Plán péče o přírodní památku
Rybník Moře na období 2013-2021
Centrum ochrany přírody, Náměstí 50, 538 25 Nasavrky http://cop.iprofil.cz
1
Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území............................................................................ 3 1.1 Základní identifikační údaje............................................................................................. 3 1.2 Údaje o lokalizaci území .................................................................................................. 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ...................................... 4 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma......................................................................... 5 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími.................................................................. 6 1.6 Kategorie IUCN ............................................................................................................... 6 1.7 Předmět ochrany............................................................................................................... 6 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu................................................ 6 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ...................................................... 6 1.8 Předmět ochrany EVL nebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu.................................... 6 1.9 Cíl ochrany ....................................................................................................................... 6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ....................................... 7 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ....................................................................... 9 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy...................... 11 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ................................. 12 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích.......................................... 13 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup ................................................................................................................................... 15 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize .................. 15 3. Plán zásahů a opatření .......................................................................................................... 15 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v EVL................................ 15 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání........................ 15 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území...................................... 19 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ............................................................................................................... 19 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu............................................................................ 19 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území .................................. 19 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností .................. 20 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území .............................................................................. 20 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území........................ 20 4. Závěrečné údaje.................................................................................................................... 21 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ............................................................................................................. 21 4.2 Použité podklady a zdroje informací.............................................................................. 21 4.3 Seznam používaných zkratek ......................................................................................... 22 5. Zpracovatelé ......................................................................................................................... 23 6. Přílohy .................................................................................................................................. 23
2
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení Pardubického kraje orgán, který předpis vydal: Pardubický kraj číslo předpisu: č. 11/2013 datum platnosti předpisu: 28. 11. 2013 datum účinnosti předpisu: 15. 1. 2014 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Rybník Moře EVL Rybník Moře byla zařazena na národní seznam evropsky významných lokalit dle nařízení vlády 132/2005 Sb. ze dne 22.12.2004, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Vymezení EVL je uvedeno v příloze č. 379 k tomuto nařízení. Kód EVL je CZ0533312. 1.2 Údaje o lokalizaci území Kraj: Pardubický Okres: Pardubice Obec s rozšířenou působností: Přelouč Obec s pověřeným obecním úřadem: Přelouč Obec: Turkovice Katastrální území: Rašovy (771589)
3
Obr. 1: Orientační mapa širšího rámce území s vyznačením EVL (viz příloha M1).
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Rašovy (771589)
Číslo parcely podle KN
75
Číslo Druh pozemku parcely podle KN podle PK nebo jiných evidencí Vodní plocha
69/1
Zahrada
74/2
Vodní plocha
100
Způsob pozemku KN
využití Číslo podle listu vlastnic tví
Rybník
10001
Výměra parcely celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
20621
20621
219
985
985
532
84
84
Ostatní plocha
Koryto vodního toku umělé Jiná plocha
*
3571
3571
84/1
Ostatní plocha
Neplodná půda
**
1106
1106
89
Trvalý travní porost Vodní plocha
**
701
701
**
5620
230***
336/1
Koryto vodního toku umělé
Celkem
27298
* pozemek KN 100 není zapsán na LV. Pozemek je dělen přesahujícími pozemky PK: PK 96 a PK 100 mají LV 429, a PK 101 má LV 532. ** pozemky nejsou zapsány na LV a jsou součástí pozemku PK 84 s LV 224
4
*** zjištěno pomocí GIS
Ochranné pásmo: Ochranné pásmo je na pozemku p. č. 83/1 v k. ú. Rašovy. Obr. 3: Katastrální mapa se zákresem EVL (viz Příloha M2).
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky
vodní plochy
trvalé travní porosty orná půda ostatní
zemědělské
pozemky zastavěné
ostatní plochy
ZCHÚ
OP
Způsob využití
ZCHÚ
plocha v ha
plocha v ha
pozemku
plocha v ha
0
0
2,0935
0
0,0701
0
0
0
0
0
0
0
0,4677
0
zamokřená plocha
0
rybník nebo nádrž
2,0621
vodní tok
0,0314
neplodná půda
0,1106
ostatní využití
plocha celkem (ha)
2,7298
0
5
způsoby
0,3571
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Území se nepřekrývá se žádným ZCHÚ ani dalším územím Natura 2000. 1.6 Kategorie IUCN III. – Přírodní památka: chráněné území, zřízené převážně pro ochranu specifických přírodních jevů (návrh). 1.7 Předmět ochrany 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany evropsky významné lokality Rybník Moře je kuňka ohnivá (Bombina bombina). 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy Předmětem ochrany nejsou žádné ekosystémy. B. druhy aktuální název druhu
početnost
nebo vitalita populace v ZCHÚ
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
max. 20 jedinců, v posledních třech letech lze pozorovat kuňka ohnivá
pozvolný růst
(Bombina bombina)
populace v
Výskyt zjištěn opakovaně pouze v § SO
souvislosti s
litorálu u přítoku vodoteče a rovněž v umělé tůňce vybudované tamtéž.
vytvořením tůní v západní části EVL
C. útvary neživé přírody Předmětem ochrany nejsou žádné útvary neživé přírody. 1.8 Předmět ochrany EVL nebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Území se nepřekrývá s žádným ZCHÚ, ani jinou EVL či PO. 1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany je zachování významného a pravidelného výskytu obojživelníka kuňky ohnivé (Bombina bombina).
