OBČASNÍK PRO POTŘEBU JEDNOT PROSINEC 2014 ČÍSLO 20

OBČASNÍK POTŘEBUJEDNOT JEDNOTROČ. XXXIII. PROSINEC 2014 ČÍSLO OBČASNÍKPRO PRO POTŘEBU prosinec 2005 číslo 9 20

Vranovice – mělničtí trojbojaři s medailemi a postupem do extraligy

Seminář SETKÁNÍ SOKOLSKÝCH ŽEN A MUŽŮ Český Brod

(foto 1)

Seminář SETKÁNÍ SOKOLSKÝCH ŽEN A MUŽŮ Český Brod

2

Slovo úvodem Napsat úvodník do podzimního čísla našeho občasníku Nazdar připadl tentokrát na mne. Po suchém létě nás příroda obdařila koncem srpna a září množstvím hub, i v zahradách bylo dosti úrody různé kvality. Nemáme proto důvod si stěžovat. Postupně se příroda ukládá k zimnímu spánku a na rozloučení s létem barví listí na stromech. A my, človíčkové v této zemi uprostřed Evropy toto vše bereme jako samozřejmou věc. Stejně tak samozřejmě bereme po 25 letech i určitý pocit jistoty, národní svobody, demokracie. Mladá generace až na nepatrné výjimky si ani nepřipouští nic jiného, rád bych se ale mýlil. A tak, jako opadává listí podzimu z nachýlených stromů, musíme i my, kteří obýváme tuto část evropského území, sklonit své hlavy nad těmi, kteří také toužili po jistotách, svobodě…, kteří ale za tyto hodnoty obětovali své já, a mnozí i život. Členové sokolské organizace stáli vždy na straně české vlasti. Za její osvobození z habsburské nadvlády usilovali dávno před vypuknutím 1. světové války. Monarchie se sokolů vždy obávala a tak po vyvolání války proti Srbsku a následném rozhoření války ve většině zemí světa Sokol zakázala. Po čtyřletém válečném utrpení se dočkal český a slovenský lid svobody a samostatnosti, také díky sokolům. Když zhoubný nádor fašizmu se rozrůstal po celé Evropě, byli to opět sokolové, kdo se nemínili smířit s osudem plánované likvidace národa. Ano, opět bojovali se zbraní v ruce, vítězili i umírali a po začlenění do řad spojenců bylo nelehké vítězství dobyto. Nám, kteří využíváme darů svobody a demokracie, získané také díky sokolským obětem, nezbývá, než uctít jejich

památku v jarních i podzimních dnech. Vzpomeňme v lednu na oběť studenta Jana Palacha, sokola ze Všetat, uctěme v březnu památku T. G. Masaryka - prezidenta Osvoboditele; 8. října v Památném sokolském dni vzpomeňme ve svých jednotách s úctou na své členy a také na dalších několik tisíc zatčených a umučených sokolských činovníků jednot, žup a ústředí během protektorátu. Nezapomeňme při pietních aktech vzpomenout na těch 20 000 členů sokolské organizace, kteří zahynuli během druhé světové války. Naše poděkování poletí za válečnými veterány dne 11. listopadu a hned 17. listopadu vzpomeneme událostí v roce 1939. Vraťme se k datu 28. říjen 1918. Tento den sokolové uctívají jako vzkříšení našeho národa, a den vzniku samostatného státu, Československa. V bojích za tento den stáli na předních místech sokolové, ať v zákopech spojenců proti Rakousku a Německu, nebo po válce jako první ozbrojená stráž nové republiky. Važme si svobodných dní bez války, važme si všech obětí za svobodu naší republiky, pracujme s úsilím na jejím rozkvětu. Zapomeňme na žabomyší války některých občanů, ano, někdy i sokolů. Vždy, když o těchto událostech slyším, vybavuji si slova sokolského pochodu Spějme dál, kde jsou slova: „…a kdo se odrodí, čepelem v tu zrádnou hruď“. Ne, toto dnes není zapotřebí, to nehrozí. Musí vítězit rozum, odpovědnost a především pravda! Vám všem, kteří jste dočetli má slova až do konce, přeji mnoho zdaru, příjemné prožití Vánoc a hlavně zdraví a elán do roku 2015. Nazdar! Bořivoj Sopr, místostarosta župy Barákovy

100. výročí vzniku I. světové války Rok 2014 se celosvětově nese ve znamení 100. výročí vzniku I. světové války, jedné z nejvýznamnějších a zároveň nejtragičtějších událostí novodobých světových dějin. Po této válce „už nikdy nebyl svět jako dříve“. České země, tehdy ještě jako součást rakousko-uherské monarchie, sice nebyly přímo postiženy bojovými akcemi, politické, ekonomické i sociální důsledky válečného konfliktu však na jejich obyvatele doléhaly plnou měrou. Válka a její následky navíc ovlivnily dění a život především na evropském kontinentu na další dvě desetiletí, která byla završena novou válečnou bouří vyprovokovanou nacistickým Německem. Sokol, který má nebo měl ve svých řadách přímé účastníky této války, nestojí opodál a aktivně se zapojil do pietních a vzpomínkových slavností k této příležitosti. Muzea také při vzpomínce na neblahé válečné události nestojí stranou, vždyť ve svých sbírkách mají mnoho autentických obrazových i písemných dokumentů, ale také trojrozměrných předmětů, jež pocházejí z období I. světové války nebo s ním nějakým způsobem souvisejí. Z tohoto důvodu byla vyhlášena Asociací muzeí a galerií ČR pro rok 2014 v rámci cyklu Muzea a 20. století kampaň na téma „Muzea a Velká válka aneb 100 let od vypuknutí I. světové války“. Do tohoto projektu se také zapojilo Muzeum v Kralupech n. Vltavou, které symbolizuje vzácnou symbiózu Sokola a muzejní práce prostřednictvím župní vzdělavatelky Mgr. Ivety Bendíkové, která je zároveň vzdělavatelkou také v místním Sokole a je rovněž zástupkyní ředitele Muzea v Kralupech n.V. V muzeu byla uspořádána výstava „Kralupy v době 1.

světové války“, která byla zahájena vernisáží v září t. r. Pro zájemce byla připravena další komentovaná prohlídka v říjnu, a výstava byla ukončena 2. 11. 2014. K této výstavě napsala sestra Bendíková krátké hodnocení o jejím průběhu: Slavnostní vernisáže se zúčastnilo kolem 80 návštěvníků, kteří měli možnost se po celou dobu trvání výstavy seznámit nejen s vojenskými exponáty, uniformami legionářů, zajímavými texty, provázejícími obecnou rovinu 1. světové války, ale zejména se zážitky, vzpomínkami, dokumenty přímo z Kralup, obohacené navíc o fotografie a předměty z domácností místních obyvatel žijících v Kralupech n. Vlt. právě v období Velké války. Průběžně výstavu shlédlo 135 návštěvníků. Zájem o „Velkou válku“ projevily také místní základní školy - zejména 9. ročníky - , a také Gymnázium A. Dvořáka. Zvolené téma oslovilo nejen příbuzné pamětníků, ale mělo mnoho co říci i mladým návštěvníkům výstavy. Těch se spolu s pedagogy u panelů a exponátů ve vitrínách vystřídalo 152. Kromě průvodcovského slova byl pro školy připraven i pracovní list přímo k výstavě. O úspěšnosti výstavy nejlépe vypovídají zápisy v knize akcí. Kladně byla hodnocena koncepce a aranžmá výstavy, byl oceněn důraz na místní válečné informace a fotodokumentaci. Je potěšitelné, že mezi jednotlivými návštěvníky byli i členové T.J. Sokol Kralupy, kteří si připomněli kromě dalších zajímavostí nezaměnitelnou roli sokolů – legionářů. Lenka Brandová a Iveta Bendíková

3

Sokolové uctili památku padlých Letos v květnu si sokolové s celou českou společností připomenuli již 69. výročí ukončení 2. světové války a osvobození naší vlasti. Sokolové se již tradičně zúčastnili pietních akcí, které se při této příležitosti konaly v hlavním městě i na dalších místech republiky. Při všech těchto akcích nechyběli ani sokolští praporečníci. Starostka České obce sokolské sestra Hana Moučková ve čtvrtek 8. května uctila položením smutečního věnce památku padlých při oficiální pietní akci v Národním památníku na pražském Vítkově, jíž se zúčastnili prezident republiky Miloš Zeman, předseda Senátu PČR Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka, ministr obrany Martin Stropnický, primátor hl. m. Prahy Tomáš Hudeček a zástupci společenských a dalších organizací.

Tentýž den představitelé ČOS v čele se vzdělavatelem ČOS bratrem Zdeňkem Mičkou v odpoledních hodinách položili smuteční věnec na pražském Klárově u památníku hrdinům II. odboje. Vzpomínkové akce na padlé ve 2. světové válce a oslavy osvobození započaly již 5. května, ve výroční den zahájení Pražského povstání. Nejprve v pondělí 5. května se zástupci České obce sokolské zúčastnili pietní akce u Českého rozhlasu. Následující den – 6. května položila delegace předsednictva vzdělavatelského odboru ČOS smuteční věnec na pietním místě v Kobyliské střelnici, kde se v době stanného práva po atentátu na R. Heydricha konaly popravy českých vlastenců. (převzato z www.sokol.eu)

4

Sokolové si připomínají památku a odkaz padlých za svobodu Praha, 30. 9. 2014 – Ve více než 150leté historii sokolského hnutí přinesli mnozí sokolové v boji za demokracii, národní samostatnost a svobodu oběť nejvyšší – své životy. Jejich památku si Česká obec sokolská spolu s veřejností připomíná každoročně 8. října, který byl vyhlášen Památným dnem sokolstva. Obdobně jako v předchozích letech, i letos v tento den, od 16.30 hodin, pořádá Česká obec sokolská v Tyršově domě v Praze pietní akt u pamětní desky obětí z řad členů Ústředí ČOS z let 1939–1945. Vzpomínkové akce, na niž naváže kulturní a společenský program, se zúčastní předseda Poslanecké sněmovny PČR Jan Hamáček, 1. místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková, místopředseda Senátu PČR Přemysl Sobotka, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová, ministr kultury Daniel Herman, vrcholní zástupci ministerstva obrany a Armády ČR, velvyslanci Slovenské republiky, Kanady a Švédska, starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, zástupci Československé obce legionářské, Konfederace politických vězňů, Českého svazu bojovníků za svobodu a dalších společenských a sportovních organizací, mezi hosty budou rovněž potomci obětí nacistické perzekuce. Vzpomínkové akce pořádají sokolové nejen v sídle České obce sokolské v Praze, ale rovněž na řadě dalších míst po celé republice, v jednotlivých sokolských župách a tělocvičných jednotách. Datum 8. října bylo zvoleno za Památný den sokolstva jako připomínka tragických událostí v roce 1941 – tehdy byla výnosem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha Česká obec sokolská rozpuštěna a její majetek úředně zabaven. Při tzv. „sokolské akci“, v noci ze 7. na 8. října 1941, gestapo zatklo, takřka naráz, všechny sokolské činovníky z ústředí, žup i větších jednot, kteří „ještě byli na svobodě“. Byli mučeni, věznění, deportováni do koncentračních táborů. Téměř 93 % vedoucích sokolských pracovníků se již na svá místa po skončení války nevrátilo. Památný den sokolstva není věnován pouze obětem boje za znovunabytí svobody a samostatnosti československého státu v době nacistické okupace a 2. světové války, ale všem sokolům, kteří své životy položili za svobodu a demokracii. První kapitolu boje za národní samostatnost sokolové napsali již o dvě desítky let dříve – v letech 1. světové války, od jejíhož vypuknutí uplynulo letos 100 let. Tehdy započala cesta, kterou lemují takové významné okamžiky, jako založení roty „Nazdar“ ve Francii 23. srpna 1914 (její jádro tvořili členové

pařížského Sokola), vznik „České družiny“ v Rusku 12. srpna téhož roku (její významnou část představovali sokolští cvičitelé, jako například pozdější velitel 1. divize Josef Švec), či v následujících letech bitvy u Zborova a Bachmače v Rusku, u Arrasu a Belloy-en-Santerre ve Francii nebo u Doss Alto v Itálii... Sokolové byli při vzniku legií, jejichž budování ovlivnila disciplína a sokolský řád, které do nich sokolové vnesli. A sokolové také od prvního roku Velké války krváceli na bojištích jak na západě, tak na východě Evropy. TZ-Zdeněk Kubín, ČOS

Památný sokolský den 8. 10. 2014 v sokolské jednotě Brandýs n. L. Česká obec sokolská vyhlásila 8. říjen Památným sokolským dnem. Ten má každoročně připomínat tragické události během 2. světové války, které měly dle okupantů zničit existenci sokolské organizace. Vzpomínkový akt, který uspořádala Česká obec sokolská v Tyršově domě za účasti zástupců vlády České republiky a delegátů přátelských zemí a dalších organizací seznámil přítomné s průběhem činnosti sokolské organizace během 2. světové války. Po projevech ses. starostky ČOS, ministra školství, ministra kultury, velvyslance Slovenské republiky a dalších, odebrali se všichni na slavnostní nádvoří Tyršova domu, kde jsou umístěny desky se jmény umučených sokolů a socha lkající ženy. Po fanfárách Hradní stráže byly položeny kytice pod pamětní desky. Po ukončení pietního aktu zazpíval sbor Gaudeamus hymny Slovenské a České republiky. Na základě výzvy ČOS připojila se k pietnímu aktu i Sokolská jednota v Brandýse n. L. Význam Památného sokolského dne a seznámení účastníků z řad jednoty, zástupců PTP a Bojovníků za svobodu s průběhem 8. října r. 1941 a dalších traumatizujících událostí v Brandýse n. L. proběhl na sokolském cvičišti. Následně jsme se odebrali před sokolovnu, kde jsme položili kytici pod desku se jmény umučených bratří. O průběhu 8. října 1941 jsme seznámili přítomné s výňatkem z kroniky tehdejšího starosty jednoty br. Adolfa Tomka. Ten uvádí: 8. 10. 1941 před 5. hod. ranní byli gestapem zatčeni bří Tomek Adolf, Lukeš Augustin, Ing. Tomandl Mojmír a Bartoň Karel. Byli převezeni do trestnice gestapa v Ml. Boleslavi, kde byli umístěni vedoucí činitelé z jednot župy Barákovy i Fügenerovy. Z naší župy to byli bří ze St. Boleslavi, Čelákovic, Kostelce n. L., Neratovic, Všetat, Přívor, Lysé n. L., Milovic a Mělníka. Dále uvádí 66 jmen činovníků zatčených tohoto dne. Někteří převážně starší 60ti let byli postupně v prosinci propuštěni. Osmnáct bratří bylo odvezeno do Terezína, tři na Pankrác a ostatní do koncentr. táborů. Vrátili se pouze tři. Během 2. světové války byli pozatýkáni další členové naší jednoty. Bratři Karel Tájek, Bohumil Průcha, Čeněk Bednář a Bohumil Volf. Ti se již nevrátili. Bratr ŠKPT. Jiří Macháček zahynul ve svém Spitfeiru nad územím Belgie. Podle údajů z materiálů soudního procesu s nacistic. vrahy v Norimberku zahynulo za 2. sv. války cekem na 20. 000 příslušníků sokolské organizace. Čest jejich památce. Bořivoj Sopr, místostarosta T. J. Sokol Brandýs nad Labem (Poznámka redakce: k oslavám Památného dne se také připojily další jednoty naší župy, např. Sokol Říčany a Radošovice, Sokol Pyšely, Sokol Kralupy n.V. a další…)

28. říjen na Blaníku 28. říjen oslavují sokolové nejen ve svých městech, ale i na různých místech České republiky. Netradiční, ale velmi emotivní je oslava zrodu první samostatné republiky na památném Blaníku. Nejinak tomu bylo i letos, kdy se opět společně sešli členové Sokola z celé republiky právě na této hoře. Setkání zorganizovala župa tradičně Blanická spolu s komisí turistiky České obce sokolské. Pod rozhlednou všechny vítali nejen zástupci župy Blanické, ale byli jsme přivítáni také naším župním náčelníkem bratrem Milanem Markem za komisi turistiky a bratrem Františkem Hrbáčkem z trnovanského Sokola. Všichni účastníci jako odměnu za výstup obdrželi pamětní list a drobný dárek. Na místo samé pod Velký Blaník jsme se dopravili společně dvěma autobusy – členové župy Barákovy a pražského třížupí, kteří tradičně od rozdělení žup spolupracují dle stvrzeného slibu již více než deset let od reorganizace žup – všichni účastníci naší skupiny byli téměř všichni ve středním a seniorském věku. Pod rozhlednou se k výpravě připojila tradičně další skupina ze Sokola Říčany a Radošovice vedená bratrem starostou Robertem Bělohlávkem. Počasí bylo přívětivé, a i když z rána bylo mlhavo. Všichni jsme se těšili na výstup lesní cestou pod korunami podzimem zbarvených stromů. Před polednem nás počasí mile překvapilo, a proto byl výhled z rozhledny, kam všichni postupně vystoupali, do všech světových stran velmi pěkný. Slavnostní zahájení a celé setkání na vrcholu Blaníku bylo dobře připravené a vítaným zpestřením bylo již tradiční vystoupení sokolek z Dobříše, které přímo na prostranství před rozhlednou zacvičily pod vedením sestry Jany Pinkové vtipnou parodii na skladbu „Poupata“ a byly odměněny bouřlivým potleskem. Výstup na Blaník byl nejen turistickým výšlapem o svátečním dnu, ale také přátelským setkáním sokolů všech žup ČOS, kteří se sem již tradičně každým

5

rokem vracejí. Naše výprava za odměnu poobědvala ve vyhlášené restauraci v nedaleké obci Kondrac a zakončila tento den v pivovaru v Kácově. Pohodový turistický den jsme strávili v přátelské atmosféře a obohaceni o sokolská přátelská setkání jsme se vraceli do svých domovů. Lenka Brandová

Sokolská světla za sokolské duše Památný den 8. října rozhodně nemůže a nesmí být akcí pouze pro dospělé členy Sokola. Určitě se budou vždy pořádat pietní akty, akademie, přednášky, výstavy, možná zájezdy na různá památná místa – ale co uděláme konkrétně pro děti ? Jak zpřístupnit myšlenku sokolské tradice a historie našim nejmladším, kteří ji jednou ponesou dál ? Všichni, kteří s mládeží systematicky pracují, mi jistě dají za pravdu, že děti sice nemilují dlouhé přednášky a výklady, ale poměrně snadno se dají ovlivnit citově, dokážeme-li navodit situaci, která je neobvyklá – a přesvědčivá. A tak mi dovolte vzpomínku a nápad, který by byl při příležitosti Památného dne použitelný a – domnívám se – i úspěšný. Kdysi dávno – ještě v období práce v ZRTV – pořádal okres Liberec pro své žactvo pravidelně velké a úspěšné srazy v přírodě. Ten nejvíce navštívený se konal v údolí říčky Mohelky v Letařovicích. Bylo krásně a sešlo se neuvěřitelných 501 dětí a 80 cvičitelů a organizátorů (upozorňuji, že tato čísla jsou přesná!) Kam jste šlápli, tam nebylo jedno dítě, ale celá kupa dětí. Program byl inspirován příběhem Dumasových Tří mušketýrů, což bylo pro všechny dostatečně inspirativní. Večerní program nasadil našemu usilování korunu. Účastníci srazu měli povinnost připravit si doma improvizovanou lodičku s připevněnou svíčkou a přinést ji na sraz, což se stalo. Mohelka je malá říčka, klikatila se kolem našeho tábořiště, šířka snad nepřesáhla tři metry a většinou bylo mělko. Úseky klidné vody se střídaly s malými peřejkami, které v toku říčky vytvářely kameny. Setmělo se a mohli jsme začít. Pustíte-li si po vodě lodičku se světýlkem, je to hezká podívaná, ale nikdo z nás předem netušil, jaký dojem udělají stovky svíček, které svými světly ozařovaly břehy s převislými větvemi keřů a odrážely svůj jas v čisté tekoucí vodě. K našemu velkému překvapení nedošlo k předvídanému halasu a pokřikování. Bylo ticho, mluvilo se šeptem nebo polohlasně. Některé děti běžely za svou lodí po břehu a sledovaly ji pokud to šlo, jiné jen tiše stály po obou stranách řeky nebo na dřevěném mostku. Hořící svíce vydávaly tolik jasu, že keři zastíněný břeh vytvářel jakýsi světelný tunel – na nedaleké silničce zastavila poslední autobusová linka toho dne, šofér i cestujíci vystoupili a připojili se k dětem. Ani oni moc nemluvili, jen se nejbližšího dítěte tiše zeptali, co se to děje. Myslím si, že nejsem sama, kdo na tento večer vzpomíná. Takže teď je určitě Vám všem jasné, co mne napadlo a v čem bych viděla citový zážitek, který – doprovázený několika vhodnými větami – by mohl ovlivnit naši nejmladší generaci. Datum Památného sokolského dne je stanoven na 8. října, to proto, že v noci ze sedmého na osmého 1941 došlo k největšímu a nerozsáhlejšímu zatýkání členů Sokola a vedení ČOS a osmého říšský protektor Reinhard Heydrich sokolskou organizaci rozpustil a zakázal. Pojďme tedy uspořádat vždy v předvečer 8. října „Večer sokolských světel“. Nedá to zase tak moc práce. Chce to jen najít vhodný terén, předem ovlivnit žactvo tak, aby

6

skutečně přišlo (třeba i jen ze zvědavosti!), a předem je také nutno dát dětem návod jak si svá plavidla připravit. Jsem přesvědčena o tom, že naši cvičitelé dokáží takovou akci připravit samostatně vlastní iniciativou s využitím možností, které kde mají. Ale přesto: - „Večer světel“ uspořádat nejlépe večer 7. října roku. Pokud to z nějakého důvodu ten den nejde, tak v nejbližším možném termínu! - Během září a října v pravidelném cvičení informovat cvičence o historii 8. října 1941, vysvětlit, co a proč se tenkrát stalo – ale musí to mít vhodnou interpretaci a návaznost na dnešek. Zároveň je třeba propagovat chystanou akci. Vzbudit v dětech zvědavost a pocit, že se této akce nejen musí, ale především, samy chtějí zúčastnit! - Včas zadat přípravu „lodiček“. Budou velmi primitivní (počítejte s tím, že uplavou!) – stačí ploché prkénko vpředu seříznuté do špičky (nebo lodička z kůry) a na ni přilepit svíčku. Upozorňuji, že plavidla je třeba vyzkoušet doma – jde totiž o to, aby svíčka byla umístěna v těžišti, jinak se prkénko snadno převrátí a nepoplave. Výhodné je použít svíčku v kelímku (vysoké svíčky činí loďku nestabilní !! Kelímek by však bylo nutno nějak připevnit!). - Najít vhodný terén u potoka nebo řeky – dobrý přístup k vodě, vybraný úsek (kde budou děti své lodičky moci sledovat a pozorovat) pokud možno bez peřejí, spíš s klidným tokem. - Při vypouštění lodiček nepřipustit strkanici, osvědčilo se (hlavně u menších dětí!), aby dítě podalo rozsvícenou lodičku cvičiteli, který ji vypustí (zabráníte tak i možnému pádu a nechtěnému vykoupání). Samozřejmě je nutno dobře zrežírovat začátek i konec akce. Stačí pár slov na začátku i na konci a tichý odchod od vody. Chcete-li, aby celá akce byla co nejefektivnější, můžete ji v předvečer zahájit hrami a soutěžemi, ale vlastní nástup s loďkami učinit trochu slavnostní – nepateticky zopakovat dětem, že každé světélko posíláme po vodě jako vzpomínku na jednoho z těch, kteří za naši svobodu zaplatili. Bylo to 3388 popravených a umučených, asi 12 tisíc zatčených, 654 padlých při květnovém povstání a mnoho dalších na světových frontách. Celkový počet postižených sokolů v době II. světové války byl asi 20 tisíc. Kolik asi těch lodiček s rozsvícenými světélky vzpomínek dokážeme společně poslat po vodě ? Kolik těch světélek zanechá stopu v mladých hlavách a srdcích? A tak prosím všechny cvičitele dobré vůle, aby tuto vzpomínkovou akci pro naše děti (a celé jednoty) připravili a pak poslali jednoduchou zprávu na adresu Sokolských souzvuků – uvést v ní pouze jednotu a župu, počet světélek a případně připojit poznámku o průběhu akce (jak to děti přijaly, co se povedlo, co ne atd. podle toho, co sami budete považovat za důležité!!) Všem Vám děkuji předem – věřím, že světélko na vodě pomůže rozsvítit i světlo a naději v srdcích sokolů dneška! Jarina Žitná

