Číslo 20 prosinec 2007 zdarma

str. 1

Zajímavé čtení pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku

Číslo 20 prosinec 2007 zdarma

Vydává Obecní úřad Kamenice u Jihlavy

Sponzoři novin: Müller Luboš, Řehořov 72 GASTROMSERVIS Ferda Miloš, Kamenice 476 PEJCHAL s.r.o., Jaroslav Pejchal, Kamenice 33 VOTOP s.r.o. Znojemská 84, Jihlava Jiří Vaněk, Kamenice 238 Keramika U slunečních hodin, Kamenice 28 Truhlářství Jiří Prukner, Kamenice 321 GAMA Kamenička, Ing. Miloš Mach a Marie Machová Pekárna AGROSTAR, Kamenice 38 Řezník-uzenář, Josef Kratochvíl, Kamenice 220 JEMKA, Ing. Karla Jelínková, Kamenice 18 Řezníček Jaroslav – Drobné zboží, textil Potraviny, Bohumil Paul, Kamenice 442 Autoklempířství Stanislav Sedlák, Kamenice 463 STAVOSPOL, spol. s r.o., U Městského nádraží 10, Jihlava

Sdružení klempířů a pokrývačů, Jan Čermák, Kamenice 472 Vysoušení EMZET, Miloš Žáček, Kamenice č. 258 (Brodek) Autodoprava Radek Krčál, Řehořov 76 Pohostinství TEMPO, Jan Kratochvíl, Kamenice 34 Pohostinství Tomáš Hrdlička, Kamenice 493 Pohostinství Na Líchách, Jan Bourek, Kamenice MUDr. Jan Kudrna, praktický lékař, Kamenice FLORAKO, Jaroslav Kolařík, Kamenice 37 STOCO, s.r.o. - prodejna, montáže termofasádKamenice č. 16 Petr Lavička, Komenského 18, Jihlava Marie Jonášová, Kamenice 175 Petr Benda, zemní práce, Kamenice 253 TES Praha, a.s., Svornosti 30, Praha 5 Astera G, vydavatelství a tiskárna, Jihlava

str.

2

Ideální Štědrý večer Ráno připravím stromek a upevním ho do stojanu. To už z kuchyně voní neopakovatelná vůně domácí vánočky a sladké omáčky. Hrušky, sušené švestky, rozinky, ořechy, perník a jablka – nic z toho nesmí v tradiční pochoutce chybět. Odpoledne ozdobíme stromeček a přitom máme puštěné televizní pohádky. Kolem 18. hodiny usedáme k večeři. Na svátečně vyzdobeném stole se dobře vyjímá smažený kapřík (letos to budou asi dva) a bramborový salát. Později se tu objeví tácek s cukrovím. Bude nás plná chalupa. A to je dobře. Nejvíce se těšíme na rozzářené oči vnoučat! Jan Jonáš – lesní dělník

Můj Štědrý den s rodinou trávím tím, že ráno většinou chodím do našeho lesa pro stromeček. Další mojí povinností na Štědrý den je zabít kapra, naporcovat ho a to už je poledne. Potom připravím stromek a s manželkou jej nazdobíme. Potom manželka začne připravovat večeři a já jdu na hřbitov zapálit svíčku na hrob rodičů. Když přijdu domů, tak už je všechno hotové a nachystané, tak při dobré kávě sleduji pořady v televizi. Přichází Štědrý večer a po večeři jdeme ke stromečku, rozbalíme si dárky, zazpíváme koledy a připijeme si na zdraví. Radujeme se z dárků a pozdě večer jdeme na půlnoční mši do kostela. Ta je posvátným zakončením celého dne. František Stejskal – dělník

Stromeček se nakrucuje ve sváteční košili, dopřejme mu trochu pýchy, je to jenom na chvíli. Vánoce se přiblížily, usmějme se na sebe. Nežeňme se za mamonem, ať nás srdce nezebe. Ideální Štědrý den se určitě odehraje v kruhu rodinném – každoročně se scházíme u slavnostní štědrovečerní večeře s přáním, abychom se za rok opět všichni sešli v pevném zdraví. K pravé pohodě Štědrého dne určitě přispěje sněhová nadílka a pokud je mrazivo a bílá plocha se jen jiskří pod slunečními paprsky, idylka je dokonalá. Ke každoročnímu rituálu patří dopolední návštěva hřbitova, večerní rybí menu a den strávený v příjemné atmosféře, doplněné vůní smrkových větviček, vanilkových rohlíčků a kouzlem Pyšné princezny. Martina Novotná, matrikářka OÚ

Zimní Martina Novotná S drdolem v tiziánu mám po ránu ránu. Nic nemění to na faktu, že vánoce tu jsou. Kapr, salát, cukroví, žlučník nám jistě napoví.

Nejkrásnější Štědrý den pro mne byl ten, kdy poprvé při pohledu na vánoční stromeček zazářily oči mých dětí. Ten pohled, ta radost jsou neopakovatelné. V posledních letech mám nejraději tu tichou hodinu, kdy po rušném večeru dům usíná a mně se vrátí vzpomínky na tyto štědré dny a já cítím vůni stromečku z Vysočiny. Tak už nevoněl žádný jiný. Tak voněly jen stromečky z krásného kraje, spojeného s mým mládím a mnoha nadějemi.

str. 3 Přeji všem a hlavně těm nejmladším, aby si odnášeli do života tak krásné vzpomínky na Vysočinu, jako já. Libuše Sedlářová - paní učitelka, která učila na konci 70. let dva roky v Řehořově. Pro pamětníky (bývalé žáky a jejich rodiče) připomínám, že jsme se s touto udržovanou sympatickou paní letos o prázdninách osobně setkali v Miletíně, v muzeu Karla Jaromíra Erbena. Léta zde dělá zasvěcenou průvodkyni. Všem posílá srdečný pozdrav a svoji fotografii!

