OBČASNÍK pro děti a od dětí hospitalizovaných ve FN Bulovka ČERVEN 2007

OBČASNÍK pro děti a od dětí hospitalizovaných ve FN Bulovka _____________________________________________________________________________ ČERVEN 2007

Flastr, červen 2007

Strana 1

Tomuto číslu už zbývá jen pár dnů do vysněného času prázdnin, léta, odpočívky, nicnedělání… Čím se to v něm hemží?

otky, kam se podíváš

ibové šperky na (K)kůži

uto budoucnosti už vyjelo s vítěznými ovacemi

anketou za nevšedními tipy na výlet

aky nějaké ty klamy, ale optické

edaktorka Míša vzpomíná na zrod časopisu Blížící se prázdninová idylka vyvolává v mnohých rozdílné představy. Někdo se vidí v mořské hlubině, jiný na vrcholku hor, ale přejme si, abychom byli o prázdninách všichni na vrcholku blaha.

_____________________________________________________________________________ Flastr, červen 2007 Strana 2

Jak se slaví

v nemocnici?

Probudila jsem se a bylo 1.června, tzn.nastal den „D“ – Den dětí. Za námi na kožní oddělení přišly vychovatelky, které měly přichystaný program. Hráli jsme různé hry, například hádání slavných osobností, strefování do kruhu, poznávání obrázků za klíčovou dírkou nebo hmatovou kimovku. Líbilo se nám to všem 

(Susan, 15 let, kožní odd.) _____________________________________________________________________________ Flastr, červen 2007 Strana 3

V pátek na Den dětí se v nemocnici na Bulovce soutěžilo. Ty děti, které mohly chodit, tak byly v místnosti, kde se jí, tedy v jídelně. A soutěžily – chytaly umělé ryby, házely míčkem a bavily se. Děti, co nemohou chodit, tak byly v pokoji a také různě soutěžily. Buď hrály hru na hmat, že měly poslepu rozpoznat věci nebo hrály AZ kvizy nebo také házely míčkem. A všechny děti dostaly odměny! Křížovky, hlavolamy nebo pastelky, omalovánky apod. Celý den v nemocnici chodil klaun a bavil a rozesmíval smutné i veselé děti.

(Patrik,14 let, ortopedie)

Jsem po snídani a těším se do školy, protože se dnes nepíší úkoly. Už se moc těším na Dětský den, kdy se mi splní můj velký sen. Sen o tom, že děti budou spolu, i kdyby byly na Severním pólu. Mám ráda děti a chci si s nimi hrát, abychom se mohli společně smát. I když jsou to rošťáci i pěkní darebáci, já je mám stejně ráda a chci je mít za kamaráda. Tento Dětský den si užiju a doufám, že ho přežiju. Přežiju bez brášky a rodiny, to vážně nevím a nepochopím ani za půl hodiny. (anonym z dětského oddělení)


