Zpráva o postupu realizace projektu „Podpora meziobecní spolupráce“ za období od začátku projektu do prvního oficiálního setkání představitelů obcí (podkladový materiál pro 1. oficiální setkání představitelů obcí)
ORP Pelhřimov
OBSAH 1.
Úvod ................................................................................................................................................ 1
2.
Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP ................................................ 4 2.1
Vyhodnocení dotazníku č. 1 .................................................................................................... 4
2.2
Zhodnocení průběhu komunikace v území ............................................................................. 8
2.2.1
Počet zapojených obcí do projektu včetně důvodů nezapojení ostatních ...................... 8
2.2.2 Uskutečněná jednání (kdy, kde, počet obcí, témata, závěry jednání, charakter – formální, neformální) ...................................................................................................................... 8 2.2.3 Postoje starostů jednotlivých obcí k zapojení do projektu a možnému prohloubení meziobecní spolupráce, možné směry spolupráce, shrnutí spolupráce s motivujícími starosty .. 10 2.2.4 Zhodnocení konkrétních aktivit vedoucích k formování nové meziobecní spolupráce v území ORP, pokud již proběhly ................................................................................................... 11 2.3
Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujících starostů ..................... 12
2.4
Vyhodnocení dotazníku č. 2 .................................................................................................. 12
2.5
Zhodnocení průběhu prací na analytické části souhrnného dokumentu za území ORP ....... 14
3. Výsledky analýz jednotlivých oblastí - základní charakteristika území, současná situace a vývoj (odpady, školství, sociální služby).......................................................................................................... 14 3.1. Popis stávající situace v oblasti školství...................................................................................... 14 3.2.Popis stávající situace v oblasti sociálních služeb........................................................................ 16 3.3. Popis stávající situace v oblasti odpadového hospodářství ....................................................... 18 4.
Varianty řešení u problémů a potřeb v území, zjištěných analýzou jednotlivých oblastí ............. 20
A. Nástin možných variantních návrhů v oblasti předškolní výchovy a základního školství v SO ORP Pelhřimov .............................................................................................................................................. 20 A.1.1. SERVIS VENKOVSKÝM ŠKOLÁM – společné projekty venkovských škol v rámci DSO (VENKOVSKÉ ŠKOLY VLASTNÍ CESTOU) ......................................................................................... 20 A.1.2. KOMUNITNÍ CETNRUM – MULTIFUNKČNÍ VYUŽITÍ BUDOV VENKOVSKÝCH ŠKOL (Mateřské centrum, Centrum pro rodinu, Klub seniorů) .............................................................. 21 A.1.3.
KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT V RÁMCI DSO .......................... 21
(Přehled volnočasových akcí v DSO, databanka kontaktů a akci) ................................................. 21
A.2. Plusy a mínusy ............................................................................................................................ 21 A.3 Finanční dopady .......................................................................................................................... 22 A.4 Příklady dobré praxe ................................................................................................................... 22 B.
Nástin možných variantních návrhů v oblasti sociálních služeb ................................................... 23 B.1 VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Kulaté stoly o sociální sféře .......................................... 23 B.1.1. Popis stávající situace a návrh řešení .................................................................................. 23 B.1.2. Plusy a mínusy dané varianty .............................................................................................. 23 B.1.3. Finanční dopady .................................................................................................................. 23 B.1.4 Příklady dobré praxe ............................................................................................................ 23 B.2 VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Propagace dobrovolnictví ............................................. 24 B.2.1.
Popis stávající situace a návrh řešení ............................................................................ 24
B.2.2. Plusy a mínusy dané varianty .............................................................................................. 24 B.2.3. Finanční dopady .................................................................................................................. 25 B.2.4. Příklady dobré praxe ........................................................................................................... 25 B.3 VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Informovanost seniorů ................................................. 25 B.3.1. Popis stávající situace a návrh řešení .................................................................................. 25 B.3.2. Plusy a mínusy dané varianty .............................................................................................. 26 B.3.3. Finanční dopady .................................................................................................................. 26 B.3.4. Příklady dobré praxe ........................................................................................................... 26 B.4 VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Adopce prarodičů a vnoučat......................................... 26 B.4.1. Popis stávající situace a návrh řešení .................................................................................. 26 B.4.2. Plusy a mínusy dané varianty .............................................................................................. 27 B.4.3. Finanční dopady .................................................................................................................. 27 B.4.4. Příklady dobré praxe ........................................................................................................... 27 C.
Nástin možných variantních návrhů v oblasti odpadového hospodářství .................................... 28 C.1 SPOLEČNÉ ŘEŠENÍ BIODPADŮ (BRO, BRKO) ................................................................................ 28 C.1.1. Plusy a mínusy dané varianty .............................................................................................. 28
C.1.2. Finanční dopady .................................................................................................................. 28 C.1.3. ODPADY 2023+ (STRATEGIE DSO) ....................................................................................... 28 C.2.1. Plusy a mínusy dané varianty .............................................................................................. 29 C.2.2. Finanční dopady .................................................................................................................. 29 C.2.3. Příklady dobré praxe ........................................................................................................... 29 5.
Výběr volitelného tématu ............................................................................................................. 29
6. Informace o pokroku při realizaci MOS v území aglomerace (pouze v relevantních územích ORP Pelhřimov) ............................................................................................................................................. 30 7.
Analýza území z pohledu meziobecní spolupráce a návrhy na její možné prohloubení ............... 30
8.
Stanovení dalšího postupu ............................................................................................................ 30
1. Úvod Správní obvod ORP Pelhřimov (dále jen Pelhřimovsko) tvoří mírně zvlněná Křemešnická vrchovina o průměrné nadmořské výšce 550 – 600 m n. m. Tato vrchovina je rozčleněna údolími potoků a řek Hejlovky, Trnavy, Želivky a Jihlavy. Vzhledem k tomu, že územím prochází hlavní evropské rozvodí, sklání se georeliéf mírně k severozápadu (kde tvoří plošiny) a jihovýchodu, do oblasti neogenních jezerních sedimentů. Nejvyšším vrcholem Pelhřimovska je Křemešník (765m), dále zde najdeme například vrchol Troják (704m), Varta (624m) a Čertova skála (604m). Hlavní vodní tepnou je řeka Želivka, která protéká ve směru jih – sever. V údolích najdeme mnoho rybníků, které dokreslují ráz terénu. Pelhřimovsko lze označit za venkovský region, což dokládá fakt, že v regionu jsou nejvíce zastoupeny obce, v nichž žije méně než 200 obyvatel. Druhou nejpočetnější skupinou jsou obce, které mají od 200 do 499 obyvatel. V kategorii od 5 000 do 19 999 najdeme pouze město Pelhřimov. Území ORP Pelhřimov s průměrnou hustotou zalidnění 54,6 obyvatel na 1 km2 patří k nejnižším v ČR. Velká výměra 827 km2 a malý počet obyvatel má za důsledek velmi nízkou hustotu zalidnění; na 1 km2 připadá 54,6 obyvatel, v rámci Kraje Vysočina to je 75 obyvatel (v ČR 133 obyvatel). Skutečná hustota zalidnění na venkově je mnohde mnohem menší, ve městě Pelhřimově, Kamenici nad Lipou a Počátkách žije cca polovina populace Pelhřimovska. ORP Pelhřimov celkem čítá 71 obcí. Dominantní obcí je město Pelhřimov, které je obcí s rozšířenou působností a má 16 269 obyvatel. Sedm dalších obcí má od 1 000 obyvatel do 4 000. Dále osm obcí má od 500 do 100 obyvatel. Celkem 36 obcí má populaci mezi 100 a 500 obyvatel. Posledních 19 obcí má mezi 28 a 95 obyvateli. Míra nezaměstnanosti se dlouhodobě pohybuje na velmi nízké úrovni v porovnání s celorepublikovým průměrem. Dílem je to dáno zaměstnaností v zemědělství a ve zpracovatelském průmyslu, dílem jsou obyvatelé venkova připraveni a zvyklí na dojížděním za prací. I v území s nižší hustotou osídlení musí být služby ve veřejné správě zabezpečeny (úřady, školy atd.). Na Pelhřimovsku je rovněž vysoký podíl živnostníků, zejména v oblasti služeb. ORP Pelhřimov spolu s celým územím Kraje Vysočina je poměrně chudé na nerostné suroviny. Ve správním obvodu SO ORP Pelhřimov, kde se nachází pouze jeden kamenolom u obce Nemojov (těží zde společnost Českomoravský štěrk a.s., která má sídlo v Mokré u Brna). Správní obvod ORP Pelhřimov má oproti Kraji Vysočina větší zastoupení ekonomických subjektů v zemědělství (je to typický venkovský region) a v průmyslu a stavebnictví (zejména zpracovatelský průmysl zde má velkou tradici). Největším zaměstnavatelem je AGROSTROJ Pelhřimov, a.s., jehož hlavním zaměřením je výroba zemědělských a lesnických strojů. Druhým největším zaměstnavatelem je Nemocnice Pelhřimov, jejímž majitelem je Kraj Vysočina a třetím je podniky Spojené kartáčovny a.s. Osm z deseti největších zaměstnavatelů má jako hlavní činnost uvedeno stavebnictví nebo průmyslovou výrobu. V ORP Pelhřimov převládá průmysl a jeho odvětví, která mají na Pelhřimovsku svou tradici a dnešní majitelé zdejších podniků v ní chtějí pokračovat. Jde hlavně o průmysl strojírenský, zpracovatelský (hlavně kartáčnický), textilní a potravinářský. Terciér je zastoupen 31%, což se přibližuje republikovému průměru. V ORP Pelhřimov je nejvíce malých podniků, u kterých převažují následující činnosti: velkoobchod,
