Obce na odpady doplácí miliony korun

Zaměřeno na korupci

Hlavní téma odpady měsíčník pro firmy a veřejnou správu Jak se vyrábí remoska

únor 2011

Spalování bioodpadu

Tajemství firmy roku 2010

14

4

18

Obce na odpady doplácí miliony korun pět set korun za rok. takový je strop poplatku, který můžou obce požadovat po každém občanovi za svoz odpadu. přitom obce stojí jeden obyvatel o 68 korun více. veronika Hrdá Poplatky – Obyvatelé Sviadnova na Frýdecko-Místecku to možná ani netuší, ale drží jeden primát. Nemusí ze své peněženky zaplatit ani korunu za  svoz

odpadu. Za  téměř osm set lidí zaplatí všechny náklady obec. Ročně 800 tisíc korun. Podle starosty obce Davida Nováka se takový systém všem zamlouvá. „Obec je čistá, lidé třídí už deset let bioodpad a teď začínají i s tetra-packy,“ popisuje Novák. Podobný scénář je ale ojedinělý. Většina obcí a měst vybírá poplatek „za hlavu“. Obce pak ještě doplácí na  jednoho obyvatele v  průměru 144 korun. Města 190 korun. Starostové vesnic tak musí průměrně ukrojit z  obecního rozpočtu na  odpadové hospodářství 182 tisíc korun. Vedení měst pak 9,7 milionů korun. Vyplývá to z průzkumu Moravské hospodářství mezi třemi stovkami obcí a měst. Obce ale často doplácejí na  systém dobrovolně. Nejenže nestanovují maxi-

)) TOP doplatky kdo nejvíc dotuje odpadové hospodářství obyvatel / rok 2010 1. Pasohlávky

1155 korun

2. Opava

850 korun

3. Frýdlant nad Ostravicí

550 korun

4. Český Těšín

434 korun

5. Jimranov

400 korun

mální hranici, ale jen zřídka využívají možnost svozu podle velikosti popelnic. Přitom tento systém umožňuje vybírat od  obyvatel reálný příspěvek. Zastupi-

telé se totiž obávají složité administrace a vzniku černých skládek. „V  minulosti byl vybírán poplatek podle počtu popelnic. Nový způsob výběru poplatku je však méně náročný, spravedlivější a  oproti původnímu systému se nedá zneužívat,“ vyvodil závěr starosta Bojkovic Petr Viceník. Také v  Havlíčkově Brodě nemají se systémem dobré zkušenosti. „Platba za „popelnici“ neřeší otázku nelegálního ukládání odpadu a černých skládek,“ podotýká místostarosta Havlíčkova Brodu Čeněk Jůzl. Naopak systém platby podle velikosti obsahu popelnice si pochvalují například ve  Slavkově u  Brna, Slavičíně, Klimkovicích, Napajedlích či v  Křišťanovicích.

„Máme smlouvu s  občanem, na  základě které si koupí příslušnou celoroční známku na  popelnici anebo sadu černých pytlů. K tomu občané dostávají barevné pytle na tříděný odpad,“ popisuje starosta Slavičína na  Zlínsku Jaroslav Končický. Podle něj problém černých skládek obec neřeší. „Navíc tento systém motivuje lidi k třídění. Dostáváme proto vysokou platbu od společnosti EKO-KOM. Doplatky města jsou tak zanedbatelné,“ shrnuje Končický. Podobně se k systému staví i ve Slavkově u Brna. Každá domácnost tam zaplatí 1300 korun ročně za čtrnáctidenní svoz. Pokračování na straně 2

Jedy pod povrchem

Ekologické bomby

Morava – O tom, jak to bude s megatentrem na vyčištění starých ekologických zátěží za odhadovaných 115 miliard korun, zatím vláda nerozhodla. Jedno je však jisté: na Moravě je tikajících bomb v podobě desetiletí usazovaných chemikálií nejvíc. A ty nebudou čekat na výsledek kontroverzního ekotendru. Odborníci už dávno upozorňují na to, že laguny plné jedů mohou prosáknout do vod. Největší ekologické hrozby jsou v Moravskoslezském kraji. Nejzamořenější je areál Vítkovic – takzvaná Dolní oblast (foto). Ministerstvo financí odhaduje, že sanace bude stát kolem 3,3 miliard korun. Vedení společnosti spočítalo ještě vyšší částku. Podívejte se, kde jsou největší ekologické zátěže a co se v nich skrývá. Více na straně 10–11

FOTO: Jiří Sláma

Nepřipojené bioplynové stanice

Konec korupce na radnicích?

Vydřený brazilský sen

Bioplyn – Bioplynové stanice na Moravě sice zažívají boom, distributoři elektřiny je ale nechtějí připojit. Přesto jsou odborníci optimističtí.

Transparentnost – Kampaň loňských komunálních voleb se nesla hlavně ve znamení boje s korupcí. Nová vedení radnic proto už začala dělat první kroky. Například v Opavě se začali radní pravidelně scházet s občany, ve Zlíně zase snížili hranici pro zveřejňování zakázek. Hitem se pak staly elektronické aukce, které kromě transparentnosti zaručují i významné úspory.

Brazílie – Než se pustíte do podnikání v Brazílii, přečtěte si, co o této zemi říkají ti, kteří zde uspěli. V dalším díle seriálu Země pro váš byznys například zjistíte, proč je lepší si v  Brazílii založit samostatnou firmu a proč nemluvit na místní španělsky. Dostat se na místní trh určitě stojí za to. Ekonomové totiž předpokládají, že země bude potřebovat zvýšit dovoz o sto procent.

Více na straně 6

pošlete noviny do dalšího kola!

01_mh11_02.indd 1

Více na straně 13

))

))

Více na straně 14

))

))

Zamáčkněte poslední cigaretu

106 leden 2011

Zdraví – Přestaňte si dávat předsevzetí. Jednoduše přestaňte kouřit. Doktorka Iva Tomášková z Fakultní nemocnice Brno vám poradí, jak na to.

Více na straně 18

alokace otevřených výzev objem podaných žádostí objem schválených projektů počet otevřených výzev počet podaných žádostí počet schválených projektů konzultací KB EU Point

68,2 mld. Kč 6,7 mld. Kč 17,2 mld. Kč 53 788 812 109

Pozn.: Index vychází ze souhrnných údajů o hlavních dotačních programech určených pro běžné žadatele za předcházející měsíc.

Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský | Olomoucký | Zlínský | Moravskoslezský

4.2.11 15:41

STRANA 2

ÚNOR 2011

O d pA d O v é h O S p O d á ř S T v í

Obce na odpady doplácí miliony korun Kolik doplácí města a vesnice za odpadový systém?

Jeseník 500 | 420 5 mil. Hrabišín 490 | 58 51 tis. Bohuslavice 420 | 120 55 tis.

Havlíčkův Brod 500 | 400 9 mil. Humpolec 500 | 400 Sedlice 500 | 125 Pelhřimov

Telč 500 | 378

Dvorce 500 | 0

Lutín 350 | 0

Ždírec nad Doubravou 456 | 34 110 tis.

Třebíč 492 | 213 8,1 mil.

Blansko 492 | 231 5 mil. Brno 500 | 336 134mil.

Horní Břečkov 450 | 68 18,8 tis. Znojmo 500 | 544 18,9 mil.

Bohuslávky 400 | 133 46 tis.

Bošovice 500 | 400

Ivančice 500 | 79 575 tis. Josefov 300 | 0

Starovičky 450 | 150 120 tis.

Karviná Opava 500 | 220 396 | 451 14 mil. 50,7 mil. Ostrava 498 | 300 Havířov 93,3 mil. 492 | 243,70 Kujavy 20 mil. 400 | 380 Frýdlant nad 217 tis. Ostravicí 500 | 550 5,8 mil. Smilovice 500 | 365,7

Slušovice 450 | 180 Zdounky 147 tis. 300 | 300 Otrokovice 646 tis. 480 | 77 1,5 mil. Zlín 500 12,5 mil. Uherský Brod 500 | 318 7,2 mil. 500 – vybíraný poplatek za občana 378 – doplatek za občana/rok 18,9 mil. – celková dotace/rok

Zdroj: Průzkum Moravského hospodářství

Dokončení ze strany 1

Z průzkumu také vyplývá, že průměrný náklad na  jednoho obyvatele na  rok je 568,4 korun. Přesto ale ministerstvo životního prostředí neuvažuje o zvednutí maximální hranice místního poplatku. „Maximální hranici místního poplatku nemáme v  plánu měnit. Obce mají totiž možnost vybrat si ze tří různých systémů, z  nichž dva maximální hranici nestanovují. To, co hodlá ministerstvo změnit, je poplatek za přímé uložení odpadů na skládkách nebo jejich odstranění ve spalovnách. Poplatky by se měly zvýšit na  základě nového zákona o  odpadech, který je v současné době ve stádiu přípravy věcného záměru,“ připomněla tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková. Podle starostů strop ale není potřebný. „Měl by být zrušen tak, aby se limitem výše ceny stala pouze její politická průchodnost v  místních samosprávách. Každá samospráva má totiž jiné priority -

některá obec chce více dotovat například sport, jiná odpadové hospodářství,“ apeluje na  změnu místostarosta Havlíčkova Brodu Čeněk Jůzl. Právě v Havlíčkově Brodě vybírají maximálních pět stovek, další čtyři stovky na každého občana doplácejí. Město pak musí ročně dotovat odpadové hospodářství devíti miliony korun. Pro představu: tolik bude stát letos vybudování kanalizace v místní části Novotnův Dvůr.

dOplATky NebO NOvá kANAlizAce? Logicky nejvíc peněz doplácejí ve městech s nejvyšším počtem obyvatel. Například v Ostravě doplácí město na jednoho občana třemi stovkami korun. V Brně téměř 350 korunami. Brno tak musí ročně vynaložit navíc 134 milionů korun. Podle průzkumu Moravského hospodářství ale nejvíc doplácejí na  odpady v  Pasohlávkách a Frýdlantu nad Ostravicí.

Co vyplynulo z průzkumu Obce do 2000 tisíc obyvatel – průměrný roční poplatek je 421 korun za občana Průměrně za občana doplácí 144 korun Možnost zavést systém platby za popelnici využívá jen

minimum obcí

Obce a města nad 2000 obyvatel – průměrný roční poplatek je 500 korun za občana | Průměrně za občana doplácí

190 korun

V Pasohlávkách totiž obec dotuje odpadové hospodářství částkou 1 155 korun. Od  občanů vybírá 350korunový poplatek. „Letos zastupitelé odhlasovali stejnou výši,“ prohlásil starosta Tomáš Ingr. V desetitisícovém Frýdlantu zase dotují každého občana ročně částkou 550 korun. Z rozpočtu tak odpadové hospodářství ukrojí téměř šest milionů korun.

„Ve  Frýdlantu je spousta chatařů a na ně bohužel doplácíme. Neustále odklízíme odpad odložený vedle popelnic. Když přistavíme kontejnery, jsou do několika hodin přeplněné. Už jsme zkoušeli i  systém platby za  popelnici. To ale byla katastrofa. Odpadky se pak válely všude,“ popisuje starostka Frýdlantu Helena Pešatová.

Ještě vloni však mezi městy držela primát Opava. Bývalé vedení města stanovilo výši poplatku na dvě stě korun pro obyvatele, zatímco město za něj doplatilo téměř 850 korun. Tomu ale letos udělali noví radní konec. Poplatek zvedli na téměř čtyři stovky. Město si pak vyčlení částku 450 korun pro jednoho obyvatele. Jsou ale i  města, kde vystačí s  nízkým poplatkem. Většinou ale vlastní skládky nebo dlouhodobě provozují kompostárny. Například ve Valašských Kloboucích občan ročně zaplatí 340 korun a město už pak nic nedoplácí. „Vlastníme skládku. Proto se nám daří systém udržovat poměrně levně. Navíc jsou naši občané velmi uvědomělí a třídí odpad ve velkém. To nám také hodně pomáhá,“ vysvětlila tisková mluvčí Valašských Klobouků Lenka Zvonková. Města a obce musí v souvislosti s odpady lepit i další díru: nedoplatky od neplatičů. „Na poplatcích za odpady aktuálně dluží kroměřížské radnici už dva miliony korun. Jedná se o 1972 plátců,“ potvrdil například mluvčí kroměřížské radnice Pavel Zrna.

))  p ř e d s t a v u j e m e   p r o j e k t  

komerční prezentace

S výstupy projektu PRESS se již setkávají všichni Brňáci Statutární město Brno realizuje se svými partnery Okresní hospodářskou komorou Brno-venkov, zemským hlavním městem St. Pölten a rakouským svazem obcí Gänserndorf mezinárodní projekt PRESS. Tento si klade za cíl pomocí cílené práce s širokou veřejností a  vybranými cílovými skupinami zvýšit jejich environmentální povědomí zejména v  oblasti předcházení a  třídění odpadů v partnerských regionech. V roce 2010 proběhla výběrová řízení na realizaci plánovaných výstupů a s většinou výstupů se již občané Brna – žáci a  studenti, živnostníci a  široká veřejnost denně setkávají.

V roce 2010 proběhla celá řada aktivit v následujících oblastech:  vytvoření a distribuce informačních a vzdělávacích materiálů pro všechny mateřské, základní a střední školy na území města Brna  zahájení informační kampaně na rádiu Krokodýl – soutěžní kola a rádiové odpadářské hlídky  sportovně-kulturní odpoledne pro širokou veřejnost na Moravském náměstí v Brně  instalace informačních kiosků ve sběrných střediscích odpadů, propagace pomocí billboardů

a označení vybraných vozidel městské hromadné dopravy v Brně  proběhly již tři semináře pro živnostníky, zaměřené na specifické oblasti odpadového hospodářství včetně legislativních požadavků  proběhl první seminář pro pedagogické pracovníky spojený s odbornou exkurzí na zařízení pro energetické využití odpadů Pro rok 2011 připravujeme:  v měsíci lednu byla vyhlášena velká mezinárodní mezitřídní soutěž pro všechny žáky čtvrtých tříd brněnských

základních škol. Úkolem je výtvarné ztvárnění „zacházení s jídlem“ z pohledu předcházení vzniku odpadů. Cenou pro vítěznou třídu je organizovaný autobusový zájezd do partnerského města St. Pölten v červnu 2011. Přihlášky zasílejte až do 18. února 2011  další odborné semináře pro živnostníky a pedagogické pracovníky  pokračování informační kampaně rádia Krokodýl – soutěžní kola ve vysílání, výjezdy rádiové odpadářské hlídky mezi základní školy v Brně, moderování akce na Moravském náměstí

 sportovně-kulturní odpoledne pro širokou veřejnost na Moravském náměstí v Brně dne 31. května 2010  velká anketa ve sběrných střediscích odpadů – vyhodnocení dopadu projektových aktivit na širokou veřejnost Aktuální informace o  připravovaných akcích, informační a vzdělávací materiály ke  stažení (zejména pro školy – MŠ, ZŠ, SŠ z  oblasti třídění odpadů v  Brně), přihlašovací formulář a pravidla mezinárodní mezitřídní soutěže a další zajímavosti naleznete na www.press-project.eu.

Mezinárodní projekt PRESS je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu evropské územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013.

Okresní hOspOdářská kOmOra BrnO-venkOv

02_mh11_02.indd 2

4.2.11 15:40

ÚNOR 2011

KB Municip MoravHosp 268x374.indd 1

03_mh11_02.indd 3

iNzeRce

STRANA 3

27.1.11 15:25

4.2.11 15:40

STRANA 4

ÚNOR 2011

B i O l O g i c k ý O d pA d

Bioodpad: Hnojivo i palivo. Nově bez dotací A je TO TAdy. Od leTOšNíhO ROku muSí OBce OBčANům umOžNiT TřídiT BiOOdpAd. Ve VeSNicích A Ve měSTech TAk pOROSTe jedNA kOmpOSTáRNA zA dRuhOu A záROVeň S Nimi i pROBlém, cO S VýSledNým pROdukTem – kOmpOSTem. přeSTO Se VládA ROzhOdlA zASTAViT pOdpORu VyužiTí BiOmASy jAkO pAliVA.

Veronika Hrdá Biologický odpad – Tři a  půl miliardy korun. Tolik peněz stát nalil do  oblasti smysluplné likvidace bioodpadu. Letos tak odstartuje největší boom obecních kompostáren. Přestože je podle odborníků bioopad, který je vlastně formou biomasy, ideální pro využití v energetice, starostové a  firmy můžou na  podporu státu zapomenout. Státní fond životního prostředí totiž na  konci loňského roku vyškrtl ze seznamu podporovaných projektů právě výstavbu kotlů na spalování biomasy. „Nebudeme podporovat budování nových zdrojů na spalování biomasy, protože

ty stávající jsou schopny naše cíle naplnit. V tomto ohledu provedeme určitou redukci, se kterou možná někteří nebudou úplně spokojeni,“ připustil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek v rozhovoru pro Český rozhlas. Zatím tedy zástupci obcí nemají úplně jasno, jak s  kompostem naloží. Většinou spoléhají na  to, že kompost rozdají jako hnojivo. Podle energetiků je ale často výhodnější bioodpad přeměnit na  alternativní palivo a  to využít pro generování tepla a elektřiny, které mají zajištěné využití a odbyt téměř vždy.

EVECO Brno, s.r.o. nabízí originální systém

MIKROREGION

„Každý mikroregion produkuje biologický odpad ať už ze zemědělské výroby nebo z domácností. Ten může být po vytřídění a zpracování využit jako hnojivo nebo jako alternativní palivo. Specifickým komunálním biologickým odpadem mikroregionu jsou také odpadní vody a z jejich čištění pocházející kaly, které lze za  určitých podmínek rovněž považovat za zdroj energie,“ nastiňuje ředitel Ústavu procesního a ekologického inženýrství VUT v Brně profesor Petr Stehlík. Tým lidí z univerzity a ze společnosti EVECO Brno pod jeho vedením nyní

provozuje „výzkumnou“ jednotku pro energetické využití biomasy v  Kojetíně. Tamní podnikatel, který je zároveň partnerem projektu a umožňuje kontinuální testovací provoz, díky této nové originální technologii vytápí svůj výrobní areál. Přitom palivo si může snadno sehnat. Zařízení umožňuje energeticky využívat téměř jakýkoli druh biomasy a je možné je doplnit o pokročilý systém čištění spalin, který zajistí i energetické využití takzvané kontaminované biomasy, jako je například lakované dřevo. Zároveň tým profesora Stehlíka navrhuje integrovaný systém nakládání s odpady pojmenovaný „Mikroregion“. Při jeho aplikaci by si svazek obcí nebo místní firmy mohly vybrat, zda budou v  daný okamžik směřovat bioodpady na bioplynovou stanici nebo je využijí v kotli na biomasu. Případně je také možné bioodpad využít jako surovinu pro výrobu alternativních paliv a ty pak prodávat dál nebo je uskladnit pro pozdější využití.

pěT leT Bez pROdeje Touto cestou se chtějí vydat například v Přerově. Tam letos město plánuje zřídit velkou kompostárnu za třicet milionů korun. Zahradní odpad tam chtějí proměnit v  alternativní palivo pro teplárnu nebo jiné firmy. Hotová by mohla být už letos. Obce se ale zatím potýkají s  tím, že i kdyby chtěly, nemůžou na prodeji zpracovaného bioodpadu příliš vydělávat. Vět-

Odrazila se tato situace také ve sběru a zpracování druhotných surovin? Ano, především u papíru. Sběr a zpracování probíhá opět naplno jako před recesí. Češi navíc díky osvětě stále lépe třídí, takže jsme v  Evropě již na  druhém místě za Německem. A to je výborné, šetří nám to spoustu primárních surovin energie. Co tedy vidíte v  českém odpadovém hospodářství jako nejzávažnější problém?

Sběr, přeprava, třídění a  odstraňování komunálního odpadu je stále zařazeno ministerstvem financí mezi takzvaně věcně usměrňované ceny, které mají ochránit občana před neoprávněně vysokými cenami v  případě monopolního dodavatele služeb. To platí pro síťové služby, kde není technicky možné natáhnout paralelně další vodovodní či odpadní potrubí nebo rozvod elektřiny či tepla, nikoliv však v  odpadovém hospodářství. Po  silnici mohou bez problémů jezdit auta různých svozových firem, a tudíž podmínky volné hospodářské soutěže nejsou nijak narušeny. Jaké má tato regulace cen důsledky? Nejen že podstatně omezuje podstatu hospodářské soutěže v  tomto odvětví, ale především nepřináší deklarovaný cíl – nižší náklady a  kvalitnější služby pro občana. Navíc při nakládání s odpady není možné provozně ani technicky oddělovat odpady z produkce občanů, na které se tato regu-

Kde chtějí mít novou kompostárnu  Pelhřimov  Šlapanice  Náměšť na Hané – domácnostem rozdávají dotované kompostéry  Všechovice – zpracovávají projekt pro stavbu ekodvora na likvidaci bioodpadu  Morávka a okolní obce  Příkazy  Dobšice

šina z nich totiž čerpala dotace ze Státního fondu životního prostředí a nesmí tedy pět let vykazovat zisk. „Spoléháme na  to, že o  kompost budou mít zájem místní zemědělci a zahrádkáři. Teď jej budeme rozdávat zadarmo, po pěti letech ale budeme přemýšlet nad tím, jak alespoň vydělat na provoz,“ potvrzuje starosta obce Machová na Zlínsku František Václavík. Tomu se podařilo získat dotaci ve výši 8,7 milionů korun na vybudování mobilní kompostrány. Díky ní mohou být zapojeny i  okolní obce Sazovice, Míškovice a Kurovice. Tam se jednoduše čas od času rozloží nezbytná zařízení a kompostování bude probíhat přímo v  místě. Svazek se zavázal, že ročně zpracuje minimálně tři sta tun kompostu. Do systému bude zapojeno přes dva tisíce lidí.

 komplexní integrovaný systém získávání energie z obnovitelných zdrojů

kontakt a bližší informace:

 založený na zpracování odpadních produktů a odpadů, popř. jejich účelném využití v místě jejich vzniku, tj. přímo v mikroregionu  řešení „šité na míru“ a jeho realizace

www.evecobrno.cz

Trh s odpady: Situace jako před krizí Rozhovor – Odpadové hospodářství se konečně stabilizuje. Loňský rok tak podle ředitele České asociace odpadového hospodářství Petra Měchury žádné zemětřesení na trh s odpady nepřinesl. „Komunálních odpadů se ekonomická recese příliš netýká. Horší však byla situace u  živnostenských a  průmyslových odpadů. Ale i  tam se situace opět zlepšila a  odbyt je v  průměru na  původních úrovních jako před krizí,“ říká Měchura.

)) boom kompostu

lace cen vztahuje, od  odpadů ze živností, na  které se tato regulace nevztahuje, protože jsou často sváženy společně. Čekají nás v roce 2011 zásadní změny? Legislativní zřejmě ne. Příslušná legislativa se bude teprve připravovat, takže její případný vliv na odpadové hospodářství se projeví až v dalších letech. A další změny? Očekávám, že veškeré produkty po  ukončení své životnosti budou místo prostého uložení na skládku či jiného způsobu odstranění využity nebo přepracovány. Takové změny si nutně vyžádají vývoj šetrných technologií. (haa)

Petr Měchura ředitel České asociace odpadového hospodářství

[email protected]

Žalkovice postaví nové odpadové centrum Žalkovice – Nové odpadové centrum s komunitní kompostárnou by mělo letos vyrůst v Žalkovicích na Kroměřížsku. V  obci s  šesti sty obyvateli zatím dokončili první etapu, provoz by chtěl starosta Žalkovic zahájit ještě letos.