Dopis od bývalé šéfredaktorky Míši

Ahoj lidičky! Jmenuji se Michaela Jirotková, je mi 23 let a má diagnóza zní Apláza Fibuli. Teď si asi říkáte „Proboha, co to bude za nudný článek o nějaké holce? Proč by mě to mělo zajímat?“ Ale já bych nesoudila knihu podle obalů a zkusila bych si mé řádky přečíst, protože to, co právě držíte v ruce (časopis Flastr) jsem asi tak před osmi lety společně s bezvadným učitelským sborem založila a vymyslela já. Bylo mi tenkrát 15 let a nacházela jsem se tam, kde jste právě teď vy (a možná jsem i já ležela v tvé posteli ). Asi tak od tří let jsem operovaná tady na Bulovce a na oddělení ortopedie jsem ležela nesčíslněkrát. Mám vrozenou vadu, chybí mi lýtková kost a mám kratší nohu. Zažila jsem tady spoustu operací (ani nevím kolik, kdo by to počítal). Vím jaké to je, jet na sál se strachem, co se bude dít a pak prožívat různé bolesti, ale taky vím, jaké to je, udělat na oddělení pořádný mejdan. Pořádat akce v podobě „Miss ORT“, vytočit sestřičky, počmárat školní stolky a pak je drhnout pískem, udělat si extra vysvědčení a nebo mít na pokoji papírového Mistra Beana v životní velikosti. Bylo toho hrozně moc, co jsem tu zažila a jestli si myslíte, že je to blbost, tak vám řeknu, že když vymyslíte nějakou tu lumpárnu, tak vám stačí jen krapet odvahy, pořádná stabilita na berlích a vše se dá uskutečnit . Ač jsem prožila i krušné chvíle (jako jednou jsem si zlomila nohu na záchodě pokoje č.1), ráda vzpomínám na tu legraci tam. A musím vám prásknout, že učitelský sbor se dá na lumpárny ukecat, ale psst! Teď už jsem dospělá (nebo v to alespoň doufám) a tak spadám pod dospělé oddělení. Momentálně se nacházím až v 7. patře na ORT 5 – Aloplastiky. 4.5.2007 jsem se podrobila operaci kolene. To mé bylo už tak opotřebované, že mi museli dát nové – umělé. Jsem tu už přes měsíc, ale teď už se konečně chystám domů. Jaké to vše bylo, nemá smysl popisovat, sami jste si jistě užili svého dost, ale hlavně vám chci říct těmito řádky, že vše se dá zvládnout a já se řídím heslem „Vždy může být hůř a vše zlé jednou pomine!“ Když jsem ležela tam, kde jste teď vy, myslela jsem, že se mi nikdy nestane to, co ostatním holkám. Mít normální život. Ale časem jsem sama zjistila, že ač jsem celý život o berlích, dá se uskutečnit vše. Jen musí člověk chtít a to špatné hodit za hlavu. Sice jsem ani nedodělala školu, kvůli zameškaným hodinám díky pobytu tady, ale našla jsem si práci jako administrativní pracovnice a slušně se naučila pracovat s počítačem. A až se koleno zahojí, jdu znovu do školy a budu dalších 5 let studovat veřejnoprávní činnost. I přesto, že mám berle, nemám problém navázat kontakt s druhým


pohlavím. Nemám problém s tím, když s mi někdo směje, že mám něco s nohou, protože život mě naučil, že takoví lidé jsou na tom hůř než já. Já mám něco s nohou, ale oni s hlavou a od toho jim žádný doktor nepomůže. Nemám problém s žádným kopcem nebo schodem, protože mám vždy vedle sebe někoho, kdo mi pomůže. Požádat někoho o pomoc není přeci ostuda a každý dobrý kamarád pomůže. Život není o tom, zda máte berle nebo něco s rukou nebo jste na vozíku. Život je o tom, jací jste uvnitř a jak se k ostatním chováte. Pořekadlo „Jak já k tobě, tak ty ke mně“ je v podstatě pravdivé. A to, že v životě narazíte i na „blbce“, to nechte plavat. Hlavně, když víte co chcete a jdete si za tím. A když se něco nepovede, nevadí. To se stává. Ale „Co tě nezabije, to tě posílí!“ Chci vás na závěr poprosit o jednu laskavost: PIŠTE DO FLASTRU VAŠE PŘÍBĚHY! I ty zlé, ale i ty veselé. Ať si mezi sebou dodáme odvahu. Pište i básničky, písničky, říkanky, kreslete obrázky, hlavně ať víme (já i učitelský sbor), že jste tady byli a zvládli jste to! Neztrácejte naději, držím vám palce a ať se brzy vrátíte domů! S pozdravem „kolegyně“ Michaela Sirotková P.S. Vemte si s pobytu tady jen to nejlepší, jako já! Další příspěvek do naší rubriky vznikl na kožním oddělení, kde si také pěkně dlouho poležela patnáctiletá Susan. Ta je nejen autorkou básničky, ale i naší další ankety.

Jsem na Bulovce a nenajdeš tu prostě ovce. Ležím na kožním a hodně tu spím. Bojíš se učení, neboj se, je to jenom mučení. Provoláš moře kreditu, když zavoláš Edit. Mažou tě tu mastičkami a choděj za tebou mámy. I když to tak nevypadá, všechno na tebe padá. Poletují tu motýli, a neboj…..i rýmy. Spí se mi sladce a pak mi jde všechno hladce. Ležím tu na posteli a povídám si s Eli. Nevím co mám dělat, tak půjdu radši malovat. Už mi docházejí myšlenky, dojdu si nejspíš pro sušenky. Doufám, že se ti ta básnička bude líbit, jinak budeš bit! Mějte se…pozdravuje tě Susan líná, Asi už je jiná _____________________________________________________________________________ Flastr, červen 2007 Strana 6

Na kterém místě na zemi se mi nejvíce líbilo a proč?

