<á h v ězdárna opět v provozu — S p olu p ráce katedry astrom nskou hvězdárnou — P( >lární záře 26. 27. VI. 1976 — Těsná přibl :k k Zemi — Novinky - Ckazv na obloze v listopadu
Od p o d zim u 1973 b y la b u d ov a h v ě z d á r n y hl. m. P rah y n a P e třín ě p ro v e ř e jn o s t u z a v řen a . V té to d o b ě b y la p r o v e d e n a r e k o n s t r u k c e a n á sta v b a I. p a tra . B yla z v ě tš e n a v ý sta v n í p lo c h a , p ř ib y la je d n a p ř e d n á š k o v á síň s p r o m íta c í k a b in o u , ř a d a k a n c e lá ř i a s o c iá ln í z a ř íz en í. V ý ch o d n í a z á p a d n í k o p u le b y ly z v ý šen y o 1 m etr. P ro to m u sely být o b ě k o p u le d e m o n to v á n y ; v ý c h o d n í k o p u le b y la in s ta lo v á n a n ová. V nitřní d ř e v ě n á s c h o d iš t ě a p o z o r o v a c í p lo š in y b y ly n a h r a z e n y ž e le z o b e t o n o v o u k o n s tr u k c í. S o u č á stí r e k o n s t r u k c e b y la i o p r a v a s t a r é h o fa s á d n íh o p lá š t ě bu d ov y . P e tř ín s k á h v ě z d á r n a b y la znovu u v e d en a do pro v o zu v srpn u 1976.
Ř í š e hvěz d
Roč. 5 7 (1976). č. 10
Jana Lálová:
P E T Ř Í N S K Á H V Ě Z D Á R N A OPĚT V PROVOZ U Po n ěk olik aleté rek o n stru k ci a v íce než dvouletém p řeru šen í provozu v hlavní budově byla p etřín sk á h vězdárna o tev řen a pro veřejn ost. Slavnostního otevření 10. srp n a t. r. se zú častn ili p řed stavitelé s tr a n ick ých a státn ích orgán ů hl. m. P rah y v čele s p rim átorem hl. m. Prahy RSDr. JUDr Zdeňkem Zuskou a tajem níkem MěV KSČ Jiřím B eránkem , p řed stavitelé A stron om ick éh o ústavu ČSAV a Univerzity Karlovy, ČAS při ČSAV, a to člen k oresp ond en t ČSAV RNDr. V. Bumba D rSc, člen k oresp ond en t ČSAV a SAV p rof. RNDr. V. Guth DrSc, p rof. RNDr. V. Vanýsek D rSc, dále řed itelé hvězdáren a p lan etárií z če sk ý ch zemí, řed itel družební slovenské h vězdárny v Hurbanově S. Bélik a řed itelé stav eb ních podniků, k teré se o rek o n stru k ci zasloužily. Po uvítání hostů řed itelem hvězdárny prof. Oldřichem Hladem , pro= mluvil vedoucí odboru kultury NV hl. m. Prahy dr. Adolf Svoboda, prof.
V p o z o r o v a c ím d o m e č k u s o d su v n ou s tř e c h o u p e t ř ín s k é h v ěz d á rn y j e Z eiss o v a m on táž IV s v elm i s v ě te ln ý m r e fr a k t o r e m 200/1370 m m .
Vladim ír Guth a prof. Vladim ír Vanýsek. P oté si všichni přítom ní p ro hlédli postupně vešk erá zařízení a m ístnosti hvězdárny. Od 11. srp n a t. r. je h vězdárna přístupna o p ě t veřejnosti. V prvním týdnu po otevření ji navštívilo v íce než 5000 osob. P ři tom to provozu se příznivě projevilo zvětšení v ý stav n ích p rostorů s novým i exp onáty a zvětšení p očtu před nášk ových sálů. Ukazuje se, že d o sta te čn ě bohatá exp ozice um ožňuje n ezten čen ý p rovoz i za nepříznivého p o časí. N ejvětší zájem m ezi návštěvníky byl o nový 400m m dalekohled ( M eniskus-Cassegrain Z e iss), o h istorick é a stro n o m ick é p řístro je, k teré pro výstavu věnoval A stronom ický ústav K arlovy univerzity a o re g is tra c i k o sm ic kého zářen í. H vězdárna je tedy opět přístupna v plném rozsah u : v m ěsících říjnu a ž únoru krom ě pondělí denně od 18 do 20 hodin, v sobotu a n eděli rovněž od 10 do 12 a od 14 do 17 hodin; v březnu a z áří krom ě pondělí denně od 19 do 21 hod., v sobotu a neděli rovněž od 10 do 12 a od 14 do 18 h od.; v dubnu a srpnu krom ě pondělí denně od 14 do 18 hod. a od 20 do 22 hodin, v sobotu a n eděli rovn ěž od 10 do 12 hod.; od května do červ en ce krom ě pondělí denně od 14 do 19 hod. a od 21 do 23 hod., v sobotu a neděli rovněž od 10 do 12 hod. Předem oh lášen é exkurze budou p řijaty i mimo ty to dny a hodiny. Vl adi mí r Vanýsek:
S P O L U P R Á C E KATEDRY A S T R O N O M IE S PETŘÍNSKOU HVĚZDÁRNOU* Podle dochovan ých zpráv se astro n o m ie n a p ražsk é u niverzitě p řed n ášela již v ro ce 1353 a od té doby v dlouhé historii P rah y věda o ves míru zde n alezla nejedno význam né ú to čiště. Důkazem toho je i hvěz dárn a hl. m ěsta P rah y. V k rásn ém p rostředí p etřín sk ý ch sadů již na počátk u m inulého století hledal tehdejší řed itel hvězdárny v Klem entinu prof. David m ísto vhodné pro výstavbu astro n o m ick é observatoře. Trvalo však více než jedno sto letí než se ten to plán, byť i z ce la jinou cestou a především díky nadšení astronom ů a m a té rů realizo v al. Vznikla tak lidová hvězdárna vybavená pom ůckam i pro p op u larizaci astro n o m ick ý ch poznatků. Její význam zdalek a nebyl om ezen na osvětovou čin n ost a uspokojení u šlech tilý ch zájm ů astronom ů a m a té rů , nýbrž p řisp ěla pod sta tn ě k rozvoji česk osloven sk é astro n o m ie a astro fy zik y . Od k once d v acátý ch let tém ěř všichni n aši přední p raco v n íci v tom to oboru z ísk á vali první odborné zn alosti v p řed nášk ové síni hvězdárny na P etřín ě. Mnozí zde poprvé okusili sla sti a s tra s ti a stro n o m ick ý ch pozorování a pokoušeli se sam i aktivně o první krůčky v tvů rčí vědepké p ráci. S vd ěčností vzpom ínám e všech těch , k teří již nejsou m ezi nám i a k teří n ás jako velm i m ladé n ad šen ce do tajů astro n o m ie uváděli. Byli to tehdejší ad m in istráto r a později první řed itel F. K adavý, n edávn o z e snulý J. K lepešta, au to r světozn ám é m apy m ěsíce K. Anděl, am a té rsk ý k on stru k tér p řesn ých astro n o m ick ý ch hodin K. Novák, d o cen t V. N e chvíle a další. * Projev
při zn o vu o tevřen í h v ězdárny hl. m. P rah y 10. srp n a
1976.
