Nový občanský zákoník v návaznosti na ošetřovatelskou péči
Obsah I. Pojem osoba blízká II. Zastupování pacienta III. Informovaný souhlas IV. Poskytování zdravotní péče dětem V. Občanskoprávní odpovědnost zdravotnického
pracovníka
I. Pojem osoba blízká
Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé ( děti, rodiče, prarodiče, vnuci), sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Vznikem manželství vznikne švagrovství mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela; v jaké linii a v jakém stupni je někdo příbuzný s jedním manželem, v takové linii a v takovém stupni je sešvagřen s druhým manželem. Zanikne-li manželství smrtí jednoho z manželů, švagrovství tím nezaniká.
II. Zastupování pacienta 1. Předběžná prohlášení V očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat, může člověk projevit vůli, aby jeho záležitosti spravovala určitá osoba nebo aby se určitá osoba stala jeho opatrovníkem. Prohlášení musí být učiněno Formou veřejné listiny Formou soukromé listiny (musí být opatřena datem a potvrzením dvěma svědky)
2. Nápomoc při rozhodování Potřebuje-li člověk nápomoc při rozhodování, protože mu v tom duševní porucha působí obtíže, třebaže nemusí být omezen ve svéprávnosti, může si s podpůrcem ujednat poskytování podpory. Smlouvou o nápomoci se podpůrce zavazuje podporovanému, že bude s jeho souhlasem přítomen při jeho právních jednáních, že mu zajistí potřebné údaje a sdělení a že mu bude nápomocen radami. Smlouva nabývá účinnosti dnem, kdy ji schválí soud. Pokud podporovaný právně jedná v písemné formě, může podpůrce připojit svůj podpis s uvedením své funkce, popřípadě i s údajem o podpoře, kterou podporovanému poskytl; podpůrce má i právo namítat neplatnost právního jednání podporovaného.
3. Zastoupení členem domácnosti Brání-li duševní porucha zletilému, který nemá jiného zástupce, samostatně právně jednat, může ho zastupovat jeho potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, nebo osoba, která se zastoupeným žila před vznikem zastoupení ve společné domácnosti alespoň tři roky. Zástupce dá zastoupenému na vědomí, že ho bude zastupovat, a srozumitelně mu vysvětlí povahu a následky zastoupení. Ke vzniku zastoupení se vyžaduje schválení soudu. Zastoupení se vztahuje na obvyklé záležitosti, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného. Zástupce však není oprávněn udělit souhlas k zásahu do duševní nebo tělesné integrity člověka s trvalými následky.
4. Omezení svéprávnosti K omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti. Omezit svéprávnost člověka lze jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma a nepostačí-li vzhledem k jeho zájmům mírnější a méně omezující opatření. Omezit svéprávnost člověka může jen soud. Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil. Soud může svéprávnost omezit v souvislosti s určitou záležitostí na dobu nutnou pro její vyřízení, nebo na jinak určenou určitou dobu, nejdéle však na tři roky; uplynutím doby právní účinky omezení zanikají. V rozhodnutí o omezení svéprávnosti jmenuje soud člověku opatrovníka. Rozhodnutí o omezení svéprávnosti nezbavuje člověka práva samostatně právně jednat v běžných záležitostech každodenního života.
III. Informovaný souhlas § 34 ZOS Souhlas s poskytnutím zdravotních služeb (dále jen „souhlas“) se pokládá za a) svobodný b) informovaný
Písemná forma souhlasu se vyžaduje, pokud tak stanoví jiný právní předpis ( z.č. 373/2011 Sb.) nebo pokud tak s ohledem na charakter poskytovaných zdravotních služeb určí poskytovatel. Souhlas s hospitalizací musí být vždy v písemné formě. Na vyžádání je pacientovi poskytnuta kopie písemné formy souhlasu.
§ 96, 97, 98 NOZ
Souhlas k zásahu do integrity člověka vyžaduje písemnou formu, má-li být oddělena část těla, která se již neobnoví ( mandle, zuby, apendix ). Udělený souhlas může být odvolán v jakékoli formě, i když se pro udělení souhlasu vyžaduje písemná forma. Nevyžaduje-li se pro souhlas písemná forma, má se za to, že byl udělen (pozor na nutnost poučení ). Při nejistotě, zda byl souhlas odvolán v jiné než písemné formě, se má za to, že k odvolání nedošlo.
