Novotný, Václav Hus v Kostnici a eská šlechta

Novotný, Václav Hus v Kostnici a eská šlechta

VÁCLAV NOVOTNÝ:

HUS V KOSTNICI

A ESKÁ ŠLECHTA. POZNÁMKY A DOKUMENTY.

SE

SVTLOTISKOVOU REPRODUKCI ESKÝCH PÁN DO UPÁLENÍ M. JANA HUSÍ ZE DXE 2. ZÁÍ 1415

StlŽNÉHO LISTU

A ,,

POPIS A

LÁNKEM

AXT. MASÁKA;

OCENNI PEETÍ

PRI STÍŽNÉM LIST".

<4~

1915. NÁKLADEM SPOLENOSTI PÁTEL STAROŽITNOSTI ESKÝCH V PRAZE. NA SK ADÉ U KNIHKUPCE A. B. ERNÉHO V PRAZE.

Cena

(se

Stížným listem)

K

$

.

VÁCLAV NOVOTNÝ:

HUS V KOSTNICI

A ESKÁ ŠLECHTA. POZNÁMKY A DOKUMENTY.

SE SYÉTLOTISKOVOU REPRODUKCI STÍŽNÉHO LISTU ESKÝCH PÁN DO UPÁLENÍ M. JANA HUSÍ

ZE DNE

A ..POPIS

2.

LÁNKEM

ZÁÍ

1415

ANT. MASÁKA:

A OCENNÍ PEETÍ PRl STÍŽNÉM LIST".

át*

1915. nAkladem spolenosti pátel starožitností eských v praže, na sklad u knihkupce a. b. erného v praže.

W7 N 59í

risk) AJols

knihtiska

w

eská Akademie císae

oost a uméni a

c. k.

eské

V Mi-

1

\

PraM,

Františka Josefa pro védy, slovesvysoké Skuly technické v Praie,

Není

úkolem

této

knížky,

a

asov práv

posledních

msíc

Husova se týká, líiti prbh Husova procesu v Kostnici. Jakkoliv théma samo bylo by velmi lákavé, není mi pece možno tuto partii života Husova vytrhovati ze souvislosti, do níž již dávno jest urena a v níž jest ovšem nepostradatelná, z pokusu o celkové vylíení života Husova. A tak knížeka tato staví si úkol mnohem skrovnjší. Byv s pátelské strany poctn dvrou, která mne žádala, abych nkolika slovy doprovodil chystané knižní vydání známého protestního listu eské šlechty pro upálení Husovo, pokládal jsem za nejvhodnjší uiniti tak v této form. Bylo by píliš neskromné, kdybych ekl, že jsem chtl zachytiti ohlas dojm, které prbh dramatu Husova v Kostnici budil v Cechách. Nemusím podotýkati, že by to bylo théma v historii života

Husov snad z nejzajímavjších, a že tedy jeho zpracování jist by dovedlo vzbuditi ctižádost každého historika. Bohužel k plnému vystižení dojm, jimiž jednotlivé ony scény doma psobily, prameny nepostaují. Nezbylo, než se omeziti na to, o prameny souditi dovolují, povšimnouti si projev, jimiž pozornost událostem v Kostnici jist mrou neobyejnou vnovaná také na venek došla výrazu. Bží tedy, prost eeno, o slovný doprovod nkolika dokument, jichž se nám jakožto doklad dostalo. Jest sice celkem obecn známo, že po upálení Husov eská šlechta vystoupila proti koncilu mohutným protestem, který peetmi svými stvrdilo nemén než 450 šlechtic jedna z listin o tom, astji otištná tomuto vydání jest a vydaná také ve fotografické reprodukci, jež pipojena, tvoí poslední íslo této sbírky, ale ne tak obecn jest

em

—

—

známo, že památná

aktem

i

závreným

tato listina jest toliko

a

vrcholným

delšího pedcházejícího jednání.

jeho eským pátelm v Kostnici pouplacením papežských strážc jeho vzení zjednati milovanému Mistru možnosti k písemným stykm s nimi, a jejich prostednictvím také k dopism do ech, byly zde ovšem jeho listy s touhou a radostí teny — kdyby ani nebylo výslovných zpráv, 1 ) již samo hojné porozšíení žaláních list Husových v opisech bylo by svdectvím dostateným, zprávy o Husovi; osud stejn jako jist shánny Husv budil živé sympathie a hojné úastenství. Ale nebyla to jen soustrastná lítost nad vrolomností královou a hluboká, ale trpká bolest soucitem nad útrapami milovaného Mistra, která se vyerpává a již roztrpení zbavuje energie. eští pátelé Husovi neopomíjeli

Když po uvznní Husov

dailo

mrn

se

—

i

nmým

*)

Viz kroniku Vavince z Bezové, FR.B. V, 333.

také mužným vystoupením a rázným zakroením dáti prchod svému roztrpení nad nedstojným chováním krále Sigmunda a koncilu Kostnického a piiniti se o zastavení dalších násilností.

Nkolik projev toho druhu

došlo nás, a jest zajímavé pozorovati, vespolek souvisí, stále mohutnjíce, jak se splétají mezi sebou s akcí souasn a ne bez jisté souvislosti od pátel Husových v Kostnici ve prospch Mistrv vedenou.

jak i

O tom

tedy nkolik slov.

I.

Budoucí životopisec

Husv

mezi

etnými jinými nerozešenými

a ešení žádajícími otázkami bude nucen položiti

si zvlášt jednu, jist lákavjší než snadnou (zase pro nedostatek pramen), otázku o pomru Husov k eské šlecht. Ale zde pjde toliko o doplnní obrazu již ustáleného. Ohnivá výmluvnost, písná zásadovost, velost pesvdení a svatý život získávaly Husovi všecky vrstvy bez rozdílu, od nejchudších po nejbohatší, od nejprostších po nejvznešenjší, od bezejmenného davu po nejvýznamnjší jednotlivce. V pízni kapli Betlémské jist pro úctu k Husovi prokazované závodí bohatí mšané, zámožní emeslníci uení misti universitní, na kázání milovaného Mistra tísní i

i

dlný lid s drobnými emeslníky vedle odhodlaných vladyk a mocných pán, a jestliže ani ona družina zbožných šlechtien ze sousedství

se

Betléma nezaniká v zástupu nadšených posluchaek Mistrových, tím vyniká z nich královna Žofie, když se sama s chloubou hlásí, že byla navštvovatelkou jeho kázání.

spíše

Styky s dvorem královým pirozen vedly k vtšímu sblížení kruhy šlechty vyšší nižší, již ode dávna vidíme Husa ve stycích s nkterými šlechtici z pedních panských rod, a pokud se známosti tyto obrážejí v korrespondenci Husov, objevují Husa optn ve svtle nejušlechtilejším, užívajícího každé píležitosti k povznesení a utvrzení

s

i

i

zásad kesanských, k prohloubení životního názoru, k oprav mrav také v tchto kruzích. A co celým životem a veškerou inností Husovou v Praze bylo provedeno, dovršil potom Husv pobyt na venkov, kde bezprostední psobení, umožnné ochranou jeho mocných pátel, uinilo jeho posluchai, a lze již íci vyznavai vedle dav selského lidu adu malých zeman a vladyk zvlášt v jižních a stedních i

echách. možné, že zvlášt u len velikých rod panských (jejichž arci nezstal bez úinku na nižší šlechtu, jak se to z ásti práv pi posledním stížném listu jeví) psobilo také osobní kouzlo zjevu Husova a správné tušení, že Husovo wyclifství nikdo ho neJest

vliv

potom

—

—

hodilo se také za vhodnou záminku proti nepohodlnému kazateli a jeho horlení na pílišnou moc duchovenstva, jež moci svtské

popírá

vbec

šlecht zvláš musila se jeviti povážlivou. Tak snad lze vysvtpo smrti Husov, a když hnutí dsledn vyvíjelo se dále, rozcházejíc se stále více s církví, práv ve stavu panském dosti znaný poet nkdejších pátel Husových zmnil se v protivníky Husitství. liti,

že

i

Ale tím se nic nemní na faktu, že za života Husova a zvlášt v posledních jeho letech a msících vc Husova stala se vci celého národa a zejména tedy vcí jeho vlastního representanta, eské šlechty. Již

ped odchodem Husovým

do Kostnice se to objevilo.

Když Hus, chystaje

se na koncil, opatoval si dokumenty své pravovrnosti, jimiž chtl eliti podezení z kacíství, kteréž od domácích protivník proti vyslovováno a které by bylo mohlo ohroziti jeho svobodu, dosud, teba byl v klatb papežské pro nestání k soudu, nebylo pedmtem jeho vyšetování u kurie ani doma, obrátil se o zakroení také ku pedním pánm tenkrát v Praze shromáždným. Prokurátor Husv M. Jan z Jesenice totiž dne 27. srpna 1414 marn domáhal se pístupu do dvora arcibiskupova ke slavnostnímu shromáždní duchovenstva, ped nímž veejn chtl prohlásiti, co Hus veejnými vyhláškami sám oznamoval, že iest M. Jan Hus ochcten postaviti se k soudu každému, kdo by ho ped arcibiskupem nebo budoucím koncilem chtl viniti z kacíství. 1 Odepením pístupu ml však býti zmaen pokus Husv dojíti aspo nepímého potvrzení, že ani ped arcibiskupem od nikoho z kacíství vinn nebyl.

nmu

a

)

Proto Hus požádal šlechtice v zemské rad shromáždné, aby aspo arcibiskupa k odpovdi na tento dotaz. Pání jeho bylo ochotn vyhovno, a ti pední šlechtici již dne 7. íjna 1414 (píl. . 1) dávají vysvdení o vyznání arcibiskupov, že on sám nezná žádného kacíství a bludu Husova a nijak ho neviní; vin! prý ho papež, a ped tím se má Hus zpraviti. List jest adressován králi Zikmundovi a stává se tak zaáikem vtší akce, o níž nám bude jednati. V najdeme první zmínku o tom, co pozdji stále zstávalo pedmtem jednání veejné slyšení Husovo. Stanovisko pán eských kryje se úpln se stanoviskem Husovým. Naení z kacíství jest urážkou celého národa, ale naení samo stailo, víme již, že to aby takto podezelý byl zbaven osobní svobody oni

pimli

nm

—

—

byla hlavní pohnutka posledních opatení Husových. O glejtu Zikmundov nebylo ješt známo, v jaké form bude vydán, ale pokynem pro krále mlo býti vyzvání, Husovi opatí zjevné slyšení, ,,aby nebyl pokutn pohann k hanb jazyka našeho zem eské."

a

i

Jest to táž neochvjná a skálopevná dvra, jakou ml Hus sám páni ve zdar své cesty, bude-li mu možno veejn se hájiti. Jako on eští jsou pesvdeni, jak vc dopadne, bude-li mu páno slyšení ,,k jeho pravd" a dávaií svému pesvdení výraz oekáváním, ,,že tudy znikneme narenie kivého". Jak si to pedstavoval Hus sám, tak také pánové eští pejí si, aby Hus pokládán byl za plnoprávného lena koncilu, neobávajíce se, že v tomto pípad výsledek cesty Husovy nebude píznivý. Ten úel, jak víme, mlo Husovo opatování dokument o své pravovrnosti, ten úel ml míti glejt Zikmundv. Vdlo se ovšem v echách, a vdl to zejména Hus jeho prokurátor Jan z Jesenic, že papežské soud/ inkvisiní, neohlížejíce se na prívo i

i

i

vbec, zakroují *)

(mimo

Notáská jiné)

proti

i

podezelým, a

listina o

Hofler

vdlo se ješt lépe. a zase to vdl

ze-

tom zachována v rukopise Mladoovicov, a vydal ji 162—164, Palacký, Documenta 240—241. I.,

SS.

jména Hus, žeinkvisiní processnení vlastn soudem, nýbrž odsuzováním. Proto práv jeho zahájení mlo býti zabránno. Ani pro Husa, ani pro jeho šlechtické pívržence nebylo pochybností, že pravda Husova v uvedených okolnostech zvítziti musí. Na to, že by Hus mohl býti odsouzen, vbec nikdo nepomyslil, a jestliže Hus ojedinle pipouští, že neodmlouvá jako kací utrpti, bude-li v em scesten shledán, jest to jen stupovaný projev dvry, že není to možno, bude-li proti nmu po práv a nikoli libovoln jako proti kacíi postupováno. Teprve koncil sám ml tuto dvru ve svou spravedlnost svým postupem podkopati. Jest známo, že dne 28. listopadu 1414 byl Jan Hus, nedle bez závady v Kostnici, na rozkaz

tém tyi

záminkou rozhovoru

pobyv ped tím kardinálv pod

kardinály vylákán ze svého tichého již ml glejt jeho se splnily, Zikmundv. Kardinálové, akoliv ne bez rozpak, postavili se na stanovisko, které církev vždy zaujímala, že podezelé z kacíství kdykoli a kdekoli zatknouti a souditi, proti emuž práv Hus hledl lestnou

píbytku

a uvržen do vzení.

s

a

Obavy

mže

se pojistiti.

Nemže

tom pochybnosti,

že toto stanovisko kardinál bylo právem, které Husovi svým glejtem zabezpeil král Zikmund. Jestliže tedy nejnovji Sedlák 1 ) tvrdí, že kardinály k tomu „pohnulo a) vdomí vlastního práva", staví se zcela oteven na stanovisko úpln jednostranné a tedy nehistorické, ale dává se svojí horlivostí strhovati k další nesprávnosti, nebo druhý dvod, který uvádí ,,b) list Husv, že pišel do Kostnice bez glejtu'', jest s tím naprosto nesrovnatelný. Mli-li kardinálové tak silné vdomí svého práva, pro by se byli opírali o takovýto dvod, který nad to jest zcela nesprávný? Hus ovšem užil podobných slov nkolikrát, 2 ) ale vždy právem. Do Kostnice dne 3. listopadu 1414 pijel Hus opravdu bez glejtu, pro ten vypravil se z Normberka za králem pan Václav z Dube, ale již ped 10. listopadem byl Václav z Dube v Kostnici, a vdlo se obecn, že glejt pivezl. K podobnému uhýbání není teba poznámek, stejn jako jest mylné, že by zpráva o tom, že Hus ve svém byt slouží mši, nebo dokonce že se pokusil o útk, byla urychlila rozhodnutí. Že tomu není tak, svdí sám koncil, jenž Husovi privátní sloužení mší nikdy nevytýká, a povst o Husov pokusu útku byla prost od nepátel Husových vymyšlena, aby ji mohli uvésti za dvod k jeho zatení.

v

pímém

býti o

rozporu

s

i

Pan Jan z Chlumu nesnesl ovšem tohoto násilí klidn. Jako se ohrazoval proti pedstírané ,, rozmluv" s kardinály, jako protestoval, když Hus po ní nebyl propuštn, tak hned v následujícíh dnech užíval všech prostedk, aby nezákonnost postupu kardinál uvedl ve všeobecnou známost. Na potkání ukazoval hrabatm, rytím, pánm, biskupm, pednjším a zkrátka patrn kde komu glejt Husv, nut každého, aby si ho peetl prostedek jist nejúinnjší, nebo souasníci, jakmile do glejtu nahlédli, zajisté ani okamžik nemohli býti v pochybnostech, že glejt zaruoval Husovi plnou svobodu k píchodu, pobytu náuraíu. A již po trnácti dnech, dne 15. prosince 1415

již

mšanm

—

i

')

Sedlák,

')

Vyložil jsem to podrobniji

Proces Kostnický, Studie a texty již ve svém lánku

II, str.

1

pozn.

2.

Husv glejt, CH.

II,79n.

rukou pibíjel na vrata velikého kostela jiných chrám Kostnických veejn vyhlášky latinské nmecké, v nichž vedl ostrou stížnost na protiprávní a vrolomné chování papežovo kardinál. A ješt ped samým píchodem Zikmundovým do Kostnice, když mezitím mohlo se zdáti, že Zigmun opravdu nepipustí tak hrubého nedbání a rušení slib svých, ješt dne 24. prosince 1414 novými, patrn ve smyslu hrozeb Zigmundových doplnnými vyhláškami pokoušel se vlastní

i

i

i

prchodu spravedlnosti. 1 Všem každému, kdo tento list

zjednati

)

uvidí nebo uslyší, oznamuje tu Chlumu, ,,že M. Jan Hus, zízený bakalá theologie, pišel do Kostnice pod bezpeným listem a ochranou nejjasnjšího knížete a pána, pana Zikmunda ... a svaté íše ímské, o emž ml otevený list králv, aby tu každému, kdo by toho žádal, vydal ve veejném slyšení plný poet ze své víry. A tu eený M. Jan v tomto íšském mst pod bezpeným glejtem zmínného pána mého, krále ímského a Uheri

Jan

z

uvznn a vznn ..." A vylíiv v druhé vyhlášce dosavadní opatení králova, hrozí zakroením jeho, až do Kostnice zavítá.

ského, byl a jest

Chlumu mluví slovy rozhodnými, k jakým jen opravdovost odvahu, a jest to ovšem stále pesvdení Husovo, tebas zatím Hus, vida nezbytí, byl nucen, když s ním process byl zave vzení vypovídati, k velikému zármutku svých pátel v Kosthájen, nici v echách,-) zvlášt když kommisse papežem k vedení processu Jan

z

pesvdení dává i

i

i) Petr z Mladoovic (H b f e r I, 141 — 142, Palacký, Doc. 253—254). zmiuje se, že první vyhláška Jana z Chlumu pibita byla „sabbato ante Thome" (tak má rukopis Vídeský, v Musejním uritji ,,ante Thome apostoli), a praví, že znní její pipojuje; ale v rkpe Musejním vyhláška do textu pojatá (ve Vídeském jí není) má datum, ,,in vigilia Nativitatis Christi" (= 24. prosince). Tomáše apoštola (21. pros.) pipadlo r. 1414 na pátek, sobota ped tím jest tedy 15. apostoli" má teprve rkpis Musejní, Petrem z Mladoprosince. Ovšem dodatek kdybychom chtli (s rkpem Vídeským) ovic redigovaný a doplovaný, ale tento dodatek pehlížeti a mysliti po pípad na sv. Tomáše biskupa (29. pros. r. 1414 v sobotu) nedostaneme datum vyhlášky, a jest tedy výklad, že k první vyhlášce došlo 15. prosince bližší. Petr z Mladoovic ml v úmyslu vaditi ji do 1

Petr

,,

i

;

je dodaten redigoval, uinil tak teprve s vyhláškou druhou. uriti, jist pokud mluvily o Husovi, nerozcházely se píliš. k první došlo teprve po dohodnutí se Zikmundem, a rozdíl nejvýš spoíval

když

svého sepsání,

ale

ím

tžko

se lišily,

Patrn zdraznni hrozeb Zikmundových. 2 Sedlák v doteném již lánku (str. 3 pozn. 2) tvrdí, že pátelé Husovi mrzeli se nejen proto, že Hus soukromí odpovídal, ale také nad obsahem jeho odpovdí, ponvadž prý Hus Wyclifa odmítal. To jest omyl. Sedlák míní odpovdi Husovy na lánky Wyclifovy, psané v Kostnici, které z rkpu kapitulního nezcela vrn sám vydal (Hlídka 1911, zvi. otisk: Nkolik text I, 58 — 69), a o nichž tvrdí, že se v nich Hus Wyclifa odíká. Hus bud odmítá právem, jako vždy jindy, nebo se k Wyclifovi zná anebo konen vykládá, pro by nechtl lánku odsouditi, i

ve

)

jak inil také díve, i když Wyclifa hájil, takže tu celkem není podstatného rozdílu (a by byl v dob, kdy odpovdi vznikaly, vysvtlitelný i omluvitelný). Ale kdyby názor Sedlákv o tchto odpovdech byl správný, zcela mylné jest, co tvrdí o vyšetování v žalái. Sice Jan z Chlumu v list svém (Docum. str. 88) vyslovuje vždy mu bylo dobe obavy, aby Hus neustoupil od pravdy ze strachu o život známo násilí, s jakým postupoval koncil; ale že toho nelze vztahovati k žalánímu vyšetování, a že co do jeho obsahu pátelé nemli obav pražádných, jest nade vši pochybnost patrno ze slov, jež v listu následují hned za tmi, jichž se Sedlák dovolává; Constanciam vero vestram intime laudant et supreme: avšak chválí a nade vše. stálost vaši i

—

upímn

4. prosince 1414) naízená, užívajíc bezohledn práva, na v dob nejtžší nemoci kacíské soudy vždy inily nároky, Husovy dávala do vzení Husova pivádti jednotlivé svdky, aby písahali 1 ) ped obvinným z kacíství. Ani nyní Jan z Chlumu nepo-

Husova (dne které

i

si

chybuje o výsledku, jakmile král Zikmund zjedná prchodu svému glejtu, a zvlášt zmínka o úelu cesty Husovy na koncil vyjaduje vrn pohnutky Husovy, je z ásti ohlasem toho, co o tom povdl Hus sám ve svých veejných ohlášeních, jimiž ješt v Praze shledával doklady proti podezení z kacíství.'-) Vyhláška Jana z Chlumu nemohla ovšem zmniti osudu Husova, a to jest ovšem samozejmé —jejím úelem dáti na jevo ale bylo-ii nesouhlas s protiprávním se stanoviska svtské moci postupem koncilu, pak svého úelu dosáhla zajisté. A dosáhla ješt neho více.

—

Mezi Kostnicí a zemmi eskými již odchodem Husovým nastaly styky velmi ilé. Také nepátelé Husovi, a zvlášt prohnaný Michal de causis, zstávali ovšem ve stálém spojení, a nkdy velmi ošklivém, jako bylo na p. slídní po soukromých dopisech a p., se svými pívrženci v echách, ale pedevším pátelé Husovi na obou místech pstovali dorozumní zvlášt živ. Jestliže již 4. ledna 1415 pan Jan z Chlumu mohl znáti úsudek Pražských pátel Husových o jeho vyšetování sotva ped msícem zahájeném, ukazuje to jist na výmnu

neobyejn rychlou. Pirozen tedy zvlášt

zpráv

s oznámením zprávy o zatení Husov neodkládáno, a lze-li si pedstaviti, jaké vzrušení zpráva tato všude zpsobila, nemžeme ani v tom nic nápadného spatovati, že echové Kostnití a pedevším Jan z Chlumu neváhali také ihned oznámiti, co sami na ochranu Mistrovu podnikli. Ne-li díve, jist nyní poslán do ech opis glejtu Sigmurdova, aby každý mohl se pesvditi, že po stránce formální není závady, a že tedy opravdu bží o porušení opis nebo aspo obsah první protestní vyjeho, ale vedle toho jist hlášky Jana z Chlumu (z 15. prosince) záhy poslán do ech. A zde to bylo, kde tato listina psobila dále. Sice lze míti za to, že rozilení nad zatením Husovým samo by si bylo nalezlo prchodu, ale jist píklad Jana z Chlumu psobil povzbudiv. A tebas nkterá slova v následujícím projevu na protest pímým ohlasem onch Jana z Chlumu upomínající mohla by býti

bylo

asi

i

i

ohlášení Husových, jest

pece pravdpodobnjší,

že k jejich užití

již

') Sedlák (na uv. m. str. 4 pozn. hájí tohoto postupu kommisse (proti Palackému) takto: ,,Pedvádla-li komise ped Husa svdky, byl stav jeho takový, že je pedvésti mohla." Tomu není tak. Petr z Mladoovic výslovn svdí, že Hus byl takto sužován ve své nejtžší nemoct, a jeho sdlení smíme, tebas Husovi stranil, tím mén nedvovati, že to byl zpsob u kacíských soudu vbec obvyklý. Koncil, ml-li Husa za podezelého z kacíství, jist mohl reklamovati právo na zakroení (ovšem s porušením glejtu), ale užívalli svého práva, není tím ješt eeno, že se tak stávalo šetrn! „Dvod" Sedlákv poráží se sám. *) Srovn. na p. slova stížnosti Chlumovy: venit Constanciam ad reddenáum 1 )

plenariam radonem se slovy latin ského ohlášení Husova: paratus semper omni poscenti eum de ea, que in eo est, fide et spe reddere radonem, nebo se slovy vyhlášek v íšských mstech cestou inných: cuilibet opponenti in ipso concilio de sua fide paratus est reddere radcntm. cuilibet poscenti in audiencia publica de fide sua .

.

onen protest sám vedl. Patrn tedy hned po 15. prosinci známost podána do ech, a jest to tedy ona první vyhláška, jež se nám o 1 o více. O tom z dalšího projevu ponkud ozývá. ) Ale snad bželo nco napovídá projev sám^ Byli to tentokráte Moravští páni, kteí se k projevu odhodlali, a to práv nejpednjší: sám zemský hejtman Lacek z Krava, Boek z Kunštátu na Podbradech, Erhard z Kunštátu a Skal, Vilém z Pernštejna, Jan z Lomnice, nejvyšší komorník Brnnský, Hanuš z Lipé, ddiný nejvyšší maršálek královský, Petr z Krava, nejvyšší komorník Olomoucký, Jošt Hecht z Rosic, Oldich z Hlavatic. Podnt k tomu ostatní dal, o tom sotva lze pochybovati, sám pan Lacek z Krava. Sice jména znjí nkdy v souzvuku s Husovým anebo pozdji s husitstvím, pece však jest to vždy jméno jeho, které tu pedevším zaznívá. Lacek byl k tomu uren svou minulostí, svým osobn pátelským pomrem k Husovi — již r. 1410 zakroil v jeho prospch u Jana XXI 1 1. svým listem, roku následujícího zasedá v kommissi k urovnání sporu Husova s arcibiskupem Zbykem, k nmu jakožto „obzvláštnímu horliteli zápozdji, jako vbec vždy kona božího" obracejí se pívrženci Husovi stojí v ele strany husitství píznivé, jemu, nazývaje ho ,,dobrodjce ale byl k tomu mój zvláštní", adressuje list o svém odvolání Jeroným, také povolán svým úadem jakožto hejtman zemský: On to tedy byl, který na své panství Veliké Meziíí svolal sjezd pedních zemských úedník a jiných znamenitých pán moravských, z nhož vyšel nový, pozoruhodný projev ve prospch Husv, snad asi v polovici ledna 1415. List stojí na témž stanovisku, jako projevy dosavadní, pece však již se hlásí také nálada nová. Také moravští páni jsou ovšem pesvdeni o nevin Husov, také jim Hus jel do Kostnice dobrovoln ,,pro kivé naení, kteréž jest jemu scestn a skrze to vší eské korun a hlaholu eskému pipisováno," ani oni nemají obav o výsledek cesty Husovy, tebas se Hus sám nabízel opraviti podle Písma, kdyby byl v scesten shledán, nebo ,, bohdá nic takového do nho nevíme, než vše pochybnosti, že vc Husova musí zvítziti, dobré." Není tedy pro bude-li ádný postup zachován, a dostavují-li se pece njaké obavy, jsou druhu zcela jiného, totiž aby práv poad práva porušen nebyl. Není to nedvra ve vc Husovu, nýbrž nedvra v spravedlivý postup koncilu, a bylo to pedevším jeho porušení glejtu, které ji vzbuProto pánové, ohlašujíce výslovn, že jest jim glejt dobe znám, dilo. a že tedy vdí, jak daleko jeho moc sahá, oznaují zatení a uvznní Husovo za porušení glejtu, vybízejí krále, aby Husa zbavil vzení a vymohl mu veejné slyšení. Ani nyní nejsou pánové v pochybnostech o pravd Husov, ale obavy rostou. Bylo by možno, že by ho koncil

nm

i

i

i

i

—

em

n

pece

odsoudil. Stane-li

se

tak

zpsobem zákonným,

,,

bude-li

v

em

ádem a pravým právem shledán, a se stane, jakož by na to slušelo, ale Tvé kdyby tedy koncil ádným bhem Milosti glejt a vždy proskok má!" soudním Husa odsoudil, nesmí býti ublíženo glejtu, který mu zajišuje I

svobodu a život ')

Na

.

.

.

druhou vyhlášku nelze mysliti, ponvadž projev do Kostnice

došel

únorem 1415 (v. níže), a ponvadž pejev vyšel ze sjezdu šlechty, byla by lhta, když jen ti nedle na jednu cestu bychom poítali, píliš krátká.

ped

13.

i

10

takový draz se klade. Mohli-li se vyhlášky Jana z Chlumu, doteno, souvislost ješt užší. Na závr listu teme

Není nahodilé, že

pi vytení úelu

páni

jest snad, jak již

práv na cesty

glejt

Husovy

opírati o

ješt draznji, co již pedtím v listu se ozvalo. Zikmund nesmí, dj se co dj, pipustiti porušení svého glejtu, ublížil by tím své povsti, lidé jak se o tom již zaíná mluviti by se potom jeho glejt báli Nic nenasvduje tomu, že by shromáždní páni vdli již o po" bytu Zikmundov v Kostnici, práv naopak, vidli jsme, že od 25. prosince, kdy Zikmund do Kostnice zavítal, sotva by bylo možno bývalo 1 vše provésti, když list již ped 13. únorem do Kostnice došel. ) O zatení Husov stihla zpráva do ech jist velmi záhy, od té doby nevdlo se, jak se Zikmund zachoval a zachová, nejistota rostla. Teprve z vyhlášky Jana z Chlumu zvdlo se, že Zikmund nemíní porušení glejtu A pak ovšem nemá zakroení Moravských pán jiného snésti klidn úelu, než posíliti ho v jeho odhodlání, pipomenouti mu následky, jaké by zanedbání mlo, zdrazniti nutnost jeho odporu.

—

.

.

.

.

Patrn tedy hned na zprávu o zakroení Jana z Chlumu, jež v prvním nebo druhém témdni msíce ledna dojíti mohla, odhodlali se páni k zakroení svému. Jest ze všeho patrno, že akce provedena s nejvtším urychlením. Již svolání sjezdu, teba se omezilo na šlechtice A snad v tu chvíli Lackovi místn nejbližší, vyžádalo jistého asu. ono napovídá ješt více. Teba to byli mužové z nejvýznanjších, bylo jich pece pomrn málo, jen 9 peetí viselo na tomto prvním list; jist bylo by dbáno bývalo o vtší poet souhlasících, kdyby i

tomu

byl

as

dovoloval.

Vše to ukazuje, že bží o akci ne sice snad pímo smluvenou, ale jist tsn souvislou. Páni moravští spchají podepíti snahy pátel Husových v okolí Zikmundov, posloužila-li vyhláška Jana z Chlumu nkterými daty (teba nemnohými), podnítila také celou akci, jež mla v okolí Zikmundov. Je-li tomu se vésti paralleln v zemích eských tak, pak jest list tento (píl. . 2) skuten zaátkem spoleného postupu, který odtud mžeme pozorovati stále patrnji, a který nabývá záhy již souvislosti vnitrnjší. i

Zdá

se

však, že pátelé Husovi v

nespokojili se kroky

Kostnici

až dosud vylíenými, nýbrž, vpravujíce se do situace, chtli veejné mínní získati také jinak. Hned po uvznní Husov v kláštee Domis processem proti nmu, jenž, jak již doteno, veden v nejtžší jeho nemoci, kdy v bezohledném využití práva svdkové pivádni do žaláe, aby je tžce nemocný vidl písahati. Svdkové shánni zejména od Michala de causis, jak bylo možno. Nelze popírati, že byli mezi nimi úhlavní nepátelé Husovi, kteí si pokládali za chloubu,

nikán zaato

i

Palacký

(Docum. str. 534, 535) klade sice list do zaátku února; poznámku Petra z Mladoovic (srovn. úvodní a závrené poznámky zde u pílohy . 2) a vyítá z ní datum listu (ped 13. únorem). Ale ponvadž list poznámku mají oba rukopisy, v nichž píslušná ást zprávy Petrovy zachována, a nebyl tedy list do relace teprve pozdji vložen, nutno poznámku vztaho')

opírá se

patrn

o

i

dob jeho pinesení do Kostnice a sjezd, z polovice ledna. Dne 2. dubna 1415 zmiuje se o z Kostnice.

vati k

nhož

nm

již

Vyšel, klásti

neznámý

aspo

pisatel

do

novinek

11

když jim Hus oteven jejich nepátelské smýšlení vytkl. Nechyblo ovšem ani tch, kteí dobe vdli, že v pítomnosti králov process zajisté byl by musil býti jinak veden, a že tedy práv proto zahájení od nepátel urychleno; jinj piznávali, že nevdí, co svditi, nebo již písahu byli složili; tch Michal chtli se uhnouti nepkné úloze,

a

neustával nutiti a podncovati. Jest pirozené, že na pátele co nejtrapnji, že nemohli míti

Husovy zpsob tento musil psobiti

dvry

Husových

ke svdectví zarytých protivník

a že, znajíce ošemetnost Michalovu, mohli

míti

i

dvodnou

pochybnost, budou-li výpovdi eských svdk správn podány. S pímými dkazy arci vystoupiti nemohli, a pouhé podezení nestailo. Nemže býti nápadné, že vzali útoišt k zbrani v takových pípadech nejúinnjší. Tuším v posledních dnech prosince a v prvních dnech ledna na kostelích Kostnických ocitla se tato anonymní vyhláška: „Pozorujtež všickni každý, a pedevším tento svatý obecný sbor, ledajakých dokonalý soud souditi lovka podle výpovdi osob bezectných s potlaením jiných dobrodiní a pispní právních, Nového kdyžt to jest proti všemu ádu práva a postupu Starého zákona. Nebo se te ve Skutcích apoštolských 25, když náelníci knží a první židovští tžce obvinili apoštola Pavla, umenšujícího jejich zisky, ped Festem, úedníkem íman, tenkrát pohan, že tento odsuzovati nFestus mezi jiným odpovdl: Není zvykem jakého lovka, dokud by ten, kdo jest obžalován, neml ped sebou žalobník a neobdržel místa k obran na smytí zloin, které se mu vytýkají. Kdyby totiž takový omylný soud byl schválen od Boha, i

svdk

je-li

i

i

íman

tu by takovým kivým soudem všickni spravedliví, o nichž se dole píše, spravedliv byli odsouzeni, což je nesprávné. A ani zlá povst od neKristus, hlava kepátel a v lidu o lovku nemže pekážeti, když san, od svých nepátel a zvlášt od náelník knží, netoliko za živa, ale po smrti pomlouván byl falešn, ba nejfalešnji jako svdce a podvratitel lidu, a jeho apoštol Pavel dí vícímu, že jest stoupati skrze dobrou povst. Vizme tedy bh svatého Písma." bezectnost i

i

i

A

nmž

úinném úvod, v s prhlednou tendencí dvakrát .náelníci knží", a kde se mluví o umenšování jejich zisk, následují vlastní vývody, sestavené rovnž neobyejn úinn. Jsou to vlastn pouhé citáty z Písma, ovšem úmysln a velmi obratn volené, po tomto

se vracejí

,

nevinn naených i odsouzených, pi emž dovedné zdraznní píiny žalob nebo vtipné vyzdvižení povahy a stavu žalobník

o osobách

znan

zvyšuje jejich psobivost.

vrný

sluha boží, toužící s jinými naplniti zákon jeho," Saul dal na žalobu, ie' knz Achimelech utvrzuje Davida, pobiti 85 s jejich ženami, Naboth byl nespravedliv kamenován pro ddictví své, ponvadž kiví svdkové, synové dáblovi, svdectví, že zloeil bohu a uvedeni byiíe do rady, vykli proti býti pobit celý národ králi, z návodu nejniemnjšího Amana Židovský, Jeremiáš, povzbuzoval lid, potrestán na žalobu, že nechce pokoje lidu, nýbrž zlého, na lstivou žalobu vrženi ti mládenci v pec ohnivou, ponvadž se nechtli klanti zlat sole, knížata a satrapové

Mojžíš

,,,

byl pronásledován,

muž

nmu

ml

a

12

Dariovi ze závisti dali Daniela uvrhnouti do jámy lvové, oni dva starci, veípatných dnech hnilí, chtli potlaiti nevinnou Zuzannu, od zkalených lidí obvinn Jonatha, Simon, pedstavený chrámu, nestydl se obránce svého lidu a horlitele zákona božího Oniáše obviniti z úklad proti království. Fariseové vinili Krista, o Janovi, když stále se postil, íkali, že má cfábla, Ježíše, když zasedl za stl s híšníkem, zvali žroutem sestárlí

a pijákem vína,

nemohouce popíti zázraku

jeho, zvali

ho híšníkem,

a když žádného ze svých kivých svdectví nemohli dokázati, ekli Pilátovi: Kdyby nebyl zloinec, nebyli bychom ti hc vydali. žalosti nad ztrátou zisku ztýrán na kivou žalobu Pavel, zbaviv ducha dívku, jež mnoho užitku zjednávala jeho žalobníkm, v Achaii byl obžalován od Žid, že svádí k úct nového boha, jindy že uí proti lidu i zákonu a chrámu, do kterého uvedl pohany, v Athénách vinn z hlásání nových boh. Fariseové a zákonníci kivé svdectví vydávali o Kristu, zvali ho Samaritánem, ábelským, rouhaem, híšníkem, pijákem vína, žroutem, lháem, bránícím dávati dan císai, buiem, ano náelníci knží, aby zakryli svou zlobu a aby se zdálo, že po smrti jmenovali ho svdcem. ho spravedliv ukižovali,

Ze

zlého

i

A

po nezahalených narážkách následuje zcela otevený konec: tchto pevných a silných vývod sv. Písma, jež jasn vyjadují, jak oni peetní spravedliví mužové na základ kivých svdectví, jež proti nim vydána, byli potlaeni a zahubeni, každý vrný kesan má se snažiti a raditi, aby M Jan Hus, jenž svobodn k tomuto sboru pišel, aby ukázal a zjevil svou nevinnost a istotu své pravé víry, nebyl pohann po koutech skrze bezectné osoby a své tžké nepátele proti nmu vypovídající a kiv svdící, nýbrž spíše, aby pravda vysvitla, zjevn a veejn byl slyšán, maje ped sebou žalobníky a obdržev místo k obran na smytí zloin, které se nedej bh pokoutn byl pomu vytýkají, abyste jinak, kdyby ." tlaen, nebyli úastníky zloinu svým souhlasem Neteba upozorovati, že bží o projev nkterého z v Kostnici, závr sám zdrazováním ,,pokoutnosti" jeví ohlasy z prvého vysvdení pán eských ze dne 7. íina 1414. Lze pochopiti, že projev tak pronikav a tak pádnými dvody ve prospch Husv vystupující nezstal bez povšimnutí, a že zejména koncil hned po vyvšení byl na upozornn. Dovídáme se o dojmu, jakým psobil. Koncil prý se vyjádil, že vyhláška jest velice pomatená a že pvodce jest znám. Bohužel neplatí to také o nás, a byl-li ,,Po uvážení

—

— .