Pro naši g e n e ra ci h vězdárna na P etřín ě m ěla zvláštní význam . Byla to totiž jedna z m ála institu cí, k te rá za okupace pom ěrně dlouho unikla pozornosti n acistů , a kde jsm e v době, kdy m ladým lidem byl k věd eck é literatu ře a k vědění vůbec přístup p rak tick y znem ožněn, m ohli díky p říruční knihovně hvězdárny a o ch o tě F. Kadavého stu d ovat nejen z á klady astron om ie, a le i vyšší m atem atik u a základy vysok oškolské fy ziky. Mnozí z nás jsm e se v té době zde též seznám ili i s našim i bu doucími vysokoškolským i u čiteli. Není divu, že tím vzniklo k rásn é a pevné pouto m ezi tím to osvětovým p raco v ištěm a četn ým i pracovníky dnešních n ašich v ěd eck ý ch ústavů. S rad ostí a jistou hrdostí mohu k o n stato v at, že mezi p racovn ík y hvěz d árny hl. m. Prahy je n ěkoli absolventů m atem atick o-fyzik áln í fakulty Univerzity Karlovy, a že p o d statn ě přispívají k vynikající odborné úrovni tohoto p racoviště. Též sp o lu p ráce m ezi petřínskou hvězdárnou a k a tedrou astron o m ie a astro fy zik y M FF UK se úspěšně rozvíjí. Důkazem toho například je, že řad a h isto rick ý ch exponátů p o ch ázejících ze sbí rek této k ated ry n alezla, díky in iciativě prof. H lada, trv alé a vhodné um ístění v znovuzřízených p ro sto rá ch hvězdárny. Máme sam ozřejm ě i sp o lečn é plány pro budoucnost a to jak na poli věd ecké sp olu práce, tak i v oblasti výchovy. Byl usku tečněn velký p ro jek t k atalo g izace oblastí ionizovaného vodíku v Galaxii. V těch to dnech upřesňujem e n ěk terá dílčí té m ata te o re tick ý ch studií p o čá te čn ích fází vzniku hvězd. Tyto problém y jsou so u čá stí projek tu m n oh ostran n é spo lu p ráce ak adem ií so cia listick ý ch zemí v problém ové komisi „Fyzik a a vývoj hvězd". H vězdárna hl. m. P rah y je ovšem především velm i důležitou složkou kulturních zařízení pro politick o-vých ovnou p ráci s m ládeží. Této o tázce ch cem e věnovat, v rá m ci n aší sp o lu p ráce, velkou p ozornost. A stronom ie je mezi m ládeží populární a p rá ce v koužcích o rgan izovan ých hvěz dárnou je velm i atrak tiv n í zejm éna pro střed o šk o lák y . P ro to ch cem e p oslu ch ače m atem atick o -fy zik áln í fakulty Univerzity Karlovy — bu doucí středošk olsk é u čitele m atem atik y a fyziky — sezn am ovat, za sp olu p ráce p racovn ík ů hvězdárny na P etříně, s odbornou a ideověpolitickou problem atikou výuky astro n o m ie v rá m ci fyziky přím o zde na h vězdárně. Tím ch cem e sp o lečn ě p řisp ět k re a liz a c i usnesení závěrů XV. sjezdu KSČ v oblasti výchovy m ládeže a zvýšení jejího zájm u o p ro blémy věd eck o -tech n ick é rev o lu ce. S opravdovým pocitem rad o sti vítám e znovuotevření této nám všem milé budovy, k terá tolik p ro rozvoj so cia listick é vědy a kultury zn a m enala a jejíž význam v tom to sm ěru bude n eustále vzrů stat. Ji ří K r e j s a a L a d i s l a v
POLÁRNÍ ZÁŘE
Krivský:
z
26. N A 27. Č E R V N A 1976
Polární záře v n ašich zem ěp isn ých šířk ách bývají vzácn ým jevem v době velké slu n ečn í ak tiv ity , velm i v ý jim ečn ě bývají pozorovány i v le tech minim a slu n ečn í aktivity. J. K rejsa pozoroval na sta n ici H yd rom eteorologickéh o ústavu Chu-
S c h e m a t ic k y z a k r e s le n ý tv a r p o lá r n í z á ř e 26.127. VI. 1976 p o d le sta v u v in t e r valu 2 h 00 m in — 2 h 30 m in.
rán ov (A = 1 3 ° 3 7 ',
SČ ). Aktivní jev na Slunci, k terý polárn í záři způsobil, bude snad určen později, kdy bude k dispozici d o sta te čn ý přehled o pozorování Slunce z celosvětové sítě sta n ic.
Oto
Obůrka:
TĚSNÁ P ŘIBLÍŽENÍ PLANETEK K ZEMI Dopady velk ých m eteo ritů a p řelety velm i jasn ý ch bolidů n ad zem ským povrchem vyvolávají vždy otázku, po jaké dráze se těleso po hybovalo. Dne 2. března letošního roku ozářil v ečern í oblohu jihom oravského a jihočeského k raje velm i jasn ý bolid, k terý po průletu atm osférou dopadl v oblasti Kam ýku nad V ltavou. Poněvadž jeho p ře le t byl fo to g rafick y zach y cen několika k om oram i, bylo m ožno u rč it jeho dráhu kolem Slunce, k terá se jen m álo lišila od zem ské dráhy (viz ŘH 57, 11 7 ; 6 /1 9 7 6 ). V přísluní vnikalo těleso dovnitř zem ské dráhy, tak že byla m ožná srážk a se Zemí. M eteorit Luhy, k terý po oslňujícím průletu do padl v ro ce 1959 na Příbram sku i m e te o rit Lost City, k terý v ro ce 1970 dopadl v severn í Oklahom ě, m ěly rovněž dráhy p ro tín ající zem skou dráhu. N aproti tom u, těleso , k teré vyvolalo oslnivé divadlo na odpo lední obloze 10. 8. 1972 při p řeletu ve výši 100 až 60 km na oblouku 1500 km od Utahu do k an ad sk é provin cie A lberta, letělo po dráze, k terá se zevně dotkla dráhy Zem ě. V šech n a uvedená tě le sa pohybovala se po výjim ečn ých d rah ách m alý ch p lan etek , asteroid ů. V p osledních d esítiletích o b rací se zájem řad y sp ecializo v an ý ch ob serv ato ří ke studiu p lan etek , k teré se mohou m im ořádně přiblížit k Ze mi. A ktuálnost toh oto výzkum u ro ste s p očtem um ělých těles, družic a posledních stupňů n o sn ý ch ra k e t, k teré se pohybují okolo Země a bývají často zach yco v án y na astro n o m ick ý ch fo to g rafiích . Z jednoho sním ku se zpravidla n edá říci, jde-li o těleso na vysoko položené d ráze okolo Země nebo o přiblížení p lan etk y na ce stě kolem Slunce. Takovou zám ěnou byl již vyvolán nejednou p oplach. Podle sta tistick ý ch výp očtů pohybuje se v širokém pásu m ezi M arsem a Jupiterem veliké m nožství astero id ů od rozm ěrů asi 770 km p o n e velké balvany. Asi 200 astreroid ů m á prům ěry nad 100 km, rozm ěry asi 500 p lan etek se pohybují m ezi 100 a 50 km, p o če t p lan etek o prů m ěrech větších než 1,5 km s e odhaduje na půl m iliónu. Dosud bylo foto g rafick y i vizuálně z a ch y ce n o a si 5000 p lan etek , z nichž pro 1850 bylo m ožno u rčit dráhy s velkou přibližností. Zjišťování drobnějších těles p a tří k úspěchům posledních desítiletí, kdy se k výzkumu používá pom ěrn ě velk ých dalekohledů a velm i citli vých fo to g rafick ý ch m ateriálů a tech n ik . Jasn o st asteroidu je závislá n a velikosti a albedu tě le sa , n a jeho vzdálenosti od Země a úhlu osvět lení Sluncem . P řed pok lád á se, že asi 1000 asteroid ů jeví jasn o st do 15 m, a si 30 000 jasn o st do 1 9 m a a s i 75 000 do 20m. Již z toho je zřejm o, že m alé dalekohledy n em ají n aději na z a ch y ce n í těch to těles. P řevážn á č á s t asteroid ů pohybuje se v d rah ách o velm i m alé v ý střed