SBěRNA NeBezpečNéhO elekTROOdpAdu „Měli jsme tu problém zejména s  velkoobjemovým odpadem, který neměli lidé kam dávat. Řešili jsme to mobilním sběrem a koupí kontejneru. Lidé si na to zvykli, ale není to ideální řešení,“ vysvětlil starosta Radomír Pala hlavní důvod, proč se v Žalkovicích rozhodli pro vybudování odpadového centra.

Starosta doufá, že centrum pomůže v budoucnu řešit problémy, které přichází s měnící se strukturou obce. „Odpad začal být problém. Co dříve lidé zužitkovali jako krmivo pro zvířata nebo topivo, se dnes v  plynofikované obci stává odpadem,“ dodal Pala. Ve  vznikajícím odpadovém centru je už vybudovaná zpevněná plocha, oplocení, kanalizace a  sjezd, přibylo také nové technologické vybavení – štěpkovač a sběrna nebezpečných odpadů. „Na tyto výdaje jsme žádali o dotaci. Další investice, jako zabudování elektrické přípojky, stavba přístřešku pro techniku nebo nákup kontejnerů, už půjdou z  obecní kasy,“ dodal Pala. Třímilionovou investici by z 90 procent měla pokrýt dotace z  Operačního programu Životní prostředí. (haa)

Přehled hlavních dotací pro žadatele z veřejného sektoru – únor 2011 5. e

V únoru 2011 je žadatelům k dispozici relativně široké spektrum dotačních výzev, které jsou právě vyhlášeny, zde uvádíme ty nejvýznamnější z nich:

1.

Program Rozvoje venkova (PRV)

Pouze po  dobu dvou týdnů (od  15.  2. do  28.  2. 2011) budou přijímány žádosti na  Ochranu a  rozvoj kulturního dědictví venkova. Obce do 500 obyvatel tak mohou požádat až o 90procentní dotaci na opravu památkových objektů či na  budování výstavních expozic a muzeí s vazbou na místní historii. Žadateli mohou mimo obcí být i sdružení obcí, NNO včetně církví či zájmová sdružení právnických osob. Hlavním opatření v  PRV, o  které je mezi našimi klienty nejvyšší zájem, je část 3.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby. Zde půjde o dotace na zlepšení dopravní a technické infrastruktury a vzhledu

04_mh11_02.indd 4

obcí, veřejné vodovody, kanalizace a ČOV pro veřejnou potřebu, informační a školící centra, zázemí pro společenské, kulturní, sportovní a  ostatní občanské vybavení a služby. Přijímání žádostí do tohoto opatření se očekává v říjnu 2011, již nyní je však nejvyšší čas žádost o  kvalitní projekt připravovat. Sledujte aktuality na www.szif.cz.

2.

Operační program Životní prostředí (OPŽP)

V  OPŽP jsou momentálně přijímány žádosti v  prioritní ose 2 Zlepšování kvality ovzduší a  snižování emisí. Lze požádat o  dotaci na  pořízení nízkoemisního spalovacího zdroje nebo přímo centrálního zdroje tepla, včetně rozvodů. Dotaci lze například získat i na výsadbu zeleně oddělující obytnou zástavbu od  průmyslových staveb nebo dopravních koridorů. Případně i  na  pořízení strojů na  snížení prašnosti silnic (např. kropicí vozy).

eee ee

dotační poradna Během února 2011 se očekává otevření výzvy na  omezování rizika povodní (varovné a  výstražné systémy před povodněmi a  úprava koryt a  výstavba poldrů). V plánu na tento měsíc je rovněž zveřejnění výzvy na  Zkvalitnění nakládání s  odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Prosím sledujte aktuální informace na  www.opzp.cz.

3.

Regionální Operační program Moravskoslezsko

V  ROP Moravskoslezsko je pro municipality otevřeno několik zajímavých výzev

na projekty místního rozvoje. Až do začátku dubna lze žádat o dotace na modernizaci sportovišť na  středních školách. Subjekty veřejného i  soukromého sektoru mohou předkládat i  projekty regenerace brownfields s  plánovaným převážným budoucím využitím pro veřejné služby, veřejná prostranství, zeleň, dokonce i pro obchod a služby. Více na  www.rr-moravskoslezsko.cz.

4.

Regionální operační program Jihovýchod

Pouze do  24.2.2011 lze požádat o  dotace na  značení a  úpravy cyklotras a  turistických tras. Ve vybraných lokalitách mohou obce, jejich společnosti, ale i malí a střední podnikatelé požádat i o další podporu cestovního ruchu: dotace jsou určeny na skanzeny, zoologické zahrady, muzea a  další zábavní prostory a parky. Podmínky právě otevřených výzev jsou k dispozici na www. jihovychod.cz.

Regionální operační program Střední Morava

Regionální Rada ROP Střední Moravy nemá aktuálně otevřenou žádnou výzvu, radní zveřejní svůj plán až po svém zasedání na  začátku února. Sledujte možnosti dotací z  ROP Střední Morava na www.rr-strednimorava.cz. Výše uvedené programy představují hlavní oblasti, které jsou našimi municipálními klienty často poptávány. Dotačních možností je však mnohem více. Jestliže máte projektový záměr a  hledáte pro něj ten správný dotační program, neváhejte se obrátit na specializované firmy, které se získáváním dotací zabývají. Doporučuji zajímat se o  možnosti získání dotací co nejdříve, ve strukturálních fondech již reálně zbývá pouze necelých 30  % alokace celého programového období. JAN ROSEN EU Point Komerční banky

4.2.11 15:49

ÚNOR 2011

STRANA 5

INZERCE

Ekonomika odpadového hospodářství

Hodnocení celkových nákladů je poměrně obtížné. Je to způsobeno zejména neznalostí složení nákladových položek a rovněž také nedostatečně členěným účetnictvím některých obcí (malé rozlišení položek) nebo nevhodně uzavřenou smlouvou se svozovou firmou (např. paušální platby bez rozlišení jednotlivých služeb). Aby bylo možné náklady sledovat a porovnávat, byl navržen již v roce 2001 soubor základních jasně definovaných položek, které popisují základní prvky odpadového hospodářství obcí. Vývoj některých hlavních položek je uveden v tabulce č. 1. U  všech nákladových položek se jedná vesměs o  provozní náklady (v  případě investic je zahrnuta i  část odpisů investice v  daném roce. Nikoliv však celková výše investic v daném roce). Celkové náklady na odpadové hospodářství obcí, uvedené v posledním sloupci tabulky, nejsou prostým součtem jednotlivých položek tabulky. Představují průměrnou hodnotu celkových nákladů jednotlivých obcí a zohledňují tak skutečnost, že v  každé obci je jiný rozsah služeb zajišťovaných v rámci odpadového hospodářství. Průměrné náklady na provoz odpadového hospodářství v obcích ČR byly pro rok 2009 stanoveny na 871,5 Kč. Skutečné náklady obcí na odpadové hospodářství převyšují již od  roku 2003 horní hranici místního poplatku (poplatek za  provoz systému shromažďování a sběr komunálních odpadů), kterou stanovuje zákon o odpadech, resp. o místních poplatcích. Přitom horní hranice místního poplatku byla nastavena s přijetím zákona č. 185/2001 Sb.

05_mh11_02.indd 5

2002

směsný objemný KO odpad 298,5 38,2

2003

371,8

23,5

tříděný sběr 46,0

25,0

64,5

koše

37,1

černé skládky 9,5

ostatní

13,3

sběrné dvory 51,2

86,1

celkové náklady 480,2

17,4

46,8

9,3

49,4

652,4

NO

2004

415,8

41,9

27,5

75,4

19,5

52,0

11,8

52,5

687,0

2005

429,4

42,2

27,5

79,9

20,1

54,1

11,6

42,4

702,1

2006

463,2

45,3

29,3

98,4

18,0

56,2

11,8

23,0

747,0

2007

494,8

56,9

32,8

116,4

19,1

65,0

8,7

23,4

813,0

2008

511,1

49,3

51,3

121,6

19,9

88,0

12,5

20,5

865,2

2009

521,0

52,6

34,1

132,3

15,9

86,2

11,0

46,2

871,5

Zdroj: EKO-KOM, 2010

Tabulka č. 2 – Bilance příjmů a nákladů v OH obcí dle velikostních skupin (v Kč/obyvatel/rok 2009)

392,1

37,2

26,6

61,2

501–1 000

410,0

30,7

22,3

45,4

celkem

do 500

Odměna EK

Velikost obce

chatařů

Příjmy druhotné suroviny

C

elkové náklady na odpadové hospodářství

rok

živnostníci

Ekonomické ukazatele komunálního odpadového hospodářství nejsou v ČR systematicky sledovány. Jediným zdrojem dat jsou údaje AOS EKO-KOM, a. s., která vyhodnocuje ekonomické údaje od  obcí již od r. 2001. Údaje jsou získávány z ročního dotazníku o  nakládání s  komunálními odpady, který všechny obce zúčastněné v  systému EKO-KOM poskytují jedenkrát ročně. Za  rok 2009 zpracovávalo tento dotazník 5 861 obcí (10,39 mil. obyvatel).

Tabulka č. 1 – Vybrané náklady hospodaření s odpady v obcích (v Kč/obyvatel/rok)

obyvatel

V RÁMCI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ OBCE PRIMÁRNĚ ZAJIŠŤUJÍ SBĚR A ODVOZ ODPADŮ, OVŠEM SPOLU S ROSTOUCÍMI NÁROKY NA KVALITU NAKLÁDÁNÍ S ODPADY, KTERÉ SOUVISEJÍ S LEGISLATIVNÍMI POŽADAVKY A TECHNICKÝM VÝVOJEM, NARŮSTÁ TAKÉ ROZSAH TĚCHTO SLUŽEB. A S TÍM POCHOPITELNĚ NÁKLADY SPOJENÉ S JEJICH PROVOZEM.

Náklady celkem

Průměrně obec doplácí

84,3

601,4

847,9

29%

80,1

588,5

799,5

26%

1 001–5 000

415,8

42,8

18,5

34,2

82,3

593,6

797,0

26%

5 001–10 000

434,4

65,6

8,0

18,1

87,5

613,7

927,7

34%

10 001–20 000

455,0

83,2

15,4

7,1

89,1

649,7

946,8

31%

20 001–50 000

450,9

68,4

11,8

6,3

76,1

613,4

858,2

29%

50 001-100 000

437,1

3,5

12,8

5,0

100 001–1 mil.

466,6

nad 1 mil.

569,3

celkem

453,9

67,9

526,4

858,1

39%

12,9

61,0

540,5

805,7

33%

1,2

4,0

112,6

687,1

960,5

28%

33,0

10,6

82,9

607,3

871,5

30%

Poplatek nebyl za celou dobu jeho platnosti valorizován a  přitom celkové náklady obcí vzrostly od r. 2002 o 81,5 %. Přesto je tento druh zpoplatnění občanů nejpoužívanější, a to zejména pro jeho dobrou vymahatelnost. S dalším nárůstem skutečných nákladů v  odpadovém hospodářství obcí je však dlouhodobé použití stávajícího místního poplatku diskutabilní.

B

ilance nákladů a příjmů v odpadovém hospodářství obcí

Odpadové hospodářství obce má samozřejmě svoji příjmovou část. Ta je tvořena nejčastěji poplatky od občanů, platbami právnických osob („živnostníků“) zapojených do systému obce a případně tržbou za  prodej druhotných surovin získávaných z odpadů. Významnou položku tvoří také odměny systému EKO-KOM a  případně úspora nákladů či platby kolektivních systémů zpětného odběru elektrozařízení.

26,9

Přehled průměrných příjmů ve velikostních skupinách obcí za rok 2009 ukazuje tabulka č. 2. Průměrný poplatek od občanů v r. 2009 činil cca 453,9 Kč/obyvatel (mírný pokles oproti roku 2008). Přitom ale průměrné náklady obcí na základní služby v odpadovém hospodářství dosahovaly hodnoty o cca 92 % vyšší. Poplatek se zvyšuje s rostoucí velikostí obce. Příjmy za druhotné suroviny uvedlo jen 17 % obcí sledovaného vzorku, přičemž se jednalo až na výjimky o obce do 4 tis. obyvatel. U zpoplatňování živnostníků a právnických osob zapojených do systému obce uvedlo údaje cca 32 % obcí z celého vzorku, a to opět především menší obce do 4 tisíc obyvatel. Nejméně je zákonná možnost zapojení živnostníků do systému obce využívána ve velkých městech. Jak vyplývá z tabulky č. 2, obce v ČR doplácejí průměrně cca 30 % nákladů na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů. Lze očekávat, že se tento rozdíl ještě v  následujících letech zvýší, pokud nedojde k  valorizaci místního poplatku nebo změně zpoplatňování živnostníků či k  větší provázanosti obchodování s druhotnými surovinami s rozpočty obcí. (pr)

)) ve zkratce )) Grant na zelená veřejná prostranství v obcích Grant – Nadace Partnerství poskytne obcím, školám, občanským sdružením a  příspěvkovým organizacím možnost získat peníze na vytvoření zelených veřejných prostranství. Zájemci mohou žádosti o grant nazvaný „Místo pod stromy“ posílat do 2. března. Nadační příspěvky dosahující až 200 tisíc korun podpoří vznik a obnovu dětských hřišť, školních zahrad, parků nebo sídlištních prostor. „Místo pod stromy“ je grantem, který vyhlašuje Nadace Partnerství ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí a  ministerstvem životního prostředí. Při udělování grantů klade Nadace Partnerství důraz zejména na zapojení místních občanských sdružení, škol a spolků do všech fází utváření veřejných prostranství. Obyvatelé tak mají šanci ovlivnit konečnou podobu místa tak, aby splňovalo jejich potřeby a  požadavky. V minulém roce rozdělila Nadace Partnerství pro tento účel částku téměř 1 milion korun.

)) Kominíci nestíhají. Hasiči chtějí každý rok potvrzení Grant – Potkat kominíka už nemusí být takové štěstí. Od  letošního ledna se totiž toto povolání stává výhodným. Hasiči nově požadují kontrolu komínů každý rok. „Už tak nebude stačit obyčejné potvrzení o platbě kominíkovi, ale budete od něho muset  mít vyplněný formulář, takzvanou předpisovou revizní zprávu,“ vysvětluje ředitel školící společnosti Navy MAX Rostislav Fiala. Na změnu se musí připravit majitelé domů, kteří mají funkční kotel nebo kamna připojený na  komín. V  klidu můžou být pouze lidé topící elektřinou. Podle Fialy jedna kontrola stojí kolem 300 až 500 korun bez případného čištění. V  případě, že majitel - právnická osoba - nebude mít platné potvrzení, hrozí mu pokuta až ve výši půl milionu korun. Fyzická osoba pak může dostat sankci ve výši 25 tisíc korun. Navíc riskuje, že v případě požáru pojišťovna škody nezaplatí.

)) Jihlavské ovzduší nejvíc znečišťuje doprava Jihlava – Největší zatížení přináší nikoliv průmysl, ale doprava. Takový je výsledek studie, kterou si nechalo zpracovat město Jihlava ve  spolupráci s  krajem Vysočina. „Jihlava je největším městem regionu, centrem zaměstnanosti a  leží nedaleko dálnice D1, je tak nejvíce zatížena právě dopravou,“ vysvětlil mluvčí Radek Tulis. Druhým významným znečišťovatelem jsou lokální topeniště, nejvíce vadí zejména spalování odpadků, PET lahví či plastů. Výsledky studie dále ukazují, že množství škodlivin se v ovzduší za uplynulý rok nezvýšilo ani nesnížilo. Jihlava tak zůstává z hlediska kvality ovzduší jedním z nejčistších krajských měst v zemi.

4.2.11 15:38

STRANA 6

ÚNOR 2011

A LT E R N AT I V N Í Z D R O J E

)) ve zkratce )) Ministr Chalupa podepsal dotace z OPŽP Zelené peníze – Balík projektů, kterým byla podpisem ministra životního prostředí Tomášem Chalupou schválena podpora z  Operačního programu Životní prostředí, se týkal především žádostí předložených v rámci XXI. výzvy. Ta byla zaměřena na  zlepšování stavu přírody a  krajiny a  optimalizaci vodního režimu krajiny. V rámci XXI. výzvy bylo v oblasti podpory 6.4 přijato celkem 89  žádostí, z  nichž bylo 83 akceptováno a 58 členy řídícího výboru doporučeno ke  schválení. Pouze devět hodnocených žádostí členy řídícího výboru ke schválení doporučeno nebylo. Celkové náklady doporučených žádostí dosáhly 354  410  602 korun a  celková výše podpory 242 189 572 korun.

)) Schválena elektrizace úseku Šatov – Znojmo Železnice – Řídící orgán Operačního programu Doprava u  Evropské komise prosadil další velký železniční projekt. V  polovině ledna byl úspěšně dokončen schvalovací proces u projektu „Elektrizace traťového úseku Šatov – Znojmo“. Evropská unie na něj přispěje částkou asi 880 milionů korun. Cílem projektu je uvedení trati a souvisejících staveb a zařízení do technického stavu odpovídajícímu evropským parametrům a  standardům. „Jde především o  dosažení vyšších rychlostních parametrů trati pro zkrácení jízdní doby vlakových spojů a  lepší propustnost trati zvýšením tzv. zatížitelnosti a ložné míry trati,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačínský. Zřídí se také nové zabezpečovací a sdělovací zařízení.

)) Ministerstvo podpoří 200 výzkumných projektů Průmyslové dotace – Ministerstvo průmyslu a  obchodu v  letošním roce podpoří celkem 192  projektů průmyslového výzkumu a  vývoje. Řešitelé nově zahajovaných projektů si mezi sebe rozdělí na  800 milionů korun. „Podporujeme projekty z celého spektra průmyslu. Hlavním předpokladem pro získání podpory je to, aby projekty měly reálnou naději uplatnit se na trhu,“ vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Mezi příjemci podpory dominují soukromé společnosti, jsou mezi nimi ale i  výzkumné ústavy nebo univerzity. Z  moravských firem na podporu dosáhly například společnosti TOS Kuřim, Třinecké železárny, Zetor či ZKL Brno.

Bioplynky zůstávají bez připojení TRH S ALTERNATIVNÍMI ZDROJI ELEKTŘINY ZAŽÍVÁ BOOM. A S NÍM I BIOPLYNOVÉ STANICE. PODLE ODBORNÍKŮ BUDE ZA OSM LET STÁT V ČESKU AŽ 900 TĚCHTO ZAŘÍZENÍ. DNES VŠAK ČELÍ VELKÉMU PROBLÉMU – DISTRIBUTOŘI JE NECHTĚJÍ PŘIPOJIT.

)) podíl bioplynu Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

PODPOROVANÉ ZDROJE Výkupní cena elektřiny z bioplynových stanic se pohybuje podle kategorie od 3,55 do 4,12 korun za kilowatthodinu. FOTO: Jiří Sláma společnosti pro nakládání s odpady či lihovary nebo pekárny. A vzhledem k tomu, že představují stálý a spolehlivý zdroj elektřiny a tepla, jejich potenciál je značný. Bioplynové stanice navíc umožňují regulaci výkonu podle poptávky v  síti, a  mohou tak plnit funkce vykrývání energetických špiček.

PŘETÍŽENÉ REGIONY Novým projektům však dnes brání jeden zásadní problém – stop stav pro připojení. „Provozovatelé distribuční sítě jej uplatňují bohužel nejen na  fotovoltaické elektrárny, ale zcela zbytečně také na vodní elektrárny a  bioplynové stanice,“ míní Habart. Zatímco vloni získalo povolení sedm z deseti bioplynových stanic, dnes je podle

Tišnovští bioplyn nechtějí Tišnov – Bioplynová stanice, kterou chtěla v Tišnově na Brněnsku postavit firma House Property, zřejmě nevznikne. Stopku dostala od Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Proti bioplynové stanici se postavila také velká část obyvatel Tišnova, úředníci i  okolní obce. Oddychnout si tak mohou především lidé z okolí zahrádkářské kolonie Trnec, kde měla bioplynová stanice stát. Obávali se zápachu, nárůstu hluku a dopravy i znečištění ovzduší a vody. „Tyto obavy se v  průběhu posuzování nepodařilo zcela vyloučit, především v případě zápachu,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí kraje Anna Hubáčková. Odborníkům navíc vadil rozpor s územním plánem Tišnova. „Způsob využití musí být v souladu se stávajícím využitím sou-

instalovaný výkon [MWe] 2,92 5,07 5,95 7,46 11,31 17,33 31,68 51,24 97,43 Zdroj: ERÚ

Hana Nečasová Bioplyn – Na čtyři desítky stanic v pěti moravských krajích v současné době zpracovává bioodpad či cíleně pěstovanou biomasu a přeměňuje je na elektřinu. A další desítky projektů se připravují. Není divu – bioplynové stanice se stávají perspektivním oborem a jejich obliba, zejména mezi zemědělci, stále roste. Za poslední dva roky se jejich počet více než zdvojnásobil a odborníci předpokládají, že do roku 2020 bude v Česku fungovat 600 až 900 bioplynových stanic. „Bioplynové stanice zaznamenávají od  roku 2007 plynulý rozvoj. Zejména v době, kdy upadají segmenty, jako je chov prasat a drůbeže, je výroba bioplynu jasnou alternativou,“ říká Jan Habart z  Českého sdružení pro biomasu. Jak dodává, v  posledních dnech výrazně stoupají ceny potravinářských komodit, takže výroba bioplynu může být krátkodobě méně lukrativní než například pěstování řepky. „Výkupní cena elektřiny z  bioplynu je však garantovaná na  20 let, zatímco ceny na  trhu oscilují v řádu jednoho měsíce,“ upozorňuje. Bioplynové stanice mohou být zajímavé ale také pro obce, čistírny odpadních vod,

počet provozoven 6 12 15 23 36 56 83 115 174

sedních pozemků, což je rekreace, sport a  zahrádkářská činnost,“ připomínkovala také rada města Tišnova.

ÚŘEDNÍCI POTVRDILI ZÁPACH „Jsme rádi, že to tak dopadlo. Nejsme proti bioplynovým stanicím jako takovým, ale umístění té tišnovské bylo zcela nevhodné,“ řekl Michal Halouzka z  občanského sdružení Za  BSP s  rozumem. Jestli však bioplynová stanice v Tišnově bude, či nebude stát, není ještě zcela jasné. Stanovisko krajského úřadu totiž není rozhodnutím. „Je pouze podkladem pro navazující správní řízení, například pro územní řízení. Je platné pět let,“ vysvětlil mluvčí Jihomoravského kraje Jan Chmelíček. (haa)

Habarta získat připojení prakticky nemožné. „S distributory vyjednáváme a doufáme, že se situace během několika měsíců vrátí do normálu. V některých částech republiky však pravděpodobně nebude možné nové zdroje ani fyzicky připojit, protože je zde přenosová soustava již naplněna stávajícími zdroji, především nově postavenými fotovoltaickými, a  nové bioplynové stanice se do drátů fyzicky nevejdou,“ dodává. To potvrzuje také Vladimír Vácha ze společnosti E.ON. Jak uvedl, na distribučním území E.ON – východ platí pro oblast napájenou z rozvodny Sokolnice stop stav i pro žádosti bioplynových stanic. „Důvodem je vyčerpaná kapacita distribuční sítě v  souvislosti s  výstavbou a  připojováním solárních výroben. V  ostatních uzlových oblastech je pro žádosti o  připojení bioplynových stanic vytvořen pořadník, který

bude po vyjádření provozovatele přenosové soustavy ČEPS zpracován a vyřizován,“ řekl Vácha. Také podle Jana Kose, ředitele společnosti Bioproject, která bioplynové stanice dodává a  provozuje, je nechuť energetických distributorů vydávat licence pro připojení do  sítě velkým problémem. „Je to brzda na  českém trhu. Máme seznam desítek zájemců, kteří chtějí začít stavět, ale na stop stavu jejich odhodlanost ztroskotává,“ potvrzuje Kos. Podle něj však tato situace nemusí rozvoj bioplynových stanic zabrzdit úplně. „Bioplynové stanice totiž nemusí vždy vyrábět pouze elektřinu. Dnes už je možné bioplyn dočistit na biometan, který se může tlačit do  sítě zemního plynu. A  to je v  případě plynové krize hodně silný argument pro mnohem větší výstavbu,“ tvrdí Kos.