-1-
maloobchod, údržba a opravy motorových vozidel, stavebnictví, zpracovatelský průmysl, profesní, vědecké a technické společnosti, zemědělství, lesnictví a rybářství, ubytování, stravování, pohostinství, činnosti v oblasti nemovitostí, peněžnictví a bankovnictví a další již v malém zastoupení. V ORP Pelhřimov nenajdeme vysokou školu ani specializovanou jazykovou školu. V tomto kraji mají oproti ostatním regionům stále velké zastoupení tradiční řemesla, kterým se žáci učí právě na středních školách bez maturity (učiliště v Pelhřimově, Kamenici n. Lipou). V Pelhřimově funguje i mnoho NNO, které nabízí neformální vzdělávání, např. Hodina H, o.s., SEV Mravenec. V území probíhá množství projektů v oblasti vzdělávání, slaďování rodinného a pracovního života, ochrana životního prostředí, primární prevence atd. Většinu těchto projektů podporuje Kraj Vysočina či MPSV a v Pelhřimově sídlí koordinátor každého jednotlivého projektu jako kontaktní osoba a znalec místní problematiky. Nejlépe na tom s občanskou vybaveností jsou logicky největší města a městyse správního obvodu. Občanská vybavenost nezáleží jen na velikosti obce, ale i na její poloze. Pokud obce leží v blízkosti měst nebo tzv. střediskových obcí, často je jejich vybavenost velmi omezená a je kompenzována dobrým spojením veřejné dopravy. V území by bylo potřebné zřízení více koupališť, trasy na in-line bruslení, běžkařské trasy prohrnované, komunitní centra, rodinná centra, mateřská centra, zázemí pro spolky, klubovny, centrum celoživotního vzdělávání, jazyková škola, více stomatologických ordinací i jiných ambulantních zařízení, zařízení pro seniory, terénní sociální a zdravotní péče, léčebna dlouhodobě nemocných, odlehčovací zařízení. Silniční síť a její konfigurace je výsledkem historického vývoje sídel a jejich vzájemných vazeb. Kraj Vysočina je charakteristický polycentrickou strukturou, přičemž mezi hlavními jádry osídlení (Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov) nejsou velké rozdíly. To se projevuje v charakteru konfigurace silniční sítě, která je typická svým radiálním uspořádáním vůči těmto historickým sídlům. Obce ORP Pelhřimov jsou dobře propojeny. Na území probíhá modernizace – oprava silnic, budování kruhových objezdů v posledních několika letech a obchvaty. Ve správním obvodu ORP Pelhřimov se nachází poměrně malé množství silnic I. třídy. Je to pouze komunikace I/34, která prochází správním obvodem od jihu na sever a tvoří napojení Českých Budějovic na dálnici D1 v Humpolci. Právě na této silnici bylo v posledních letech vybudováno nejvíce nových úseků a obchvatů obcí, kterými dříve přímo procházela a byla velkou zátěží pro místní obyvatele. Další silnicí I. třídy je I/19, která spojuje Pelhřimov a Tábor (a podle výsledků posledního sčítání dopravy je to nejvíce zatížená komunikace na Pelhřimovsku, používaná kamionovou dopravou jako zkratka Humpolec – Plzeň bez placení mýtného na D1). Na silnice I. třídy navazují v důležitých směrech silnice II. třídy. Nejdelší jsou logicky silnice III. třídy, které dopravní síť doplňují. Zemědělství patřilo na Pelhřimovsku vždy k nejdůležitějším zdrojům obživy obyvatelstva. Nedílnou součástí byl chov dobytka. Lesnictví má dlouhou tradici jak ve správním obvodu SO ORP Pelhřimov, tak v celé České republice. Nejvíce lesů se nachází v horských oblastech poblíž státních hranic, takže nejhustší lesy lemují naši celou republiku. V Kraji Vysočina najdeme nejvíce lesních ploch na Žďársku. V SO ORP Pelhřimov jsou lesy rovnoměrně rozloženy, přičemž na západě se nachází hlubší lesy s větší rozlohou, na zbývajících plochách nalezneme spíše větší
-2-
počet menších lesních pozemků. Celkem zabírají 30% půdy, přičemž lesů jehličnatých, hlavně smrkových monokultur, je přes 90%. Na Pelhřimovsku nejsou lesy vytěžené. Dřevozpracující průmysl má v území rovněž dlouhou tradici. Z turistické nabídky (historická města, hrady, zámky, církevní památky, lázně, přírodní atraktivity, letní rekreace u vody, horská turistika, atraktivní kulturní krajina, aj.) nabízí území zejména příležitosti pro pobytovou letní a zimní turistiku a pro návštěvu hodnotných kulturně historických památek (městská turistika). Existuje zde poměrně hustá síť turistických a cykloturistických tras, udržovaná Klubem českých turistů a některými místními neziskovými organizacemi. Nedostatečný je počet tematických tras, zapojení existujících tras do turistických programů, terénní informační systém a drobný mobiliář na těchto trasách i podíl bezpečných úseků na existujících cyklotrasách. Průměrný počet přenocování hostů se několik let zpětně nemění. Menší návštěvnost ovlivňuje i skutečnost, že zde nejsou vhodné podmínky pro lázeňství. Je zde umístěno několik zotavoven. Doprovodnou turistickou infrastrukturu představuje zejména sportovně-rekreační a dopravní infrastruktura.
Mapa č. 1: Administrativní členění správního obvodu ORP Pelhřimov
Zdroj: ČSÚ Jihlava
-3-
Mapa č. 2: Obce ORP Pelhřimov dle počtu obyvatel
Zdroj: vlastní zpracování dle dat ČSÚ
2. Zhodnocení průběhu dosavadních prací na projektu v území ORP 2.1
Vyhodnocení dotazníku č. 1 V území je na vysoké úrovni spolupráce v oblasti odpadů. Většina obcí Pelhřimovska je sdružena v akciové společnosti SOMPO, a.s., která zabezpečuje svoz komunálního odpadu a jeho uložení na skládce v sousedním ORP Pacov. Město Pelhřimov založilo vlastní příspěvkovou organizaci Technické služby města Pelhřimova a svoz a likvidaci zajišťuje na svém území včetně místních částí samo. Z pohledu města jde o jednotnou koncepci, i když není jednoduché zabezpečit svoz i v 17 km vzdálených místních částech. Méně formální spolupráce funguje v mikroregionech o 5-6 obcích. Starostové se pravidelně setkávání, vzájemně se informují, předávají si příklady dobré praxe a možné způsoby řešení tíživé situace (např. nasmlouvání praktického lékaře, pojízdné prodejny, obec provozuje obchod, obec najala pracovníka - na částečný úvazek, dotace, žádosti atd.). Většinou jde současně o spolupráci veřejného, podnikatelského a soukromého sektoru na území obce - obcí. Obce v rámci mikroregionu Košeticko, Hořepnicko, Brána Vysočiny a Sdružení Svidník se
-4-
domlouvají na kulturních akcích - společné plánování, vzájemně si při pořádání vypomáhají personálně i materiálně. V oblasti kultury a sportu mají všechny akce územní přesah a jsou nemyslitelné bez dobrovolnické práce neziskových organizací. NNO jsou iniciátory i realizátory kulturních či sportovních akcí. Obecně je vítáno jakékoli setkání starostů, starostové si cení „profesní rady“, sdílení informací a zkušeností. Obce se setkávají na schůzích vlastní společnosti SOMPO, a.s., Sdružení obcí Vysočiny (SOVa), kde v současné době hledají nová řešení v oblasti odpadového hospodářství (ISNOV – Integrovaný systém nakládání s odpady Vysočiny). Další služby, související s odpady, jsou k úvaze – kompostárny, provozování sběrných dvorů atd. Graf č. 1: Oblasti, ve kterých výborně či velmi dobře obce spolupracují se sousedními obcemi:
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření, vytvoření grafu ve spolupráci se SMO V oblasti školství jde dnes již zejména o neformální spolupráci. Někde stále fungují dohody obcí o školní docházce. Obce přispívají soukromému dopravci na autobus a dokonce sváží i děti do mateřské školy - zajištění pedagogického dozoru v autobuse. RUD přináší dnes finance na žáky přímo do rozpočtu zřizovatele školy, obce mohou zřizovateli přispívat na školní jídelny při ZŠ. Menší venkovské školy plánují společné kurzy plavecké či lyžařského výcviku (Košetice - Senožaty). Představený model Svazkových škol starosty obcí, kde mají problémy s úbytkem žáků, zaujal. Krizové situace jsou řešeny ve spolupráci se sbory dobrovolných hasičů, dobrovolnicky včetně sousedské výpomoci. V kategorii Jiné by starostové přivítali poradenství. Shodují se na tom, že mikroregionu bez profesionála, zaměstnance svazku, chybí hybatel rozvoje v území (buď sdružení několika menších mikroregionů nebo centralizovaně s detašovanými pracovišti v území Sever, Jihovýchod, Jihozápad) na bázi poradenství - neziskově poskytovaných služeb v oblasti
-5-
dotačního managementu, legislativního poradenství, daňového poradenství, auditu, vedení účetnictví atd. V současné době většina meziobecní spolupráce funguje na základě předávání informací. Obce nerealizují společné investiční projekty. K rozvoji meziobecní spolupráce nedochází zejména z personální nedostatečnosti. Graf č. 2: Oblasti, ve kterých se nedaří navázat spolupráci se sousedními obcemi:
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření, vytvoření grafu ve spolupráci se SMO Starostové malých obcí vidí potenciál spolupráce v oblasti vodovodů a kanalizace, ČOV. Většina využívá služeb společnosti Vodak Humpolec. Někteří starostové mají zaměstnance obce či technické služby, s jejichž pomocí vodovod udržují. Jiní starostové by rádi v rámci mikroregionu vytvořili jakési technické služby pro členské obce. Cestovní ruch je na území ORP Pelhřimovsko slabý, projekty jsou převážně individuální (opravy památek, značení). V oblasti sociálních věcí jsou "služby" řešeny individuálně - solidarita družstva/firmy (obědy), Charita Kamenice n. Lipou a Charita Pelhřimov - drahé dojíždění za klienty do obcí - klienti si to nemohou dovolit a služeb využívají zřídka. O seniory pečuje rodina, sousedi. Pečovatelská služba naráží na velké vzdálenosti mezi klienty v okolních obcích (15-25 km). Vhodné je sdružené poskytování zdravotních a sociálních služeb. V území by mohl fungovat i systém na bázi dobrovolnictví a sousedské výpomoci – např. jako v Rakousku projekt „Banka 55+“.