n osti v ro vin ách blízkých rovině ekliptiky. Je však znám a řad a výjim ek s velkým i výstřednostm i, n apř. Adonis (e = 0 ,7 8 ), jehož d ráh a dosahuje k dráze M erkura, Hidalgo (e = 0 ,6 5 ) dosahuje dráhy S atu rn a, Icaru s (e = 0,83) proniká do dráhy M erkurovy a přibližuje se k Slunci v perihelu n a pouhých 28 miliónů km. Také odklon od ekliptiky je v n ě k terý ch p říp ad ech zn ačn ý . Oběžná rovina p lan etk y B etulia sv írá i = 52°, H idalgo i = 43°. T rajek torie m noha p lan etek se přibližují k zem ské d ráze, tak že může dojít k blízkým setk án ím se Zemí. V m ezinárodním názvosloví se pro tato tě le sa ujalo ozn ačen í e a rth -g ra z e rs nebo e a rth -g ra z in g a ste ro id s ( E G A ) , co ž česk y znam ená asteroid y „o h ry zu jící“ Zemi. Bydy rozděleny do dvou zák lad ních skupin: (1 ) Typ Apollo obsahuje astero id y , k teré pronikají dovnitř zem ské d rá hy a jejich perihel q < 1 astro n o m ick á jed n otk a. (2 ) Dosavadní EGA typu Am or zahrnují p lan etk y, k teré obíhají vně zem ské dráhy a vzdálenost jejich perihelu q od Slunce m á hodnoty m ezi 1,00 a 1,26 AU. Každá skupina se dále dělí podle hodnot hlavní p oloosy a do tří podskupin, kterým i se však zde nebudem e zabývat. Prvním dokladem m im ořádných drah asterio d ů byla p lan etk a 132 A ethra, objevená v červ en ci 1873, k te rá se přibližuje k Slunci více než M ars v afelu. V srpnu 1898 došlo k již dobře znám ém u objevu p lan etk y E ros, k terá pron ik ala do d ráh y M aršový a při vhodných p říležito stech s e může přiblížit Zemi na 22 m iliónů km, což se sta lo 23. ledna 1975. Po objevech d alších č ty ř p lan etek , k te ré p ron ik aly do dráhy p lan ety M arse a přibližovaly se k Zemi (A lbert roku 1911, Alinda 1918, Ganymed 1924 a Ivar 1 9 2 9 ), objevil belgický astro n o m D elporte na observatoři v U ccle 12. 3. 1932 těleso 1 4 m, k teré míjelo Zemi ve vzd álen osti 16 m i liónů km. P lan etk a n azvaná Am or se s ta la prototypem EGA, k teré se přibližují zem ské dráze zevně. Za šest týdnů po Am orovi byl objeven Reinm uthem v Heidlbergu další velm i zajím avý a strero id Apollo, k terý pron ik al do dráhy Země a Venuše. P lan etk a byla sled ován a po tři týdny mnoha observatořem i. V dalších letech však, vzdor velikém u úsilí, n a lezena nebyla a její nový objev se podařil tep rve 28. března 1973, když byly výp očty její dráhy revidovány znám ým astronom em B. M arsdenem . P lan etk a Apollo p řešla v ro ce 1946 ve vzd álen osti 7 mil. km od M arsu, Venuši minula v ro ce 1950 ve vzd álen osti pouhých 1,5 mil. km a v ro ce 1968 ve vzd álen osti 10 mil. km. V letech 1980 a 1982 p řejde ve v zd ále nosti 7,5 a 9,0 mil. km od Země. V únoru 1936 podařil se Delportovi objev p lan etk y, k terá předtím p ro šla kolem Zem ě ve vzd álen osti dvou miliónů km. P lan etk a n azvaná Adonis byla sled ován a po dva m ěsíce, při p říštích obězích však nebyla n alezen a, i když byly p rováděny ro z s á h lé výp očty a p átrán í velm i pečlivě p řip raven o. Adonis p atří k nejm enším poznaným asteroid ům , jeho prům ěr se odhaduje na 300 m. Lze doufat, že bude nalezen při p říštím přiblížení v ro ce 1977. V říjnu 1937 byla objevena Reinm uthem v H eidelbergu p lan etk a H er m es, k te rá je n ejvýzn ačnějším znám ým EGA. P ro šla 30. říjn a nejblíže Zemi ve vzd álen osti 800 000 km a její pohyb činil 5° za hodinu. Podle výp očtů může se při dubnovém se tk á n í přiblížit Zemi n a 300 000 km. P aram etry d ráh y nebyly však u rčen y s d o statečn ou p řesn ostí, tak že
p lan etk a byla z tra c e n a a její opětné n alezen í je p ovažováno za čirou náhodu. Podobně je m alá n aděje n a n alezen í p lan etk y 1947 XC (p ro zatím ní ozn ačení a ste ro id y : první údaj zn ačí rok, první písm eno zn a m ená poradí půlm ěsíčního in tervalu objevu, druhé písm eno udává pořadí objevu v p říslušné polovině m ě s íc e ), objevené v p rosin ci 1947 n a des k ách ob servatoře ve F lag staffu , jejíž d ráh a se přibližuje d ráze Země na pouhých 400 000 km. Rok 1948 p řin esl objev p lan etk y T oro, k te rá jako těleso typu Apollo křižuje zem skou dráhu a přibližuje se k Zemi vždy po 8 letech . P rošla v srpnu 1964 kolem Zem ě ve vzd álen osti 18 mil. km, v srpnu 1972 ve vzdálenosti 20 mil. km a nepřiblíží se k nám tak blízko až do ledna 2024. Lednová přiblížení mohou však být mnohem těsn ější, asi 7,4 mil. km. Toro p rotín á dráhu M arsu a při pohybu přísluním se může přiblížit k Venuši na 6 mil. km. Oběžná doba p lan etk y je zhruba 1,6 roků, takže 5 oběhů trv á stejn ě dlouho jako 8 oběhů Země a 13 oběhů Venuše. Proto se d ostává pohyb p lan etk y do rezo n an ce s pohybem Země a Ve nuše, což vyvolává zm ěny d ráh y i oběžné doby. Před několika roky vy ložili sen zacech tiv í n ovnáři výsledky bádání o p ro m ěn ách oběžné dráhy planetky Toro vyn ucen ých Zemí tak , že astero id obíhá ok o lo Země jako druhý m ěsíc. Víme, že p lan etk a obíhá okolo Slunce a nikoliv okolo Země. N ejvýjim ečnější znám ou dráhu m á dnes již proslulý Icaru s, objevený v červnu 1949 B aadem na Mt. P alom aru. Pohybuje se po zn ačn ě p ro táh lé elipse, jako jediná p lan etk a p ron ik á až dovnitř oběžné dráhy p la nety M erkura a přibližuje se k Slunci na pouhých 28 miliónů km. P ři blížení k Zemi až na 5,5 miliónů km mohou n a s ta t jen v červnu, kdy se Zem ě přibližuje k d ráze Ica ra . V ro ce 1987 bude v nejm enší vzd ále nosti 24 miliónů km, v ro ce 1996 15 miliónů km a v letech 2015 a 2043 pouze 8 miliónů km. P a ra m e try dráhy se m ění vlivem p řitažlivosti p lan et a jsou na zák lad ě nových pozorování vždy opravovány. Každý rok p řin áší objevy n ěkolika EGA buď typu Apollo nebo Amor. Mnoho zájm u k sobě so u střed ila p lan etk a G eographos objevená Minkowskim na Mt. P alom aru v ro ce 1951. Velmi podlouhlé těleso, znám é zn ačným i zm ěnam i jasn osti, přiblížilo se v srpnu 1969 k Zemi na vzdá len ost 9 miliónů km, v ro c e 1994 proběhne ve vzd álen osti 5 miliónů km. Podrobným i výp očty dráhy p lan etk y 1953 EA (n yn í typu Am or) bylo zjištěno, že n áležela do roku 1940 ke skupině typu Apollo. Změny dráhy sp ojen é i se zm ěnam i oběžné doby, působené g rav itačn ím působením p lanet, jsou vlastním i p říčin am i z trá ty celé řad y m enších p lan etek . Te prve podrobné studium drah n alezen ý ch asteroid ů um ožní v n ěk terý ch p říp ad ech zjištění, že jde o tě le sa již dříve p ozorovan á. V červ en ci 1957 objevil S chubart na d esce exponované v Sonnebergu ry ch lý objekt, k terý d ostal zatím ní ozn ačen í 1957 NA. V ýpočty se však' zjistilo, že jde o nově nalezen ou p lan etk u Ivar 1929 SH. Již tehdy došlo k objevu s pětiletým zpožděním , poněvadž p lan etk a byla n alezen a na s ta rý ch fo to g rafick ý ch d esk ách tep rve v ro c e 1934. V březnu 1971 byla objevena další p lan etk a typu Apollo, 1971 FA, k terá proniká a ž do d ráh y p lan ety Venuše, nem ůže se však při n y n ěj ších oběžných podm ínkách přiblížit k Zemi více než na 40 miliónů km.