Nemůže-li člověk udělit souhlas pro neschopnost projevit vůli, byť jen přechodnou, a nemá-li zákonného zástupce, vyžaduje se souhlas přítomného manžela, rodiče, nebo jiné osoby blízké. Není-li přítomna žádná z těchto osob, vyžaduje se souhlas manžela, a není-li, souhlas rodiče, popřípadě jiné osoby blízké, pokud je lze bez obtíží zjistit a zastihnout a pokud je zřejmé, že nehrozí nebezpečí z prodlení. Neníli možné získat souhlas žádným z výše uvedených způsobů, může souhlas udělit jiná přítomná osoba, která o dotčenou osobu osvědčí mimořádný zájem.
§ 33 odst. 1 a § 34 ods. 7 ZOS Pacient může při přijetí do péče určit osoby, které mohou být informovány o jeho zdravotním stavu, a současně může určit, zda tyto osoby mohou nahlížet do zdravotnické dokumentace o něm vedené nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu, pořizovat si výpisy nebo kopie těchto dokumentů a zda mohou v případech podle § 34 odst. 7 vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb. Pacient může určit osoby nebo vyslovit zákaz poskytovat informace o zdravotním stavu kterékoliv osobě kdykoliv po přijetí do péče, rovněž může určení osoby nebo vyslovení zákazu poskytovat informace o zdravotním stavu kdykoliv odvolat. Záznam o vyjádření pacienta je součástí zdravotnické dokumentace o něm vedené; záznam podepíše pacient a zdravotnický pracovník. Součástí záznamu je rovněž sdělení pacienta, jakým způsobem mohou být informace o jeho zdravotním stavu sdělovány. Jestliže pacient nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vyslovit souhlas s poskytováním zdravotních služeb, a nejde-li o zdravotní služby, které lze poskytnout bez souhlasu, vyžaduje se souhlas osoby určené pacientem podle § 33 odst. 1, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, manžela nebo registrovaného partnera, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas rodiče, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas jiné svéprávné osoby blízké, pokud je známa.
Hospitalizace bez souhlasu § 38 ZOS Poskytovatel je povinen o hospitalizaci: - kdy pacient ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak, nebo - kdy jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas. informovat osobu určenou podle § 33, není-li taková osoba, některou z osob blízkých, popřípadě osobu ze společné domácnosti, nebo zákonného zástupce pacienta, pokud jsou mu známy. Není-li mu žádná osoba podle věty první známa nebo ji nelze zastihnout, informuje Policii České republiky.
§ 105, 106, 107, 110 Je-li člověk převzat do zařízení poskytujícího zdravotní péči nebo je-li v něm držen, oznámí to jeho zákonnému zástupci, opatrovníku nebo podpůrci a jeho manželu nebo jiné známé osobě blízké neprodleně poskytovatel zdravotních služeb; oznámení manželu nebo jiné osobě blízké však učinit nesmí, pokud mu to bylo zakázáno. Poskytovatel zdravotních služeb zajistí, aby se člověku převzatému do zařízení poskytujícího zdravotní péči nebo zadrženému v takovém zařízení dostalo bez zbytečného odkladu náležitého vysvětlení jeho právního postavení, zákonného důvodu učiněného opatření a možností právní ochrany včetně práva zvolit si zmocněnce nebo důvěrníka. Rozhodl-li soud o přípustnosti učiněného opatření, schvaluje se tím nucený pobyt v zařízení poskytujícím zdravotní péči, tím však neodnímá právo odmítnout určitý zákrok nebo léčebný výkon.
