Nový vysílač JETI Duplex DC-24 portrét Ing. Miroslav Pastyřík Testování nového vysílače je ve finále, příprava sériové výroby v Příboru běží naplno, a tak je čas podívat se, cože to pro nás ve firmě JETI model připravují. Svůj první vysílač JETI Duplex DC-16 uvedla firma na trh v roce 2012. Pustit se do tak finančně i technologicky velkého projektu byl jistě odvážný a snad i trochu riskantní krok, ale nyní je již možné říci, že se vyplatil. Firma od počátku vsadila na technologie, úroveň a nekompromisní kvalitu, špičkové i ve světovém měřítku. Vysílač si rychle získal své místo na trhu a to potvrzuje nejen třicet sedm distributorů po celém světě, ale i trvalý přebytek poptávky nad kapacitou výroby. Zanedlouho dostala pultová verze svého palcového sourozence DS-16 a po krátké přestávce následovaly ekonomické klony DS a DC-14. Tím se první generace vyčerpala. A i když se i nadále počítá s její výrobou a vývojem, nahradí její místo firemní vlajkové lodi nový vysílač DC-24 (obr. 1). A slovo nový je zde opravdu na místě. Na pohled sice jako by minulé generaci „vypadl z oka“, ale to on jen tak klame tělem. Uvnitř povědomého a osvědčeného obalu se skrývá generačně nové dílo. Trochu pyšně lze říci, že jde o první komerčně dostupný interaktivní dvoupásmový vysílač na trhu. Vysilače DC-24 byla na počátku léta vyrobena první malá prototypová série. Ta nebyla určena pouze pro propagační ukázky na výstavách, ale po základním vyladění programu a firemních zátěžových zkouškách i pro testování modeláři na letištích. Měl jsem štěstí a jeden kousek se zatoulal i ke mně a věřte, že jsem ho nijak nešetřil. Od srpna ho poctivě zkouším v různých modelech letadel, i když jen v těch menších, a ne na oficiálních akcích. Sice doposud nebyl zaznamenán mnou ani v telemetrických záznamech z letů žádný problém, ale přece je to stále jen zkušební provoz. V tomto prvním článku popíši samotný vysílač – jeho programové vybavení, zejména rozdíly oproti staršímu DC-16, si nechám pro další číslo časopisu. Zkušební prototypová série byla vyrobena ve firmě JETI model v různých barevných kombinacích. Mnou popisovaný kus má duralový rám a ovladače černě eloxované, zadní i přední desky jsou vyrobeny z uhlíkového kompozitu. Někomu se může zdát vysílač takový… černý (obr. 2)? proč otazník Ale jak rámy, tak obě plochy budou nabízeny výrobcem v různých barevných kombinacích, od studeného kovu po teplou růžovou. Tělo vysílače, tedy rám a přední deska, je jako u jeho staršího brášky „vydlabáno“ z jednoho kusu duralu (obr. 3). Díky tomu je vysílač sice trochu těžší (1 423 g), ale neuvěřitelně tuhý. Tuhé pevné tělo přispívá k celkové spolehlivosti, protože desky elektroniky uvnitř nejsou mechanicky namáhány. Vrchní kompozitová deska s potiskem a tvrdým ochranným lakem tedy nemá nosnou, ale pouze dekorativní a kry cí funkci. Pokud tedy pomineme rozdíly v displeji a krytu antén, jsou si vysílače DC-16 a DC24 velmi podobné. Rozdíl je snad jen v jemnějším a decentnějším zpracování detailů. Jemné stříbrné linky na ovladačích vysílači sluší, jiné fonty písma potisku jsou lépe čitelné (obr. 4).
Vnější rozměry DC-24 jsou 270x180x40 mm, tedy stejné jako DC-16 a pro nový vysílač je tedy možné použít pulty a další doplňky staré řady.
