O B S A H
Úvodní slovo předsedy OSPZV-ASO ČR Bohumíra Dufka do nového roku 2014 ..................... str. 1 Cestovní náhrady v roce 2014 .................................... str. 2 Sociální zabezpečení od 1. 1. 2014 ............................. str. 4 Stanovisko MPSV a MZ k postupu při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku .................... str. 9 Nový občanský zákoník a odborové organizace...... str. 10 Změny ve zdanění závislé činnosti od roku 2014 .... str. 13 Dohoda o srážkách ze mzdy od 1. 1. 2014 ................ str. 14 Úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem ..................................................... str. 16 Daň z nemovitých věcí v roce 2014 ........................... str. 17 Vývoj spotřebitelských cen v prosinci 2013 ............. str. 23 Teplota na pracovištích v zimním období................ str. 27 Nabídka dětského letního tábora.............................. str. 29
Zpracovala: Ing. Naděžda Pikierská, CSc.
Y áůené kole gyně, v áĚení kolegové.
V loňském roce jsme se konečně dočkali konce Nečasovy vlády a předčasných voleb. Volby byly opravdu především referendem o ODS a Kalouskovi. Jak každý volil nechť v kontextu ěasu posoudí srám. Co mne ale velice překvapilo, byla malá účastve volbách ve srovnání s tím, jak jsme nadávali na politickou sifuaci, na pozice prohnaných politiků, či prosazovánírtnnýchkmořů, kamarádů, ale i klientelismu ve statní správě.
Nezaměstnanost stoupla na 700 tisíc občanůČeskérepubliky, velice nelibě jsme nesli, že ministr Drábek toálně rozložil uřady práce věetně vyplácení sociálních dávek. Dnes mŮžeme konstatovat, že 45 tisíc lidí ve věku nad 50 let je evidováno na úřadech prárce, a je reáIný předpoklad , že toto čísloještě v letošním roce poroste.
Jsem velice táď, že se nám v zemědělské prvorn_irobě podařilo podepsat vyššíkolektivní smlouvu, kde je 3 Yo ní niffist minimálních mzdových tariflr. Vedle této skuteěnosti pak Vás chci upozomit na naše služby, které i v letošnímroce 2014 můžounaši členovéčerpat, a jejicllž seznítm najdete na webových strankách odborového svítzu fiMil\ť.a§pzy:as9=az). K hlavním patří pojištění,levné telefonování, oddlužení,rekíeace, právní služby.
Velice bych si přál, aby naši ělenové mohli b}t spokojeni a aby jim rostla životni Úroveň, ale pokud se všichni nepřičiníme společně, tak toho velice těžko dosáhneme. Naši republiku čekajíveliké změny. Uvidíme, jak bude nová politická reprezentace řešit ekonomické problémy. Jájsem přesvědčen, že to bez drastických škrtŮ ve státní správě neprojde, bude se muset zrušit spousta regulací, kteqými stát otravuje občany, budou se muset upravit zákony,které v obyěejném životě nefungují a nebo se jich bude velké množstvírušit.
Apeluji na všechny, aby si zvyšovali kvaliíikaci a vzdé|ávali se, protože štěstípřeje připraveným.
Do nového roku 2014 tedy vstupujeme s novou vládou, o kíerévěříme, že bude sociálně spravedlivěj ši, rozváĚnéjší,že bude své kroky řídit snahou zajistit nejen rozvoj ekonomiky této zemé, a\e také zlepšit život jejích občanů.A její činnost budou odbory pečlivě sledovat, důsledně kontrolovat a vyžadovat plnění všech slibů obsažených v programovém prohláŠení vlády. Bude to náročný rok, ale chceme véřit, že s Vašípodporou se nám podaří dosáhnout zase o něco lepšíchvýsledků nežv období předchozím.
1
CESTOVNÍ NÁHRADY V ROCE 2014 Jako každým rokem, Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo vyhlášku, která upravuje stravné a sazby základní náhrady za používání osobních motorových vozidel. Vyhláška upravující cestovní náhrady pro rok 2014 byla publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 435/2013 Sb. Průměrné ceny pohonných hmot se zvyšují následovně: • 35,70 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů, • 37,90 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů, • 36,00 Kč u motorové nafty. Stravné: Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné nejméně ve výši: • 67 Kč až 80 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, • 102 Kč až 123 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, • 160 Kč až 191 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin. O výši stravného v rámci rozpětí rozhoduje zaměstnavatel. Pokud zaměstnavatel nestanoví konkrétní výši stravného, garantuje zaměstnanci zákon nárok na stravné ve spodní sazbě stanoveného rozpětí. Horní hranice rozpětí je stanovena pro zaměstnavatele uvedené v § 109 odst. 3 zákoníku práce. Ostatní zaměstnavatelé mohou poskytovat i vyšší stravné, ale částka poskytnutá nad tuto hranici se připočítá k základu pro daň z příjmů zaměstnance a zaměstnanec i zaměstnavatel z ní odvedou pojistné na zdravotní a sociální pojištění. Základní náhrada Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí nejméně u jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč, u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč. Současně dochází ke zrušení vyhlášky č. 472/2012, o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.
2
Sbírka zákonů č. 435 / 20t3
Částka 171
Strana 7335
435
vYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2013
o změně sazby základni náhrady za používánísilničníchmotorových vozidel a stravného a o stanovení průměrnéceny pohonných hmot pro účelyposkytování cestovních náhrad a) 67 Kč až 80 Kč, trvá-li pracovní cesta 5
Ministersťvo práce a sociálních věcí stanoví podle $ 189 odst. l zákonač.262/2006 Sb., zákoník práce:
din,
s1
Sazba záHadní náhrady za používánísilničních motorových vozidel
b)
102
c)
160
Kč až t23 Kč, trváJi pracovní cesta déle než
12 hodin' nejdéle však 18 hodin,
Kč až I9t Kč, trváJi pracovní cesta déle než
18 hodin.
Sazba základní náhrady za l kmjízdy podle $ 157 odst. 4 zákoníku práce činínejméně u
s4
a) jednostopýchvozide|a tříkolek 1,oo Kč, b) osobních silničníchmotorov'ých vozidel 3,7o Kč.
