Občasník 3. základní školy v Berouně
Ročník II, číslo 2
Už tam skoro jsme, již se to blíží. Je půl jedné a nám skončilo vyučování. Vidím dospělé zahalené v bílém hábitu, vezou vozíky.
Dlouhá fronta dětí je ještě přede
mnou. Vůně či smrad, jak to jen pojmenovat, se mi vleče pod nosem.
Ne, nejsme
v hororu, mluvíme o školní jídelně. Někomu v ní chutná někomu ne, ale přiznejme si, ţe kaţdý má svůj vlastní názor, na kterém si stojí. Většině z nás v ní asi nechutná, ale nejsme příliš vybíraví? Vţdyť máme na výběr ze tří aţ čtyř jídel. Navíc musejí kuchařky udrţovat určité stanovené normy. Celé dopoledne se s jídly vaří, a pak uklízejí nádobí. Ano, mají různé „zlepšováky“, ale i tak to dá spoustu práce. Jo, někdy to jsou opravdu „blafy“, ale často jsou tam i pro většinu z nás dobré věci, např. krupicová kaše, buchtičky se šodó, lívance s jahodovou marmeládou, někomu chutná rýţe, nějaké omáčky či knedlík. Kaţdý z nás si najde to svoje, co má rád. To je ovšem pouze náš názor, jaký je ten váš? Ztotoţňuje se s názory paní kuchařek?
Jméno: Maruška Jak dlouho v Eurestu pracujete? Pracuji tu teprve od dubna. Jste tu spokojená? Ano, líbí se mi tu a ráda zde vařím, ale někdy mi vadí chování dětí.
Jaká je vaše pracovní náplň? Pomáhám vypracovávat jídelníček, vařím a zaučuji praktikanty. Co ráda děláte ve volném čase? Mou zálibou je pletení, mám fretku a pejska. Chutná vám jídlo, které zde vaříte? Ano, chutná mi, vypozorovaly jsme, že dětem nejvíc chutnají smažená jídla. Já osobně moc nemusím špagety s kečupem.
Jméno: Iva Jak dlouho v Eurestu pracujete? Stejně jako Maruška od dubna. Jste tu spokojená? Ano, moc se mi tu líbí. Jaká je vaše pracovní náplň? Stejně jako Maruška vytvářím jídelníček, vařím a zaučuji praktikanty. Co ráda děláte ve volném čase? Baví mě jízda na kole, dokonce závodně jezdím. Starám se o svého pejska, který má cukrovku – musím mu píchat inzulín. Chodím navštěvovat svou babičku a starám se o ni. Chutná vám jídlo, které zde vaříte? Ano, mám ho ráda i mi chutná.
Tak, teď už víme, že i paní kuchařky ve školní jídelně jsou normální lidé s vlastními zálibami.
Anketa: Jak vám chutná ve školní jídelně? Odpovědělo nám 50 lidí. A tady již jsou výsledky –14%zhodnotilo naši jídelnu jako chutnou 46% dětí na naší škole ji hodnotí jako slušnou, ale mohlo by to být lepší a konečných
40% ji nesnáší
Tak vidíte, jak to na naší škole s chutí k jídlu je. Jak říkáme, každý máme svůj názor. Ovšem, až příště budete zase přes celou jídelnu křičet: „Fuj, dejte ten blaf vode mě!“ Zamyslete se, jak to vidí druzí. Náš článek zakončíme snad nejslavnější českou větou: „Co by za to děti v Africe daly!“ Téra a Julka
Vánoce ve světě Každý rok si děti z České republiky píší svá přání k Vánocům Ježíškovi. Ve světě, ale tomu může být jinak…
Vánoce v USA: V žádném období roku se nenakupuje víc, než právě o Vánocích. Mnoho věřících si stěžuje, že pravý význam Vánoc je ničen tímto novým zvykem. Dárky se dávají dětem, členům rodiny, přátelům, lidem, kteří nám poskytli laskavost, či kolegům ze zaměstnání. Nemusí se vždy jednat o věc. Často lidé pečou sušenky a jimi obdarovávají své blízké, či sousedy. Během tohoto období Američané ukazují svou štědrost lidem, kteří na tom nejsou tak dobře jako oni sami. Posílají peníze do nemocnic, sirotčinců a charit, které pečují o znevýhodněné občany.
