Obchod se ženami v romských komunitách
Závěrečná zpráva z projektu Lidská práva v praxi – prevence obchodování se ženami v romských komunitách
La Strada ČR, o.p.s. P.O. Box 305 Praha 1 Tel./fax 00420 222 721 810
[email protected] www.strada.cz koordinátorka projektu Petra Kutálková
OBSAH OBSAH___________________________________________________________________ ÚVOD ___________________________________________________________________ OBCHOD S LIDMI ___________________________________________________________ SITUACE V ROMSKÝCH KOMUNITÁCH V ČESKÉ REPUBLICE _____________________________
Kumulace rizikových faktorů pro obchod s lidmi v romské komunitě ________________ ZPRÁVA Z PROJEKTU ________________________________________________________ Možnosti a limity získávání informací o obchodování s lidmi ______________________ Informovanost o problematice obchodování s lidmi _____________________________ Situace obchodování s lidmi v lokalitách ______________________________________
2 3 3 4 4 6 6 7 7
Romské ženy ze Slovenska _____________________________________________________ 8 Romské ženy z České republiky _________________________________________________ 9
Situace v lokalitách _____________________________________________________ 10 Prostředí prostituce __________________________________________________________ Migrace za prací ____________________________________________________________ Působení skupin organizovaného zločinu _________________________________________ Domácí násilí _______________________________________________________________ Nucená práce_______________________________________________________________ Lichva_____________________________________________________________________
10 11 11 11 12 12
Možnosti prevence a šíření informací _______________________________________ 12 Prevenční setkání s romskými ženami a dívkami ___________________________________ 12 Setkání s pracovníky a pracovnicemi pomáhajích profesí _____________________________ 13
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ _____________________________________________________ 13 PŘÍLOHY:________________________________________________________________ 15
2
ÚVOD Díky podpoře OSF/ OSI Budapest realizovala La Strada ČR v období březen 2003 - březen 2004 projekt Lidská práva v praxi - prevence obchodu se ženami v romské komunitě. Pro realizaci specificky zaměřeného projektu jsme se rozhodli především ze dvou důvodů: opakovaná přítomnost romských klientek mezi klientkami La Strady a kumulace rizikových faktorů pro obchod s lidmi (OSL) v sociálně vyloučených lokalitách, které obývají především Romové. Jedním z cílů projektu bylo hledat a testovat další možné efektivní způsoby k předávání informací o rizicích obchodování a možnostech pomoci obětem právě této cílové skupině. Projekt byl rovněž veden snahou v maximální míře respektovat kulturní a sociální specifika romských komunit. V rámci problematiky obchodování s lidmi jsme se zaměřovali primárně na situaci žen. Projekt byl pilotně realizován ve třech regionech - Ostravsko, Ústecký kraj a Praha. V rámci projektu byly získávány informace týkající se rizikových faktorů a případů obchodování romských žen, na základě kterých byla napsána tato zpráva. Jedná se zejména o informace zjištěné během mapování situace v jednotlivých lokalitách; tyto informace jsou doplněny o analýzu případů romských klientek La Strady a o údaje z dalších zdrojů. Posláním La Strada ČR, o.p.s. je kromě poskytování sociálních služeb obětem obchodování a prevence tohoto jevu, cíleně šířit informace problému OSL a otevírat diskusi, která směřuje ke společenské změně. V rámci těchto cílů bychom chtěli upozornit odbornou i laickou veřejnost na existenci a rizika obchodování s lidmi, jehož obětmi jsou také romské ženy. Je nutné mít na paměti, že obchod s lidmi je závažným porušováním lidských práv.
OBCHOD S LIDMI Po roce 1989 obchod s lidmi, jehož obětí byly ženy ze střední a východní Evropy, výrazně vzrostl. V současnosti je známé, že se Česká republika stala nejen zemí původu obětí, ale i zemí cílovou a tranzitní. Oficiální statistiky, které by přesně zachycovaly situaci obchodu se ženami v ČR, lze jen těžko vytvořit. Jedním z důvodů je fakt, že se obchod s lidmi odehrává v ilegalitě. Podle informací z policejních zdrojů i od pracovníků terénních programů lze usuzovat na to, že se pouze malá část obchodovaných žen dostane do kontaktu s policií či podpůrnou organizací. (Je nutné zdůraznit, že obchod se ženami není možné ztotožňovat pouze s prostitucí, ilegální migrací do sexuálního průmyslu či převaděčstvím obecně.) La Strada používá definici obchodu s lidmi podle Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s osobami, zejména ženami a dětmi, který doplňuje konvenci Spojených národů o boji proti mezinárodní organizované trestné činnosti: "Obchodováním s osobami" se rozumí najímání, přepravování, převádění, přechovávání nebo přijímání osob na základě vyhrožování, použití síly či jiných forem nátlaku, pomocí únosu, podvodu, lži či zneužití moci nebo bezmocnosti osoby, případně poskytování či přijímání finančních prostředků či jiných výhod k získání souhlasu osoby, která má v moci jinou osobu, s úmyslem tuto osobu zneužívat. Zneužíváním se mimo jiné rozumí využívání jiných osob k prostituci či jiným formám sexuálního zneužívání, nucená práce či služby, otroctví či praktiky podobné otroctví, útisk nebo odjímání orgánů. (OSN, Palermo, 2000) Obchod s lidmi považujeme za závažné porušování lidských práv. Český právní řád však uceleně problematiku obchodu s lidmi neupravuje. Základním dokumentem českého práva, majícím vztah k obchodu s lidmi, je Ústava, zejména pak Listina základních práv a svobod. K obchodu s lidmi se vztahují především ustanovení obsažená v druhé hlavě "Základní lidská práva a svobody" Tato hlava vymezuje například "osobní svobodu", "svobodu pohybu", "zákaz mučení či krutého zacházení", "právo na zachování lidské důstojnosti".
3
S S S S S S
Jedinou právní normou, která explicitně hovoří o obchodování s lidmi, je Trestní zákon, a to v § 246 Obchodování s lidmi, § 216 Obchodování s dětmi. Trestní zákon obsahuje i další ustanovení, která se mohou k problematice obchodu s lidmi vztahovat: § 204 Kuplířství, §231 Omezování osobní svobody, § 332Zbavení osobní svobody, § 233 Zavlečení do ciziny.
SITUACE V ROMSKÝCH KOMUNITÁCH V ČESKÉ REPUBLICE V České republice žije podle sčítání lidu v roce 2001 zhruba 11 000 Romů. Při koncipování činností směřujících k podpoře a práci s romskou komunitou se však pracuje s odhady faktického počtu příslušníků tohoto etnika. Nejčastěji se hovoří o číslech v rozmezí 250 -300 tisíc Romů.1 Historickým vývojem, zejména v období po 2. světové válce do současnosti, je dána specifičnost romských sídelních struktur, tj. místních koncentrací Romů do enkláv obklopených většinovým obyvatelstvem.2 Především v posledních letech začaly narůstat snahy některých místních samospráv k vytlačení romských komunit z center měst na jejich periferii či v některých případech i za města. V současnosti se hovoří nejenom o tom, že rezidenční segregace má etnický rozměr, za nebezpečný se považuje především fakt, že romské enklávy, které jsou charakterizovány sociální homogenitou, se stávají čím dál tím častěji ghetty.3 Ghetty, jejichž společným jmenovatelem je sociální vyloučení obyvatel, narůstání sociálních problémů, zvýšená míra výskytu sociálně patologických jevů a především jejich postupné uzavírání se vůči okolnímu světu a prohlubující se rezignace obyvatel na možnost změnit tuto situaci. S V romských ghettech a v lokalitách, kde je vysoká koncentrace Romů, se kumulují rizikové faktory, které významně zvyšují ohroženost romských žen z hlediska obchodování. V souvislosti se socioekonomickou situací se jedná především o nezaměstnanost, obtížnou zaměstnatelnost, chudobu, nízké vzdělání, přijatelnost nechráněného zaměstnávání či závislost na drogách či alkoholu. K těmto rizikovým faktorům přistupují ještě další, které jsou spojené s etnokulturní příslušností žen k romské komunitě odlišný postoj k ženským právům, orientace na přítomnost, nárůst počtu emigrujících Romů a v neposlední řadě i exotičnost Romek pro potenciální kupce. Závažným rizikovým faktorem je rovněž obecná neinformovanost žen o problému obchodování, která je v sociálně vyloučených lokalitách a romských komunitách ještě významnější díky obtížné informovatelnosti jejich obyvatel.