Průměrná cena pohonných hmot
Výše pruměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty
podle $ 158 odst. 3 věry třetí zákoníku práce činí a) 35,70 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
Stravné
s2 Za každý kalendářní den pracovní cesry přísluší
zaměstnanci stravné podle $ 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve ýši
b) 37,90 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů, c) 36,00 Kč u motorové nafty.
ss
a) 67 Kč, trváJi pracovní cesta 5 až L2 hodin, b) 102 Kč, trváJi pracovní cesta déle než 12 hodin,
Vyhláška č.472/20t2 Sb., o změně sazby záHadní
náhrady za používánísilničníchmotoroých vozidel
nejdéle však 18 hodin,
c)
ů 12 ho-
a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účelyposkytováni cestovních náhrad, se zru-
160 Kč, trváJi pracovní cesta déle než 18 hodin.
šuje.
s3
s6
Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle $ 176 odst. 1 zákoníku práce ve ýši
Tato vyhláška nabý,vá účinnostidnem 1. ledna 2014.
Ministr: Ing. Koníčekv. r.
3
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ OD 1. 1. 2014
Pojistné Plátce pojistného (zaměstnavatel) nadále odvádí na důchodové pojištění za zaměstnance, který není účasten důchodového spoření, 28 % (6,5 = + 21,5 %) z vyměřovacího základu a za zaměstnance účastného důchodového spoření 25 % (3,5 = + 21,5 %) z vyměřovacího základu. Toto pojistné zaměstnavatel platí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Sazba pojistného na nemocenské pojištění placeného zaměstnavateli za zaměstnance zůstává ve výši 2,3 %, v některých případech 3,3 %, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 1,2 %. Pojistné musí být na účet příslušné OSSZ připsáno nejpozději 20. dne následujícího měsíce, za které se pojistné odvádí. Dobrovolné důchodové pojištění Minimální měsíční pojistné osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění činí v roce 2014 nově 1 817 Kč (tj. 28 % z 1/4 průměrné mzdy) v případě, že není účastna důchodového spoření, a u osoby účastné důchodového spoření pak 1 946 Kč (tj. 30 % z 1/4 průměrné mzdy). Pojistné se hradí přímo příslušné OSSZ. Pouze u osoby účastné důchodového spoření převede OSSZ část pojistného na důchodové spoření na účet vedený u Specializovaného finančního úřadu. Důchody Základní výměra všech druhů důchodu činí 9 % průměrné mzdy, v roce 2014 bude tato částka nově 2 340 Kč. Procentní výměra starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemění a nadále činí 1,5 % výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění. V případě, že se po 31. 12. 2012 bude doba pojištění krýt s dobou účasti na důchodovém spoření, bude procentní výměra starobního důchodu činit 1,2 % výpočtového základu. Od 1. 1. 2014 se pro výpočet důchodů přiznaných po 31. 12. 2013 použijí upravené redukční hranice. Lidé, kteří v roce 2014 dosáhnou důchodového věku, budou muset získat alespoň 30 let doby důchodového pojištění.
4
Nemocenské pojištění Od 1. 1. 2014 končí dočasné opatření v oblasti nemocenského pojištění, kdy v letech 2011 - 2013 poskytoval zaměstnavatel po dobu prvních 21 dní dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy a OSSZ vyplácely nemocenské až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanci, který bude uznán dočasně pracovně neschopným v době od 1. 1. 2014, budou zaměstnavatelé vyplácet náhradu mzdy za období prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti a od 15. kalendářního dne nemocenské bude vyplácet OSSZ. Zvyšují se redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu pro určení výše dávek nemocenského pojištění. Podrobný přehled důležitých údajů Rok 2014
Rok 2013
Všeobecný vyměřovací základ
za rok 2012: 25 903 Kč
za rok 2011: 25 093 Kč
Přepočítací koeficient
1, 0015
1,0315
"Průměrná mzda" 25 942 Kč (všeobecný vyměřovací základ x přepočítací koeficient)
25 884 Kč
Maximální roční vyměřovací základ pro pojistné na sociální pojištění (48násobek průměrné mzdy)
1 245 216 Kč
Splatnost pojistného na sociální zabezpečení
od 1. do 20. dne následujícího měsíce
1 242 432 Kč
Důchodové pojištění Rok 2014
Rok 2013
6,5 %
6,5 %
3,5 %
3,5 %
22,7 %
22,7 %
Odvod na důchodové pojištění z vyměřovacího základu - zaměstnanec, který není účasten důchodového spoření - zaměstnanec, který je účasten důchodového spoření - zaměstnavatel (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %)
5
- osoba samostatně výdělečně činná (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %), která není účastna důchodového spoření 29,2 % - osoba samostatně výdělečně činná (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %), která je účastna důchodového spoření 26,2 % - osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění 28 % - osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění, je-li současně účastna důchodového spoření 30 %
29,2 % 26,2 % 28 % 30 %
Pojistné osob dobrovolně účastných důchodového pojištění - bez účasti na důchodovém spoření minimálně - s účastí na důchodovém spoření minimálně
1 817 Kč 1 946 Kč
1 812 Kč 1 942 Kč
Rok 2014
Rok 2013
Důchody
Výpočet osobního vyměřovacího základu pro stanovení procentní výměry důchodu do I. redukční hranice nad I. do II. redukční hranice nad II. do III. redukční hranice nad III. redukční hranici
100 % 26 % 22 % 3%
100 % 27 % 19 % 6%
Redukční hranice pro stanovení výpočtového základu důchodu I. II. III.
11 415 Kč 30 093 Kč 103 768 Kč
11 389 Kč 30 026 Kč 103 536 Kč
Výpočet procentní výměry důchodu z výpočtového základu - za každý celý rok pojištění bez účasti na důchodovém spoření - za každý celý rok pojištění s účastí na důchodovém spoření - základní výměra důchodu
1,5 % 1,2 % 2 340 Kč
6
1,5 % 1,2 % 2 330 Kč
Nemocenské pojištění Rok 2014 Odvod na nemocenské pojištění z vyměřovacího základu - zaměstnanec 0 - zaměstnavatel (nelze odečíst 1/2 částky zúčtované na náhradě mzdy) 2,3 % - zaměstnavatel s méně než 26 zaměstnanci může zvolit i variantu s odečtem 1/2 částky zúčtované na náhradě mzdy 3,3 % - osoba samostatně výdělečně činná (ze stejného vyměřovacího základu jako pro platbu důchodového pojištění) dobrovolné, 2,3 % Měsíční pojistné OSVČ minimální maximální
115 Kč 2 382 Kč
Rok 2013 0 2,3 % 3,3 %
dobrovolné, 2,3 % 115 Kč 2 382 Kč
Dávky nemocenského pojištění Rok 2014
Rok 2013
Redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění I. II. III.
