O Sotelit Země: MÉSIC 3 4 A30 km. (mésíce) - ^ o ~ ~ ^ NEPTUN O B Ě Ž N É D RÁ H Y PLA N ET 4 + PLUTO

D R U ŽIC E

(mésíce)

O BĚŽN É DRÁHY PLANET PLUTO

O Měsíc Pluta: C H A R O N — stř. vzdálenost od mateřské planety 19 700 km

Měsíce Neptuna: TRITO N (vlevo) — 35SOOO krr N ER EID A — 5 562 000 km

- ^o~© ~© ^

NEPTUN

Uranový měsíce: M IR A N D A - 130 000 km, A RIEL — 192 000 km, U M B R IEL — 267 000 km. TITA N IA — 438 000 km. O B ER O N - 587 0C0 km

Sedm ze sedmnácti měsíců Saturna: M IM AS — 185 500 km. E N C E LA D U S — 238 000 km. TETH YS — 294 700 km, D IO N E — 377 400 km. RH EA - 527 000 km. TITAN — 1 221 860 km. IA PETU S - 3 560 800 km

Čtyři velikáni ze šestnácti měsíců Jupitera: IO — 421 600 km. E U R O P A — 670 900 km. G A N Y M E D ES — 1 070 000 km, KA LLISTO -

1.

Č á s t p o v rch u S a tu rn o v a m ě s íc e R h e a

2.

M arsuv m ěsíc D e im o s ze tří různých p oh led ů a v zd á le ­ nosti A ) 1400 km, B) 1900 km, C ) 500 km

3.

K ru h o v á s tru k tu ra

K člán ku K o n rád a na str. 130 a ž 132.

na

p o v rch u Ju p ite ro v a

B e n e še :

Zvláštn osti

URAN 1 880 000 km

4 + Měsíce planety Mars: PHOBOS 9 380 km, D EIM O S — 23 500 km

m ě s íc e K a llis t o

družicových

soustav

O Sotelit Zem ě: M ÉSIC — 3£4 A30 km

SA TU RN

Pozn.: V prvním sloupku jsou vyznačeny družice (m ěsíce) planet, v popiscích uvádím e vzdálenost od je jich m ateřské planety. V druhém sloupci jsou dráhy devíti p lanet, pás planetek a p on ěr vzdálenosti o ro itálních drch od Slunce.

JUPITER

PLA N ETKY

MARS ZEMÉ VENUŠE MERKUR

SLUNCE Podle N ation al G ecg ro p h íc 1/85 připravili Eduard Skoda 3 Jaro slav D rahokoupil

ASTRO BUSEM na tábory O tcem m yšlen ky je p ro m o v an ý fyzik P a ­ vel N a jsr. Když sk o n čil šk o lu ře k l si, že by se d alo lé to využít ro m a n tičtě ji, než bývá zvykem . Dal do kupy sk up in y p raco v n ík ů a sp o lu p raco v n ík ů p e třín sk é h v ězd árn y a v lé tě 1 9 7 7 vyjel M oskvič s o sád kou, p ro ­ m íta čk o u , d ia p ro je k to rem a m alým d alek o ­ h led em p o p rv é za p io n ýry n a letn í táb o ry . Dva ro k y n a to n a h ra d ila osobní au to Š kodovk a 1 203. D ostala jm éno a stro b u s a p o ch o p ite ln ě i v ě tší výbavu — d alek o h led na S lu n ce, m en isk u s C asseg rein se stativ y , m o n táží a hodinovým stro je m , p řen o sn é B in a ry a v la stn í g e n e r á to r , aby i v tom n e jzap ad lejším k ou tu p říro d y m o h la být p ou žiteln á p ro m íta čk a či d ia p ro je k to r. A ta k se jezdí za d ětm i na tá b o ry ro k co ro k . P řije d e se o dp oled ne, z a čín á se b esedou , p ro m ítán ím , p o k ra ču je se p ozorován ím S lu n ce a k o n čí v e če rn ím p ozo ro ván ím , k te ré se v ětšin o u p ro tá h n e dlou ho do n o ci. O sádka si p řiv á ž í s seb ou sta n y , ab y na tá b o ře m oh la p ře sp a t a rá n o v y ra z it k d a l­ ším u. Za lé to n ajed e p etřín sk ý a stro b u s po Č e ch á ch v n ěk o lik a o k ru zích na sed m tisíc k ilo m etrů . L oň sk ý tu rn u s z a č a l n ap řík lad už 2. č e r v e n c e jižn ím o k ru h em v Č eštině u K á co v a . P ak se jelo p řes Č esk o m o rav ­ skou vy so čin u k Jin d řich o v u H ra d ci, na tá b o ry kolem T řeb o n ě, p ře s T rh o v é Sviny, n a Lužn ici, p ře s T áb or k P aco vu . U V o tic se ok ru h u zav řel a a u to zam ířilo ku P ra z e , kde se vym ěn ila o sá d k a , v s e sta v ě jeden p ra co v n ík h v ě z d á rn y a dva sp o lu p ra co v ­ n íci, ab y se a stro b u s m o h l ro z je t na ok ru h se v e rn í. S e v e rn í okruh v y stříd a l d ru h ý již ­ ní, jižní záp ad n í, a ta k to šlo d á l, až byl z a z n am en án re k o rd n í p o č e t n av štív en ý ch táb o rů — p ln ý ch č ty řic e t! „ Č ty řicítk a je už d o st v y so k é č ís lo ," řík á P avel N ajsr. „Z k u šen osti n ám u k azu jí, že m ax im á ln ě únosn ý p o č e t tá b o rů p ro jednu osád ku v so u vislé řa d ě je asi sed m . P ro to ch c e m e výjezd y o rg a n iz o v a t p řibližn ě po

tý d en n ích cy k le ch . N ávštěv y na tá b o re c h n elze jed n o tn ě n a p ro g ra m o v a t a p ro g ram p ostu p n ě v y lep šo v at. Do k ažd é vstup uje tolik d op řed u n ep o stižiteln ý ch fa k to rů , že té m ě ř vždy je c e lá n á v ště v a v la stn ě o k a­ m žitou im p ro v izací, i když je p ro g ram p řip ra v e n . K aždý tá b o r je svým způsobem jed in ečn ý , a le vždy se m usím e p řizpůsobit p ro stře d í, te ré n u , m n ožství d ětí, p o časí a ra d ě d a lších čin ite lů , k te ré si v la stn ě uvě­ d om u jem e až přím o n a m ístě. U kázalo se, že seb e lép e in fo rm o v an ý v ed o u cí nem á z ce la k o n k ré tn í p ře d sta v u o n aší n ávštěv ě. Do b ud ou cn a ted y c h c e m e v y lo u čit n á v š tě ­ vy v elik ý ch tá b o rů n ad sto dětí. Tam se vý sled k y n aší p rá c e ro v n a jí té m ě ř nule. Dě­ tí je m n oho, jsou v elk é v ěk o v é rozd íly, n ě­ kdy až osm le t. R ádi b ych o m do sv ý ch vý ­ jezd o v ý ch t r a s z a řa z o v a li tá b o ry p io n ý r­ sk ý ch sk up in a oddílů, k de v ed o u cí s dětm i c e lo ro č n ě p ra c u je a tá b o r je v y v rch o len ím p io n ýrsk éh o ro k u a tá b o ry sp ecializo v an é n a p říro d o v ěd u . P rá v ě v tak o v ý ch to p říp a ­ d ech se n ám o sv ěd ču jí i o p ak o v an é n á­ v ště v y ." P av el N a jsr si o c e lé čin n o sti výjezdové sk up in y ved e deník, z k te ré h o je p a trn é , jak ta h le šk o la a stro n o m ie pod širý m n e­ bem p ln í sv é p o slán í. ]so u tu i č ís la : 1981 — 29 zájezd ů , 7437 p o slu ch a čů , 1982 — 37 zájezd ů , 8858 p o s lu ch a čů , 1983 — 38 z á je z ­ dů, 10 311 p o slu ch a čů . Loni byla ta re k o rd ­ ní č ty řic ítk a p ři níž s a stro n o m y b esed o v a­ lo a p o z o ro v a te lsk é čin n o sti se věnovalo 10 181 dětí. V době, kdy jsm e n a h v ězd árn ě hovořili o le tn íc h v ý jezd ech na p io n ýrsk é táb o ry , p řip ra v o v a l P avel N a jsr itin e r á ř na rok 1985. Z ájem ců bylo v íc než je v silách p raco v n ík ů p ra ž sk é h v ězd árn y , a tak s e s ta ­ v it p lán c e s t n ebylo jed n o d u ch é. V tě ch to d n ech už m ají p ra ž ští h v ězd áři p řevážnou č á s t leto šn ích k ilo m etrů a n ávštěv za sebou. EDUARD

ŠKODA

F o t o P a v e l N a js r

U N IV ERZÁ LN Í nebo absolutní čas? Č asto se p ou žívá term ín „u n iv erzáln í č a s “ nebo „ab so lu tn í č a s " , a to v e sm yslu ča sn , s n im i lze o sta tn í p o ro v n á v a t a k terý ted y e x istu je z ce la n ezávisle. T en to p řístu p k o tá z c e ča su n ení sp ráv n ý . Z čis tě o b e cn é h o h led isk a je č a s fo rm ou e x is te n c e h m oty. Jelik o ž h m o ta m ůže m ít n e k o n e čn é m n ožství fo rem , stav ů , stru k ­ tu r a td ., m usí tě m to být vždy ad ek v átn í i ča s jak o fo rm a jejich e x is te n c e . Z to h o to h led isk a nem ů že ted y existo v a t u n iv erzáln í ča s , ta k ja k o n e e xistu je u n iv erzáln í fo rm a nebo sta v n ebo s tru k tu ra h m o ty . T ak jako n e e x istu je h m o ta jak o ta k o v á , nýb rž jen ve sv ý ch rů z n ý ch k o n k ré tn ích fo rm á ch , ne* - e x istu je an i č a s jak o tak o v ý , n ýb rž jen jeho k o n k ré tn í fo rm y , ad ek v átn í té k te ré k on k rétn í fo rm ě h m oty. O tom , že te n to o b ecn ý p řístu p je s p rá v ­ ný, n á s p ře sv ě d ču je te o r ie re la tiv ity , podle níž v so u sta v á ch p oh y b u jících se v ů či sobě je rů zn ý ča s , rů z n é plynutí č a s u . V o b lasti fyziky ja k o k on k rétn ím p řípad u m ám e tedy d o k á z á n o , a to i e x p e rim e n tá ln ě , že v rů z n ý ch sta v e ch h m o ty je i rů zn ý č a s , rů zn é plyn utí č a s u , a to v jeh o v lastn í p o d sta tě . Ze n e e x is te n c e u n iv erzáln íh o ča su byla dosud d o k á z á n a pouze v o b lasti fyziky (a to z a s e p ou ze v její u rč ité č á s ti, re s p e k ­ tiv e v u rč itý c h ty p e ch ro zd íln o sti stav u h m o ty n ebo h m o tn ý ch so u sta v ) a dosud ne jin d e, je o tá z k a h isto rick é re la tlv n o sti n a ­ šeh o p ozn án í, dosud d osažen éh o stup ně n a še h o p ozn án í. Na z á k la d ě n a šich d o sav ad n ích p ozn atků n ejsm e an i o p rá v n ěn i tv rd it, že n eexistu je ro z d íl m ezi b io log ick ým a fy zik áln ím č a ­ sem (to , c o n o rm áln ě u važu jem e jak o ča s , je č a s fy z ik á ln í). O becně b ych o m to m oh li v y v ozo v at z to h o , že jestliže n elze biolo­ g ick é fo rm y pohybu h m oty, dynam iku p o­ hybu b io lo g ick é h m o ty , red u k o v at na fy zi­ kální pohyb h m oty, je stliž e ty to dvě form y hm oty a je jich pohybu jsou svojí p od stato u ro zd íln é, potom by m ěly b ýt i ro zd íln é je ­ jich č a s y jak o fo rm y jejich e x iste n ce . Že jsm e te n to ro zd íl dosud n en a šli, m ůže so u v ise t s n ed o k o n alo stí n a šich p ozn atk ů , m eto d výzkum u a td . Může so u viset i s tím , ž e b io lo g ick á fo rm a h m oty se od fy zik áln í fo rm y liší za so u ča sn ý ch p ozem sk ých podm ínek n ato lik m álo , že ro zd íln o st jim

ad e k v á tn ích č a sů je pod d nešn í m ezí zjistlteln o stl. Asi tak , ja k o n ejsm e sch o p n i zjistit ro z d íln o st p lyn u tí ča s u v jed o u cím a u tě a v o k o ln í k ra jin ě , i když vím e, že re á ln ě e x istu je . M ožná, že jinde ve v esm í­ ru je ro z d íl m ezi b io log ick ou h m o to u a fy­ zik áln í h m o to u m n ohem v ětší a ro zd íln o st jejich č a su ted y p o stiž ite ln á . M ožná, že tom u tak bud e za n ěk o lik m ilión ů le t i n a n aší Zem i. M ožné, že 1 n ě ja k á „b io lo g ick á te o rie r e la tiv ity " n ám jed n o u tu to ro z d íl­ n ost plyn utí ča s u v yjeví i s m o žn o stm i je ­ jího e x p e rim e n tá ln íh o o v ěřen í, tak jako v o b lasti fyziky E in ste in o v a te o r ie r e la ­ tivity. Zatím v šak m ám e d ůk az re á ln é e x is te n c e rů zn ý ch ča s ů jak o žto fo rm y e x iste n ce h m o ty v rů zn ý ch s ta v e c h p ou ze ve fy zice. Ale už to plně p o tv rzu je, že h o v o řit o u n iv e rz á l­ ním nebo ab so lu tn ím č a s e p o s trá d á ja k ý ­ koli sm ysl. MILOSLAV KOPECKÝ

Noční svítící oblaka P řed s to le ty se nad m n ohým i m ísty E v ro p y o b jev ila n e o b y čejn ě ja sn á n o čn í sv ítící o b lak a a u p o u tala n a seb e p o z o r­ n o st řad y p o zo ro v atelů . Jak o jed en z p rv ­ n ích je sled o v al v P ra z e 1 0. č e r v n a 1885 a stro n o m a d o ce n t g eo d ézie V áclav L ásk a, pozdější z a k la d a te l o b s e rv a to ře ve Lvově. S y stem atick y je p o zo ro v ali a stro n o m o v é v N ěm eck u a v Rusku. P ozo ro ván ím ze dvou rů zn ých m íst se p o d ařilo už k on cem če rv n a 1885 u rč it výšku tě c h to objek tů — té m ě ř 80 k m ! T ak bylo zjiště n o , že s e jed n á o n ejv y šší o b lak a zem sk é a tm o sfé ry , k te rá svým c h a ra k te r e m leží n a ro z h ra n í zájm ů astro n o m ů a m e te o ro lo g ů . M n oh aletým sled o v án ím se p ostu pn ě z jis­ tilo , že se n o čn í sv ítící o b lak a (k o zn a če n í se p ou žívá i term ín stříb ř itá nebo sv ě té l­ k ující o b la k a ) vysk ytu jí p řev ážn ě v z e m ě ­ p isn ý ch š ířk á c h od 45° do 70°, a to i n a jižní polokou li. Jsou v h la d in á ch 75 až 90 km (tz v . m ez o p a u z a ) a pohybují s e n e jč a s tě ji ve sm ěru od se v ero záp ad u k v ý ch o d u ry c h ­ lostí 10 až 25 0 m za sek un du . V y sv ětlit e x is te n c i tě c h to m ezo p au zic kých oblak se pokouší c e lá řa d a h y p o téz. N ěk teré p řed p o k lád ají, že se jed n á o p evn é p ra ch o v é č á s tic e . Jejich p říto m n o st s e v y ­ sv ětlu je v ý b u ch y n a zem sk ém p o v rch u — n ap řík lad so p ek , n ebo přísun em m e te o ric ­ kého a tzv . k osm ick éh o p ra c h u . V rů zn ý ch o b m ěn ách .s e sou d í, že p říto m n é p ra ch o v é č á s tic e jsou k on d en začn ím i já d ry , k te rá v ed o u ke k on d en zaci vodní p áry , resp .

k v y tv o ře n í led o v ý ch k ry sta lk ů . Č istě m e ­ te o ric k á h y p o té z a p řed p o k lád á, že o b lak a jsou v ýsled k em o c h la z o v á n i h o rk ý ch p ly­ nů, v z n ik a jících p ři le tu m e te o ritů . K on­ d e n začn í — led o v á h y p o té z a v y ch á z í ze z n a lo sti, že se v m ezo p au ze m ůže v y sk y to ­ v a t velm i n ízk á te p lo ta , k te r á je p ak z á ­ klad ní podm ínkou k o n d en zace vodní p áry . Její p ře v á ž n á č á s t se p a trn ě d o stáv á do vy­ so k ých v rste v a tm o sfé ry v ertik áln ím i p ro u ­ dy vzdu ch u, k te ré b ýv ají p rá v ě siln é v le t­ ním období. T ato z v lá štn í o b lak a b yla p o zo ro v án a i z kosm u. P op rv é je p a trn ě sled o v al v r o ­ c e 1965 k osm o n au t A. Leonov z p alu by V o sch od u 2. In tenzívní stud iu m bylo u sk u ­ te čň o v á n o z o rb itá ln ích s ta n ic S kylab a S alju t 4 a 6. P ozo ro ván i o d h alila ro zm ěry oblak , k te ré se u k ázaly b ýt p od lou h léh o tv a ru o d é lk á ch 100 až 300 km.