Displej Doposud používala firma JETI model ve svých vysílačích monochromatický podsvícený LCD QVGA displej 3,8“. Nový vysílač je vybaven barevným vysoce kontrastním LCD 3,5“ displejem 320x240 pixelů. Barevný displej je tedy úhlopříčně o 6 mm menší, ale díky barvě, opravdu vysokému kontrastu a silnému celoplošnému podsvícení, je ve všech podmínkách, včetně slunečného dne na letišti, lépe čitelný než monochromatický. Vše má ale i své zápory. Plně podsvícený barevný displej má i vyšší spotřebu proudu. Spotřeba monochromatického displeje je podle intenzity podsvícení v rozsahu 300 – 350 mAh, u barevného 300 – 600 mAh. Ale protože podsvícení displeje není zapnuté trvale a vysílač DC-24 je napájen novějším typem akumulátoru PowerIon 5200 tvořeným dvěma články Li-Ion 2 600 mAh 1S2P (obr. 5), je celková doba chodu zařízení na jedno nabití opět kolem 10 hodin i u barevného displeje. Zařízení umožňuje nejen měnit intenzitu a čas podsvícení, kontrast, intenzitu podle okolního osvětlení, ale i nastavovat různá barevná schémata. Takže každý model nebo příbuzné skupiny modelů mohou mít své skiny. Pro příznivce monochromatických displejů imituje jedna z voleb vzhled nebarevného displeje. Nemyslím si ale, že ji bude někdo používat. Nový displej také umožnil instalovat funkce jako volba pozadí nebo vložení reálné barevné fotografie modelu. U Duplexu sice nejde omylem zapnout jiný model než máme zvolený ve vysílači, ale i tak je tato funkce příjemná. Na obrázku 6 je displej v barevném režimu Dark Red a je zde i vidět, že displej není dotykový – není upatlaný. Mikrofon Další rozdíl na těle vysílače je nenápadný drobný otvor vedle displeje popsaný jako „mic“ (obr. 7). Teď si asi leckdo řekne, božínku, na co mikrofon ve vysílači? To si s ním budu povídat? No ano, je to tak. Vysílač DC-24 je vybaven mikrofonem a programy pro rozpoznání hlasu. Vysílač je tak schopen reagovat na hlasové povely. Kdo zná tento systém například z automobilu ví, že hlasové ovládání dnes již pracuje velmi dobře, ale ne zcela bezchybně. Občas mě vytáčí ona dáma schovaná kdesi pod palubní deskou mého auta, která mě na povel „přepni stanici“ svým sice milým, ale tupým hlasem tvrdohlavě odpovídá „jak prosím?“. Na řízení funkcí to myslím asi nebude, ale aby mě vysílač po mém hlasovém povelu „výška“ nebo „kapacita“ nahlásil aktuální výšku modelu nebo zbytkovou kapacitu akumulátorů – skvělý nápad. Zase má konkurence co dohánět. Integrovaný mikrofon můžeme samozřejmě použít i pro tvorbu vlastních telemetrických hlášení, zvuků a alarmů. Potřebné programy pro tvorbu a ukládání zvukových souborů jsou soyučástí programu vysílače DC-24. Anténní systém a VF moduly Již první generace vysílačů Duplex DC se zbavila nespolehlivých externích antén a tyto byly bezpečně umístěny do pevného pouzdra, které sloužilo i jako nosič vysílače. I nový vysílač DC-24 je vybaven pevným masivním pouzdrem, za které se dá vysílač i pohodlně uchopit a nosit (obr. 8). Držák pouzdra antén je opět vyfrézován z masivního duralu a samotné pouzdro