Kumulace rizikových faktorů pro obchod s lidmi v romské komunitě Nejdůležitější cílovou skupinou pro prevenci La Strady jsou ohrožené ženy a dívky. Je nesporným faktem, že romské ženy a dívky ze jmenovaných regionů do této skupiny náleží. A to především na základě výskytu hned několika faktorů, které jsou identifikovanými riziky pro obchod se ženami: S Nezaměstnanost - Nezaměstnanost jako jeden z rizikových faktorů obchodu se ženami je vzhledem k cílové skupině přítomen dvakrát. Dvě z vybraných lokalit (Ostravsko a Teplicko) vykazují vysokou míru nezaměstnanosti v regionu. Rovněž zaměstnatelnost, jako nezbytná podmínka uplatnění na trhu práce, u příslušníků romské komunity je mnohem nižší než u členů majority.4 S Vzdělání - Klientkami La Strady se častěji stávají ženy s nižším vzděláním. Je faktem, že příslušníci romské komunity dosahují nejčastěji základního vzdělání5. S Chudoba - Obecně lze říci, že sociální úroveň romské populace je stále ještě nižší než sociální úroveň u ostatních obyvatel. Existují však i lokality- především romská ghetta, kde je nutné zdůraznit, že jejich členové žijí v podmínkách nesrovnatelně horších než ostatní občané.6
1Kalibová,
K.: Romové z pohledu statistiky a demografie. In Romové v České republice. Socioklub Praha 1999, s. 98 A.: Problémy bydlení etnických menšin a trendy k rezidenční segregaci v České republice. In: Romové ve městě, Socioklub Praha 2002, s. 9 3 tamtéž, s. 27 4 Kaplan, P.: Romové a změstnanost neboli zaměstnatelnost Romů v České republice. In Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999. s.366 5 Kaplan uvádí základní vzdělání až u 80-85 % v kterékoli věkové kategorii. Kaplan, P.: Romové a změstnanost neboli zaměstnatelnost Romů v České republice. In Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999. s.359 6 Kepková, M., Víšk, P.: Romové v systémech sociální ochrany. In Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999. s.383 2Baršová,
4
S
S
S
S S
Nechráněná práce - Díky vysoké míře nezaměstnanosti v romské komunitě řeší mnoho Romů svoji obtížnou sociální situaci různými příležitostnými brigádami. Jedná se buď o práci nasmlouvanou prostřednictvím dohody o provedení práce nebo o práci tzv. " na černo." Získávání výdělku takovým způsobem se postupně stává v některých romských komunitách normou. Vycházíme-li z toho, že mnoho žen se stane obětí obchodu s lidmi právě díky přijetí pracovní nabídky bez pracovní smlouvy, je zřejmé, že Romky jsou jednoznačně ohroženou skupinou. Rovněž díky tomu, že ženy pracující v sexuálním průmyslu (mezi kterými nechybí Romky) nejsou pracovně chráněné jakýmikoli právními předpisy, zvyšuje se riziko, že se stanou obětí obchodování. Neinformovanost - O neinformovanosti, jako o rizikovém faktoru hovoříme hned v několika rovinách. Obecně lze říci, že ženy, které se staly oběťmi obchodu, nedisponovaly informacemi o základních lidských právech a o právním systému v ČR. Těmto ženám chyběly rovněž informace o možných rizicích práce v zahraničí a způsobech, jak se rizikovým situacím vyhnout. U cílové skupiny je nutné zdůraznit, že obyvatelé sociálně vyloučených lokalit mají sníženou možnost přístupu k informacím. Pro některé romské komunity je rovněž charakteristická jejich nedůvěra k informacím, jejichž nositelé pocházejí z majoritní společnosti. Rodinné zázemí -Důležitým faktorem je rodinné prostředí, ve kterém potencionální oběť obchodu vyrůstá. Podle údajů Stichting tegen Vrowenhandel (Nadace proti obchodu se ženami) a ze zkušeností La Strady vyplývá, že oběťmi obchodu jsou častěji ženy pocházející z problematických rodin. Život v ghettu je častou příčinou rozpadu tradičních rodinných hodnot. Romská ghetta v tomto směru nejsou výjimkou. Věk - Ze zkušeností La Strady vyplývá, že mezi oběťmi obchodu jsou stále mladší ženy. Snazší obětí obchodu se stane mladá dívky bez faktických životních zkušeností, něž zralá žena. Romské dívky vyspívají fyzicky dříve než dívky z majoritní společnosti, již ve velmi mladém věku působí vizuálně starším dojmem. Závislost na drogách, alkoholu - Závislost, ať už na drogách, alkoholu či hracích automatech, je pro osobu, která jí trpí, finančně velmi vyčerpávající. Právě drogová závislost je častou příčinou, proč se mladé dívky (i chlapci) vydávají na dráhu prostituce. V některých případech také závislost rodičů dožene dceru k prostituci. V posledních letech pracovníci organizací, které se zabývají prevencí a léčbou drogových závislostí, hovoří o nárustu uživatelů drog v romské komunitě. Rovněž život v beznaději v romských ghettech je jedním z faktorů, který přispívá k šíření drogové závislosti.
Romské ženy si s sebou v životě nesou ještě další rizikové faktory vzhledem k obchodování, které vycházejí z reality sociokulturního prostředí ve kterém vyrůstají a žijí: S Postoj k ženským právům- Romská komunita je tradičně patriarchální, ženy snad kromě "phuri daj" staré matky se netěšily velké vážnosti v komunitě. Tento postoj k ženám přetrvává do současnosti (a zhoršuje se s propadem sociální situace komunit), jeho nositelem není jen mužská část komunity, většina žen tento fakt akceptuje a připadá jim samozřejmý. Dominantní postavení muže, jenž svou moc potřebuje manifestovat, může vyústit v domácí násilí směřované k manželce, u něhož jsou často přítomny děti. Studie Situace romských žen v Evropě dokonce tvrdí, že domácí násilí v romských rodinách může být buď důsledkem kulturních zvyků nebo důsledek špatné sociální či ekonomické situace7 Toto tvrzení podporuje i teorie kultury chudoby8, která je v současné době často aplikována na situaci v romských komunitách. S Orientace na přítomnost - Rizikovým faktorem pro obchod se ženami se může stát vnímání času. Romové, o nichž mnohdy platí, že žijí pro dnešní den, se často rozhodují na základě momentálního rozpoložení, momentální potřeby. Např. nabídku na získání výhodné práce v zahraničí tedy pravděpodobně přijmou, aniž by se snažili určit míru rizika. S Romská emigrace- Pravděpodobnost, že dívka či žena vycestuje do zahraničí, zvyšuje i fakt současné romské emigrace. Ať už jsou důvody emigrace Romů ekonomické či ať už je důvodem opuštění republiky strach z rasové diskriminace, romské ženy a dívky se mohou ocitnout v cizím prostředí za hranicemi státu. S Exotičnost- Odborná studie Situace romských žen v Evropě poukazuje v souvislosti s obchodováním s lidmi na fakt, že se romské ženy stávají čím dál častěji „exotickým obchodním materiálem“.9
7 Bitu, N.: Report The Situation of Roma/Gypsy http:/www.romawomwn.org/network/reports.php 8.11.2002 8 podle Oscar Lewis 9 Bitu, N.: Report The Situation of Roma/Gypsy http:/www.romawomwn.org/network/reports.php 8.11.2002
Women
in
Europe.