G r a f začátku a konce o b čan sk éh o , n au tick éh o a astron om ického soum raku pro zem ěp isn ou Šířku 50° (v m ístním č a s e pro letni m ě s íc e ).

N očn í sv ítící o b lak a jsou v n a šich k r a ­ jin á ch p om ěrn ě řídkým jevem . Objevují se v ětšin o u jak o ú zké v o d o rov n é nebo m írn ě sk lo n ěn é p ru h y , h řeb ín k y , záv o je nebo jin é tv a ry , č a s to šp a tn ě p a trn é nízko nad sev ern ím o b zo rem . Bývají n a m o d ra lé až stříb ř itě b ílé b a rv y . D ají se p o zo ro v at n a se v e rn í č á s ti oblohy, a to b ěhem so u m rak u — po záp ad u n ebo p řed v ý ch o d em S lu nce. N e jz ře te ln ě jší bývají p ři p olo ze S lu n ce 5° až 14° p od o b zo rem . S y s te m a tick é p ozorován i a fo to g ra fo v á n í n o čn ích sv ítících oblak m ů že být v h o d n é i p ro a stro n o m a a m a té r a . V elm i d ob ře jsou jejich p ozo ro ván í o rg a n i­ z o v án a v SSSR. IVO SCHOTTA

RADAR OBJEVUJE SO PKY NA VENUŠI V re lié fu V enuše byly ra d io lo k a č n í m e ­ tod o u ro zlišen y tři zák lad n í výškové ú ro v ­ n ě. N ejvýše p o lo žen é te ré n y se o zn aču jí jak o t e r r a e (z e m ě ) a re g io n e s (re g io — k r a jin a ), stře d n í jak o p ah o rk atin y (R ollin g P la in s) a n ejn ižší s p om ěrn ě h lad kým p o v rch em jak o p la n itia e (p la n in y ). P od ls n á z o rů n ě k te rý ch so v ě tsk ý ch odborníků jsou p la n itia e sn ad obd obn ého p ůvodu jako m ěsíčn í m o ře . Původ v y so čin a h o rn atý ch ú zem í n ení zatím zn ám s výjim kou oblasti o z n a č e n é v ra d a ro v ý ch m ap ách jpko Beta R egio. V ní byly o bjeveny dva h o rsk é m a ­ sív y, M ons R h ea a M ons T h ea, k te ré jsou so v ětsk ý m i i am e rick ý m i g eo lo g y p o v ažo ­ v án y za tv a ry blízké tzv. štíto v ý m sop kám . S věd čí o tom je jich ro z le h lo st, v ý šk a (a s i 5 000 m ) i to , že obě h o ry m ají ve v rc h o lo ­ v ý ch č á s te c h o k ro u h lé p ro h lu b n ě, k te ré u p ozem sk ých sop ek o zn aču jem e jak o k ald ery . Jelik ož obdobné h o rsk é ú tv a ry jso u zn ám é i z p o v rch u M arsu, kup říkladu T h a rs is M ontes, je n á z o r o so p ečn ém p ů ­ vodu T h ey a Rhey velm i p ravděp odob ný. D alším p řízn ak em v u lk a n ick é čin n o sti n a V enuši je i obsah síry (k y selin y síro v é a oxidu s iřič ité h o ) v Její o b lačn é v rstv ě , n e ­ m lu vě o oxidu u h ličité m . K. B. O dch ylk y Č asových signálů v d u b n a 1985

G r a f doby m ožné v iditelno sti n očních svíticích o b lak — soum rakového jevu v letn ích m ěsících (v m ístním č a s e pro zem ép isnou šířku 50°, > vyznačením směru je jic h n ejp rav d ě p o d o b n ě jšíh o výskytu). P o z n .: N a m ěsíce.

vodorovné

ose

jso u

hodiny,

na

sv islé

Den 4. IV. 9. IV. 14. IV. 19. IV. 2 4 . IV. 29. IV.

U T1— UTC — 0 ,3 1 2 9 s — 0,3 2 3 3 — 0,3333 — 0,3417 — 0,3503 — 0,3598

U T2— UTC — 0,2974* — 0,3057 — 0,3136 — 0,3200 — 0,3 2 6 3 — 0,3340 V. P.

Jiří G r y g a r

* °2> 1S1

*

ODievu

M inule jsm e slíb ili řeč o inter­ akcích mezi složkami dvoj­ h v ě z d , k te r é se p ro jev u jí zejm én a p ře ­ nosem h m o ty m ezi slo žk am i (p řeto k em p ře s R o ch eov n m ez, nebo h vězd n ým v ě ­ t r e m ), vznik em s p o le čn ý ch p ly n n ý ch o b á­ lek k olem c e lé so u stav y , v y tv á ře n ím a k re č n ích d isků a ra d iá ln íc h v ý try sk ů plynu. Z v lášť tlu sté a k re č n í disky se tv o ří kolem k o m p a k tn ích (g r a v ita č n ě z h ro u c e n ý ch ) slo žek , n eboť m alý p o lo m ěr tě c h to hvězd znam ená vysok ou vazbovou g ra v ita č n í e n e rg ii n a p o v rch u h vězd , a to zvyšuje ú čin n o st ce lé h o m ech an ism u vznik u a u d rž o v á n í a k re čn íh o disku. Na ro z d íl od plynu v sa m o tn é h vězdě, jeh o ž s ta b ilita je u d ržo v án a g rad ien tem tla k u p lynu, je sta b ilita plynu v a k re čn ím disku u d rž o v á n a o d střed iv o u silo u , v zn ik a­ jící oběh em č á s t i c k olem hvězd y. Podle K ep lero v a zákona ro tu jí v n itřn í č á sti a k re čn íh o d isku ry c h le ji n ež v n ější, čím ž v zn ik á u v n itř d isk u střiž n ý to k a díky visk ozitě d isku se sm ě re m ven p ře n á ší nejen te p e ln é z á ře n í, a le i m o m en t h y b n o sti. T en ­ to p ře n o s z á ře n í a h yb n o sti n a k o n e c zp ů ­ sob u je, že p lyn ové č á s tic e v disku p roudí po s p irá le k p o v rch u k om p ak tn í h vězdy. M á-li s e te d y d isk d lou h od ob ě u d rž e t, m usí b ýt h m o ta zv n ějšk u trv a le d o d áv án a — k tom u se n e jlé p e h od í d ru h á slo žk a d voj­ h vězd y, z e jm é n a když v y p lň u je R o ch eov u m ez. V řa d ě a k re č n íc h d isků p ozo ru jem e r o z ­ m a n ité k rá tk o d o b é i d lou hodob é n e sta b i­ lity , jež jso u v y v o lá v á n y č á s te č n o u io n izací vodíku a h é lia ve v n ě jších o b la s te c h disku. Tím se d á v ý b o rn ě m o d elo v at zejm én a p rů ­ běh zm ěn ja sn o sti tzv. trpasličích nov. T en to m e ch a n ism u s o b jev ila n e z á ­ v isle řa d a a u to rů v p rů b ěh u le t 1979 až 82. U k azu je se, že a k re č n í disk k olem trp a sličí

novy o scilu je m ezi d věm a stab iln im i s ta v y : h ork ý m v y so ce viskózním o p tick y tlu stým d isk em a ch lad n ějším m álo viskózním o p tick y ten k ý m disk em . P okud do h ry v stou p í siln é m a g n e tick é pole z h ro u c e n é h vězd y , p o zo ru jem e r e n t ­ g e n o v é d v o j h v ě z d y , a to ve dvou ro zd íln ých „ p ro v e d e n íc h ". Z n ám ější jsou m asívn í so u sta v y s ú h rn n ou h m o tn o stí nad 15 M0 , k te r é m ají vysok ou ren tg en o v o u sv ítiv o st ( 1 0 31 W ) a re la tiv n ě m alé s tá ří. P řen o s h m o ty se d ěje p ře v á ž n ě hvězdným v ě trem , a v ša k b ěhem sp irálo v itéh o dopadu m a te riá lu n a o m ezen o u o b last p o v rch u z h ro u c e n é n eu tro n o v é h vězd y (v o b lasti kolem m a g n e tick ý ch p ó lů ) se n eu tro n o v á h vězd a ro z tá č í n a s tá le vy šší o b rátk y . T en ­ to ú k az v y sv ětlu je, p ro č se p eriod y r e n t g e ­ n ových p u lsarů d lou h od ob ě z k ra cu jí (n a rozd íl od p erio d b ěžn ý ch rád io v ý ch p u ls a rů ). M éně sv ítiv é (1 0 28 W ) re n tg e n o v é d voj­ h vězd y m ají ú h rn n o u h m o tn o st n ižší než 1 M r H vězda h lav n í p oslou p n osti v y p lň u ­ je R o ch eov u m ez a k olem k o m p ak tn í h v ě z ­ dy vznik á a k re č n í d isk . S ystém y jsou s ta ré , tak ž e m a g n e tick é pole n eu tro n o v é hvězdy už o m n oh o řá d ů zesláb lo a n eb rán í u k lá ­ d ání p lyn n éh o m a te riá l po ce lé m p ov rch u z h ro u c e n é h vězd y . T en k á slu p k a b o h a tá na v odík se zesp o d a p ro h řív á , až v ní p ro b ě h ­ n e te rm o n u k le á rn í r e a k c e , p ři niž se zm ění sp odn í č á s t slu p k y v h éliu m . I to se o h ří­ v á a p o sléze exp lo zivn ě h o ři na uhlík . T en to výb u ch p o zo ru jem e jak o p ru dk é zv ý šen í re n tg e n o v é h o tok u zh ru b a o dva řád y , p řiče m ž se c e lá a k re o v a n á slup ka vodíku a h é lia ro zfo u k n e, ab y se po n ěk o ­ lik a h o d in á ch až d n e ch ú k az o p ak o v al — to jso u tzv . z áb lesk o v é re n tg e n o v é zd ro je (b u r s te r y ). P od le J. van P a ra d ijse lze od ­ h ad n ou t e fek tiv n í p o lo m ěr o b lasti zasa ž e n é

;2 2 ,7 1. Vývojový scé n ář

pro těsnou

ním i hmotnostmi 20 a 8 jsou

ira fo v á n ím

hladko u

resp .

vyznačeny

laloků

s vyznačením

Lj a

L t . V livem

(hvězdným větrem

přenosu n ebo

s p o č á te č ­

rozm ěry

obou

čaro u

rozměry

přerušovanou

vých

dvojhvězdu

N a d ia g ra m e c h 1 a i slo žek

hmoty p ře s přetokem

Rocheovu

p res

bod)

se m ěni v p rů b ěhu vývoje hm otnosti obou ja k

u k a zu jí

č ís la

pod

jednotlivým i

z á ře n í, v ych ázející

ze

a

dvojhvězdy e x p lo d u je a zhroutí se v b íléh o trp a slík a ,

bodů mez

Lag ran g e ů v

žek,

rentgenové

zhro u ce n é složky dvojhvězdy. N ak o n e c I d ru h á složka

Rocheo-

poloh Lag ran g e o v ých

Vlnovky n a z n a č u ji

6

slo ­

neutronovou hvězdu n eb o ko m paktn ích

zhroucených

m adě (d ia g ra m

7A)

čem o u hvězd

a n e b o se

d íru . Systém m ůže

zůstat

dvou pohro*

dynam icky rozpadn e a

o b ě kom paktní složky o d letí opačným sm ěrem do mezihvězdn ého

prostoru (7 B ).

(P o d le

V . Trim bleové.)

obrázky.

výbu chem n a 8,5 km , co ž d ob ře odpovídá p ře d sta v á m o ro z m ě re ch n eu tro n o v ý ch hvězd. V. T rim bleová odvozu je z ro zb o ru v ývo­ jo v ý ch d ra h p ro z h ro u c e n é slo žk y d vo j­ hvězd, že h vězd y s p o č á te č n í h m o tn o stí nižší než 10 a ž 12 MQ k o n čí jak o b i l i trpaslíci — p ro je v u jí s e pak jak o p la ­ n e tá rn í m lh oviny, novy, trp a s lič í novy nebo p říp ad n ě su p e rn o v y I. typ u . Jsou -li p o č á te čn í h m o tn o sti v y šší než 10 až 12 M0 , k o n čí z h ro u ce n é slo žk y jako n e u t r o n o ­ v é h v ě z d y , tj. p ozo ru jem e rá d io v é p ul­ sa ry , p o la ry a re n tg e n o v é z d ro je . Jed ině teh d y, je stliž e b yla p o č á te č n í h m o ta složky vý ra z n ě vy šší než 50 MQ — ted y velm i v z á cn ě — sk o n čí z h ro u c e n ý ob jek t jako č e r n á d i r a . O statn ě dosud jso u zn á­ m y p ouze dva p rav d ěp o d o b n í k an d id áti ve d v o jh v ě z d á ch , a to Cyg X - l a LMC X -3. Do z n a čn é m íry u n ik átn ím ob jek tem je s y s t é m S S 4 3 3, jen ž je ro v n ě ž těsn o u d vojhvězd ou s oběžnou dobou 13,1 dne a p re ce sn í p eriod ou a k re čn íh o d isku kolem

z h ro u c e n é slo žk y 164 dnů. Z v láštn o sti z d ro je jsou dva p ro tile h lé ra d iá ln í v ý try s­ ky p lyn u, v n ich ž se h m o ta v zd alu je od h vězd y ry c h lo s ti 80 000 km za sekundu. B. M argon a d alší v ěd ci n ed áv n o zjistili, že in te n z ita s p e k trá ln íc h č a r v ý try sk ů siln ě k o lísá, p řiče m ž zm ěn y v obou p ro tileh lý ch v ý try s c íc h jsou ča so v ě sy n ch ro n izo v án y , co ž sv ě d čí o n e s ta b ilitá c h sam otn éh o u ry ch lo v a cíh o p ro ce su . K rom ě toh o řad a a u to rů o b jev ila em isi z á ře n í g a m a v p ás­ m ech 1 ,2 až 1,5 MeV, n a sv ě d ču jící vysok é h o d n o tě p řen osu h m o ty z a k re čn íh o disku na p o v rch k o m p ak tn íh o objek tu řád o v ě 1 0 - 4 M o za ro k . Tím je d án a jed n ak h orn í m ez s t á ř í ú tv a ru (n ě k o lik tisíc le t) a jed ­ n ak p o tv rzen a k o m p ak tn o st objektu — pouze v okolí n e u tro n o v ý ch h vězd lze do­ s ta te č n ě ú čin n ě p ře m ě ň o v a t k in etick ou en erg ii č á s t i c v z á ře n í. S am o tn á p ovah a o b jek tu je v šak dosud sp o rn á — n ěk teří a u to ři u suzu jí, že by m oh lo jít o čern o u d iru . V tom p říp ad ě v šak n ab ývá výzkum ob-