•

•

•

• • •

• •

Mně se nejvíce líbilo v lázních Smrdáky na Slovensku, kde jsem byl na léčebném pobytu. Nejlepší tam byly bahenní a perličkové koupele a také sportovní hry. Hráli jsme ping pong, fotbal a košíkovou. Taky mi tam chutnalo jídlo, protože jsme nechodili do jídelny, ale jedli jsme v restauraci. Taky jsme byli párkrát v kině. (Martin, 12 let) Já, krásná, osmnáctiletá Lenka jsem se zamilovala do jednoho místa na zemi. Je to pouštní ostrov Fuerte Ventura. Bylo tam moc hezky, že bych se tam nejradši znovu vrátila. Nejlepší na tom ostrově bylo asi koupání, písečné pláže, čisté moře a sopky. (Lenka, 18 let) Já jsem zcestovala hodně měst, vesniček a zemí, ale nejvíce se mi líbilo v Itálii, v městečku Porto Venere v provencii La Spezia u pobřeží Ligurského moře. Leží na jednom ze tří ostrůvků. Název získalo od římské bohyně, která prý kdysi dávno sedávala na mysu, kde dnes stojí kostel Sv.Petra. Porto Venere je v současnosti památka Unesco, hlavně díky harmonii mezi přírodními krásami a lidmi, kteří zachovávají starý způsob života. (Zuzka, 45 let) Rhodos, Řecko, protože tam bylo velký koupaliště, hezký ubytování, velkej bazén, dobrý špagety. (David, 7 let) Když jsem byla za dcerou v Anglii, líbil se mi nejvíce Londýn a v něm známý most Tower Bridže. (Dana, 49 let) Nejvíce se mi líbilo u moře v Chorvatsku – Drače. Byly tam kamínky i písčitá pláž. Měli jsme s sebou člun a tak jsme podnikali výpravy na širé moře. Také jsme viděli delfíny, jak za námi skákali, když jsme pluli na trajektu. (Dušan, 10 let) Mě se moc líbilo ve vesničce Nový Hrádek, kde jsme byli na škole v přírodě. Bylo to tam strašně krásný, hodně přírody a hrady. (Sára, 9 let) Já mám ráda Šumavu. Nejvíce asi Vítkův Hrádek, na druhé straně Lipna. Jsou tam krásné cyklostezky a je tam ještě netknutá příroda. (Zuzana, 45 let)


•

Nejvíce se mi líbilo ve Vysokých Tatrách, kde jsem byl s rodiči na dovolené. Byli jsme na Skalnatém plesu, chodili jsme hodně na procházky. Byli tam nádherné vodopády a pěkná příroda. Také jsme mohli navštívit babičku, která žije poblíž, v Rojkově. (Dominik, 14 let)

Zkuste si na tuto otázku schválně také odpovědět a zároveň se pokuste přiřadit správné obrázky k jejich pravým majitelům z předchozí ankety. Správné odpovědi najdete na poslední stránce tohoto čísla.

B

A

D

C

E

G

F

H

CH _____________________________________________________________________________ Flastr, červen 2007 Strana 8

Auto budoucnosti - vítězné práce

Kategorie mladší (3 – 7 let) 1. Jakub Herman (5 let) 2. Elie Zuckersteinová (6 let) 3. Dana Zouharová (3 roky)

Kategorie starší (8 – 12 let) 1. Tomáš Vémola (9 let) 2. Dario Kolar (12 let) 3. Jan Kácovský (8 let)

Všem zúčastněným děkujeme za jejich obrázky a těm, jejichž obrázky nejvíce zaujaly kolemjdoucí, zasíláme malé překvapení. Těšíme se na další vaše výtvarné nápady.


Autorkou šperků z Fimo hmoty a z korálků je Susan, 15 let, kožní oddělení


Dvě slečny Barbory, z dětského oddělení a z ortopedie obohatily náš svými výtvory. A že se povedlo, co říkáte?

jedna druhá Ateliér jim to


Kouzlo, zvané Někteří z vás se stále pokoušejí pokořit magnetickou stavebnici, která se zabydlela především na oddělení ortopedie a vznikají tak roztodivné tvary a monstra. A zde je několik tipů pro inspiraci.