.

ech

pvodce znám

koncilu,

není

Sedlák,

bezpen znám nám.

jenž

na spis tento znovu upozornil, 1 ) domnívá se podle znalosti Písma, že autorem byl knz, a hádá na Petra z Mladoovic. Ale tomu nelze pisvditi. Brání práv poznámka (jíž Sedlák neznal), že autor byl koncilu znám. Kdyby koncil byl v Petrovi autora tušil, sotva by byl opo') Sedlák, domnívaje se, že spis jest zcela neznám, uveejnil ho z rkpu Teboského ve Hlídce 191 (Nékolik textu I, 42 n.). Ale spis byl již tištn v Op. I. 84' — 85, arci již v druhé redakci (Sedlák, Studie a texty 1, 13 pozn. 4 myln praví, že jest zde ve form zhoršené, jest to druhá redakce, pepracovaná nezcela piléhav po upálení Husov a proto ostejší; v. níže str. 14, pozn. 2). Mimo to jest prvni redakce v rkpe Vídeském 4902. 1

f.

1

13

minul zakroiti

proti

nepatrnému bakalái-písaíkovi, jenž žádným chránn. Toho tedy sotva lze za autora

officiálním posláním nebyl

pokládati.

Mohlo by

se

ovšem

proti

tomu

uvésti, že koncil zakroiti

nemohl,

v Kostnici pitomný, nebyl by toho pipustil. A to by bylo tím závažnjší, kdyby bylo správné datování Sedlákovo, jenž na obou uvedených místech klade spis mezi 13 31. kvten 1415. Ale ani to nepokládám za správné.

ponvadž Zikmund,

—

ech

a Polák v Kostnic: pítomV té dob práv zahájeno jednání ných o slyšení Husovo, a celá akce, jak uvidíme, byla vedena pi vší rozhodnosti velmi obratn a rozmysln. Jest sotva myslitelno, že by ji byl chtl nkdo podporovati letákem, který nutn musil koncil pohorkokrevný" stranník Husv, jak myslí Sedlák, nemohl drážditi; ani toho uiniti, spíše nepítel Husv, a ten by arci nebyl volil formu pi vší zbožnosti tak jizlivou. Mimo to pak nikde v souasných zápisech z této doby nenalézáme njaké zmínky nebo narážky, již by sem bylo ,,

lze vztahovati.

Pátráme-li v oficiálních záznamech, dovídáme se dne

4.

ledna, že

Zikmund na požadavky koncilu odpovdl: Pokud jde o dvody pronášené o Janovi Husovi, že král svým naízením zakroil, a budoucn, bude-li teba, zakroí proti hrozbám a bludm, obsaženým ve spisech i

na uritých místech vyvšených. 1 To. myslím, pímo nutí mysliti na náš dokument. O protestních vyhláškách Jana z Chlumu nebylo pece možno íci, že by obsahovaly bludy, ale za to úinné užití Písma jevilo se vždy bludným. Mám za to, že jist jest mínna vyhláška tato, již 2 také proto, že nikde jinde podobných doklad nenacházíme. ) )

Je-li tím doba vzniku dokumentu našeho urena, nebude tuším nesnadno uriti jeho pvodce. Znalost Písma nepedpokládá pímo knze, byla dcsti bžná u laik, a práv v okolí Husov poznáváme jednoho, jenž v Bibrachu tak disputoval s knžími o vcech theologických, že ho pokládali za zaklukleného doktora theologie, což mu u pátel vyneslo žertovnou pezdívku Bibrašský doktor. 3 Byl to— pan Jan z Chlumu. i

)

A

nho

tuším ukazují všecky okolnosti. Jestliže koncil znal pvodce, ale spokojil se oznaením jeho spisu za popletený, jinak ho nestihaje, mohl jím býti snad Jan z Chlumu jediný. Proti nmu, jenž byl plnomocníkem Zikmundovým a jenž nad to byl oficiálním zástup-

na

cem Pražské university, prost nesml zakroení

ml

jenž tedy odvážiti

.

.

dvoje úední poslání, se koncil

.

Ale také doba dobe se hodí. Koncem prosince, kdy pátelé Husovi s úzkostí pozorovali podezelé svdky a pochybné výslechy, kdy však také smli doufati v rozhodné zakroení Zikmundovo, dokument tento ')

Srvn.

F

i

(Paderborn 1889)

lánku:

Husv

n k

e.

str.

Forschungen und Quellen zur Gesch. des Konst. Konz. dalších otázkách v. v mém bližší výklad o tchto

254;

H.

i

68 a d. 119) zakazuje koncil -I Sice ješt dne 17. dubna 1415 (v. d. Hardt IV, vydávati posmšné spisy proti kterýmkoli osobám, ale tu bží patrn o pamflety e, Conciliengeschichte s obou stran po útku papežov sepisované srvn. H e f e VII, 109. glejt

II,

;

3 )

Palacký, Docum.

str.

93.

1

14

nebyl jist bezvýznamný a nepromyšlený, jakým by se jevil v každé dob jiné. A tak asi jest a bude dokladem úinné podpory Jana z Chlumu.

A pece ani on nebyl psán nadarmo. Úelu svého sice nedošel, neznám nezstal. Není bez zajímavosti, že na p. Jeroným ve své je? jemu arci byly bžné, 1 ) slavné obran uvádí nkteré z jeho dvod ale jist záhy pišel ve známost v echách— ozývá se tuším z nkterých a po upálení Husov pepracoval ho kdosi neznámý v novou protest, ale

—

i

—

psanou ješt prudeji a zachovanou jen v tisku Norimberském, kde pi vydání asi ješt piostena. 2 ) redakci,

II.

V dob, kdy vci

v jedné

list

pán

Moravských

došel na místo svého urení,

Husov bylo již rozhodnuto. Král Zikmund Husov velmi rozezlen, a spatuje v tom arci

o záležitosti

—

byl zprávou o zatení porušení svého glejtu, zvláštním poselstvím žádal, aby Hus právem byl propuštn a Janovi z Chlumu vydán. Pán z Chlumu, když, zmiuje se o tom ve své vyhlášce z 24. prosince a vyslovuje mínní, že by k zatení za pítomnosti královy nebylo mohlo dojíti, pipojil také výstrahu,

—

že

král,

až

pijede, dovede

Zikmund pijev v

noci na

si

zjednati satisakci,

Štdrý den do

nehrozil

na piano.

Husa opravdu. prý dokonce vypáiti dvee jeho žaláe, Kostnice, ujal se

Žádal za jeho propuštní, hrozil rozešel se ve zlém se zástupci koncilu. Ale jeho rozhodnost nemla dlouhého trvání. Koncil, jenž se mu jinak hledl zavditi všemožn a zejména všecky jeho pochybnosti, pokud se týkaly bližšího seznání úmysl Husových, okamžitými takoka výslechy hledl uspokojiti, užíval proti zbran velmi vydatné: jeho zástupcové hrozili, že

nmu

rozejde, nebude-li míti volnosti, a

se koncil

na dojednání otázky, která jemu

Zikmundovi píliš

záleželo

samému

byla hlavní pohnutkou pro práci o svolání koncilu odstranní schismatu, píliš stál o zásluhu vrátiti církvi jednotu, aby tomuto pání pekážel dalším naléháním ve vci Husov, již v tu chvíli podceoval a jejíhož dosahu si ani pozdji pln neuvdomil. Již do týdne se chování královo zmnilo, a dne 4. ledna prohlásil Zikmund zástupcm koncilu, že koncil má a smí ve vcech víry býti svoboden v postupu proti tm, o nichž jest známo, že jsou naeni z kacíství, ale tak, aby veejn byvše pohnáni se šetením toho, eho teba, po své zásluze byli souzeni. Mimo to dal tenkrát také uspokojivé prohlášení, pokud šlo o vyhlášky J ana z Chlumu. 3 ) Zikmund již tím vlastn zekl se Husa, ale nece ješt ne úpln. Požadavek veejného slyšení v tomto ustoupení ozývá se zeteln,

—

i

Srovn. list Poggiv (Palacký, Docum. str. 627); mysliti na Jerojakožto pvodce bylo by sice dosti blízké, ale žaloba taková se proti nikde neozývá. Na podobnosti v listech ostatních upozornno svými místy. 1

)

nmu

nýma

2 Otiskuji list podle rkpu Teboského a Vídeského (prii. 3), uvádje v poznámkách varianty druhé redakce. Pepracováni není, zvlášt pi konci, píliš obratné, a proto, tuším, tím spíše jest možno míti je za souasné, až na úvodní partii, kde výpady proti cirkvi pipomínají piliš obraty Huttenovské nebo Btun)

felsovské. ')

i

n k e

str.

245; srvn. svrchu

str.

13.

16

a v

nm

pán

pro tu chvíli bylo obsaženo

i

více.

Snad

tu

psobilo

i

ujišování

dvry

ve šastný výsledek veejného slyšení, jisté jest, že tohoto svého úmyslu Zikmund nezapomnl hned. Ale tu narážel na obtíže stále vtší. Koncil sice dovedl bezohledn vymáhati ústupky svému starlovisku, ale se své strany nebyl ochoten k žádným. Piznání Zikmundovo, že koncil proti kacím smí postu-

eských, nepozbývajících i

povati svobodn, znamenalo ovšem, že Zikmund nemíní Husa chrániti, bude-li usvden z kacíství, nikoli však, že by chtl pipustiti jeho pouhé odsouzen! bez výslechu, jak to bylo pi kacíských soudech pi všem zdánlivém zachovávání soudních forem pravidlem. Zikmund vzdal se pvodního svého úmyslu chrániti Husa stj co stj, ale glejtu svého úpln se nezekl. Nemínil zastávati se Husa, bude-li z kacíství usvd-

soudním, nikoliv libovolným postupem soud kacíských. Slyšení Husovo mlo tudíž býti nikoli odsouzením, jak si to uslyšíme o tom koncil vždy pedstavoval a ješt v poslední chvíli podskokem provésti chtl, ba ani ne snad jen výslechem, nýbrž ješt skuten veejným, „zjevným" slyšením, což pedpokládalo slyšení na

en ádným bhem

—

—

svobod. Po celý msíc leden trvají spory mezi Zikmundem, jenž pod vlivem eských pán stoje o veejné slyšení, zasazuje se o propuštní Husovo, a koncilem, který požaduje prost tajného odsouzení. Snad nyní opakovaly se nkdejší prudké scény, snad zase na druhé stran také ta okoli

i

nost, že

píjezd

Zikmundv

oživil

otázku jednoty církve, zmenšovala

jeho zájem o Husa, jisté jest, že dosti záhy Zikmund piblížil se stanovisku koncilu ješt více. Sice ani nyní ješt nevzdal so požadavku došlo, pedstado té chvíle, kdy k veejného slyšení, které voval si jinak než koncil, ale jeho pojem veejného slyšení se proti zúžil. To, co díve bylo pedpokladem veejnosti pvodnímu a zjevnosti, totiž osvobození Husovo, záhy odpadlo, o vybavení Husovo z vzení Zikmund záhy pestal usilovati, od konce ledna o njakých neslyšíme. rozporech s koncilem v té Práv události, které se zatím v Kostnici odehrávaly, dovedly zpsobiti, že to nebylo patrno hned. Pozornost koncilu již skoro od píchodu Zikmundova zvýšenjší mrou obrácena byla k otázce jednoty,

tém

nmu

znan

píin

s Janem XXIII. o odstoupení s plnomocníky ehoe XII. zatlaovalo (vedle nkterých formálnxh otázek) vše ostatní do pozadí. Útk papeže Jana XXIII. z Kostnice (20. bezna 1415), jímž vlastn jeho potomní osud byl rozhodnut, vzrušil ovšem pestré shromáždní ješt více a nedovolil vzpomínati prostého kazatele Betlémského, který

jednání

i

tém

tyi msíce strádal v žalái. A pece práv útk prozradil zmnu, která se mezitím v mysli Zikmundov udala. Když za papežem také jeho služebníci opouštli Kostnici a tedy také (dne 23. bezna) strážcové Husovi, tito, když biskup Kostnický odmítl nejprve pevzíti klíe Husova žaláe, ped svým odchodem odevzdali je králi Zikmmundovi. A tenkrát to bylo, kdy král v dorozumní již

koncilem svil klíe žaláe Husova biskupu Kostnickému Otovi 1 1 1. Hachberga, jenž, pímým rozkazem zbaven rozpak, dne 24. bezna, na Kvtnou nedli, dopravil Husa do vzení mnohem nelidštjšího, teba vzdušnjšího, na své tvrzi Gottliebách. s

z

16

Ješt po delším ase když Petr z Mladoovic upravoval své souasné zápisky v konenou redakci, vzpomínka na chování královo vynutila mu tuto trpkou poznámku. ,,Hle zde byl by již mohl se ctí ho osvoboditi ze žaláe a dostáti svému glejtu, kdyby spravedliv byl jednal ..." Tím bolestnji musil postup králv psobiti na pátele Husovy v Kostnici. Píliš

pozd

pozd

poznali nynjší pravé smýšlení královo, píliš

doby vlastn klamal, že na jeho souinnost poítati nemohou. To však neochromilo jejich horlivosti, naopak stalo se jim novou vzpruhou. Ani jim nyní jist neušlo, co pozorovali také vyjádi! neznámý protivník arci v jiném duchu jiní, a co za mnohé Husv v dopise do Prahy, vyslovuje svj dojem, že král neposkvrní své cti osvobozením Husovým, ,,a se ho nkdy ujímá, na oko, jak se 1 myslí, jsa dohánn neodbytností onch Wyclífist." ) Jestliže ani nyní v jeho pispní již nemli a hledli neustávali naléhati na krále, A také skuten, tebas v poslední chvíli Zikmund si pomoci sami. pece ve prospch slušnjšího slyšení zakroil, to, že zakroiti mohl, že vbec slyšení bylo slíbeno, jest jenom jejich zásluhou. vidli, že je od jisté

—

—

dvry

13. kvtna 1415. Toho dne po slavnostním zasedání shromáždní ty národ, na které se koncil rozdlil, Petr z Mladoovic peetl pamtní spis, jímž pánové, vidouce, že od Zikmunda zakroení oekávati nelze, sami se odhodlali ve prospch Husv

Akce zahájena

koncilu ve

zakroiti.

Pamtní spis, vyloživ nejprve zaátky jednání Zikmundova s Husem, aby se pod glejtem kráovým dostavil na koncil „pro oištní ípatné povsti království eského své", a aby tam „každému, kdo by se stranou uinil, vydal veejný poet ze své víry'", vede pak tuto stížnost: ,,Tu když eený M. Jan Hus do Kostnice pod zmínným glejtem svobodn byl pišel, zaten jest a tžce beze všeho pedchozího slyšení uvznn a podnes jak pouty tak hladem a žízní jest týrán. Akoli kacíi nkdy koncilem v Pise odsouzení zde svobodn stáli a potom svobodn odešli, 2 ) eený M. Jan Hus sám pece, neusvden, neodsouzen, ba tenkrát ani neslyšán, jak pedesláno, zaten jest, když tu pece tenkrát žádná poselství nejen král nebo kurfirst nkterých, ale ani universit ješt nebyla. A když pan král spolu se vznešenými pány zde pítomnými velmi naléhav žádal, aby vzhledem k jeho glejtu bylo dbáno jeho cti, a aby eený M. Jan Hus veejn byl slyžán a ze své víry veejný poet složil, a kdyby by! usvden, že nco tvrdošíjn tvrdil proti svatému Písmu a pravd, že by to podle rozhodnutí a pouení koncilu ml opraviti, toho pece dosud nemohl obdržeti ani míti, nýbrž eený M. Jan Hus tak tžce jest držán v poutech a zkracován nejšpatnjší stravou, že jest se obávati, aby se, vyerpaje síly, nepomátl na rozumu. A akoli pánové zde pítomní tžce z království eského jsou naíkáni, že, vidouce eeného M. Jana Husa v takových úzkostech proti glejtu královu, i

')

Palacký. Docum.

*)

Mínni

z 2. dubna 1415. XI [.(Angela Corrario). který byl v koncilem prohlášen za ssazeného a za kacíe, o erni srvn. niže. str.

isou plnomocnici

541.

list

ehoe

i

Pise

17

sama

krále na jeho

netrpl,

ponvadž

list

to

glejtovní opominuli upomenouti,

smuje

eského

aby toho

déle

k potupení a zlehení koruny království od zaátku pijetí víry katolické nikdy

a jazyka toho, jež neodstoupily od poslušenství ímské církve (cum vergant in contemptum et vilipendium corone re^ni Boemie et lingwagii predicti, quod ab origine suscepte katholice fidei numquam ab obediencia sancte

Romane

recessit ecclesie):

pece

se nezdálo, že jakkoliv jsou

dosud na

to vše

píinou

sob trpliv

nesli,

aby

rozrušení tohoto svatého sboru."

Žádají tudíž páni, ..aby jak pro est glejtu králova, tak pro ochrározmnožení povsti království eského koncilu, v záležitosti Husov prostedkem spravedlnosti boží rychlý konec byl uinn, ponvadž jest nebezpeenství' v prtahu".

nní povsti peslavného

i

e—

—

bude o tom ješt Tato ást pamtního spisu podána byla jménem eských a polských pán v Kostnici pítomných. Vedle toho však páni eští pouze svým jménem uznali za nutné pipojiti zvláštní ohrazení

povsti

proti o

„utrham"

a

vzrstu pijímání pod

této svátosti

i

jiných

obad

,,

udavam", obojí

kteí

šíili

nadsazené

a z toho vzešlém zneuctívání

církevních. 1 )

nebylo ovšem nikoho tajno, kdo

jest

Akoliv nikdo nebyl jmenován, mínn, takže mu nezbylo než se

pihlásiti. Když ona druhá ást spisu tena, povstal biskup Litomyšlský mých", Jan Železný, a prohodiv po esku: ,,Toto se mne dotýe piznal se, že na nho se vztahuje obvinní, a žádal zárove o lhtu, aby mohl odpovdti. Byla mu urena na nejbližší tvrtek, kdy také na stížnost pán eských a polských slíbena odpov. V urený den bude výhodnjší zmíniti se o celé této akci souvisle, dne 16. kvtna dal biskup Litomyšlský skrze svého zízence Mužíka pedítati odpovd. Snažil se sice dokázati, co tvrdil o pijímání z jeho vykrucování bylo patrno, že mluvil více než ml, z kalicha, ale když vyvozoval a ovšem pibarvoval dsledky pijímání pod obojí ovšem nemohl vyvrá(penášení vína v láhvích) jiná udání zapíral, titi, že k jejich šíení pispl, háje se, že k takovým zjevm mže dojíti. Odpovd jeho jist musila drážditi, ale ani odpovd koncilu nedovedla psobiti konejšiv. Hledajíc svou sílu ve zejmých nesprávnostech, jest pi tom ve form neobyejn píkrá. Pednesl ji jménem zástupc všech národ biskup Carcassonský téhož dne. hned po odpovdi Jana Železného. i

—

—

i

;

a

Celý pamtní spis, z nhož tu jen výtah pro další souvislost nutný podán, 147, Palacký, do své zprávy Petr z Mladoovic (Hofler I, 146 Docum. 256 n.) Poslední onen odstavec, jen jménem eských pán podaný, zni v originále: Ceterum, reverendissimi patres et domini, ad nobilium dominorum de Boemia hic presencium audienciam deductum est, qualiter preclari regni Boemie iam dicti quidam tam in honoe quam in fáma obtrectatores et emuli ad aures paternitatum vestrarum deduxissent, quomodo sacramentum preciosissimi sanguinis domini per Boemiam iam in flasculis deportarent, quodque sutores iam confessiones audirent et sacrosanctum corpus dominicum aliis ministrarent. Propter quod rogant domini de Boemia hic presentes, quatenus talis falsis delatoribus non credatis, cum tamquam iniqui infamatores regni predicti falsum dicant, quinpocius petunt attencius vestras paternitates, quatenus tales infamatores regni predicti nominentur, et dominus rex prdictus, similiter et vestre paternitates videre debebunt, quod domini de Boemia talium infamatorum delaciones falsas et frivolas taliter studebunt refellere, unde ipsi infamatores coram domino rege predicto et vestris paternitatibus verebuntur. ')

pojal

—

2

18

Pánové prý prosili za Jai.a Husa, ,,jenž zákonit jménem tohoto koncilu v pouta uvržen", aby byl na svobodu propuštn a veejn se ustanovili, že se to nikterak slyšán. Otcové koncilu prý po nemá státi. Mluví-li podavatelé stížnosti o veejné bezpenosti, ta prý

úad

nijak nebyla porušena, ponvadž prý Hus, když byl zaten, neml ješt glejtu, jenž mu teprve 15. den po uvržení do žaláe dodán; to prý „zvdli od osob hodnovrných". Ale otcové se také diví, že se obeslán, echové odvažuji psáti, že nebyl ješt slyšán. Vždy prý,

a

nestál

ped Janem XXI

11.

a poslal jen zástupce, a když jejich vý-

slechem byl postižen jako podvodník a klama, byl odsouzen a od papeže proklet, v kterémžto prokletí z ásti ješt trvá, a jest ho tudíž v tomto drze se nutno míti za náelníka kací, ,, který nad to odvážil kázati". Zmínce o kacíích koncilem Pisským odsouzených prý otcové nerozumjí, míní-li pánové posly papežovy, kteí pro dobro jednoty pipuštni; z toho souditi, že se tak má státi ostatním odsouzeným kacím, bylo by protimyslné. Na konec slibují, že pi nejbližší

mst

i

píležitosti k záležitosti

Husov

pikroí. 1

)

Nebylo snadno tyto nesprávnosti vyvrátiti. Pánové eští

i

polští

uinili to hned píští sobotu (!8. kvtna). Proti urážlivému tónu oné

odpovdi

jejich vyvrácení jest rozhodné, ale dstojné, a proto tim úinnjší. Uvádí pádné doklady a etné svdky, že Hus ml glejt již ped uvznním, že jej Jan z Chlumu hned po zatení Husov pedítal a ukazoval, že mnozí knížata a biskupové vdí, kdy byl vydán, a že tudíž nesprávné jest tvrzení, jako by teprve 15 dní po zatení byl došel, což jest ostatn urážka krále Zikmunda a jeho kanceláe. A s ostrou ironií prosí tedy pánové, aby dstojní otcové „takovým prý hodnovrným osobám neráili tak snadno viti".

Rovnž

bez nesnází

bylo lze vyvrátiti

Husov. Pánové, a o phonu z vlastní na postup vi zástupcm Husovým, na i

emž

tvrzení o „arcikacíství" zkušenosti nevdí, poukazují

to,

že

Hus

r.

klatby se odvolal,

všem akta ímského processu lépe pouí ale s nejvtší rozhodností a ovšem podle pravdy odmítají zmínku o veejném kázání Husov v Kostnici, ponvadž až do svého zatení svého píbytku vbec neopustil. Pokud jde o kacíe v Pise odsouzené a neporozumní této námitce, prohlašují, že nechtjí pro Husa nic jiného, než aby se sml tšiti tétéž svobod jako oni kacíi, dkujíce na konec za slíbené rychlé vyo

;

ízení.

.Hrdé sebevdomí pevahy pravdy pak ješt plnji vyzauje z odpovdi eských pán hned potom dané na vytáky biskupa Litomyílského. Jak jim k tomu jeho vykrucování a uhvbání dávalo plné právo,

mu vbec všecku víru a prost prohlašují, že mu nelze viti, dokud svých tvrzení nedokáže, pi emž na konec, ovšem jeho nadutým vystupováním vydráždno, velmi nápadn hlásí se opovržení, jaké mli lenové šlechtických rod k šplhavému povýšenci ... V tétéž schzi pedložena také listina, jíž Hus po smíení se Zbykem dával papeži poet své víry (1. záí 1411). páni eští upírají

i

')

von der Hardt, Magnum

oecum. Conc. Const. IV, 209.

19

Doklad takových, jaké v této schzi o vci Husov pedneseny, nebylo ovšem možno vyvrátiti. Koncil biskup Litomyšlský, nemohouce zapíti svého usvdení a tím porážky, pomohli si tím, že neodpovdli vbec. Koncil tím nad to získával, vymykal se z pípovdi, že záležitost Husovu po žádosti pán brzo vyídí, odkládal ,, nejbližší píležitost" vždy dále. Byl ovšem nyní zabaven pede vším souzením nejsvtjšího otce Jana XXIII., kteréž vci pirozen dával pednost, ale tím nelze odiniti, že nebylo ani dosti ochoty danému slibu vyhovti. i

Ale páni eští nemínili se dáti odbyti. Když za celých trnácte dní koncil slibované píležitosti nenalezl, páni eští a polští interpelovali

znovu.

V

kongregaci

národ

dne 31.

kvtna

1415, vzpomínajíce svého

úspšného a dosud nezodpovzeného vyvrácení námitek koncilu, ujali se Husa novými návrhy. Uvádjíce na doklad pravovrnosti Husovy vedle jeho stálého ujišování, že nechce žádného kacíství dr.eti, zejména jeho slavnostní protestaci z kázání „De sufíiciencia legis Christi", které ped koncilem míti chtl, poukazujíce, že artikuly z jeho spis vybrány sestavena, a zdrazod jeho nepátel lživ a kivá svdectví proti ujíce opt, že jeho uvznní jest porušení glejtu, žádají, aby byli jmenováni nkteí osvícení muži, doktoi Písma, kteí by Husa peliv

nmu

vyslechli o smyslu jeho artikul a

zvlášt,o

pesném vymezení pojm,

neupímní vybrai artikul namnoze stejn s Husem užívají, a kteí by dále probrali také výpovdi svdk, vtšinou jeho úhlavních nepátel, aby Hus, když již tak dlouho nevinn strádá, neslyšán nebyl odsouzen. Nech tedy Hus jest vyproštn z pout a okov, v nichž nyní tak tžce jest držán, a odevzdán do rukou nkolika biskup nebo komissa, aby se mohl zotaviti a potom tím svobodnji odpovídati, zaež pani est; nabízejí jakoukoli záruku, že ped koncem pe neunikne. 1 Spis tento byl také s píslušnými dodatky odevzdán králi Zikmundovi, který do schze národ dostavil se teprv pozdji vedle toho pak pedloženo a peteno ve schzi také osvdení inkvisitora Mikuláše jichž oni

)

;

biskupa Nazaretského o pravovrnosti Husov, jak to páni již v pamtním spise svém ohlásili, a nkteré jiné dokumenty, mezi nimi také ono první prohlášení pán v rad zemské shromáždných (ze 7. íjna 1414, zde . 1) a protestní listy pán Moravských ze sjezdu Brnnského (zde . 2 a 4), oba ovšem v latinském pekladu. 2 )

')

Zachováno rovnž u Petra 266 n.) srvn. v.

s )

Ibidem

z

Mladoovic (Hófler

I,

156

— 159,

Pa-

H a r d t IV, 290. Petr z Mladoovic uvádí (Hdfler I, 155, Palacký, Docum. 266): eciam oblata est litera baronm Morauie recomendativa M. Hus cum XI

lacký, Docum.

;

d.

Meziíský ml ovšem podpis a peetí jen 9, i mohlo by se mysliti na list ze sjezdu Brnnského (v. níže), jenž opravdu ml podpis 1. Všecky rukopisy Petra z Mladoovic uvádjí potom list ze sjezdu Meziíského, jen rukopis Musejní, jenž arci obsahuje konenou redakci, ale již doplovanou, uvádí vedle nho i list Brnnský. Bylo by tudíž nejpravdpodobnjší mysliti, že ten byl toliko list první, ale rukopis Musejní také o Brnnském podotýká výslovn, že byl v latinském pekladu v kongregaci ten, a vadí dále, že rukopisy vesms mluví o list peetmi, jichž Meziíský neml, ale za to ovšem Brnnský. Že rukopisy s 1 mluví jen o jednom listu (a z ásti jen jeden uvádjí), nemže vaditi, ponvadž bylo pedloženo dokument více. mluví také jen o vysvdení inkvisitorov, Byl-li list Brnnský hned poslán, mohl od 8. kvtna dobe ped 31. kvtnem dojíti do Kostnice. sigillis." List

1

1

a

2*

•20

Hned po petení tovaných zkrátka

—

ením

jménem depunedávným usvdHusovo ujišování

patriarcha Antiošský prohlásil

a zde je nejlíp vidti, jak koncil z líení pe uvidí se, bude-li ono

byl rozhoen: platné; jsou-li artikuly

dobe i špatn vyaty, bude patrno z rozsudku; rukojmí nabídlo, bylo by proti svdomí otc propustiti lovka, kterimu naprosto nelze viti, slyšení však bude mu dáno píští stedu, 5. ervna. Slibu tak uritého nebylo arci možno nedodržeti. Bylo zásluhou eských pán, že v této vci aspo nestalo se po pání ono slyšení pedstavoval si jinak. koncilu, tebas koncil i

kdyby

se tisíc

i

III.

Mluvíme-li o zásluze, jist nejvtší mrou smí na ni initi nárok pan z Chlumu. Tebas ovšem všude setkával se s porozumním, pece asi nepochybíme domnnkou, že od nho vyšel popud k celé akci a on to patrn také byl, kterému ze podailo vedle všech Cech v Kostnici sjednotiti k spolenému projevu také Poláky, ímž zakroení nabylo ješt vtšího významu. A nebyla to jména ledajaká, jež v této souvislosti slyšíme. Již první prohlášení podepsali z Jindich Lacembok z Chlumu, Jan z Chlumu, Václav z Dube a Leštna, pan Šrank mladší jeho otec, Václav Myška z Hrádku, Kuneš z Chlumu, Skála z L.ile, Bškovec, a souhlasu svého neodepeli, prý podpisy jejich na listin pipojeny nebyly, Puta z llburka, Bohuslav z Doupova a jiní. Z Polák pipojili své podpisy rytíi stkvlých jmen Závise erný z Garbova, Jánušz Tuliskova kastelán Kališský, oba vyslanci samého krále Polského Vladislava, pan Boruta, Donín, Baliky a jiní. A nemén na Jana z Chlumu jakožto osnovatele ukazuje to, že když jeho osobní písa, bakalá Petr z Mladoovic pedítal v kongregaci spisy tyto, etl vlastn spisy své. Jako již první pamtní spis, tak zajisté všecky ostatní vyplynuly z jeho péra. Jedna vc jest ovšem v tchto projevech nápadná, ta, že k nim dochází dosti pozd. Nelze-li pochybovati, že teprve jednání Zikmundovo po útku papežov podlomilo pán eských, jest pece lhta od 24. bezna do 13. kvtna dosti dlouhá. Jednomyslnost, jaké docíleno u v Kostnici pítomných, zajisté mže býti zárukou, že po této stránce pekážek nebylo, že píina asi byla jiná. Snad nám nco dovedou o tom povdti ostatní projevy šlechty eské, záležitosti

Jan

;

tém

ech

i

a

i

pomrn

dvru

ech

Husovy

se

týkající

Mladoovic, když onen první pamtní spis psal, nepoínal Mohl se ovšem opírati o sdlení pán Jana z Chlumu a Václava z Dube, vlastních vyjednavatel Zikmundových - na tch se patrn zakládá úvodní ást o tomto jednání. s Husem Další zmínky o potup, která z naení Husova vzešla vší eské korun, o úmyslu Husov oistiti se o zlehení, které z porušení glejtu vzchází Petr

si

z

docela samostatn.

i

králi

i

bžné

zemi a jazyku eskému, vyjaduu arci názory celkem obecn a mohly se z ásti opírati o první vyhlášku Jana z Chlumu.l) i

Srvn. na p. slova oné vyhlášky ad reddendum cuilibet poscenti in audienplenariam radonem se slovy spisu Petrova: cuilibet partem se ponenti de fide sua publicam reddere radonem ')

cia publica

.

.

.

ál

nicmén neubráníme

dojmu, že jsme

se

A opravdu neteba

slyšeli.

pán

stížného listu Moravských z

z

Meziíí poslaného

spisem Petra

se

Mladoovic:

Hus

odsad k obecnému do Konstancí

j^l jest

kesanskému svolání dobrovoln, kteréž jest

naení,

kivé

pro

jemu scestné a skrze

eské korun eskému pipisováno, to

vší

hlaholu

a .

chtl

.

.

pro oištní své vší eské koruny odpovídati všem každému ped obcí sboru svatého a zjevn, by kdo jemu v vinu dal, a tu svou víru dále všemu jest

.

.

i

.

i

a

em

kesanství chtl zjeviti ... a byl-li by v em scesten shledán, hotov .

.

.

toho popraviti ... Tu když jest do Konstancí pijel, .. jat jest v tom glejtu a u vzení vsazen beze vší zprávy slyšení, byl

jest

.

i

a

podobnou formulaci nkde Srovnejme na p. tato místa

již

choditi daleko.

bude-!: v

právem shledán. Milosti

i

.

em ádem

skrze to býti

.

.

.

.

.

.

audiencia ut

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

previa

carceratus,

.

.

.

publice audiatur et de fide

.

sua publicam reddat racionem et convictus fuerit, quod id debeat emendare cum vergant in contemptum et vilipendium corone regni Boemie et lingwagii predicti. 1 ) si

.

.

.

.

.

.

pravým mohl by Tvé a

eské korun

vší

.

quatenus pro expurganda regni et sua infamia sinistra venire velit ad sacrum generále Constanciense concilium et ibidem cuilibet partem se ponenti de fide sua publicam reddere radonem Cum autem Constanciam sub dieto salvo conductu Ubere pervenisset, captus est et graviter nulla

Boemie

úraz

.

možno pochybovati, že Petr z Mladoovic pro ást svého pamtního spisu užil již stížného listu pánv Moravských z msíce ledna, o nmž víme, že již ped 13. únorem byl v Kostnici, který arci svým úelm upravoval. Jestliže však takto pamtní spis Petrv, tený dne 13. kvtna 1415, jeví se do jisté míry závislým na svých pedlohách, pece lze o nm íci, že více než pejímal, sám nabízel. Jest tedy sotva

tuto

V pamtním

teme

spise

také, že

pánm eským

v Kostnici bylo

od jejich pátel v zemích eských vytýkáno, pro králi jeho glejtovních povinností nepipomenuli, když z toho hrozí úraz cti eské korun; když do té doby žádnení teba pokládati to za pouhou smyšlenku, ného jiného podobného dokumentu neznáme mimo stížný list ze sjezdu Meziíského, a když víme, že tento list jest spíše výsledkem vespolného i

i

—

—

zde (novoeský) peklad Pro snazší pehled pipojuji vlastn opakuji ráil aby pro oištní království eského svého naení kivého pijíti k svatému obecnému svolání (koncilu) Kostnickému a tam každému, kdož by se stranou uinil (žalobníkem v rozepi, kdo by mu vinu dával), z víry Když však do Kostnice s tím glejtem dobrovoln své zjevný poet složiti aby ., (svobodn) pišel, jat jest a bez pedchozího slyšení tžce uvznn zjevn (veejn) byl slyšen a ze své víry zjevný poet složil, a byl-li by usvden, ... že by to ml opraviti k potup a zlehení koruny .. ježto to míí království eského a eeného jazyka (hlaholu). Arci také ohlasy na vyhlášky Husovy cestou inné lzs zde slyšeti. ')

tchto

míst:

i

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

22

dorozumní. Jest vždy možno,

že

cm Husovým zdál se postup jeho píliš

zdlouhavým a

že vinili

i

nkterým horkokrevnjším pívrženpedevším jeho osvobození

záležitosti a

echy

Kostnické

z liknavosti.