O DOTACÍCH VÍCE NA www.moravskehospodarstvi.cz

Teplo ze skláren nahradí nová bioplynová stanice Kyjov – Propad dodávky tepla, které do  Teplárny Kyjov dodávaly kyjovské sklárny, chce město pomoct řešit výstavbou bioplynové stanice. Soukromému investorovi proto nabídne své pozemky. „Projekt vnímáme jako pomoc Teplárně a  potažmo celému Kyjovu. Do budoucna tím totiž chceme zamezit zdražování a pokusit se ceny tepla ještě snížit,“ uvedl starosta Kyjova František Lukl. Investorem celého projektu je společnost E-Bio Kyjov, v níž má kromě města a Teplárny podíl také firma E-Efekt a společnost Recht, která bude z nedalekých Ratíškovic dodávat suroviny pro biomasu.

„Bioplynová stanice bude zpracovávat především kukuřičnou siláž, další potřebu surovin bude doplňovat menší objem obilného zrna a prasečí kejdy,“ vysvětlil ředitel Teplárny Kyjov Josef Boltnar. Bioplynová stanice v Kyjově by mohla začít fungovat už v druhé polovině příštího roku. „Všechno ale závisí na délce řízení. Územní rozhodnutí a stavební povolení bychom rádi obdrželi ještě letos,“ dodal Boltnar. Projekt už dostal zelenou od jihomoravského krajského úřadu. Investice se budou podle odhadů pohybovat kolem 200 milionů korun. V  Kyjově teď čekají na  rozhodnutí o dotaci z CzechInvestu, která by mohla pokrýt až 30 procent částky. (haa)

Kaly z čistíren odpadních vod: Zatím na nich vydělává jen málokdo Čistírny odpadních vod – Obecná ekonomická poučka tvrdí, že na všem se dá vydělat. O její pravdivosti nebo nepravdivosti možná svědčí i to, že výhodným obchodím artiklem je také například kal z čističek odpadních vod. Ovšem jak pro koho. „O  jediném využití odpadu, které je v  možnostech Ostravských vodáren a  kanalizací, lze hovořit v  souvislosti s  produkcí bioplynu vznikajícího při zpracování čistírenských kalů při anaerobním vyhnívání. Tento bioplyn je jímán v plynojemu a následně spalován v kogeneračních jednotkách, které vyrábějí elektrickou energii,“ uvádí tisková mluvčí společnosti Martina Gavendová. I poté se však zbytky z čističek odpadních vod dají dále využít. Dobře zpracovaný, tedy vyhnilý, kal je bez zápachu, je dobře odvodnitelný a podle odborníků z hygienického hlediska nezávadný. Vzhledem k obvykle výbornému obsahu organických a  anorganických látek je kal po  odvedení bioplynu-metanu vhodný pro použití jako hnojivo. „Přímý odvoz kalu na pole je možný, ale je opravdu velmi problematický. Závisí to

06_mh11_02.indd 6

Produkce kalů z čistíren Produkce kalů v Moravskoslezském kraji v letech 2005–2009 rok

Celková produkce kalů z ČOV (t)

Použití na zemědělské půdě (%)

2005 2006

28 776 19 326

0,73 2,1

2007

19 591

42,4

2008

46 747

0,07

2009

17 803

2,2

na tom, kolik v kalu zůstalo těžkých kovů, jedovatých látek, biologického materiálu nebo bakterií. Zemědělec navíc musí udělat zkoušku kvality půdy před i  po  navezení kalů. Většina velkých čističek tak svoje kaly přímo na pole nedává,“ říká Antonín Šnajdr ze šternberské Vodohospodářské společnosti Sitka. Kal však jako hnojivo stejně většinou skončí, jen musí projít kompostárnou. Ekologové považují stav nakládání s  kaly

z čistíren odpadních vod v České republice za  uspokojivý. Většina produkovaného kalu je totiž využita právě v kompostárnách a vyprodukovaný kompost je následně vyvezený jako organické hnojivo na  zemědělskou půdu. „Z  čistíren odpadních vod vznikají různé druhy odpadů s  různou kvalitou. Ty, které jsou pro svůj obsah nebezpečných látek nepoužitelné, ukládáme rovnou na  skládku. Další biologicky upravujeme

a využíváme většinou na našich zařízeních. Produkty z biologické úpravy sami využíváme pro pro zpevnění skládky a při zajištění rekultivačních prací,“ upřesňuje Jaroslav Nálevka, tiskový mluvčí společnosti AVE CZ.

KVALITNÍ KOMPOST „Odpad z  čistíren odpadních vod využíváme jako jednu ze složek na  výrobu kompostu, dále jako materiál na technické zabezpečení skládek a  v  neposlední řadě slouží k  výrobě certifikovaných rekultivačních materiálů. Konečné produkty takto  zpracovaného odpadu používáme především pro vlastní potřebu,“ doplňuje Marie Mocková, tisková mluvčí další společnosti zabývající se nakládáním s odpady a poskytováním komunálních služeb A.S.A. Vysušený kal je i  výborné alternativní palivo. Zákon o  ochraně ovzduší však na  toto palivo pamatuje nejpřísnějšími podmínkami, které v podstatě mohou splnit jen ty největší spalovny. Po tomto výčtu možností, jak využít odpad z  čistíren od-

padních vod, je proto zajímavá informace, že producenti odpadních kalů na nich neprofitují. Spíše naopak.   „Kal z čistíren odpadních vod neprodáváme, ale naopak za jeho zpracování platíme. Tak to funguje po celou dobu existence společnosti, tedy asi 20 let. Za likvidaci kalu z jednotlivých čistíren odpadních vod platíme různé ceny v závislosti na vzdálenosti čistírny od  příslušné kompostárny. Obchodní smlouvy neumožňují sdělovat přesné ceny, řádově se jedná o  stokoruny za jednu tunu kalu. V  roce 2009 jsme vyprodukovali z čistíren odpadních vod naší společnosti 9 480 tun kalu,“ upřesňuje tisková mluvčí Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava Eva Špirochová. „Ono se to zdá jako výborný byznys, ale opak je pravdou. Pokud chcete upravené kaly použít v zemědělství jako hnojivo, družstvo si za  to nechá zaplatit, protože tvrdí, že jdou do  rizika. Také zpracování a  doprava není z  nejlevnějších a  ceny za skládkování tuny nebezpečného odpadu jsou kapitolou samou pro sebe,“ argumentuje předseda Českého sdružení pro biomasu CZ Biom Jan Habart. (mž)

4.2.11 16:14

ÚNOR 2011

STRANA 7

DeRegulAce NájemNéhO

k o m e r č n í p r e z e n ta c e

Rozumný pronajímatel se s nájemníky domluví NA kONci ROku 2010 SkONčilA Společnost RPG Byty připravila takový návrh, NA řADě míST čeSké Republiky který přijalo přes 90 % nájemníků RegulAce NájemNéhO. mNOzí Se ObávAli, že pRONAjímATelé NebuDOu SchOpNi Se S NájemNíky DOhODNOuT NA NOvých pODmíNkách A že NOvOu výši NájemNéhO buDOu muSeT uRčOvAT SOuDy, kTeRé buDOu TAkOvýmiTO žAlObAmi DOSlOvA zAvAleNy. v přípADě NejvěTšíhO vlASTNíkA NájemNích byTů v čR Se TyTO ObAvy NeNAplNily. Petr Handl Společnost RPG Byty, která patří do realitní skupiny RPG Real Estate a v Moravskoslezském kraji vlastní na 44 000 bytů, se s drtivou většinou svých nájemníků domluvit dokázala.

NájemNé přímO SOuviSí S kvAliTOu byDleNí Regulace do konce roku 2010 ovlivňovala výši nájemného v 87 % bytů RPG. V roce 2010 se regulované nájemné pohybovalo podle velikosti obce v  rozmezí od  19,66 do  50,02 Kč/m2, přičemž obvyklé měsíční nájemné ve stejných lokalitách činí 60 Kč/m2 a více. Dlouhodobým cílem společnosti RPG Byty přitom je urychlit a  zvýšit investice do  bytových domů a  nadále zvyšovat kvalitu bydlení pro nájemníky. Od roku 2005 prošla řada bytových domů RPG významnou regenerací. Stovky domů získaly nové střechy, rozvody či zateplenou fasádu. Téměř 700 domů s více než 8500 byty bylo plně zrekonstruováno, více než 10  000 bytů již dostalo nová okna. Náklady na tyto opravy a investice přesáhly za posledních šest let 4 miliardy korun. Pokud však má být v  budoucnu tempo oprav a  investic ještě zvýšeno, pak se to bez navýšení stávajícího, s  regulací svázaného nájemného, neobejde, neboť jeho výše stále ještě nedosahuje ani výše nutné pro prostou údržbu bytového fondu.

záklADem ÚSpěchu je SOciálNě A ekONOmicky ciTlivý příSTup Při přípravě návrhu na úpravu výše nájemného od  roku 2011 bralo vedení společnosti RPG Byty v úvahu celou řadu faktorů. Jedním z těch klíčových byl fakt, že v bytech RPG bydlí celá řada občanů, pro něž může být další zvyšování nájemného ekonomicky a sociálně obtížné. S ohledem na tuto skutečnost bylo rozhodnuto, že oproti jiným vlastníkům nebude společnost RPG Byty požadovat od roku 2011 navýšení nájemného přímo na tržní hodnoty, ale že nájemníkům předloží návrh postupného navyšování rozloženého do  několika let tak, aby ke  sblížení regulovaného a tržního nájemného došlo v horizontu 4–8 let. Celkem se program deregulace nájemného od roku 2011 týká 38 250 nájemníků. V roce 2011 přitom pro naprostou většinu z nich představuje navrhovaná úprava nájemného navýšení o maximálně 15 %. Nejvýznamnější navýšení o  zhruba 38 % se dotkne jen těch bytů, u  kterých dojde k  navýše-

Místně obvyklé nájemné v roce 2010

60–130 Kč/m2

Regulované nájemné na Ostravsku v roce 2010

19,66–50,02 Kč/m2

Nájemné RPG v roce 2011

+ max. 7,50 Kč/m2

Nájemné RPG v roce 2012

Nájemné v roce 2011 + max. 5 Kč/m2 *

Nájemné RPG roce 2013

Nájemné v roce 2012 + max. 5 Kč/m *

Nájemné RPG v roce 2014

Nájemné v roce 2013 + navýšení o hodnotu inflace za rok 2013 * + navýšení o část hodnoty inflace přesahující 2 %

Navýšení nájemného v bytech RPG pro rok 2011 v Kč na m2:

Navýšení nájemného v bytech RPG v roce 2011 oproti stávajícímu nájemnému:

Navýšení o 7,50 Kč/m2

28 600 bytů

Navýšení do 15 %

34 450 bytů (90 %)

Navýšení o 5,00 Kč/m

6 100 bytů

Navýšení 15–20 %

1 900 bytů (5 %)

Navýšení o 4,00 Kč/m

950 bytů

Navýšení 20–25 %

1 520 bytů (4 %)

Bez navýšení

2 600 bytů

Navýšení 38 %

380 bytů (1 %)

2 2

ní z doposud extrémně nízké částky 19,66 Kč/m2 o 7,50 Kč/m2. Znamená to tedy, že nájemníci těchto bytů budou i po této úpravě platit velmi nízké nájemné okolo 27 Kč/m2. Připravené návrhy byly nájemníkům zaslány v polovině listopadu a na jejich posouzení a přijetí byl čas do 31. 12. 2010. Ti nájemníci, kteří návrh přijali do 23. 12., navíc měli možnost získat bonus za  rychlé jednání v  podobě 50% slevy z  čistého nájemného za únor 2011. Dále se společnost RPG Byty zavázala, že těm nájemníkům, kteří její návrh akceptují a  doposud nemají v bytě vyměněná okna, provede jejich výměnu nejpozději do  konce roku 2014 a  veškeré prostředky získané právě navýšením nájemného bude dále investovat do  zkvalitňování bytů a  domů, především pak do  jejich zateplování, aby došlo k  energetickým úsporám a  tím k  dalšímu snížení nákladů na  bydlení ve  prospěch nájemníků.

Počet bytů RPG s vyměněnými okny (% z celkového počtu bytů)

07_mh11_02.indd 7

2

K  požadovanému termínu 31.12. akceptovalo návrh společnosti RPG Byty 32  116 nájemníků z 35 650 oslovených, to je 90,1 procent. Pouze 143 nájemníků návrh odmítlo, 1758 nájemníků zaslalo vlastní protinávrh a 1633 nájemníků nezareagovalo vůbec. Slevu za rychlé jednání v podobě padesátiprocentní slevy z čistého nájemného za únor 2011 získalo zhruba 29 000 nájemníků a v součtu představuje tato sleva částku přesahující 48 milionů Kč.

S NávRhem SOuhlASilO přeS 90 % NájemNíků Nájemníci, kteří návrh akceptovali a  nebyly u  nich shledány důvody pro neuzavření dodatku k nájemní smlouvě nebo nové nájemní smlouvy, obdrželi smluvní dokumenty podepsané ze strany RPG Byty na přelomu ledna a února a nově stanovená výše nájemného pro ně začala platit od 1. 2. 2011.

Těm nájemníkům, kteří v první fázi nezareagovali, byla zaslána další výzva k přijetí návrhu, a to v náhradním termínu do 18. 1. 2011, samozřejmě již bez nároku na  únorovou slevu z  nájemného. Do 18. ledna navíc tyto nájemníky navštěvovali zástupci RPG, kteří jim poskytovali všechny potřebné informace či nutná vysvětlení. Díky tomu se počet přijatých návrhů zvýšil do konce ledna na více než 92 %. Nájemníkům, kteří poslali protinávrh, zaslala společnost RPG Byty ještě jeden vlastní protinávrh s termínem přijetí do 7. 2. 2011. Ty případy, u nichž nebude možno dospět do tohoto termínu k dohodě, pak budou předány k dalšímu řešení advokátní kanceláři.

pOTřebNým SeNiORům pOmůže Rpg fOND byDleNí Vzhledem k tomu, že v bytech RPG žije mnoho seniorů (průměrný věk nájemníků je 54 let) a společnost RPG Byty jako společensky odpovědná firma si uvědomuje, že právě pro seniory může být zvyšování nájemného citlivou záležitostí, zřídila speciální fond, z  něhož budou pro rok 2011 poskytovány adresné příspěvky na bydlení až do výše 500 Kč měsíčně. O tento příspěvek může požádat každý nájemník, který je jediným uživatelem bytu, je starší 60 let, nemá vůči společnosti RPG Byty nedoplatky a má uzavřen nový dodatek k nájemní smlouvě nebo novou nájemní smlouvu s platností od 1. 2. 2011. Využitím státního příspěvku na bydlení v kombinaci s příspěvkem z „RPG fondu bydlení“ tak bude pro nájemníky bytů RPG z řad seniorů s nižšími příjmy navýšení nájemného v roce 2011 prakticky zcela kompenzováno.

Rpg byTy pOD kONTROlOu SDRužeNí NájemNíků čR Významným okamžikem celého programu úpravy výše nájemného v bytech RPG byl podpis memoranda o součinnosti při řešení problematiky nájemního bydlení, které 14. 12. 2010 podepsali zástupci RPG Byty a Sdružení nájemníků ČR (SON). V  této souvislosti se obě strany dohodly na  řadě bodů, jejichž cílem je ještě více podpořit konkrétní pomoc potřebným nájemníkům a eliminovat obavy z případného nedodržení závazků ze strany RPG. Proto se obě strany mimo jiné dohodly, že zástupce SON bude účastníkem kontrolního výboru pro vyplácení příspěvků z  RPG fondu bydlení; nad rámec RPG fondu bydlení zřídí RPG záchranný fond, z něhož budou podporováni nájemníci, kteří se ocitnou v mimořádné životní tísni, přičemž zástupce SON bude účastníkem v orgánu rozhodujícím o poskytování plnění ze záchranného fondu RPG; zástupce SON bude účastníkem v kontrolním výboru pro plnění investičního plánu; SON bude hrát ve  specifických případech roli prostředníka mezi nájemníkem a RPG. Obě strany se dále dohodly, že ze strany RPG dojde k úpravě dokumentu Podmínky nájmu bytů společnosti RPG Byty, s.r.o. ve prospěch nájemníků. Celkově se tedy dá hodnotit výsledek jednání společnosti RPG Byty s  nájemníky o  nové výši nájemného jako velmi pozitivní. Díky tomu, kolik nájemníků návrh přijalo, je již také jisté, že společnost RPG Byty bude moci nadále pokračovat v  rozsáhlých regeneracích svého bytového fondu. Do  konce roku 2014 plánuje vynaložit na  opravy a investice přes 5 miliard korun. Jen v roce 2011 to bude více než jedna miliarda, díky níž dojde mimo jiné například k výměně oken ve více než 11 000 bytech. Podrobný plán oprav pro rok 2011 byl již také zveřejněn na stránkách www.rpgbyty.cz.

Náklady na opravy a investice bytového fondu RPG v milionech Kč

4.2.11 15:50

ÚnoR 2011

stRana 8

Jak se vyRábí

Remoska: Britský vynález roku z Frenštátu né. Není to proto, že jsme tak pomalí. Brzdí nás například nedostatek hliníku na trhu,“ vysvětluje Svoboda v místnosti, kde je jen několik kusů krabic. Remoska nevzniká v  žádných specifických podmínkách. Kdo by čekal, že firma zabírá několik desítek hektarů a  že každý druhý obyvatel Frenštátu pracuje ve  zdejších halách, asi bude překvapený. Vše se odehrává ve dvoupatrovém domě, ve  kterém je jedna místnost na  vytláčení hliníkových misek, ve  vedlejších prostorách jeden člověk potahuje nádoby teflonem. Nahoře pak několik žen kompletuje součástky do finální podoby.

Ještě před dvaceti lety v Česku snad neexistovala kuchyně bez Remosky. přestože se sláva unikátního Českého výRobku vRací, stíhá JeJ vyRábět osmnáct lidí z FRenštátu pod Radhoštěm.

Veronika Hrdá Frenštát pod Radhoštěm – Po  pravdě: Koupili byste si v roce 1994 licenci na výrobu remosky? Jiří Blažek s  Jaroslavem Uličníkem to udělali a dnes nelitují. Každý rok vyrábí přes třicet tisíc nových zapékacích mís. A vypadá to, že firma chytne brzy ještě silnější dech. „V  současné době polovinu produkce vyvezeme do zahraničí, především do Velké Británie. O výrobek, který dokáže uspořit až osmdesát procent elektrické energie oproti běžné troubě, už mají zájem i v zemích, které budou brzy řešit problém s nedostatkem elektřiny. Jednáme například s  vládou Jihoafrické republiky. Mají totiž zájem na tom, aby lidé používali úsporné spotřebiče,“ prozrazuje marketingový ředitel firmy Ivo Svoboda. Zatím však Remoska sází na novou generaci hospodyněk v Česku. Ty se o zlepšováku svých babiček začínají zajímat stále častěji. Paradoxně jejich zájem nevzbudily české, ale britské hospodyňky. Tam totiž proslavila remosku obdivovaná lady Milena Grenfell Baines. Angličané ji však dnes znají zejména jako „Lady Remoska“. Šarmantní dáma přitom neměla v úmyslu na výrobku zbohatnout. „Před deseti lety mi zavolala paní Milena a říkala, že koupila sestřenici remosku na Vánoce v Praze. Velmi se podivovala, že takovou věc nemůže koupit i  v  Británii. A  tak ji napadlo nám

hliníkový plech

do AFRiKY? Frenštátská továrna vyrobí ročně přes třicet tisíc kusů remosek. nejvíc se český vynález chytil v anglii. teď vedení firmy jedná s jihoafrickou vládou. zapékací mísa totiž může zemi pomoci snížit spotřebu cenné energie. Foto: Jiří sláma

Remoska se vyrábí z francouzského Ručně se hliníku. Dnes z přichystaného ohýbají stojánky kotouče vytláčí tvar stroj. Před na mísu. čtyřmi lety se vyráběl tvar ručně.

)) ve zkratce )) hitem turistické sezóny jsou lázně a princ charles Zlínsko – Zrekonstruovaný lázeňský hotel nebo dům ze slámy. Obě místa mají své kouzlo. Centrála cestovního ruchu Východní Moravy proto ocenila přínos takových turistických lákadel a  udělila Lázním Luhačovice a  ekologickému institutu Veronica Brno titul HIT sezóny. V kategorii „podnikatelský sektor“ ocenila porota Lázně Luhačovice. Ty totiž těšně před koncem roku otevřely zrekonstruovaný spa a wellness hotel Alexandria. Proměna čtyřhvězdičkového hotelu stála 321 milionů korun. Atraktivní prostory přitom jsou navrženy tak, aby připomínaly prvorepublikový styl. Odborníci ocenili také nápad ekologického institutu Veronica. V obci Hostětín totiž pořádají dvakrát ročně turistickou akci „Zelená“ dovolená – po stopách prince Charlese. Kolik ještě zbývá?

2 3 9 mld. Ve strukturálních fondech stále zbývá k rozdělení: 239 mld. Kč, tj. 30% Zdroj: KB

08_mh11_02.indd 8

O Remosce

pomoct a  zkontaktovat nás s  nejčtenějším britským časopisem pro hospodyně. Za první týden prodeje jsme prodali patnáct set kusů. Okamžitě jsme museli začít vyrábět ve velkém,“ vzpomíná Svoboda. Loni se tak remoska stala hitem Vánoc i  v  Česku. V  žebříčku internetového obchodu Mall.cz se dokonce zařadila na třetí místo v prodeji dárků. „Nestíháme vyrábět. Loni jsme měli o  dvacet procent více objednávek než v roce 2009. Sklady tak máme skoro prázd-

Remoska se začala vyrábět v roce 1957. Do roku 1989 se jich prodalo více než dva miliony kusů. Původní továrna fungovala v Kostelci nad Černými lesy. Ve Frenštátě pod Radhoštěm se Remoska vyrábí od roku 1995. Remoska nezná svého vynálezce. K  nápadu se hlásí hned několik rodin. Žádná ale nemá přesvědčivé důkazy.

Po odmaštění hliníku se musí mísa opracovat skleněnými kuličkami. Povrch tak získá lepší vlastnosti pro potažení teflonem.

Remoska je potažená dvojí vrstvou teflonu. Do Frenštátu jej dováží francouzská firma Dupont, která pravidelně kontroluje kvalitu.

Potažené mísy jsou připravené k vypečení v troubě.

Kompletaci zvládnou čtyři ženy v dílnách. Plastové doplňky se vyrábí v nedaleké továrně.