Roma
Center
for
social
Intervention
and
Studies.
Women
in
Europe.
Roma
Center
for
social
Intervention
and
Studies.
5
K uvedeným rizikovým faktorům, které jsou významné z hlediska romské komunity, je nutné zmínit ještě další faktory vztahující se k situaci v ČR: S Geografická poloha - Výhodná geografická poloha je příčinou, proč je ČR zároveň zemí původu, tranzitní zemí, tak i zemí cílovou pro obchod se ženami. S Ekonomická situace státu - Ekonomická situace státu je dalším faktorem, který má vliv na obchodování. S Rozdíly ve výškách mezd mužů a žen - Diference ve výškách mezd přetrvává především v méně kvalifikovaných profesích (mzda žen tvoří 75% mzdy, kterou za srovnatelnou práci dostávají muži) a je jednou z příčin narůstající nezaměstnanosti žen. S Vysoké zisky z obchodu se ženami a malá rizika - Obchod se ženami je druhem organizovaného zločinu, který přináší vysoké zisky. Podle odhadů se jedná o zisky až čtyřikrát vyšší než zisky plynoucí z obchodu s drogami.10
ZPRÁVA Z PROJEKTU V průběhu ročního trvání projektu Lidská práva v praxi - prevence obchodu se ženami v romských komunitách jsme se cíleně snažili získávat konkrétní informace z terénu, které by pomohly k otevření odborné diskuse k tomuto problému. Otevření tématu pro širší odbornou veřejnost, možnost spolupráce La Strady a jednotlivých subjektů z regionů a cílené šíření informací je prostředkem, jak snižovat rizika obchodování s lidmi a zpřístupnit pomoc obětem žijícím nebo pocházejícím ze sociálně vyloučených lokalit. V rámci projektu jsme cíleně navštěvovali lokality, kde žijí převážně Romové, ve třech regionech Ostravsko, Ústecký kraj a Praha. Naší snahou bylo zmapovat specifika situace jednotlivých regionech a šířit prevenční informace do komunit. Mapování probíhalo zejména prostřednictvím polořízených rozhovorů při setkáních s pracovnicemi a pracovníky institucí a organizací, kteří znají situaci v jednotlivých lokalitách a poskytují zde sociální služby.11 Při získávání informací spolupracovaly na projektu 3 konzultantky přímo z regionů. Také konzultantky v rámci projektu vedly polořízené rozhovory k tématu především s romskými ženami. Údaje získané při práci v terénu jsou doplněny o analýzu případů romských klientek, které využily služby La Strady, o informace získané během prevenčních setkání v jednotlivých lokalitách a o postřehy, zkušenosti a názory romských studentů a studentek z RSŠS v Kolíně. Během práce na projektu nebyla snaha osobně kontaktovat ženy pracující v prostituci ani vstupovat do prostředí erotických klubů či pouliční prostituce.12 Informace z tohoto prostředí nám zprostředkovaly organizace, které poskytují služby ženám v prostituci a pracovníci policie.
Možnosti a limity získávání informací o obchodování s lidmi Na získávání informací o OSL v lokalitách zejména od pracovníků a pracovnic, kteří se pohybují přímo v romských komunitách a žen z komunit, mělo vliv několik faktorů. Obchod se ženami je často zaměňován s prostitucí; k provozování prostituce se v romských komunitách váží mnohá tabu. Prostituce jako taková je podle tradičních hodnot romských společenství nepřípustná, její provozování bylo pro rodinu ženy i pro ženu samotnou nemyslitelnou „ostudou“. Tabu spojená s prostitucí se více či méně promítala do mnoha rozhovorů, které byly vedeny; stejná tabu byla také reflektována mnoha dotazovanými jako překážka práce s tématem OSL resp. prostituce. Na přímé otázky, týkající se prostituce romských žen, bylo často možné získat zevšeobecňující odpovědi, ve kterých byla prostituce hodnocena jako narůstající a v minulosti nebývalý problém; ve „vlastní lokalitě“ však byla existence prostituujících žen často popírána. Z kontextu a jednotlivých zmínek však bylo patrné, že provozování prostituce je zejména v některých částech Ústeckého kraje veřejným tajemstvím Obchod se ženami. Bratislava 2001. Materiály La Strady Během práce v terénu bylo vedeno 47 rozhovorů s celkem 74 osobami. Jednalo se zejména o pracovníky a pracovnice, kteří poskytují sociální služby v romských komunitách ( terénní sociální pracovníci a pracovnice, romští poradci a poradkyně, pracovníci a pracovnice orgánů sociálně právní ochrany dětí, pracovníci a pracovnice komunitních center, osoby, které vedou volnočasové či vzdělávací aktivity v komunitách, osoby ze streetwork organizací, pracovníci kriminální policie a ÚOOZ. ) 12 Rozhovory či kontakty přímo v prostředí prostituce by byly nebezpečné jak pro pracovnice La Strady, tak i pro možné oběti obchodování. 10 11
6
(Chomutov, Most, Ústí n. Labem, Teplice, Krupka a další). Během rozhovorů postupně vyplývalo, že prostituce je součástí každodennosti některých komunit (téměř každý/á v této lokalitě zná někoho v okolí, kdo se prostitucí živí nebo živil, neznamená to však, že všichni prostituují). Z některých rozhovorů vyplynulo, že existují lokality, kde se prostituce postupně stává přijatelnou normou (je jedním z mála možných zdrojů financí pro chudé romské rodiny). Tradiční tabu vážící se k provozování prostituce je vnímáno rovněž jako překážka v práci především terénních sociálních pracovnic a pracovníků (TSP) a pracovnic a pracovníků, zaměstnaných v nízko-prahových zařízeních a romských centrech. Ti se domnívají, že je pravděpodobné, že případů, kdy ženy někdo k prostituci nutí je více, než o kterých mají informace - také díky existenci tabu se o nich nedozvědí: konkrétní případy se neprojednávají, ženy, které jsou pravděpodobně k prostituci nuceny, o pomoc nepožádají zejména v situaci, kdy je zneužívá někdo ze (širší) rodiny. V některých případech obchodovaných romských žen hraje svoji roli pravděpodobně i fakt, že ženy nenahlížejí svoji situaci jako zneužívání. Při získávání informací svoji roli hrál pravděpodobně také fakt, že většina pracovníků a pracovnic zná situaci ve své lokalitě; o prostředí organizovaného zločinu a prostituce má však informace pouze zprostředkované. (Z tohoto důvodu byly dotazovány i streetwork organizace, kriminální policie a Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).) Jako zajímavá paralela k problematice OSL se během mapování ukazovalo téma domácího násilí. V některých výpovědích se jasně ukazuje, že násilí na ženách je bráno jako často přinejmenším přijatelné, v některých případech normální. I v případě, že je žena opakovaně vystavena násilí ze strany muže a nahlíží svojí situaci jako neúnosnou, tradiční zvyklosti a tabu jí brání požádat o pomoc. Z uvedeného vyplývá, že získávání informací o OSL, které (nejenom) v romských komunitách v ČR má podobu zejména nucené prostituce (tedy kombinace dvou tabuizovaných témat - násilí a prostituce), ovlivňují tradiční tabu vážící se k těmto tématům. Tato tabu se dále promítají i do práce pomáhajících profesí, které vstupují do lokalit.