- a tento výklad, jehož správnost doufám když opravdu nkterý netrplivý stranník inil jim když ne zcela smyšlená, má také jiný dvod, že ona zmínka, výtky, že naopak páni v Kostnici snad práv listu Meziíského užili již jako dokladu pro onu zmínku o výtkách ze zemí eských, aby byla dvodem Ale jest také možno

dokázati, obstojí,

—

i

i

jejich kroku.

Tím zajisté bylo lze velmi dobe vysvtliti, že se pánové k svému zakroení odhodlávají bez krále; možné námitce koncilu, že nejsou králi samému oprávnni, byl tím již pedem ulomen hrot, a také byli tím stžovatelé chránni. Ale tu zstává nevysvtleno, pro by na takové opatení byli pipadli teprve po šesti nedlích. Jist bželo jim bez krále jejich projev byl dstoiný a závažný, podpisy vynio to, aby kajících len poselství polského mly zajisté tomuto úelu sloužiti, ale oni byli v Kostnici již od 29. ledna 1 ) a jejich získání nepsobilo obtíží. Nemlo téhož úelu býti dosaženo ješt jinou cestou, a není zde vlastní píina dlouhého prodlení? Mám za to, že vysvtlení dá se nalézti.

vi

i

Jako zpráva o porušení glejtu zatením Husovým nebyla zemím lhostejná, tak jist ješt více vzrušila je zpráva o chování krále Zikmunda po útku papežov. Také tentokráte první hlas odporu ozval se z Moravy. Ze snmu Brnnského dne 8. kvtna 1415 datován 2 Známá jména teme mezi tmi, jest nový projev šlechty Moravské. kdo podepsali, z onch devíti, kteí podpisy svými stvrdili list sjezdu Meziíského, až na Hanuše z Lipé (poznáme pro) teme zde všecky, ale chybící nahrazen jiným, a také nkteí jiní podepsali byli to Procek a Aleš z Kunštátu na Lysicích a Jaroslav ze Šternberka. Jedenáct podpis má tento list, ale není tu toliko o dva podpisy více. Pední páni Moravští podepisují výslovn jménem ostatních pán na snme shromáždných, bží o projev veškerého panstva Moravského.

eským

)

;

Závažnost projevu jeho obsah dovedl zvýšiti: List psán jest velmi nepináší mnoho nového; jest psán pérem, které psalo již projev Meziíský, jednotlivé obraty a výrazy odtud vracejí se zde, pes to však není list tento pouhým opakováním onoho, pejímaje, vede si samostatn, neopakuje doslova nkdy ani tam, kde

úinn, nicmén

vcn

tém

užívá týchž slov. 3 ) Ale obsahem tónem kryje se s pedešlým projevem, leda zmínka o odsouzení ,,po kútech" mohla snad vyplynouti již z prvého šlechtického vysvdení pravovrnosti. akoli zde jist pravdpodobnji smíme mysliti na peklad obdobných míst z anonymní vyhlášky Jana z Chlumu. 4 ) Staré dvody ozývají se znova, pesvdení o nevinn Husov a urážce eského národa porušení glejtu se nemní, Zikmuna také rozhodnost jest táž, ano snad ješt vtší, zejména i

i

vi

l v. d. Hardt IV, 39; srvn. Piekosiriski, Goscie polscy na soborze ) Konstancyjskim, Rozpr. Akad. Kraków sv. XXXVII (1899), str. 152 n., ') Píloha . 4. 3 jsou místa pejatá tišténa drobným tiskem. ) Ve vydáni *) Upozoruji na to ve vydáni.

23

nmu

tebas šetrnost k

dovi,

vdí

o jeho chování po

poznámka,

že

byla ze všeho patrná. Páni sice jist již zajisté ale neviní pímo krále, bývalého .vzení ,,buóh vie najlépe í mocí",

a

útku papežov,

Hus vzat

z

dosti prhledná, a v dálejšku pipomínají jen, a to jest druhá podrobnost, kterou tento list uvádí na víc, že se potom vzení Husovo zhoršilo, nebo ,,jsú jemu ruce noze ukrutn nekesansky okován".

jest

i

List jest

ovšem psán pod dojmem

dalších vzrušujících novin, jichž

nm

však v užito pomrn málo. Bylo by možno míti za to, že nové zprávy o Husovi dovedly samy podnítiti nové úastenství šlechty Moravské, jako z jejích ad již onen první projev byl vzešel, a míti tudíž tento list za projev ist spontánní. Zde by ovšem pomrn pozdní datum listu mohlo vaditi, zpráva o útku papežov a penesení Husov do tužšího vzení pronikla do zemí eských jist znan díve, a kdyby bželo o projev okamžitého vzrušení, slušelo by mu jist lépe datum dívjší. Námitku tuto bylo by arci možno oslabiti poukazem, že saad Lacek z Krava není arci pochyby, že tenkrát as byl pvodcem vykával píštího snmu, aby projev byl mohutnjší. Ale námitka tato, jež vlastn záhad pimnožuje, jest neudržitelná.

—

—

i

Tentokrát totiž projev Brnnský nebyl jediný, jenž ze zemí eských do Kostnice byl poslán. tyi dni po snmu Brnnském, dne 12. kvtna 1415 datován jest v Praze podobný projev šlechty. 1 adressovaný rovnž )

rozhodn proti zpsobu, jakým s Husem nakládáno. Ze všech dosavadních projev list tento jest nejvýznamnjší. Nemén než 250 peetí šlechtických bylo k nmu pivšeno, ale co více, list mluví výslovn jménem království eského markrabství Zikmundovi,

králi

ale

protestující

i

Moravského. A tím padá dvod, pro který by byli Moravští páni vykávali svého snmu. Nemohli pece již tenkrát nevdti, co jest chystáno o tyi dni pozdji, a s ím jist souhlasili. A ponvadž vlastn vykávání snmu shledali jsme jediným možným vysvtlením pozdního pomrn data jejich druhého zakroení, padá tím také, co by jejich druhému projevu bylo

mohlo propjiti rázu spontánnosti. List Brnnský nemže býti projevem okamžitého vzkypní, a ponvadž také, když se pipojili k spolenému protestu o tyi dni pozdjšímu, nemohla dvodem býti njaká snaha po samostatném zakroení, ale zase bez dvodu, nutno hledati dvod jiný.

Spolený

list

ech

není bezvýznamný.

a

Moravan

jejich

krok jist nebyl

uinn

však ani po stránce obsahové

Hned na zaátku pináší nco nového. Dovolává

naízení prý Jana XXIII., jímž každému, kdo by chtl na koncil zajištna plná svoboda jest to o dvod více, pro který na jednání s Husem nutno si stžovati, jak se to v dalším prbhu opravdu vrací. List mluví o papeži, ale míní ovšem také koncil, jenž zatím byl zaujal místo papežovo. Dále však slyšíme opt e, již známe z list pán Moravských. Není to však tou a to jest zajímavé mrou list Brnnský jako list Meziíský, jenž se tu ozývá velmi asto pímo doslovn. 2 ) Ale pes to také zde staré, doslovn pejímané dvody

se

—

pijíti, byla

—

1 )

Píl.

)

Také

2

.

5.

to jest

v našem vydání vyznaeno typograficky.

—

-

24

obratn rozšiovány, ale prokládány novými. Z nich nkteré 1 upomínají na list Brnnský, z nhož nkteré obraty sem pešly, ) jako samostatn stylisována, jest výtka o chování také s ním spolená,

jsou dosti

i

i

a

Zikmundov po útku Jana XXI

II. Zní zde rozhodnji a uritji, pímo. Kdežto však páni Moravští králi neobracela proti se ona tebas toliko šetrn naznaují, že vdí více a že krále toliko šetí, v tomto spoleném list slovy: ,,a již také papež, nechav tu M. Jana Husi, pry jest jel a v Tvé moci jeho tu ostavil" šetrné nápovdi, že vdí více,

ani

užívá se obratn k zdraznní povinnosti Zikmundovy chrániti více než v obou listech moravských. dále. Ale najdeme zde

Husa

i

i

Hned námitka, míti mnohem

že proti

mže

více

tm svdkm,

všem

svdk

kteí na Husa svdili,

své pravovrnosti,

mnohem hodnovr-

njších než oni jeho nepátelé, zakládá se zajisté na informacích z Kostnice, tebas v jiných oficiálních Drojeverh pímo s ní se nesetkáváme. Pozoruhodnjší však jest místo, kde Zikmund jest na svou povinnost upomínán také z toho dvodu: „ponvadž kadei potupení do Constancie Benedicta poslaní, mli jsú a mají pokoj a bezpeenství". ot ehoe Také tento dvod, o tom nelze pochybovati, zakládá se na informacích více, tento dvod slyšeli jsme již v pamtním spise z Kostnice, ale Petra z Mladoftovic. Tebas páni eští mluvili také (nezcela pesn) o kacíích Benediktových, netoliko ehoových, o tom zajisté nebude pochybnosti, že na dvod ten nepišli sami, že na byli upozornni i

i

z Kostnice. 2 )

Dvod, že papež Husa uvznil ,,nám eské zemi jazyku na hanbu a na potupenie", který se jen nkolik ádek níže vrací skoro ve stejné podob vyzváním aby Hus Ale podobných shod jest více.

všie

i

o

i

„viece mocí a bez

ádu

všemu jazyku eskému",

nebyl žalaován na hanbu a na potupenie tento ležel ovšem na snad, ale jestliže

dvod

jsme ho v tomto spojení z eských protest ješt neslyšeli, nelze si nevšimnouti nápadné jeho podobnosti s výrokem v pamtním spise Petra z Mladoovic: „cum vergant in contemptum et vilipendium corone regni Boemie et lingwagii predicti" (ježto smuje k potupení a zlehení koruny království eského a jazyka toho). A zrovna tak zmínka, aby Hus byl propuštn „již dosti bez viny trpv," aspo smyslem vyskytuje se v pamtním spise nkolikrát. Ale pak listu Meziiského užití v projevu Pražském, tebas zase zcela pirozené, mohlo býti podporováno i

upozornním, jaké také pamtní spis Petrv obsahoval. Jest ovšem vyloueno, že by sjezd Pražský byl mohl užiti pímo pamtního spisu Petra z Mladoovic, hned den po sjezdu Pražském v Kostnici pedítaného. Kdyby ani toho nebylo, shod bylo by jist více, kdyby spis Petrv byl býval pímou pedlohou. Ale na druhé stran vidíme mezi obma tmito projevy nápadné shody, kterých nelze si nepovšimnouti, a které nemohou býti nahodilé. Z toho jest

i

')

Na

V

n

upozorují ve vydáni píslušné poznámky.

9. bezna (Palacký, Docum. 538) píše kdosi neznámý Kostnice do ech: Také z tch, kteí sú byli pod poslušenstvím toho, jenž nazýval Benedictem papežem, akáme poselstvie". Odtud snadno u toho. kdo o dvode uvádném v Kostnici o kacíích v Pise potupených, mohlo vzniknouti mínni, že také zástupcové Benediktovi již tam byli. *)

z

vdl

list ze dne

s

25

možný jediný závr: mezi pamtním spisem Petra z Mladoovic a mezi souasnými projevy z Cech jest nepopiratelná píbuznost obsahová, mezi zakroením eských pán v Kostnici a stížnými listy šlechty ze zemí eských musí tudíž býti njaká souvislost také. A pak již vysvtlení nebude nesnadné.

«

eští páni v Kostnici, když se pesvdili, že na úinnjší podporu krále Zikmunda poítati nemohou, odhodlali se zakroiti sami. Kdy tento úmysl v nich uzrál, nelze arci pesn zjistiti, ale jist není odvážná domnnka, že to nebylo dlouho po 24. beznu, po prokázání pravého smýšlení Zikmundova. Víme již, že jim bželo o to, aby zakroení jejich bylo co možná závažné, a že také ohled na Zikmunda mohl spolupsobiti. Obojímu požadavku bylo lze vyhovti, když by se jejich podniku súastnila také eská šlechta hromadn. Jist tedy za tím úelem

dorozumní tím spíše, ponvadž nemohli nevdti, že tím vlastn jdou vstíc jejím páním. Co chystali sami, mlo z ech

vstoupili s ní v býti

podepeno novým zakroením

u

Nemžeme

Zikmunda.

ovšem

úelem

Petr z Mladoovic byl koncept svého pamtního spisu vypracoval — a bylo již také eeno, že celý pamtní spis jeho za pedlohu posloužiti nemohl, ale o to sotva bude spor, že zárove s vyzváním ke spolené akci pišla z Kostnice do zemí eských také direktiva, že snad myšlenkový postup pamtního spisu byl naznaen, nebo aspo upozornno, jak by páni eští akci podpo-

by

íci, že

již

za tím

—

rovati mohli.

Myslím, že tímto výkladem vysvtlí se rázem vše. a že zejména pán Moravských, tak krátce ped spoleným protestem všech a zase tak pomrn pozd po pevezení Husov na Gottlieby podniknutá, stává se srozumitelnjší, než by byla jinak. Vzpomeme, že v pamtním spise svém páni v Kostnici za nepímý dvod svého vystoupení uvádjí také výtky, jichž se jim dostalo z domova. Upozornní na tento dvod jist nemohlo chybti pi vyzvání k spolené akci. zvláštní akce

Nevíme ovšem, jak již povdno, kdy k tomuto vyzvání došlo, když asi dosti záhy po pevezení Husov, pece jist ne hned první den, a sotva pochybíme mínním, že ani ne první týden. Tím bychom pohybujeme se arci na hypothese dostali do zaátku dubna 1 ) Poítáme-li tické, nicmén jist se znanou mrou pravdpodobnosti. tínedlní lhtu na cestu do ech pro obyejného posla, padal by zaátek dorozumní o spolenou akci do konce dubna. Pak ovšem lhta Moravan v Praze, 14 dní 3 nedl na svolání spoleného sjezdu z nhož vyšel spolený protest ze dne 12. kvtna, není zajisté píliš znaná. i

—

pd

—

ech

i

doby padá snm Brnnský. Páni zde shromáždní jist chystaném spoleném vystoupení a souhlasili s ním, vydávají-li také prohlášení své, tyi dni ped spoleným, jist neiní tak proto, aby spolený krok oslabovali. Páni vdí již a uvádjí nco z toho,

Do

již

této

vdli

o

dubna 1415 opravdu byl posílán njaký list z Kostnice do ech (Doc. ovšem od pisatele Husovi nepátelského, a teba nelze zcela vyluovati možnosti, že by byl posel jeho mohl nésti listy pátel Husových, nechci ')

str.

541

2.

n), ale

i

se o to opírati,

a

znám

doklad, že

i

protivníci doruovali listy

druhé strany.

co potom

ásti šíe rozvádí

z

jeho), ale steží se užiti toho za

list

spolený (tžší žalá Husv, pouta jak to potom iní projev spolený,

dvod,

a tedy zajisté z té píiny, že se to mlo státi v nm. Všimneme-li si, že také slohov užívají listu Meziíského sice za oporu, ale nikoli za

pedlohu, sotva budeme pochybovati, že že

pedlohou

ml

býti

list

i

to stalo se z toho

dvodu,

Meziíský projevu spolenému.

Závr odtud

snadný. Jako spolený projev šlechty eské jest podepíti vystoupení pán eských a polských v Kostnici, tak zvláštní projev Moravan jest uren k tomu, aby zesílil oprávnnost zmínky o naléhání z Cech na pány v Kostnici, aby zakroili. A pravdpodobnost toho všeho mní se v jistotu dalším faktem.

moravské

i

ml

tém

Téhož dne 12. kvtna, kdy vyšel onen spolený protest, osm pán moravských obrátilo se zvláštním listem k „pánóm, rytieóm panošem echóm z zem eské Moravské, dvoanóm" krále Zikdoslovným opakováním spomunda v Kostnici. A list tento jest leného protestu adressovaného Zikmundovi, které jen na jediném míst jest perušeno drazným vyzváním, aby páni pohnuli krále k náležitému zakroení ve prospch Husv, a na konec rozhojnno

eských

i

i

i

—

že této žádosti páni vyhoví. Nebží zajisté o njaký projev nedvry, o njaké pochybnosti, zda páni v Kostnici svých povinností dbají, ani tento projev není niím jiným než výsledkem smluposíliti postavení veného postupu, jenž Kostnických pátel Hu-

oekáváním,

ml

sových.

Jsem dalek tvrzení, že bez této dohody, bez onoho jakéhosi vyzvání z Kostnice k projevm z ech vbec by nebylo došlo. Naopak páni Kostnití, když se o souinnost obraceli, jist inili tak ve vdomí píznivého výsledku. Ale v tomto osvtlení ona uritá souvislost zakroení Kostnického s listy z ech iní z nich dležité projevy politické, nikoli pouhé demonstrace, nýbrž kroky programové. A jist není tomu na odpor, že ani echové v Kostnici Husovi nepátelští nehledli na vc jinak. Po upálení Husov, dne 11. ervence 1415 biskup Jan Litomyšlský píše králi Václavovi: .,A velmi Tvá Milost dobe a opatrn uinila, že ... o ty vci sem nic nepsala, jako druzí páni z ech a z Moravy, ježto jim to velmi ve zlé obracují." Aspo piznání, že král o tch akcích vdl, jest v tom jist.

Významné tím, že plán

jeho existence.

vrátiti s

své povahy spolené akce

dokumenty tyto pece nezdail. Ale nezdar nemže

politické nepozbývají se

Bylo-li

ani

vy-

patrno, že souinnost z ech zahájena že páni v Kostnici, odhod-

nejvtším urychlením, nelze pochybovati,

se zakroiti konen pece sami. uinili tak proto, že odkládati nebylo možno. Pro se tak stalo, prozrazují sami. Žalá Husv na Gottliebách byl neobyejn ukrutný, zprávy, jež docházely byly velmi znepokojivé. Jist nebylo nadsazením, praví-li se hned v prvním palali-li

mtním culum

Husovo. Bylo to opravdu perinebezpeí v prodlení, které je pinutilo zakroení

spise, že jest se báti o zdraví

in

mora

—

nmu

neodkládati, a odhodlali se k den po datu velikého protestu Pražského, o ješt vdti nemohli

nmž

.

.

.

27

Ale všecka další budoucnost dokazuje, že tak uinili skuten v nezbytí, jakou váhu kladli na spolený postup. Dne 31. kvtna vedle jiných dokument pedkládají list Meziíský list Brnnský, i

i

i

i

patrn sotva došel. A jakmile došel protestní list Pražský, ješt dne 12. ervna pedložili ho pátelé Husovi v kongregaci, jist jen pro zdraznní domácího souhlasu se svým postupem, nebo v jeho úinnost nemohli nyní, když slyšení Husovo bylo vlastn již skoneno, míti dvry ... A pece ani tento list nezstal úpln bez úinku, tebas arci v této chvíli ne práv vítaného. V jednom rukopisném pípisku patrn zlomku listu, jímž nkdo (nejspíš Petr z Mladoovic sám) dává do ech zprávu o Zikmundov vybízení kardinál, aby Husa nešetili (dne 8. ervna) dovídáme se, že denn oekáváno rozhodnutí, ale

—

—

tento

list

pán

zpsobil na

as

odklad. 1 )

Jist nelze pochybovati, že jest mínn tento dopis dne 12. ervna 1415 v kongregaci pedložený. Prodloužil sice utrpení Husovo, ale jist pispl také k tomu. že jednání o zpsob odvolání s ním zahájeno.

Do historie náleží plán, tebas neprovedený. Ale náleží do ní okamžitý nápad, když jest projevem chvilkové nálady soukromníkovy, o které veejnost ani nezvdla. O nic jiného nebží pi dvou dokumentech, které v tomto poadí uveejuji pod . 7 a 8 podle jejich chronologické píslušnosti, jim povaha veejných projev naprosto nepísluší. Jsou to dva kusy zapsané v rkpe. Teboském A 16; v prvém ujímá se universita Pražská Husa u msta Kostnice, druhým zakrouje u kardinál ve prospch Husa a Jeronýma. Oba dokumenty mly skutené pedlohy. Prvnímu byl jí dopis unijsou fingovány, versity Pražské do Vídn po zatení Jeronýmov dne 3. záí 1410 psaný, druhému list university ve prospch Stanislava ze Znojma a Štpána z Pálce ze dne 8. záí 1408, když v Bologni byli oloupeni. Pedloh užito velmi nejapn (v. poznámky k vydání), a nemže býti nejmenší pochybnosti, že listy toho druhu ve prospch Husv a Jeronýmv nikdy vydány nebyly. Ale jsou pece zajímavé pro poznání, jak na veejné mínní v echách události Kostnické psobily. Patrn došlo hned na zprávu o zatení Jeronýmov v Kostnici (k nmuž v Hiršav v dubnu 1415, do Kostnice piveden dne 23. kvtna) njaký pítel obou mistr vzpoml si, že by v jejich prospch mohlo býti zakroeno podobn, jako se již pro Jeronýma a jiné leny university stalo dív, a napsal toho druhu návrhy. Jeho slohové cviení zstalo soukromým projevem, který vbec nedošel — a nezasloužil — povšimnutí, skutené zakroení university bylo vyhrazeno další budoucnosti. Také nyní ješt rozhodující slovo pipadalo šlecht. i

i

i

a

a

!) V rkpe Teb. A 16 f 254 vložený lístek obsahující úryvek zprávy o oné rozmluv Zikmundov, shodný tém doslova se zprávou Mladoovicovou (H o fler str. 280, Palacký, Docum. 314), koní se slovy: Ft quottidie conclusio

prestolabatur, hec tamen de Costancia huc allata.

baronm

litera

distulit

aliquar.tum.

Hec

est littera

IV.

Když na zakroení eských

a polských

pán

dne 31.

kvtna

koncil

byl nucen prohlásiti, že Husovi žádaného slyšení udlí dne 5. ervna, nebylo možno urité pípovdi nezdržeti. Ukázalo se však velmi záhy,

nyní koncil chtl dostáti svému slibu jenom proto, že si „veejné" pedstavoval jinak než ti, kdo o jeho udlení se zasazovali. Podle zásad kacíských soud, které úpln vyluovaly veejnost jednání pipouštly veejnost oda nanejvýše — arci ve vlastním zájmu souzení, mínil se také koncil nepohodlného, protože nevyhnutelného

že

i

slyšení

—

slibu zhostiti.

Slavnostní

ješt

schze dne

5.

ervna zahájena totiž tím, že zaato s pedítáním — rozsudku. Na štstí

ped pivedením Husovým

njaký Oldich,

jenž stál nedaleko pedítajícího venku, zaslechl to, oznámil Petrovi z Mladoovic a ten zas rychle upozornil Jana z Chlumu a Václava z Dube. Jist není dovoleno nazývati poplach, který zpformu chystaného sobil Oldich, planým. 1 ) Petr z Mladoovic zná odsouzení, a tebas její zaátek vložen byl teprve dodaten do poslední redakce jeho zprávy, nelze pochybovati, že jest to skuten zaátek odsouzení. Koncil prost pojímal „slyšení" po svém, ve smyslu i

soud

kacíi.

s

Ale toho nemohl pipustiti král Zikmund. Teba vlastn Husa již zekl, domluvami eských pán, ale jist již také stížnostmi z ech byl pouen, že tak úplného porušení svého glejtu, jenž pece Husovi zaruoval mnohem více, svobodu a život, pipustiti nesmí. Zakázal koncilu skrze své plnomocníky falckrabte Ludvíka a Friedricha purkrabí Normberského postup takový, naídil, aby Hus skuten byl slyšán, aby výsledek byl jemu, králi, písemn pedložen, a ponvadž bylo oprávnné podezení, že artikuly ze spis Husových vyaté nejsou podány správn, dal koncilu pedložiti píslušné traktáty Husovy, kterých mu za tím úelem eští páni pjili. Zakroení pomohlo. Hus byl nyní opravdu piveden do sboru 2 ), a poslové královi, odevzdavše již v jeho pítomnosti zmínné traktáty, vzdálili se.

se

byl

pvodn

Na výsledku tím ovšem mnoho nezmnno, byl toliko odložen Není pochybnosti, že Hus od uení církevního se odchýlil a že, odmítnuv odvolati bez pouení, stal se „tvrdošíjným", a tedy kacíem. Ale stejn jest nepochybné, že mnohá obvinní vznášena proti lživ, a slouží-li koncilu ku cti, že aspo nkterá z nich vypustil, není tím eeno, že vypuštna nesprávná obvinní všecka, a nic se tím také nemní na faktu, že zpsob, jakým proti Husovi ve slyšeních postupováno, byl nedstojný. .

.

.

nmu

l )

*)

Jak iní

Sedlák,

Sedlák

Studie a texty

II,

16.

„Když však tito pišli do snmu, nesouce již Hus ve snme pítomen." U Petra z Mla-

na uv. m. praví:

zárove traktáty Husovy, ... byl doovic teme: Quod et factum est. Nam

dicti principes iam in presencia M. Johanpresentantes abierunt et facta relacione pro parte regis",a stylisace tato nepipouští pochybnosti, že autor v zavolání Husov vidi již následek zakroení. Tak tomu také rozuml nmecký pekladatel z r. 1529.

nis dictos tractatulos concilio

29

Prbh

znám, a rovnž

jest

jest

známo,

že král

Zikmund, když

v pedposledním slyšení byl donucen vysloviti se o svém glejtu, uinil tak zpsobem, který, tebas rozsah glejtu zužoval, pece s naprostou uritostí ukazuje, že glejt obsahoval mnohem více. Ale tou dobou král Zikmud bxl již zájmm, které mu byly vyššími,

znan pvodn

obtoval Husa zdáním práva,

docela, a své pravé smyšlení, jež

ped

veejností zastíral

hned den na to. Kdežto Jan z Chlumu, když uštvaný Hus ze snmu odvádn do vzení, podal mu pátelsky pravici, o málo pozdji král Zikmund, netuše, že jest pozorován, sám vybízel kardinály, aby jenom Husa a po Jeronýma upálili .... Vru smíme viti zpráv o málo pozdjší, že dne 6. ervence, když Hus, mluv o svém glejtu, upel oi na Zikmunda, král nesnesl jeho pohledu a zardl se do krve. projevil

nm

Ani král ani koncil nemohli se klamati myšlenkou, že upálením 6. ervence 1415 jeho záležitost jest vyízena. Biskup Litomyšlský Jan etní jiní nepátelé Husovi v Kostnici vdli nejlépe, ím Hus Cechm byl, a kdyby ani oni nebyli upozorovali na jeho etné pívržence, stížné listy šlechty, které v kongregacích teny, a a zejména poslední Pražský protest 250 sjezdovník nemohly koncilu zstaviti v pochybnostech o tom, emu se jeho sebecenní jist bránilo, že totiž samo odsouzení nestaí, že bude teba zakroení dalších.

Husovým dne

i

Hned po

Husov pistoupeno

tudíž k poradám o dalších ervence ohlašuje biskup Litomyšlský králi arcibiskupu, zmiuje se ostýchav také o smrti Husov, zvláštní listy koncilu do Cech, 1 ale také jiná opatení chystána, asi ne s plným souhlasem všech úastník, aspo co se týe postupu. Kardinál Fillastre, zmíniv se ve svém denníku o chystaných processech ve vci kacíství Wyclifova a Husova, praví, že k tm zvolena 8. er-

opateních. Václavovi

upálení

dne

Již

11.

i

)

vence komisse souzení

,,

Husov

nešikovná. 2 ) Hlavn však chystány listy o oddo ech. Došlo k nim dne 26. ervence. 3 ) dosti

Koncil ovšem snaží se vylíiti postup svj ve svtle nejpíznivjším, mluví o starém novém odsouzení Wyclifov, uvádí podrobn, Kostnických pi tom vychvalování jak jednal s Husem i

—

svdk

polemika s listem pán dne 12. kvtna z Prahy zaslaným 4 ) a dokazuje tém, že odsouzení Husovo nutno pokládati za dobrodiní, vlichocuje se v píze krále Václava chválou biskupa Litomyšlslují na tomto míst lidmi výtenými, ského a zapísahá adressáty viri optimi. aby nepipustili šíení Wyclifského a Husovského jest

—

pímá

—

)

Palacký, Docum.

)

Fin ke

—

563, 566 n. na uv : m. 179. 3 Opis zachovaný ve Vatikánské knihovn (Ottob. 2087 f 227) má sice ) datum 15. ervence, ale to jest asi pouhé pepsání, by nebylo nemožno, že jednotvypravovány postupn. livé listy byla jich spousta *) Praví se tu (Palacký, Docum. 569) plurium testium fide dignorum ymo qui nullo pacto repudiari possunt, testimoniis reperimus intestina fidei nostre dissipareet populum notorieadsuam dampnatissimam doctrinamadducerecuravisse, svdkóm všem, ješto což jest pímá odpovd na slova listu eského: A proti jsú proti nmu provedeni, jmá a móž mieti mnoho viece dobrých lidí a svdkóv ješto jim jest hodnjie viti, nežli tm jeho nepátelóm, že dá-li buóh nic jest v echách nevedl ani kázal zlého ani bludného, nežli pravdu a zákon boží. 1 2

—

—

a

tm

30

kacíství, ale na konec hrozí nejpísnjšími tresty všem neposlušným. výklady o soudu a odsouzení Husov pi všem sebevdomí místy jako omluva, konec listu má pouiti, že bží o projev svrchované autority, proti níž žádný odpor ozvati se nesmí Znjí-li

.

Listy

stejného

arcibiskupovi,

znní vypraveny

Václavovi

Králíkovi

.

.

Václavovi, jeho rádcmBuenic, správci biskupství

králi z

mstm

v echách na Morav. jednotlivým takovému projevu nezbývá Ale oekával-li koncil opravdu, že než mleti, byl píliš záhy ze svého omylu vyléen. Již do msíce — 25. srpna píše o tom panu Janovi z Hradce 1 ) vdl koncil, že nkteí páni, šlechtici, panoši v zemích eských nechtjí se smíiti s jeho naízeními a proti nim hájí kacíe, záhy také zvdl, že zakroeno proti biskupu Litomyšlskému Janovi Železnému, jenž ovšem právem vinn z velikého úastenství na odsouzení Husov, poplenním statk jeho, a dne 2. záí 1415 datován jest onen památný projev, který svou mohutností a velikolepostí daleko pedstihl vše dosavadní.

Olomouckého, šlecht

i

i

vi

—

Ani pozornosti souasných letopisc a kroniká nemohl ujíti navštívený snm v Praze — jest to opt pan Lacek z Krava, z nhož vyšel který se na prvním míst jmenuje jeho pvodcem, tento obdivuhodný protest eského sebevdomí a mužného odhodlání, tím mén mohl zstati veejností nepovšimnut obsah významného listu. 2 ) Péro, které ho psalo, smoeno bylo v kalamái užívaném pi projevech Kostnických, k nim, zejména k prvnímu pamtnímu listu Petra slovnými ozvuky hlásí se stížnost na z Mladoovic z 13. kvtna 1415, hanebné utrhae a zrádce, kteí eské království nakli z kacíství, odtud asi zdraznno pesvdení, že království eské, když jiná arci se viklala a kolísala, nikdy neodstoupilo od církve ímské, toto pesvdení bylo obecné ddictví po Husovi a Jeronýmovi.

etn

—

i

i

i

a

eí

svou a velmi moAle pi tom, jako také jindy, projev mluví hutnou. List jest vtleným popením smlých vývod koncilu. Dokazuje z Písma oprávnnost písloví, co sám nerad máš, jinému nedláš, viní koncil, že nespravedliv a bez viny, bez slyšení a bez usvdení, nedokázav mu nijakých blud a toliko na kivé udání jeho lživých nepátel upálil „dobré pamti ctihodného Jana Husa," jenž byl muž dobrý, spravedlivý a katolický, od mnoha let v echách osvdený, jenž naprosto nikdy žádného bludu nehlásal, naopak vždycky všecky vybízel k životu v pravd kesanskému. Vzpomíná dále výteného Jeronýma, jemuž snad již týž nespravedlivý osud uchystán, ohrazuje se proti kivému naení tak pravovrného království eského, prohlašuje, že chce jeho cti hájiti proti každému, kdo by ji zlehiti chtl, vyjímaje jediného krále Zikmunda, o nmž neví, že by tím byl vinen. Popíraje zpupné vyvyšování autority koncilu, ohlašuje stížnost k budoucímu jedinému papeži, až bude zvolen, kterého, docela v duchu zásad Husových, chtjí páni poslouchati ve všem dovoleném a poestném, odpovídajícím rozumu a zákonu božímu. A na hrozbu i

a

i

')

Palacký, Docum.

«)

Staí

letop. str. 21,

572

n.

Vavinec

z

Bezové (FRB. V)

339.

31

a zákazy odpovídá

odhodlaným prohlášením,

že páni chtjí bez

bázn

a bez ohledu na protivná ustanovení lidská až do krve prolití chrániti i

zákona božího a jeho vrných kazatel.

hájiti

Není arci možno podáním obsahu pln zachytiti význam nádherného tohoto dokumentu, ale není teba suchým pehledem nahrazovati, co mluví samo. A nemén významnou a tžkou eí mluví tch 452 podpis a peetí, jimiž všech osm souhlasných exemplá bylo petíženo

.

.

.

Akoliv usnesení snmovní zajisté bylo jednomyslné, nemla patrn ani tm, kdo snmu nemohli se úastniti, býti odnímána pípeetí projeviti odpor proti soudu Kostnickému. 1 jež se patrn dalo na sjezdech krajských, vyžádalo si delší doby, tak že list nemívá pi stejném jinak znní stejného data, list z Moravy na p. jest datován na Šternberce dne 28. záí. Tak se stalo, že list dne 2. záí snmem pijatý teprve dne 30. prosince došel do Kostnice,'2 a zde ovšem zpsobil zdšení.

ležitost

podpisem

Sbírání

podpis a peetí,

a

)

)

Koncil byl tenkrát radostn vzrušen. Práv den ped tím, dne 29. prosince, pišly potšitelné zprávy o úspšném postupu jednání Zikmundova s Benediktem XII. o vzdání se papežství. Na píští den urena slavnostní mše k Duchu svatému a místo kázání, kteréž na tak rychle

vázené

nemohlo býti pipraveno, teny listy o tomto úspchu, prodíkvzdáním. ,,Ale ejhle," stžuje si plnomocník university

Vídeské

M

Plka

dom, 3

nepítel pokoje nestrpl nejdstojnjší páni kardinálové podle zvyku shromáždili v oekávání oné mše. vyslal (onen Petr de

z

koncilu

radosti ani jediného dne isté.

Nebo

když

)

,,

se

byl dvrníkem Jeronýma Pražského, a ten nkterých pán, rytí a šlechtic z Cech z Moravy o 452 peetích," a neopomíjí potom kacíský obsah boulivého protestu podrobn sdlovati. Jist byl v aktech koncilu tento den poznamenán ern, a sám povstný kuriál Dtich z Niemu, stejn nadaný a vtipný jako povrchni a lehkomyslný, nejobratnjší publicista své doby, ve svém životopise Jana XXIII. zaznamenávaje odvahu onoho dvrníka prý Jeronýmova, který onoho dne pinesl listy o 452 peetích, a udávaje o neúspchu biskupa smysl listu tohoto, dodává, zmíniv se obsah 4 Litomyšlského, kterého byl koncil vyslal do ech vypleti setbu Husovu ,,A tak jsme maliko získali, poslavše ho starat se o spásu v národ pevráceném, který toho Jana Husa rozhlašuje a vynáší tém jako apoštola a slavného muedníka. Hloupý lid a nerozumný, kéž by pochopil

dábel) kohosi, jenž prý

pedložil osm

listu

i

i

i

:

)

a dbal konce."

A koncil se záhy pesvdil, že by tuto mrzutou poznámku mohl opakovati astji. Marn snažil se zastíti své podráždní tupením a výsmškem, když v dopise ze dne 27. bezna 1416 nkterým katoi)

Srvn.

Palacký

'-)

v.

H

III. 1. str. 241. a r d t IV. 494 praví sice, že list ze 2. záí došel do Kostnice již kolem 8. záí. a že 30. prosince dodán list jiný. Ale to jest jist pouhá jeho mylná kombinace. Všecky zprávy ostatní (v. poznámky následující) ukazují, že teprve d.

30. prosince všech 8 listu došlo. 3 )

*)

Vydal F v.

d.

i

r

H ar

AOG

n h a b e r d t II, 425.

XV,

42.

pánm eským

lickým

adressovaném praví,

o

protestu:

zasílatelích

,,Ba tito zloinní následovníci kací Wyclifa a Husa v onom království a markrabství, neustále pidávajíce nepravost k nepravosti a nestydíce sese vztyovati šíje své, tebas zbrkle, proti autorit tohoto koncilu i

stupujíce

do hlubiny

nadávkami

povstné

jakési

popsali

špatnosti,

letáky,

totiž

hanebn svými urážkami veliké

kže = (

a

pergameny),

které se neostýchali dáti veejn pedložiti v naší kongregaci, jež zde v duchu svatém pro opravu církve v hlav v údech tak šastn byla zapoata a tak dlouho udržována; a okraje tchto kozí kol kolem vypluje na zejmjší svdectví jejich zvrácenosti ohromné a smšné množství jejich peetí, jež divákm poskytuje netoliko hrozného, ale smšného podívání. 1 ) Nucený vtip a pedstírané veselí nedovede zakryti zlosti a špatné nálady, která si arci, tím mén schopna chápati situaci, hledá další úlevy prostedky násilnými, netušíc, že ovšem nei

i

mohly

míti

žádného úinku.

