíl propojení své energetické soustavy se soustavami sousedních zemí a tím snížit rizika spojená s případnými neshodami se současným dodavatelem klíčové energetické suroviny (zemního plynu) - RF. Nezanedbatelnou zátěží běloruské ekonomiky je rozhodně její zemědělství. Odvětví je ztrátové (rentabilita nepřesahuje 20 %) a vyžaduje si velmi velké státní dotace a často i legislativně zaručená zvýhodnění (pohonné hmoty za zvýhodněné ceny, investice ze státního rozpočtu, stanovování výkupních cen) oproti jiným odvětvím. Zahraniční dluh k 1. 1. 2010 činí 22 029,9 mil. USD, což je necelých 45 % HDP. Z toho státní zahraniční dluh k témuž datu tvořil 7 891,4 mil. USD. Podle
23
Zdroj: [21] - Human Development Report 2010 (Zpráva o lidském rozvoji) je vydávána Rozvojovým programem OSN (UNDP).
17
hodnocení Mezinárodní banky pro rekonstrukci a rozvoj (IBRD) se Bělorusko řadí mezi země s nízkou úrovní zadluženosti.
2.2. Politická situace a její vliv na zahraniční obchod24 Ústava Běloruské republiky (dále Ústava) z roku 1994 definuje Bělorusko jako demokratickou neutrální republiku s prezidentským systémem a silnou centralizací zákonodárné, výkonné i soudní moci v rukou prezidenta. Ústava byla dále ještě měněna a doplňována a změny byly odsouhlaseny prostřednictvím celostátních referend v letech 1995, 1996 (rozšíření kompetencí výkonné moci) a 2004 (vyškrtnutí omezení počtu prezidentských funkčních období v Ústavě). Zákonodárnou moc zastupuje dvoukomorový parlament – Národní shromáždění, jehož členové jsou voleni na 4 roky. Jeho dolní komora, Komora reprezentantů, čítá 110 poslanců. Horní komora, Rada republiky, má 64 členů (8 z nich jmenuje prezident). Výkonnou
moc
představuje
Rada
ministrů
(vláda)
v čele
s ministerským předsedou, jmenovaným prezidentem. Rada ministrů se přímo zodpovídá Prezidentovi republiky a Parlamentu. Soudní moc je zprostředkována soudním systémem. Soudní systém sestává ze soudů první instance (městské a okresní), oblastních soudů, Minského soudu, Nejvyššího soudu, Vyššího hospodářského soudu a Ústavního soudu Běloruska. Prakticky je veškerá moc v rukou prezidenta republiky. Prezidentem je již od roku 1994 Alexandr Grigorievič Lukašenko. Který se obklopuje svými přívrženci, z nichž je sestavena i „oficiální“ opozice. Reálná, v parlamentu nezastoupená, opozice je výrazným způsobem limitována a v zásadě nemá možnost se jakkoli podílet na politickém nebo ekonomickém vývoji. V zemi je minimum těchto opozičních politických stran. Většina z nich ani není oficiálně 24
Zdroje použité v kapitole z: [23] a [24]
18
zaregistrována. Prezidentovi je podřízeno i soudnictví. Prezident rozhoduje ve všech oblastech – soudní, výkonné i zákonodárné. Prezidentovy dekrety jsou nad ostatní normy přijaté parlamentem. Prezidentské
volby
v roce
2006
byly
nezávislými pozorovateli
(pozorovatelská mise ODIHR OBSE) prohlášeny za nestandardní a byl zpochybněn jejich průběh, především postup při sčítání hlasů. Stejně tak bylo zpochybněno i referendum, které volbám předcházelo. Organizace, jichž je Bělorusko členem25: •
Organizace spojených národů - OSN (UNIDO, UNESCO)
•
Středoevropská iniciativa – CEI
•
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě – OBSE
•
Euroasijské ekonomické společenství - EES
•
Mezinárodní organizace práce - MOP Dále se Bělorusko angažuje v:
•
Mezinárodním měnový fond (IMF)
•
Světová bance (WB)
•
Mezinárodní finanční korporace (IFC)
•
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) Bělorusko zároveň v roce 1993 zahájilo přístupová jednání se světovou
obchodní organizací (WTO), jednání bohužel uvízla na mrtvém bodě. Rovněž usiluje o integraci do Rady Evropy (RE).
2.3. Bankovní a daňový systém Bankovní a daňový systém v Bělorusku je kritizován za svou nepřehlednost a komplikovanost. V následující kapitole se pokusím popsat jeho základní principy.
25
Zdroj: [23] str. 16-17
19
2.3.1. Bankovní systém a pojišťovnictví26 V Bělorusku je dvoustupňový model bankovního systémů. Tento systém se skládá z centrální banky „Národní banka Republiky Bělorusko“ (NBRB) a ostatních banky. Krom toho, že je NBRB centrální bankou, je i státním orgánem Běloruska. NBRB jedná v souladu a následujícími předpisy: Ústava Republiky Bělorusko, Bankovní kodex Běloruska, zákony Běloruska, normativní právní akty prezidenta republiky. Ano, na rozdíl od České národní banky není NBRB institucí nezávislou na vládní moci země, ale naopak je podřízena prezidentovi. Mezi hlavní funkce NBRB patří především zajištění stability BYR, rozvoj a posílení
bankovního
systému
a
zajištění
bezpečného
a perspektivního
platebního systému. K 1. 1. 2010 bylo v Bělorusku registrováno 33 komerčních bank. Ve 25 z nich je zastoupen zahraniční kapitál (ZhK), v 9 z nich je ZhK zastoupen 100 %. ZhK v bankovním sektoru pochází především z následujících zemí: Gruzie, Holandko, Irán, Kazachstán, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Rakousko, RF, Švýcarsko, Ukrajina, USA, Velká Británie a další. Mezi deset nejvýznamnějších bank Běloruska se řadí: Bělagroprombank, Bělpromstrojbank (93,27 % ZhK), Bělarusbank, Bělinvestbank, Priorbank (87,77 % ZhK), Bělněšekonombank (97,42 % ZhK), Paritetbank, Bank Moskva-Minsk (100 % ZhK ), Bělgazprombank (98,04 % ZhK), Absolutbank (78,6 % ZhK). Na Běloruském trhu dále v zastoupení působí 8 zahraničních bank: Commerzbank AG (Německo), AB Bankas SNORAS (Litva), Mežgosudarstvennyj bank, AO Rietumu Banka (Lotyšsko), AO Trasta komercbanka (Lotyšsko), ZAO UniCredit Bank (RF), OAO Rossijskij Selskochozajstvennyj bank (RF), Respublikanskyj bank (RF).27 26
Informace a data v této kapitole jsou použita z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/beloruskofinancni-a-danovy-sektor/5/1000782/#sec4 27 Informace o ZhK použity z http://www.mzv.cz/public/2/ba/f4/460018_331751_Prehled_beloruskych_bank.pdf
20
Principy fungování bankovního systému jsou předepsány Bankovním kodexem Běloruské republiky a normativně právními akty NBRB. Tyto předpisy upravují vztahy mezi bankovními subjekty, náležitosti jejich založení, způsob činnosti a reorganizace a stanovuje postup při likvidaci bank a nebankovních kreditních a finančních institucí. Bankovní styk s nerezidenty se řídí mezinárodními bankovními standardy, jednotnými pravidly a tradicemi a normativními akty mezinárodních organizací. Tyto předpisy však nesmí být v rozporu s legislativou Běloruska. Bankovní sektor Běloruska se vyznačuje velmi pozitivním rozvojem, průhledností
(každoroční
zveřejňování
výročních
zpráv),
zvyšováním
disciplíny bankovních služeb atd. V posledních letech se sektor finančně a institucionálně stabilizoval a tím došlo ke zvýšení důvěry klientů (investorů, depozitářů atp.). Celkově je bankovní sektor oproti jiným velmi dynamický a dosahuje skvělých hospodářských výsledků. V roce 2009 došlo ke zvýšení úvěrového portfolia o 27,5 % na 69 168 mld. BYR (23,94 mld. USD). Z toho téměř 70 % je poskytnuto v domácí měně a zbylých 30 % v zahraniční měně. Struktura klientů z hlediska objemu úvěrů je následující: nestátní podniky - 48,6 %, obyvatelstvo - 25,0 %, státní podniky – 25,5 %, nebankovní finanční organizace – 0,9 %. Poměr krátkodobých a dlouhodobých úvěrů je 3:7. Bohužel se začal nebezpečně zvyšovat objem problémových úvěrů (5,32 %). NBRB proto přistoupila k zavedení regulace výše vlastního kapitálů bank (min. velikost vlastního kapitálu od je 1. 1. 2010 25 mil. EUR). Podíl ZhK v základním jmění běloruských bank vzrostl na 23,3 % tj. 750,7 mil. USD. V roce 2009 působilo na území Běloruska 24 pojišťoven. Stav pojišťovnictví, na rozdíl od bankovního sektoru, není v optimálním stavu. Ministerstvo financí Běloruska se snaží sektor stimulovat a připravuje proto návrh nařízení, který má za úkol rozhýbat trh s životním pojištěním a hlavně umožnit zahraničním pojišťovnám působení na území Běloruska. Dalším 21
opatřením Ministerstva financí, které má vézt k oživení sektoru, je plánovaná privatizace dvou státních pojišťoven: Belgosstrach a DRUSP Stravita. Běloruké pojišťovny nemají s ČR uzavřeny žádné smlouvy o spolupráci pojišťoven, je proto nutné po příjezdu do Běloruska uzavřít cestovní pojištění s domácí pojišťovnou (velmi často hned na hranici). Za rok 2009 běloruské pojišťovny vybraly na nepovinném pojištění 1 053 mld. BYR (377,08 mil. USD) a na povinném 1 102 mld. BYR (394,75 mil. USD), celkem tedy 2 155 BYR (771,83 USD). Celková částka pojistných rezerv činila 907 mld. BYR (394,79 mil. USD), tj. 57,9 %.
2.3.2. Daňový systém28 Základní předpis, který definuje daňový systém Běloruska, je Daňový kodex. Ten se sestává ze dvou částí: Obecná část (platnost od 1. 1. 2004), která určuje základní ustanovení a pojmy, a Zvláštní část (platnost od 1. 1. 2010), která reguluje jednotlivé daně a poplatky a popisuje poplatníky, předmět zdanění a způsob výpočtu daní. Daně se dají dělit do třech kategorií: celostátní a místní a ostatní29: •
Celostátní: o
DPH (export – 0 %, potraviny – 10 %, zboží - 20 %, cukr – 24 %)
o
Akcízy (spotřební daň)
o
Daň ze zisku (příjmy z realizace zboží, služeb a prací - 24 %, dividendy – 12 %)
o
Daň z příjmu zahraničních organizací, které nepůsobí v Bělorusku přes zastoupení
o
Daň z příjmů fyzických osob (12 %)
o
Majetkové: z nemovitosti (1 %), pozemková (základem pro výpočet je výše katastrální hodnoty pozemku)
28
Informace v této kapitole použity z http://www.businessinfo.cz/cz/sti/belorusko-financni-a-danovysektor/5/1000782/#sec5 29 Dělení daní převzato ze Souhrnné teritoriální informace Bělorusko, zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/belorusko-financni-a-danovy-sektor/5/1000782/#sec5
22
•
o
Ekologická daň
o
Daň z těžby přírodních surovin
o
Poplatek za dovoz do Běloruska látek rozkládajících ozón
o
Silniční daně a poplatky
o
Clo: státní, patentové
o
Celní poplatky
o
Poplatky: p. daňového ráje, kolkový, konzulární atp.
Místní: o
Daň ze služeb (nepřevyšuje 5 % z příjmů)
o
Daň z vlastnictví psů
o
Poplatek za územní rozvoj (nepřevyšuje 3 % z příjmů FO i PO po odvodu všech daní a poplatků)
•
o
Lázeňský poplatek
o
Poplatek z dodavatelů
Ostatní: o
Povinné pojistné do Fondu sociální ochrany obyvatelstva a penzijního fondu
o
Odvody
zaměstnavatelů
za
povinné
pojistné
pracovníků
od
nešťastných případů a závažných onemocnění Samozřejmě jsou zde i skupiny, pro které platí specifické podmínky zdanění. Jedná se například o podnikatelskou činnost v malých městech, v zemědělských oblastech, daň z podnikání v oblasti hazardu, daň z loterií, z realizace elektronických interaktivních her, jediná daň pro producenty zemědělských výrobků, zdanění rezidentů zvláštních ekonomických zón (pětileté osvobození od daně, snížení všech odvodů až o 50 %) atd. Nově dekret prezidenta republiky č. 4 ze dne 1. 3. 2010 upravuje dekret č. 9 ze dne 20. 12. 2007 „O některých otázkách regulace podnikatelské činnosti v zemědělských oblastech“ a dekret č. 1 ze dne 28. 1. 2008„O stimulování výroby a realizace zboží (prací, služeb) regulující pořádek a podnikatelské 23
činnosti v malých městech“, které uvažují další preferenční pobídky pro podnikání v malých městech a zemědělských oblastech. Mezi nejvýznamnější změny se dá považovat rozšíření podnikatelských subjektů, na které se budou vztahovat pobídky a to včetně subjektů se zahraniční účastí. Zároveň došlo ke zvýšení množství úlev na cla a DPH na dovážené technologické zařízení, jež má sloužit jako vklad do základního jmění společnosti. Za nejvýznamnější změnu se dá považovat změna délky období daňových úlev ze zisku a to z 5 na 7 let.30
2.4. Zahraniční obchod31 Bělorusko je označováno za zemi s otevřenou ekonomikou. V současné době si země klade za cíl zlepšit konkurenceschopnost svých výrobků na světovém trhu, která je stále nízká. Podporuje modernizaci výrobních zařízení ve státních podnicích, zároveň vytváří příznivé podmínky pro dovoz špičkových technologií a doufá v akceleraci národní ekonomiky. Moderní technologie mají také pomoci úspěšnější těžbě a využití přírodních zdrojů, která je, kvůli zastaralým technologiím, neefektivní. Bělorusko se také snaží vytvořit podmínky pro zvýšení exportu tím, že se pracuje na vytvoření příznivých podmínek pro běloruskou produkci na světovém trhu.32 Bělorusko bylo zvyklé na subvenční politiku Ruska, co se týče cen ropy a zemního plynu. Tento stereotyp však dostal začátkem roku 2010 ránu. Rusko zavedlo exportní cla na ropu a ropné produkty a také zvýšilo ceny ropy. Ovšem tuto nastalou situaci snad pomůže zmírnit celní unie s RF a Kazachstánem, která oficiálně vznikla 1. 1. 2010, kdy začal platit jednotný celní sazebník. Při vyjednáváních panoval značný nesoulad hlavně mezi ruskou a běloruskou stranou. I přes to vše se strany nakonec shodly na podobě Celního sazebníku, který vstoupil v platnost 6. 7. 2010. Země předpokládají, že do roku 2012 by mohlo dojít k vytvoření Jednotného hospodářského prostoru. Bělorusko 30
Zdroj informací o dekretech: [23] str.37 Informace v této kapitole jsou použity z [24] str. 39, 40, 32 Informace použité z [18] 31
24
očekává, že dojde k odbourání tarifních i netarifních překážek a předpokládá, že bude mít přístup k energetickým surovinám za ceny platné pro ruský trh a bez exportních cel.33 V současné době je drastická většina zahraničního obchodu realizována s členskými státy SNS a EU. Bělorusko se ale konečně snaží o zvýšení exportu do jižní Ameriky, navázal velmi úzké vztahy s Venezuelou a snad u toho nezůstane. Konečně taky odhalilo potenciál čínského trhu. Čína je pro Bělorusko strategickým partnerem. Obě zemně mezi sebou dosáhly vysoké úrovně politické spolupráce a důvěry. Bělorusko se snaží o prohloubení obchodní vztahů mimo jiné i s Íránem a mnohými dalšími zeměmi. Bělorusko se snaží nadále stimulovat vzájemný obchod s EU a dá se předpokládat, že dojde k obnovení jednání s WTO o Vstupu Běloruska do této organizace (poslední jednání se zastavila v roce 2005). Je důležité také zmínit koncepci rozvoje běloruské prodejní sítě v zahraničí. Ta má za úkol podpořit vznik subjektů, které se zaměřují na propagaci a nabídku produkce jednoho či více běloruských firem. Tato koncepce také podporuje vznik montážních závodů pro kompletaci běloruské techniky na území zahraničních partnerů. Takových závodů je zatím 54. Převážná většina jich je v zemích SNS (42, z toho 26 v RF).