O důležitosti společenské a kulturní úrovně sokolských akcí V poslední době jsem se zúčastnila dvou zajímavých sokolských akcí, kde jsem se mohla znovu přesvědčit, jak důležité je dbát nejen na vlastní program, ale i na celé prostředí, ve kterém se koná – to platí nejen o cvičebních, ale také různých kulturních pořadech, která naše jednoty pořádají. Týká se to celkové úpravy prostředí, oblečení

(upravené cvičební úbory v tělocvičnách i společenské obleky na akcích kulturních), připraveném komentáři, úrovni mluvního projevu, režii. 28. března se slavilo 130 let Sokola v Kralupech. Celá akce měla vysokou společenskou a kulturní úroveň. Konala se v krásných prostorách Městského muzea a byla spojena s vernisáží výstavy o minulé i současné historii místní jednoty. Program byl perfektně připraven, proslovy krátké a výstižné, doprovodný program výborný. Přínosem bylo i srdečné vystoupení starosty města. Zároveň kralupský Sokol vydal ještě publikaci o historii jednoty od r. 1989 do současnosti, která je pokračováním první části mapující léta do posledního obnovení sokolské činnosti v roce 1989. Při pohledu na perníkové sokolátko, které jsem si z Kralup přivezla, je mi jasné, že tady se o budoucnost Sokola bát nemusíme. Druhou akcí, která stojí rozhodně za povšimnutí, bylo Setkání sokolských seniorů ve dnech 12. – 13. dubna v Tyršově domě. Na program, dobře připravený po stránce organizační i metodické, jsou účastníci zvyklí. Tentokrát však celá akce začala velice netradičně, totiž jízdou vyhlídkovým vláčkem pro turisty – z TD na Malostranské náměstí, Klárov, přes most na druhou stranu Vltavy k Filosofické fakultě, Národnímu divadlu až k přístavišti, kde účastníci přesedli na připravený parník a vydali se na objevnou cestu do Modřan a zpět. Byl hezký podvečer, slunce svítilo a hřálo a na lodi panovala příjemná pohoda, způsobená nejen dobrou večeří, ale především společným zážitkem z jarní Prahy viděné v klidu a míru bez rámusu pouliční dopravy. Myslím, že právě pro tuto věkovou skupinu našich cvičenců to byl skutečný zážitek, který však po návratu do TD pokračoval ještě velkou hrou, při které se účastníci dostali i do obvykle naprosto nepřístupných částí TD. Tohle – na rozdíl od Kralup, kde byla přítomna místní veřejnost - byla akce vysloveně určená členstvu, která přispěla k jejich pocitu pohody, ale i pýchy nad kamennou nádherou Prahy, viděnou z neobvyklé perspektivy. Sledujeme-li nejrůznější sokolské akce pořádané jednotami, župami, nebo ústředím, musíme si všimnout obecné snahy o dobrou úroveň jednotlivých, často velmi odlišných, akcí, musíme oceňovat jejich rozmanitost, režii i praktické zvládnutí. Jsou mezi námi výborní cvičenci i organizátoři, hlavy, které neustrnuly na minulých úspěších, ale mají tendenci vymýšlet stále nové a neotřelé akce – a přece se zdá (nezdá!!), že to stále nestačí. Tady by se měla projevit tvůrčí snaha všech cvičitelů i činovníků – nezaostávat, ale rozlišovat kvalitu, vybírat to, co je pro náš program přínosem, trvat na kulturní a společenské úrovni našeho konání – a ukazovat veřejnosti i našim cvičencům nejrůznějšího věku, že tu jsme a že se s námi musí počítat! Staré heslo:“Věčný ruch, věčná nespokojenost!“ totiž platilo, platí a bude platit a právě z této věčné nespokojenosti a snahy jít dál, dělat věci lépe a účelněji, je třeba vycházet – právě to je totiž zárukou pokroku. Jarina Žitná

V pražských Dejvicích byl odhalen pomník armádnímu generálu Tomáši Sedláčkovi V kasárnách Posádkového velitelství Praha byl ve středu 24. září odhalen pomník čestnému příslušníkovi zdejšího velitelství armádnímu generálovi Tomáši Sedláčkovi. Slavnostního ceremoniálu se spolu s předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Janem Hamáčkem, náměstkem ministra obrany Bohuslavem Dvořákem a náčelníkem Generálního štábu AČR armádním generálem Petrem Pavlem zúčastnila celá řada hostů i z řad ČOS. Nechyběli rodinní příslušníci ani ti, kteří generála Sedláčka znali osobně. Tomáš Sedláček zemřel 27. srpna 2012. Nedlouho poté vznikla mezi příslušníky Posádkového velitelství Praha iniciativa k vybudování pomníku, který má jeho nástupcům připomínat tuto jedinečnou vojenskou a lidskou osobnost. „Armádní generál v.v. Tomáš Sedláček patřil k osobnostem, na něž se nezapomíná. Při každém našem setkání jsem si znovu uvědomoval jedinečnost jeho charakteru osudu a také to, jak úzce je jeho život propojen se Sokolem a s historií naší vlasti od vzniku samostatného Československa až po současnost,“ uvedl při odhalení pomníku náčelník generálního štábu. Předsedovi Společenství přátel armádního generála Tomáše Sedláčka Lubomíru Adamusovi se poté podařilo za vydatné podpory velitele posádky plukovníka gšt. Milana Virta vybrat od známých i méně známých osobností i organizací příspěvek na to, aby mohl pomník vzniknout. Marek Šmidrkal (redakčně zkráceno) Poznámka redakce: Slavnostního odhalení pomníku se zúčastnil také mj. zástupce naší župy br. Jan Firbas, jednatel a člen VO ČOS. Bratr Sedláček byl dlouholetým starostou T. J. Sokol Lázně Toušeň a po odchodu do „činovnického důchodu“ zůstal jejím členem až do konce života.

Slavnostní odpoledne na Pražském hradě

5. prosince 2014 se uskutečnil na Pražském hradě pro nás sokoly významný akt a pro přihlížející nesokolský národ český akt určitě zajímavý: připnutí pamětní stuhy na historický sokolský prapor. Tento prapor věnoval prezident Edvard Beneš sokolstvu v bouřlivém roce 1938 při příležitosti přijetí delegace sokolů na Hradě ve dnech konání památného X. všesokolského sletu. Dnešní stužkování bylo velmi slavnostní a výjimečné proto, že bylo

7

součástí slavnostního nástupu Hradní stráže ČR k oslavě 96. výročí jejího vzniku. Jak historie dokládá, již od 28. října 1918 stály na Pražském hradě „sokolské stráže“, které byly jakýmsi předvojem budoucí Hradní stráže. Na zmiňovaný prapor také připnul po válce prezident Beneš válečný kříž I. stupně za odbojovou činnost Sokola. Letošního slavnostního aktu se zúčastnil prezident republiky Miloš Zeman spolu s generálem Petrem Pavlem a dalšími významnými hosty. Poté následoval koncert ve Svatovítské katedrále za účasti kardinála Dominika Duky. Sokolské jednotce v historických krojích a s prapory velel - se zapůjčenou historickou šavlí Miroslava Tyrše - bratr Jakub Otáhal ze Sokola Šestajovice, župa Barákova. Vzdělavatelský odbor ČOS započal při přípravě slavnostního aktu spolupráci s Hradní stráží ČR a to výcvikem členů sokolské jednotky. V rámci dané spolupráce se pak připravuje i 3denní výcvik garantovaný Hradní stráží a určený sokolským jednotkám v historických krojích včetně praporečníků, který by měl vést nejen ke sjednocení jejich vystupování, ale i k získání příslušné odbornosti, která jim pak umožní důstojnou reprezentaci obce na významných veřejných shromážděních. V roce 2015 budou sokolské župy a jejich prostřednictvím jednoty seznámeny s kalendářem pokračujících výcvikových lekcí. Jednoty, které mají historické kroje a prapor, se mohou k výcviku přihlásit prostřednictvím své župy. Zde také obdrží další pokyny včetně potřebných informací k pořizování sokolských krojů. Fotografie možno shlédnout na www.sokolsestajovice.cz a více čtěte na http://www.sokolsestajovice.cz/clanky Hana Otáhalová, T. J. Sokol Šestajovice

180. výročí uvedení české hymny - symbolu českého národa Kde domov můj, kde domov můj? zněla kdysi slova prosté, ale jímavé písně v divadelní hře Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Tylova hra byla poprvé uvedena v Praze 21. prosince 1834. Hudbu k ní složil nedostudovaný právník František Škroup. K divadlu se přidal ještě za studentských let a brzy, v šestadvaceti letech už byl jedním z kapelníků Stavovského divadla. Říkalo se, že ačkoliv složil více oper, např. první zpěvohru Dráteník a pak další Oldřich a Božena, chyběla mu prý invence i řemeslná zručnost. Oproti jiným zdatnějším hudebníkům mu ale nechyběla odvaha tvořit. Prvním interpretem slepého mládence ze zmíněné zpěvohry se stal Karel Strakatý, operní pěvec, který disponoval basem. Píseň Kde domov zahráli na trubku přátelé F Škroupa na jeho pohřbu v Rotterdamu, kde v Čechách odmítaný a proto zahořklý, byť v cizině uznávaný kapelník Škroup zemřel. Píseň velmi záhy zlidověla a stala se národní písní. Čechy se tehdy staly první zemí, která měla jako hymnu divadelní šlágr. Hymnu dnes tvoří pouze první (a oproti originálu lehce pozměněná) sloka písně; druhá sloka je dnes téměř neznámá. Hudební motiv písně Kde domov můj, nejlíbeznější Škroupův opus, se později objevil mimo jiné také ve skladbě Antonína Dvořáka Můj domov, kterou složil J. K. Tyl jako předehru ke hře Františka Ferdinanda Šamberka. Mnozí z vás budou možná překvapeni, ale vlastní nápěv hymny je kupodivu starší než F. Škroup. Nalezneme jej u Mozarta ve druhé větě jeho Koncertantní symfonie Es dur

8

pro hoboj, klarinet, fagot a lesní roh K 297 b. Píseň Kde domov můj byla hymnou i v Československu, ale po rozpadu republiky na konci roku 1992 se stala českou hymnou a patří mezi státní symboly České republiky. Zdroj mj.: http://www.velkaepocha.sk Jaroslava Tůmová

Sokolské (skautské, baráčnické, hasičské a jiné) rodiny Znáte to sami ze svého okolí: do určitého společenství chodí rodiče s dětmi, mnohdy i babička, děda. A i oni často navázali na své předky. Tak se rodí sokolské (skautské, hasičské …) rodiny. Tak tomu bylo v Říčanech u Prahy i u Votrubů (Masopustů), Kubešů (Vovsových), Černohorských, Křížků (Chloupků) a také samozřejmě u Karafiátů. Ottokar Karafiát st., kterého ti dříve narození pamatují jako zubního lékaře, byl výborným sokolským gymnastou v Sokole Praha-Nusle, znal se velmi dobře s náčelníkem Klingerem. Po příchodu do Říčan se za krátkou dobu v místní jednotě stal na deset let náčelníkem. Dlouhá léta také vedl biografický odbor. Se svou manželkou Hedvikou, výbornou cvičitelkou, se poznal při sokolování v Nuslích. Oba dva byli v čele okrskového náčelnictva a měli i řadu významných funkcí na župě Jana Podlipného, kam Sokol Říčany tehdy patřil. I jejich děti, Hedvika ml., Soňa a Ottokar ml., byli od dětství v Sokole. Dospělí i děti nechyběli na žádných akcích jednoty, účastnili se i všesokolských sletů. Všichni také hráli tenis, Ota ml. krom toho hrál výtečně ragby a byl také vedoucím cyklistického a lyžařského oddílu. Otec i syn se zapsali nezapomenutelným písmem v SSC Říčany Studentském sportovním klubu. (Více informací v publikaci „Kapitoly z dějin Říčan“). Kolektiv mladých lidí v SSC čestně obstál i v tvrdé době protektorátu a jeho činnost byla vysoce hodnocena po roce 1945. Žel, záhy bylo všechno jinak… Ottokar Karafiát ml. šel zdárně ve stopách svého otce. I on měl řadu funkcí v jednotě i v okrsku, kde po řadu let dělal kromě vedoucího družstev i tzv. statistikáře. Po roce 1990 byl až do roku 2008 členem výboru jednoty obnoveného Sokola. Pracoval v revizní komisi, léta dělal správce sokolského cvičiště. S výborem se z důvodu věku i nemoci rozloučil před 4 roky, ale o dění v jednotě se stále zajímal prostřednictvím sokolských přátel a zejména dcery Jitky, rovněž členky jednoty. Před nedávnou dobou ve věku 84 let bratr Ota odešel do sokolského nebe. Odešel člověk ryzího charakteru, férový a obětavý, pracovitý a spolehlivý, usměvavý a laskavý, ale i nekompromisní, bylo-li třeba. Opravdový sokol. Ota často říkával: Sokol byl pro mne vždycky druhou rodinou! Važme si takových jedinců, važme si sokolských, skautských, baráčnických a dalších podobných rodin! Podobné příklady jsou jistě i v dalších jednotách naší župy. Touto vzpomínkou se s bratrem Otou loučí J. Tůmová z pověření výboru T. J. Sokol Říčany a Radošovice

V. Přehlídka sokolských folklorních souborů ČOS Praha, 6. 10. 2014 – Kulturní dům ve Bzenci v sobotu 11. října hostil již V. národní přehlídku sokolských folklorních souborů. Představily se na ní folklorní soubory Skanzen

Škoda Plzeň, Kyčera Praha, Kordula Velké Bílovice, Džbánek, Džbáneček Martínkov, Dřeváček Jihlava, Odra Vítkovice, Formani Slatiňany, Vycpálkovci Praha, Rozmarýn Praha a Dykyta Přerov n.L. (Sokol Lázně Toušeň-župa Barákova).

Na Slovensko za Milanem Rastislavem Štefánikem Župy Barákova a Jana Podlipného zorganizovaly třídenní vzdělavatelsko-poznávací zájezd na Moravu a Slovensko. Akce se konala 2.- 4.5. t.r. pod záštitou Vzdělavatelského odboru ČOS a byla uspořádána při příležitosti pietní vzpomínky 95.výročí tragického úmrtí M.R. Štefánika, jednoho z nejbližších spolupracovníků T.G. Masaryka při zrodu samostatné československé republiky. Účastníci byli sokolové zejména z pražských tělocvičných jednot, ale také ze středních a západních Čech.

Přehlídku, kterou pořádala Česká obec sokolská ve spolupráci se Sokolskou župou Slováckou a T. J. Sokol Bzenec, se konala s podporou Ministerstva kultury ČR. Mimo místní a regionální diváky ji také shlédlo díky finanční podpoře VO ČOS dalších 50 účastníků ze seniorských řad činovníků a cvičitelů, kteří byli z Prahy na místo dopraveni včetně zástupců VO ČOS společným autobusem. TZ-Zdeněk Kubín, ČOS (redakčně upraveno)

Sokolské lípy...a nejen lípy Víme bezpečně, že sokolové – a nejen oni - na mnoha místech naší republiky s oblibou při slavnostních příležitostech vysazovali lípy. A určitě nebyli jediní, kdo považovali lípu za český národní strom a za symbol slovanské vzájemnosti. Také v Říčanech roste několik památných nebo chráněných lip, sokolské k nim (zatím) nepatří, ale... V Sokolské ulici za budovou č.p. 395, ve které bylo v roce 1921 otevřeno pěkné moderní BIO SOKOL, roste lípa, kterou dle zápisů v kronice zasadili členové jednoty. Kino v roce 1950 takřka celé lehlo popelem, lípa skryta zrakům chodců za současnou budovou mohutní do krásy a za pár let z ní bude stoletá dáma. Na opačné straně Sokolské ulice začali v roce 1930 sokolové s úpravami terénu pro letní cvičiště. To bylo otevřeno po necelém roce a ve velmi krátké době byly kolem dokola vysazeny samé lípy. Letní cvičiště slouží dodnes a i lípy rok co rok voní a dávají potravu včelám v širokém okolí. V dnešní ulici U Památné lípy na místě, kde prý stávala veliká stará lípa, vysadili z kraje devadesátých let sokolové mladou lipku. Také ta roste a sílí... A proč je v nadpisu uvedeno „nejen lípy“? V Říčanech pomalu vyrůstá nová alej, zvaná Alej Říčaňáků. Je z jeřabin, oskeruší, třešní, jabloní...Před pár měsíci tam sokolské seniorky vysadily pěknou hruštičku! Drobnost na závěr. Kdo se zabývá heraldikou jistě ví, že „...erb pánů z Říčan tvoří červený štít a na něm tři lipové, neb těmto velice podobné, lístky...“ . Nevsadíte sokolskou lípu nebo jiný strom také u vás? J.Tůmová T.J. Sokol Říčany a Radošovice

Hlavním účelem naší návštěvy Slovenska byla účast na vzpomínkové pietní akci na Bradle nad obcí Košariska za účasti slovenských osobností i osobností společenských organizací. Zde byla vybudována národní kulturní památka, monumentální kamenná mohyla, na počest největšího Slováka novodobé slovenské historie – Milana Rastislava Štefánika. Vzpomínková akce probíhala za účasti prezidenta SR pana Gašparoviče, ministrů slovenské vlády, poslanců parlamentu, hostů z Francie, Itálie a Ruska, z velvyslanectví České republiky (bez účasti Livie Klausové), představitelů evangelické církve i četných organizací. Bylo potěšující, že na tuto akci přijely organizovaně dva autobusy sokolů z Čech a Moravy a zúčastnilo se jí i mnoho dalších sokolů. Naše krojovaná delegace s historickými prapory položila jako zcela první několik kytic a vzdala čest. Všichni jsme zazpívali hymnu Čechů i Slováků. Byli jsme také organizátory vyzváni, abychom spolu s ostatními „krojovanými“ - skupinami ruských, francouzských a italských legionářů a spojeneckých vojsk vytvořili slavnostní „špalír“. Byli jsme tím poctěni, a ačkoliv bylo velmi nevlídně a deštivo, nezklamali jsme - ani jako diváci, a vydrželi jsme několik hodin až do konce setkání. Týž den jsme ještě shlédli výstavu v Košariskách, rodišti M.R. Štefánika. Poslední den jsme při návratu navštívili v Morkůvkách Muzeum generálporučíka Františka Peřiny (1911 – 2006), legendárního československého stíhacího pilota ve Francii a Velké Británii za druhé světové války. V rodných Morkůvkách jako chlapec a dorostenec cvičil v místním Sokole. Po mnichovských událostech se jako mnoho jiných mladých mužů rozhodl odejít do zahraničního odboje. Jeden den po svatbě(!) v roce 1939 uprchl přes Polsko a odtud odplul do Francie, odkud byl odeslán na frontu. Po válce byl v roce 1949 v rámci poúnorových čistek propuštěn z armády. Právem se obával komunistických perzekucí a proto zvolili s manželkou dramatický útěk na

9

sportovním letadle za hranice. Po nějaké době se manželé ocitli v Kanadě, později v USA. V roce 1993 se Peřinovi trvale navrátili do vlasti. Doporučujeme při zájezdech na Moravu zmiňované muzeum navštívit (www.morkuvky.cz). Poděkování za podnět navštívit Bradlo při zmiňovaném výročí patří čestné náčelnici ČOS sestře Jarině Žitné. Za podařený a obohacující zájezd děkujeme především sestře Lence Brandové, tajemnici naší župy Barákovy a činovnici Vzdělavatelského odboru ČOS (dále VO ČOS). Organizačně se rovněž obětavě podílely vzdělavatelka župy Barákovy a Sokola Kralupy n. V. sestra Iveta Bendíková a náčelnice župy Barákovy (1. místonáčelnice ČOS) sestra Ludmila Raková ze Sokola Český Brod. Výtečnou reprezentaci obou žup odvedli jednatel naší župy a starosta Sokola Český Brod bratr Jan Firbas, starosta Sokola Hořany bratr A. Krepuš, zástupkyně župní redakční rady sestra Jaroslava Tůmová ze Sokola Říčany a Radošovice, náčelník župy J. Podlipného bratr Petr Čížkovský a zástupci župy Karlovarské bratři Mendel a Chobot, kteří byli s výpravou jako hosté. VO ČOS zastupovaly sestry Jarina Žitná ze župy Ještědské a Jitka Viktorinová ze župy J.Podlipného, která se zástupci sokolské výpravy při oficiálním aktu na Bradle položila kytici za Českou obec sokolskou. Obě župy, jak Barákova tak J. Podlipného, své kytice položily již předem, před oficiálním zahájením pietního aktu.

Velmi milou péči a zázemí po celé tři dny nám přichystali sokolové z Veselí nad Moravou, kteří se o nás postarali nejen pozdní večeří první den, pak skvělými snídaněmi, ale i výborným pohoštěním druhý den ve sklípku v Bzenci, kde jsme si zazpívali nám známé české a moravské písničky. Poděkování patří zejména starostovi jednoty bratru doktoru Hlobilovi a sestře Matuštíkové i dalším sestrám, bez jejichž usměvavých tváří a organizačně bezvadně připraveného zázemí by se jen těžko naše návštěva uskutečnila. Rádi se do Veselí nad Moravou někdy příště vrátíme! Jaroslava Tůmová z T.J. Sokol Říčany a Radošovice

každé poslední pondělí v měsíci v podvečer probíhají setkání se zajímavou a pestrou programovou náplní. V podzimních měsících a to v pondělí 29. září se v libeňské sokolovně na půdě župy Barákovy sešel již po čtvrté pražský klub sokolských seniorů. Uskutečnili jsme besedu o založení a historii mezinárodního setkávání v Oetzu. Přednášejícím a výborným debatérem byl bratr Jenda Trunčík ze Sokola Pražského, který je zároveň členem a čestným starostou Sokola Mnichov a činovníkem Světového svazu sokolstva. Je také jedním ze zakladatelů tradice mezinárodního sokolského setkávání v Oetzu, již od roku 1974. Na toto setkání se všichni zájemci velmi těšili, protože si oživili své vlastní vzpomínky na mnohdy opakované pobyty v Oetzu v uplynulých letech. Poutavé a zajímavé byly zejména osobní vzpomínky bratra Trunčíka a také zážitky z prvních zahajovacích setkávání před více než 40 lety. Společně s přednáškou věnovanou historii i současnosti těchto setkání, která jsou téměř pro každého, kdo je zažil, již srdeční záležitostí, proběhla i prezentace fotografií diaprojektorem, která průřezem zachytila průběh setkávání od jeho počátku. Přednášku pěkně doplnily dobové tématické dokumenty a sbírky odznaků z osobní sbírky bratra Jendy. Akce se zúčastnilo tak jako v předchozích podvečerech přes 30 bratří a sester a dokonce nás navštívili i 2 hosté ze župy Bukovského. Velmi vydařené setkání bylo zakončeno kulturním vystoupením sestry Hany Otáhalové ze Sokola Šestajovice a sokolskou písní, s chutí zazpívanou všemi zúčastněnými. Následující měsíc a to v pondělí 27. října jsme společně uskutečnili další velmi zajímavou besedu pod vedením sestry Jariny Žitné ze župy Ještědské, Sokol Liberec, „Antická kultura a Sokol – odkaz starověkého Řecka v díle Miroslava Tyrše“. Poutavé vyprávění sestry Jariny o místech a řeckých pamětihodnostech vztahujících se k tomuto tématu, která osobně navštívila, bylo doplněno velmi vhodně sestaveným sledem fotografií promítanými diaprojektorem. V mimořádně zvoleném datu 4. listopadu byla na pořadu setkání cestopisná přednáška vedená bratrem Janem Firbasem ze Sokola Český Brod, který v letošním roce strávil na Aljašce tři týdny a jeho osobní zkušenosti z návštěvy zakončené na Hawaii byl velmi poutavé a doprovázené zajímavými fotografiemi míst, která společně s výpravou sokolů navštívil.