Koncil sice již dne 20. února 1416 usnesl se slavnostním zpsobem pohnati jmenovit všecky odvážlivce, kteí své peeti pivsili, aby do 50 dní dostavili se k soudu, ale naízení tato nedostala se do ech vbec, bylo nutno spokojiti se vyhlášením jich v Kostnici, Pasov, Vídni a ezn. Marn také neznámý stoupenec koncilu asi v dubnu 1416 pokoušel se neposlušným nahnati strachu, oznamuje soukrom do ech po zmínce o obsílce na všecky, kdo pivsili své peeti, a jejich pívržence obojího pohlaví, že bude proti nim písn zakroeno a dojde k zniení jejich rozrod, jako se také snažil ohlašováním dalších, chystaných násilností a nadsazováním moci úspch koncilu nejapnými vyhržkami dodati svým sdlením drazu. 2 ) Všecky hrozby hlásány hluchým uším, stejn jako bezvýznamnými zstaly další obsílky, které zejména Michal de causis horliv vymáhal, ale jichž v echách nikdo nedbal. Sama královna Žofie okázale odsuzovala naízení koncilu a pála stran Husov. Koncil uinil se v echách nemožným. Jednotlivce, který náhodou upadl do jeho moci, mohl donutiti k odvolání tak byl dne 1. ervence 1416 donucen k odvolání jeden z_ ochránc nkdy Husových Jindich Lacembok z Chlumu, 3 ) ale v echách koncilu nedbal nikdo. i

i

—

—

Dne 21. bezna 1416 sám král Zikmund zvláštním listem obrátil na eské pány strany Husovy. 4 ) Snažil se v píznivém svtle vylíiti, co na obranu Husovu podnikl a jak mu nezbylo než ustoupiti, ale odsouzení Husova již ovšem hájí a zdrazuje zejména, že rozsudek se

vyšel z koncilu, jehož se úastní uenci celého svta. ,,A chtli-li byste tak písn a tvrd Husovu stranu držeti a brániti, to by vám bylo velmi tžko, že byste všemu kesanskému sboru mli odolati".. .

.

Ale netrvalo dlouho, a pesvdil se sám král, že netoliko všemu kesanskému sboru, nýbrž všemu kesanskému svtu byli echové odhodláni a schopni odolávati .

•)

') 3 )

')

Palacký. Docum. Palacký, Docum. v.

d.

H ar

d

Palacký,

t

.

.

str.

616.

str.

622

IV, 796.

Docum. 609

n.

n.

33

Zbývá ješt nkolika slovy vylíiti zevní osud dokument, s nimiž jsme se zabývali, a tedy vlastn, ponvadž u ostatních vše potebné uvedeno jest v úvodních poznámkách k jejich otisku (a není teba podotýkati, že za základ vydání položen, kde jest, originál, jinak tisk poizován podle jednotlivých rukopis), zevní osudy nejpamátnjšího z nich, stížného listu ze dne 2. záí 1415. Bylo již vzpomenuto známé ostatn vci, že list tento byl vyhotoven v osmi stejn znjících (až na datum) exempláích. Jen jeden tuším — zaátkem, ten, který po vzoru Palackého lze lišil se od ostatních oznaiti prvním (1), tak totiž, že místo všeobecné formule :,,my dole a kolem psaní" uvádí jména zasílatel listiny. Byli to práv nejvýznamnjší velmoži, kteí tu jaksi osobn svými jmény vystupují, a jejichž list tedy jist lze oznaiti za první. Jinak však všecky exempláe na pergamenu psané vypraveny zevn stejn, obtíženy na okrajích etnými visutými peetmi podepisovatel. 1 )

Bohužel ze všech osmi list v originále zachován jest toliko jediný, ten, jehož reprodukci pináší také naše vydání. Rada podpis ukazuje, že jest to listina, již Palacký oznail . II. O jeho osudech uslyšíme pozdji. Ostatní, ne všecky, došly nás toliko v opisech nebo jen tiscích. První list, se jmény zasílatel hned na zaátku, te se zejména v rukopisném sborníku Petra z Mladoovic, chovaném v knihovn Musea krá254 oznauji ho lovství eského se znakou VIII F 35, na str. 251 ve vydání znakou M). Jiný opis tohoto exempláe zachován jest v rkpe Olomoucké studijní knihovny II, 91 fol 165' -167 (oznauji ho znakou Ol), kde sice písa si poátení výet jmen pohodln zkrátil, ale kde pistupuje jedna zvlášt cenná pednost, o níž se zmíním níže. Vedle toho von der Hardt ve své sbírce akt a traktát z doby koncilu Kostnického otiskl list náš v tomto znní (I) z njakého rukopisu Helmstádtského (oznauji varianty jeho, pokud jich v edici užito, znakou H).

—

—

nmž

se von der Hardt (IV, V jiném rukopise Helmstádtském, o 495) zmiuje, zachován opis tohoto listu, jak vyšel ze sjezdu kraje oznauji Hj) Kouimského (srov. níže v edici poznámku k úvodní opis tohoto listu zachován jest také v rukopise knihovny Musea kráE 6 f 32 33, odkud jest práv vidti, lovství eského signatura že tento list datován byl rovnž 2. záí 1415 (oznauji varianty

vt

Opt

;

—

I

znakou

;

Mus.).

opis bez bližšího oznaení, z kterého kraje podpisy nebo nelze pochybovati, stejným datem 2. záí 1415 že r. 1416, který se v tiscích te, jest pouhá chyba tisková — sloužil za pedlohu tisku eského Passionálu z r. 1486 zbytek této inkunabule zachován jest nyní pouze v tištné souásti rkpu Jenského se signaturou Ms. Elect. f. 50, která v ostatních v Praze pístupných vydáních Passionálu chybí 2 ), odtud pak spolu se tymi listy Husovými tam pitištjiný

pipojeny, a

—

se

;

Potvrzuje to sám koncil v list výše citovaném (Palacký, Docum. 616). Dobrovský, Literar. Nachrichten von einer. Reise nach Schweden und Russland, Abh. k bohm Ges; Wiss. II 2 (1796) zmiuje se o tomto kodexu, ')

l

.

)

.

,

3

nými vydán tiskem nkolikrát (v. níže), tchto vydání užiti, ponvadž latina jeho upravena zcela nepatrné varianty, jichž nvadž jsem užil teprve druhého tisku

ale

užito,

;

pro zjištní textu nelze

humanisticky

jest v nich již

(v.

oznauji znakou

T, po-

níže).

Konen

byl asi originál 1 ) listu moravského, podepsaného ve Štern1524, berce 28. záí 1415, patrn pedlohou tištného vydání asi z r. 1523 které popisuje R i e d e r e r, Nachrichten zur Kirchen-, Gelehrten- und Bucher-Geschichte (4 sv. Altdorf 1763 1767). ve sv. I II, 364 n. (v. níže). Zde byly otištny podpisy, pokud byly itelný, a toto vydání patrn

—

—

i

bylo pedlohou (v. o ní níže), 1558, od nichž list vydán I f

vydavatelé Normberští z r. varianty odtud vyplynuvší oznauji znakou Op. Z tétéž asi pedlohy vyplynul pak tisk, který uinil Appendix ad fasciculum rerum expetendarum atque fun, giendarum ab Orthuino Gratio editum. Coloniae a. d. (Londini 1690) 11,608 611, sivé tomus secundus scriptorum veterum. dovolávaje se poznámek, které piinil L y d u s, vydávaje tiskem (v Leydenu 1610) dílo Prateoliho. 2 (Varianty oznaeny Br). užívali

jíž

T— 79;

Brow

MDXXXV

.

—

.

i

vydání nemá podpis tch, kdo list Vtšina tchto opis a tudíž V exempláích skupiny I (tedy v M, Ol a H) úvodní vta s výtem jejich jmen jest ástenou náhradou, ale podpis nemá ani M ani H, podobn jich není na list kraje Kouimského (A/w5.),ani na exemplái zastoupeném Passionálem z r. 1486; jen tisky zastupující exemplá podle oznaení Palackého) moravský ze sjezdu Šternberského (. VI jsou podpisy opateny (tedy Op, Br), tu však jsou jména znan zkomolena. Proto jest zajisté vítaným ziskem, že v rukopise Olomouckém II, 91 te se ada jmen tém úplná. 3 ) Rukopis tento v malém foliu o 207 listech náležel kdysi, patrn i

vydali.

1 1

kartuziánúm v Dolanech, pro kterýžto klášter nepojiž výbr látky svdí. Obsah: 84' Explicit Summa Innocencii pape quarti de penitencia anno 1 domini etc. XX in die Viti, ímž jest pro tuto ást kodexu dána doba napsání, f 84 85 Tractatus Wiklefistarum presentatus per eos serenissimis principibus regi Polonie et magno duci Lytwanie, struná formulace artikul Pražských s datem 1420, a za tím f 85' 95 Replicacio contra predictum tractatum (Omneš et singuli catholici .). Oba traktáty hned v

chybn

—

15. stol.,

již

jednotlivé kusy opisovány, jak

1

1

—

1

—

ty

.

praví, že onen

opakuje

(J u

84, atd.);

zlomek inkunabale Passionálu

n g

m

a n n,

nejnovji vsak

Hist.

O.

lit.

C

I

e

1

m

jest

z

r.

145 str. 40, J. e n (M. Luthers

1,

.

1495, a udáni to se odtud J

i

r

e

Werke

e k, L.,

Rukov

Weimar

1

1,

1)14)

16 klade tisk, nepochybn po novém prozkoumání, do r. 1486; v musejním opise rkpu Jenského bohužel této partie není. Ani v exemplái v mor. zem. archivu této partie neni (laskavé sdlení p. archiváe Navrátila). str.

Bokov

Všecka vydání tohoto exempláe (\ níže) mluví o legendách (tžko na peetch a uvádjí, že ta neb ona peef chybí. To jest ovšem opakováno z nejstaršího tisku, ale jist tedy aspo tomuto tisku byl pedlohou originál sám. P r a t e o u s, Historia omnium conciliorum ed. Lydius Lugduni ')

.

itelných)

-')

Batavorum

1

1610.

'') 2e jsem tohoto rukopisu mohl pohodln užiti v Praze, za to jsem povinen obzvláštními díky si. editelství studijní knihovny; zejména k díkm zavázali si mne (za namáhavé zjištní signatury jinou ochotu) p. editel Muller a p. i

Dr.

Bohuš Vylr

35

—

—

191' v tétéž souvislosti znám z rukopis Vatik. 4063 f 17S 176' a 176' a Vatik. 4150 f 86—88 a 88'— 108; za autora hlásí se Štpán z Pálce, a traktát sám pojat pozdji do jeho trojdílného spisu De autoritate ecclesie, kde tvoí tetí ást De portis inferi (úplný spis v rkp 4063). Na f 97—152' Incipit liber extractus de libris Sentenciarurrr, f 153 -155

znovu

(a f

f

168'

—-170') Sermo Stanislai doctoris ad clerum:

— 156 vyvrácení 45 artikul, — šunt excepta ex 165— 167 náš ludeorum Talmuth. Následuje plnou adou podpis, — koncilu do ech ervencel415 jímž suspenduje — 168 154

in

167'

svrchu),

znní rozsudku

165'

Ista

er-

protestní

f

f

(v.

156'

f

roríbus s

—

Gaude Maria,

167' list

167

z 26.

koncil

list,

universitu,

nmuž

list

167'

f

pipojují zajímavé poznámky a návrhy o jeho odvolání, jichž se doufám dotknouti jinde a ada spis Stanislava ze Znojma, o nichž také hodlám zmíniti se v jiné souvislosti, dále statuta Olomoucká, traktát o pijímání a j. v. proti Husovi, k

se

podaného pehledu rukopis a starých tisk patrno, velmi záhy k vydávání listu našeho tiskem nkteré staré tisky zastupují dnes místo ztracených rukopis, jež jim byly pedlohou, nebude tedy nemístné podati zde chronologický postup tisk. Jak

již

docházelo

z

—

již

—

-

1.

dotený

Nejstarší tisk náleží mezi inkunabule, jest to svrchu

zlomek Passionálu

z

r.

1486,

zachovaný

toliko v

rkpe Jenském.

2. Druhé vydání mlo titul: Epištola LI1II nobilium Moraviae pro defensione Johannis Hussi ad concilium Constanciense commendata literis adulescentis cuiusdam argumenti vice appositis, tedy patrn list ze sjezdu Šternberského podle originálu (. VIII.) Riederer III 364 (v. výše) zmiuje se o této edici a soudí podle úvodního listu, který jest datován XVI Cal. Jan. 1524 (= 17. prosince 1523), že vyšla r. 1523 snad z tiskárny Frobeniovy v Basileji; pravdpodobnji snad bylo by lze mysliti na r. 1524. Bylo to vydání v 4° o 10 listech, a Riederer sám poznamenává, že jest to kniha velevzácná. Nalézti jí se mi nepodailo. 3. R. 1536 vyšla kniha Tes epistolae sanctissimi martyris Johannis Hussii e carcere Constanciensi ad Boemos scriptae. Cum praefatione Martini Lutheri, VittembergQ 1536 (na konci Vittembergae excudebat Josephus Klug 1536); zde na list B IIII V BVIII te se list náš s datem 2. záí 1416; jest to tisk z Passionálu v rkpe Jenském, ale pepracovaný po stránce formální.

—

4. R. 1558 vydavatelé Normberští ve známém díle: Joannis Hus Hieronymi Pragensis, confessorum Christi, historia et monumenta. impressa Noribergae in officina Joannis Montani et Vlrici Neuberi anno domini MDLVIII (Op) f. 77' 79' uveejnili list náš podle tisku

et

.

.

—

z

r.

1524. 5.

V

knize: Conradi de Lichtenaw Vrspergensis coenobii

.

.

.

abbatis

annexa šunt Paralipomena rerum memorabilium (Argentorati, sumptibus Lazai Zetzner anno MDCIX) f. 291 n. otištn podle onoho list náš s titulem: Epištola LI II nobilium Moraviae starého tisku (v. . 2), nebo podle vydání Normberského (tedy ve znní VIII) s podpisy moravských pán a datem 28. záí 1415. Chronicon

.

.

.,cui

I

.

.

.

3*

36

6.

Tétéž

omnium

pedlohy

užito

conciliorum, Lugduni

snad

v

knize

Batavorum

Prateol-us,

Historia

Lydius;

1610, již vydal

toto vydání nebylo mi pístupno. 7. Na tyto dva tisky odkazuje, a tím práv, jakož stejným nadpisem dosvduje, že jim pedlohou bylo vydání z r. 1524, Ed. Brown i

Londini v uvedené svrchu publikaci Fasciculus rerum expetendarum MDCXC, v jejím II. svazku str. 608—610. I zde tedy máme ped sebou tisk listu moravského ze sjezdu ve Šternberce (. VIII). .

7a.

Z vydání Normberského uveejnil ást

Dissertatio hist. str.

listu

de Johannis Hussi martyris ortu

.

.

.

.

.

S e y f r e d, (Jenae 1698), i

115—116. 8.

Pak pistupuje

von

der Hardt, Magnum oecumenicum

concilium Conštantiense IV (Francofurti et Lipsiae 1699), kde na str. 495 497 te se list náš ve znní . I, jak již uvedeno, podle rukopisu

—

Helmstadtského (H).

Kdežto tedy podle jednotlivých opis, anebo podle ztraceného . Vlil docházelo k vydání nebo petiskm astji, o jediném originále podnes ješt zachovaném, zdá se, ani se nevdlo. Ale již v roce po vydání v. d. Hardtov také originál Edinburský položen za základ nového vydání. Poídil je G ot tf. Vi 1. L ei bn tz, Mantissa codicis iuris gentium (Hannoverae 1700) str. 130 133 . XV. Že pedlohou vzat originál Edinburský, tedy že z nho opis pro tisk poízen, svdí prohlášení na konci otištné, jímž správcové bibliotéky Edinburské vysvdují správnost opisu. Zní: Quod haec sit verissima copia et fidelissimum exemplár protestacionis Bohemicae principalis et authenticae inter archiva academiae Edinburgenae servatae post exactissimam et accuratissimam collationem attestamur. Dabamus in praedicto Athenaeo die Decembris decimo nono anno aerae Christianae supra millesimum sexcentesimum et nonagesimo sexto. Cil. Rulae S. T. et P. P. primarius. Robertus Henderson Bibliothecarius et academiae ab archivis. Jest to tedy vrný otisk originálu (A), Palackého 9.

dnes originálu

—

1 1

i

;

.

II.

a

10. O málo pozdji však vešel tento text (. 1 1), ne bezprostedn, také jiným vydáním ve známost, k nmuž vlastn pípravy uinny již díve. své cest R. 1696 poznal Jan po Hollandsku a Anglii v Oxforde opis listu našeho, poslaný tam z Edinburka s poznámkou: A true copy of the Bohemien Protestation against the Council of Constance for burning of John Huss et Hiero-

Jindich Lóderna

nymus Prage contrare

to there safe conduct, they

to the university library of Oxfort Dec. 2. 1695

by

had given. Giver(!) r Anderson, keeper

M

publick library at Edtnburgk (vrný opis eské protestace proti koncilu Kostnickému pro upálení Jana Husa a Jeronýma z Prahy

of the

')

b r t, Bibliogr. . hist. 11,5. 476, str. 259. V pe„Vysvdujeme po nejbedlivjším a nejpesnjším srovnání, že jest pravý opis a úpln vrný exemplá pedního a pravého ohrazení e-

Prohlášení toto otiskl Z

i

kladu zní: to zcela

ského, chovaného v archive university Edinburské. Dáno v eeném ústav dne 19. prosince roku letopotu kesanského po tisíci a šesti stech devadesátého šestého."

:w

Daroval universitní knihovn v Oxforde Anderson 1 ), knihovník veejné knihovny

proti jejich glejtu, jenž jim dán.

dne v

1695

prosince Edinburce). 2.

pan

Tuto kopii opsal tedy Lóder hned

r. 1696. Zdá se, že jeho zájem spontánní. Aspo tolik jest z pedmluvy k jeho pozdjšímu vydání patrno, že opis jeho ml býti pivtlen ostatnímu materiálu o koncilu Kostnickém, jenž od nkolika let pod auspiciemi vévody Rudolfa Brunšvického sbírán pro velikou publikaci, jejímž vydáním poven von der Hardt. Ale než Loder opis svj mohl doruiti, byla publikace již vytištna a zejména píslušný svazek IV. již v rukách tenástva. Tím se stalo, že se Loder odhodlal vydati svj opis samostatn. Tak došlo k publikaci, jež má titul: Protestatio Bohemorum oder der aus voliér Pragischer Reichs-Versammlung / im Jahr Christi 1415 den 2. Sept. an das Concilium nacher Costnitz /abgefertigter Hussiten Brieff / Worinne 99 Hohe und Vornehme Personen wider die Grausamkeit an M. Joh. Hussen. der schon wurcklich verbrennet gewesen / und M. Hieronymum, welcher nur verbrennet gehalten worden / eifferigst pro/estiret. Eigenhándig /nach der Copey des Edenburgischen Msc, auff der Bibliothec zu Oxfort / abcopiret / aus dem Lateinischen ins Teutsche bersetzet /und herausgegeben von M. Johann Heinrich Loder Leipzig/bey Johann Ludwig Gleditsch / anno Christi 1705. 2 )

pro ni nebyl

úpln

.

.

.

.

.

.

11. Vydání pkn vypravené, známou zdailou rytinou upálení Husova (má ji již v. d. Hardt) ozdobené, poznámkami a rznoteními textu v. d. Hardtova opatené, došlo patrn znané obliby. Již po 7 letech musilo býti poízeno po druhé s týmž titulem (Leipzig, zu finden bey Johann.Ludwig Gledisch und Moritz Georg Weidmarin 1712) s touž výzdobou, jen ješt úhlednjší, ale s etnjšími pounými poznám-

kami. Publikace Loderova má však také tu cenu, že nás ponkud seznamuje s pedcházejícími osudy našeho dokumentu. Vypravuje totiž Loder (v pedmluv str. 1), že podle zprávy, jíž se mu v Oxforde dostalo, byl list v ticetileté válce odnesen z Nmecka do Švédska, a odtud pišel do Edinburka ( ... die Nachricht ertheilet, ob wáre derselbige im dreyszig-jáhrigen Schwedischen Kriege aus Teutschland nach Schweden und von da nach Edenburg gekommen). Není to sice eeno úpln jasn, ale myslím, že se nemže rozumti o korii Hendersonem darované, nýbrž o vlastním originále Edinburském. A tu mám za to, že není píin této zpráv neviti. Od konce ticetileté války neuplynula ješt doba tak píliš znaná, aby v Edinburce nebyli mohli vdti, že tam list pišel ze Švédska. jest, jak se dostal do Švédska. Ona zpráva praví, a nelze ovšem zcela vyluovati možnosti, že také tam byl by se list mohl nkde uchovati. Jist však jest mnohem pravdpodobnjší, že se zde Nmeckem míní v tehdejším smyslu svatá ímská íše, k níž také echy náležely, a že tedy list náš do Švédska s jinou umleckou a vdeckou koistí odnesen byl z ech. Zde jist bylo mnohem

Dležitjší však

že z

Nmecka,

') 2 )

Patrné týž, který se v prohlášení u Leibnitze podepisuje Henderson. Titul švabachem, jen slova zde kursivn vytištná latinkou.

zájmu uchovati ho, a jako se do ech vrátila ada dokument, které p. s sebou do Kostnice vezl Hus, jako do ech zpt pišel originál vysvdení o jeho pravovrnosti (pí . 1) a originál listu, jímž nkteí eští páni vybízeli dvoany Zikmundovy k zakroení (píl. . 6), tak jest jist velmi pravdpodobné, že se sem vrátil také dokument tento, a odtud více

na

1.

potom

hojnou koistí ostatní dostal se do Švédska.

s

1715 došlo v Normberce k novému vydání díla Historia Johannis Hus, kde také list náš na str.98 100 znovu jest to petisk vydání zde pod . 4 uvedeného. R.

12.

et

monumenta

otištn

;

13.

O

.

.

—

.

rok pozdji otiskl

list

des Teutschen Reichsarchivs

náš L u n

g,

i

Spicilegium ecclesiasticum

(Leipzig 1716), str. 208n. . 117. Jest to (. II) patrn podle vydání Leibnitzova I

petisk listu Edinburského (uvedeného pod . 9) poízený.

14. V publikaci: Sacrosancta concilia ad regiam editionem exacta, quae olim quarta parte prodiit aucta studio P h 1. Labbei etGabr. Cossart XVI (Venetiis 1731) teme na str. 289 n. S. Jesu text našeho listu (podle . I), tuším z tisku v. d. Hardtova. i

i

Poizuje tvrté vydání dissertace Seyfriedovy (v. . 7a). u s (vydal Fr. A. Halbaner v Jen 1743) na str. 262—264

14a) J.

M

Ch.

y

1

i

vydal ást listu našeho také od Seyfrieda pipojenou, jak sám praví, podle tisku žaláních epištol z r. 1536 (v. svrchu . 3), ale v poznámkách pipojil rznotení otisku Lóderova z r. 1712 (. 11), str. 580—89.

Jan

15.

Dominik Mansi,

aplissima collectio

.

.

.

XXV II

sv.

znní . I, patrn podle gemino ms. Helmstad."

tisku

v.

Sacrorum conciliorum 1784) pináší

(Venetiis

Hardtova (.

d.

8),

a

nova et náš ve

list

cituje: ,,Ex

16. F r. Palacký, Documenta M. Johannis Hus.. Pragae 1869 poídil nové vydání na základ M, Mus, H, Ol; zde také podán úplný seznam podpis, jak se na jednotlivých z 8 exemplá vyskytovaly (podle Ol. a H), jako se byl již dávno ped tím Palacký pokusil zjistiti jména tato v lánku: Popis 452 jmen šlechty eské a Moravské 1834 str. 325 -334. .

M.

.

.

Potom

Spolenost pátel starožitností, vydávajíc r. 1901 reprodukci originálu Edinburského, poídila (v Praze b. r.) nový otisk latinského textu podle vydání Palackého s nkterými opravami podle textu A. 17.

svtlotiskem

18.

(editio

R. 1903 vyšel iterata

ad

nový petisk

editionis

Mans

bibliopola Via dieta Bernard Palissy list

náš 19.

—

4,

—

Paíži Lipsku Huberto Welter, Parisius MDCCCCIII). kde se i

h o (. 15) v

exemplum

principis

te na str. 788 795. Ve Výmarském vydání dl Lutherových

a

ve sv. padesátém loni

vydaném (D. Martin Luthers Werke. Kritische Gesamtausgabe, 50. Band, Weimar 1914) najdeme (str. 16—39) petisk onoho prvního vydání žaláních list Husových (Tes epistolae, v. . 3) a zde tedy také petisk stížného listu eského (str. 31—34). Jest to petisk onoho vydání jak o

podle

tom

již

Passionálu Jenského svrchu byla zmínka.

(.

1)

s

latinou

již

zušlechtnou

39

Vydání nynjší

tedy 20. vydání latinského textu.

jest

eský peklad vyšel tiskem 247-249. 1563 a) V Normberském vydání Postilly Husovy List má zde mylné datum 2. záí 1416, ale podává peklad listu ve znní . I, tedy se jmény vydavatel v úvod. r.

ve vydání Postilly

b)

z

1564,

r.

1

221 a

1,

n.

;

f.

jest to

petisk vydání

pedcházejícího.

Paprocký,

c)

na

f

49—51 d) F r a

otiskuje n

Diadochos,

peklad

listu

Palacký

t.

O

stavu

otiskl

mstském

znní .

ve r.

1844 v Archive

187 -193

staroeský peklad listu našeho, nevím však, odkud mu byl znám.

o

nmž

(v

Praze 1602)

I.

eském

1

1

1

str.

souvký

praví, že jest

;

svrchu (pod . 16) faksimilovém vydání a otiskem otištn také staroeský peklad podle vydání Pa-

Pi zmínném

e)

latinského

textu

lackého.

Nmecký peklad, pokud vím, poprvé vyšel a) pi nmeckém vydání oné publikace žaláních list (Tes

epistolae)

Vier christliche Briefe, so Johann Hus... aus dem gefengckgeschrieben hat, verteutscht (Wittemberg) 1537; peklad nus te se na f C 4 D 3, jest poízen podle latinského vydání, ale pipojena ada podpis vydání z r. 1524 P) pi druhém nmeckém pekladu oné knihy: Ettliche Brieue Wittemberg 1537; zde jest peklad na 1. D D4' Johannis Huss s datem 2. záí 1416, ale bez podpis, tedy podle Passionálu. v) pi tetím 1 nmeckém vydání: Ettliche Brieffe Johannis Huss (Wittemberg) 1537 Etliche Briefe S) pi tvrtém, dosud nepovšimnutém vydání: Johannis Hus. .. Strassburg (Wendel Rihel) 1537 na 1. Cil Iv— DIIK Des heiligen Merterers e) Pozdji pibyl ješt nmecký peklad: brieffe aus dem Gefengnis im Concilio zu Magi. Joan. Hussen I II Costnitz an die Behmen geschrieben. Der Behmischen und Mererischen Magdeburg. Peklad našeho dokumentu herrn brieffe ans Concilium te se tu na list B4' C2'; je poízen patrn podle Passionálu Jenského. nebo spíše podle Tes epistolae (. 3.). Des grossen gemein Concilium zu Costenecz gehalten "Ql V knize: s titulem .

.

.

.

.

.

— .

.

—

.

.

)

.

I

'

.

—

kurtze 1541

.

.

te

mentu

s

.

na datem

listu 2.

.

durch Johann Stumpffen (Ziirich) CXXXVI— CXXXVI II peklad našeho doku-

beschreibung se

.

.

.

.

záí 1416

a se

zmínkou o 54 podpisech,

jichž však

neuvádí.

W

vj) C h. a p u r g e r, Hussus redivivus, das ist Grúndtliche welche in Sachen vnd eigentliche Beschreibung / aller Handlungen ergangen seyn, Gera (Andr. Mamitzsch) 1623 M. Johann Hussen 582 s datem 2. záí uveejnil nmecký peklad našeho listu na str. 571 1415, ale s podpisy moravských pán (podle . VIII), k nimž pipojil ješt podpisy listu hlavního (. I.). 1

.

.

.

.

.

.

—

1 Pro tento výet nmeckých text užito dat, jež v doteném svrchu vydání spisj Lutherových, str. 20 n. ného vydání nemohl jsem se dohledati. )

C e m e n tetího pod y uvede-

sestavil O. ;

1

O) Petisk tohoto tisku najde se v druhém vydání jeho knihy s týmž titulem až na první slova Hussus combustus non convictus (Gera. durch Andr. Mamitzsch 1625) na str. 571—582. i) R. 1705 vyšel jenž opakován

x)

nmecký peklad pi

pi druhém vydání

R

knihy (.

této

vydání Lóderov (.

10.).

II.).

Gesch. der grossen allgem. Kirchenversammlung zu Kostniz III (Prag 1784) str. 73 81 uveejnil nmecký peklad podle X)

tisku v.

o y k

d.

o,

—

Hardta.

(a) V knize „Verurtheilung und Tod des Mártyrers Johannes Huss nebst den betreffenden Aktenstucken und einigen Briefen von Huss aufs neue herausgegeben auf Veranlassung des Duisburger Katechismus (Schwelm 1845; dkuji za ni laskavosti p. uitele Rambouska) te se nmecký peklad bez data ale nikoliv podle textu I. na str. 102 105.

—

v)

Const.

v

Kugelgen,

Die

Gefangenschaftsbriefe des publikaci svrchu (pod a)

Johann Hus (Leipziz 1902) vydal znovu dotenou; zde teme peklad eského stížného listu na str. 23 29. Jest to petisk oné knihy, tedy list s datem 2. záí 1416, ale s podpisy pán Moravských (podle . VIII) z tisku r. 1524 (. 2).

—

Jiných

nmeckých peklad nepodailo

se

mi

zjistiti.

Ješt nkolik slov o zpsobu tohoto vydání. Pokládal jsem za samozejmé, že za základ musím položiti jediný zachovaný originál, když nad to ješt v píloze jest reprodukován. Ale pi tom bylo nutno i

list (Palackého . I), který svým zaátkem od ostatních a který jist platil za první, nemže býti zcela pehlížen. Sice zetel k nesml po mém soudu jíti tak daleko, aby jeho znní bylo položeno za základ, když ho známe jen z kopií a pozdních tisk, ale zaátek nemohl býti pominut. Položil jsem tedy na zaátek vedle sebe znní jeho a znní našeho originálu, v dálejšku však podávám všude znní originálu a v poznámkách pipojuji varianty opis. Vím. že proti tomu zpsobu lze lecco namítati, nicmén nebojím se, že by ho nebylo lze obhájiti. Znní listiny v originále zachované jest jist nejdležitjší a to tedy v edici parallelním položením zaátk podáno celé. Ale tím také zachránna nejpodstatnjší ást listu I., když jinak místa, kde se texty rozcházejí, jsou celkem povahy podízenjší a podáním jich v rznoteních pvodní znní I. listu jest zachyceno.

uvážiti, že liší

nejdležitjší

se

nmu

Varianty k textu podány ze všech pístupných rukopis a starých tisk, pokud rukopisy zastupují, k urení jmen a poadu podpis užil jsem po píkladu Palackého také citaní bully koncilu ze dne 20. února 1416 (v. d. Hardt IV, 928 n), kdež jména všech podepisovatel uvedena, zrovna tak. jako jsem pihlížel k ostatním tiskm a pekladm, kde jména, teba jen ásten, uvedena jsou. Ale rznotení z nich zpravidla neuvádím: cizí vydavatelé neumli ísti neznámých jmen, uvádní variant by znamenalo podávati seznam jejich omyl a tiskových chyb, což by bylo jist bezúelné. Za základ pro jednotlivá jména . 1 až VIII vzat arci rukopis Ol. jediný, který je pináší. Ale v jména jsou podána velmi chybn. Písa byl patrn Nmec (jest to patrno i

1

i

nm

1

ti

asto pvodní

=

nahrazuje spežkou ,sch' je všelijak komolil; tak psané rz píše obrácen zr (Pzriedbor místo na p. velmi asto eské Prziedbor a p.). Takovéto zejmé omyly jsem v textu opravil a chybné tení Ol položil do poznámky. Podobn také v nkolika jiných pípadech, kde nemže býti pochybností, anebo kde tení citaní bully u Hardta (H) usnaduje rozhodnutí, položil jsem do textu tení již opravené a chybnou variantu do poznámky. Ale jen tam, kde nemže býti pochybností. Jinak jsem ponechal tení rukopisné (nkdy s variantami H), neopravuje Správné znní jmen najde se, pokud je lze zjistiti, v pojich vbec. pisech za eskými peklady. Pro lepší pehled pidána tudíž (po vzoru Palackého) k jednotlivým jménm ísla. Staroeský peklad posledního kusu otištn podle vydání Palackého v Archivu eském, na pání od vydavatelstva projevené pipojil jsem také peklad novoeský, jenž otištn vedle staroeského a za nímž podána ada jmen, pokud lze rektifikovaných. A ješt jedna poznámka: Vtšina list zde otištných jest psána esky. U latinských ediní formy jsou celkem ustáleny, ne tak u eských. Rozumí se, nemá-li vydání býti vyhrazeno za etbu nkolika odborník, že nemže reprodukovati text pravopisem pvodního pi vdeckém užívání od nefilologa nepohodlný, rukopisu, který by, laiku je inil místy nesrozumitelnými. Od palaeografického otisku bylo tedy samozejm nutno upustiti, ale pro transkripci není dosud pevn ustálených pravidel. Obtíže tu psobí na p. jotace, graficky znázornna, jinde^ však se vyskytuje jež nkde nebývá chybn. Hledal jsem ovšem pouení u odborník a dkuji zvlášt ale plné bezpenosti p. prof. Zubatému za mncfhou vzácnou radu nikde není. Podle mého mínní dslednost by žádala transkribovati chyby, a možná, že podle uritého zpsobu dsledn, a tedy jsem se toho nkde, hledv pvodn této zásady, nevyvaroval. Ale na pokyn se strany odborné hledl jsem zpravidla v textu uvádti transkribovaný tvar správný a uvedl v poznámce, jak jest kde psán. Ve vcech nesporných ovšem jsem chyb nepodržel, zachovávaje toliko grafické zvláštnosti jednotlivých písa. Z té píiny podržel jsem ,w', aby vyniklo, že nkde písa užívá již ,v' v téže platnosti. Chyby, které se jist najdou, prosím, aby byly prominuty. Smysl textu není jimi porušen nikde a na tom mi záleželo arci pedevším. vedle jiného

atd.),

i

z toho, že

š

ss

jemuž eská jména dlala obtíže a jenž

i

i

—

i

i

—

:

/.

enk arcibiskup o

nm

Wartenberka, Botek

z

ostatních v

Kunítátu a Vilém Zvíetický jménem

z

rad shromáždných pán vysvdují M. Janovi Husovi, že Konrád, byv od nich po pání Husov tázán, vyznal, ze neví

kacíství,

a

Zikmunda, aby Husovi na koncilu

krále

žádají

opatil slyiení.

V Praze Originál v archivu

=

c.

k.

1414, íjen

7.

university Karlovy -Ferdinandovy v Praze

=

opis v rukopise Mladofiovicov v knihovn Musejní str. 61 { M) 1S5 (=C). jiný opis v rukopise Vídeské dvorní knihovny . 4557 /. 184' (

A)

—

;

Tisky:

Monumenta

univ. Prag.

II

—

eský

182 ( III str. 181 Palacký, Docum. str. 531 ( = z A a M). lacký, Archiv

Latinský peklad: Epistolae I

Docum.

str.

=

.

= Op.

7'

II

A)

z

;

str.

40

—50

Hófler

I f 75'

=

I

Op.

,

(

=

z

170

str.

I- sir.

(

A)

;

=

z

Pa-

M)

96 Palacký, ;

532.

Nmecký peklad: Stumpf, Des grossen gemeinen Concilium zu Costencz Beschreibung (1541) fol. XXXVII, Walpurger, Hussus redivivus 202, Walpurger, Hussus combustus (1625) str. 200 (1623) str. 200 201,

—

Hojler

1,

—

z6g.

Najoswiecenjšiemu kniežeti a pánu, panu

Sigmundovi

ímskému

a Vherskému našemu milostiwému.

etc.

králi,

pánu

enk

My z Wartemberka, a najwyší b purkrabie Pražským Boek d Cunstatu«, Wilém* z 1 Wartemberkae odjinud* ze' Zwieeticz, k službu swú wrnú wzkazujem a wyznáwáme " tiemto" listem, že poctiwý Mistr z

1

1

—

C—

a .Wartmberga' M, .Wartenberga" b .nawyší (nawiffy)' M. c .Prazki" d .Boek' M. o ,z Kunstatu odjinud z PodPrazfky' C, .Prazfki' A. f ,Wylem' A, C. M. brad' C, ,z Cunstatu odjinud z Podbrad' M. g .Wartmh .otjinu C. ^ ,Zwie*ticz* A/. berga' M, .Wartemberga' C. chybí v M. m .wyznáwámy' C. n .tímto' AI. .wzkazuji' M.