Informovanost o problematice obchodování s lidmi Samotné termíny „obchodování s lidmi“ nebo „obchodování se ženami“ nejsou příliš známé. OSL je zaměňováno často s prostitucí, v některých případech bývá představa o procesu obchodování opředena o „historky“ týkající se dívek unesených během stopování či cestě setmělým parkem, jako synonymum pro obchodování se ženami se také objevovalo slovní spojení „obchod s bílým masem“. Pro získávání dalších informací se jako srozumitelnější jevilo slovní spojení „žena byla prodaná“ nebo „nucená k prostituci“. Po vyjasnění termínů a obsahu slova se většinou ukázalo, že dotazovaní/é informace o jednotlivých případech OSL mají, v některých případech včetně dalších detailů, např. k procesu najímání či transferu ženy do jiné lokality. Část dotazovaných znala organizaci La Strada.
Situace obchodování s lidmi v lokalitách Z mapování vyplynulo, že o existenci OSL v sociálně vyloučených lokalitách nelze pochybovat. Ve většině navštívených lokalit v minulosti či současnosti byly známy případy obchodovaných žen a dívek či případy, které s největší pravděpodobností obchodováním byly. V porovnání s jinými problémy (např. bydlení) je OSL vnímáno spíše jako okrajový problém, protože se jedná „pouze“ o jednotlivé případy. V rozhovorech však často padla domněnka, že existence OSL může být v latentní formě zejména v Ostravském regionu a Ústeckém kraji mnohočetnější, přesné informace však není možné získat. V jednotlivých navštívených regionech je situace vzhledem k OSL odlišná; zatímco z Ostravského regionu jsou či mohou být dívky obchodovány (prodány či nuceny k prostituci) do jiných částí ČR či do zahraničí, v Ústeckém kraji se jedná spíše o nucenou prostituci v rámci regionu či obchodování do zahraničí. Do Ústeckého kraje jsou také přiváženy dívky z jiných oblastí vč. Slovenska. V Praze je situace poněkud odlišná, pražské dívky a ženy – zejména díky faktickým možnostem získat finance - jsou obchodováním oproti ostravským či ústeckým ohroženy nejméně. Jako mnohem závažnější se zde jeví komerční sexuální zneužívání romských dětí (chlapců), zejména v podobě chlapecké prostituce. Romské ženy a dívky jsou obchodovány převážně za účelem prostituce. Obchodované romské ženy (či ženy u nichž je pravděpodobné, že jsou zneužívány v prostředí prostituce), o kterých se nám podařilo získat
7
informace, lze rozdělit zhruba do dvou skupin: romské ženy z České republiky obchodované v rámci ČR či do zahraničí a romské ženy ze Slovenska obchodované do ČR.
Romské ženy ze Slovenska
Situace v lokalitách Obchodované a ohrožené obchodováním jsou především romské ženy ze SR, které v současnosti přebývají nebo se stěhují do komunit ve městech a obcích v blízkosti státních hranic s Německem nebo ty, které pracují v nočních erotických podnicích. Mezi nimi jsou ženy, které do České republiky přijely vykonávat prostituci dobrovolně a později byly svými pasáky k prostituci nuceny či jim nebyly vypláceny vydělané peníze. Některým ženám byla na Slovensku nabídnuta známými či příbuznými práce v ČR nebo její zprostředkování (v baru, prádelně apod.), po příjezdu do ČR byly nuceny vykonávat prostituci. Zjistili jsme, že zejména v Ústí nad Labem či v okolí Teplic, bývají ženy ze Slovenska ubytovány resp. drženy v bytech přímo v komunitách13. Pracovníci a pracovnice se o ženách ze Slovenska, které žijí v komunitách, občas doslechnou, neměli však důvod se s nimi setkávat nebo vyjádřili názor, že do těchto bytů, kde je často i více žen, je obtížné se dostat. I přestože dotazovaní pracovníci a pracovnice hovořili především o ženách, které prostituci vykonávají s největší pravděpodobností dobrovolně, upozorňovali na fakt, že některé z nich mohou být nebo z počátku byly k prostituci nuceny. Na otázku, proč není kontaktovaná policie, několik dotázaných odpovědělo, že lidé z komunit policii nedůvěřují nebo mohou mít obavy, že by mohli tyto ženy poškodit (pracují nelegálně apod.). Některé erotické kluby a noční bary v blízkosti Teplic či v pohraničí vlastní převážně Romové z Ústí nad Labem či Chomutova. Ti do nich "dovážejí" jak Romky ze Slovenska, tak z České republiky. V některých z podniků byly a s největší pravděpodobností jsou ženy, které jsou nuceny vykonávat prostituci. V těchto podnicích je vůči romským ženám využíváno především verbální násilí (např. hrozby ostudy v komunitě), vyskytuje se však i fyzické násilí. Pasáci a majitelé nočních podniků mohou snadno zneužívat i to, že tyto ženy jsou pologramotné, nevědí, kde se nacházejí (např. vědí, že jsou v ČR a že projížděly Prahou ) či to, že ženy pocházejí z absolutně odlišného prostředí (v některých romských osadách na Slovensku není zavedena elektrika, v domech převážně není vodovod; v některých lokalitách je častá i absence podlahové krytiny, kterou nahrazuje hlína apod.). K poslušnosti, nekladení odporu, akceptaci násilí či neochotě romských žen vypovídat přispívá i patriarchální organizace komunit. Romské ženy ze Slovenska jsou obchodovány (nebo vykonávají prostituci) jak v České republice, tak i do zahraničí. Pravděpodobně nejčastější cesta slovenských romských žen vede přes ČR do Německa. Romské klientky La Strady ze Slovenska V období srpen 2001 - prosinec 2003 La Strada poskytla služby 5 romským ženám ze Slovenska. 14 Jednalo se o ženy, které byly obchodovány do ČR resp. do Německa (1 případ) za účelem prostituce. Všechny ženy pocházely ze sociálně slabých rodin, žily v chudobě, některé z nich uváděly i významně dysfunkční rodinné prostředí. Klientky měly shodně nízké dosažené vzdělání, žádná z nich neměla informace o situaci v ČR vzhledem k možnosti získat zaměstnání ani o rizicích obchodu s lidmi. Dalším společným znakem byl jejich nízký věk (17 až 22 let). Všech pět klientek pocházelo z vesnic či malých městeček. Čtyři z pěti žen byly obchodovány příbuzným nebo "dobrým známým", ve většině případů se jednalo o Romy. Ženy přijaly nabídku práce v ČR resp. v Německu; jednalo se buď o nespecifikovanou práci či např. práci v prádelně nebo baru. Pouze jedna odjela do ČR se svým pasákem s vědomím toho, že se bude živit prostitucí. Všechny ženy vycestovaly za účelem získání výdělku. Minimálně ve třech případech v České republice kořistil z jejich práce popř. je ubytovával někdo z místní romské komunity. Tři z klientek se na vlastní žádost vrátily přímo ke svým rodinám, do prostředí, odkud byly obchodovány. Pouze jedna z žen, která byla po svém návratu na Slovensko znovu unesena pasákem, se poté rozhodla pro azylové ubytování u slovenské pomáhající organizace. Tři z pěti žen se po útěku z prostředí Jedna ze spolupracovnic komunitního centra sdělila, že na popud příbuzného ubytovávala zhruba dva měsíce romskou dívku ze Slovenska, která se pravděpodobně prostitucí živila. Příbuzní dívku poté odvezli z jejího bytu; o osud dívky se pracovnice dál nezajímala. Takové případy jsou "prý běžné". 14 Ve sledovaném období La Strada poskytla pomoc 42 klientkám, z nichž osm žen mělo slovenské občanství. Pět z těchto osmi žen byly Romky. 13
8
prostituce obrátily o pomoc na policii, která je identifikovala jako oběti obchodu a zprostředkovala kontakt s La Stradou. Romské ženy z České republiky