6
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území EVL Rybník Moře se nachází 17 km jihozápadně od Pardubic. Je tvořeno samotným rybníkem i podmáčenou olšinou, která se k rybníku přimyká v místě, kde ústí přítoková vodoteč. Rybník je mělký, rybářsky využívaný k chovu ryb, v západní části s dobře vyvinutým litorálním pásmem. Břehové porosty se vyskytují pouze u západních břehů rybníka a tvoří je zejména úzký pás rákosu a orobince širolistého. V nejmělčí části rybníka se má vyskytovat a také rozmnožovat kuňka obecná (BÁRTA et al. 2006). Hráz rybníka, po které vede silniční komunikace, je lemována úzkým nesouvislým pásem vegetace. EVL Rybník Moře se rozkládá na ploše cca 2,7 ha v katastrálním území Rašovy v nadmořské výšce 330 metrů nad mořem. Celé území je součástí čtverce 6059 mezinárodní sítě mapování živočichů a rostlin. Klimaticky spadá celé území EVL Rybník Moře do mírně teplé oblasti a do okrsku B2 mírně teplý, mírně suchý. Průměrné roční teploty se zde pohybují kolem 7,5 °C a roční úhrn srážek činí cca 650 mm (VESECKÝ et al. 1958, QUITT 1971, TOLASZ et al. 2007). Rybník je napájen vodou z bezejmenné vodoteče dlouhé cca 1 000 m (z toho prvních 500 m zatrubněných) přitékající od západu z oblasti intenzivně zemědělsky využívaných pozemků (kde uprostřed pole i pramení) a vodou z náhonu tzv. Rašovského potoka, který se odklání nad rybníkem Strach díky hraditelnému rozdělovacímu objektu na Mlýnském potoce. Podél rybníka Strach je náhon otevřen a přes pole je náhon zatrubněn (cca od roku 2006). Pod silnicí Rašovy-Turkovice je otevřené koryto svedené do rybníka Moře. Celková délka náhonu otevřeného i zatrubněného je 1 056 m.
7
Přehled zvláště chráněných druhů živočichů druh
aktuální početnost
kategorie
nebo vitalita populace
podle
v ZCHÚ
vyhlášky
popis biotopu druhu, další poznámky
MŽP č. 175/2006 Sb.
Čolek velký (Triturus cristatus)
Kuňka ohnivá syn. obecná (Bombina bombina)
Mník jednovousý (Lota lota)
vymizelý, na lokalitě prokázán naposledy v roce 2001 (LINHART 2001), jeho přežívání přímo v EVL, nebo jejím blízkém okolí je možné do 20 jedinců
§ SO
rozmnožuje se ve vodním prostředí, svá vajíčka nalepuje na spodní stranu vodních rostlin
§ SO
jedinci
§O
v lokalitě zjišťována v posledních třech letech pouze v tůni vybudované na západě území, ve vlastním rybníce nalézány nepravidelně jen jednotlivci. Zimuje na vlhkých místech na souši, v EVL se tak pravděpodobně děje ve stráni severního břehu rybníka (LINHART 2001) žije v rybníce, pravděpodobně je sem nasazován rybáři s obsádkou dalších druhů ryb, především kaprů druh pravděpodobně využívá EVL pouze jako své loviště, mateřská kolonie nebyla nalezena, její výskyt nebo výskyt jednotlivých samců v úkrytech ve stromech v EVL (dutiny, praskliny, odchlíplá kůra) alespoň v některých letech však nelze vyloučit. žije v rybníce, jako úkryty využívá především kameny na hrázi a pravděpodobně i nory vyhrabané v březích rybníka
Stabilní populace Netopýr vodní (Myotis daubentoni) (LEMBERK 2009)
Rak říční (Astacus fluviatilis)
§ SO
Ropucha obecná (Bufo bufo)
do 10 jedinců, § KO ubývá, před odbahněním rybníka Moře přenesena na rybník Chobot do 10 dospělých §O jedinců, ubývá
Slepýš křehký (Anguis fragilis)
Nepočetná populace § SO (LEMBERK 2009)
8
EVL využívá k rozmnožování, v posledních letech zjištěni pulci pouze v tůních na západě území, ještě v polovině minulého desetiletí hojnější, rozmnožovala se i v rybníce vyhledává stinná, vlhká křovitá místa s dostatkem úkrytů, populace
Užovka obojková (Natrix natrix)
Stabilní populace
§O
Skokan skřehotavý (Rana ridibunda, syn. Pelophylax ridibundus) Skokan zelený (Rana esculenta syn. Pelophylax esculentus) Škeble rybničná (Anodonta cygnea)
100 – 200 jedinců (početně výrazně převažují nedospělí jedinci), stabilní populace
§ KO
§ SO
do 20 jedinců, § SO stabilní populace, která však byla na počátku odbahnění rybníka Moře přenesena na rybník Chobot
je součástí místní populace v širším okolí EVL. Zaznamenána byla opakovaně v břehových porostech rybníka, zde se pravděpodobně i rozmnožuje. Ke slunění využívá i hráz. Při zachování charakteru biotopů by neměla být její místní populace ohrožena. v rybníce žije smíšená populace obou druhů, celoročně vázán na vodní prostředí, v rybníce se i rozmnožuje, v nových tůních na západě území pouze nedospělí jedinci, zimuje zahrabán v bahně dna rybníka žije v rybníce zahrabána v rybničném sedimentu při okrajích rybníka do hloubky cca 40 cm vodního sloupce
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody – rybník Moře nebyl dosud součástí žádného zvláště chráněného území. V nedávné minulosti vybudoval místní dobrovolný ochránce přírody (R. Linhart) v ploše navazující na zátopu, na levém břehu napájecí vodoteče 2 drobné tůně pro obojživelníky. Ty v předjaří roku 2011 propojil v jednu větší tůň o rozměrech cca 6 x 4 m a výšce vodního sloupce až 70 cm. Výše na přítoku rybníka nechal dále vyhloubit novou tůň o rozměrech zhruba 3 x 22 m, výšce vodního sloupce kolem 50 cm. Zeminou z této tůně byl přehrazen potok napájející rybník a nově vyhloubeným krátkým korytem byl převeden skrze novou tůň.