-6-
Graf č. 3: Hodnocení spolupráci mezi sousedními obcemi (v kontextu katastrálního území): 3% 16%
15%
1 (výborná s pol uprá ce) 2 (vel mi dobrá )
17%
3 (dobrá ) 4 (dos tatečná ) 5 (nedos tatečná )
49%
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření, vytvoření grafu ve spolupráci se SMO Spolupráce některých obcí je chladná v území "hraničním" - na pomezí 2 či dokonce 3 ORP či krajů. Krajské dotace nedovolují využití na jiném území než na území kraje. Města obecně nemají zájem spolupracovat s malými obcemi. Každý řeší jiné problémy. Města nemají zájem ani personální kapacity vypomáhat okolním malým obcím. Informace jdou z kraje přes ORP přímo na jednotlivé obce. ORP velikosti Pelhřimovska je nekompaktní, není možné věnovat se 71 obcím a znát jejich možnosti, potřeby. Nefunguje ani podmnožina ORP - mikroregion Pelhřimovsko. Výborná spolupráce je zejména v malých mikroregionech 5-6 obcí s 1 větší obcí uprostřed (Košeticko, Hořepnicko, Brána Vysočiny, Svidník) na bázi sdílení zkušeností a předávání informací. Několik starostů nemá zájem spolupracovat - jako neuvolnění jsou rádi, že zabezpečí vlastní agendu, investice, financování a jsou na konci volebního období. Nemají zkušenosti s funkčním profesionalizovaným Servisem samospráv. Taková služba v území Pelhřimovska chybí. Obce 4 malých svazků (Košeticko, Hořepnicko, Brána Vysočiny, Svidník) příležitostně využívají nabízené služby Mikroregionu Stražiště a vidí v něm obrovskou výhodu a oporu. Většina malých obcí hodnotí jako současně nejvhodnější formu meziobecní spolupráce neformální spolupráci obcí. Momentálně chybí dotační zdroje zvýhodňující spolupráci více obcí na investičním projektu. Chybí podpora mikroregionu jako takového, zvýhodnění, pokud obec realizuje projekt s přesahem na jiné obce (kromě LEADER prostřednictvím MAS). Pokud by vůbec byla ochota, musel by s nápadem někdo přijít, promyslet projekt včetně financování. Takovou energii nemají neuvolnění starostové a uvolnění také ne. Externí poradenské agentury dokáží zpracovat konkrétní dotační projekt, ale nemají znalost území s přesahy, aby oslovily více obcí a následně obce společně např. opravovaly památky, budovaly vodovod atd. Pravděpodobně expertní tým regionu by dokázal stimulovat rozvoj s využitím synergického efektu. Obce zatím řeší problémy individuálně, a ti aktivnější s projektovým záměrem osloví agenturu, jejíž služby nejsou levné ani kvalitní. Chybí rozměr koncepční a koordinační z pohledu rozvoje území. To má za důsledek nedůvěru a přešlapování na místě. Vydávají z obec. rozpočtu vysoké částky za zpracování strategií,
-7-
žádostí o dotaci, jejich následnou administraci, organizaci výběrového řízení atd. Obce na druhé straně plně využívají samostatnosti. Čím dál více se zvyšující nárůst administrativní zátěže bere starostům a představitelům obcí čas i energii na přemýšlení o nových projektech, např. na bázi meziobecní spolupráce. Každý je rád, že zastane vlastní práci a starost o svou obec.
2.2
Zhodnocení průběhu komunikace v území
2.2.1 Počet zapojených obcí do projektu včetně důvodů nezapojení ostatních V rámci prvního dotazníkového šetření byl představen i projekt „Meziobecní spolupráce“. Dotazník č. 1 byl vyplňován se starosty formou řízeného rozhovoru. V části území tým využil setkání mikroregionů na počátku roku. Pouze 2 dotazníky byly zaslány elektronicky k vyplnění. Celkem se dotazníkového šetření účastnilo 67 obcí ze 71. Starostové menších obcí cítili dotazník jako zátěž, někteří se jím nechtěli zabývat, přesto poskytli informace potřebné pro vyplnění. 2 starostové měli zdravotní potíže. 2 starostové dotazník vyplnit odmítli zcela.
2.2.2 Uskutečněná jednání (kdy, kde, počet obcí, témata, závěry jednání, charakter – formální, neformální) Tabulka č. 1: Uskutečněná jednání SO ORP Pelhřimov Po Místo čet Datum Typ jednání jednání ob cí
Témata jednání
Závěr z jednání
7
Konzultace realizace projektu MOS, kdy nositelem projektu není ORP, ale město
Doporučení
Zasedání MR Košeticko
6
Projednání znění Dohody o partnerství na projektu MOS, info o projektu MOS, dotazník
Schválení
17.1.2014 Pelhřimov
Setkání se starostou ORP
2
Vyjádření podpory na projektu MOS
Podpora
29.1.2014 Hořepník
Zasedání MR Hořepnicko
6
Info o projektu MOS, dotazník
Přijetí, vyplnění dotazníků
10.2.2014 N. Cerekev
Zasedání MR Brána Vysočiny
7
Info o projektu MOS, dotazník
Přijetí, vyplnění dotazníků
Dohoda o spolupráci na projektu MOS
2
Finální podoba dohody, info o vývoji projektu, výhody pro město Kamenice n. Lipou
Podpis
Valná hromada MAS Via rustica
15.1.2014 Košetice
13.12.2013 Hořepník
7.2.2014
Kamenice n. Lipou
-8-
7.4.2014
9.4.2014
Kamenice n. Lipou
Jednání v Kamenici n. Lipou
Nový Rychnov
Jednání se starostou Nového Rychnova
2
Info o projektu, výhody pro větší města, která mají aparát. Spolková činnost, zájmová činnost, kultura
Pozitivní, zájem o založení případně spojení se sdružením Svidník
2
Svoz dětí do MŠ, ZŠ, spolupráce, výstavba nové školky na místě původní dočasné přemístění dětí
Příklad dobré praxe
2
Info o postupu na projektu, výsledky analýz, nástin řešení MOS, příklady dobré praxe (školy), dotazník II.
Nová 30.4.2014 Cerekev
Schůzka se starostou a místostarostkou
24.4.2014 Pelhřimov
Jednání s tajemníkem města Pelhřimov
2
Možné rozšíření Podpora ORP Pelhřimov, úskalí služeb v obavách ze zátěže města mikroregionu Pelhřimovsko
24.4.2014 Pelhřimov
Zasedání rady SOMPO, a.s.
6
Zhodnocení, info o novém POH, možnosti rozšíření služeb - indiv.potřeby obcí
9
SOMPO, a.s. v Integrovaný systém nakládání s rámci ORP odpady na Vysočině, info o Pelhřimov projektu meziobecní funguje dobře, spolupráce rozvíjet třídení a osvětu
6
Kulturní aktivity Sdružení, možnosti meziobecní spolupráce, územní dimenze v čerpání dotací 2014-2020, transformace Sdružení
2.5.2014 Bořetín
Jednání se starostou Bořetína
1
Dotazník č. 2, info. o průběhu projektu MOS, info. z obce
2.5.2014 Horní Ves
Jednání se starostou Horní Vsi
1
Dotazník č. 2, info. o průběhu projektu MOS, info. z obce
24.4.2014 Jihlava
Zasedání SOVa
Zasedání Sdružení Svidník 29.4.2014 Černovice
-9-
Celková spokojenost obcí
Podpora
Pozitivní, podpora, zájem o DSO, vyplnění dotazníku Nechuť zapojit se do jakéhokoli DSO, vyplnění dotazníku
12.5.2014 Pelhřimov
Schůzka s Ing., Norkovou (odbor životního prostředí města Pelhřimov)
16.5.2014 Černovice
Jednání se starostou Černovic
Kamenice 26.5.2014 nad Lipou
26.5.2014
Červená Řečice
9.6.2014 Pelhřimov
Jednání se starostou Kamenice nad Lipou
Jednání se starostkou Červené Řečice
Jednání se starostou a tajemníkem města Pelhřimov
1
Poskytnutí Informace o odpadovém informací o hospodářství na ORP Pelhřimov odpadovém hospodářství
1
Konzultování průběhu tvorby analýz, nástinů a variantních řešení z povinných oblastí, dotazník II.