antén pak z houževnatého plastu. Pouzdro antén je výrazně větší a to z prostého důvodu – vysílač DC-24 má šest antén. Jak jsem psal již na začátku, je to dvoupásmový vysílač. V pásmu 2,4 GHz pracuje obdobně jako vysílače řady 16. V tomto pásmu přenáší obousměrně nejen informace potřebné k řízení modelu, ale i telemetrii, alarmy a nastavení systému. K tomu používá dva zdvojené VF moduly 2,4 GHz, to jsou ony čtyři krátké antény uspořádané do písmene X (obr. 9). Dlouhá anténa uložená vodorovně v horní části pouzdra komunikuje s modelem na novém pásmu 900 MHz. Pro práci v tomto pásmu je vysílač vybaven ve firmě JETI model nově vyvinutým VF dílem pracujícím ve frekvenčním rozsahu 868 – 870 MHz. Tento VF modul přenáší pouze a výhradně informace nutné k řízení modelu. Deska s VF moduly je na obrázku 10. V horní části jsou dva zdvojené moduly pro frekvenci 2,4 GHz, pod nimi nový vysílací modul pro frekvenci 900 MHz. Tři červené konektory v dolní části jsou porty připravené pro budoucí přídavná zařízení. Všechny tři moduly spolupracují a jsou trvale v provozu, a to je asi nejdůležitější a charakteristická odlišnost vysílače DC-24 od ostatních vysílačů. Ono zarušit jednu 2,4GHz vysílačku je sice výrazně těžší než původní modelářské systémy na 35 nebo 40 MHz, ale zdaleka ne nemožné. Zarušit dva zdvojené 2,4 GHz moduly současně je obtížnější. Ale dokázat v normálních podmínkách zrušit přenos informací realizovaný řízenou komunikací dvěma zdvojenými moduly v pásmu 2,4 GHz a současně v pásmu 900 MHz je těžko představitelné. Poslední šestá anténa systému se připojuje k 3,5mm Jack konektoru. Jde o externí anténu FM rádia. Vysílač DC-24 je totiž vybaven jednoduchým rádiovým FM přijímačem. Já jsem sice nikdy nepocítil potřebu mít ve vysílačce klasické rádio, ale třeba se najdou uživatelé, kteří si budou chtít poslechnout během akrobacie zprávy. Někoho může napadnout, jak mohou být všechny ty antény namačkány tak blízko sebe, a může to fungovat? No může, provoz jednotlivých antén je řízený tak, aby nevysílaly současně a nemohly se tak zásadně navzájem ovlivňovat. To, co je na fotografiích nepostřehnutelné, je samotné srdce vysílače. Pokrok v elektronice je rychlý a tak byla dvojice původních hlavních procesorů řady ARM Cortex M4 nahrazena výkonnější a modernější dvojicí mikrokontrolérů STMicroelectronics. Křížové ovladače Již předcházející řada vysílačů Duplex posunula standardy křížových ovladačů modelářských vysílačů o pořádný krok. Celokovové polohovatelné výškově stavitelné ovladače uložené v devíti kuličkových ložiscích, s bezkontaktním snímáním polohy Hallovou sondou a rozlišením 4 096 kroků, to doposud nenabízí žádný jiný vysílač. Tento dobrý základ zůstal i u ovladačů vysílače DC-24. Navíc byl do nich vestavěn vibrační systém, podpora víceprvkových řídicích pák, a jsou dodávány v nové verzi označené jako „multimode“. To znamená, že oba křížové ovladače jsou shodné a jednoduchým mechanickým přepnutím si zvolíme, jestli chceme mít plynovou páku vpravo, vlevo nebo třeba i na obou pozicích (obr. 11). Přepínače v kniplech pultových souprav jsou skvělá věc a kdo si je jednou vyzkouší, nechce se jich už vzdát. A nyní pro nás ve firmě JETI model připravují víceprvkové páky v různých verzích, doplněné například nejen o přepínač, ale i o otočný ovladač a tlačítka. Vysílač je již pro tuto variantu připraven a uvidíme, jak se osvědčí v praxi. Na obrázku 12 je detail další novinky – v každém křížovém ovladači je integrovaný vibrační systém. Při jeho