Jen začnou opadávat na podzim první lístky ze stromů, už se těším na Vánoce. Tento čas miluji. I přes to, že pro mě a mé přátele začíná spoustu hudební a organizační práce s adventními a vánočními koncerty a pro rodinu se stávám vzácnou „osobou“. A to se snad vždycky semele ještě něco navíc – malou Evičku začne bolet zoubek, poláme se vysavač… přesně tak jako u většiny z vás, říkáte si : „…a nemůže být klid?!“ A přece je tenhle čas kouzelný. Udělala jsem adventní věnec a poctivě rozžíháme každou neděli jednu svíčku. Těšíme se na tu čtvrtou. Na Štědrý den se budeme snažit nic nejíst – no, přece to zlaté prasátko musíme aspoň jednou vidět! Letos určitě! Narovnáme na podnos cukroví, tradiční ryba a bramborový salát nesmí chybět. A večer… , až se setmí, budeme celá rodina - děti, my rodiče i babička a dědeček - pozorně poslouchat a čekat na zvoneček. Chvilku u vánočního stromečku si vychutnáme jako každý rok, zazpíváme koledy a krátká modlitba jako poděkování Ježíškovi je pro nás samozřejmostí. Přeji i Vám a Vašim rodinám ze srdce požehnané svátky, pohodu a rodinný klid. Pavla Krejzlová, lektorka Školy umění

Jak si představuji Vánoce? Ty nejzákladnější věci, jako je příprava jídla, stromečku, dárků atd. si připravit den předem. Vědět, že jsem všechno po pracovní stránce dodělal, zákazníci jsou spokojeni a že se připravuji na další práci v novém roce. Pak už jenom vypnout mozek a nemyslet na práci. Na Štědrý den spokojeně vstát, dát si s manželkou snídani, projít se se psem a válet se u pohádek. Po obědě následuje to samé. Po společné večeři doufat, že jsem byl taky hodnej a dostanu dárek. Další dva dny obejít příbuzné, užívat si návštěv, nic nedělat a zase ty pohádky. Pavel Jekl, umělecký kovář

Vánoce určitě patří k nejkrásnějším svátkům v roce, neboť se vše jakoby zastaví a celá rodina se může sejít. Vánoční atmosféra pro mě začíná asi jako pro všechny lidi adventem. V předvánočním čase se ve „fotbalových kruzích“ pořádají různé akce, večírky, mnoho mládežnických halových turnajů, ale i turnaje spojené s fotbalem starých pánů, tzv. starých gard….. Kolem 20.12. vše utichá a konečně má fotbal alespoň 14 dní „volno“. Naše rodina již tradičně slaví vánoce s dvoudenním předstihem v Praze a den před 24. prosincem se přesouvá na Vysočinu, kde trávíme společně vánoční svátky spojené s návštěvou příbuzných. Rád vzpomínám na dobu nedávno minulou, kdy ještě žil děda s babičkou a slavili jsme vánoce společně. Odpoledne před Štědrým večerem jsme se vždy vypravili do lesa dát trochu chleba zvířatům a vraceli jsme se za tmy těšíce se na babiččin bramborový salát a řízky z kapra. Někdy jsme pak navštívili půlnoční, kde děda hrál na housle. Nejdůležitější pro mě nejsou dárky, ale to, že se může sejít celá rodina dohromady a vychutnat si tyto vzácné chvíle. Po Štěpánovi se vracím většinou do Prahy a snažím se sejít se všemi kamarády, na které mi přes rok nezbývá pořádně čas. Přeji všem lidem v Kamenici krásné a klidné prožití vánočních svátků. Jakub Dovalil, trenér reprezentační fotbalové 20

Štědrý den letos prožijeme i s manželem u mojí babičky ve Zlíne. Babičce je 86 let a určitě si zaslouží, aby nebyla o Vánocích sama. My zase toužíme v těchto slavnostních dnech být s někým takovým jako je ona. Tradiční vánoční pokrmy nemám moc ráda, tak si uvaříme něco, co nám chutná, vypneme babiččinu televizi a zahrajeme si šachy nebo přečteme knížku. Na to o čem a proč jsou Vánoce, už se skoro zapomnělo, tak se

str.

4

zkusíme navzájem obdarovat sebou, ale ne příliš jinak nebo víc než ve dnech jiných, světla bude přibývat... Eva Henychová, zpěvačka

Vánoční,

Eva Henychová V ten den všichni čekali sněhovou nadílku, v ten den všichni chtěli mít klid aspoň na chvilku. V ten den všechno ustane, ztiší se, zavoní, v ten den, v roce jediný, se nebesa nakloní. I my dva jsme se těšili v tichu a v objetí na ten den, na ten den. V ten den měla obloha barvu jak z olova, v ten den jsi mě poprvé opravdu miloval. Ten den byl jak písek, jak trní, jak samota, v ten den jsi měl popel a čerstvou krev na botách. Nikdo z lidí si nezpíval, nehrál a netančil v ten den, v ten den. V ten den nám už nezbylo na chléb a na ryby, v ten den jsme si prostřeli pro tři, no co kdyby. V ten den kdosi zazvonil dvakrát a potřetí, v ten den jsi měl ve tváři touhu a napětí. A on za dveřmi tichý a smutný a znavený stál v ten den. V ten den si k nám ke stolu přisedl neznámý, v ten den stále vyprávěl o světě nad námi, v ten den taky o lidech, sám ale vzpřímeně, v ten den o všech dveřích co zůstaly zavřené. Potom odkudsi vytáhl ryby a víno a chléb v ten den. V ten den pak šel ke dveřím a řekl, že pospíchá, v ten den náhle zmizel jak pára a do ticha, v ten den jsme ho volali a pak znovu jsme seděli v ten den u toho jídla a oba jsme věděli, že nebyl to sen a že on je teď uprostřed nás, v ten den. Štědrý den je pro mě časem pokoje a spočinutí, kdy mohu konečně vydechnout mezi svými nejbližšími a ukončit tak dobu předvánočního shonu. Ať se snažím sebevíc, vždycky se mi ke konci roku nakupí řada úkolů, které chci dokončit ještě před vánočními svátky. A tak to skutečně slavnostní naladění přichází právě až na Štědrý den. Měl jsem ten zvláštní, mimořádně svátečný pocit rád již jako malé dítě. Děje se něco velikého, co nás v dané chvíli přesahuje. Připomínáme si dávné události, které jsou ale zároveň velmi aktuální a blízké. „Dnes se nám narodil Spasitel“. Hýbe to se mnou i všemi lidmi okolo. Celý den trávím v kruhu rodiny. Máme tři ještě poměrně malé děti, a tak je u nás rušno od samého rána. Zvědavé otázky, napětí z toho, jaké asi dostanou dárky. Nazdobený stromeček, k pozdnímu obědu tradičně smažený kapr a bramborový salát, předtím půst. Cukroví má své místo až večer u rozsvíceného stromečku. Návštěvy rodičů a blízkých přátel necháváme až na další