A steroid 1973 EA, Který rovněž pron ik á do dráhy V enuše, přiblížil se na 400 000 km. P lan etk a 1972 XA, k te rá křižuje dráhu Země, může se přiblížít na 15 miliónů km. P lan etk a 1973 EC typu Am or přiblížila se k Zemi n a 9,4 m iliónů km. Plan etk ou typu Am or je ta k é ry ch lý objekt 14m, objevený P. W ildem v únoru 1975. Podrobné výp očty u kázaly, že jde o p lanetku 1949 OA, k terá m á velm i m alou vý střed n o st [ e = 0 ,0 6 2 ) a její ce lá d ráh a leží m ezi draham i Země a M arsu. Jediný objekt EGA objevený v ro c e 1974 na d esce velk é Schm idtovy kom ory na Mt. P alom aru, je p lan etk a 1974 MA typu Apollo o p rům ěru asi 2,6 km, k terá m á velm i p rotáh lou dráhu [ e = 0 ,7 6 0 ). V přísluní do stá v á se až k dráze M erkurově na vzd álen ost 14 mil. km, její a fe l leží v hlavním p rsten ci asteroid ů. N ejtěsn ější přiblížení k Zemi na 23 mil. km je v oblasti, kterou Země zaujím á 4. srp n a. P lan etk a může se však přiblížit na 2,8 mil. km k M arsu, k terý se pravděpodobně stan e jejím osudem . K zajím avým objevům poslední doby lze p o číta t planetku typu Apollo 1975 YA, objevenou na Mt. P alom aru k oncem p ro sin ce 1975, k te rá p ro šla v únoru 1976 přísluním (q = 0 ,9 1 ). Její oběžná rovina m á velký od klon od ekliptiky (i = 6 4 ,1 7 °). V lednu 1976 byla na Mt. P alom aru fo to g ra fick y objevena p lan etk a 1976 AA, rovněž p ro tín ající dráhu Zem ě, k te rá se vyzn ačuje n ejk ratší hlavní poloosou oběžné elipsy (a = 0,967 AU) (viz ŘH 57, 76; 4 /1 9 7 6 ). Je m ožno uvést řadu z tra ce n ý ch p lan etek , po nichž se soustavně p á trá . Po revizi sta rý ch p ozorování a n ových v ý p o čtech poruch, způ sob ených plan etam i, vzniká vždy nová n aděje n a úspěch. Zájem o ob je vení n ových EGA m á zde zvláštní úlohu. Podle W hippleova názoru e x is tuje více než 100 EGA s prům ěry větším i než 1,5 km a tisíce m en ších Jejich h ledání a sledování připom íná napínavé příhody z oboru sien ce fiction .
Zprávy STŘÍBRNÁ
PLAKETA
ČSAV
PROF. V A N Ý S K O V I
U příležitosti 50. narozenin p rofesora astrofyziky Univerzity Karlovy RNDr. Vladim íra V anýska, DrSc, vedoucího kated ry astronom ie a astrofyziky m atem aticko-fyzikáln í faku lty U niverzity K arlovy, mu udělilo prezidium Česko slovenské akadem ie věd stříb rnou p laketu za zásluhy ve fy zikáln ích vědách. Plaketu předal prof. Vanýskovi dne 10. září 1976 čle n prezidia ČSAV akadem ik V. Zoubek. Red akce Říše hvězd srd ečně b lah o p řeje.
Co n o v é h o v astronomii LUNA Po d elší přestávce (Luna 23 — start 28. X. 1974) byla leto s v lé tě vypuštěna na M ěsíc d alší sovětská autom atická sta n ice — Luna 24. S ta rt se u sku teč nil 9. srpna, 14. srpna byla sonda na-
24 vedena nejp rve na kruhovou dráhu kolem M ěsíce, později na dráhu e lip tickou. Dne 18. srpna s ta n ice p řistála v o blasti Mare Crisium a poté byly odebrány vzorky m ěsíčn í půdy do
M ez in árod n í u lt r a fia lo v á d r u ž ic e IUE ( SA S-D ). I K e z p r á v ě na str. 195.)
P la n e tk a 108 H ecu ba fo t o g r a fo v a n á 20. I. 1972 ( d v ě 30 m in. e x p o z ic e j 50cm M ak su to v o v ou k o m o r o u h v ě z d á r n y na K leti / A. M rk os).
P la n e tk a 433 E ro s fo t o g r a fo v a n á 7. II. 1975 / e x p o z ic e 60 s v in terv a lu 30 m in i Z eissov ý m a s t r o g r a fe m 300/1500 mm na S k a ln a té m P le s e (M. A n ta lj.
B u dova lid o v é h v ěz d á rn y v S e d lč a n e c h . ( K e z p r á v ě na str. 198— 199.)
hloubky asi 2 m, k te ré byly uloženy do návratného modulu. Dne 19. srpna návratný modul startoval zpět k Zemi a 22. srpna p řistál v u rčen é oblasti na území S SS R . Celý pokus probíhal
SLUNCE -
PUL
Podle zpráv, uveřejn ěn ých v le to š ním ročník u britského v ědeckého č a sopisu N ature (259, 87 + 9 2 ), učinili sov ětští a b ritští astronom ové n ezá visle zajím avý objev — z jis tili pulsace Slu n ce. Z pozorování na Krym ské hvězdárně v srpnu a v září 1974 a v říjn u až v březnu 1975 z jistili Severnyj, Kotov a Cap, že S lu n ce pul su je v periodě 2 h 40 min ± 5 min,
PERIODICKÁ
UJÍCÍ
HVĚZDA
což odpovídá m axim ální k o n trak ci asi 3 km. K p rak ticky stejn ým výsledkům došli Brookes, Isaak a Raay z univer zity v Birm ingham u na podkladě po zorování na observatoři Pic-du-Midi ve fran co u zský ch P yren ejích . Z jistili periodu pu lsací 2 h 39 min ± 2,4 min a z pozorování vykonaných 27. září a 2. listopadu 1974 také periody další, 58 min a 40 min. J. B.
K O M E TA K L E M O L A
Na sním cích exponovaných mezi 28. říjn em a 2. listopadem 1965 objevil A rgentinec A. R. K lem ola novou ko metu 1965 j = 1965 VI. Z pozorování bylo brzy zřejm é, že se kom eta pohy buje po krátko p eriod ické dráze. E lip tickou dráhu počítal B. G. M arden a z jistil, že oběžná doba je 10,97 roku, ale se střední chybou asi 60 dní. Je-li takto n e jistá oběžná doba, kom eta se pochopitelně dosti obtížně při dalším návratu ke Slu n ci hledá. Je nutno vy po čítat něk olik efem erid pro různé okam žiky průchodu perihelem a ko m eta může být ve značně v eliké ob la sti oblohy. To byl i případ perio-
RADAROVÝ
úspěšně a tak sov ětští odborníci m ají nyní k dispozici již 3 vzorky m ěsíčn ího reg olitu z různých o blastí M ěsíce, od e brané autom atickým i sovětským i s ta n icem i a dopravené na Zemi.