Ukázky modelů čtrnáctiletých autorů(firma „Matouš&spol.“) tč. pacientů dětské ortopedie. _____________________________________________________________________________ Flastr, červen 2007 Strana 12

aneb v hledáčku módní policie uvízly nejzajímavější modely obvyklého nemocničního ošacení našich malých i větších pacientů.

aneb v hledáčku módní policie uvízli nejzajímavější obvyklého (M) Z takového modely Spidermana má respekt i nejnemocničního vrchnější sestra.ošacení našich malých i (L) Předpacientů. injekční stříkačkou může zmizet po větších stropě a ještě mu to sluší.

(M) Růžová kreace malé pacientky dýchá něžnou atmosférou. (L) Malá parádnice si s pyžamkem sladila i oblečení miminka a dokonce i osušku.

(M) Modrobílý typicky chlapecký overal je slušivě přiléhavý a opticky zeštíhlující. V noci se neodkopete a nemáte holá záda. (L) Jeho jedinou nevýhodu vidím v obtížné sundavatelnosti při nutkavé malé a nedejbože velké potřebě.


Znáš dobře své

V této nové rubrice bychom rádi společně s vámi vypátrali původ vašeho jména.

NIKOLA Jméno NIKOLA znamená vítěz nad lidem. Nosí jej celkem 28.466 obyvatel České republiky. Svátek připadá na 20. listopad.

Původ jména:

řecký

Význam jména:

základem je řecké Nikóláos. První složka jména niké znamená "vítězství", druhá láós "lid". Smyslem příbuzná jména jsou Vítězslav, Viktor, Nikodém, Nikita, Mikuláš

DAVID Jméno DAVID znamená miláček; náčelník a je to jméno původem patrně hebrejské. Nosí jej celkem 82.101 obyvatel České republiky. Svátek připadá na 30. prosinec.

Původ jména:

ugaritský

Význam jména:

v dávno vyhynulé ugarštině (patřící do semitské skupiny stejně jako hebrejština) znamená davidu "náčelník", lidová etymologie jej spojuje s hebrejským dód "miláček" a "strýček"


Také se občas rádi necháte unášet iluzemi a klamy? Také vás realita někdy dostane a vy se raději ubíráte do říše snů a kouzelných představ? Baví vás kouzelnické triky? Tak právě pro vás je určena nová rubrika

Pokud se vám zdá, že se kruhy točí, je to pouhý zrakový klam…

Tyto korálky jsou rovnoběžné, byť vám možná přijde, že se mírně naklánějí.

Tato čtvercová síť, že je složena z rovnoběžných čar? Neuvěřitelné…


Na prázdniny tentokráte vyplouváme s Noemovou archou, což doufejme zase nepřivolá nějaké ty povodně. Spíše jsme vás chtěli naladit na nějakou tu zajímavou plavbu. Ať po vlastech českých či v daleké cizině. Léto budiž totiž spojeno s vodou, vodními radovánkami a poznáváním něčeho nového. Hlavně žádná potíž ať vás nezastihne na vaší kocábce a ti z vás, kteří snad vodu nemusí, ať si užívají po svém. Jediné co nechceme, je potkat vás snad o prázdninách ve špitálských zdech. Teď by se hodily mravokárné rady, čeho všeho se vyvarovat, ale ty si protentokrát odpustíme.

U Ž Í V E J T E

S I !!!

Pochytejte zážitky do ruksaku a nezapomeňte se s námi o ně podělit. Pište, malujte, tvořte, naši adresu znáte – [email protected]. Flastr si můžete přečíst i na webových stránkách http://www.skolabulovka.cz

Láďa

Martina

Miloš

Správné odpovědi z ankety : A – Skalnaté pleso, B – Fuerte Ventura, C – Smrdáky, D – Porto Venere, E – Vítkův Hrádek, F – Drače, G – Tower Bridge, H – Rhodos, CH – Nový Hrádek


OBČASNÍK pro děti a od dětí hospitalizovaných ve FN Bulovka ČERVEN 2007

Recommend Documents