-SANTA CLAUS Jméno Santa Claus vzniklo z holandského pojmenování pro svatého Nicholase Sintaklaas. Ačkoli si jej s sebou holandští imigranti přivezli do USA již v 17. století, nebyl dlouhou dobu významnou postavou. Až spisovatel Washington Irving jej zakomponoval do své knihy v roce 1809, avšak byl stále znám jako svatý Nicholas. Kouřil dýmku, létal ve svém kočáru bez sobů, neměl svůj červený oblek a nebydlel na severním pólu. I tak přinášel dětem každý rok dárky. Roku 1863 byl pojmenován Santa Claus. Nezískal jenom nové jméno, ale i svůj oblek, soby a saně.
FRANCIE
Vánoce Francouzů jsou velmi podobné těm našim. Děti mají adventní kalendář s dvacetičtyřmi okénky. V každém okénku ovšem mají napsanou větu z evangelia (evangelium = příběhy Ježíše Krista). Svíčka na adventním věnci pro ně znamená znovuzrození. Ve Francii se na Štědrý večer staví jesličky s malými hliněnými figurkami, které představují Marii a Josefa s malým Ježíškem a také pastýře, vola a osla. Dárky se rozdávají ráno po Štědrém večeru.
RUSKO V pravoslavném Rusku připadají Vánoce až na 6. a 7. ledna. Dárky přináší Děda Mráz až z daleké Čukotky za doprovodu Sněhurky v kožíšku ušitém z hranostajů.
ŠVÉDSKO Ve Švédsku se považuje za významný svátek už 13. prosinec. To je svátek svaté Lucie, dárkyně světla. Časně ráno se děvčata z rodiny převléknou za Lucii, vezmou si dlouhé bílé šaty a na hlavu si nasadí věnec se světly, pak nesou celé rodině do postele voňavou kávu a pečivo. Dárky zde naděluje stařeček Jultomten, kterého doprovázejí skřítci, pro které se někde dává před dveře miska kaše jako pozornost. Švédský Ježíšek na sebe o Vánocích bere podobu kozla s rohy zdobenými červenou stuhou.
ITÁLIE Také v Itálii si staví lidé jesličky, které se snaží mít hezčí než ostatní, protože jsou vrcholnou událostí svátků. Na dárky si ale děti musejí trochu počkat, protože nadílka bývá v Itálii tradičně až 6. ledna. V noci předtím lítá tříkrálová čarodějnice La Befana na koštěti v povětří a hází dárky do domů komínem. Dětem, které nebyly hodné, naděluje prý jen kousky uhlí. Italové nepečou cukroví a nepřipravují se na Vánoce tak jako ostatní národy.
Tak teď už víte, jak se slaví Vánoce ve světě. Informace jsme čerpali z těchto webových stránek: http://kikinkakristinka.blog.cz/rubrika/vanoce-ve-svete http://vanocni-special.webnode.cz/vanoce-ve-svete/
Kajak a Hotdogy
Nahlédneme do historie jídel, která se v minulosti podávala během štědrovečerní večeře. Mnohdy býval jídelníček skromný, nesl v sobě klid, lásku a přání všeho dobrého přesně tak, jak to má být o Vánocích, a nakonec nejen o nich.
Štědrý stůl předků Nejvíce se na štědrovečerní večeři těšily děti. Vybíhaly ven a jak se objevily na obloze první hvězdičky, hospodář zapálil svíčku, symbolizující ukončení půstu a všichni zasedli k večeři. Často předkrmem bývaly sušenky, které se ochucovaly medem, různými kompoty nebo i česnekem. Pak hospodyně přinesla na stůl hustou polévku, nejčastěji houbovou. V chalupách pod horami se vařila čočková,
hrachová či kroupová. Kapra byste ale jako hlavní chod tenkrát nenašli. Hlavním chodem často býval hrách, houbová omáčka, nebo staročeský černý kuba, který se jen tak neobjeví na jídelníčku i v dnešní době. Na stůl patřil i chléb a vánočka, ale také ovoce, nejčastěji jablka a ořechy. Pila se káva, čaj, ale také víno, pivo a občas i pálenka pro dobré zažití.