2.4.1. Vývoj obchodní bilance Objem zahraničního obchodu v roce 2009 v poměru k HDP dosáhl necelých 108 % (v předchozím roce to bylo 118 %). Oproti roku 2008 klesl objem zahraničního obchodu (ZO) o neuvěřitelných 30,7 % (export klesl o 34,6 %, import klesl o 27,5 %).34 Jak je patrné z Grafu 1, ve sledovaném období je saldo zahraničního obchodu vždy záporné. Deficit ZO se od roku 2005 stále zvyšuje. Tento trend způsobil devizovou instabilitu, která vedla k oslabení BYR a poklesu reálných 33 34
Informace použité z [27] Vlastní dopočet z Grafu 1
25
příjmů obyvatel. Aby došlo k stabilizaci měny a zastavení snižování devizových rezerv, přistoupila NBRB k drastickému opatření – devalvace domácí měny téměř o 20 % (leden 2009).35 Oproti roku 2008 vzrostlo záporné saldo o 6,7 % a v poměru k HDP tvoří 14,8 %36. Graf 1 Vývoj zahraničního obchodu v období 1995 – 2009 (mil. USD) obrat
export
import
80000
71952
70000 60000 52968
49873
50000 42085 40000 30265 30000 10367
0
28693 22351
21504
20000 10000
39381
32687
5564
15972 15737 8646
8286
17113 9092
16491
16708
11558
4803
7326
7451
8021
1995
2000
2001
2002
2003
32571 24275 21304
19734 13774
9946
28569
2004
15979
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj:vlastní zpracování podle http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/ftrade1.php
Pokud se zaměříme na teritoriální strukturu, je patrné, že největší objem zahraničního obchodu se uskutečňuje se zeměmi SNS (55,6 %, 27,6 mld. USD), z nich nejvýznamnější obchodním partnerem je RF (47,3 % z celkového objemu ZO, 23,5 mld. USD), která je následována Ukrajinou (6,0 %, 3,0 mld. USD) a Kazachstánem (0,8 %, 0,4 mld. USD). Na EU připadá 31,3 % (15,5 mld. USD) ZO. V rámci EU je nejvýznamnějším partnerem Německo (6,4 %, 3,2 mld. USD). Na zbytek světa pak připadá zbylých 13 % (6,5 mld. USD). Saldo se státy SNS je záporné (-8,9 mld. USD). V obchodu se zbytkem světa je však saldo obchodu kladné (1,6 mld. USD), tento trend se dá sledovat už od roku 2000.37
35
Zdroj: [26] Vlastní dopočet z Grafu 1 a http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/svodn_2000-2009.php 37 Vlastní dopočty z http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/ftrade1.php a [20] str. 11 36
26
2.4.2. Struktura obchodu Na obratu zahraničního obchodu pro rok 2009 se zboží podílelo 89,99 % a služby 10,01 %. Poměr zboží a služeb v ZO v předchozím roce činil: 91,41 % zboží, 8,59 % - služby.38 Graf 2 Struktura zahraničního čního obchodu dle jednotlivých jednotli odvětví tví pro rok 2009 Ostatní 10,6 6,9 10,7
7,8 8,8 8,2
15,7
22,5
18,2
12,4
Černé, barevné kovy a výrobky z nich Potraviny a zemědělské suroviny Stroje, zeřízení a dopravní prostředky
37,9
40,3
Export
Import
Chemická produkce(včetně chemická vlákna a nitě) Nerostné suroviny
Zdroj: http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/ftrade1.php
Struktura zahraničního obchodu je patrná z Grafu 2. Mezi nejdůležitější druhy zboží exportu patří především ropné produkty (zaznamenaly minimální růst oproti roku 2009 – 1,97 %), dusičnatá hnojiva (růst téměř na dvojnásobek – 98,57 %), draselná hnojiva (pokles o 53,90 %), pneumatiky (nárust 10,18 %), chemická vlákna a nitě, železné kovy, televizory a videa (pokles o polovinu), lednice a mrazicí boxy, traktory a tahače (výrazný pokles o 34,03 %), nákladní automobily (propad o 37, 91 %), kola (-67,17 ( 67,17 %), vleky a návěsy (-51,20 ( %), nábytek včetně zdravotnického (41,90 %).39 Mezi nejpodstatnější nejpodstatnější druhy zboží importu patří ropa (objem dovozu se oproti roku 2009 nezměnil), ropné produkty (nárust (nárust o polovinu), přírodní plyn (-17 17 %), elektrická energie (nárust o 87,5 %), železné kovy (pokles o pětinu), pětinu) motory vnitřního spalování (-22,39 ( %), zemědělské stroje pro sklizeň (podstatný
38 39
Vlastní dopočty z [22]] str. 11 Zdroj hlavních komodit exportu a vlastní dopočty dopo meziročního růstu z [23] str. 40 a 41
27
nárust o 27,27 %), rostlinné tuky, osobní vozy (-18,21 %), zařízení pro automatické zpracování dat (-29,62 %), acyklické lihy a syntetický kaučuk.40
2.4.3. Předpověď vývoje pro rok 201041 Státní plán ekonomického rozvoje Republiky Bělorusko pro rok 2010 předpovídá růst HDP o 11-13 %. Tento údaj je opřen o tři předpoklady: stabilizace a zlepšení situace na světových trzích, přilákání zahraničních investic a zajištění vhodných podmínek pro dodávku energetických surovin z Ruské federace. Tento odhad ovšem zcela nepočítal se zavedením exportních cel na ropu a ropné produkty Ruskou federací. To způsobí problémy pro zpracovatelské závody, které realizují svou produkci na evropských trzích. Prozatím zcela ideálně nevypadá ani vývoj integrace v rámci celní unie mezi Běloruskem, Kazachstánem a Ruskou federací. Přesto by celní unie měla zajistit volný přístup běloruské produkce na klíčový ruský trh a zároveň možnost dovozu energetických surovin bez výše zmiňovaných exportních cel. Jako klíčový prvek pro stimulaci exportu můžeme považovat zahraniční investice (a to především do základního kapitálu). To by mělo povzbudit druhotnou poptávku a zlepšit konkurenceschopnost domácích podniků na zahraničním trhu. Podle předběžných údajů Národního statistického výboru Běloruské republiky42 je zjevné, že od listopadu 2009 se začíná zahradní obchod vzpamatovávat a lze pozorovat mírný růst (s výjimkou ledna 2010, kdy se projevila ropná kolize). Podle těchto údajů se dá dále odhadnout, že celkový růst obratu zahraničního obratu se bude pohybovat v rozmezí 16-18 %, kdy lehce větší tempo růstu budeme moci pozorovat u importu než exportu.
40
Zdroj hlavních komodit importu a vlastní dopočty meziročního růstu z [23] str. 41 Kapitola zpracovaná dle http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/belorusko/ekonomika/ocekavany_vyvoj_ v_teritoriu.html 42 Zdroj dat: http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/doclad/2010_10/8.pdf 41
28
2.5. Investiční a podnikatelské klima Bělorusko je jednoznačně zajímavou a perspektivní zemí pro příliv zahraničních investic, ovšem zároveň je zemí s vysokou mírou rizika viz rating v kapitole 2.5.2. Dá se říci, že díky své geografické poloze je to jistý most mezi západní a východní Evropou. Tato strategická pozice je tedy ideálně využitelná jako tranzit do Ruska a dalších států SNS. Mimo jiné i díky nedávno vzniklé celní unii mezi RF, BLR a Kazachstánem43 se otevírají nezanedbatelné odbytové možnosti. Dalším stimulujícím faktorem je levná a však vysoce kvalifikovaná pracovní síla. V porovnání s ostatními státy SNS lze pozorovat dobře rozvinutou a kvalitní infrastrukturu. Především ji lze pozorovat ve velkých a obchodně strategických městech (hlavně centra oblastí), nicméně postupně dochází k rozvoji i ve zbylých částech země.44
2.5.1. Podnikatelské prostředí Soukromé podnikání zažívá v posledních letech velmi pozitivní vývoj. Stát vede program na podporu drobného a středního podnikání. Podle informací Ministerstva ekonomiky Republiky Bělorusko (dále ME) byl založen Běloruský fond finanční podpory podnikatelů45, který má podpořit malé a střední podnikatele. Fond má podnikatelům především poskytnou finanční podporu a to formou finančních prostředků v podobě vratných či nevratných půjček,
nabytí
majetku
pomocí
finančního
leasingu
a
poskytování
zvýhodněných půjček bankami Běloruské republiky. Podpora je poskytována malým a středním podnikatelům na investiční projekty, pro nákup vybavení a speciálního zařízení a příslušenství, nákup surovin pro výrobu atd. Vývoj počtu podnikatelských subjektů naleznete v Příloze 4.
43
Zdroj: [27] Údaje v kapitole 2.5 vycházejí z [23] str. 55-59 45 Zdroj: http://www.economy.gov.by/ru/small_business/support-of-small-enterprise/on-activities-ofbelarusian-fund-for-financial-support-of-entrepreneurs 44
29
Současně se od začátku roku 2010 buduje síť subjektů pro podporu malého podnikání. K 1. 10. 2010 bylo dle údajů ME na území Běloruska registrováno 50 center podpory malého podnikání.46 Tato centra poskytují poradenské služby, organizují různé semináře a kurzy atd. Jejich služeb za prvních devět měsíců působnosti využilo téměř 50 000 lidí, proběhlo přes 1 000 seminářů a kurzů, kterých se zúčastnilo přes 25 000 lidí. Podle údajů Běloruského statistického úřadu si lze také povšimnout, k jakým změnám došlo v zaměstnanosti a v maloobchodním obratu od roku 1995 (viz Příloha 4), budeme-li posuzovat formu vlastnictví podniků (státní, soukromé,
zahraniční).
Podle
těchto
informací
lze
konstatovat,
že
maloobchodní obrat uskutečněný státními podniky v poměru k celkovému maloobchodnímu obratu poklesl za posledních 14 let více než dva a půl krát. Kdežto podniky v soukromém vlastnictví zvýšily svůj podíl na celkovém obratu o necelých 20 procentních bodů. Podniky se zahraničními vlastníky zvýšily poměr na celkovém maloobchodním obratu Běloruska více než desetkrát. V roce 2009 bylo registrováno 77 402 malých a středních podniků47. Podle údajů Národního statistického výboru lze z vývoje počtu drobných podniků zaznamenat, že stimulační politika drobného podnikání je účinná. Meziroční přírůstek podniků se až do roku 2006 pohyboval v průměru kolem 5 %. Od roku 2007 je však meziroční přírůstek počtu registrovaných podniků převyšoval 30 %. Zvolnění tempa, a to na polovinu, nastalo v roce 2009, ale to lze zřejmě připsat celosvětové finanční krizi.48
46
Zdroj: http://www.economy.gov.by/ru/small_business/support-of-small-enterprise/activities-ofinfrastructure-to-support-small-businesses 47 Zdroj: http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/small_annual1.php 48 Tempa přírůstků malých a středních podniků určena na základně vlastních výpočtů z http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/small_annual1.php
30
2.5.2. Investiční prostředí Tak jako drobné podnikání, tak i investiční příležitosti v Bělorusku začínají zaznamenávat vzestup. Ačkoli již od roku 1991 oficiálně probíhá proces privatizace národních podniků, tak byl v roce 1996 proces na několik let zmražen. Teprve v posledních pár letech tento proces zaznamenal dynamický vzestup. Do roku 2008 bylo zprivatizováno 4 322 podniků, tedy zhruba 53,4 %49. Privatizace spočívá především v převodu státních podniků na akciové. Bohužel tento proces neprobíhá takovým tempem, s jakým se počítalo. Plán privatizace objektů na období 2008-2010 schválený Radou ministrů, nebyl splněn v plánovaném rozsahu. V roce 2009 byl příjem z prodeje státních akcií pouze 12 % z předpokladu. Pozitivním krokem je i zrušení tzv. zlaté akcie, která umožňovala státním orgánům vetovat veškerá rozhodnutí v podnicích, kde měly byť jen minimální podíl50. Pravidla pro zahraniční investice jsou zakotvena v příslušných normách. Jedná se o Investiční kodex Běloruské republiky, který upravuje formy podnikání a další náležitosti investic včetně zahraničních. Dále je to Nařízení Rady ministrů Republiky Bělorusko č. 929 z 22. 07. 1997 „O režimu založení a činnosti zastoupení zahraničních organizací v Bělorusku“ a Nařízení Rady ministrů Republiky Bělorusko č. 1 258 z 16. 09. 2002 „O úpravě pracovní a podnikatelské činnosti cizinců a osob bez občanství, dočasně žijících na území Republiky Bělorusko“. Bělorusko má s některými státy podepsané bilaterální dohody zamezující dvojímu zdanění a taky je účastníkem mnohostranných smluv. Od roku 1992 je v Bělorusku platná Konvence o řešení investičních sporů mezi státy a občany jiných států a od roku 1985 Konvence o zřízení všestranné agentury pro investiční záruky.51 O zájmu stimulovat proces privatizace a celkově povzbudit zahraniční obchod a spolupráci s ostatními zeměmi svědčí to, že Ministerstvo zahraničních 49
Zdroj: [23] str. 58 Zdroj: [23] str. 55 51 Informace o normách a předpisech z [21] str. 55 50
31
věcí provádí prostřednictvím svých zastupitelských úřadu v mnoha zemích průzkum mezi potenciálními partnery a investory.52 Tento průzkum v ČR probíhal do 8. 12. 2010. Průzkum se zaměřuje na poskytování spolehlivých informací o Běloruské republice a informační potřeby zahraničního publika. Průzkum proběhl v různých kategoriích potenciálních spotřebitelů informací o BLR. Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor‘s přidělila Bělorusku následující úvěrový rating53: •
Dlouhodobý v zahraniční měně: B+
•
Krátkodobý v zahraniční měně: B
•
Dlouhodobý v národní měně: BB
•
Krátkodobý v národní měně: B
Celkově se Bělorusko řadí mezi státy v ratingové kategorii B+. Znamená to, že investice do této oblasti jsou spekulativní. Dlužník je vystaven nepříznivým podmínkám a bohužel se očekává nepříznivý vývoj. Agentura Standard & Poor‘s vidí vývoj Běloruska negativně. Do budoucna je zde riziko, že rating Běloruska klesne. Podle investiční zprávy UNCTAD54 z roku 2009 a 2010 příliv přímých zahraničních investic (dále PZI) do Běloruska měl stoupající tendenci až do roku 2008 (příliv PZI - 2 158 v mil. USD), kdy došlo, zřejmě v souvislosti s celosvětovou finanční krizí, k poklesu, který se odrazil v statistice pro rok 2009 (1 863 mil. USD), (viz Tabulka 4). V tomto období došlo k zvýšení běloruských investic na ostatních trzích a to trojnásobně. Nejvýznamnějšími
52
Informace o průzkumu poskytnuta panem Pavlem Tůmou (ředitel pro východní Evropu, TENEZ a. s.) 53 Zdroj ratingového hodnocení: http://www.standardandpoors.com/ratings/en/us/?rpqSearch=NO&pageNav=No&searchField= Entity&searchText=belarus 54 UNTACTD - United Nations Conference on Trade and Development (Konference OSN o obchodu a rozvoji)
32
investory v Bělorusku jsou především RF (82,5 % z celkového objemu PZI), Švýcarsko, Kypr a Německo55. Tabulka 4 Vývoj toku přímých zahraničních investic v Bělorusku
rok
příliv PZI Meziroční v mil. USD změna v %
odliv PZI Meziroční v mil. USD změna v %
2006 2007 2008 2009
354 1 785 2 158 1 863
3 15 9 27
x + 404,24 + 20,90 - 13,67
x + 400,00 - 40,00 + 200,00
Zdroj: vlastní zpracování z [19] a [20]
Investiční projekty jsou vyhlašovány vládou, ministerstvy, jednotlivými oblastmi,
státními
koncerny
a
obchodně
průmyslovými
komorami.