Situace v lokalitách Během mapování jsme téměř v každé z lokalit zaznamenaly případy dívek, které z lokality zmizely a bylo pravděpodobné, že se staly obětí obchodování. Jednalo se o jednotlivé případy, o kterých dotazovaní/é věděli/y z doslechu, případně na řešení situace pracovali/y. Zmiňované ženy byly obchodovány za účelem poskytování sexuálních služeb v rámci republiky i do zahraničí. Mechanismy obchodování jsou podobné jako u zmiňovaných romských žen ze Slovenska. Dívky jsou oslovovány především příbuznými či známými, kteří jim nabídnou práci, v případě Ostravska mimo lokalitu, v případě Ústeckého kraje v okolí či v zahraničí. Po opuštění domova jsou nuceny k prostituci. V některých obcích Ústeckého kraje byly zaznamenány i jednotlivé případy, kdy pasáci vyhledávali ženy v tíživé situaci a nabízeli jim možnost výdělku. Tyto ženy byly pak prodány jiné osobě a bylo jim sděleno, že si na svůj dluh (náklady na „koupi“ popř. ubytování) musejí vydělat. Mezi ženami, které se prostitucí živí, jsou některé, které nutí pod pohrůžkami jejich partner resp. rodina. Ti rovněž z jejich práce kořistí. Na Mostecku jsme se rovněž setkali s podezřením, že romské ženy mohou být obchodovány za účelem sňatku s Vietnamci. Praxe sňatků s cizinci za účelem získání státního občanství je v této lokalitě poměrně častým fenoménem. Ženám je nabídnut finanční obnos za realizovaný sňatek, tyto ženy však nemají informace o tom, že po sňatku přijdou o možnost pobírat některé sociální dávky. Byl zmíněn i případ, kdy žena od sňatku z chtěla odstoupit, pod pohrůžkami násilí jí to však nebylo umožněno. Romské klientky La Strady z ČR V průběhu roku 2003 poskytla organizace LS sociální služby 3 romským klientkám s českým občanstvím.15 Jednalo se o ženy, které byly většinou obchodovány v rámci území ČR, v jednom případě byla klientka obchodována též do Německa. Všechny ženy pocházely ze sociálně slabého prostředí – v některých případech vyrůstaly klientky v rodinné jednotce, nejméně ve dvou případech u adoptivních rodičů či v dětském domově. Nejvyšší dosažené vzdělání bylo střední odborné bez maturity, jedna z klientek docházela do zvláštní školy. Ve svém oboru pracovaly klientky buď velmi krátce nebo vůbec. Všechny pocházely z menšího města či vesnice. Věk se pohyboval od 19 do 28 let. Všechny klientky byly obchodovány blízkou osobou či příbuzným, ve všech případech se jednalo o Romy. Cesty obchodování se ve všech třech případech lišily. V jednom případě se jednalo o vytvoření závislého milostného vztahu mezi klientkou a partnerem/obchodníkem, v druhém případě byla klientce slíbena lukrativní práce v Německu a ve třetím případě se klientka zpočátku živila prostitucí dobrovolně, později byla svým pasákem prodána rakouskému občanovi, který ji permanentně znásilňoval a dále prodával, dokud neutekla. Ve všech případech kořistil z jejich práce někdo z romské komunity, ve dvou případech se jednalo o romské rodiny. Ve dvou případech podaly klientky trestní oznámení, v jednom případě dostala klientka podmíněný trest za křivé svědectví. Jedna z klientek se přestěhovala ke svému příteli, který ji z rizikového prostředí odvedl, druhá klientka se vrátila ke svému pasákovi, se kterým měla malé dítě a pro další klientku si přijela její rodina, kterou sama kontaktovala. Dvě klientky kontaktovaly LS prostřednictvím pomáhající organizace (azylový dům) a policie, jedna klientka nás kontaktovala prostřednictvím svého přítele – zachránce, který kontakt získal od své známé sociální pracovnice z Prahy. Z výše uvedených údajů je patrné, že romské ženy s českým občanstvím jsou většinou obchodovány v rámci území ČR. Obchodníky bývají buď rodinní příslušníci nebo blízcí známí. Reintegrace těchto žen do majoritní společnosti je ztížena jejich vazbami k romské komunitě, a to i v případě, že je tato komunita nutí do vykonávání prostituce. Tyto ženy většinou saturují výdělky těchto mnohačetných rodin, zároveň je jim však umožněno v této komunitě/rodině žít.
15
V průběhu roku poskytla La Strada služby 29 klientkám z nichž 9 mělo české občanství; 3 z těch devíti žen byly Romky.
9
Vzhledem k situaci OSL v romských komunitách je zajímavé rovněž zmínit i fakt, že La Strada v během uplynulého roku poskytovala služby dvěma neromským ženám, které byly obchodovány členy Olaššké komunity. O tom, že některé olašské klany známé např. distribucí drog získávají pravděpodobně finance i obchodováním s lidmi, se zmiňovalo mnoho dotazovaných.
Situace v lokalitách Zejména pro prevenční působení v jednotlivých lokalitách je důležité vnímat i rizikové faktory, resp. okolnosti, které s obchodováním s lidmi souvisí či k němu poskytují prostor. Z tohoto hlediska je zajímavá zejména prostituce, míra nezaměstnanosti, migrace za prací, přítomnost skupin organizovaného zločinu a možné souvislosti obchodování s lichvou. Prostředí prostituce
Sex business je rizikovým prostředím, ve kterém se pohybují jak ženy, které vykonávají prostituci víceméně dobrovolně, tak i ženy, které byly obchodovány či jsou k poskytování sexuálních služeb nuceny. Situace v prostituci je v jednotlivých mapovaných lokalitách odlišná. Na Ostravsku pouliční prostituce (nejen) romských žen neexistuje. Prostituce je provozována v několika erotických klubech, nezjistili jsme však, že by se v tomto prostředí romské ženy pohybovaly, v prostředí klubů zde pracují především cizinky. Romské ženy nárazově poskytují sexuální služby v některých ubytovnách, kde žijí převážně zahraniční dělníci. Pražské Romky, které se živí prostitucí jsou v komunitách spíše výjimkou, jedná se o starší ženy (cca nad 20 let), v případě mladších žen se jedná o uživatelky drog. Relativně menší četnost romských žen z Prahy v prostředí prostituce je způsobena pravděpodobně tím, že v Praze netrpí romské komunity takovou chudobou jako v některých např. příhraničních oblastech. Praha také nabízí větší možnosti, jak získat práci či si k sociálním dávkám přivydělat, v Praze je rovněž větší informovanost o rizicích sociálně patologických jevů. Normou se však postupně stává chlapecká prostituce, o níž se narozdíl od prostituce žen v komunitách běžně hovoří. V Praze se v prostředí prostituce také pohybují romské ženy z jiných lokalit, kvalifikované odhady podílu romských pouličních prostitutek hovoří o cca 30%. Pro romské ženy zejména ze SR je charakteristická již zmiňovaná prostituce na parkovištích kamionů např. v okolí Prahy. Např. na parkovišti v Rudné u Prahy pracují téměř výhradně Slovenské Romky a romští pasáci. Jedná se často o ženy z okolí slovenského města Michalovce. V několika případech bylo zjištěno, že jejich pasáky a pasačkami byly jejich příbuzní. Dívkám je zhruba okolo 18 roku věku. Dívky prostituci pro pasáky nevnímají jako špatnou, argumentují tím, že je "přeci jejich pasáci živí" či že "jim kupují dárky". Dívky často užívají drogy. V Ústeckém kraji jsou některé regiony či obce právě pouliční prostitucí romských žen známé. Většina romských žen, které v sexuálním průmyslu získávají finanční prostředky, zde pracuje v pouliční prostituci. Nejčastějším důvodem pro vykonávaní prostituce je chudoba či drogová závislost. Mezi ženami, které takto získávají peníze, najdeme ty, které živí celou rodinu (některé z žen v okolí hranic a silničních tahů vedoucích k hranicím, mají své stálé klienty z Německa, kteří navštěvují celou ženinu rodinu), mladé dívky, které se pro prostituci rozhodly jako pro nejrychlejší a často jediný možný způsob získávání finančních prostředků či drogově závislé dívky. Rovněž cesty, jak se stávají romské ženy prostitutkami, jsou různé; od prosté nabídky pasáků, zahrnující sliby snadných a vysokých výdělků, na "doporučení" kamarádky, která již na"trase"stojí, přes tlak rodiny až po nucení vykonávat prostituci pod vyhrůžkami a za použití násilí. V jednom z příhraničních měst operují rodinné romské klany, který si navzájem hlídají "své dívky“ z oken či objíždějí "trasy"automobilem. Získali jsme rovněž informace o erotických klubech patřících Romům, kde jsou nabízeny také romské ženy. Během mapování jsme zjistili i případy dětské prostituce (včetně chlapecké), podle informací, které se nám podařilo získat, však dětí v prostituci v Ústeckém kraji ubývá. Pro doplnění situace zmiňme prokazatelné případy obchodovaných romských žen či žen vykonávajících prostituci, které byly zaznamenány ve Španělsku, Francii, Dánsku či na Kanárských ostrovech.