Jektu SS 4 33 ( = V 1343 A ql) je ště v íc e na význam u — do z n a č n é m íry s e to tiž svým i vn ějším i c h a ra k te r is tik a m i p odobá a k tiv ­ ním já d rů m g a la x ií re s p . k v a sa rů m ! R ad a a u to rů se p ro to d om n ívá, že p říro d a nám p ro k á z a la o b zv láštn í la sk a v o st, když do v z d á le n o sti p o o h ý ch 5 k p c u m ístila objek t, n a něm ž lze jak o n a m odelu zk o u m at p od i­ vu h o d n é v la s tn o sti v zd álen ý ch k v a s a rů — zejm én a lá k a v é je stud iu m o n ěch p ro ti­ le h lý ch v ý try sk ů , k te r é jsou ta k typ ick ým p ro jev em m n o h ý ch e x tra g a la k tic k ý c h rá­ d io v ý ch zd ro jů . T ak é P aczy n sk i u p o zo rň u je na z a jím av é a n a lo g ie m ezi p ro jev y a k re č n ích d isků v trp a s lič íc h n o v ách a v k v a ­ sarech . R ovněž tzv . symbiotické hvězd y , je v ící so u ča sn ě s p e k trá ln í c h a r a k te ­ ristik y ž h a v ý ch i ch la d n ý ch h vězd , jsou z c e la n ep o ch yb n ě tě sn é dvojhvězd y, kde o p tick y ja sn ě jší slo žk o u je če rv e n ý obr o p rů m ě rn é te p lo tě 2500 K a d ru h ou s lo ž ­ k ou je k o m p ak tn í žh a v á h vězd a o tep lo tě 50 až 1 00 tis íc k elvin ů . O bjekty jeví o p tic­ k é n e sta b ility a n á h lá zv ý šen í jasn o sti až o 5 m. I n fr a č e r v e n á m ěřen í p ro zrazu jí, že če rv e n ý o b r je o b k lop en p ra ch o v ý m o b a ­ lem tv o ře n ý m g ra fite m a silik á ty , k dežto u ltra fia lo v á re s p . re n tg e n o v á p ozo ro ván í z a se sv ě d čí o v y so k é te p lo tě žh av é složky, k te r á p řip o m ín á já d r a p la n e tá rn ích m lh o ­ vin, čili žh a v é b ílé trp a slík y . S ystém y m ají z n a č n é ro z m ě ry , jak o tom sv ěd čí oběžné doby od n ěk o lik a se t dnů do 44 let (R A q r ). Z v lá štn o stí sy stém u R A qr je v ý ­ ra z n ě e lip tick á d rá h a , co ž se p ro jev u je p ře n o se m h m o ty p ou ze v okolí p e ria s tr a . T en to sy sté m je n a v íc c h a ra k te riz o v á n o p tick ý m i rad iov ý m v ý try sk em . K n ejv íce stu d o v an ý m sy m b iotick ý m h v ězd ám p a tří v p osled n í době o b jek ty RR T el, Cl Cyg, HM S ge, V 1 0 1 6 a 1329 Cyg. G. W a lle rste in a j . u suzu jí, že e ru p ce sy stém ů sou visejí s exp lo zivn í a k tiv ito u n a p o v rch u b ílých trp a slík ů , je jich ž e x p a n d u jící obal se s t ř e ­ tá v á s h vězd ným v ě tre m od p ro m ěn n éh o če rv e n é h o o b ra (m irid y ). Supernovy jak o n ejv ětší hvězd né exp lo z e ve v e sm íru jso u n e u stá le p ře d m ě ­ tem in ten ziv n íh o p o zo ro v acíh o i te o r e tic k é ­ ho výzku m u . Díky trp ě liv é p rá c i p o zo ro ­ v a te lů se do loň sk éh o ro k u p o d ařilo s h r o ­ m ážd it ú d a je o 470 su p e rn o v á ch p řev ážn ě v n ejb liž ších ciz íc h g a la x iíc h . K rom ě toh o je re g is tro v á n o 145 p o zů statk ů su p ern o v v n aší G alaxii. P ro su p ern o v y I. typ u jsou p o z o ro v á n y ry c h lo s ti ro zp ín án í plyn ných obalů až 10 000 km za sek un du , k dežto

u su p ern o v II. typ u je ta to ry c h lo s t zh ru b a p olo v ičn í. S p e k tra su p ern o v I. typu n eob ­ sah u jí v m axim u v o d ík o v é č á r y na ro zd íl od su p ern o v II. typ u . S u p ern ov I. typu je asi o p ětin u v íc e a v y z n a ču jí se p ro ti SN II. typ u sta n d a rd n ím p rů b ěh em sv ě te ln é k řivk y. S u p ern ov y II. typ u se n ep o zo ru jí v e lip tick ý ch g a la x iíc h , n ýb rž jen v ra m e ­ n e ch s p irá ln lch g a la x ií. S p eciáln ím p říp ad em je p o z ů s t a t e k s u p e r n o v y C a s A, po níž z ře jm ě n e ­ zů sta l k o m p ak tn í zb ytek a v e xp an d u jící m lh ovině s e p o zo ru je p ře b y te k prvků O, S, A r a Ca (je to d ů k az te rm o n u k le á rn íh o h o ře n í k yslík u ve h v ě z d ě ). Z v láštn í je

2. D o p p le rů v tryscích

posuv č a r

kom paktního

v průběhu

le t 1981

sym etrické

kolem

v p rotilehlých

objektu až

1983.

hodnoty

střed ní hodnoty so uvisí rovým efektem d iá ln ím za

s.

SS

Posuvy z

s tzv.

optických

433

=

vý­

(V 1343 A q l)

jso u

z rcad lo v ě

-f- 0,04

(n enu lová

transve rsáln im

v teo rii relativity ) a

lz e je

D o p p le -

vyložit r a ­

pohybem hmoty ve výtrysku rychlosti 80 000 km

S tře d n í p re ce sn i

p e rio d a

ro tačn í osy neu tron o­

vé hvězdy se v té d o b ě p o h yb o v ala kolem 162.5 d n e. (P o d le B.

M a rg o n o .)

3. S ch em atick ý

m od el

v yzn aču je

so u č a sn ě

c h la d n é h o

zd ro je .

lOOkrát větší n ež m lhovinou, na

je

S lu n c e

ču jí sm ěr oběhu M ic h a litsia n o se .)

složky

obr a

z je h o

io n izo v án a

z horké ko m paktn í

hvězdy,

c h arak te ristik am i

Č erv en ý

vzniklou

zčá sti

sym b iotické

je

má

prům ěr

obklop en

hvězdného

energ etickým i dvojhvězdy.

k te rá

horkého 50

se a až

ro zsáh lo u

větru.

M lhovi­

fotony Šipky

složek. (P o d le M . K a fa to se a

(U V ) n azn a­ A. G .

1 pozůstatek Tychonovy super­ n o v y z ro k u 1 5 7 2 , k dy k exp lo zi p a trn ě d ošlo v já d ru p la n e tá rn í m lh ovin y a p ozů ­ s ta te k su p ern o v y , zn ám ý jako Smyčka v Labuti, k dy se exp lo ze o d e h rá la u v n itř obříh o m o le k u lárn íh o m r a č n a . N a­ rů s ta jíc í in te rv a l, k te rý n á s d ělí od ú ro d y g a la k tick ý ch su p e rn o v v 1 6. až 17. sto le tí, zv y šu je n a d ě j e n a e x p l o z i další supernovy v n ev elk á v zd á le n o sti od S lu n ce , a ta k je jistě n a m ístě ře č n ic k á o tá z k a O. G. R ic h te ra a M. R osy, zd a jsm e n a tak o v o u p rv o řa d o u a stro fy z ik á ln í u d á ­ lo st e x p e rim e n tá ln ě p řip ra v e n i. P rv n ím p ro jev em ex p lo z e bude e le k tro m a g n e tick ý im puls v p ásm u d e k a m e tro v ý ch a ž d e cim e ­ tro v ý ch v ln , ta k ž e k objevu m ů že p řisp ě t k ažd ý ra d io a m a té r n ebo telev izn í či r o z ­ h laso v ý m a n ia k . P ak s e objeví to k fo to n ů re n tg e n o v é h o z á ře n í v p ásm u 2 až 10 keV ( a sa m o z ře jm ě i k rá tk ý im p uls g ra v ita č n í­ ho a n eu trin o v éh o z á ře n í, pokud budem e m ít d o s ta te čn ě citliv é a p a ra tu r y k je jich z a c h y c e n í) a k o n e čn ě o p tick ý o b jek t, k te rý m ůže d o sá h n o u t a ž — 9 m nebo i — 1 2 m zd án liv é m ag n itu d y l N a Zem i n em ám e d o­ s ta te č n ě m álo c itliv á z a říz e n í k p řesn é fo to m e trii a sp e k tro sk o p ii ta k ja sn é h o bo­ d ovéh o z d ro je — p od le p řed p o k lad ů by­ ch o m to tiž p o tře b o v ali telesk o p o p rů m ěru „ o b je k tiv u " 0,05 m m ! P a trn ě by se n a k o n e c n e jv ice h od ily p řís tro je u žív an é p ro v ý ­ zkum S lu n ce . R ic h te r a R osy n alezli p ro su p ern o v y II. typ u v g a la x iíc h M 83 a M 101 i k o re la c i s p olo h am i o b lastí io n izo ­ v an éh o vodíku, co ž by n a sv ě d čo v a lo m im o ­ řá d n ě v y so k é h m o tn o sti p ře d ch ů d ců to h o ­ to typu su p ern o v . S tím so n h lasí i zjištěn i V. U tro b in a o m im o řád n é h m o tn o sti p ře d ­ ch ů d ce su p ern o v y 1961v z g a la x ie NGC 1058, k te rý odvodil z k in e tick é e n e rg ie e x ­ ploze 1,8.1045 j h m o tn o st p ře d ch ů d ce na 2000 MQ a jeho p o lo m ěr n a 100 R Q. V g a la x ii M 83 (NGC 5 2 3 6 ) objevil R. E v a n s v polovin ě ro k u 1983 su p ern o v u , k te r á d o sá h la m a x im a ja sn o sti ( l l , 5 m) až 2 týd n y po objevu (p ři objevu b yla 1 3 m) . Díky tom u se p o d a řilo k om p lexn ě v o p tic ­ kém , u ltra fia lo v é m , re n tg e n o v é m i in f r a ­ če rv e n é m o boru z jistit p rem axim áln í p rů ­ běh zm ěn ja sn o sti i v zh led u s p e k tra p ro su p ern o v u I. typu. V elk é m n o žství stu d ií se zab ýv alo m odely vývoje a mechanism y pře­ měny energie zdrojů ren tge­ n o v é h o a g a m a z á ř e n í . I ty to ú k a ­ zy jsou p o n e jv íce s p ja ty s vývojovým i stá d ii tě sn ý ch d vojh vězd , k te r é o b sah u jí

n a vodík. Hustoty 0 jso u

vesm ěs vyjádřeny v je d n o t­

k á c h kg m —J. Vlnovky n a d n ě slu p e k

n a z n a č u jí

ob­

la s ti term o n u k leá rn íh o hořeni (k lid n é pro H , překotné pro H e ) . (P o d le P. C . Jo sse .)

asp o ň jed n u n eu tro n o v o u h vězd u č i v ý ji­ m e č n ě če rn o u d íru . P o zo ro v án í objek tů Cyg X - l a LMC X -3 v esm ěs d á le p od porují p ře d sta v u o č e r n ý c h d ě rá c h s h m o tn o stí k olem 10 MQ v tě c h to so u sta v á ch . R ovněž zábleskové zdroje zá­ ření gama se v šeo b ecn ě p ov ažu jí za n e u tro n o v é h vězd y — m én ě sh od y je v šak v n ázo ru n a p ov ah u záb lesk o v éh o m e c h a ­ n ism u , p ro to že z d ro je v y sílají n e če k a n ě n ízk ý to k v p řileh lém o boru z á ře n í X . S. V. G olen ick ij a j. p řin esli d ů k azy o re k u re n tn í p ov aze p ro slu lé h o z d ro je z 5. 3. 1979 (GBS 0 5 2 6 — 6 6 ) , a to v p ásm u tv rd é h o z á ře n í X (e n e r g e tic k é m axim a od 26 do 35 k e V ). V le te c h 1981 až 82 z jistili n ejm én ě 12 s e ­ k u n d á rn ích v zp lan u tí, jež p ov ažu jí z a d ů ­ k az m alé v zd álen o sti o b jek tu v ro zm ezí od 30 do 100 p c. N ap ro ti tom u I. S. Šklovskij a I. G. M itro fan ov k lad o u o b jek t do v zd á­ le n o sti V elk éh o M ag ellan o v a m ra čn a a p o ­ v ažu jí ho za velm i s ta ro u izolo v an o u n eu tro n o v o u h vězd u . P říp ad n é o p tick é id e n tifik a ce záb lesk ů , jež by m oh ly celo u z á le ž ito s t rá z e m o b jasn it, zů stá v a jí i n a ­ d á le ro z p o rn é — s tá le n en í v y lo u čen o , že p ře d e šlé zp ráv y o id e n tifik a cích jsou jen d ů sled k y „ h v ě z d n ý ch " k azů ve fo to g ra f ic ­ k ý c h em u lzích p ře h líd k o v ý ch sním ků oblo­ hy. P od obným i p ro b lém y trp í id en tifik ace trv a lý c h zd ro jů z á ře n i g a m a . Co nového p řin e sl v té to o b lasti ro k 1984 s tím s e z n á ­ m ím e č te n á ř e až p říště .

F R A N C E S C O M E L C H IO R R I (• 1940) astrofyzik a kosmolo g , pracovník Fyzik áln íh o ústavu G. M arco n ih o při univerzitě v ftim ě. O d roku 1980 vede katedru o becné fyziky a praco v n í skupinu pozorovací ko sm ologie na řím ské u n iverzitě. V roce 1979 o znám il o b jev d ip ólové an izom etrie. B IA N C A O L IV O - M E L C H IO R R IO V A (• 1940) astrofyzička a kosm o lo ik a Fyzik áln íh o ústavu ve F lo re n cii. P ra cu je ve sku­ p in ě pozorovací kosm ologie u niverzity v ftimě. Z ú č a s tn ila se projektu třim etrového b a ­ lónového d a le k o h le d u .