Pozitivní
1
Informování o průběhu projektu, konzultace řešení MOS v oblasti soc.služeb a školství, strategické úvahy o formování nového svazku s Černovicemi a okol.obcemi
Pozitivní, předání informací, společná témata
2
Nabídka pozice 4 motivující starostky ve velkém ORP, diskuse o možnostech MOS, postupu jednání v území, fungování mikroregionu
Pozitivní
2
Seznámení s postupem prací na SD, výsledky analýz, představení volitelného téma, hledání způsobu realizace MOS v území Pelhřimovska
Opatrné, obavy ze zátěže města při případném založení Servisu samosprávám
Zdroj: vlastní zjištění
2.2.3 Postoje starostů jednotlivých obcí k zapojení do projektu a možnému prohloubení meziobecní spolupráce, možné směry spolupráce, shrnutí spolupráce s motivujícími starosty Nejlépe hodnotí spolupráci starostové v mikroregionech o 5-6 obcích, okolo uvolněného starosty již jen předáním informací. Starostové se setkávají na schůzích vlastní společnosti SOMPO, a.s., na setkáních Sdružení obcí Vysočiny (SOVa) a hledají vhodná řešení v oblasti odpadového hospodářství. Tuto spolupráci považují všichni starostové za vynikající. Bylo by záhodno řešit odpady ve spolupráci s městem Pelhřimov, které má vlastní technické služby. Město má obavy, že by to zaneslo výjimky do jejich jednotného systému v rámci města. V případě likvidace odpadů, malého ZEVA, může být ale situace jiná. Lze uvažovat o spolupráci dokonce na úrovni 3 ORP (Pelhřimov, Pacov, Humpolec). V oblasti školství jde o velice citlivé téma, jelikož v území je několik venkovských škol, které čelí nepříznivému demografickému vývoji. Úbytek dětí je umocněn stahováním dětí velkými městskými školami (Pelhřimov, Kamenice nad Lipou, Počátky, Žirovnice). Důležitou roli hraje
- 10 -
dostupnost školy, vyjížďka rodičů za zaměstnáním, nabídka mimoškolních a volnočasových aktivit. To má za následek zatížení obecních rozpočtů jak investičními, tak provozními náklady. Negativní vliv má i srovnávání venkovských a městských škol. Převažuje setrvačnost v pojetí role školy na venkově. Zajímavé z tohoto pohledu mohou být komunitní centra v rámci škol, komunitní školy jako takové. Situaci může napomoci změnit spolupráce obcí na rozvoji území Pelhřimovska. Nástavbou může být koncepce školství, svazkové školy atd. Prvotní je přijetí zodpovědnosti za rozvoj území Pelhřimovska. Obdobné platí pro oblast sociální. Je neekonomické poskytovat službu uživatelům roztroušeným v řídce osídleném území, ale to je realita a té je třeba se přizpůsobit a opět jde o solidaritu měst s venkovem a pochopení udržitelného rozvoje území jako celku, rozvinutí debaty, monitoring potřeb a poskytovatelů (byť neformálních), komunitní plánování a rozvoj dobrovolnictví. Jako jednoznačně přínosnou spolupráci vidí starostové menších obcí v současné době oblast kultury a sportu. Pro nastartování spolupráce v jakékoli oblasti je institucionalizovaná meziobecní spolupráce nutností. Starostové jsou zatíženi běžnou agendou, výkaznictvím atd. Na rozvojové projekty nezbývá energie. Neuvolněný starosta představuje pro obec ekonomickou nutnost, ovšem jeho časové zatížení je obrovské. Důvěra v případné poradenské služby a jejich kvalitní zabezpečení by přinesla starostům úlevu. Na druhou stranu jsou starostové skeptičtí, že centralizace v podobě 1 města by neznamenala posun oproti dnešnímu stavu a město Pelhřimov pociťuje již dnes značnou zátěž poskytováním poradenství jednotlivým obcím. I z pohledu velikosti ORP Pelhřimov se jeví jako nejvhodnější seskupení obcí do buněk se zvláštním postavením města Pelhřimov.
2.2.4 Zhodnocení konkrétních aktivit vedoucích k formování nové meziobecní spolupráce v území ORP, pokud již proběhly Proběhlo několik jednání s tajemníkem a starostou města Pelhřimov. U vedení města stále přetrvávají obavy z případné zátěže města, pokud by město podpořilo volitelné téma Servis samosprávám. Pro město takové se nezdá spolupráce v analyzovaných oblastech sociální a školství zajímavá. Jiná situace by mohla nastat v odpadovém hospodářství (na Vysočině je delší dobu diskutována výstavba ZEVO v Jihlavě, dnes probíhá analýza vhodnější výstavby 2-3 malých ZEVO a území okresů se zdá optimální). Změnu může přinést i legislativa v oblasti ochrany vodních zdrojů (nádrž Švihov) - mnoho obcí Pelhřimovska se nachází v povodí řeky Želivky. Obecně je u některých starostů MOS na okraji zájmu vzhledem k blížícím se komunálním volbám. Prioritou je u nich dokončení rozpracovaných projektů. Posun rovněž mohou přinést dlouho očekávané informace o nových dotačních schématech na období 2014-2020. Dlouhodobě je těžko udržitelný model v podobě mikroregionů, jejichž tahounem je starosta. Celkově však starostům chybí čas na rozvíjení společných projektů a opora v profesionálně vedeném regionálním subjektu s místními znalostmi a vizí udržitelného rozvoje území Pelhřimovska. Tržní mechanismy příliš neprospívají kvalitě poskytovaných služeb ani kontinuálnímu rozvoji území.
- 11 -
2.3
Zhodnocení dosavadního průběhu projektu z pohledu motivujících starostů Motivující starostové jsou velmi důležitým článkem mezi starosty obcí a týmem. Jsou de facto součástí týmu. Účastnili se schůzek se starosty, též setkání analytiků i týmů z celé Vysočiny. Dochází k výměně informací, zkušeností a předávání dobré praxe. Svým zapojením zvyšují důvěryhodnost projektu a šíří myšlenku meziobecní spolupráce mezi starosty zejména menších obcí, kde je starosta zavalen informacemi a zprostředkované informace „jedním z nich“ rychleji vyhodnotí jako užitečné a hodné dalšího zájmu.
2.4
Vyhodnocení dotazníku č. 2 Většina obcí si myslí, že by meziobecní spolupráce přinesla rozšířenou nabídku služeb pro občany - např. zprostředkování sociálních služeb, pestřejší kulturní aktivity. Rovněž starostům chybí povědomí o životě v okolních obcích a o území ORP. Materiální úspory souvisí většinou s dopravními náklady. Celková cena může zůstat stejná, ale užitek bude mít více občanů. K jiným než nabízeným oblastem patří zvýšení informovanosti, předávání si zkušeností, poradenství atd. Výhody dnešních malých DSO jsou v operativnosti. V území jsou odpady poměrně komplexně řešeny. Oblast školství se dělí na obce, které musí spolupracovat, protože nemají vlastní školu (2., nebo 1. stupeň), a obce, které nechtějí spolupracovat, protože mají vlastní školku, školu, ale potýkají se s úbytkem žáků. S demografickým vývojem obec může dělat pramálo. Nabídka školy jako takové, aby se stala pro rodiče atraktivní, je závislá na fantazii a schopnostech ředitele školy. A stávající DSO v podstatě odpovídají spádování do škol (vesničky střediskové). V oblasti sociálních služeb je situace složitější. Vzhledem k abnormálně malé hustotě osídlení jsou jednotliví klienti roztroušeni po území a terénní služby jsou drahé. Problém je i s registrací sociální služby. Obecně obce spolupracují spíše s poskytovateli sociálních služeb. V území chybí komunitní plánování ve spolupráci s poskytovateli a s institucemi v území školy, poradny, církev, Charita, nemocnice, Kraj. Všichni dotázaní starostové si myslí, že by spolupráce obcí měla být podporována. Motivace obcí v DSO je získání dotací na společný projekt. V současné době je tento princip zohledňován v dotacích z Leaderu prostřednictvím místních akčních skupin. Co se týká aparátu DSO, obce se shodují na zvýhodnění členských obcí stanovením podílu na sdílených daních. Tento podíl by mohl sloužit k financování zaměstnanců DSO, kteří budou motorem společných projektů. Starostové obcí cítí velké zatížení administrativou a výkaznictvím, složitá legislativa a nejasný výklad, nepřehledná a složitá dotační schémata. V oblasti sociálních služeb znamená nárůst klientů finanční zátěž. Naprosto opačná je situace ve školství, kde je snižující se počet narozených a s tím spojený pokles žáků pro venkovské školy likvidační. Ať již je spolupráce obcí v uvedených oblastech jakákoli, je zřejmé, že bez efektivní prorodinné politiky a účinných opatření ke zvýšení atraktivity venkovských obcí, čeká obce vylidňování.
- 12 -
Graf č. 4: V čem obce z SO ORP vidí největší výhody meziobecní spolupráce finanční úspory zkvalitnění výkonu veřejné správy rozšíření nabídky služeb pro občany snadnější prosazení regionálních rozvojových cílů větší spokojenost občanů za rozvoj území zvýšení povědomí o životě v okolních obcích společná zodpovědnost jiné 0
5
10
15
20
25
30
Zdroj: vlastní dotazníkové šetření, vytvoření grafu ve spolupráci se SMO Území by mělo být posuzováno z hlediska dlouhodobě udržitelného rozvoje. Profesionální řízení DSO je podmínkou. Rovněž ale nemůže jít o komerční službu či úřednickou pozici. Znalost území, orientace v legislativě atd. je nezbytné. Průběžná metodická podpora z kraje v dnešní podobě je nedostatečná. Jde o úzké pojetí účetních záležitostí. Nejdůležitější je vhodné vymezení svazku, aby nebyl příliš malý ani příliš velký. Na území SO ORP Pelhřimov je 71 obcí, a ty se dělí na další obce - místní části. V dnešní době je zásadní financování profesionálního aparátu DSO - část obce, část stát. Starostové nemají důvěru ve velký svazek na úrovni ORP. Ochota uvažovat o transformaci stávajících mikroregionů/svazků v současné době není. Mikroregion Pelhřimovsko i rozpadlý Svazek obcí Lípa jsou důkazem slabého přínosu pro obce a velice těžké nalézání společných témat. Na situaci má nepochybně vliv nerovné postavení místních akčních skupin na území ORP (Via rustica a Šipka). MAS Šipka nebyla podpořena a území Pelhřimovska si proto neosvojilo principy partnerství veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru. Pozice sídla MAS Via rustica v sousedním ORP Pacov měla vliv na slabší zapojení celého území, zejména obcí z rozpadlého Svazku obcí Lípa. Starostové hodnotí pozitivně rozvojový potenciál profesionalizovaného týmu zaměstnaného při Mikroregionu Stražiště (ORP Pacov). V území Pelhřimovska obdobný hybatel rozvoje území chybí. Nejdůležitější je podpora vzniku DSO, na kterých by byl koncepčněji řešen rozvoj obcí. Obcím nejvíce poslouží příklady dobré praxe, konkrétní projekty, které lze implementovat na jejich situaci. Ceněno je předávání si zkušeností, informací atd. K tomu může pomoci profesionalizace, vznik Servisu samosprávám.
- 13 -
2.5
Zhodnocení průběhu prací na analytické části souhrnného dokumentu za území ORP Práce na analytické části souhrnného dokumentu probíhaly zejména během měsíců března, dubna a května, s ohledem na vytíženost starostů mnohde současně s vyplňováním dotazníků I. a II. Vlastní šetření probíhalo osobně i telefonicky u zřizovatelů, poskytovatelů sociálních služeb, u organizací v oblasti odpadového hospodářství. Probíhala jednání s vedoucími příslušných odborů MěÚ Pelhřimov. Během osobních jednání byly diskutovány příklady dobré praxe odjinud. Rozeběhla se i spolupráce s týmy z okolních ORP (vyhodnocování dat, postoj jednotlivých úřadů, měst ORP atd.). S vlastními daty nebyl problém. Pro popis situace v území chyběly v tabulkách „kolonky“, venkovský prostor má svá specifika, která jsou popsána v komentářích k jednotlivým tabulkám.
