Media kit 2014
• Nový reportérský měsíčník zaměřený na
náročnější čtenáře s poptávkou po kvalitním obsahu
• Oslovuje čtenáře se zájmem o veřejné dění, byznys, kulturu, region střední Evropy a o zajímavé české osobnosti a počiny
• Čtenářům bude k dispozici od září 2014
formou předplatného, dále pak ve stánkovém prodeji a formou exkluzivních partnerských vydání
REPORTÁŽE • ODHALENÍ • LIDÉ • BYZNYS • LITERATURA
Český (ne)volič
ČÍSLO 01
Úsvit a ODS v ohrožení? Zdá se, že blížící se komunální volby nepoznamená nízká volební účast jako volby do europarlamentu. V komplikované pozici bude zřejmě ODS – a také Úsvit Tomia Okamury. V pravidelné rubrice sledující nálady voličů o tom píše přední český odborník na průzkumy veřejného mínění. text Jan Herzmann
Č
eský volič absolvuje za necelé dva roky už čtvrté volby. Tedy – jak který. Loňské prezidentské i parlamentní volby měly účast kolem šedesáti procent. Doma při nich zůstalo jen asi 3,3 milionu oprávněných voličů. Letošní evropské volby však „vypustilo“ skoro 6,9 milionu občanů. Politici by se tak mohli obávat, jak to dopadne s volbami komunálními a senátními. Může však přijít podobně nízká volební účast? Podle průzkumu, který jsem organizoval, polovinu těch, kteří obvykle volit chodí, ale tentokrát nešli, odradila samotná Evropa. Buď volby nepovažovali za důležité (41 %), nebo demonstrovali odpor vůči EU (5 %). Domácí důvody vedly k neúčasti v eurovolbách jen asi čtvrtinu obvyklých voličů – špatní kandidáti (16 %) či celková nespokojenost s politikou (12 %). Třetí skupinu představovaly zdánlivě objektivní důvody: od nepřítomnosti v době voleb (12 %) přes nedostatek času (6 %) až po zdravotní důvody (5 %).
Z ÁŘÍ 20 14 69 KČ
V roce 2004 činila účast u evropských voleb 28,3 %, o pět let později 28,2 %, letos 18,2 %. O trvale klesajícím trendu tedy nemůže být řeč, letošní rok byl zatím unikátním výkyvem. Na radnici se volit chodí Jak si v takovém srovnání stojí komunální volby? Dáme-li stranou mimořádně vysokou účast roku 1994 (62,3 %), dostáváme obrázek dlouhodobé stability, dokonce s nepatrnou tendencí k růstu volební účasti. Můžeme tedy letos v říjnu očekávat bezmála padesátiprocentní volební účast? Podle červnových dat agentury STEM byla téměř polovina všech voličů (47 %) rozhodnuta, že volit nebude. Podle aktuálního průzkumu, při kterém se pro účely mých analýz ptala agentura ppm factum, je nyní k neúčasti rozhodnutá zhruba pětina voličů (22 %), další více než čtvrtina (26 %) pak neví ani to, jaký typ subjektu by chtěla do obecních a městských zastupitelstev
volit. Lze se domnívat, že tito lidé volit nepřijdou – dohromady jich je 48 %, což se s výsledkem STEM dobře shoduje. Mírná většina oprávněných voličů se naopak vyjádřila, koho by volit chtěla. Neptali jsme se na konkrétní strany, hnutí a koalice, ale na typ subjektu, kterému by lidé chtěli dát své hlasy. A ukázalo se, že 52 procent má docela slušnou představu. I když asi nepřijdou všichni, zjištěná hodnota není v rozporu s historickým trendem – byť jistotu samozřejmě nemáme. Pokud mimořádně nízkou účast v evropských volbách způsobila odtažitost k „evropskému“, v komunálních a senátních, tedy striktně „českých“ volbách by se tohle projevit nemělo. Proto bych si vsadil na to, že komunální volby z historie nevybočí a účast bude někde kolem 50 procent. Místní zřejmě posílí Jiná věc však může být, jakým stranám dají voliči svůj hlas. Čtyři z deseti