FR A N C ESC O

M ELCHIORRI -

BIANCA O LIVO -M ELCH IO RR IO VA

KOSMICKÁ ARCHEOLOGIE M ezi rů zn ým i k o sm ick ý m i teo riem i budí n e jv ě tší z á je m te o r ie „v elk éh o tře s k u " (č a s tě ji b ýv á n a z ý v á n a m od elem „ ž h a v é ­ h o " v e s m ír u ), fo rm u lo v an á G. G am ovem . P o p u la rita té to te o rie sou visí s tím , že n ě ­ k te ré její p ře d p o v ě d i byly ex p e rim e n tá ln ě p o tv rz e n y , co ž u m ožnilo k o sm o lo g ii s t á t se p o p rv é v h isto rii p o z o ro v a cí vědou a n e ­ o m e z o v a t se je n na p ou hé filo zo fick é ú vah y . N e jse n z a čn ě jší se zd á b ýt p řed p o v ěd poz a d o v é h o (re lik to v é h o ) z á ře n í o efek tiv n í te p lo tě z h ru b a 3 K, „fo siln íh o " p ozů statk u „p rv o tn íh o s v ě ta " , vznik nu všíh o v p rv n ích s ta d iích ro z p ín á n í v esm íru . K osm ologové zjistili, že sv ě d e ctv í, jež m ů žem e získ a t a n a lý z o u sp e k tra a ú h lo véh o ro zd ělen í in ­ te n z ity re lik to v é h o z á ře n í m ají ohro m n o u ce n u . Objev A. P e n z ia se a R. W ilso n a je co do v ý zn am u s ro v n a te ln ý s objevy G alileo G alilea. Je d n o d u ch ý G alileův d alek o h led um ožnil člo v ě k u o p u stit p rv n í p rim itiv n í p oh led n a blízký k osm o s a p o lo žit zák lad y v ě d e ck é m u zk ou m án í tě le s , jež jej zab y ­ d lu jí: p la n e t, h vězd a g a la x ií R ad io tele­ sk op, jež p o u žívali P en zlas s W ilson em lze ro v n ě ž p o k lá d a t z a p o m ěrn ě jed n o d u ch ý p řístro j — b yl p rv n ím z g e n e r a c e ry c h le se z d o k o n a lu jících „ iz o tro p o m e trů ", jež p o o d h alil z á v ě s, z a k rý v a jící z c e la jiný v z d álen ý a sta ro b y lý sv ět, v něm ž je š tě n evzn ik aly stru k tu ry . T oto v esm írn é e m ­ b ry o v so b ě sk rý v a lo g e n e tick ý kód, u rč u ­ jíc í h isto rii v esm íru n a d alších 20 m iliard le t, a ž po n a ší dobu. R elik tové zá ře n í u m o žň u je z ísk a t a lesp o ň n ě ja k é , i když m o žn á v elm i n e p ře sn é p ře d sta v y , o tom , ja k v y p a d a la p o č á te čn í s ta d ia v ý v oje n a ­

šeh o s v ě ta . U m ožň uje n ám n a h léd n o u t do h isto rie p rv o tn íh o v esm íru a o d k rý v á c e s ­ tu k plod ným „ a rc h e o lo g ic k ý m " v ý zk u ­ m ům . Jak o p a le o n to lo g zk ou m á g e o lo g ick é v rstv y a h le d á zk am en ělin y , je ž by m u u m ožnily p o zn at c h a r a k te r v zd álen é m in u ­ losti, a n a ly z u je k osm o lo g sp ek tru m a an izo tro p ii re lik to v é h o z á ře n í, ab y zjistil p o­ slo u p n o st v ý v ojo v ý ch sta d ií, jim iž n á š v e s­ m ír p ro šel. T eo rie v elk éh o tře sk u d áv á v šak jen h ru ­ bou p řed stav u o tom c o se n a „p o čá tk u č a ­ su " sk u te čn ě d ělo. S n ažím e-li s i v y tv o řit m a te m a tick ý popis kosm u, jež by c o n ejv íce odp ovíd al sk u te čn o sti, n a rá ž ím e n a g ig a n ­ tic k é p ře k á ž k y , so u v isející s ře š e n ím E in ­ stein o v ý ch g ra v ita č n íc h ro v n ic . T e o re tick á k osm o lo g ie p řip o m ín á h onbu za s tá le s lo ­ žitějším i a slo žitějším i m o d ely v esm íru . N ap ro ti tom u p o k ro k v p ozo ro v án i se zd á být b ezn ad ějn ě p om alý, n eboť m izivě m alá an iz o tro p ie re lik to v é h o z á ře n í v y žad u je n e ­ p ře d sta v ite ln ě v y so k o u c itliv o s t p řístro jů . M ám e to tiž c o č in it s tep lo to u p ou h ý ch 3 K, ta k ž e h le d a n é e fe k ty m ají p rin cip iá ln ě jin ý c h a r a k te r než jevy p ro b íh ající p ři v y ­ so k ý ch te p lo tá c h . V r o c e 1 9 7 0 d o sah o v ala citliv o st d e te k to rů , p ou žívan ý ch p ři p od ob ­ n ých m ě ře n ích , n ěk o lik a setin stu p n ě; v p olo v in ě se d m d e sá tý ch le t n ěk o lik tisícin a d n es s e v in f ra č e r v e n é o b lasti sp e k tra blížím e k citliv o sti n ěk o lik a sto tisícin stu p n ě. U k azu je se a le , že 1 to je m á lo : k osm o lo g o v é p ře d p o k lá d a jí, že re lik to v é z á ře n í o te v ř e svou p o k lad n ici jen tom u , kdo jak o p rv n í d o sáh n e p rah o v é citliv o sti m ilió n tin y stu p n ě, c o ž b ylo je š tě v n e d á v ­ né d ob ě n e p ře d sta v ite ln é a n e re á ln é .

U so u ča sn ý ch d e te k to rů se zd á b ýt ta to citliv o st z c e la sk u te čn á . V elm i slo ž itá s itu a c e n ám v šak n eu m ož­ ň u je p ře d sta v it si d o s ta te čn ě ú plně sta v p ra ­ c í v té to o b la sti. P ok usili jsm e s e alesp o ň n a z n a č it ob ry sy c e s t, k terý m i se u b írá h le ­ d án í n ovéh o p ok o len í k o sm ick ý ch a r c h e o ­ logů a z n ě k te rý c h z á k la d n ích sm ěrů v y ­ s v ě tlit tzv. dipólovou a n izo tro p ii. V r o c e 1968 si všim l jed en z p rv n ích p o z o ro v a te lů re lik to v é h o k o sm ick éh o z á ř e ­ ní D. W ilk in so n , ž e se Zem ě i c e lá slu n ečn í so u sta v a poh ybu je v ů či „p rv o tn ím u 11 v e s­ m íru . Z to h o p ly n e, že i p ři p ozo ro v án í re lik to v é h o p o z a d o v é h o z á ře n í lze o č e k á ­ v a t d o p p lero v sk é e fe k ty : te p lo ta m usí b ýt p on ěku d vyšší p ři m ě ře n ích ve sm ěru p o ­ hybu a a n a lo g ic k y m u sí k le s a t, zm ěn ím e-li sm ě r p ozo ro ván í n a o p a čn ý (d ip ó lo v á an i z o tr o p ie ). V elik o st to h o to efek tu se o d h a­ d uje v p rů m ěru n a tisícin y stu p n ě K elvin a. R ozdělen í re lik to v é h o z á ře n í po obloze ted y není iz o tro p n í, a le od p ovíd á tzv. k osi­ n ovém u z á k o n u . K osm olog I. P eeb les n a ­ v rh l h le d a t n a nebi te n to „v elk ý k o sin u s". Z p o čátk u b y la id e a obou k osm o lo g ů p řijí­ m á n a sp íš ja k o k u rio z ita , a le b rzy se u k á ­ z a lo , že p od obn á p o z o ro v án í u m ožní p ro v ě ­ ř i t i n e o b y če jn ě d ů ležitý a fu n d am en táln í „k o sm o lo g ick ý p rin cip '1. Z ák ladn í m y šlen k a to h o to p rin cip u je o b sa ž e n a v p rv o tn ím v ý zn am u slo v a „k o s­ m o s", jeh o ž p ře k la d em ze s ta r é ře č tin y je „ p o řá d e k ". Jin ak ře č e n o , d om n ívám e se , že v e sm ír je v k ra jn ím p říp ad ě alesp o ň n a v e lk ý ch ro z m ě re c h , všu d e „ s te jn ý ", tj. jak řík a jí k osm o lo g o v é izo tro p n í a h om o g en n í. N ení p o ch o p ite ln ě Izo tro p n í a h om o g en n í v ro z m ě re ch jed n é p la n e tá rn í či h vězd n é so u sta v y . A n izo tro p ii a n eh o m eg en itu m ů ­ ž e m e p o z o ro v a t i v ro z m ě re c h g a la x ií. M nozí k osm o lo g o v é a le p řed p o k lád ají, že n a ú rovní so u sta v (k u p ) g a la x ií či h y p o te ­ tick ý ch „ su p e rso u sta v " by m ěla izo tro p ie a h o m o g e n ita z c e la jis tě „ p a n o v a t". Je v šak h o m o g e n ita re á ln á ? N ení to ilu ze sp o jen á s potížem i p ři m ě ře n í? Z te o ­ r e tick é h o p oh led u je v ý zn am k o sm o lo g ic­ k ého p rin cip u o h ro m n ý : a n a ly tic k é ře š e n í g ra v ita č n íc h ro v n ic, n a le z e n é n a p o čá tk u sto le tí A. A. F rie d m a n n e m , m ů že e x isto v a t p ou ze za p řed p o k lad u izo tro p ie a h o m o g e­ n ity . A n ejd e je n o to . K o sm o lo g ick ý p rin ­ cip p ře d p o k lá d á u rčito u „ re g u lá r n o s t" , co ž n ám u m ožňu je z a v é st u n iv erzáln í č a s : běh ča su v n a ší G alaxii m ů že b ýt s y n ch ro n iz o ­ v án s h o d in am i p o z o ro v a te le v lib ovolné jin é g a la x ii, le ž ící v lib ovoln é v zd álen o sti od n á s. Je stliž e k o sm o lo g ick ý p rin cip n e ­ p la tí a so u stav y g a la x ií se p ohybují v p ro ­ sto ru n áh o d n ě , pak re la tiv is tic k é efek ty n a ru ší ča so v é so u v islo sti a u n iv erzáln í č a s p ře sta n e e x isto v a t. V to m p říp ad ě n elze ovšem n a p sa t „ h is to rii" v esm íru , n eboť n a še „ ch ro n o lo g ie " bud e č istě ilu zo rn í a bude m ít sm ysl je n v n aší „ č a s o v é o b la s ti" .

Z filo zo fick éh o a e s te tic k é h o p oh ledu Je id ea v esm íru , sm ě řu jícíh o k ch a o su a č a s o ­ vém u n ep o řád k u d o st p od ivn á. E x is te n c e re lik to v é h o k osm ick éh o z á ře n í n ám p osk y tu je m o žn o st p řím o p ro v ě řit k o sm o lo g ick ý p rin cip . P ou žijem e a n a lo g ie : g a la x ie m ů žem e p řiro v n a t k o stro v ů m , k te r é k o n tin en táln í d rift odd ělil ve v z d á le ­ n é m in u lo sti od m a te řsk é h o k o n tin en tu . G alaxie s e o d trh ly od „ m a g m a tu " p rv o tn í­ h o v esm írn éh o k o n tin en tu v období v zd á­ len é ep o ch y jeh o v y so k é h u sto ty . R y ch lo st Zem ě m usí b ýt ste jn á jak vzh led em ke g a ­ la x iím , ta k ta k é v zh led em k p rv o tn ím u v esm íru . O becn ě ře č e n o k osm o lo g ick ý p rin ­ cip p ře d p o k lá d á id eáln í sp o jito u so u v is­ lo s t m ezi „ p rv o tn í" h m o to u k o n ce n tro v a ­ n ou v „p rv o ro z e n é m slu n ci" (je ž bylo zd ro je m re lik to v é h o z á ře n í) a stru k tu ra m i k te r é „u d ržo v aly a z a ru č o v a ly " d nešn í „ je d n o tn o s t" k osm u . S o u h las ry c h lo s ti Zem ě vzh led em ke d věm a re fe re n čn ím bodům je d ůk azem re á ln o s ti k o sm o lo g ic­ kého p rin cip u . Od ro k u 1978 stu d o v aly d i­ pólovou an izo tro p ii tři výzkum né skupiny. P rv n í W ilk in so n o v a m ě řila v rád io v ém o b o ru , sk u p in a J. S m o o ta p ra c o v a la ve ste jn é m vln o v ém o b o ru a sk u p in a, k tero u vedl sp o lu au to r to h o to člá n k u F . M elc h io r ri, p ra c o v a la v in fra č e rv e n é o b lasti sp e k tra . N eo ček áv an ý m zjištěn ím bylo, že se Z em ě, a tu d íž i n a še G alaxie p oh ybu je v ů či „ p rv o tn ím u " v esm íru ry ch lo s tí, z n a čn ě se lišící od ry c h lo s ti z jiště n é p ři zk ou m án í kup g a la x ií. Odiv k o sm o lo g ů byl z n ačn ý . Jsou -li m ě ­ ře n í p ře sn á , p ak z n ich lo g ick y p lyn e, že se o stro v y , tj. tis íc e g a la x ií tv o ř íc íc h p od ­ s ta tn o u č á s t c e lé h o p o zo ro v ateln éh o v e s­ m íru , p ohybují („ p lu jí") velk ou ry c h lo s tí v ů či „p rv o tn ím u " v esm íru . Jak m oh lo d ojít k tak o v ém u zv ý šen í ry c h lo s ti p oté, co g a ­ la x ie m ě k ce „ o d r a z ily " od „p rv o tn íh o " v esm íru n a „ p o č á tk u " Jeh o e x is te n c e ? Jak á p o d ivu h o d n á s íla m o h la b ý t p říčin o u to h o ­ to p o h y b u ? D ošli jsm e k n ásle d u jící h yp o ­ té z e : ve v elk é v zd álen o sti od n á s, z a h r a ­ n icí v id ite ln o sti n a š ic h n e jv ě tšíc h p řís tro ­ jů, e x istu je o h ro m n é n ak u p en í h m oty, jež k so b ě p řita h u je ( g r a v ita č n ě ) n aší G alaxii a je jí so u sed y . Je-li tom u ta k , p ak n ení v e sm ír „ je d n o tn ý " a k osm o lo g ick ý p rin cip je n a ru še n . V znik á d ojem , že i d alší n e d á v ­ n á p o zo ro v án í p od p o ru jí ty to zá v ě ry . P ři zk ou m án í ro zd ělen í in ten zity ren tg en o v éh o z á ře n í n a n eb esk é s fé ře bylo zjištěn o , že e x istu je c o si jak o p říliv o v ý e fe k t u k v a z a ­ rů , so u v isející se z n a čn o u n eh o m o g en ito u (Ja k u k azu jí n ov ější výzkum y, p rak tick y v e š k e rá „ v id iteln á h m o ta " ve v esm íru , m ám e n a m ysli g a la x ie a jejich kupy, je

D okončení na s tr. 137

ZVLÁŠTNOSTI

,0.r,“

družicových soustav Pod p ojm em „ d ru žico v á so u stav a'* ro z u ­ m ím e so u b o r p evn ý ch tě le s, p o h y b u jících se po k ru h o v ý ch a ž e lip tick ý ch d ra h á c h v g ra v ita č n ím poli p lan ety . Z fy zik áln ích h led isek je v z ta h p řiro z e n ý ch d ru ž ic k p la ­ n etám v la stn ě týž, jako v z ta h p lan et k h vězd ám . V ě tšin a p la n e t n aši slu n ečn í so u sta v y m á p od ru žn é sa te litn í sy stém y , k t« ré jsou co do p o čtu slo žek bud j ě dnoduché (Z em ě, M ars, P lu to ) nebo složité (Ju p ite r, S a tu rn , U r a n ). Dom ní­ v ám e se , že ta k jak o byl vznik p la n e t in te ­ g rá ln í so u č á s ti h v ězd o tv o rn éh o p ro cesu , byl ta k é v zn ik p řiro z e n ý ch d ru žic so u čá stí dějft, je ž v ed ly k zro d n p la n e t. Studiu d ru ­ ž ico v ý ch so u sta v je v ěn o v án a v elk á p o z o r­ n o st, n eboť m ám e m o žn o st p o z n á v a t nejen je jich „ je m n o u " s tru k tu r o , a le i fy zio g rafii a vývoj je d n o tliv ý ch složek. P ro te r e s tr ic k é p lan ety p říh v ězd n é zóny nejson p o d ru žn é s a te litn í sy stém y n ik te ra k c h a ra k te r is tic k é . M erk u r i V enuše jsou o sa m o ce n á n e b e sk á tě le s a . Z em ě s M ěsí­ ce m je jen je d n o d u ch á d vo u složk o v á so u ­ s ta v a . M ars m á d va d ro b n é s a te lity , tak že z v lce n ež č ty ř ic e ti d ru žic slu n e čn í so u ­ sta v y , p řip a d a jí n a v n itřn í p lan ety jen tři. V p ro tik la d u k tom u , je n a p ro s tá v ětšin a s a te litů so u stře d ě n a do okolí v elk ý ch p la ­ n e t, co ž se n e v ý ra z n ěji p ro jev u je u Ju p ite ­ r a a S a tu rn a , u tě le s největších a nejhmotnějších. Z dá se, že ro z d ě le ­ ní d ru ž ico v ý ch so u stav v n ašem p la n e tá r­ ním sy sté m u n ení c h a o tic k é , an i n ah o d ilé. Podle n e jn o v ě jších ú dajů je d ru žico v á so u sta v a Ju p ite ra š e s tn á c tič e tn á , S atu rn o v a s e d m n á c tič e tn á , D ran o v a p ě tič e tn á a N ep­ tu n o v a d v o u če tn á , m o žn á tř íč e tn á . Je p r a v ­ d ěp od ob n é, že u n ap o sled jm en o v an ý ch p la n e t n ejso u u d a n á čísla k o n e čn á . P od ro b ­ n ějším stu d iem d ru ž ic z jed n o tliv ý ch so u ­ sta v se p ře sv ě d ču je m e o tom , že stup eň je jich m o rfo stru k tu rn í rů z n o ro d o sti ú zce sou visí s je jic h ro z m ě ry . O becně p latí z á ­ sa d a , ž e čím je s a te lit m e n š í , tím je s tru k tu rn ě jednotvárnější. D n ejm e n šich tě le s je te n to zn ak č a s to d o p ro v á ­ zen tv a ro v o u n e p ra v id eln o stí, n a p ř. p ro tá h -