Symboly zdraví, štěstí… Nejenom pokrmům, ale také vlastní přípravě vánočního stolu se věnovala velká pozornost. Na jednom rohu jste mohli najít bochník chleba, který měl rodině zaručit dostatek jídla. Na druhý roh se pak dávaly peníze, které měly přinést rodině bohatství. Nezapomínalo se ani na hospodářská zvířata. Proto se v některých rodinách na čtvrtém rohu objevovala miska s kousky jídla pro dobytek a slepice, někde je dávali pod stůl. Ten se pak vázal řetězem nebo provazem, což mělo po celý další rok zaručit nejenom soudržnost celé rodiny, ale také ochranu stád a vůbec celého statku. Než se sedli ke stolu, stoupl si každý bosou nohou na sekeru ležící na zemi, aby ho v příštím roce nebolely nohy. Před večeří se všichni společně pomodlili a vzpomínali na vše dobré i špatné, co je v uplynulém roce potkalo. Během večeře se od stolu nikdo nesměl zvednout, dokud všichni nedojedli. Lidé věřili, že by se rodina o dalších Vánocích nesešla celá. Z kapra hospodyně schovala šupiny, aby se v domácnosti držely peníze. Zbytky od večeře se obvykle rozdělily mezi dobytek, který v tuto noc prý mluvil lidskou řečí. Část zbytků od stolu také dostaly stromy v zahradě, aby měly dobrou úrodu. Někdy se obdarovávala i studny, prý proto, aby měla čistou vodu. ZDROJ: časopis kiki
Jak zabít kapra! 1. Připravte si prkénko (nejlépe dřevěné), paličku, utěrku, ostrý nůţ, tác a misku. 2. Ţivého kapra poloţte břichem dolů na prkénko. 3. Přehoďte přes hlavu utěrku, aby kapr nic neviděl. 4. Vezměte do ruky paličku a druhou pevně stiskněte kapra v prostoru za ţábrami. 5. Počkejte, aţ se kapr nebude cukat, praštěte ho paličkou do hlavy. 6. Sundejte utěrku a poloţte na bok. V ocasní ploutvi probodněte tepnu a nechte kapra vykrvácet. 7. Aţ vykrvácí, tak ho můţete kuchat. Rozřízněte mu břicho. Pozor, abyste mu neprořízli zásobník se ţlučí. 8. Rozříznutým břichem vyjměte vnitřnosti, zasuňte do břicha ruku podél břišní stěny. 9. Rybu, buď stáhněte z kůţe, nebo odstraňte šupiny. 10. Odřízněte rybí hlavu a ocas. 11. To, co vám zůstalo z těla, opláchněte vodou. 12. Velkým noţem nebo sekáčkem rozpracujte kapra na menší kousky. Anička Miková
Vţdy kaţdý lichý týden v pondělí máme s paní učitelkou Škabradovou nepovinný předmět – příprava pokrmů. Tentokrát jsme pekli vánoční cukroví. Paní učitelka nám dala na výběr z několika druhů cukroví a my jsme se rozhodli pro linecké. Z domova jsme si přinesli těsto, připravené z 30 dkg hladké mouky, 20 dkg cukru, 8 dkg tuku – HERA a jednoho vejce. Nejdříve jsme těsto rozváleli na vále, který jsme posypali hladkou moukou. Poté jsme vymazali plech „herou“. Po rozválení těsta jsme vykrojili vykrajovátky různé tvary, například stromeček nebo rybičku. Vykrájené tvary jsme přenesli na vymazaný plech a v troubě jsme cukroví pekli asi 5 minut, dokud nezezlátlo. Po upečení jsme jej vyndali na talíř a vţdy dva kousky stejného tvaru jsme spojovali nutelou. A nakonec jsme si všichni pochutnali. Nic nezbylo! Hodiny vaření nás vţdy baví a těšíme se na ně. Josef Hakl a Karel Melichar
V Berouně a okolí V Berouně a okolí můžeme navštívit spoustu restaurací a podobných podniků.
Restaurace „U Štiky“ Restaurace U Štiky je spíše pro milovníky rybích a i různých dalších specialit. Můžete tu posedět v příjemném prostředí s vyhlídkou na řeku Berounku. V restauraci vás bude provázet vstřícná a milá obsluha.
Restaurace „Ve Století“ Restaurace je stavěná ve vesnickém stylu, ve kterém je krásné a příjemné prostředí. U restaurace je přímo velké parkoviště, takže nebude problém zaparkovat. Pro děti je zde velké dětské hřiště, které pro ně bude velkou zábavou. Restaurace sídlí v Loděnicích.