3. Výsledky analýz jednotlivých oblastí - základní charakteristika území, současná situace a vývoj (odpady, školství, sociální služby) 3.1. Popis stávající situace v oblasti školství Území ORP je dobře pokryto sítí základních škol. Vzhledem k celkově špatné demografické situaci v celé ČR (i Evropě) se již nyní školy potýkají s klesajícím počtem dětí ve třídách a na mnohých venkovských školách spojují třídy. Během 3 let se situace zhorší. I navzdory tomu panuje v obecních zastupitelstvech podpora udržení provozu svých venkovských škol na úkor zatížení obecních rozpočtů. Jejich význam přesahuje oblast školství.
- 14 -
Mapa č. 3: Vzdělávací zařízení podle typu ve SO ORP Pelhřimov
Zdroj: vlastní zpracování Základní školy patří k nejdůležitějším aktérům venkovského prostoru. Jsou nositeli kulturně společenského života v obci, spolupořádají tradiční akce nejen pro děti a mládež, ale pro širokou veřejnost a obohacují tak společenský život v obci. Mnohde budova školy nabízí jediný prostor pro setkávání v obci, je zázemím pro zájmové spolky. V rámci mimoškolních aktivit pořádají mnoho kroužků a nahrazují tak nedostupná SVČ či DDM ve vzdáleném městě. Na dnešní dobu předimenzované prostory základních škol skýtají velké zázemí, prostory jsou
- 15 -
vhodné pro pořádání celoživotního vzdělávání (seniorů, maminek na MD, IT dovednosti, finanční gramotnost). Rodiče přirozeně preferují školu v místě bydliště. Výběr školy je na rodičích. Ti zohledňují i kvalitu výuky, individuální přístup k dítěti, prostředí a nabídku volnočasových aktivit a dalšího rozvoje (hudební, jazykové, sportovní). Ovlivnit je může i zapojení školy do širšího života v obci. Současně ve škole již lze rozpoznat silné i slabé stránky jednotlivců, rodin. Je zde potenciál rozumět specifickým potížím a dále zprostředkovat pomoc. Školy by mohly významně pomoci s tvorbou Komunitního plánu sociálních služeb nejmenších obcí v podobě seznamu včetně kontaktů možných poskytovatelů sociálních (i zdravotních) služeb registrovaných i neformálních na bázi sousedské výpomoci a dobrovolnictví. Dále je školám blízké plánování a jsou jedněmi z hlavních pořadatelů společenských, kulturních i sportovních akcí v obci a okolí). Situace ve financování školství není jednoduchá. Zřizovatelé i ředitelé škol jsou každoročně nuceni reagovat na změny v kapitole školství státního rozpočtu, které mají dopady do rozpočtů škol a tím často i do rozpočtů obcí (nedostatek finančních prostředků na školní pomůcky nebo na platy nepedagogických pracovníků, financování změn díky nesouladu fiskálního a školního roku) a zároveň udržovat a zlepšovat podmínky pro vzdělávání dotacemi z obecních rozpočtů. Kromě nezbytných oprav a rekonstrukcí také zkvalitňovat podmínky pro výuku a rozšiřovat nabídku vzdělání širšímu okruhu uživatelů (vybavení dílen a odborných učeben). Zde výrazně pomáhají různé projekty a grantové programy, které mohou obce i školy využívat (evropské, národní, krajské). Spojení úsilí v jeden společný projekt v rámci DSO by pomohlo dosáhnout prvotní úspory již při přípravě projektu, zvýšilo by jeho celkový dopad a zlepšilo by komunikaci mezi okolními školami. Dále by obce dosáhly za stejných provozních nákladů širšího využití provozovaných budov a nabídku aktivit širšímu okruhu osob v obcích. Partnerství v obci stojí na spolupráci angažovaných lidí (starosta, ředitel školy, zástupci neziskového i ziskového sektoru, další aktivní lidé v obci).
3.2.Popis stávající situace v oblasti sociálních služeb ORP Pelhřimov čítá 71 obcí v Kraji Vysočina. Dominantní roli v celém ORP hraje město Pelhřimov jak v rovině obecné, tak v oblasti sociálních služeb. Dalšími většími obcemi jsou Kamenice nad Lipou, Počátky, Černovice, Horní Cerekev, Červená Řečice. Všechny tyto obce jsou obklopeny malými obcemi s počtem obyvatel mezi 100 až 500. Charakter ORP určuje i sociální témata, která jsou z analýzy území zřejmá. Na území ORP Pelhřimov působí dlouhodobí poskytovatelé sociálních služeb jako farní charity a oblastní charity, střediska národních či regionálních organizací či poraden poskytujících sociální služby, FOKUS Vysočina, dva ústavy sociální péče a jeden domov pro seniory. Pečovatelskou službu zajišťují obce, organizace i charity.
- 16 -
Mapka č. 4 : Obce ORP Pelhřimov, kde sídlí organizace poskytující sociální služby
Zdroj: vlastní zpracování Jediný domov pro seniory, který sídlí na území ORP Pelhřimov, byl vytvořen na základě zjištěné potřeby v rámci tvorby komunitního plánu sociálních služeb ve městě Pelhřimov. Komunitní plán byl vytvořen v roce 2005. V té době v Pelhřimově fungovalo rovněž kontaktní centrum Káčko zabývající se drogovou prevencí a kavárna Tygřík podporující zapojení znevýhodněných osob do pracovního procesu. V současné době ani Káčko, ani Tygřík nefungují. Existující subjekty nepokrývají celé spektrum sociálních služeb, a proto jsou některé sociální služby využívány v rámci celého Kraje Vysočina. Dále je zřejmá absence sociálního bydlení, stacionáře pro osoby se zdravotním postižením, místo pro důstojné dožití seniorů a možnosti podpory zaměstnatelnosti a zapojení do pracovního procesu pro sociálně či zdravotně znevýhodněné. Na území Kraje Vysočina nyní probíhá projekt Rovnost šancí, který se mimo jiné zabývá slaďováním pracovního a rodinného života, a jeho součástí byla i analýza oblasti Pelhřimov. V rámci analýzy byla zjištěna poptávka po službě adopce prarodičů
- 17 -
a vnoučat a zlepšování informovanosti seniorů. Na území funguje dobrovolnictví a rozvíjí se i zahraniční dobrovolnictví. Do budoucna lze očekávat vznik nových míst pro sociální bydlení, rozvoj dobrovolnictví a zlepšení a komplexnost informovanosti seniorů o možnosti využívání služeb a volnočasových aktivit, což se týká nejen dostupnosti informací, ale také kvalitního zpracování informací, jelikož může dojít k oběma extrémům – nedostatečné informace a přehlcení informacemi a špatná orientace v nich. Dále je v jednání i start projektu adopce prarodičů a vnoučat.
3.3. Popis stávající situace v oblasti odpadového hospodářství Na území ORP Pelhřimov, které má rozlohu 827 km2 se nachází jen malé množství zařízení pro nakládání s BRO. Nová kompostárna (v provozu od r. 2013) Technických služeb města Pelhřimova, slouží pro potřeby města Pelhřimova a jeho místní části a samozřejmě pro zeleň od občanů z jejich zahrádek. Další nová kompostárna se nachází v městě Žirovnice, která zahájila svoji činnosti v dubnu 2014. V Černovicích plánují zprovoznit téměř dokončenou kompostárnu v červnu 2014. Na území ORP Pelhřimov se nacházejí 2 bioplynové stanice, a to v obci Černov a Olešná. Jedná se o zemědělské BPS. V několika dalších městech či obcích (např. Kamenice nad Lipou) fungují komunitní kompostárny či malá zařízení (prevence předcházení vzniku odpadu) v rámci sběrného dvora, kde je část tohoto místa vyčleněna pro zeleň z obce a od občanů. Stále velké množství BRO, resp. BRKO se skládkuje. Vzhledem k tomu, že se Česká republika zavázala plnit plán odpadového hospodářství a tím i snižovat skládkování BRO (až na 35%), je nutné začít tento plán realizovat. Meziobecní spolupráce by mohla být vhodným nástrojem k přiblížení se Plánu odpadového hospodaření ČR 2014 (POH) či jeho docílení. Na území ORP Pelhřimov je odvoz a likvidace odpadů uspokojivě řešena. Obce vytvořily SOMPO, a.s. a město Pelhřimov založilo vlastní Technické služby p.o. Na Pelhřimovsku dochází stále k velkému množství skládkování (i když paradoxně se na území ORP Pelhřimov žádná skládka nevyskytuje a odpad se odváží do sousedních ORP (Pacov – skládka Hrádek, Jindřichův Hradec – skládka Fedrpuš). Skládkování je do budoucna v nesouladu s novým návrhem Plánu odpadového hospodářství (POH) ČR. Bude tedy nutné řešit jiný způsob nakládání s odpadem (jeho snižování a třídění), jeho materiálové či energetické využití a postupné snižování skládkování. Tento problém se netýká pouze ORP Pelhřimov, ale celého kraje Vysočina. Již od roku 2008 se v rámci celého území kraje Vysočina připravuje a analyzuje projekt Integrovaný systém nakládání s odpady (tzv. ISNOV). Dle této studie by v Kraji Vysočina mohlo vzniknout buď 1 zařízení na energetické využití odpadů či 2-3 menší. Proti centrálnímu ZEVU se v krajském městě Jihlava zvedl silný odpor. Proto je pravděpodobnější výstavba několika menších rovnoměrně rozvržených ZEVO na území kraje Vysočina.