Činnost Klubu sokolských seniorů pokračuje Demografické zprávy nás informují o stále se prodlužujícím věku života lidí, čehož důsledkem je i prodlužující se doba, kterou senioři prožívají v období po skončení své aktivní pracovní činnosti. Ani Sokol nechce zůstat stranou, a proto v roce 2012 vytvořil pod vedením VO ČOS komisi, která má za úkol - mimo jiné - zjišťovat, o jaké činnosti mohou mít sokolští senioři zájem, a na základě toho jim nabídnout určité programy a činnosti. Tato komise vytvořila „vzorový“ klub sokolských seniorů, do kterého se začlenily župy Barákova, J.Podlipného, Pražská-Scheinerova a Podbělohorská. Klub i jeho programy jsou pochopitelně otevřeny hostům z dalších žup ČOS. Od letošního dubna

10

Poslední zatím uskutečněnou přednáškou v rámci těchto setkání seniorů byla vzdělávací přednáška s besedou pod vedením bratra Dr. Otakara Macha, starosty Sokola Prosekžupa J. Podlipného na téma „Sokol, legie a Československo“. Také tato přednáška doplněná osobními vzpomínkami a zkušenostmi přednášejícího lektora byla velmi zajímavým i nutným doplněním historických znalostí přítomných. Všechna postupně pořádaná setkání v roce 2014 nás

postupně utvrzují, jak na základě zájmu přítomných, tak na základě vyplňovaných dotazníků, v tom, že to není práce zbytečná. Naopak. Je potřebná a žádaná, protože tento „náš sokolský klub“ sdružuje sestry a bratry se stejným zájmem, myšlenkami a cítěním jak v kulturní, tak tělovýchovné zájmové činnosti. Setkávají se totiž nejen při těchto besedách, ale také v tělocvičně a na dalších sokolských kulturních a poznávacích akcích. Velmi vítaným doplněním téměř všech schůzek je zpěv sokolských a národních písní, pod vedením sestry Hanky Otáhalové ze Sokola Šestajovice, který je velmi žádaným a radostným zakončením našich setkání. V tomto duchu bychom rádi chtěli pokračovat i v příštím roce v rámci župy Barákovy a zveme všechny zájemce mezi nás. Připravujeme také k této činnosti materiál pro webové stránky a „Sokolské seniorské listy“, kde budou uváděny i další informace z činnosti, které členstvo z řad seniorů a účastníků setkávání zajímají. Lenka Brandová

Čtení o Josefu Barákovi Josef Barák se narodil 25. ledna roku 1833 v Praze, ale svou domovským právem patřil stejně jako otec do Zásmuk u Kolína. Sem jako kluk jezdil na léto – později když začal psát do novin, používal pseudonym Jaroslav Zásmucký. V Zásmukách se také sblížil se svým vrstevníkem Janem Nerudou, o rok mladším – Nerudův tatínek ze Zásmuk pocházel. Přátelili se nejenom ti dva, ale obě rodiny. Jeho bydlištěm až do smrti, která ho navštívila, když měl padesát let, byla Praha. Jeho otec domovničil v rozsáhlém domě v Sirkové (dnešní Melantrichově) ulici na Starém Městě pražském. Tento dům se stal po mnoho let domovem jeho nejmladšího syna. Na svět přišel Josef jako nejmladší z deseti dětí manželů Barákových. Šest jeho sourozenců ale zemřelo brzy po narození. Hmotné postavení jeho rodičů nebylo valné. Nouze u nich sousedila s bídou. Matka byla velice zbožná a vedla své syny, aby řádně chodili do kostela, dovedli se modlit a zpívat nábožné písně. Josef v kostele u křížovníků ministroval a měl možnost při bohoslužbě přisluhovat Augustinu Smetanovi (knězi a učenci, který později z církve vystoupil). V matčiných představách byl její nejmladší předurčen ke kněžskému povolání. Zůstalo však jen u jejího přání. Základní vzdělání získal Josef na elementární farní škole, odkud přešel do škol řádu piaristů, na jejich gymnásium s vyučovací řečí němčinou. Za výborný prospěch byl už v prvním ročníku odměněn spisem Komenského Zlatá brána jazyků. Barák si ji zařadil do své knihovničky českých spisů. O ní jsme se dočetli v jedné z jeho pozdějších vzpomínek: „Ve skrovné, společné světnici stála podle malé sbírky nerostů moje knihovnička, jejíž nejkrásnější ozdobou bylo skvostné vydání biografie Mistra Jana Husa (spolužákem mi věnovaném); nad Husem a pod soškou Žižkovou visely podobizny našeho Josefa Jungmanna a Bernarda Bolzana, jehož vznešené heslo Šťastným být a jiné blažit, to jest úkol člověka… hlubokou do srdce mi vryto a vždy jakoby kouzlem na všelikou mysl

mou působilo.“ Když mu bylo 15 let, přišel revoluční rok 1848. Do studentské legie se mohli hlásit jenom žáci dvou posledních tříd, tedy páté a šesté. „My z tříd nižších nemohli jsme rozčilením ani spáti, a vší silou bylo pracováno k tomu, aby též nám dovoleno bylo nositi zbraň. Již doufali jsme, že nejvroucnější touha naše dozná kýženého splnění – povolali nás do Klementina pod míru – však: nestalo se.“ V roce osmačtyřicátém se podařilo češtině proniknout do výuky na gymnásiu (takzvaném Novoměstském), která byla dosud německá. Katecheta Prokop Dvorský své náboženské výklady začal přednášet česky. Tento průlom byl následujícího roku rozšířen na výuku dějepisu a zeměpisu (s podmínkou, že studenti o ni projeví zájem). Barák navštěvoval také nepovinné hodiny českého jazyka a literatury. Uplynuly čtyři roky od revoluce a Barák se dostal do prvního nepříjemného kontaktu s represivní vládní mocí. Sextán Josef byl naplněn pocity vděčnosti k patriarchovi českého písemnictví Josefu Jungmannovi. I vydal se stejně cítícími druhy na Olšanský hřbitov a položením prostého zeleného věnce na Jungmannův hrob vzdal úctu jeho památce. Pochopitelně se to neutajilo, doneslo se to na gymnásium a Barák se stal obětí přísného disciplinárního vyšetřování. Jeho mužná obhajoba nalezla prý sluchu u většiny vyšetřujících profesorů. Přečin zůstal bez trestu. Ale když maturoval, byl opět s výstrahou připomenut. Poté v duchu módního cestování mládeže po vlasti a jejím sousedství vydal se také gymnasijní absolvent Barák na cestu (pěší cestu, dlužno zdůraznit), aby poznal světa život. Mnoho peněz neměl. Cestoval pěšky jihozápadním směrem. Prošel Plzní a Klatovy, ponořil se do šumavských hvozdů, až se dostal do Bavorska. Navštívil Řezno a Augsburk, odtud přes Mnichov zamířil k hornatým rakouským zemím. Navštěvíl Berchtesgaden a pak půvabná rakouská města Salcburk, Ischl a Linec, odkud se vrátil do rodných Čech, do jihočeské metropole Budějovic. Odtud se (nepochopitelnou oklikou) opět přes Klatovy a Plzeň vrátil do Prahy. Čiperný mladík, ten Josef Barák. Čiperným zůstal (dá–li to takto říct) i při rozhodování, čím bude, jakému povolání se bude věnovat. Bylo mu jasné, že to bude novinářství. Aby rozšířil svůj vědomostní rozhled, navštěvoval po nějaký čas přednášky historické a národohospodářské na pražských vysokých školách. Tato studia však nedokončil – vzhledem k chudobě svých rodičů nemohl zůstat déle bez výdělku, bez příspěvku na jejich živobytí. A tento výdělek hledal v novinářské práci. Českých novin bylo ovšem pomálu, ale Barákovi se naskytla možnost uchytit se existenčně v redakci deníku Prager Morgenpost. Tento list se nestavěl zásadně proti některým politickým a zejména kulturním snahám českým. Svými články na sebe upozornil nepočetné české literáty, kteří mu umožnili uplatnit se autorsky v jediném tehdy literárním časopise českém Lumíru. Tady se také Barák představil svou básnickou prvotinou Naše písně. „Jsem pustý piják, pitím jsem už prohrál mnohé sázky, chci věčně plnou, plnou číš, ba věčně plnou — lásky. Tu lásku plným douškem bych rád z vašich srdcí píval, a abych mohl věčně pít, zas vlastní krev v ně vlíval!“ Okruh Barákových přátel se rozšířil. Patřil k nim Vítězslav Hálek a Jan Neruda (s Nerudou se kamarádil už od klukovských let). Tito dva básníci byli odhodláni rozčeřit svým básnickým vystoupením tichou hladinu českého literárního života, který za Bachova absolutismu sotva vegetoval. Jak se čeří taková hladina? Kupříkladu založením almanachu. Který se měl jmenovat Máj. „Požádali jsme skorem každého, o kterém jsme věděli, že by vůbec pro almanach psáti mohl, aby přispěl,“

11

vzpomínal Jan Neruda. „Slíbeno dost; když však došlo k termínu, neobdrželi jsme jiných prací, než jaké jsme byli sami napsali, tedy samé plody nejmladších – a tak povstal redakcí Barákovou první ročník Máje.“ Čtyřiadvacetiletý Barák byl přítomen v almanachu jenom jedním příspěvkem. Kříž pod Petřínem se jmenoval. Podpis autora chyběl. A po letech vyrukovali literární historikové se spekulací, že skutečným autorem je Neruda. Kdoví… Poměr obou tvrzení je 50 na 50. Což se my už nedovíme, neboť je třeba si říct, něco podstatnějšího (hlavně tedy kvůli věrné Barákově podobizně). Zasloužil se o Máj něj tím, že se mu vytrvalým úsilím podařilo na policii získat svolení, aby mohl almanach vůbec vyjít. Ale nejenom to – rozhodl i finanční otázku. Vzal na sebe závazek zaplatit půjčku 400 zlatých knihkupci, který byl ochoten Máj vydat. A kromě toho překročil hranici čtyřiadvaceti let a tím pádem vyhovoval úřednímu předpisu, což mladší Neruda ani Hálek nesplňovali. Spisovatelka Karolina Světlá o Máji napsala: „Obecenstvo uvítalo Máj jako skutečný máj, jenž puky a poupaty svými slibuje národu nový kvetoucí život, bohatou, utěšenou, krásnou sklizeň, z níž vzejde nová úroda, stále jen úroda a pořád hojnější. Šel almanach ten z ruky do ruky a každý nepředpojatý národovec snažil se v něm nalézti, co by ho těšilo, uspokojovalo.“ Peněžní půjčka pro Máj, to byl od Baráka akt nesmírné obětavosti, která mu způsobila vážné osobní i finanční potíže, kterým by se vyhnul zámožný vlastenec, nikoli syn chudého domovníka a novinářský poskok v Prager Morgenpost. „Není už ani peněz na procházku za bránu,“ psal neméně hospodářsky stísněný Jan Neruda příteli Josefu Fričovi. „Kdybych ji bylo, dal bych je příteli Barákovi, jenž propůjčenými nám penězi na Máj nyní do strašných nesnází se dostal. Chudák, už celý starostmi sešel, a div bude, když bez utrpení, morální nebo fyzické škody vyvázne. Dívám se na něj sám; jiný si ho nevšímá a žádný nezná.“ Jak Barák ten velký dluh splatil, to není známo, ale zřejmě se mu povedlo v termínu. Vše se událo v době, kdy padl ministr Bach. Rakousko to projelo vojensky u Solferina a politicky to odnesl ve Vídni Bach. Nastalo pomalé tání. V Praze Barák uspořádal rekviem k uctění Josefa Jungmanna a průvod studentů městem. Bylo sice tání, ale policie pracovala stále po bachovsku, a Baráka jako „organizátora demonstrace“ zatkla. „Vyfasoval“ osm dní vězení plus „vyvezení“ do Kouřimě, kde mu byl stanoven nucený pobyt. Proč zrovna tam, to věděla jen c. k. policie. Neměl žádnou možnost výdělku. Žil tehdy pouze z finanční podpory Jindřicha Fügnera, zakladatela Sokola. Policie mu posléze dovolila ze zapadlé Kouřimě přesídlit do většího města, nikoli však českého, nýbrž rakouského. Volba Padla na Štýrský Hradec, který se mu však záhy podařilo vyměnit za jiný Hradec, a to Králové. „Byl jsem toliko na vnitřní pevnost omezen. Každého dne jsem se musel na okresním úřadě hlásit, žádná veřejná místa, například divadlo, kavárny nebo hostince navštěvovati a nikdy toho času po ulicích choditi, když gymnasisté šli do školy nebo ze školy.“ Osmidenní vězení Barákovo nebylo jediné, které okusil. Už od studentských demonstrací v květnu 1860 se těšil neobyčejné pozornosti policie a byl také několikrát stíhán soudně. Když počátkem 60. let se rodily české časopisy, byl mezi nimi i Čas a později Hlas. Jejich redaktorem byl (stále ještě mladý) Josef Barák. Pro upřesnění – panu redaktorovi bylo sedmadvacet. V letech 1867 až 1873 vydával a řídil časopis Svoboda. V něm také vyšel článek Věčný boj slovanství, který zavdal příčinu ke zvýšenému zájmu policie. Těch článků bylo víc, kupříkladu Hraje se o náš národ.

12

Barákovi vynesly tyto „přečiny proti tiskovému zákonu“ soudní stíhání a rozsudek v úhrnné délce půldruhého roku. „S Barákem jsem se seznámil při procházce na dvoře věznice,“ vzpomínal mladý právník a později významný mladočeský politik Bedřich Pacák, který dostal u soudu mnohem bohatší paletu – patnáct let za velezradu. „Brzy po něm se do věznice dostali i další redaktoři. Barák všude radil, všude těšil. Ve své cele v Novoměstské radnici etablovat si redakci Svobody. Jak, to se nikdo neptej, jen tolik povím, že to šlo zcela dobře. Kdož jsme k tomu měli chutě a vůle, psali a překládali jsme pro Svobodu o všecko pryč. Když jsme byli na procházce na luftu, přinesl vždy Barák materiál: řekl co a jak chtěl – na prknech u pryčen neb na stolečku tužkou neb kriminálním inkoustem se to napsalo – druhý den na luftu seto Barákovi odvedlo a vyneslo se to až do tiskárny a příští číslo Svobody vyšlo svěží a živé, redigované Barákem samým v žaláři.“

Pomník Josefa Baráka na Olšan. hřbitovech v Praze od Josefa Strachovského

Radikální demokrat Josef Barák se nikdy neoženil. Což neznamená, že neměl zájem o ženy. Jedna z nich v jeho životě jakousi (a asi důležitou) roli hrála. Jmenovala se: Zdenka Havlíčková. Dcera národa. Zdali mezi nimi něco bylo, to se nikdo nikdy nedozví, každopádně však Barák prožil po rozchodu velké zklamání. Načež zanevřel na úsilí o erotickou lásku mezi mužem a ženou a svoje srdce věnoval ryzímu a čistému přátelství mezi chlapy, čímž lze vyložit jeho celoživotní samotářství a staromládenectví. Jednu ženu však v životě ještě potkal. Ženu? Spíš dívku. Mladičkou Karolinu Kloučkovou, což byla talentovaná básnířka–začátečnice. Její pokusy našly u Baráka odezvu a podporu. Jenomže zemřela ve velmi mladém věku. Předčasně. Od října 1874 se Barák stal odpovědným redaktorem pražských Národních listů. To byly tehdy největší a nejvlivnější české noviny. Patřily mladočeské straně. V rámci rodícího se mladočeského hnutí představoval Barák (spolu s Nerudou) jakýsi plebejský demokratický radikalismus. Ve své době byl velmi populární a oblíbenou osobností. Dnes

je jeho jméno známé jen užšímu kruhu zájemců o české dějiny. Nikoli právem, protože – jak o něm napsal ve svých vzpomínkách spisovatel Antal Stašek: „Svými náhledy předbíhal svou dobu, což bývá vždy známkou duchů nad obecnou úroveň vynikajících.“ Autor: Josef Veselý

Setkání mládeže v Děčíně 2014 a pozvání pro rok 2015 O víkendu 20. a 21. září 2014 hostil Děčín téměř 100 účastníků celorepublikové akce České obce sokolské „Po stopách významných osobností Sokola a ČR“ (poznej významnou osobnost ve svém okolí). Děti z celé republiky, které se soutěže úspěšně zhostily, na dva dny zaplnily nově otevřený děčínský kemp. Součástí pobytu byl vědomostní test, jehož odpovědi děti nasbíraly cestou po děčínských pamětihodnostech a významných místech. Nedílnou součástí byla pro sokolskou mládež návštěva Tyršovy světničky na Děčínském zámku s doprovodným výkladem sestry Voslařové, aby všichni poznali rodiště zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše. I procházky pamětihodnostmi Děčína pod vedením sester Toncarové, Markvartové a Voslařové a bratra Toncara ml. ze župy Severočeské-Novákovy byly skvělé. V neposlední řadě patří také poděkování provozovatelům kempu a jídelně, která zajistila dovoz teplé stravy. Díky jejich péči a bezvadné přípravě programu zejména Sokolem Maxičky a Libouchec mohli dětští účastníci i jejich vedoucí strávit dva dny plné zajímavého programu. Několik malých dešťových přepršek nikomu nevadilo, společný program nabitý sokolským setkáváním to všem vynahradil. Děti uvítaly také výlet na výhledy na kaňon Labe z Belvederu v nedaleké Labské Stráni za Děčínem a návštěvu mýdlárny v Růžové, který se mohl uskutečnit díky ochotné autobusové přepravě bratra Petra Čížkovského. Nabitý den všichni zakončili posezením v jurtě kempu vyzdobené pracemi dětí, kde byla komisí vyhodnocena celorepubliková vzdělavatelská soutěž a přítomná družstva individuelně představila své práce. Večer byla tato oficielní část zakončena přátelským posezením, kde si všichni mohli sdělovat zkušenosti a informace z činnosti ve svých jednotách a také si zazpívali při kytaře sokolské i současné písničky. Druhý den se účastníci společně rozloučili položením vlastnoručně v přírodě nasbíraných květin u sochy dr. Tyrše na nábřeží a obdržely od náčelníka župy účastnický diplom. Naši župu reprezentovalo družstvo ze Sokola Šestajovice pod vedením sestry Hanky Otáhalové v počtu 5 dětí, jejíž nejmenší dva účastníci byli díky jejímu krejčovskému umu oblečeni do dětských sokolských „krojů“ (viz foto) a sestra Hanka mile zpestřila celé setkání zpěvem. Setkání se natolik líbilo, že vznikla myšlenka akci u příležitosti narození Dr. Miroslava Tyrše v září každoročně zopakovat. Již nyní je možné se společně těšit na polovinu září 2015, kdy bude setkání znovu uspořádáno pod vedením Sokola Maxičky a místonáčelnice ČOS sestry Toncarové. Informujeme všechny členy Sokola, že po prvním ročníku uskutečněného setkání mládeže v Děčíně v září 2014, se rozšiřuje tato možnost s celorepublikovou působností pro všechny věkové kategorie zájemců. Setkání v Děčíně plánovaná do budoucna již jako pravidelná, se od roku 2015 budou konat v podobném duchu jako setkání sokolská mezinárodní v Oetzu. Bude se jednat o setkání sobotaneděle 12.-13.9.2015 – s tradicí konání vždy o druhém

víkendu v měsíci září. V SOBOTU SPOLEČNĚ PRŮVODEM PROJDEME MĚSTEM Děčínem a na nábřeží u sochy Dr. tyrše na připraveném podiu bude realizováno společné slavnostní setkání obohacené o doprovodný kulturní program. Tyršova světnička bude rovněž přístupná všem účastníkům, každý přihlášený obdrží také pamětní odznak. V programu vystoupí soubor Dykyta. Během víkendu proběhnou sportovní turnaje, turistické výšlapy, vycházky poznávací po městě Děčína a okolí, výjezdy do blízkého okolí a další zajímavý program. Doprovodný bude i kulturní program. Prosíme zájemce, kteří by se chtěli předvést se svým vystoupením v rámci podia nebo při programu v kempu, aby nám tuto informaci sdělili mailem předem. Rádi uvítáme vaše vystoupení, kterým obohatíte náš společný program. Zveme rovněž vaše krojované sestry a bratry včetně praporů jednot a žup k účasti, která dokreslí slavnostní ráz celé akce a zviditelní celé sokolské hnutí. Ubytování bude možné volit buď ve vlastním stanu nebo ve stanu nového kempu v Děčíně s perfektním sociálním zázemím, a nebo objednat na postelích v nové ubytovně se sociál. zařízením u pokojů sportovního centra v Děčíně – hromadně bude vše řešeno při přihlášce na tuto akci. Předpokládá se, že bude v případě dostatečného zájmu zajištěno hromadné stravování – dovoz teplého jídla do areálu kempu, kde v jednorázovém nádobí bude strava vydávána. Posezení s možností dokoupení malého občerstvení bude zajištěno přímo v areálu kempu. Rádi bychom se připojili k této výzvě župy Severočeské a zúčastnili se zářijového setkání 2015. Pro tento účel budou z Prahy dle počtu zájemců vypraveny také autobusy. Zájemci o toto setkání se mohou již předběžně nyní hlásit u sester Dáši Toncarové (pobyt v Děčíně, program) nebo Lenky Brandové (program, doprava, ubytování Praha). Zájemci z dalších míst republiky mohou zvolit buď rovněž společnou cestu autobusem do Děčína (i např. s přespáním v Praze) nebo přijet po vlastní ose vlakem, autobusem, autem, a to již v pátečních odpoledních hodinách. Předpokládaná cena dopravy této dvoudenní akce je u společného autobusu 200,- Kč osoba (z Prahy v SO do Děčína a zpět v NE), včetně výletů do okolí. Cena ubytování z PÁ na SO před společným odjezdem v SO v Sokole Karlín 200,-/os. Bude vydán samostatný leták dále obsahující cenu stravy, ubytování v kempu apod. Možno využít plavecký bazén http://www.dcsportovni.cz/. Ostatní - tj. ubytování v nové ubytovně atd. a program akce budou upřesněny v dubnu 2015 závaznou pozvánkou s přihláškou, kde budou uvedeny další detaily. Účast je vhodná jak pro vaše děti, které tím můžete např. i odměnit za výkony v soutěžích a závodech, tak pro střední a starší věk. Každý bude mít možnost si v programu nalézt svoje aktivity. Rádi bychom pro vás naplánovali co nejpestřejší program a věříme, že se společné setkávání ujme ve stejném sokolském a přátelském duchu jako setkávání např. v rakouském Oetzu. Těší se na vás Dáša Toncarová v. r., Lenka Brandová + tým realizátorů akce Kontakty a informace: Dáša Toncarová, místonáčelnice ČOS, tel. 603 842 563, mail: [email protected] Lenka Brandová, komise pro práci s mládeží VO ČOS, tel. 723 138 151, mail: [email protected]

13

Historie srazů Sokolů v rakouském Oetzu Po 90 létech od tragického úmrtí Dr. Miroslava Tyrše v rakouském Oetzu se rozhodli mnichovští sokolové, že si udělají výlet do míst, kde zahynul zakladatel Sokola. Psal se rok 1974. S myšlenkou přišel Jožka Pejskar – redaktor Svobodné Evropy a vydavatel českých novin v Mnichově „Svobodné slovo“. Jeho pseudonym byl Jožka Pero. Vím, že údaje o Dr. Miroslavu Tyršovi všichni znáte. Přesto si je dovolím zopakovat. Narodil se 17. září 1832 v Děčíně jako syn zámeckého lékaře. Zemřel 8. srpna 1884 v rakouském Oetzu. 23. srpna bylo jeho tělo prozatímně uloženo na hřbitově v Oetzu. Jedna z myšlenek Dr. Tyrše byla vytvoření větších sokolských celků, tj. žup. Tuto myšlenku prezentoval na cvičitelském sboru již v roce 1881. Rakousko-uherskými úřady byla však povolena až 25. srpna 1884, to je dva dny po Tyršovu pohřbu. Byla vytvořena první sokolská župa v Čechách – Sokolská župa Tyrš na středním Labi. Jednota TJ Sokol Mnichov (TV Sokol München) měla v té době 66 členů. Dlouho jsme se rozmýšleli, jestli se do tak složité „operace“ máme pustit. Vlastenectví a láska k Sokolu zvítězily. Celou akci jsme připravovali 1 a půl roku. Naším nepostradatelným pomocníkem byly dvoje české noviny, které každý měsíc vycházely v Mnichově. Jak ve „Svobodném slově“ od Jožky Pejskara, tak v „Národní politice“ od Miloše Svobody, jsme měli reklamu na setkání v Oetzu - a to zdarma. S hrůzou jsme zjistili, že k povolení této akce je nutno kontaktovat a získat povolení od Obecního úřadu, policie, hasičů a od ochránců přírody. A to všechno v Rakousku! Sestra Dr. Alena Benešová se jako jednatelka toho ujala … a to velice úspěšně. Chytře zapojila do akce místního pana faráře. Byl to neobyčejně sympatický pán. Pomocí pátera Haweise nám byly otevřeny mnohé dveře místních občanů. Dovolil nám také ofotografovat zápis o úmrtí Dr. Tyrše z místní farní knihy. Sjednal také schůzku z 95letou stařenkou, která si dokonce vzpomínala na bezvládné tělo, které leželo na voze a bylo přikryté plachtou. Jako zvědavé čtyřleté děvčátko poodhrnula plachtu a sáhla si mrtvému Tyršovi na palec u nohy… Do budoucna jsme plánovali srazy pořádat každým rokem. Byli jsme „emigranti“, s domovem jsme měli jen povolené styky, o Sokolu jsme toho moc nevěděli. Doufali jsme, že na srazy přijedou i sokolové, kteří poznali ten správný Sokol a poradí nám v naší práci. Možná proto jsme tak zarputile pracovali …a vyplatilo se to. První sokolský výlet do Oetzu, do míst, kde Dr. Tyrš tragicky zahynul, jsme naplánovali na