Restaurace „Hotel U Berounky“ V restaurace je pohodlný odpočinek z namáhavé jízdy na kole nebo jen ze příjemné odpolední procházky. Restaurace obsahuje i malé dětské hřiště, takže zatímco vy budete pít odpolední kávu, vaše děti se můžou zabavit. Restaurace je u řeky Berounky v Srbsku.
Restaurace „U Mlynáře Zajíčka“ Restaurace se nachází kousek od Dolní brány Husova náměstí v Berouně. Každý z hostů ocení zrekonstruovaný interiér, který respektuje historický charakter budovy bývalého mlýna. K romantické atmosféře přispívají kamenné zdi, sklenuté stropy a dřevěné stoly. Na jídelním lístku dominuje česká kuchyně. Nechybí zde teplé předkrmy, maso - hovězí, vepřové, kuřecí i rybí. Specialitou je jehněčí maso na objednávku. E. Smržová, K. Jindrová, P. Sevald
Občanský průkaz Režisér: Ondřej Trojan
Hudba: Petr Ostrouchov
Scénář: Petr Jarchovský
Kamera: Martin Štrba
Žánr: Tragikomedie
Přístupnost: od 12 let
Délka: 102 minut
Premiéra: 21. 10. 2010
Cena v berounském kině: 100 Kč na osobu
Děj filmu se odehrává v 70. letech minulého století. V naší rodné zemi vládne komunismus a všude jsou „promovaní inženýři“. Ale tento film je o něčem úplně jiném. Dlouhovlasí metalisti, ještě s nevymytými mozky komunismem, prožívají své mládí. Petr, Aleš, Míťa a Popelka jsou naprosto normální kluci, kteří mají spoustu zájmů: deptání rodičů a učitelů, chlast, muziku a holky. Prostě typičtí kluci. Zdálo by se to jako idylka, kdyby jim za zadkem nestáli policisti a nešmírovalo STB. Je tu ovšem ještě jedna závažná věc – občanský průkaz. Všem už se blíží jejich 15. narozeniny a tím pádem budou mít za své činy zodpovědnost a již brzy budou muset na tu hroznou vojnu. Jediná záchrana je modrá knížka, ale jak ji získat? Život začíná nabírat nečekaný spád. Začne Míťův táta
opět mluvit po prodělaném šoku? Užijí si koncert Plastiků, nebo je to jen past? Ukáže se nakonec, že i ten hroznej polda je nakonec úplně obyčejný člověk podřízený komunismu? A co když je vše úplně jinak, než se zdá?
I přes to, že je to nebezpečné si kluci v občanském průkazu natrhli stránku 15 – na znamení, že nesouhlasí se státem. Později kvůli tomu měli problémy. A jaké, to uvidíte až ve filmu. Mně osobně se moc líbil a již dlouho mě takhle film neoslovil. Pan režisér totiž čerpal z opravdového námětu, který byl skutečný a sám ho prožil. Je to tak trochu příběh o dětství našich rodičů, o tom jak to bylo skutečně, o tom, že život nebyl vždycky tak lehký jako dnes. Většina naší generace si to neuvědomuje, ale my máme obrovské štěstí, že to není např. ve škole jako dřív. Naši rodiče dostali rákoskou za to, že při hodině vyrušovali. Dnes si někteří mí spolužáci dovolí, vyjádřit se o učiteli jako krávě či pí*e a většinou je postih jen vyhubování či poznámka. Má babička mi jednou vyprávěla, že zůstala po škole, protože zlobila. Pan učitel odešel a ona ve třídě čekala. A čekala a čekala…. V 5 hodin večer se sebrala a odešla domů, kde od své babičky u které žila, dostala výprask a musela 3 hodiny sedět na hrachu v koutě. Po nějaké době k nim domů přišel pan učitel celý udýchaný, že mou babičku nechal po škole, odešel domů a zapomněl na ni. Takže babička dostala ještě jeden výprask za to, že byla po škole. Snažím se jen říct, že tenkrát to bylo mnohem těžší než dnes a právě tento film leckterým z nás možná otevře oči. Být vámi nenechala bych si ho ujít, příběh čtyř naprosto reálných kluků z naprosto reálné doby s naprosto reálným dějem. Pamětníci si zavzpomínají na své mládí, naši rodiče na dobu jejich dětství a my zjistíme, jak to bylo doopravdy. A co vy, osoby starší 36 let? Měli jste i vy natrženou stránku 15? Julie x)