- 18 -
Mapa č. 5: Svozové společnosti v jednotlivých obcí SO ORP Pelhřimov
Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování Legenda:
Bílá – Sompo, a.s. Zelená - AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o., provozovna J. Hradec Červená - Technické služby města Pelhřimova, příspěvková organizace
- 19 -
4. Varianty řešení u problémů a potřeb v území, zjištěných analýzou jednotlivých oblastí A. Nástin možných variantních návrhů v oblasti předškolní výchovy a základního školství v SO ORP Pelhřimov A.1.1. SERVIS VENKOVSKÝM ŠKOLÁM – společné projekty venkovských škol v rámci DSO (VENKOVSKÉ ŠKOLY VLASTNÍ CESTOU) I.
Společné vzdělávací projekty a výměna zkušeností v rámci DSO, podpora propagace jednotlivých škol, web, profilování, zvyšování prestiže
Školení pedagogů venkovských MŠ a ZŠ - využití zkušeností jiných pedagogů – společné setkání pedagogů, „jak na to“, školení pedagogů, supervize nad venkovskými školami (úpravy ŠVP). Prezentace školy na webu společně, spolupráce v rámci DSO - šikovné NNO – dobrovolníci. Společné projekty s dopadem na území DSO - využití spolupráce obcí s venkovskými školami v území (školy partnerem, ne konkurentem), grantových programů určených na rekonstrukci a modernizaci budov atd., společné vybavování školních učeben – dílen ve spolupráci s učňovskými obory a středními školami. Vzájemné se doplňování, koordinace akcí, sdílení akcí (společná doprava – mikrobusem). Z počátku smluvní přepravce, pokud se osvědčí – nákup minibusu/transportéru. Výstup – zvýšení prestiže venkovských škol. Snížení zatížení jednotlivých ředitelů a pedagogů, efektivita vynaloženého úsilí, širší dopad v území.
II.
Projekt Celoživotní vzdělávání v síti venkovských škol v rámci DSO
Rozšíření nabídky vzdělávání pro více věkových kategorií. Celý život se učíme. V životě přebíráme nejrůznější role, kterým se nikde neučíme – být partnerem, být rodičem, být kolegou, být pečovatelem, být učitelem atd. Vzory si neseme z rodiny. Dnešní zátěž rodin je obrovská a mnohde děti nemají funkční modely, které by si přenesli do dalšího života. Proto je ve škole prostor pro sdílení zkušeností a jejich předávání. Výstup - pestřejší nabídka kurzů a výměna účastníků (doprava minibusem). Efektivní využívání budov venkovských škol. III.
„Školní firma“ - rozvoj praktického technického vzdělání ve spolupráci s obcemi, podnikateli, učební obory…
Projekt napříč venkovskými školami. Obce vytvoří ve školách dílny, ve kterých se děti budou moci naučit základním dovednostem potřebným v životě. Ti zručnější budou moci využít vybavení dílny a zdokonalovat se ve vyrábění. Drobné výrobky budou moci nakupovat místní občané. Děti budou moci vyzkoušet práci s nástroji, navštíví řemeslnické dílny a firemní provozy (zejména žáci II. stupně ZŠ). Lépe jim to pomůže vybrat si povolání. Firmy by se
- 20 -
mohly sponzorsky podílet na vybavení a ve spolupráci s dětmi zpracovat i dílčí či drobné zakázky – např. od obce. Výstup - praktické dovednosti žáků základních škol, zájem žáků o technické obory. Zvýšení pocitu sounáležitosti s obcí, podpora vytváření pracovních příležitostí v obci. Zachování tradičních řemesel a tradičních technik (opracování dřeva, práce s proutím atd.)
A.1.2. KOMUNITNÍ CETNRUM – MULTIFUNKČNÍ VYUŽITÍ BUDOV VENKOVSKÝCH ŠKOL (Mateřské centrum, Centrum pro rodinu, Klub seniorů) (Zlaté stránky sociálních služeb v rámci DSO) Zvýšení kontaktů mezi cílovými skupinami. Lze využít v komunitním plánování sociálních služeb (pracovní skupiny). Monitoring potřeb, klientů. Prostor pro dobrovolnictví. Vybavení dílen a spolkových místností. Zprostředkování informací, služeb, informování, spolupráce na komunitním plánování, vzdělávání, praktické dovednosti s využitím dobrovolnictví a spolupráci obcí (doprava, zajištění služby, zajištění prostoru). Zmapování životních situací + jak na to. Výstup – monitoring potřeb a nabídky služeb. Databanka služeb v DSO - „Zlaté stránky sociálních služeb DSO“ – nabídky, kontakty. Služby v oblasti sociální, databanka řemeslníků, poskytovatelů služeb, firem, dobrovolníků atd. Aktivní zapojení seniorů, rodičů, maminek na MD, mládežníků.
A.1.3. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT V RÁMCI DSO (Přehled volnočasových akcí v DSO, databanka kontaktů a akci) Obce shromáždí data o aktérech a aktivitách v území, v rámci DSO zpracují přehled akcí, jednotlivých i společných, drobných i rozsáhlejších. Obce budou koordinovat termíny podobných akcí, optimalizovat tak návštěvnost, zajišťovat dopravu zejm. seniorů do vedlejších obcí. Vzájemně si budou materiálně i personálně vypomáhat. Vznikne také Databanka nápadů a kontaktů na angažované lidi, dobrovolníky. Výstup - Harmonogram volnočasových akcí v DSO, databanka kontaktů a akcí v okolí (hlavní koordinátor ve spolupráci s obcemi, NNO, dobrovolníky), společná propagace, kanály atd.
A.2. Plusy a mínusy PLUSY
MÍNUSY
Rozdělení nákladů na všechny obce, které projekt využívají Zachování dostupných základních škol na venkově vzájemně si nekonkurujících Vybavení dílen a speciálních učeben Využití kvalitních pedagogů více školami
- 21 -
Omezený rozpočet, dopravní dostupnost (minibus) Zvýšené personální nároky na vzdělávání pedagogů Pořizovací náklady, investice Doprava (minibus)
Rozšíření nabídky mimoškolních aktivit Partnerství v mikroregionu Zvýšení prestiže venkovských škol (venkovské školy – vlastní cesta) Profilování základních škol (NNO, dobrovolníci) Snížení nezaměstnanosti Zvýšení kvalifikace žáků se základním vzděláním, usnadnění vstupu na trh práce Kvalitně vybavené a dostupné školy Alternativní nabídka pro rodiče z měst, potenciál venkova, doplněk městských škol Prezentace škol, individuální ŠVP, profilování základních škol Využití kvalitních pedagogů více školami Rozšíření nabídky mimoškolních aktivit Přehled o volnočasových aktivitách a poskytovatelích v DSO
Pracovní doba pedagogů, dobrovolnictví Časová náročnost - koordinace Časová náročnost (know how, vzdělávání), dobrovolnictví Požadavky na dovzdělání se pedagogů
Omezený rozpočet
Nevůle ke změnám Koordinace, dojíždění
A.3 Finanční dopady Finanční dopady se budou odvíjet od rozsahu stanovených cílů v závislosti na možnostech daných obecních rozpočtů, rozpočtu státu a úspěšném čerpání finančních prostředků z příslušných programů a grantů. Prvotní výdaje mohou být vyšší (nákup minibusu, vybavení škol), ale dopad na rozvoj obcí bude mnohem širší než jen ve školství. Obce budou vhodně racionalizovat provoz svých budov, rozšíří nabídku služeb pro občany, pozitivně obohatí život v obci. Předpokládané finanční zdroje Vhodné je vícezdrojové financování - rozpočty obcí, grantové programy MŠMT a kraje Vysočina, finanční prostředky EU (OP VVV, IROP) atd.
A.4 Příklady dobré praxe Černovice – EKOŠKOLA - www.zscernovice.cz (škola se zapojila do projektu Kraje Vysočina Zdravá škola, příkladně spolupracuje s místními spolky, podílí se na zpracování ročního harmonogramu volnočasových aktivit všech aktérů v území „Co, kdy, kde v Černovicích“) Vyskytná nad Jihlavou - www.vyskytnanadjihlavou.cz/skola (pilotní škola projektu Vysočina Education, p.o. Málotřídky společně, škola je atraktivní alternativou městských škol, klade důraz na alternativní metody výuky, prezentuje se na webu, dojíždí i žáci z nedalekého krajského města Jihlava) Město Jílové u Prahy - www.jilove.cz (setkávání a školení pedagogů z okolí Jílového, „jak na to“, víkendovky, pedagogové společně připravují nový školní rok poslední týden v srpnu)
- 22 -
B. Nástin možných variantních návrhů v oblasti sociálních služeb B.1 VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Kulaté stoly o sociální sféře B.1.1. Popis stávající situace a návrh řešení V ORP Pelhřimov jsou sociální služby komplexně plánovány pouze ve městě Pelhřimov. Plánování je ve spolupráci města a jednotlivé organizace - poskytovatele (také ve větších obcích). Ačkoliv funguje spolupráce mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb, není pokryté celé území ORP Pelhřimov a spolupráce nezačleňuje všechny možné spoluhráče, kteří mohou hrát významnou roli v této oblasti. Je zde prostor pro spolupráci více subjektů za účelem zlepšení situace a komplexnosti sociálních služeb na území ORP Pelhřimov. Návrh řešení: I. Spolupráce se zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb rozšířená o další aktéry – organizace, které nepracují přímo v sociální oblasti, ale částečně do ní spadají, pracovníci obecních úřadů, školská zařízení, spolky sdružující seniory, organizace realizující aktivity pro veřejnost a další. II. Realizace kulatých stolů na jednotlivá témata sociální oblasti se zástupci spolupracující sítě a prostor pro zástupce veřejnosti. III. Podpora vzniklých nápadů, další možné spolupráce, sdílení informací a rozšíření informovanosti.
B.1.2. Plusy a mínusy dané varianty PLUSY
MÍNUSY
Příležitost pro nové spolupráce mezi organizacemi, obcemi. Zlepšení informovanosti o sociálních službách. Komplexní řešení situace pro celé území a zjištění potřebných kroků.
Nezájem obcí o spolupráci. Nezájem veřejnosti. Nezájem dotčených subjektů o koordinaci aktivit.