—

—

1

—

— — — i

—

Vilém Zvietický z Wartenberka, otec

M

'.

—

—

Zdislava ze Zvletic, pítele Husova.

—

—

41!

Jan Hus poslal jest list swój nám, když sme byli w obecné rad s mnohými jinými pány 2 proš nás, abychom otázaliP knze". Conrada arcibiskupa Pražského 3 jenž jest tudiež s námi byl, wie-li do nho které chce najprw zde zprawiti, aneb kacierstwie s aneb který blud, že utrpti, jakož' slušie a u hodné jest, nezprawil-li by s. Pakli newie, aby také to wyznal, a dal jemu swdectwie v toho pod' swú> peetí." ,

1"

,

s

To sme

wyznal

uinili, a

jest tudiež

knz

arcibiskup 1

déwe" eený

newie nižádného kacierstwie ani bludu na Mistra Hussi, aa dd Mistr aniž jemu dáwá winy; než papež, ten bb ho winí, ped cc tiem ee pitiskli k tomuto Hus zpraw. A k tomu na swdomie swé sme" peeti

ka

z

že

,

s

listu.

pane náš milostiwý, zem eské ddici obránce" milowníe kk prosíme Twé Milosti, ra dd k tomu staten a milostiw piiniti, aby déwe? eenému Mistru Janowi bylo dáno na swolání" zjewné mm slyšenie k jeho prawd, aby nebyl zem eské. Nebfpp pokutn pohann"" k hanb jazyku našeho 00 uffáme"."- pánu bohu a Twé rr Milosti, že tudy znikneme narenie kiwého. Psán w Praze** léta ot" narozenie syna božieho po tisíci po tyech stech"" trnádctého™ w tu nedli 4 po swatém Františku"™.

A

také, najjassnjšíse králi,

cti jejie hh

i

i

s

,

i

5

Originál A podlepen jiným papírem, takže nelze zjistiti, bylo-li na rubu co psáno. Pod textem byly pitištny ti peíeti v zeleném vosku, nyní z Wartenberka (legenda valn porušené; na první vidti toliko znak odpadala), na druhé zbytky znaku Bokova a legendy infTdT, ze tetí jen pedeslán tento nadpis: ,De z consilio z neitelný zbytek legendy. Litera xx barronum^y regni Boemie, quam ad z sanctum z Jacobum z 5 a scribunt etc. Hungarie zz regi, de qua circa principium fit mencio, est talis' verbum et sequitur de verbo ad ipsorum sigillis sigillata,

eka

—

KMaC

.

Pední pánové Moravští vybízejí krále Zikmunda, aby M. Jana Husa vzniti a trápiti, nýbrž, opate mu slyšení, glejtu svému zjednal prchodu za všech okolností. koncilu

nedopustil

veejného

— — "'.aneb' C, M. kdež ádkem. — w .poetí' M. — * .archibiskup" M. — .diewe' M — chybí v C. — M omylem.— .pe M. — dd M. — .swdectwie" aa.Husi (Hufy)'C. — bb M. — " .obránce' C. — — ee .najjasnjší' C. — hh M, C. — kk .milowníé- M. — " .swolánie' M. — mm v C opraveno ze .zewné'. — nn .po,Wašie' hanin' M. — °° .našeho' M. — PP ,Neb' M, C. — <W .ufáme' M. — po trstech' M — "" ,po C. — ss.u Praze' C„w Praze' M. — " .tinadstého'. — ww .Franczišku' M. — M. — vv C .ótrnádstého' opraveno .Vngarie' C. — * vC dvakrát, prvé škrtnuto. xx .Littera' C. — vv .baronm' C. — iyg, Tomek, Djepis Prahy IIP, Srvn.ktomu, co praví Palacký III, íjna 1414. 1413—1431. — Vechty, arcibiskup Pražský v 559. _3 Konrád o

,

Q

,

knze

prose (profie)' (kniezie)'

A psáno .proffie'. — P v M opraveno z ,otali'. s .kacístwie' M. ' ,jakž' C, ,ykož' M. M. doplnno nad ádkem. — v .svdectwí' M, , doplnno nad

M,C;

—

M.

,a'

r

v

.tudíž'

—

—

z

v

ff

,se'

ee

Její'

NI.

.srny'

.

cc

,te'

rr

/,/_

.

,

tissíci

z zz

-

1,

z

i

Mínno

kdež se o

na koncil.

jest této

str.

l.

*

7-

Mladoovic (v obou tchto rkpech obsažené), listin iní zmínka na zaátku pi líení píprav Husových k cest vypravování

Petra z

II

Meziíí,

Veliké

Rukopis Mladoovicv v

(z

Musejní 185 f.

bibliothéce

rukopis dvorní knihovny Vídeské

Tisky: Archiv eský III sir. 182 M); Palacký, Docum. sir. 534 {z M).

— 183(1

8— K

sir.

— 185

. 4557

M)

1415, leden.

62

— 63

Hójler

;

= Op

=M);

(

= Q.

(

172—173

I.

76—76'

= Op

I1

Nmecký peklad: Stumpf XXXI; Walpurger 1623 str. 267 Walpurger 1625 str. 267 270; Hófler I, str. 171- 172.

— 270

=

str.

Latinský peklad: Epistolae Palacký, Docum. 535

<)6n.

;

I

—

2'

I f

536.

—

—

List nemá pesného data; z okolnosti však, ze do Kostnice došel ped Popelení stedou (13. února) 1415, jak naznauje pípisek v rukopisech, plyne, ze sjezd, z néhož vyšel, konán asi v lednu; srovn. svrchu str. 10

pozn.

2. Pisatelé znali arci list

.

1,

a

ho užili jen málo.

Služba naše naped* Twé Milosti, najoswícenejší kníže b králi pane náš milostiwý! Jakož welebný muž a rozmnožitel Písma swatého, Mistr Jan Hus jel jest odsud k obecnému c kstanskému d swolání do Constanczí e dobrowoln, pro kiwé narenie, kteréž' jest jemu scestn, a skrze to wšie eské korun a hlaholu eskému pipissowánoe, na kterémžto swolánie h chtl jest srden žádal jest pro ,

a pane,

1

,

i

oistnie swéi wšie eské' koruny o dpowiedati k wšém každém um obcí sboru swatého a zjwn," aby kto jemu w em zwlášt winu dal; a tu swú wier dále wšemu kstanstwí? chtl zjwitifl r scsten shledán, jehož bohdá 5 nic a ohlásiti, a byl-liby w takowého do nho newieme, než wše dobré, hotow jest byl toho poprawiti podle swých starších zpráwy a nauenie Písmem swatým a Twá Milost list gleitownie* jemu poslala 3 a ten jest zde po wší" zemi eské' Morawské rozhlášen: tu 2 když jest do Constanczí e pijel, jakož v slyšíme, jat jest wtomgleytu2 au wzenie wsazen 4 beze wší u zpráwy s y š e n e w proti prawd* a ádu gleitu Twú Milostí wydanémuy. A o to zde jinde mezi z knížaty aa pány, chudými bohatými weliké ei L,b jdú, že otec swatý tak jest proti ádu a prawd a p r o 2 g e t u cc Twé Milosti i

1

pd

m

;

i

,

i

i

1

i

i

,

t i

a v

M

opraveno z .obcnému'.

,

i

—b

.napi.

1

i

—

.najoswiecenjšie kniežé" C.

c

v

C

opra-

— .kesanskému' C. — .Constancie' — v M omylem — B,pipisowáno'C. — .swoláni' C. — eské' C, v M psáno — k .otpowieati' C. — psáno: — m .pe C. — v M opraveno .zegiewnie', v C .zjewné'. — o psáno: .wfiemu' M, .wffemu' C. — .kesan.' C. —

veno

z

e

<J

.kteréž'.

h

C.

i

.cziefke'.

,

n

.zwlaftie'.

1

'

ze:

P

— ,aem' C. — .buohdá' C. .gleytowný' C. — " .wšie' C. — — w .slyšénie' C: v M opraveno ze — * v C opraveno .práwu'. — y .wydaného' M C. — v M omylem: ,mézi'. — M .kniežaty' C. — ,i'C. — v C opraveno z .gleytu proti'. Srovn. . 1. — Srovn. vyhlášku Jana z Chlumu svrchu v textu. — Glejt má datum iS. íjna 1414 a dodán byl Husovi teprve v Kostnici. —

Q .zjewiti' C.

s

r

-r-

v .jakž' C.

*

.fliffime'.

z:

z

i

cc

t>b

1

*

n 4

Dne íS.listopadu 1414

potom od

6.

byl

Hus

prosince v kláštee

jat a

veznin nejprve v domi kantora Kostnického,

Dominikán.

15

muže sprawedliwého bez winy

uinil, a

Twá

ra

u

wzenie wssadil*

1

Protož

.

milostiw ee opatiti jako král a pán a ddic nápadný koruny eské, Mistr Jan Hus prost bude z toho neádného wzenie; a Twá Milost ra jemu naped pro buóh zjewné a swobodné slyšnie" zjednati, tu, jemu kto w em,kterú winu dá, zjewnes odpowiedá hh jakož je" zjewn a bez strachu zákon boží kázal. A bude-li w ádem a prawým práwem shledán, se kk stane, jakožby na to slušalo 6 a Twé Milosti gleit wdy mm proskok má. Neb jinak mohl nn by Twé 00 Milost

to

a

a

a

,

em

a

11

;

a

Milosti

eské korunpp

wšie

i

wému lowku w takém

úraz skrze to býti, kdyžby

gleitu co stalo;

Twé Neb proto^ bylaby píina mnohým,

neradi slyšeli rr

,

kdyby

se kk co cti

ei uu

liknowali, jakož již o to

A Twá

muóž

Milost

to

neb pán

s

sprawedli-

bóhi<) wie, že

bychom

pro taký kus dotýkalo. že by se kk Twé" Milosti gleitów Milosti

bžie.

dobe VT

stawiti,

jako

milostiwý ww král

w

dobrý konec uwésti**; a skrzeyy to Twá Milost naped" od pána boha bude mieti otplatu a est od lidí, když Twá Milost" prawdy mimo ád* nedá utisknuti.

a pán, a

Datum b Laczko= de Crawar, capitaneus Morawie d Boczko de Cunstat Podiebrad, Erhardus de Cunnstat e alias de Skal, Wilhelmus de Persteyn f Johannes de Lomnicz, supremus camerarius Brunensis, Hanussius de Lyppas, supremus marssalcus h regni Boemie, Petrus de Crawarz', supremus camerarius Olomucensis, Jodocus Hecht k de Rosycz, Vlricus de Hlawaticz, marchionatus Morawie d subcamerarius, ceterique barrones nunc in Mezirziecz m constituti 6 ,

alias de

,

1

.

V obou rukopisech list nadepsán: .Literám subscriptam domini et barrones n infrascripti pro liberacione Magisti Johannis Hus regi Constanciam dirrexeruntP ante carnisprivium 7 anno domini 1415, que sequitur et est talis.'

—

M

opraveno mezi psaním. — >i .otpowieda' C. ,jes C. kk ,s' C. H v mm ,wždy' C. nn ,moh' opraveno ze .slušelo' °° v C, ale okraj oíznut. psáno ,ttwe twé', ale prvé škrtnuto. rr .slyšeli' C. ss .potom' C. PP v opraveno z .korun'.
"

.wsadil'

,slyšenie'

C.

—

C.

—

SS

M

ee

v

,zewn'

—

pvodní

C.

—

.milostn',

—

hh

—

M

— — —

—

— — — — — — M omylem psáno .milostwiui". — xx .uwiesti' M. — yy skrze' C. — ".naped — Twá a Milost' v C omylem peskoeno. — ,rá M. — b .Datum etc' C. — v M nad podpisy nadepsáno .Subscripcio'. — d .Morauie' C. — .Cunsta C. — .Pernstein' C. — 6 .Lippa' C. — .marsalcus' C, v M opraveno z .marssalicus'. — v M opraveno z .Crawarn' C .Cravaren'. — k v M opraveno z ,Heh. — .barones' C. — m .Mierzicz' M. — n .barones' C. — o .Constantiam' C. — M

,

c

e

f

•»

>

;

1

P .direxerun C. 5

ale.

leželo

Lackovi

igo/)

str.

46.

— Mínno Veliké Meziíí na Moravi, kteréž tenkrát náKrava; srvn. Kratochvil. Meziíský okres (Vlastivda Mor. — února 141$. *

fest

z

Vel.

'

13.

I

Neznámý pívrženec Husv (Jan 'z Chlumu}) ve veejné vyhlášce dvody z Písma o kivém obvinní a nesprávném odsouzení mnohých spravedlivých dovozuje nepravdivost svdeckých výpovdí proti Husovi a nutnost jeho veejného slyšení.

V Kostnici 1 41 4, konec prosince 1415, zaátek ledna (ped 4.?)

4002

Rkp. Teboský A 16 I 108 ( = Vnb) f 107

—

254—255 =

eský peklad

—

(úvodní a závrné ásti)

Copia intimacionis applicate a et post obláte concilio,

cognitum b

esse

quod

Víde.

knih.

druhá redakce zastoupena tiskem Op.

I. / 84 85 (druhá redakce) iqii a odtud Nkolik text z doby husitské

Tisky: Opera (Op) v Hlídce

Trb.), rkp. dvorní

(

;

—

v.

—

P- p.

I str.

svrchu

str.

in ecclesiis in civitate

dixit, se

multum

fóre

101

44

confusam

11

Sedlák

n.,

— 47

(z Trb).

n.

Constanciensi et scriptorem

.

universi et singuli, et presertim hoc sacrumc concilium generale d si e perfectum est iudicium e hominem' per deposicionem testium qualiumcumque, personarum eciam infamium, iudicare, aliise beneficiis et sufragiis iuris ab ipso repressis, cum hoc site contra omnem c ordinem iuris nec non h processum Veteris et Nove legis.

Attendant

,

,

Nam Act. 25. legitur, quod cum principes sacerdotum et primi Judeorum Paulm apoštolm, ipsorum questus minuentem, coram Festo, Romanorum, tunc gentilium, officiali, graviter accusarunt', inter alia Festus k ipse respondi: ,,Non est consuetudo Romanis dampnare aliquem hominem, prius quam is, qui accusatur. presentes habeat accusatores locumque defedendi accipiat ad abluenda crimina", que ei obiciuntur Act. c 25 c Si enim tale erroneum iudicium approbaretur

1

.

—

a .applicata' Vnb. b Nadpis tento jen v Vnb; Trb nadpisuje: .Litera appensa Constancie' zpracováni v Op. má nadpis: .Invectiva quorundam amicorum c chybí Joannis Hus, quod concilium Constantiense iniuste damnaverit eum'. á .Constantiense' Op, naež následuje pídavek pozdl/Sí: ,non in spiritu v Op. dei, sed in spiritu malicie, crudelitatis et furoris congregatum. Quis enim unquam ;

—

—

—

—

—

e místo ,si audivi. iudicium' v Op slova u predelle poznámce uvedená. S místo .aliis hoc si.y Op.: .Quod fecit synodus .hominem innocentem' Op. Constantiensis, dum hominem iustum secundum improborum et malevolorum hominum protestationes condemnaret, testesque illius fide dignos reiiceret supprimeretque. Habuit enim Joannes Hus ex testibus archiepiscopum Pragensem, episcopum Nazarathensem, protunc inquisitorem heretice pravitatis aliosque doctores ac magistros, denique omneš status universi Bohemiae regni: qui tale il li testimonium dederant, quod in Bohemia nullos errores neque hereses doceret pre-

'

dicaretque. < Iniuste igitur

—

illa

—

meretrix

Romana

perfrictae frontis

eum damnavit.

in margine po— Pi odstavci prvním (ped .Iniuste') festes innocentiae Johannis Hus'. — h místo .nec non' mail Op: ,sed .approbaeciam contra'. — chybí v Trb., Op. — .accusaren Trb., Op. —

Quod

fecit

non soiumX '<

retur iudicium' Op. 1

A.

jest

k

'

47

a deo. tunc rentur,

táli

quod

iniquo iudicio

falsum m

est

omneš

vili iusti

dampna-

subscripti iuste

.

Et nec obstát fáma malá inimicorum et wlgaris de hornin, cum c et Christus, caput" christianorum, a suis inimicis et presertim principibus sacerdotum nedum in vita, sed et post mortem seductor et perversor populi falše ymmo falsissime famabatur, et ipsius Paulus apostolus fideli ai2 „per infamiam et bonám famam" esse gradiendum. Videamus itaque sacre scripture decursum. * .

Nonne MoysiP, cupienti, Pharaoo

Pharao

tetis?" Qui

fideli

famulo

dei,

legem eius

,,Cui 3

cum

adimplere

ceteris

dubium 5 quod pessime cogiipsum persecutus est et populum dei Exo. X.

fertur et

dixisse r

:

,

Occasione Doeg* Ydumei referentis Saulo, u quod Achimelech v sacerdos confortaverat Dauid 4 occidit Saul 80 viros et 5 W portantes ephot, simul mulieres eorum et parvulos, Reg.* 22. ,

5 pro heredidate sua, eo quod falši Belial, inducti in consiliumv, „dixerunt contra eum testiquod maledixit z Naboth deo et regi, 3" Reg> 21.

Naboth testes,

filii

monium",

iniuste c lapidatus

Ad suggestionem Judeorum

est

nequissimi

Aman

rex Asuerus b

totum populum

occidi preceperat, sed divina pietate liberati šunt per Hester,

nequiciam Aman Mardocheo detegente, et ulcione divina ,,in patibulo" ipso d „suspensus est, quod paraverat Hester 4, 5, 6 capitulis. 6

Aman

merito

Mardocheo",

Jeremiáš capiendam civitatem Jerusalem e a Caldeis f predicando premuniverate populum. principes tamen populi dixerunt Sedechie regi 7 ..Homo iste non querit pacem populo huic, sed malum", et ob hoc in lacum luti missus fuit h Jerem. 38.

totum

:

,

Caldei f accusaverunt" dolose Sydrak, Misak' et Abdenago eo quod ,,statuam auream" adorare nolebant, ut inmittantur in clibanum m de camini ignis, qui divino se tuente auxilio erepti" šunt incolumes ,Viri 8

1

incendio, Dan. 3°. ,,

Principes 9 et satrape'' Darii regis invidentes Danieli ipsumP accu,,in lacum leonum" inmitti" persuaserunt, et ipso tuto divinitus,

santes

* V Op jest pi následujícím omnium temporum.qui calumniis

odstavci in margine poznámka: .Exempla piorum et falsis criminationibus duriter exercitati

sun

a na píslušných místech jednotlivá jména.

—

—

—

° .fidelis' Op. P ,Mosi' m falsum est Trb., Op. « ,capu Vnb. r * .dubium es .fertur dixisse Pharao' Op. Op. q chybí v Trb. " .referentes t .domini Heh' (!) Vnb, ,de Toch' Trb. Op. podle Vulg. v .Abimelech' Vnb, Trb. " .octoginta Saul' Op, .referentis Sauli' Trb. x ,l Reg' Op. viros et quinque' Trb, Op ve Vnb nad ,5' nadepsáno .quinque". b ,Assue v .concilium" Vnb, Op. z .maledixeriOp. a ,3'' Reg' chybí v Trb. d ,ipse' Vnb, Trb. e ' c chybí v Op. ,Chal. Jerosolymam' Trb. rus' Op. h ,es Trb. .Sidrach. Misach' Trb. .Sadrach, 8 .premonuera Op. Op. m .caminum' Op. k chybí v Trb, Op. ,Abednego' Op. Mesach' Op. ° .incolomes' Vnb. i .missi' Op. » .errepti' Trb. P ,et ipsum' Op.

—

—

—

—

;

—

— —

—

—

—

—

—

—

— — —

—

—

—

*

7.

—

—

—

,

—

—

— —

— —

i

1

3 Bxod. io, io. a. Cor. 6, 8. 6 Srvn. Esth. kap. 3 3 Reg. 21, 13. ' Srvn. Dan. 6, 6 .id. 24.

—

—

Srovn.

—

'

i.

—

—

Reg. 22, 9 ad. 38, 4 a 6.

Jerem.

— —

6

Srovn. 8

Dan.

4n

cum

die sequenti accusatores in ipsum ,.lacum r missi"» sibus k šunt cominuti, Dan. 6.

Duo 10

í 1

senes iniqui et „dierum

li

malorum

uxoribus*

,,os-

inveterati" presbiteri

consilia intra u se pertractabant falsa testimonia confingentes, ut publica

mote innocentem k Susannam opprimerent, ipsorum iniquitati dissencientem. Quorum attestacionem Daniel iniquam ostendens et frivolam T deduxit in palam, et ipsi divino ultore" iudicio mortem, quam proximis* dolose paraveranty, subierunt, Dan z 13. .

,,Convenerunt u adversus Jonathan a viri pestilentes ex Israel," ut impellerent regem Allexandrum b ,, adversus eum." Mach. X. templi prepositus de tribu Beniamin d perversissime ,, Simon", ,,loquebatur 12 de Onia, provisorem e quoque f civitatis, ymmo defensorem gentis suee et emulatorem h divine c legis non erubuit insidiatorem ,

1

regni

dicere". Mach. 4 m

1

.

videntes" Jhesum discumbentem ,,in domo'* Mathei, susurabant dicentes 13 ,,Quare cum publicanis et peccatoribus manducatP?" Mat. IX. „Pharisei

:

De Johanne continue ieiunante dicebant quidam sui insidiatores „Demonium habet". De Ihesu cum peccatoribus comedente dicebant: ,,Ecce homo vorax et potator vini, publicanorum et peccaemuli 14

et

:

torum amicus", Mat. XI.° Pharisei 10

de ceco nato, quamvis negare contra deum r dicebant 5 „Nos scimus, quia* hic homo peccator est", Joh. IX. U Et cum 16 nullum falsorum testimoniorum contra Ihesum probare possent, ut sue malicie satisfaciant v dixerunt ad Pilátm presidem: ,,Si non esset hic malefactor, non tibi tradidissemus eum", Joh. 18 w ,

videntes

noni poterant, tamen

miraculum

falše

:

,

Quidam 17

questuarii,

dolentes,

quod suum questum amisissent, x

quod Paulus „spiritum phitonemy a quadam puella eiecerat, que suis dominis non modicum questum prestabat", Paulm et Barnabam, quod sint 2 turbatores aa civitatis false bb accusabant et ad verba eorum concursum plebs fecerat cc adversus Paulm et Barnabam, et^ ,,scissis eorum tunicis" iussi šunt ,,virgis cedi" et ,,in carcerem" mitti, Act. 16. eo

— ,mitti' Op. — chybí ve Vnb; ,cum ipsis uxoribus' — v ,femellam' Trb. — w .divina ulcione' Vnb. — x ,pro— y .paraverun Op. — ,Dan. 3'Op. — a .Jonatham' Vnb. — b .Alexan— c chybí v Op. — d .Benyamyn' Vnb. — .provisore' Op. — .cuiusdam' Vnb. — e v Trb. ,sue gentis' opraveno z gentis sue' — h .enucliatorem' Vnb. — Vnb. — o .Pharisei Op. — k chybí v Op, Trb. — Op. — m — amicus, Mat XI' chybí ve Vnb. — p .manducat magister vester' Op. —
'

—

u Op. xime' Op. drm' Op.

.inter'

Vnb. Vnb.

s

t

z

e

{

,

•

.legis

dei'

'

,3'

,regis'

s

r

;

.19"

t

1

,si'

,falso'

10

"

Ad

'-'

/.

'«

16,

l

11,

»»

9,

2.

4.

1

49

..Gallione 18 proconsule

Paulm, legem homo

animo Judei

in

quia ee contra

in

et

hic

Achaia" existente ,,insurrexerunt uno adduxerunt eum ad tribunál, dicentes, persuadet colere novum deum", Act. 18.

Judei de Asia", videntes Paulm ,,in templo", clamaadiuvate, hic est homo, qui adversus populum et legem et locum hune omneš u\)ique doet, insuper et gentiles induxit in templm et violavit hh sanctum istum locum". Act. 21''.

Quidam 19

verunt":

,,

Israelitess,

,.Viri

Disputante- Paulo apud kk Athenas .quidam Epicurei et Stoici philosophi eidem dicebant: Quid sibi wlt seminator verborum hic dicere? Alii vero dicebant: Novorum demoniorum videtur anuncciator mm 11

,

esse", Act.

17.

Scribe et

et

salvatore,

falsum testimonium perhibebant de domino

Pharisei

eum

dicentes

Samaritánm, demonicum "

esse

1

phemum, peccatorem. potatorem

blas-

1 ,

voracem 00 mendacem, tributa daripp cesari prohibentem rr gentis comotorem et subversorem, ymmo ut suam maliciam principes sacerdotum palliarent" ac n ipsum iuste videantur crucifixisse uu post mortem ipsum coram Pilato seductorem falše nominabant, ut clare totum ex decursu patet ewangeliorum. vini,

,

,

,

Hiis itaque firmis et solidis sacre scripture vv processibus trutinatis,

hoc expressantibus, quomodo dicti iusti viri quam plures ex falsis contra ww se latis testimoniis suppressi šunt et interempti** quilibet^ fidelis catholicus conari debet zz et consulere, ut a M. Johannes Hus, qui libere ad hoc concilium venit b ad publicandam et ostendendam suam innocenciam et fidei orthodoxe puritatem, non c conculcetur d in angulis e per infames personas et suos graves inimicos, contra ipsum deponentes et inique f testantes, quin pocius, ut veritas elucescats, patenter et publice, presentes habens aceusatores locumque defendendi ad abluenda, que ei obiciuntur h erimina' asseeutus audiatur ne attencius

1

.

,quo

ee

hh

—

.apu

kl<

— — — Trb.

Trb.

.violaverun

ff

Trb.

,

.clamaverunt ii

H

—

,

—

— — —

ge ,Israel' Vnb. dicentes' Op. Vnb.: ,24' a ped tím škrtnuto ,18'; Trb. ,24'. m rn .anunctiator' Trb, .Epicuri' Trb.. Vnb. nn .demoniacum' Trb. °° .voratorem' Op.

— — —

.annunciator videtur' Op. rr .prohibentem dari cesari' Vnb. ss pp .dare' Op. p alient (?)' Vnb. lt vv .seripture sacre' Vnb. »" .circumcisisse" Vnb. ,ac si' Vnb. ww .coram' Op. xx po tomto šlové vkládají Op tento passus pozdji pidaný: .quemadmodum vir iustus Joannes Hus ad falsam et iniquam testium deposicionem condemnatus est. non secus ac olim prophetae et ipse Christus a Phariseis iniuste abiudicatus fuit. sic Joannes Hus, cuius doctrine vere nos testes sumus, ab ista abominacione in loco sancto sedente et Antichristo violenter interfectus est. Concilium igitur Constanciense et quecunque simili processu fiunt, tale fuit. quemadmodum olim Phariseorum, ubi turpissima colluvies Judeorum semper sentencias et statuta suorum seniorm servanda neglecto verbo dei urgebat et per ea iustos damnabat. Sic modernus Antichristus cum suis satrapis omneš, yy ,quiqui eius impiis deeretis, verbo dei dissencientibus. contradieunt, occidit. a ,ne' Op. b .venera Op. c chybí " .debeba Op. libet ergo' Op. d .conculcaretur' Op. f e .angulo' Vnb. e .elucesv Op. .dolose' Vnb. h .obiiciebantur' Op. cere Op. ve Vnb. nezetelná zkratka nadepsána jinou k chybí v Trb, Op. rukou zetelnji. Op zde vkládají ,iusta defensio inno-

—

—

— —

—

—

—

—

—

—

—

—

,

— —

—

'

—

1

centis'. >g

Act. iS,

iz— ij.—

19

Act.

si,

27—28.

—

-°

Act.

i~.

iS.

— —

alias,

m minus

si

iuste,

quod c absit c angulatim c oppressus

fuerit, sitis

,

participes criminis ex consensu. Ista n scriptura in civitate Constanciensi fuit annexa".

Páni Moravští na sjezde v Brní shromáldéní upozorují drazní Zikmunda na protiprávní postup koncilu proti Husovi, ukazují na následky, jaké to pro krále mže míti, a žádají dtklivl, aby svému glejtu zjednal prchodu. krále

Mai

Brno, 1415,

Rukopis Mladoovicv v knihovní Musejní rukopis dvorní knihovny Vídeské l. 4557 / 186'

(z

65

str.

—

— 67

(=

187'

Tisky: Archiv eský III str. 183—184 (z M); Hofler M); Palacký, Docum. str. $47 $48 (z M).

Latinský peklad: Epistolae K2 549. 07; Palacký, Docum. str. 548

—

338

Walpurger 1625

List se opírá o

.

str.

Služba naše

/

.

napéd a Tvé

2,

obrat

i

proloženým

Milosti,

z

1 a

i.

petitem z

.

= Op

snad

I- str.

—

333

str.

3; slova

i

z (3).

pnajoswícnejší'* knieže Milosti

— 178

177.

I,

Tak jako* sme Twé

pane d náš milostiwýl

— 77

I / 76'

;

2; místy užito

petitem tistlná pejata z

= Op

177

LI III — LV Walpurger 1623 — 173 — 333 338; Hofler

Nlmecký peklad: Stumpf

=

— K3'

(=M);

C).

I,

—

8.

prwé 1

králi

,

a pane,

psali' o

Mistra

lowka

sprawedliwého a kazatele a rozmnožitele Písma swathéhoR wrného a welebného, w žádné zlosti w našech zemiech h nikdy neshledaného, kterak ten milý mistr a kazatel kstanský' pro kiwé a scestné narenie zlými lidmi d a utrhawými a protiwníky slowa božího k pro kteréhož lowka scestné narnie m wšckna" koruna eská jazyk Jana Hus,

,

1

i

Slowenskýp jest pohann, akoli bez winy, jl°. jest swobodn r beze WŠeho pinucenie s do Constancie, k obecnému swolánie 1 a chtél jest tho scestné" a bezpráwné narénie v s sebe jako dobrý wrný w kstan' a S x eské coruny v pd z obecným zborem" a wšeho kstanstwa' swésti bl\ pod kleyty Twú Milostí wydanými. akoli tch cc jako dobrý lowk nepotbowal. dd A tu pijew. nemohl nižádného sslyšénie jmieti ee akoli toho ,

,

,

.

">

a

,cum' Op.

M.

—

—

n

,Ista

—

annexa'

má

jen Trb.

b

—

— M

c opraveno z knize' v .pnajoswiecenejšie' C. d chyb! v C. « Jakož' C. • .kniež' v C. e .swatého' C. .prosili' C. h C: ,w našich zemiech' opraveno z: ,w zemiech našich'. k ,bo.kesan.' C. m ,a scestné narenie' C. žieho' C. " .wšcka' C; v .kteréhožto' C. ° ,es.' C. psáno .wffieczna'. P .Slowanský' C. Q jel' C, v psáno: t v * v ,giel'. omylem .swobdné". následuje škrtnuté ,mohu do Cont v .narenie' C. w ,wrný, stancie'. " .to scestné' C. .swoláni' C. dobrý' C. * v 2 »» sborem' C. psáno ,ss'. / .koruny' C. C. L,b .swiesti' dd .nepotebowal' C. ec,jjch'C. ee .wyslyšenie mieti' C. M.

chyb! v

—

—

—

,

— — — —

— M

i

—

—

•

— —

M

—

'tnin arci

—

M

list

—

— — — — —

M

ze sjezdu MeziHlského, zdi

,

— — ,pe — l. 2.

—

—

.

— M

—

51

wšmi

ád

ff

kesanskými' cstamiss žádal

práwo pod" rémžto kleytu" po a

nemlo

kleyty d

wšch

zwésti hh než mimo wzenie. O kte-

z hledal, ani

wssazen d jest d

byl

w

:

tžké kk

s

jest jemu okolních zemiech hlassowé jdú, že ti kleytowé" jsú porušeni a nad ním ne-

to státi, a že skrze to

zdržáni mm a my slyšíme a tžce nn pijímáme, což 00 s proti Twé Milosti uffali 53 dotýe.pp jako našho<w milostivého nápadného ddice^a pána. sme, že by Twá Milost to ráila obmysliti, aby wáš d kleyt" byl w swé moci zachowán, pro nepátely waší" cti, dóstojenstwie a welebnosti, uu jich nižádný w potomných assích d nelekal, d a d aby ww kstanský' wyslyšnie ml ped obcí zboru swatého, vv a bylliby w scestném** shledán, aby k tomu bylo zjewn popraveno, ne po kútech; 2 pakliby byl w prawd shledán, jakož bohdá za to mámy, vy aby také swé ;

cti

I

lowk

s

m

prawdy od" boha pošlé

požil.

Ano pak pohiechu

ti jenž jsú slyšíme, jakož jest papež utekl 3 wzat jest e z toho wzenie, buóh wie najlépe, í mocí, do ukrutnjšího' wzenie biskupu Constanskému 4 tu kdež

jeho b stíhli

a dán jest

,

i

;

a tak že ni-

,

,

jemus ruce žádné prawdy jsú

noz h ukrutn nekstansky 5 okowán k

i

požiti nemóž ještoby pohanu toho neuinili. Protož, milostiwý králi a pane, pro buóh a pro prawdu naped™, pro swé dóstojenstwí n a eské corunyv zwelebenie a pro swé kleytyp, ra to milostiw ješt opatiti a obmysliti, aby lowk sprawedliwý zproštn tohoi ukrutného wzenie byl a wyslyšnie obecné ml r a n e tak pokutn 2 a scestn s mimo ád, práwo' a kleyty tupen byl. A toho Twá Milost bude mieti st u od" lidí, a v odplatu konenú od zz pána boha. A uffáme" Wašie Welebnosti, že pro naši wrnú službu Twá Milost k tomu s* piiní, jako milowný a laskawý ddic a pán nápadný této zem. Dán>"w Brn, na wigilji Wstúpenie pána Ihesu Christa 6 w sswolánie pánów korúhewných markrabství Morawsskéhov. 1

,

,

,

11

,

M

—

—

hh ,a my ee .cestami' C. psáno .wssiemi'. .toho jest wšemi' C: v mm .porušeni kk v >> ,po' C. 11 ,gleit.' opakováno. C. nn tžce' C. pp .dotýe' C. 11 .našcho' M. o°,co'C. uu v C chybí, ss tt .wašie' C. f ,a nápadného ddice' C. u fali' C. ww ,w em' C;v vv .swatého sboru' C. psáno ,czyem'. v psáno .abyssie'. a chybí zz ,o C. ** .scesten' C. v .máme' C. psáno .fczefnem'. ff

— —

zwiesti' M. nezdržieni' C.

—

,

—

—

—

M

—

M

—

,

—

— —

—

—w

M

—

—

M

.

—

— .

.

—

M psáno .gieho'. — .stiehli' C. — d chybí v C. — .jest (yeft)' C, v M psáno .gyeft.'. — 'i/M opravováno, takže vlastní psáno .vkrutnycheyfyho'. — e .jemu" C v M psáno: ,gyemu\ — ^ v M opraveno z ,nohy'. — kesan. 'C. — k .nekesansky ukowán' C. — .nemuó' C. — m .nape C. — toho' C. — welebenie' C. — P .gleyty' C. — 1 .duóstojenstwie' C. — ° .pradw' M. — u ,es C. — .wyslyšnie obecnie jml' C. — .scesn' M, — v C. — w ,ufáme' C. — * ,s k tomu' C. — y místo .Dán — Morawsského' má C: M.

v

b ,jeho' C, v

c

e

;

',

1

n

,z

,i

r

s

t

(!)

-

,i

Datum Brunne

ronm

in vigília

Ascensionis domini Ihesu Christi in congregacior.e ba-

marchionatus Moravie".

—

—

3 i a 3. Jan XXIII uprchl z Kostnice v noci na 20. bezen 141524. bezna zízenci papežovi opouštli Kostnici, odevzdali klíe králi Zikmundovi a koncilu od nich pedány biskupu Kostnickému Otovi z Hachberga, který potom (v noci na 24. bezen) Husa pevezl na svoji tvrz Gott-lieben, krátce ped tím Husovi písemn ohlásil, že s jeho záležitostí nechce nic míti 6 7"o bylo srvn. vypravováni Petra z Mladoovic, Docum. 253 a zde svrchu str. 15. 2

—

Srvn.

.

Když dne vzení Husova *

;

a

ve

vzeni na

Gottliebách. Srvn. o

tom úvod

str. 1.5.