lo s tí nebo v e jč ito s tí, jak je tom u u M arsov a P h ob ose č i D eim ose, u Ju p itero v y A m alth ey , S a tu rn o v a E p im e th e a a d a lších . T v a­ ro v á n e p ra v id e ln o st se z t r á c í te p rv e u t ě ­ les, je jich ž p rů m ě r je v ě tš í n ež 300 až 400 km . D ru žice, je jich ž p rů m ě r je v ětší než 1000 km m ají z p ra v id la p o v rch n e s te j­ n oro d ý , morfologicky rozrůzn ě­ n ý a je z ře jm é , že je jic h h isto rick ý vývoj již p ro b íh al pon ěku d složitějšími cestami a to n ezáv isle n a tom , v k te ­ rý c h č á s te c h slu n e čn í so u sta v y se n a c h á ­ zejí. P o d ro b n ější prů zku m slo ž ité Ju p ite ro ­ vy a S atu rn o v y so u stav y u k á z a l, že k ažd á v ětší p řiro z e n á d ru ž ice s e v y z n a ču je n ě ­ k terý m i zv lá štn o stm i, k te r é se na jin ý ch tě le se c h n eop ak u jí, nebo s e n a n ich v y sk y ­ tu jí v jin é p od obě. P říčin y tě c h to m o rfo lo g ic k ý ch a s tru k tu rn íc h z v lá štn o stí je tře b a h le d a t v ro zd íln é te p e ln é i te k to n ick é h isto rii jed n o tliv ý ch tě le s a v n ep o sled n í řa d ě i v je jich látk o v ém slo žen í. V zájem n á p od ob n ost m ezi n ěk terý m i m ěsíci z rů z ­ n ých d ru ž ico v ý ch so u stav je č a s to jen z d á n l i v á a n elze ji h o d n o tit jen podle p říto m n o sti k rá te rů . P řík lad y o d ch y lek ve fy zio g rafii m ěsíců z rů z n ý ch so u sta v jsou alesp o ň n ázn ak o v ě u ved en y v p rvní tab u lce . Ve slo ž itý ch d ru ž ico v ý ch so u sta v á ch jsou n ě k te ré k o m p o n en ty m alý ch až n e p a ­ trn ý c h ro z m ě rů . Je m ožn é, že se n ě k te ré z n ich d o sta ly do g ra v ita č n íh o pole p lan ety te p rv e d ru h o tn ě . Z a c h y ce n é ( ? ) m ěsíčk y m ají z p ra v id la siln ě e x c e n tr ic k é a r e tr o g rá d n í ob ěžn é d rá h y , ja k bylo p ro k ázán o u Ju p ite ro v a sa te litu P a sip h a e a S inope, u S a tu rn o v a s a te litu P h o eb e nebo u N ep tu ­ novy N ereid y . N a d ro b n é slo žk y d ru ž ic o ­ v ý ch so u stav p oh lížím e jak o n a n e js ta rš í a n ejm én ě p ře tv o ře n é k om p o n en ty . Jejich h lav n ím stru k tu rn ím p rv k em jsou m alé m e te o ritic k é k rá te ry . P o v rch v ě tš ích m ěsí­ ců je ta k é v e v ě tšin ě p říp ad ů k rá te ro v itý , av šak n e ste jn o m ě rn ě , neboť n ě k te ré jejich č á s ti b yly druhotně přetvořeny, co ž vedlo k čá s te č n é m u nebo ú plném u z á ­ niku k rá te rů . T ak k u p řík lad u n a p o v rch u

S a tu rn o v a m ě síce E n ce la d u s p o zo ru jem e p ů lk ru h o v ité a ž p od k o v o v ité k rá te ry , ja k o ­ by u sek n u té a je z ře jm é , že to n en i jeijcb p ůvodni p řiro z e n ý tv a r . Na E n ce ia d u i ji­ n ých S atu rn o v ý ch m ě s ících vid ím e té m ě ř b e z k rá te ro v é led o v é p lan in y , jež jso u ve z řejm ém k o n tra stu s o b lastm i n asy cen ý m i k rá te ry . P říčin y č á s te č n é nebo ú plné erad ik a ce m e te o ritick ý ch k rá te rů byly ro z m a n i­ té a v n ě k te rý ch p říp a d e ch si je dosud n ed o v ed em e v y sv ě tlit. Vím e v šak , že m ě ­ s íce nebo je jich č á s ti, jež v y k azu jí v y so ­ kou h u sto tu k rá te rů , jsou n e js ta rš í a d ru ­ h o tn ě n ejm én ě p ře tv o ře n é (S a tu rn ů v Mim as, ju p ite rů v K allisto a j ) . V šeo b ecn ě m ů ­

D ru žice (P la n e ta )

žem e v y slo v it z á v ě r, že d ru žico v é s o u s ta ­ vy jsou z d ílčích slo žek , z a ch o v a n ý ch n a rů z n ý c h st up ní ch vývoje, co ž je jev, k te rý se v jin é fo rm ě u p latň u je i v so u sta v ě p lan et. P říslu šn o st d ru ž ic k té či oné p lan etě se p ro m ítá i v je jich látk o v ém složeni. To bylo zatím d o k ázán o v p říp ad ě M ěsíce, je ­ hož h o rn in y jsou p říb u zn é v y v řelý m a výlevn ým h o rn in ám zem sk é k ů ry . jelikož slo žen í o b řích p la n e t je od lišn é od t e r e s ­ tric k ý c h , p ráv em se d om n ív ám e, že ta to o k o ln o st se zák o n itě o d ráží i v látk o vém slo žen í p říslu šn ý ch d ru ž ic. Z toh o p lyn e, že a s tro n o m ic k á p o zice m ěsíců je v slu-

C h a ra k te ris tic k é zn ak y p o v rch u

M ěsíc (Z e m ě )

G a b b ro -an o rto zito v á a č e d ičo v á lito s fé ra p o k ry tá m n o h a g e n e ra ce m i k ráterů .

Phobos (M a rs)

M alé tro jo s é v e jč ité (U h lík atý c h o n d rit? ).

Io (Ju p ite r)

B arev n ý , lá tk o v ě n eso u ro d ý p o v rch , b ez m e te o ritick ý ch k rá te rů . G eologicky ak tiv n í tě le s o se slap o v ě p od m ín ěnou te k to n ick o u a v u l­ k an ick o u čin n o stí. V ýznam nou ro li h ra je s íra .

E u ro p a (Ju p ite r)

S větlý, re la tiv n ě h lad k ý p o v rch p o ru šen ý g lo b áln í so u stav o u příkopů a p ra sk lin . Ledový k ru n ý ř p řip o m ín á za m rz lý o ce á n . M eteo ritick é k rá te ry o jed in ělé.

G anym ed es (Ju p ite r)

P o v rch ro z d ě le n n a širo k á v rá sk o v á p ásm a te k to n ick é h o ( ? ) původu a n a o b lasti h u stě p o k ry té k r á te r y . M ladší p ap rsk o v é k rá te ry o b n a­ žují původní m o d ro b ílý s u b s trá t.

A m a lth e a (Ju p ite r)

M alý s a te lit n e p ra v id e ln é h o tv a ru .

M imas (S a tu r n )

S větlé k u lovité tě le s o o p rů m ěru 4 0 0 km. M o río lo g ick y jed n o tv árn ý p o v rch je h u stě p ok ry t k rá te ry .

E n ce la d u s (S a tu rn )

M o rfo lo g ick y d ife re n co v a n ý p o v rch se zře te ln ý m i zn ám k am i m lad ­ ších p ře tv á řn ý c h p ro c e s ů . C h a ra k te ris tic k é jso u k aň o n y a ú zké p řík o p y. V n ě k te rý c h o b la ste ch n a s ta la č á s te č n á nebo ú plná erad ik a ce k rá te rů .

T eth ys (S a tu r n )

M o rfo lo g ick y n e ste jn o ro d ý p o v rch . a d lou hý k aň o n Ith a c a C h asm a.

T itan (S a tu rn )

N ejvětší S atu rn ů v m ě síc s d u sík o v o u a tm o sfé ro u . S tru k tu ra p o v rch u n ezn ám á.

Iap etu s (S a tu rn )

S a te lit se d věm a s tru k tu rn ě i alb ed o vě odlišným i p olokou lem i. V tm av é p olokou li n ebyly m e te o rick é k r á t e r y id en tifik ován y.

T riton (N e p tu n )

N ejv ětší N eptůnův m ě síc o p rů m ěru 3 2 0 0 km obklopený m etan o v o u atm o sfé ro u . P o d ro b n o sti p o v rch u n ejso u zn ám y.

tě le so

p o k ry té

d rob n ým i

k rá te ry

C h a ra k te ris tic k ý

a

je

rý h am i

širo k ý

řídkou

D ru žice (P la n e ta )

B v km

S tř. h u sto ta g cm “ 3

V ývoj, stav

M ěsíc (Z )

3476

3.3

u strn u lý

Io (J) E u ro p a G anym ed es (J) K a llisto (J)

3630 3130 5295 4 820

3,5 3,0 1 ,9 1,8

ak tiv n í ak tiv n í? u strn u lý u strn u lý

E n ce la d u s (S ) T e th y s (S ) D ione (S ) R h ea (S ) T itan (S ) Ia p e tu s (S )

510 1 060 1120 1530 5200 1460

1.1 1,2 1.4 1.2 1,9 1,3

? u strn u lý u strn u lý u strn u lý ak tiv n í? u strn u lý

A riel (U ) U m briel (U ) T ita n ia (U ) O beron (U )

1410 1160 1700 1500

1,5 1,5 1,5 1,5

u strn u lý ? u strn u lý ? u strn u lý u strn u lý

T rito n (N ) C h aro n (P )

3200 800

< < < <

? ?

? u strn u lý

n e čn í so u sta v ě n e z a m ě n i t e l n á . K u­ p řík lad u U ran ů v m ěsíc O beron by so tv a m ohl být d ru ž icí Z em ě, obdobně jak o Mě­ s íc by se jevil jak o ciz o ro d é tě le so m ezi d ru ž ice m i U ran u. D ru žico v é so u sta v y , k te ré b líže p o zn áv á­ m e, jso u s o u č á s tí z r a l é h o p la n e tá rn íh o sy stém u , k te r ý z a p řib ližn ě p ět m iliard le t sv é e x is te n c e dospěl do p o k ro čiléh o sta d ia v ývoje. Za tu dobu se jistě z n a čn ě p ře tv o ­ řil a s ním i jeh o d ru žico v é so u stav y . Je li­ kož ty to p od ru žn é sy stém y jsou v esm ěs tv o ­ ře n y tě le sy o m alé h m o tn o sti a velik osti, p ro b íh al je jich vývoj d alek o r y c h l e j i než vývoj p la n e t. Dnes už v ětšin u sa te litn ích slo žek , a ž n a výjim k y (n a p ř. m ěsíc Io, m ož­ ná i T ita n ) p ov ažu jem e za e v o l u č n ě ustrnulá a neaktivní tě le s a . Dalo by se i říc i, že d ru ž ico v é so u sta v y jsou

předobrazem b u d ou cíh o osudu c e l é ­ ho p la n e tá rn íh o sy stém u . Mezi sam o tn ý m p la n e tá rn ím sy stém em a jeho d ru žico v ý m i so u sta v a m i e x istu jí n ě ­ k te r é zajím av é p a ra le ly . Ja k jsm e p ozn ali, p lan ety i p řiro z e n é d ru ž ice se v y zn aču jí stru k tu rn í i látk o v o u rů z n o ro d o stí a v p la ­ n e tá rn í i d ru ž ico v é so u sta v ě jso u těle sa z a ch o v a n á v ro zd íln ý ch s ta d iích h is to r ic ­ kého v ý v o j e . To n ás o p rav ň u je h o v o řit o rů z n o ro d o sti p la n e t i o n e ste jn o ro d o sti, p řiro z e n ý ch d ru ž ic. O becn ě to lze v y já d řit ta k , že n ě k te ré zá k o n ito sti, k te ré se u p la t­ ňují ve v ě t š í m a složitějším sy­ stém u , n a c h á z e jí svůj v ý ra z i v sy stém u menším a jednodušším. V d ru h é ta b u lce u vád ím n ázvy , ro z m ě ry , stře d n í h u sto ty a vý v ojo v é sta v y d ru žic, je jich ž p rů m ě r je v ětší n ež S00 km.

kalkulátory

V tom to č ísle budem e ké so u řa d n ice S lu n ce p ro jehož JD s p o čte m e p odle P om ocí ča so v é h o fak to ru ní a n o m a lti, e x c e n tr ic itu ku Z em ě:

v a s t r o n o m ii VÝPO ČET PRAVOÚH LÝCH G EO M ETRIC KÝCH SO U Ř A D N IC SLU N CE

T =

JD — 241 5 0 2 0 ,0 36525

p o č íta t g e o c e n tr ic ­ n ějak ý okam žik t, ( 3 ) viz ŘH 6/8 5 . T s p o č ítá m e s tř e d ­ a ek lip tik áln í d é l­

(12)

M =

=

e

L =

358,47583° + 3 5999,04975° T — — 0 ,00015° T2 — 0 ,0000033° T 3

(1 3 )

0 ,0 1 6 7 5 1 0 4 — 0 ,0 0 0 0 4 1 8 T — — 0 ,0 0 0 0 0 0 1 2 6 r 2

(1 4 )

2 79,69668° + 3 6000,76892° T + + 0 ,0 0 0 3 0 2 5 ° T 2

(1 5 )

S hod notam i M, e ře ším e K eplerovu ro v ­ n ici pro Zem i (viz ( 5 a ) , ,'6 a ) ) . V ( 6 a ) p o­ ložím e a = 1,0 0 0 0 0 0 2 . D o stin e m e tak v, R. Dále si p řip ravím e ek lip tik áln i d élku S lu n ­ c e © a sk lon ek lip tik y e p ro d an ý o k am žik . O =

L — M +

(1 6 )

v

£ = 23,4 5 2 2 9 4 ° — 0 ,0130125° T — — 0,0 0 0 0 0 1 6 4 ° T2 + 0 ,000000503° T 3

(1 7 )

P otom p rav o ú h lé g e o c e n tric k é so u řad n ice S lu n ce v o k am žik u t jsou X = R cos© Y = R sin O co s c Z = R sin O sin e

JD — 2 4 1 5 0 20,313 36 5 2 4 ,2 1 99 2 4 3 3 2 8 2 ,4 2 3 — JD p a ra m e try

? . Z, 8 +

z 8

=

=

(2 3 0 4 ,2 5 + 1,396 t o ) 0 ,3 0 2 t 2 + 0 ,0 1 8 t 3 5 +

0 ,7 9 1

t 2 +

cos £ sin 5 co s £ — cos co s 5

Yz = Z* = = Z y

— sin 5 sin 8 — co s z sin 6 — sin z sin 8

Zz =

co s 8

0 ,001

+

t

(2 0 )

t3

(2 0 0 4 ,6 8 2 — 0 ,853 t o ) — 0 ,426 t 2 — 0 ,0 4 2 -r3

t

—

V ýsledky jsou v ú h lo vý ch v te řin á c h , je tedy nutno je p ro d alší v ý p o čty d ělit 3600.

V červnu vydal G e o d e tick ý a ka rto g rafický podnik v P ra ze nové še stib ařev n é „ M a p y oblohy 2 000,0", (autoři R N D r. O . H la d , in g . F. H o vorka, C S c ., R N D r. P . P olech ová a J. W e iie lo v á ) , s n ávo dem a k atalo g em . M ap y vyšly » n á k la d u 35 000 výtisků, z toho 10 000 výtisků pro hvězdárny a p la n e tá ria v P ra ze , H ra d c i K rá lo v é a H u rb an o vě . M opy budou k do stán i v p ro d e jn í síti n. p . K n ih a a n eslo žen é jsou v om ezeném počtu k d o stán i u p o k lad en hvěz­ d áre n a p la n e tá rii v P ra ze , H ra d c i K rálo vé a H u rb a ­ nově. Poštou se n e z a s íla jí.

p říslu šn é

tra n s ­

co s 8 — sin 5 sin z + co s £ sin z co s 8 z — sin 5 co s z cris 6 — sin £ sin z co s 6

P otom k o n ečn ě d o stáv ám e Xi950 = K1950 = Z 1950 =

X X + XyX + Xz x +

Y Y + YyY + YZ Y +

Z Z ZyZ Zz Z

\ > I

Tyto h od n oty již m ůžem e d osad it ( 9 ) a ( 1 0 ).