(údaje v % za voliče vybraných stran podle voleb PSP 2013)
(volby do EP, údaje za obvyklé voliče v procentech)
40,6
Volby do EP pro mě nejsou důležité
15,6
Špatní kandidáti
Nepůjde volit
22,2
12,4
Nesouhlas se stranickou politikou Pobyt mimo místo voleb, ve škole, v práci
27,6
Stejnou stranu/ hnutí jako 2013
12,2 5,9
Nedostatek času
3,4
4,7
Zdravotní důvody Nesouhlas s EU
4,5
Jiná odpověď
4,1
25,9 Neví/ nerozhodnuto
20,9
Jinou stranu/ hnutí Místní sdružení a nezávislé
74,8
KSČM
5,1 4,2
53,5
4,4
40,3
Stejnou stranu/hnutí jako 2013
20,3 30,6
10,5
59,1 58,9
KDU-ČSL ANO 2011 ÚSVIT
3,8
64,4
ODS TOP 09 a STAN
ČE SKÉ P O ČI N Y
4,9
65,6
ČSSD
20,4 Jinou stranu/hnutí
25,1 35,8 36,9 42,1 39,3
Místní sdružení a nezávislé
Jan Štulík, spondylochirurg
ČESKÉ POČINY
Muzikant, výtvarník, drsný chlap. V čem je síla Vladimíra 518? Velký rozhovor s nejzajímavějším českým raperem s fotografiemi Tona Stana.
Motolský Jack Rozparovač
REPORTÁŽ Z KRYMU Malířka versus uniformy. Jak velká politika zasáhla do života jedné dívky. Co ještě změnila ruská anexe?
Operuje obratle, léčí lidi, aby mohli znovu chodit. Vynikající chirurg dodržuje pevný řád. Vstává brzy ráno, nepíše SMS a nedělá si poznámky, to důležité si raději pamatuje. Ve svém týmu se snaží o „laskavou diktaturu“. text Martina Riebauerová / foto Lukáš Bíba
GANGSTEŘI
N
Unikátní svědectví o vzestupu a pádu Radovana Krejčíře v Jižní Africe. Výpověď muže, který byl dva roky pravou rukou českého bosse.
60
ČSSD
65,6
ODS
64,4
4,9 3,8
20,3
59,1
5,1
35,8
KDU-ČSL
58,9
4,2
36,9
ÚSVIT
53,5 40,3
4,4 20,4 Jinou stranu/hnutí
48,5
25,1
TOP 09 a STAN
ANO 2011
Volební účast v komunálních volbách (údaje v procentech)
30,6
10,5
46,7
46,4 45,5
42,1 39,3 Místní sdružení a nezávislé
1998
2002
2006
2010 19
Chci volit v komunálních volbách (údaje v % za voliče podle voleb PSP 2013)
Příběhy výjimečných Čechů. Lékař Jan Štulík, návrhářka Martina Špetlová, herečka a vinařka Zuzana Martínková
74,8
KSČM
Stejnou stranu/hnutí jako 2013
18
SVĚT 518
•
Chci volit v komunálních volbách (údaje v % za voliče podle voleb PSP 2013)
Postoj ke komunálním volbám
Deklarované důvody volební neúčasti
pravděpodobných voličů v komunálvolbách ČSSD, by znamenaly něco přes Prostým násobením ních volbách se budou pídit po různých 13 % „komunálních“, ztrátu bezmála snadno zjistíme, místních sdruženích a nezávislých kantřetiny hlasů z roku 2010 a jen těsnou převahu růží nad třešněmi. To by podidátech. Kdyby tak skutečně hlasovali, že ODS zřejmě mohla by místní uskupení spolu s nezici současného vedení Lidového domu balancuje na závislými kandidáty získat přibližně jistě neposílilo. Na závěr jsem si nechal oříšek jmédvakrát více hlasů než minule. pětiprocentní hraně. nem TOP 09 a STAN (Starostové a neJen polovina pravděpodobných voličů chce potvrdit svoji stranickou volbu závislí). Zatímco v celostátní politice z podzimu 2013, každý