V období mezi čísly se objevily novinky, jak knižní, tak filmové, a zde máte některé z nich (hlavně ty pro děti a teenagery):
Za listopad: Kniha: Pomeranče v podprsence očima puberťáka Autor: Ivona Březinová Ilustrace: Jiří Fixl Vydalo: nakladatelství Fortuna libri, Kniha pojednává o příběhu dvou dětí Medarda Koukola a jeho sestry Anděly. Kteří mají kvůli svým jménům jen problémy, tak se domluví, že si ušetří peníze na úřední změnu křestních jmen. Brzy se však začnou dít věci, které je přivedou na jiné myšlenky…
Film: Harry Potter a Relikvie smrti - Harry Potter and the Deathly Hallows: Part 1 Režie: David Yates Námět: Stejnojmená kniha od J.K.Rowlingowé Film je 146 min. dlouhý. První část začíná, když se Harry, Ron a Hermiona vydávají na nebezpečnou misi, jejímž cílem je najít a zničit tajemství Voldemortovy nesmrtelnosti - viteály. Spoléhat musí jen sami na sebe a to víc než kdy dříve, protože jim už profesoři nepomohou a budou také bez ochrany profesora Brumbála. Navíc jsou mezi nimi temné síly, které se je snaží rozdělit. Mezitím se svět kouzelníků stane nebezpečným místem pro všechny nepřátele Pána zla. Dlouho obávaná válka se zlem začala, Voldemortovi smrtijedi kontrolují ministerstvo kouzel i Bradavice a terorizují a zatýkají všechny, kdo by se jim chtěl postavit.
Za prosinec: Kniha: Zima křišťálových tanců Napsal: Dorsey,A. Nakladatelství: Stabenfeldt Elin rozumí řeči koní, ale není si jistá, jestli je to požehnání, nebo prokletí. Zdá se, že jí její tajný „dar“ způsobuje spíš potíže. Když se stádo vyhladovělých mustangů přiblíží k malému domku v divočině, ve kterém Elin žije spolu se svou maminkou, je jasné, že jim dívka musí pomoct – a její laskavý skutek uvolní lavinu událostí, které navždy změní její život. Kniha je spíše pro dívky.
Film: Megamysl Režie: Tom McGrath Tento film je dlouhý 96 min. Když padouch Megamysl porazí svého úhlavního nepřítele, Metromana, místo toho, aby si vychutnával své vítězství, upadne do depresí. Život bez protivníka nemá pro Megamysla smysl. Takže vytvoří nového superhrdinu jménem Titan. Ten chce být bohužel také padouchem. Mimo hlavní dění se ještě ocitá reportérka Roxanne Ritchi , která si pokládá otázku: V co se můžeme proměnit? A kdo se postaví nové hrozbě - Titanovi?
Za leden: Kniha:Omnibus Indiana Jones Autor: Dan Barry Kniha první Dobrodružství nejslavnějšího archeologa Univerzitní kolegové jej znají jako výtečného archeologa doktora Henryho Jonese juniora, ale zbytek světa ho zná pod jiným jménem - pod jménem Indiana Jones, největší dobrodruh dvacátého století! Vydejte se s Indym na cesty po celém světě a sledujte jeho závod s nacisty o to, kdo objeví největší poklady světa. Ať jde o ztracené město Atlantidu, o Buddhovy posvátné svitky nebo o incký artefakt legendární síly, Indiana Jones se nezastaví před ničím, jen aby tyto poklady nepadly do rukou Hitlera a jeho spojenců! Kniha je komiksová.
Film: Gulliverovy cesty Reţie: Rob Letterman Film je dlouhý 84 minut. Je podle stejnojmenné knihy od Jonathana Swifta ale moderní. Ve Filmu jde o to, že Lemuel Gulliver (Jack Black) je obyčejný spisovatel, který se díky své práci vydá na plavbu. Ta se stává nezapomenutelnou, když se v Bermudském trojúhelníku přežene velká bouře a on vypadne z lodi. Probouzí se na ostrově Liliput jako obr. S liliputy se spřátelí a začne přemýšlet o svém návratu.