14

svatodušní svátky 1. - 3. června 1974. Přijeli jsme v pátek k večeru, byli jsme ubytování v mládežnické ubytovně na faře. Tehdy jsme byli o něco mladší, takže sil bylo dosti a vše bylo v pořádku. Některé sestry a bratři byli ubytování v hotelích a penzionech. V sobotu ráno hned po snídani nastala perná dřina. Byl jsem náčelníkem a nezbývalo mi, než sestry a bratry usměrnit a přesvědčit je, že je nutné louku na Piburgu posekat, trávu uklidit a připravit dřevo z lesa na večerní táborový oheň. Pochopitelně bez „remcání“ se to neobešlo. Nakonec musím konstatovat, že na slavnostní večerní vzpomínku na Dr. Miroslava Tyrše bylo vše připraveno. Zbytek času, který nám zůstal, jsme si krátili volejbalem, fotbalem a přetahovaní lanem… a k večeru to začínalo být vážné. Starosta mnichovských sokolů bratr Paul zahájil večerní program. Táborák slavnostně zapálil starosta župy Švýcarské bratr Hájek. Bratr Pejskar přednesl projev o důležitosti Tyrše a Sokola. Poté jsme opékali buřty a při kytaře jsme zpívali národní písně dlouho do noci. V neděli jsme se účastnili zádušní mše za Dr. Miroslava Tyrše v místním kostele. Po mši jsme se odebrali k místům, kde bylo nalezeno mrtvé tělo našeho duchovního otce. Šli jsme pěšky okolo řeky Ache, přes Wellenbruecke ke kameni na kterém je pamětní deska, kterou darovala Americká obec sokolská 11. července 1962. Na desce je nápis „filozof, patriot, pedagog velký zakladatel sokolstva“. Ke kameni s deskou jsme položili květiny a zazpívali československou hymnu. Prvního Oetzu se zúčastnilo 75 sokolů a vlastenců. Tato akce mnichovského Sokola zanechala nezapomenutelné dojmy na všechny přítomné. Určitě je to jeden z důvodu, že ještě dnes se do Oetzu každým rokem sokolové slétají. Druhé setkání v Oetzu už bylo příjemnější. Věděli jsme, kde je Oetz, kde je louka u Piburského jezera. V roce 1975 na svatodušní svátky se nás sešlo 150. Bez obtíží se to

také neobešlo. Mládežnická ubytovna na faře, kde měli spát mladší účastníci z Mnichova, byla obsazena. Pan farář měl špatné svědomí a nabídl nám k přespání něco jako půdu – nebo skladiště. Spali jsme na polních lůžkách. V policích na stěnách byly velice staré farní knihy. Brzy ráno nás všechny hřmějící zvon probudil. Na sobotu byl naplánován výlet na Winnensbachhuette, která leží ve výšce 2362 metrů nad mořem. Na výlet se vydalo 30 účastníků. Všichni došli a byli spokojeni až na těch několika puchýřů na nohou. Pochopitelně večer byl táborák, kde se zpívalo a opékaly se buřty. V neděli zádušní mše a po ní pochod k místům kde bylo nalezeno mrtvé tělo Miroslava Tyrše. V roce 1976 byl na faře nový farář, který již neměl v ubytovně pro mladší účastníky místo. Proto nespali na ubytovně, ale ve stanech v campingu. V Curychu se měl konat 4. slet sokolstva v zahraničí. Setkání v Oetzu bylo zaměřeno na dopilovávání sletových skladeb. Počasí nebylo valné, ale na štěstí nám škola propůjčila tělocvičnu, kde jsme společně prostná nacvičovali. Byl naplánován také výšlap na některou z hor v okolí. Kvůli nestálému počasí jsme tuto akci zrušili. Vždy jsem měl náhradní program, který se dal praktikovat při změně počasí. Byl to orientační pochod Oetzem a okolím. Program byl zachráněn. Čtvrté setkání v roce 1977 již probíhalo úplně jinak. Měli jsme dostatek zkušenosti. Zásluhou bratra Fořta byl poprvé zařazen běh okolo Piburského jezera, skok do dálky z místa a vrh kouli. Já jsem vyrobil také odznak připomínající 4. výročí Oetzu. Odznak se prodával za 3 DM. Výtěžek byl určen na výrobu polního hřiště na volejbal a nohejbal. Nakoupil jsem materiál a přenosné hřiště jsem vyrobil. Při pátém setkání v roce 1978 byl již pořádán regulérní turnaj ve volejbalu a běh okolo jezera, vrh koulí a skok daleký z místa. V roce 1979 při šestém setkání byl přidán k sportovním aktivitám ještě nohejbalový turnaj. Na sraz přijelo 150 účastníků. Tento program se osvědčil a ještě dnes se praktikuje. Pochopitelně byla a je sloužena zádušní mše za Dr. Miroslava Tyrše. Jeho památka je vždy uctěna pochodem k místu, kde bylo nalezeno jeho mrtvé tělo. Byly však srazy, které měly a mají obohacený program. Například v roce 1983 (10. Oetz – 300 účastníků) nám sestry a bratři z Curychu v národních krojích zatančili české a moravské lidové tance. Na oplátku sestry z Vídně zacvičily sletovou skladbu Adeline. Po úspěšných deseti srazech se usneslo Ústředí československého sokola v zahraničí uspořádat symposium k stému výročí úmrtí zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše. Konalo se 7. - 9. Srpna 1984 v Oetzu – Habichenu. Sešlo se 70 účastníků z 9 zemí a to z Austrálie, Anglie, Francie, Kanady, Německa, Španělska, Rakouska, USA a čtyř členů Jugoslávského sokola ve svobodném světě. Sympozia se zúčastnili i zástupci Společnosti pro vědy a umění a Československé

obce legionářské. Byl také otevřen a veřejnosti předán památník Dr. Tyrše – stálá výstava věnována osobnosti a dílu zakladatele Sokola „Jizba dr. Miroslava Tyrše“ v místech campingu v Oetzu.Tuto stálou výstavu instaloval bratr Fiala ze Švýcarska a bratr Paul z Mnichova. Byla financována Sokolem Curych. V současné době je tato výstava na zámku v Děčíně, kde se Tyrš narodil. V roce 1987 daroval bratr Mirek Svoboda z Curychu bronzovou desku s reliéfem dr. Tyrše. Ta byla slavnostně umístěna na památném kameni a odhalena 20. září 1987. Třetí deska na kameni je od ČOS. Obecní úřad v Oetzu pak označil stezku, vycházející od Wellenbruecke jako cestu Dr. Miroslava Tyrše. Dalším, dá se říci historickým mezníkem srazu v Oetzu byl rok 1989.V tomto roce Sokol Mnichov, který do této doby sám organizoval a financoval srazy v Oetzu, doslova donutil župu Rakouskou a Švýcarskou, aby se podíleli na organizaci a hlavně financování těchto srazu. Jednoduše řečeno, Sokol Mnichov už neměl peníze. Pronájem louky, záchodky a pitná voda v cisterně na louce nebyly zadarmo. Nesmíme však zapomínat na další mezníky při utváření programu v Oetzu. Po sametové revoluci Česká obec sokolská vysílala každým rokem na své náklady lidové umělecké soubory, které byly nemalým obohacením každého setkání v Oetzu. První zádušní mše za Dr. Miroslava Tyrše v českém jazyce byla sloužena mnichovským farářem páterem Švehlou již v roce 2001, tj. při 28. srazu. Každým rokem v Oetzu byly a jsou nějaké novinky. Zkrátka a dobře projevila se zdravá soutěž mezi Mnichovem, Vídni a Švýcarskem…Čtyřicátého setkání se dožili jen čtyři členové. Byli ocenění nejen medailemi a diplomy, ale poprvé dostali i dary od obce Oetz. Byli to sestra Alena Benešová-Hardenberg, bratr Vladimír Beneš, sestra Alena Trunčíková a bratr Jenda Trunčík. Při tomto setkání byl také předán hezky prapor, který z větší části darovali sokolové z Pankráce. Čtyřicáté první setkání v Oetzu bylo mimořádně důležité. V rámci pravidelných oslav byla svolána schůze Světového svazu sokolstva. Sešlo se šest zahraničních sokolských organizací. Mimo České obce sokolské na čele se starostkou sestrou Hanou Moučkovou přijeli zástupci:Americké obce sokolské, Slovenské gymnastické sokolské unie v USA, Sokola na Slovensku, Sokolského svazu Slovenije a Zahraniční obce sokolské. Na závěr chci konstatovat, že se nám podařilo vytvořit milou tradici, spojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Jenda Trunčík, čestný starosta TV Sokol München (redakčně zkráceno) Sokolská župa Švýcarská zve členy Sokola, příznivce Sokola a jejich přátele k návštěvě 42. sokolského setkání v obci Oetz, Tyroly, Rakousko, ve dnech 23. – 25. května 2015

15

Na programu jsou na „sokolské louce“ Piburg od soboty 23.5.2015,14 hodin: volejbalový turnaj, soutěživé hry pro děti, mládež i dospělé. Večer, od 17 hodin, je táborák se zpěvy, menší táborák bude připraven k opékání buřtů. V neděli 24.5.2015 bude pokračováno od 9.30 hodin v soutěžích,turnaji a v 11 hodin bude odstartován běh kolem Piburgského jezera. Večer opět táborák a vyhlášení vítězů jednotlivých soutěží. V pondělí 25.5.2015 dopoledne (9.30) je na prostranství před školou v obci Oetz bohoslužba za Dr. Miroslava Tyrše, vystoupení folklorní sokolské skupiny „Vycpálkovci“ a po skončení se všichni, v krojích sokolských, národních i v civilu, se sokolskými prapory odebereme k místu u řeky Ache, kde bylo nalezeno tělo Dr. Miroslava Tyrše a tam uctíme jeho památku. Podrobnější program na stránkách: www.sokol.ch. Informace podá rovněž náčelnice župy Švýcarské ses. Lída Čarnecká, tel. +41-79 219 78 52 / +41-41 260 32 27. Informace k zájezdové výpravě z Čech podá ses. Brandová 723 138 151 nebo 284 689 480.

Tato sokolská mezinárodní setkání se konají od té doby již pravidelně každým rokem a jsou doplněna o vystoupení zejména vynikajících folklorních sokolských souborů (v některých letech také ukázkami sletových skladeb nebo pódiovými vystoupeními mládeže) vyslaných z ČR Českou obcí sokolskou. Sokolská družební setkání v Oetzu, na louce v Piburgu a okolí jsou srdečná a nezapomenutelná. Krásného horského prostředí lze také využít k individuelní turistice a návštěvám místních zajímavostí. Zveme zájemce k účasti. Podrobnosti zájemcům sdělí kancelář župy.

Sokol leadrem Týdne v pohybu S nadváhou se potýkají nejen mnozí Češi, ale problémy s obezitou má v podstatě celá evropská populace. Nejlepším prostředkem proti pokračujícímu tloustnutí Evropanů je vedle zdravé stravy především dostatek pohybu. Evropské statistiky mimo jiné uvádějí, že nedostatek pohybu přispívá až k jednomu miliónu úmrtí, tj. okolo 10 % z celkového počtu úmrtí ročně v Evropě. Nepříznivý trend v přibývání na váze Evropanů má pomoci zastavit i dlouhodobý celoevropský projekt MOVE Week – Týden v pohybu. Letos v týdnu od 29. září do 5. října se konal již jeho třetí ročník. Jeho cílem je rozhýbat Evropany a rozšířit povědomí o přínosu pravidelného pohybu pro společnost. V České republice se uskuteční více než půlstovka akcí. Hlavními koordinátory kampaně zde jsou Česká obec sokolská a Česká asociace sportu pro všechny. „Kampaň MOVE Week se v Evropě koná od roku 2012. V loňském roce se uskutečnilo přes 1 259 akcí v třiceti evropských zemích a zapojilo se do nich přes 500 000 účastníků. Díky České obci sokolské, která v rámci MOVE

16

Weeku pořádá nejvíce akcí v České republice, i dalším partnerům kampaně , se šestinásobně rozrostl počet akcí v České republice z loňských 10 na 58 akcí v tomto roce,“ říká národní koordinátor MOVE Weeku bratr Martin Chlumský, ředitel ÚŠ ČOS. Česká obec sokolská se na kampani podílí největším počtem pořádaných akcí v České republice – zhruba čtyřiceti, jimiž chce přilákat k pohybu všechny, kteří hledají „svůj pohyb“. Akce jsou velice rozmanité, vždy však jsou koncipovány tak, aby se do nich mohli zapojit všichni, kteří přijdou jen ze zvědavosti či náhodou procházejí kolem místa, kde se právě některá z akcí MOVE Weeku odehrává, a mají chuť si zacvičit či vyzkoušet některé sportovní aktivity. Některé z akcí jsou určeny pro rodiče a děti, jiné chtějí oslovit generace středního či pokročilejšího věku. Někde jsou na programu různé míčové hry, jinde gymnastika pro ženy, V Brně se například 4. října koná akce Na „Sokolák“ za zdravím a zábavou, na níž je možné pod vedením trenérů a lektorů využít fitnes program podle zájmu a schopností, Při této akci se nabízí možnost společného zapojení celých rodin, jednotlivců, družstev, samostatných aktivity pro děti a dospělé v beachvolejbalu, petanque, příchozí si mohou vyzkoušet kopanou, nohejbal a badminton v písku, seznámit se s šermem kordem atd. Děti mohou soutěžit o drobné odměny, prověřit si rychlost, obratnost, postřeh a zručnost v tradičních i netradičních disciplínách. Není to samozřejmě jen Brno, kde Sokol pořádá akci v rámci MOVE Week. Řada akcí se koná v Praze, v Plzni, v Uherském Hradišti, Ostravě, ale také v menších městech a obcích, jako například ve Strunkovicích nad Blanicí, v Předkláštěří, v Sokole Syrovice a na mnoha dalších místech. Jejich seznam s popisem akce je umístěn na webových stránkách http://czech-republic.moveweek.eu/ TZ-Zdeněk Kubín, ČOS (upraveno)

Oslavy 130 let Sokola v Benátkách n.J. V sobotu 24. května 2014 proběhla v benátecké sokolovně akce, kterou jsme nazvali Hlavní den oslav ke 130. výročí založení Sokola v Benátkách. Tento den byl zaměřen na připomínku předků, historii benáteckého Sokola a den otevřených dveří spojený s prohlídkou prostor, zakončený neformální diskusí spojenou s přípitkem a občerstvením.

Ve 14 hod. zahájil oslavy v zádveřním prostoru hlavního vchodu starosta Sokola Benátky n. J. br. Ing. Jan Tichý, přivítal hosty ze župy Fügnerovy a sousední župy Barákovy, zastoupené Sokolem Lysá nad Labem a členem předsednictva župy bratrem Denemarkem. Po pronesených zdravicích se účastníci přesunuli do

přísálí, kde bylo připraveno promítání historických fotografií s poutavým výkladem pana Jaromíra Poláka. Přísálí bylo zcela zaplněno, někteří pamětníci se poznávali na fotografiích a pan Polák byl za svůj výkon odměněn potleskem. Kolem třetí hodiny odpoledne si účastníci se zájmem prohlédli prostory sokolovny, ve „sborovně“ pak pokračovalo neformální setkání. Zde si mohli zájemci prohlédnout kroniky, poháry, ocenění a diplomy, naši novou „výkladní skříň tradic“.Krátký přípitek pronesl náčelník župy br. Jiří Lhoťan, který poděkoval přítomným za to, že v tak hojném počtu dorazili k nám, zdůraznil a ocenil sounáležitost sokolů z blízkých jednot (Benátky, Mladá Boleslav, Lysá nad Labem). Hlavní den oslav proběhl důstojně, podle plánu a přinesl setkání nejen starých známých, ale navázání nových, do budoucna jistě prospěšných osobních kontaktů. V sobotu 21. června 2014 oslavy pokračovaly na Husově náměstí akademií ke 130. výročí založení Sokola v Benátkách. Takováto akce pod širým nebem je závislá na počasí, a to naštěstí vydrželo. Br. Jiří Lhoťan, který připomněl vystoupení benáteckých sokolů na náměstí při otevření sokolovny v roce 1907, přivítal vzácné hosty z vedení odboru všestrannosti ČOS náčelníka br. Petra Svobodu a náčelnici ses. Lenku Kocmichovou.Starosta města ve svém vystoupení krátce připomněl historii: nejprve zrušení Sokola po roce 1948, pak jeho obnovu po roce 1990, ocenil aktivitu „živého“ benáteckého sokola, velký přínos rodiny Buriánových a popřál nám mnoho zdaru do budoucna. Br. Jirounek vyzdvihl podíl představitelů benátecké jednoty na výrazném oživení župy i mladoboleslavské jednoty.Br. Tichý přivítal rovněž starostu Sokola Brandýs nad Labem a místostarostu župy Barákovy br. Bořivoje Sopra, který byl v minulém období dlouholetým starostou sousední župy Barákovy.Mimo vystoupení účastníků místní župy a jednoty, se jako hosté představili také dva páry - členové T. J. Sokol Lysá n.L. oddílu BAILEY, kteří na profesionální úrovni předvedli latinské tance. Závěrečné vystoupení patřilo Věrné gardě Sokola Strašnice, která potěšila diváky skladbou pro XV. Všesokolský slet „Jen pro ten dnešní den“. Celkově jsme rádi, že se akce vydařila, přítomní tleskali a reakce byly kladné a uznalé, např. od náčelnictva ČOS. Jan Tichý, starosta T.J. Sokol Benátky nad Jizerou Poznámka redakce: Přejeme sousednímu Sokolu Benátky n.J. hodně podobně vydařených akcí a těšíme se na pozvání na některou z těch příštích.

Zpráva o činnosti odboru všestrannosti župy Barákovy V první polovině roku 2014 jsme úspěšně uspořádali v dubnu župní kolo ZZZ, župní závody ve všestrannosti v atletice a plavání v Kralupech n.V. a zúčastnili se závodů v gymnastice v Poděbradech, jejichž vítězové se v červnu zúčastnili finále ČOS. O tomto podrobně viz Zpráva o soutěžích v rámci všestrannosti zpracovaná bratrem Mikyskem. Dva měsíce prázdnin, během kterých byly uskutečňovány v některých jednotách tábory, jak příměstské, tak pobytové nebo jiné jednodenní či víkendové turistické a cvičební akce pro děti, mládež ale i seniory, nás naplnily novou energií a chutí do další práce. V září nám všem začal nový cvičební rok a bylo uskutečněno množství akcí, které pořádaly tělocvičné jednoty

a župa. V župě mezi nejdůležitější patřilo víkendové školení cvičitelů základní části v Českém Brodě, na které naváže víkendové školení III. tř. všestrannosti v březnu 2015. Byli zajištěni kvalitní lektoři a frekventanti školení prokázali své vědomosti testy, které měly dobré výsledky. Více viz „Zpráva o uskutečněných vzdělávacích akcích v roce 2014“. Rovněž další dva podzimní semináře - a to v Říčanech (jednodenní seminář) za účasti vynikajících lektorů ČOS a v Českém Brodě (dvoudenní seminář – oba za velkého počtu zájemců, kterého se zúčastnily i samy autorky skladeb na gymnaestrádu v Helsinkách „Společně v pohybu“ sestry Helenka Peerová a Anička Jurčíčková a autorka nové skladby „Koncert“ Jarina Žitná. Všechny zmíněné akce proběhly k naprosté spokojenosti všech zúčastněných. Doplněním českobrodského setkání byla malá akademie za účasti věhlasného folklorního souboru Dykyta z lázní Toušeně a pěveckého sboru seniorek ze Sokola Cítov, své cvičení předvedl také nově vzniklý oddíl mažoretek ze Sokola Český Brod a cvičenci Věrné gardy rovněž z místní jednoty. Odbor všestrannosti župy vyslal v září za odměnu na Sokolskou plavbu po Vltavě do Prahy děti ze Sokola Mšeno, kteří se s velmi dobrým umístěním zúčastnili celorepublikového kola Zálesáckého závodu zdatnosti. Náš odbor všestrannosti župy se mj. akcí také zapojil prostřednictvím svých tělocvičných jednot do celostátní akce ČOS Move-week, kdy se v Sokole Kralupy, Šestajovice a Mochov uskutečnilo několik akcí. Ve všech případech naše jednoty prezentovaly Sokol co nejlépe. Během celého podzimu probíhaly oblastní srazy jednotlivých složek náčelnictva, kterých jsme se zúčastnili v co největší míře, protože přidělení finančních prostředků náčelnictvu je podmíněno i účastí na těchto akcích. Hlavním účelem je však nasbírání nových zkušeností, metod a jejich převedení do praxe jak na akcích župy, tak ve cvičebních hodinách v jednotách. Neopominutelným přínosem jsou i přátelská setkávání cvičitelů a cvičitelek z celé republiky právě na těchto akcích. Rovněž se uskutečnila župní akademie v Říčanech poslední květnovou neděli a byla velmi úspěšná. Zároveň to bylo milé setkání za účasti jak vedoucích činovníků jednoty, tak i župy. Začínáme se připravovat na tři významné akce, které nás v příštím roce čekají a to Sokolské Brno a Sokolské slavnosti v Plzni v červnu 2015 a gymnaestrádu v Helsinkách v červenci 2015. Do těchto nácviků jsou zapojeny jednoty Mochov, Říčany a Radošovice, Český Brod a Lysá nad Labem. Všechny cvičenky i cvičenci ve zmíněných jednotách již pilně nacvičují. V mnoha jednotách pořádají své vlastní soutěže, závody, atletické dny, tábory, ale také např. mikulášské, dětské dny a další akce pro děti - ale i seniory, za což patří všem cvičitelům, cvičencům a organizátorům všech aktivit velký dík. Na jaře v dubnu a nyní v listopadu jsme uskutečnili dvě celožupní setkání náčelnic a náčelníků nebo jejich zástupců z tělocvičných jednot. Na obě schůze se dostavil chvályhodný počet činovníků, kterým děkujeme za jejich účast a věříme, že se na jaře 2015 setkáme ještě v hojnějším počtu. Do nového roku přeje celý odbor všestrannosti župy Barákovy všem mnoho dalších sil do práce v započatém cvičebním roce, hezké prožití svátků vánočních a zdraví jak všem členům tělocvičných jednot naší župy, tak jejich rodinným příslušníkům. Lenka Brandová

17

Školení cvičitelů všestrannosti – základní část (pomahatelé) v Českém Brodě 17.-19.10.2014 Odbor všestrannosti župy Barákovy ve spolupráci s kanceláří župy uspořádal letos již po desáté školení cvičitelů v T. J. Sokol Český Brod. Na toto základní školení pomahatelů byli pozváni jak lektoři z naší župy, tak župy Jana Podlipného a rovněž z České obce sokolské, kteří již po celá tato léta tvoří sehraný lektorský tým, který je jen průběžně doplňován nebo obměňován dle potřeb organizátora. Také tato vzdělávací akce byla jako každoročně zařazena do systému vzdělávání OV ČOS a podpořena grantem. Kurs absolvovalo úspěšně 25 účastníků, z toho 23 ze župy Barákovy ze šesti jednot (10 účastníků bylo ze Sokola Český Brod, další 4 z Říčan a Radošovic, 1 z Vraňan, 1 ze Řepína, 3 ze Šestajovic, 4 z Kralup n.V., 2 účastnice byly ze sousední župy Podřipské-Sokol Mšené lázně). Po celé školení panovala přátelská atmosféra a i přes náročnost programu a malou únavu po nedělním obědě frekventanti navázali novou spolupráci mezi jednotami a kontakty, které zúročí během své další cvičitelské práce. Skupina těchto frekventantů dle hodnocení lektorů byla na vysoké úrovni, pro téměř všechny přítomné to nebylo první seznámení s cvičitelskou činností. K úspěšnému průběhu školení přispělo také velmi dobře připravené zázemí náčelníkem a místonáčelnicí jednoty. Nutno poděkovat také vzorné obsluze sokolského bufetu sestře Lence Farkašové, bez jejíž pomoci nasytit hladové žaludky, by celkový výsledek akce nebyl tak pozitivní :=D Školení bylo zakončeno písemným testem, který obsahoval odborné okruhy, které byly jednotlivými lektory přednášeny nebo prakticky předvedeny. Téměř všichni budou pokračovat na jarním navazujícím školení III.tř. všestrannosti-odborné části, kde prohloubí své znalosti v mezidobí doplněné samostudiem a převezmou průkaz cvičitele III. tř. všestrannosti, který se jim stane startem do cvičitelské činnosti v mateřské jednotě. Lenka Brandová

Zpráva o průběhu přeborů župy Barákovy v soutěžích všestrannosti 2014 Na tradičním a ověřeném místě proběhl letos opět župní závod ZZZ - a to v Hleďsebe u Mělníka dne 5.4.2014 za pomoci již zkušených organizátorů ze Sokola Mšeno. Byli jsme potěšeni, že o tento závod oproti loňským létům projevily zájem i další jednoty naší župy. Zúčastnilo se ho celkem 17 závodníků a to ze Mšena, Milovic, Ovčár-Nedomic a hosté ve dvou kategoriích. Opakovaná propagace této zajímavé soutěže přináší tedy již pomalu své výsledky. V kategorii mladšího žactva se zúčastnila čtyři družstva (11 závodníků), v kategorii staršího žactva dvě družstva (6 závodníků). Na přebor ČOS v Třebíči v květnu letošního roku (23.5. – 25.5.2014) postupuje pouze kategorie staršího žactva. Vítězné postupující družstvo je opět ze Sokola Mšeno - a to ve složení: Marie Machová, Kateřina Podpěrová a Patrik Bloudek. Po loňském úspěchu Sokola Mšeno na finále ČOS doufáme, že tento nejen letošní župní vítěz přinese z letošního finále ČOS také pěkné umístění.