Talentovaní studenti brněnských univerzit dostali sedm milionů korun Brno – Inteligentní loketní ortéza, experimentální bezdrátová senzorová síť nebo studium samčího reprodukčního systému. To jsou jen některé z dvaceti projektů studentů doktorandského programu, kteří uspěli v soutěži „Brno Ph.D. talent 2010“. Tu již druhým rokem pořádá Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu. V  letošním roce se stejně jako v  prvním ročníku mezi studenty rozdělilo 7,2 milionů korun. Šek na částku 360 tisíc si dvacet vybraných studentů převzalo z  rukou brněnského primátora Romana Onderky.

ocenění doktoRandi „Soutěž je určena studentům prvních ročníků doktorandského studia technických a přírodovědných oborů čtyř brněnských univerzit. Vzhledem k  tomu, jak je u nás výše stipendií nastavena, je pro špičkové studenty snazší odejít do  soukromé sféry nebo do zahraničí, kde budou za svou práci často mnohem lépe zaplaceni. Tímto krokem je chceme přilákat a na našich školách udržet,“ vysvětlil primátor. Do soutěže se přihlásilo téměř sto studentů, kteří na podzim prošli se svými vědeckými projekty několika koly soutěže.

)) o soutěži  Přihlásilo se 100 studentů  Do třetího kola postoupilo 40 uchazečů, z nichž byla vybrána finální dvacítka. Ti budou po dobu tří let dostávat deset tisíc korun. Rozhodovala profesní kvalita, inovativnost a  perspektiva předloženého vědeckého projektu. Vybraná finální dvacítka bude po  dobu tří let dostávat ke  svému dosavadnímu stipendiu 10 tisíc korun měsíčně. „Doktorandi se velmi často potýkají s  problémem, jak vyžít s  běžnou výší stipendia, které jim zdaleka nepokryje náklady na jejich denní potřeby. Ke studiu si musí přivydělávat ve vedlejším zaměstnání, které často nesouvisí s jejich oborem. Soutěž tak dává nadaným studentům možnost plně se soustředit na své studium a vědecké projekty,“ uvedl ředitel Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu Miloš Šifalda. „Určitě se mi zlepší životní úroveň,“ říká Monika Mudrochová z přírodovědecké fa-

Základem každé remosky je vykrojený hliníkový plech dovezený z Francie. Z něj pak vzniká jak mísa, tak víko. Ještě před čtyřmi lety jej obráběl jeden dělník skoro ručně. Dnes na  to mají ve  frenštátské fabrice automatizovaný stroj. Když se ve  vedlejší místnosti hliník odmastí, putuje do  další dílny. Tam jej další zaměstnanec potáhne teflonem. „Používáme dvě vrstvy velmi kvalitního teflonu,“ ukazuje Svoboda. Když se mísy a pokličky potáhnou, míří do pece. Po vypálení a vyleštění pak putují o patro výš do montážní haly. Tady na pokličkách udělají větrací otvory, které jsou jedním z detailů, který podle britského časopisu Good Housekeeping dělá z remosky Vynález roku 2001. Přidají dvě na  první pohled jednoduché cívky. Ty dokáží zahřát nádobu až na 270 stupňů u víka. Přestože si Resmoska nechává plastové díly vyrábět v jiné továrně, pochází ze stejného města. „Máme smlouvu s firmou, která sídlí nedaleko od  nás,“ prozrazuje Svoboda. Nakonec se výrobek vybaví sklem a  elektrickou šňůrou, podle toho do jaké země míří. V současné době má Remoska dvacet zaměstnanců. Firma ročně prodá výrobky za téměř padesát milionů korun.

kulty Masarykovy univerzity, která v soutěži uspěla se svým studiem molekulárních mechanismů metastázování u  karcinomu prsu. „Když dělám experimenty, strávím v laboratoři i půl dne. Na brigády pak není čas, jediným zdrojem mi zůstává sedmitisícové stipendium,“ dodává.

GRant pomůže Mladá doktorandka porovnává profily nemocných a  zdravých pacientů a  hledá ukazatele, pomocí kterých by bylo možné určit riziko, jestli se u pacienta v budoucnu vyvinou metastáze. „Nalézt určité markery a zavést je do praxe tak, aby to mělo praktický dopad a  pomohlo lépe stanovit diagnózu, to je velký cíl ale zároveň i  motivace,“ říká Mudrochová. V  oboru proto plánuje zůstat. „Je to práce, která mě baví. Navíc ve vědě musí mít člověk specializaci, na  které musí několik let pracovat. Byla by škoda nabyté zkušenosti zahodit,“ míní. V plánu nemá měnit ani město. „V Brně je řada nemocnic, center, nově se rozjíždějících projektů. Doufám, že tu uplatnění i po skončení školy najdu,“ dodává. (haa)

Tento rok je vyprodano. Remoska se stala vánočním hitem a dělníci nestíhali vyrábět. Navíc ani nebylo z čeho. Chyběl hliník.

)) ve zkratce )) brno odmítlo 70milionovou dotaci na filtry Brno – Starší brněnské autobusy a popelářská auta budou dál jezdit bez filtrů prachu. Vedení města totiž odmítlo podpořit projekt nákupu 150  filtrů pro zastaralé vozy. Přitom na ně mohlo získat dotaci ve výši sedmdesáti milionů korun, Brno by doplatilo 14 milionů. Autobusy by vypouštěly o  99 procent méně emisí než nyní, tedy o  půl tuny prachu méně. „Je to pro Brno ostuda. Mohli jsme být prvním městem v Česku, které zavede moderní technologii prachových filtrů,“ uvedl brněnský zastupitel Martin Ander.

)) zlínský kraj opraví silnice za 800 milionů korun Zlínský kraj – Silnice druhé a  třetí třídy bude Zlínský kraj opravovat i letos. Vedení kraje zahájí patnáct staveb. Opraví tak téměř devatenáct kilometrů silnic. Dělníci přitom začali na  opravách pracovat už v  zimě. Pět staveb je již v  plném proudu, zbývajících deset staveb má být nově zahájeno letos.

4.2.11 15:41

ÚNOR 2011

STRANA 9

iNzeRce

Dalkia sbírá ocenění za své sociálně odpovědné aktivity Zmínil jste také podporu pro své zaměstnance, jaké aktivity v této oblasti podnikáte? „Máme Nadační fond Dalkia Humain, který pomáhá zaměstnancům ve  složitých životních situacích, jako jsou například povodně, ale také jim přispívá na každé narozené nebo adoptované dítě. Kromě toho mají naši spolupracovníci možnost zapojit se do projektu Minigranty, který zastřešuje Nadační fond Veolia (Veolia Environnement je mateřská společnost Dalkie). Každý zaměstnanec, který se ve svém volném čase věnuje nějaké dobročinné aktivitě, může v její prospěch získat finanční příspěvek až ve výši 50 tisíc korun. Dalkia v  loňském prvním ročníku na  Minigranty vyčlenila více než půl milionu korun, které rozdělila mezi 26 projektů se sociálním, ekologickým či sportovním zaměřením. Letos bude částka vzhledem k velkému ohlasu zaměstnanců ještě vyšší a my se těšíme, jaké další zajímavé projekty naši spolupracovníci tentokrát přihlásí. Na všechny kolegy, kteří se dobrovolně angažují v nejrůznějších veřejně prospěšných aktivitách, jsme velmi hrdí. Nezištně pomáhají dětem, seniorům, postiženým občanům, přírodě a  životnímu prostředí ve  svém okolí.“

DAlkiA ČeSká RepublikA, kTeRá je jeDNOu z NejvýzNAmNějších eNeRgeTických fiRem v ČR, pATří mezi SpOleČeNSky ODpOvěDNé SpOleČNOSTi Pomáhá městům a regionům, kde působí, i jejich obyvatelům. Je sponzorem či partnerem nejrůznějších akcí pro širokou veřejnost, nezapomíná však ani na  své zaměstnance. Jakým veřejně prospěšným aktivitám se Dalkia Česká republika věnuje, prozradí její generální ředitel Laurent Barrieux.

Laurent Barrieux generální ředitel Dalkia Česká republika Co pro Dalkii znamená „společenská odpovědnost“? „Společenská odpovědnost je nedílnou součástí aktivit Dalkie a oblastí, které věnujeme velkou pozornost. Myslíme na potřeby občanů, měst, krajů, životního prostředí i svých zaměstnanců. Aby byla naše pomoc co nejúčinnější, Dalkia Česká republika založila tři nadační fondy, do  nichž finančně přispívají i další dceřiné firmy skupiny Dalkia v ČR. Nadační fond Dalkia Česká republika pomáhá snižovat nezaměstnanost, Nadační fond Dalkia pro životní prostředí financuje projekty, které mají pozitivní dopad na životní prostředí, a Nadační fond Dalkia Humain podporuje zaměstnance skupiny Dalkia v ČR.“ Vraťme se k Nadačnímu fondu Dalkia Česká republika. Komu pomáhá a  jaké jsou jeho výsledky? „Vysoká nezaměstnanost patří k nejzávažnějším společenským problémům v zemi, proto jsme založili Nadační fond Dalkia Česká republika, který loni v  září oslavil desáté narozeniny. Jeho cílem

přední energetická společnost Dalkia Česká republika získala za své sociálně odpovědné aktivity řadu různých ocenění. Například v soutěži „cena hejtmana kraje za společenskou odpovědnost“ se letos v lednu umístila na 2. místě mezi firmami nad 250 zaměstnanců. cenu převzal náměstek generálního ředitele jiří lukeš. fOTO: l. káňa je podporovat projekty, které vytváří nová dlouhodobá pracovní místa v  regionech, kde Dalkia působí. Pomáháme žadatelům, kteří mají zajímavý podnikatelský záměr, ale schází jim finanční prostředky na jeho realizaci. Zaměřujeme se především na projekty v oblasti služeb či výrob s veřejně prospěšným charakterem, např. služby pro domácnosti, sociální služby, organizace volného času dětí i  dospělých, péče o  životní prostředí, tradiční i  netradiční řemesla atd. Činnost fondu je v  rámci ČR zcela jedinečná a  velmi úspěšná:

od roku 2000 jsme přispěli ke vzniku více než 1 500 nových trvalých pracovních míst prostřednictvím téměř 800 schválených projektů. Těší nás, že jsme pomohli najít uplatnění více než 200 zdravotně postiženým občanům. O přínosu Nadačního fondu svědčí mj. to, že byl oceněn jako „Personální projekt roku 2006“ v rámci soutěže „Zaměstnavatel roku“. Také jsme byli díky úspěchům Nadačního fondu na konci loňského roku nominováni do Evropské ceny za firemní dobrovolnictví a s napětím očekáváme výsledek.“

O tom, že Dalkia jde správnou cestou, svědčí řada ocenění za veřejně prospěšné aktivity, které jste v nedávné době získali… „Ano, tím nejčerstvějším úspěchem jsou dvě ocenění v  rámci Projektu společenské odpovědnosti, jehož je Dalkia Česká republika významným partnerem. Účelem projektu je spolupráce ekonomických subjektů, veřejné správy a  zájmových sdružení Moravskoslezského kraje v oblasti společenské odpovědnosti. V lednu jsme získali krásné třetí místo v  Anketě společenské odpovědnosti, v  níž hlasovala široká veřejnost, a  zároveň jsme obsadili druhou příčku v  rámci Ceny hejtmana za  společenskou odpovědnost mezi firmami nad 250 zaměstnanců.“ Co pro vás tato ocenění znamenají? „Obou těchto úspěchů si velmi vážíme. Jsou pro nás důležitým oceněním za  všechny veřejně prospěšné aktivity, kterým se naše společnost dlouhodobě věnuje, a to nejen v Moravskoslezském kraji.“ (pr)

jednou z možností, jak poměrně rychle a bez zvýšených nákladů dostat veřejné osvětlení na evropskou úroveň, je komunální projekt typu ppp (private-public partnership), který vypracovala naše společnost a který se nazývá Přenesená správa.

Smyslem této služby je především zlepšit kvalitu osvětlení a snížit výdaje na energii.

Přenesená správa veřejného osvětlení (VO) cesta ke zlepšení stavu VO ve Vaší obci. Dlouhodobý smluvní vztah Vám zajistí:  modernizaci systému vO bez nutnosti vlastních investic  výměnu svítidel za moderní vybavené kvalitními zdroji  přesné řízení doby svícení a omezení denního údržbového svícení  optimalizaci provozních nákladů, zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti vašeho veřejného osvětlení  inventarizaci a přesnou evidenci vašeho majetku (vO)  kontrolu kvality prací provedených při údržbě či obnově zařízení

Systémy VO spravujeme a  provozujeme ve  více než 300 městech a  obcích v  ČR. Při naší činnosti využíváme nejmodernější technologie prověřené dlouholetou zkušeností s provozem a údržbou veřejného a slavnostního osvětlení. Jsme připraveni nabídnout Vám odbornou pomoc i v dalších oblastech jako například bezpečnost chodců na přechodech, slavnostní a architektonické osvětlení objektů či jinak významných budov, využití zařízení pro reklamní účely atd.

ELTODO-CITELUM, s.r.o. Divize obchodních aktivit Novodvorská 1010/14, 142 01 praha 4 tel.: 261 341 105, 261 344 210 e-mail: [email protected]

844 844 444

www.crystalis.cz

S L U Ž B Y C RY S TA L I S : • Zajištění pitného režimu pro organizace a domácnosti pramenitou vodou CRYTSALIS.

09_mh11_02.indd 9

• Rozvoz pramenité vody CRYSTALIS po celé ČR ZDARMA.

• Bezplatné zapůjčení přístroje na 14 dní ZDARMA.

• Prodej, pronájem a financování kvalitních přístrojů na barelovou pramenitou vodu CRYSTALIS.

• Zajištění pitného režimu na společenských a sportovních akcích v rámci celé ČR.

4.2.11 15:41

ÚNOR 2011

STRANA 10 –11

E K O L O G I C K É Z ÁT Ě Ž E

Tam, kde tikají ekologické bomby… Vypadají neškodně. Když se po nich projdete, ani to nemusíte tušit. Přitom jde o největší ekologické hrozby v Česku. Přestože se vláda stále zdráhá rozhodnout, kdo je nakonec vyčistí a za kolik, ony si žijí vlastním životem. Podle odborníků by se také mohly za nedlouho rozrůst do spodních vod. Na zdraví!

25 milionů korun

73 milionů korun Velké škody napáchala v letech 1971–1973 výroba svítiplynu v jihlavském areálu Jihomoravské plynárenské. Jako vedlejší produkt výroby zde vznikaly znečišťující látky, zejména polyaromatické uhlovodíky a další ropné látky a fenoly.

Kontaminace by tak mohla být nebezpečná právě především pro Jihlávku a ekosystém povrchového toku a jeho příbřehových partií, případně také pro navazující ekosystémy. „Povrchová voda z říčky Jihlávky je využívaná pro závlahy v zahrádkářské kolonii. Dalším ohrozitelným subjektem je podzemní voda v okolí areálu,“ upozornil Radek Ležatka z ministerstva financí. Na likvidaci škod areál teprve čeká, podle regionálního mluvčího společnosti RWE Jiřího Bezděka je ale ve fázi příprav. „Sami budeme rádi, pokud dojde k odstranění ekologické zátěže co nejdříve. Veškerá práva a povinnosti na přípravě a likvidaci ekologické zátěže jsou však na ministerstvu financí, naše úloha spočívá pouze převážně v poskytnutí součinnosti,“ dodal Bezděk.

Odstranění škod v Jihomoravské plynárenské se odhaduje na 73 milionů korun. V plánu je odkrytí, odčerpání a demolice první komory podzemní jímky odpadních zbytků, které jsou umístěny mezi garážemi a svařovnou. Právě zde se totiž nachází primární zdroj znečištění – čerpaly se tam tekuté vedlejší nevyužívané produkty z výroby svítiplynu, které následně po naplnění první komory přetékaly do dalších. Plánovaná likvidace ekologické zátěže zřejmě ovlivní provoz jihlavského areálu. „Kvůli sanačním pracím bude činnost v areálu omezena i na vnitropodnikových komunikacích,“ vysvětlil Jiří Bezděk. (haa)

Problémy se starou ekologickou zátěží řeší i největší český výrobce vyfukovaných polyetylenových folií Granitol Moravský Beroun. Právě ftaláty, používané jako změkčovadla při výrobě plastů, zamořily část výrobního areálu.  „Analýzou rizik provedenou krátce po uzavření smlouvy s Fondem národního majetku v roce 1994 byla zjištěna kontaminace podzemních vod ftaláty a to v okolí bývalého skladu organických rozpouštědel a bývalé stáčírny změkčovadel,“ říká Jaromír Kučeřík, vedoucí kanceláře ředitele moravskoberounského podniku.

Hned několik ekologických zátěží za téměř čtyři miliardy korun musejí řešit ve společnosti Vítkovice Machinery Group.

6,5 miliardy korun

Ftaláty u dětí i dospělých ohrožují funkce ledvin a jater, zvyšují riziko vzniku alergií nebo i astmatu. U dospívajících mužů způsobují atrofii varlat a výrazně tak snižují plodnost. Přitom ftaláty mnohdy představují až polovinu hmotnosti jakéhokoliv plastu. Člověk se tedy s nimi denně setkává v podstatě na jakémkoliv místě. „Ekologická zátěž spočívá v kontaminaci nesaturované i saturované zóny s rizikem kontaminace místního Důlního potoka. Předpokládané náklady na sanační zásah představují asi 25 milionů korun na kombinované sanační čerpání podzemní vody, remediační biotechnologie a na vybudování podzemní těsnící stěny,“ připomíná zástupce tiskového mluvčího ministerstva financí Jakub Haas.

Jihlava – Jihomoravská plynárenská

 Zdrojem a zároveň ohniskem kontaminace jsou zejména prostory bývalých dehtových a čpavkových jímek, dále svařovna, nákladní garáže a okraj administrativní budovy. Kontaminace tam sahá až do hloubky čtyř metrů a postupně se šíří směrem k říčce Jihlávce.

Moravský Beroun – Granitol

Ostrava – Vítkovice Machinery Group

Částečná sanace areálu Granitolu však už probíhá. Odborně způsobilá firma – Vodní zdroje Holešov – provádí ochranné sanační čerpání, které financuje ministerstvo financí. „Tato činnost spočívá v čerpání podzemních vod z jímacích vrtů, čímž je vytvářena hydraulická bariéra zabraňující odtoku ftalátů do Důlního potoka, jenž protéká v blízkém okolí firmy. Stanovené limity na výstupu z dekontaminační stanice nepřesahují povolené limity,“ konstatuje Jaromír Kučeřík. Podle něj zamoření ani sanační práce nijak neomezují okolí ani provoz firmy. „Je však pochopitelné, že máme zájem staré ekologické zátěže trvale vyřešit. Proto s určitými obavami sledujeme dění kolem zrušeného ekotendru,“ tvrdí Kučeřík. (mž)

 V Dolní oblasti Vítkovic se nachází celkem pět projektů na likvidaci starých ekologických zátěží a škod. „Největší je Koksochemie za přibližně 2,5 miliardy korun, kde jde o řešení znečištění spodních vod koksárenskou produkcí a průniky chemických látek. Dalším velkým projektem je Divize 500, kde se musí řešit znečištění podlah a ploch olejem a mazutem. Jsou tam také kolejové svršky a místo, kde byla stáčírna chemických látek. Odstranění tohoto znečištění odhadujeme kolem osmi set milionů korun,“ vypočítává staré ekologické problémy ředitel pro strategii Vítkovice Machinery Group Jiří Michálek. Třetím největším problémem Vítkovic je aglomerace zahrnující azbest, těžké kovy, opláštění a chemické zplodiny. To vše vyžaduje řešení za asi 600 milionů korun. Vítkovice se také potýkají s problémy na Haldě Hrabůvce. „To je klasický prostor se znečištěním po těžbě uhlí. Hodnota tohoto projektu je do sta milionů korun,“ odhaduje Michálek.

Menším projektem je takzvaná štěrková kolej, kde jde o řešení za asi čtyřicet milionů korun. „Projekt byl proto zařazen mezi malé a je už i vysoutěžený. Práce by měly začít letos,“ dodal Michálek. Vítkovická Koksochemie se tak potýká se stejným znečištěním jako OKK. Další prostory jsou pak kontaminované prudkými jedy, karcinogeny nebo obecně látkami nepřípustnými v životním prostředí. „Míru ekologických škod v takzvané Dolní oblasti lze charakterizovat jako velmi významnou, a to jak z pohledu kontaminace podzemních vod tak zemin a stavebních konstrukcí. Rozhodnutí České státní inspekce životního prostředí o uložení opatření k nápravě bylo vydáno v roce 2002. Předpokládané náklady na sanaci celé Dolní oblasti podle zpracovaných projektů činí asi 3,3 miliard korun,“ potvrdil zástupce tiskového mluvčího ministerstva financí Jakub Haas.

Podle něj jsou v takzvané Horní oblasti kontaminovány podzemní vody, zeminy a stavební konstrukce. „Riziko vyplývající ze staré ekologické zátěže je nižší než u Dolní oblasti. Rozhodnutí České inspekce životního prostředí o uložení opatření k nápravě nebylo doposud vydáno. Předpokládané náklady jsou 1,1 miliardy korun,“ potvrdil Haas. Vítkovice mají na rozdíl od státu všechny dokumentace připravené a jsou připravené ihned spustit stavbu. „Na všechny zmíněné lokality jsou připraveny projekty, dokumentace, stavební povolení a náležitosti pro výběrová řízení. To, že jsou největší projekty součástí velkého státního ekotendru, je komplikace z hlediska času. Potřebujeme, aby se co nejdříve začalo se sanací, největší komplikací by bylo, kdyby uplynuly lhůty platnosti některých povolení a my museli projít znovu podstatnou část administrativně schvalovacího procesu,“ upozorňuje Jiří Michálek. (mž)

Ostrava – ArcelorMittal

1,6 miliardy korun. Tolik by měly stát sanační práce v areálu ostravského hutního gigantu ArcelorMittal. Kontaminované spodní vody se zde usazují už od padesátých let.  Tehdy totiž kombinát s uzavřeným hutním cyklem startoval. Na znečištění se tak podílely koksárenské baterie, vysoké pece, ocelárenské pece, válcovny, rourovny a strojírenský závod.

Ostrava – OKK Koksovny

vody přináší čpavek, sírany, železo, mangan, kyanidy, fenoly, těžké kovy a další látky z koksárenské výroby.

Socialističtí inženýři si s ekologickými dopady příliš starostí nedělali, a tak dnes zůstalo dědictví v podobě kontaminované vody.

V minulosti už došlo k šíření čpavkového znečištění. Jeho značná část však byla odvedena kanalizačním systémem, což společně s čerpáním podzemních vod v areálu zabraňuje úniku mimo území podniku a významně eliminuje rizika.

„Ekologické zátěže vznikly v oblasti naší společnosti v době před privatizací vlivem provozu hutního průmyslu a dřívějšího legislativního systému,“ připomíná Ivo Štěrba z tiskového oddělení ArcelorMittal.

„Staré ekologické zátěže společnosti spočívají v kontaminaci stavebních konstrukcí, zemin, podzemních vod, skládek a odkališť v celkovém počtu šedesáti dílčích lokalit,“ vypočítává Jakub Haas z ministerstva financí.