VÝZ
Ganymed obíhá kolem Jup itera ve vzdálenosti asi 106 km a je nejv ětším z Jupiterových m ěsíců. Nedávno pro běhl první radarový výzkum tohoto tělesa, ja k uvádí časopis S p ace flig h t (17, 369, 1975). Ukázalo se, že povrch Ganymeda je nerovný a výškové roz díly jsou zde zřejm ě značně větší než na Merkuru, Venuši nebo Marsu. Radarový výzkum Ganym eda na vzdálenost 6 X 108 km byl proveden během šesti srpnových nocí 1974. K tomuto účelu byla použita 64m anténa v Goldstonu v K aliforn ii. Odborníci se n ejv íce p řik lá n ě jí k do m něnce, že povrch n ejv ětšíh o Ju p ite rova satelitu je bud sk aln atý anebo
19 7 6 i
d ické kom ety K lem ola, je jíž vypočtený průchod perihelem připadl na 7. V III. t. r. Kometu n alezl G. Sause na sním cích exponovaných Schm idtovou ko morou hvězdárny Haute Provence mezi 6. a 8. srpnem t. r. v sev erozá padní čá sti souhvězdí Ryb poblíž roz hraní se souhvězdím Pegasa. Kom eta m ěla ja sn o st 12m a ohon délky 2'— 3'. P eriod ická kom eta K lem ola se v době průchodu perihelem blíží k Slu nci na 1,76 AU, v odsluní se od něho vzdaluje na 8,11 AU, e x ce n tricita je jí dráhy je 0,643 a dráha svírá s rovinou dráhy zem ské úhel 10,61°. 1AUC 2 9 8 2 (B )
UM
GANYMEDA
z kovového m ateriálu zam rzlého do ledu. Právě taková povrchová vrstva ledové suti může být relativ n ě hlad ká, což je radarem n e z jistite ln é , pro tože led je pro rádiové vlny průhled ný. Toto zjiště n í je zvláště zajím avé v porovnání s výsledky výzkumu son dy Pioneer 10 a 11, k te ré p roletěly kolem Jupitera. M ateriál na povrchu Ganymeda je patrně m eteorick ého původu. K rátery na skaln atém povrchu Ganymeda není možné vzhledem k jeh o velké vzdá len o sti rozlišit, ale nedávno pořízené sním ky sondou Pioneer 11 zřetelně ukazují k rátery a dvě moře na po vrchu tohoto m ěsíce, pravděpodobně
vrstvy se n eslu ču je s radarovým i údaji. P řik lá n ě jí se proto k názoru, že povrch m ěsíce je pokryt sm ěsí úlomků sk al a ledu. Podobný výzkum G alileových m ě síců je plánován na rok 1979 v rám ci program u letu M arineru kolem Jupi tera a Saturna. H. N o v á k o v á
takov é, s jak ým i se setkávám e na po vrchu našeho M ěsíce. Již dříve se o p tičtí astronom ové do m nívali, že Ganymedova značná ja s nost je způsobena rozsáhlým i led o vými plocham i. In fračerv en é spektrum ukazuje na existen ci vody v pevném skupenství. N icm éně radioastronom ové z jistili, že představa pouhé ledové
HMOTNOST I Za předpokladu, že plyn působící em isní a absorpční čáry ve sp ektrech kvasarů je vypuzován z cen trálního objektu tlakem záření, lze z dynam iky takovéhoto plynu za u rčitých předpo kladů stanovit mezní hodnoty hm ot ností. S uvedeným problém em se za bývali G eoffrey Burbidge a Judith Perryová v časopise A strophysical Journal, L etters to the Editor (205,
FG
S A 3 I TT A E
Prom ěnná hvězda FG S ag ittae je sku tečn ě pozoruhodná, protože u to hoto supergigantu dochází k zajím avé zm ěně barvy s časem . Podle J. D. Fernieho (David Dunlap O bservátory) se během d eseti let barevný index B — V zvětšil o více než 1 magnitudu. Po čátkem sedm desátých le t byla zm ěna indexu B — V lin eárn í a dosahovala hodnoty + 0 ,1 6 m za rok. V m inulém ro ce však dosáhla zm ěna hodnoty ba-
MLADÍ
KVASARŮ L 55; 1976). Pro kvasary v kosm olo gických vzdálenostech d ostali, že je jic h hm otnosti jsou v rozm ezí 5 X 1 0 7 až 2 X 1 0 9 v jed n o tk ách hm otnosti S lu n ce; ztráta hm oty vyšla dM/M = 10 ~ 7 za rok. Jestli-že by kvasary byly lo kálním i ob jekty , pak horní hran ice je jic h hm otnosti je asi 2 X 1 0 7 v je d no tk ách hm otnosti slu nečn í. J. B.
ASTRONO
Ve dnech 5.— 11. červen ce 1976 se ve S tre čn ě konal sjezd m ladých a stro nomů Slovenska s m ezinárodní ú častí, jehož se zúčastnilo tak é 12 delegátů z Čech. Toto střetn u tí pravidelně po řádá každý rok Slovenské ústředí am atérsk é astronom ie v Hurbanově. Letos se srazu zúčastnilo přes sto m ladých astronom ů ze Slovenska, Čech, M aďarska, Polska, NDR a Bul h arska. V tom to ro ce pořad atelé při pravili pro ú častn íky srazu bohatý a pestrý program . Úvodní dva dny byly dopoledne i odpoledne přednášky, kte ré m ěli připraveny v ysokoškoláci z B ratislavy. V ečer pak byla na po řadu přednáška o n ejn o v ějších po z n a tcích o Slu nci. Ve čtvrtek se usku-
řevného indexu B — V pouze + 0 ,0 3 m a v eliko st tohoto indexu byla v polo vině letošníh o roku + l , 5 3 m. Jasn ost hvězdy ve sp ektrálním oboru V zů stávala zhruba kon stan tn í, mezi 8,9m a 9,0m. P říčiny změn barvy prom ěnné hvězdy FG S a g itta e n ejsou dosud zná my, proto bude nutno o b je k t podrobně sled ovat sp ektroskopicky. UAIC 2 9 8 5 (B )
O V É VE S T R E Č N Ě te čn il celod en n í v ýlet po pam átkách SNP. N ejdříve ú ča stn íci u ctili pam át ku padlých fran co u zský ch partyzánů, k te ří se zú častn ili bojů u S tre čn a a Ziliny, a k te ří m ají svůj pom ník n e d aleko obce S trečn o . Potom n avštívili Kollárův dům a podnikli výlet lodí po O ravské přehradě. V ečer m ladí a s tro nom ové besedovali s přímými ú č a s t níky bojů SNP. D alší dva dny byly opět vyplněny odborným i zam ěstn á ním i. V ečer se prom ítaly film y za p ů jčené lidovou hvězdárnou v Praze na P etřín ě a druhý v ečer m ěl pouta vou přednášku P etr S o jk a z téže hvězdárny; tý k ala se p řistán í sond V iking na Marsu. V sobotu dopoledne proběhl kvíz z odborných zam ěstnání,
ve kterém zvítězili východoslovenští astronom ové. Sraz byl ukončen ku l turním program em krajů a hostů. S raz m ladých astronom ů navštívila
MEZINÁRODNÍ
tak é řed itelka AÚ SAV RNDr. Ludmila Pajdušáková, CSc, k te ré m ladí při této p říležitosti b lahopřáli k jejím u vý znam nému životnímu jubileu M. P řibil
ULTI A F I A L O V A D R U Ž I C E