b) lesní hospodářství – nebylo využíváno
c) zemědělské hospodaření – na území EVL se zemědělsky nehospodaří. Přesto místní zemědělství lokalitu významně ovlivňuje, a to především prostřednictvím ovlivňování kvality
9
vody přitékající do rybníka. Rybník je sycen (kromě Rašovského potoka) krátkou vodotečí, která protéká zemědělskou krajinou mezi poli a zde i cca 500 m od rybníka pramení. Pramen není příliš vydatný a v suchých létech, (jako bylo např. v roce 2008) může i zcela vyschnout. Hospodaření na poli ovlivňuje kvalitu vody v rybníce nejen splachy při přívalovém dešti. Z místního reliéfu lze odvodit, že zdrojová oblast vodoteče je malá a leží celá na místních polích na ploché mírné elevaci jihozápadně od obce Rašovy. Zemědělské hospodaření tak ovlivňuje kvalitu vody v rybníce celoročně prostřednictvím látek rozpuštěných v mělce obíhající podzemní vodě. Krátký povrchový tok potoka nedokáže přirozenou samočistící schopností tuto skutečnost významně zlepšit. Díky tomu je do rybníka vnášeno značné množství živin.
d) rybníkářství – rybník Moře byl zbudován za účelem chovu ryb a tak je i dlouhodobě využíván. Hospodaření na rybníce se v posledních 20 – 30 letech, tak jako na většině rybníků v České republice pozvolna zintenzívnilo. V současné době je zde praktikován polointenzivní chov ryb, především kaprů spojený s jejich přikrmováním. To má nepříznivý vliv na místní obojživelníky nejen prostřednictvím přímé predace dospělců i jejich larev, ale i prostřednictvím dalšího zhoršování kvality vody při přikrmování ryb. V rybníce bylo před deseti lety zjištěno významné množství poškozených kuněk především s defektními končetinami (LINHART 2001). To mohlo být způsobeno buď vývojovými vadami ovlivněných ve vodě rozpuštěnými chemikáliemi (původem např. i z rybích medikamentů nebo ze sinic), nebo také poškozením kuněk při pokusech kaprů o jejich predaci. Intenzita chovu (vnos množství živin do ekosystému) spolu se splachy z okolního pole při přívalových deštích způsobily, že rybník je značně zabahněn. V době psaní tohoto plánu péče probíhalo od počátku září 2011 odbahnění rybníka. Práce by měly být dohotoveny v únoru 2012. Jedná se o realizaci projektu (dle projektové dokumentace zak. číslo 43/09, zpracované firmou Ing. Václav Kurka, Příčná 1389, Přelouč), který obsahuje kompletní dokumentaci pro celkovou revitalizaci rybníka Moře v k. ú. Rašovy. Záměr spočívá v odstranění sedimentu (v obnovení akumulačního prostoru) a zlepšení stávajících podmínek především pro obojživelníky. V zadní části rybníka, za účelem zlepšení biotopových podmínek obojživelníků, projekt dále řeší vybudování tůně o hloubce 50 cm a ploše cca 1550 m² včetně prosvětlení přítokové části rybníka, tzn. prokácení vzrostlých stromů. V těsné blízkosti tůně ponechání ostrova a původní mělké části bez úpravy. Uvnitř zátopy rybníka vyčlenění části litorálního pásma, které zůstane bez zásahu, tj. lokality, kde nebude odtěžen sediment. Od příčného profilu (v projektové dokumentaci označen jako PF5) bude sklon dna upraven v poměru 1:10. Litorální pásmo bude rovněž zachováno podél levého břehu rybníka. Dno bude 10
při levém břehu upraveno v pozvolném sklonu 1:7. Provedením uvedených opatření by mohla být zlepšena a následně stabilizována přítomnost hlavního předmětu ochrany, kterým je kuňka obecná (Bombina bombina). Nepříznivým vlivem místního rybníkářství je též neúmyslné zavlékání nepůvodních invazních druhů. Při výlovu v září 2011 tak byla v rybníce zjištěna v množství až kolem 100 kg střevlička východní (Pseudorasbora parva). Tento druh je při masivním výskytu nepřátelský obojživelníkům v mnoha směrech – je potravním konkurentem, který je schopen v rybníce vyžrat do poslední larvy všechny vodní bezobratlé. Dále přímo likviduje vajíčka a pulce obojživelníků. Je také schopna postupným vykusováním zlikvidovat i obratlovce výrazně větší než ona včetně nasazených ryb. Vykusování masa hejnem hladových střevliček východních z těla ryb velikosti 3 – 4 kg bylo pozorováno jak v umělém chovu (ZAJÍČEK in verb.) tak v přírodních podmínkách. Při přemnožení navíc vydýchá většinu kyslíku rozpuštěného ve vodě a tím ho učiní neobyvatelným pro většinu zvířat. Ona sama je však k množství kyslíku rozpuštěného ve vodě velmi nenáročná.