(2 2 ) do

(8 ),

P ře sn o st u rče n í p rav o ú h lý ch so u řad n ic m ůžem e je š tě z v ý šit z a p o čten ím p o ru ch o ­ v ý ch vlivů V enu še, Ju p itera a M ěsíce, co ž p ro v ed em e ta k to : N ejp rve s p o č ítá m e

p om o cn é k on stan ty

= 153,23° + 22518°, 7 5 4 1 T = 216,57° + 4 5 0 3 7 ,5 0 8 2 ° T = 312,69° + 3 2 9 6 4,3577° T = 350,74° + 445267 ,1 1 4 2 ° T — — 0 .00144° T2 E = 231,19° + 20,20° T H = 353,40° + 6 5 9 2 8,7155° T

A B C D

(2 3 )

T je ste jn é jak o v ( 1 2 ) . D ále u rčím e n á s le ­ d u jící k o re k c e :

(19) T “ 3 6 5 2 4 ,2 199 d á le pak N ew com bovy p re ce sn í

co s z co s z sin 8 £ sin co s z

p rvky

Xx = Xy = Xz = Yx = Yy =

(1 8 )

Nyní zb ývá je š tě re d u k ce tě ch to so u řa d ­ n ic n a ek vin ok ciu m 1950,0. N ejp rve sl o p ě t sp o čítá m e p om o cn é č a so v é fa k to ry r 0 a r :

Q =

N yní v y p o čtem e fo rm a čn í m a tic e :

A 0 = 1 O - 5 (134° co s A + 154° co s B + + 200° c o s C + 179° sin D + + 178° sin E ) A R = 1 0 - s (543 sin A + 1575 sin B + 73 + 1627 sin C + 3076 co s D + 1 — + 927 sin H) j P oto m d osad ím e do + A R a m ísto 0 : 0 +

(1 8 ) A 0.

m ísto

R : R

V ýše u ved eným p ostu p em d o stan em e X 1950 Y 1950 Z 1950 s ch ybou a s i 10 ~ 5 AU, co ž je pro n a še ú če ly p o s ta ču jící. Po z a p o č te n í poruch se ch yb y zm en ší a ž n a 1 0 “ 6 AU. Chyby v re k ta z c e n z i p oto m v y ch á z e jí m en ší než 10 s (p o k o re k c i p o ru ch m én ě n ež 2 s ) , v d e k lin aci m én ě n ež 1 ' (p o k o rek ci m éně než 1 0 " ) .

★ PETR ŠKODA

Relativní čísla slunečních skvrn N e jsta rším a n e jty p ičtě jším u k azatelem slu n e čn í čin n o sti jso u re la tiv n í č ís la , odvo­ z e n á z e slu n e čn ích sk v rn . T en to ind ex v šak n em ů že v y ja d řo v a t v še ch n y zn ám é jevy, k te r é n a S lu n ci p ro b íh ají a k terým řík á m e „ slu n e čn í č in n o s t" . In d ex, v y ja d řu ­ jící v e šk e ro u slu n e čn í čin n o st, p ro stě n e ­ e x istu je . P ro to se slu n e čn í čin n o st, n e jč a s ­ tě ji v y ja d řu je re la tiv n ím číslem slu n e čn ích sk v rn . R elativ n í č íslo zav ed l v r o c e 1843 šv ý ­ c a rs k ý a s tro n o m Rudolf W olf. N avrh l, ab y se s lu n e č n í čin n o st v y ja d řo v a la relativ n ím čísle m sk v rn p od le v z o rce : R = k . ( 1 0 g + + f ) , kde R je re la tiv n í č ís lo , k = k on ­ sta n ta pro p ře p o č e t p říslu šn é p o zo ro v ací řa d y n a řad u z á k la d n í, g = p o č e t sk up in a f = p o č e t sk v rn . Těm ito re la tiv n ím i čísly je v y číslo v án a slu n e čn í č in n o st už od ro k u 1 7 49. V ro c e 1 7 5 5 n a s ta lo m inim um slu n ečn í čin n o sti a od té doby jso u ta k é o zn ačo v án y jed n o tli­ vé cy k ly p ořad o v ý m i čísly . V b řezn u ro k u 1755 z a č a l cy k lu s č . 1, nyní už p ro b íh á jed ­ n a d v a c á tý . D efinitivní re la tiv n í č ísla slu ­ n e čn í čin n o sti v y čís lo v a la až do k on ce ro k u 1 9 8 0 S polková h v ě z d á rn a v C u ry ch u , od 1. led n a 1 9 8 1 se té to fu n k ce u jalo s t ř e ­ disko v B ru selu . P ře h le d o d é lk á ch a e x tré m n ích h od n o ­ tá ch d efin itiv n ích re la tiv n íc h čís e l slu n e č­ ní čin n o sti z a d o sa v ad n ích 2 1 cy k lů u k a ­ zu je „T ab u lk a d élk y slu n e čn ích cy k lů a r e ­ la tiv n ích č ís e l“ , z níž p lyn e, ž e: •

•

n ejd elší trv á n í cy k lu slu n e čn í čin n o sti za období od m in im a do m in im a „m -» m “ 14,0 ro k ů b ylo v cy k lu č . 4, n e jk ra tš í 8 ,6 ro k ů v cy k lu č. 2. P rů m ě r­ n é trv á n í „m - m “ za u p ly n u lý ch 2 0 cy k lů je 1 1 ,1 ro k u

•

n ejd elší trv á n í v zestu p n é č á s ti cyk lu od m in im a k m axim u „m - M“ bylo 6,9 ro k u v cy k lu č . 7 a n e jk ra tš í 3 ,1 rok u v c y k le c h č . 18 a 21. P rů m ě rn á doba vzestu p n é č á s ti cy k lu ,,m -M “ je 4,6 ro k u

•

n ejd elší trv á n í se stu p n é č á s ti od m a x i­ m a k m in im u „ M - m “ 10,5 ro k u bylo v cy k lu č . 4, n e jk ra tš í 3 ,2 ro k u v cy k lu č. 7. P rů m ě rn á doba sestu p n é č á s ti cy k lu „ M - m “ je 6 ,5 ro k u .

Z tab u lk y je z ře jm é , že cy k lu s č . 2 1 je v p o řad í p átý z d o sav ad n ích 2 1 m axim , s n ejv y šším p rů m ěrn ý m m ěsíčn ím re la tiv ­ ním čísle m „Rm“ . Vyšší re la tiv n í číslo „Rm“ m ěly jen cy k ly č . 3, 8 , 18 a 19. P o ro v n ám e-li dobu trv á n í tě c h to č ty ř cy k lů zjistím e, že d ob a trv á n í od m in im a k m inim u „m -♦ m “ , m im o cy k lu s č . 19, k te rý trv a l 10,5 ro k u , bylo vždy pod 10 ro k ů . N av íc to b yl jen cy k lu s č . 2, k te rý m ěl trv á n í p o u h ý ch 8 ,6 ro k u a m axim áln í p rů ­ m ě rn é m ěsíčn í re la tiv n í číslo „Rm“ 158,2. Z d o s a v a d n ích u k o n če n ý ch 20 cy k lů m ě ­ lo 15 cy k lů v zestu p n o u č á s t k ra tš í n ež s e ­ stu p n o u . P o z o rn o st z a slu h u jí cy k ly č . 1, 5, 6 , 7 a 16, k te ré m ěly v zestu p n o u č á s t cy k lu d elší než č á s t sestu p n o u . N ejp o zoru h o d ­ n ější je to u cy k lu č . 7, kde v zestu p n á č á s t trv a la 6,9 ro k u a sestu p n á je n 3,2 rok u. V p ráv ě p ro b íh ajícím cy k lu č . 21 bylo n ejv y šší p rů m ě rn é ro č n í re la tiv n í číslo 155,4 v r o c e 1 9 7 9 . N ejv y šší p rů m ě rn é m ě ­ síčn í re la tiv n í číslo 1 8 8 ,4 bylo v z á ří 1979 a 10. 11. 1979 bylo d o k o n ce i n ejv y šší d en ­ n í re la tiv n í číslo 3 0 2 . Z toh o p ly n e, že m a ­ xim u m 2 1 . cy k lu slu n e čn í čin n o sti n a s ta lo už v r o c e 1 979. P rů m ě rn á ro čn í re la tiv n í

n ejv y šší p rů m ě rn é m ěsíčn í re la tiv n í č ís ­ lo m a x im a „Rm“ 2 5 3 ,8 bylo v cyk lu č . 19, n e jn iž ší „Rm“ 62,3 v cy k lu č . 5. P rů m ě rn é „Rm“ z a u p ly n u lý ch 20 cyk lů *200-, j je 1 4 8 ,8 . P rů m ě rn é n ejn ižší re la tiv n í číslo z a u p ly n u lý ch 2 0 cy k lů „Rm“ je 0,9

•

n e jv ě tší a m p litu d a p rů m ě rn é h o m ě s íčn í­ h o re la tiv n íh o č ísla „R m — Rm“ byla 2 5 3 ,6 v cy k lu č . 1 9 , n ejm en ší 62,3 v cy k lu č . 5. P rů m ě rn á am p litu d a za u p ly n u lý ch 2 0 cy k lů je 147,9

•

n ejv y šší p rů m ě rn é re la tiv n í číslo „ R o " 9 1 ,7 z a c e lý cy k lu s bylo v cy k lu č . 19, n ejn ižší 1 8 ,4 z a cy k lu s č. 6 . P rů m ě rn é re la tiv n í číslo „R 0 11 za 2 0 u plynu lých cy k lů je 4 7 ,6

Graf í/kltt slu actai tln n o u l p o d lefráačfo / ch ročních relativních

č ís la p ru d ce k le sa jí a v ro ce 1986 n a s ta n e 2 1. cy k lu . Jeh o d élk a od bude p rav d ěp o d o b n ě pod

je p řed p o k lad , že m inim um to h o to m in im a k m inim u, 10 ro k ů . MILAN NEUBAUER

V y sv ětliv k y k ta b u lc e : m R°k m m m

= m inim a s lu n e č n í č in n o s ti = m axim a s lu n e č n í č in n o sti = tr v á n í c y k lu za o bdobí od m inim a do m in im a

C ykl

č í s . •Rok °

M - U EC—M

n

2.

1755.4 1761.4 1 7 66, 5 1769,8

3.

1775,1 1778,4

9,4

4.

17 84 , 5 1788,0

14,C

5. 6. 7. 8. 9. 1 0. 11. 1 2. 13. 1 4. 15. 16. 17. 1 8. 19. 20. 21.

1798,5 1804,8 18 10, 6 1817,2 18 23 , 4 1 83 0 , 3 1833, 5 1837,0 1843,1 1 84 7 , 8 18 56. 4 1860. 5 1 8 6 7, 0 18 70 , 4 1878, 6 18 82 , 3 1 88 9 , 9 1893, 6 1902,0 1 90 7 , 1 1 91 3 , 4 19 17, 6 1 923, 6 1 93 0 , 0 1 933, 6 19 38 , 5 19 44 . 3 19 4 7 . 4 1954,0 19 57 , 8 1964, 5 1 9 6 9, 2 197 19 79 , 7

= tr v á n í c y k lu za o bdobí od m axim a do m inim a m -» M = tr v á n í v z e stu p n é č á s ti cy k lu od m inim a k m axim u M -» m = tr v á n í se stu p n é č á s ti cy k lu od m axim a k m inim u Rm = n e jn iž š í p rů m ěrn é m ě síč n í r e la tiv n í č ís lo za cy k lu s rm = n e jv ě tš í p rů m ěrn é m ě síč n í r e la t iv n í č ís lo za cy k lu s r m — R m = am p litu d a p rů m ěrn éh o m ěsíčn íh o re la tiv n íh o č ís la za cy k lu s Kg = p rů m ěrn é m ě síč n í r e la tiv n í č íslo za c e lý cy k lu s

RM

R li-R c

R t

t/> >U

1 58 , 6

5,5

1749,9 1.

Rn

M -» M

I y

6,0

5,1

0,0

107,2

107,2

42,3

8, ť

8,4 3 , 3

5,3

3,0

1 58 , 2

1 55 , 2

62,1

8, ť 3 , 3

6,1

0,0

238,9

238,9

65,4

9,6 3 , 5 1 0 , 5

6,0

174,0

168,0

60,3

12,1 1 6 , £ 6 , 3

5,8

0,0

62,3

62,3

23,5

12, £ 12, 4 6 , 6

6,2

0,0

96,2

9 6, 2

1 8, 4

10,1 13, 1 6 , 9

3,2

0,0

107,1

107,1

39,0

6, 7 3 , 5

6,1

1,0

206 ,2

205,2

67,8

1 y

13, 3 10,£ 4 , 7

8,6

3,5

180,4

176,9

5 2, 3

>u

10,6. 1 2 , 7 4 , 1

6,5

0,0

116 ,T

1 16 , 7

51,5

11,£

5 ,9 3,4

8,2

0,0

176,0

176,0

54,0

H . 3 11,9 3,7

7,6

0,0

95,8

95,8

33,8

12,1 11,3 3,7

8,4

0,2

129,2

129,0

38,2

11,4 13,5 5,1

6,3

0,0

1 08 , 2

1 08, 2

32,7

10,2 10,5 4,2

6,0

0,0

154,5

154, 5

43,4

10 , 0 1 2 , 4 6 , 4

3,6

0,5

108,0

107,5

41,3

1 0, 7

8,5 4,9

5,8

0,2

165,3

165,1

56,3

9,7

8,9 3,1

6,6

0,3

2 0 1, 3

201,0

78,2

10 , 5 1 0 , 4 3 , 8

6,7

0,2

253,8

2 5 3, 6

91,7

12, 1 1 1 , 4 4 , 7

T,4

3,1

135,8

132,7

5818

1>9

188,4

1 86 , 5

11,] i i , :

z

> i— < LU

Oč. < 0

—i

9, 6

5*í > u

z LU

Z

D —i t/í >

10, 5 3 , 1

< —i

D

CQ

<

__

n

hvězdáren a astronomických kroužků

BRO U ŠEN I ZRCADEL V RO KYCA N ECH N a h v ě z d á rn ě v R o k y can ech se k ažd é lé to p o řá d a jí k u rsy b ro u šen í a s tro n o m ic ­ k ých z rc a d e l. P ra c o v n ic i h v ězd árn y se s t a ­ ra jí, aby byly b ro u s ící sm irk y a sk len ěn é k o to u če . H vězd árn a a p lan etariu m h l. m ě s­ ta P ra h y , ve sp o lu p rá ci s o p tick o u sek cí Č esk o slo v en sk é a stro n o m ick é sp o lečn o sti p ři ČSAV, z a jišťu je lek to ry , m ě řící p řís tro ­ je , ro zm n o žu je sylab y. R o k y ca n sk é k u rsy jsou u rče n y stu d e n ­ tům s tře d n íc h , v y so k ý ch a u čň o v sk ých šk o l, p říp ad n ě o sta tn ím z ájem ců m o v ý ro ­ bu op tik y. Ú ča stn íci se sezn am u jí s te o r e ­ tick o u i p ra k tick o u strá n k o u v ýrob y a s tro optiky p ro re fle k to r typu N ew ton. V te o re tick é č á s ti jsou pak je ště sezn ám en i s v ý ­

nového v a s t r o n o m ií SO N D A G A LILEO K JUPITERU N a k v ěten 1 9 8 6 se ch y s tá s t a r t a m e rick é m e z ip la n e tá rn í a u to m a tick é s ta n ic e , po­ jm en o v an é po o b jev iteli č t y ř n ejjasn ějších Ju p ite ro v ý ch m ě síců . Je u rč e n a p řed evším k výzkum u a tm o sfé ry Ju p itera a jeh o m ě ­ síců . Je už p á to u son d ou k té to p lan etě. P rvní, P io n e e r 1 0 , s ta rto v a la 3. 3. 1972, p ro le tě la 4. 1 2 . 1 9 7 3 ■•kolem Ju p ite ra ve v z d á le n o sti 1 3 0 0 0 0 km a v ro ce 1987 opu stí slu n e čn í so u stav u . D ruhou byl Pio­ n e e r 1 1 , v y p u štěn ý 6. 4. 1 973, k olem Jupi­ te r a p ro lé tl v e v z d álen o sti 43 0 0 0 km 3. 1 2 . 1 9 7 4 . S ta n ic e zk o u m ala i S a tu rn a a jeho m ě s íce , kolem n ěh o ž p ro lé tla 1. 9. 19 7 9 ve v z d á le n o sti 24 00 0 km . Po d elší p ře s tá v c e s ta rto v a ly dvě son d y V o y ag er. V o y a g e r 1 v y p u štěn ý 5. 9. 1 977, p ro létl 5. 3. 1 9 7 9 ve v z d á le n o sti 286 0 0 0 km od Ju ­ p ite ra a 13. 11. 1 9 8 0 ve v zd álen o sti od S a­

robou optiky p ro slo žitější sy stém y (C asseg re in , M ak satov a S c h m id t). V k u rsu se b ro u sí k o to u če o p rů m ě re c h 130 a 1 5 0 m m . Ú ča stn íci m usí b ěh em še sti dnů zv lád n o u t zák lad y b ro u šen i, le ště n í, m ě ře n í a zfiguro v á n í k oto u čů n a z rc a d lo p ou žiteln é v d a­ lek o h led u . B ro u sí se a le ští pod p ro v iz o r­ ním p řístře šk e m , d en n ě, d op o led n e i od p o ­ led n e. V e če r b ývá te o rie . Šk S ta rá budova rokycanské v letech 1956 a i 1961.