Dalším význam ným krokem v k o s m ické astronom ii se v polovině roku 1977 stane sta rt m ezinárodní družice pro ultrafialovou astronom ii IUE (In te rn a tio n a l U ltraviolet E xp lo rer), sou časně čtvrté družice ze série m a lých astronom ick ých s a telitů SAS. Družice o hm otnosti 382 kg bude vyslána nosnou raketou Delta na kru hovou oběžnou dráhu ve výšce 42 000 km nad zem ským povrchem . Je jí let, který připravují odborníci am erického kosm ického úřadu NASA společně s Velkou B ritán ií a evropskou ko sm ic kou o rg an izací ESA, bude m ít 6 hlav ních vědeckých cílů, a to: (1 ) Z ískání sp ekter hvězd všech sp ek tráln ích tříd s vysokou roz lišo v ací sch o p n ostí pro up řes nění je jic h fy zik áln ích c h a ra k te ristik . (2 ) Studium plynných proudů ve vybraných podvojných so u sta vách. (3 ) Pozorování slab ý ch hvězd, g a la xií a kvasarů s m alou ro zlišo vací schop ností a in te rp re tace je jic h spekter. (4 ) Z ískání sp ek ter dostupných p la net a kom et. (5 ) Opakovaná pozorování objektů se znám ou, popřípadě nově z jiš těnou sp ek tráln í prom ěnností. (6 ) Výzkum mezihvězdné absorpce. Pro tuto p ráci bude IUE vybaven ultrafialovým dalekohledem RitcheyChrétienova typu o průměru 45 cm a světelnosti //15, doplněný soustavou spektrografů pro pozorování v oboru 115—320 nm. Tato soustava obsahuje
vysokodisperzní i nízkodisperzní m říž ky a dvě vidikonové kam ery. První k a m era může pracovat buď s velkou roz lišov ací schop ností (m inim álně 0,02 nm ) mezi 119,2— 192,4 nm, nebo s m a lou (0,6 nm ) mezi 113,5—208,5 nm; druhá kam era pak bud s vysokým roz lišením (0,02 nm ) mezi 189,3— 303,1 nm nebo s nízkým rozlišením (0,6 nm) mezi 180,0—325,5 nm. S pektroskopie s velkou rozlišovací schop ností je určena pro ja sn é zdroje, zatím co s m alou rozlišov ací schop ností převážně pro ob jekty slabé, kde je klad en důraz nikoli na rozlišení, ale na d ostatečnou m ezní magnitudu. O čekává se, že IUE bude m oci získat sp ektra hvězd s vysokým rozlišením až do přibližně 9m až do přibližně 9m a s nízkým rozlišením asi do 1 4 ™ (pro hvězdy sp ek tráln í třídy B 0). Hlavní podmínkou pro práci u ltra fialového teleskopu se spektrografem je dokonalá stab ilizace družice. Ta je u IUE z a jiště n a stabilizačn ím i a kon trolním i subsystém y, obsahujícím i s a du reak tiv n ích jed n o tek pro n atáčení družice a je jí stab ilizaci při zam ěření na vybranou hvězdu a systém gyroskopů pro kontrolu navádění a pointa ce. Přesná kon trola navedení během expozice se pak d ěje hvězdným čid lem teleskopu. Jak m ile je s a te lit poin tován na ob jek t, m ěla by přesnost navedení dosahovat ± 1 " . K apacita telem etrie čin í 40 960 bitů za sekundu, takže přenos jednoho sp ektra (zobra zení z jed né kam ery) potrvá asi 3,5 minuty, přičem ž obraz zorného pole dalekohledu může být předán za méně než 10 sekund. RH
VZ PLA N UT Í ERUPTI V N Í C H TRPASLÍKU A BÍLÉ S L U N Ě Č N Í E R U P C E W. Haupt a W. S ch lo sse r publikovali v Astronomy and A strophysics (37, 219) p ráci, v níž se snaží n a jít spo le čn é znaky mezi erupcem i probíha jícím i na Slu nci a vzplanutím i typic-
kého zástupce skupiny eruptivních trpaslíků — hvězdy UV Ceti. Z ákla dem studie jsou fo to ele k trick á pozo rování 94 vzplanutí UV Ceti pokrýva jíc í 26 hodin pozorování. S tatistick ý
rozbor četn o sti vzplanuti ukázal, že jed n otliv á vzplanuti hvězdy nejsou zcela nezávislým i d ěji, ja k se dopo sud soudilo, neboť zde výrazně p ře vládá in terv al 2 až 4 minut mezi po sobě n ásled u jícím i vzplanutím i. V prů běhu ja sn o sti vzplanutí hvězdy UV Ceti a slu nečn ím i erupcem i se jeví nápadná shoda: E xistu je zde fáze m enšího vzplanutí p řed ch ázejícíh o vlastn í erupci, strm á vzestupná větev a kon ečn ě větev pom alého d ohasínání vzplanutí. Z pozorování d alších auto rů vyplývá, že ve fázi rych lého vzrůstu jasn o sti ve spektru převládá sp o jitá em ise, zatím co v n ásled u jící klidné
DALEKOHLED Doba se m ění, m ění se i lidé a je jic h životní prostředí. A tak jsem se jednoho krásného dne o citl i se svou
fázi d ohasínání hvězda září hlavně v ča rá ch vodíku, n eu tráln ího h élia a jednou ionizovaného vápníku. Podobně se ch ov ají i n ejm o h u tn ější slu nečn í eru pce — tzv. b ílé erupce, k te ré je možné ve fázi vzestupu ja sn o sti sp atřit i v in teg ráln ím světle. Na základ ě an alo g ie mezi erupcem i probíh ajícím i na eruptivních trp a slí cích a n a S lu n ci autoři práce soudí, že by při eru p cích na hvězdách typu UV Ceti m ohly vznikat re la tiv istick é čá stice . Je -li tomu tak , můžeme eruptivní trp aslík y typu UV Ceti čin it zod povědnými za vznik m ěkké složky kosm ického záření. Zd. M ik u lá š e k
PRO
PANELÁK
rodinou v novém bytě v 7. podlaží paneláku. . . . Kam s ním ? . . . táži se podobně
Obr. 3. D a lek o h le d , p r o p a n e l á k v c e l k o v é m u s p o ř á d á n í. jak o před léty básník Neruda, m a jící potíže se svým starým s la m n ík e m ,. . . kam se svým starým d alekoh led em ?. Mám co d ělat, abych se sem doslova v tiskl se svou rodinou, trochou n áb y t ku a toho n ejn u tn ějšíh o . Je ště pár astronom ických knih a brožur se sem vejde, ale d a le k o h le d . . . monstrum m ající něco pres dva m e tr y ,. . . ja k si ne a ne se v ejít. Překáží všude, kam ho postavím ; v pokoji se vyjím á jak o lodička v uzátkované láhvi. Na sch o dišti se s ním vytočím je n s obtížem i a do výtahu bud vejdu já nebo d a lekohled — když tam vejdem oba, tak nezavřu dveře. A tak jed in é řešen í je ve zhotovení zcela nového typu da lekohledu — tedy dalekohledu pro panelák. Ono se to le h ce řek n e, ale kde tedy z a čít? Světem k rá čí m iniatu rizace, kam oko pohlédne. I v o p tice se to hem ží v šelijakým i supersystém y. M eniskový C assegrain a později Q uestar u čaro val tém ěř každému, mne n ev y jím aje. Jenže já ch ci vytvořit p řístro j univer zální, se kterým bude možno pozoro
vat ja k plošné o b jekty , jak o mlhoviny a otevřené hvězdokupy, tak d etaily na M ěsíci, Slu nci a p lan etách , a rád bych s ním také fotografov al. Jiným i slovy tedy p řístroj m alý, výkonný, s k rá t kým prim árním ohniskem s možností jeho snadného a pohotového prodlou žení, lehký a přenosný, ne příliš ná ročný na velikost skladovacího pros toru — musí se v e jít do kufru od auta; a co n ejh la v n ě jší, musí být am atérsky snadno proveditelný. Z věčného dilem a, zda refrak to r nebo re fle k to r, jsem se rozhodl pro to druhé, tedy re fle k to r. Základem je dobře parabolizované zrcadlo, pracu jíc í v systém u N ewton (obr. 1 ). Jeho průměr je 150 mm, ohnisková vzdá len o st 600 mm, sv ěteln o st 1:4. V okulárovém výtahu je vym ěnitelným způ sobem uložen bud širokoúhlý okulár (/ = 20 mm) pro norm ální zvětšení, n e bo ru ční kon troln í m ikroskop DMI, zv ětšu jící 25 X . O bjektiv tohoto m ikro skopu plní v tom to uspořádání funkci odrazového zrcátk a Gregoryho d ale kohledu a při použití norm ální sta-