865 Kč 1 298 Kč 2 595 Kč
863 Kč 1 295 Kč 2 589 Kč
Výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu pro stanovení výše nemocenského a ošetřovného, resp. peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství do I. redukční hranice
90 %, 90 %, resp. 100 % resp. 100 % 60 % 60 % 30 % 30 % nezohledňuje se nezohledňuje se
nad I. do II. redukční hranice nad II. do III. redukční hranice nad III. redukční hranici Výše dávky z redukovaného denního vyměřovacího základu
7
60 %, resp. 70 %
60 %, resp. 70 %
V oblasti nemocenského a důchodového pojištění dochází od roku 2014 jednak ke změnám, které vyplývají zejména z nově stanovených základních parametrů důchodového pojištění, a dále pak ke změnám v souvislosti s novým občanským zákoníkem.
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení
8
9
NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK a ODBOROVÉ ORGANIZACE
Již téměř měsíc je účinný zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník. A ještě před nabytím jeho účinnosti vznikala v celé řadě oblastí života občanů spousta otázek a nejistota v jejich řešení. Jednou z těch důležitých oblastí jsou pracovněprávní vztahy. V úvodu je zapotřebí konstatovat, že přijetí nového občanského zákoníku (NOZ) neznamenalo vznik převratných změn v úpravě pracovněprávních vztahů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zůstal zachován jako zvláštní předpis, který má při úpravě vztahů vznikajících mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a jejich zástupci přednost. Nový občanský zákoník v § 2401 stanoví, že práva a povinnosti vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů upravuje zvláštní zákon, kterým je zákoník práce. Občanský zákoník má být při úpravě pracovněprávních vztahů použit jen tehdy, pokud zákoník práce není možné použít, ale to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Přesto však k určitým změnám v oblasti pracovněprávních vztahů dochází, proto se budeme postupně jimi zabývat. Nejdříve se pokusíme objasnit novou právní úpravu postavení, práv a povinností odborových organizací, ke které již byla řada dotazů, a to jak od představitelů odborových organizací, tak také od zaměstnavatelů. V souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku byly změněny, příp. zrušeny, desítky zákonů a následných právních předpisů. Mezi jinými byl zrušen také zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, čímž došlo ke změnám i v postavení odborových organizací. Úprava odborových organizací je tak od 1. 1. 2014 obsažena v novém občanském zákoníku a pak v zákoně o rejstříku spolků. Tím také dochází ke změně charakteru odborové organizace, která již není sdružením, ale právnickou osobou v podobě tzv. spolku. Za spolek se považuje taková právnická osoba, korporace, která je založena alespoň třemi osobami, které ji založily k naplňování společného zájmu. Podle § 3025 nového občanského zákoníku se ustanovení o právnických osobách a spolku použijí na odborové organizace (ale také organizace zaměstnavatelů) přiměřeně jen v rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců (a zaměstnavatelů) podle mezinárodních 10
smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat. Toto je ustanovení zásadního významu, od kterého se odvíjí další právní úprava postavení odborových organizací v novém občanském zákoníku a zákoně o veřejných rejstřících. Základním mezinárodně právním dokumentem je Úmluva mezinárodní organizace práce č. 87 z roku 1948, vyhlášena pod č. 489/1990 Sbírky zákonů. Podle § 3046 nového občanského zákoníku se odborové organizace a jejich organizační jednotky evidované podle zákona č. 83/1990 Sb. považují za odborové organizace podle nového občanského zákoníku. Nová právní úprava tak přiznává odborovým organizacím postavení svého druhu, odpovídající jejich specifické povaze zástupců zaměstnanců vymezené v mezinárodních smlouvách. Proto se na odborové organizace nevztahuje ustanovení § 216 nového občanského zákoníku a odborová organizace (i nově vzniklá) může mít ve svém názvu jen označení "odborová organizace" a ne označení "spolek". Také při aplikaci § 121 rejstříkového zákona k registraci odborových organizací a organizací zaměstnavatelů se bude vycházet z § 3025 nového občanského zákoníku. Evidence odborových organizací Podle § 125 odst. 1 zákona 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob se evidence občanských sdružení, odborových organizací, organizací zaměstnavatelů a jejich organizačních jednotek, které jsou oprávněny jednat svým jménem, vedená ministerstvem vnitra podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, považuje za spolkový rejstřík podle tohoto zákona. A dále - podle § 125 odst. 2 téhož zákona pak ministerstvo vnitra předá příslušným rejstříkovým soudům spisy a elektronickou evidenci s příslušnými údaji o odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci a její pobočné organizaci, tj. údaje o názvu, číslu registrace, identifikačním číslu osoby, dni vzniku, právní formě a sídle atd. Údaje, které rejstříkový soud převezme o odborových organizacích ze základního registru osob, zapíše bez řízení. tímto zápisem je povinnost podle § 3045 odst. 2 nového občanského zákoníku splněna. Z toho vyplývá, že od odborových organizací, které existují ke dni 1. 1. 2014, zákon nevyžaduje žádné úkony a neukládá jim žádné povinnosti 11
související se změnou evidence odborových organizací, kterou povedou místo ministerstva vnitra rejstříkové soudy. Je však třeba zdůraznit, že se jedná o přechodné ustanovení související výlučně s převedením stávající evidence vedené ministerstvem vnitra na rejstříkové soudy. Tzn., že nově vzniklé odborové organizace, příp. změny nebo zánik odborové organizace od 1. 1. 2014 musí podat návrh na zápis již k rejstříkovému soudu. V souvislosti se vznikem odborové organizace se stejně jako doposud uplatní tzv. evidenční princip. Založení odborové organizace nebude i nadále podléhat přezkumu orgánu pověřeného vést rejstřík spolků (Ministerstvo spravedlnosti ČR), ale ke vzniku odborové organizace bude dostačující pouhé doručení oznámení o jejím založení. Odborová organizace pak vznikne dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno příslušnému orgánu veřejné moci oznámení o jejím založení. Není bez zajímavosti také další změna související s evidencí odborových organizací ve spolkovém rejstříku. Dochází totiž ke zpoplatnění zápisů do spolkového rejstříku a změn těchto zápisů (návrh na zahájení řízení ve výši 1000 Kč) a za vyhotovení stejnopisu (opisu) rozhodnutí, protokolu a ověřeného výpisu z rejstříku a evidenci za každou i započatou stránku ve výši 70 Kč. Podle výslovného znění § 128 zákona č.304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá rejstříkový soud ohledně osob, na které se vztahuje § 124 až § 127, místo úředně ověřeného opisu podle § 4 zákona pouze potvrzení o zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku. Vydání tohoto potvrzení ve výčtu zpoplatněných úkonů uvedeno není, a proto lze předpokládat, že je budou rejstříkové soudy vydávat bezplatně. V závěru této stručné informace o změnách v evidenci odborových organizací v souvislosti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku (která zatím pochopitelně nepostihla všechny aspekty právního postavení odborových organizací) je zapotřebí upozornit, že v rámci OSPZV-ASO ČR povinnost evidence se vztahuje pouze na odborový svaz, a už ne na jednotlivé odborové organizace, protože podle platných Stanov OSPZV-ASO ČR pouze odborový svaz má právní subjektivitu a odborové organizace jsou jeho organizačními jednotkami. Zdroj: Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Nový občanský zákoník a pracovní právo 12
ZMĚNY VE ZDANĚNÍ ZÁVISLÉ ČINNOSTI OD ROKU 2014 Zákonné opatření č. 344/2013 Sb. přineslo do zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2014 řadu změn. Jednou z klíčových je mimo jiné i změna ve zdanění příjmů ze závislé činnosti, resp. v aplikaci srážkové daně. Příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů jsou nově označeny jen jako příjmy ze závislé činnosti, tj. bez "funkčních požitků". Neznamená to však vyloučení funkčních požitků z § 6 zákona o daních z příjmů. Ty zůstávají nadále vymezeny v § 6 odst. 10 zákona jako jakýkoliv jiný příjem ze závislé činnosti. Zásadní změna je u příjmů ze závislé činnosti, které se zdaňují zvláštní sazbou daně (§ 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů). Úprava spočívá v tom, že se srážková daň bude aplikovat: • jen pro příjmy na základě dohody o provedení práce (toto omezení je novinkou), • s měsíční odměnou do 10 000 Kč (dříve byla hranice 5 000 Kč), • přitom zásadní podmínka, že zaměstnanec nepodepsal prohlášení, se nemění, • ale přibyla možnost rozhodnout se pro zahrnutí sražené daně do daňového přiznání (viz § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů), což uvítají jistě např. studenti, kteří mají příležitostné příjmy od více zaměstnavatelů, neboť získají větší možnost využití slev (na poplatníka, na studenta).