hvězdárn y

b yla

vybudována

tu rn a 124 0 0 0 km . V o y a g e r 2 s ta rto v a l 20. 8. 1977, k olem Ju p ite ra p ro lé tl 10. 7. 1979 ve v zd álen o sti 643 00 0 km a p ak 26. 8. 1981 ve v zd álen o sti 1 0 1 0 0 0 km od S a tu rn a . V še ch ­ ny č ty ři son d y p řin esly m n o žství n ových p ozn atků o obou p la n e tá c h a jejich m ěsí­ cíc h , z n ich ž n ě k te ré i objevily. Doba, k te ­ ro u p o třeb o v aly k d osažen i Ju p itera, byla m ezi jed en a půl až té m ě ř dvěm a ro k y . G alileo je so n d a n ov éh o typ u , bude vy ­ p u štěn a z ra k e to p lá n u a o če k á v á se od ní získ án í n o v ý ch a p o d ro b n ějších d at. V p ro g ra m u G alileo m á ta k é p op rvé zk ou ­ m a t p lan etu a její m ě s íce um ělý s a te lit „O rb ite r". A tm o sfé rick á so n d a „ P ro b e“ m á stu d o v at h o rn í v rstv y Ju p itero v y a tm o sfé ­ ry . S on da P ro b e se m á o d d ělit od a u to m a ­ tic k é m e z ip la n e tá rn í s ta n ic e G alileo 3 m ě ­ s íce p řed p říle te m k Ju p iteru . R y ch lo st p řes 1 7 0 00 0 km za hodinu v n ik n e do h o rn ích v rste v a tm o sfé ry , z n a čn o u původní r y c h ­ lost zm írn í tep eln ý š tít a b rzd ící p ad ák m á son du d o s ta t do n ižších v rste v a tm o sfé ry . P rob e m á a s i t ř i c e t m in u t m ě řit ú d aje, z jiště n á d a ta p ře d á v a t n a O rb iter, kde b u ­ dou z e síle n a a v y slá n a k Zem i. P ři zv ětšu jícím s e tlak u a tm o s fé ry , jak bude P robe k le sa t k p o v rch u p lan ety , so n d a zan ik n e. D ráh a s a te litu O rb iter m á b ý t s tá le m ěn ě­

n a a bude v y u žito i g ra v ita č n í působení Ju p ite ro v ý ch m ěsíců . D opadne-li m ise G alileo d o b ře, v zro sto u n a še z n a lo sti o Ju p itero v ý ch m ě s ících n ej­ m én ě o rá d . Jistě b udou o b jev en y n ov é s a ­ te lity a z ísk á m e i p rv n í ú d aje o slo žen í a fy zik áln ích p o m ě re ch Ju p itero v y a tm o ­ sfé ry v rů z n ý ch v ý šk á c h nad p o v rch em p la n ety . U važuje se i o tom , že by so n d a G alileo p řed p řib lížen ím k Ju p iteru m o h la p ro le tě t ve v z d á le n o sti m en ší n ež 10 0 0 0 km od p lan etk y (2 9 ) A m p h itrite a z ísk a t tak p rvní ú d a je o a ste ro id u z m a lé v z d á le ­ n o sti. P ři tom to m a n é v ru by se p říle t son dy k Ju p iteru opozdil a si o 3 m ě s íc e a d ošlo by k n ěm u k olem 1 0. 1 2. 1988. P ro g ra m výzkum u p la n e ty a jejích s a te litů by se v šak n ezm ěn il. JIRI BOUŠKA

n e stab iln í, h ro u tí se působ ením v lastn í p ři­ ta ž liv é síly stá le v íc a v íc do seb e, až n a ­ k o n e c vzn ik n e n ov á h v ě z d a . M ladé hvězdy o b k lop en é obálk ou tv o řen o u p lyn em a p ra c h e m , m oh ou b ý t te d y p o z o ro v a te ln é v in f ra č e r v e n é o b lasti. Až p otud odpovídá zro d h vězd je jich vzniku v n aší G alaxii. Z v láštn o stí g a la x ií, k te ré se sra z ily , je však vznik v elk éh o m n o žství hvězd, k te ré se so u č a s n ě zro d ily v ro z sá h lý c h o b la ste ch . Je jich p o č e t je po n ěk o lik m iliónů let nad n o rm álem . Touto sk u te čn o stí m ů žem e i v y ­ sv ě tlit, p ro č o b jek ty A pr 22 0 a NGC 6240 ta k ja s n ě z á ří v in fra č e rv e n é o b lasti sp e k tra . SuW — 24, 8, 1/8 5 — H. N.

ASTROBURZA SRÁŽKA D VO U GALAXII Jak p ro b íh á ? P řím é k olize h vězd jsou n e p rav d ěp o d o b n é, co ž n ep latí p ro m o lek u ­ lá rn í m ra č n a . Dva z á stu p ce ta k o v é u d á ­ lo sti zk ou m ali n ed áv n o a n g lič tí a stro n o m o ­ vé. Je jich p o z o rn o st u p o u taly v in f r a č e r v e ­ n é o b lasti o b jek ty A pr 2 2 0 (ŘH 1 /8 5 , s tr. 1 8 ) a NGC 6 240, k te ré p a tř í k n ejjasn ějším in fra če rv e n ý m z d ro jů m n a obloze. V obou o b je k te ch je n ep o ch y b n ě v elk ý p o č e t m la ­ dých h vězd , z a h a le n ý ch je ště p ra c h e m , je ­ jich ž vznik a si z a p říčin ila v elk á s rá ž k a g a la x ií. Jednou ze z v lá štn o stí zk ou m an ý ch o b jek ­ tů je siln é z á ře n í v č á ř e m o lek u lov éh o v o ­ díku v = 1 — OS ( 1 ) . V zniká teh d y , když te p lo ta vodíku, z a h řá té h o v rá z o v ý ch v ln á ch , d osah u je 2 0 00 K. V o b la ste ch v zn i­ ku h vězd v n aší M léčn é d rá z e s e o b jev u je d ost č a s to , zv lášť teh d y , když s e m lad é h vězd y zb avu jí p ře b y te čn é h m o ty , k terou odfouknou velk ou ry c h lo s tí do p ro sto ru . N arazí-li ry c h le se p oh y b u jící o b álk a na klidnou h m o tu , v zn ik á rá z o v á v ln a. A le­ sp oň u jed n é z e zk o u m an ý ch g a la x ií, NGC 6 2 4 0 , je in te n z ita č á r y S ( 1 ) lO k rát v ětší, n ež p o zo ru jem e v ty p ick ý ch o b la ste ch vzniku h vězd. B ritští a stro n o m o v é usuzu jí, že to to z á ře n í v zn ik á p řím ou srá ž k o u m o le­ k u lá rn ích oblak ů k o lid u jících g a la x ií. R ázo­ vé vlny, v n ich ž se p ly n s tla č u je a za h řív á , em itu jí v elk é m n o žství e n e rg ie ve fo rm ě u ved en é č á r y a te p rv e po o ch la z e n í rá z o ­ v ý ch vln n a sta n o u v h o d n é podm ínky p ro z ro d v elk éh o p o čtu h vězd . L ok áln í c h u c h ­ v a lc e h m o ty v h u stém a ch lad n ém plynu za rázo v o u v ln ou m ohou b ýt g ra v ita č n ě

•

Koupím z rc a d lo v ý d alek o h led o 0 100 až 2 0 0 m m i b ez m o n tá ž e . D alibor H anžl, Ovoz 118, B rn o PSC 602 00.

•

Koupím trie d r 8 X 30 nebo 8 X 40 n e j­ lép e p olsk é n ebo n ěm e ck é v ý ro b y. P avel Dzik 7 3 9 96 N ýdek 408.

•

P ro d ám sta v e b n ici M onar 2 X 100, o p ti­ k a, k o r. tub us k u lo žen í optiky s je m ­ ným i záv ity , p ra v o stra n n ý h ra n o l, o rig . o k u lá r Z eiss-Jen a, d ále Sky and T elesco p e , ro č . 1 9 6 4 — 1965 v čisté m stav u . C elkem 1 2 0 0 K čs. F ra n tiš e k Z p ěv áček , D ru žstev n í 1 3 75, 415 00 T ep lice.

KOSMICKÁ A RCH EO LO G IE (d o k o n če n í ze s tr. 1 2 9 ) „ sh ro m á ž d ě n a " v síťov ité — p ó ro v ité stru k ­ tu ř e , jejíž buňky m ají 30 až 5 0 k rá t v ětší ro z m ě ry n ež su p e rsy sté m y — n adk up y g a la x ií. Na ro z m ě re c h z n a čn ě v ě tších n ež jsou ro z m ě ry ta k o v ý ch to buněk je zřejm ě ro z lo ž e n í h m o ty h o m o g en n í a iz o tro p n í). Je-li v esm ír n eh o m o g en n í v so u ča sn o sti, p ak m u sel b ý t tak o v ý i v m in u lo sti a ry sy jeh o m in u léh o „ z n e tv o ře n í" m u sely b ýt „ v y fo to g ra fo v á n y " relik to v ý m p ozad ovým zá ře n ím . T yto p od ivu h od n é výsled k y lovu n a d ip ólovou an izo tro p ii n á s p och o p iteln ě d on u tily h le d a t n ov é typ y an izo tro p ii, co ž by n ám m ělo u m o žn it p ok usit s e je š tě jed ­ n ou s e s tro jit m o d el, ad ek v átn í v esm íru , jeh o ž n e re g u la rita by b y la p lodem d á v n é ­ h o sem en e, jež v zk líčilo asi p řed 20 m i­ lia rd a m i le t. Z ro če n k y V ěda a lid stvo 1985 p řip rav il E d u ard Škoda

P I O V É ) a Publikace Z d en ěk K o p al: V esm írn í so u sed é n aší p la n e ty . N akl. A cad em ia, P ra h a 1984 (vyšlo až l e to s ) , 2 2 8 s tr ., 70 obr., 8 k říd . p řílo h . Cena 3 8 ,— K čs. „Ať tom u v šak již bylo ja k k o li," píše a u to r v p rv n í k a p ito le, po m além v ý letu do p ře d h isto rie n a ší G alaxie, „ p ře d sta v u je slu ­ n e čn í so u sta v a — ta k jak ji d n es zn ám e m y, jejíž s tá lí čle n o v é n ejso u od S lu n ce v zd álen i o m n oh o v íce n ež asi 50 a s tro n o ­ m ick ý ch je d n o te k — svým o bjem em p ouze velm i m a lo u č á s t o b lasti, v níž p řev lád á slu n e čn í p řita ž liv o st. N ás bude v té to knize z a jím a t d o k o n ce p ou ze část té to so u stav y — to tiž s f é ra te re s tric k ý c h p lan et, le ž ící v je jí n e jv n itřn ě jší č á s ti, k níž p a tří p la n e ty m ezi M erk u rem a M a rs e m ." Nu a tím to vym ezen ím je ta k é ře č e n o , že v knize o v e sm írn ý ch so u se d e ch h o v o ří a u to r o M erk u ru , V enu ši, Zem i a M arsu, je jich sa te lite c h , p la n e tk á ch a jin ý ch d ro b n ý ch tě le se c h v m e z ip la n e tá rn ím p ro sto ru . P ro f. RNDr. Z d eněk K opal, D rS c. p a tří k p řed n ím sv ěto v ý m a stro n o m ů m s š ir o ­ kým z a m ě ře n ím , a le i k význ am n ý m popu­ la riz á to rů m . Jeh o p r á c e je p sa n á živým ja z y k e m , n eb o jí se č te n á ř i p řib ližo v at v ý ­ klad z a jím a v o u p ozn ám k o u , p o etick o u v ě ­ to u n ebo v tip n o u fo rm u la c í. P ro ilu s tra c i to h o to tv rz e n í je š tě jed en c itá t. Je z p o ­

m ěrn ě ro z s á h lé k ap ito ly o M ěsíci, resp . z její č á s ti, kde a u to r v y v ozu je z á v ě ry ze sk u te čn o sti, že se M ěsíc v zd alu je od Zem ě ry c h lo s tí a si 3 ,2 cm z a ro k a m lu vi o tom , co bude až sp ad n e o p o n a z a oním z á v ě r e č ­ ným d ějstv ím „ m a je stá tn íh o d ra m a tu s l a ­ p ovéh o v ý v o je ". „N ebude to žád n ý v z ru šu jící k on ec d lo u ­ h éh o ro m a n tick é h o d o b ro d ru žstv í, k te r é m u selo z a č ít m n o h em těsn ějším g r a v i ta č ­ n ím o b jetím p řed 4,6 m iliard am i lety a jež (ja k n ě k te ří v ě d c i tv r d í) v y tv o řilo teh d y u obou p a rtn e rů m n oh o ž á ru . Z dá se v šak , že tak o v ý je k o n e c v ětšin y d lo u h o trv a jí­ c íc h sv azk ů — n a obloze p rá v ě tak jako n a Zem i. N aše p la n e ta by m o h la u nikn out té to n a p ro s té je d n o tv á rn o sti jedině teh d y , kdyby g ra v ita č n í p o ru ch y v y v olan é S lu n ­ cem n a k o n e c p řivo d ily fo rm á ln í ro zlu k u to h o to sv azk u v so u lad u se zák on y n e b e s­ ké m e ch a n ik y . Jed inou sk u lin u , jež o te v í­ r á m o žn o st tak o v éh o ře š e n í, p ře d sta v u je v ý stře d n o st ob ěžn é d rá h y Z em ě, k te r á d o­ v o lu je (i když n e z a jišťu je ) ú nik e n e rg ie (a ro ta č n íh o m o m e n tu ) a její p ostu pn ý p ře n o s ze so u sta v y Zem ě — M ěsíc do so u stav y S lu n ce — Z em ě. Z atím co d ru h á z tě c h to s o u sta v se n em ů že ro zp ad n o u t, u p rvní n em ů žem e m o žn o st ro z ch o d u obou p a rtn e rů v y lo u čit. Jisté v šak je, že tak o v ý p ro c e s , i když je p od le k o sm ick ý ch ro zv o ­ d o v ý ch zák o n ů p říp u stn ý , by trv a l velm i dlou hou dobu — m n o h em d elší, n ež je č a s v y h ražen ý v b u d o u cn o sti p ro živ o t n a n aší Zem i. N ebude te d y n ik o h o , kdo by vid ěl n aší Zem í lo u č it se n avžd y se svou s ta ro u d ru žicí, k te r á o sv ě tlo v a la její n o c e tak v ě rn ě a po ta k d lou h ý č a s .“ -šk -

M ěsíc je 7. IX . ve 13h v p osled n í č tv rti,

lá k a z jp v září 1985 S lu n ce v y ch á z í 1. IX. v 5h15m, z ap ad á v 1 8 h4 4 m. Dne 30. IX. v y ch ází v 5h5 8 m, z a ­ p ad á v 17h4 1 m. B ěh em

14. IX. v e 2 0 h v novu, 21. IX. ve 12h v p rv n í č tv rti a 29. IX. v l h v ú plňk u. O dzem ím p ro ­ ch á z í 4. IX., přízem ím 16. IX. V z á ří n a s ta ­ nou jeh o k o n ju n k ce s V enu ší (1 2 . IX. v 9h ), s M arsem (1 3 . IX . v 9 h ), s e S atu rn em z á ří

ve

3 h ),

s N ep tu n em

s

U ran em

(2 0 .