18

Naše župa prozatím nezískala dostatek rozhodčích a organizátorů pro pořádání soutěže v gymnastice a šplhu Proto se opět účastnila závodů v Tyršově župě. Letos se zúčastnilo 18 závodníků v 7 kategoriích z jednot Sokol Kralupy nad Vltavou a Sokol Lysá nad Labem. Obě tyto jednoty jsou župním pilířem gymnastiky a doufáme, že další se k nim zakrátko přidají. Pro příští rok by to měl být také Sokol Český Brod. Závodů v atletice a plavání pořádaných na opraveném hřišti po povodni v Sokole Kralupy nad Vltavou 27.4.2014 a kralupském městském bazénu se zúčastnilo celkem 74 závodníků v 9 kategoriích a to z tělocvičných jednot Sokol Kralupy nad Vltavou, Lysá nad Labem, Mšeno a Cítov. Výkony závodníků byly různé, velké však bylo povzbuzování rodičů, cvičitelů či kamarádů. Dle mnohých cvičitelských očí je vidět pravidelná příprava závodníků, kterým se ve cvičebních hodinách jejich cvičitelé v tomto druhu sportu pravidelně věnují. O závody v atletice a plavání je mezi jednotami naší župy větší zájem než o závody v gymnastice, neboť nevyžadují kvalitní nářadí. Tato situace se, jak doufáme, zlepší díky plánované standardizaci vybavení tělocvičen a mnohé další jednoty se budou moci do soutěže zapojit. Každoročně umožňujeme zájemcům z cvičitelských řad získání jak kvalifikace rozhodčího všech odvětví, tak cvičitele gymnastiky (s finanční podporou župy) nabízeného ÚŠ ČOS nebo OV ČOS. Zatím však tuto možnost využilo bohužel málo zájemců. Závodníků, kteří absolvovali všechna 4 sportovní odvětví (gymnastiku, šplh, atletiku i plavání), a tudíž se kvalifikovali na přebor ČOS, bylo 10. Z nich v každé kategorii postupují 2 závodníci. Mladší žactvo, Brno, 30.5. – 1.6.2014: postupují v kategorie žákyně I (Kateřina Chlapcová a Adéla Solárová z Kralup nad Vltavou), žákyně II (Andrea Čapková z Kralup nad Vltavou) Starší žactvo, Praha, 13.6. – 15.6.2014: postupují v kategorie žáci III (Matěj Tlamicha a František Peichal z Lysé nad Labem), žáci IV (Václav Jisl z Lysé nad Labem), dorostenci (Jakub Tlamicha z Lysé nad Labem). Věříme v pěkné umístění těchto nadějných chlapců ze Sokola Lysá n.L také v letošním roce. Na tuto finálovou reprezentaci jim župa zhotovila jako dárek župní jednotná reprezentační trika. Doufáme, že umístění některého z nominovaných závodníků bude alespoň v první desítce. Všechny župní závody proběhly řádně a v plánovaném časovém rozsahu. Zpracování bylo provedeno povinně na programu schváleném OV ČOS. Poděkování patří všem pořadatelům, rozhodčím a organizátorům za příkladnou obětavost, jejichž zásluhou byly přebory úspěšné, a závodníkům za účast a bojovnost. Přejeme všem závodníkům hodně úspěchů na přeborech ČOS. Petr Mikysek

Župní závody všestrannosti v Kralupech nad Vltavou Dne 27. dubna 2014 se v areálu T.J. Sokol Kralupy uskutečnil 2. ročník závodů všestrannosti župy Barákovy. Do soutěžení se přihlásilo kolem 80 malých i větších závodníků ze Sokola Cítov, Mšeno, Lysá n. L. a Kralupy n. Vlt. Soutěžilo se ve šplhu, plavání a atletickém čtyřboji. Po změření sil v plaveckých disciplínách začaly soutěže

ve čtyřboji. Mladí sokolíci házeli kriketovým míčkem, soutěžili ve skoku do dálky, dále běhali sprint (50m a 60m) a vytrvalostní běh (300, 600, 800 nebo 1500m). S každou disciplinou se závodníci zlepšovali, síly jim neubývaly! O přestávkách bylo pro závodníky i diváky přichystáno zásluhou místních sester bohaté občerstvení. Ale nakonec nastala chvíle pro rozhodčí nejtěžší - sečíst všechny výsledky a vyhlásit vítězné sportovce v jednotlivých kategoriích. Ti nejlepší získali krásné medaile, diplomy, praktické věcné drobné ceny a hlavně postup do celorepublikové soutěže. Poděkování patří župě Barákově i všem rozhodčím, startérům, dvaceti sokolským zapisovatelům i těm, co chystali jednotlivá stanoviště a také občerstvení. Ti všichni se zasloužili o hladký průběh celého úspěšného sportovního dne. Největší poděkování patří sympatické cvičitelce z T.J. Sokol Kralupy sestře Petře Holoubkové, která ač poprvé, tak obratně zvládala roli hlavní rozhodčí. Podrobnější zprávu připravil Petr Mikysek a seznámil s ní přítomné účastníky na celožupním setkání náčelníků a náčelnic v listopadu t.r. a vy, čtenáři, se s ní můžete seznámit v následujícím článku. Iveta Bendíková

Zahájení projektu 100 sokolských „keší“ republice Česká obec sokolská zahájila v pátek 30. května 2014 projekt „100 sokolských keší republice“. K oslavám 100 let založení československého státu přicházejí sokolové s akcí, jejímž prostřednictvím chtějí nejen své členy, ale i nesokolské zájemce seznámit s významnými místy a historickými osobnostmi organizace, která v mnohém formovala historii našeho státu. Chceme představit zajímavá místa konání republikových závodů v zálesáckých znalostech, místa sokolských táborů či místa, na kterých se „psala historie“. V pravidelných intervalech budou zakládány tyto schránky až do června 2018. Projekt vyvrcholí v době konání XVI. všesokolského sletu (červenec 2018) nalezením tzv. multikeše v málo známých a veřejnosti obtížně dostupných prostorách areálu Tyršova domu. K tomuto záměru si zvolila Česká obec sokolská formu celosvětově známé hry zvané geocaching. Tato hra spočívá v hledání schránek s rozličným obsahem. Schránky bývají umístěny na zajímavých místech, které chce zakladatel schránky představit zájemcům. Součástí projektu je sběratelská hra, v níž budou úspěšní nálezci odměněni propagačními předměty dle počtu nalezených schránek. TZ-Zdeněk Kubín

Zpráva odboru sportu župy Barákovy za rok 2014 Předsedou odboru sportu župy Barákovy jsem od roku 2010, kontakt je JUDr. Ladislav Papírník, mobil 731 931 065, mail: [email protected] a nyní tuto funkci zastávám v druhém volebním období. Mým zástupcem je Doc. Emil Vašíček, CSc. ze Sokola Dolní Beřkovice. Odbor sportu se schází v případě potřeby, např. při přípravě grantů OS ČOS a kontrole sportovních registrací oddílů, účast je minimální (schází se cca 4-5 zástupců z jednot). Rovněž bych ocenil lepší komunikaci mezi župou a jednotami, nedostáváme zprávy o akcích ze všech

jednotlivých jednot, kde mají registrované oddíly. Tyto informace jsou také důležité při prezentaci naší župy na odboru sportu ČOS a následně při rozdělování dotací a grantů. Celkem k 31.11.2014 je 48 registrovaných oddílů s 1457 sportovci z 21 jednot co je pokles o cca 1/3 oproti loňskému roku. K tomuto poklesu došlo vystoupení T.J. Sokol na Mělníce, který ze župy vystoupil v roce 2013-měli v loňském roce 9 sportovních oddílů s 380 sportovci. V letošním roce prováděly, uspořádaly nebo se zúčastnily níže uvedené jednoty následující činnosti, akce, soustředění nebo sportovních táborů, z nichž vybíráme: Český Brod – např. šachová soutěž mládeže Memoriál J.Pelikána, účast šachového oddílu na Mistrovství Čech mládeže, turnaje 4 měst. Říčany a Radošovice – např. župní turnaj v tenise, soustředění-atletika. Dolní Beřkovice – např. župní turnaj v nohejbalu, kopaná, turnaj M.Kyzlíka, míčový sedmiboj dvojic, XV. Ročník turnaje v malé kopané u příležitosti 95. výročí založení jednoty. Kostelec nad Labem – např.sportovní tábor karate s účastí více jak 50 dětí Lysá nad Labem – např.nově vzniklý oddíl v loňském roce taneční oddíl s účastí na mistrovských soutěžích v rámci republiky, oddíl stolního tenisu hraje okresní soutěže i v rámci svazu Mšeno - sportovní oddíly provozují úspěšně sportovní aktivity v oddílech volejbalu, tenisu, lezení na horolezecké stěně Nehvizdy – svazové soutěže ve florbalu, aktivní oddíl karate, soustředění tenisu v Nehvizdech, sportovní tábor karate, celostátní turnaje v tenise Brandýs nad Labem - uspořádání soustředění volejbalistů, turnaje, soutěže v kuželkách Veltěž: cyklokros, cyklistika – např. mistrovství Středočeského kraje mládeže, regionální soutěže. Byly rozděleny následující granty a dotace OS ČOS jednotám na základě jejich žádostí v celkové výši 68.250,- Kč a obdržely je následující jednoty (více viz zpráva ekonomická): Brandýs nad Labem (volejbal, kuželky) Dolní Beřkovice (nohejbal, tenis, minikopaná) Kralupy nad Vltavou (orientační běh) Mochov (kopaná, hokej, nohejbal) Stříbrná Skalice (stolní tenis) Veltěž (cyklistika, kopaná) Mezi nejpočetnější sportovní jednoty lze zmínit oddíly v T. J. Sokol Říčany a Radošovice, Dolní Beřkovice a Kralupy n.V.. Závěrem bych chtěl říci, že odbor sportu by svou činností chtěl nadále i přes celkově těžkou finanční situaci v ČOS udržovat a zároveň pomáhat zvyšovat aktivní sportovní život v tělocvičných jednotách, především mládeže a seniorů, a zároveň pokračovat v dobré spolupráci s představiteli jednotlivých odborů v rámci župy a ČOS. Dále bych chtěl uvést, že seznam jednot včetně výčtu jejich sportovní činnosti je náznakový, neboť zprávy o činnosti sportovních oddílů za rok 2014 budou zasílány na župu do poloviny února roku 2015. Župní odbor sportu a předsednictvo župy čerpá z došlých článků o uskutečněných akcích pro časopis nebo z webu jednotlivých jednot. Na závěr bych chtěl poděkovat všem, jak těm jmenovaným, tak i všem dalším oddílům registrovaných v ČOS, kteří se věnují rozvíjení sportovních činností v jednotlivých tělocvičných jednotách. JUDr. Ladislav Papírník, předseda OS Ž. Barákovy

19

Zpráva vzdělavatelského odboru župy Barákovy za období jaro - zima 2014 1) Památný den sokolstva - 8. Říjen – Tuto památku si Česká obec sokolská spolu s veřejností připomíná každoročně 8. října - den byl vyhlášen Památným dnem sokolstva. Obdobně jako v předchozích letech, i letos v tento den pořádala ČOS v Tyršově domě v Praze pietní akt u pamětní desky obětí z řad členů Ústředí ČOS z let 1939–1945. Vzpomínkové akce, na niž navázal kulturní a společenský program, se zúčastnili mimo zástupců ústředí a sokolských žup také představitelé státu. a/ slavnostní akce v mnoha jednotách župy při příležitosti dne 8. Října – např. Sokol Pyšely, Sokol Říčany a Radošovice, Sokol Kralupy n.Vlt., Sokol Brandýs n.L. b/ podnět Jariny Žitné - uctění památky sokolských obětí = světýlka - lodičky v jednotách se světýlky pro zesnulé nebo jen hromadné zapálení svíček na pietních místech – např. Sokol Říčany a Radošovice - motivace hlavně pro malé a mladé sokolíky v širším měřítku bude využito v příštích letech c/ informace o této akci v jiných župách vyšly v časopise Sokol, ze kterých je možné čerpat náměty pro příští rok. 2/ Zapojení župy do příprav 96. výročí založení Hradní stráže (Dekorace historického sokolského praporu čestnou stuhou Hradní stráže – se uskuteční v pátek dne 5. 12. 2014 na nádvoří Pražského hradu za účasti čestných hostů, slavnostní akt se uskuteční v 15.00 hod., kdy slavnostně nastoupí jednotky na I. nádvoří Pražského hradu. Pro zájemce - vchod pouze z Hradčanského náměstí - pravý boční vchod vedle Brány Gigantů, která bude uzavřena, příchod do 14.30 hodin.) Prapor, darovaný prezidentem dr. Edvardem Benešem Československé obci sokolské u příležitosti konání X. všesokolského sletu v roce 1938, bude přinesen sokolskou jednotkou v historických krojích. Velitel Hradní stráže se rozhodl udělit našemu praporu stuhu, aby tak ocenil velmi dobrou spolupráci mezi oběma organizacemi – Hradní stráží a Českou obcí sokolskou, která je postavena na historickém základě, kdy v prvních dnech a týdnech po vzniku samostatné republiky v roce 1918 sokolové zabezpečovali ostrahu a ochranu Pražského hradu. 3) 10.–12.10. 2014 se konala v Bzenci V. Národní přehlídka folklorních sokolských souborů - účast 10 souborů (více jak 150 vystupujících) - hodnotící komise konstatovala vzestupnou tendenci v umělecké úrovni zúčastněných souborů Za župu Barákovu se zúčastnil folklorní soubor Dykyta Sokola Lázně Toušeň a zástupci župy. (bližší informace - v říjnovém vydání časopisu Sokol) 4/ pro účastníky soutěže pro mládež „Po stopách významných osobností Sokola a ČR“ Pod hlavičkou ČOS za odměnu uspořádán poznávací zájezd do Děčína se sportovním a poznávacím programem (více jak 100 účastníků) 20. -21. září, za župu nás výborně reprezentoval Sokol Šestajovice pod vedením sestry H. Otáhalové.

20

5) Podzimní zasedání vzdělavatelů žup ČOS se uskutečnilo 22.11. 2014 s programem: - poděkování a knižní odměna pro aktivní vzdělavatele žup - hodnocení letošních akcí u příležitosti Památného dne sokolstva - vyhlášení Roku sokolské architektury 2015 - informace o nové soutěži pro sokolskou mládež: „naše sokolovna a její příběh“ - snížení rozpočtu pro vzdělavatelský odbor o 200 000,-Kč - diskuse o novém logotypu - Sokolská cena fair play A. Hudce (ČOS schválila doporučení Komise pro udělování ceny A. Hudce, aby letošní návrhy (br. K. Januš, ses. J. Nečesaná) byly doplněny o další zdůvodnění a případně přesunuty na rok 2015 nebo řešeny jiným způsobem ocenění). Župy byly vyzvány k dalším návrhům na tuto cenu. - přednáška Jariny Žitné - „Antická kultura a Sokol - odkaz starověkého Řecka v díle dr. M. Tyrše“ 6/ výročí jednot župy Barákovy: - březen 2014: T.J. Sokol Kralupy 130 let – vernisáž výstavy v Městském muzeu: „CO JE ČESKÉ, TO JE HEZKÉ“ s vydáním publikace k výročí, účast zástupců župy a ČOS, předání pamětní stuhy ke 130 letům. Dvouměsíční výstava byla připravena ve spolupráci s T.J. Sokol Libeň, T.J. Sokol Kralupy, muzeem a pamětníky – sokoly. Zahrnovala historické období od vzniku jednoty až po r. 1948 a druhá část se věnovala novodobému zrodu Sokola od r. 1989 až do současnosti. Program výstavy byl připraven i pro školní skupiny žáků a sokolíky – kteří mohli porovnat např. historické náčiní a náčiní moderní… - T. J. Sokol Přistoupim 90 let 4.10. s vystoupením dětí, prohlídkou školy s výstavou fotografií a nohejbalovým turnajem, účast zástupců župy a ČOS - T.J. Sokol Český Brod - 130 let od položení základního kamene 29.11. – malá akademie s vystoupením folklorního souboru Dykyta, pěveckého sboru z Cítova a ukázkami z činnosti oddílů jednoty (Věrná garda a mažoretky) za účasti zástupců župy a ČOS 7/ Na mnoha akcích vzorně reprezentoval v kroji s župním praporem župu Barákovu jednatel župy a zástupce vzdělavatele, člen VO ČOS, bratr Jan Firbas – děkujeme. 8/ časopis Nazdar – vydávání 2x ročně, jarní vydání splněno, bylo požádáno na další vydání před vánoci, župa obdržela 4 tis.Kč, vydání bude realizováno nyní v prosinci jako vánoční. Za redakční radu je nutno pochválit sestru Tůmovou, která v ní aktivně pracuje. Doporučujeme jednotám župy svoji činnost prezentovat v regionálním tisku, v časopise Sokol. Děkujeme za všechny zaslané příspěvky, které slouží k vydávání našeho občasníku. 9/ spolupráce s pražskými župami při činnosti „Klubu sokolských seniorů“ – od dubna zde bylo realizováno společně 6 přednášek, 4 v 1. pololetí, ve 2. pololetí dvě - a to přednáška ses. Jariny Žitné „Antická kultura a Sokol odkaz starověkého Řecka v díle dr. M. Tyrše“ a naposledy v listopadu přednáška br. Dr. Macha na téma „Sokol, legie a Československo“, vždy s následnou besedou. Besedy mají úspěch, účast je většinou kolem 30 lidí, kulturně je

obohacuje sestra Otáhalová po pěvecké a kulturní stránce. Sestře Brandové paří poděkování za organizační pomoc. Také v některých jednotách se aktivizují oddíly věrných gard k této činnosti, např. Sokol Brandýs pořádá zájezdy po pamětihodnostech (severočeský kraj)nebo návštěvy divadel a přednášky na zámku pro veřejnost o Sokole, Sokol Pyšely také uspořádal dva poznávací zájezdy (Tyršův dům Praha, Říp) Sokol Říčany a Radošovice má pravidelné aktivity v této oblasti a další. Výčet všech činností by byl velmi dlouhý, vaše uskutečňované akce známe ze zpráv, které nám zasíláte a z webových stránek. Chválíme proto nejen tyto zmíněné, ale všechny aktivní jednoty, které celoročně provozují vzdělavatelskou, kulturní a vzdělávací činnost. Iveta Bendíková, vzdělavatelka župy

15. ročník TSUNAMI CUP v Dolních Beřkovicích Dne 12. a 13.7. 2014 se uskutečnil již 15. ročník TSUNAMI CUP v malé kopané, pořádaný T. J. Sokol Dolní Beřkovice pod záštitou náměstka hejtmana Středočeského kraje PhDr. Milana Němce a pod záštitou Sokolské župy Barákovy, kde je zdůrazněn význam 95. výročí založení T.J. Sokol Dolní Beřkovice. Turnaje se zúčastnilo 17 mužstev, které významnou měrou přispěly k velmi úspěšnému průběhu turnaje. Někteří jednotlivci a mužstva na turnaj dorazili již v pátek večer a ubytovali se ve stanech ve sportovním areálu T. J. Sokol Dolní Beřkovice, kde jsou pro stanování a parkování vytvořeny velmi příznivé podmínky jak pro účastníky, tak pro rodinné příslušníky a známé. Turnaj zahájil za účasti všech mužstev a hostů starosta T.J. Sokol Dolní Beřkovice bratr Emil Vašíček, který přivítal hráče a ostatní účastníky této velmi významné sportovní události. Ředitel turnaje bratr Miroslav Hrdý vysvětlil a zdůraznil základní pravidla průběhu jednotlivých zápasů a celý systém řízení turnaje organizátory, rozhodčími a pořadateli. Utkání probíhala na 3 hřištích za řízení rozhodčích, kteří byli vybrání z okresního přeboru okresního fotbalového svazu Mělník ( p. Princ, p. Hamžík a p. Pixa). Turnaj započal v sobotu 12.7. 2014 v 9:00 hod za účasti podporujících diváků a místních občanů z Dolních Beřkovic, Horních Počapel a Cítova. První den turnaje se hrál ve třech skupinách, každý s každým, a byl ukončen v 19:00 hod. Z každé skupiny postupovala 4 mužstva. Celkový průběh naznačoval velmi dobrou úroveň minikopané, kde především výrazně kombinačně převyšovala některá mužstva složená z hráčů z divizí, krajských přeborů, I. A třídy a I. B třídy. Toto bylo vidět především v úrovni technické připravenosti, rychlosti a přesnosti přihrávek. Diváci měli dobré zážitky ze sportovních výkonů, což se projevilo i v dobré úrovni povzbuzování jednotlivců a celých mužstev. Od 20:00 do 02:00 proběhla společenská zábava, k jejíž dobré úrovni přispěla hudební skupina pana Křiváčka. Toto hodnotili účastníci turnaje i jednotliví vedoucí. Zvlášť dobře byla hodnocena mužstvem Šampióni, kteří ve svém středu měli kolem 20 příznivců, kteří přijeli povzbudit mužstvo samotné. Druhý den turnaje probíhal systém vyřazování a postupu jednotlivých mužstev. Zajímavé bylo, že téměř 40% postupujících si postup zajistilo trestnými kopy, což ukázalo na značnou vyrovnanost mužstev v herním systému, schopnostech střílet branky a zároveň precizně bránit svoji svatyni.

