O ČEM DNES BUDEME HOVOŘIT?

1

O ČEM DNES BUDEME HOVOŘIT ?  Kde jsme nyní a co nás čeká v dalších letech  Novela zákona a příprava přechodu financování – aneb ohlédnutí za rokem 2014  Rok 2015 – NV, VP, OPZ  Velká novela zákona, změna financování sociálních služeb – tedy rok 2016 a dále

2

V LETOŠNÍM ROCE BYL (OPĚT) NOVELIZOVÁN ZÁKON O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Podklady vznikly v rámci „Společné expertní skupiny MPSV – Kraje“  Fixace poměrů směrných čísel,  Zavedení povinnosti tvorby sítě a specifikace jejího obsahu,  Úprava náležitostí žádosti kraje o dotaci. Dotační řízení oblasti (celostátní působnost) přesouvat nebude.

B se

3

KDE SE NALÉZÁME V HARMONOGRAMU PŘECHODU FINANCOVÁNÍ?

4

JAKÝ JE STAV DOTAČNÍCH ŘÍZENÍ NA ROK 2015?

5

ROK 2015 – NV, VP, OPZ

6

ROK 2015 – TEDY ROK NV, VP A OPZ  NV – tvorba nařízení vlády k §101a zákona o sociálních službách  VP – příprava zavedení financování sociálních služeb v souladu s pravidly pro poskytování veřejné podpory  OPZ – Operační program lidské zdroje a zaměstnanost, který bude financovat také sociální služby, a to  Koordinovaně  Za stejných podmínek jako u státních dotací  Se stejnou úrovní obvyklých nákladů

7

JAKÝ BUDE OBSAH NAŘÍZENÍ VLÁDY? Bude vycházet ze schválené Metodiky MPSV Obsah je definován odstavcem 7 §101a zákona o sociálních službách  čerpání dotace,  lhůty pro výplatu dotace,  formu a obsah žádosti a lhůtu pro její podání,  formu a obsah přehledu Zbytek bude definován Rozhodnutím a Metodikou

NV 8

PROČ SE ZABÝVÁME VEŘEJNOU PODPOROU? Sociální služby můžeme považovat za služby v obecném hospodářském zájmu  Podmnožina hospodářských činností  Zvláštní význam pro občana  Bez zásahu poskytovatele podpory by neexistovala/existovala za horších podmínek Proč je tento režim skvělý?  Prověří, zda službu nezajistí trh  Omezí negativní dopad finančních podpor státu/veřejných rozpočtů na existující trh  Šetří výdaje státu/veřejných rozpočtů  Stanoví výdajové limity prostřednictvím VYROVNÁVACÍ PLATBY

VP 9

ODPOVĚDNOST ZA SOULAD S PRAVIDLY MÁ VŽDY POSKYTOVATEL PODPORY – CO BY SI MĚL ROZMYSLET? Jakou službu chceme financovat?  Jaké činnosti, cílovou skupinu, na jakém území, které komerční subjekty mohou být dotčeny, jaká bude finanční náročnost opatření V jakém režimu?  De minimis –

Rozhodnutí

–

Rámec

Jak vypočítáme kompenzaci?  Máme volnou ruku při určení parametrů kompenzace, je třeba aby byly objektivní, transparentní a stanovené předem Co přiměřený zisk?  Jeho výše by neměla přesáhnout míru návratnosti kapitálu, který by požadoval průměrný podnik při úvahách o tom, zdali poskytovat SOHZ po celou dobu pověření, a to s přihlédnutím k riziku, které poskytování přináší

VP 10

MÁME ŠTĚSTÍ, ŽE NĚKTERÉ KRAJE TENTO REŽIM ZAVÁDĚJÍ JIŽ PRO ROK 2015 Aplikace pravidel v jiných odvětvích již probíhá Lze vyjít ze zkušeností několika poskytovatelů dotace (krajů) v oblasti sociálních služeb Pro rok 2016 bude zavedeno plošně  Pro oblast státních dotací poskytovaných kraji a Hlavním městem Prahou  Pro oblast dotací z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu zaměstnanost