Zdroj: ČTK
13
DOHODA O SRÁŽKÁCH ZE MZDY OD 1. 1. 2014 Od 1. 1. 2014 je zrušen § 327 zákoníku práce, který pro pracovněprávní účely upravoval dohodu o srážkách ze mzdy jako způsob zajištění závazku. Zákoník práce v tomto paragrafu stanovil, že nároky zaměstnavatele vůči zaměstnanci mohou být uspokojeny a zajištěny dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy. Od 1. 1. 2014 je dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů upravena pouze v novém občanském zákoníku. Úprava v zákoníku práce je zrušena proto, že pro celou oblast soukromého práva, tedy i pro účely zajištění dluhu v pracovněprávních vztazích, je zajištění dluhu upraveno v § 2010 až § 2054 nového občanského zákoníku a mezi nimi je v § 2045 až § 2047 NOZ upravena i dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů. Avšak v pracovněprávních vztazích se úprava dohody o srážkách ze mzdy použije na základě § 4 zákoníku práce, podle kterého se pracovněprávní vztahy řídí občanským zákoníkem, nelze-li zákoník práce použít např. proto, že tuto úpravu neobsahuje. Zákoník práce ale i nadále v § 145 až 150 upravuje srážky ze mzdy obecně, včetně postupu při provádění srážek, je-li dohoda o srážkách ze mzdy sjednána. Zákoník práce v § 146 zdůrazňuje, že bez dohody se zaměstnancem nebo bez výkonu rozhodnutí (exekuce) může zaměstnavatel ze mzdy srážet pouze druhy plateb zde uvedené. Jedná se o: - daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, - zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit pro nesplnění podmínky pro její poskytnutí, - nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo jiné nevyúčtované zálohy, - náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo. Při splnění zákonných podmínek může zaměstnavatel srazit ze mzdy zaměstnanci - členu odborové organizace částku k úhradě členských příspěvků této organizaci. Tato možnost musí však být sjednána v kolektivní smlouvě nebo v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a musí s tím vyslovit souhlas zaměstnanec, který je členem odborové organizace. Jiné srážky ze mzdy nemůže zaměstnavatel bez dohody se zaměstnancem provádět.
14
Nový občanský zákoník se použije pro dohody o srážkách ze mzdy, které budou sjednávány nejdříve od 1. 1. 2014. Úprava dohody o srážkách ze mzdy podle § 2045 až § 2047 NOZ je podstatně jiná. Vyplývá z ní totiž souhlas dlužníka s tím, že z jeho mzdy či jiných příjmů (platu či odměny) budou plněny jeho závazky vůči věřiteli. Proto zákon určuje, že se lze dohodnout na srážkách ze mzdy nepřesahujících polovinu mzdy. Polovinou mzdy se rozumí polovinu toho, co by dlužník obdržel, tedy polovinu stanovené čisté mzdy (čistého jiného příjmu). Pokud takovou dohodu uzavírá věřitel jako zaměstnavatel se svým zaměstnancem, není zapotřebí dalších jednání. Pokud ji však uzavírá věřitel, který není zaměstnavatelem, je zapotřebí k uzavření takové dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Předchozí souhlas musí dát zaměstnavatel proto, že jemu tím vzniknou povinnosti, závazky. Zaměstnavatel přitom nijak nemusí nikomu zdůvodňovat, proč předchozí souhlas dal či nedal. Náklady spojené s placením srážek nese zaměstnavatel. Má-li však zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy nebo platu, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody k tíži dlužníka (zaměstnance). Podle § 3073 nového občanského zákoníku se práva ze zajištění závazku vzniklá před dnem nabytí účinnosti NOZ posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů, tj. u dohody o srážkách ze mzdy podle § 327 zákoníku práce ve znění do 31. 12. 2013. To ale nebrání ujednání stran, že se i takto zajištěná práva a povinnosti budou řídit ode dne nabytí účinnosti novým občanským zákoníkem. Tento postup však vyžaduje výslovné ujednání stran, které sjednaly dohodu o srážkách ze mzdy.