dny – tento den věnujeme naší rodině. Dětem předáváme poselství, které je skryto za tím viditelným a vede nás ke vzájemné lásce, porozumění a toleranci. Na Štědrý den vrcholí doba adventní. Příprava na příchod Krista na svět a připomenutí jeho narození v Betlémě je pro mě obdobím vnitřní přípravy. Uvědomuji si, že i do mého života přichází někdo větší s nabídkou lásky, radosti, pokoje. Je na mě, zda této nabídce v mém nitru udělám místo. Také proto je pro mě vyvrcholením celého Štědrého dne půlnoční bohoslužba, kterou můžeme jako rodina společně navštívit. Michal Novotný, ředitel Oblastní charita Jihlava

Vánoce jsou pro mě magické už odmalička. Ve dvou dnech mám schovaný svátek, Štědrý den i narozeniny. Necítím se však být ošizená! Život mi dal krásné dětství, partnerskou lásku na celý život i hodné dcery. Raduji se z každé volné chvilky, kterou strávím se svými blízkými. Cukroví i vánočku si vyrábíme sami. Vůně pečiva se snoubí s vůní jehličí. Na Štědrý den se snažíme většinu příprav stihnout dopoledne. Tradiční černý kuba se sušenými hříbečky, kompot ze švestek a ořechů, na večeři čočkovou polévku pro štěstí, bramborový salát a smažené filé. Rozsvícené svíčky na slavnostní tabuli jsou vzpomínkou na všechny z rodiny, kteří s námi už nejsou. A těšíme se na všechny, kteří přijedou nebo, se kterými se během posledních dnů roku uvidíme.Hlavně v sobě musí mít člověk „čisto a uklízeno“. Jen z tohoto stavu duše je možné nabrat sílu do další práce. A to přeji i Vám. Krásná setkání nejen v době sváteční, ale po celý rok 2008! Eva Jelenová, starostka

Vánoce jsou pro mě ty nejhezčí svátky a snažím se, abych je prožil, co nejlépe. Štědrý den u mě začíná ranní kávou, a pak již skutečně celý den nic nejím. Po kávě vezmu ruksak plný jablek, brambor, řepy, kaštanů a chleba a vyrážím ke svému krmelci. Nazdobím vánočně, včetně svíčky, krmelec, zasypu a popřeji návštěvníkům založeného koryta dobrou chuť a klidné svátky. Po příchodu domů něco málo pomohu ženě a odpoledne zajedu na hřbitov s ozdobenými větvemi. Večer kolem 19 hodiny jdeme ke stromečku. Zazpíváme si koledy a koukneme se, co nás čeká za

str. 5 překvapení.Letos se na to moc těšíme, protože máme v rodině třetího vnoučka Jonáška, který se narodil v Dánsku. My ho poprvé uvidíme právě o Vánocích. Mé největší přání je zdraví těm třem naši klukům i všem v rodině a to samé přeji i vám. Pohodový Štědrý večer! Jan Zeman, místostarosta

Většina Japonců jsou buddhisté, ale samozřejmě někteří z nich jsou také křesťané. Mnoho jich ale neznám. Napíšu něco o Vánocích, jak je moji známí slaví. V tomto čase jsou všude slyšet vánoční písničky a nákupní centra, některé budovy a památníky jsou ozdobeny světýlky a vánočními stromky. Když jsem studoval střední školu, slavili jsme Vánoce spolu s moji rodinou. Nemívali jsme žádné speciální jídlo. V některých rodinách se jí například sushi, v jiných se peče kuře, ale my jsme vždy pekli vánoční koláč. Někteří Japonci si nepřipomínají význam Vánoc, ale jen si užívají volna. Vánoce pro ně znamenají trávit čas se svými partnery. Chodí na neobvyklá jídla do drahých restaurací a užívají si sladkého času. Také si samozřejmě dávají dárky. V Japonsku si užíváme Vánoce jinak než jste zvyklí tady. „It doesnt have strong meaning“, což doslovně znamená „nemá to silný význam“. Makyno Acuši, japonský student Akademie výtvarných umění v Praze.

Čas adventní- čas malých nákupů a posvátné hudby V pátek 7. prosince jsme v Kamenici u Jihlavy zažili obojí. Odpoledne přišlo do školy plno návštěvníků na Předvánoční jarmark.Kromě nápaditých výrobků, které ozdobí domácnosti a navodí tu správnou atmosféru, jsme se mohli ve třech vstupech zaposlouchat do známých i méně známých koled. Program s dětmi nacvičila paní učitelka Lenka Novotná. Po skončení jarmarku jsme se rychle přesunuli do kostela sv. Jakuba na koncert, kde zahrála Musica La Cornetta a Škola umění z nedalekého Měřína. Více než hodinu jsme žasli nad tím, co pro nás hudebníci připravili.Zpěv sborový, sólový, hru na hudební nástroje i podmanivé průvodní slovo. Chvályhodné bylo i vystoupení místních žáků, za kterými paní učitelky Krejzlová a Mikysková každý týden dojíždí a vzdělávají je v hudbě. Kytice květů, která jim byla na závěr předána , byla výrazem našeho díku. Po nevšedním zážitku nás čekalo další překvapení před kostelem.Teplý punč a voňavé cukroví, které měřínští přivezli, přišlo posluchačům vhod. Pod nebem plným hvězd jsme si uvědomili, jak za každý takový zážitek musíme být vděční. Jak nás obohacuje a dodává nám energii.To vše bylo nezapomenutelnou tečkou pracovního týdne před druhou adventní nedělí. Ještě v prosinci se však můžeme těšit na tradiční

vystoupení dětí u vánočního stromku (21.12.2007 v 18.00) a na koncert známé skupiny Reliéf, který proběhne přesně po roce v místním kostele (27.12.2007 v 17.00). Všichni jste do Kamenice srdečně zváni!