VP 11

PROCES ZAVEDENÍ FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB JAKO SOHZ V REŽIMU ROZHODNUTÍ BUDE POSTUPNÝ Cílový stav musí být zřejmý, dle něj nastavit směr ve financování a poskytovatele a další aktéry na něj postupně „zvykat“ 1. 2014 – první principy, testování výpočtu, mírné změny pro poskytovatele 2. 2015 – testování obvyklých nákladů služby, zavedení výpočtu s ukazateli nastavenými v „mírné“ variantě 3. 2016 – financování dle režimu Rozhodnutí, včetně přiměřeného zisku, systému kontroly a vracení nadměrných vyrovnávacích plateb využití zkušeností z předchozích let) Parametry lze na počátku procesu stanovit měkčeji a postupně je zpřísňovat (dosažení cílového stavu)

Tříletý koncept technické změny financování 12

JAK BUDOU SOCIÁLNÍ SLUŽBY FINANCOVÁNY Z EVROPSKÝCH FONDŮ? Koordinovaný přístup s dotacemi ze státního rozpočtu Shodné obvyklé náklady služeb Shodný obsah pověřovacích aktů Poskytovatel dotace (kraj) určí, na které služby v rámci sítě na území využije státní prostředky a na které Evropské

OPZ 13

VELKÁ NOVELA ZÁKONA, ZMĚNA FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB – TEDY ROK 2016 A DÁLE

14

A BUDOUCNOST, TEDY ROK 2016 A DÁLE?  Změny musí být pozvolné  Je nutné pečlivé hodnocení dopadů  Pomohou analýzy v rámci projektu MPSV „Podpora procesů v sociálních službách“ „Kalkulační vzorec…“ – probíhá realizace

„Analýza veřejných a soukromých zdrojů…“ – zakázka dokončena „Studie proveditelnosti variant financování…“ – probíhá realizace „Studie proveditelnosti k nastavení vybraných oblastí nového systému financování sociálních služeb “ – probíhá realizace

15

CO ZNAMENÁ KALKULAČNÍ VZOREC?  Vyjádření optimální nákladovosti jednotlivých sociálních služeb  Porovnání nákladů na sociální služby, v rámci jednotlivých služeb na různých úrovních (podle poskytovatelů, krajů, i mezi službami navzájem)  Zpřehlednění reálné ceny sociálních služeb veřejnosti   argument

zapojení soukromých zdrojů

16

KVALITA JE PRIORITOU • Potřebná a žádaná úroveň kvality se odráží ve všech složkách kalkulačního vzorce – nákladech na jednotlivé zdroje (max = osobní náklady) • Cíl kalkulací: nastavit optimální poměr cena/kvalita

• Výsledek = informace pro všechny zúčastněné strany: za tuto cenu lze očekávat takovou úroveň kvality

17

KONSTRUKCE KALKULAČNÍHO VZORCE Výpočet na kapacitní jednotku: CN = ON + ostatní náklady CN – celkové náklady ON – osobní náklady Známe podíl ON k celkovým nákladům (př. OSP – 73%, OA – 84%, DPS 60%, PEČ 74%)

18

OVĚŘOVÁNÍ KALKULAČNÍHO VZORCE • Kapacitní jednotka u jiných než pobytových služeb  hodina přímé péče? • Personální zajištění kapacitní jednotky  kolik pracovníků, jaké kvalifikace • Mzdová úroveň pracovníků • Spolupráce:

APSS ČR Vysoká škola ekonomická v Praze

19

NYNÍ PROBÍHÁ REALIZACE NEJVĚTŠÍCH ZAKÁZEK Studie proveditelnosti variant financování…“ „Studie proveditelnosti k nastavení vybraných oblastí nového systému financování sociálních služeb “

20

NA JAKÉ OTÁZKY MAJÍ STUDIE ODPOVĚDĚT?  Jaký systém financování sociálních služeb bude pro ČR nejvhodnější v krátkodobém a střednědobém horizontu?  Za jakých ekonomických, politických a sociálních podmínek je realizovatelný?  Jaké hlavní změny financování bude třeba pro jeho efektivní fungování provést?  Jakým způsobem se bude do budoucna měnit struktura zdrojů financování soc. služeb a jaká změna legislativy s tím bude spjatá?  Jaká jsou hlavní ekonomická a sociální rizika pro udržitelnost optimálního systému?

21

A JEŠTĚ..  Jaká jsou specifika poskytování a financování sociálních služeb ve vztahu k jednotlivým právním formám organizací?  Existují nežádoucí a neefektivní jevy ve fungování jednotlivých právních forem z pohledu účetní a ekonomické praxe?  Jaká je optimální praxe pro jednotlivé právní formy s ohledem na platnou legislativu?  Jak lze vyložit problematiku veřejné podpory ve vztahu k dotacím na sociální služby?

22

23