vební d élky m ikroskopu [L = 120 mm) prodlužuje ohnisko hlavního zrcad la 2 ,5 X (F = 1500 mm) při výsledné svě teln o sti asi 1:11. Při použití nástav ce pro d vojnásobné zvětšení m ikroskopu (stav ební d élka L = 220 mm) pak č i n í sekundární ohnisková vzdálenost F = 3000 mm při výsledné světelnosti asi 1:22. M ikroskop DMI je osazen ortoskopickým okulárem o / = 25 mm, takže je tak to možno dosahovat zvět šen í 24 X , 60 X , 120 X . M áme-li k dis pozici okuláry o k ratší ohniskové vzdálenosti, je možno dosáhnout i zvětšení 240 X při dobré kvalitě obrazu. Podobně je možno využít i optiky z dílenského m ikroskopu Comparex, k teré se nyní objevují ve výprodeji. Pro ty příznivce astronom ie, k teří d ávají přednost refraktorům , uvádím příklad použití m ikroskopu DMI u čočkového objektu 0 80 mm o ohnis
ODCHYLKY Den TU1—TUC TU2—TUC
ČASOVÝCH
5. VII. + 0,1782s + 0 ,1 9 5 3
10. V II. + 0,1657s + 0,1796
kové vzdálenosti 1200 mm (obr. 2 ) . M ontáž p řístro je je volena p aralak tick á vidlicová ve stavebnicovém uspořádání s jem ným i pohyby na obou osách. Toto uspořádání um ožuje po užít dalekohled ve stolním provedení na sníženém stativu, nebo ve venkov ním provedení na tro jn ožce. Celkový vzhled dalekohledu pro panelák je zachycen na ob. 3. D alekohled je možno zhotovit i v provedení se zrcadly m enších prů měrů (např. 0 120, resp. 0 100 m m ), ovšem za cenu nižšího výkonu pří s tro je . Pro svo ji nízkou váhu (c e lý přístroj váží pouze 10 kg ) a snadnou m an i pulaci se mi tento p řístro j stal c e n ným pom ocníkem ja k při náladovém pozorování objektů na obloze, tak i při pozorování zákrytů hvězd M ěsícem a d alší v ážn ější am atérské práci. M ilan V lč e k
SIGNÁLŮ
V ČERVENCI
1976
16. V II. 20. V II. 25. V II. 30. VII. + 0,1532s + 0,1410s + 0,1300s + 0,1190s + 0 ,1 6 3 6 + 0 ,1 4 7 8 + 0 ,1 3 3 1 + 0,1184
V ysvětlení k tabulce viz ŘH 57, 18; 1/1976.
V la d im ír P t á č e k
Z lidových hvězdáren a as tr ono mi cký ch kroužků DVACET
LE T A S T R O N O M I C K É H O V SEDLČANECH
Po n ěk olik a před náškách z astro nom ie se podařilo kulturním u domu v S ed lčan ech založit 3. červen ce 1956 astronom ický kroužek, k terý měl zprvu 9 členů, později nejvýše 20. Hlavní náplní čin n o sti bylo vzdělá vání, potom i broušení zrcadel pro am atérské reflek to ry . Tato práce se d ařila, kroužek tak vyrobil řadu růz ně velkých dalekohledů a u kulturního domu um ožnil mnoha lidem pěkná pozorování. Dalším logickým cílem pak bylo postavení hvězdárny. Za po m oci dr. H. Slouky bylo vybráno s ta veniště (vrchol Cihelného vrchu) a díky o rganizačním schopnostem dr. K. H offm anna a hlavně ohromnou obětavostí všech členů, hlavně J. Ma ch áčk a, K. Duška i d alších , byla již koncem roku 1961 kolaudována stav
KROUŽKU
ba. Zůstalo však dodnes je n při po zorovací věži s kopulí. I tak se stavbě říká hvězdárna. Již dříve byl za po m oci dr. B. V aln íčk a zvolen vhodný typ dalekohledu (re fra k to r Zeiss-coudé 3000/200 mm) a na ja ře r. 1962 byl instalován. Stavba však nebyla tak docela jen z áležito stí kroužku, ale i širší v e ře j nosti. Členové odpracovali celkem 3780 hodin, o statn í občan é je š tě 1220 hodin. Kroužek začal spolupracovat s J. Sadilem , který velm i obětavě kroužku pom áhal v těžkých z ačátcích . Od roku 1963 spravoval hvězdárnu přímo MěNV, vedoucím byl B. Fiala. V ro ce 1966 se sta la hvězdárna opět sou částí kulturního domu a vedoucím od té doby dodnes je autor této zprávy.
V plánu čin no sti bylo hlavně zpří stupnění hvězdárny v eřejn o sti, o rg a nizování čin n osti astronom ického kroužku dospělých i klubu m ladých astronom ů, pořádání před nášek, a také snaha o další zdokonalování vybavení hvězdárny a tím podmíněnou odbornou práci. H vězdárna je přístupna v eřejn o sti po celý rok vždy ve čtv rtek , v jin é dny po dohodě se zájem ci. V eřejn o st je inform ována o m ožnostech pozo rování v propagační sk říň ce , d ále je d nou stranou kulturního kalen d áře, který je v S ed lčan ech vydáván jak o m ěsíčn ík, a kon ečn ě s tá lí zájem ci do stáv ají pozvánky. A stronom ický krou žek má jednou za dva týdny pravi d elné schůzky s přednáškam i, jin a k se členové s ch á z e jí nepravid elně po dle potřeby a zájm u. V poslední době se snaží obnovit výrobu dalekohledů, v nově rozšířeném kulturním domě se připravuje d ílna, klubovna a fo to la boratoř. Velm i obětavě se kroužek věnuje klubu m ladých astronom ů. Klub m ladých astronom ů pořádá n ěk teré a k ce ve ško le, jin é v ku ltu r ním domě nebo na hvězdárně, dospělí připravují přednášky, besedy, ukázky p rak tické čin n o sti, hry, a tak é spo-
lé čn é zájezdy nebo brigády. Čas od času jsou na pomoc v přednáškové čin nosti a k práci s m ládeží pozváni p řátelé, pracovníci hvězdárny hl. m. Prahy a p lan etária PKOJF a nikdy nezklam ou. Mezi členy kroužku dospělých n e jsou je n občané S ed lčan , ale i blíz kých V otic (V. Šustr je n e jz k u še n ě j ším č le n e m ), z Příbram i (kde byl založen pro m ládež astronom ický kroužek při ODPM), a také z Prahy. I tito členové se snaží pom áhat při práci s m ládeží a pro v eřejnost. Za poslední roky se podařilo ko n ečně vyřešit e lek trick ý pohon ko pule, dále am atérsky doplněný systém fotografování hvězdné oblohy a dva způsoby fotografov ání planet, M ěsíce a S lu n ce, aby kdokoliv z členů pří stro jem mohl pracovat. Podstatně se ro zšířila odborná knihovna. Závěrem je třeba připom enout, že lidová hvězdárna J. Sad ila v S e d lča nech nem á stáléh o zam ěstnance a plně závisí na ex iste n ci a činnosti astronom ického kroužku. P řejm e mu tedy do další práce hodně úspěchů, a tak é možná více o cen ěn í důležitosti jeho práce na úseku m im oškolního vzdělávání. VI. R o šk o t