B.1.3. Finanční dopady Mapování možných zdrojů na různých úrovních – Kraj Vysočina, Město Pelhřimov. Zjištění aktuálních výzev napříč grantovými schématy.
B.1.4 Příklady dobré praxe Kulaté stoly a komunitní plánování sociálních služeb probíhá v různých krajích, městech a obcích. Kulaté stoly se pořádají například na území Pardubického kraje či v Prachaticích.
- 23 -
B.2 VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Propagace dobrovolnictví B.2.1. Popis stávající situace a návrh řešení V ORP Pelhřimov funguje Dobrovolnické centrum Pelhřimov, které spadá pod organizaci Fokus Vysočina. Dobrovolnictví je propagováno na území Pelhřimova a jeho blízkého okolí. Území celého ORP Pelhřimov není pokryto a v obcích není informovanost o možnostech zapojit se do dobrovolnictví mezi veřejností či mezi organizacemi. Dobrovolnictví navíc zastřešuje Dobrovolnické centrum a dobrovolníkům nabízí volnočasové aktivity, vzdělávání, pojištění, smlouvu a možnost být nominován na cenu Křesadlo. Na území ORP funguje také občanské sdružení Hodina H, které je akreditovanou organizací pro Evropskou dobrovolnou službu a hostí zahraniční dobrovolníky. Do Evropské dobrovolné služby se zapojilo i Dobrovolnické centrum Pelhřimov a Diakonie Myslibořice. Další organizace využívají pomoci zahraničních dobrovolníků, ale jen v blízkém okolí Pelhřimova či v obcích mimo ORP Pelhřimov (Dubovice, Větrný Jeníkov, Moravské Budějovice, Humpolec). Návrh řešení: I. Rozšíření působnosti Dobrovolnického centra Pelhřimov na území celého ORP Pelhřimov – mapování organizací, kde je možné dobrovolnou činnost vykonávat a zároveň propagovat dobrovolnictví ve všech obcích ORP Pelhřimov. II. Poskytnutí Informací o využívání Evropské dobrovolné služby v organizacích poskytující sociální služby na území ORP Pelhřimov a podpora při zapojení se do systému. Následné rozšíření využívání dobrovolné pomoci zahraničních dobrovolníků v rámci Evropské dobrovolné služby ve více organizacích na území ORP Pelhřimov. III. Podpora dobrovolnictví místních občanů a využívání dobrovolné síly v sociální oblasti. Dobrovolníci tím získají nové kompetence a organizace další pracovní sílu. IV. Propagace dobrovolnictví – dobrovolnictví místních občanů a zároveň Evropské dobrovolné služby.
B.2.2. Plusy a mínusy dané varianty PLUSY
MÍNUSY
Získání pracovní síly do sociální oblasti.
Využití motivovaných občanů zapojit se do komunitního života a umožnit jim pomáhat a aktivně se podílet na dění kolem sebe sama. Rozvoj kompetencí a získání praxe osob zapojených do dobrovolnictví v období problémů se zaměstnatelností mladých lidí. Příležitost pro nové spolupráce mezi organizacemi, obcemi.
- 24 -
Možné původní obavy ze strany organizací poskytujících sociální služby spojené s hoštěním zahraničních dobrovolníků. Možné obtížné zacílení všech obcí na území ORP Pelhřimov.
B.2.3. Finanční dopady Finanční zdroje je nutné prokonzultovat s organizací Fokus Vysočina, která provozuje Dobrovolnické centrum Pelhřimov. Potřeba diskuze o možném rozšíření působnosti na celém území ORP Pelhřimov a náklady spojené s obsáhnutím celé oblasti. Následné mapováním možných zdrojů na různých úrovních – Kraj Vysočina, Město Pelhřimov, grantová schémata na podporu dobrovolnictví a aktivního občanství. Evropská dobrovolná služba je hrazena programem Erasmus+ pro období 2014-2020, v období 2007-2013 nesl program název Mládež v akci. Jde o evropský vzdělávací program pro neformální vzdělávání.
B.2.4. Příklady dobré praxe Dobrovolnické centrum Pelhřimov již funguje, má síť dobrovolníků i organizací, kde je možné pomáhat. Také organizuje různé akce pro dobrovolníky, umožňuje jim pojištění, smlouvu o dobrovolnictví a vyhlašuje cenu Křesadlo. http://www.fokusvysocina.cz/dobrovolnicke-centrum-pelhrimov Hodina H funguje jako hostitelská, vysílající a koordinující organizace pro Evropskou dobrovolnou službu. Pravidelně hostí 3 zahraniční dobrovolníky na dobu 10 měsíců v Hodině H, kteří pomáhají jak v Hodině H, tak v jiných organizacích či jiných institucích (Fokus Vysočina, Montessori školka Dubovice, IV. ZŠ Pelhřimov, Gymnázium Humpolec a další), vyslala přes 50 dobrovolníků z ČR do zahraničí a koordinuje zahraniční dobrovolníky v Dobrovolnickém centru Pelhřimov a v Diakonii Myslibořice. http://www.hodinah.cz http://www.hodinah.cz/portfolio/evropska-dobrovolna-sluzba/
B.3 VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Informovanost seniorů B.3.1. Popis stávající situace a návrh řešení Ve městě Pelhřimov je široká nabídka volnočasových aktivit a možností trávení času pro seniory. Služby využívají ve velké části pouze senioři z Pelhřimova a blízkých obcí. Informace o službách se nedostává do všech obcí ORP Pelhřimov, a proto je mnoho seniorů, kteří nevyužívají žádné sociální služby, jelikož o nich nemají informace nebo možný způsob zapojení se do daných aktivit. Mnoho seniorů také nemá informace o svých právech, povinnostech a dalších věcech spojených se seniorským životem. Návrh řešení: I.
Mapování služeb pro seniory na území ORP Pelhřimov.
II. Zpracování informací – informace, služby, užitečné informace o povinnostech, právech, byrokratických úkonech na úřadech, finanční gramotnosti a další vhodné oblasti, které vyjdou najevo z pracovní skupiny a zkušeností členů pracovní skupiny. Analýza
- 25 -
nejvhodnějšího způsobu informování seniorů – design a volba základních komunikačních a informačních kanálů v různých obcích (přes knihovny, přes děti a mládež, přes družstvo a podobně). Příprava designu informačních materiálů. III. Komunikace se seniory, setkávání se seniory v území. Spolupráce s obcemi v ORP Pelhřimov. Distribuce v obcích ORP Pelhřimov IV. Plánování funkční zpětné vazby od všech seniorů. Zpětná vazba, která napomůže zjistit, zda se informace dostaly i do rukou seniorů v malých obcích a její vyhodnocení.
B.3.2. Plusy a mínusy dané varianty PLUSY
MÍNUSY
Zapojení seniorů do aktivního života, povědomí o aktuálních problémech spojených s povinnostmi a právy seniorů, vytváření nových sociálních vazeb. Spolupráce mezi obcemi a organizacemi poskytujícími služby pro seniory. Možnost seniorů plně využít všechny nabízené služby.
Možné obtíže v rámci spolupráce mezi obcemi.
Možné obtížné setkávání se všemi seniory a pokrytí celého území ORP Pelhřimov. Možný neúspěch finálního výstupu na základě zpětné vazby. Nezískání finančních prostředků.
B.3.3. Finanční dopady Mapování možných zdrojů na různých úrovních – Kraj Vysočina, Město Pelhřimov. Zjištění aktuálních výzev napříč grantovými schématy.
B.3.4. Příklady dobré praxe Zatím jsme neobjevili podobný materiál, který by se shodoval s naším návrhem.
B.4 VARIANTA MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE: Adopce prarodičů a vnoučat B.4.1. Popis stávající situace a návrh řešení V ORP Pelhřimov je mnoho rodin, které nemají prarodiče a také mnoho seniorů, kteří nemají vnoučata. Důvody jsou buď geografického, demografického či jiného charakteru (vzdálené bydliště, úmrtí, časová nedostupnost). Z analýz a výzkumu vyplynulo, že o službu adopce prarodičů a vnoučat je zájem mezi seniory i rodinami. Tato služba může podpořit aktivní životy seniorů, kteří jsou motivování, ale nemají způsob vyžití, či o něm neví, nebo stojí jen o tuto danou službu. Nápad spojený s adopcí se již objevil v letech 2010/2011 v občanském sdružení Hodina H, ale nebyl dokončen. Nyní v rámci projektu Rovnost šancí na Vysočině a aktivity slaďování pracovního a rodinného života byla zjištěna poptávka po této službě a zahájena diskuze mezi zástupci projektu a Hodinou H. Aktéři jednají o novém rozběhnutí projektu.
- 26 -
Návrh řešení: I.
Setkání zástupců Hodiny H se zástupci projektu Rovnost šancí na Vysočině.
II. Dokončení původní myšlenky projektu Hodiny H – systém adopce – dokumenty, zázemí pro schůzky a další detaily. III.
Příprava webové stránky a formy propagace v tisku. Následné rozběhnutí projektu.
IV. Šíření informací veřejnosti, do rodin a mezi seniory v rámci spolupráce organizací a obcí.
B.4.2. Plusy a mínusy dané varianty PLUSY
MÍNUSY
Vzájemné obohacení životů osamocených seniorů a rodin bez prarodičů. Spolupráce obcí a organizací. Podpora rodinného života na území Kraje Vysočina. Příležitost pro nové spolupráce mezi organizacemi, obcemi.
Možné původní obavy ze strany rodin a seniorů. Možné obtížné zacílení osamocených seniorů a rodin. Nezískání finančních prostředků.
B.4.3. Finanční dopady Mapování možných zdrojů na různých úrovních – Kraj Vysočina, Město Pelhřimov. Zjištění aktuálních výzev napříč grantovými schématy.
B.4.4. Příklady dobré praxe Centrum pro rodinu a sociální péče realizuje projekt Trojlístek, který funguje na podobné bázi – adopce prarodičů a vnoučat. http://www.crsp.cz/projekty/rodiny-s-detmi/161-trojlistek
- 27 -
C.