A Vy si jistě říkáte, jak se dostal do našich Kamenovin? Letos v létě byl se svoji spolužačkou a dobrou kamarádkou Bárou Zadražilovou ve Vržanově na chalupě u babičky a dědečka. (Marie a Jaroslav Kubištovi). Moc se mu tu líbilo. Příroda, lidi, teplé slunce i výborná česká kuchyně. Okolí Vržanova ho inspirovalo k námětům na obrazy. Rád na návštěvu vzpomíná a určitě se sem chce znovu vrátit a malovat tu. Na ukázku ještě pár řádků japonského písma- píše se zprava doleva a po sloupcích.

A ještě něco, tady je recept na výše zmíněný výborný punč: 7/10 červeného vína svaříme a přidáme 2/10 pomerančového džusu a 1/10 rumu ( již nevaříme) a ovoce dle přání a chuti. Chutná a zahřeje!

str.

6

NAŠE ŘEMESLO ZAČÍNÁ NA C......... Je úterní dopoledne. Jsem zabraná do práce a najednou někdo zaklepe na dveře kanceláře. „Dále“, odpovím a zvednu oči. Vchází mladá nastávající maminka. Nebyla to náhoda. Po telefonu jsme se s Veronikou Přibylovou, roz. Cejpkovou z Kamenice domluvili, že bychom rádi napsali něco o jejím sladkém řemesle. Zdálo se nám to před Vánocemi vhodné.

slavnostních akcích jako Česká miss, nominace TÝTÝ, volba Sportovce roku, slavnostní rauty a společenské firemní večery. Módní přehlídku tu nedávno pořádala návrhářka Beáta Rajská. Také cukrářské řemeslo se trošku změnilo. Lidé více začali dbát na štíhlou linii,a proto jsou v oblibě minidezerty, zdobené tropické ovoce, šlehané pěny, zmrzlinové poháry i sladké ovocné saláty. Mistrovskými kousky jsou originální dorty, zdobené marcipánem, které jsou zhotovené na objednávku na různé příležitosti. Pro vzpomínku na časy minulé se pořádají staročeské rauty, kde nechybí lívanečky, perníčky nebo obyčejné kynuté buchty. Zajímavé jsou také cizokrajné kuchyně – mexická, čínská.

Na otázku, proč si tento obor zvolila, odpověděla: „Začala jsem studovat zdravotní školu, ale brzy jsem poznala, že to není práce, kterou bych chtěla dělat. Spolužačka ze základní školy Petra Čápová vychvalovala stále učební obor cukrářka, a tak mě vlastně přemluvila.“ V Třešti nastoupila a v roce 2001 se vyučila. Práce jí bavila. Mohla uplatnit svoji fantazii i smysl pro barvy a tvar. První setkání s praxí bylo ve známé jihlavské Cukrárně u Brány. Za rok a půl přesídlila do hlavního města. Nabídli ji místo hotelové cukrářky v luxusním pražském TOP HOTELU (Veronika je na fotce vpravo). Klientela je zde závislá na cestovním ruchu, hlavně cizineckém, a na

Díky působení v tomto špičkovém hotelu se Veronika dostala do světa. Například několikrát za rok odjela do Berlína.Vzpomíná na krásný a současně nostalgický večírek na rozloučenou při výměně velvyslanců.

str. 7 Do Bruselu byli pozváni na prezentaci TOP HOTELU. Úspěchem skončila soutěž „Vánoční rohlíček“, kdy cukrářky z TOP HOTELU vyhrály 1. místo a současně i hlavní cenu pořádajících manažerek. Pečlivě vedená alba byla dokladem, že existuje vrcholné cukrářské umění. A že Veronika umí. Nyní prožívá krásné období. Zařizují s manželem byt a společně se těší na to nejsladší potěšení, které je čeká v únoru. Popřejme proto Veronice jen to dobré, šťastný život, zdravé miminko a ještě hodně sladkých úspěchů v profesi, kterou si zvolila a ve které se jí daří! Eva Jelenová

Z receptů Veroniky: Ořechové sušenky 250 g hladké mouky 120 g Hery 1 vanilkový cukr 2 lžíce rumu 1 lžička citrónové kůry vejce na potření

120 g moučkového cukru 150 g strouhaných ořechů 2 žloutky 1/2 lžíce skořice mléko dle potřeby ořechy na ozdobu

Z přísad vypracujeme husté těsto, pokud je příliš husté, přidáme trochu mléka. Pak jej položíme na talířek, přikryjeme folií a necháme odpočinout asi 2 hodiny v chladu. Vyválíme silnější plát, vykrajujeme tvary, potřeme vejcem a přilepíme ořech. Pečeme asi 10 minut při 180 °C v předehřáté troubě. Upečené necháme v chladu odležet.

Rafaelo kuličky 150 g moučkového cukru 1 máslo 1/2 dcl rumu 200g sušeného mléka spařené mandle 4-5 dortových oplatků Oplatky rozemeleme a všechny suroviny smícháme. Z hmoty děláme kuličky s mandlí uvnitř a obalíme v kokosu. Dobrou chuť z Prahy do Kamenice!

str.