Zdroj: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění platném od 1. 1. 2014 Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník
15
ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM
S ohledem na vývoj mezd může vláda upravit podmínky pro výši náhrady za ztrátu na výdělku zaměstnancům po pracovním úrazu. Poslední taková úprava proběhla na konci roku 2013. Vláda využívá svého zmocnění v ustanovení § 390 odst. 2 zákoníku práce pravidelně vždy ke konci roku nebo začátkem nového roku. Koncem minulého roku bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 439/2013 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady), a to s účinností dnem 23. prosince 2013. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrada nákladů na výživu pozůstalých příslušející zaměstnancům nebo pozůstalým podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších právních předpisů, se upravuje tak, že průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů, se zvyšuje o 0,4 %. Upravené náhrady přísluší od 1. ledna 2014. Stejně (zvýšení o 0,4 %) se podle shora uvedeného nařízení vlády upravuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a úprava nákladů na výživu pozůstalých podle občanskoprávních předpisů. Stejnou měrou (rovněž zvýšení o 0,4 %) byly upraveny náhrady u příslušníků bezpečnostních sborů a u vojáků. Zdroj: BOZPprofi
16
DAŇ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ V ROCE 2014
U některých poplatníků dojde ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně, ačkoliv žádnou nemovitost nenabyli ani nepozbyli. Dnem 1. 1. 2014 nabývá účinnosti zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., kterým se mění mimo jiné i zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), především v návaznosti na změny, které v soukromém právu přináší zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Uvedenou novelou dochází k některým významným změnám, mimo jiné i s dopadem na stanovení daně. U některých poplatníků dojde ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně ve smyslu § 13a odst. 1 zákona, ačkoliv žádnou nemovitost nenabyli ani nepozbyli. I tito poplatníci však mají povinnost podat daňové přiznání na rok 2014, a to i tehdy, dojde-li u nich ke snížení daňové povinnosti. 1. Změny ovlivňující výši daně, u nichž nemá poplatník povinnost podat daňové přiznání za rok 2014: • Poplatníkovi, který vlastní kromě bytu/nebytového prostoru a podílu na společných částech domu i podíl na společném pozemku přesahujícím zastavěnou plochu domu nebo na pozemku, který je užíván spolu s jednotkou a je ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě, se daň nepatrně zvýší. Stane se tak v důsledku použití vyššího koeficientu 1,22 při stanovení upravené podlahové plochy pro základ daně ze staveb a jednotek, zohledňujícího existenci tohoto společného pozemku, který již nebude předmětem daně z pozemků. Přepočet daně provede správce daně automatizovanou konverzí, daň vyměří z moci úřední a novou výši daně poplatníkovi sdělí rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem. Nedojde-li tedy u poplatníka k jiným změnám, nevzniká mu povinnost podat daňové přiznání na rok 2014 za již dříve přiznané jednotky. • Poplatníkem se stává také (rozšíření okruhu poplatníků v souladu s novým občanským zákoníkem): - pachtýř - stavebník u pozemků zatížených právem stavby (tj. ten, v jehož prospěch bylo právo stavby zřízeno) - svěřenský fond, ale protože takový subjekt nebude existovat 1. 1. 2014, bude existence takového subjektu ovlivňovat daňovou povinnost nejdříve na zdaňovací období 2015. 17
• Změna režimu v případě nezvolení společného zástupce u nemovitých věcí v podílovém spoluvlastnictví - správce daně vyměří spoluvlastníkům daň za jejich spoluvlastnické podíly z moci úřední. 2. Změny ovlivňující výši daně, u nichž má poplatník povinnost podat daňové přiznání za rok 2014: • Snížení daňové povinnosti: o Stavby vleček jsou od 1. 1. 2014 předmětem daně z pozemků jako zpevněné plochy pozemků užívané k podnikání, nikoli předmětem daně ze staveb. o Některé stavby nejsou od 1. 1. 2014 předmětem daně ze staveb a jednotek, neboť nejsou zdanitelnou stavbou podle zákona, tj. budovou nebo inženýrskou stavbou uvedenou v příloze zákona. Jedná se např. o tzv. plošné stavby, které se nacházejí na jiných druzích pozemků, než je zastavěná plocha a nádvoří nebo zpevněná plocha. o Za nadzemní podlaží pro výpočet sazby daně u staveb užívaných k podnikání se již nepovažuje takové nadzemní podlaží, jehož zastavěná plocha je menší než 1/3 zastavěné plochy stavby. U některých staveb pro podnikání tak dochází ke snížení počtu podlaží. • Zvýšení daňové povinnosti: o Pozemky určené k zastavění zdanitelnými stavbami, osvobozenými od daně ze staveb a jednotek podle § 9 odst. 1 písm. i) a j) zákona budou od 1. 1. 2014 (na rozdíl od stávající právní úpravy) po dobu, než bude stavba dokončena, zdaňovány jako pozemky stavební. Jedná se o pozemky určené k zastavění stavbami, které doposud nebyly předmětem daně ze staveb, jako jsou stavby vodáren, úpraven vody, kanalizačních zařízení, rozvodných zařízení nebo stavby pro veřejnou dopravu. Jedná se zde o stavby zdanitelné daní z nemovitých věcí, tj. budovy nebo vybrané inženýrské stavby. Nebyla-li takováto stavba dokončena v roce 2013, poplatník je povinen uvedenou změnu zohlednit v daňovém přiznání na rok 2014. o Je-li vlastníkem pozemku pod bytovým domem rozděleným na jednotky subjekt, který není vlastníkem žádné z jednotek, je tento pozemek předmětem daně z pozemků a poplatníkem daně je vlastník pozemku bez ohledu na to, že je pozemek zastavěn stavbou. Tento poplatník je povinen na zdaňovací období 2014 podat daňové přiznání. Výjimkou je případ, kdy je tento pozemek ve vlastnictví státu nebo ve vlastnictví té obce, na jejímž území se 18
nachází, neboť pak je od daně osvobozen a není povinnost toto osvobození uplatnit v daňovém přiznání. • Změna osoby poplatníka: o Zatímco do roku 2013 byly poplatníky daně za nemovité věci, tvořící jmění podílových fondů či fondů obhospodařovaných penzijní společností, investiční či penzijní společnosti obhospodařující tyto fondy, jsou od 1. 1. 2014 poplatníky daně přímo tyto fondy, jimž proto vzniká povinnost podat daňové přiznání na rok 2014. Poplatníkem daně je tedy nově: - podílový fond - fond obhospodařovaný penzijní společností, samozřejmě pouze za nemovité věci, tvořící jmění těchto fondů. Za nemovité věci, které jsou ve vlastnictví investičních či penzijních společností, které fondy obhospodařují, jsou poplatníky nadále tyto společnosti. 3. Změny formální, bez dopadu na výši daně, které vyplývají z nových pojmů občanského zákoníku: • změna názvu daně na daň z nemovitých věcí, která se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb a jednotek • změny názvů předmětů daně ze staveb a jednotek: o zdanitelná stavba, tj. budova nebo vybraná inženýrská stavba, o jednotka (v daňovém přiznání se uvádí jako byt nebo nebytové jednotky členěné podle využití) • změny označení a logického uspořádání některých právních důvodů osvobození, zpravidla bez dopadu na trvající, již dříve poskytnutá osvobození. 4. Změna režimu v případech úmrtí poplatníka ve lhůtě pro podání daňového přiznání • daňové přiznání za zemřelého, byl-li povinen jej podat a tuto povinnost nesplnil, podává osoba spravující pozůstalost.