e) myslivost – nebylo využíváno f) rybářství – nebylo využíváno g) rekreace a sport – nebylo využíváno. h) těžba nerostných surovin – nebylo využíváno i) jiné způsoby využívání – obyvatelé domů na severním břehu rybníka ukládají na jeho břehy domovní odpad. Zhruba 140 metrů od hráze je na severním břehu na zahradě posledního domu skládka domovního odpadu o ploše cca 15 x 5 m. Na východě na ni na zahradě sousedního domu navazuje kompost o ploše cca 7 x 7 m, blíže ke břehu jsou pak odkládány větve ořezané ze stromů na zdejší zahradě. Hnojiště, kde je ukládán hnůj od chovaných zvířat a rostlinné zbytky, je také umístěno do 5 m od břehu rybníka na zahradě domu na jižním břehu rybníka. Od tohoto domu je dále pravděpodobně zaústěn do přítoku rybníka přepad ze septiku. Této skutečnosti nasvědčuje občasné zešednutí vody v potoce krátce před jeho zaústěním do rybníka
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy • Manipulační řád- Schválen Městským úřadem Přelouč dne 22. 9. 2008 pod č. j. ST863/2008/Mš s platností do 31. 12. 2028
11
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch V rybníku Moře je v současnosti voda velmi znečištěná splachem z okolních polí a přikrmováním ryb. Situaci dále zhoršuje zahnívání živin za léta nashromážděných v sedimentech dna rybníka, zvláště načechrají-li tyto sedimenty rytím kapři při hledání potravy, zoobentosu. Pro výskyt a rozmnožování obojživelníků je nezbytné zajistit výrazné zlepšení kvality vody v rybníku. Je třeba výrazně snížit dávky chemických přípravků a krmiv používaných v produkčním chovu ryb. Díky tomuto stavu je na rybníku Moře velice nízká populace kuňky obecné. Dle odborných názorů (LEMBERK 2009, RUSŇÁKOVÁ [Ed.] ) nedosahuje v současnosti lokalita dostatečné kvality pro zařazení mezi EVL. K zařazení do seznamu došlo na základě početné populace žijící zde ještě před 10 lety (LINHART 2001), kdy dosahovala až cca 100 – 150 dospělých jedinců a v době po metamorfóze mláďat až několika set i několika tisíc jedinců, od té doby však došlo k rychlému a výraznému úbytku až téměř k jejímu vymizení. Tento obojživelník se zde v současné době vyskytuje v počtu maximálně první desítky jedinců. V blízkém okolí rybníka Moře se přitom nalézá hned několik rybníků, kde je početnost kuňky obecné mnohonásobně vyšší. Jde především o rybník Strach, kde se mimo jiné díky kvalitnější vodě přitékající do něj z výše položeného lesa shromažďuje pravidelně několik stovek kuněk. V červenci roku 2008 zde bylo pozorováno dokonce až 2000 kuněk obecných. Vyšší populace řádově ve stovkách jedinců byla zaznamenána i v dalších blízkých rybnících, tj. v rybníce Černovka, Chobot a Zabloudil (LEMBERK 2009). Jistou nadějí zlepšení stavu jsou právě realizovaná opatření v rámci péče o toto území. Jejich možný příznivý vliv na místní populaci kuněk naznačují i nově vybudované tůně ve zhlaví rybníka, které vedly k mírnému, ale přeci jenom vzrůstu početnosti kuňky v EVL.