aktivaci se vibrace přenášejí do kniplu a tak nás vysílač i jinak než akusticky může upozornit na zvolené události. Přiřazení, intenzita, délka a typ vibrací je volitelná v programu vysílače. Podle mě je to velmi užitečná funkce, která nás může i v hlučném prostředí, nebo potichu bez vyrušování ostatních „spoluletců“, nepřehlédnutelně upozornit na zvolený alarm, nebo v budoucnu, ve spojení s připravovanou novou řadou přijímačů s asistenčními funkcemi, například na nebezpečí flutteru nebo blížící se ztráty rychlosti modelu. Pásmo 900 MHz Spolu s možností hlasového ovládání je dvoupásmový provoz vysílače bezpochyby nejvýraznějším krokem vpřed. Možnost řídit model ve dvou rádiových pásmech současně výrazně zvyšuje odolnost systému proti rušení. Nutné změny ve vysílači jsem již popsal dříve, jak ale dvoupásmový přenos vyřešili ve firmě JETI model na straně modelu? Bude nutné kupovat nové přijímače? Tak jako v minulosti i tentokrát dbají vývojáři na zpětnou kompatibilitu. Na obr. 13 a 14 je doplňkový přijímač, nebo spíše satelit, pro pásmo 900 MHz. Nový vysílač je tedy plně kompatibilní se všemi generacemi přijímačů Duplex a Duplex EX, pokud budeme chtít používat i pásmo 900 MHz, stačí pouze dokoupit Duplex REX3 900 MHz a použít ho jako satelitní přijímač k původnímu přijímači pro frekvenci 2,4 GHz. Duplex REX3 900 MHz je sice na obrázku popsán jako tříkanálový přijímač, ale přesněji řečeno je to zařízení pro příjem frekvence 900 MHz se třemi programovatelnými a jedním pevně nastaveným konektorem pro připojení JETIBOXu nebo párovací propojky. Tři programovatelné třípinové konektory mohou být jednotlivě nastaveny do funkcí digitální vstup/výstup, klasický servovýstup, PPM vstup/výstup, přenosový protokol EXBus nebo UDI. Může tedy sloužit i jako tříkanálový přijímač pro pásmo 900 MHz, ale hlavní použití asi bude jako satelitní přijímač pro toto nové přenosové pásmo. To vše znamená, že pokud nechceme používat druhé pásmo 900 MHz, nemusíme nic přikupovat. Staré přijímače plně fungují i s vysílačem DC-24. Pokud chceme řídit model ve dvou frekvenčních pásmech, postačí přikoupit pouze satelitní přijímač a využít všechny komponenty zakoupené již dříve. Myslím, že z takového řešení nebude mít radost jen konkurence. Celkové zhodnocení bude asi vhodnější nechat až po ukončení testů programového vybavení vysílače, ale již nyní lze říci, že se dobré dílo podařilo. Cena vysílače sice není lidová, ale to jistě nebylo úkolem, od toho máme Hobbyking a podobné. Za ty tři měsíce, co se s ním mohu těšit, již počáteční nadšení opadlo. Ale i tak si dovolím tvrdit, že se podařilo vyrobit zařízení na světové úrovni, ve špičkové kvalitě a s technologickým i funkčním náskokem před konkurencí. Vysílač DC-24 dělá přesně to co má, ale i něco navíc, dělá radost. A o to v tom našem trochu dětinském koníčku přece také jde. Po troše sentimentu ještě poslední informace, sériová výroba by měla začít v lednu. Pro RC Modely M. Pastyřík, MDK Pohořelice
Základní popis vysílače DC - 24 počet kanálů počet VF modulů pro frekvenci 2,4 GHz počet VF modulů pro frekvenci 900 MHz letové režimy volné mixy logické spínače telemetrické ovladače sekvencéry časovače alarmy telemetrická čidla počet ovladačů interní paměť
24 2 1 10 340 24 16 10 10 40 64 18 (rozšiřitelné na 24) 8 GB