19
Koeficienty pro podání k dani z nemovitých věcí Finanční správa vytvořila novou možnost vyhledání koeficientů pro podání k dani z nemovitých věcí na stránkách Daňového portálu. Finanční správa ČR zprovoznila na webových stránkách Daňového portálu www.daneelektronicky.cz jednoduchou aplikaci "Vyhledávání koeficientů pro podání k dani z nemovitých věcí". Po zadání základních parametrů, vztahujících se k předmětu nemovité věci (Název KÚ, Pozemek/Stavba, Parcelní číslo, apod.), jsou uživateli zobrazeny koeficienty, které jsou potřebné při vyplňování Přiznání k dani z nemovitých věcí. Jednoduchý vyhledávač je určen převážně těm daňovým subjektům, kteří používají listinnou/papírovou podobu formuláře. Zveřejněním jednoduchého vyhledávače v tomto období chce Finanční správa, v rámci klientského přístupu, usnadnit veřejnosti splnění daňové povinnosti. Přímý vstup do vyhledávače: http://adisepo.mfcr.cz/adistc/aids/idpr reg/dne/koef/vyhledani.faces Příklady použití koeficientů 1,20 a 1,22 při výpočtu základu daně ze staveb a jednotek u jednotky Příklady k nejčastějším dotazům k výpočtu základu daně ze staveb a jednotek u jednotek v roce 2014 vydané Finanční správou. Příklad č. 1: Dotaz: V roce 2013 jsem koupit byt a podíl na pozemku pod domem. Celý pozemek je zastavěn domem, ve kterém je daný byt. Jaký uvedu koeficient pro výpočet upravené plochy jednotky (řádek č. 310 daňového přiznání)? Odpověď: Podle § 10 odst. 3 písm. b) zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o dani z nemovitých věcí") se použije koeficient 1,20, protože pozemek je plně zastavěn domem rozděleným na jednotky a oproti právní úpravě účinné do 31. 12. 2013 se nic nemění. Tento pozemek se v daňovém přiznání neuvádí, protože pozemky, které náležejí k jednotce (tj. jsou součástí jednotky nebo jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě a jsou užívané společně s těmito jednotkami) nejsou předmětem daně z pozemků /§ 2 odst. 2 písm. e) zákona o dani z nemovitých věcí/.
20
Příklad č. 2: Dotaz: V roce 2013 jsem koupil byt a podíl na pozemku pod domem. Z větší části je pozemek zastavěn domem, nezastavěnou část tvoří dvorek ve vnitrobloku. Jaký uvedu koeficient pro výpočet upravené plochy jednotky (řádek č. 310 daňového přiznání)? Odpověď: Podle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o dani z nemovitých věcí se použije koeficient 1,22, protože pozemek přesahuje zastavěnou plochu domu rozděleného na jednotky. Tento pozemek se v daňovém přiznání neuvádí, protože pozemky, které náležejí k jednotce (tj. jsou součástí jednotky nebo jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě a jsou užívané společně s těmito jednotkami) nejsou předmětem daně z pozemků /§ 2 odst. 2 písm. e) zákona o dani z nemovitých věcí/. Příklad č. 3: Dotaz: V roce 2013 jsem zdědil byt, podíl na pozemku pod domem a podíl na pozemku okolo domu, který je oplocen a slouží jako předzahrádka vlastníkům jednotek. Pozemek okolo domu nesplňuje podmínky pro osvobození podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o dani z nemovitých věcí. Jaký uvedu koeficient pro výpočet upravené plochy jednotky (řádek č. 310 daňového přiznání)? Odpověď: Podle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o dani z nemovitých věcí se použije koeficient 1,22, protože pozemek je užíván s jednotkou a je ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě. Tento pozemek se v daňovém přiznání neuvádí, protože pozemky, které náležejí k jednotce (tj. jsou součástí jednotky nebo jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě a jsou užívané společně s těmito jednotkami) nejsou předmětem daně z /§ 2 odst. 2 písm. e) zákona o dani z nemovitých věcí/. Příklad č. 4: Dotaz: V roce 2013 mi byl převeden do osobního vlastnictví byt, samostatný nebytový prostor sloužící jako garáž, podíl na pozemku pod domem a podíl na pozemku za domem, který slouží jako dvorek na sušení prádla obyvatelům domu. Jaký uvedu koeficient pro výpočet upravené plochy pro jednotlivé jednotky (řádek č. 310 daňového přiznání)? Odpověď: Podle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o dani z nemovitých věcí se použije koeficient 1,22 u obou jednotek, protože pozemek slouží oběma jednotkám (bytu i garáži), je užíván s jednotkami a je ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě. Tento pozemek se v daňovém přiznání neuvádí, protože pozemky, které náležejí k jednotce (tj. jsou součástí jednotky nebo jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě a jsou užívané společně s těmito jednotkami) nejsou předmětem daně z pozemků /§ 2 odst. 2 písm. e) zákona o dani z nemovitých věcí/.