V zasažené oblasti hrozí kontaminace podzemních vod. Lidé, kteří bydlí v okolí areálu, se tak oprávněně bojí, že voda plná chemikálií může uniknout do podzemních i povrchových vod. A co všechno se v podzemí nachází? Průmyslová činnost do podzemní

Čísla pak znějí neuvěřitelně: Plocha kontaminované zeminy má v součtu téměř 30 tisíc metrů čtverečních, což představuje cca 145 tisíc tun hlíny. Deset miliónů metrů čtverečních pak mají různá odkaliště a skládky. Ministerstvo financí proto odhaduje, že faktury za sanaci se můžou vyšplhat až k 1,6 miliardám korun. ArcelorMittal však se stoprocentní podporou státu počítat nemůže. „Současná výše garance z ekologické smlouvy tuto částku nepokrývá,“ upozorňuje Haas. Ať už rozhodnutí vlády o pokračování nebo zastavení ekotendru bude znít jakkoli, ArcelorMittal má v rukou dokumenty, které stát zavazují k uvolnění peněz. Navíc už má všechny potřebné audity a analýzy, a tak spuštění likvidace už příliš nebrání. „Těmito materiály byl přesně vyspecifikován rozsah a druh kontaminací v oblasti stavebních objektů, ploch a podzemních vod. Navíc máme zpracovaný sanační projekt, který je součástí koncesního projektu veřejné zakázky s názvem ,Odstranění některých ekologických zátěží vzniklých před privatizací‘, kterou vyhlásilo v roce 2008 ministerstvo financí,“ připomíná Štěrba.

150 milionů korun

(mž)

Koksovna Jan Šverma v Ostravě-Mariánských Horách byla založena v roce 1892. S ohledem na v počátcích jednoduchou technologii výroby koksu a následně vznikající produkty – koksárenský plyn, dehet, benzol, síran amonný, fenolát sodný – docházelo ke kontaminaci areálu od prvopočátku výroby. V minulosti normy týkající se dopadů výroby na životní prostředí prakticky neexistovaly, proto mohlo dojít ke kontaminaci.  „Zpracovaná analýza v roce 1998 potvrdila, že na celkové ploše areálu koksovny o rozloze 32 hektarů je kontaminováno 1,22 hektaru země a zasažená plocha podzemních vod má rozlohu 13,5 hektaru,“ vypočítává mediální zástupce OKK Vladislav Sobol. Většina těchto látek je vysoce jedovatá a rakovinotvorná. „Pokud by se dostaly ve větší míře mimo areál koksovny, ohrozilo by to okamžitě a nezvratitelně životy lidí i životní prostředí v okolí,“ varuje zástupce vedoucího katedry ochrany životního prostředí v průmyslu VŠB-TU Ostrava Jiří Fiedor. Za likvidaci koksárenské ekologické bomby tak bude muset stát zaplatit stovky miliony korun. Studie proveditelnosti z roku 2000 odhaduje náklady na celkovou sanaci - nikoliv rekultivaci - na 780-990 miliónů korun. „Areál koksovny je masivně kontaminován. Zasaženy jsou jak podzemní vody, tak stavební konstrukce a zemina. Z důvodu zabránění šíření kontaminace podzemními vodami směrem ke zdroji pitné vody pro centrum Ostravy je v areálu dlouhodobě provozováno

ochranné sanační čerpání, které ovlivňuje proudění podzemních vod. Vzhledem k blízkosti jímacího území lze kontaminaci podzemních vod charakterizovat jako velmi významnou,“ potvrzuje vážnost situace Jakub Haas z ministerstva financí. Přesto Česká inspekce životního prostředí ještě nevydala rozhodnutí na komplexní sanaci areálu. Přestože má OKD na likvidaci ze strany státu nárok, nechce čekat na nejhorší. „Společnost OKK Koksovny se k problematice sanace areálu Koksovny Jan Šverma staví zodpovědně a v současnosti zajišťuje konzervaci provozu, aby bylo eliminováno riziko ekologických škod. V první fázi sanace půjde především o vyčistění areálu a odstranění historické ekologické zátěže. Areál bude až do zajištění plné bezpečnosti a minimalizace rizika trvale zabezpečen a střežen,“ říká Vladislav Sobol. Další postup bude záviset na dohodě společnosti OKK Koksovny a státu. „Ten by měl co nejdříve zajistit odstranění ekologických škod vzniklých v minulosti,“ apeluje Vladislav Sobol. (mž)

Šlapanice – ICEC

Jako o časované bombě hovoří obyvatelé Šlapanic o ekologické zátěži v areálu společnosti ICEC. Ten se dnes využívá jako pronajímané skladovací prostory, do roku 1972 tam však byla umístěna výroba dehtovaných a později asfaltových lepenek národního podniku Dechtochema.  Právě činnost chemičky v 50. a 60. letech zapříčinila kontaminaci horninového prostředí a podzemní vody, do které unikaly nebezpečné chemikálie. Voda odsazená v nedokonale izolovaných podzemních jímkách byla přečerpávaná do „fenolového rybníka“, kde docházelo k dalšímu usazování dehtu. V letech 1962 až 1964 byl takzvaný fenolový rybník zavezen různým materiálem, dnes ho částečně pokrývá panelová plocha a z velké části je zastavěn výrobními halami. Z areálu bývalé továrny, která leží téměř v centru Šlapanic, se pak nebezpečné chemikálie rozšířily až po okolní bytovou zónu. „Hlavním rizikem ze zbytkového znečištění na lokalitě je nebezpečí šíření rozpuštěné

10-11_mh11_02.indd 10-11

kontaminace v podzemní vodě z horninového prostředí do prostoru občanské zástavby, kde je řada studní využívaných obyvateli k zálivce zahrad nebo napouštění bazénů,“ uvedl Jindřich Mikeš z České inspekce životního prostředí. První etapa sanace šlapanického areálu skončila v roce 2004. Odtěžilo se asi 280 tun volné fáze dehtu a dalších chemikálií. Česká inspekce životního prostředí tehdy stanovila limity, kterých musí být dosaženo v druhé etapě. „Právě probíhá takzvaný mezietapový monitoring, to znamená, že je tu firma, která průběžně provádí monitoring stavu podloží. Projektová dokumentace druhé etapy je už

Kunovice – Aircraft Industries

Jedna z největších ekologických zátěží se nachází také ve Zlínském kraji. V kunovickém areálu Aircraft Industries vznikala od roku 1960 až do doby před privatizací nešetrným zacházením s nebezpečnými chemickými látkami.

schválená. Ministerstvo financí, které odpovídá za  financování druhé etapy, už má od nás od poloviny loňského roku na stole žádost o navýšení rozpočtu na takovou částku, která by rozpočet sanace pokryla,“ uvedl ředitel společnosti ICEC Martin Jedlička s tím, že druhá etapa by měla stát asi 150 milionů korun. V rámci druhé fáze by se pak mělo pokračovat v odtěžování kontaminantů a mezi areálem a zástavbou rodinných domů by měla vyrůst drenážní stěna. (haa)

 „Jednalo se o znečištění těžkými kovy a chlorovanými uhlovodíky, jako jsou trichoethylen, dichlorethylen a vinylchlorid,“ upřesnila generální ředitelka společnosti Ilona Plšková. Tyto chemické látky jsou nebezpečné jak pro životní prostředí, tak pro lidské zdraví. Zamořeny byly zejména stará galvanovna a takzvaná neutralizační stanice. „Riziko shromáždění takto velkého množství nebezpečných chemických látek stěžuje skutečnost, že objekty, ve kterých byly tyto látky shromážděny, jsou ze stavebního hlediska ve zcela nevyhovujícím stavu a nesplňují základní podmínky pro shromažďování takto nebezpečných

látek,“ uvedl Radek Ležatka z ministerstva financí. V minulosti došlo také k několika únikům nebezpečných látek, které kontaminovaly podzemní vody. „Situace byla kritická zejména proto, že se kontaminované objekty nacházejí ve druhém ochranném pásmu vodního zdroje Ostrožská Nová Ves, který slouží k zásobování asi 40 tisíc obyvatel pitnou vodou,“ dodal Ležatka. Od roku 1996 areál prochází sanací, likviduje se znečištění ve stavebních konstrukcích a půdách. „Do současné doby proběhly už dvě etapy sanace, a to v režii ministerstva financí na základě uzavřené ekologické smlouvy,“ uvedla Plšková.

Likvidace škod po používání chemických látek by podle odhadů měla vyjít na více než miliardu korun. „Spolupracujeme se státními orgány, které dohlíží nad efektivním sanačním zásahem. Zároveň spolupracujeme se zhotovitelskými firmami tak, aby samotná sanace neomezila výrobní činnost,“ řekla Plšková. V areálu se dnes stále nachází objekty, které vyžadují sanační zásah. „Zároveň je zapotřebí dostatečné snížení kontaminace podzemních vod tak, aby nepředstavovalo riziko pro jímací území Ostrožská Nová Ves. Je to dlouhodobý proces, který vyžaduje další pokračování sanace zóny,“ vysvětlil Ležatka. (haa)

1,1 miliardy korun

4.2.11 16:10

STRANA 12

ÚNOR 2011

PŘÍBĚH MĚSÍCE

Tajemství firmy roku: Důvěra v lidi a urputnost bez něj by totiž družice Mimosa nedržela pohromadě. „Když si postavím vysoký cíl a snažím se uspět, tak jej můžu dosáhnout. Když si dám malý cíl, tak při vší snaze dosáhnu jen malého výsledku. Naším cílem je být nejlepší nejen v Česku, ale i ve světě. Chceme být vepředu, ne se dívat na zadky těch, kteří jsou před námi,“ tvrdí Zelinka. Dnes už je mezinárodní působení samozřejmostí. Na začátku se však firma jen těžko zbavovala nálepky „nového výrobce z Východu“. Zlom přišel ve chvíli, kdy firma téměř náhodou měla možnost zjistit, že jejich produkty jsou v porovnání se světově uznávanými výrobky mnohem lepší. Když se totiž Škoda Auto rozhodovala o výrobě nových pickupů, 5M se přihlásila do výběrového řízení na subdodávky. Nejdřív byla automaticky vyřazena jako „malá česká“. Zelinka ale chtěl za každou cenu vědět, jak moc se jeho výrobky liší od  těch německých. Proto sedl do auta a vydal se se šedesáti kily materiálu přesvědčit výrobního ředitele, aby jejich výrobky otestoval. „Nechtěl jsem nic jiného, než vědět, jak na  tom jsme,“ vysvětluje. Nakonec testy ukázaly, že kunovická lepidla a plasty jsou ve všech kritériích nejlepší. 5M byla zpátky ve hře.

PŘED DVACETI LETY ZAČÍNALI SE DVĚMA ZAMĚSTNANCI. DNES JICH JE 120. TEHDY VYRÁBĚLI JEDNO PRŮMĚRNÉ LEPIDLO, DNES VYŘAZUJÍ SE SVÝMI LEHKÝMI PLASTY A LEPIDLY Z TENDRŮ MEZINÁRODNÍ KOLOSY. KUNOVICKÁ FIRMA 5M SE STALA FIRMOU ROKU 2010. ZJISTĚTE, JAKÁ JSOU JEJÍ TAJEMSTVÍ.

Veronika Hrdá Kunovice – Nebát se novinek, umět si definovat malé i velké cíle, důvěřovat lidem a  vytvořit v  zaměstnancích pocit hrdosti. Na takovou strategii vsadil Antonín Zelinka, ředitel a spoluvlastník firmy 5M. A zatím se mu to vyplácí. „Jsme schopní vyrobit vše na míru. Nesekáme produkty jak Baťa cvičky. Snažíme se nabídnout zákazníkovi řešení. Velmi často to znamená, že vyvineme něco nového. Nemusí to za  každou cenu být nic geniálního. I malá odchylka v lepidle může klientovi pomoci ušetřit milion korun na provozu,“ vysvětluje ředitel.

CHCEME BÝT V ČELE, NE SE DÍVAT NA ZADKY DRUHÝCH

ZÁKLAD: KVALITNÍ ZAMĚSTNANCI Vedení si proto velmi silně uvědomuje, že jejich firma stojí na  kvalitních zaměstnancích. „Když máte možnost si vybrat, naleznete lidi, kteří mají chuť se učit něco nového, je na  ně spoleh a  dokážou být na svoji práci hrdí. A když pak můžu dělníkovi ukázat, jak je jeho práce důležitá a  kde všude jsou s  ní spokojení, pak i  on je šťastný. Pochlubí se v  hospodě a  před našimi vraty pak stojí fronty lidí, kteří chtějí u nás pracovat,“ prozrazuje Zelinka. Podle něj není ani tak důležité, kolik má nový zaměstnanec zkušeností s  jejich výrobky. Dělníky si firma stejně musí vychovat sama. „Jedni z nejlepších dělníků jsou například kuchaři. Jsou zvyklí na přesné míchání, a to my tady pro výrobu lepidel potřebujeme,“ směje se Zelinka. Cesta k  vybudování firmy s  dobrým zvukem trvala téměř dvacet let. Za každým dílčím úspěchem stálo tvrdohlavé kladení cíle: nejdřív vyhrát klíčové tendry ve Zlínském kraji, Česku, v  zahraničí. Lepidlo z Kunovic nakonec prorazilo až do kosmu:

Z KUCHAŘŮ CHEMICI Kunovická firma vyrábějící lepidla 5M si své zaměstnance vychovává sama. Ředitel Antonín Zelinka nejraději přijímá do svých řad kuchaře. FOTO: Jiří Sláma

Proč vyhrála firma 5M Společnost 5M byla založena v  roce 1992 jako ryze česká společnost. Zakladatelé firmy se problematikou lepení, kompozitů a sendvičů zabývali již řadu let předtím v leteckém průmyslu. Od skromných začátků společnost postupně rostla až do dnešní podoby, kdy má 120 zaměstnanců, 3000 m2 výrobní plochy, nově postavenou výrobní halu pro pultruzní linky a v neposlední řadě i vlastní vývoj a laboratoř. Porota ocenila především výzkumnou činnost společnosti a  schopnost prosadit se v  nelehkém oboru. Firma ročně do vývoje investuje osm procent obratu. Firma loni utržila přes 128 milionů korun.

Pickupy se nakonec vyrábět nezačaly, 5M ale měla jasno: Nemusíme se bát zahraniční konkurence. Jsme mnohem lepší. Právě úspěch na mezinárodních trzích ocenili i  odborní porotci soutěže Firma roku 2010. „Je to jedna z  mála českých firem, která má celosvětový dosah. V současné době už v  mnohém určuje tempo ve svém oboru. Jejich cílevědomost je obdivuhodná,“ potvrzuje jedna z  porotkyň Alena Dvorská. K  tomu, aby Zelinka mohl prodávat schopnosti svých zaměstnanců, potřebuje k  nim mít naprostou důvěru. „Všichni zaměstnanci firmy mají motivační složku mzdy tak, aby to odpovídalo jejich úsilí. Dělníci mají maximálně pětadvacet procent. Navíc pracujeme projektově. Protože u nás pracují i vývojáři, kteří se chtějí podívat do světa, sestavujeme i mezinárodní týmy. Jsme si totiž vědomi toho, že nejlépe dopadne to, co baví,“ říká Zelinka. Když na  začátku předminulého roku firma 5M pocítila dopady krize, vedení ani zaměstnanci nezpanikařili. Zakázky sice poklesly o téměř třicet procent, přesto ale nikdo nemusel být propuštěný.

)) firma roku  Do pátého ročníku soutěže o Cenu Hospodářských novin Vodafone Firma roku 2010 a Zlaté stránky.cz Živnostník roku 2010 se registrovalo rekordních 4123 podnikatelů.  Do soutěže firem se mohla přihlásit každá společnost s maximálním obratem 1,4 miliardy korun. V krajských kolech byly soutěžící firmy hodnoceny na základě tří kritérií: skóringu vypočítaného z rentability, likvidity, zadluženosti, aktiv, ziskovosti a produktivity firmy, dále ratingu Hospodářské komory a hodnocení poroty.  Vítěze krajských kol soutěže živnostníků zvolila porota na základě podnikatelského záměru a příběhu. O celorepublikovém vítězi rozhodla veřejnost prostřednictvím SMS hlasování.

„Bylo to pro mě hodně těžké. Svolal jsem si tehdy všechny zaměstnance a řekl jsem jim: máme dvě možnosti, jak to řešit. Buď vás musím část propustit, nebo snížit platy o dvacet procent a přečkat maximálně rok. Všichni lidé, s výjimkou jednoho, který to má prostě vrozené, souhlasili s druhou variantou,“ vzpomíná Zelinka. Firma krizi ustála. A to dokonce tak, že z ní vyšla posílená. Stala se jedním z dodavatelů Škody Transportation. Dnes dodává plasty do  interiéru vlaků Regionova, City Elephant a tramvají. „Hodně nám pomohl mediální zájem a  úspěchy v  soutěžích. Nestačí být dobrý, když o tom svět neví. Dokud jsme o sobě nedali vědět, byli jsme pořád malá firmička z Kunovic. Teď už nikdo žádné pochybnosti nemá. Klienti už nás nevnímají jako ty, co jsou možná dobří. Nepochybují o nás,“ uvědomuje si. O tom, že je 5M hlavně vývojovou firmou, svědčí i  fakt, že vedení úzce spolupracuje se studenty technických oborů. „Proto už od  třetího ročníku oslovujeme studenty. Dva lidé z naší firmy učí na Baťově univerzitě, já tam chodím přednášet. Jsme v  kontaktu s  VUT v  Brně. Bereme studenty k nám na stáže, zadáváme jim diplomové práce,“ vyjmenovává ředitel. Podle něj ale spolupráce vysokých škol a  firem není ideální. „To, co my si naplánujeme na  tři měsíce, oni si rozepíšou na  rok a  půl. Také proto jsme si vybudovali vlastní vývojové oddělení se všemi drahými přístroji,“ upozorňuje. Firma loni vykázala obrat 130 milionů korun. Letos chce výsledek minimálně udržet. „Jsme každý rok o  kus dál. Před několika lety jsme byli úplně jinde. Každý rok rosteme,“ pochvaluje si Zelinka.

Česko chce další jadernou elektrárnu v Blahutovicích ČESKO CHCE POSTAVIT TŘETÍ JADERNOU ELEKTRÁRNU. NEJMODERNĚJŠÍ JADERNÝ ZDROJ NA SVĚTĚ BY MOHL STÁT JIŽ V ROCE 2025 V BLAHUTOVICÍCH NA SEVERNÍ MORAVĚ. Vít Smrčka Blahutovice – Jak se podařilo Moravskému hospodářství zjistit, první kroky k tomuto cíli byly již provedeny. Ani rozšíření jaderných elektráren v  Temelíně a Dukovanech tak nemusí být posledními aktivitami v  chystaném nástupu jaderné energetiky v České republice v nejbližších letech. Projekt dostal název Allegro, tedy rychlý. Není to náhodný ani krycí název. Byl převzat ze světa hudby naprosto opodstatněně. Reaktor, který by mohl stát za 15 let na území České republiky, je nejmodernějším typem tzv. rychlého množivého jaderného reaktoru čtvrté generace. „Jedná se o reálný projektu. Výraznou podporu projektu dává Francie. Čeští věd-

12_mh11_02.indd 12

ci a technici navážou na dosavadní vývoj tohoto nejmodernějšího jaderného zdroje ve Francii. Jejich cílem bude ale již reaktor postavit. Nezačínáme na zelené louce,“ vyjádřil se Moravskému hospodářství k rozpracovanosti projektu Ivo Váša, který má v ÚJV Allegro na starosti. Podle dostupných informací výsledkem má být zkušební reaktor s výkonem asi 500 MW, který bude ale pracovat v komerčním režimu. Tedy reaktor asi poloviční velikosti, než jaký stojí nyní v Temelíně, ale s mnohem lepšími výkonovými parametry, výrazně energeticky efektivnější a s minimálními požadavky na vodu. Nedostatek vody byl v minulosti zásadním problémem postavení jaderné elektrárny v Blahutovicích. Kvůli tomu se měla stavět přehradní nádrž. Vývoj a výstavba nového reaktoru vyjdou asi na 50 miliard korun. Část by měla zaplatit Evropská unie. Vývoj nových jaderných reaktorů čtvrté generace se dostává mezi priority energetické strategie EU. Jejich velkou předností je, že mohou vyrábět nejen elektřinu, ale také teplo bezpečně, bez emisí a  takřka bez produk-

ce odpadu. Za  palivo mohou mít jaderný odpad ze současných jaderných elektráren. Tím se vyřeší problém s  jeho ukládáním. Jaderné elektrárny čtvrté generace mají vyrábět také vodík, který je univerzálním nositelem energie, a  velké naděje jsou do něho vkládány zejména při rozvoji čisté dopravy. Kromě reaktoru chlazeného plynem se ve  světě připravují prototypy rychlých reaktorů chlazených olovem nebo sodíkem. V roce 2020 by mělo být vše připraveno k tomu, aby se reaktor čtvrté generace začal stavět. V letech 2020 až 2025 by měl být podle Aleše Johna, šéfa východoevropského centra Světové asociace jaderných elektráren, reaktor postaven.

„O  umístění reaktoru se bude jednat v druhé polovině tohoto roku,“ doplnil Ivo Váša. Oči všech odborníků, s kterými Moravské hospodářství na toto téma hovořilo, se tak upírají k jednomu místu. Blahutovicím nedaleko Nového Jičína. Lokalit pro umístění jaderné elektrárny není ve střední Evropě mnoho. Musí kromě dalších hledisek splňovat především geologické podmínky. V České republice jsou čtyři vhodná místa. Temelín a  Dukovany byly již zastavěny, zbývají Tetov u Pardubic a zmíněné Blahutovice. Na Slovensku by přicházely v úvahu ještě Jaslovské Bohunice a  Mochovce. Zde ale také již stojí jaderné zdroje a úředníci odpovědní za jadernou bezpečnost nechtějí, aby se tam stavěl reaktor, který bude zároveň pracovat ve zkušebním režimu. Blahutovice jsou hlavním favoritem, který pravděpodobně získá podporu i v zahraničí. Jedná se o  dlouhodobě vytipovanou lokalitu se stavební uzávěrou. Jaderná elektrárna se zde začala připravovat již v  80. letech. „V  Blahutovicích by měla stát jaderná elektrárna čtvrté generace,“

vyjádřil se již před rokem ředitel odboru elektroenergetiky na ministerstvu průmyslu a  obchodu Roman Portužák. Tehdy se začalo hovořit o potřebnosti jaderné elektrárny na Ostravsku. Moravskému hospodářství nyní potvrdil, že již loni měl na mysli projekt Allegro. Ten začal tehdy získávat první obrysy. V polovině letošního ledna se na ministerstvu průmyslu a obchodu projednávala již otázka financování projektu. Nečekanou podporu nedávno dostala nová jaderná elektrárna od  rozhodujících podniků Ostravska. V úzkém kruhu, stranou kamer a  novinářů, se v  závěru roku 2010 setkali v Ostravě představitelé největších podniků ze severní Moravy na Kulatém stolu. Pořádalo ho Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje a  Hospodářská komora Moravskoslezského kraje. Poprvé se na  tomto fóru řešilo, co nastane, až na Ostravsku nejpozději kolem roku 2030 skončí těžba černého uhlí. Podnikům i domácnostem mohou pak začít velké problémy.