patnáctý chce tvoří tato dvě uskupení celek, v komuhlasovat pro jinou celostátně působící Avšak u Úsvitu je to jiné – tam chce celá nálních volbách tomu tak všude nebustranu nebo hnutí, než pro které hlapětina jeho loňských voličů hlasovat de. Dosud se mi nepodařilo dostatečně soval před rokem. Pro některé strany pro jinou celostátní stranu. spolehlivě odhadnout, jak se budou to bezpochyby není nejlepší zpráva, Varující jsou výsledky průzkumu hlasy tohoto uskupení dělit tam, kde zvláště pro hnutí ANO 2011 Andreje také pro ODS, která by si teoreticky budou oba subjekty kandidovat proti Babiše a Úsvit Tomia Okamury. Tato měla podržet pouze dvě třetiny svých sobě. Můj osobní odhad zní 3:1 ve proloňských hlasů, které však vydaly jen uskupení totiž nemají dobudované spěch TOP 09, ale vyvozovat z toho, na 7,7 %. Prostým násobením snadno místní struktury a ani zdaleka nenakolik hlasů celkově nashromáždí první bídnou své kandidáty všude. Voliči tak zjistíme, že ODS zřejmě balancuje na říjnový víkend samostatná „topka“, si někde ani nedostanou možnost je opět pětiprocentní hraně. ani náznakem netroufám. Její výhodou volit: zhruba čtyři z deseti jejich loňAsi nepřekvapí, že nejvíc voličů je, že o žádný strategický výsledek – ských voličů se teď chystají dát své hlaz parlamentních voleb si podrží KSČM. s výjimkou Prahy – neusiluje: ví, že ani Postoj ke komunálním volbám Deklarované důvody volební neúčasti sy místním sdružením a nezávislým Má totiž nejen dostatečně velké tvrzdaleka nezvítězí, ale také se nemusí (údaje v % za místní voliče vybraných podle voleb PSP 2013) (volby do EP, údaje obvyklé voliče v procentech) kandidátům. Ale za i tradiční KDU-ČSL dé jádro, ale také vybudované bát, žestran by nepotvrdila pozici nejsilnějse stálejší stranickou strukturou je na struktury. Komunistické kandidátky ší pravicové strany, i kdyby Svobodní 40,6 Volby do EP pro mě nejsou důležité tom téměř stejně. budou opět k dispozici i v řadě obcí, kde náhodou zopakovali svůj „evropský“ Špatní kandidáti 15,6 proti nim budou stát právě jen místní úspěch. Nepůjde volit Stejnou stranu/ sdružení nezávislých kandidátů. Problémy, problémy, problémy ko22,2 Shrňme tedy, co o nadcházejících hnutí jako 2013 Nesouhlas stranickou politikou stran oprav12,4 Pokud máse některá z těchto Ve srovnání obou levicových stran munálních volbách 27,6 víme. Patrně v nich du potíž,Pobyt pak je to místo Úsvit. Jestliže mnozí je na tom KSČM oproti sociální demoposílí různá místní sdružení, potvrdí mimo voleb, 12,2 ve škole, z těch, kdo volili ANOv práci a lidovce v loňkracii lépe nejen opticky. Tři čtvrtiny se hlavní trendy nastartované už v roce z necelých 15 procent hlasů, které koských parlamentních volbách, chtějí 2010, ale celková politická mapa České Nedostatek času 5,9 3,4 Jinou stranu/ nyní hlasovat pro místní a nezávislé munisté dostali v říjnu 2013, by měly republiky se překreslovat nebude. hnutí 4,7 kandidáty, takZdravotní ti, kdodůvody plánují hlasovat stačit na nějakých 11 procent hlasů v říj25,9 pro celostátní stranu, většinou více než v koAutor vede firmu 20,9 je analytik,Místní Nesouhlasse s EU 4,5drží nu 2014, tedy o poznání Neví/ sdružení své loňské volby. Jen nějaká 4 procenHerzmann, s. r. o., zabývající se munálních volbách 2010. Naproti tomu nerozhodnuto a nezávislé Jiná odpověď chtějí 4,1volit dvě třetiny z 20 procent hlasů, které ta voličů ANO a KDU-ČSL marketingovým poradenstvím a veřejným míněním. jinou konkurenční celostátní stranu. jen mírně překročila v předčasných