21
Příklad č. 5 Dotaz: V roce 2013 jsem koupil byt v domě, který stojí na cizím pozemku. Pozemek pod domem je ve výlučném vlastnictví obce. Jaký mám uplatnit koeficient pro výpočet upravené plochy jednotky (řádek č. 310 daňového přiznání)? Kdo zaplatí daň z pozemku? Odpověď: Podle § 10 odst. 3 písm. b) zákona o dani z nemovitých věcí se použije koeficient 1,20, protože vlastník jednotky není vlastníkem pozemku. Poplatníkem daně z pozemku je v daném případě obec, která je podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o dani z nemovitých věcí osvobozena od daně. Příklad č. 6 Dotaz: V roce 2013 jsem dostal od rodičů byt, podíl na pozemku pod domem a podíl na pozemku, který je oplocen a slouží jako uzamykatelné úložiště pro popelnice našeho a sousedního domu. Podíl na pozemku mají také vlastníci jednotek v sousedním domě. Jaký uvedu koeficient pro výpočet upravené plochy jednotky (řádek č. 310 daňového přiznání)? Odpověď: Podle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o dani z nemovitých věcí se použije koeficient 1,22, protože pozemek je užíván s jednotkou a je ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek obou domů. Tento pozemek se v daňovém přiznání neuvádí, protože pozemky, které náležejí k jednotce (tj. jsou součástí jednotky nebo jsou ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek v domě a jsou užívané společně s těmito jednotkami) nejsou předmětem daně z pozemků /§ 2 odst. 2 písm. e) zákona o dani z nemovitých věcí/. Zdroj:Finanční správa
22
VÝVOJ SPOTŘEBITELSKÝCH CEN V PROSINCI 2013
Spotřebitelské ceny vzrostly v prosinci proti listopadu o 0,4 %. Tento vývoj ovlivnilo zvýšení cen zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle doprava. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil v prosinci na 1,4 % (z 1,1 % v listopadu). Stejné hodnoty, tj. 1,4 %, dosáhla i průměrná míra inflace za celý rok 2013 a byla nejnižší od roku 2009. Meziměsíční růst v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje ovlivnilo především zvýšení cen zeleniny o 13,7 % a ovoce o 10,6 %. Pokračoval růst cen mléka o 3,6 %, sýrů o 2,2 %, jogurtů o 3,2 %, vajec o 2,5 %. V oddíle doprava vzrostly ceny pohonných hmot o 1,4 %. Na snižování celkové úrovně spotřebitelských cen působil pokles cen v oddíle odívání a obuv, kde ceny oděvů byly nižší o 0,4 % a obuvi o 0,9 %. V oddíle bytové vybavení a zařízení domácnosti klesly ceny bytového textilu o 0,8 % a čisticích a úklidových prostředků o 0,9 %. V oddíle bydlení se snížily ceny elektřiny o 0,6 %. Z potravin klesly zejména ceny nealkoholických nápojů o 1,9 %. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v prosinci o 1,4 %, což je o 0,3 procentního bodu více než v listopadu. Zrychlení cenového růstu nastalo zejména v oddíle doprava, kde ceny pohonných hmot vzrostly v prosinci o 2,6 % (v listopadu pokles o 1,2 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zrychlil růst cen zeleniny na 22,4 % (ze 13,6 % v listopadu), mléka na 17,1 % (ze 14,7 % v listopadu), sýrů na 12,0 % (z 9,9 % v listopadu), jogurtů na 13,1 % (z 10,2 % v listopadu), másla na 14,9 % (z 11,2 % v listopadu), jedlých olejů na 3,6 % (z 1,0 % v listopadu). Ceny vajec byly nižší o 11,4 % (v listopadu o 17,5 %). V oddíle odívání a obuv vzrostly ceny obuvi o 8,6 % (z 8,1 % v listopadu). V oddíle ostatní zboží a služby se zvýšily ceny osobní péče o 0,5 % (v listopadu pokles o 0,9 %). Největší vliv na výši celkové meziroční hladiny spotřebitelských cen, který v prosinci ještě posílil, měly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. Další významný vliv na celkovou úroveň spotřebitelských cen měly ceny v oddíle bydlení a alkoholické nápoje a tabák. V bydlení se zvýšilo čisté nájemné o 1,4 %, vodné o 6,6 %, stočné o 6,9 %, ceny elektřiny o 2,7 %, tepla a teplé vody o 3,8 %. Ceny zemního plynu byly meziročně nižší o 7,0 %. V oddíle
23
alkoholické nápoje a tabák se zvýšily ceny vína o 4,6 % a tabákových výrobků o 5,0 %. Na snižování meziročního cenového růstu působil pokles cen v oddíle pošty a telekomunikace, kde ceny telefonických a telefaxových služeb byly nižší o 9,0 % a ceny mobilních telefonů o 18,2 %. Pokles cen v oddíle bytové vybavení a zařízení domácností ovlivnilo zejména snížení cen přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 3,7 %. Průměrná míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2013 proti průměru roku 2012 byla 1,4 %, což je o 1,9 procentního bodu méně než v roce 2012. Vývoj spotřebitelských cen Oddíl
Předchozí měsíc=100
Stejné období předchozího roku=100
Míra inflace
10/13 11/13 12/13 ___________________________________________________________________________ Úhrn
100,4
100,9
101,1
101,4
101,4
Potraviny a nealko
102,2
103,5
103,9
104,8
104,9
Alkohol a tabák
100,1
103,1
103,0
103,5
103,6
Odívání a obuv
99,5
101,3
100,9
101,6
99,1
Bydlení, voda, energie, paliva
100,0
101,3
101,3
101,2
101,8
99,7
98,9
98,0
98,1
99,0
Zdraví
100,0
101,4
100,8
100,4
102,4
Doprava
100,5
98,6
99,7
101,1
99,3
99,6
88,8
90,7
91,0
91,1
Rekreace a kultura
100,0
100,8
101,1
100,9
100,3
Vzdělávání
100,0
101,2
101,2
101,1
101,4
Stravování a ubytování
100,2
101,8
101,8
101,8
102,0
Ostatní zboží a služby
100,3
1é1,2
100,3
101,1
101,6
v tom:
Zařízení domácností
Pošty a telekomunikace
24
Meziroční přírůstek průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) 28 členských zemí EU byl podle předběžných údajů Eurostatu v listopadu 1,0 %, což je o 0,1 % více než v říjnu. Nejvíce vzrostly ceny ve Velké Británii a Estonsku (shodně o 2,1 %). Naopak v Řecku klesly ceny v listopadu meziročně o 2,9 %, v Bulharsku o 1,0 %, na Kypru o 0,8 % a v Lotyšsku o 0,3 %. V Německu zrychlil růst cen na 1,6 % z 1,2 % v říjnu. Na Slovensku došlo k dalšímu zmírnění cenového růstu na 0,5 % z 0,7 % v říjnu. Podle předběžných výpočtů vzrostl v prosinci 2013 HICP v ČR meziměsíčně o 0,5 % a meziročně o 1,5 % (v listopadu o 1,0 %). Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za prosinec 2013 je 0,8 %. Průměrné ceny pohonných hmot Pohonná 01/13 03/13 05/13 07/13 09/13 11/13 12/13 prům. hmota 2013 ___________________________________________________________________________ Benzin Special 91
35,08
35,94
34,91
35,63
36,11
Benzin Natural 95
35,33
36,65
35,52
36,53
36,85
Benzin Super 98
37,75
38,71
37,80
38,46
Motorová nafta
35,80
36,34
35,25
LPG
18,20
17,96
17,26
.
.
35,55
35,64
36,16
36,17
38,97
37,85
38,22
38,32
36,31
36,67
35,98
36,49
36,11
16,95
17,08
17,18
17,70
17,42
Vliv jednotlivých oddílů spotřebního koše na zvýšení cenové hladiny o 1,4 % v roce 2013 ilustruje rozklad úhrnného přírůstku indexu spotřebitelských cen. Z níže uvedené tabulky je zřejmé, že nejvyšší vliv na růst cenové hladiny v roce 2013 měly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, jejichž meziroční růst zpomalil zejména ve 4. čtvrtletí 2013.