Pavla
Naše škola (Wagnerovo nám. Beroun 458) pro ţáky sedmých aţ devátých tříd nabízí velké spektrum povinně volitelných předmětů. Informatika – tvorba časopisu Informatika – grafika Informatika psaní na stroji Sportovní výchova – basketbal Sportovní výchova – odbíjená Sportovní výchova – aerobik Příprava pokrmů Konverzace Aj Francouzský jazyk Německý jazyk Estetická výchova Dramatická výchova Matematická praktika Na konci šesté třídy školáci dostávají formulář s povinně volitelnými předměty a tři si musí vybrat. Dva preferované (na formuláři označeno číslem 1 a 2) a jeden nechat pro případ že se jeden ze dvou vybraných předmětů neotevře (na formuláři označen číslem 3). Nyní je vám v jednotlivých číslech školního časopisu budeme nové rubrice „ povinně volitelné předměty“ představovat. {Kub.}
BASKETBAL Basketbal neboli košíková, je můj oblíbený sport, který jsem si vybral jako svůj volitelný předmět. Je to kolektivní sport, který v roce 1891 založil DR. James Naismith pro zpestření zimních příprav svých studentů. I přes to, že se v původní podobě nejednalo o zrovna dynamický sport (nesmělo se pohybovat s míčem). Časem si získal oblibu a rozšířil se nejen po Spojených státech. V roce 1932 byla založena Mezinárodní basketbalová federace a v roce 1936 byl zařazen do olympijských her. Od roku 1972 se koná i ženská basketbalová liga.
Basketbal ve škole Hodinu basketbalu máme jednou týdně. Učí nás pan ředitel, který se nás snaží naučit co nejvíc. Za jednu hodinu stihneme nahrávky, dvojtakty a střelbu na koš. Někdy stihneme i malý zápas 3 na 3. Hodiny se účastní celkem 12 žaků. Převážně se chodí kluci a jen dvě holky. Jelikož nás sem chodí míň jak 15, může se nám pan ředitel intenzivně věnovat. Je to dobré jak pro nás tak i pro hru samotnou.
Shrnutí I když se basketbal jeví jako jednoduchá hra je fyzicky náročná a je pro ty které tato hra baví a chtějí se jí v budoucnu věnovat závodně. Je dobré s basketbalem začít spíše v šesti letech než na druhém stupni základní školy.
Paladýn09
Nevíte, kam jet lyžovat, tento článek by Vám měl pomoci ve vašem rozhodování. Takže například Lipno, je zde sice vodní nádrž, ale i spousta sjezdovek pro každého. Jak černé a červené pro zkušené lyžaře a snowboardisty, tak i pro ty nejmenší, kteří na lyžích v životě nestáli. Samozřejmě jsou zde i klasické, nejoblíbenější - modré sjezdovky pro ty, kteří si chtějí užít klidnou pohodovou jízdu. Na výběr zde jsou delší, kratší, prudší i volnější sjezdovky. S tímto místem mám velké zkušenosti a mohu vřele doporučit. Další Skiareál, s kterým mám zkušenosti, je Špindlerův Mlýn. Zde je velmi mnoho sjezdovek od 250 metrových až do do těch nejdelších, které měří 2700 metrů. Celkem je zde 20 sjezdovek na výběr. Ski areál nabízí možnost večerního lyžování. A jako vždy je zde výběr ze sjezdovky červené, modré, černé a novinka černo-červená sjezdovka, je to něco mezi černou a červenou, tak středně těžké. Na závěr bych uvedl, že všechny tyto lokace jsou naprosto přístupné autem i autobusem a všechny jsou skvělé. Vím to, protože jsem si je sám do jednoho zkusil. Vřele doporučuji všem, co umí lyžovat. Tyto lokace jsou dobré i pro letní turistiku, ale o tom až příště. Jakub Pszczolka
Asi si říkáš co to vlastně je, myslím, že znáš skateboard (prkýnko na kolečkách). Fingerboard je jeho zmenšenina, na rozdíl od reality se ovládá prsty. Zkoušejí se s ním triky co nejpodobnější skutečnosti. Je určen pro ty lidi, kteří nemají pro skateboarding prostor (například vesnice), jsou hendikepovaní, nebo je skateboarding nebaví. Ale většina borců co se fingerboardingu věnují nebo se jím živí, dávají triky i na skejtu. Pan Tony Hawk ho zkonstruoval proto, aby mohl vymýšlet triky. Nejdřív doma a pak je teprve zkoušel venku.