Pro rozmnožování vyhledává kuňka obecná především menší stojaté vody. Pokud žije v rybníce, vyhledává mělčiny s hloubkou vody do 40 cm. Snáší poměrně značně znečištěnou vodu, za hlavní příčinu jejího úbytku se nejčastěji uvádí hromadění toxických látek ve vodě a obecně v životním prostředí. Většinu sezóny tráví ve vodě, nebo v její těsné blízkosti. Podle vývoje počasí se k vodě přesunuje od poloviny března, zpět na zimoviště pak od září až do počátku listopadu. Rozmnožuje se od poslední dekády dubna do konce května. Za příhodných podmínek pak podruhé uprostřed léta. Nádrže k rozmnožování by měly být čisté a zarostlé jemnolistou vegetací. Vajíčka snáší v místech, kde je nejméně 15 cm vody. Mimo období rozmnožování snáší i znečištěnou vodu, nádrž musí být ale bohatá na potravu. Touto nádrží může být i větší rybník. Živí se vodními larvami, jako jsou larvy komárů a pakomárů, vážek
12
atd. Dospělé kuňky loví hmyz i na souši. Zvláště na konci vegetačního období, kdy se shromažďují na místech i jen s bahnitou půdou, ale s množstvím drobné živočišné potravy. Živočišná složka, na rozdíl od ostatních našich žab, převládá i v potravě pulců. V průběhu ontogeneze se její podíl ještě zvyšuje. Zimuje na souši v zemních děrách, pod kameny apod. (BARUŠ & OLIVA 1992, ZWACH 1990). Pokud si může vybrat, dává přednost osluněným tůním, nebo osluněným mělkým částem větších vodních ploch.
Na dané lokalitě obývala ještě v relativně nedávné době v poměrně hojném počtu především mělčiny u severního břehu rybníka a pak mělkou zátočinu rybníka v jeho severozápadní části. Záliv v severozápadní části rybníka, v minulosti jedno z hlavních míst výskytu kuňky obecné se ale během uplynulých let proměnil. Celé jeho břehy jsou v současnosti zarostlé hustou vegetací, zápoj korun stromů dosáhl té míry, že na hladinu zálivu vůbec nedopadají přímé sluneční paprsky, celé dno je zapadáno listím, sloupec vody je maximálně 10 cm. Voda v zálivu trpí na jaře silným nedostatkem kyslíku, často je zde šedý zákal od přemnožených prvoků, prakticky s nulovou hloubkou průhlednosti i v dobách, kdy v hlavní části rybníka je voda v lepším stavu. Pravděpodobné zimoviště kuněk je na severním břehu, v jeho západní části v blízkosti drobného prameniště (LINHART 2001). Na části této plochy je v současné době skládka komunálního odpadu. Vlhká louka ve zhlaví rybníka nebyla udržována, a tak v posledních 10 – 20 letech zarostla křovinami a vysokostébelnou vegetací, převážně kopřivami.
Jak vyplývá ze srovnání uvedených životních potřeb kuňky obecné a aktuálního stavu EVL, jsou v této EVL potencionálně vhodné biotopy pro život kuňky během celého roku. Jsou zde jak místa vhodná pro její rozmnožování, tak vlhká louka, kde se v pozdním létě žáby intenzivně vykrmují, tak místa vhodná jako zimoviště. Všechny tyto biotopy jsou však více či méně narušeny.
2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu
Rybník Moře 20 621 m2 16 900 m2 při normální hladině na kótě 307,44 m n. m. 5 095 m2 (plocha ostrova u nátoku cca 950 m2) 4 200 m2 po odbahnění
Průměrná hloubka
13
Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád
Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka
Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení
Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do)
2,1 m (před odbahněním, po odbahnění cca 4 m) Manipulační řád- Schválen Městským úřadem Přelouč dne 22. 9. 2008 pod č. j. ST863/2008/Mš s platností do 31. 12. 2028
Jedná se o rybník IV. kategorie Obec Turkovice 533 63 Turkovice u Přelouče Český rybářský svaz-místní organizace Hradecká 163 535 01 Přelouč
Pravidelně K1 3 000 ks (výlov 2 000 ks K2), L120 000 ks (výlov 8 000 ks L2). Minimální zůstatkový průtok Q330 = 1 1/s (přizvednutí poslední dluže o 0,5 cm) Při prvním plnění po rekonstrukci (nebo při dlouhodobém vypuštění) nemá za den dojít k většímu zvýšení úrovně hladiny než o 0,2 m. Při překročení této hodnoty musí být za každých 0,1 m přerušeno plnění nádrže na 1 den. Tomu by odpovídala doba napouštění cca 11 dní. Ve skutečnosti bude možné rybník napustit při běžném provozu za 8 dní. V době vypouštění bude zastaven přítok z Mlýnského potoka do rybníka. Vypouštění bude prováděno tak, aby bylo pozvolné při průměrném snížení hladiny o 26 cm denně. Při přepadovém paprsku ~ 5-10 cm přes dluže spodní výpusti bude rybník vypuštěn za 5 dní. Z rybníka bude odtékat přibližně 28 1/s. Z důvodu ochrany evropsky významné lokality nelze manipulovat s vodní hladinou (rybník vypouštět) v období od 28.února do 31.července.