a stole leží žena. Nevidím nic kromě kousku odhalené kůže na jejím krku, netuším, jak vypadá, kolik je jí let, jaký výraz má ve spánku, který za dvě tři hodiny skončí a ona se, věřme, probudí. Teď však k onomu čtverci kůže přistoupí muž s lesklým ostřím – a řízne. „Jsem takový Jack Rozparovač. Akorát že řežu se zcela opačným cílem než on,“ zasmál se předtím, než jsme vešli na operační sál. Je krátce před jedenáctou a profesor Jan Štulík, v šestačtyřiceti letech špička ve svém oboru, právě zahájil druhou operaci toho dne. Žena, jejíž tělo je schované pod modrou plentou, má vymknutý krční obratel. Na rockovém koncertu ve Vizovicích před týdnem vylezla na ramena kamaráda,
spadla – a ochrnula na ruce i nohy. „Zkusíme to spravit. Vezmeme štěp z kyčelní kosti a obratle vyztužíme,“ popisuje Jan Štulík, zatímco se řezem pod bradou propracovává až dozadu ke krční páteři. „Kvalita kosti už v tomto věku není dokonalá, stačí málo a může dojít k závažnému zranění.“ Otočím se na monitory a zarazím se. Nečtu ta čísla špatně? Protože pokud ne, tak ženě, která vyšplhala na rockovém festivalu na něčí záda, musí být dvaašedesát let. Ale oči mne neklamou, je tomu tak. Alena Tichá, ročník 1952. Jeden po druhém Štíhlá rockerka s dlouhými černými vlasy mne o pár dní později přivítá ve svém domku v Otvovicích u Prahy. Na
Obsahový koncept v pěti bodech Reportérská část – reportáže z Česka i ciziny od nejlepších autorů, exkluzivní investigativní materiály České počiny – příběhy úspěšných lidí, organizací a firem v nejrůznějších oborech Byznys – informace do hloubky, které nemůže postihnout běžné denní zpravodajství Střední Evropa – záběr na nejzajímavější a nejpodstatnější události v okolních zemích Kultura – originální literární útvary, povídky, eseje, psané přímo pro magazín Reportér Obsah magazínu Reportér dále tvoří silné názorové texty, originální rozhovory, unikátní fotoreportáže a další materiály, které jdou do hloubky a vyžadují kvalitní autory a důkladný čas na přípravu
ROZH OVO R
Louis Vuitton – přísně řízený byznys
Jedna značka vládne všem
Vladimír 518
Pes, který kouše
Pro mnohé jsou kabelky s písmeny LV symbolem vyšší společnosti. Ženy jimi ohromují muže, fotbalisté sami sebe. Jen v malém Česku přináší tento byznys půl miliardy tržeb ročně. A brzy by měl ještě víc – od podzimu se totiž v Pařížské ulici v Praze rozmáchne do tří pater. Firma je přitom řízena striktně a z jednoho centra.
Seděli jsme na parapetu, on mluvil neuvěřitelně soustředěně. Tak upřímně, že to párkrát zabolelo. Šestatřicetiletý Vladimír 518, jeden z nejpopulárnějších umělců své generace. Pražský hiphopový boss, výtvarník, vydavatel hudby i knih. Mluvil o rvačkách a drogách, architektuře a postmoderně, o lásce, o strachu. Vůbec se mi ho nechtělo přerušovat.