Nástin možných variantních návrhů v oblasti odpadového hospodářství
C.1 SPOLEČNÉ ŘEŠENÍ BIODPADŮ (BRO, BRKO) V rámci meziobecní spolupráce by bylo možné využít stávajících kompostáren pro svoz BRO, resp. BRKO z okolních obcí, tak aby byla maximálně využita kapacita těchto kompostáren. Dále by mohly vzniknout další kompostárny či komunitní kompostárny či malá zařízení v rámci režimu prevence předcházení vzniku odpadů. Vždy by se jednalo o zařízení několika okolních obcí (velikost zařízení by odpovídala potřebám těchto obcí). Obce se pak mohou společně podílet na nákladech a financování tohoto typu zařízení.
C.1.1. Plusy a mínusy dané varianty PLUSY Podpora zaměstnanosti – nová pracovní místa v kompostárnách a ve svozu BRO Kooperace obcí v hospodaření – rozdělení nákladů Nakládání s odpady, které splňuje veškeré legislativní předpisy. Plné využití kapacity kompostáren
MÍNUSY Financování kompostáren z rozpočtu obcí Náklady na dopravu – dovážení BRO z okolních obcí Vybudování kompostárny dle přesných parametrů – dodržení platné legislativy a metodiky Nesoulad vzniku a odvozu BRO (koordinace svozu)
Přiblížení se plánu POH 2015-2024 (snižování skládkování BRO) Omezení vzniku černých skládek Produkce kvalitního kompostu v místě spotřeby
C.1.2. Finanční dopady Výstavba kompostárny, komunitní kompostárny je většinou financována z rozpočtu obce a popř. z vhodných dotačních titulů. Provoz kompostárny či komunitní kompostárny je financován z poplatků za odpady či z rozpočtu obcí. Další náklady (např. mzdové – odhad na 1 kompostárnu = 1 pracovník na plný úvazek, na komunitní kompostárnu = zaměstnání na částečný úvazek, dle potřeby) by mohly být financovány ze společných prostředků DSO. Při společném financování provozu kompostárny a již při její výstavbě může dojít k ušetření finančních prostředků (rozpočítání nákladů do všech obcí DSO).
C.1.3. ODPADY 2023+ (STRATEGIE DSO) Tento projekt je příkladem meziobecní spolupráce, která by mohla a měla fungovat, odpadové hospodářství a jeho problematika se dotýká všech zúčastněných obcí. V rámci menších území Kraje Vysočina, velikostně přibližně na území bývalých okresů, by měly obce v této spolupráci pokračovat a společně vytipovat nejvhodnější pozemky pro výstavbu malé ZEVO. Místem pro vybudování malého ZEVA by nemuselo být nutně město Pelhřimov, jak již bylo řečené výše – vše závisí na domluvě všech zúčastněných obcí. Bylo by velice efektivní spojit síly společnosti obcí SOMPO a.s. a Technických služeb Pelhřimova.
- 28 -
C.2.1. Plusy a mínusy dané varianty PLUSY Společné financování obcí projektu Kooperace obcí v hospodaření – rozdělení nákladů Využití vyráběné energie zpět do obcí
MÍNUSY Finančně nákladný projekt Lobbing ekologických společností Velký projekt – těžší rozhodování v umístění spalovny – vhodný výběr místa
Nezávislost na nadnárodních společnostech a vývoji cen likvidace odpadů Podpora zaměstnanosti
C.2.2. Finanční dopady Tento projekt je finančně náročný, musely by se na něm podílet všechny účastné obce. Pro obce by moha být vrácení investice časově dlouhodobé, avšak obce by se mohly stát nezávislé na vývoji cen likvidace odpadu (skládkování/spalování). Do budoucna se mohlo očekávat snížení ceny za svoz odpadu, jako zdroj využití pro malé ZEVO.
C.2.3. Příklady dobré praxe Jako příklad meziobecní spolupráce v rámci odpadového hospodářství můžeme uvést příklad přímo z území ORP Pelhřimov, kde společnost SOMPO, a.s., je akciovou společností 117 obcí (s přesahem do ORP Humpolec a ORP Pacov). Vlastníky jsou tedy samotné obce a podílejí se na rozhodování a financování této společnosti. http://www.sompo.cz/
5. Výběr volitelného tématu Z výsledků dotazníkového šetření č. I vzešlo jednoznačně jako nejpřínosnější forma meziobecní spolupráce profesionalizované poradenství. U valné většiny malých obcí a jejich neuvolněných starostů volitelné téma Servis samosprávám od počátku projektu vyplynulo jako logické řešení jejich nerovného postavení (nulový úřednický aparát, záplava informací, nepřehledná dotační schémata, zvyšující se administrativní zatížení, legislativní změny, napjaté rozpočty, zadávání zakázek, 4-letý volební cyklus, starosta-volená funkce). Přesné definování, co z toho by obce potřebovaly od Servisního centra nejvíce, není možné. Obce se liší jak velikostí, tak rozvojem. Spolupráci podmiňuje vzájemná důvěra, detailní znalost území, potřeb obce, stavu majetku jednotlivých obcí, orientace v dotační politice státu i EU. Horní hranice v poskytování služeb není omezena. Předmětem analýz v rámci volitelného tématu Servis samosprávám by mohly být výdaje obcí za externí poradenské služby, výdaje za zpracování žádostí o dotaci, výdaje za organizaci výběrového řízení, počet žádostí o dotace, zdroj dotací, počet projektů atd. Přínosná by mohla být i analýza pochybení obcí a jejich náprava (zprávy z kontrol, audit). Zjišťovaná data by měla být strukturována dle velikosti obce.
- 29 -
Pro území se nejeví jako přínosné téma cestovní ruch ani dopravní obslužnost (ta jsou řešena v současné době Krajem Vysočina). Zajímavým tématem by mohla být podpora podnikání, sociální podnikání a podpora mladých rodin a rodin s dětmi.
6. Informace o pokroku při realizaci MOS v území aglomerace (pouze v relevantních územích ORP Pelhřimov) Na území ORP Pelhřimov neleží aglomerace.
7. Analýza území z pohledu meziobecní spolupráce a návrhy na její možné prohloubení 8. Stanovení dalšího postupu V následujících měsících bude tým zpracovávat analýzu volitelného tématu (velice pravděpodobně bude na Setkání starostů odhlasován Servis samosprávám), ideálně dle metodiky Svazu, který následně předá Svazu k připomínkování. Pak bude celá strategie představena starostům a hlasována na 2. setkání starostů. Následně bude zpracována oponentura Strategického dokumentu. Cílem týmu je během zpracovávání podrobněji poznat území SO ORP Pelhřimov ve spolupráci s MAS. Tým může starostům pomoci s formulací strategického dokumentu. Nezanedbatelné je šíření inovací a příkladů z dobré praxe. Důležitým úkolem bude komunikace a zapojení města Pelhřimova a diskuze o možném vytvoření vhodného DSO v území, případně jednoho celku, DSO s buňkami. V současné chvíli starostové nevidí přínos vytváření jiných mikroregionů. Situace se může změnit v případě prohloubení spolupráce v rámci 4. volitelného tématu. Dá se očekávat velká motivace starostů zejména malých obcí, kterých je v území většina. Již dnes probíhají úvahy o společném svazku obcí Kamenicka a Černovicka, transformace Sdružení Svidník s rozšířením na Kamenicko. Obce na jih od Pelhřimova nejsou v současné době v žádném mikroregionu. Jako jednotlivé obce jsou sdruženy v občanském sdružení MAS Via rustica. Vzhledem k perifernímu umístění sídla MAS Via rustica v sousedním ORP Pacov se aktivity koncentrují v tomto území a bylo by vhodné aktivnější zapojení celého území. Další práce budou zaměřeny na aktivizaci aktérů území bývalého Svazku obcí Lípa a obecně všech obcí ORP. Území ORP Pelhřimov by prospělo transformování mikroregionu Pelhřimov. Rovněž pro efektivní poskytování služeb – Servisu samospráv - by bylo vhodné uvažovat o sdružení malých mikroregionů (mikroregiony Brána Vysočiny, Hořepnicko a Košeticko vzhledem k odlehlosti a členství v MAS Via rustica), případně rozšíření Sdružení Svidník směrem ke Kamenici n. Lipou. Jedná se o území na jiho-západ od Pelhřimova. Území na jih od Pelhřimova- Žirovnice, Počátky, Horní Cerekev trpí rivalitou měst velikosti cca 3 000 obyvatel. Každé město jednotlivě řeší vlastní potřeby. V podstatě dnes chybí koordinace v území - na úrovni mikroregionu - cca 20-25 obcí. To znamená finanční podpora koordinace investic, nedostatek času a znalostí starostů
- 30 -
k probírání možných společných projektů, legislativní rámec - obce naráží na bariéru soukromého vlastnictví atd. Legislativa je složitá a obce se topí v informačním moři. Nedostávají cílené informace – velikost, majetek, katastrální území.
V území má město Pelhřimov centrální postavení. Zdá se nepravděpodobné, že by mělo samo od sebe zájem převzít záštitu nad obcemi svého správního obvodu a současně chtělo přispívat k rozvoji celého území. Obce samotného mikroregionu Pelhřimovsko cítí, že jejich problémy jsou pro město marginální a těžko si dokáží představit, že by to mohlo v celém SO vypadat lépe. Samo město Pelhřimov má 25 místních částí - obcí a v mikroregionu je dalších 30 samostatných obcí. Pravděpodobnější je BUŇKOVÉ USPOŘÁDÁNÍ se zvláštním postavením města Pelhřimov. Jako přínosné s ohledem na postavení MAS v novém programovém období EU by mohlo být převzetí rozdělení území Pelhřimov Sever, Pelhřimov Jih. Při DSO by mohla být jakási Komise, která by byla složena ze zástupců mikroregionů, ORP - odbor územního rozvoje, 2 zástupců funkčních MAS a pracovníků Servisních center v území (3-4) a třeba i Kraje Vysočina, odbor regionálního rozvoje. Ovšem zásadní jsou informace o čerpání dotací 2014-2020 a případná podpora na úrovni mikroregionu a zájem o udržitelný rozvoj území Pelhřimovska.
- 31 -