VÍCE INFORMACÍ NAJDETE NA www.moravskehospodarstvi.cz

4.2.11 15:27

ÚNOR 2011

STRANA 13

RADNICE

Boj s korupcí: Aukce i pravidelné diskuze ÚPLATKY A KLIENTELISMUS – ZATÍMCO JINDY SE POLITICKÉ REPREZENTACE JEDNOTLIVÝCH MĚST I OBCÍ PŘED VOLBAMI NEDOKÁŽOU DOHODNOUT ANI NA JEDNODUCHÝCH POČETNÍCH PŘÍKLADECH, KAMPANĚ PŘED LOŇSKÝMI KOMUNÁLKAMI SE NESLY PRÁVĚ V ATMOSFÉŘE BOJE S TĚMITO NEŠVARY. Mojmír Žáček Korupce – Půl roku po  volbách je jasné, jak se většina radnic s tímto problémem hodlá utkat – někde transparentně, jinde zůstává vše při starém. Změny chystají například na prostějovské radnici. „Zvažujeme novelizaci interní směrnice úřadu, do níž bude zřejmě zakomponována i povinnost zveřejňovat všechna výběrová řízení na webu. Dále vedení města připravuje v této souvislosti komplexní systém zadávání a  vyhodnocování veřejných soutěží prostřed-

nictvím webu města,“ přibližuje systém prostějovská tisková mluvčí Jana Gáborová. Frýdek-Místek zase zveřejňuje všechny zakázky nad 300 tisíc korun na  úřední desce a  webu města. „Jsme také držitelem certifikátu ISO 90001/2009, přičemž jedna z podmínek k jeho udělení je sofistikovaná interní směrnice, která upravuje proces přísněji a  striktněji, než ukládá samotný zákon,“ tvrdí Jana Matějíková z tiskového oddělení frýdecko-místeckého magistrátu. Asi nejrazantněji přistoupil k protikorupční strategii Zlín. Tamní vedení se totiž na magistrát dostalo hlavně kvůli kritice bývalé koalice a  její netransparentnosti. „Jedním z prvních opatření, která vedou k větší otevřenosti vůči veřejnosti, bylo zavedení přímých přenosů ze zasedání zastupitelstva. Ty lze sledovat na  webových stránkách města. Město také nově koncipovalo svůj časopis Magazín Zlín. Už nejde jen o  ,hlásnou troubu‘ vedení. Prostor dostanou nově i  zástupci opozice a  veřejnost. Vedení města

se v rámci preventivního boje s korupcí rozhodlo zveřejňovat průběhy a  výsledky většího množství výběrových řízení než doposud,“ vypočítává Zdeněk Dvořák, nový tiskový mluvčí baťovského města. Tam, kde to půjde, chce město co nejvíce využívat elektronických aukcí. Tento způsob použilo už například při výběru dodavatele elektřiny. Právě e-aukce se staly hitem nového volebního období. Software pro hromadný nákup pomocí internetu chtějí spustit například v  Karviné, v  Uničově, Šumperku, Opavě, Fulneku, Přerově, Jeseníku a dalších městech. V Bruntále a Ostravě už používají systém elektronické aukce téměř tři roky. „Letos jsme pocítili velký nárůst zájmu. Náš meziroční skok v  tržbách činí 77  procent,“ potvrzuje vedoucí projektu PROe.biz Milan Kaplan. Nového dodavatele softwaru pro elektronické zadávání veřejných zakázek hledají například v Karviné. „V současné době připravujeme výběrové řízení, protože částky

za něj se velice liší a my je chceme udělat co nejlevněji,“ potvrdila tisková mluvčí Karviné Šárka Swiderová. V  Uničově se už zastupitelé a  úředníci s  novým softwarem seznámili. „E-aukce zahájíme od  prvních výběrových řízení v  letošním roce. Na  částce se domlouváme,“ uvedla starostka Uničova Jarmila Kaprálová. Na e-aukce přistoupilo i vedení šumperské radnice, které funguje už třetí volební období ve stejném složení. „V  současné době se zabýváme větším využitím elektronických aukcí a  také nákupem energií na  komoditní burze,“ sdělil šumperský starosta Zdeněk Brož. Podobně jako ve Zlíně i v Opavě zahájili změny, které mají nové vedení odlišit od  bývalého. Kromě zavedení internetových aukcí chtějí radní lépe komunikovat s občany. „Od února se budeme setkávat s lidmi v pravidelném čase,“ popisuje nový primátor slezské metropole Zdeněk Jirásek. Opavané tak můžou každou první středu v měsíci diskutovat o problémech města a přicházet se svými návrhy jak je řešit.

OPATŘENÍ PROTI KORUPCI NA www.moravskehospodarstvi.cz

INZERCE

Firmy znovu oslovují studenty přes AIESEC AIESEC – V  průběhu podzimu 2010 se uskutečnily další dvě série workshopů organizovaných brněnskými firmami, tentokrát na  Fakultě informačních technologií a  Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. Vzdělávací semináře byly organizovány pobočkou mezinárodní studentské organizace AIESEC ve  spolupráci s  technickými firmami. Celkově nakonec proběhlo šest workshopů v  průběhu dvou měsíců. V  rámci nich se představitelé firem jako Infosys BPO, Kentico software a  podobně podělili s  univerzitními studenty o  své bohaté praktické zkušenosti a znalosti v oblasti IT. Jiné byly zaměřeny na  soft skills, hlavně prezentační dovednosti, time management a přijímací pohovory. I tak se brněnské firmy profilovaly před množstvím mladých talentů jako před svými potenciálními zaměstnanci.

CO ZAJÍMÁ STUDENTY? Jedním z nejzajímavějších workshopů byl právě training od společnosti FEI company, který zúčastněné obeznámil se zákulisím přijímacího pohovoru a se správnými způsoby pro psaní ideálního životopisu. „Bylo to pro mě hodně poučné a určitě z těchto informací budu čerpat i v příští kariéře. Měl jsem

možnost dovědět se něco víc, než běžně dostanu ve škole. Workshop byl prakticky zaměřený, takže se mi to moc líbilo,“ uvádí jeden ze studentů účastnících se workshopů.

)) CTP Paul Deverell bude řídit všechny projekty CTP, včetně kancelářských a průmyslových nemovitostí, a bude pracovat na zefektivnění procesu pronájmu, jednání s klienty, marketingových aktivit a celkové koordinace v rámci sítě CTP. Paul Deverell není v CTP nováčkem, již dříve zde pracoval 4 roky. Další 10leté pracovní zkušenosti získal ve společnosti Colliers jako realitní agent a v dalších společnostech.

FIRMY MAJÍ Z KOHO VYBÍRAT Protože hlavním cílem AIESEC je rozvoj lidského potenciálu, rozhodli jsme se dát šanci oběma stranám – studentům, aby se k takovým možnostem mohli dostat, a  také firmám, aby efektivním a  zajímavým způsobem oslovili pro sebe tu nejvhodnější cílovou skupinu. Firmy měly možnost potkat studenty osobně, vidět, co je zajímá, jaký je v nich potenciál a v jaké firmě by chtěli v budoucnu pracovat. Byla to pro ně skvělá příležitost, jak zjistit aktuální situaci na trhu s mladými motivovanými lidmi. „Pro veliký úspěch a  spokojenost firem plánujeme podobné aktivity i  v  průběhu nejbližších měsíců. Rozhodli jsme se organizaci podobných akcí do  budoucna rozšiřovat a  dát větší prostor stávajícím i potencionálním partnerům,“ uvádí organizátorka akce Michaela Gabrišová. Nejbližší workshopy plánuje AIESEC Brno organizovat na jaře s pokrytím technických i ekonomických fakult. (pr)

)) RWE Novými členy dozorčí rady společnosti RWE Transgas jsou od začátku roku 2011 Rolf Martin Schmitz, Norbert Schürmann a Andreas Zetzsche, kteří nahradili Ulricha Jobse, Dr. Marii-Theresii Thiell a Miladu Vlasákovou. Ke změně došlo také v dozorčí radě společnosti RWE Gas Storage, novým členem byl zvolen Dirk Simons, který v dozorčí radě nahradil Tomáše Čumpelíka. )) PPF Jan Blaško (46) odchází po třinácti letech z vedení Skupiny PPF, aby se věnoval vlastním investičním projektům. Od května 2008 pracoval ve funkci

Chief of Strategic Business Development. Pro skupinu PPF vyhledával nové příležitosti k rozšíření jejího investičního portfolia. Z pozice člena vrcholového vedení Skupiny zároveň koordinoval aktivity PPF v Asii, především v Číně. Jan Blaško řídil v posledním roce investice ve zdravotnictví a realitní projekty skupiny PPF. Kdo ho v pozici nahradí, není zatím jasné. )) E.ON Ředitelem energetické skupiny E.on Czech pro oblast rozvoje a managmentu byl jmenován Karsten Peter (37). Dosud byl zodpovědný za projekt E.on Akademie – vzdělávacího programu pro vrcholové manažery společnosti, naposledy v pozici ředitele E.on Akademie v Moskvě. K hlavním úkolům Karstena Petera patří kromě podpory, rozvoje, vzdělávání vedoucích pracovníků a hledání nových talentů pro manažerské pozice také management zlepšovacích nápadů a koordinace zaměstnaneckých anket. )) COFIDIS Jaroslava Glaserová se stala novou obchodní ředitelkou společnosti Cofidis. Bude se starat o obchodní a marketingové aktivity v České republice a na Slovensku. Jaroslava Glaserová má bohaté pracovní zkušenosti z finančního sektoru, pracovala mimo jiné v GE Money na různých vedoucích pozicích zaměřených na rozvoj produktu a obchodu. Předtím působila ve společnosti Essox v marketingovém oddělení.

Systém sdružených nákupů

Systém CENTREs omezuje korupční prostředí

Systém sdružených nákupů

O eCENTRE, a.s.

Kontakty

že systém je transparentní, ome- příklad kraj a  jím zřizované orgaSystém sdružených nákupů CENTREs zuje korupční prostředí a umožnizace). V  loňském roce výrazně ňuje 1518/2, evidenci celého procesu. vzrostl meziročním srovnání) Jankovcova 170 00 Praha 7 Elektronická výběrová (v  řízení tel.: +420 266 782 905 počet výběrových řízení s využitím SYSTÉM CENTRES TO UMÍ Důležitým faktorem systému aukce je i  evidence a  controllingElektronické po- elektronických nástrojů společnosti Ostrava Brandlova 1243/8, 702 00 Ostrava třebné k efektivnějšímu řízení,“ eCENTRE. komerčním sektoru Díky těmto nástrojům a zkušenostem šetří V  eCENTRE svým zákazníkům +420 555 131 600 státním i soukromém sektoru v průměru 20, v některých případech Vítězslav Grygar,ve ředitel došlo k  dvojnásobnému navýšení Stále více firem a  subjektů tel.: uvedl ale také 45% provozních nákladů. Pomáhá nastavit transparentní společnosti eCENTRE, procesy kteráa omezuje se korupční z  30 prostor. na  60 a  u  státní správy a  sastátní správy využívá k dosažení e-mail: [email protected] služby mosprávy k  téměř čtyřnásobnému úspor systém CENTREs spo- specializuje na komplexní eCENTRE je držitelem certifikátů: lečnosti eCENTRE. Výsledkem v oblasti elektronických výběro- z 21 na 75. ČSN EN ISO 9001 – management kvality je více než 650 miliónů korun vých řízení. Systém CENTREs ČSN ISO/IEC 27001 – management bezpečnosti informací ušetřených klientům. Systém dokáže najít úsporu provozních NEJDE JEN O E-AUKCI nákladů pro kraje, velká statutárjiž využilo pět krajských úřadů, www.ecentre.cz eCENTRE je zapsána v seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle svazek čtyři statutární města a  desítky ní města, ale třeba i  prozákona o veřejných zakázkách. dalších obcí a institucí. „Oceňují malých obcí na základě sloučení Systém CENTREs je nejen náeCENTRE používá software atestovaný dle Zákona č. 137/2006 Sb. (na- strojem pro dosažení úspor, ale přenejen dosažené úspory, ale i to, poptávky za  více subjektů o zadávání veřejných zakázek. devším cestou k efektivnímu řízení Objem uskutečněných aukcí představuje více než 2 600 000 000 Kč. příspěvkových a obchodních orgaSYSTÉM CENTRES nizací státní správy. Zahrnuje komNástroj pro efektivizaci státní správy využívající e-Aukce plexní servis výběru dodavatele pro Nárůst projektů - KOMERČNÍ / VEŘEJNÝ SEKTOR komodity, jako například pro nákup 80 elektřiny, zemního plynu, poŠetřete ssilové eCENTRE také vy... 70 travin, kancelářských potřeb či slu60 žeb (komunikační služby či pojiště50 ní). CENTREs nabízí propracovaný 40 Veřejný sektor 30 systém zajišťující veškerou přípravu Komerční sektor 20 elektronického výběrového řízení, 10 jeho průběh v souladu se zákonem, 0 dosažení úspor a  navíc evidenci 2006 2007 2008 2009 2010 a  controllingové výkaznictví doplROK něné e-Learningem.

Korupce je téma řešené na  mnoha úrovních. Jak dosáhnout snížení ceny komodity a  služeb a  omezit korupční prostředí? Jednou z cest je využití elektronických nástrojů při zadávání a  realizaci veřejných zakázek. Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek, schválená vládou začátkem letošního ledna, počítá s využíváním elektronických aukcí, aby se dosáhlo zvýšení efektivity výkonu veřejné správy. Elektronizaci veřejných zakázek, stejně jako využívání e-Aukcí, podporuje rovněž Národní ekonomická rada vlády, která pomáhá vládě nalézt nejvhodnější podobu reforem a ekonomických opatření. Existují různé strategie proti korupci či platformy pro transparentnost veřejných zakázek. Společným cílem je zprůhlednit veřejné zakázky a  vytvořit sys-

13_mh11_02.indd 13

eCENTRE, a.s. Praha

snižuje provozní náklady omezuje korupční prostor

POČET PROJEKTŮ

tém, který by omezil korupční prostředí.

Vítězslav Grygar, ředitel eCENTRE

eCENTRE je moderní, dynamická a odpovědná akciová společnost založená v roce 2006 se specializací na:

4.2.11 15:23

STRANA 14

ÚNOR 2011

SeRiál

Do Brazílie bez portugalštiny nelez zNAlec fOTbAlu plyNNě OvládAjící pORTugAlšTiNu A dokonale chápající místní zvyklosti. TAk by měl vypAdAT ideálNí ObchOdNík, kTeRý chce pRORAziT NA bRAzilSký TRh. veronika hrdá Brazílie – Pokud chcete uspět na  brazilském trhu, potřebujete si zde upevňovat pozici minimálně deset let. Tvrdí to nejen znalci teritoria, ale i čísla: české firmy, které se po roce 1989 vrhly na brazilský trh, zažívají zlaté časy až teď. Pokud v roce 1993 české firmy vyvezly do Brazílie zboží za dvacet miliard amerických dolarů, vloni to už bylo 472 miliard. A podle ekonomů se bude toto číslo stále zvyšovat. Brazilská vláda a  místní firmy totiž investují ve velkém. A to nejen kvůli připravovanému mistrovství světa ve  fotbale a  letním olympijským hrám. Brazilci teď totiž potřebují nutně vyřešit problém předimenzované infrastruktury a aktuálně i  zničených měst po  katastrofálních povodních. „Hospodářský růst loni dosáhl 7,5 procenta a předpokládá se, že tento pozitivní trend bude pokračovat i  v  nejbližších letech po nástupu nově zvolené prezidentky Dilmy Rousseffové. Navíc předpokládáme, že díky stále intenzivnějšímu se otevírání Brazílie vůči zbytku světa poroste dovoz

WE DON`T SPEAK Zásadou je dobrá znalost portugalštiny. dvouciferně. Ze současných dvaceti procent na  čtyřicet,“ odhaduje český velvyslanec v Brazílii Ivan Jančárek.

dOvOz Se leTOS zdvOjNáSObí Podle něj a  odborníků na  Brazílii ale budou mít šanci uspět zejména ti, kteří znají dokonale místní zvyky a  mají partnera, na kterého je spolehnutí. Asi nejlepší variantou je založení firmy přímo v zemi. Vyplatilo se to například dříve brněnské, dnes celosvětově působící firmě ZKL. Ta zde po  zkušenostech otevřela afilaci ZKL Rolamentos do Brasil Ltda. „ZKL mělo tu výhodu, že od  počátku v jeho prodejním teamu pracovali pracovníci s mnohaletými zkušenostmi v oblasti

zahraničního obchodu a dokázalo se tak vyhnout osudu mnoha bývalých československých podniků, které se v první polovině devadesátých let pokoušely samy prorazit. Nicméně právě bez znalostí specifik jednotlivých teritorií, avšak s o to větším sebevědomím ,nových manažerů‘, byly jejich snahy předem odsouzeny k  nezdaru,“ vzpomíná na  začátky ředitel obchodní skupiny ZKL Bearings Radovan Brila. Podle něj je sice Brazílie v  posledních letech zemí zaslíbenou, přesto po obchodní stránce velmi tvrdou. Brazilci už jsou totiž zvyklí získat za velmi nízké ceny vysokou kvalitu. A to nejen kvůli nástupu čínských firem, které v současnosti hrají v zemi prim. „Správné nastavení ceny je alfou a omegou. Kvalitní produkt již není před-

Hrušov bez vody: Staví se opatření za dvě miliardy Ostrava-Hrušov – Dvě miliardy korun bude stát vybudování nové Rozvojové zóny Hrušov. Úroveň čtyřicetihektarového pozemku totiž bude zvednutá o  téměř čtyři metry, protože celá oblast v minulosti několikrát velmi utrpěla povodněmi. Situace při povodních v červenci 1997 byla doslova katastrofální. V podstatě celý „spodní“ Hrušov byl pod pěti až sedmimetrovou hladinou vody. „Ta dosahovala až do třetího patra budov. Proud vody připomínal dravou řeku, protože celou oblast zalila voda nejen z Odry, ale také z Ostravice. Stovkám lidí se nepodařilo před vodou utéct a zachraňovali je hasiči na motorových člunech,“ vzpomíná hrušovský rodák Tomáš Střondala. 51 procent pozemků v zóně patří městu Ostrava, druhým významným vlastníkem pozemků s 21 procenty je společnost RPG – tedy bývalé Ostravsko-karvinské doly. „Loni v červnu vedení Ostravy požádalo o dotaci ve výši jeden a půl miliardy korun,

která byla schválena mezirezortní komisí ministerstva průmyslu a obchodu. Z peněz budou vykoupené pozemky, zpracovaná projektová dokumentace a  také například zaplaceno DPH. V současné době je zadáno vypracování EIA dokumentace, je zpracovávaná dokumentace pro územní rozhodnutí,“ říká mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. Město chce začít stavět už za dva roky.

bAgRy zAčNOu jezdiT dO dvOu leT Při nedostatku míst v  již existujících průmyslových zónách ve  městě jde o  důležitou lokalitu vhodnou pro podnikání malých a středních firem. Předností hrušovské zóny je ideální dopravní napojení. Nejenže kolem celé oblasti vedou linky městské hromadné dopravy, zóna navíc leží v  bezprostřední blízkosti

dálnice D1 a železniční trati do vnitrozemí i ve směru na Polsko a Slovensko. „Výhodou této průmyslové zóny bude právě její zaměření na malé a střední podnikatele. Hrušovská zóna však neoživí jen podnikání, ale vzhledem k  tomu, že je blízko centra města je zajímavá i  pro zaměstnance, kteří nebudou muset zdlouhavě dojíždět do práce,“ připomíná ředitelka Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje Magda Habrmanová. Původně výstavní ostravská čtvrť Hrušov, která v  době největšího rozkvětu měla až sedm tisíc obyvatel, začala upadat po krachu místní chemické továrny v roce 1989. Před povodněmi v  roce 1997 oblast dnešní Rozvojové zóny obývali sociálně slabší obyvatelé. Celé území navíc utrpělo těžbou černého uhlí, protože se propadlo zhruba o čtyři metry. Navýšení terénu tak vrátí situaci do stavu před zhruba sto lety. (mž)

ností – zákazník to již automaticky požaduje a předpokládá,“ potvrzuje Brila. Podle Martina Lošťáka z brazilské pobočky CzechTrade zdejší trh vyžaduje hodně trpělivosti. Brazílie je totiž silně byrokratický stát se složitým daňovým systémem a nedostatečnou právní ochranou. „Vždy je potřeba uvažovat v dlouhodobém horizontu a mít připravenou strategii, která bude vycházet ze znalosti prostředí a kvalitních informací,“ ujišťuje Lošťák. Odměnou ale může být pro evropsky smýšlejícího byznysmena přátelská atmosféra s tolerantním přístupem. „Brazílie je směsicí různých národů, ras a náboženství, přičemž všichni zde žijí v poklidu a bez vzájemných výčitek a osočování. Také brazilské klima přispívá k  celoroční pohodě, a  proto jsou možná Brazilci tak usměvaví a optimističtí. Země se vyznačuje velkou mírou solidarity, a to zejména té rodinné,“ shrnuje velvyslanec Jančárek. Podle Jančárka neudělá žádný obchodník chybu, když na  jednání zavede řeč na  fotbal a  na  brazilského prezidenta s českými kořeny Juscelina Kubitschka. Ten byl otcem myšlenky postavit hlavní město Brasília. To se mu také v letech 1956–1960 podařilo. Brazilci proto na slovo „český“ reagují velmi pozitivně. „Značky jako Škoda, Zetor, Baťa, Jawa, ČKD a ČZ byly známy již od té doby, kdy byly v roce 1920 navázány diplomatické vztahy mezi Brazílií a Československem,“ doplňuje Jančárek. Zásadou pro komunikaci s  Brazilci je dobrá znalost portugalštiny a  časté osobní jednání. Jazykové dovednosti zdejších obyvatel jsou stále dost slabé. „Nedoporučuji zkoušet automaticky španělštinu. Je to

)) dejte si pozor 1. Obrňte se trpělivostí a mějte pro všechny případy vždy velkou časovou rezervu. 2. Nespěchejte a živě se zajímejte o věci, které s obchodem zdánlivě nesouvisejí. Naučte se třeba jména jejich fotbalových hráčů. 3. Dlouhodobě pečujte o osobní vztahy. 4. Vystupujte příjemně a sebevědomě a dbejte na formální znaky, jako je oděv nebo způsob vyjadřování. 5. Jednání často uzavírá společný oběd či večeře 6. Překvapte hostitele drobnou pozorností, ocení to. 7. Důležitou roli hraje také hierarchie uvnitř společnosti. 8. Spoléhejte na svého brazilského partnera nebo využijte služeb kanceláře CzechTrade v São Paulu. 9. Brazílie je známá svojí kriminalitou. Zjistěte si, které lokality jsou nejnebezpečnější a nechoďte tam. Zdroj: www.businessinfo.cz

stejné, jako když mluví Američan na českého podnikatele polsky. Jakýkoli cizí jazyk je použitelný při úvodních jednáních, při dlouhodobé obchodní spolupráci je pak portugalština nevyhnutelnou,“ radí Lošťák. A co můžou české firmy Brazílii nabídnout? V  současné době je zde poptávka zejména po  dodávkách pro automobilový průmysl, budování infrastruktury, agrobyznys, strojírenství, farmaceutiky a  nemocnice. Brazilci si stále více oblibují české pivo a bižuterii. V současné době zde hledá kvalitní partnery také výrobce letadel značky Embraer.