8

Kamenice nad Lipou Další Kamenice leží v našem kraji. Najdeme ji asi 40 km jihozápadně vzdušnou čarou od Jihlavy. Ano, je to ta, která má ve svém názvu ukryt náš národní strom. Je včleněna do Svazku obcí Lípa. Spolu s dalšími částmi kraje – Mikroregion Brána Vysočiny, Dobrovolný svazek obcí Hořepnický region, Mikroregion Košeticko, Svazek obcí mikroregionu Strážiště a Sdružení Svidník tvoří místní akční skupinu Via rustica. Toto občanské sdružení ulehčuje 61 obcím s 32 000 obyvateli, žijících na území 724 km2 rozhodování, rozvoj, plánování, vzdělávání, péči o kulturní i tělesný vývoj a mnoho dalších aktivit. Geymüllerům majetek vyvlastněn. V historii se v podhradí rozvíjela řemesla. Bylo to hlavně ševcovství, soukenictví a punčochářství. Dále železářství a sklářská výroba. V 18. století se tu krátce těžilo stříbro a železná ruda. Ve druhé polovině 20. století byla v prostorách zámku zřízena ozdravovna, která fungovala až do roku 1998. V současnosti je objekt ve správě Uměleckoprůmyslového muzea ( UPM ) v Praze. V přízemí je možno navštívit městské muzeum. Je tu i obřadní síň,

Sama Kamenice nad Lipou vznikla ve 13. století a za své jméno vděčí stromu vysazenému v zámecké zahradě roku 1248. Prvním rodem Kamenice byli Benešovci.Od r. 1397 zde působí Jan Sezima z Ústí, jehož jméno je spjato s působením Jana Husa na Kozím Hrádku. V 17. a 18. století se majitelé panství střídají. Ale je v této době opraven zámek, vystavěna škola, radnice a kašna. Vídeňský bankéř Jindřich Geymüller a jeho potomci vlastní Kamenici v letech 1831 – 1945. V tomto roce byl

konají se tam svatby. Najdeme tu depozitář historického nábytku a průběžně se vytváří „Muzeum pro všechny smysly“. Můžeme si prohlédnout sklepní prostory, hračky ze sbírek UPM a kované železné práce. V parku je památná lípa „stařenka“ a hned vedle ní lípa – dcera z r.1998. Další pamětihodností je kostel Všech Svatých se 6 památnými náhrobními kameny zdejší šlechty. Nemůžeme zapomenout na zajímavý Lesní hřbitov Bradlo doplněný kaplí sv. Maří Magdalény s hrobkou.

str. 9 Navíc sem byla v roce 1806 přenesena křížová cesta, která byla původně vybudovaná na kopci Melíšek. Ta byla v letech 1992 – 93 restaurovaná a osazená obrazy. V Kamenici najdeme i židovský hřbitov. Ze slavných rodáků jmenujme slavného rodáka skladatele Vítězslava Nováka, žáka Antonína Dvořáka a profesora pražské konzervatoře ( 1870 – 1949 ). Dále to byla učitelka, básnířka, autorka divadelních her pro děti a publicistka Jarmila Hanzálková ( 1910 – 1992 ). Není možno vynechat profesora bakteriologického ústavu v Hamburku a objevitele bacilu tyfu skvrnitého prof. Stanislava Provázka ( 1875 – 1915 ). Ačkoliv je rodákem z Jindřichova Hradce, je pohřben na Bradle. Ke Kamenici patří i František Jaroslav Vacek Kamenický (1806 –

1869), vlastenecký kněz a básník. S Kamenicí nad Lipou je spojen také učitel a zakladatel skautingu ve městě František Sadílek (1905 – 1942). Dnes je ve městě více než 4 100 obyvatel, katastr má plochu 3153 ha. Místní části jsou Antonka, Březí, Gabriela, Johanka, Nová Ves, Pravíkov a Vodná. Školství v Kamenici je zastoupeno Mateřskou školou se speciálními třídami, základní školou, základní uměleckou školou, speciální základní školou a Střední školou Kamenice nad Lipou s obory automechanik, opravář zemědělských strojů, farmář, obráběč kovů a

Tajemník městského úřadu Ing. Leoš Zhorný.

provoz služeb (pečovatelství) i nástavbové studium – podnikání. Mnoho místních lidí i lidí z okolí je zaměstnáno v kamenické firmě Edscha – výroba dveřních závěsů aut, potom je tu další firma autosoučástek Huperz. Dalším podnikem je VBG group truck equipment s.r.o. Známé v okolí je Pekařství Velíšek. Někteří lidé jsou zaměstnáni v zemědělském družstvu Kalich. Většina kamenických podniků je umístěna v průmyslově zóně Gabrielka, která byla vyhlášena 2.nejlepší průmyslovou oblastí v ČR. V Kamenici nad Lipou, stejně jako u nás, se pořádají některé tradiční akce. Letos v polovině července se konal 2.ročník Hračkobraní. Jedná se o festival, který zaujme celou rodinu. Obsahuje přehlídku hraček, výrobců i

návrhářů. Festivalu se účastní amatérské i profesionální loutkové divadelní soubory. Hračky si tu můžeme nejenom koupit, ale třeba jen si s nimi nezávazně pohrát. Dokonce si můžete svoje vlastní navrhnout a vyrobit. Koncem června obyvatele potěší Odpoledne sportu a zábavy, které je určeno především mládeži. Bývá spojeno s Dema maratónem horských kol. V lesoparku Hamerky se koná v září tradiční motokros. Ve městě najdeme dobrovolné i profesionální hasiče, místní myslivci pořádají Den přírody, aktivní jsou kynologové a chovatelé drobného zvířectva pořádají každoročně výstavu. V obci působí smíšený pěvecký sbor Lípa. Lidovým tancem se zabývá folklórní dospělý soubor Podskalák a dětský Podskaláček. Známé je ochotnické

str. 10 Kamenický duatlon a Mikulášský běh, které spolu s Během města Pelhřimova tvoří Kamenický pohár. Zmínit je třeba část Kamenice se jménem Johanka, sem vede naučná stezka, která připomíná skladatele Vítězslava Nováka. Starší generaci určitě něco připomene název rybníka Kalich, který si uchoval svou tábornickou tradici. V Kamenici nad Lipou najdeme i přírodní koupaliště. Největší turistickou dopravní zajímavostí je úzkokolejná trať, která vede z Jindřichova Hradce právě přes Kamenici do Obrataně s rozchodem kolejnic 760 mm. Tato větev je dlouhá 46 km a druhá větev vede z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a měří 33 km. Je majetkem Jindřichohradecké místní dráhy. Další informace o městě najdete na adrese : www.kamenicenl.cz.

divadlo, zaštítěné jménem J.K.Tyla. Slyšet je i o místních skautech. 9.skautský oddíl střediska Fidelis et Fortis pořádá různé akce. Kamenice nad Lipou má také fotbalové družstvo dospělých, které je v současnosti na 9.místě v I.A třídě. Z Kamenice do vrcholové kopané odešel Tomáš Sivok. Kameničtí kuželkáři jsou na 6.místě divize-jih. Slovan provozuje také sjezdovku dlouhou 250 m s nočním osvětlením. Občanské sdružení Maratón pořádá

Se starostou Kamenice n. Lipou Ing. Ivanem Pfaurem.