—

—

8

8.

kvtna 1415. 4*

Laczko z de Crawarn"", capitaneus Morawie bb Boczko de Podiebrad, Erhardus de Cunstat alias de Skal, Wylhelmus de Pyrssensteyn cc supremus camerarius czude BruJohannes de Lomnycz dd nensis", Petrus* de a Straznicz" supremus" camerarius" czude* Olomucensis, Proczko" et Alsso" de Cunstathee alias de Lyssicz hh Jaroslaus de Stermberg'', Jodocus Hecht * de Rosicz, Vlricus de Hlawatetz, subcamerarius marchionatus Morawie bb ceterique nobiles barrones mm nunc Brune congregati"". ,

,

,

,

1

,

M

V dopis nadepsán: Copia litee domino regi hic directa Constanciam ex parte dominorum de Morawia. Za podpisy: Hec igitur litera est presentata et pronuncciata per quendam prelátm in convocacione deputatorum et omnium nacionum, sed transsumpta de Boemico in Latinm. 5.

eská s

Husem

Šlechta vytýká

Zikmundovi,

že pipustil kruté nakládání koncilu

mu

a žádá, aby ho osvobodil z vzení, zjednal

slyšení a

bezpený

návrat.

V Rukopis Mladoovicv

67—69

(

=

Tisky:

eský

Archiv

184—185

III, str.

550—

Némecký peklad: Hófler Pedlohou písmem

;

tohoto

listu

str.

I,

byl

M); M).

(z

552. (z

Latinský peklad: Palacký. Docum.

Meziíí

141

i.

Mai

12. str.

M).

M); Palacký, Docum.

(z

Praze,

knihovní Musea království eského,

v

str.

178 —

552

180

I,

— 182

553.

180.

Moravských

list

—

Hófler

pán

daný

Velkém drobným pán eských ve

v lednu 141^ (. 2); místa odtud slovn pejatá tištna vedle toho užito asi konceptu chystaného prohlášení

a polských v Kostnici, jak

naznaeno, a

z

ásti

i

svým místem upozornno a proloženým petitem 1

a

.

4.

;

v.

svrchu

str.

24.

knieíti, panu Sigismundovi ímském u b pánu našemu mi!ostiwému':my wdole psaní páni, rytiei a panoše zem eské Morawské w z k azujem službu swú wrnú. N

a

j

jassnejšiemu a

Uherskému

a

etc. králi,

i

1

Jakož papež Jan timedcítmý loni rozesslal po wšmc kstanstwí swé bully a listy, klada w nich a ohlašuje obecné swolánie do Constan2

—

b *>

M nad jmény nadpis: .Subscripcio sequitur dominorum'. — « .Crawar" C. — cc .Wilhelmus de Pernstein' C. — .Lomnicz' C. — — .Also' M. — se .Cunsta C. — hh .Lissecz C, M. — — ,Hech M C. kde opraveno z .Hechf. — " .glei. C. — — nn .congregati etc' C. opraveno z .nayiaffnyeyffyemif M. — v M pedchází škrtnuté ,Rym'. —

V

.Morauie' C. « .Preczko' M. ternberg C. mm .barones' C.

<Jd

-

» c

*=k

-

i

*>

psáno: .wfíyem' M. 1

-

<<

5'

53

wiery kesanské a wšch* jiných roztržení, dáwaje bullami wšem swój jistý a bezpený klayt a jistotu plnu a slobodnú, aby každý, dobrý zlý, kestan [68] kacie, kteréhožkoliwk ádu, bezpen mohl pijieti otjieti k tomu od toho swolání': a nad to pikázal pod kletbu a zbawenie wšho dóstojenstwie, cti, úadów obroków stawu duchowniemu swtskému, aby ižádný nepekážel, ani což jeste na nm, pekážeti dal, ktožby k tomu obecnému swolánie do Constanczie jel, nebo zase wracowal: tu poctiwý muž a kazatel w r n ý- slowa božieho Mistr Jan Hus jl'h jest otsad k tomu swolánie dobrowoln, pro kiwé narenie, kteréž' jest jemu bez Winy, a skrze tho wšie eské korun a jazyku pipissowáno. Na kterémžtho swoláni chtl jest a velmi žádal, pro oistme swé newinnosti wšie eské koruny otpowiedati wšem každému zwlášt a zjewn m ped Twú Milostí ped obcí toho wšho n winu dal sboru, aby jemu w a tu swú wieru a kázaní dále wšmu kstanstwí chtl zjewiti a ohlássití a byl li by w scsten shledán, jehož bohdá nic takowého do nho newieme, než wš dobré, hotow jest byl toho popraviti podle ádu a nauenie Písma swatého a ješt by to rád uinil, by mohl czie pro sjednánie d

tmi

listy a

i

i

i

i

i

i

s

15

1

i

m

i

i

m

;

;

;

tm

zjewnép a sprawedliwé slyšenie mieti. A proti swdkóm wšm, ješto jsú proti prowedeni, jmá a móž mieti mnoho wiece dobrých lidí a swdków, ješto jim jest hodnjie witi, nežli jeho nepátelóm, že dá-li bóh nic jest w echách newedl ani kázal zlého ani bludného, nežli prawdu a zákon boží podle tenie božího a wýkladów swatých doctorów. A Twá Milost pes to wšchno mnohými pány swými jeho jest obesslala, aby wždy pijel k tomu sboru, a k tomu list swój kleytowní a bezpenstwíi jemu poslala. A ten jest zde po wší zemi eské Morawské rozhlášen rozepsán. Tu když jest do Constancie pijel jat jest w Twém kleytu a u wzenie w tžké wsazen s beze wší zpráwy a slyšení, proti prawd a ádu kleytu Twú Milostí wydanému*. A o to zde jinde [69] mezi kniežaty, pány, rytiei panošmi, chudými bohatými, weliké ei jdú, že prawd, a proti kleytu papež tak proti swým listóm bullám, proti ádu Twé Milosti uinil, a Mistra Jana Hussi, muže dá-li buóh sprawedliwého, bez winny, beze wšho slyšenie a dówodu prawého u wzenie wssadil, nám wšie eské zemi jazyku na hanbu a na potupenie.

nmu

tm

i

1",

i

i

,

i

i

i

i

i

i

i

i

Twá

ra

milostiw opatiti, jako král a pán a ddic nápadný coruny eské, ponwadž kacieí potupení do Constancie ot Rot Benedicta poslaní, mli sú a mají v pokoj a w bezpeenstwí 3 a již také papež, nechaw tu Mistra Jana Hussi,. pry jest jel a w Twé moci jeho tu ostawil 4 aby Mistr Jan Hus, již dosti bez winy trpw, byl propuštn a wysswobozen, a wiece mocí a bez ádu nebyl žalaowán, tak jakož Twá na hanbu a potupenie wšemu jazyku eskému Protož

ho

Milost

to ješté u

i

,

:

11

,

—

—

—

f d .sjednie' M. e psáno .wffyech' e psáno M. ,a swolání' M. k psáno .Czieíke' M. h psáno: ,gyel' M. .gief M. i .kteréž (kterzez)' M. n psáno .cziem' M. m psáno, .zgiewnie' M. opraveno v z, .ocziítenie'. o psáno .zgiewiti' M. P psáno .zgewne' 1 ,bez pieczienftwy' M. M. u psáno r .przigiel' M. s opraveno ze .wíafen' M. t .wydaného" M. »» tí opraveno z ,ab'. x psáno: v v následuje škrtnuté ,V. .gieftie' M.

—

M

1

.Czef.'

AI.

— —

. kvtna 1415 na -

Srvn.

—

—

—

—

—

M

4.

—

3

koncilu

:

—

—

— —

Srvn. k tomuto místu interpellaci * Srvn. i. 4. úvod str. 24.

—

— —

pán

eských dne

— — —

13.

;.t

bezpen kleytowala. Neb jinak naped Twé Milosti, korun bel by weliký úraz skrze také neádné a eské a potom wšie nesprawedliwé wzenie, lowka sprawedliwého jenž jest, jakož slyšíme, w twém mst jat 5 maje twé sliby listy kleytownie již w twé moci píina, že by s Twé Milosti kleytów lekali jakož již byla by a mnohým 2 d ú-, kteréž O Twé Milosti neradi slyšíme. A to Twá o tho ei weliké Hussi, jakož Mistra Jana Milost móž wšéckno dobe stawiti a zjednati?, a k nám do swobodn též wuóli pijel, aby twé k swobodnjest ech s zass wrátil, jako milostiwý a sprawedliwý král a pán, naped pro pána boha a prawdy jeho rozšíenie, a pro dobru powst o Twé Milosti a pro naši wrnú- a hotowú po wše pro pokoj a est zem sské, asy Twé Milosti službu-. Psán w Praze, léta božieho narozenie tisí6 cieho trstého patnádstého, tu nedli po božím Wstúpní pod našimi peetmi wezpod pitištnými. V M nadpis: .Copiata litera domino regi a barronibus regni Boemie' po ukonení textu dodáno: ,Lecta est hec litera per transposicionem in latino ydiomate presentibus concilii deputatis omnium nacionum scilicet Gallicane, Angliane, Germanice et Itálie* feria quarta proxima Milost

jej

obeslala a

i

i

,

;

j

i

i

,

ai.teViti gloriosi martiris et patronis(l)

BoemorunVin

refectorio maiori

fratrum Minorum. Ibidem Mgr Stephanus Palecz fecit protestacionem, dicens: Ecce, patres reverendissimi, ego protestor coram reverenciis vestris, quia nulla mencio facta est de domino rege nostro etc. Eadem litera fuit munita 250* sigillis dominorum de Boemia et Morawia' 6.

Nkolik eských Zikmunda se

u krále

Husv

Šlechtic žádá eské a moravské dvoany v Kostnici zdržující, aby krále pohnuli k zakroení ve prospch

ve smyslu listu

eské

Šlechty králi psaného.

V

Praze.

1415.

Mai

Originál v archivu university Karlovy-Ferdinandovy v Praze

Monum.

Tisky:

eský

III

185

str.

cháním míst

z

.

itniv.

— 187

51 — 54 . LXX

Prag. II, z str. A) = Palacký, Docum.

(z

(z

A)

=

— 555

554

str.

12.

(

=

A).

Archiv

(*

vyne-

4 opakovaných).

Latinský peklad: Palacký, Docum. 555.

Pedlohou listu byl dopis eské šlechty králi Zikmundovi kvtna 1415 (. 5), místa slovn pejatá tiStna drobným

12.

dne

ze

tiskem.

panošem echóm" dwoanóm najoswiecenjšieho kniežete a pána, pana Sigmunda ímského a Uheského b etc. krále, my páni, rytiei a panoše echští a Morawští wzkazujem d swú wrnú službu."

Urozeným

z

psáno:

y

Ytalia' »

M.

A

—

*

12.

i

slowutným pánóm, rytieóm

Srvn.

—

.zgiednaty'

d

M.

—

—

z

Angliana, .Germanica

.Callicana,

.Czzeíke*.

—

*>

—

.wzakugem' (mylni) A. vyhláSku Jana 2 Chlumu, úvod

ervna 141^

i

Morawské,

psáno: ..Czzechom'

.Czzechffty'. '

a

zem eské 8

tak «

A

str.

7.

—

—

v

A:

kvltna 141^.

—

(.Vherzfkeho').

.íluzzbu'

c

A. •

S.

et

Páni a pietelé milí! Jakož jsme K-álow Milosti psali, též f wám tuto písem, kterak papeže Jan Tiemezicietmý loni rozeslal po wšem kesfanstwi swé bully a listy, klada w nich a ohlašuje obecné swolánie do Constancie pro i

11

kesanské a wšech jiných roztržení, dáwaje tmi listy a bullami swój jistý a bezpený kleyt a jistotu plnu a swobodu, aby každý, m

sjednánie wiery

wšmk dobrý i

1

1

a

kesan

zlý

tomu

otjieti k

i

ot toho

i

kteréhožkoliwk"

kacie,

zboru

i

wrný

i

jel

nm,

na

s

nebo

pekážeti

zase

dal,

wracowal: tu jest otsad

pijieti

zbawenie

i

swtckému, k tomu poctiwýP muž a k tomu swolání

obroków stawu duchowniemu

jest

slowa bohžieho, Mistr Jan Hus jl"

dobrowoln pro kiwé narenie,

mohl

1

swolání: a nad to pikázal pod kletbu

wšeho dóstojenstwie, cti, úadów aby nižádný nepekážel, ani, což obecnému swolání do Constancie kazatel

ádu bezpen

i

ktož by

jemu bez winny, a skrze to wšie eské* korun a jazyku pipsáno. Na kterémžto swolání chtl jest a welmi žádal pro oištnie r swé newinnosti wšie eské 8 koruny otpowiedati wšm k každému by kto zwlást a zjewn ped králowú milostí ped obcí toho wšeho zboru, jemu w em winnu dal, a tu swú wieru a kázánie dále wšemu kesanstwí chtl zjeviti a ohlásiti. A byl -li by w em scsten s shledán, jehož bohdá nic takowého newieme da nho, než wše dobré, hotow jest byl toho poprawiti podle ádu a nauenie Písma swatého. A ješt by to rád uinil, t by mohl zjewné a sprawedliwé kteréž

jest

i

i

a

i

slyšenie

mieti.

A

tm swdkóm wšm, k

proti

ješto jsú proti"

nmu

prowedeni,

jmá a móže mieti v mnoho wiéce dobrých lidí a swdków, ješto jim jest hodnjie viti, nežli tm jeho nepátelóm, že dá-li buóh nic jest w echách newedl ani kázal zlého ani bludného nežli prawdu a zákon bohží podle tenie bohžieho a wýkladu swatých doctorów. A králowa Milost pes to wšeckno mnohými pány a dvoany swými jeho jest obeslala, aby wždy w pijel k tomu zboru, a k tomu list swój kleytowní a bezpeenstwie jemu poslala. A ten jest zde po wšie zemi eské Moravské rozhlášen a rozepsán. Tu když jest do Constancie pijel, jat jest pod kleytem králowým a u wzenie tžké wsazen beze wšie zpráwy a slyšenie proti prawd a ádu jinde mezi kleytu od krále wydanému.* A o to zde kniežaty, pány, rytiei panošemi, chudémi bohatými weliké ei jdú, že papež i

i

i

i

i

i

tak jest proti"

králowému

swým

listóm

i

ádu a prawd a proti u kleytu knze dá-li buóh sprawedliwého, bez

bullám, proti u

uinil a Mistra

Husi,

Jana wšeho slyšenie a dówodu u wzenie wsadil, nám wám wši eské* zemi jazyku na hanbu a na potupenie. Protož, milí páni a pietelé, rate k tomu naped pro buóh a prawdu jeho a pro est swú naši wšeho jazyka. eského, skuten piiniti a Králowu Milostná to ustawinwésti a držeti a jemu raditi, toho neádu a bezpráwie, kteréž Mistru Janowi Husowi do sié chwíle dalo jest, proti swým listóm a kleytu swému déle netrpí ani otkládá a nepepúštie; poawadž kaciei potupení s ehoowy a s Benedictowy strany, a jiní zlí lidé a newinny,

beze

i

i

i

s i

i

wrn

a

s

SWObodní, ješto jsú k tomu swolání pijeli, mli jsú mají pokoj a bezpeenstwie. Nebo jinak naped Králow Milosti a potom wšie eské korun byl by weliký úraz skrze také neádné a nesprawedliwé wzenie lowka a knze i

— —

—

—

— — —

h .ohlasuge A. B .papezz' A. v A psáno: .roztrženy'. A. — .bezpeczznye'. psáno: .wffyen. v A psáno: .bezpeczzny' •o .kazzdy' A. ° .fwietczkemu' A. p .pocztywy' n v A psáno: .kterehozz'. s v A: .fczyeften' ty A psáno: oczzifftyenye'. 1 tak A psáno: ,gyel\ A. w ,wzdy' v v A: ,myety'. u v A psáno: .proty'. X v A psáno .vczyyl'. f

,tezz'

A

k

v

A

— — * .wydaného'

— — —

:

.

A

.

^

-

i

;

—

—

—

—

—

jest, jakož slyšíme, Již w králow moci a w jeho riskem^ maje jeho sliby a listy kleytownie. A mnohým byla by píina, že Jeho Milosti kleytów lekali a warowali. Jakož již o to ei weliké jdu,

sprawedliwého, jenž

mst by s

jat,

neradi o Jeho Milosti slyšíme. A wíme uffáme wám, že Králowu Milost na to zwedete, aby Mistr Jan Hus byl propuštn a wiece nežalaowán. A jakož jest swobodn jeli do Constancie pod jeho kleytem, aby též zase swobodn k nám do ech pijel a wrátil sé pod tiemž kleytem. A za to u pána boha otplatu a w swt dobru powst obdržíte, že sprawedliw o est swého jazyka stanete a my proto wám chceme w budúcie asy, kdež budem moci. radjie libost initi slúžiti. kteréž welmi

i

;

i

w Prahz. 2

Psán tu

nedlí po

bohžiem

Pawel

L. S.

L. S. Aleš

Jan

L. S.

léta ot

tyistého patnácetého. Wstúpení, pod našemi peetmi wezpod pitištnými, bohžieho

narozenie

tlsícieho

L. S. Jan z Dube. L. S. Jan z Wlašim. Jindich z Wlašim. L. S. Diwiš z ían. z Dradonic bb L. S. Bartoš z ían.

Genczsteyna.

z

Hí Pozn aa L. Hí eený Kekule z

S.

.

.

Originál papírový podlepen, zadní strana tím zakryta. Na pední straní pod textem pitiítno 8 peetí ze zeleného vosku, dílem p*od krycím papírem, dílem bez nho. První {bez krycího papíru): erb dva ptáci, legenda LLV LI JENCENST druhá, krytá papírem: erb dvé

DE

zkížené

;

legenda neitelná; tetí zelená, bez krytu, táž co první, GILLVM PAVLI DE JENCENST legenda tvrtá bez krytu, nezetelná legenda ALSSO(?) DE POZNA(?), pátá pod krytem, nezetelná, ostrve,

,

"šestá:

erb trojlist: S

osmá

s

erbem

IWIS

trojlist,

.

.

legenda: S.

CZAN, sedmá pod

BART

...

DE R

.

krytem nezetelná, .

.CZAN

7.

Fingovaný list, jímž universita Pražská obrací aby Jana Husa chránila ped útoky.

A

Rkp. archivu Teboského

i6

/

211

—

se

na obec Kostnickou,

211'.

List jest fingován a nebyl patrné a nemel snad ani býti nikdy odeslán. Pedlohou, z níž fémé doslova opsán. je*t list. jímž se universita Pražská dne 3. záí 1410 u mstské rady Vídeské ujala zateného Jeronýma, který uveejnil Palacký, Docum. str. 408 40Q . 29. Sepsáno bylo asi cvieni toto nkdy po zatení Husov asi poátkem r. 1415, nejspíí souasn

—

s následujícím.

a

Universitas Pragensis scribit civitati Constanciensi. Paratm animum in beneplacitis complacere. Quia cursus fluctuantis seculi variis subicitur casibus et homo. qui numquam in eodem státu permanet, fortun CÍrculo a y

A.

—

»

corrotatur,

omnipotens

psáno v A: .rzyfkem'.

—

z

v

dominus,

A

cui

nichil b

psáno: .Prahzzve'.

casualiter

—«

accidit.

.Hrzicz z Poznye'

bb tak v A.

skutelný

chází škrt.

,

list

university (za

numquam.'

Jeronýma) má správní jli:

.curriculo'.

— b ped-

57

hominibus

reliquit

remedium,

ut

racionis cucti consilio, diffortuniis

providenciam, et caritatis connexi justicie respiciant

deum habeant

vinculo,

apponant c

pre oculis,

ut sese

complemento.

Ecce, prudentissimi domini, dictorum res ponitur ad practicam, .quia casus

inopinatus super honorabili viro M.

Johanne Hus d horrendus

incubuit,

quod

in

vestra civitate non zelo caritatis, sed rancoris et invidie ab aliquibus magistris et

studentibus graviter est invasus.

Unde cordibus

nostris grandis [211'] illata

nos plurimum conturbavit. Quapropter vestram rogamus prudenciam. ex amino supplicantes. quatenus prefati Hus innocenciam dignaretur graciose respicere et ab insultibus suorum inimicorum protegere. nobis fidem firmám adhibentes, quod prefatus Magister Hus sciencia et moribuS in prefata

est tristicia, que

universitate e se Iaudabiliter conservavit.

speramus vestra inclinabitur excellens prudencia, nobis singulárem

Predictis

ostendens complacenciam, ad maioraque sui beneplaciti nos astringens

etc.

(eský peklad:) Universita Pražská píše

mstu

Kostnici.

Ducha ochotného líbiti se ve všem, co milo. Ponvadž bh kolotavého vku podroben jest rozliným píhodám, a lovk, jenž nikdy nesetrvá ve stejném stavu, kruhem osudu jest otáen, zstavil všemohoucí bh, jemuž nic náhodou se nepihodí, lidem prostedek, aby, vedeni jsouce radou rozumu, neštstím piložili opatrnost, a spiati poutem lásky, mli boha ped oima, aby k sob hledli plnním spravedlnosti. Hle, velemoudí pánové, o em mluvíme, stalo se skuteností, ponvadž neoekávaný, hrozný pípad nastal u M. Jana Husa, že ve vašem mst, ne z horlivosti lásky, nýbrž sváru a závisti od nkterých mistr a student tžce byl napaden. Z ehož srdcím našim veliký jest zpsoben smutek, jenž nás velice pobouil. Proež prosíme vaši moudrost, z duše žádajíce, aby na nevinnost eeného Husa ráila milostiv vzhlédjí ped nájezdy jeho nepátel chrániti, nám pevnou víru dávajíc, zmínný M. Jan Hus se ve vdní a mravech na zmínné e universit

nouti a že

vždy chvalitebn zachoval. Doufáme, že vaše vynikající moudrost nakloní ekli a tím

kazm

nám

prokáže obzvláštní

se k tomu, co jsme zavazujíc nás k vtším d-

libost,

i

svých pání atd. 8.

Fingovaný

lisí,

jímž universita Pražská ujímá se Husa a Jeronýma

u kardinál.

Rkp. archivu Teboského Jest to smyslený o

list,

uvznni Jeronýmov,

sita

A

16

f

211'. si, patrn na zprávu ervnu 1415, jak by univerJeronýmv. Vzorem byl list

kterým kdosi poznamenal

tedy asi v

mohla zakroiti ve prospch

kvtnu

Husv

—

a a

d Rkpis má jen ,Jo. H' doplnno podle listé: .opponan. Písa, vynechav svrchu u jména Husova zmínku o jeho píslušenství k universit, nepovšimnul si, že o universit dosud nebylo ei. c ve

datlího.

skuteném

—

e

:

záí 140S ve prospch Stanislava ze Znojma a Štpána Palte v Bologni uvznných, který otiskl Palacký, Docum. s f r. 346 l. <,. do slova. a který zde opsán university ze dne 8.

z

tém

a)

Universitas Pragensis cardinalibus scribit.

Paratm animum rum

literarum

in singulis

obedire. Quia virorum venerabilium, qui sacra-

vigent 8

presertim

prosunt solida, laudes non

licet

pollent

conversacione

laudabili

et

doctrina

pertransire silencio, sed corde, voce et scripto

ipsorum laudem depromeré, nec non veritatis comprobare testimonio, quo tamquam clipeo

validissimo

a reproborum

tegerentur

insultibus et

infortunii

occurrente

tempore a laqueis iacture, vexacionis et calumpnie solverentur. Cum igítur ad nostram audienciam proch dolor casus lamentabilis pervenerit,

quod venerabiles privati

et

viri

Magisti Joh.

captivacione mancipati,

universitatis

filiis

Hus

et

Jeronimus,

fiiii

karissimi, šunt bonis

merito speciálem curam super ipsis nostre

gerentes non modicam, ipsorum vigorosam sapienciam, conver-

sacionem laudabilem et doctrínam solidám,

quam

legendo, disputando, predicando

hactenus gesserunt, presentibus ex animo contestamur. Eapropter, o patres reverendissimi, vestris dominacionibus humiliter supplicamus.quatenus prefatos magistros dignemini graciose respicere, ut a captivitate liberi, salvis rébus, honoe ac státu pristino de vestrarum dominacionum benignitatibus gratuitis inposterum pociantur. Vestre dignentur graciose inclinari dominaciones presentibus, nobis speciálem graciam in facto

huiusmodi exhibentes

et sic de aliis.

b)

(eský peklad.)

Universita Pražská píše kardinálm. v jednotlivých vcech poslouchati. Ponvadž chval ctihodných muž, kteí obzvlášt vynikají moudrostí ve svatých písmech, slynou chvalitebným chováním a prospívají pevnou ueností, není dovoleno pomíjeti mlením, nýbrž srdcem, hlasem písmem jejich chválu šíiti a schvalovati svdectvím pravdy, jímž by jako pepevným štítem kryto bylo ped nájezdy niemníkú a v dob neštstí z osidel úrazu, trápení a pomluvy bylo zbaveno. Ježto tedy našeho sluchu, bda, došel žalostný pípad, že ctihodní

Ducha ochotného

i

mužové, Misti Jan Hus a Jeroným, synové nejmilejší, byli jmní zbaveni do zajetí uvrženi, majíce právem obzvláštní nemalou péi o tyto syny naší obce, vysvdujeme tímto jejich mohutnou moudrost, chvalitebné chování a pevnou uenost, již až dosud ve teních, disputacích kázáních mli. Proež, ó nejdstojnjší otcové, vašich milostí ponížen prosíme, abyste na eené mistry ráili milostiv vzhlédnouti, aby. zbaveni jsouce zajetí, bez újmy majetku, cti a bývalého stavu, mohli se napotom tšiti ze štdré vlídnosti vaš>'ch milostí. Ratež se vaše vlídné milosti a

i

tomu

nakloniti,

a

nám

v tom zvláštní milost prokazujíce a tak dále.

vynecháno .sapiencia'.

sg

eská a moravská vytýká koncilu Kostnickému, že bez viny Husa a Jeronýma, odmítá jeho naízení a ohlaíuje, že chce hájiti

Šlechta

odsoudil

víných kazatel

slova božího.

V Praze

>

záí 2. záí 28.)

1415,

{Šternberk, 141 5,

Z

8 originál zachoval se jediný v knihovn Edinburské (—A); . II. opis jeho zachován v Oxforde (B). Jiný originál (. Vílí.) mli asi za pedlohu vydavatelé spisku Epištola LI III nobilium (Epl), kteréžto vydání, dnes zde nepístupné, zastupuje Norimberské vydání (Op) a Brown (Br). List . I má v opise rkps Mladoovicv ( = M) 166', a rukopis, jehož p. 251 n., Olomoucký II, 01 (=01) f 165' užil von der Hardt (= H); opis listu kraje Kouimského v rkpe Mu= Mus) jol 32 a v rkpe, z nhož v. d. Hardt uveejnil sejním I E 6 zaátek ( = 3) jiný opis pedlohou tisku v Passionále z r. 1486 v rkpe Jenském, dnes nepístupném (s myhiým datem 2. záí 1416), odkud vydán tiskem ve spise Tes epistolae (T), ale ne již v pvodní podob; jest to list

;

—

(

H

srv.

;

mn

úvod.

Jenský Passionál T4S6 (=J); Epištola LI III nob. 1524 epist. i=>37 (=T). /. B IIIh—B VIII; Op I f. 77'— 79' (z Epl.) Cour. de Lichtenaw f. 2gi (z Epl.) Prateolus Lydius (z Epl.) Brown, Appendix II str. 60S (z Epl.?); Seyfried str. 113 (z Op, úryvek); v. d. Hardt IV, 495 (z H.); Leibnitz, Mantissa II, 130 (z A;) Lóder str. 6 n. (z B) Lóder (1712) str. 6 n (z B) Op. P str. 98 n (= Op.); Lúnig, Reichsarchiv I, 208 (z Leibnitze); Seyfried Mílius str. 261 (úryvek zT a Lódera) Palacký, Docum. str. 580 n (z M, Mus, 01, H) vydání Spol. (z A.); Luthers Werke sv. L. str. 16 n (z T.). Soupis peklad v. v úvod str. 39 n. Tisky:

(=

Epl.);

Tes

—

;

;

=

;

—

;

;

—

in Christo patribus et dominis, dominis cardiprimatibus, archiepiscopis, episcopis, ambasiatoribus. a doctoribus et magistris, ac toti concilio Constanciensi nos Czenko de Wesele d alias de nos milites, militares b armigeri c Wartemberg e supremus purgraceterique corone scutiferi christivius f Pragensis, Laczko de Kra anissimi regni Bohemie circumwarzs, capitaneus marchionatus circa hic suis nominibus et sigil-

Reverendissimis

nalibus,

patriarchis,

,

,

,

Morauie h

Boczko senior de CunHanussius de Lyppa, supremus marsalkus regni Boemie, Petrus de Krawarz k stát

,

lis

descripti

alias de Podiebrad',

—

b ,militares famosi' .ambaxiatoribus' M, .ambassiatoribus" H, Hi. c zde mají Mus a (H2): .armigeri christianissimi regni Boemie (Bohemie) districtus Curinensis (Gurmiensis) circumcirca cum suis nominibus et sigillis descripti' ostatní exempláe, Op. Br, mají: ,nos infra et circumcirca scripti nobiles, milites, militares et armigeri preclarissimi marchionatus Moraf d .Wessele' Ol, H. e .Barthenberg' Ol, .Wartenberg' H. ,buruie'. h .Moravie' Ol. s .Cravar' Ol. .Podgyebrad gravius' Ol. .burggravius' H. etc, sicud inerius secuntur eorum nomina' Ol, kde ovšem všecka další jména na k v omto míst chybí; srvn. pozn. p. pedchází škrtnuté ,Cra\ a

Mus, H2.

—

;

—

—

—

—

—

M

—

—

i

alias de Straznicz,

rarius czudie

nes

de

rarius

supremus came-

Olomucensis

1 ,

Johan-

Lomnic supremus cameBrunensis, Wylczude 1

helmus de Zwierzyeticz, Johannes senior de Nowadomo, Henricus purgravius de de Wartemberg, Grecz Regin, Wylhelmus de Pernsteyn, Mykess de Potensteyn alias de Zampach m Henricus Scopek de Duba, Vlricus de Nowadomo. lohannes iunior de Opoczna," ,

Wanko de Bozkowycz alias de Czrnahora, lohannes de Byetow. Also de Cunstat alias de Roycz, Smylo de Stermberg. Hynko Krussyna de Lychtenburg. Boczko iunior de Cunstat, Bawor de Potensteyn, lohannes Pusska de Cunstat, Iaroslaus de Stermberg, alias de Wesele, Woko de Holsteyn, Erhardus iunior Pusska de Cunstat, Mylota de Krawarz, Hermannus de Lantsteyn, lohannes de Rozmital Puota de Czastolowycz, Sigismundus et Mylotha ,

de Krzyzanow, Petrus de Sowynecz. Zdyslaus de Zwierzeticz, Wok de Walsteyn, Wencesfratres

de Zwierzetícz, Wylhelmus de Potensteyn, Arnestus de Reychemburg, Petrus de Zwierzyeticz, lohannes de Wlassym, lohannes de Lontsteyn, Zdenko Medek de laus

Tynecz,

Kunyko

Zdenko de Rozmital, de Drahotuss, Stephanus

de Wartemberg, Dobessius de Czimburg, Mylotha de Tworkow, Henricus de Walsteyn, lohannes Ozor de Bozkowycz, Henricus de Lyppa, Nicolaus de Walsteyn, Petrus de alias Janowicz de Chlumecz, Arklebus de Weterzow. Gymram Dubrawka de Dubrawicz, Sbynko de Dubrawicz, Sbinko de Stralek,

lohannes

Nicolaus de de Miliczyn

Mochow, alias

de

—

—

.Olomucensis czude' chybí v M. n .Opaczna' M, .Opotna (I) H. .Zambach'. 1

—

-

m

v

—o

M

-

opraveno ze .Zambach H: .Rozmitak' M. .Bozmital" H. .

i;i

Kostelecz et Iohannes de Kossem-

magnates, barronesi, pro-

bergp,

nobiles

ceres

et

regni

Boemie

christianissimi

preclarissimi

et

marchionatus Morauie affectums omnis boni torum.

San, quia sibi

wlt

Ihesu Christi domini r manda-

observantiam

et

iure naturali et divino cuilibet* iubetur

et prohibetur alii inferre",

fieri,

quod

sibi

alii

facere.

quod

nolit v fieri, dicente

.Omnia quecumque wltis, ut w faciant vobis homines, et vos x eadem facite illis, hocy enim est z lex et propnete,'; ymmo aa ut hb vas elleccionis cc clamat: 2 ,,Plenitudo legis est dileccio", et omnis lex in uno sermone completur 3 „Diliges proximum tuum, sicut dd te ipsum": nos itaque prefate legi divine et dileccioni proximi, quantum possumus, deo autore intendentes, pro carissimo ee proximo" nostross, bone memorie venerando hh Magistro Iohanne" Hus kk sacre theologie baccalario mm formato, predicatore ewangelico, quem rin nuper in concilio Constanciensi 00 nescimus quo spiritu ductifp, non confessum, nec legitime, ut decebaW), convictum", nullisque contra eum deductis et ostensis erroribus et heresibus 55 sed ad sinistras, falsas et importunas" dumtaxat suorum et regni nostri et marchionatus Morauie capitalium inimicorum et proditorum accusaciones, delaciones et instigaciones, tamquam

salvatore: 1

:

:

11

,

,

,

hereticum pertinacem condempnastis uu et condempnatum dira et' turpissima vv mote affecistis, in nostri regni Boemie christianissimi et marchionatus Morauie clarissimi ac omnium nostrum perpetuam infamiamw" et notám quemadmodum serenissimo principi et domino, domino xx Sigismundo Romanorum et Hungariey" etc. regi, heredi zz et domino nostro gracioso ab scripta nostra ac ad Constanciam transmisimus 4 que eciam in congregacionibus vestris ad lecta šunt et publicata 5 et que hic pro insertis, habere volumus ae et ea, ut refertur, in nostrum dedecus et contemptum, ignis voragini tradidistis, ita et nunc Vestris

1

—

,

,

,

,

—

— — — — — M — — — — H e — — — M H — — M H — — — — M — — — — — — — — — — — M — — ,heMus. — xx .principi, domino et domino' Mus. — w .Vngarie" Ol. Mus. — redis' Mus. heredi' Ol. — ab .successuro' M, 01, H, Op, Br; .successivo' Mus. — *s chybí v H. — ad congregacione nostra' Ol. — ,hic habere volumus pro insertis' M .hic volumus habere pro ins.' Ol. 12. — Rom. ij, io. — Mat. 22. jg. Marc. 12, 31. — Mínny Mat. psané ped odsouzením Husovým, totiž jsou, jak z následujících slov patrno, kvtna, . úvod. — Listy . 2 a 4 teny v kongregaci dne . 4 a ; M

P v opraveno z .Kostelecz' dallim slovem zaíná opt Ol; srvn. pozn. i. s odtud se znní r .domini nostri' Ol: v Mus .domini' chybí. .barones' Ol, H. vv t .quilibe Op, H, Br. " .infieri (inferri)' H. pedchází Škrtnuté shodují. z chybí v w ,quo Op, * ,vos y .hec' H. Mus. ,veli. Br. Ol. bb e aa ,ymo' H. v Op. Br chybí až po slova .omnis lex". Ol; ,imo' ff chybí v Mus, dd .sicu M, Mus. ee .karrissimo' Mus. cc.eleccionis' Ol, hh .reverendo' H. ii chybí ee v opraveno z nostro proximo'. Op, Br. kk .Huss' Mus, Ol, Br. mm .bacalario' O/, .bacca" .thelonie' (1)0/. v Ol. nn ..qui' Ol. o° .Constancie' Mus. PP .ducti spiritu' laureo' Op, H, Br. ss .jn haererr .provictum' Ol. Mus. Q
—

1

,

:

,

,

.

,

,

zz

.et

a^

,in

:

1

a

7.

3

4

listy

-\

12.

v.

ervna 1415,

5

srvn.

.jí.

úvod.

list

5

/»<'

62

Paternitatibus 3 ' pro dieto Magistro Iohanne Hus 3 e literaá nostras patentes presentibus duximus destinandas, publice corde et ore profitentes 3t et protestantes, quod ipse Magister lohannes Hus 3 fuit vir utique" bonus, iustus et catholicus ak a multis annis in regno nostro vita et moribus ac fama al laudabiliter conversatus et comprobatus; legem eciam evangelicam et sanctorum prophetarum, Novi et Veteris testamenti libros, iuxta expositionem sanctorum doctorum et ab 3m '

}

,

approbatorum,

ecclesia

nos

catholice 3k

nostros

subditos

et

docuit,

predicavit 3n et multa in seriptis 30 reliquit a P, omneš errores et hereses constantissime detestando, et ad detestandum eosdem a
predicasset vel

quovismodo

quoque

et

iugiter ex-

potuimus, lohannes docuisset,

asseruisset, seu nos vel subditos nostros b

verbo vel facto quoquam<= scandalisasset d quinymo pie et mansuete in e Christo vivens, omneš ad 3r servandam f legem ewangelicam et sanctorum patrm institutae, pro h edificacione' sancte matris ecclesie et salute proximorum, quantum potuit, verbo et opere diligentissime ,

hortabatur.