Hodonínští radní dostali „padáka“. Byli pomalí Hodonín – Třetí zasedání zastupitelstva města Hodonín přineslo nečekanou změnu. Rozhodlo o odvolání místostarostů Igora Taptiče (Nezávislí) a  Ladislava Ambrozka (KDU-ČSL) a  čtyř členů rady města – Evy Dřímalové, Milana Třeštíka (oba Nezávislí), Petra Srnce (TOP 09) a Kubrického (Změna). Hlavním důvodem odstoupení od koaliční smlouvy a následného odvolání místostarostů a  členů rady byla údajně pomalá práce dosavadního vedení města. „Pokud došlo k  odvolání kvůli pomalé práci, měl v první řadě odstoupit starosta. Ten však na  svém postu zůstal,“ uvedla odvolaná Dřímalová. Všechny plánované změny měly být podle Dřímalové projednávány teprve v  únoru a  březnu. Odvolání uzavřela bývalá členka rady s  tím, že se vedení

města chtějí ujmout lidé, kterým se nejedná o nic jiného, než se podílet na neomezeném čerpání prostředků z rozpočtu města. Ladislav Ambrozek, který vystoupil za  zastupitele KDU-ČSL a  TOP 09, také uvedl, že programové priority jednotlivých stran měly být v  rámci koalice diskutovány v  únoru a  březnu. Podle Vítězslava Krabičky, který navrhnul odvolání obou místostarostů a vybraných členů rady, neumožňovala stávající situace na radnici provést skutečné změny, po  kterých občané v komunálních volbách volali. Novou koalici tvoří ČSSD, KSČM, Změna a Ivo Knápek (nezařazen – původně Nezávislí). Novými místostarosty byli zvoleni Jaromír Hýbner (Změna) a Roman Sedlačík (ČSSD). Do  městské rady usednou nově Ivo Knápek (nezařazen), Vítězslav Krabička (Změna), Martina Milerová, Ján Lahvička a Jiří Pěnčík (všichni KSČM). (rm)

Ostravští vědci budou mít nové centrum pro zkoumání spalování odpadů Vědecké centrum – V  Ostravě vznikne nejmodernější výzkumné pracoviště zkoumající energetické využití odpadů a studující důsledky použitých technologií na životní prostředí. Spolupráci dvou univerzit zastřeší Institut environmentálních technologií na  Technické univerzitě. Tuto vizi měsíčníku Moravské hospodářství dále přibližuje ředitel projektu Karel Obroučka. V čem bude nové ekologické výzkumné centrum unikátní? Jde o vybudování jediného výzkumného centra v Česku, které bude komplexně zaměřené na vývoj a výzkum environmentálních technologií zejména v oblasti energetického využití odpadů a studium jejich možných negativních dopadů na  životní prostředí a také výzkum technologií určených přímo k ochraně jednotlivých složek prostředí – ovzduší, vody, půdy. Jedním z  hlavních úkolů centra tak bude spalování odpadů, jež by vedlo k omezení jejich skládkování. Problém nakládání s odpady řeší snad každé město a nové centrum výrazně pomůže k jeho řešení. Unikát-

14_mh11_02.indd 14

pro řešení dané problematiky. Plnohodnotná práce začne v lednu 2014. Uplatnění v  něm najde až padesát odborných pracovníků. Svůj výzkum tu budou provádět i studenti-doktorandi – těch by mohly být až dvě desítky.

nost centra je rovněž v tom, že zde budou spolupracovat vědečtí pracovníci několika oborů obou ostravských univerzit – Vysoké školy báňské-Technické univerzity a  Ostravské univerzity. Čím se bude zabývat, kdo výsledky využije? Výzkumná problematika se soustředí především na  spalování průmyslových a  komunálních odpadů s  výrobou elektrické energie a  tepla. Zajímat nás bude také plazmové zpracování včetně pyrolýzy a  zplaňování průmyslových a  komunálních odpadů s  výrobou syntézního plynu pro obecné energetické využití, výroby bioplynu. Na to navazují výzkumy bezpečného ošetření vznikajících produktů tak, aby neškodily okolí. Přínosem tak bude optimalizace těchto technologií, zlepšení procesů čištění spalin a  vod plynoucích z těchto procesů a také přesné zhodnocení výrobních postupů na složky životního prostředí. Výsledky pak využijí takové společnosti jako ArcelorMittal, Bonatrans Group, spalovna SPOVO nebo OZO Ostrava. Tím

Proč byla pro zřízení centra vybrána právě Ostrava? Vybudování výzkumného centra zaměřeného na environmentální technologie právě v Moravskoslezském kraji se nabízelo samo. Zejména proto, že se jedná o projekt v oblasti životního prostředí, se kterým se tento region dlouhodobě potýká.

Stavba bude stát 270 milionů korun. dosáhneme potřebné spolupráce vědy a výzkumu s praxí a výsledky tak budou opravdu aplikované v konkrétních situacích. Kde bude sídlit, kdo na jeho práci participuje a kdy začne fungovat naostro?

VIZUALIZACE: VŠB-TU Ostrava Budova výzkumného centra IET bude stát v  areálu VŠB-TUO v  Porubě. Stavba výzkumného pavilonu by měla začít letos v létě, hotovo by mělo být v roce 2012. Centrum bude postupně vybavené laboratorním a poloprovozním zařízením určeném

Kolik bude budova a  její vybavení stát? Dotaci na  realizaci regionálního výzkumného centra jsme získali z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Na  celkové náklady ve  výši 270 milionů korun přispěje částkou takřka 230 milionů korun Evropská unie. Čtyřiceti miliony pak přispěje Česká republika. (mž)

4.2.11 15:25

únor 2011

STrAnA 15

inzerce

Dříve než udeří povodně: Vzpomeňte si na vynález z Bousova Na  jaře to může být třeba prudké tání. Léto zase provází dlouhodobé nebo přívalové deště a  bouřky. Někdy se voda disciplinovaně drží koryt a  meandrů, jindy se nekontrolovatelně rozvodní a rozlije široko do kraje, tak jako jsme to všichni zažili nedávno. Posledních pár let přichází velká voda téměř pravidelně.

www.eurovia.cz

vadného sklolaminátu – kompozitu s  vlaminovanou ocelovou výztuží, jež jsou zesílené výztužnými žebry. Desky dostaly kvůli snadnější manipulaci textilní ucha a  ve  spodní části mají nanýtovaný gumový pás. Ten utěsňuje zábranu v  místě styku s  terénem, vyrovnává nerovnosti a  minimalizuje průsak vody. K deskám se ještě dodávají spojovací díly z  ocelového plechu, jöklu, gumotextilního pásu a  opěrnou skládací konstrukci ze svařovaných ocelových profilů. Cena zábran je vzhledem k ušetřeným škodám velice příznivá. Za běžný metr s kompletním vybavením by zájemce neměl zaplatit více než deset tisíc korun.

V TeSTech Si Vedl nA VýbornoU

Takto vypadají protipovodňové zábrany z Dolního Bousova

Každoročně se lidé na různých místech naší republiky snaží s  živlem účinně bojovat. Často však nemají k ruce nic víc než pytle s pískem. Přitom právě v České republice vznikl ve Výrobním a  opravárenském podniku v  Dolním Bousově patentově přihlášený unikátní a světový vynález mobilních protipovodňových zábran. Právě tyto mobilní zábrany jako jediné v  Evropě splňují a dokonce překračují světový standard v tomto oboru, kterým jsou normy ženijního vojska USA. Unikátní zábrany dovedou odklonit povodňovou vlnu a usměrnit tok vody ve výškách hrazení půl metru, metr a jeden a půl metru. Nepotřebují pevný podklad, jsou lehce přenosné a snadno se jimi manipuluje. Jejich stavbu i v rozmoklém terénu a v libovolné délce zvládne poměrně rychle několik málo neškolených lidí. Zábrany se dají umístit v podstatě kdekoli, a to i na stávajících zatravněných či betonových hrázích.

UnikáTní konSTrUkce Samotné protipovodňové desky jsou vyrobeny ze speciálního, zdravotně a ekologicky nezá-

Návštěvníci Mezinárodního strojírenského veletrhu se v roce 2009 mohli přesvědčit, jak protipovodňové zábrany fungují. V  bazénu jsme díky silnému navijáku nasimulovali povodňovou situaci, kdy naviják přitáhl dva pětimetrové kmeny stromů o  průměru čtyřiceti centimetrů a  udeřil jimi do  zábrany z  Bousova. Sklolaminátová plocha se otřásla, ale to bylo vše. Konstrukce překonala tlak vody i  náraz kmenů bez problémů. Vše pozorně sledovali pracovníci zkušební laboratoře z VOP-26 Šternberk, s.p. divize VTÚPV Vyškov a laboratoře vodohospodářského výzkumu Ústavu vodních staveb Fakulty stavební VUT v  Brně. Právě tady, za přítomnosti odborníků, probíhalo nákladné certifikační řízení doslova všem na očích. „Systém jsme nechtěli dát do prodeje dříve, dokud jsme si nebyli odolností našeho výrobku jisti. Tady se jedná o lidské životy, neřku-li o miliardové škody na majetku,“ přiznal J. Turek, majitel VOP. Loni na jaře na výstavě Ochrana před povodněmi Brno 2010 prezentovala firma VOP své zábrany nejen ke koupi, ale i k pronájmu. Protipovodňové stěny z  Dolního Bousova asi nezabrání všem újmám, ale částečně by mohly ochránit před každou velkou vodou. Odhadem slibujeme zamezit poškození alespoň čtyřiceti procent nyní zničeného majetku.

Na společné cestě Díky širokému portfoliu činností zvládne společnost EUROVIA CS zakázky pro řadu větších či menších zadavatelů z oblasti veřejného i soukromého sektoru. Skupina EUROVIA CS se kromě silničních a železničních staveb věnuje také revitalizaci památkových center, městským komunikacím, sportovním areálům nebo čistírnám odpadních vod. Stále významnější podíl získávají také projekty ochrany životního prostředí.

 Více informací o možnostech pronájmu a prodeje naleznete na stránkách: www.vop-db.cz Eurovia_Inze_132x185_Mor_hosp.indd 1

2/2/2011 11:34:47 AM

Kdo jsme? Jsme nový internetový nákupní portál www.kupzalevno.cz, který nabízí uživatelům různé produkty a služby se slevou od 30 % do 90 %. Sortiment nabízených služeb a produktů je rozsáhlý. Jedná se především o nabídky restaurací, hotelů, wellness center, kadeřnictví, oblečení, elektroniky, výbavy domácnosti, posiloven a mnoho dalšího. • každá nabídka trvá 5 dní • nákup je jednoduchý, rychlý a bezpečný • ihned po přijetí platby zákazník obdrží slevový voucher • kdo šetří, kupuje zalevno

Cíl Kupzalevno.cz Cílem portálu Kupzalevno.cz je umožnit svým zákazníkům koupit službu či produkt se slevou, kterou by normálně nedostali. Uživatelé se na webu snadno orientují a bez obtíží nachází všechny potřebné informace o systému prodeje, způsobech platby a podmínkách užití. Mají možnost se zaregistrovat a nechat si zdarma zasílat nabídky slev elektronickou poštou, případně mohou využít propojení se sociálními sítěmi Facebook a Twitter. Kupzalevno.cz nabízí služby a produkty za ceny, které na trhu nenajdete. Kupujte na webu www.kupzalevno.cz výhodně, kupujte zalevno.

www.kupzalevno.cz 15_mh11_02.indd 15

4.2.11 15:24

STRANA 16

ÚNOR 2011

Přehled Akcí PRO ÚřAdy A fiRmy

Kam za nejdůležitějšími akcemi v roce 2011

)) únor Krajská setkání Svazu měst a obcí – 13 krajských setkání členských i nečlenských obcí a měst | únor– březen | krajská města | pořádá Svaz měst a obcí ČR | www.smocr.cz 7. Národní konference kvality – konference kvality ve veřejné správě | 8.–10. 2. | Chrudim | pořádá Ministerstvo vnitra ČR | www.mvcr.cz/ konference STYL a KABO – Mezinárodní veletrh módy a Mezinárodní veletrh obuvi a koženého zboží | 15.–17. 02. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz OPTA – Mezinárodní veletrh oční optiky, optometrie a oftalmologie | 25.–27. 2. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz

)) březen G+H a VINEX – Mezinárodní veletrh gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování a Mezinárodní vinařský veletrh | 2.–4. 3. Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz MOTOSALON 2011 Mezinárodní veletrh motocyklů, příslušenství a oblečení | 3.–6. 3. | Praha, PVA Letňany | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz PRODÍTĚ + RYBAŘENÍ + ITEA BRNO + MODELÁŘ – Mezinárodní veletrh potřeb pro dítě + Mezinárodní výstava rybářských potřeb + Veletrh hraček, her a potřeb pro děti + Veletrh modelů a modelářství | 10.–13. 3. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz Konference Průmyslová krajina | Ostrava, Clarion Hotel | pořádá Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje | www. msunion.cz Business snídaně Magnus Regio – Strategie rozvoje kultury a sportu na Ostravsku | 10. 3. | Ostrava, zámek Vítkovice | pořádá Magnus Regio | www.magnusregio.cz

AMPER a OPTONIKA – Mezinárodní veletrh elektrotechniky a elektroniky a Veletrh optické a fotonické techniky | 29. 3.–1. 4. | Brno, Výstaviště | pořádá Terinvest | www.bvv.cz Právní aspekty v územních samosprávách – první vědecká konference zaměřená na problematiku územních samospráv | 30. 3.–1. 4. | Brno, Hotel Voroněž | pořádá Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno | www.law. muni.cz

)) duben Mezinárodní konference ODPADY 21 | Ostrava, Clarion Hotel | pořádá Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje | www.msunion.cz Internet ve státní správě a samosprávě 2011 – v rámci konference se uskuteční mimo jiné setkání tajemníků městských a obecních úřadů | 4.–5. 4. | Hradec Králové, Kongresové centrum Aldis | pořádá Triada | www.isss.cz STAVEBNÍ VELETRHY 2011: IBF – Mezinárodní stavební veletrh, SHK BRNO – Mezinárodní veletrh technických zařízení budov, MOBITEX – Mezinárodní veletrh bydlení, URBIS TECHNOLOGIE – Mezinárodní veletrh komunálních technologií a služeb, URBIS INVEST – Mezinárodní veletrh investičních příležitostí, podnikání a rozvoje v regionech | 12.–16. 4 | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz XVIII. celostátní kongres starostů a primátorů měst a obcí ČR – doprovodný programu veletrhu URBIS TECHNOLOGIE | 14. 4. | Brno, Výstaviště | www.smocr.cz MotorTechna Brno – Burza historických vozidel, náhradních dílů a dokumentace, výstava historických automobilů | 30. 4. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz Konference Budování technologických center a spisová služba | 27. 4. | Brno, hotel Voroněž | pořádá Magnus Regio | www. magnusregio.cz

)) květen PRINTexpo – Mezinárodní veletrh technologií pro tisk, signmaking a signage | 3.–6. 5. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz Business snídaně Magnus Regio – „Superkoncepce“ dopravní infrastruktury JMK | 29. 3. | Brno, hotel Voroněž | pořádá Magnus Regio | www.magnusregio.cz

16_mh11_02.indd 16

IDET a PYROS-ISET – Mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky a Mezinárodní veletrh požární a bezpečnostní techniky a služeb | 12.–14. 5. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz

STAINLESS – Mezinárodní kongres a veletrh korozivzdorných ocelí | 17.–18. 5. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz WATENVI – Mezinárodní vodohospodářský a ekologický veletrh: VODOVODY – KANALIZACE – Mezinárodní vodohospodářská výstava a ENVIBRNO – Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz XXI. valné shromáždění a jarní seminář Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR | 18.–20. 5. | Ostrava | pořádá Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR | www.tajemnici.cz XII. Sněm Svazu měst a obcí ČR | 26.–27. 5 | Zlín, Kongresové centrum | pořádá: Svaz měst a obcí ČR | www.smocr.cz Business snídaně Magnus Regio – Protipovodňová opatření | 10. 5. | Olomouc, NH Olomouc Congress | pořádá Magnus Regio | www. magnusregio.cz Golf Cup Moravského hospodářství | Jinačovice | pořádá Magnus Regio | www.magnusregio.cz

Business snídaně Magnus Regio – PPP projekty | 2. 6. | Jihlava, EA Business hotel | pořádá Magnus Regio | www.magnusregio.cz

Podzimní odborný seminář Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR | místo bude upřesněno | www.tajemnici.cz

)) červenec

)) listopad

20. ročník Festivalu Janáček a Luhačovice – hudební festival k poctě Leoše Janáčka | 18.–22. 7. | pořádají Lázně Luhačovice | www.lazneluhacovice.cz/janacek

GAUDEAMUS – Evropský veletrh pomaturitního a celoživotního vzdělávání | 1.–4. 11. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz

)) srpen STYL a KABO Mezinárodní veletrh módy a Mezinárodní veletrh obuvi a koženého zboží | 23.–25. 8. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz

)) září Zelený svět 2011 – Zahradnický veletrh | 2.–3. 9. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz Mezinárodní konference Investment & Business Forum | Ostrava, Clarion Hotel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje | www. msunion.cz MOBERA 2011 – evropská konference o moderních mobilních platformách | 5.–7. září | Brno, hotel Voroněž | pořádá Centrum pro transfer technologií MU Brno | www.mobera.eu

)) červen Kongres starostů a primátorů | Klimkovice, Sanatoria | Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje | www.msunion.cz Mezinárodní vědecká konference k 20. výročí založení Ekonomickosprávní fakulty MU – hlavní akce oslav 20. výročí fakulty. Konference zúčastní ministři financí ČR a SR | Brno, Ekonomicko-správní fakulta MU | www.econ. muni.cz AUTOSALON BRNO 2011 a MOTORSPORT EXPO – Mezinárodní veletrh osobních automobilů a Mezinárodní veletrh dílů a vybavení pro motoristický sport | 7.–8. 6. (3. 6 tiskový a odborný den) | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz

MSV 2011 – Mezinárodní strojírenský veletrh | 3.–7. 10. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz Transport a Logistika – Mezinárodní veletrh dopravy a logistiky | 3.–7. 10. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz

VENIA– Mezinárodní veletrh pohřebnictví | 4.–5. 11. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz SPORT Life + Bike Brno + boat Brno + Caravaning Brno – Mezinárodní sportovní veletrh + Mezinárodní cyklistický veletrh + Mezinárodní výstava lodí a vodních sportů + Mezinárodní výstava karavanů a obytných automobilů | 10.–13. 11. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz Mezinárodní konference TRANSPORT | Ostrava, Clarion Hotel | pořádá Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje | www. msunion.cz XIV. celostátní finanční konference – dvoudenní akce zaměřená na problematiku financování samosprávy | Praha | pořádá Svaz měst a obcí ČR | www.smocr.cz Brno Art Fair – Mezinárodní veletrh umění | 24.–27. 11. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz Konference Moravské obce a města | 29. 11. | Brno, hotel Voroněž | pořádá Magnus Regio | www.magnusregio.cz

WOOD-TEC – Mezinárodní veletrh strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl | 18.–21. 10. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz Konference Energetické úspory a modernizace infrastruktury měst a obcí | 15. 9. | Brno, hotel Voroněž | pořádá Magnus Regio | www.magnusregio.cz

)) říjen

Konference jednotlivých Regionálních rozvojových rad | Jihovýchod, Moravskoslezsko, Střední Morava | konference.dobra-rada.cz | www.jihovychod.cz | www.rr-strednimorava.cz

Zasedání předsednictva STMOÚ ČR, volba předsedy STMOÚ ČR | www.tajemnici.cz

Medical Fair Brno / Rehaprotex 18.–21. 10. | Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví

)) prosinec

Národní výstava hospodářských zvířat – Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky | 23.–26. 6. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz

MotorTechna Brno – Burza historických vozidel, náhradních dílů a dokumentace, výstava historických automobilů | 29. 10. | Brno, Výstaviště | pořádají Veletrhy Brno | www.bvv.cz

Vánoční koncert Region pro sebe – prosinec | Ostrava, Clarion Hotel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje | www.msunion.cz

4.2.11 15:22

ÚNOR 2011

STRANA 17

AKTUÁLNĚ

SmVaK investovala čtyři miliardy korun Nejvýznamnější investice v uplynulých pěti letech

VÝSTAVBU NOVÝCH ZAŘÍZENÍ, REKONSTRUKCE, MODERNIZACE, OPRAVY A OBNOVU STÁVAJÍCÍ INFRASTRUKTURY FINANCUJE NEJVĚTŠÍ VODÁRENSKÁ SPOLEČNOST MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Z VLASTNÍCH ZDROJŮ

Veronika Hrdá Ostrava – V  součtu čtyři miliardy korun investovaly za  posledních 10 let Severomoravské vodovody a  kanalizace Ostrava (SmVaK) do  vodohospodářské infrastruktury. Roční objem investic se ve společnosti pohybuje v průměru okolo 400 milionů korun. Firma je přitom ve výjimečné situaci. Jako jediná zcela privátní vodohospodářská společnost v  Česku je současně dodavatelem vody a současně majitelem vodovodů, kanalizačních sítí a  čistíren odpadních vod. Všechny investice hradí z  vlastních zdrojů, nemá přístup k  dotacím. V roce 1999 totiž prodala města a obce Moravskoslezského kraje své akciové podíly zahraničním operátorům. Letos si tak firma musí vydělat na dalších 523 milionů investic. „Vrátit jsme museli veškeré přidělené dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu na investiční projekty, například na výstavbu čistírny odpadních vod v  Karviné, a  uhradit je z  vlastních a komerčních prostředků,“ říká generální ředitel společnosti Miroslav Kyncl. Podle něj je výjimečné postavení v rámci Česka spíše přítěží.

„Všechno, co investujeme, je z odpisů dlouhodobého vodohospodářského majetku a ze zisku společnosti, plus případně z komerčních úvěrů nebo dluhopisů,“ vysvětlil Kyncl. Ze čtyřmiliardových investic do výstavby nových zařízení a na rekonstrukce infrastruktury směřovala skoro polovina na splnění závazků v  oblasti čištění městských odpadních vod do roku 2010, které Česká republika podepsala při vstupu do EU. „Všechny čistírny a  kanalizace teď splňují náročné parametry požadované vodohospodářskými předpisy Evropské unie a ČR,“ upozornil Kyncl. Tyto předpisy by jinak musely řešit města a obce. Značné prostředky si vyžádalo i odvádění odpadních vod. Šlo buď o napojování na  veřejnou kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod nebo o  nezbytné rekonstrukce opotřebovaných kanalizačních sítí, které jsou zejména v  poddolovaných oblastech nebo v místech s hustou nákladní dopravou poškozovány pohyby zeminy.

Průmyslová zóna Nošovice, rekonstrukce kanalizačního přivaděče. Stavba se realizuje z důvodu zlepšení situace s odváděním odpadních vod z dané lokality. (2010)

84 338 tis.

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD Frenštát – rekonstrukce biologického stupně a stabilizace kalu. Rekonstrukcí čistírny odpadních vod se snížilo zbytkové znečištění vypouštěné do recipientu, a tím došlo ke zlepšení kvality vody v tomto recipientu. (2006)

33 676 tis.

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD Frýdek-Místek – úpravy pro plnění ukazatelů na odtoku. Zahájení rekonstrukce, stavba byla realizována z důvodu legislativních požadavků na kvalitu vypouštěné odpadní vody, tímto došlo ke zlepšení kvality vody v recipientu. (2006)

31 633 tis.

III. přivaděč Ostravského oblastního vodovodu – sanace (4. etapa), cementace potrubí. Stavba byla realizována z důvodu zlepšení kvality dodávané pitné vody odběratelům. (2007)

30 744 tis.

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD Příbor – rekonstrukce biologického stupně. (2007)

30 263 tis.

III. přivaděč Ostravského oblastního vodovodu – sanace (3. etapa), cementace potrubí. Stavba byla realizována z důvodu zlepšení kvality dodávané pitné vody odběratelům. (2006)

28 989 tis.