text Martin Moravec / foto Lukáš Bíba
R
ok 1835, jaro, podle kronik docela chladný den. Přesto jeden třináctiletý chlapec z východní Francie odešel z domu. Měl před sebou 470 kilometrů, spal, kde mohl, vzal jakoukoliv práci, aby přežil. Trvalo mu dva roky, než se dostal do Paříže. Nikdo ho tam neznal, nikoho nezajímal. Jmenoval se Louis Vuitton. O necelá dvě století později jsou iniciály LV nejcennější luxusní značkou světa. Prestižní magazín Forbes odhaduje její hodnotu na 28,4 miliardy dolarů, tedy asi 590 miliard korun. V žebříčku všech značek, kterému vládne Apple před Microsoftem a Coca-Colou, je desátá, nejvýš ze světa módy – je třeba i před BMW. I roční obraty se počítají v miliardách. Loni dosáhly 9,4 miliardy dolarů, a co je pro Louis Vuitton důležité: ať se světové ekonomice daří, nebo ne, rok od roku se šplhají výš. „Kvalita a luxus jsou imunní vůči všem krizím. Jsou to hodnoty, k nimž se lidé utíkají v těžkých dobách. Náš podnik přežil už několik světových krizí,“ řekl nedávno Patrick Louis Vuitton, příslušník páté generace Vuittonů, pro MF DNES. A tak se písmena LV, zlatavý čtyřlístek a čtyřcípá hvězda na tmavě hnědém podkladu posouvají ze země do země. Obchody už se dávno počítají na stovky a jsou třeba i v Maroku nebo
v Mongolsku. Zemí zaslíbenou však dál zůstávají Spojené státy, tam je jich 104. V celé Evropě 109. Stíhací jízda se pak odehrává v Asii: Čína 51 obchodů, Japonsko stejně tak. Hlavním LV městem není ani Paříž (7 obchodů), ani New York (8) a ani Los Angeles nebo Londýn (9). S náskokem těm všem uteklo Tokio (14). Výjimečná Pařížská Střední Evropa je z tohoto pohledu chudá tetička. Byť právě sem teď Louis Vuitton vrhá hodně sil. Na adrese Pařížská 3 už v listopadu otevře jeden z největších obchodů v regionu - tři patra, stovky metrů čtverečních. Podobně velké prostory jsou nablízku jen v Mnichově nebo ve Vídni. Proč teď a proč tady je vcelku snadná otázka. „Ve střední Evropě taková lokalita jako Pařížská ulice není,“ říká Jan Kotrbáček z poradenské společnosti Cushman & Wakefield, jedné z těch, které pronájmy v Pařížské zajišťují. „Jsou tu desítky luxusních značek pohromadě, k tomu krásné historické kulisy. I další prodejci by sem chtěli, ale už tu pro ně není místo.“ Anebo je, ale ne dost dobré. Značky, které mají obchody na Páté Avenue nebo na Rodeo Drive, se nespokojí s tmavým kamrlíkem někde v boční ulici. „Ani Louis Vuitton není ze stávajících obchodů jediný, kdo by
chtěl větší prostory. Ale zase: není kde,“ dodává Kotrbáček. Jinými slovy je Pařížská ulice vyprodaná. Což samozřejmě neplatí navěky. Nájemní smlouvy se zde většinou podepisují na pět až deset let, přičemž sumy v nich žene nahoru blízkost ke Staroměstskému náměstí a taky to, zda obchod je, či není rohový. Podle znalců z oboru se nájmy pohybují kolem 130 až 200 eur za metr čtvereční měsíčně, což u větších obchodů šplhá k částce přes půl milionu korun měsíčně za pronájem celých prostor. „Louis Vuitton má teď obchod sice krásný i rohový, ale malý,“ dodává Jan Kotrbáček. Končí tedy éra Pařížské 13, přesněji rohu Pařížské s Širokou. Louis Vuitton tu byl osm let. Dobrý den, vítejte. Vejdete a slyšíte: ruština, čínština. „Dneska jste snad první, s kým mluvím česky,“ říká jedna z prodavaček, úhledně oblečených, s šátkem uvázaným kolem krku a kabelkou přes rameno. Z ní na konci vytáhne vizitku. Mezitím na žádost „rádi bychom peněženku pro maminku“ trpělivě – a v bílých rukavičkách – vytahuje první, druhou, dvacátou. Kdy se budete stěhovat do nového? ptám se. „To nám ještě neřekli.“
text Tomáš Poláček / foto Tono Stano
Stovky metrů čtverečních Louis Vuitton má nekompromisně tvrdá komunikační pravidla. O tom, 87
Z
ažil jste někdy obrovský strach? Napadají mě dětské strachy, ale na ty jste se asi neptal. Naopak, zajímají mě. My s bráchou a ještě jiní dva bráchové, kteří bydleli vedle nás v Hostivici u Prahy, jsme měli tajnou skupinu Černí panteři a dělali jsme takzvaná pekla. Což například znamenalo, že jsme kradli v obchodech čokolády, ale byli jsme schopní vykrást i sklep, a veškeré lupy jsme pak snášeli do klubovny vybudované z nedodělané sauny. Kolik vám bylo? Jedenáct dvanáct... Tehdy nás hodně zajímaly kaktusy, a tak jsme vyčórovali celou sbírku, asi dvě stě padesát kusů, místnímu kaktusářovi. Nosili jsme je do skrýše za bílého dne, a právě tehdy to prasklo. Zjistilo se, co jsme napáchali za poslední rok, protože my v našem hnízdě měli i kroniku, kam jsme si o všech lupech psali. Z toho byl průšvih – tehdy jsem strach zažil.