Nec premissa omnia in confusionem nostram et regni nostri k ac marchionatus m prefatorum perpetrata vobis suffecerunt: quin potius virm certissimep honorandum Magistrm Jeronimum" de Praga, elloquencie fonte manantem.q magistrm septem artium liberalium r et philosophum utique illustrem, non visum, non 3 auditm, non confessum nec convictum, sed ad solam* suorum et nostrorum proditorum delationem sinistram" sine omni misericordia comprehensum incar1

trucidastis, v

cerastis,

Hus, z crudelissima

iam w

et

mote 6

forte,

Magistrm lohannem

sieut* et*

interemistis. 33

M, H, Op, Br; M. Mus.

— — — — — — —

.Vestre Paternitati' Mus. a ,Huss' Mus, Ol, H. 3k .kathol.' M, Ol. arr chybí v M, Ol. a .vita, moribus et fáma' M, Ol. a" a ° ,et in ,et predicavi Ol. seriptis multa' M, H. Op, Br. Ol. a P .dereliqui Ol. 3 .eciam a » .intelligi' Ol. 3Z .Huss' Ol, H, Br 3 .quemque' M. omni' M, Mus. Ol, H, Op, Br. b nostros subditos' M. d .scandalic .quoquomodo' M, Mus. Ol, Op, Br. { .observandum' Ol. e a c in' Ol. zasse Mus, H, Br. 8 jnstitutam' Ol. h chybí v Op, Br. ^ chybí .praedicatione' Op, Br; .edifficacione' Ol. " .marchionatus Moravie' Ol. " ,Hierov M, Ol. ,e Ol, H, Op, Br. o .Prage' A. nymum' H,Op,Br. P .certissimae' Op, Br. Q .fronte' A; .lacteo eloquencie fonte' .eloquencie lactea fronte' Ol; .eloquentiae lacteo r .septem fonte' .eloquentiae fonte' [bez .lacteo') Op, Br. arcium liber, s chybí v H. t .solum' Op, Br. u .sinistram delacionem' magistrm' Ol, M. v ,et trucidastis' w .etiam' H. Ol, .sinistram tradicionem' M. Mus. x .sieu M, Mus. z y chybí v Ol, Op, Br. .Huss' Mus, Ol, H, Br. 3'

.Paternitatibus Vestris'

„Huss' Mus,

a8

Ol.

— —

ah

— —

,

,

•

—

H

»«

;

1

— " M — —

—

,

— — —

—

'

—

'

—

H

.confitentes'

— —

,

'

M

— —

—

quo

— —

—

— —

—

—

,inter|em]isstis' Ol.

nebyl feSti

— " —

—

;

—

•

,

>

i<

M

,

—

— — — —

— —

63

et

quod

nostram,

ad

Preterea audientiam

ex

pervenit

nimis dolenter referimus, collegimus bb evidenter,

vestris 7

scriptis

quomodo

detractores, cc deo et hominibus odibiles, ac dd nostri regni«> Boemie marchionatus Morauie emuli 8 et proditores, coram vobis ff et concilio vestro nos et regnum nostrums^ ac marchionatum predictos gravissime

quidam et ef

et nequissime

detulerunt,** asserentes, licet falše, mendose

et''

prodi-

regno Boemie et marchionatu kK Moravie diversi errores 11 pullularunt mm et corda nostra et multorum fidelium terrigenarum nn multipliciter et graviter infecerunt adeo, quod nisi lima correccionis celeriter apponeretur, predictum íegnum et marchionatus cum torie,

quod

in prefatis

dampnum

reciperent 00

fidelibus

suis Christi

et ruinám.

Equidem has

nullis nostris exigentibus demeritis,

natui, licet

cum

mendose

per graciam dei,

animarum suarum

irrecuperabilepp

atrocesqq et perniciosissimas rr iniurias,

nobis et prefatis^ regno et marchio-

quomodo uu sustinere possumus, omnibus mundi regnis vv sepe vacillantibus,

et falše", impositas, aliis fere

scisma et antipapas foventibus, ww regnum nostrum Boemie** christianissimum et clarissimus marchionatus Moravievy a tempore, quo fidem catholicam zz domini nostri Ihesu Christi susceperunt, tamquam perfectissimus za tetragonus sine vituperio sancte Romane ecclesie semper constanter et indesinenter adheserunt et ab obedienciam ab sinceram ab exhibuerunt. ab Quantisque inpensis ac et ad laboribus maximis, quantove sacro cultu ae et reverencia debita sanctam matrem ecclesiam et ipsius af pastores per a s principes et fideles suos venerati šunt, universo orbi lue clarius patet ah Et vos ai ipsi, si veritatem fateri wltis, universorum premissorum ak .

testes sitis al

Ut autem iuxta sentenciam apostoli 9 ..provideamus bona non solum coram deo, sed etiam coram hominibus". et ne propter negligenciam celeberrime am fame predictorum regni et marchionatus nostrorum crugjeles erga an proximos nostros reperiamur a °: ideo habentes in Christo a P Ihesu domino nostro ar firmám spem, puram et sinceram conscienciam et intencionem 33 ac at rectam au orthodoxamque fidem av tenore presentium Vestris Paternitatibus et universis Christi fidelibus ,

ee

— — H

,

—

—

— —

bb .colegimus' Mus. dd ,e H, Op, Br. cc .detrectatores' Op, Br. e ' .ac' Ol. *f regni nostri' Mus. nobis' Mus; následující chybí v M. bb .detulerin H. ii chybí v Ol. kk .marchionatus' Ol. gg chybí v M, Ol. N ,errores et heres' M, Mus, Ol. mm .pulularun M, Mus, Ol; .pullularin "» .terrigenorum' Ol. °° .recipere Mus. PP .irrecuperabliem' Ol.

—

—

M.

—

—

— — — ,

—

>e

—

—

—

—

ss .prefato' Ol, Mus. tt falše et ,perniciosas' Op, Br. VT .regnis mundi' uu .quoquomodo' Ol. mendose' M, Mus, Ol, Op, Br. «"" .facientibus' Op, Br. xx Bohemie' Ol, .Bohemiae' Op. .Boemiae' Ol.

qq

.attroces'

— Br. —

rr

H

',

—

—

—

H

,

Morauie' M, Mus; .Moraviae'

H

,

—

zz .kathol.' Br, .Morauiae' Op. za .perpetissimus' Ol. a ab chybí v H. .impensis' M, Ol, H, Ol, M. af ,eius' ad ,ac' a « .sacra culta' Ol. Op, Br. nad škrtnutým Op, Br. a s ,e Mus. ab .consta M, Ol. ak chybí a ,Et quos' Ol. .ipsius'. a m .celiberime' Ol. a ,estis' v Br. Op, Br; .estis et sitis' Mus. a " ,tam' Ol. a ° .repereamur' Ol. ar .habentes in dom. a P chybí v Mus. a * ,e Mus. nostr. Jh. Chr.' Ol. v Ol pedchází škrtnuti: ,intam'. av .fidei' Mus. a" .certam' H, Op, Br. ' Mínny jsou listy koncilu do ech a na Moravu dne 26. ervence 1415 a d. v etných exempláích poslané (Palacký, Docum. sir. 56S11); srvn. úvod. 8 Zde se ozývá interpellace eských v Kostnici dne 13. kvtna 141 3 podaná; 9 srvn. úvod. 2. Cor. 8, 21.

YY

— — — —

,

H

l

—

,

—

H

—

,

—

—

—

—

— ^ —

,

<=

— '

—

M

—

—

—

— — —

—

pán

64

innotescimus et 3W insinuamus, corde et ore publice profitentes: quod quicumque hominum cuiuscumque status, preeminencie 31 vel digni tatis, condicionis, gradus vel 3 * religionis extiterit, qui dixit vel asseruit. 31 dicit 3 vel 3 asserit. 3 quod in prefatis regno Boemie b et marchionatu c Moravie errores et hereses pululassent. d et e nos ac* alios Christi fideles ipsorum, ut premittitur, infecissent, solae persona serenissimi principis Romanorum et Hungarie' etc regis, et domini, domini* Sigismundi. heredis et domini nostri graciosi k semota, quem in premissis credimus et speramus innoxium, omnis et quilibet talis, ut prefertur, recte mentitur in caput suum, tamquam nequam pessimus, traditor et proditor predictorum regni et marchionatus ac m noster perfidissimus", ac° solus 1

1

ymmoi

utique hereticus perniciosissimus.p omnisque malicie et nequicie „mendax est et pater eius."

10 et r diaboli s filius, qui

tamen premissas" iniurias domino, v cuius11 est vindicta et qui habundanter retribuet facientibus superbiam, nunc committentes,* apud futurum apostolicum,* quem dominus deusy sancte sue ecclesie 2 prefecerit unicum et indubitatum pastorem, illas 33 Nichilominus 1

et lacius prosequemur. Cui deo volente tamquam fideles filii, que šunt licita et honesta, racioni et legi bb divine consona, reverendám et obedienciam debitam exhibentes, petemus et postulabimus" in dd et dd super" premissis omnibus et singulis iuxta legem domini" Ihesu Christi et sanctorum patrm instituta, nobis et prefatoee regno et marchionatui providere hh de remedio opportuno." Premissis tamen kk non obstantibus, legem domini nostri Ihesu Christi ipsiusque devotos," humiles et mm constantes predicatores usque effusionem r n sanguinis omni timore et 00 statutis humanis in contrarium editis post-

amplius in

hiis,

-

volumus et tueri. Datumpp Prage anno domini M° quadringentesimo quartodecimo.in

ergatis, defendere

die

secunda" mensis Septembris, »» chybí v

Ol.

v

—

Mus.

H

pleno concilio

in 55

—

H

magnátm,"

ba-

— ay —»

chybí

a* ,vel praeeminentiae' Op, Br. Op, Br. sz ,dixerit aut asserueri Ol, .dixerit vel asserueri Mus. b .Bohemiae' H, Op; .Boemiae' Br. c .marchionatus' Ol, ,

—

—

—

,

—

—

,au

Mus.

—

f e ,u Ol, ,ac' M. .pullulassen M. H, Op, Br. 6 salva' ,e M.Ol. h ,et domini' Mus; v Op, H, Br: ..principis et domini nostri'. Ol. ,Vnk .successuri' M, Mus, Ol, H. Op, garie' Mus, Ol; v ,et Hungarie' chybí. m .proditor regni Boemie et marchionatus Moravie Br. .creddimus' Ol. n .pervidissimus' H. o ,e M, Mus. Ol, H, Br. ac' Ol. p ,ac perniciosiss .dyar chybí v M, Mus. simus' chvbi v Op. Q ,y mo' Ol. imo' H Ov, Br. v .domino deo, ' .Michilominus' " predictas in'0/. boli' Mus, Ol. (!) M. x .dominm apostolicum' Ol. — w .comittentes' Ol, .commitentes' Op. í ,sue sancte eccl.' y chybí v Mus. M, Ol; ,sue eccl. sancte' H, Op, Br.

d

— —

M

—

I

—

—

—

—

—

— M

—

,

.

—

—

—

'

—

—

—

,

—

— — « .petendis et postulandis' Mus. — dd chybí v Op, — .domini nostri' M, Mus, Ol. H. Op. Br. — Br. — — hh pr ovideri' M. Ol. H. Op. Br. — refatis' M, Mus, Ol, H, Op, Br. .oportuno' M, Mus, Ol. — kk .enim' H.Op, Br. — " .devotas e M. — mrn ,ac' M, Ol. — nn ,ad effusionem' Ol. H, Op, Br. — oo chybí v Op. Br. — PP v Op,

30

.illa'

Ol. ee

—

—

bb ,lege' M. .insuper' Op. Br.

í'

,

11

Br zni formule datovací: .Datum Sternberg anno domini sancti Wenceslai, martyris domini nostri Jesu Christi: v T

MCCCCXV [a

patrné

die et (esto jíl

J) a dál-

.Data Pragae anno a Christo nato 1416 die 2 Septembris ex pleno consilio d. generosorum regni Boemiae et marchionatus Moraviae cum sigillis " 11eorum appensis .— .M"CCCCXV' ,M"CCCC"XV" Ol. " ,in pleno " .magnatuum'0/. Mus. Moravie' chybí v Mus. ích:

w

—

10

—

—

Cjr.

Joii

V

././.

" Srvn.

Rom

/j,

iy,

—

He

05

ronum, procerum et nobilium regni Bojmie nostrorum uu sub appensione sigillorumPP.

et

marchionatus Moravie, 5

II

I.

1.

Czenko

Vartenberg.

Wessele, alias de supremus purgravius

de

Pragensis. 2. Laczko de Crawar, capitaneus marchionatus Morauie. 3. Boczko senior de Cunstat alias de Podgyebrad. 4. Wilhelmus de Zweierzetycz. 5. Iohannes senior 6. Henricus de de Nouadomo. Vartenberg, purgravius de Grecz Regin. 7. Mekeš de Potenstein Henricus alias de Sanpach. 3 8. Škopek de Duba. 9. Vlricus de Nouadomo. 10. Iohannes iunior de Opoczna. 11. Smylo de SternHynko Krussina de 12. berg. Lichtenburg. 13. Boczko b iunior de Cunstat alias de Podgyebrad. 15. Bavor de Potenstein. 14. Iohannes Puska de Cunstat. 16. Iohannes de Lompnicz. 17. Milota de Crawarz. 18. Hermannus de Lontsteyn. 19. Iohannes de Rozmytal. 20. Pota de Czastalowicz. 21. Zdysslaus de Zwerzeticz. 22. Wok de Valdstein. 23. Venceslaus de Zwyersetycz. 24. Vilhelmus uu .nostris sub

sigillis

Ledez a Ledez* 38. Sigismundus de MUeszouiz b Ostrow d 39. Wenczeslaus c de 40. Bouslaus e de Kozle f 41. Jo hannes de Onssows. 42. Theo dricus de Studeny. 43. Johannes h 44. Alsico" de de h Studeny h Martinicz^. 45. Mladota de Dobrawoda. 46. Milota de Bohdancze. 48. 47. Miksiko de Huorka m Wikerz" de Ganisowicz 49. Wen-

36.

37.

Nicolaus Nicolaus

senior iunior

a

Zambach" H.

—

.

1

.

.

czeslaus c de SulislawP. 50. Otrocziczi.

de

Kvnyeyeuicz r

Erasmus

Leonardus de

51.

52.

(?).

Bohunco s

de Borowicz*. 53. Bolech de Dalcowicz u 54. Johannes w de Dal.

cowicz v 56.

55. Witko x de Zhorz. Mlýnek de Sedmypanu(ow)> .

r

.

Wilhelmus* de Suticz^. 58. Mathias de Suticz bb 59. Odolenus

57.

.

de Slupna. 60. Jarosius cc de Prossecz. 61. Diuisius dd de Pertolczicz. ee 62. Laurentius de Bohdancze. 63. Johannes de Prossecz. 64. Perkmarz" de Ostrow. 65. Boztiechoss

Mus; .nostrorum sub app.

pendentibus'

b v Ol.

de de

.

etc' Ol. ,Bczko'

*

a

psáno

OL e

—

.Ledecz' Ol.

c

,Ven." Ol.

.Bohuslaus

e

,Musow"

h

chybí v Ol.

-

Ol.

— —

sigillorum

—

b .Milossevicz' d .Ostraw" Ol. f

.Cossle'

Ol.

.Ousan (Oussow)' H.

Ol,

— — —

— i.Alzyko'0/. — k ,Marte.Hor.Mikssyko' Ol. — nicz' Ol. — .Jenissoka' Ol. — n .Wykers' Ol. — vicz' Ol. .Gemsowiz' H. — P .Sulislawicz" Ol. .Sulassawiz (Slwisawiz)' H. — .Kuneovicz' Ol, .Otrotycz" Ol. — .Knieyowich (Knyejowiz)' H. — .Bohunko' Ol. — .Borovicz' Ol. — « ,Dalczowicz" Ol. — v .Dalczovicz' Ol. — w podpis tento chybí v H. — x ,Wytko' Ol. — r .Sedempanow' Ol. — helmus' Ol. — aa .Sutycz' Ol. — bb ,Zu— " .Jarossius" — dd ,Dytycz' .Pertoltycz' Ol. — wyssius' Ol. — .Preknerz Ol. — 86 .Bochyo' Ol. — "i

1

°

r

1

s

t

2

Ol.

Ol.

ee

ff

-

5

.Vil-

06

Petrus de 25. Potenstein. de Zwyerseticz. 26. Arnestus de Richemburg. 27. Iohannes= de= Wlašim'. 28. Iohannes de Londstein. 29.

30.

Zdenko d Medek de Tynecz. Zdenko de Rozmytal. 31. Ni-

32. Petrus Ianowicz alias Chlumecz. 33. Iohannes Zadlo de Miliczyn alias Iohannes de de Gostelecz. 34. Cossemberg. 35. Nicolaus de Mochowf alias de Rozdiolawiczs.

colaus de Waldstein e

.

de

de Ostrow. 66. Johannes de Zbra67. Smylo de Swaslawiicz hh bynow. 68. Johannes de Tunochod. 69. Petrus de Kssel. 70. Albertus de Nelechow kk 71. Theodricus de Lhoticz". 72. Prziedbor mm .

1 '

.

de Sperzicz™. 73. Onsso de KaHenricus de Lemenicz 00 74. stynaFf. 75. Wenczeslaus de Dobrowitowii. 76. Marsiko de Skala. 77. Roprecht de Okruhlicz". 78. Witko*5 de Zehussicz. 79. Johannes de Zynyan. 80. Bohunco** de Prossecz. 81. Lewa de Luky. 82. Przicho uu de Zynyan. 83. Marquar.

dus de Koycowicz vv 84. Wenczeslaus c de Zwierzicz ™. 85. Nicolaus .

11

Pohleyd". 86. Petrus h de Wenczeslaus c de 87. Pohleyd h Polna. 88. Iohannes de Lescowiczyy. 89. Henricus de Czachowicz. 90. Mikxa 22 de Petrowicz. 91. Marquardus de Lhoticz ab 92. Wenczeslausc 93. Marsiko ac e Lhoticz ab ad Pesiko h de h Alberowicz 94. de de

1"

.

.

(j

.

.

Alberowicz h

.

Chyna

95.

de

Cos-

Petrus de Miletyn 1 *. Slawco a B de Comorowicz ah 97. 99. Jo98. Nicolaus de Girzicz a hannes de Bystry ak 100. Nicolaus

sieticz". 96.

.

'.

.

Trziebelicz al

de

101.

.

Johannes

de Polna. 102. Benessíus de Wlaczicz am 1 03. Nicolaus de Wlaczicz an .

.

104. Petrus de c

tento

podpis chybi v Ol. Ženko' nadepsáním

d v Ol. opraveno ze

,. Ol,

—

•

,

.Volstein' Ol.

—

'

.Machado (Machon)' H.

.Machow"

—

g v Ol.

následuje: .magnates, barones, proceres et nobiles christianissimi regni Boemie et preclarissimi

Summa

Utere

marchionatus Moravie.

XXXII

(I).

—

2"

litera'.

Wyczap.

105. Ste-

hh .Zbrasslavicz' Ol, kde pfedcháli škrti' v Ol pedchází škrtnut,' I* v Ol. opraveno z .Nechow' .Ihones".

z. —

—

nadepsáním ""<>

,le'.

—

— —

.Lhotycz' Ol. nn .Sperzycz' Ol. PP .Lestina' Ol. " .Okrulicz' Ol. '•

.Pzredbor' Ol. «> .Clamenicz' Ol.

— — .Výtko' Ol. — « .Bohunko de Ol. — Prosecz' Ol. — uu .Pzryecho' Ol. — w .Koykovicz" 01. — »™ .Swyerzeticz' Ol. — " .Pohlei Ol. — yy .Lesko.Lhowicz' Ol. — " .Myxa' Ol. — tycz Ol. — «, Marschiko' Ol. — ad ,A1berovicz' Ol. — »« .Cossetycz' Ol. — .Myletyn Ol. — « .Slawko' Ol. — ah .Komarowicz' Ol. — .Gyrzicz' Ol. — ak .Bistry' Ol. — .Trzebelicz' Ol. — .Wlacicz' Ol. — on .Wlatycz" Ol. —

—

V\

.Dobrobytow

-

ss

a >>

-

-

af

a

ai

a'

a ">

67

phanus h de b Wiczap h 106. Hanír sko a ° de Byestwyna a P. 107. Johannes de Ostrožna^. 108. Hertwiko de Spatzicz ar 109. Martinus de Dassicz". 110. Chawlko a * de Hostowicz. au 111. Raczco w de* Wrdow*. .

.

Hvoreck aw Lidherus av de 13. Wikl de Semytiess". 114. Johannes de Suchotlesk a y. 15. Proczco az de Chorziow. 116. Albertus 117. Johannes de Sebestianycz ba 118. Vlricus de de Zeznancze bc 119. Zdicho be de Dobrowitow bd Mathias de Chay120. Lhota. Wilhelmus b e de 121. stowicz bf Ostrow. 122. Johannes de Bu112.

.

1

1

.

.

.

.

zewsy bh

.

123.

Johannes de Wrbka bi

124. Jost de Zhorzie bk

de

BielaW.

126.

Dobrawoda bm

.

Brumo

Bartholdus

de

Zdenco bn de

127.

.

125.

.

Prziemylowicz b °. 128. Martinus de Zawisius h de h 129. Zdeslawicz. Zdeslawiczh. 130. Petrus de Brloh. 131. Zdyslaw b P de Dobrawoda bm 133. 132. Chyna de Pawlow b
.

cus de Dobrowitow bt

—

.

— —

a P .Biestwina' .Hanussius' Ol. ar .Spatycz' a l .Ostrosna' Ol. at tak A, a s .Dassycz' Ol. Ol. a " .Hoskowicz' Ol. .Chalko' Ol. aw Horek' Ol. a v .Lyterus' Ol. Ol.

a*

a°

— —

—

—

—

—

—

,

— w ,Sucho— " .Proczko' — ba ,Se-

,Wykl de Semytiss'

Ol.

Ol.

tlesck' Ol. bestianicz' Ol.

— bc .Roznancze' Ol, ,Zezulze (Zenatze)' H. — bd .Dobrovitow' — be v A psáno jako .Zdicha' Ol. .Zdich' Ol. — bf .Chaistowicz' Ol. .Vilhelmus' Ol. — bh .Busewssy Ol. — .Borbka' Ol, kde ped tím Ikr:v Ol nuto ,Bro'. — bk .Zhorze' Ol. — — opraveno z ,Byla' nadepsáním bm .Dobrovoda' Ol. — bn ,Zdendo' Ol. — bo .Przymilovicz' Ol. — b P ,Zdys— — .Powlow' Ol. slaw' Ol. .Pzredbor' Ol. — t» .Cunes' Ol. — ;

-

bs

t>i

bl

,e'.

>xi

t>r

b*

.Dobrowykow'

,Summa C

Ol, zde

milites,

pak

následuje:

militares,

famosy

armigeri regni Boemie ipsiusque corone scutiferi circumcirca cum suis nominibusetsigillisdescnpti. — 3 a litera-'

111.

Petrus de Malowicz. 3 137. Iohannes de Malowicz. 138. Sigismundus 140. Iohannes de Craczelaw. de Malovicz. 139. Petrus de Paczaw. de Hrádek. 143. Hrdonius Iohannes 142. Zymuntycz. de Lypoldus 141. b 145. Iohannes de Dobronicz. de Krasselaw. 144. Petrus de Drslawicz 146. Wlach de Bezie-. 147. Vilhelmus de Mladyeiovicz. 148. Hynko de Drassow. 149. Ctyborius de Wescze. 150. Nicolaus de Dobromylicz. d d 151. Philippus de Železe. 152. Petrus de Radymovicz. 153 Buško de Vstupenicz. d de Lippoldus 155. Skalicze. de 154. Vilhelmus Wzdietow 156. Przibiczko* de Vstupenicz. 157. Buzko de Drahow'. 158. Henricus de ibidem'. 159. Vilhelmus de Massowicz. 160. Iohannes de Mileniowicz.e 161. Iodocus de Železe. 162. Nicolaus de Wylemowicz. 163. Pessiko de 136.

.

.

Wzdieczow. h 164. Petrus de Dub. 165. Iohannes de Brzaweho. 166. Wytha de Brzawye. 167. Nicolaus de Polanka. 168. Lewpoldus de Morawcze. 169. Iohannes de Stytny. 170. Benessius de Stranná. 171. Prziwyko de Cholmina. 172. Albertus Rotlv de Dirny.* 173. Nicolaus Roth' de Dirny m 174. Leonardus de Mnych. 175. Nicolaus d de d Mnich d 176. Chwal" deZdar. 177. Iohannes de Smylkow 178. Rynhart de Wrzyesna. 179. Erasmus de Nietowicz. 180. Iodocus de Posna. 181. Hrdonius de Rozthiechow°. d 182. Iarislaus de Woykow. 183. Iohannes de Skopytecz. 184. Petrus d d de d Skopytecz d d Dwo186. Petrus de Pilgramus 185. Skopytecz de rzecz. 187. Styborius de Hwozdnie. 188. BohuslausP de Nemyssle. 189. Iohannes de Radienyn. 190. Iohannes de Toczicz. 191. Hon de Cosmycz. 192. Vilhelmus de Totycz. 193. Stephanus de Czesticz. 194. Venceslaus 196. Vilhelmus de Zelde Thoden. 195. Iohannes de Przedslavicz. ezoviez. 197. Petrus de Tissowa. 198. Prociwa de Vdyrnie. 199. Petrus de Vesstze. 200. Boczko de Myslycowicz. 201. Mrazo de Radimovicz. 202. Vlricus de Dobrominycz.i 203. Benesschius de Tzretez. 204. Benessius d de d Sbikow d 205. Voytyech de Strkow. 206. Leo de Žaluzie. 207. Mrakess de Stretecz. 208. Procopius de Chotczyn. 209. Nicolaus de Kracossycz r 210. Sigismundus de Dobromelicz. 211. Bohunko de Dyetrzichoviez. 212. Petrus de Jablana. 213. Iohannes de Vrchoticz. 214. Przibiko de Myerovicz s 215. Henricus de Stropnicz. 216. Iohannes de Ratyborzicz 217. Petrus d de d Ratiborzicz d 218. Lytwyn dePrudicz. 219. Venceslaus" de Smylkow. 220. Mraxo de Petrovicz. 221. Henricus de Bukovieze. 222. Otradus de Neswyeskovicz. 223. Iohannes de Radosticz. 224. Swassko de Podole. 225. Vlricus de Mnyssek. 226. Cunzo de Tuczap. 227. Wenceslaus de Zwerzynecz. 228. Iohannes de Chotyemicz. 229. Albera de Tyechobuz. 230. Buzko de Gedlan. 231. Mathias de Plasna. 232. Przibiczko e de Hlasywa. 233. Iohannes de Budyslaw*. 234. Wenceslaus" de Mesne. 235. Iohannes de Samosal*. 236. Henricus de Horovicz*. 237 .

.

.

.

.

.

.

1

.

.

.

—

H

.

.

—

b toto jméno te se v na místi 141. .Moliwicz' Ol, Malowiz' H. d chybí v Ol. «y Ol. psáno: .Pzribiczk ' ,DraOl: .Pizeter' H. h ,Urs§ v Ol psáno: .Milemowicz". v H: .Wilemoniz (Wilermoniz)'. holo' H. ditow' H. ,Moth"0/. .Mocedodyrup". H. - k Ol: .Drny' opraveno 2 .Drobný'. o .Bozm .Dyerim' v Ol pedchází škrtnuté .Chal'. ,Moch' Ol. P v Ol. psáno .Boslaus". 1 v Ol. pedchází Škrtnu: chietow' H. r ,Krahoziz' H. s vOl. psáno .Pzribiko de Myerovicz"; .Miltawiz (Mirowiz)' H. 1 .Batyborzicz' Ol, v v Ol. opraveno z .Budbyslaw'. "v Ol. psáno: .Ven.' 4" litera': proto po píkladu Ol i H. v 01. pipsáno: .Summa Cli Palackého doplnno jel hybi do potu 102. •

—

c .Pzriezie'

— —

1

—

'

— —

— — —x

H — .

— — —

,

"*

— —

—

— —

—

(i

1 .

IV.

Iohannes dictus Vavak de Vlkow. Hassko de Lukawicz. 241. Nicolaus de Byehossovicz. 242. Wences-

238. Vilhelmus de Vlasschym. 239. 240.

laus u de Honvicz. 243. Nicolaus de Colodieg. 244. Iohannes de Prziepichv.

Wenceslaus de Hostowicz. 247. Stephanus de Dwekaczovicz. 248. Iohannes de Ostrosna. 249. Jeorgius de Tilczicz. 250. Iohannes de Popowecz. 251. Iohannes Rubik de Holetyn. 252. Mars 245. Martinus de Zynczan. 246.

syko de Mikulovicz. 253. Iohannes de Colodieg. 254. Iohannes de Przedvorzicz 2 255. Iohannes de Kczecyn. 256. Iohannes de Zdanycz. 257. Jeorgius de Lhotka. 258. Wenceslaus" de Sobczycz. 259. Borsso de Podgyehuss. 260. Nicolaus de Barchav alias de Dissicz. 261. Habordus de Lomnicz alias de Moravan. 262. Vilhelmus de Kosschemburg alias de Chlum. 263. Mathias dictus Holecz aa de Nemossicz. 264. Iohannes de Rossynow. 265. Hlawacz de Comarov. 266. Ctyborius de Marquaticz. 267. Iohannes senior de Lucawicz. 268. Cunsso de Huberg. 269. Benessius de Toczoraw. bb 270. Iohannes dictus d Holacz" de Nemossicz. 271. Diuissius de Kosschemberg alias de Chlum. 272. Venceslaus u de Cholticz. 273. Iohannes dictus d Kavalecz dd de Zunberg. 274. Iohannes de Zygyn. 275. Venceslaus u de Slawykow. 276. Albertus de Vyetovan. 277. Vlricus de Holyssowicz. 278. Benessius dictus d Rubik de Zynczan. 279. Laurencius de Mnieticz. 280. Procopius de Jenikow. 281. Benessius dictus d Brasda de Domanicz. 282. Bernhardus de Gestrziebczie ee 283. Pota de Lukawicz. 284. Arnestus de Smrczek". 285. Iohannes de Passicz. 286. Benessius de Robuss. 287. Nicolaus de Czriwa (?) 288. Niepro de Pole. 289. Iohannes dictus d Tychloveczss de Dobriekow. 290. Petrus Brázda de Srbecz. 291. Petrus de Habrow. 292. Bohunko de Holissovicz. 293. Iohannes de Marquartycz. 294. Buzko de Messlessicz. 295. Iohannes de Rossicz. 296. Choniata de Studenecz. 297. Cunsso de Trzibrzich hh 298. Iohannes de Lippka. 299. Bohunko de Poczapl. 300. Styborius de Genissovicz. 301. Procopius de Horzieniwes. 302. Zdenko de Radim". 303. Mauricius de Dolan. 304. Pawlico de Hosskowicz. kk 305. Maternus de Turow. 306. Iohannes de lwanovicz. 307. Mauricius de Blatno. 309. Vilhelmus de Hersmanicz. 310. Io308. Iohannes de Seslawicz hannes de Hoskovicz kk 311. Philippus de Synczan. 312. Vilhelmus 314. Nicolaus"" de Holyssovicz. 313. Henricus de Puchobrad mm Iohannes Rubik 3 " de Zynczan. 316. Vencede Seslavicz. 315. slaus" de Trzebossycz. 317. Petrus de Naboczan. 318. Iohannes de Wlcznow. 319. Nicolaus de Podgiehuss alias de Slupno. 320. Iohannes iunior de Lucawicz alias de Przezeczno. 321. Hertwiko de Ozstrozna .

.

.

11

.

.

.

alias de

Rusynov 00

.

.Phiepigh' H.

—

* v Ol. psáno: .Pzredvorzicz'. dd .Cawalcz' H. ,Holez' H. ff ee .Gestzeziebczie' OL .Chresticebezie (Cresteiziobezie) H. .Smrzczek" hh .Tzribzrich' Ol. .Zibrich gg .Chiechlowiz' H. Ol, .Suzezelt (Sumlzelt)' H. kk .Hostowiz' H. U .Sesavicz' '' ,Badyn' 01. ,Radin' H. (Tizebizid)' H. mm .Puchobar Ol. "" v Ol pedchází OL, .Soslawec (Seslanez)' H. an ,Lubik'0/. °o OL zde poznamenává: .Summa LXXXIIII. Škrtnuté ,Niclo'.

— —

y v Ol.

aa

psáno .Pzriebiech'

.Hobetz' H.

—

«

-

—

—

;

— bb tak Ol. .Bozuralo' H. —

5a

litera'.

—

—

— —

—

—

—

—

—

70

V.

Laczko de Crawaren, capitaneus marchionatus Moravie. 323. Vilhelmus de Pernstein. 324. Iohannes de Lompnicz. supremus camerarius czude Brunnensis. 325. Petrus de Cravar alias de Strasnicz. supremus camerarius czude Olomucensis. 326. Hanussius de Lippa. supremus marsaicus regni Boemie. 327. Vanko de BoskowicPP alias de Czrnahora. 328. Iohannes de Wyetow. 329. Alzo de Cunstat alias de Raicz. 330. le322.

roslaus de Sternberg alias de Vessele. 331. Vokko de Holstein. 332. Erhardus iunior Puska de Cunstat. 333. Sigi mundus et Milota fratres de Krizanow. 33 4 Petrus de Zowinecz. 335. Cuniko de Drahotuss. .

336. Stephanus de Wartenbergo". 337. Dobeschius de Czynburg. 338. Milota de Turkowr r 329. Henricus de Waldstein." 340. Iohannes Ozor .

Henricus de Lippa. 342. Artlebus de Weterzow. de Dubrauicz. 344. Swynko de Dubravicz. magnates, barones, proceres et nobiles de Stralek

de Bozkovicz. 341. 343. 345.

.Gymmram Dubravko Svynko

—

marchionatus Morauie'*. VI. 346. Myxico de Malenovicz uu 347. Vlricus de Vranicz. 348. Czenko de Scharow. 349. Marquardus de Gekow. 350. Buzko de Vlachovicz. 351. Zycho de Nedachlevicz. 352. Hersso de Veleczin. 353. Hynko de Kassissow vv (?). 354. Casspar de Svanveld. 355. Voyslaus de Tyechanovicz. 356. Marquartus de Luczan. 357. Nicolaus de Przeczkovicz ww 358. Herzso de Stehelcze. 359. Diek de Kobierzicz**. 360. Oness de Lipina. 361. Petrus Hecht Tyviczrowyy. 362. Nicolaus de Herssic7. 363. Francz de Pelhrzymow. 364. Benessius de Opatovicz. 365. Marquardus de Walow. 366. Iohannes de Smrdowicz. 367. Benko de Lbenicz". 368. Gabriel de Suchepole. 369. Petrus de Przeraz. 370. Jesko de Liboswar. 371. Spalko de Oczyn a .

.

.

VII. 372.

Sazema de Tossow. 373. Nicolaus de Zynko purgravius in Mesirzicz.

Halla. 374.

Smylo de Herol-

376. Nicolaus de Tychovicz.

tycz. 375.

377. Franco de Policz. 378. Jan Skussky. 379. Stephco purgravius in Namiesscz. 380. lan de Odradicz b 381. Wlczek de Okarzce*. 382. Vayss .

de Tassowa. 383. Sabart de Rudolcze. 384. Beness de Rudolcze. 385. Harass de Tyncze. 386. Matheus de Balyna. 387. Hrocho de Rzehorzow. 388. Beness de Sardik*. 389. Jan de Lhotka. 390. Gettrzich de Bransud. 391. Sigismundus de Bransud. 392. Michael de Tiehalicz*. 393. Wanek i

de

Opatovae. 394.

Dobess de Opatova h

.

395.

Bohuss de Vidonina.

— — —

— —

PP ,Baczkovicz'0/, .Bazkowiz' H.
"

w

Ol,

— —

—

— I

.Opokowa (Opatowa)'

— — H. —

—

—« —

h

— —

.Opotova' Ol, .Opokowa (Opatowa)' H.

— —

Iohannes de Spále. 397.

396.

lohannes de Nvznicz. 398.

Ieorgius de

Knienicze'.

VIII. 399. Gegel de Russovano. 400. Benez de Trabenicz. 401. Drslav de Nakli. 402. Vlricus de Rakodow. 403. Bohunko de Vratissow. 404. Rynart 406. Folfardus de Pawlowicz m de Trzenicz k 405. Pedbor de Trzenicz 407. Stach de Hlad. 408. Jesko de Drazdow. 409. Stephco de Rakodaw. 410. Dyna de Zysna. 411. Jan de Tassova. 412. Raczek de Visskow. 413. Zdenik de Wyezek. 414. Parcifal de Namyess. 415. Iohannes de 11

1

.

.

.