IV. Poskytování zdravotní péče dětem Fyzické osoby mají dle NOZ:
Právní osobnost – způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Vzniká od narození až do smrti Svéprávnost – způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem ( právní jednání ). Plně svéprávným se člověk stává: - zletilostí, tj. dovršením osmnáctého roku věku - přiznáním svéprávnosti - uzavřením manželství
§ 35 ZOS Pro vyslovení souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb nezletilému pacientovi se použijí právní předpisy upravující svéprávnost fyzických osob (NOZ) s tím, že nezletilému pacientovi lze zamýšlené zdravotní služby poskytnout na základě jeho souhlasu, jestliže je provedení takového úkonu odpovídající přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti jeho věku. Tím není dotčena možnost poskytování zdravotních služeb bez souhlasu: Nezletilému pacientovi nebo pacientovi s omezenou svéprávností lze bez souhlasu poskytnout neodkladnou péči, jde-li o a) léčbu vážné duševní poruchy, pokud by v důsledku jejího neléčení došlo se vší pravděpodobností k vážnému poškození zdraví pacienta. b) zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví. Poskytnutí zdravotních služeb na základě souhlasu nezletilého pacienta nebrání tomu, aby ošetřující zdravotnický pracovník podal zákonnému zástupci informaci o poskytnutých zdravotních službách nebo zdravotním stavu nezletilého pacienta.
§ 100 NOZ Má-li být zasaženo do integrity nezletilého, který dovršil čtrnáct let, nenabyl plné svéprávnosti a který zákroku vážně odporuje, třebaže zákonný zástupce se zákrokem souhlasí, nelze zákrok provést bez souhlasu soudu. To platí i v případě provedení zákroku na zletilé osobě, která není plně svéprávná. Nesouhlasí-li zákonný zástupce se zásahem do integrity osoby uvedené v odstavci 1, ač si jej tato osoba přeje, lze zákrok provést na její návrh nebo na návrh osoby jí blízké jen se souhlasem soudu. V těchto případech se na soud obrací rodiče nebo dítě.
Nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče. Za významnou záležitost se považují zejména nikoliv běžné léčebné a obdobné zákroky. Péči o dítě a jeho ochranu, výkon jeho výchovy, popřípadě některých jejích stránek, nebo dohled nad dítětem mohou rodiče svěřit jiné osobě; dohoda rodičů s ní se nemusí dotknout trvání ani rozsahu rodičovské odpovědnosti ( doprovod prarodičů k lékaři ). Dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže; soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat. Rodiče jako zákonní zástupci mohou pro vyřízení záležitosti dítěte, nejedná-li se o záležitost osobního stavu, uzavřít smlouvu o zastoupení osobou s odbornými znalostmi, popřípadě i jinou vhodnou osobou.
Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.
Občanskoprávní odpovědnost zdravotnických pracovníků dle z. č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník
Občanskoprávní odpovědnost A. Odpovědnost za škodu B. Právo na ochranu osobnosti A. Za škodu odpovídá vždy poskytovatel, u kterého je
pacient léčen
Odpovědnost dle § 2910 OS
1.
1. 2. 3. 4.
Porušení právní povinnosti (protiprávní stav) Existence škody = újma vyjádřitelná v penězích Příčinná souvislost mezi body 1 a 2 Zavinění – dle OZ se má za to, že škůdce jednal z nedbalosti
2. 3.
Odpovědnost za škodu dle § 2936 OZ Použití vadné věci Vznik škody Příčinná souvislost mezi body 1 a 2
Druhy náhrad Náhrada za ztrátu na výdělku Bolestné a ztížení společenského uplatnění v případě, že poškozenému vznikla překážka lepší budoucnosti Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčbou Přiměřené náklady spojené s pohřbem Duševní útrapy způsobené manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké se poskytne náhrada vyvažující plně jejich utrpení
Pro tyto účely jsou poskytovatelé (státní i nestátní) pojištěni u komerční pojišťovny
Právo na duševní a tělesnou integritu Člověk je nedotknutelný Mimo případ stanovený zákonem nesmí nikdo zasáhnout do integrity jiného člověka bez jeho souhlasu uvedeného s vědomím o povaze zásahu a o jeho možných následcích Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním (v penězích nebo způsobem, který dostatečně odčiní způsobené újmy)
Příklady: Důvodná obava o vlastní život a zdraví, včetně psychické újmy z takové obavy plynoucí Psychický stres utrpěný nevhodným chováním zdravotnických pracovníků Psychická újma vyplývající z bezdůvodné hospitalizace Psychická újma vyplývající z nedostatečného informování pacienta lékařem
Škoda na odložené věci Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel (poskytovatel zdravotních služeb) poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci.
Právo na náhradu škody je nutno uplatnit do 15 dnů po dni, kdy se poškozený o škodě musel dozvědět. Dle OZ již neplatí žádná omezení výše náhrady škody.