IX.

ve

(1 9 . 12h ),

(2 1 . IX. v 16h ) a s Ju p iterem

(2 4 . IX. v 7 h ).

z á ří se z k rá tí den

M erk u r je po n ejv ětší záp ad n í e lo n g a ci

o l h4 6 m a zm en ší s e p olední v ý šk a S lu n ce

z 28. 8. p o z o ro v a te ln ý v p rv n í p olo v in ě z á ří rá n o n ízk o n ad v ý ch . o b zo rem . P o čátk em

nad ob zo rem o 11°, z 48° n a 37°. Dne 23. IX. ve 3h0 8 m v stu p u je S lu n ce d o zn am en í V ah ; n a s tá v á podzim ní ro v n o d en n o st a za čín á

m ě s íc e

a stro n o m ick ý podzim .

m á ja sn o st — l ,3 m. Dne 4. IX. ve 22h n a s tá -

v y ch á z í

ve

3h37m

a

má

ja sn o st

— 0 ,4m, v p olo v in ě z á řf v y ch á z í v e 4h5 4 m a

v á tě sn á k o n ju n k ce s M arsem (M erk u r je 0 ,6 ' jižně od M a rsu ), 6. IX. v l l h dojde ke k on ju n k ci s

R egulem

(p la n e ta

1° sev . od

h v ě z d y ), 22. IX. je M erk u r v h o rn í k o n ju n k ­ c i se

S lu ncem

a

30.

IX. n ejd ál

od Zem ě

(1 ,4 1 A U ). V enuše se poh ybu je sou hvězdím i R ak a a L va. Je p o z o ro v a te ln á n a ra n n í ob loze. Po­ čá tk e m z á ří v y ch á z í ve 2h0 6 m, k o n ce m m ě­ síce

ve

3h2 5 m a

má

ja sn o st

— 3 ,4m.

Dne

2 1 . z á ří v 1 7 h n a sta n e k o n ju n k ce s R egulem , p ři níž bude V enuše 0,4° sev . od hvězd y. M ars je v sou hvězdí L va, v id iteln ý rá n o nad v ýchod ním o bzorem . Má ja sn o st 2 ,0m a

v y ch ází

m ezi

3h51m— 3 h4 1 m. Dne 9 . IX.

ve 2h d ojd e k e k on ju n k ci s R egulem , p ři níž bude M ars 0,8° sev . od h vězdy.

v e 2 2 h27m, k o n cem m ě síce ve 21h33m. Má ja sn o st 7 ,7m. P lu to je v so u h v ězd í P ann y. P ro to že se b líží do k o n ju n k ce se S lu ncem , k te rá n a sta ­ ne 2 8. X ., není v z á ří p ozo ro v ateln ý . P la n e tk y . Dne 11. IX. je ( 1 ) C eres v k on ­ ju n k ci s M ěsícem , p ři níž d ojd e k zák ry tu p lan etk y M ěsícem . O kaz n ení u n ás p ozo ­ ro v a te ln ý . Dne 2 3. IX. je v op ozici s e Slun­ ce m

(1 9 2 )

N au sik aa.

B ěh em

z á ří

d ojd e

k p řib lížen ím ja sn ě jších p lan etek k ja s n ě j­ ším h vězd ám . M eteory.

Žádný

h lav n í

m eteo rick ý

ro j

n ení v čin n o sti. Z o sta tn íc h m ají m axim a čin n o sti p — P erseid y kolem 20. IX., jižní P iscid y 21. IX., x — A quaridy 22. IX., z — O rionidy k olem 23. IX. a S extan tid y 28. IX.

lu p ite r je v so u h v ězd í K o zo ro žce. N ejp ří­ hodnější- p ozo ro ván í je z v e č e ra , k dy k u lm i­

Č asové ú d aje jso u v SEČ, v ý ch o d y a z á ­ p ady p latí p ro p rů se čík 50. ro v n o b ěžk y sev .

nuje. Zap adá p o čá tk em z á ří ve 2 h33m, k on ­

šířk y a

cem m ě síce už v 0h2 9m. Jeh o ja sn o st b ěhem z á ří z v ě tšu je z 2,3m n a 2,m.

boty 28. n a n ed ěli 29. IX- dojde ke zm ěn ě

S atu rn

je

v

sou hvězdí V ah,

se

p o z o ro v a ­

15. poled níku v ý ch . délky. Ze s o ­

letn íh o č a su na stře d o e v ro p sk ý . Dne 29. IX. v e 3h letn íh o ča s u v rá tím e hodiny na 2hSEČ. I- B.

te ln ý v e č e r n ad jih o záp ad n ím o b zo rem ; je ­ h o ja sn o st je 0 ,8 m. P o čátk em

z á ří z ap ad á

v e 2 1 h21m, k on cem m ě síce v 19h32m. U ran je p o z o ro v ateln ý v e č e r n ad jih o z á ­ padním o b zo rem v so u h v ězd í H adon oše. P o čá tk e m z á ří z a p a d á ve 22h1 2m, k on cem m ě síce ve 2 0 h2 1 m. Ja s n o st je 6 ,0 m. N eptun je v so u h v ězd í S tř e lc e , kde se do 12.

IX., kdy je v z a s tá v c e , poh ybu je z p ě t­

ným sm ěrem , pak p řím ým . P o zo ro v ateln ý je n a v e če rn í obloze, p o čátk em z á ří zap ad á

( 1 9 2 ) N au sik aa — re k ta s c e n c e , d ek lin ace (1 9 5 0 ,0 ) a ja sn o st ( m ) . IX.

2 “ = ohog.i™ 12 0 01,5 22 23 52,2 X. 2 2 3 42,9 12 23 35,3 22 23 30,7 XI. 1 23 29,9 11 23 32,8 21 23 39,3

S =

P řiblížen i p lan etek k hvězdám (Pod le A n h e rta ) 2d 13 17 18 19 27 30

14h 0 23 8 13 10 24

(2 ) (4 ) (1 ) (4 ) (4 ) (2 ) (1 9 2 )

P a llas V esta C eres V esta V esta P a llas N ausikaa

(9 ,2 m) (7 ,8 m ) (8 ,8 ® ) (7 ,8 ” ) (7 ,8 m) (8 ,9 ® ) (8 ,7 m )

35' 10' 16' 24' 28' 8' 41'

jižn ě se v e r. jižně se v e r. sev er. jižně se v e r.

29 29 f 34 í T] 19

O rionis L ib ra e C an cri L ib rae L ib rae L ep o ris = TX Pisciu m

(4 ,2 m ) ( 6 ,l m ) (5 ,2 m ) ( 5,9m ) (5 ,6 m ) (3 ,8 ® ) ( ~ 7 ,3 m)

+ 2°57' m = + 3 27 + 3 45 + 3 55 + 4 03 + 4 15 + 4 38 + 5 13 + 6 02

9,0 8,8 8,6 8,7 8,9 9 ,2 9,4 9,7 9,9

z

V ŘÍŠI SLOV D n es nás zaujaly z n a čk y p o u žité v G ry ga ro v ě Žni objevů 1984. Č ten á ři ovšem v ěd í, ž e C y g o zn a ­ č u je so u h v ězd í C y gn u s, ted y Labut, A ql so uhvězdí A quila, O rel, A qr so u h v ězd í A quarius, V o d n á ř, T el T e lesco p iu m , D a lek o h led , a S g e so u h v ězd í Sagitta, Š íp. N e jm é n ě zajím avé „pozadí" z těch to so u h v ěz ­ dí m á T elesco p iu m . Z avedl ho v p o lo v in ě 18. st. abbé N icolas Louis d e la C aille, když m apoval jižní olohu. N ázev volil, ja k bylo jeh o z v y k em , z oblasti teh d ejší tec h n ik y ( ta k é Pravítko, K ružítko, D rob­ n o h led jsou „L a C aillova“ s o u h v ěz d í]. Ostatní jm en o v a n á so u h v ězd í jsou m n o h em sta r­ ší (t e d y je jic h n á z v y j. Jm én a C y gn u s a A quila so u ­ visejí s p říh o da m i, k t e r é jsm e p ro bíra li m in u le. C y gn u s je ta labut, v níž s e p ro m ě n il Z eus, když. sv á d ěl L éd u , a A quila ten o re l (z a s e Z eu s) u n á š e ­ jící G an ym éda. T a k é V o d n á ř je p o d le ř e c k é m y to ­ lo g ie Z eus. T en to k rá t zo b ra zen ý v okam žiku, kdy potopou n ičí lidstvo. N ev ím e a le , k tero u z potop m ají ře č t í „ autoři“ so u h v ězd í na m ysli. Z eu s totiž ten to způsob v y h la zen í n e h o d n é h o lidstva volil dvakrát. M im o ch o d em , n ep o d a řilo s e m u to ani jed n o u — v žd y ck y m u to p řek a z il P ro m éth eu s. V e sk u tečn o sti a le Ř ek o v é „vodní" p o jm en o v á n í to h o ­ to so u h v ězd í p řeja li od sv ý ch p ře d c h ů d c ů . Už p ro eu fra tsk o u astronom ii byla čá st o b lohy s našim i K o zo ro h em , V elry b o u , D elfín e m , E rid a n em , H y­ d rou, R ybam i a jižn í rybou m o řem , nad ním ž vládl V o d n á ř. V E g y p tě pak tato čá st oblohy byla sy m ­ bo lem n ilsk ý ch záplav a ta k é A rabové z d e viděli vodu — v e v ě d re c h m uly. P ojm enov ání S a gitta je ta k é p ů v o d em ř e c k é , a le s D iem nesouvisí. T en to Š íp m á d o k o n c e původy dva. Jed n i tvrdí, že je to A pollónova střela , druzí p a k řík a jí, ž e je to je d e n z H éra k lo v ý ch šíp ů za k a ­ le n ý c h ve žluči p říš e rn é H ydry. Kdo m á pra v d u , to už teď těžk o n ěk d o ro z h o d n e. m in

ŘÍŠE HVĚZD

OBSAHU E. S k o d a : A strob u sem na tá b o ry , M. K o p eck ý: U ni­ v e rz á ln í n eb o a b s o lu tn í čas?, I. Sch O tta: N očn í s v ítíc ! o b la k a , J. G rygar: 2 e ň o b je v ů 1984, F . M elc h ío r r i — B. O llivo-M eic h io r rio v á : K o sm ick á a r ­ c h e o lo g ie , K. B e n e š: Z v lá št­ n o sti d ru žico v ý ch so u sta v , P. Š k o d a : V ý p o čet p rav o­ ú h lý c h g e o m e tric k ý c h sou ­ řa d n ic S lu n c e , M. Neu­ b a u e r: R e la tiv n í č ís la s lu ­ n e č n íc h sk v rn . H 3 C O flE P JK A H H H

3. U Ik o ja : AcTpo6ycoM b nHonepcKKe Jiarepw, M. KoneijKHií: ymfBepcajibHoe w ra aocG.uOTHoe btx-mh?, Jí. IIIaTTa: CepefipMcn.ie oójiaKa, H. rpnrap: yciiexH acTpoHOMHH 1984 r., (I\ MenXHOpil—E . OjIKBO-MeJlXHOPH: KocMMHecKaa apxeoJiora a , K. BeHein; OcoóeHHocth cHCTeii cnyTHMKOB nJiaHeT, n . IIlKo;ia; B tran cJieHMe npHMoyroJibHux reoM eT pM H eC K H X

K O O p ;i» H a T

CoJinna, M. Hoii6ayep: O tH o c H T e JiB H w e

« i M c jr a

c o ji-

H e H H B ix n a r e H ,

FROM CONTENTS E. S k o d a : A strob u s T o u rs to Su m m er Cam ps, M. Ko­ p e c k ý : U n iv e rsa ! o r Abs o lu te T im e ?, I. S c h o tta : N o c tllu c e n t Clouds, J. Gryg a r : H lg h lig h ts o t A stro ­ nom y 1984, F. M e lc h io r ri — B. O lllv o -M e lc h io rri: C osm ic A rch eo lo g y , K. B e ­ n e š : P e c u lia r itle s o í th e Sy stem s oř F la n e ta r y S ate lllt e s , P. S k o d a : Calc u la tio n o f th e R e c ta n g u ia r G e o m e trlc a l C oord in a te s o f th e Su n, M. Neu­ b a u e r: S u n sp ot N um bers.

Populárně vědecký astronom ický časopis

V ydává m in iste rs tv o k u ltu ry CSR v n a k la ­ d a te ls tv í a v y d a v a te lstv í P a n o ra m a P ra h a V ed o u cí re d a k to r E d u ard Skoda R e d a k č n í ra d a : d o c. RNDr. JIM B o u šk a , C Sc., RNDr. J i ř í G ry g a r, C S c; RNDr. O ld řich H lad: č le n k o re sp o n d e n t ČSAV, RNDr. M ilo slav K op eck ý , D rS c ; in g . B o h u m il M a leč ek , C Sc; d oc. A n ton ín M rkos, CSc. G r a fic k á ú p rav a Ja r o s la v D rah o ko u p ll T e c h n ic k á r e d a k to rk a O tille S trn a d o v é T isk n o u T is k a řs k é závod y, n. p., závod 3, S le z s k é 13, 120 00 P ra h a 2 • V y ch á z í d v a n á c tk rá t ro č n é • Cena Je d n o tli­ vého č ís la K čs 2,50 • R o čn í p ře d p la tn é K čs 30,—

• R o z šiřu je P ošto v n í n ovin ová slu žb a • In ­ fo r m a c e o p ře d p la tn ém podá a o b je d n áv k y p řijím á k ažd á a d m in is tra c e PNS, p o šta , doru č o v a te l a PNS — ÚSD P ra h a — závod 01 — AOT, K afk ov a 19, 160 00 P rah a 8. PNS — OED P ra h a — závod 02, O b rán ců m íru 2, 858 07 B rn o , PNS — OED P rah a — závod 03, K u b án ­ sk á 1539, 708 72 O stra v a -P o ru b a • O b jed n ávk y do z a h r a n ič í v y řiz u je PNS — ú stře d n í exp ed ice a dovoz tisk u , K afk ov a 19, 160 00 P ra h a 8 • A d resa re d a k c e : R iše hvězd, M rštíkov a 23, 100 00 P ra h a 10, te le fo n 78 14 823 T o to č ís lo b y lo d án o do tisk u 15. 5. 1985, vyšlo 27. 8. 1985.

D e ta il z

povrchu

m ěsíce

bezp ro středn í

kingem

Phobos

blízkosti

v id ite ln é n a

povrchu

ké

několik

pouze

jsou

vel­

desítek

metrů.

O

O k ra jo v é síce

V i­

1. M a lé rýhy a krátery

profily

Phobos,

d ru žící Viking

M arsova

mě­

vyfotografované 1.

Foto N A SA

T

47 281 INDEX

P a d e s á tile tý sn ím e k : S v ítíc í no ční o b la k a na severu 16. če rvn a 1935 (S o n n e b e rg ) Z knihy A . B e č v á ř e : Z rca d lo kosmu

T řic e tile tý sn ím e k : N o čn í svítící o b la k a hlub oko n a severním obzoru. F o to g ra fie A n t. M rkose z Lo m ­ nického štítu 25. č e rv n a 1955 od 01h 03m do 01h 13m S E C K č lá n k u Ivo S c h ó tty : N o čn í svítící o b la k a na str. 123