Mužstva, která byla vyřazena z dalšího postupu v turnaji, hrála o pohár útěchy, aby si všichni zahráli co nejvíce zápasů. Turnaj byl ukončen v neděli 13.7.2014 v 15:00. Výsledky těch nejlepších byly oceněny diplomy, poháry a věcnými cenami. Pohár útěchy získalo mužstvo složené z hráčů Mělníka a okolí.Nejlepším střelcem se stal Pavel Prachař z týmu Rangers – Čísovice. Nejlepším brankařem byl vyhodnocen Ondřej Větvička z mužstva Božkov Team. Všem těmto oceněným blahopřejeme a děkujeme za vynikající sportovní výkony, kterých dosáhla i celá řada dalších, neboť většina umístěných získala postup z trestných kopů, čímž se prokázala vyrovnanost ve sportovních výkonech. Závěr turnaje zhodnotil ředitel turnaje bratr Miroslav Hrdý a starosta T.J. Sokol Dolní Beřkovice bratr Emil Vašíček, kteří vysoce ocenili sportovní výkony, kázeň a celkový průběh turnaje a samotné zábavy. Toto vycházelo i z hodnocení vedoucích a celé řady hráčů. Všem účastníkům poděkováno za jejich účast a byli pozváni na 16. ročník TSUNAMI CUPu v Dolních Beřkovicích, který se bude konat v prvních 14 dnech v červenci 2015. Emil Vašíček, starosta T.J. Sokol Dolní Beřkovice

Dětský den v Dolních Beřkovicích V květnu zorganizovala základní škola a obecní úřad za součinnosti T. J. Sokol Dolní Beřkovice již osmý Dětský den. Příprava na akci byla intenzivní a i přes nepřízeň počasí se zúčastnilo velké množství dětí a rodičů. Dětský den velmi dobře připravili pedagogové základní školy a toto bylo vidět na každém kroku u jednotlivých soutěžních stanovišť. V rámci soutěživosti bylo na každém dítěti vidět snahu dosáhnout co nejlepšího výkonu za vydatné podpory rodičů, babiček a dědečků a jejich dalších rodinných příslušníků. Výmluvné pohledy a úsměvy malých capartů i školáků napověděly, jak moc se jim v areálu Sokola líbilo. A protože počasí nám nepřálo, soutěžilo se v disciplínách v tělocvičně a tato soutěž měla velmi dobrou úroveň, obzvláště na běhání v pytlích byla dobrá podívaná. Kuželky? Padaly jak zralé hrušky! Kolem maskérky bylo neustále živo a stejně tak na skákacím hradu. I dospělý divák musel smeknout před malými kumštýři, kteří vytvářeli z balonků nejroztodivnější zvířátka. Odměnou nám všem, kteří jsme akci připravili, byly šťastné oči dětí a poděkování rodičů. Poděkování patří především sponzorům celé akce: OÚ Dolní Beřkovice, sestře Jiřině Vašíčkové, Restauraci na Knížecí a rodině Ramešových z Cítova. Velký dík patří všem, kteří zajišťovali stanoviště, tj. převážně učitelům ZŠ, ale také správci sportovního areálu bratru Günzelovi. Úspěch Dětského dne dovršilo výborné občerstvení pana Hrstky. Už dnes se těšíme na Dětský den 2015! Jana Basařová a Emil Vašíček – starosta Sokola

Míčový sedmiboj dvojic 2014 v Dolních Beřkovicích V sobotu 14. června 2014 se uskutečnil ve sportovním areálu Sokola Dolní Beřkovice již VII. ročník turnaje v Míčovém sedmiboji dvojic. Tentokrát byla účast nejnižší ze všech dosavadních ročníků a to pouze 5 soutěžních dvojic. Počasí bylo velice příjemné a neúčast hlavně sportovců z blízkého okolí je dost proto zarážející. Systém turnaje byl

21

proto uzpůsoben soutěžícím dvojicím a hrálo se v každé ze sedmi disciplín ve skupině každý s každým. Všichni si perfektně zahráli ve všech sportech: nohejbalu, volejbalu, kopané, stolním tenisu, basketbalu, házené a tenisu. Snahu si dobře zahrát a hlavně touha po vítězství došla až tak daleko, že jeden hráč a zároveň pořadatel bojoval cca. od poloviny turnaje nejen se svými soupeři ve zbytku disciplín, ale jak se den po turnaji zjistilo i se zlomeninou vřetenní kosti na levé ruce! Po deseti hodinách bojů zvítězila poprvé domácí dvojice Hrdý Miroslav/Danaj Tomáš s 29 body. Pořadatelé děkují zúčastněným hráčům za absolvování turnaje v Míčovém sedmiboji dvojic. 1. místo – Hrdý Miroslav/Danaj Tomáš 2. místo – Marianovský Jakub/Markvart Luděk 3.místo – Michl Jan/Havránek Štěpán Emil Vašíček

regionu Říčansko-Pošembeří, napojujícími se na turistické značky. Každou z cest provází jiná postavička vtipného průvodce, který klade otázky a nabízí méně známé informace z historie či upozorní na přírodní zajímavosti. Nás provázel „pan učitel“. Když jsme vyšly z lesa, zamířily jsme k přírodní památce, bývalému lomu Na Plachtě s dešťovými jezírky a kameny, které nás vyzvaly ke krátkému odpočinku, jak prý kdysi i Krista s apoštoly…Přes Třebohostice, kde nás překvapil v listopadu kvetoucí strom (zahrádek si vždy všímáme) jsme došly do Škvorce. Poněvadž jsme zajímavosti tohoto městyse prozkoumaly již při jiném výletu, zaměřily jsme se na vyhledání lehkého oběda, což jsme kupodivu objevily v místním řeznictví s nabídkou levných jídel u stolečku. A pak jsme již spěchaly na autobus, který nás s přestupem zavezl do Říčan. Konstatovaly jsme, že těch 12km nás nezdolalo, a že to - jako obvykle - byl zase „nejkrásnější výlet“! Vendula Malíková

Sokol Přívory – „Běh naděje“

O sokolském putování… Pravidelné cvičení v radošovické sokolovně nám nejen zvýšilo kondici, ale sblížilo nás natolik, že jsme zatoužily po společných zážitcích na výletech-a tak už 3 rok vyrážíme každý týden my zejména ženy nejen po Říčansku, ale i po širším okolí Prahy.Velmi rády vzpomínáme na nedávný listopadový výlet Říčany-Strašín-Škvorec: sešly jsme se u sokolovny a vydaly se známou cestou kolem Rokytky po zelené značce směr Strašín. Na jeho okraj umisťuje neznámý řezbář různé figury. Je tu hastrman, strašidýlko, fousatý pán s košíkem (vždy koukáme, jestli přece jen nějakou houbu nenašel)-a vida! Přibyl docela veliký had! Pokračovaly jsme lesem do Babic, kde nás k občerstvení z vlastních zásob zlákal stoleček a lavička na návsi u zvoničky. Zvoničky si vždy prohlížíme - v každé vsi je totiž jiná, ale být musí! Moudrá majitelka panství Marie Terezie Savojská z Lichenstejnu tak přikázalakvůli rychlé pomoci při tehdy častých požárech. Babická náves má i malý rybníček s kačenkami. K našemu překvapení tam postávali i čápi…Chvilku nám trvalo, než jsme pochopily, že jsou dřevění! Vyšly jsme za obec a zamířily k lesu. Jenže ouha -v cestě nám stojí velký bernardýn. Naštěstí i s páníčkem. Pejsky máme rády, tak jsme rychle zjistily, že to je vlastně ještě štěně, jmenuje se Jamie a podrbání od nás přivítal.. V lese nás čekalo malé překvapení: lesní hřišťátko pro děti s hracími prvky. Nikdo tu nebyl - tak proč se nevrátit o pár roků zpět a nevyzkoušet si, jak se sedí v dřevěné závodničce, jaké jsou pocity na stupních vítězů ?! Brzy jsme narazily na cedule nového projektu „Cesty, které nás spojují“. Jde o obnovení původních polních cest

22

Běh naděje -pokračování Běhů Terryho Foxe - probíhal 14. září v přívorské sokolovně. Když se věšel Start a Cíl, poprchávalo, a předpověď počasí nebyla vůbec milá. Běhejte v dešti! To se nikomu nechce! Na hřišti byly místo překážek kaluže! Přesto se pořadatelé - přívorské ženy postavily s pokladničkami u Rodinného centra a vítaly první účastníky, které počasí neodradilo. Zapsaní a přispívající dostali dárky od místních sponzorů i od VZP. Připravili jsme a označili trasu kolem obce, ale vzhledem k počasí se každý rád rozhýbal jen kolem hřiště. Lidé běhali a skvěle se bavili, také díky příjemné atmosféře vytvořené našimi členy a zejména za přispění zábavného zvukaře pana Kocourka. I sluníčko se začalo víc usmívat, plnily se i pokladničky a od 62 přispěvatelů jsme po akci odeslali na výzkum a léčbu pro oddělení dětské onkologie Motol 4 246,-KČ. Než jsme však tuto částku spočítali, ještě jsme se příjemně pobavili při doprovodném programu, který připravily spolu s Rodinným centrem Všetaty sokolky z Přívor. Všem jsem jako hlavní iniciátorka akce pěkně poděkovala. Potom program plynul pod režií Fandy Nohejla, starosty TJ Sokol Přívory a Honzy Budaje, známého místního moderátora a baviče. Divákům se předvedl oddíl gymnastiky, který vychoval již mnoho generací. Malé i větší gymnastky, které si připravily dokonalé sestavy pod vedením Aleny Semelkové a Jany Zoulové, sklidily velký potlesk. Se stejným zápalem předvedli své výkony i mladí tenisté, kteří ochotně vysvětlili těm, kteří si chtěli hru vyzkoušet, jak držet pálku. Postavila se také badmintonová síť a hráči, kteří zde pravidelně trénují, předvedli kus hry. Ano, je možné, že když je sál v přívorské sokolovně volný, stačí být členem Sokola, domluvit se se starostou bratrem Nohejlem, vybrat volný čas, mít svou raketu a protihráče – a už se hraje! Přívorské ženy této možnosti určitě využijí. I stolní tenis je možné si za stejných podmínek přijít zahrát. V Přívorech rekreačně, ve Všetatech ve sportovním oddíle. Za RC vystoupila předsedkyně paní Iveta Vorasická, která nás seznámila s pohybovými aktivitami, které organizují v prostorách RC, v tělocvičně ZŠ a také v místní sokolovně. Iveta také uvedla košíkovou, která byla ve Všetatech dlouhá léta velmi oblíbená, hlavně pod vedením pana Václava Pokorného. Sama na tuto dobu ráda vzpomínám, kdy jsme

později i pod vedením Jarky Bryndové, pravidelně trénovaly tak, abychom mohly reprezentovat Všetaty i při zápasech například se Spartou Praha. Nejsem jistě sama, kdo si rád zavzpomínal, a tak Iveta připravila zápas pro všechny věkové kategorie, který bude ve všetatské sokolovně 25. 10. od 14.00 hod. Všichni jste zváni, přijďte, bude legrace. Opravdu nevím, jestli ještě přeběhnu hřiště, ale těším se! V průběhu odpoledne se tedy hrála košíková i tenis. Děti se vystřídaly pod dohledem Klárky Simonové, která povede pod RC kroužek tenisu. Nakonec proběhlo to v Sokole Přívory nejoblíbenější, totiž florbal a bendy hokej. Sál se naplnil hráči a už to jelo…Bylo vidět, jak hra všechny baví. Bohužel nedošlo na plážový fotbal, který se v mokrém písku nedal hrát. Účastníci si mohli alespoň prohlédnout vystavené fotografie a velký krásný pohár z turnaje, který nedávno v Přívorech proběhl, a také shlédnout sokolskou kroniku a fotografie a všechny informace na nástěnce v sokolovně. Odpoledne uteklo, spokojené děti odcházely s balonky a dalšími odměnami, všichni s novými zážitky. Já jsem si šla se svou dcerou Katkou, která vše dokumentovala, projít značenou trasu kolem Přívor. Předpověď počasí úplně nevyšla, v Přívorech nakonec nepršelo a byl krásný podvečer. Akce se všem líbila a i já jsem měla pěkný pocit. Věřím, že se sejdeme zase za rok. Chvátalová Marie (redakčně upraveno)

V Sokole Český Brod máme nový dvůr Na konci září byla úspěšně završena jedna z největších sokolských stavebních akcí v Sokole Český Brod poslední doby. Pokud by někdo zatím netušil o čem je řeč, tak o celkové rekonstrukci dvora za sokolovnou. Jeho léta neutěšený stav nám přidělával spoustu problémů počínaje nerovným terénem, kdy se část dvora nedala na nic využít přes špatné spádování povrchu, díky kterému nám zatékalo do suterénu budovy až po havarijní stav kanalizace a dešťových svodů. Až do nedávna to zde nevypadalo dobře. …před a po…

Původním záměrem byla pouze zadní polovina dvora, ale nakonec jsme se rozhodli zrekonstruovat dvůr celý, a to ze zcela pragmatického důvodu: vyjde to levněji najednou než po částech, kdy by zbytečně nabíhaly další náklady na opakované zařizování staveniště, dopravu techniky atd. Navíc došlo k dohodě s hotelem Apeyron, který se k nám přidal a celý dvůr se tak udělal v kompletu. V rámci této akce se provedla i izolace a sokolovně se tak velmi uleví. A nakonec došlo na zámkovou dlažbu. Máme tedy za sebou poměrně rozsáhlou stavební úpravu, která by zde měla vydržet dlouhé roky. Jsme rádi, že před významným výročím, které nás čeká (145 let založení T. J. Sokol Český Brod), je sokolovna zase o něco hezčí. Jaroslav Petrásek

MOVE WEEK v Kralupech n.V. V rámci akce MOVE WEEK proběhly v říjnu 2014 závody v atletickém čtyřboji na našem stadionku pro děti od 4 do 14. let. Počasí bylo příznivé, i když sluníčko se neukázalo. Závodů se zúčastnilo 67 dětí, které si vyzkoušely běh na 50 m, skok daleký, hod kriketovým míčkem a podle věku běh na 400 až 800 m. Celkem bylo 5 kategorií pro chlapce i dívky. Během soutěžení jsme mohli vidět slzy štěstí i zklamání, ale nakonec všichni závodníci dokončili závody a těšili se na vyhlášení vítězů. Nejlepší tři závodníci v jednotlivých kategoriích byli oceněni medailí a diplomem. Dokonce jsme museli ve dvou kategoriích vyhlásit 2 první místa a 2 třetí místa, díky shodným bodům za umístnění v jednotlivých disciplínách. Všechny děti potom byly odměněny reflexním náramkem a účastnickým listem Move Week Velké poděkování patří za organizaci všem organizátorům, dobrovolným pořadatelům a také ČOS za věcné příspěvky dětem. Jana Nová, náčelnice T. J. Sokol Kralupy n.V.

Sokolský tábor 2014 v Kralupech n.V. pod názvem „ Z pohádky do pohádky“ Letošní sokolský tábor proběhl ve dvou týdenních turnusech od 14. 7. do 18. 7. a od 11. 8. do 15. 8. 2014. Celkem se na táboře vystřídalo 60 dětí /ve věku 6 – 10 let/ a 10 vedoucích. Téma bylo opravdu pohádkové. V pondělí děti pluly po řece jako Plaváček, stavěly hrad z kostek. V muzeu děti poznaly tajemný život princů a princezen, splnily tři úkoly a při rytířských soubojích bojovaly o princeznu. Úterý patřilo Sněhurce a sedmi trpaslíkům. Dětští táborníci „bloudili“ i lesem na „Hostibejku“, až našli chaloupku, ujídali trpaslíkům z maličkých talířků a nechyběla ani trpasličí olympiáda. Ve středu Jiřík hledal Zlatovlásku, pro kterou musel vylovit prsten z moře…Ve čtvrtek jsme navštívili dětský zábavný park v Milovicích – Mirakulum, jehož celodenní návštěvu nám umožnil finanční příspěvek města Kralupy n.Vlt. V programu nechybělo ani opékání špekáčků, noční hra – cesta za Devítihlavým drakem pro dračí jazyk a očekávané nocování v tělocvičně. V pátek Jeníčci loupali perníček a Mařenky pomáhaly Ježibabě uklízet v chaloupce. S táborem jsme se rozloučili pohádkovým karnevalem. Podle ohlasů dětí i rodičů se tábor líbil a už se těší na další. Alice Hakenová, vedoucí tábora

Novinka v kralupském sokole Od září 2014 začalo v T. J. Sokol Kralupy n. Vlt. nové cvičení a to: SPIRÁLNÍ STABILIZAČNÍ SYSTÉM dr. Smíška. Je to cvičení pro zdravá záda, kdy s pomocí elastického lana je možno vrátit polohu těla do správné vzpřímené pozice. Toto cvičení mohou provozovat děti od 9 let až po seniory. Cvičení s elastickým lanem umožňuje svaly posilovat a zároveň protahovat. Jeho efekt umožňuje posílit i protáhnout všechny důležité svaly během 10 minut. Tato aktivita opravuje vadné držení těla, odstraňuje bolesti zad, zlepšuje rovnováhu, odstraňuje poruchy svalové

23

balance a chybnou koordinaci chůze a běhu. Dále umožňuje regeneraci páteře a velkých kloubů (doporučuje se cvičit před i po operaci kyčlí, kolen i hlezenního kloubu) a zároveň posiluje břišní svaly intenzivněji, než ostatní cvičení vleže. Kralupský Sokol zařadil spirální stabilizační systém od září 2014 jako součást jednotlivých cvičení, uspořádal župní cvičitelské hodiny a zároveň je také pro členy jednoty nově otevřena samostatná hodina spirálně mobilního systému (SMS). Závěrem lze konstatovat, že předvedená metoda již na několika seminářích vyškolenými cvičitelkami sestrami Procházkovou, Bendíkovou a Šarochovou, kde předvedly tuto metodu cvičení, zaujala vždy přítomné frekventanty. Naposledy byla předvedena na semináři v Českém Brodě na konci listopadu t.r. Další potřebné informace se dozvíte na webových stránkách jednoty www.sokol.kralupy.cz Kateřina Procházková

Závody všestrannosti pro předškolní děti pětiboj předškoláků

Oddíl aerobiku vystupoval v Kutné Hoře a Přistoupimi V sobotu 4.10. 2014 jsme se zúčastnili hned dvou akcí. Dopoledne jsme závodili v Kutné Hoře v Hvězdičkovém aerobiku- soutěž v aerobiku v cvičení podle lektora. Mezi největší úspěchy bych zařadila výkon Lucinky B., která se dostala mezi patnáct nejlepších (A), Kristýnky Š. která získala medaili mezi v úrovni (B). A v kategorii starších bych ráda pochválila Terku S., která získala bronz. Odpoledne jsme se zúčastnili akce Oslavy založení sokolovny (90 let) a založení školy (280let) v Přistoupimi. Celkem jsme se prezentovali se třemi sestavami aerobiku našich nejmladších závodnic. Pro malé závodnice je každé vystoupení před diváky dobrá zkušenost. Oslavy v Přistoupimi se navíc konaly venku a tak se dívky musely „poprat“ s nestandartním povrchem, akustikou i trémou. Holky vše zvládly na jedničku a odpoledne si užily. Eliška Strakošová

13. května 2014 se na sokolišti sešlo 64 malých závodníků, aby poměřily svoje síly v dětském pětiboji. Děti byly rozděleny do 4 věkových skupin /ročník 2007, 2008. 2009 a 2010/. O každou skupinku se starala „barevná teta“ cvičitelka, která s nimi obešla všechna stanoviště s jednotlivými disciplínami.

Prázdninový příměstský tábor v českobrodském Sokole Naměřené výkony se zapisovaly do startovních listin. Po absolvování všech soutěží jsme vyhodnotili výsledky, vyhlásili pořadí závodníků. Protože nám počasí opět nepřálo, chvílemi pršelo, všechny disciplíny pětiboje byly připraveny na suchou i mokrou variantu. Závody se tedy podařilo uskutečnit jak na hřišti, tak v obou tělocvičnách. Disciplíny na hřišti - jízda –slalom na kole, člunkový běh /v tělocvičnách /, běh přes překážkovou dráhu, skok z místa, hod na cíl. Malí závodníci byli prověřováni v obratnosti, vytrvalosti, zručnosti, ale také čestnosti a správném závodivém duchu. Děti, které splnily všechny disciplíny, si odnesly diplomy a pěkné ceny, na které nám přispělo naše město. Akce se podle ohlasu malých i velkých líbila, ani počasí nikoho ze závodníků neodradilo. Za T. J. Sokol Kralupy n. V. Alice Hakenová cvičitelka předškolních dětí

24

V termínu od 21. do 25. července proběhl v sokolovně v Českém Brodě příměstský tábor. Táboru se zúčastnily děti ve věku 4-12 let. Děti se během týdne stráveného na táboře skamarádily a společně pátraly po ztracených zvířatech. Ta utekla v okolí Českého Brodu, když došlo k nehodě při jejich převozu do pražské ZOO. Účastníci tábora založili ,,Pátrací skupinu Krále Jelimána´´ a pustili se do akce. První den si děti vytvořily průkaz, do kterého pak celý týden dostávaly odznaky za zachráněná zvířata. V pondělí našly děti zprávu s informacemi, které napověděli, že dnes je čeká pátrání po lvovi. Děti si tak odpoledne zahrály hru Lov zvířat, při které měly za úkol ulovit potravu pro lva a získaly tak jeho odznak. Druhý den jsme se vydali po stopách zebry. Trasa vyznačená na mapě nás zavedla autobusem do Mrzek, odkud jsme se pak vydali pěšky do Limuz. Cestou děti plnily různé úkoly, aby získaly šifru a dozvěděly se tak, jak získat odznak zebry. Po rozluštění šifry už bylo vše jasné, najít koňskou farmu v Limuzích a svézt se na koni. Děti se navíc dozvěděly, jak se starat o takového koně, vyzkoušely si hřebelcování a nakonec odměnily koně pamlskem. Odpoledne nás pak čekaly míčové hry. Ve středu jsme se vyřádili na velké trampolíně, malovali jsme trička a odpoledne nás pak čekali lanové aktivity.

Každý měl za úkol překonat dvě lanové aktivity a tak mohl získat část obrázku. Všichni tyto aktivity zvládli a na konci dne tak sestavili obrázek žirafy a získali její odznak. Ve čtvrtek děti našly informace, které prozrazovali, že dnes budeme pátrat po hrošici. Vydali jsme se na pěší túru do Tismic a dorazili až k místnímu rybníku, kde jsme spatřili hrošici na ostrůvku. Nezbývalo nic jiného než nafouknout člun a zachránit ji. A tak děti získaly poslední odznak do svého průkazu. V pátek jsme vyrazili na celodenní výlet do pražské ZOO, kde jsme zkontrolovali, jestli jsou všechna zvířata na svých místech, tedy hlavně ta, po kterých jsme celý týden pátrali. V závěru celého týdne děti získaly diplom úspěšných ošetřovatelů a nějaké ty odměny. Tábor proběhl za krásného letního počasí se skvělou partou dětí. Jaroslav Petrásek, náčelník

1. sokolský pětiboj v sokolovně v Českém Brodě V pondělí 2. června 2014 jsme ke dni dětí zorganizovali první závod všestrannosti s názvem “Sokolský pětiboj“. Kromě brodských sokolíčků dorazili i hosté z Říčan a přesto, že se jednalo se o zkušební akci, zúčastnilo se jí přes 50 závodníků. Soutěžili jsme v pěti věkových kategoriích, z nichž ty starší byly rozděleny i podle typu zaměření. Soutěžními disciplínami byl skok do dálky z místa, gymnastická sestava, šplh, kliky a švihadlo. Pro nejmladší závodníky byly některé disciplíny nahrazeny jinými, méně náročnými, jako například přitahování na lavičce nebo házení na cíl. Hodnotili jsme zvlášť zkušené závodníky a zvlášť děti, kteří trénují jen jednou týdně. Soutěž se tak stala motivací i pro dívky ze skupiny REKRE AEROBIK, která se nám letos rozrostla o několik dalších holčin. Ráda bych poděkovala za pomoc s organizací cvičitelkám oddílu aerobiku, gymnastické přípravky a nejstarším závodnicím, které si vyzkoušely nelehkou roli rozhodčích. V neposlední řadě i starostovi naší jednoty, bratru Honzovi Firbasovi, za předání medailí vítězům. Eliška Strakošová, oddíl aerobiku

běh do schodů také není jednoduchá disciplína Děcka si navzájem pomáhala při úklidu, při noční bojovce a orientačním běhu Kolínem. Za trenéry mohu říci, že letošní soustředění bylo ještě lepší než to loňské, děti byly skvělé a některé si ujasnily, že opravdu chtějí v atletice pokračovat. Upevnily se i kamarádské vztahy, což kolektivu vždy prospěje A Kolín už pro nás není cizí město, takže již teď se těšíme na soustředění v příštím roce. Za trenéry atletické přípravky Eržika Gärtnerová

Malé ohlédnutí říčanských sokolíků za letošním létem Přestože nám pomalu začíná podzim, ráda bych se ještě vrátila k letním prázdninám, během nichž jsme jeden týden prožili s našimi malými sokolíky na letním táboře u rybníka Osika v jižních Čechách. Nádherná příroda, stany s podsadou a fajn parta dětí i dospělých – to bylo to, co se povedlo! Hlavní náplní celého týdne byla jako každým rokem celotáborová hra, během níž si letos děti zahrály na detektivy. Táborníky jsme rozdělili do čtyř „detektivních týmů“ a každý z účastníků musel do svého pátrání po zlotřilém lupiči obrazů zapojit nejen své hbité tělo, ale také důvtip. Týmová práce byla samozřejmou nutností. Kromě plnění detektivních úkolů se děti měly možnost svézt na koních, koupat v rybníku, navštívit zámek v Jindřichově Hradci. Malí stavitelé budovali domečky pro lesní skřítky, což je moc bavilo, hráli přes den různé hry a večer u táboráku všichni moc pěkně zpívali. Nás vedoucí mnohdy zaujalo pozorovat reakce dětí při různých akcích, například jak se některé „pěkně“ bály v podzemních chodbách při večerní návštěvě místního kláštera. Jako každý rok i letos bylo ale hlavním cílem vzájemně se více poznat a utužit stávající i nová přátelství.