Eva z Ostrova lidství

Milan Jelen

11. listopadu každoročně přijíždí do našich končin Martin na bílém koni. Tak to tvrdí známá pranostika. Tentokrát se vyplnila do puntíku. Bílé sněhové vločky se v bohatých dávkách snášely do okolí Kamenice a připomněly nám, že Vánoce nejsou tak daleko. Nejen tady, ale vlastně po celé republice byl sníh jasným pánem nad osudy všech lidí, kteří vyšli ven nebo dokonce museli v tomto počasí ujet desítky či stovky kilometrů. Mezi ně patřila i Eva Henychová, kterou jsme pozvali na tento den do našeho kostela sv. Jakuba Většího, aby nám předvedla svůj zpěv a neméně dobrou hru na kytaru. Do této doby jsme ji znali většinou jenom z televizního seriálu My holky z městečka. Tam si zahrála malou rusovlásku Jarku Hlavačkovou, její filmové rodiče hráli

str. 11

Petr Kostka a Carmen Mayerová. Až z města Ostrov nedaleko Karlových Varů vyrazila na bezmála 300 km pouť, aby potěšila své budoucí posluchače v obci na Vysočině. Dojela dobře a už dlouho před koncertem se v jedné části kostela velmi pečlivě připravovala na své vystoupení. Konečně v 16 hodin se před oltářem našeho svatostánku objevila Eva. Počet diváků se téměř dokonale shodoval s počtem míst. Při celém koncertu umělkyně zvládla nejen zpěvem, zvukem své kytary ale i doprovodným slovem ( podbarveným inspirujícími akordy ) prostory kostela. Bylo jí dobře rozumět i bez aparatury. Každou píseň uvedla několika větami a svým lidským přístupem k životu si brzy získala všechny posluchače. V průběhu koncertu jsme se dozvěděli, že tato zpěvačka vystupuje občas ve vězeňských zařízeních. Svými charismatickými písněmi pak ovlivní život za mřížemi na dlouhé hodiny a možná i dny. Hříšníci i nešťastníci se vlivem tónů stávají lepšími a snaží se chovat trochu jinak. Píseň Živá jsme si proslzeli spolu s Evou, která nás zde bez kytarového doprovodu seznámila se smutnou zprávou o tom, že ji nedávno opustila osoba nejdražší – maminka. Ta pro nás v té chvíli také zůstala živou. Společně jsme hloubali nad filozofickým posláním skladby Všechno je jinak. Duchovno v nás v té době i na místě samém probudil text Pojď si ke mně odpočinout. Zaujala nás píseň Bílý kaštan i gospelová Židle. Nemůžeme jmenovat všechny zdařilé tituly, ale víme, že příjemná hodinka uplynula velmi rychle. A Převozník s námi doplul téměř k cíli. S prokřehlou Evou se za všechny rozloučila paní starostka a my jsme ještě slyšeli přídavek Šlo děvčátko. Po produkci ještě mladá zpěvačka rozdala několik podpisů a nadšené publikum si

odneslo jako vzpomínku několik CD a MC. Potom jsme ji ještě umožnili se trochu ohřát, napít se a najíst. Zbyla chvilka na neformální rozhovor a ukázalo se, že je příjemná nejen při svém vystoupení, ale i v soukromí. Potom jsme se s Evou rozloučili a popřáli jsme ji šťastnou cestu až na samý západ naší vlasti. S úlevou jsme zaznamenali její prozvonění na našem mobilu, které zvěstovalo z Ostrova do Kamenice, že je bez nehody doma. Eva Henychová se narodila v září 1974 ve Zlíně. Ve školním věku chodila do folklórního souboru Barvínek a v hudební škole hrála na kytaru. V 11 letech hrála v seriálu My holky z městečka. V roce 1989 začala chodit na zlínské gymnázium. V 17 letech vyhrála Portu v kategorii Písničkář. Po maturitě žila asi dva roky v klášteře. V té době také zahájila studium na konzervatoři. V roce 1996 se ing. Václav Jansta stává jejím manažérem a později ( 1999 ) i jejím manželem. V roce

2000 zahájila své koncerty ve věznicích. Často vystupovala na zahraničních pódiích např. pro krajany či vojáky. Za všechny jmenujme Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Moldávie, Ukrajina, Polsko, Belgie, Španělsko, Rakousko aj. Zajímavé je, že občas zajíždí ke své babičce do obce Baliny, které leží asi 15 km od nás. Eva zatím vydala tři tituly – Svítání (1996), Za stěnou z papíru (2000), Všechno je jinak (2004). Velmi cenné na její tvorbě je fakt, že nikoho nekopíruje. Její hudba i texty jsou originální. A co víc jedinou autorkou je ona sama. Chcete-li si připomenout Evin hlas a slyšet i něco víc o jejím současném životě, sledujte 23.12. v televizi cyklus Osudy hvězd.