Nejperspektivnější oblasti, do kterých je výhodné v Bělorusku investovat, jsou především naleziště nerostných surovin, vody, lesy, půdního fondu atd. a to především prostřednictvím koncesí. Dále jsou to také projekty modernizací starých nebo výstavby nových podniků v různých odvětvích, společné investice nebo jednoduše přímé investice. Pro stimulaci PDI došlo k vytvoření Svobodných ekonomických zón56 (SEZ), založených na určité období: Brest (založena 1996 na 50 let), Gomel (1998, 50 let), Grodno (2002, 30 let), Minsk (1998, 30 let), Mogilev (2002, 30 let) a Vitebsk (1999, 30 let). SEZ poskytují zahraničním investorům daňové úlevy a další investiční pobídky. Pro již registrované podniky platí investiční pobídky do 31. 3. 2015, pro nově registrované platí na 7 let.57
2.5.3. Bariéry vstupu na trh а rizika místního trhu I přes snahu státu je zde stále spousta faktorů, které ztěžují pronikání na běloruský trh. Podnikatelské a investiční klima stále velmi výrazně nedosahuje úrovně standardů, které jsou obvyklé v EU. 55
Zdroj: [23] str. 56 Zdroj: [23] str. 55-56 57 Více informací o podmínkách získání investičních pobídek lze získat na http://www.businessinfo.cz/cz/sti/belorusko-investicni-klima/9/1000782/#sec1 popřípadě na stránkách jednotlivých SEZ. 56
33
Neustále je kritizována byrokratická náročnost. Můžeme zaznamenat zjednodušení postupů při registraci a rušení podnikatelských subjektů, ale je to velmi pozvolný proces a jednání s úřady jsou stále velmi komplikovaná. Tím pádem je náročné najít v Bělorusku partnera, který bude ochotný projít náročnými administrativními bariérami.58 Do komplikovaných situací se potenciální investor může dostat díky velkému počtu normativních aktů, které se velmi často mění, přijímání velkého množství významných normativních aktů v podobě prezidentských výnosů a retrospektivní platnost normativních aktů. Probíhá snaha zjednodušit systém právních norem, to znamená, že jsou rušeny staré normy, ale zároveň jsou nahrazovány novými, což v současnosti legislativní zmatek jen podporuje. Kromě nepřehlednosti normativních aktů se stejný problém objevuje i v daňových, celních a dalších předpisech. Mezery v předpisech a normách mohou způsobit dvojí výklad. Takže špatnou interpretací se investor může dopustit porušení zákona a to pro něj může znamenat i velmi citelné sankce. Ještě není jasné, jak se projeví zavedení Jednotného celního kodexu Celní unie Běloruska, Ruské federace a Kazachstánu.59 Složitost právních předpisů se odráží i ve velmi komplikovaném daňovém systému. Daňový systém se vyznačuje velkým a nepřehledným množstvím různých daní a poplatků. Kromě velkého množství je významná i velikost odvod. Daňové a rozpočtové zatížení je pro podniky velmi vysoké.60 Pokud se už český subjekt rozhodne v Bělorusku podnikat, jistě by si rád svého partnera prověřil. Bohužel v Bělorusku není veřejně přístupný obchodní rejstřík, volně k dispozici je pouze rejstřík firem v procesu likvidace.61
58
Zdroj: [23] str. 55 Zdroj: [23] str. 52 60 Zdroj: [23] str. 52-53 61 Zdroj: [23] str. 52 59
34
Velkým problémem je nízká míra otevřenosti zahraničního obchodu a to především v oblasti dovozu. Existuje velká míra netarifních překážek, kterými se běloruská administrativa snaží chránit svůj trh před nadměrným dovozem (a tím mimo jiné šetřit devizové rezervy). Současně s tím existuje stimulační státní program pro podporu výroby produkce nahrazující dovozy zboží a služeb. Co se týče výhradně zahraničních investic, není jednoduché je do Běloruska nalévat. Při privatizaci státních podniků (především průmyslových) není zřejmé, jaké procento akcií se prodává a jaká je jejich cena. Pokud se privatizovaný provoz nachází na více místech, není jasné, jaké části jsou určeny k provozu. Velmi často dochází k navyšování ceny subjektů tím, že se podávají s velkými nezastavěnými plochami, které ale ne vždy lze efektivně využít.62 Pokud bychom chtěli vyzdvihnout největší problém, bránící vstupu na běloruský trh a investicím do teritoria je to samotný „stát“. I když vyvíjí jisté snahy pro stimulaci trhu, spousta této snahy může přijít vniveč díky státním zásahům a regulacím. Stále zhruba 75 % hospodářských podniků je ve vlastnictví státu. Dochází k přelévání financí mezi ztrátovými a neztrátovými podniky. Většina z těchto podniků je zastaralých. Můžeme zde pozorovat neefektivní
výrobu,
nedostatek
volných
finančních
prostředků
pro
modernizaci, vysoká přezaměstnanost, energetická a materiálová náročnost výroby. Management těchto podniků jsou většinou státní úředníci a většinou se nerozhodují nejefektivněji, ale spíše s vyhlídkou osobního prospěchu. Úředníci žijí v permanentní nejistotě, protože mohou být kdykoli odvoláni a nahrazeni někým, kdo se těší na jejich místo. Tento styl manažerského rozhodování se projevuje i v různých tendrových řízeních. Bohužel velmi často dochází k tomu, že vítěz tendru nemá jistotu, že s ním bude podepsán kontrakt. Bohužel je
62
Zdroj: [23] str. 53-54
35
naprosto běžnou praktikou, že tender je zrušen a vypsán v zápětí další. Nezřídka se tato situace několikrát opakuje.63
2.5.4. Navazování obchodních kontaktů K vyhledání
obchodního
partnera
můžeme
přistupovat
dvěma
způsoby: aktivně nebo pasivně.64 Pokud se rozhodneme pro aktivní způsob, máme hned několik možností, jak svého nového partnera najít. Nejsnazší způsob je kontaktovat Obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví České republiky v Minsku (dále OEÚ ČR v Minsku). Ten si klade za úkol směrovat české společnosti na místa a zdroje, které mohou pomoci vyhledat a získat nové obchodní kontakty. OEÚ poskytuje na svých webových stránkách velké množství informací, které jsou při hledání kontaktů velmi nápomocné. Nalezneme zde on-line databáze běloruských firem, na kterých si svého partnera můžete sami vyhledat na základě potřebného profilu firmy – velikost, obor, region atd. Zde jsou některé z těchto databází65: www.b2b.by – běloruské žluté stránky zaměřené na firmy a organizace www.b-info.by – Business – Inform www.belarusinfo.by – interaktivní vyhledávací systém belbusinessportal.com – portál běloruských výrobců www.alta.by – internetový portál – obdoba českého Seznamu www.spr.by – oficiální žluté stránky Běloruska www.export.by – portál běloruských exportních firem Jako i v mnoha dalších zemích lze pro vyhledávání obchodních partnerů využít Běloruskou obchodně-průmyslovou komoru, která má 63
Zdroj: [23] str. 53 a stížnosti respondentů mého průzkumu Informace o formách navazování obchodních vztahů z http://www.mzv.cz/minsk/cz/obchod_a_ekonomika/jak_najit_partnera_v_belorusku/index.html 65 Zdroj: http://www.belorusko.cz/view.php?cisloclanku=2008040003, http://www.mzv.cz/static/144946-1MZV/cz/obchod_a_ekonomika/nabidka_beloruskych_podniku/index.html 64
36
jednotlivá oddělení v každém regionu země. Neopomenutelným zdrojem pomoci při hledání je i Komora SNS se svým Minským oddělením komory (jejich služby jsou zpoplatněny). Službu vypracování oborových studií nabízí rovněž Národní centrum marketingu a konjunktury cen. Neopomenutelným zdrojem obchodních kontaktů jsou samozřejmě i veletrhy a výstavy. Zde je přehled nejvýznamnějších pořadatelů výstav a veletrhů v Bělorusku66: www.expolist.by – portál výstavnictví v Bělorusku www.asunta.by – Asunta www.belexpo.by – BelExpo www.expoforum.by – Expoforum www.greenexpo.by – Green Expo www.minskexpo.com – MinskExpo www.tc.by – T&C V případě zájmu o investice v teritoriu můžeme využít některý ze státních portálů a organizací, jako je například Národní investiční agentura, národní investiční portál Běloruska, Databázi investičních projektů atp. V případě zájmu o státní zakázky, lze využít informací na portálu www.icetrade.by – ICETrade (databáze státních zakázek a tendrů), nebo například stránky OAO Belenergosnabkomplekt, která poskytuje přehled tendrů v běloruské energetice. Je tu samozřejmě ještě možnost pasivního přístupu k navazování kontaktů. Jedná se hlavně o běloruské poptávky a investiční projekty zaslané na OEÚ ČR v Minsku nebo pomocí poptávkového formuláře Czechtrade, které jsou pak publikovány na webu Businessinfo.cz (v sekci „Aktuální exportní příležitosti – Bělorusko“).
66
Zdroj: http://www.belorusko.cz/view.php?cisloclanku=2008040003, http://www.mzv.cz/static/144946-1MZV/cz/obchod_a_ekonomika/nabidka_beloruskych_podniku/index.html
37
Zastupitelský úřad nabízí českým firmám, které mají zájem najít obchodního partnera v Bělorusku, kdy mohou zdarma zveřejnit svou nabídku na ruskojazyčných stránkách zastupitelského úřadu. Nabídky jsou přijímány pouze v ruském jazyce. Podrobnější informace a seznamy organizací podporujících obchod, investice a podporu v navazování kontaktů, popř. další potřebné informace pro působení v Bělorusku lze získat na stránkách OEÚ ČR v Minsku.
38
3. Obchodí jednání a kulturní zvláštnosti Bělorusko je zemí mnoha tváří. Ačkoli uběhlo již téměř 20 let od rozpadu SSSR, v obchodním jednání a celkově v mentalitě běloruských obyvatel můžeme stále cítit pozůstatky sovětského smýšlení a jednání. Tedy i jednání se nesou v podobném duchu a v mnohém se podobají jednání v Ruské federaci. Bělorusko se však vyvíjí a vyvíjí se i způsob dělání businessu. U starších generací je stále běžně praktikován „ruský“ model jednání. Ovšem mladší generace se již hodně přibližuje západnímu způsobu jednání. Je to způsobeno i tím, že mladí Bělorusové velmi často vyhledávají zahraniční stáže a nebojí se do zahraničí odjet ani studovat a shromaždují pečlivě poznatky o západní kultuře a rádi se jí přizpůsobují67. Jednání a setkání s Bělorusy jsou v naprosté většině případů příjemná a přátelská. Bělorusové si velmi cení a zakládají si na velmi úzkých vztazích se svými partnery. Vzájemné jednání založené na vzájemné důvěře partnerů je nedílnou součástí úspěšného obchodu.
3.1. Všeobecná obchodní etiketa V následující kapitole se zaměříme na základní pravidla etikety, která mají vliv při obchodních jednáních. Především půjde o seznámení a komunikaci, kulturu obdarovávání a stolování.
3.1.1. Seznámení a výměna vizitek Při setkání se seznámení jsou běžná velmi podobná pravidla, jako je zvykem ve střední Evropě. Osobní interpersonální vzdálenost se pohybuje kolem 50 cm, ale může být i mírně menší. Nejběžnějším pozdravem je v Bělorusku podání ruky (podle pověry nikdy ne přes práh). Týká se to především mužů. Stisk je velmi pevný a krátký. Při navázání užších a velmi přátelských vztahů je při uvítání často k vidění i náznak trojího políbení 67
Vlastní poznatek z osobních zkušeností
39
na tvář. Trojice je v Bělorusku velmi oblíbené číslo. Často je spojováno s pořekadlem „Бог любит троицу.“ [Bog ljubit troicu], což v překladu znamená „Bůh má rád trojici“. Dá se předpokládat, že v převážně pravoslavném Bělorusku je to odkaz na trojjediného Boha (Syn, Otec a Duch svatý), který je základem pravoslaví. Je dobré si pro jednání s běloruskými partnery pořídit dostatečné množství oboustranných vizitek v ruském a nejčastěji pak v anglickém jazyce. Váš partner to ocení. Vizitky mají v naprosté většině stejný rozměr, který je obvyklý i u nás - 5x9 cm68. Na vizitkách se běžně uvádí funkce, ale na rozdíl od našich vizitek se neuvádí akademické tituly. Tak jako vizitka v ruštině, potěší partnera i jednání v jeho rodné řeči. V některých výjimečných případech se s běloruskými partnery po předchozí dohodě dá jednat i v angličtině a méně často v němčině. Znalost cizích jazyků ještě není tak rozšířená, ale nová generace obchodníků tento handicap velmi rychle odbourává a jejich jazykové znalosti jsou na velmi vysoké úrovni. V případě, že úroveň vaší ruštiny není vysoká, je vhodné využít služeb tlumočníka. Pro oslovování se velmi běžně používá křestní jméno a jméno po otci, tzv. otčestvo (отчество), např. Valerij Ivanovič, Natalia Petrovna. Méně častá, nicméně obecně přijatá forma oslovování je česká obdoba oslovení „pan/ paní“ + příjmení. V ruštině obvyklé jako „gospodin/gospoža“ (господин/ госпoжа), např. gospodin Ivanov, gospoža Pavlova. Při oslovování si Bělorusové na rozdíl od jiných zemí potrpí na používání hodností a funkcí. Pokud by došlo k jejich vynechání, mohlo by to být považováno za nezdvořilost. Rovněž je velmi žádoucí dát si pozor na správné vyslovování jmen, ale to je běžné i v jiných zemích.
68
Zdroj: [2] str. 27, přeměření rozměrů vizitky obchodního rady Běloruska
40
Nezřídka kdy se stane, že partner přejde na tykání. Pokud vám to nevyhovuje, a chcete oslovování nechat na původní úrovni, můžete dát svému partnerovi tónem hlasu najevo, že byste raději zůstali u vykání.69
3.1.2. Obdarování70 Bělorusové jsou velmi pozornými partnery a je samozřejmostí, že si pro vás připraví nějaký dárek. Je tedy nutností na to myslet a něco si pro svého partnera také připravit. K předáním většinou dochází po ukončení jednání. Je nezbytné obdarovat vedoucího týmu, ale neměli bychom zapomenout ani na jeho spolupracovníky. Můžete se dočkat velké vstřícnosti i od sekretářek a dalšího personálu, připravíte si pro ně, nějakou drobnost, či suvenýr z Čech. Dokonce i při jednáních s úřady se setkáte s příznivějším jednáním a možná i urychleným vyřízením vašich záležitostí, pokud úředníka mile překvapíte nějakou milou drobností z Čech. Tradičně to není vnímáno jako forma úplatku. Já bych ale v takových případech byla opatrná. V poslední době se i takové drobnosti nadřízenými orgány považují za úplatky a úředníci se bojí donášení. Takový dárek většinou rádi přijmou, ale pravděpodobně to bude beze svědků a „za zavřenými dveřmi“. Dárky bychom měli vybírat pečlivě, protože nás budou reprezentovat a budou dotvářet celkovou imaga naší společnosti Nejčastější předměty, které si pro vás partner připraví, jsou především nějakým způsobem svázány s národní hrdostí a reprezentují běloruskou kulturu a obyčeje71. Mezi takovými předměty se může objevit „Белорусская горэлка“ [Běloruskaja gorelka] neboli tradiční běloruská vodka, koňak, tradiční výrobky běloruských řemesel (předměty ze slámy a lnu), čokoládové bonbóny a bonboniéry s běloruskými ornamenty, popř. nějaká publikace o zemi, či
69
Informace použité v této kapitole zpracovány z [2] str. 44-45, [3] str. 63, [26], [28] a vlastní zkušenosti 70 Informace použité v této kapitole zpracovány z [2] str. 154, [3] str. 64-65, [26], [28] 71 Mimo předchozí zdroje je čerpáno i z provedeného průzkumu
41
konkrétní oblasti, obrázky připomínající Bělorusko a dále pak tradiční reklamní předměty jako jsou diáře, kalendáře atp. Čeští partneři si velmi často pro své běloruské partnery také připravují předměty reprezentující českou kulturu a tradiční průmysly72. Mezi takové, mimo jiné i podle informací získaných z provedeného průzkumu, patří například naše skvělá vína, pivo a velmi často Becherovka. Dále má v Čechách silnou tradici, a proto se mezi dárky často objevují, výrobky z českého skla (skleničky, vázy atp.) a porcelán. Často jsou to také knihy o ČR a Praze, luxusní pouzdra na vizitky, hodinky, diáře, kalendáře a již tradičně předměty s logem firmy. Pokud vás váš partner pozve k sobě domů, je nezbytné hostitelce přinést květiny, pro hostitele je vhodná lahev nějakého dobrého alkoholu a pokud má váš partner děti, je vhodné přinést nějakou drobnost či dobrotu také jim. Je častým zvykem při návštěvě přinést dort, který je běžně k dostání v mnoha obchodech73.