bezejmenná vodoteč, náhon z Mlýnského potoka 1-03-04-049 Bezejmenná vodoteč- bez kilometráže. Z celkových1 000 m spadá cca 150 m do EVL. Rašovský potok (název pro náhon)- do EVL spadá v kilometráži cca 0,160 – 0,370 (včetně části v zátopě 14
Charakter toku
Příčné objekty na toku
Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán
rybníka) Bezejmenná vodoteč je cca 500 m zatrubněná, posléze protéká otevřeným kanálem mezi poli a vtéká do rybníku Moře. Náhon se odklání nad rybníkem Strach díky hraditelnému rozdělovacímu objektu na Mlýnském potoce. Podél rybníka Strach je náhon otevřen a přes pole je náhon zatrubněn (cca od roku 2006). Pod silnicí Rašovy-Turkovice je otevřené koryto svedené do rybníka Moře. Celková délka náhonu otevřeného i zatrubněného je 1 056 m. Na bezejmenném přítoku je vybudovaná nepovolená zemní hrázka pro vzdutí vody mimo samotné propojení se zátopou rybníka. Povodí Labe
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup V minulosti byl proveden pouze zásah místního ochranáře, který vybudoval vodní tůně, které vedly k mírnému, ale přeci jenom vzrůstu početnosti kuňky v EVL.
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritou je stabilní populace kuňky obecné a udržení pro ni vhodných životních podmínek jako stabilní vodní režim v době rozmnožování a dospívání jedinců a kvalita vody.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v EVL
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky
15
Rámcová směrnice péče o rybníky Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou
Způsob letnění nebo zimování
Způsob odbahňování Způsoby hnojení
Rybník Moře jednohorkový extenzivní rybník na vodě v době od počátku března, do konce července, každoroční slovení rybí obsádky by mělo proběhnout na podzim za bezmrazého počasí, v měsících září – říjen, Při nasazování plůdku nebo K1 je možné využít pololetnění dna a rybník během vegetační sezóny napouštět postupně. Nepřijatelný je však opačný postup, tj. kdy by byla voda postupně upouštěna. Protože kuňka obecná zimuje na souši, je možné občasné zimování rybníka z důvodu žádoucí mineralizace sedimentů dna a likvidace ve vodě žijících parazitů (cca 1x za 5 let). V takovém případě by ale musel být rybník vypuštěn již v září, aby si skokani z komplexu skokanů zelených, kteří zimují pod vodní hladinou zahrabáni v sedimentech dna, našli náhradní zimoviště. Přelom 2011 a 2012 v zimě proběhlo odbahnění. Další odbahňování plánováno není. Nehnojit.
Způsoby regulačního přikrmování Nepřikrmovat. Způsoby použití chemických látek Neužívat. Rybí obsádky
Lín L1, doplňkově kapr K1, nenasazovat dravé ryby (např. štika obecná, v žádném případě sumec velký) a především nenasazovat do exotické druhy ryb (např. tilapie nilská, sumečka amerického, ani jiné druhy sumečků). Obsádky je nutné stanovit na základě posouzení úživnosti nově odbahněného rybníka s ohledem na předmět ochrany.
b) péče o živočichy V době psaní tohoto plánu péče, konkrétně v době od září 2011 do konce února 2012 probíhala obnova rybníka dle projektu Projekční kanceláře Ing. Václav Kurka „Odbahnění rybníka Moře“ ze srpna roku 2009. Projekt byl připomínkován příslušnými orgány ochrany přírody (Krajský úřad Pardubického kraje, Správa CHKO Železné hory) a též odborným orgánem (AOPK ČR krajské středisko Pardubice) a byl vypracován se dvěma hlavními cíly: 1. zlepšení podmínek pro kuňku obecnou , 2. umožnění dalšího rybářského hospodaření.
16
Hlavní náplní probíhajících prací je odstranění měkkého sedimentu ze dna rybníka. Prohloubena by měla být především centrální část rybníka před hrází, kde mocnost bahna dosahuje až jeden metr. Zvětšení objemu zadržené vody by mělo stabilizovat fyzikální (teplota) a vylepšit chemické (především obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě) parametry akumulované vody. Při odbahnění budou zachovány pozvolné litorály podél břehů. Hlavním místem výskytu kuňky obecné by se měly stát opět části rybníka, kde se kuňka vyskytovala nejhojněji i v minulosti, tedy mělčiny a litorály podél severního břehu a záliv v severozápadní části rybníka. Tato zátočina by měla být vyčištěna od silné vrstvy napadaného listí a prohloubena na hloubku vodního sloupce maximálně 40 cm. Důležité je také výrazné prosvětlení porostu v západní části rybníka, a to odstraněním velké části křovin i stromů. Ovšem s ohledem na výskyt netopýrů hledajících úkryty v dutinách stromů, by měla být v EVL zachována část mohutných stromů. Zbylý porost by měl být věkově a druhově rozrůzněn. Záliv by měl být poté osluněn, což by umožnilo opětovný nárůst vodní jemnolisté vegetace. Při odbahnění rybníka by měla být zachována mělčina oddělující tento záliv od ostatní plochy rybníka, aby tím byla omezena možnost pronikání ryb do zálivu. V zadní části rybníka, za účelem zlepšení biotopových podmínek obojživelníků, projekt dále řeší vybudování tůně o hloubce 50 cm a ploše cca 1550 m² včetně již zmíněného prosvětlení přítokové části rybníka, tzn. prokácení vzrostlých stromů. Provedením uvedených opatření by mohla být zlepšena a následně stabilizována přítomnost hlavního předmětu ochrany, kterým je kuňka obecná (Bombina bombina).