str. 12

Chvála bláznovství V nově zrekonstruované budově Kulturního domu v Kameničce jsme mohli v sobotu 10. 11. 2007 zhlédnout komedii k zamyšlení norského autora Axela Hellstenia Elling a Kjell Bjarne aneb Chvála bláznovství. Tuto divadelní hru k nám přijel zahrát divadelní soubor Zmatkaři z Dobronína. Tato skupina herců do Kameničky zajíždí tradičně a nikdy své diváky nezklame. Potvrdilo se to i tentokrát. V režii Ladislava Valeše se představili v roli Ellinga Petr „Šaryk“ Coufal, Kjell Bjarneho hrál Vladimír Mátl. Dále se tu objevili František Kunst ( Frank ), Pavlína Pejchalová ( Gunn ), Jiří Musil ( Číšník ) a Martina Nováčková ( Reidun ). Společně jsme sledovali příběh 2 autistických pacientů psychiatrické léčebny, kteří získali od města sociální byt, ve kterém by se mohli realizovat a učili se samostatně žít a později přímo splynout s ostatními lidmi v okolí. Oba hrdinové mají leccos společného. Například se oba dost odcizili od současného života plného politiky, konzumního způsobu života a jejich starosti nás dokážou zcela překvapit. Najdeme tu ale i jejich rozdílné stránky. Elling je spíše intelektuální typ, který se zabývá filozofickými otázkami života a v neposlední řadě skládá také básně. Kjell se zdá trochu jednodušší, praktičtější a manuálně zručný, oplývá fantazií a touží velmi intenzivně po prvních milostných zážitcích. Jednání s lidmi mu působí velké obtíže. Na počátku hry nás překvapí, jak bolestná může být nečekaná svoboda, kdy je člověk zbaven příjemných i nepříjemných stereotypů, které mu však zajišťovaly velký díl jistoty a bezpečí. Dá se to trochu srovnat se svobodou vojáka, který po dvou letech opouštěl kasárna nebo vězně, jenž si odpykal svůj několikaletý trest a nyní bude odkázán sám na sebe. Jedinou výhodou v naší hře, že na to není člověk sám, ale vše se učí ve dvojici. S úžasem pozorujeme, jakým problémem mohou být obyčejné telefonáty. Každý nákup se stává velkou výpravou s nečekaným koncem a obyčejná návštěva restaurace dlouho odkládaným problematickým úkolem. Oběma mužům se snaží pomoci jejich opatrovník – sociální pracovník a zaměstnanec města Frank, který se pokouší s nevelkým úspěchem oba protagonisty zapojovat do života města, celé společnosti. Neustále se

snaží, aby Elling i Kjell měli chuť komunikovat s lidmi a nebáli se rozvíjet své aktivity. Zajímavé individuální výkony, kromě jmenovaných, předvedl i Jiří Musil ve své scénce číšníka, který se nudí a připravuje na příchod hostů a též Martina Nováčková, v roli totálně podroušené těhotné budoucí matky. Celým představením nás provází humorné situace, které působí dobrou náladu v hledišti a tradičně v Kameničce i na jevišti, kdy se při scéně hltání jídla v restauraci na okamžik oba protagonisté odbourají a propuknou sami v smích. Přesto, že se divák baví, určitě se zamyslí i nad autismem, který je vrozenou poruchou mozkových funkcí. Znamená obtíže v komunikaci, sociálních vztazích a představivosti. Není dosud známo, jak tato porucha vzniká. Zřejmě je kombinací vlivu genetického, infekčních nemocí a chemických procesů v mozku. Ačkoliv se autismus prakticky nedá léčit, speciálním přístupem k pacientům se dají mnohé projevy tohoto onemocnění mírnit a tito lidé se mohou zapojit do normálního života. Když však sledujeme ostatní postavy divadelní hry nebo se sami podíváme okolo sebe v životě, ve zprávách, na pracovišti a nakonec se zahledíme do zrcadla, poznáme my vůbec, kdo nebo co na tomto světě je normální a co je nenormální ? Ať už dojdeme k jakémukoliv závěru, nezbývá než nakonec poděkovat hercům z Dobronína za příjemně strávený sobotní podvečer a všichni příznivci divadelního umění se určitě budou těšit, jaké překvapení nám „ZMATKAŘI“ připraví příště.

str. 13

Společenská kronika Seznam dětí narozených ve 2. pololetí 2007 Aneta Baránková Kamenička 24.07.2007 Jan Biza Kamenice 1.08.2007 Matyas Procházka Kamenice 3.08.2007 Lucie Jelínková Kamenice 17.09.2007 Šárka Neumanová Kamenice 25.09.2007 Petr Svejkovský Kamenice 15.10.2007 Lukáš Solař Kamenička 13.11.2007 Karolína Kratochvílová Kamenice 18.11.2007 Adam Venc Kamenice 27.11.2007 Ať vyrůstají ve šťastných rodinách!

Do svazku manželského vstoupili v sobotu 20.10.2007 slečna Věra Potácelová a pan Michal Bumbálek

Zlatou svatbu Významní jubilanti: Říjen: Marie Pekárková Stanislav Jelínek Františka Dočekalová

manželé Ludmila a Josef Kalinovi z Kamenice

80 let 80 let 95 let

Stálou lásku a pohodu přejí spoluobčané!

Prosinec: Marie Valová Marie Vrbická

(16.11.1957 – 16.11.2007) si v kruhu rodinném připomněli

80 let 98 let

Zdraví, pohodu a klid ze srdce přejeme všem oslavencům!

V posledních třech měsících roku jsme se navždy rozloučili: Josef Bumbálek

Kamenička 22

29.09.2007

Jarmila Vyziblová

Kamenice 241

1.10.2007

Růžena Hájková

Kamenice 444

29.11.2007

Vlasta Moláková

Kamenice 481

11.12.2007

str. 14

V každém rohu podzimního čtverce je schovaná jedna zdařilá akce: První roh - 14. 9. 2007 Beseda s trenérem fotbalového družstva do 20 let panem Jakubem Dovalilem (vnukem pana ředitele Josefa Dovalila). Přestože jsem žena, na fotbalovém hřišti jsem prožila hodně času v roli diváka. Snad právě proto jsem

ocenila poutavé vyprávění, kterému předcházel ukázkový profesionální trénink žáků.Když nyní zaslechnu v televizi jména Kalouda, Fenin, Suchý, vybaví se mi videozáznamy cesty těchto hráčů ke stříbrným medailím na MS fotbalistů do 20 let. Snad alespoň trošku chlapci pochopili, že jenom tréninkem, pílí a odříkáním lze dosáhnout úspěchu.