3.1.3. Stolování74 Pro Bělorusy je velmi typická jejich pohostinnost, proto je běžnou praxí, že vás váš partner pozve na pracovní oběd či večeři do drahé a luxusní restaurace nebo dokonce k sobě domů. Obecně se v Bělorusku obchodní vztahy lépe navazují v neformálním prostředí tzv. při jednáních za stolem. Samozřejmě, pokud jednání probíhají v kanceláři, většinou vás váš partner pohostí kávou nebo čajem a k tomu se budou jistě podávat například tradiční čokoládové bonbóny, sušenky nebo i dort. Po jednání v kanceláři budete s velkou pravděpodobností pozvání do již zmíněné restaurace nebo k partnerovi domů.
72
Mimo předchozí zdroje je čerpáno i z provedeného průzkumu Vlastní poznatek 74 Informace použité v kapitole zpracovány z [2] str. 128, [28], [30], poznatky z provedeného průzkumu, vlastní zkušenosti. 73
42
Oběd obvykle začíná mezi 13:00 a 15:00, pracovní večeře pak v 19:00. Na takový pracovní oběd je třeba vyhradit si minimálně dvě hodiny, u pracovní večeře to může být i mnohem více75. Obvykle se při takovém pracovním setkání za stolem pije alkohol. Většinou je to tradiční vodka, dále pak koňak a velmi oblíbené je i šampaňské. V této souvislosti je zvykem pronášet přípitky. Jako první přípitek pronáší většinou hostitel, následován je obvykle nejvýznamnějším hostem a postupně se vystřídá celá společnost. Přípitek v běloruském pojetí se ani v nejmenším nemůže srovnávat s naším „na zdraví“. Většinou je ukázkou řečnického umění, bývá dlouhý, občas je do něj zakomponována nějaká anekdota, na jejíž pointu přípitek naváže. Občas lze z přípitků lehce cítit i básnický patos. Při obchodních jednáních se většinou připíjí na přátelství a dobrou spolupráci, společnou obchodní budoucnost atp. Pokud jsou ve společnosti přítomny ženy, tak jim zcela jistě dle tradice bude náležet třetí přípitek, který je plný komplimentů na jejich účet. První tři přípitky se většinou vypijí do dna. Poté není nutné pít do dna. Po každém přípitku se pohárky dolévají. Dolití nelze odmítnout. Obecně se nedoporučuje snažit se udržet s hostitelem krok. Přeci jen, je zvyklý na jiné objemy. Odmítnout přípitek, nebo striktně odmítat alkohol je společensky v podstatě nepřípustné. Takový člověk je považován za člověka povrchního, který nejedná upřímně a něco tají. Kromě alkoholických nápojů jsou v Bělorusku i tradiční a velmi dobré nealkoholické nápoje. Jako nejznámější a nejtradičnější bych uvedla chlebový kvas, břízovou šťávu (tzv. bjerozavyj sok - vyrábí se z břízové mízy), rajčatový džus (tzv. tomatnyj sok) a kiseľ (nápoj je připravován rozpuštěním připraveného polotovaru, jehož hlavními složkami je cukr, ovocné ochucovadlo a bramborový škrob). Pokud jste již někdy navštívili Bělorusko, zajisté jste si všimli, že všechny minerální vody mají slanou příchuť. Minerální vody
75
Zdroj: [23] str. 4
43
v Bělorusku jsou na minerály docela chudé, a proto se do nich uměle přidávají mineralizované soli, které způsobují jejich mírnou slanost. Na stolech je již tradičně velká spousta jídla, množství výrazně převyšuje potřeby stolovníků. Stejně tak jako u alkoholu je nepřípustné pokrmy odmítnout. Pro běloruské stolování je typické nepřetržité konzumování, to znamená, že je obvyklé nabírat si menší porce a průběžně je konzumovat. Setkala jsem se s tím, že hostitel trval na tom, abych ochutnala od všech pokrmů, které se na stole vyskytují. V případě, že tak neučiníte, bude si hostitel myslet, že vám nechutná a tím bychom se ho mohli dotknout. Na rozdíl od našich menu o několika chodech v Bělorusku nejsou chody tak striktně vymezeny. Na stole se obvykle nachází velká spousta pokrmů (saláty, teplé i studené pokrmy), z kterých si můžeme dle libosti vybírat. Bělorusové jsou jako hostitelé velmi pozorní, a pokud si povšimnou, že máte prázdný talíř, pohotově vás vyzvou, ať ještě něco ochutnáte. Je proto dobré na talíři neustále něco mít, není však nutné to okamžitě sníst. Na závěr se většinou podává nějaký dezert. Může to být zmrzlina nebo nějaký dort, ke kterému se obvykle podává káva nebo čaj. Můžeme se setkat s přípravou v tradičním samovaru. Nesmíme zapomenout na zdvořilost, a proto je žádoucí neustále chválit běloruskou gastronomii a kuchařské umění hostitelky. Pro Bělorusko jsou typické hlavně dvě suroviny: brambory a červená řepa (bělorusky nazývaná „burak“), není proto divu, že jsou nedílnou součástí mnoha pokrmů. Brambory jsou velmi často využívány jako příloha, ať už vařené, pečené, jako bramboráky nebo bramborové pyré. Naše tradiční knedlíky bychom v Bělorusku hledali jen těžko. Důvod je velmi jednoduchý. Mouka, která je v Bělorusku dostupná je pouze hladká, a proto nevyhovuje technologii výroby našich oblíbených knedlíků. Rozmanitost běloruské kuchyně nás však obohatí jinak. Je několik tradičních polévek, se kterými se v Bělorusku můžete setkat. Jsou to především soljanka, boršč (zde je podstatnou složkou již zmíněná červená řepa a zelí) nebo třeba ucha (rybí vývar, který se 44
většinou podává po bujarém večeru jako tzv. vyprošťovák). Do polévek se velmi často přidává kysaná smetana, která má mnohem hustší konzistenci, než na kterou jsme zvyklí u nás a vyznačuje se i odlišnou chutí. Za velmi tradiční je pokládán tzv. šašlyk, jedná se o maso na špízu, které se griluje na speciálním grilu („mangal“). Dále je velmi běžné dostat pokrm v „garšočku“. Jedná se o směs mas(a) a zeleniny (někdy i hub – typické jsou lišky) zapečené v hliněné nádobě. Velmi oblíbeným jídlem jsou také „golubci“. Je to směs masa a rýže zabalená v zelném listu a podušená ve speciálním sosu. Pokud se konzumuje vodka v hojné míře, určitě se setkáte i s nasoleným a kořeněným špekem nakrájeným na tenké plátky, kterým se vodka tzv. zakusyvajet. Velmi typický pro běloruský stůl je všudypřítomný chleb. Je konzumován jak k polévkám, tak ale i k pokrmům, které už nějakou přílohu mají.76 V Bělorusku se často můžete setkat s tím, že na stole není prostřen příbor skládající se klasicky z nože a vidličky. Hlavně při stolování doma je běžné, že je prostřena pouze vidlička. K odkrajování soust slouží místo nože hrana vidličky77. Co se týče obsluhy v restauracích, čeští obchodníci si všimli, že jsou většinou mnohem pozornější, než je tomu v Čechách.
3.1.4. Telefonování a korespondence Co se týče komunikačních technologií, je Bělorusko relativně rozvinuté. Je naprosto běžnou praxí používání elektronické pošty, nebo telefonních hovorů pomocí komunikačních programů (např. Skype). Samozřejmostí jsou i mobilní telefony, takže partner je k zastižení prakticky nepřetržitě. Jistou zastaralost lze vidět v tom, že někteří ještě stále používají faxová zařízení, která se v Čechách již prakticky nepoužívají.
76 77
Vlastní poznatek Vlastní poznatek
45
Pro obchodní korespondenci je běžné, že v naprosté většině případů probíhá v ruštině. Ve výjimečných případech, pokud nemáte možnost psát azbukou, je možné používat latinku podle předepsaných pravidel transliterace (viz Příloha 5)78. Je nutné, řídit se ortografickým (pravopisným) dopisem a ne fonetickou transkripcí. Určitým specifikem jsou pravidla psaní adres. Adresa se píše v podstatě v opačném pořadí, než je zvykem v ČR. Na prvním místě je název státu, na dalším řádku je oblast (ekvivalent našeho kraje, pokud se jedná o oblastní město, je tento údaj z adresy vypuštěn), následuje šestimístné poštovní směrovací číslo a název města. Dále je to pak ulice s číslem popisným a nakonec název firmy nebo jméno adresáta, které se obvykle uvádí v tomto pořadí: příjmení, jméno a iniciála otčestva79. K formální podobě dopisu lze zmínit pár drobností.80 Oslovení adresáta je většinou zakončeno vykřičníkem, nebo méně často stejně jako u nás čárkou. V minulosti používané „Věc:“, od kterého se podle nových pravidel v Čechách upustilo, má v Bělorusku podobu „O“ nebo „Kas.“ (zkratka pro kasajetsja – týká se). Je třeba dát si pozor i na to, že v Bělorusku (a v ruštině obecně) se za řadovými číslovkami nepíše tečka. Na to je třeba dát si pozor minimálně při psaní data. Co se týče stylistiky dopisů81, můžeme na prvním místě zkonstatovat vysokou míru zdvořilosti a úcty. Lze ji pozorovat jak v oslovení, tak i ve stylu celého dopisu. Z dopisů můžeme vycítit i úctu k orgánům správy a samosprávy. Můžeme pozorovat vysokou četnost přívlastkových spojení, dále pak jsou časté obraty s přechodníky a přídavnými jmény slovesnými, je proto nutné věnovat pozornost správné interpunkci. Jako je běžné v českém jazyce, oslovení typu „Vy, Vaše“ atp. se také píše s velkým písmenem.
78
Zdroj: [5] str. 51 Vlastní poznatek 80 Formální specifika dopisu popsána na základě informací z [4] str. 25, 35, [5] str. 10 81 Stylistika dopisu popsána na základě informací z [4] str. 25, 29, 35, 53 79
46
Posíláte-li obchodní nabídku, nebo nějaké informace, které si partner vyžádal, počítejte s tím, že se nesmíří s neúplnými informacemi. V nabídce musí být vždy velmi konkrétně uvedena cena (většinou v USD), dodací lhůty, dodací podmínky, platební podmínky atd. Vaši běloruští partneři očekávají velmi precizní informace, nesmíte je odbýt nekvalitně zpracovanými materiály a už vůbec nesmí být informace klamné a nepravdivé. Věřte, že to by váš vztah možná i nenávratně poškodilo.82 Telefonování se v zásadě od českého neliší. Bohužel Bělorusové mají jednu velkou neřest. A to jsou nekonečně dlouhé hovory. Především probíhá-li hovor přes internet (Skype). Není nic překvapivého, trvá-li takový hovor klidně i přes hodinu. Jednáme-li s komerčním partnerem, můžeme počítat s milým a velice zdvořilým pozdravením. Pokud však jednáte s nějakou státní institucí, velmi často se můžete setkat s tím, že se nedovíte, kam jste se dovolali. Tuto zkušenost jsem měla i při telefonickém kontaktování ekonomického rady Běloruska v ČR, který se do telefonu ohlásil pouhým „halo“. Abych tedy měla jistotu, že jsem se dovolala správně, musela jsem se dotázat, zda je to skutečně on.83
3.2. Specifika běloruské kultury při obchodním jednání Při obchodním jednání můžeme pozorovat některé podobnosti se způsobem jednání v Rusku, jsou však oblasti, v kterých je jednání značně odlišné. Na to se zaměřím v následující kapitole. 84
3.2.1. Příprava na jednání Buďte si jisti, že váš běloruský partner se na jednání s vámi velmi důkladně připraví, proto ani vy přípravu nepodceňujte. Pokuste se shromáždit maximální
množství
dostupných
82
informací
o
partnerovi,
potenciální
Zdroj: [28] Poznatky o telefonování popsány na základě zkušeností respondentů mého průzkumu 84 Informace v této kapitole použity z [2], [3] [28], [30] a výstup mého průzkumu 83
47
konkurenci atp. Pokuste se využít poznatků jiných subjektů, které mají s obchodováním v daném teritoriu zkušenost. Veškeré materiály je dobré mít ve více kopiích. Je dobré znát veškeré technické detaily nabízených výrobků. Pokud s sebou vezete i reklamní materiály, letáky, katalogy atp. je vhodné jich mít dostatek a samozřejmě je výhodou, pokud budou v ruském jazyce. Materiálům v anglickém či jiném cizím jazyce většinou není věnována přílišná pozornost a s velkou pravděpodobností nebudou detailně prostudovány. Svého partnera rozhodně nepodceňujte. I když nejsou příliš ochotní jednat v cizích jazycích a preferují ruštinu, neznamená to, že vám nemohou rozumět třeba i ve vaší mateřštině. Pokud si svými znalostmi ruštiny nejste jisti, je dobré si včas zajistit tlumočníka, alespoň pro první kontakty. Je samozřejmě vhodné mít kvalitního překladatele i při sepisování kontraktů. Obchodní jednání se může nést ve velmi oficiálním duch, proto nezanedbejte ani oblečení. Váš partner dozajista přijde velmi elegantně oblečen. Proto není radno cokoli podcenit. Na jednání musíte přijít velmi precizně a luxusně oblečeni. Přijít sportovně oblečen je naprosto nepřípustné, v takovém úboru by se vám nemohlo podařit působit autoritativně.85 Na schůzce se lze bez problémů dohodnou telefonicky. Můžete se spolehnout, že váš partner bude dochvilný a bude to vyžadovat i po vás. Bez omluvy vám bude tolerováno maximální zpoždění 5 minut. Případné větší zpoždění je nutné telefonicky oznámit a velmi dobře zdůvodnit.
3.2.2. Průběh Na průběhu jednání není až tolik odlišností. Průběh je srovnatelný s průběhem jednání v ČR se standardním programem. Podle informací dotázaných českých subjektů spolupracujících s běloruskými firmami můžeme dojít k závěru, že jednání většinou probíhají v kanceláři nebo firemních prostorách, můžou probíhat i na recepci hotelu atp. Po oficiálním jednání vás 85
Zdroj: konzultace s obchodním radou Běloruska
48
partner většinou pozve do restaurace na neoficiální posezení s uvolněnější atmosférou. Často se při takovém posezení diskutuje o různých tématech, jako je historie (ale pozor na temnou historii bývalého SSSR (stalinismus) – to by mohl být tenký led), světová politika, sport, kultura, umění a pokud o tom váš partner začne, tak i rodina. Je naprosto nepřijatelné jakkoli kritizovat běloruskou politiku, životní úroveň, životní styl nebo pomlouvat kvalitu nějakých běloruských výrobků. I když je možné, že váš partner je si některých negativních okolností vědom, tak to na venek nepřipustí a s velkou pravděpodobností se urazí. Na druhou stranu je ale pravděpodobné, že si sám postěžuje na životní podmínky v Bělorusku a je lepší v takové situaci spíše naslouchat, nežli se pouštět do kritických debat. Rozhodně nikdy nic nezkazíte, nebudete-li šetřit chválou. Pokud se vztahy mezi vámi vyvíjejí slibně, je pravděpodobné, že po nějaké době mohou přejít až na přátelskou rovinu. V takovém případě je velmi obvyklé, že budete pozvání třeba na „daču“ (chalupu) nebo do „bani“ (tradiční ruská sauna). Není výjimkou, že největší obchody se uzavřely právě na takovýchto místech.