2. atletické soustředění říčanské přípravky aneb „sešli jsme se u Kolína“ T. J. Sokol Říčany a Radošovice má již od své obnovy atletický oddíl, ale teprve v posledních letech se o jeho úspěších ví nejen v Říčanech a ve středočeském kraji, ale často i na republikových soutěžích. Podařilo se totiž to, v čem tkví úspěch každého sportovního oddílu, totiž „objevit“ schopné, pracovité a obětavé trenéry. Oddíl má kolem 150 členů, především dětí, přípravkou počínaje a dospělými konče. Přečtěte si vzpomínání jedné z trenérek, která je i autorkou níže uvedeného článku. Letos jsme se opět vydali do Kolína, abychom se týden věnovali atletické přípravě na podzimní sezónu. Letos nám přibyli další nadšení atleti, hlavně mladší žactvo. Příprava byla opravdu intenzivní, maximálně jsme využívali krásný atletický stadion. Někdy toho bylo dost i na trenéry ... Děti výborně spolupracovaly, při víceboji se nešetřily a získané medaile jsou zasloužené. Za deště jsme vyzkoušeli i atletický tunel s dráhou a překážkami a zjistili jsme, že

Za mou osobu pevně doufám, že se příští rok s malými sokolíky sejdeme ve stejnou dobu, na stejném místě a s podobně naladěnými prima lidmi. Tímto zdravím (nejen) všechny účastníky tábora sokolským pozdravem NAZDAR! Lenka Černá, cvičitelka T. J. Sokol Říčany a Radošovice

25

Současnost v Sokole Lysá n. Labem Tělocvičná jednota Sokol Lysá nad Labem dokončila rekonstrukci sokolovny a slavnostně ji za účasti starosty města, starostky a zástupců Sokolské župy Barákovy, zastupitelů města a členů tělocvičné jednoty Sokol otevřela. Dlouholeté úsilí se konečně podařilo. V roce 145. výročí založení Sokola v Lysé nad Labem zahajujeme svoji činnost v moderním prostředí, které splňuje všechny náročné požadavky této doby a věříme, že bude sloužit nejen nám, ale i dalším generacím sokolů. Naši předkové v roce 1926 postavili tuto „provizorní sokolovnu“ s tím, že deset let nato postaví novou. Pozemek v centru města byl zakoupen, několik let sloužil jako „letní cvičiště“, v zimě jako kluziště. Leč pak přišli nacisti, po nich komunisti a sokolský majetek se rozplynul. Po roce 1989 nebyla vůle tento majetek sokolům vrátit. Museli jsme tedy nejprve prodat část sokolského majetku např. kino a pokusit se získat další finance na realizaci projetu. Kdo to nezkusil, neumí si představit to administrativní martirium, které nakonec šťastně dopadlo a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nám přiznalo významnou dotaci ze státního rozpočtu. Děkujeme! Ta nová, krásná sokolovna patří nejen sokolům, ale je tady ku prospěchu dětí, mládeže i dospělých našeho města. A až budeme mít v tomto roce moderní atletickou dráhu u školy J. A. Komenského a časem i sportovní halu, pak bude naše město vskutku místem pro život generací lidí 21. století. Jaroslav Denemark, starosta T.J. Sokol Lysá n.L.

Akce Sokola Lysá nad Labem (červen – říjen 2014) Sokolský triatlon – XXIII. ročník Tělocvičná jednota Sokol se po pěti letech opět vrátila k pořádání tradičního triatlonu. Tentokrát s pozměněnou cyklistickou tratí (delší o 5 kilometrů). Nikdo nečekal, že po tolika letech bude na startu takový počet závodníků – celkem 52. Jenom mužů vyrazilo na náročnou trať 40. Plavalo se na jezeře v Ostré, pak závodníci nasedli na svá kola a projeli okruh přes Lysou n/Labem, Dvorce, Skorkov, Předměřice, Kačov, Předměřice, Čihadla, Starou Lysou do Lysé n/Labem, kde kola odložili a vydali se na běžeckou trať přes Hrabanov a zpět s cílem na Husově náměstí, pod radnicí. Podle vyjádření účastníků byla trať krásná, ale více než náročná. Nakonec ani pro pořadatele to není jednoduchá akce. 24 členů Sokola, Městská policie a dva členové Hasičského sboru se člunem na jezeře. Žákovské kategorie měli svou trať na Ostré. Po plavecké části vyrazili na kole dvakrát kolem jezera a pak ještě jednou po svých. Vyhlášení vítězů se zúčastnil také starosta města pan Jiří Havelka, který vítěznému Jaroslav Bryndovi předal pohár věnovaný městským úřadem. Mimochodem tomu Jardovi Bryndovi, který Sokolský triatlon v Lysé vyhrál již 6x v minulosti. Běh zámeckou zahradou 2014 V sobotu 6.září se uskutečnil již 51.ročník Běhu zámeckou zahradou. V krásném prostředí parku se tentokrát sešlo 135 závodníků od těch nejmladších předškoláků po seniory

26

nad 60 roků v celkem čtrnácti kategoriích. Byla to největší účast v historii závodu. Zřejmě se zasloužilo i krásné počasí. Tentokrát byli na startu i dorostenky a dorostenci. V průběhu odpoledne byly také překonány 3 traťové rekordy – mladší žákyně Monika Florová z Újezdu nad Lesy, Světla Turnerová z Poděbrad – ženy nad 40 let a Jiří Čivrný z Liberce – muži nad 60 let. Hlavní závod na 8280 metrů se každoročně běží o pohár Města Lysá nad Labem. Ten vítězi Lukáši Pomeznému předal tentokrát v zastoupení starosty města ředitel okresního archivu pan Michal Řezníček, místostarosta Sokola Lysá nad Labem. Sokolské mládí a lehká atletika. Dne 23.září se konali závody v lehké atletice nejmladších sokolíků spolu s rodiči a těch o málo starších – předškoláků na nově vybudovaném stadionu u školy J.A.Komenského. V první kategorii se zúčastnilo 17 dětí ve dvojici s maminkou nebo tatínkem, kdy se výsledky sčítaly. V druhé kategorii závodili děti ročníku 2008 – 2011, kterých bylo 23. Celkem tedy 40 dětí nejen z řad členů Sokola, ale i dalších zájemců. Závodilo se tradičně v trojboji – běh na 30 metrů, skok do dálky z místa a hod tenisovým míčkem. Všechny děti obdrželi medaile z domácky upečených a ozdobených perníčků. Tentokrát nám počasí přálo, na rozdíl od června, kdy tuto akci překazila bouřka a kroupy. Tenkrát děti plakaly, že nemůžou závodit, ale dnes byli spokojené s nadějí na další podobné akce. Cvičitelky, které závody organizovaly měly plné ruce práce a starost, aby vše dobře dopadlo, ale to vše vyvážila dobrá nálada a prima pohoda. A teď už opět chodíme do sokolovny, učíme děti základům cvičení na nářadí, hrajeme závodivé hry a děláme prostě vše co do tělocvičny patří. A tím také ladíme formu na další závody. Přijďte mezi nás nebo se alespoň podívat na některou z našich akcí. Bohumíra Černohorská

Z činnosti oddílu fotbalu T.J. Sokol Mochov

Sezóna 2014/2015 se do historie mochovského fotbalu zapíše navždy černým písmem. V polovině září došlo k tragickému úmrtí Vaška a Jirky Moravcových, což citelně zasáhlo celou obec i fotbalový klub, o který se zejména Vašek, jako člen výboru Sokola a sekretář fotbalového klubu, staral od přípravky až po muže, a to v celém rozsahu činností. Nemalou měrou mu pomáhal jeho bratr Jirka. Jejich fotbalové srdce bude Mochovu chybět. Čest jejich památce. Po sportovní stránce byla podzimní část rozdělena na

2 „poloviny“ – před a po výše zmiňované události. Naše mužstvo první 4 utkání prohrálo, nedařilo se v útoku (kdy proměňování i těch vyložených šancí bylo mnohdy nepřekonatelným problémem) a i obranu jsme měli mezi nejhoršími v naší skupině. Na zbytek podzimu převzal mužstvo F. Bouček ml., podařilo se „dotáhnout“ rozjednané posily a obraz hry i síla mužstva se výrazně zvedly. Ze 7 utkání jsme 5x vyhráli, 1x remizovali a 1x prohráli. Zejména bilance domácích utkání stojí za zmínku: 3 výhry při celkovém skóre 19:2. Z celkových 11 utkání podzimní části máme vyrovnanou bilanci 5-1-5, 16 bodů, skóre 39:35, což ve výsledku znamená průběžné 6. místo v tabulce. Máme 4. nejlepší útok, ale stále 2. nejhorší obranu. Na jaře je tedy pořád co zlepšovat.

župy, Pangrácové – župní 1.místonáčelnici a vedoucí žen a také pracovníkům pořádající jednoty, župní náčelnici sestře Lídě Rakové a starostovi Sokol Český brod a členu vzdělavatelského odboru ČOS bratru Janu Firbasovi. Jarina Žitná (upravila redakce) Jako doplnění uvádíme zde několik slov o souborech, které zpříjemnily listopadové „Setkání sokolských žen a mužů“:

Od podzimu 2014 došlo v naší přípravce k důležité změně. Malí fotbalisté nám rostou a někteří již „přerostli“ nejmladší kategorii. Máme tu tedy nově i starší přípravku a účastníme se soutěžních turnajů ve dvou věkových kategoriích. Zejména u starší přípravky byla tato změna znát. Kluci patřili ve své skupině k nejmladším a i přes veškerou snahu to muselo být na výsledcích vidět (stejně jako tomu bylo v první sezóně po restartu mochovské přípravky). Na jaře budeme vší silou bojovat o lepší umístění, k čemuž by se nám určitě hodily nové posily! Z individuálních statistik musíme zmínit výkon Filipa Maška, který byl vyhlášen nejlepším gólmanem na turnaji ve Veltěži. Mrňa Karel

Soubor působí již více než dvacet let pod vedením zakladatelů souboru manželů Slukových. Jeho členové se zúčastňují kulturního života v Přerově nad Labem, jsou pravidelnými účastníky sokolských národních přehlídek. Naposledy jsme je mohli vidět na sokolské přehlídce v Bzenci, kde mnozí z vás také byli. Muzika hraje ve složení: 3 housle, 2 violy, kontrabas, 2 klarinety, flétna. Taneční skupina má 4-6 tanečních párů. Soubor úspěšně vystupoval nejen na tuzemských festivalech, ale i v Dánsku, Norsku, Maďarsku, Itálii a Rakousku. Současní členové souboru pochází nejen z Přerova nad Labem, ale i z Čelákovic, Brandýsa nad Labem, Velenky, Lysé nad Labem, Mladé Boleslavi a Prahy. Do dalších let přejeme hodně divácké přízně, která jim dodá vědomí, že nedělají svou věc zbytečně, že my všichni máme z krásné muziky, zpívání a tancování radost, a věříme, že se z ní budeme radovat ještě hodně dlouho. Přejeme celému souboru hodně dalších úspěchů na přehlídkách - a třeba se někdy uvidíme i v mateřském Přerově, rakouském Oetzu nebo na vystoupení v přerovském skanzenu každoročně v červnu – a nejen tam.

Setkání sokolských žen a mužů v Českém Brodě Již několikrát jsem měla příležitost zúčastnit se srazu nejen cvičitelů a cvičitelek, ale i cvičenců, který župa Barákova už tradičně pořádá poslední víkend v listopadu v sokolovně v Českém Brodě. Jako vždy měla celá akce vysokou úroveň nejen metodickou – odbornou, ale i společenskou. Tady se totiž nescházejí náhodní cvičitelé a cvičitelky, ale skutečná sokolská rodina. Sraz se konal v sobotu a neděli 29. a 30. listopadu, a protože se slavilo i výročí pořádající jednoty Sokola Český Brod, byla součástí programu také malá večerní akademie a společné posezení. Kromě jiného byla do sobotního programu zařazena skladba pro světovou gymnaestrádu 2015, která bude předvedena i v Brně a Plzni 2015 pod vedením sester Peerové a Jurčíčkové. V neděli se také konal nácvik skladby „Koncert“ pro Sokolské Brno. Cvičenci, kterým nešlo o nácviky, měli možnost věnovat se jiným aktivitám. Srazu se zúčastnili nejen cvičenci pořádající župy a žup okolních, mnozí účastníci přijeli opravdu z daleka. Věřte, že jsme se rozcházeli skutečně neradi. Akce tohoto typu jsou nepopiratelným přínosem pro členy ČOS – je tu příležitost k diskusím a předávání zkušeností z praxe, ale také umožňuje upevňování osobních vztahů v sokolském hnutí – a to je to, co potřebujeme, máme – li být skutečně akceschopnou organizací ve smyslu sokolských idejí i tradice. Je nutno poděkovat jednak hostitelské jednotě, která se jako obvykle zhostila svých povinností na výbornou, ale také organizátorům – sestrám Brandové - tajemnici

Folklorní soubor DYKYTA, soubor písní a tanců z Přerova nad Labem působící při T. J. Sokol Lázně Toušeň

Pěvecký sbor Věrné gardy Sokola Cítov

Sbor vznikal postupně přeměnou z chrámového sboru s mnohaletou existencí. V ČOS působí od obnovení Sokola po roce 1989 pod vedením sestry Marie Šámalové. Účastní se sokolských přehlídek a také mj. reprezentoval župu i ČOS v Mnichově na pozvání mnichovského Sokola. Vystoupil zde v Českém centru v předloňském roce a ti sokolové, kteří byli přítomni, mohou proto zalistovat zpětně ve své paměti a vybavit si spoustu známých, sokolských i lidových písniček. Mimo to mají sestry také v repertoáru „hašlerky“, ale i adventní písně. To vše s chutí zazpívají při společenských příležitostech, setkáních nebo sokolských akademiích. Jedná se o amatérský sbor, který s o to větší chutí zkouší a každého posluchače obohatí svým vystoupením. Budeme se těšit na další pěvecká setkání s těmito přátelskými a zpěvem zapálenými sokolskými seniorkami. Jejich nejbližší vystoupení, na kterém se setkáme, bude při slavnostním otevření nové sokolovny (haly) v Šestajovicích. O obou souborech by se dalo popsat ještě hodně řádků. Jejich činnost můžete sletovat i na webu nebo v tisku. Děkujeme jim za vzornou reprezentaci Sokola! A příště čtenáře seznámíme s dalšími soubory působícími v tělocvičných jednotách župy Barákovy. Lenka Brandová

27

Zprávy z činnosti oddílů T. J. Sokol Sokol Nehvizdy

TÝDENNÍ TENISOVÉ SOUSTŘEDĚNÍ V BEDŘICHOVĚ

Ve druhém prázdninovém týdnu 5.7.-12.7.2014 jsme pořádali letní 7denní tenisové soustředění v Bedřichově. Vybrali jsme ubytování v areálu se čtyřmi tenisovými kurty v nádherném a klidném prostředí Jizerských hor. Tábora se zúčastnilo 31 dětí rozdělených do čtyř věkových kategorií. Hlavní náplní byly tenisové tréninky a kondiční příprava, kromě toho spousta doplňkových aktivit (baseball, speedminton, pěší výlety do krásného okolí). Všechny kategorie měly pravidelně také důležitou část věnovanou strečinku. Jak se dětem tábor líbil nejlépe vystihne spousta krásných fotek, které si můžete prohlédnout ve fotagalerii na našem webu www.tenisnehvizdy.cz. Soustředění se velice vydařilo, s dětmi jsme udělali za týden obrovský kus kvalitní práce v tenisu, v kondici i v motivaci sportovat. Navíc se nám podařilo během týdne moc pěkně propojit všechny věkové kategorie od šestiletých až po třináctileté. Z kamarádství a výborných vztahů mezi věkově rozdílnými dětmi mám velkou radost. Na příští rok již nyní připravujeme dva turnusy – červencový a srpnový, abychom mohli vzít všechny přihlášené tenisty a tenistky.

TENISOVÉ LÉTO VE ZNAMENÍ CELOSTÁTNÍCH TURNAJŮ V NEHVIZDECH

Tenisová turnajová sezóna pokračuje o prázdninách turnaji jednotlivců. Během prázdnin jsme pořádali zatím tři velké celostátní turnaje. V kategorii babytenis (8-9let) jsme pořádali celostátní turnaj 26.7.2014 minitenis (6-7let) 27.7.2014 a v kategorii mladší žákyně (10-12let) 2.8.3.8.2014. Všechny turnaje měly velmi dobré obsazení. V kategorii mladší žákyně, na kterou se již vztahuje celorepublikový žebříček, k nám přijeli hráčky aktuálně na 238. a 244. místě v ČR a sousta dalších velmi dobrých tenistek na jejichž zápasy se přišlo podívat hodně našich mladších hráčů. Našim hráčům se na turnajích dařilo. V kategorii babytenis vybojovala 3.místo Nikola Kopřivová. V kategorii minitenis (6-7let) se na 3.místě umístili Alexandr Gučkov a Kryštof Cibulka. V mladších žákyních se nejlépe z našich tenistek umístila Natálie Sixtová, která postoupila do čtvrtfinále. Petr Kopřiva

TÁBOR KARATE

Děti z klubu karate si koncem července užily svůj dvoudenní tábor. Program samozřejmě obsahovat tréninky karate. Pokusili jsme se však vše pojmout malinko netradičně a dát ke všemu tak trochu něco navíc. Šlo nám

28

o to, dělat věci, na které není při běžných trénincích čas a do koktejlu aktivit přidat další zábavná cvičení, hry a povídání. Stříleli jsme z luku, učili jsme se držet rovnováhu, povídali o chování v bouřce, jako jogíni jsme zdravili Slunce, učili se správně dýchat, trénovali úderové techniky se svazkem bambusových tyčí, zkoušeli praktické prvky sebeobrany, pekly buřty. Všichni jsme společně přespali v Dráčku a před spaním si pustili film o Shaolinu. Hlavně se nám podařila jedna důležitá věc a tedy, že jsme se všichni lépe vzájemně poznali a vytvořili si dobrou partu. Více na: [email protected] J. Šlahůnek, J. Záhrobská, K. Záhrobský

jsme se přemístili na krásnou louku u Lobkovic, kde pro nás byl připraven den plný her a soutěží. Nechybělo ani vaření na ohni. Akci připravily pražské jednoty (Staré Město a Kobylisy). Sešlo se kolem 95 milovníků pobytu v přírodě z 5 tělocvičných jednot. Z Cítova jsme byli 4. Sokol Cítov našel další geocache. Petr Mikysek

Výlet sokolských seniorů

NOVÁ FLORBALOVÁ SEZÓNA NEHVIZDSKÝCH DRUŽSTEV

Poslední červnový víkend proběhlo v sídle České florbalové unie losování nového ročníku soutěží Prahy a Středočeského kraje. Náš městys budou v této soutěži opět reprezentovat dvě družstva, ovšem tentokráte to budou mladší žáci a přípravka. Mladší žáci – TIGERS, pod vedením trenérského tria Tomáš Kalina – Daniel Bartončík – Honza Soukenka budou nováčky v nově se rodící soutěži 3+1 a tudíž půjde, stejně tak jako v minulosti u elévů, o „okouknutí“ a cíle budou spíše menší, s výhledem k dalšímu roku působení. Naši hráči budou mít rozhodně jeden z nejnižších věkových průměrů v soutěži. Turnaje se hrají v tyto termíny:4.10. a 1.11. domácí turnaj v Nehvizdech, dále 15. listopadu, 29. listopadu, 6. prosince, v roce 2015:10. ledna, 24. ledna, 28. března, 19. dubna.Přípravka – TYGŘÍCI, vstoupí do nově soutěží, které budou stejně jako ostatní mládežnická družstva, koncipována turnajově u jednotlivých účastníků, až v polovině října pod vedením trenérské trojice Hynek Ondráček – Daniel Saleh – Adéla Venerová. Zde bude naopak věkový průměr poměrně vysoký, jelikož hodláme využít služeb děvčat, která jsou sice věkově již elévky, ale mohou hrát v chlapecké kategorii o stupeň níže, což právě toto umožňuje. Dost holkám věříme a jsme rádi, že budou moci konečně ukázat i na domácím hřišti, jak jim to herně jde. Hynek Ondráček

Sokol Cítov v září a říjnu 2014 V září a říjnu se mládež Sokola Cítov kromě pravidelného cvičení zúčastnila několika dalších akcí. Výlet na Chloumek, 28.9.2014 Vyšli jsme od vlaku ve Lhotce, navštívili skalní byt a našli geocache. Na Chloumku jsme zakopali smluvní listinu s podpisy všech účastníků, pro kterou se za nějaký čas vrátíme. Rozdělali jsme též oheň, opekli buřty a upekli brambory. Oheň jsme uhasili a zahladili. Zahráli jsme si i orientační hru. Skončili jsme v Mlazicích. Zúčastnili se 14 výletníků, z toho 4 z Cítova. Atletické závody v Kralupech nad Vltavou, 5.10.2014 Závodili se ve sprintu na 50 m, hodu míčkem, skoku dalekém a běhu na 400 m. Naše Klára Davidová získala krásné 3. místo ve sprintu. Sraz pražských a středočeských žup v přírodě, Kojetice, 11.10.2014 Sešli jsme se u lomu v Kojeticích, kde se kolem 35 účastníků vykoupalo a tím získalo „Modrou stuhu“. Potom

Oddíl seniorů Sokola Brandýs n.Labem uskutečnil 30. května 2014 svůj v pořadí již šestý poznávací autokarový zájezd po historických místech a krásách Čech. Naším cílem byl Ústecký kraj. Nejprve jsme navštívili muzeum lidové architektury v Zubrnici. V malebné vesnici z 11. a 12. století jsou roubené i hrázděné budovy barokního stylu pečlivě udržované. Na návsi je historický kupecký krám, škola, kostel, dále jsme viděli hospodářské usedlosti včetně sušáren chmele, funkční sušárnu ovoce. Navštívili jsme i odlehlý vodní mlýn, také funkční. Dále jsme pokračovali autobusem do Benešova nad Ploučnicí, kde jsme si prohlédli dolní i horní zámek, oba jsou po četných požárech krásně opravené a vybavené četným mobiliářem, takže jsou skutečným skvostem pozdní renesance saského typu. Veměstě jsme měli zajištěn oběd a odpoledne jsme pokračovali přes Žandov do obce Kravaře na Českolipsku. Částí obce je čtvrť zvaná Víska. Zde se zachovala největší budova z 16. stol. Žil tu vísecký rychtář, tento úřad byl dědičný. Dům je třípatrový, v přízemí je černá kuchyně, obytná místnost, výměnek, v zadní části chlévy. V patře se nacházejí komory a obytné místnosti, nejvýše byly sušárny chmele. Nyní je v budově též sbírka malovaných skříní a truhel. Také ukázky hospodářského nářadí a vývoj předmětů sloužících k praní, žehlení a mandlování prádla zaujaly zejména naše účastnice, kterých byla v řadách účastníků zájezdu většina. Touto prohlídkou jsme svůj poznávací zájezd ukončili a vraceli se k domovu spokojeni, že jsme získali nové poznatky a společně prožili hezké chvíle. Poděkování patří také našemu řidiči a bratru zároveň, Petru Čížkovskému, který nás autobusem firmy Netbus Service s.r.o. dovezl v pořádku na plánovaná místa a během dne nám byl ochotně k dispozici. Věra Soprová

29

Sokol Pyšely a jeho činnost O pyšelské sokolovně je možné se rozpovídat také ze současného pohledu. Tělocvična je po celý týden využívána pro sport a divadlo. Slouží také místní škole, která tu má své hodiny tělesné výchovy. Konají se zde plesy, koncerty, školní akademie, hudební pořady pro mládež, využívá ji i zdejší Dětský domov ke svým sportovním a kulturním akcím a v neposlední řadě se zde konají divadelní představení místních ochotníků a také zájezdových divadel amatérských nebo profesionálních. Pravidelně se v letních měsících do tělocvičny sjíždí významný taneční soubor z Prahy ke svému soustředění. Sport je v T. J. zastoupen stolními tenisty, volejbalisty, koná se zde cvičení žen, žákyň, mužů a další aktivity. Pyšelská sokolovna má v obci velmi dobrou dislokaci. Je vlastně uprostřed obce. Sousedí se školou, jsou u ní zastávky autobusu, takže turisté, kteří do Pyšel přijedou, mají sokolovnu jako důležitý orientační bod. Restaurace disponuje i velkou zahradní plochou, kde je posezení pro desítky lidí a tudíž je využívána k odpočinku právě turistů, cyklistů a místních obyvatel jdoucích na procházku. Snad nejvýznamnější událostí posledních let je vznik ochotnického souboru, jehož se T. J. stala zřizovatelem. Soubor za krátké roky svého trvání si již získal mnoho příznivců v širokém okolí. Přivezl mnoho diplomů z každoročních účastí nejen na sokolských divadelních přehlídkách a festivalech, stal se chloubou Pyšel a vzorně reprezentuje T. J. Sokol Pyšely. Ale ani stolní tenisté nezůstávají jen „doma“. Pravidelně trénují, dvakrát za rok pořádají turnaje a pozvou i stolní tenisty z okolí. Bohumil Gondík (redakčně zkráceno)

Sokol Říčany a Radošovice Sokol v Říčanech a Radošovicích má přes tisíc členů všech věkových kategorií a je tak největší neziskovou organizací ve městě Říčany. Patří do župy Barákovy a je součástí České obce sokolské (ČOS). Jednotu tvoří oddíly všestrannosti: rodiče a děti, mladší žactvo, ženy, rekreační volejbal a tanec, oddíly sportu: atletika, basketbal, florbal muži, tenis a volejbal muži. Členové Sokola využívají vlastní sokolovnu ve Strašínské ulici v Radošovicích a letní cvičiště v Sokolské ulici v Říčanech s přilehlými tenisovými kurty. Cvičí a sportuje se také v tělocvičně 1. ZŠ, Městské sportovní hale a využíváme také tělocvičny a sportovní haly v blízkém okolí. Pro širokou veřejnost pořádáme během roku např. taneční zábavu „Šibřinky“, spolu s Římskokatolickou farností Říčany dětský karneval, sokolskou akademii, letní tábory pro děti, žákovský atletický den, atletický den pro dospělé aj. V minulých letech poskytlo město Říčany Sokolu různé granty a příspěvky na činnost, na provoz a údržbu sportovišť, na pomůcky pro všestranný fyzický rozvoj předškolních dětí. Díky nim se daří zajišťovat běžnou činnost a provoz jednoty. Atletika – jeden z registrovaných oddílů Sokola Říčany Atletický oddíl začal fungovat v roce 2003 v rámci Tělocvičné jednoty Sokol Říčany a Radošovice. V současnosti máme již přes 150 členů a stále jsou zde noví zájemci. Oddíl využívá cvičišť Tělocvičné jednoty - sokolské atletické hřiště v Říčanech „Sokolák“ a pak sokolovnu v Radošovicích. Atletický oddíl má celkem 6 tréninkových skupin, kde je zastoupena zejména atletická přípravka.