V rámci rybníkářského hospodaření je žádoucí každoroční slovení rybí obsádky a okamžité opětné napuštění rybníka. Každoroční slovení ryb je důležité z důvodu aktivní kontroly zde žijících ryb – především s ohledem na střevličku východní, která zde byla zaznamenána v masivním množství při výlovu v září 2011. Na rybníce hospodařící rybáři by měli být příslušným orgánem ochrany přírody informováni o naléhavosti vyhnout se opětovnému zavlečení této invazní ryby zpět na lokalitu. Tomu lze předejít jen pečlivou kontrolou doslova každé ryby, která se bude při nasazování rybníka vypouštět do vody. Při rybářském hospodaření by měly být respektovány tyto zásady: -
nasazování malých velikostí chovaných ryb, vhodné je využívat rybník jako násadový rybník (tzv. výtažník). Pro tento způsob užívání je příznivý i fakt, že rybník je situován v centru obce s nedalekým obchodem u hráze, zvláště v pozdně jarních a letních měsících je tak zajištěn zvýšený pohyb lidí v lokalitě, který by měl omezit škody na rybí obsádce způsobené volavkou popelavou (Ardea cinerea). Pro 17
kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) jsou jednoroční ryby příliš malé a neloví je. -
Možný je chov lína obecného (Tinca tinca), který neryje ve dně, a nepůsobí proto na biotop tak destruktivně jako kapr obecný (Cyprinus carpio). Ten nejen likviduje litorální porost, ale svým rytím neustále víří sedimenty dna, čímž je omezen např. růst zelených řas, které do vody uvolňují kyslík.
-
Nenasazovat dravé ryby (např. štika obecná Esox lucius, v žádném případě sumec velký Silurus glanis) a především nenasazovat do rybníka exotické druhy ryb (např. tilapie nilská (Oreochromis niloticus) zvláště ne sumečka amerického (Ameiurus nebulosus), ani jiné druhy sumečků).
-
Jak vyplývá z potřeby každoročního slovení ryb, žádoucí je jednohorkový způsob hospodaření.
Pokud jde o manipulaci s vodou, je nutné, aby byl rybník na vodě v době od počátku března, do konce července. Při nasazování plůdku nebo K1 je možné využít pololetnění dna a rybník během vegetační sezóny napouštět postupně. Nepřijatelný je však opačný postup, tj. kdy by byla voda postupně upouštěna. Protože kuňka obecná zimuje na souši, je možné občasné zimování rybníka z důvodu žádoucí mineralizace sedimentů dna a likvidace ve vodě žijících parazitů. V takovém případě by ale musel být rybník vypuštěn již v září, aby si skokani z komplexu skokanů zelených, kteří zimují pod vodní hladinou zahrabáni v sedimentech dna, našli náhradní zimoviště. Tím může být například nedaleký, níže na odtoku z rybníka ležící rybník Chobot. Každoroční slovení rybí obsádky by mělo proběhnout na podzim za bezmrazého počasí, v měsících září – říjen. Samotné vypuštění a opětovné napuštění rybníka by nemělo trvat v ideálním případě (za dostatku přitékající vody) déle než 1 – 2 týdny. Krátká doba k napuštění je stanovena také s ohledem na výskyt raka říčního a škeble rybničné na lokalitě. Rak říční dokáže krátké období přežít na suchu, uschován ve vlhkém úkrytu (např. pod kameny), škeble rybničná pak zahrabána ve vlhkém, nepromrzlém bahně. Vzhledem k vychytání těchto dvou ve vodě žijících zvláště chráněných druhů před odbahněním rybníka na počátku září 2011, je možné jejich opětovnému návratu na lokalitu napomoci jejich reintrodukcí. Musí se ale jednat bezpodmínečně o zdravé místní populace. Takové populace lze získat při výlovech rybníků ležících na Mlýnském potoce v katastru obce Rašovy.
Žádoucí je též zkvalitnění porostů na západě území. Mělo by zde dojít k výraznému omezení křovin i bylinného patra, především v části přímo navazující na rybník a k jejich 18
každoročnímu pokosení. Pokosená hmota by neměla být ukládána v EVL. Omezení křovin a kosení vlhké louky by mělo zvýšit množství nabízené drobné živočišné potravy pro kuňku obecnou. Na lučních porostech je dále možné extenzivně pást případně kosit ručně nebo s lištou 15 cm nad zemí (nejvyšší možnou).
Z hlediska mysliveckého hospodaření je nepřípustné, aby byly na rybník vysazovány uměle odchované kachny divoké (Anas platyrhynchos). Tito ptáci dokáží na jakékoliv ploše do posledního pulce zlikvidovat veškerá juvenilní stadia obojživelníků všech našich druhů.
S majiteli okolních pozemků by mělo být dohodnuto odstranění skládky odpadu, přemístění hnojiště a jiného rostlinného odpadu do vzdálenosti nejméně 10 metrů od hrany břehu rybníka. Mělo by být také zastaveno vypouštění odpadu ze septiku do blízkosti rybníka.
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Po dokončení odbahnění s vytvořením tůně a litorálu není potřebné pro období platnosti tohoto plánu péče dále stanovit podrobný výčet zásahů a vytvářet speciální dílčí plochy.