3.2.3. Taktiky Doposud se vycházelo z toho, že taktiky obchodního vyjednávání v Bělorusku jsou vzhledem k dlouhodobému vlivu SSSR shodné s těmi v RF. Nejčastěji používané taktiky jsou „přemrštěné úvodní požadavky“, „omezené pravomoci“, „na poslední chvíli“, „nátlak“.86 Přemrštěnými úvodními požadavky se rozumí, když váš partner začne jednat s vysokými nároky. Tato taktika slouží k tomu, aby bylo možné z přehnaných požadavků ustupovat a žádat výměnou ústupky z vaší strany. Druhá strana se obvykle zdráhá ústupky poskytovat a velmi tím jednání natahuje. 86
Taktiky a jejich popis čerpány z [3] str. 63, 104-107, [28]
49
Omezená pravomoc je oblíbená taktika, kdy se jednající osoba vymlouvá na to, že nemá pravomoc hned rozhodnout a že se musí poradit. To v podstatě znamená, že nemůžete počítat s tím, že hned první schůzka povede k podepsání smlouvy, nejspíš k podpisu smlouvy nepovede ještě několik dalších. Na poslední chvíli většinou znamená, že v okamžiku, kdy už je vše ujednáno a schyluje se k podpisu smlouvy, nebo už je vše na nejlepší cestě. V ten okamžik se váš partner vytasí s doplňujícími požadavky nebo pozměňujícími úpravami. No a poslední, vyvíjení nátlaku. Spolehněte se na to, že váš partner bude mít skvěle zmapovanou konkurenci a konkurenční nabídky. Je velmi pravděpodobné, že se s těmito nabídkami vytasí a pokusí se vás dotlačit k tomu, abyste mu učinili nabídku ještě výhodnější. Cílem této taktiky je výsledek „vítěz – prohra“. Předpoklad, že taktiky užívané v RF jsou stejné s těmi v Bělorusku, se mi nepodařilo stoprocentně potvrdit. Dotazované české subjekty mi pouze ve 12 % případů potvrdily, že se setkaly s taktikami „na poslední chvíli“ a „nátlak“. Výší procento a to téměř 25 % zaznamenaly zbylé dvě: „omezená pravomoc“ a „přemrštěné úvodní požadavky“. Z toho se dá usoudit, že model taktik RF se nedá aplikovat na Bělorusko. Je pravda, že se ještě v několika málo případech objevují, ale podle mne se to dá připsat zvykům starší generace. Mladá generace nastupující do obchodu je orientována západně a to se odráží i v běžných obchodních strategiích. Naopak respondenti se v mnoha případech přiklonili k tomu, že jednání byla věcná a korektní a průběh byl otevřený a bez intrik. Našlo se samozřejmě i pár výtek. Především se jedná o malou úctu k dodavateli a netrpělivost (vše musí být ihned). Nepočítejte s tím, že pokud zaujmete příliš nekompromisní a hrubý postoj v oblasti cen a podmínek obchodu, že uspějete. Jednoznačně se musíte 50
připravit na smlouvání a na ústupky. Buďte rovněž trpěliví. Pokud nabízíte kvalitní produkt za přijatelnou cenu, určitě se doberete požadovaného výsledku, i když jednání mohou být časově náročná. V okamžiku, kdy si vybudujete dlouhodobý vztah s vaším partnerem, se můžete spolehnout, že rád ustoupí a poskytne vám zvýhodněné podmínky pro obchod.
3.2.4. Styly Styly jednání se velmi často liší, jednáte-li se státním podnikem či orgánem nebo soukromým subjektem. Obecně můžeme ve stylu jednání objevit ceremoniálnost, dlouhá a rozvláčná jednání a mnohdy byrokratickou náročnost jednotlivých úkonů. Jednáte-li se státním podnikem, můžete si všimnout počáteční zdrženlivosti. Úvodní jednání mohou být značně ceremoniální a nejspíš se v úvodu bude věnovat vysoká pozornost historii podniku atp. Také nemůžete počítat s tím, že se doberete k rychlému rozhodnutí. Jednání se státními podniky a orgány se musí často opakovat. Zároveň k rozhodnutím dochází velmi pomalu a to hlavně proto, že přicházejí z vyšších míst. Jednání se soukromými subjekty jsou mnohem flexibilnější. Většina subjektů je schopná se relativně rychle rozhodovat, i když i tady se občas objeví zdržení související s hierarchií v podniku a rozhodovacími pravomocemi. Obecně se však soukromý sektor snaží jednat ve stylu běžném ve střední a západní Evropě.
3.2.5. Přístup ke smlouvám a smluvním závazkům V Bělorusku obzvlášť platí: „Co je psáno, to je dáno.“ Ústní dohody obecně nemají velkou váhu, na rozdíl od západní Evropy.87 Ke smluvním podmínkám se většinou přistupuje velmi doslovně, a proto je velmi důležité
87
Zdroj: [28]
51
věnovat podobě kontraktu velkou pozornost. Určitě se vám vyplatí, přizvete-li k sepisování kontraktu překladatele. Vyhnete se tak nesprávné interpretaci některých podmínek. Spory, které mohou vzniknout špatným výkladem, mohou skončit až u soudu. To ale není zárukou toho, že se dovoláte spravedlivosti. Soudní systém dává dost často za pravdu svým rezidentům a proto je nejlepší, když takovým situacím předejdete právě již při sepisování smlouvy, kdy budete věnovat velkou pozornost podrobnosti, konkrétnosti a přesnosti veškerých formulací. Běloruská
strana
podmínky
kontraktu
většinou
bezproblémově
dodržuje. Veškeré styky se takovou smlouvou řídí.88 Co se týče dodacích lhůt, můžeme se setkat s několika přístupy. Dodací lhůty jsou v převážné většině dodržovány, občas se setkáme s netrpělivostí a zboží je požadováno ihned. Krom toho, že sami dodržují dodací lhůty, tak stejný přístup vyžadují po svých partnerech. Platební disciplína je vždy velmi žhavým tématem a její dodržování je ostře sledováno. Obecně respondenti, kteří se zúčastnili průzkumu, se shodli, že platební morálka v Bělorusku je, až na výjimky, dobrá a srovnatelná s evropskými zvyklostmi. Pokud přeci jen vzniknou nějaké pochybnosti o platbách, řeší to naši obchodníci prostřednictvím plateb předem nebo pomocí exportního financování. V souvislosti se světovou finanční krizí přijala Běloruská národní banka opatření, které od 11. 11. 2008 zakazuje běloruským dovozcům platby předem a povoluje úhradu zahraničnímu exportérovi teprve až po dodání zboží89. Pokud nastane situace, kdy se musí řešit reklamace, tak ve většině případů se reklamace vyřeší ke spokojenosti obou stran. Většinou je reklamace důkladně zdokumentována (fotodokumentace) a je vydán i reklamační protokol. V asi pouhých 16 % případů se dotazovaní, kteří se s reklamací 88 89
Výstup provedeného průzkumu Zdroj: [23] str. 54
52
setkali, vyjádřili, že se jejich partner plnění podmínek reklamace vyhýbal, nebo že se snažil uplatnit reklamaci za vadu zaviněnou vlastní chybou. Obecně však reklamace probíhají běžným způsobem. Z dalších aspektů týkajících se smluvních ujednání můžeme uvést ještě několik. České subjekty se občas setkávají s vyvíjením tlaku na nízké ceny. Také si stěžují na neochotu přijímat nestandardní řešení.90
3.3. Vybrané faktory ovlivňující obchodní styk 3.3.1. Státní svátky 1. leden – Nový rok 8. březen – mezinárodní den žen 1. květe – svátek práce 9. květen – den vítězství 3. červenec – den nezávislosti Běloruska 7. listopad – výročí Velké říjnové socialistické revoluce Mimo to se slaví spousta dalších svátků, které nejsou dny pracovního klidu. Patří mezi ně např. Den obránců vlasti (zvaný též den mužů, jako ekvivalent mezinárodního dne žen; 23. únor), den železničářů (1. srpen), den stavbařů (8. srpen), den řidičů (31. říjen) a mnohé další91.
3.3.2. Náboženské svátky 7. leden – pravoslavné Vánoce 24. duben 2011 – katolické i pravoslavné Velikonoce (Pascha). Tyto svátky jsou pohyblivé a většinou se katolické92 a pravoslavné Velikonoce datově
neshodují.
Katolické
90
Velikonoce
jsou
vypočítávány
podle
Výstup provedeného průzkumu Zdroj: Vlastní poznatek 92 Katolické svátky nejsou zohledněny jako dny pracovního klidu. Je to způsobeno tím, že oficiálním státním náboženstvím je pravoslavi., které je státem podporováno. 91
53
Gregoriánského
kalendáře,
kdežto
pravoslavné
se vypočítávají
podle
Juliánského kalendáře. 93 3. květen 2011 – pravoslavné dušičky (tzv. radunica). Připadají na úterý týden po Velikonocích. Je zvykem nosit zesnulým na hroby kalíšky s vodkou, jídlo a ovoce. 2. listopad – katolické dušičky94 25. prosinec – katolické Vánoce95
3.3.3. Pracovní a otevírací doba Ve všech úřadech a státních institucích je obvyklá osmihodinová pracovní doba s hodinovou přestávkou na oběd. Běžně se pracuje pět dní v týdnu. Většina úřadů má své úřední hodiny od 9:00. V případě, že následující pracovní den je státním svátkem, je obvyklé, že se dodržuje zkrácená pracovní doba. Přestávka na oběd je hodinová. Je bez výjimek dodržována a většinou probíhá mezi 12:00 – 13:00 nebo 13:00 – 14:00. Je tedy nutné počítat s tím, že v této době nezastihneme na pracovišti téměř žádné pracovníky. Mimo jiné musíme počítat i s tím, že se v této době nikam nedovoláme (jak na úřady, tak do firem). Soukromé firmy jsou v tomto ohledu velmi flexibilní a rády přistoupí na schůzku třeba i o víkendu.96 Pokud nás zajímá obvyklá otevírací doba v obchodech a obchodních domech, tak se můžeme spolehnout, že ve většině případů bude otevřeno od 8:00 do 21:00. Samozřejmě jednotlivé obchody si mohou otevírací hodiny jakkoli upravit. Nezřídka kdy se můžeme setkat i s non-stop obchody. Obchody s potravinami a další vybrané prodejny mají často otevřeno i o víkendu. Je naprosto běžné, že přímo v obchodních domech nebo jejich okolí je spousta směnáren, které mají obvykle shodnou otevírací dobu s obchodem, v jehož okolí se vyskytují. 93
Přehled pravoslavných a katolických Velikonoc je dostupný z http://www.pravoslav.gts.cz/kalendar/ 94 Není dnem pracovního klidu. 95 Není dnem pracovního klidu. 96 Zdroj: [23] str. 4 a vlastní zkušenost
54
4. Česká republika a Bělorusko Bělorusko bylo tradičním obchodním partnerem Československa a po jeho rozpadu pokračuje v tradici a spolupracuje s ČR. Bělorusko a Česká republika mají mezi sebou uzavřených několik bilaterálních dohod. Jsou to97: •
Smlouva mezi vládou České republika a vládou Běloruské republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (účinná od 1. 1. 1999)
•
Dohoda mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (platnost od 9. 4. 1998)
•
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Běloruské republiky
o
hospodářské,
průmyslové
a
vědeckotechnické
spolupráce.
4.1. Obchodní bilance a komoditní struktura vzájemného obchodu Dle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) můžeme vypočítat, že vývoz do Běloruska velmi strmě stoupal až do roku 2008. Meziroční Tempo růstu se pohybovalo kolem hodnoty 60 %. To se však velmi prudce obrátilo v roce 2009, kdy došlo k meziročnímu poklesu o 34,8 %. Co se týče vývoje dovozu z Běloruska, tam nelze pozorovat žádný trend. Hodnoty meziročních přírůstků se vyvíjejí velmi nepravidelně. Lze však zaznamenat náhlý pokles dovozu v roce 2009, oproti předchozímu roku poklesl o více než 40 %. Vývoj celkového obratu zahraničního obchodu stejně tak jako vývoz do Běloruska vykazuje až do roku 2008 růst, v roce 2009 zaznamenal pokles o více než 38 %. Saldo obchodní bilance, s výjimkou roku 2006, vyznívá za posledních pět let pozitivně pro ČR.98
97 98
Zdroj: [23] str. 45 Číselné vlastnoručně zpracovány na základě údajů ČSÚ
55
Graf 3 Vývoj zahraničního obchodu ČR a Běloruska v letech 1999 – 2009 v mld. CZK import
8 000
export
saldo
obrat 7 378
7 000 5 940
6 000 5 265
5 067
5 126
5 000
5 042 3 912
4 000
3 745 3 347
3 000 2 000
2 843
966
1 155
1 373
1 551 1 306
602
3 590 2 873
2 664 2 214 2 364
1 974
1 000 912
3 263 2 856
2 758
1 877
4 079
245
1 767 1 496
2 350 2 602
1 531
1 715
2 361 2 253
1 241
1 341
649 271
684
3 701
-62
0 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 -1 000 Zdroj: vlastní zpracování z http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO
2007
2008
2009
Budeme-li mluvit o reálných hodnotách zahraničního obchodu, tak můžeme zkonstatovat, že hodnoty zahraničního obchodu (viz Graf 3) jsou následující Vývoz do BLR – 3 701 mld. CZK, Dovoz z BLR – 1 351 mld. CZK, Celkový obrat ZO – 5 052 CZK, Saldo zahraničního obchodu – 2 349 mld. CZK. Komoditní struktura se oproti roku 2008 téměř nezměnila a zůstala zachována i pro rok 2009 (viz Tabulka 5). V českém vývozu převládají 59 % hlavně stroje a přepravní zařízení. V běloruském vývozu do ČR převládají 61,5 % tržní výrobky dle materiálů (dráty, kabely, netkané textilie atd.).99
99
Přehled nejvýznamnějších komodit převzat z [23] str. 46
56
Tabulka 5 Komoditní struktura českého vývozu a dovozu do BLR za rok 2009 v %
Nomenklatura SITC
export
import
3,5 0,3 0,7 0,1 0,0 14,9 15.0 58,6 6,9
0,2 0,0 1,9 1,4 0,2 6,0 62,6 21,8 5,9
Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Suroviny nepoživatelné s výjimkou paliv Minerální paliva, maz5vy a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie Tržní výrobky dle materiálů Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží
Zdroj: vlastní zpracování dle výpočtů z http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO
4.2. Zprostředkovatelé obchodu V současné době došlo na základě zakázky CzechTrade k vývoji IS SINPRO (Sdíleného informačního prostoru). Systém si klade za cíl podpořit zahraniční obchod českých exportérů. Umožňuje řízení a monitorování zahraničních
ekonomicko-obchodních
aktivit
v zahraničí.100
Jednotlivé
kanceláře CzechTrade tak mohou mnohem flexibilněji reagovat na změny a rychleji řešit nastalé obchodní problémy. Všechny poptávky běloruských podnikatelských subjektů jsou prostřednictvím tohoto systému zveřejňovány na stránkách BusinessInfo. Dále se na podpoře vzájemného obchodu samozřejmě značnou měrou podílí i ZÚ ČR v Bělorusku. Na jeho ekonomicky-obchodní úsek je možné se vždy obrátit, a využít jeho služeb, viz kapitola 2.5.4. Zhodnotíme-li,
jakým
způsobem
našli
své
obchodní
partnery
respondenti mého průzkumu, zjistíme, že služeb CzechTrade, nebo jiné podobné organizace využilo zhruba 12 % dotázaných. Zhruba stejný podíl připadá i na seznámení prostřednictvím lobbistů a vyhledání si svého partnera pomocí internetu. Vyšší počet respondentů získalo svého partnera na základě referencí jiného podnikatelského subjektu (19 %). Nejefektivnější způsob 100
Zdroj: [25]
57
navazování, jak průzkum potvrzuje, jsou nejrůznější obchodní veletrhy (38 %), nejen v Bělorusku, ale i v Rusku a Německu.101
4.3. Vybrané běloruské firmy spolupracující s ČR Minskij traktornyj zavod
Pivovar Lida
Minskij avtomobilnyj zavod
Pivovar Krinica
PO102 Gomselmaš
Pivovar Brest
Beloruskij metalurgičeskij zavod
Pivovar Rečica
Běloruskaja kalijnaja kompanija
OAO Belsolod
OAO103 Bělšina
Pivovar Moloděčno
OAO Polock-Steklovolokno
OAO NAI
OAO Mogievkhimvolokno
Rafinerie Beltransoil Brest
OAO Grodno Khimvolokno
Belneftekhim
Milavica
Lukoil Minsk
OAO Fandok
SZAO104 Energozavod Mogilev
ODO105 Gidrotechservis
MAKS AERO Minsk
PTK106 Tekhenergoservis
ODO Kaspiko Minsk
Grodno Azot
Pue Rosate
Atlant Minsk
OAO Steklozavod Neman
4.4. Vybrané české firmy spolupracující s Běloruskem ABB s. r. o.
Agropa group s. r. o.
Adamov - Systems a. s.
ALTA a. s.
Adast Systems a. s.
Aquacomp Hard s. r. o.
Advanced World Transport a. s.
Pěkný – Unimex s. r. o.