ÚPRAVNA VODY Podhradí, rekonstrukce stropní konstrukce podhledů, hala filtrů, přístavby filtrů. (2010)

25 828 tis.

Přivaděč Krásné Pole – Karviná, úsek Doubrava – Karviná, zvýšení stability – část přechod řeky Olše. Výstavba shybky přes řeku Olši. (2009)

24 970 tis.

III. přivaděč Ostravského oblastního vodovodu – sanace (2. etapa), cementace potrubí. Stavba byla realizována z důvodu zlepšení kvality dodávané pitné vody odběratelům. (2005)

20 632 tis.

Vyšší jsou i  nároky na  kvalitu pitné vody, které si postupně vyžádaly rekonstrukce technologických zařízení úpraven vody, sanaci vnitřních povrchů vodovodních přivaděčů, rekonstrukce vodovodů v jednotlivých městech a obcích. Společnost vložila prostředky nejenom do  obnovy vodovodní sítě, ale také do  nových technologií přispívajících k dobrým výsledkům v oblasti ztrát vody.

NOVÝ DISPEČERSKÝ SYSTÉM SLEDUJÍCÍ ZTRÁTY VODY V  průběhu několika posledních let byl vytvořen automatizovaný dispečerský systém monitorování ztrát vody v trubní síti pomocí dálkových odečtů informací o průtocích. Systematická práce zaměřená v  posledních letech na snižování objemu ztrát vody přinesla příznivé výsledky. Zatímco

BRNO OPEN 2011

9th IDSF World Ranking Tournaments

25 - 27 / BØEZEN / 2011 BRNO

v minulosti se ztráty vody u společnosti pohybovaly kolem 25 procent, dnes je to 10,5 procenta. Stálým problémem, který nutí firmu kumulovat zdroje na investice do budoucna, je stav vodovodních sítí. „Vodovodní potrubí by mělo v  zemi vydržet nejméně sto 1et. V současné době však vyžaduje výměnu velký počet vodovodních potrubí budovaných v  50. až 70. letech,“ míní ředitel SmVaK Kyncl. V  roce 2011 mají Severomoravské vodovody a  kanalizace Ostrava v  plánu investovat 523 milionů korun. Z  toho největší investice plánuje firma v  okresech: Karviná, kam investuje celkem 136,1 milionu korun, na  Novojičínsku, kde počítá s částkou 117,4 milionu korun, v okrese Opava za celkem 108,8 milionu korun a v okrese Frýdek-Místek v součtu za  52,8  milionu korun. Zbývajících necelých 108 milionů bude rozděleno do  menších investičních akcí po  celém Moravskoslezském kraji.

)) ve zkratce )) Primátoři nesouhlasí s koeficientem pro určení daní Brno – Primátoři statutárních měst Brna Roman Onderka, Ostravy Petr Kajnar a Plzně Martin Baxa se po svém lednovém jednání v Brně postavili proti uvažovanému snížení rozpočtového určení daní, o  kterém uvažuje ministerstvo financí. Snížením koeficientu by totiž všechna největší města přišla ve svých rozpočtech o stovky milionů korun. Přesné finanční částky budou jednotlivé úřady nyní vypočítávat. „Město Brno přišlo v posledních letech vlivem ekonomické krize o 700 milionů korun. Pakliže by byl změněn koeficient pro rozpočtové určení daní, přišlo by Brno o další stovky milionů, což by bylo pro budoucí chod města naprosto kritické. Už nyní se snížil příspěvek státu na výkon státní správy,“ řekl primátor Brna Roman Onderka.

)) Veletrhy GO a REGIONTOUR navštívilo přes 30 tisíc lidí Brno – Tradiční středoevropské veletrhy cestovního ruchu Go a  Regiontour odprezentovaly 13.–16. ledna návštěvníkům brněnského výstaviště nabídku více než stovky zahraničních destinací. Zúčastnily se vystavující firmy z  21 zemí na  ploše 10  503 metrů čtverečních, což je o  pět procent více než loni. V prvních dvou dnech, které jsou vyhrazeny především odborníkům, si veletrhy prohlédlo téměř 17 tisíc návštěvníků. Celková návštěvnost podle odhadu překročila 30 tisíc osob. Zahraniční návštěvníci přijeli z  18 zemí, především ze sousedního Slovenska, Polska a  Německa. V  Press centru se akreditovalo 453 novinářů, mezi nimi 30 zahraničních.

3500 lidem hrozí žaloba od vlastníka bývalých bytů OKD Severní Morava – Ukončení regulace nájemného se v  letošním roce týká i  38  250 bytů na  Ostravsku, Karvinsku, Opavsku a Frýdeckomístecku, které kdysi patřily těžební společnosti OKD. Současný majitel – RPG Real Estate – loni v  listopadu začal rozesílat nové nájemní smlouvy, které obsahovaly postupné navyšování nájemného tak, aby podle lokality během 4 až 8 let došlo k vyrovnání stávajícího regulovaného nájemného s tržním.

VĚTŠINA NÁJEMNÍKŮ SOUHLASÍ „Celkem mile nás překvapilo, že návrh na úpravu nájemného od února 2011 přijalo 32 116 nájemníků z  celkem 35650 oslovených, což je přes 90 procent. 1633 nájemníků na naši i opakovanou písemnou nabídku vůbec nereagovalo, 1758 domácností poslalo vlastní protinávrh a  pouze 143 nájemníků nabídku zcela odmítnulo,“ říká ředitel rezidenčního portfolia

RPG Real Estate Pavel Klimeš a hned dodává: „Těm, kteří vůbec nereagovali, v těchto dnech zasíláme výzvu k přijetí našeho návrhu v náhradním termínu do 18. 1. 2011. Do  tohoto termínu je navíc navštíví zástupci RPG RE, kteří jim poskytnou všechny potřebné informace nebo podají vysvětlení. Mnohdy totiž jde o seniory, kteří problematiku nechápou nebo po špatných zkušenostech mají odpor ke smlouvám poslaných v  dopisech. Nájemníkům, kteří poslali protinávrh, zašleme ještě jeden vlastní upravený návrh s termínem přijetí do 31. ledna 2011. Do konce ledna se budeme snažit domluvit i s těmi, kteří zvýšení nájemného zcela odmítli. Nájemníci, se kterými se do konce ledna nedomluvíme, budou předáni k dalšímu řešení advokátní kanceláři.“ Ostrou kritiku nových nájemníkům smluv si RPG Real Estate vysloužilo od  Sdružení nájemníků OKDByty.cz. To dokonce v  listopadu nájemníkům doporučovalo, aby nové smlouvy nepřijímali a zasílali vlastní návrhy s nižším růstem nájemného. (mž)

Konference Semináře Firemní akce Ubytování OREA HOTEL VORONĚŽ I OREA HOTEL VORONĚŽ II

www.voronez.cz

17_mh11_02.indd 17

4.2.11 15:26

STRANA 18

ÚNOR 2011

Z D R AV Í

Opravdu poslední cigareta…

Opravdu poslední cigareta…

 V České republice je odhadem 3,6 milionu kuřáků  Ročně se na odborníky obrátí přibližně necelé 4 % kuřáků, kteří se snaží skončit se závislostí

Přestat kouřit je téměř nadlidský úkol, který se někteří kuřáci snaží marně překonat rok co rok. Neexistuje zázračný a univerzální návod, který by vás zlozvyku zbavil, přesto ale máme několik tipů, které vám v boji s cigaretou mohou významně pomoci.

 68 % kuřáků se snaží se závislostí skoncovat samo  Pouze 25 % kuřáků je při odvykání úspěšných  Intenzivní léčba trvá 3 měsíce. Po roce abstinování je velká naděje na úspěch

Rada odborníka je důležitá i v začátcích, kdy máte sice ještě pevné odhodlání, ale to se může postupně rychle vytrácet. Vyzbrojte se informací, jak vaše tělo bude bez přísunu nikotinu reagovat.

 Při spotřebě 1 krabičky denně kuřák prokouří přibližně 2000 korun měsíčně  Průměrný věk začínajícího kuřáka se za posledních deset let snížil z 15 let na 12 let

S

tále se zaměstnávejte

 V důsledku kouření zemře v České republice týdně 350 osob

Cigareta je zhoubou pro vaše plíce, ale příjemnou hračkou v rukách. Naučte se proto zaměstnávat ruce jinou činností. Pořiďte si protistresový míček, kamínek nebo cokoli jiného, co bude odvádět vaši pozornost.

které vám pomůžou zbavit se pocitů úzkosti.

Stejně důležité je zaměstnat také mozek. Jakmile vaše představivost vyčaruje obraz svůdně hořící cigarety, zažehnejte ho žvýkačkou nebo krátkým cvičením či jakoukoli jinou činností.

Holywoodský sexsymbol Marlen Dietrich v době, kdy ještě cigareta patřila na filmová plátna. O škodlivém účinku kouření se v té době ještě prakticky nevědělo.

„Ideální náhražkou cigarety je fyzická zátěž. Mozek při ní vylučuje endorfiny, které jsou velice podobné hormonu dopamin způsobující závislost,“ tvrdí MUDr. Iva Tomášková, odbornice na odvykání kouření z Fakultní nemocnice Brno Bohunice.

M

otivujte se

Mějte neustále na paměti výhody, které vám nekouření přinese a neustále dokola si je opakujte. Váš lékař by vám měl být opravdovou oporou. „Není to tak, že bychom pacienty plísnili, že celou dobu dělali něco špatně. Jsme rádi, že se pustili do něčeho skvělého, ale velmi těžkého. Podporujeme každý jejich krok,“ zdůrazňuje Tomášková.

„Už dopředu si proto najděte činnost, která odpoutá vaši pozornost od cigarety. Například naučte se míchat nealkoholické nápoje. Při intenzivní chuti na cigaretu si zkrátka namícháte lahodný ovocný nápoj,“ doporučuje Tomášková.

I v zimě se dá koupat jako v létě Obliba krytých aquaparků roste každým rokem, jenom na Moravě jich za posledních deset let vzniklo sedm. Podívejte se na nejzajímavější z nich. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

KRAJ VYSOČINA

Aquapark Olešná ve Frýdku-Místku Nachází se zde tobogán o  délce 90  metrů, divoká řeka o délce 28 metrů, vodní chrliče a děla. Relaxovat můžete v samostatném bazénu na vodních lůžkách, v perličkové koupeli a vaně whirlpool. http://www.sportplex.cz/aktulity-kap/

Aquapark Jihlava – Vodní ráj Mezi hlavní atrakce patří 92 metrů dlouhý tobogán, divoká řeka, perličková lůžka, stěnové masážní trysky, podvodní vzduchovače – blowery, vodopády a chrliče. www.vodniraj.cz

Aquapark – Aquacentrum Bohumín V areálu je relaxační bazén o teplotě 30 °C, ve kterém vám zpříjemní pobyt masážní trysky, chrlič vody a malý vodopád. www.bospor.info

Při odvykání nepodléhejte úzkosti ze selhání a věřte si. Přemýšlejte pozitivně, jedině tak si udržíte pevnou vůli a odhodlání. Strach z neúspěchu je váš největší nepřítel.

P

řipravte se na nástrahy

První stresová situace vás může rychle vrátit k cigaretě. Připravte se na to, že odvykání je těžký boj a nevyhnete se podrážděnosti, poruchám spánku a soustředění, roztěkanosti. Existuje řada medikamentů,

Uvědomte si, že se patrně stále budete setkávat s jinými kuřáky a při pohledu na ně zoufale zatoužíte po cigaretě. Nenechte se svést a uvědomte si, že každý kuřák se dřív nebo později pokusí o odvyknutí. Buďte upřímní sami k sobě a nedejte na vlastní výmluvy. Nesmíte se uchlácholit pocitem, že odvykání zvládáte lépe, než byste si mysleli, a jednou za čas si cigaretku přeci můžete dopřát. Tímto se dostáváte zpět do bludného kruhu závislosti. Zvolte si den D, kdy se definitivně rozloučíte s poslední cigaretou.

www.odvykani-koureni.cz www.dokurte.cz

Moravia made

Oskeruše

Nepečený dezert

Kronberský oskorušový sen

OLOMOUCKÝ KRAJ Aquapark Olomouc Nabízí velké množství vodních atrakcí jako vířivky whirlpool, tobogány, vodní hřiby, „trychtýř“, skluzavky a další. www.aquaolomouc.info

INZERCE

Kdo ještě nezná plod se záhadným názvem oskeruše nebo taky oskoruša, měl by se vypravit na Slovácko. Právě Slovácko a zejména okolí Strážnice si cení drobného ovoce podobného jablkům, které je pro jejich kraj stejně charakteristické jako becherovka pro Karlovy Vary. Kolem Strážnice tradice oskeruší znovu ožívá a recepty našich babiček se vytahují z šuplíku. Důkazem toho je Muzeum oskeruší v Tvarožné Lhotě, kde můžete zakoupit mladé stromky nebo všemožné delikatesy z oskeruší. Kromě lahodné chuti jsou plody oskeruší zdrojem vitamínů, důležitých minerálů a tříslovin. Naši předci je hojně využívali v lidovém léčitelství, a to jak v pevném tak tekutém skupenství. Na každoročních oskerušových slavnostech – takzvaném Oskorušobraní, tak můžete ochutnat likér, pálenku i oskerušový koláč. Nyní už oskeruše na trhu nekoupíte, ale kdyby náhodou, nezapomeňte, že je musíte nechat pořádně dozrát, dokud nemají neatraktivně hnědou barvu. Pak teprve jsou lahodné a sladké, jak mají být.

18_mh11_02.indd 18

KUŘÁCI V ČÍSLECH

500 g vypeckovaných zralých plodů 200 g piškotů 6–8 velkých lžic oskorušovice 250 g žervé nebo sýru Lučina 200 g tučný tvaroh 750 g cukru 1 vanilkový cukr 100 g smetany na šlehání trochu skořice na zdobení Pečicí formu vyložíme alobalem a naskládáme vrstvu piškotů, kterou pokapeme oskorušovicí. Na ně položíme vrstvu rozmačkaných oskoruší a vrstvu šlehačky smíchané s tvarohem, sýrem a cukrem. Uložíme na 5–8 hodin do lednice. Podáváme posypané skořicí přes šablonu oskorušového listu.

www.straznicko.cz

4.2.11 15:23

Únor 2011

STrAnA 19

MAgnuS regio

ODBORNé KONFeReNCe pro státní a veřejnou správu

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 25. 2. 2011

Strategie rozvoje kultury a Sportu v oStravě

Plánované akce Pro StaroSty, úředníky a tajemníiky

Budování technologických center a spisová služBa 27. dubna | hotel Voroněž Brno

energetické úspory a modernizace infrastruktury měst a oBcí 15. září | hotel Voroněž Brno

moravské oBce a města mom 2011 29. listopadu | hotel Voroněž | Brno

www.magnusregio.cz

Business snídaně jsou nejefektivnější cestou, jak zaujmout potencionální klienty a získat tak nové obchodní příležitosti. Pomocí takových setkání můžete navázat neocenitelné kontakty, které vám pomohou při vašem dalším obchodním působení. naše business snídaně vám otevírají dveře k úspěchu. Najít správný směr mezi opatrností a odvahou je to největší umění. Tomáš Baťa

Máte-li zájem o účast a diskuzi na business snídani, kontaktujte projektové manažerky nelu parmovou 774 112 139, petru hanzalovou 725 893 273 [email protected]

„Superkoncepce“ dopravní infraStruktury jihomoravSkého kraje

10. března 2011, 9–11 hodin zámek Vítkovice

29. března 2011, 9–11 hodin hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno

Ostrava sice nezískala titul „Město kultury“, přesto se však její zástupci nevzdávají. Moravskoslezská metropole má podle odborníků šanci stát se centrem společenského dění. Na  stole teď leží unikátní koncepce, která po uvedení do praxe může Ostravu proměnit v město kultury a sportu. Cílem business snídaně je diskuze za  účasti kompetentních zástupců jak veřejného (město, městské části, kraj, instituce), tak soukromého sektoru. Účastníci by se tak měli shodnout na  společných zájmech a  navrhnout kroky k  jejich realizaci. Smyslem diskuze je rozvoj a udržení navržených pilířů projektu „Ostrava – město kultury 2015“. Spoluorganizátorem této pracovní snídaně je Sdružení pro rozvoj moravskoslezského kraje v čele s jeho prezidentem ing. Pavlem Bartošem. Oslovení účastníci: • primátor města Ostravy a jeho náměstci • příslušní náměstci ministerstva kultury a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy • zástupci Moravskoslezského kraje • starostové městských částí • ředitelé diskutovaných kulturních a sportovních zařízení • generální konzul Polské republiky a honorární konzul Ruské federace

Palčivým problémem řady krajů je nedostatečná infrastruktura silnic a dálnic a projekty v určitém stadiu rozpracovanosti. Některé jsou pozastaveny v důsledku finanční krize. Na  otázky, jak bude pokračovat mnohokrát diskutovaný projekt přestavby železničního uzlu v Brně či jaká je budoucnost rychlostní silnice R 43, R 52 a zkapacitnění silnice I/53, budou odborníci a zástupci měst, krajů i ministerstva odpovídat a diskutovat na business snídani „Superkoncepce“ dopravní infrastruktury Jihomoravského kraje.

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] ASISTENTKA: Věra Dačevová, tel: 542 425 210, gsm: 774 262 488, e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktoři: Mgr. Hana Nečasová, e-mail: [email protected] Ing. Mojmír Žáček, e-mail: [email protected] foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA

Záštitu nad business snídaní poskytl hejtman jihomoravského kraje michal Hašek.

PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected]

Oslovení účastníci: • náměstci ministerstva dopravy • primátor města Brna a jeho náměstci • příslušní náměstci Jihomoravského kraje • starostové měst Znojmo, Kuřim, Šlapanice, Mikulov a Břeclav • zástupci managementu Českých drah a SŽDC • ředitelé nebo jejich zástupci SFDI, Ředitelství silnic a dálnic, Jižního centra, Správy a údržby silnic JMK

OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel: 542 425 239, gsm: 774 112 138 e-mail: [email protected] obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237 gsm: 725 006 094, e-mail: [email protected] Milan Slanina jun., tel: 542 425 239, gsm: 728 004 983 e-mail: [email protected] Miloš Novotný, tel: 542 425 239 gsm: 774 010 540, e-mail: [email protected] MARKETINg: Ing. Petra Hanzalová, tel: 542 425 231, gsm: 725 893 273, e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz

více na www.magnusregio.cz/akce.php

V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete: )) Jaká je strategie nového vedení ministerstva vnitra v oblasti rozvoje e-governmentu? )) Proč stále stojí tendry na budování základních registrů? Jaký je aktuální stav? )) Které projekty v oblasti informačních technologií letos města a úřady spouští? )) Zjistíte, jak fungují technologická centra a kde s nimi mají problémy. )) Dozvíte se, které firmy mají zájem o podílení se na vzniku projektu galileo. Kdo na to má? )) Podíváme se na život zemědělců. Kdo se dokázal vyhnout krachu a jak. )) Zavedeme vás do nejlepších moravských restaurací. Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Březnové číslo Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 8. března 2011.

Rejstřík fiRem

4.–5. dubna 2011 Konferenční aktuality: www.isss.cz Registrace účastníků: www.isss.cz/registrace Nabídka firemní prezentace: www.isss.cz/firmy Bližší informace Vám poskytne sekretariát každý pracovní den od 8.30 do 16.30 hod. Triada, spol. s r. o. , U Svobodárny 1110/12, 190 00 Praha 9 tel. 284 001 284, fax 284 818 027, e-mail: [email protected]

REgISTRACE: MK ČR E 18141

seznam inzeRentů

5M – 12 A.S.A. – 6 Aircraft Industries – 11 Aquacentrum Bohumín – 18 Aquapark Jihlava – 18 Aquapark Olešná – 18 Aquapark Olomouc – 18 ArcelorMittal – 11 AVE CZ – 6 Baťa – 14 Bioproject – 6 BVV – 16, 17 COFIDIS – 13 CTP – 13 CzechInvest – 6 CzechTrade – 14 ČEPS – 6 Česká asociace odpadového hospodářství – 4 Česká zbrojovka – 14 České sdružení pro biomasu CZ Biom – 6 ČKD – 14

Kongresové centrum ALDIS Hradec Králové

19_mh11_02.indd 19

VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] • www.magnusregio.cz

E.ON – 6, 13 EKO-KOM – 1 Embraer – 14 EVECO Brno – 4 Fakultní nemocnice Brno Bohunice – 18 granitol Moravský Beroun – 10 Hospodářská komora Moravskoslezského kraje – 16, 12 Hospodářské noviny – 12 House Property – 6 ICEC – 10 Jawa – 14 Jihomoravská plynárenská – 10 Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu – 8 Komerční banka – 4 Lázně Luhačovice – 8 Magnusregio – 16 Mall.cz – 8 Nadace Partnerství – 5 Navy MAX – 5 OKK Koksovny – 11

Ostravské vodárny – 6 PPF – 13 PROe.biz – 13 Remoska – 8 RPg Real Estate – 17 RWE – 10, 13 Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje – 12 Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava – 6, 17 Sitka – 6 Státní fond životního prostředí – 4, 5 Škoda – 14 Škoda Auto – 12 TOS Kuřim – 6 Třinecké železárny – 6 Veronica Brno – 8 Vítkovice Machinery group – 11 Vodafone – 12 Vodní zdroje Holešov – 10 Zetor – 6, 14 ZKL Brno – 6, 14 Zlaté stránky.cz – 12

AIESEC Brno – 13 Brno Open – 17 Crystalis s. r. o. – 9 Dalkia Česká republika, a. s. – 9 eCENTRE, a. s. – 13 EKO-KOM, a. s. – 5 ELTODO-CITELUM, s. r. o. – 9 EUROVIA CS, a. s. – 15 EVECO Brno, s. r. o. – 4 Komerční banka, a. s. – 3 Lázně Luhačovice, a. s. – 18 kupzalevno.cz – 15 OREA Hotel Voroněž – 17 RPg RE Management, s. r. o. – 7 RWE Distribuční služby, s. r. o. – 20 Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a. s. – 5 TANZER CONSULTINg, s. r. o. – 2 Triada, spol. s. r. o. – 19 VOP Dolní Bousov, spol. s. r. o. – 15

Hlavní témata konference ISSS 2011 • • • • • • • • • • • • • •

Strategie rozvoje e-governmentu v ČR v novém volebním období Financování dalšího rozvoje e-governmentu Základní registry jako nejvýznamnější infrastrukturní projekt Informační systém datových schránek a další elektronizace administrativy Digitalizace a archivace dokumentů Projekt CzechPOINT se dále rozvíjí Komunikační infrastruktura veřejné správy Zajištění provozu systémů veřejné správy (bezpečnost, dostupnost, zálohování) Využití moderních technologií v e-governmentu – virtualizace, cloud computing a další Bezpečnost v oblasti ICT, správa a ochrana identit Informační systémy měst, obcí a krajů Digitalizace televizního vysílání a nové možnosti komunikace s občany Geoinformační politika státu a mapové služby Specializované odborné bloky: e-health, e-turismus, e-justice, IS státní pokladny, ICT v ochraně životního prostředí apod.) • LORIS/V4DIS – výměna zkušeností s partnery z EU a Visegrádu

4.2.11 15:24

www.rwe.cz

Jihomoravská plynárenská, a.s.

ZEMNÍ PLYN • ELEKTŘINA

20_mh11_02.indd 20

4.2.11 15:22