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností OP bude vyhlášeno na pozemku p. č. 83/1 v k. ú. Rašovy o celkové ploše 2196 m². Jedná se o pozemek nad vodotečí, která přivádí vodu do rybníka. Cílem je v tomto místě omezit splachy z okolního pole. V tomto pásmu je vhodné omezit užití biocidů a hnojiv. Nepřípustné je umisťování hnojišť. Ideálním řešením je zatravnění. Na lučním porostu extenzivně pást případně kosit ručně případně s lištou 15 cm nad zemí (nejvyšší možnou).
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Po vyhlášení je nutné lokalitu vyznačit. K lokalitě je třeba nainstalovat tabuli se státním znakem a popisnou tabulkou. Provést i pruhové značení.
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou.
19
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Rybník v současnosti není zcela vhodný pro rekreační využití, kromě běžných zimních bruslařských aktivit, které není třeba usměrňovat.
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Lokalitu je možné využít jako ukázku vhodného způsobu odbahnění. K tomu je nutné být připraven vhodnou prezentací projektu a stavu lokality před zásahem. Zároveň je vhodné prezentovat, zda-li byl zásah vhodný pro rozvoj obojživelníků.
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území • každoroční sledování kvality vody a početnosti populace kuňky obecné a dalších obojživelníků •
studie hodnotící rybník z rybářského hlediska, jejímž závěrem by měl být návrh na vhodnou obsádku ryb, která by umožnila jak rybářské hospodaření, tak zlepšení stavu populace kuňky obecné do příznivého stavu z hlediska ochrany (po vyhodnocení stavu rybníka po odbahnění)
•
kontrolní činnost – kontrolovat nasazovanou obsádku, především s ohledem na přítomnost nežádoucích invazních nepůvodních druhů ryb
20
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Orientační
náklady Orientační náklady za
za rok (Kč)
období platnosti plánu péče (Kč)
Jednorázové a časově omezené zásahy Příprava, výroba a instalace 1 informační tabule
---------
25.000,-
Náhrada opotřebované informační tabule (cca v pol. Platnosti
---------
10.000,-
Příprava a instalace tabule se státním znakem
---------
3.000,-
Pruhové značení (cca 1 000 m)
---------
2.000,-
Zpracování návrhu rybí obsádky po vyhodnocení rybníku po
---------
25.000,-
---------
65.000,-
Výřezy dřevin okolo tůní cca 100 m2 (cca 3 x po dobu 300,- (1 000,- v daném
3.000,-
plánu péče)
jeho odbahnění Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy
platnosti plánu péče) a vyžínání buřeně na ostrově včetně
roce realizace)
odvozu biomasy 300,- (1 000,- v daném roce realizace
Opakované zásahy celkem (Kč) Ná kla dy
ce l ke m
3.000,-
( K č)
---------
68.000,-
4.2 Použité podklady a zdroje informací Literatura BARUŠ V., OLIVA O. (eds.), 1992: FAUNA ČSFR Obojživelnící Amphibia. Academia Praha. BÁRTA F. a kol. /eds./, 2006: Pardubický kraj – Natura 2000. Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice, 56 pp. KURKA V., 2009: Odbahnění rybníka Moře. Projekt. Depon. Krajský úřad Pardubického kraje. LINHART R., 2001: Biologické hodnocení rybníku Moře v obci Rašovy. Depon. ČRS ZO Přelouč. LEMBERK V., DOLANSKÝ J., 2007: Příspěvek k poznání obojživelníků východních
21
Čech. Vč. sbor. přír. – Práce a studie, Pardubice, 14: 225-230. LEMBERK V., 2009: Výsledky průzkumu obratlovců EVL Rybník Moře v letech 2008 a 2009. Depon. Krajský úřad Pardubického kraje MORAVEC J., 1994: Atlas rozšíření obojživelníků v ČR. Národní muzeum, Praha. QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica, 1. ČSAV, Brno. RUSŇÁKOVÁ I. [Ed.], 2011: Evropsky významná lokalita Rybník Moře- Zoologický průzkum. Centrum ochrany přírody, depon.Krajský úřad Pardubického kraje. ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V., HUDEC K., 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Aventinum, Praha. VESECKÝ A. et al., 1958: Atlas podnebí Československé republiky. Praha. ZWACH I., 1990: Naši obojživelníci ve fotografii. SZN, Praha
Internetové zdroje Česká informační agentura životního prostředí www.cenia.cz Nahlížení do katastru nemovitostí www.nahlizenidokn.cuzk.cz Natura 2000 www.natura2000.cz Ústřední seznam ochrany přírody www.drusop.nature.cz
Další prameny Nařízení vlády 132/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
4.3 Seznam používaných zkratek EVL evropsky významná lokalita OP
ochranné pásmo
PO
ptačí oblast
ZCHÚ zvláště chráněné území
22
5. Zpracovatelé Ing. Ilona Rusňáková a kol. (Centrum ochrany přírody)
6. Přílohy
Příloha M1 – Širší vztahy- orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa Příloha M3 - Mapa navrhovaných opatření
23