101
Data získána z provedeného průzkumu PO – Proizvodsvennoje objedinenie – Výrobní sdružení 103 OAO – Otkrytoje akcionjernoje obščestvo – Veřejná akciová společnost 104 ODO – Obščestvi s dopolnitjeľnoj otvjetstvennostju – Společnost s rozšířenou odpovědností 105 SZAO – Sovmjestnoje zakrytoje akcionernoe obščestvo – Společná uzavřená akciová společnost 106 PTK – Promyšlenno-techničeskij kombinat – Průmyslově-technický závod 102
58
Agro CS
TOS Kuřim
AŽD Praha s. r. o.
Lamitek s. r. o.
Agro Spektrum s. r. o.
Leros s. r. o.
CTY GROUP a. s.
Magneton a. s.
Agrofert Holding a. s.
Mandík a. s.
DL Plast s. r. o.
Mavel a. s.
FANS
Moeller Elektrotechnika s. r. o.
Farmtec a. s.
Motorpal
FAVEA
Papcel a. s.
FB – Dent
Plzeňský Prazdroj a. s.
Fortex AGS
Pramet Tools s. r. o.
Frujo a. s.
Preiss s. r. o.
Hennlich Industrietechnik
Sklárny Bydžov
Hydroma s. r. o.
Sklostroj Trutnov CZ s. r. o.
Chemoprojekt a. s.
Strojírna Tábor s. r. o.
Info Business Centrum s. r. o.
Škoda Auto a. s.
Jesva s. r. o.
TEDOM s. r. o.
Karlovarské minerální vody a. s.
Temac a. s.
Keratech group a. s.
Tenez a. s.
Kopos Kolín a. s.
Trading Milavitsa – CZ s. r. o.
Kovofiniš KF s. r. o.
TRADO Holding a. s.
Kovosvit MAS a. s.
Trispo s. r. o.
KPB Intra s. r. o.
Unis s. r. o.
KPMG SAB
4.5. Současný stav spolupráce Běloruska a České republiky V této kapitole se budu věnovat spolupráci českých a běloruských subjektů z jejich vlastní perspektivy. Při zpracování těchto kapitol jsem
59
vycházela z dat, která mi subjekty poskytli v dotazníku (viz Příloha 6), který jsem jim odeslala k vyplnění.
4.5.1. Pohled běloruských partnerů na české obchodníky Velmi mne překvapilo, když se mé ankety z téměř 40 dotázaných zúčastnil pouze jeden respondent. V případě českých subjektů účast dosahovala 36 %. Jelikož subjekt, který se mi ozval, byl velmi ochotný, požádala jsem ho, aby mi pomohl vysvětlit, proč je přístup běloruských podnikatelů k dané problematice. Velmi mne překvapilo vysvětlení. Z pohledu běloruských subjektů (všeobecně platný pohled na věc v BLR) se valná většina jejich partnerů z ČR nechová způsobem, jakým by si seriozní spolupráci představovali. Začneme-li okrajově, co se týče zájmu o běloruskou kulturu a Bělorusko jako takové, můžeme se setkat se zkušeností, že Čeští partneři neprojevují dostatečný zájem, projevují-li ho vůbec. Což nevrhá dobré světlo. Bělorusové jsou překvapeni tím, že o reáliích ČR mají mnohdy širší znalosti než jejich partneři. Jako příklad mi bylo uvedeno, že mnohdy netušili, kdo je to Škvorecký nebo Hrabal. To mne mírně překvapilo, ale není to až tak neuvěřitelné. Přejdeme-li
k obchodnímu
jednání,
zde
jsou
nejčastější
špatné
zkušenosti s komunikací a dochvilnosti. Velmi často se stává, že český partner odpovídá na poštu s velkým zpožděním, někdy dokonce vůbec. Podobný problém se projevoval i při telefonování. Pokud partner přislíbil, že znovu zavolá, dost často se tak už nestalo. Ačkoli na nekonečné telefonáty si stěžují převážně čeští partneři, tak v tomto směru mají jisté výtky i Bělorusové. Stěžují si, že velmi často se během hovoru nemluví k věci a zájmy českých subjektů převažují nad zájmy běloruských partnerů. Jak už jsem zmínila výše, běloruští partneři si potrpí na dochvilnost. S lítostí však musí konstatovat, že to není nejsilnější stránka českých partnerů. 60
Velmi pravidelně se stává, že český partner na poslední chvíli volá a snaží se dohodnout změnu termínu schůzky a zdůvodňuje to spoustou výmluv. To Bělorusové nechtějí tolerovat a já s nimi souhlasím. Již několikrát bylo zmíněno, že jednání mohou být zdlouhavá, ale ne vždy je to vinou běloruských partnerů. I z jejich strany se totiž ozývá kritika na zdlouhavost jednání, která jsou většinou zakončena jen polovičatými řešeními, a bohužel se občas objevuje absence zájmu na řešení některých problémů. Obecně si Bělorusové stěžují na to, že pro většinu Čechů není mezi bývalým SSSR a současným Běloruskem rozdíl. Je načase si uvědomit, že RF, Ukrajina i Bělorusko, jsou rozdílné země s rozdílnými zvyky a svými specifiky. Proto je potřeba k nim tak přistupovat. Nerada bych zakončila tuto podkapitolu negativně. Samozřejmě, že Bělorusové mají i partnery, s kterými jsou spokojeni, ale podle všeho se jejich počet pohybuje na hranici 10 %. U těch však chválou nešetří a jsou velmi spokojeni s jejich jednáním a přístupem na vysoké úrovni. Bělorusové velmi obdivují naši kulturu, zvyky, památky a slavnosti k různým příležitostem. Byla jsem velmi mile překvapena rozsahem jejich znalostí o naší zemi a kultuře. Jejich zájem se nesoustřeďuje pouze na Prahu, ale i na mnohem menší města, jako je Znojmo a jeho vinobraní, nebo Český Krumlov a další.
4.5.2. Pohled českých firem na obchodní partnery z Běloruska V pohledu českých partnerů, se samozřejmě objevují jak kladné, tak negativní zkušenosti. Začněme tedy těmi negativními, abychom znovu mohli podkapitolu uzavřít pozitivně. Negativních zkušeností vesměs není mnoho a převažují ty pozitivní. Chci-li být objektivní, tak nic neopomenu. Čeští respondenti se občas setkávají s přemrštěnými požadavky na cenu díla. Ačkoli platební morálka v Čechách je
61
velmi dobrá, Češi se setkávají s požadavkem platby předem, což u nás není tak obvyklé. Objevují se i výtky ohledně minimální ochoty zaručit se za kvalitu. Co se týče státních zakázek, nejčastější problém vidí naši obchodníci v neustálém rušení a znovu vyhlašování tendrů. Není zde žádná záruka, že pokud se stanete vítězem, že zakázku skutečně získáte. V tomto směru je Bělorusko velmi nevyzpytatelné. Nad těmito negativy však vysoce převyšují pozitiva. Češi si velmi cení toho, že se Bělorusové snaží chovat tržně, i když jim to podmínky v zemi dost stěžují. Jejich dominantou je snaha vyhovět zákazníkovi. V případě, že získáte důvěru svého partnera, už vás nic neohrozí, před realizací úspěšného obchodu. Můžete se spolehnout, že uzavřená dohoda bude dodržena. Bělorusové jsou samozřejmě velmi hrdý národ a snaží se svému partnerovi ukázat všechny krásy, které Bělorusko nabízí, a kulturní vyžití, které je velmi kvalitní. Jeden z respondentů velmi pozitivně ocenil, že ho jeho partner pozval na fotbalové utkání Bělorusko – Česko v Minsku. Obecně Češi považují Bělorusko za velmi zajímavou zemi a oceňují čistotu, pořádek a bezpečnost v zemi.
4.6. Cestování do Běloruska107 Bělorusko a Česká republika mají mezi sebou vízovou povinnost, která platí od 1. 6. 2000. Pozitivní zprávou je, že byla zrušena povinnost pozvání pro vízum do 30 dní, která nadále platí pro delší pobyty (max. do 90 dní pobytu, kdy je nutná pozvánka zvací osoby či organizace. Podrobné informace o tarifech naleznete na oficiálních stránkách ZÚ Běloruska v Čechách. Při vjezdu do země budete vyzvání k vyplnění tzv. migrační karty, kterou budete dále potřebovat pro registraci cizích osob na oddělení cizinecké policie v místě přebývání. Registrace je povinná, pokud je váš pobyt delší než
107
Informace v této kapitole jsou čerpány z [23] str. 4-7 a vlastních zkušeností
62
tři dny a je vaší povinností se zaregistrovat nejpozději do tří pracovních dní108 od vstupu na území BLR. Pokud přebýváte v hotelu, registraci za vás vyřídí ubytovatel. Při
registraci
musíte
zároveň
předložit
potvrzení
o
uzavření
zdravotního pojištění. V současné době neexistuje žádná dohoda mezi českou a běloruskou pojišťovnou, proto je pojištění velmi často sjednáváno v areálu pasové kontroly, nebo záhy po příjezdu na místo přebývání. Pokud k vjezdu na území použijete osobní automobil, je vaší povinností vyplnit celní deklaraci. Poté budete vyzvání ke zřízení povolení na dočasný vjezd109 (viz Příloha 7), který se zřizuje v areálu hraničního přechodu. Je nutné mít originál osvědčení o registraci vozidla, řidičského průkazu a zelenou kartu. Pokud nejste majitelem vozidla, je nutností mít vystavenou a úředně potvrzenou plnou moc od majitele vozidla. Zároveň vám vznikne povinnost zaplacení poplatku za využívání běloruských silničních komunikací (viz Příloha 7). Cestovní ruch mezi Českou republikou a Běloruskem prakticky neexistuje. Nikde nejsou dostupné žádné statistiky pohybu turistů mezi těmito zeměmi. Důvodem může být nedostatečná propagace Běloruska. Na druhou stranu ani agentura CzechTourism nemá v Bělorusku zastoupení a nepropaguje tím pádem cestování Bělorusů do ČR. I přesto se objevil historicky první poznávací zájezd do Běloruska pořádaný českou cestovní kanceláří, který se má uskutečnit v červnu příštího roku (viz Příloha 8). Obecně se předpokládá, že vzrůstá zájem Běloruských obyvatel o zájezdy do ČR, jak to můžeme pozorovat např. v případě Rusů. Ovšem i z činnosti běloruských cestovních kanceláří lze usoudit, že se tento zájem zatím nijak výrazně neprojevuje na množství nabízených zájezdů.
108 109
V současné době probíhá jednání o prodloužení této lhůty na 5 dní. Dočasným vjezdem se rozumí doba maximálně tří měsíců.
63
Bělorusko rozhodně má co nabídnout. V Bělorusku jsou 4 objekty zapsány do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jedná se o Bělověžský prales (zapsáno do seznamu v r. 1979), Hrad Mir (2000), Geodetický oblouk Struveho (2005) a Zámek rodiny Radziwill Niasvizh (2005) 110. Jejich fotografie naleznete v Příloze 8. Bělorusko dál láká turisty na své hlavní město Minsk, na čistý vzduch a člověkem nedotčenou krajinu, ozdravnou a rekreační turistiku, agroturistiku a např. i oslavy Nového roku a Vánoc111. Málokdo ví, že v Bělorusku se narodil světoznámý polský spisovatel Adam Mickiewicz. Narodil se nedaleko městečka Novogrudek112. Další zajímavostí důležitou i pro českou historii je to, že v Bělorusku byl založen rod Jagellonců. Rod vznikl sňatkem litevského velkoknížete Jagella známého též jako Vladislav II. (71 let) a Sofie Holštýnské (17 let) na Hradě ve městě Lida (viz Příloha 8)113.
110
Zdroj: http://whc.unesco.org/en/statesparties/by Zdroj: http://www.czech.belembassy.org/cz/rb/new_page_119/ 112 Vlastní poznatek 113 Vlastní poznatek 111
64
Závěr Svou bakalářskou práci jsem zaměřila na kulturní a obchodní zvláštnosti Běloruské republiky. Chtěla jsem čtenáře přesvědčit, že ačkoli Bělorusko, Rusko, Ukrajina, Kazachstán a mnohé další země byly po dlouhou dobu součástí jednoho státu, kde panovala určitá kulturní a společenská pravidla, tak Bělorusko jako takové je samostatný stát, samostatný národ, který má s výše jmenovanými zeměmi mnohé společné, ale v mnohém se také liší. Zároveň věřím, že má práce dala čtenáři pochopit, že v České republice a v Bělorusku panuje zcela odlišné pracovní a podnikatelské prostředí a to samozřejmě ve velké míře formuje styl jednání v Bělorusku a je třeba na to brát ohled. Jak jsem již v úvodu naznačila, rozhodla jsem se aktivně spojit s ekonomickými subjekty, které mají zkušenosti s působením na Běloruském trhu. Byla jsem velmi mile překvapena vysokou mírou účasti českých respondentů a ochotou věnovat mi čas a poskytnout mi odpovědi, na otázky týkající se kulturních odlišností v běžných věcech i v obchodním jednání. Někteří respondenti byli natolik ochotni, že mi poskytli informace přesahující rámec dotazníku. Získané informace mi potvrdily domněnku o odlišnosti v obchodním jednání bývalých členských zemí Sovětského svazu. Největší rozdílnost se ukázala především v obchodním jednání. Pro shrnutí uvedu, že styl jednání Bělorusů není tak agresivní a emotivní, jako například v Ruské federaci. Také nevyužívá taktik, které jsou běžné v již zmiňovaném Rusku. Bělorusové jako partneři se vás při jednáních nebudou snažit zastrašit, nebudou na vás vyvíjet přílišný tlak, aby vás donutili snáze přistoupit na ústupky. Sice se setkáte s neochotou ustupovat z jejich strany, ale nakonec se určitě dohodnete ke spokojenosti obou stran. Na rozdíl od Rusů Bělorusové nejsou tak sebevědomí a v obchodním jednání jdou střední cestou mezi východním a západním stylem. Největší odlišnost od Ruské 65
federace lze pozorovat hlavně v taktikách. Provedený průzkum naprosto vyvrátil domněnku, že jsou v Bělorusku při jednání používány stejné taktiky jako v RF. Naopak taktiky nebyly pozorovány žádné. Dá se říci, že v tomto se Bělorusko velmi blíží západní Evropě. Co se týče běloruských respondentů, setkala jsem se s téměř nulovou odezvou na zaslanou anketu. Což významně omezilo možnosti mé práce. Dostala jsem jen jednu odpověď. Ovšem běloruský respondent byl velmi ochotný a vysvětlil mi tento jev. České subjekty obecně stále žijí v přežitku, že Bělorusko je zaostalá země a zřejmě se domnívají, že tak se to má i s jejími obyvateli. Proto obchodní jednání ve většině případů nejsou vedena lichotivým způsobem
a
české
subjekty,
podle
obecného
povědomí
podnikatelů
v Bělorusku, se nezřídka chovají povýšeně a nejednají s dostatečnou úctou. To se netýká jen samotných jednání, ale i domlouvání jednotlivých zakázek, vyřizování objednávek atp. I přes to všechno jsem od zúčastněného respondenta shledala, že Bělorusové mají Českou republiku rádi, na spolupráci s ní mají zájem a doufají ve zlepšení přístupu při obchodování. Chci zdůraznit, že čeští respondenti, kteří se zúčastnili mého průzkumu, v žádném případě nebudili tento výše popisovaný dojem. Domnívám se, že je to tím, že se aktivně zajímají o to, aby se spolupráce s Běloruskem zdokonalovala a dostala se na lepší úroveň. Pevně věřím, že má práce bude přínosem pro čtenáře, který se o danou problematiku zajímá. Zároveň doufám, že pomůže zlepšit a upevnit vztahy s naším tradičním obchodním partnerem.