10
Migrace za prací
Okolnosti migrace v rámci ČR či do zahraničí jsou v navštívených lokalitách podobné. Do zahraničí odjíždějí celé rodiny, nejedná se však o masový jev. Romové do zahraničí odcházejí po celých rodinách či za někým z rodiny, kdo už emigroval. Migrace není v komunitách vnímána jako něco neznámého či nebezpečného; téměř každý zná někoho, kdo do zahraničí odcestoval, případně se ze zahraničí vrátil. Některé romské rodiny migrují jako celek v rámci ČR, tento jev může mít příčinu např. v extrémně levných pořizovacích cenách bytu v některých lokalitách (např. Krupka). V jednotlivých případech se některé rodiny ke stěhování do zahraničí či do jiné lokality rozhodují také proto, že chtějí „zachránit“ a vytrhnout z rizikového prostředí své dítě, které užívá drogy. V romských komunitách není zvykem a ani pracovníci nepředpokládají, že by ženy hledaly v zahraničí práci samostatně např. jako au-pair, přestože by to v některých případech jazyková vybavenost umožňovala. Je však možné (viz dále), že se situace bude postupně měnit. Jsou známy případy žen, které se stěhují v rámci ČR z místa na místo vždy na kratší časové období. Tyto ženy migrují za účelem získání financí prostitucí (jedná se např. o ženy z Jižních Čech, Ostravy). Do romských komunit přijíždějí a následně zde i žijí romské ženy ze Slovenska, které se v pohraničí živí rovněž prostitucí. Tato skupina žen byla opakovaně zmiňována jako riziková vzhledem k obchodování.16 Přestože je obecně sdílen názor, že romské ženy do zahraničí samy nevyjíždějí, byly zaznamenány případy žen, které se živily prostitucí např. v Německu, Francii, ve Španělsku či na Kanárských ostrovech. Tento typ migrace je organizovaný; zda ženy mají předem informace, že budou vykonávat prostituci či nikoli, není známo. V Chomutově existují jednotlivé případy žen, které skrze známé a příbuzné získaly možnost většinou nelegálně a krátkodobě pracovat mimo republiku, jednalo se zejména o pomocné práce. V souvislosti s odchody do zahraničí byly zmiňovány i z doslechu známé sňatky Romek s cizinci. Působení skupin organizovaného zločinu
O působení skupin organizovaného zločinu v romských komunitách většina dotazovaných není informována. V podezření z takové činnosti jsou pouze někteří členové jedné z ústeckých romských komunit. Tyto osoby se zabývají pronajímáním bytů za nepřiměřeně vysoké částky a jsou známy tvrdými praktikami, jak nájemné vymáhat17. Podle neověřených informací v této komunitě existuje i prodej drog, v minulosti se podle jedné z pracovnic hovořilo i o tom, že se zabývají "obchodem s bílým masem". Na Ostravsku rovněž v minulosti operovala skupina, která vyvážela nejen romské ženy z ČR a ze Slovenska do zahraničí. Známy jsou rovněž případy, kdy skupiny pasáků v lokalitě získávaly dívky, které pak nutily prostituovat. (např. Krupka) Jen ojediněle byla činnost organizovaných skupin prokázána (Ostrava, Ústecký kraj). V jednom případě byla prokázána spolupráce s osobami z romských komunit na Slovensku. Romové resp. romské ženy nemají velkou důvěru ve spolupráci s policií, ať se jedná o oznamování trestné činnosti či pravdivé výpovědi při výslechu. Domácí násilí
Jako zajímavá paralela k obchodování se ženami, kterou provází neochota žen spolupracovat resp. řešit svoji situaci být obětí násilných praktik, se jevilo téma domácího násilí. Pracovníci a pracovnice, kteří znali případy domácího násilí páchaného i opakovaně na ženách z romských komunit, se shodovali na tom, že ženy s tímto problémem by je se žádostí o pomoc neoslovily. Tuto zkušenost zdůvodňovali tím, že pro ženu je hanbou si na chování manžela či druha stěžovat komukoli mimo rodinu či že ženy považují násilí v různých podobách jako normální či přijatelné. Mezi dotazovanými pracovníky a pracovnicemi dokonce zazněly i názory, které domácí násilí považují za běžnou a normální součást života v komunitách a nevnímají ho jako problém, který by bylo potřeba diskutovat. Časté akceptování domácího násilí, jeho existence v komunitách či jeho vnímání jako Existuje riziko, že se vzrůstající chudobou ve slovenských romských osadách bude stále více dívek migrovat do ČR za účelem práce v prostituci, je rovněž možné, že jejich výdělky budou využity na splácení dluhů lichvářům, či že v budoucnu budou slovenští lichváři dívky do ČR obchodovat. 17 Podobné případy byly zaznamenány i jinde, nebyly však dotazovanými spojovány s organizovaným zločinem. 16
11
normální součásti života, se potvrdila nejen v rozhovorech s romskými ženami a dívkami, ale i v postojích romských studentů a studentek. Nucená práce
Nikdo z dotazovaných neznal případ nucené práce, v této souvislosti však byly zmiňovány možnosti sezónních prací zejména pro romské muže, které často mohou končit nevyplacením mzdy apod.. Jedna z dotázaných si vzpomněla na případ romských dětí ze Slovenska, které žebraly v ulicích Ostravy. Zda se jednalo o dobrovolné či nedobrovolné získávání peněž, však odpovědět nedokázala. Lichva
Jedním z předpokladů mapování bylo, že obchod s lidmi může souviset s lichvou (nelegální půjčování peněz za vysoké úroky). V lokalitách, kde pracovníci připouštějí nebo je znám problém lichvy, nebyla zjištěna možná přímá souvislost mezi praktikami lichvářů a obchodování s lidmi. Někteří/é z dotazovaných však připouštějí, že tyto jevy spolu mohou souviset nepřímo. Jejich názor v některých případech vychází i z faktu, že slovenské romské ženy, jejichž případy znají, si přijíždějí do Čech např. na Teplicko vydělat na lichvářské dluhy prostitucí.