Turnaje ať už světové, nebo jen mezi kamarády, se vždy hrají tak, že jeden dá trik a druhý má tři pokusy na to, aby ho zopakoval. Pokud se mu to nepovede, končí. Nemyslete si, že se jezdí pouze na nějaké rovné desce. Pro tento sport se prodává celé řada ramp, skokánků, nebo už kompletních skateparků (přenesené v měřítku). Většinou jsou ze dřeva či betonu, ale prodávají se i méně kvalitní plastové rampy. Jezdit není nijak moc drahé, časově náročné, ani nebezpečné na rozdíl od skejtu. Ovšem co potřebuješ, jsou pevné nervy a velká trpělivost a hlavně tě to musí bavit, bez toho se prostě jezdit nedá. Pokud jsi tento článek dočetl, asi tě to chytlo, stránky, kde se dozvíš všechno, jsou fingerboarding.cz.
Bery
GOALINGO Goalingo je minifotbal s prvky nohejbalu. Plocha hřiště je malá, má jen 10 m na 4 m. Hrací doba jednoho zápasu je 5min. Goalingo se liší od normálního fotbalu vysokými mantinely a originálními pravidly hry. Hrací plocha je rozdělena čárou na dvě poloviny, tyto poloviny jsou rozděleny na čtvrtiny. Hráč se může pohybovat jen po své půlce a v první čtvrtině může hrát rukou. Goalingo si můžeme zahrát na adrese Sokolovská 1043/1, 266 01 Beroun 2. Cena pro jednu osobu je 40 Kč na osobu. Také si můžete zakoupit permanentku, která se opravdu vyplatí. Hřiště je kryté a po hře si můžete zakoupit různé nápoje a jiné. Pravidla hry: 1. Hra je určena pro dva hráče. 2. Hráč se může pohybovat jen na svém území. 3. Hra začíná výkopem jednoho hráče z libovolného místa v první čtvrtině. Míč musí z výkopu přejít půlící čáru. 4. Po výkopu musí být míč pořád v pohybu. 5. Každý hráč má pouze dva doteky. 6. Hra je přerušena, až když se míč dotkne sítě, nebo vyletí z hřiště, když ho soupeř sevře, zastaví, nebo padne gól. 7. Pokud hráč dá gól, má dva body. Pokud se hráč dopustí technické chyby, jeden bod si odečte. 8. Vykopává ten hráč, kterému se skóre neměnilo. 9. Oba hráči začínají s deseti body. 10. Vyhrává ten, který dosáhne dvaceti bodů, nebo když dosáhne deseti bodového rozdílu. Pokud se některý z hráčů dostane na nulu, automaticky prohrává. Já osobně jsem si tuto hru vyzkoušel a moc se mi zalíbila. Ze začátku jsem tomu moc nevěřil, ale potom co jsem si to zkusil, jsem změnil názor. Na hře se mi líbí vysoké mantinely. Pokud se rozhodnete zahrát si tuto hru, je lepší přijít ve sportovním oblečení. Také vám zapůjčí míč, s kterým se hraje bezvadně. Erik Pacák
Jelikož se nám letos poštěstilo a měli jsme bílé Vánoce, vyslali jsme do ulic vánočně vyzdobeného Berouna Davida Svobodu, aby pro vás nafotil několik snímků zasněženého města. Jak se mu úkol podařil, můžete nyní ocenit sami.
REDAKCE GULÁŠE: Beran Radek VII.A – bery, Hakl Josef VII.A – Josef Hakl, Jindrová Karolína VII.A – K. Jindrová, Kadeřábek Jakub VII.C – Paladýn, Kiklhornová Tereza VII.C – Téra, Kosinová Karolína VII.A – Kajak, Koubík Michal VII.A – Mastercz-sk, Krous Míra VII.A – Rozpi, Kubásek Václav IX.B – kub, Melichar Karel VII.A – Karel Melichar, Miková Anna VII.C – A. Miková, Neumannová Eva VIII.A – Elfík =0), Pacák Erik VIII.A – Erik Pacák, Petrus Josef VII.A – Hotdogy, Podzimek Jiří VIII.A – Jiří Podzimek, Prošková Zdeňka VII.A – Z. Prošková, Pszczolka Jakub VIII.A - Jakub Pszczolka, Prošková Zdeňka VII.A – Z. Prošková, Rendl Filip IX.A – Filip Rendl, Sevald Patrik IX.B - Patrik Sevald, Smrţová Eliška VII.B – E. Smrţová, Svoboda David VIII.A – David Svoboda, Šimůnková Julie VII.C – Julie, Záhoříková Kristýna VII.B – kiki, Ţerníčková Pavla VII.C - Pavla