30

Dvě nejstarší tréninkové skupiny dětí již kladou větší důraz na základní atletické disciplíny. Oddíl pracuje pod vedením trenéra Marka Holinky. Závody pořádané v rámci naší Sokolské jednoty v Říčanech: 15. února 2014 - 4. ročník Říčanské laťky (přípravka, žákovské kategorie) 12. dubna 2014 - 2. Přespolní běh kolem olivovny (přípravka, žákovské kategorie) 17. května 2014 - Jarní atletické závody (žákovské kategorie + přípravka) 13. září 2014 - 19. ročník Říčanského atletického desetiboje (dorost a starší) 21. září 2014 - Žákovský atletický den (atletický čtyřboj) (přípravka, žákovské kategorie) 4. října 2014 - Sprinterský trojboj (přípravka, žákovské kategorie) Více zde: http://www.atletika-ricany.cz/terminovka-2011/ (vybráno z webu jednoty: http://www.atletika-ricany.cz/o-nas/)

Sokolovna v Českém Brodě poprvé po prázdninách ožila 1. září, hned první školní den, byla v sokolovně hlava na hlavě. I když nešlo o pravou „sokolskou“ akci, protože v sokolovně se začíná cvičit až příští týden, přesto by se bez Sokola v takto velkém měřítku mohla konat jen těžko. Tolik nových prvňáčků včetně jejich rodičů a prarodičů by se jinam najednou jen těžko vešlo. A tak “nové“ tři třídy, každou o cca 30 dětech, přivítal nejen ředitel školy Mgr. Dušek, ale i starosta města Český Brod Jakub Nekolný, kteří popřáli dětem hodně úspěchů při jejich prvním velkém životním kroku. My jim samozřejmě přejeme rovněž, aby jejich školní roky byly léty, na která budou jednou rády vzpomínat, a těšíme se, že se s většinou z nich brzy začneme potkávat v našich oddílech. Jarda Petrásek

V Dolních Beřkovicích se soutěžilo o přeborníka ČOS Tělocvičná jednota Sokol Dolní Beřkovice zorganizovala z pověření komise fotbalu OS ČOS soutěž dorostu v halové kopané o přeborníka ČOS. Soutěž se uskutečnila 22. 11 .t .r. v moderní hale u místní Základní školy. Příprava na tento významný turnaj probíhala již od měsíce června 2014. Pozvány byly všechny jednoty, které mají mládežnickou kopanou. Předběžně bylo přihlášeno 9 družstev, nakonec soutěžilo družstev jen 5. Nejen že to výsledek soutěže ovlivnilo negativně, ale také nás mrzelo, že se některé přihlášené oddíly ani neomluvily. Turnaj zahájili bratři Petr Štěpánek, Josef Chabada a Jaroslav Hrubý. Hrálo se 2 x 10 minut systémem 4 + 1. Rozhodčími turnaje byli páni Sochůrek a Princ z okresu Mělník, kteří mají s podobnými turnaji a mistrovskými utkáními značné zkušenosti, které zde zúročili. U dorosteneckých týmů se projevovala dobrá kombinační souhra, rychlé přihrávky a výborná fyzická i psychická připravenost. Tyto schopnosti prokázali zejména hráči SK

Mondi Štětí a FK Pšovka Mělník, které musíme pochválit za pěkné výkony po celou dobu turnaje. Ale i hůře umístěná mužstva prokázala bojovnost a velkou snahu o lepší výsledky, což doložily i velmi malé rozdíly ve výsledcích v jednotlivých zápasech. Zvláště musíme ohodnotit i dobrou úroveň brankářů, mezi kterými nebyly žádné významné rozdíly. Turnaj sledovalo kolem 60 diváků. Při rozhovorech s některými z nich se ukázalo, že se jim hra a prostředí halového turnaje velmi líbilo. Významně chválili organizační schopnosti pořadatelů, hlavně to, že v průběhu nebyla žádná zbytečná časová ztráta. Ke spokojenosti také přispělo, že všichni účastníci se mohli díky informačním tabulím ihned dovědět o výsledcích týmů a o výsledcích jednotlivců ve střelbě, a tak mohli sami porovnávat a hodnotit průběh turnaje až do konce. První 3 mužstva obdržela diplomy, poháry a věcné ceny. Nejlepším brankářem byl David Bubeníček z T. J Sokol Libiš a nejlepším střelcem byl Jan Saňa z FK Pšovka Mělník. I oni obdrželi diplom, pohár a věcnou cenu - brašnu. Závěr turnaje provedl jeho ředitel bratr Petr Štěpánek, který zhodnotil průběh a výsledky a poděkoval za velice pěknou atmosféru, kterou zde vytvářeli diváci – rodiče a ostatní příznivci halové kopané. Popřál také všem soutěžícím hodně sportovních úspěchů a zároveň je pozval spolu s trenéry a asistenty na další ročník turnaje. Konstatoval, že halový turnaj byl svou úrovní celkově úspěšný. Za dobré výsledky a reprezentaci svého oddílu děkujeme všem soutěžícím a divákům za jejich přízeň! Emil Vašíček, starosta T. J. Sokol Dolní Beřkovice

Volejbal v T.J.Sokol Brandýs nad Labem V posledních letech se velmi změnil stav volejbalové základny v naší jednotě. Od roku 2010 působí v naší jednotě oddíl volejbalu žákyň, který jsme pro velký zájem museli letos v září rozdělit na přípravku (34 děvčat a chlapců) a žákyně (32 děvčat). Smíšená minivolejbalová přípravka se pod vedením trenérek Evy Honzátkové a Mariky Sýkorové účastní oficiální soutěže Českého volejbalového svazu – Krajského přeboru v minivolejbale. V rámci této se toutěže se naše jednota podílí na organizaci regionálních kol. Dále naši nejmenší hrají v soutěži SuperMiniTour, kterou organizuje Sokol Mnichovo Hradiště. Jde o deset turnajů (říjen – duben) pořádaných vždy jedním z účastnících se klubů. V této soutěži jsme zapojeni čtvrtým rokem. I zde spolupořádáme jeden z turnajů. V loňském roce vyhrál náš tým ve složení Adéla a Lada Volfová celou sérii v oranžové kategorii (děti do 10 let). Volejbal žákyň trénují Kristýna Menclová a Jan Kváča. Děvčata hrají v krajských soutěžích pořádaných Českým volejbalovým svazem. Soutěž je rozdělena na podzimní, zimní a jarní část. Před dvěma lety jsme založili i oddíl „Míčových a sportovních her“ pro děti od 6 let, který nám připravuje nové volejbalové talenty. Daří se i našim volejbalovým dospělákům – muži i ženy se účastní krajského přeboru a po podzimní části soutěže se oba týmy drží na 3. příčce. Za T.J. Sokol Brandýs nad Labem, Eva Honzátková

Turistický výlet č.48 Sokola Říčany a Radošovice Trasa: Okolí Říčan - 29.12.2014 – 10km, datum: 31.12.2014. Trasa: Říčany-Tehov-Klokočná-Říčany, 15.6km. V 10h jsme vyrazily od „mostu sebevrahů“ –leč názvem negativně neovlivněné- po převážně neznačených cestách pod vedením Vlasty na letošní poslední 48. výlet. Už na kraji Říčan nás potěšil pohled na bílé koně v ohradě. Vnořily jsme se do lesa a mířily k Tehovu. Na okraji lesa jsme přes opar viděly do kraje k Všestarům.. Pes Lucky nás občas zdržoval zastávkami se psími kamarády někdy i s docela hlasitou konversací.Velký únik nám předvedl-hnán nepřekonatelnou touhou po psí slečně, která byla zřejmě docela snadno k mání…Škoda, že byl násilím odtažen, zasloužil by si trochu lásky… Před Klokočnou jsme narazily na Údolí raků. V trojúhelníku Tehov,Klokočná,Menčice na březích potoka Mnichovka v r. 1929 vznikaly trampské osady, které pořádaly potlachy, sportovní i jiné akce. Jsou aktivní dodnes, jak o tom svědčí jejich webové stránky. V Klokočné jsme navštívili hospůdku, zaplnili všechna zbývající místa u různých stolů a za ten náš dodávám, že ovar s křenem a hořčicí neměl chybu!! Uspokojeni dobrou krmí jsme se vydali dále, brzy narazili na žlutou značku a přes Jedlinu, kolem nám známého, nyní zamrzlého jezírka, jsme směřovali k Olivovně, kde jsme se dělili dle místa bydliště. Ačkoliv nás všechny jistě čekaly bujaré silvestrovské oslavy, ani tentokrát jsme výlet neošidili a splnili normu! Celou cestu jsme si pochvalovali, že jsme nebyly my ženy líné a vyrazily, protože čerstvý sníh nám vytvořil báječnou novoroční náladu. Co bonus ke svátečním dnům přikládám fotku krásného keramického Betléma, který jsem obdivovala u Jany Hamplové, jejíž dodatečný souhlas s uveřejněním předpokládám…:-D Tento výlet byl posledním v r.2014, takže: v roce 2015 ať nám slouží nožky a drží se nás sokolské štěstí s počasím, dopravou..atd. O dobrou náladu a pevné přátelství budeme pečovat samy!! Kolektiv říčanských turistek

Nejen sport T. J. Sokol Stříbrná Skalice uspořádala ve své sokolovně vánoční trhy. Jako prodávající byli pozváni členy místního Sokola, tzv. lidoví umělci a amatéři z řad občanů, jejichž koníčkem je lidová tvorba. Každý z prodávajících měl přidělen stůl, kde vystavoval své výrobky. Celkově se trhu zúčastnilo okolo 50 prodávajících. Prodávaly se převážně věci, které souvisejí s vánočními svátky. Proto jsme se setkávali zejména s vánočními ozdobami vyráběných z různých materiálů. Dále zde byly prezentovány výrobky z keramiky a skla. Dalším artiklem, který přivítaly zejména děti, byly různé figurky z pohádek nebo zvířátka vyrobena z textilu nebo tzv. plyšáci. Vánoční trhy se setkaly s velkým zájmem místních občanů, chatařů a chalupářů a dalších lidí z okolních obcí. V podstatě se dá říci, že po celou dobu trvání trhů cca 5 hodin se dveře sokolovny „netrhly . Po ukončení trhů se většina zúčastněných včetně prodávajících odebrala na náměstí obce ke slavnostnímu rozsvícení vánočního stromku. Závěrem lze konstatovat, že se jednalo o velice zdařilou akci, které se zúčastnili jak členové výboru Sokola, kteří zde zastali funkci pořadatelů a

31

starali se o občerstvení účastníků, tak občanů. Poděkování si zaslouží starostka Neubauerová Jiřina a všichni členové T. J., kteří se na akci podíleli. Tímto odvedli velký kus propagační práce ve prospěch sokolského hnutí. Tato akce je příkladem, že propagaci sokola lze provádět i tímto pro sokol netradičním způsobem. L. Papírník

Vážené sestry, vážení bratři – dopisovatelé! Jsme velice rádi, že nám do župní redakční rady posíláte články o činnosti ve Vaší sokolské jednotě. I toto je způsob, jak jednotu prezentovat. Některé jednoty mají to štěstí, že mají člena, který psát „umí“ a „píše rád“. Ale pozor: přijdeli do redakční rady 5 byť přepěkných článků, ale dojde-li nám třeba jen jeden článek i od dalších 45 jednot naší župy, pak se rovnou omlouváme, že se v Nazdaru neobjeví Vaše články všechny. V každém případě se Vám ozveme a zařadíme 2-3, které Vy upřednostníte. A teď k několika zásadám psaní článků: 1. To, o čem píšete, by mělo svým obsahem čtenáře – sokoly - zajímat. 2. Zvláště u tzv. bilančních článků je důležité vyhnout se podrobným popisům činnosti s bohatým výčtem jmen, dlouhými výsledkovými tabulkami, květnatými charakteristikami a komplikovanými souvětími. To brzy čtenáře spíše nudí... 3. Nepodceňte první odstavec. Jde o dvě až tři věty, které mají jediný cíl: získat si čtenáře a to i ty, kteří nejsou členy Sokola. Nebojte se do nich vložit to nejlepší, co v článku máte, například výsledek utkání nebo zásadní informaci. 4. Než začnete psát, udělejte si body osnovy. Ty rozveďte - je důležité dostat poznámky a nápady z hlavy. Pak teprve stylizujte, „čistěte“ celek. 5. Stručné, srozumitelné a svěží články posílejte průběžně, bez ohledu, že občasník vychází na jaře a na podzim. Redakční rada bude mít méně práce s finálními úpravami pro tisk. A zašlete prosím jednu výstižnou fotografii. Máte-li fotografií více a to z různých akcí, zašlete je i mimo článek. Občasník Nazdar to jen osvěží. 6. Píšete-li do místního tisku, tak článek více podrobností, více jmen i výsledků snese. Píšete totiž pro čtenáře, kteří Vás a vaši jednotu (většinou) znají. Ale použijete-li ten samý text pro župní Nazdar, rozhodně ho upravte, zkraťte, zjednodušte. 7. Napíšete-li článek ve formě přehledu akcí a činnosti ve Vaší jednotě za uplynulý rok, pak hodně upravený, zkrácený text můžete využít i jako dílčí zprávu pro odbor všestrannosti nebo odbor sportu (župní činovníci jej použijí při jednání Výboru župy). 8. Všimněte si podtržených slov (sokol, sokolka, sokolský, sokolstvo. Pouze v názvu spolku je velké S, tj. Sokol. Se sokolským „Nazdar!“ Vaše redakční rada P.S. A pokud můžete, nechte článek odležet – třeba přes noc. Ráno v něm možná ještě nějaký nedostatek odhalíte... A také je vhodné neuvádět výčet všech titulů lidí v článku, téhož ať se pokud možno zdrží i autor. Sokolové

32

si vždy zakládali na Fügnerově výroku, který si dovolíme parafrázovat: „Tykejme si, sociální a společenské rozdíly tím pominou. Všichni bratři a sestry jsou si potom v Sokole, ve veškerém sokolstvu, rovni“.

Zveme vás k divácké i aktivní účasti na akce celosokolského významu 2015: 5.-7. 6.2015 SOKOLSKÉ BRNO 18.-24. 5.2015 SOKOLGYM, oslavy 90 let Tyršova domu v Praze 26.-28. 6.2015 sokolské slavnosti v Plzni (EHMK) 12.-18. 7.2015 15. světová gymnaestráda v Helsinkách (Finsko) Sledujte webové stránky župy a ČOS, průběžné informace zasíláme rovněž mailem z kanceláře župy cvičencům a všem jednotám.

Medailonek k 80. narozeninám

Bratr Vladimir Bartoníček, ročník narození 1934, je bývalým starostou T. J. Sokol Přívory, kde nyní činovnicky působí v kontrolní komisi. Byl rovněž dlouholetým členem Předsednictva výboru župy Barákovy, kde později pracoval také několik let v kontrolní komisi. Stále je aktivním členem Sokola Přívory. Je i aktivním cvičencem a vlajkonošem na sokolských sletech. Nechyběl při žádném sokolském sletu ani jako cvičenec, pokud mu to zdravotní stav dovolil. Jako starosta T. J. převzal břímě po našem bratrovi Čermákovi a ujal se toho s jeho příslovečným nadšením pro SOKOL. Vytvořil kolem sebe kolektiv, který za jeho působení začal aktivně spravovat sokolský majetek. Odstartoval rekonstrukci sokolovny kompletní rekonstrukcí toalet, dále rekonstrukcí podia, kterému končila životnost, a především se začalo s rekonstrukcí střechy na naší sokolovně, která se i úspěšně dokončila. Láďa si potrpí, aby mu každý žák říkal jménem - ať se jedná o dospělého nebo o ratolest, která se sotva naučila mluvit. Jeho veselá povaha a různé taškařice jsou již legendární a nechybí na žádné akci, kterou pořádá Sokol Přívory zejména pro děti. Každoročně zahajuje Majové slavnosti projevem a stejně tak i vzpomínku na založení republiky 28 října.

Jeho další láskou je rybaření a stejně jako v Sokole je aktivní i v Rybářském Svazu Přívory. Při každém setkání, ať se jedná o schůzi nebo jen náhodné posezení, vyzařuje z něho pohoda, láska a neustálý optimismus. Je pro mě, jakožto jeho nástupci, velkou poctou i radostí, když s ním můžu konzultovat záležitosti T. J. – a nebo si s ním jen dát pivo ☺ Před několika měsíci oslavil náš bratr Láďa 80 let, na které rozhodně nevypadá a je vidět, že se tak rozhodně necítí. Přejeme mu za naši tělocvičnou jednotu i za předsednictvo župy Barákovy ještě hodně krásných sokolských let, stálé zdraví a optimismus a děkujeme za veškerou vykonanou práci pro SOKOL. František Nohejl

„sokolský“, nemusíme zdůrazňovat! Oceňte ho sami! (Viz foto.) Milá Pavlínko (Škodová), i my Ti přejeme všechno nejlepší a abys ještě dlouho byla všem „svým“ dětem příkladem a aby se Ti pořád mezi námi – rodiči a dětmi – líbilo! Cvičitelky R+ D odboru všestrannosti T. J. Sokol Říčany a Radošovice Poznámka redakce: přáli bychom takový nádherný dort všem cvičitelkám, které odvádějí obětavou práci ☺

Tetě cvičitelce s láskou Sestra Pavlína - jak jí říkají maminky dětí, a teta - jak jí říkají malí sokolští caparti při jejich cvičení všestrannosti v oddíle rodičů a dětí v Sokole v Říčanech, měla narozeniny. I takhle sladce se dá vyjádřit dík za přívětivost, laskavost, hravost, kreativitu při cvičení, ale i za to, že dokáže nenásilně malé sokolíky učit nutné kázni. A že je to dort opravdu povedený a hlavně jak vidno

Přejeme všem členům jednot naší župy i členům jednot žup okolních šťastné vykročení do nového roku, hodně sil do společné práce, zdraví, pohodu a spokojenost v sokolském i osobním životě po celý rok 2015. Předsednictvo výboru Sokolské župy Barákovy



„Nazdar“ – občasník pro potřebu jednot - neprodejné Vydavatel: Zenklova 2/37 180 00 Praha 8-Libeň tel.: 284 689 480; 723 138 151 www.zupabarakova.sokol.cz Odpovědný redaktor: Vedoucí redakce: Redakční rada: Grafická úprava, zlom, tisk: provozovna: kontakt:

Sokolská župa Barákova

Mgr. Iveta Bendíková Lenka Brandová Jaroslava Tůmová, Bořivoj Sopr, Jan Firbas Tiskárna Ing. Václav Fabián Praha 9, Božanovská 2249/22 [email protected]

Za Vaše příspěvky děkujeme, některé z článků byly částečně převzaty z tisku nebo redakčně upraveny. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Pro usnadnění přípravy vydání zasílejte své příspěvky elektronicky na adresu: [email protected] nebo [email protected].

33

Obsah - vydání časopisu Nazdar prosinec 2014:

Úvodník 3 I.kapitola - vzdělavatelská a kulturní činnost v tělocvičných jednotách župy, významná výročí 100. výročí 1. světové války 3 Sokolové uctili památku padlých 4 Sokolové si připomínají památku a odkaz padlých za svobodu 4 Památný den v Brandýse n.L. 5 28. říjen na Blaníku 5 Sokolská světla za sokolské duše 6 O důležitosti společenské a kulturní úrovně sokolských akcí 6 Pomník bratru a generálu Sedláčkovi ze Sokola Lázně Toušeň odhalen 7 Slavnostní odpoledne na Pražském hradě 7 180. výročí hymny 8 Sokolské rodiny v Říčanech a Radošovicích 8 Přehlídka sokolských folklorních souborů v Bzenci 8 Sokolské lípy v Říčanech 9 Na Slovensko za Milanem Rastislavem Štefánikem 9 Činnost klubu sokolských seniorů pokračuje 10 Čtení o Josefu Barákovi 11 Setkání mládeže v Děčíně, pozvání 2015 13 Historie mezinárodních sokolských srazů v rakouském Oetzu, pozvání 2015 14 Sokol leadrem Týdne v pohybu 16 Účast župy na oslavách 130 let v sousední župě v Benátkách n.J. 16 II. kapitola – zprávy z odborů župy Zpráva o činnosti odboru všestrannosti 17 Zpráva o školení cvičitelů v Českém Brodě Zpráva o soutěžích všestrannosti 18 Župní závody v Sokole Kralupy n.V. 18 Geokešink-zahájení projektu ČOS 19 Zpráva o činnosti odboru sportu 19 Zpráva o činnosti vzdělavatelského odboru

18

20

II. kapitola – z činnosti našich jednot Sokol Dolní Beřkovice – Tsunami cup 15. ročník 21 Sokol Dolní Beřkovice – dětský den 21 Sokol Dolní Beřkovice – míčový sedmiboj dvojic VII. Ročník 21 Sokol Říčany a Radošovice – O sokolském putování 22 Sokol Přívory – Běh naděje 22 Sokol Český Brod – máme nový dvůr 23 Sokol Kralupy n.V. – Move Week 23 Sokol Kralupy n.V. – sokolský tábor „Z pohádky do pohádky“ 23 Sokol Kralupy n.V.- novinka náplně seminářů a cvičebních hodin (SMS) 23 Sokol Kralupy – pětiboj předškoláků 24 Sokol Český Brod – vystoupení oddílu aerobiku v Kutné Hoře a v Přistoupimi Sokol Český Brod – prázdninový příměstský tábor 24 Sokol Český Brod – 1. sokolský pětiboj 25 Sokol Říčany a Radošovice – atletické soustředění přípravky 25 Sokol Říčany a Radošovice - – malé ohlédnutí za létem 25 Sokol Lysá n.L. – současnost v Sokole Lysá n.L. 26 Sokol Lysá n.L. – výběr z akcí jednoty v červnu – říjnu 26 Sokol Mochov – zpráva oddílu fotbalu 26 Sokol Český Brod - setkání sokolských žen a mužů v Českém Brodě 27 Sokol Nehvizdy – zprávy z činnosti oddílů karate, florbal, tenis 28 Sokol Cítov – z činnosti jednoty v září a říjnu 29 Sokol Brandýs n.L. – společný výlet seniorů 29 Sokol Pyšely- o činnosti jednoty 30 Sokol Říčany – atletika 30 Sokol Český Brod – sokolovna v září ožila 30 Sokol Dolní Beřkovice – turnaj o přeborníka ČOS 30 Sokol Brandýs – o činnosti oddílu volejbalu 31 Sokol Říčany a Radošovice – turistický výlet 31 52)Sokol Stříbrná Skalice – nejen sport 31 Závěr: Jak napsat kvalitní článek 32 Pozvání na akce ČOS roku 2015 32 Medailonek bratr Bartoníček – Sokol Přívory Tetě cvičitelce s láskou 33 Přání předsednictva župy do roku 2015 33

34

32

24

SETKÁNÍ V DĚČÍNĚ 2014