25
Rozklad meziroční změny indexu spotřebitelských cen v roce 2013 v procentních bodech ODDÍL ___________________________________________________________________________ ÚHRN 1,4 Potraviny a nealkoholické nápoje
0,7
Alkoholické nápoje a tabák
0,3
Odívání a obuv
0,0
Bydlení, voda, energie, paliva
0,5
Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy
0,0
Zdraví
0,1
Doprava
- 0.1
Pošty a telekomunikace
- 0,3
Rekreace a kultura
0,0
Vzdělávání
0,0
Stravování a ubytování
0,1
Ostatní zboží a služby
0,1 Míra inflace (předchozí rok = 100)
Rok % ___________________________________________________________________________ 2002 1,8 2003
0,1
2004
2,8
2005
1,9
2006
2,5
2007
2,8
2008
6,3
2009
1,0
2010
1,5
2011
1,9
2012
3,3
2013
1,4
Zdroj: Český statistický úřad
26
TEPLOTA NA PRACOVIŠTÍCH V ZIMNÍM OBDOBÍ
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ukládá zaměstnavatelům v oblasti BOZP povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, vhodnou organizací práce zabezpečovat odpovídající pracovní podmínky a pro předcházení rizikům přijímat účinná opatření. Jedním z rizik je práce v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, k nimž patří práce v chladu a v horku. Proto zákoník práce v § 104 odst. 3 výslovně stanoví, že na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje a odkazuje na prováděcí právní předpis. Konkrétní podmínky ochrany zdraví při práci s rizikovými faktory mikroklimatických podmínek upravuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví při práci. Toto nařízení vlády bylo za dobu své účinnosti několikrát měněno, naposledy v minulém roce v dubnu. Tyto poslední změny se týkaly především ochranných nápojů a byly prováděny podle poznatků praxe. Základ pro posouzení, zda je konkrétní práce vykonávána v teplotním riziku či nikoliv tkví samozřejmě ve zjištění teploty na pracovišti. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. si pro tyto účely zaměstnance člení do tzv. tříd podle vykonávané práce a podle celkového energetického a průměrného energetického výdeje vyjádřeného v brutto hodnotách; tříd je osm - třída I, IIa, IIb, IIIa, IIIb, IVa, IVb a V. Druhy vykonávané práce s přiřazením do tříd jsou pro zaměstnavatele pouze orientační (nemohou být plně vyčerpávající), zaměstnavatel si proto musí zaměstnance sám zařadit do příslušné třídy práce. Bez toho totiž by ani nevěděl jaká je přípustná teplota pro daného zaměstnance a zda mu má/nemá poskytovat ochranné nápoje. Platí zásada, že zaměstnavatel musí po celou dobu směny zajistit na pracovišti přinejmenším minimální teplotu podle tabulky č. 2 přílohy 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Přípustné teplotní hodnoty také závisí na konkrétních okolnostech, zejména na druhu vykonávané práce, na tom, zda se jedná o klimatizované či přirozeně větrané pracoviště a také na oděvu zaměstnance. Pro nenáročnou kancelářskou
27
práci se hodnoty pohybují v rozmezí 20 až 27o C, se zvyšující se náročností práce se limity obecně snižují. Nařízení vlády dále například uvádí, že při práci vsedě, která je spojena s lehkou manuální prací, má být teplota v místě výkonu práce minimálně 18 stupňů. Při práci převážně vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou může teplota klesnout až na 14 stupňů. U ostatních fyzicky náročnějších zaměstnání nesmí být teplota nižší než 10 stupňů. U práce venku nařízení vlády stanovuje, jaké kompenzace zaměstnanci náleží. Pokud zaměstnanec musí z technologických důvodů pracovat při nízkých teplotách, zaměstnavatel ho musí vybavit osobními ochrannými pracovními prostředky, například speciálním oděvem s tepelně izolačními vlastnostmi nebo rukavicemi a má nárok na přestávky v ohřívárně i na nápoje zdarma. Člověk, který dlouhodobě pracuje v chladném prostředí, musí počítat s tím, že jeho tělo vydává energii, aby se zahřálo a proto nemá sílu bojovat s viry. Je-li člověku dlouhodobě chladno, častěji se potýká s nachlazením a virózou. Zaměstnavateli se tak jeho šetření na topení vrací v podobě nízkého pracovního výkonu zaměstnance a jeho častých pracovních neschopností. Za porušení povinností stanovených nařízením vlády č. 361/2007 Sb., tedy i za porušení teplotních limitů, může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše jednoho milionu korun. Stížnost je možné podat na krajskou hygienickou stanici nebo na oblastní inspektoráty práce.
Zdroj: BOZPprofi
28
LÉTO JAK MÁ BÝT! TRADICE TÁBORA VÍCE NEŽ 55 LET! DĚTSKÝ TÁBOR STŘELA 2014 - MLADOTICE PLZEŇ - SEVER Zřizovatel LDT Střela ÚO OSPZV-ASO ČR Nýřany-Pankrác se sídlem ve Stodě.
pro děti od 6 do 16 let Areál tábora se nachází u lesa a pod táborem teče řeka Střela. Řada přírodních i historických památek v okolí (Skalní město, bludné balvany,zámek Manětín, klášter Plasy a další) přímo vybízí k pěší turistice, prostředí Přírodního parku Horní Střela pak dává možnost dětem seznámit se s přírodou, a to prostřednictvím her, soutěží a táborových aktivit. Chod tábora zajišťují zkušení a proškolení vedoucí. Pro děti je připravena řada doprovodných akcí jako například ukázka práce kynologů, dětská diskotéka, volba miss, sportovní hry a mnoho dalšího. Tábor prošel rekonstrukcí - osvětlení chatek, vybudování 4x WC splachovací, venkovní mycí koryta, zahradní posezení, vybílení celého areálu a opravy vybavení.
PROGRAM
I. BĚH
TÁBORA
FARMA NA STŘELE 29. 6. 2014 - 12. 7. 2014 Cena: 3 950,- Kč
II. BĚH
CESTA DO PRAVĚKU 27. 7. 2014 - 9. 8. 2014 Cena: 3 950,- Kč
Nenechávejte své děti o prázdninách bez dozoru, přihlašte je na tábor s dlouholetou zkušeností a vynikajícím personálem. Provozovatel: mobil: 731 196 515, Srbová,
[email protected] přihlášky přes web: www.tabor-strela.cz Další informace na webu
29