Úkazy na obloze v listopadu S lu n c e vychází 1. listopadu v 6h50m, zapadá v 16h37m. Dne 30. listopadu vychází v 7h36m, zapadá v 16h02m. Během listopadu se zkrátí d élka dne o 1 h 21 min a polední výška Slu nce nad obzorem se zm enší o 8°, z 26c na 18°. M ěsíc je 7. XI. v 0h v úplňku, 15. XI. v 0h v poslední čtvrti, 21. XI. v 16h v novu a 28. XI. ve 14h v první čtvrti. V odzemí je M ěsíc 6. listopadu, v pří zemí 21. listopadu. Při úplňku nastan e polostínové č á ste čn é zatm ění M ěsíce, jehož v elikost v jed n o tk ách m ěsíčního průměru bude 0,86. Z ačátek zatm ění nastává 6. listopadu ve 2 lM 6 m, střed (n e jv ě tší fáze) 7. listopadu v 0h01m a konec zatm ění ve 2h16m. M ěsíc bude procházet jižn í č á stí polostínu. Bližší údaje naleznem e ve H vězdářské ro č en ce 1976 (str. 88—8 9 ). Ve večern ích
hodinách 8. listopadu dojde k zákrytu hvězdy 4,2™ 68 Tauri M ěsícem , zve čera 27. listopadu zak ry je M ěsíc n ě kolik hvězd v souhvězdí Kozorožce. Podrobnější údaje naleznem e opět v Hvězdářské ro če n ce (str. 94). B ě hem listopadu dojde k těm to kon ju nk cím M ěsíce s p lanetam i: 8. XI. ve 2h s Jupiterem , 14. XI. v 16h se S atu r nem, 20. XI. v 7h s Uranem a 24. XI. ve 14h s Venuší. Dne 19. listopadu v 6h projde M ěsíc v blízkosti Špiky. M erku r není v listopadu pozorova telný pro blízkost u S lu n ce; vychází a zapadá tém ěř sou časně se Sluncem . Dne 7. XI. je M erkur v horní kon ju nkci se Sluncem , 18. XI. je v odsluní a 25. XI. v kon ju nk ci s Nep tunem. V en u še je po celý m ěsíc na večerní iobloze. Počátkem listopadu zapadá
v 18h05m, koncem m ěsíce v 18h41m. Jasn o st Venuše se během listopadu zv ětšu je z —3,4” na — 3,6m. Dne 4. lis topadu Venuše prochází odsluním. M ars se pohybuje souhvězdími Vah a Š tíra. Po celý listopad není pozoro vatelný, protože je 25. XI. v kon ju nk ci se Sluncem . Ju p ite r je v souhvězdí Býka, a pro tože je 18. listopadu v opozici se Sluncem , je po celý m ěsíc nad obzo rem tém ěř po celou noc. Jup iter má ja sn o st — 2,4m. S a tu rn je v souhvězdí Raka a n e j přízn ivějším pozorovací podmínky jsou v ran n ích hodinách, kdy kulm i nuje. Počátkem listopadu vychází ve 23h04m, koncem m ěsíce již ve 21h14m. S atu rn má ja sn o st asi + 0 ,5 m. Dne 28. listopadu je Saturn v zastávce. U ran je v souhvězdí Vah, a protože 30. říjn a byl v kon junkci se Sluncem , není po celý listopad pozorovatelný. N ep tu n je v souhvězdí Hadonoše, a protože se blíží do k o n ju n k ce se Sluncem , k te rá nastan e 5. prosince, není po celý listopad pozorovatelný. M eteo ry . Z pravidelných hlavních ro jů m ají maximum čin no sti jižn í Tauridy-A rietidy o půlnoci 5./6. XI. (trv á n í asi 30 dní, m axim ální hodinová frekv en ce 1 5 ), severní Tauridy v do poledních hodinách 10. XI. (trv án í asi 45 dní, max. hod. frekv en ce 5) a Leonidy v ran n ích hodinách 17. XI. (trv á ní 4 dny, max. hod. frek v en ce 12). Z nepravid elných rojů m ají maximum čin nosti Cetidy ve večern ích hodinách 19. XI. a M onoceridy v ran ních hodi nách 21. listopadu. B ližší údaje o uve dených m eteo rick ých ro jíc h n alezn e me ve H vězdářské ro čen ce 1976 (str. 113). J .B .
OBSAH: J. L álová: P etřín sk á h v ěz d á rn a op ět v porovozu — V. Van ý sek : S p olu p ráce k a te d ry a s tr o nom ie s P etřín sk ou hvězd árn ou — J. K rejsa a L. K řivský: P o lárn í záře z 26. a 27. če rv n a 1976 — O. Obůr ka: T ěsn á přib lížen í p lan etek k Ze mi — Zprávy — Co nového v a s tr o nom ii — Z lidových h v ězd áren a astro n o m ick ý ch krou žků — Úkazy n a obloze v listopad u 1976. CONTENTS: J. L álo v á: Public Ob se rv á to ry in P ragu e R econ stru cted — V. V anýsek: C oop eration Betw een D ep artm en t of A stronom y of th e C h arles U n iversity and Public O b servátory in P rag u e — J. K rejsa and L. K řivský: P o lar A u rora on 26 — 27 June 1976 — 0. Obůrka: E a rth -g ra z in g A steroid s — Notes — News in A stronam y — F ro m the Public O b servatories and A stronom ica l Clubs — Ph enom ena in Novem ber 1976. C O flE P JK A H H E : poA H aH
H.
Jla JiO B a :
o S ce p B a T o p M H
b
r.
H a-
IT p a ra
p eK O H C T p yw p oB aH a — B . BaH uceK : C oTpyflH H H ecTBO K a tp e a p u acTpoH O M H H K a p jiO B o r o yH M B epCMTeTa c H a p o f lH o íí oS cep B aT opM eií b r . n p a r a — H . K p e ť í c a m J I . K p X C H B C K H : IIO Jiap H O e CHHHHe 26— 27 m io h h 1976 r . — O . O S y p n a : T e c H B ie npn6jiM ?KeH M H acT ep o n flOB k 3 e M J ie — C o o 6 m e H M H — H t o HOBOrO B aCTpOH OM HM — M 3 H a POAHWX 06c e p B a T 0pHM M aCTpOHOM H H 6C K H X
K py>K K O B
Ha H e6e
b
H oaSpe
—
H B JíeH M H
1976
r.
• Koupím od razo vé elipt. z rcá tk o o prům ěru m alé osy 7,5 cm . — Št. K ram ář, Buzulu ck á 312, 415 03 T eplice. Říši hvězd řídí re d a k čn í ra d a : J. M. Mohr (v ed o u cí r e d .), Jiří Bouška (výkonný r e d .), J. G rygar, O. Hlad, M. Kopecký, E. K rejzlo vá, B. M aleček, A. M rkos, O. Obůrka, J. Š tohl; te ch n ick á red . V. Su chánk ová. — Vydává m in iste rstv o k u ltu ry CSR v n ak lad atelstv í Orbis, n. p., V inohradská 46, 120 41 P rah a 2. — Tiskne S tátn í tisk á rn a , n. p., závod 2, Slezsk á 13, P ra h a 2. — V ychází d v a n á c tk rá t ro č n ě , ce n a jed n otliv éh o č ísla K čs 2,50, ro čn í p řed p latn é Kčs 30,— . R ozšiřuje Poštovn í novinová služba. In form ace o p řed p latn ém podá a objednávky přijím á k ažd á pošta i d o ru čo v atel, nebo přím o PNS — Ú středn í exp ed ice tisk u, Jind řišská 14, 125 05 P rah a 1 (v če tn ě objednávek do z a h ra n ič í). — Příspěvky za síle jte na re d a k c i Říše hvězd, Švédská 8, 150 00 P rah a 5. Rukopisy a ob rázk y se n e v ra c e jí. — Toto číslo bylo dáno do tisku 7. září, vyšlo v říjn u 1976.
N ový m o d e rn í Z eissů v r e f l e k t o r M a k su to v -C a sseg ra in 400/3500 mm v z áp a d n í k o p u li h v ěz d á rn y na P etřín ě. — Na 4 str. o b á lk y je d v o jitý Z eissů v r e fr a k t o r s k o r o n o g r a fe m a fo t o g r a fic k o u k o m o r o u v h la v n í k o p u li p e t ř ín s k é h v ěz d á rn y .