Druhý roh – 15. 9. 2007

Den mikroregionu Loucko se po Kamenici, Velkém Beranově a Bítovčicích konal v Lukách nad Jihlavou. Zábavné odpoledne vám přiblíží následující fotografie.

str. 15

str. 16

Třetí roh – 18. 10. 2007 Návštěvu z Luk nad Jihlavou si přibližme dopisem: Ve čtvrtek odpoledne 18. října 2007 navštívili naši členové Klubu přátel Luk Kamenici. Počasí nám sice příliš nepřálo, ale návštěva to byla velice vydařená. Paní starostka Jelenová nás velmi srdečně přijala a uvítala a na jejích slovech o Kamenici, kterou nás provázela, bylo

patrné, jak moc má tuto obec ráda a jak moc jí záleží na tom, aby se v ní občanům dobře žilo. Prohlédli jsme si kostel sv. Jakuba s nově upraveným okolím a s novou mříží uvnitř, kapli sv. Anny na náměstíčku, kterou nám otevřel pan farář, a hlavně tvrz s muzeem. Tam nám paní starostka přiblížila dějiny i současnost Kamenice, jejích dalších obcí a plány do budoucna. Věřím, že Kamenickým

jejich pohostinnost oplatíme a paní starostce srdečně děkujeme. Za Klub Blanka Göthová

Čtvrtý roh – 27. 10. 2007 Vítání občánků na radnici mělo jako vždy sváteční atmosféru. Pro devatenáct dětí (12 chlapců a 7 děvčátek) a jejich

nejbližší byl připraven hudební program, ve kterém zazpívali žáci školy pod vedením paní učitelky Lenky Novotné. Dále dáreček, růže pro maminky a pěkný zážitek.

str. 17

Selátko z tomboly se těší na svého výherce.

Spokojený předseda MS pan Karel Krul.

V sobotu 1. prosince se v Sokolovně v Kamenici uskutečnila POSLEDNÍ LEČ pořádaná Mysliveckým sdružením Kamenice.

Duší šatny opět usměvavé Marušky (Hrdličková a Kalinová) Trofej pana Libora Konečného

str. 18 A topivo, kolem B 1.část tajenky, římsky 50 C anglicky míč, přehrada u Chrudimi, předložka ( 3.pád ) D slovensky nejvyšší karty, dlouhá samohláska, zapisovat, značka ampéru E souhlásky slova kotě, 2.část tajenky, značka newtonu F patřící psovi, polodrahokam ( odrůda chalcedonu ), římsky 1500 G zakrytí jeviště, jednotka objemu H 3.část tajenky 1 opice, hovorově fotbalový obránce, velmi rozšířený hudební směr 2 toust ( anglicky ), zkratka slova splněno 3 oznámí, osobní zájmeno ( 3.osoba, mužský rod ) 4 sušenky s čokoládovým povrchem 5 předložka ( 2.pád ), zavinil ( provedl ) 6 knock out, , autoznačka Španělska, soustavná 7 muž pečující o ovce, jedovatý strom 8 prostředek proti nemoci, ukazovací zájmeno, budapešťský fotbalový klub ( nyní Hungaria ) 9 dvoumetrové cizokrajné jedovaté zahradní keře

Vzpomínky na starou Kamenici z archivu Jaroslava Bumbálka.

str. 19 VLADIMÍR POSPÍŠIL z nové sbírky „kalikrů kalikým“

Stráně zrezivěly do běla Stráně zrezivěly do běla podběl mlčí rýma kašlavá teplé prádlo cesty vlnící se otazníky zimní klid lůžko roztažené bílé prostěradlo pláň v ustrnutí

Housle se rozezněly Housle se rozezněly zaskřípal rumpál vod po strništích táhly tažné vrány

Na rámu mráz malíř dýchal do skel obratel neme tekel na zádech hrbáček vláček liché koleje Olej ubíral z lampy svit svíčky málem zhasínaly z mraků padal z růží křik

Jiskří elektriky Jiskří elektriky na jinovatkách mrazu ledovec v ojíněném kabát palčáky chůze omrzlá pavučina bez pavouka soukání bez kořisti skořepina zesláblé noci

Kam za tancem a zábavou v roce 2008? 12. 1. 2008 Ples Sboru dobrovolných hasičů Kamenice 19. 1. 2008 Ples Český červený kříž Kamenice 19. 1. 2008 Ples hasičů Řehořov 26. 1. 2008 Ples KDÚ-ČSL Kamenice 26. 1. 2008 Ples Vržanov Vržanov 1. 2. 2008 Ples KK Kamenička Kamenička 2. 2. 2008 MASOPUSTNÍ MERENDA Kamenice 9. 2. 2008 MASOPUSTNÍ MERENDA Řehořov 23. 2. 2008 Ples Pekárny Kamenice 1. 3. 2008 Ples školy Kamenice Bližší informace se dozvíte z plakátů a z hlášení!

Přání Vláďovi jsme splnili. Zastupitelé a pracovnice z kanceláře OÚ přispěli na krásný stříbrný řetízek. Bude ho mít symbolicky stále u sebe. Snad mu přinese štěstí.

str. 20

Zpravodaj pro občany Kamenice, Řehořova, Kameničky, Vržanova a Brodku. KAMENOVINY vydává OÚ Kamenice - 588 23 Kamenice č. 481, okr. Jihlava Tel.: 567 273 309, e-mail: [email protected] Na základě zákona č. 46/200 Sb. je registrován u MK ČR pod čís. E - 14 415 Vychází čtyřikrát ročně. Náklad 700 kusů. Toto 20. číslo vyšlo v prosinci 2007. Uzávěrka 14. 12. 2007 Tiskne ASTERA G, Matky Boží 1, 586 01 Jihlava, www.astera.cz Odpovědný redaktor Mgr. Milan Jelen. Příspěvky přijímá Obecní úřad Kamenice. Foto na titulní straně Jaroslav Bumbálek - křížek u Vržanova