Možnosti prevence a šíření informací Prevenční setkání s romskými ženami a dívkami
La Strada během projektu Lidská práva v praxi - prevence obchodování se ženami v romských komunitách realizovala 14 prevenčních setkání určených především pro romské dívky od 12 let a starší. Setkání se zúčastnilo celkem 234 dívek. Cílem prevenčních setkání je informovat dívky o problematice obchodování se ženami, rizicích spojených s cestování do zahraničí a nechráněným pracovním poměrem a možnostech pomoci v krizových situacích. Pro tuto cílovou skupinu byl postaven cca dvouhodinový program složený z interaktivních vzdělávacích metod, rovněž byly vyrobeny specifické prevenční materiály, které vyhovují potřebám skupiny. Povědomí dívek, které se zúčastnily prevenčních setkání, o existenci či obsahu termínu obchodování ze ženami bylo v jednotlivých lokalitách různé -první asociací byla většinou prostituce. V některých skupinách měly dívky hrubé povědomí o tomto jevu. Během prevenčních setkání jsme zjistili, že téměř 3/418 dívek uvažovaly o tom, že by "mohly zkusit štěstí v zahraničí". Tento fakt se jeví jako velmi rizikový zejména vzhledem k tomu, že skupiny, se kterými jsme pracovaly, byly povětšinou velmi málo informované o možnostech uzavřít pracovní smlouvu (vč. informací o pracovním právu v ČR), náležitostech takové smlouvy či možnostech, jak si ověřit důvěryhodnost potenciálního zaměstnavatele. Dívky (a to ani starší z účastnic) často nedisponují informacemi o existenci a funkci českých konzulátů v zahraničí. (Zjištění o ochotě dívek vycestovat do zahraničí potvrzované následnými diskusemi během setkání kontrastuje s výpověďmi dotazovaných v rámci mapování, kteří se většinou přiklánějí k tomu, že romské ženy a dívky by v zahraničí práci nehledaly.) Pokud dívky napadalo či projevovaly ochotu zjišťovat si informace o potenciálních zaměstnavatelích či agenturách nabízejících práci, v případě příbuzných, kteří by jim práci nabídli, by většina žádné záruky nežádala. To je v kombinaci s tím, že dvě třetiny dívek souhlasí s výrokem, že jim někdo z příbuzných pomůže sehnat práci, a s faktem, že většina klientek romského původu byla obchodována příbuznými či známými, rovněž alarmující. Během prevenčních setkání se potvrdilo, že cílová skupina nedisponuje potřebnými informacemi k předcházení riziku OSL. Mnohé z účastnic nemají ani základní informace, jak jednat v pracovně právních vztazích, jako rizikové je nutné vnímat i častou akceptaci práce bez pracovní smlouvy, zejména je- li zprostředkována někým, koho dívky znají. Při prevenčních setkáních se osvědčily interaktivní metody, které kladou důraz na aktivitu dívek a reflexi jejich vlastních postojů a znalostí. Jako prevenční materiály se kromě standardní brožury osvědčila malá kapesní zrcátka s kontaktním číslem, která dívky získávají jako dárek na závěr. 18 V rámci setkání dívky testovou formou odpovídají na 5 postojových otázek, z nichž některé opisují nejčastější mechanismy procesu obchodování. Na základě otázek pak probíhá diskuse.
12
Setkání s pracovníky a pracovnicemi pomáhajích profesí
Pracovníci a pracovnice, kteří pracují přímo v romských komunitách, jsou nezastupitelným prvkem, který díky znalosti prostředí může jako první identifikovat ženu v rizikové situaci, resp. oběť a zprostředkovat jí relevantní informace. Během projektu jsme se v rámci mapování situace v komunitách setkávali s pracovníky a pracovnicemi, kteří poskytují sociální služby v romských komunitách (viz výše). Vzhledem k tomu, že problematika prostituce, resp. OSL není standardní součástí práce této cílové skupiny a váží se k ní mnohá tabu a stereotypy, bylo velmi užitečné využít možnosti osobního setkání s těmito pracovníky a pracovnicemi a diskutovat toto téma. Při navazování spolupráce je nutné mít na paměti, že tito lidé jsou často přetíženi vlastní agendou a z toto důvodu nelze očekávat, že by monitoring situace OSL byl jejich prioritou. Při osobních schůzkách bylo možné s každým jednotlivě diskutovat jeho názory a zkušenosti vzhledem k situaci v konkrétní lokalitě a pracovní pozici. Během osobních schůzek byly rovněž šířeny informační a preventivní materiály. Informace o OSL a možnostech prevence resp. pomoci byly referovány rovněž na setkání romských poradců a poradkyň a terénních sociálních pracovníků a pracovnic z celé lokality, která se pravidelně uskutečňují na krajské resp. městské úrovni. Osobní setkání s touto cílovou skupinou, jejichž primárním záměrem bylo získávat informace relevantní k OSL a hledat možnosti spolupráce, se ukázala také jako jedna z efektivních metod, jak šířit informace o problematice. Na základě zkušeností z práce na projektu lze říci, že lidé, kteří pracují přímo v romských komunitách zejména potřebují získat cit pro téma OSL - znát obecný kontext problematiky, znát rizikové situace pro OSL, dokázat identifikovat možnou oběť OSL a zprostředkovat jí pomoc. K cílenému šíření informací lze rovněž využít i romská periodika či menšinové vysílání rozhlasu.
ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Doporučení Vzhledem k problematice obchodování s lidmi za účelem poskytování sexuálních služeb je často diskutovaná otázka možnosti určení resp. míry dobrovolnosti žen, které se v prostředí prostituce pohybují. Tato otázka je relevantní i pro romské ženy, z nichž právě ty, které se pohybují v prostředí prostituce, většinou živí partnera či celou rodinu. Pomineme-li zoufalou sociální situaci a absenci reálných možností získat finanční prostředky jinou cestou, je nutné zamýšlet se nad tím, proč jsou to právě ženy, kdo takto např. rodinu živí a zda je to jen jejich volba. Situace, které osoba z jiného prostředí (streetwork organizace, policie), nahlíží jako omezování, nátlak, zneužívání či nucení, některé romské ženy nahlížejí jako obvyklou, normální či samozřejmou - jejich pasák je přece živí, šatí a občas i kupuje dárky. Vnímají-li některé romské ženy domácí násilí jako normu a může -li být používání domácího násilí (zejména toho, které má důvod!) v některých komunitách považováno za legitimní, vyvstává otázka, zda mohou tyto ženy reflektovat, že jsou porušována jejich práva. V rámci prevence obchodování s lidmi je jedním ze základních východisek princip empowerment, který klade důraz na rozšiřování a využívání vlastních možností a práv. Tento přístup, aplikovatelný ve vzdělávání i sociální práci, se kombinuje s předáváním informací, na základě kterých mohou osoby činit informovaná rozhodnutí. Při přímé prevenční práci s dívkami a ženami využívá La Strada interaktivních technik, které vycházejí právě z tohoto principu; dívky a ženy mohou reflektovat vlastní situaci a hledat si vlastní hranice. Možnost činit informovaná rozhodnutí o svém životě je vázána na možnost získávání resp. přístup k informacím. Ženy žijící v sociálně vyloučených lokalitách (ať už v ČR nebo na Slovensku) mají stížený přístup k mnoha informačním zdrojům. Mnoho romských žen, které žijí v exkludovaných lokalitách, má nízké dosažené vzdělání a některé z nich nejsou zvyklé orientovat se v situacích mimo svoji komunitu. V rámci prevence obchodování a znovuobchodování je nutné zajistit přístup k informacím této cílové skupině žen. K prevenci obchodování v romských komunitách využívá La Strada informování pracovníků a pracovnic, kteří se pohybují přímo v komunitách a mohou informace předávat svým klientkám, distribuce prevenčních
13
materiálů z nichž některé byly zhotoveny pro tuto cílovou skupinu a realizace prevenčních setkání s dívkami a ženami z těchto lokalit. Chudoba je jedním ze základních push faktorů souvisejícím s obchodováním s lidmi. Sociálně vyloučené lokality zejména důsledkem vysokého procenta nezaměstnanosti, chudoby a sociální neprostupnosti, jsou ideálním prostředím pro nelegální aktivity, jako je kuplířství a obchod s lidmi. Některé ženy, které byly obchodovány, se rozhodnou zůstat v prostředí prostituce a akceptovat určité formy násilí na nich páchané včetně těch, které jsou kvalifikovány jako trestné činy; chudoba prostředí, ze kterého odešly, a nulové perspektivy k získání práce, jsou pro ně vzhledem k možnému návratu pravděpodobně ještě nepřijatelnější. Mezi těmito ženami jsou i Romky z ČR, Slovenska i dalších zemí. Součástí boje proti obchodování by mělo být cílené strategie na potírání chudoby a sociálního vyloučení, jejichž důsledkem by mělo být zlepšení situace a vyrovnávání šancí na trhu práce lidem, kteří žijí pod hranicí chudoby. Závěr
Na základě roční práce na projektu Lidská práva v praxi – prevence obchodování se ženami v romských komunitách lze říci, že romské ženy jsou skupinou ohroženou obchodováním s lidmi. Vzhledem k tomu, že tato skupina vykazuje kulturní specifika a často žije v situaci sociálního vyloučení, je nutné volit adekvátní formy prevence. Z jmenovaných specifik také vychází podobnost při případech obchodování romských žen – zejména zvýšená pravděpodobnost, že budou obchodovány někým, koho znají. Vzhledem k povaze obchodování s lidmi, které je spojeno s prostředím organizovaného zločinu a důsledkem tvz. fenomén ledovce19, lze předpokládat, že počty obchodovaných žen z romských komunit jsou pravděpodobně vyšší, než je možné zmapovat. Problém obchodu s lidmi rozsahem a četností sice nelze srovnávat s dalšími sociálními problémy, se kterými se lidé ze sociálně vyloučených lokalit potýkají (nezaměstnanost, vystěhování apod. ), i přesto je však nutné vnímat jeho závažnost a lze rozhodně tvrdit, že problematika obchodování s lidmi je relevantním tématem k odborné diskusi resp. k hledání dalších možností prevence a pomoci obětem. V rámci snahy minimalizovat rizika obchodu s lidmi je rovněž nutné reflektovat širší souvislosti a společenské faktory, které mají vliv na životní situaci romských žen. Text této zprávy není výstupem z reprezentativního výzkumu; jedná se o zjištění, která byla cíleně sbírána během roční práce na projektu. Cílem La Strady je předat zjištěné informace a otevřít diskusi k tématu obchodování se ženami v romských komunitách. Věříme také, že text může sloužit jako základ pro rozsáhlejší a systematicky koncipovaný výzkum, který by pomohl tuto problematiku zmapovat.
Představme si ledovec v moři, z něhož pouze vrcholek ční nad hladinu, obrovský masiv je ledu skrytý pod vodou. Pomyslný vrcholek ledovce tvoří kauzy žen, které z prostředí obchodu unikly či byly zachráněny, nebo je policie identifikovala jako oběti obchodování. Pod pomyslnou hladinou zůstává nesrovnatelně větší skupina žen, kterým se podařilo uniknout, ale z mnoha důvodů nevyužily služeb pomáhající organizace ani nekontaktovaly policii. Do této kategorie patří rovněž ženy, které zůstaly později dobrovolně v prostředí prostituce, cizinky deportované za hranice či ženy, které byly usmrceny.
19
14
PŘÍLOHY: Vybrané kasuistiky romských klientek, které využily služeb La Strady. Kasuistika č. 1 M.P. nar. 1984 vyrůstala společně se svými 6 sourozenci a rodiči v menším městečku na Slovensku. Později se rodina přestěhovala na vesnici do rodinného domku k prarodičům. Matka se o děti příliš nestarala, nevodila je do školy, M.P. byla asi ve 4. třídě přeřazena zvláštní školy. Zvláštní učební obor nedokončila; místo návštěv školy byla nucena otcem vykonávat domácí práce a pracovat "na hospodářství". V roce 2001 klientka z důvodů neshod odešla z rodiny ke svému staršímu bratrovi a jeho ženě. Ty po krátkém čase navštívili příbuzní, kteří za ni, jak se později dozvěděla, údajně zaplatili 10 000 Kč a odvezli jí do Čech. V Čechách měla pomáhat své tetě v prádelně. Spolu s dalšími dívkami byla ubytována v soukromém bytě v Teplicích a byla nucena, stejně jako ostatní děvčata, vykonávat prostituci. Po několika dnech se jí podařilo utéci a požádat policii o pomoc. Policie kontaktovala La Stradu. Klientka trvala na svém návratu k rodině na Slovensko, který ji La Strada následující den zprostředkovala. Kasuistika č. 2 L.K., nar.1984, dokončila základní vzdělání. Do svých 17ti let vyrůstala v ČR u rodičů, se kterými nevycházela dobře. Po ukončení ZŠ pracovala rok v továrně pro živočišnou výrobu. Po hádce s matkou utekla ke své známé do jižních Čech, kde se dobrovolně začala živit prostitucí, kterou vykonávala cca 2 roky. Po celou dobu žila v romské komunitě. Do La Strady se dostala pár dní poté, co jí její pasák prodal rakouskému občanovi, který ji několik dní znásilňoval a nutil jí k sexu s jinými muži. Po útěku podala klientka trestní oznámení na tohoto muže a policie jí ukryla do charitního azylového domu, který kontaktoval La Stradu. Před tím, než se dostala do péče La Strady, se klientce snažila dlouhodobě pomáhat sociální kurátorka. Klientka si zpočátku přála najít dlouhodobé ubytování a práci v Praze. Po pár dnech však kontaktovala svou biologickou rodinu a ukončila spolupráci s organizací. Kasuistika č. 3 N.S., nar.1975, vyrůstala v dětském domově v ČR, vyučila se dvouletý obor přadlena, ve kterém doposud nepracovala. K prostituci jí donutil její partner nejprve v ČR, poté jí několikrát odvezl do Německa. Později jí prodal romské rodině na severu Čech, kde se seznámila se svým současným přítelem. Ten jí odtud pomohl a chce se o ni starat. Po útěku ji neustále kontaktovala romská rodina a snažila se jí vydírat, nutili klientku, aby se k nim vrátila. La Stradu kontaktoval přítel klientky s tím, že se potřebuje na nějakou dobu ukrýt. Klientce bylo poskytnuto utajené azylové ubytování a veškeré sociální služby. Zpočátku velmi nekomunikovala, což bylo pravděpodobně způsobeno nízkou důvěrou v sociální instituce. Klientka byla ve špatném psychickém stavu a jelikož měla sebevražedné tendence, byla na několik dní umístněna do krizového centra. Během pobytu v krizovém centru se podařilo navázat s klientkou intenzivnější vztah. Pár dní po příjezdu z krizového centra projevila klientka žádost o návrat ke svému příteli. Nějakou dobu ještě zůstala ve spojení s organizací La Strada. Klientce se vyřídily potřebné doklady a ta si poté sjednala trvalé bydliště u svého přítele, kde se zatím marně pokouší najít práci.
15