I takové jsem si pak prožil, ale nevím, jestli o tom chci mluvit. Záleží na vás. Plánovali jsme upřímný rozhovor. Vím. Ale já si možná stejně trochu pletu strach s výčitkami... Že bych se v dospělosti vyloženě bál, to se mi nevybavuje. A ty výčitky se týkaly čeho? Uf. Na začátek těžký téma. Tak se k tomu vrátíme později. Ale ne, zkusím to vysvětlit. Obecně vzato jsem šťastný člověk, který si nemusí nic moc vyčítat, až na jedinou věc – týká se to vztahu s mojí Simonou. Za posledních šestnáct let jsme prošli několika krizemi, které byly způsobeny mimo jiné i mými nevěrami. Ono je hrozné, když někoho milujete takovým způsobem, že se od něj nejste schopný odpoutat, ale zároveň mu neustále bodáte kudlu do srdce. A tohle je největší temno, na které jsem si zatím v životě sáhnul.
Jak to dopadlo? Dostal jsem strašně přes prdel, zaracha na čtyři měsíce, všem jsme se museli omluvit, doma začal striktní režim. V těch letech rodiče nevěděli, jak nás s bráchou zvládat, protože jsme se hrnuli z jedný hovadiny do druhý.
Nechci se do toho plést, ale umím to pochopit. Šestnáct let je hodně, a když je navíc člověk známý... Těžko neselhat. Nejspíš to bylo nevyhnutelný. A nejde ani tak o moje postavení, o to, že občas stačí jen lusknout. Spíš jde o systém, na kterém pracuje moje vědomí.
Můžeme se přesunout ke strachům dospělým? Kdovíjak fatální situace to nebyly.
A ten je jaký? Snažím se kombinovat rozum s pudovostí, s něčím zvířecím. Chci se 107
Exkluzivní čtenářská skupina ěsíčník Reportér oslovuje vzdělané a úspěšné čtenáře a čtenářky •M s nadprůměrnými příjmy, rozhledem i postavením.
• P artnerská vydání magazínu Reportér jsou určena prémiovým klientům největších finančních institucí a leteckých společností.
íky partnerským vydáním Reportér garantuje prodaný náklad •D nejméně 25 000 ks výtisků měsíčně do rukou čtenářů z vyšších a velmi vysokých příjmových skupin.
• P růměrná předpokládaná čtenost v těchto prémiových cílových skupinách tvoří cca 110 000 čtenářů každý měsíc.*
* (vychází z průměrné čtenosti ekonomických a zpravodajských titulů – zdroj Mediaprojekt 2013)
Základní faktografické údaje • P eriodicita: měsíčník, 12 vydání ročně • R ozsah tištěného vydání: 130 až 150 stran • V ychází v nákladu 50 000 ks měsíčně • P apír: 80g LWC s vyšší bělostí, obálka 200 g s lakem • E lektronické vydání: iOS, Android, PC • C ena: 69 Kč • R oční předplatné: 500 Kč • C ena el. vydání: 2,69 EUR
Ceny inzerce Jednorázová inzerce Náklad 50 000 ks, garantovaný prodej v tzv. afluentních cílových skupinách 25 000 ks, odhadovaná čtenost 110 000 prémiových čtenářů na vydání. 2. obálka 3. obálka 4. obálka první inzertní strana 2/1 strana 2 a 3 1/1 1/2 1/3 1/4 Junior page
270 000 Kč 250 000 Kč 290 000 Kč 260 000 Kč 360 000 Kč 390 000 Kč 240 000 Kč 130 000Kč 90 000 Kč 70 000 Kč 160 000 Kč
Rozměry inzerce
spad (zrdcadlo)
2. obálka 270 000 Kč
3. obálka 250 000 Kč
4. obálka 290 000 Kč
203×265 mm
203×265 mm
203×265 mm
2/1 360 000 Kč
1/1 240 000 Kč
1/2 130 000 Kč
1/2 130 000 Kč
406×265 mm
203×265 mm
203×134 mm (170×120 mm)