66
Literatura Knihy [1] [2]
[3] [4] [5]
ŘEZNÍK, Miloš. Stručná historie států Bělorusko. 1. vydání. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-183-3. GULLOVÁ, Soňa, MÜLLEROVÁ, Františka. Mezinárodní obchodní a diplomatický protokol. 1. dotisk 1. vydání. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1021-7. ZAMYKALOVÁ, Miroslava. Mezinárodní obchodní jednání. 1. vydání. Praha: Professional publishing, 2003. ISBN 80-86419-28-2. HUTAROVÁ, Marcela, HUCL, Vladimír. Ruská obchodní korespondence. 2. vydání. Praha: Ekopress, 2002. ISBN 80-86119-49-1. HORVÁTOVÁ, Marie, HUTAROVÁ, Marcela. Ruská korespondence a jednání pro hospodářskou praxi. 1. vydání. Praha: Ekopress, 2001. IBSN 8086119-40-8
Internetové zdroje Oficiální weby [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17]
http://www.slovane.ic.cz - web o slovanských státech a národech http://www.zemepis.com - geografický portál http://www.president.gov.by – oficiální portál prezidenta Běloruské republiky http://www.businessinfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export http://www.sssr.cz – Maximatour http://www.nbrb.by – Národní banka Běloruska http://www.mzv.cz/minsk – Velvyslanectví České republiky v Minsku www.standardandpoors.com – Oficiální stránky ratingové společnosti Stahdard&Poors http://www.economy.gov.by – Oficiální portál Ministerstva ekonomiky Republiky Bělorusko http://www.czso.cz – Český statistický úřad http://www.mzv.cz – Ministerstvo zahraničních věcí České republiky http://whc.unesco.org/ - Oficiální portál UNESCO
Dokumenty stažené z internetu [18] http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=61915 [11. 11. 2010] – Prezentace „Bělorusko - obchodní partner s novými možnostmi [19] http://unctad.org/en/docs/wir2009_en.pdf - Světová investiční zpráva UNCTAD 2009
67
[20] http://www.unctad.org/en/docs/wir2010_en.pdf - Světová investiční zpráva UNCTAD 2010 [21] http://hdr.undp.org/en/media/HDR_2010_EN_Complete.pdf - Human Development Report 2010 [22] http://www.nbrb.by/statistics/BalPay/Comment/2009.pdf - Platební bilance Republiky Bělorusko pro rok 2009 [23] http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/belorusko-2010-10-01.pdf - Souhrnná teritoriální informace – Bělorusko [24] Souhrnná teritoriální informace – Bělorusko; byla dostupná do 29. 3. 2010
On-line články [25] http://www.adineo.cz/cs/reference/vyvoj-informacniho-systemu-is-sinpro/ [08. 11. 2010] – Softwarová společnosti Adineo [26] http://www.novinky.cz/ekonomika/157865-belorusko-devalvovalo-menujeji-kurz-spadl-o-20-procent.html [2. 1. 2009] - novinky.cz [27] http://www.mediafax.cz/ekonomika/3065068-Podepsano-RuskoBelorusko-a-Kazachstan-vytvorily-celni-unii [5. 7. 2010] - Mediafax [28] http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040813024 [7. 5. 2010] – Časopis COT Buseiness [29] http://www.mpo.cz/dokument68093.html [6. 1. 2010] - Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky [30] http://hn.ihned.cz/c1-14121370-belorusko-dobry-obchod-udelate-v-saune [19. 3. 2004] - Portál Hospodářských novin
Jiné zdroje [31] Přednášky a cvičení předmětu 2MO303 Mezinárodní obchodní jednání a protokol, LS 2007/2008 [32] Cvičení předmětu 2RU363 Ruština v mezinárodních studiích I., ZS 2009/2010 [33] Cvičení předmětu 2RU364 Ruština v mezinárodních studiích II., LS 2009/2010 [34] Konzultace s obchodním radou Běloruské republiky Andreiem Strachko
68
Seznam tabulek Tabulka 1 Oficiální kurzy zahraničních měn k 25. 10. 2010 ................................................. 12 Tabulka 2 Rozdělení EČO v jednotlivých odvětvích ekonomiky.......................................... 14 Tabulka 3 Podíl jednotlivých odvětví na HDP ...................................................................... 16 Tabulka 4 Vývoj toku přímých zahraničních investic v Bělorusku ....................................... 33 Tabulka 5 Komoditní struktura českého vývozu a dovozu do BLR za rok 2009 v % ........... 57 Tabulka 6 Vývoj počtu malých a středních podniků v letech 2000 - 2009 ........................... 77 Tabulka 7 Rozdělení zaměstnaných obyvatel podle formy vlastnictví zaměstnavatele v letech 1995 – 2009 v %................................................................................................ 77 Tabulka 8 Rozdělení maloobchodního obratu podle formy vlastnictví podniku v letech 1995 – 2009 v % ............................................................................................................ 78
69
Seznam grafů a obrázků Graf 1 Vývoj zahraničního obchodu v období 1995 – 2009 (mil. USD) ............................... 26 Graf 2 Struktura zahraničního obchodu dle jednotlivých odvětví pro rok 2009 ................... 27 Graf 3 Vývoj zahraničního obchodu ČR a Běloruska v letech 1999 – 2009 v mld. CZK ..... 56
Obrázek 1 Poloha Běloruska v Evropě .................................................................................. 72 Obrázek 2 Mapa Běloruska .................................................................................................... 73 Obrázek 3 Správní členění Běloruska .................................................................................... 73 Obrázek 4 Státní vlajka Běloruska ......................................................................................... 74 Obrázek 5 Státní znak Běloruska ........................................................................................... 74 Obrázek 6 Běloruské bankovky ............................................................................................. 75 Obrázek 7 Povolení pro dočasný vjezd vozidla na území Běloruska .................................... 90 Obrázek 8 Doklad o zaplacení poplatku za využívání běloruských silničních komunikací .. 90 Obrázek 9 Bělověžský prales ................................................................................................. 92 Obrázek 10 Bělověžští zubři .................................................................................................. 92 Obrázek 11 Hrad Mir ............................................................................................................. 93 Obrázek 12 Geodetický oblouk Struveho .............................................................................. 93 Obrázek 13 Hrad Lida ............................................................................................................ 94 Obrázek 14 Lida – Hradní věž ............................................................................................... 94 Obrázek 15 Minsk – Národní knihovna ................................................................................. 95 Obrázek 16 Ostrov slz na Troickém předměstí ...................................................................... 95 Obrázek 17 Tradiční řemesla - slaměné panenky .................................................................. 96 Obrázek 18 Běloruská pohostinnost a stolování .................................................................... 96
70
Seznam příloh Příloha 1 Geografické umístění Běloruska ................................................................ 72 Příloha 2 Státní symboly ............................................................................................ 74 Příloha 3 Běloruská měna .......................................................................................... 75 Příloha 4 Maloobchod v Bělorusku............................................................................ 77 Příloha 5 Transliterace azbuky ................................................................................... 79 Příloha 6 Dotazníky.................................................................................................... 80 Příloha 7 Cestování autem ......................................................................................... 90 Příloha 8 Turistika ...................................................................................................... 91
71
Přílohy Příloha 1 Geografické umístění Běloruska Obrázek 1 Poloha Běloruska v Evropě
Zdroj: http://by.rusroads.ru/content/doc67.html
72
Obrázek 2 Mapa Běloruska
Zdroj: http://www.maps.com/ref_map.aspx?cid=694,722,734,968&pid=11919&nav=MS
Obrázek 3 Správní členění Běloruska
Zdroj: http://mapsof.net/belarus/static-maps/png/belarus-provinces-english
73
Příloha 2 Státní symboly Obrázek 4 Státní vlajka Běloruska
Zdroj: http://www.president.gov.by/press29025.html#doc
Obrázek 5 Státní znak Běloruska
Zdroj: http://www.president.gov.by/press29025.html#doc
74
Příloha 3 Běloruská měna Obrázek 6 Běloruské bankovky
75
Zdroj: http://www.sssr.cz/plugins.php?name=News&op=category&cid=233
76
Příloha 4 Maloobchod v Bělorusku Tabulka 6 Vývoj počtu malých a středních podniků v letech 2000 - 2009
rok
Počet malých a středních podniků
Meziroční změna [%]
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
28 310 27 768 29 044 30 987 32 824 33 094 37 660 51 240 67 991 77 402
X - 1,91 + 4,60 + 6,69 + 5,93 + 0,82 + 13,80 + 36,06 + 32,69 + 13,84
Zdroj: http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/small_annual1.php a vlastní výpočet
Tabulka 7 Rozdělení zaměstnaných obyvatel podle formy vlastnictví zaměstnavatele v letech 1995 – 2009 v %
rok
1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
státní
soukromé
59,5 57,2 57,1 55,0 52,8 52,3 51,8 51,2 20,7 49,9 47,3
z toho smíšené se zahraniční účastí
40,1 42,4 42,3 44,1 46,2 46,5 46,9 47,4 47,8 47,5 51,1
Zdroj: http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/labor.php
77
0,5 1,4 1,6 1,8 2,2 2,5 2,5 2,7 2,8 3,2 3,2
zahraniční
0,1 0,4 0,6 0,9 1,0 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,6
Tabulka 8 Rozdělení maloobchodního obratu podle formy vlastnictví podniku v letech 1995 – 2009 v %
rok
1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
státní
soukromé
37,6 24,9 21,2 20,4 18,4 16,9 15,8 15,4 15,0 14,7 14,5
z toho smíšené se zahraniční účastí
62,1 74,3 77,4 78,0 79,8 81,2 81,9 81,5 81,9 81,9 81,9
Zdroj: http://belstat.gov.by/homep/ru/indicators/trade.php
78
16,1 13,9 12,2 11,0 10,2 10,3 9,7 9,9 9,7 9,5 9,8
zahraniční
0,3 0,8 1,4 1,6 1,8 1,9 2,3 3,1 3,1 3,4 3,6
Příloha 5 Transliterace azbuky а-a
р-r
б-b
с-s
в-v
т-t
г-g
у-u
д-d
ф-f
е - e, je114
х - h, kh
ё - o, jo115
ц - c, ts
ж - zh, zj
ч - ch, tch
з-z
ш - sh
и-i
щ - sch, shch
й - j, i
ы-y
к-k
ь - j (nebo se vynechává)
л-l
э-e
м-m
ю - ju, iu
н-n
я - ja, ia
о-o
ъ - (vynechává se)
п-p
кс - ks, x
Zdroj: [4] str. 15
114 115
Na začátku slova, po samohláskách a po tvrdém (ъ ) a měkkém znaku (ь). Na začátku slova, po samohláskách a po tvrdém (ъ ) a měkkém znaku (ь).
79
Příloha 6 Dotazníky Dotazník zaslaný českým subjektům 1, Navázání kontaktů Jak jste našli svého běloruského obchodního partnera? Prostřednictvím zastupitelského úřadu Pomocí organizace podporující zahraniční obchod. Jaké? Klepněte sem a zadejte text. Na veletrhu. Jakém? Klepněte sem a zadejte text. Jinak: Klepněte sem a zadejte text. 2, Navazování vztahů •
Jakým způsobem probíhalo užší navázání vztahů? Cítili jste nějakou kulturní odlišnost v jednotlivých krocích seznámení, který Vás překvapil? Nějaký rozdíl oproti jednání s tuzemskými partnery? Klepněte sem a zadejte text. • Jak probíhalo seznámení, výměna vizitek (byly něčím odlišné od běžně používaných v ČR)? Klepněte sem a zadejte text. • Vypozorovali jste něco specifického ohledně kultury obdarovávání? Klepněte sem a zadejte text. • Jakým předmětem Vás Váš partner obdaroval? Klepněte sem a zadejte text. • Co jste si jako pozornost připravili vy? Klepněte sem a zadejte text. • Pokud Vaše setkání probíhalo v restauračním zařízení, co zvláštního jste vypozorovali na způsobu stolování? Klepněte sem a zadejte text. • Podávaly se alkoholické nápoje? Jaké? Klepněte sem a zadejte text. • Jakým pokrmem Vás Váš obchodní partner pohostil? Nějaký pokrm, který byl prohlášen za typicky běloruský, tradiční? Klepněte sem a zadejte text. • Nějaké další postřehy: Klepněte sem a zadejte text. 3, Obchodní jednání •
Jak jste se připravovali na jednání s partnerem? (Vyhledání informací o partnerovi, společnosti, výrobku, atp.) Klepněte sem a zadejte text. •
Zaznamenali jste něco zajímavého na stylu korespondence? Lišila se něčím od toho, na co jste zvyklí v ČR? Klepněte sem a zadejte text. 80
• Odlišuje se něčím styl telefonování od toho, na co jste zvyklí s českými partnery? Klepněte sem a zadejte text. • Jakým jazykem jste jednali? Využili jste služeb překladatele? Klepněte sem a zadejte text. • Jak byste popsali průběh obchodních jednání? V jakém prostředí probíhala (kancelář, restaurace, u partnera doma atd.)? Byl partner dochvilný? Atp. Klepněte sem a zadejte text. • Cítili jste při obchodním jednání ze strany partnera nějakou taktiku? Např. Výmluvy na omezené pravomoci jednajícího s tím, že nemůže sám bez porady s nadřízeným učinit konečné rozhodnutí. Vytasení se s přemrštěnými požadavky, aby následně ústupky vypadaly velkoryse a vedli k ústupkům z Vaší strany. Požadavek vznesený na poslední chvíli, kdy se zdá vše již dohodnuto. Snaha Vás, jako „protivníka“, znervóznit a jednání znepříjemnit a donutit Vás tak k ústupkům. Cílem taktiky je výsledek jednání „vítězství-prohra“. •
Další: Klepněte sem a zadejte text. Jaké prvky jsou podle Vás typické pro styl jednání Běloruského partnera? Ceremoniálnost Byrokratická náročnost Dlouhá rozvláčná jednání
•
Další: Klepněte sem a zadejte text. Jakým způsobem Váš obchodní partner přistupuje ke smluvním podmínkám. - Dodací lhůty: Klepněte sem a zadejte text. - Platební disciplína: Klepněte sem a zadejte text. - Reklamace: Klepněte sem a zadejte text. - Další: Klepněte sem a zadejte text.
Měli jste s běloruským partnerem, nebo při obchodním styku v Bělorusku obecně nějaký problém? Negativní zkušenost? Ne Ano Pokud ano, jakou? Klepněte sem a zadejte text. Je naopak něco pozitivního, co Vás na partnerovi, či obchodním jednání v Bělorusku ocenili? Ne Ano Pokud ano, co? Klepněte sem a zadejte text.
81
Dotazník zaslaný běloruským subjektům 1, Создание контактов Как Вы нашли своего Чешского торгового партнёра? Посредством Посольства. Посредством организации поддерживающей заграничную торговлю. Какой? Щёлкните сюда и введите текст. На ярмарке. Какой? Щёлкнтите сюда и введите текст. Другим способом: Щёлкните сюда и введите текст. 2, Способ отношений •
Каким способом проходило установление узких отношений? Почувствовали Вы какое-либо культурное различие при этом процессе, которое Вас удивило? Заметили Вы какую-либо разницу в переговорах с чешскими партнёрами? Щёлкните сюда и введите текст • Заметили вы что-то интересное в обычае дарение подарков своим торговым партнёрам? Щёлкните сюда и введите текст • Какой подарок вы подарили своему партнёру? Щёлкните сюда и введите текст • Что ваш партнёр подарил Вам? Щёлкните сюда и введите текст • Происходили ли Ваши переговоры в ресторане, заметили Вы что-то интересное на обычаях введения Ваших партнёров за столом? Щёлкните сюда и введите текст. • Подавались при переговорах в ресторане алкогольные напитки? Какие? Щёлкните сюда и введите текст. • Каким традиционным блюдом Вы угостили своего чешского партнёра? Щёлкните сюда и введите текст • Какие-то другие познания об культуре ваших партнёров: Щёлкните сюда и введите текст 3, Коммерческие переговоры •
Как Вы подготовлялись на переговоры с Вашим партнёром? (Поиск информации об Вашем партнёре, компании, продукте итп.) Щёлкните сюда и введите текст • Заметили Вы какую-то разницу в корреспонденции с Вашим Чешским партнёром от корреспонденции с коллегами в Белоруссии? Щёлкните сюда и введите текст. • Заметили Вы какую-то разницу в коммерческих звонках с ЧР партнёром? Щёлкните сюда и введите текст. • На каком языке вы вели переговоры? Щёлкните сюда и введите текст. • Пользовались Вы услугами переводчика? 82
Щёлкните сюда и введите текст. • Как Вы описали бы процесс деловых переговоров? В каком окружении происходили переговоры (офисе, ресторан, у партнёра дома итп.)? Был партнёр пунктуальный, или опаздывал на встречу? Итд. Щёлкните сюда и введите текст. •
Каким способом Ваш партнёр подходит к условиям контракта. - Срок поставки: Щёлкните сюда и введите текст. - Платежная дисциплины: Щёлкните сюда и введите текст. - Рекламации: Щёлкните сюда и введите текст. - Другие: Щёлкните сюда и введите текст.
Была ли у вас какая-то проблема при переговорах с Вашим Чешским партнёром, или при коммерческих отночениях с Чехией в целом? Какой-то отрицательный опыт? Нет Да Если Вы ответили положительно, какой был ваш опыт конкретно? Щёлкните сюда и введите текст. Наоборот есть что-то положительного, что Вы на Вашем Чешском партнёре или на коммерческих отношениах с Чехией в целом положительно оценили? Нет Да Если Вы ответили положительно, какой был Ваш опыт конкретно? Щёлкнице сюда и введите текст.
83
Příklad vyplněného dotazníku 1 1, Navázání kontaktů Jak jste našli svého běloruského obchodního partnera? Prostřednictvím zastupitelského úřadu Pomocí organizace podporující zahraniční obchod. Jaké? Klepněte sem a zadejte text. Na veletrhu. Jakém? Odborný veletrh v Německu Jinak: Klepněte sem a zadejte text. 2, Navazování vztahů • Jakým způsobem probíhalo užší navázání vztahů? Cítili jste nějakou kulturní odlišnost v jednotlivých krocích seznámení, který Vás překvapil? Nějaký rozdíl oproti jednání s tuzemskými partnery? Kultura je jiná než u nás, např. ve stolování, návštěva divadla. • Jak probíhalo seznámení, výměna vizitek (byly něčím odlišné od běžně používaných v ČR)? Ne, normálním způsobem. • Vypozorovali jste něco specifického ohledně kultury obdarovávání? Ne, nic. • Jakým předmětem Vás Váš partner obdaroval? Obrázkem města • Co jste si jako pozornost připravili vy? Hodinky • Pokud Vaše setkání probíhalo v restauračním zařízení, co zvláštního jste vypozorovali na způsobu stolování? Dosti odlišné od našeho • Podávaly se alkoholické nápoje? Jaké? Ano, vodka. • Jakým pokrmem Vás Váš obchodní partner pohostil? Nějaký pokrm, který byl prohlášen za typicky běloruský, tradiční? Bramborák se smetanou • Nějaké další postřehy: Jiný druh polévky 3, Obchodní jednání • Jak jste se připravovali na jednání s partnerem? (Vyhledání informací o partnerovi, společnosti, výrobku, atp.) Ano, tak jak píšete. • Zaznamenali jste něco zajímavého na stylu korespondence? Lišila se něčím od toho, na co jste zvyklí v ČR? Myslím si, že jsou partneři dosti odborně na výši • Odlišuje se něčím styl telefonování od toho, na co jste zvyklí s českými partnery? Na počátku velice zdvořilé pozdravení. • Jakým jazykem jste jednali? Využili jste služeb překladatele? Ruština. Jen částečně v úvodních kontraktech. • Jak byste popsali průběh obchodních jednání? V jakém prostředí probíhala (kancelář, restaurace, u partnera doma...)? Byl partner dochvilný? Atp. Ano, dochvilný, na firmách společná jednání se zákazníky • Cítili jste při obchodním jednání ze strany partnera nějakou taktiku? Např. 84
Výmluvy na omezené pravomoci jednajícího s tím, že nemůže sám bez porady s nadřízeným učinit konečné rozhodnutí. Vytasení se s přemrštěnými požadavky, aby následně ústupky vypadaly velkoryse a vedli k ústupkům z Vaší strany. Požadavek vznesený na poslední chvíli, kdy se zdá vše již dohodnuto. Snaha Vás, jako „protivníka“, znervóznit a jednání znepříjemnit a donutit Vás tak k ústupkům. Cílem taktiky je výsledek jednání „vítězství-prohra“. •
Další: Vždy to bylo v souladu s naší vizí. Jaké prvky jsou podle Vás typické styl jednání Běloruského partnera? Ceremoniálnost Byrokratická náročnost Dlouhá rozvláčná jednání
•
Další: Klepněte sem a zadejte text. Jakým způsobem Váš obchodní partner přistupuje ke smluvním podmínkám. - Dodací lhůty: Klepněte sem a zadejte text. - Platební disciplína: Klepněte sem a zadejte text. - Reklamace: Klepněte sem a zadejte text. - Další: Vše se řídí podepsaným kontraktem
Měli jste s běloruským partnerem, nebo při obchodním styku v Bělorusku obecně nějaký problém? Negativní zkušenost? Ne Ano Pokud ano, jakou? Okradli mě na hotelu při zamknutém pokoji, kdy jsem se nacházel ve sprše. Hrozná procedura na policii. Je naopak něco pozitivního, co Vás na partnerovi, či obchodním jednání v Bělorusku ocenili? Ne Ano Pokud ano, co? Návštěva fotbalového utkání Bělorusko Česko v Minsku.
85
Příklad vyplněného dotazníku 2 1, Navázání kontaktů Jak jste našli svého běloruského obchodního partnera? Prostřednictvím zastupitelského úřadu Pomocí organizace podporující zahraniční obchod. Jaké? Klepněte sem a zadejte text. Na veletrhu. Jakém? Klepněte sem a zadejte text. Jinak: Reference společnosti u dodavatele pro našeho běloruského partnera 2, Navazování vztahů • Jakým způsobem probíhalo užší navázání vztahů? Cítili jste nějakou kulturní odlišnost v jednotlivých krocích seznámení, který Vás překvapil? Nějaký rozdíl oproti jednání s tuzemskými partnery? Byl jsem přizván na návštěvu do Běloruska a proběhla přátelská osobní jednání. Odlišnost existuje, jsou bezprostřední, jednání jsou osobní a rádi Vás pozvou do rodiny. Jednání nejsou striktně o byznysu, všemu se věnuje více času. • Jak probíhalo seznámení, výměna vizitek (byly něčím odlišné od běžně používaných v ČR)? Jakmile poznají, že jste pro ně zajímavý a máte co nabídnout, mají zájem. Vizitky a vše je jak u nás. • Vypozorovali jste něco specifického ohledně kultury obdarovávání? Vždy je nutno donést nějaký osobní dar. • Jakým předmětem Vás Váš partner obdaroval? Vždy Vám nezapomenou dát láhev vodky nebo koňaku. • Co jste si jako pozornost připravili vy? Tradiční české výrobky – sklo, porcelán, Becherovku, knihu o Praze nebo Čechách, luxusní pouzdra na vizitky, prezentace vaší firmy. • Pokud Vaše setkání probíhalo v restauračním zařízení, co zvláštního jste vypozorovali na způsobu stolování? Vysoká kultura stolování v lepších restauracích, nutno přijmout a komunikovat. • Podávaly se alkoholické nápoje? Jaké? Vodka, koňak, šampaňské v hojné míře. • Jakým pokrmem Vás Váš obchodní partner pohostil? Nějaký pokrm, který byl prohlášen za typicky běloruský, tradiční? Jídla jako v Polsku, nevybavuji si výjimečná jiná jídla. Tradiční polévky atd. • Nějaké další postřehy: Jsou vždy společenští a najdou si na Vás čas, musíte i vy nabídnout a vaše náklady drinky atd. musí cítit, že je berete za VIP 3, Obchodní jednání • Jak jste se připravovali na jednání s partnerem? (Vyhledání informací o partnerovi, společnosti, výrobku, atp.) Na obchodní jednání musíte dojít velmi precizně a luxusně oblečeni, i oni toto dodržují a očekávají. Není přípustné sportovní oblečení atd. Očekávají, že ze západu je vše lepší, je vhodné působit jako autorita. • Zaznamenali jste něco zajímavého na stylu korespondence? Lišila se něčím od toho, na co jste zvyklí v ČR? Očekávají velmi precizní informace, nesmíte je podvést nebo dodat nekvalitu. 86
• Odlišuje se něčím styl telefonování od toho, na co jste zvyklí s českými partnery? K nectnostem patří dlouhé telefonáty, hlavně pres Skype (i hodinové). • Jakým jazykem jste jednali? Využili jste služeb překladatele? Je vhodné znát ruský jazyk. • Jak byste popsali průběh obchodních jednání? V jakém prostředí probíhala (kancelář, restaurace, u partnera doma...)? Byl partner dochvilný? Atp. Jednání jsou dlouhá, dochvilnost není silná stránka, na místo jednání nemají vyhraněné požadavky. • Cítili jste při obchodním jednání ze strany partnera nějakou taktiku? Např. Výmluvy na omezené pravomoci jednajícího s tím, že nemůže sám bez porady s nadřízeným učinit konečné rozhodnutí. Vytasení se s přemrštěnými požadavky, aby následně ústupky vypadaly velkoryse a vedli k ústupkům z Vaší strany. Požadavek vznesený na poslední chvíli, kdy se zdá vše již dohodnuto. Snaha Vás, jako „protivníka“, znervóznit a jednání znepříjemnit a donutit Vás tak k ústupkům. Cílem taktiky je výsledek jednání „vítězství-prohra“. •
Další: nevybavuji si nějaké obchodní triky, jen běžné obchodní strategie. Jaké prvky jsou podle Vás typické styl jednání Běloruského partnera? Ceremoniálnost Byrokratická náročnost Dlouhá rozvláčná jednání
•
Další: Klepněte sem a zadejte text. Jakým způsobem Váš obchodní partner přistupuje ke smluvním podmínkám. - Dodací lhůty: Jako dodavatel musíte dodržovat termíny. - Platební disciplína: Relativně dost dobrá. - Reklamace: běžné. - Další: Je stále tlak na nízké ceny.
Měli jste s běloruským partnerem, nebo při obchodním styku v Bělorusku obecně nějaký problém? Negativní zkušenost? Ne Ano Pokud ano, jakou? Okradli mě na hotelu při zamknutém pokoji, kdy jsem se nacházel ve sprše. Hrozná procedura na policii. Je naopak něco pozitivního, co Vás na partnerovi, či obchodním jednání v Bělorusku ocenili? Ne Ano Pokud ano, co? Dodržují dohody. 87
Příklad vyplněného dotazníku 3 1, Создание контактов Как Вы нашли своего Чешского торгового партнёра? Посредством Посольства. Посредством организации поддерживающей заграничную торговлю. Какой? Щёлкните сюда и введите текст. На ярмарке. Какой? Щёлкнтите сюда и введите текст. Другим способом: Это было более 10 лет назад, знакомство состоялось на выставке в Москве.Точного названия выставки не помню но это было связано с хранением нефтепродуктов сервисом и оборудованием для автозаправочных станций.. 2, Способ отношений • Каким способом проходило установление узких отношений? Почувствовали Вы какое-либо культурное различие при этом процессе, которое Вас удивило? Заметили Вы какую-либо разницу в переговорах с чешскими партнёрами? За весь период моих переговоров я заметил мало знание и интерес к культуре и особенностям Беларуси. В процессе переговоров партнерами произносилось много общих фраз и почти не принималось конкретных решений • Заметили вы что-то интересное в обычае дарение подарков своим торговым партнёрам? НИЧЕГО. Несколько раз мы обменивались подарками. • Какой подарок вы подарили своему партнёру? C нашей стороны это были изделия из соломки и льна (традиционные изделия народных промыслов ) и беларуская гарэлка (это беларуская водка). • Что ваш партнёр подарил Вам? Kалендари ручки с их рекламной символикой. Однажды директор чешского предприятия подарил нам 2 бутылки моравского вина. Это был моравский рислинг средней категории НО МЕНЬШЕ ВСЕГО В МОИХ ОТНОШЕНИЯХ С ПАРТНЕРАМИ МЕНЯ ИНТЕРЕСОВАЛИ ПОДАРКИ. • Происходили ли Ваши переговоры в ресторане, заметили Вы что-то интересное на обычаях введения Ваших партнёров за столом? Происходили и в Чехии и в Беларуси. Ничего необычного ни с нашей ни с чешской стороны. • Подавались при переговорах в ресторане алкогольные напитки? Какие? Каждый заказывал тот напиток который он предпочитает. • Каким традиционным блюдом Вы угостили своего чешского партнёра? В Беларуси Чехам понравилась смажанка – тушеное мясо с овощами приготовленное в горшочках • Какие-то другие познания об культуре ваших партнёров: В процессе моих переговоров я заметил что я больше своих партнеров знаю о чешской литературе чем они. К МОЕМУ УДИВЛЕНИЯ ОНИ НЕ ЗНАЛИ КТО ТАКОЙ ГРАБАЛ ШКВОРЕЦКИ ВИВЕГ 3, Коммерческие переговоры 88
•
Как Вы подготовлялись на переговоры с Вашим партнёром? (Поиск информации об Вашем партнёре, компании, продукте итп.) Я ЗНАЛ ЕГО ПРОДУКЦИЮ ВСТРЕЧАЛ ЕЕ НА АЗС • Заметили Вы какую-то разницу в корреспонденции с Вашим Чешским партнёром от корреспонденции с коллегами в Белоруссии? Заметил Партнеры очень медленно отвечали на наши письма а случалось вообще ничего не отвечали. • Заметили Вы какую-то разницу в коммерческих звонках с ЧР партнёром? Не обязательно перезванивали часто по телефону говорили ни о чем и ничего не решали когда речь шла о наших интересах их личные интересы преобладали. • На каком языке вы вели переговоры? На русском (на плохом русском беларуски они не знали вообще) и на чешском. • Пользовались Вы услугами переводчика? Нет • Как Вы описали бы процесс деловых переговоров? В каком окружении происходили переговоры (офисе, ресторан, у партнёра дома итп.)? Был партнёр пунктуальный, или опаздывал на встречу? Итд. Всегда тягучие переговоры половинчатые решения или отсутствие решений переговоры в офисах почти никто не был пунктуальным всегда опоздания звонки с переносом времени встреч и пустые отговорки . • Каким способом Ваш партнёр подходит к условиям контракта. - Срок поставки: постоянно срывает или слезно просит перенести сроки все очень ненадежно. - Платежная дисциплины: необязательность неаккуратность . - Рекламации: гарантийное обслуживание нулевое постоянные проблемы . - Другие: полная беспомощность менеджмента старшего звено несмотря на то что это частная форма собственности и управляющий персонал работает по контрактам с весьма достойной оплатой. Была ли у вас какая-то проблема при переговорах с Вашим Чешским партнёром, или при коммерческих отночениях с Чехией в целом? Какой-то отрицательный опыт? Нет Да Если Вы ответили положительно, какой был ваш опыт конкретно? Постоянно создают проблемы никак не могут понять что Беларусь и Чехия – это совершенно разные условия работы не помимание или нежелание понимания что СССР когда то был один а Россия Украина и Беларусь – это совершенно различные а культура беларусов – это совсем не тоже самое что России или Украины Наоборот есть что-то положительного, что Вы на Вашем Чешском партнёре или на коммерческих отношениах с Чехией в целом положительно оценили? Нет Опыт с чешскими партнерами почти весь отрицательный за исключением 2 – 3 фирм Одна из них особенно достойная со всеми высокими стандартами Да Если Вы ответили положительно, какой был Ваш опыт конкретно? Щёлкнице сюда и введите текст. 89
Příloha 7 Cestování autem Obrázek 7 Povolení pro dočasný vjezd vozidla na území Běloruska
Zdroj: Vlastní materiál Obrázek 8 Doklad o zaplacení poplatku za využívání běloruských silničních komunikací
Zdroj: Vlastní materiál
90
Příloha 8 Turistika Historicky první nabízený zájezd do Běloruska
Zdroj: Katalog zájezdů CK MAYER & CROCUS s. r. o. pro rok 2011 str. 47
91
Obrázek 9 Bělověžský prales
Zdroj: http://bp21.org.by/ru/index_old.html Obrázek 10 Bělověžští zubři
Zdroj: http://www.wigry.win.pl/parki/bpn/bpn_ru2.htm
92
Obrázek 11 Hrad Mir
Zdroj: http://www.flickr.com/photos/11114950@N06/2825148266/ Obrázek 12 Geodetický oblouk Struveho
Zdroj: http://world_heritage.jaxa.jp/en/search/detail.php?froml=date&from=date&id=382
93
Obrázek 13 Hrad Lida
Zdroj: http://lida.by/city/46/46/doc/62.html Obrázek 14 Lida – Hradní věž
Zdroj: Vlastní archiv
94
Obrázek 15 Minsk – Národní knihovna
Zdroj: Vlastní archiv Obrázek 16 Ostrov slz na Troickém předměstí
Zdroj: Vlastní archiv
95
Obrázek 17 Tradiční řemesla - slaměné panenky
Zdroj: Vlastní archiv Obrázek 18 Běloruská pohostinnost a stolování
Zdroj: Vlastní archiv
96