(79×230 mm)
1/3 90 000 Kč
1/3 90 000 Kč
1/4 70 000 Kč
1/4 70 000 Kč
64×265 mm
203×88 mm
(49×230 mm)
Ke každému rozměru inzerce je třeba přidat 5 mm na ořez
(170×230 mm)
(170×75 mm)
97×134 mm
94×265 mm
52×265 mm
(82×121 mm)
(37×230 mm)
1/4 70 000 Kč
Junior page 160 000 Kč
203×70 mm (170×57 mm)
126×194 mm (111×180 mm)
Opakovaná inzerce Rozšiřuje záběr prémiových klientů partnerských vydání. Může tak zasáhnout většinu nebo téměř všechny špičkové klienty u partnerských institucí. slevy za opakování 3 opakování 6 opakování 12 opakování
5% sleva 10% sleva 15% sleva
Příplatky za speciální formáty a umístění ...............20%
Vkládaná inzerce, balení do folie, přiložení na titul Finální cenu tvoří součet technických nákladů a váha přílohy, vkladu. Ceny za vkládanou inzerci do 10 g ........................................2,40 Kč/ks do 20 g ........................................3,20 Kč/ks do 30 g........................................4,80 Kč/ks nad 30 g .....................................ceny dohodou Technické náklady vklad...........................................0,40 Kč vklad na pozici..........................0,60 Kč balení do folie............................1,20 Kč balení a přiložení do folie......1,60 Kč Na techn. náklady se nevztahují žádné provize. Měsíčník Reportér nabízí celou řadu dalších nestandardních formátů inzerce – např. páskování, klopy, rozkládací titulní strany, vlepy a další. Ceny těchto formátů budou stanoveny dohodou. Všechny ceny jsou uvedeny bez DPH.
Harmonogram vydání 2014/2015 vydání
uzávěrka inzerce
Září 2014 Říjen 2014 Listopad 2014 Prosinec 2014 Leden 2015 Únor 2015 Březen 2015 Duben 2015 Květen 2015 Červen 2015 Červenec 2015 Srpen 2015 Září 2015 Říjen 2015 Listopad 2015 Prosinec 2015
2. 9. 2014 30. 9. 2014 27. 10. 2014 25. 11. 2014 23. 12. 2014 3. 2. 2015 3. 3. 2015 31. 3. 2015 27. 4. 2015 2. 6. 2015 30. 6. 2015 4. 8. 2015 1. 9. 2015 29. 9. 2015 27. 10. 2015 24. 11. 2015
dodání podkladů 5. 9. 2014 3. 10. 2014 31. 10. 2014 28. 11. 2014 2. 1. 2015 6. 2. 2015 6. 3. 2015 3. 4. 2015 30. 4. 2015 5. 6. 2015 3. 7. 2015 7. 8. 2015 4. 9. 2015 2. 10. 2015 30. 10. 2015 27. 11. 2015
datum vydání 15. 9. 2014 13. 10. 2014 10. 11. 2014 8. 12. 2014 12. 1. 2015 16. 2. 2015 16. 3. 2015 13. 4. 2015 11. 5. 2015 15. 6. 2015 13. 7. 2015 17. 8. 2015 14. 9. 2015 12. 10. 2015 9. 11. 2015 7. 12. 2015
Storno poplatky při zrušení inzerce 21 dnů před zveřejněním – 100% při zrušení inzerce 30 dnů před zveřejněním – 50%
Technické specifikace Tisková inzerce soubory ve formátu PDF, EPS, AI, TIFF, minimální rozlišení 300 dpi Texty v křivkách, natočení rastrů standardní, maximální krytí barev 300 %, barevný profil PSO LWC Improved (ECI) – standard FOGRA 45 Inzerce pro digitální vydání ve formátech PNG, JPEG (300 dpi), PDF
Kontakt Reportér magazín, s.r.o. Truhlářská 15 Praha 1 www.reportermagazin.cz
Inzerce jana štruncová tel.: +420 602 436 270 mail:
[email protected] lucie langová tel.: +420 603 853 590 mail:
[email protected]
Všeobecné obchodní podmínky najdete na www.reportermagazin.cz.