416. Zbylut de Kleczan. 417. Venceslaus" de Lodnycz. Czenko de Mossnow. 419. Petrus dictus d Nyemczek de Zahoraw. 420. Raczko de Cunwald". 421. Henricus de Zeranovicz. 422. Venceslaus de Kukwicz. 423. Henricus de Tyn. 424. Jessek de Gestrzevie. 425. Erasmus de Vyelovecz 426. Vlricus de RakowP. 427. Venceslaus de Slatinaz. 428. Iohannes de Cyczow. 429. Jan Donat de Polomie. 430. Mikeš Donat de Polomie. 431. Jan de Kromiessina. 432. lan de Vtiechova. 433. Mikuláš de Studenka. 434. Petrus Niger de StikoviczQ. 435. Matheska de Vyklek. 436. Iohannes de Hynczendorf. 437. Barsso Hladek de Zamrsk. 438. Jan Dny de Zachovicz. 439. Savasr de Hynczendorff. 440. Drazko de Hrádek. 441. Dobessius de Tyssa. 442. Iohannes de Cramsyn. 443. Russ de Doloplass. 444. Drliko de Byela s 445. Vlodko de Skzynie. 446. lohannes de Richenberg. 447. Iohannes de Swola. 448. Pardus de Zeranovicz. 449. Jessko de Sczykovicz. 450. Iohannes de Rzymycz. 451. Vlricus de Lhota. 452. Alzo Kavat* de Visskovicz v

Petersswald.

418.

.

.

.

Jmen ení

textu

pán na peetích . II. nelze z fotografie peísti. V M po ukon(podpis tu není) ervená poznámka: .Literám suprascriptam

magnates, barrones, proceres et nobiles. qui supra,

et

cum

ipsis

alii

non expressi supradictorum regni et marchionatus post mortem sancte memorie Magisti Johannis Hus, a concilio Constanciensi inique combusti, eidem concilio direxerunt, iniustam eius mortem ac dictorum regni et marchionatus sinistram V Mus. erným písmem infamiam animose et viriliter refellentes!' nadepsáno: .Responsio baronm regni Boemie ad Constanciam contra V Op. nadpis: .Epištolám subscriptam magnates. literám eis scriptam' fere mille nobiles, milites et militares hic

—

—

barones, proceres et

cum

ipsis fere alii mille nobiles, milites et militares

non expressi regni Bohemiae et morchionatus (!) Morawiae post mortem sanctae memoriae Magisti Joannis Hus, a concilio Constantiensi inique combusti, eidem concilio direxerunt, iniustam eius mortem ac dictorum regni et marchionatus sinistram infamiam animose et znní listu a podpisy viriliter refellentes', tedy shodný v podstat s M, jsou podle . VIII.; v Br nadpis: .Epištola LI III nobilium Moraviae.' hic

a

—

k .Tzrenicz' Ol, ,Treo Ol následuje: ,Summa XXVI 1. ff« litera'. m .Povlovicz Ol, .Paulowiz' .Pzrebvor' Ol. nyz' H. (podruhé .Treniz'). ° .Wiolowiz' H. v tak Ol. i 1 .Schsticowiz" n .Cumfal Ol. H. t .Kaba H. s .Vyela' Ol. .Biela' H. r tak Ol, .Schwas (Stibas)' H. H. v Ol. dodává: ,Summa omnium CCCCLII sigilla etc.' " ,Ven. Ol. i

—

—

—

—

—

'

—

—

—

-

H — .

—

—

9».

a)

staroeský peklad

eského a

Archivu

(z

Novoeský peklad

ped-

(podle

cházejícího textu latinského).

Najpoctivjším v Kristu otcóm pánóm. pánóm kardinálóm, patri-

archem, primasóm, arcibiskupem, biskupem, legátóm, doktoróm, mivšemu sboru Konstanstróm skému: i

My

b)

III).

a

Nejvelebnjším v Kristu otcm pánm, pánm kardinálm, pa-

primasm,

triarchm,

arcibisku-

pm, biskupm, vyslancm, dokto-

rm

a

mistrm

a

nickému koncilu

všemu

my

Kost-

rytíi,

vlá-

páni a šlechtici najkesanstjšieho královstvie e-

panoši a ostatní korunní erbovníci nejkesanštjšího krá-

ského a nejjasnjšiehomarkrabstvie Moravského žádost všeho dobrého a zachovávánie pikázaní pána Je-

lovství eského, zde kolem dokola svými jmény a peetmi popsaní pání všeho dobrého a zachová-

Ponvadž právem pirozeným božským každému jest pikázáno jinému to initi, což sob

vání pán Ježíše kázání.

urození

žíše Krista. i

dyky,

Kristových pi-

,, plnost

Ponvadž zajisté právem pirozeným božským každému jest pikázáno initi jinému, co chce, aby jemu samému se dalo, a zakázáno jinému dlati, co by nechtl, aby jemu se stalo, an spasitel praví: „Vše, co chcete, aby lidé ivy to ite jim, nebo nili vám,

zákona jest milovánie, a všeliký zákon vjedné ei se zavierá 3 totiž: milovati budeš blížnieho jako se samého"): protož my k zákonu

proroci*', ano, jak volá nádoba vyvolení: 2 Plnost zákona jest milování, a všecek zákon v jediné se napluje: 3 Milovati

božskému

budeš bližního svého, jako sebe samého: tudíž my, dbajíce s pomocí Boží, jak mžeme, o eený zákon

chce

nému

zapovdno jicožby sob nechtl

a jest

býti,

initi,

uinnu povdl

býti 1

(nebo pán Kristus

;

..všecko, cožkoli chcete,

:

aby vám inili lidé, vy totéž ite jim, v tom zajisté záležie zákon i

proroci''

jakž

;

a Pavel sv. die: 2

a

milování

blížnieho

muožeme

hlédajíce, k

s boží pomocí pronašemu najmilejšiemu

bližnímu, dobré

Mistru

1

i

to jest

Husovi,

pisvdujeme)

;

Boží a o milování bližního, za nejmilejšího bližního našeho, dobré

svatého

ped

jehož

sím ve zboru Konstanském, nevieme kterým duchem jsúc vedeni, an se neseznal, ani hodn, jakžby slušelo, pemožen, žádní také proti nmu nejsú dovedeni ani okázáni bludové ani kaciestva, ale toliko k nepravým, falešným, nezbedným žalobám, osoení a nabádání jeho, Mistra a královstvie našeho mar-

pamti ctihodného M. Jana Husa, zízeného bakaláe svatého písma, evangelického

deni, bez jeho

12.

—

*

ím.

13. 10.

usvdení,

a ne-

dovedše na aniž ukázavše nijaké bludy nebo kacíství, nýbrž toliko na liché, falešné a nevhodné žaloby, udání a nabádání úhlavních nepátel jeho, našeho království markrabství Moravského, jakožto tvrdošíjného kacíe odsoudili, a odsoudivše krutou a pepotupnou i

Moravského úhlavných

7,

kteréhož

vyznání a bez ád-

ného, jak slušelo,

nepátel a zrádci, jej jakožto kaciee neústupného odsúdili ste, Mol.

kazatele,

nedávno na koncilu Kostnickém, nevíme, jakým duchem vejste

i

krabstvie

zákon a

ei

pamti poctivému

Janovi

písma bakalái dokonalému a kazateli kesanskému tenie svatého (se

i

3

Mat. 22, 39, Mark. 12, 31.

73

najmrzuna našeho královstvie a markrabstvie Moravského a nás všech zlú povst a zmazánie jakož pak najjasnjšíemu kniežeti a pánu, panu S*g-

odsúzeného

ukrutnú

tjší smrtí

usmrtivše,

a

vnu

;

ímskému. Uherskému

mundovi

ddici a pánu našemu budúciemu, psaní naše do Konstancie jsme poslali, 4 kterážto také a

t.

ve

d. králi,

scházeních

vašich

tena

jsú

a oznámena, 5 a kteráž tuto mieti

chcem

za vložena, a ta jakož sly-

hanb

šíme, k naší

ohn

uvrhli:

jste

Vašemu Otcovství

a

již

potup, do pak

i

nvnie

o Mistru Janovi

naše zjevné sme poslali, svobodn srdcem ústy vyznávajíce osvdujíce, že on Mistr Jan Hus byl ovšem lovk dobrý, spravedlivý a kesanský, od mnohých let v našem království životem, cnostmi a povstí chvalebn zachovalý a shledaný; zákon také boží Nového a Starého zákona podlé

Husovi

listy

i

i

výkladóv svatých doktoróv vrn kázal, nás naše poddané uil a velmi mnoho písem zuostavil, všeliké bludy kaciestva pevelmi stále hyzdil a nás a všecky Kristovy vrné, abychom ty v mrzkosti mli, ustavin a vrn napomínal; ku pokoji také a lásce, podlé své moži

i

slovem, skutkem písmem s pilností vedl; tak že nikdy sme nosti,

i

rozumti mohli, piloživše k tomu velikú pilnost, by pedepsaný Mistr Jan Hus který neslyšeli ani

blud neb kaciestvie na svých kázáních uil, kázal nebo kterým bhem jistil, nebo nás a naše pod-

dané bud slovem neb skutkem kterým pohoršil; nébrž milostiv a tiše v Kristu jsa živ, všecky k zachování zákona božieho a svatých otcóv ustanovení pro vzdlánie '

úvod.

ervna

vnou hanbu poznamenání našeho nejkesanštjšího království eského, nejslavnjšího markrabství Moravsmrtí zachvátili na a

ského a nás všech, jakož jsme nejjasnjšímu knížeti a pánu, panu Zikmundovi, králi ímskému a Uherskému atd., ddici a pánu našemu milostivému, psaní naše do Kostnice poslali. 4 kteráž také ve

shromáždních vašich byla tena a prohlášena 5 a jež zde chceme míti jakoby vložena, a která jste, jak se povídá, na naši hanbu a potupu, jícnu ohn vydali, tak nyní uznali jsme za dobré Vašim Otcovstvím za eeného M. Jana Husa otevené listy své tímto poslati, vyznávajíce a prohlašujíce veejn srdcem ústy, že ten M. Jan Hus byl zajisté muž dobrý, spravedlivý a kesanský, ode i

i

mnoha

našem království, povstí zachovalý poddané a osvdený, a uil nas naše kesansky zákonu evangelet

v

životem, mravy

i

i

knilickému a svaty L pt k j. Nového zákona hám Starého podle výkladu svatých a od církve schválených doktor, kázal ve spisech mnoho zstavil, všecky bludy a kacíství nejvytrvaleji zamítaje, a nás všecky v Kristu r

i

i

i

vící

vytrvale a

vrn

k jich zamítání napomínaje, a také k pokoj lásce, jak mu bylo možno, slovy, i

i

skutky ustavin vybízeje, jsme nikdy neslyšeli aniž nasazením vší píle zvdti s mohli, že by eený M. Jan Hus byl ve svých kázáních hlásal, kázal nebo jakýmkoli zpsobem tvrdil njaký blud nebo kacíství anebo nás nebo poddané naše slovem i skutkem jakýmkoli byl pohoršil, nýbrž spíše zbožn a tiše

písmy

i

takže i

jsou listy psané ped odsouzením Husovým, totiž Listy . 2 a 4 teny v kongregaci dne 31. kvtna, 1415 srvn. úvod.

Mínny

—

5

;

—

.

2,

list

4 a t.

5;

srvn.

5 dne 12.

matky cierkve a pro spasení bližních, pokud jest mohl, slovem skutkem se vší pilností napomínal. Ješt pak na tom nebylo dosti,

svaté

i

co jest k hanb našeho královstvie a markrabstvie uinno: ale nad Mistra Jeronýma z to poctivého Prahy, muže veliké výmluvnosti píjemné, mistra sedmera a umní a milovníka múdrosti ovšem

ei

osvieceného, nevidvše ho, neslyševše ani pemohše, ale k samému nás zrádci nepravému osojeho i

ení, beze všie milosti

vzení

vsadili

i

do snad

jali jste,

ztrápili, a již

jako Mistra Jana Husí peukrutnú smrtí zamordovali jste. 6 Pes to, což s pielišnú bolestí pravieme. k nám došlo a z vašeho psanie béeme zejm. 7 kterak 8 nkteí utrhai, bohu lidem nelibí, a namarkrabstvie šeho královstvie i

i

i

ped vámi

nepietelé a zrádce,

ped vaším zborem

nás, královstvie

i

i

Moravském rozliní

blu-

dové a kaciestva znikla, a mnohá srdce mnohých vrných obyvatenakazila tžce a

lóv

bhy

mno-

hými, tak že, by nebylo písného rychle piloženo tresktánie, pedepsané královstvie a markrabstvie s svými Kristovými vrnými vzaloby svých duší nenabytý pád a škodu. Zajisté takové ukrutné a pevelmi škodné kivdy, beze všeho našeho provinnie nám, království markrabství uinné, kterak snái

šeti

muožeme? Ponvadž

božie,

kdež

tém

z milosti

všecka králov-

svta astokrát pochybovala ode-

stvie

a nákladná byla roztržkám

všecky,

žije,

jak mohl,

skutkem velmi piln vy-

a blahu bližních.

A

ani vše toto

zmínné, co

jste

na potupení naše a eených krámarkrabství spálovství našeho chali, vám nestailo: nad to ješt ctihodného M. Jeronýma z Prahy, i

pramenem výmluv-

muže

jistojist

nosti

slynoucího, mistra sedmera

umní a mudrce zaosvíceného, bez spatení, bez slyšení, bez vyznání a bez usvdsvobodných jisté

ení

jeho, nýbrž na pouhé liché našich, beze udání zrádc jeho všeho milosrdenství zajavše uvznili jste, týrali, a jej snad, jako M. Jana Husa, peukrutnou smrtí i

i

zahladili. 6

Mimo

to,

což

velikou bolestí

s

oznamujeme, došlok našemusluchu a shledali

kterak 8

jsme

zejm z vašich list,

7

utrhai, bohu lidem protivní a našeho království eského markrabství Moravského eené nepátelé a zrádcové, nás království naše markrabství petžce a pehanebn u vás a konfacilu vašeho udali, tvrdíce, lešn, lživ a zrádn, že v eených království eském a markrabství Moravském rozliní bludové vzbujacísi

i

i

i

i

a

jeli

a

srdce naše

i

mnohých vr-

ných obyvatel mnohonásobn a tžce nakazili, tak že by, nebudeli rychle piložen brus napravení, eené království markrabství se svými v Kristu vícími utrpla na svých duších nenahraditelnou škodu a pohromu. Nuže. jak mžeme i

snésti

kivdy,

—

kruté a pehanebné vržené na nás a eené

tyto

' Mínny listy koncilu ze dne 26. erJeroným nebyl tenkrát jesri upálen. d,, do Cech a na Moravu v etných exempláích poslané {Palacký, Docum. ' Pf i tomto odstavci užito interpellace eských 69)", srvn. úvod. pán v Kostpodané 13. kvltna srvn. úvod. •

vence 1415 a nici

i

bízel k zachovávání zákona evangelického a naízení svatých otc, ku vzdlání svaté matky církve

a

markrabstvie pevelmi tžce a nešlechetn znesli sú, jistiece, akoli falešn, lživ a zrádn, žeby v pedepsaném království eském markrabství

v Kristu

slovem

—

;

zaným

a

papežem nepravým:

krílovství markrabství, teba lživ a falešn, bez našeho nejmenšího zavinní, kdyžt z milosti boží, ana skoro všecka jiná království na svt se asto viklala, rozkol a vzdoropapeže podporo-

ale

i

královstvie naše eské najkesanštjšie a markrabstvie Moravské

najjasnjšie

od

toho

asu.

jakž

kesanská pána našeho J^su Krista pijaly, tak jakožto kámen

vieru

tverohranatý dokonalý beze všie úhony svaté cierkve ímské vždycky stály a bez pestánie se pidržely, poslušenstvie

upiem

zacho-

vala, naše

nejkesanštjší králov-

eské

a peslavné markrabství

ství

Moravské od doby, kdy kesanskou víru pána našeho Ježíše Krista

vávajíce; kterakými pak náklady

pijala,

a pracemi pevelikými, kterak také

tverhran bez hany vždycky

slušnú ozdobu a hodnú poctivostí svat cierkev matku jejie pastýe skrze kniežata a vrné své ctili

a bez perušení lnula k svaté církvi

i

všemu svtu pevelmi svtle svdomo, vy sami, chceteli pravdu praviti, toho všeho svdkové jste. Pak abychme podlé

jsú,

jest

i

Pavla 9 ODatili v dobrém netoliko ped bohem, ale pede všemi lidmi, a také pro zanetbánie peslavné povsti naped eených království a markrabství abychom ukrutní pi svých bliž-

zprávy

sv.

ních nebyli nalezeni: protož v Kristu Ježíšovi, pánu našem, majiece pevné doufánie, isté a upiemé

svdomie a úmysl, také pravú a kesanskú vieru, tiemto listem Vašemu Otcovství a všem Kristovým vrným oznamujem a vzkazujem, srdcem ústy zjevn osvdi

i

ujíce, že ktožkoli z lidí kteréhožkoli stavu, povýšení, duostojen-

povahy,

ádu

neb

zákonnictva bylby, ježtoby pravil neb jistil, praví neb jistí, že by v pedepsaných království a markrabství bludové a kaciestva znikla, a nás jiné Kristovy vrné, jakož se pedkládá, nakazila, (samu osobu najjasnjšieho kniežete a pána, pana Sigmunda ímského, Uherského a t. d. krále, ddice a pána našeho budúcieho vyhradiece, kteství,

i

réhož v tom 8

2.

dovíme

Korin.

8,

ji

i

doufáme

jakožto

ímské

nejdokonalejší

pevn

prokazovala upímnou A s jakými náklady a prácemi pevelikými, s jakou posvátnou úctou a povinnou zbožností uctívala (ono království a markrabství) skrze knížata vící své svatou matku církev a její pastýe, jest známo veškerému a

jí

poslušnost.

i

svtu nad svtlo

jasnji.

pravdu

chcete-li

svdky všeho Abychom

A vy sami,

vyznati,

toho, co bylo

jste

eeno. mínní

vša*k podle apoštolova 9 peovali o dobro netoliko ped Bohem, nýbrž ped lidmi, a abychom pro nedbání peskvlé povsti eených našich království a markrabství nebyli shlesvým bližním: dáni ukrutnými proto majíce pevnou nadji v pánu našem Ježíši Kristu, isté a upímné svdomí úmysl a pravou i

vi

i

i

i

správnou všem v

listem

srdcem

víru,

Vašim Otcovstvím

Kristu

oznamujeme i

ústy

že kdokoliv z

vícím

tímto

a ohlašujeme,

veejn lidí,

vyznávajíce: jakéhokoli by

byl stavu, hodnosti, nebo dstojen-

stupn i ehole, i tvrdil, íká i tvrdí, že by v eených království eském ství,

jenž

postavení,

ekl

a markrabství Moravském bludy a kacíství byly vzbujely a nás jiné v Kristu vící v nich, jak eeno, nakazily, vyjímaje jedinou osobu i

—

U nevinného): všeliký a každý takový, jakož se pedkládá, práv lže v svú hlavu, jakožto zlosyn

nejjasnjšího knížete a pána. pana Zikmunda, ímského a Uherského atd. krále, ddice a pána našeho

zráde pedepsaných

víme a doumilostivého, o fáme, že v tom, co zmínno, jest nevinen, že všickni a každý takový, jak eeno, práv lže v hrdlo své jakožto niema nejhorší, zrádce a proradce nejzpronevéi-

naj horší

a

markrabství, a tak náš penešlechetný nepietel, sám ovšem jsa kacie najškodlivjší a vší zlostí a nepravost! naplnný, nébrž syn dablóv, jenž 10 lhá jest a otec lži. Ale však takové kivdy pánu bohu, na" nhož slušie pomsta, a kterýžto hojn odplacuje tm, kdož pychají, nynie porúieme, a u budúcieho papeže, kteréhož pán buoh své cierkvi pedjediného a nepochybného loží pastýe, viece a šíe to položíme; jemužto z božské vuole, jakožto vrní synové, což jest slušného zákonu rozumu a poctivého božskému píhodného, poctivost poslušenstvie povinné uiníce, prositi budem žádati na ty pedepsané všecky vci na každé zvlášt podlé zákona pána našeho Ježíše Krista a svatých otcóv ustanokrálovství

a

i

i

i

i

i

i

aby nám království

maropatil o napravení potebném; tak ovšem, aby což jest pedepsáno, nebylo na pekážku, že my kazatelóv zákona pána našeho Jesu Krista nábožných, pokorných a stálých až do krve vylitie chceme brániti a obhajovenie,

i

krabství

vati,

lezky

opovrhúce všelikú báze nálidské na odpor uinné. i

Dán v Praze léta božieho tisícieho tyistého patnáctého, druhý den msiece záí, v plné rad pánóv urozených,

šlechticv

královstvie

eského

stvie

vladyk markrab-

a

a

Moravského, pcd pivšením

našich peetí

nmž

—

lejší

eených

království

a

i

náš, a

niemnosti,

jenž 10

lhá

jest

Nicmén

ba i

dáblv

i

penechávajíce

však,

Bh

Jemuž s vlí vrní synové vzdáva-

dále a sieji stíhati. boží jakožto

poslušnost a úctu povinnou v tom, což jest dovolené a slušné, s rozumem a zákonem božím souhlasné, budeme žádati a prositi ve všech a o všech jednotlivých z vcí pedeslaných pro sebe a eené království markrabství za

jíce

i

i

opatení vhodného prostedku podle zákona pána Ježíše Krista a ustanovení svatých otc. Avšak bez újmy toho, co eeno, chceme hájiti a chrániti zákona pána našeho Ježíše Krista a jeho oddaných, pokorných a vytrvalých kazatel až do prolití krve, beze všeho strachu a nedba-

ustanovení lidských tomu na odpor vydaných. Dán v Praze léta Pán 1415 dne 2 msíce záí v plném snmu velmož, pán, šlechtic a vladyk království eského a markrabství

jíce

s

pivšením

peetí. Snot.

J*i>.

8,

//

—

" Srovn.

syn.

otec jeho.

nyní zmínné kivdy pánu, jehož 11 jest pomsta, a jenž hojn oplatí tm, kdo iní pýchu, budemeony kivdy u budoucího papeže, kterého pán svaté své církvi postaví za jediného a nepochybného pastýe,

Moravského

'"

mar-

a

sám zajisté nejnebezpenjší kací a vší špatnosti krabství

ím.

12, 19. Žid.

in, jo.

našich

77

enk

1. z Veselé jinak z Wartenberka. nejvyšší purkrabí Pražsk,ý Lacek z Krava, hejtman markrabství Moravského. 3. Boek starší z Kunštátu jinak z Podbrad. 4. Vilém ze Zvíetic. 5. Jan starší z Hradce 6. Jindich z Wartenberka, purkrabí v Hradci Králové. 7. Mikeš z Pot šteina jinak ze Žampachu. 8. J indich Škopek z Dube. 9. Oldich z Hradce 10. Jan mladší z Opona. 11. Smil ze Šternberka. 12. Hynek Krušina z Lichtenburka. 13. Boek mladší z Kunštátu jinak z Podbrad. 14 Bavor z Potšteina. 15. Jan Puška z Kunštátu. 16. Jan z Lomnice 17. Milota z Krava. 18. Heman z Landsteina. 19. Jan z Rožmitála 20. Puta z astolovíc. 21. Zdislav ze Zvíetic. 22. Vok z Waldšteina 23. Václav ze Zvíetic. 24. Vilém z Potšteina. 25. Petr ze Zvíetic 26. Arnošt z Richemburka. 27. Jan z Vlašimi. 28. Jan z Landsteina

2.

29.

Zdenk Medek

z

Zdenk

z Rožmitála. 31. Mikuláš z Wald Chlumce. 33. Jan Sádlo z Miliína Košmberka. 35. Mikuláš z Mochova jinak

Týnce. 30.

šteina. 32. Petr z Janovic jinak z

jinak z

z

Kostelce. 34. Jan z

Roždalovic.

II

Mikuláš mladší z Lede. 38. Zikmund Bohuslav z Kozlého. 41. Jan z Onšova. 42. Dtich ze Studené. 43. Jan ze Studené. 44. Alšík z Martinic. 45. Mladota z Dobré Vody. 46. Milota z Bohdane. 47. Mikšík z Horek. 48. Viké z Jenišovic. 49. Václav ze Sulislav. 50. Erazim z Otroíc. 51. Linhart z Kunjovic. 52. Bohunek z Borovic. 53. Bolech z Dalkovic. 54. Jan z Dalkovic. 55. Vítek ze Zhoe. 56. Mlýnek ze Sedmipánv. 57. Vilém ze Soutic. 58. Matj ze Soutic. 59. Odolen ze Sloupna. 60. Jaroš 62. Vavinec z Bohdane. 63. Jan z Prosee. 61. Diviš z Pertoltic. z Prosee. 64. Perkné z Ostrova. 65. Bozdch z Ostrova. 66. Jan ze Zbraslavic. 67. Smil ze Švabinova. 68. Jan z Tunchod. 69. Petr ze Kšel. 70. Albert z Nelechova. 71. Dtich ze Lhotic. 72. Pedbor ze Speic. 73. Oneš z Kamenice. 74. Jindich z Leštiny. 75. Václav z Dobrovítova. 76. Maršík ze Skály. 77. Ruprecht z Okrouhlic. 78. Vítek z Žehušic. 79. Jan z Žían. 80. Bohunek z Prosee. 81. Leva z Luk. 82. Pech 83. Markvart z Kojkovic. 84. Václav ze Zvic. (z Vic?). z Žían. 85. Mikuláš z Pohledu. 86. Petr z Pohledu. 87. Václav z Polné. 88. Jan z Leskovic. 89. Jindich z achovic. 90. Miksa z Petrovic. 91. Markvart ze Lhotic. 92. Václav ze Lhotic. 93. Maršík z Alberovic. 94. Pesík z Albe-rovic. 95 Chýna z Košetic. 96. Petr z Miletína. 97. Slávek z Komorovic. 98. Mikuláš z Jiic. 99. Jan z Bystré. 100. Mikuláš z Tebelic. 101. Jan z Polné. 102. Beneš z Vláíc. 103. Mikuláš z Vlaic. 104. Petr z Vyap. 105. Štpán z Vyap. 106. Hanušek z Bstviny. 107. Jan z Ostrožna. 108. Hertvík ze Spáic. 109. Martin z Dašic. 110. Chvalek z Hostovic. 13. Vykl ze Semitše. 114. Jan 12. Lidé z Horek. 111. Racek z Vrdova. ze Suchotlesk. 15. Procek z Choova. 16. Albert ze Šebestianic. 117. Jan ze Znance. 118. Oldich z Dobrovítova. 119. Zdich ze Lhoty. 120. Matj z Chlístovic (Chajstovic). 121. Vilém z Ostrova. 122. Jan ze Zbuzevsi. 123. Jan z Vrbky. 124. Jošt ze Zhoe. 125. Brum z Blé. 126. Bartold 36.

z

Mikuláš starší

z

Lede.

37.

Milošovic. 39. Václav z Ostrova. 40.

1

1

1

1

78

z

Dobré Vody.

127.

Zdenk

Pemilovic.

z

128.

Martin ze Zdeslavic.

129. Závis ze Zdeslavic. 130. Petr z Brloha. 131. Zdislav z

Dobré Vody.

Pavlova. 133. Pedbor ze Lhotic. 134. Kuneš 135. Jindich z Dobrovítova. 132.

Chýna

z

z

Pavlova.

III 136. Petr z Malovic. 139.

Petr

142.

Jan Jan

137.

Pacova. 140. Jan

z

Hrádku.

z

143.

Jan z

Hrdo

z Malovic. 138. Zikmund z Malovic. Kraselova. 141. Lipold ze Žimuntic. z Kraselova. 144. Petr z Drslavic.

Dobronic. 146. Vlach ze Bezí. 147. Vilém z Mladjovic. 148. Hynek z Dražova. 149. Ctibor z Vesce. 150. Mikuláš z Dobromilic. 151. Filip ze Žele. 152. Petr z Radimovic. 153. Bušek z Vzdietova. 154. Vilém ze Skalice. 155. Lipold z Ustupenic. 156. Pibíek z Ustupenic. 157. Bušek z Dráhová. 158. Jindich odtudž. 159. Vilém z Mašovic. 160. Jan z Mileovic. 161. Jošt ze Žele. 162. Mikuláš z Vilémovic. 163. Pesík ze Vzdietova. 164. Petr z Dubu. 165. Jan ze Rzavého. 166. Víta za Rzavého. 167. Mikuláš z Polanky. 168. Leopold z Moravce. 169. Jan ze Štítného. 170. Beneš ze Stranné. 171. Pibík z Cholmin. 172. Albert Roth z Dírné. 173. Mikuláš Roth z Dírné. 174. Linhart z Mnichu. 175. Mikuláš z Mnichu. 176. Chval ze Ždáru. 177. Jan ze Smilkova. 178. Rynart z Vesna. 179. Erazim z Nítovic. 180. Jošt z Pošny. 181. Hrdo z Bozdchova. (?) 182. Jaroslav z Vojkova. 183. Jan ze Skopytec. 184. Petr ze Skopytec. 185. Pelhim ze Skopytec. 186. Petr ze Dvorce. 187. Stibor z Hvozdn. 188. Bohuslav z Nemysle. 189. Jan z Radenína. 190. Jan z Tožic. 191. Hon z Kozmic. 192. Vilém z Tožic. 193. Štpán z estic. 194. Václav z Todn. 195. Jan z Pedslavic. 196. Vilém ze Lovic. 197. Petr z Tisové. 198. Protiva z Údim. 199. Petr z Vesce. 200. Boek z Myslíkovic. 201. Mrázek z Radimovic. 202. Oldich z Dobrominic. 203. Beneš ze Stítže. 204. Beneš ze Strkova. 205. Vojtch ze Strkova. 206. Lev ze Záluží. 207. Mrakeš ze Stítže. 208. Prokop z Chotin. 209. Mikuláš z Kratošic. 210. Zikmund z Dobromilic. 211. Bohunek z Jetichovic. 212. Petr z Jablonné. 213. Jan z Vrchotic. 214. Pibík z Mírovic. 215. Jindich ze Stropnice. 216. Jan z Ratiboic. 217. Petr z Ratiboic. 218. Litvín z Prudic. 219. Václav ze Smilkova. 220. Mrakeš z Petrovic. 221. Jindich z Bukovice. 222. Otrad z Nezvstovic. 223. Jan z Radostic. 224. Svašek z Podolí. 225. Oldich z Mníšku. 145.

226.

z

Kunc

z

Tuap.

227. Václav ze

Tchobuze.

Zvince.

Jan

228.

z

Chotmic.

Matj

z Plasna.

Hlasiva. 233. Jan z Budislav. 234. Václav z 235. Jan ze Samosol. 236. Jindich z Hoovic. 237.

Mezného.

229. Albera z 232.

Pibíek

230.

Buzek

z

Jedlan. 231.

z

.

.

.

IV 239. Jan eený Vavák z Vlkova. 240. Hašek Bhošovic. 242. Václav z Honbic. 243. Mikuláš Kolodj. 244. Jan z Pepych. 245. Martin ze Synan. 246. Václav Hostovic. 247. Štpán z Dvekaovic. 248. Jan z Ostrožna. 249. Jií Telic. 250. Jan z Popovic. 251. Jan Rúbík z Holelína. 252. Maršík 238.

z z z

z

Vilém

z

Vlašim.

Lukavic. 241. Mikuláš

z

z

Mikulovic. 253. Jan z Kolodj. 254. Jan z Pedvoic. 255. Jan z Keína. Jan ze Zdánic. 257. Jií ze Lhotky. 258. Václav ze Sobic. 259. Boreš

256.

Podhús.

260. Mikuláš z Barchova jinakzDýšic. 261. Habard z Lomnice Moravan. 262. Vilém z Košemberka jinak z Chlumu. 263. Matj eený Holec z Nemošic. 264. Jan, z Rušinova. 265. Hlavá z Komárova. 266. Ctibor z Markvartic. 267. Jan starší z Lukavic. 268. Kuneš z Huberga. 269. Beneš z Kocourova. 270. Jan eený Holec z Nemošic. 271. Diviš z Košemberka jinak z Chlumu. 272. Václav z Choltic. 273. Jan eený Kavalec z Žumberka. 274. Jan z Zigin. 275. Václav ze Slavíkova. 276. Albert z Bítovan. 277. Oldich z Holišovic. 278. Beneš eený Rúbík ze Synan. 279. Vavinec z Mntic. 280. Prokop z Jeníkova. 281. Beneš eený Brázda z Domanic. 282. Bernard z Jestebe. 283. Puta z Lukavic. 284. Arnošt ze Smrku. 285. Jan z Pašic. 286. Beneš z Robús. 287. Mikuláš z Kivé. 288. Npr z Pole. 289. Jan eený Tchlovec z Dobíkova. 290. Petr Brázda ze Srbe. 291. Petr z Habrová. 292. Bohunek z Holišovic. 293. Jan z Markvartic. 294. Buzek z Mezilesic. 295. Jan z Rosic. 296. Choata ze Studence. 297. Kuneš z Tibich. 298. Jan z Lipky. 299. Bohunek z Poapl. 300. Stibor z Jenišovic. 301. Prokop z Hoinvsi. 302. Zdenek z Radime. 303. Maík z Dolan. 304. Pavlík z Hostovic. 305. Materna z Turova. 306. Jan z Ivanovic. 307. Maík z Blatná. 308. Jan ze Seslavec. 309. Vilem z Hemanic. 310. Jan z Hostovic. 311. Filip ze Synan. 312. Vilém z Holišovic. 313. Jindich z Púchobrad. 314. Mikuláš ze Seslavec. 315. Jan Rúbík ze Synan. 316. Václav z Tebošic. 317. Petr z Naboan. 318. Jan z Vlnova. 319. Mikuláš z Podhús jinak ze Sloupna. 320. Jan mladší z Lukavic jinak z Písena. 321. Hertvík z Ostrožna jinak z Rušinova. z

jinak

z

V 322. Lacek z Krava hejtman markrabství Moravského. 323. Vilém Pernštejna. 324. Jan z Lomnice nejvyšší komorník cúdy Brnnské. 325. Petr z Krava jinak ze Strážnice, nejvyšší komorník cúdy Oloz

maršálek království eského Hory. 328. Jan z Bítova. 329. Aleš z Kunštátu jinak z Rajce. 330. Jaroslav ze Šternberka jinak z Veselé. 331. Vok z Holšteina. 332. Erhard mladší Puška z Kunštátu. 333. Zikmund a Milota bratí z Kížanova. 334. Petr ze Sovince. 335. Kuník z Drahotúš. 336. Štpán z Wartenberka. 337. Dobeš z Cimburka. 338. Milota z Tvorkova. 339. Jindich z Waldšteina. 340. Jan Ozor z Boskovic. 341. Jindich z Lipé. 342. Archleb z Veteova. 343. Jimram Dúbravka z Dúbravice. 344. Zbynk z Dúbravic. 345. Zbynk ze Ztrálek, velmoži, páni, rytíi a vládyky markrabství Moravského.

múcké. 326.

327.

Vank

z

Hanuš

Lipé,

z

Boskovic jinak z

nejvyšší

erné

VI 346. Mikšík z Malenovic. 347.

Markvart

Oldich

z

Vranic. 348.

enk

ze šá-

Jekova. 350. Buzek z Vlachovic. 351. Zich z Nedachlebic. 352. Hereš z Veleína. 353. Hynek z Kašíšova (? Košova?). 354. Kašpar ze Švanfelda. 355. Vojslav z Tchanovic. 356. Marrova.

349.

z

80

z Lúan. 357. Mikuláš z Pekovic. 358. Hereš ze Stehelce. 359. Dík Kobic. 360. Onš z Lipína. 361. Petr Hecht z Tyvíova (Turovic?).

kvart z

362. Mikuláš z Heršic. 363. Franc z Pelhimova. 364. Beneš z Opatovic. 365. Markvart z Valová. 366. Jan ze Smrdovic. 367. Benk ze Lbenic. 361. Gabriel ze Suchého pole. 369. Petr z Peraz. 370. Ješek z Libosváru.

Oína.

371. Špalek z

VII

z

Sazema z Tošova. 373. Mikuláš z Haly. 374. Smil z Heroltic. Synek purkrabí z Meziíí. 376. Mikuláš z Tichovic. 377. Franco Police. 378. Jan Skuský. 379. Štefek purkrabí z Námšti. 380. Jan

z

Otradic. 381.

372.

375.

dolce. 384.

Hroch

Vlek

Beneš

z

z Okarce. 382. Vais z Tasova. 383. Sabart z RuRudolce. 385. Haraš z Týnce. 386. Matiáš z Baliny.

ehoova.

Beneš ze Sardik. 389. Jan ze Lhotky. z Brafisúd. 392. Michal z Thalic. 393. Vank z Opatova. 394. Dobeš z Opatova. 395. Bohuš z Vidonína 396. Jan ze Spalé. 397. Jan z Núznic. 398. Jií z Knnic. 387.

z

390. Jetich z

Brasúd.

388.

391.

Zikmund

VIII 402. 405.

399. Jedl z Rúsovan. 400. Beneš z Trabenic. 401. Drslav z Nákle. Oldich z Rakodova. 403. Bohunek z Vratišova. 404. Rynart z Tenic.

Pedbor

z

Tenic. 406. Wolfart

z

Pavlovic. 407.

Stach

z

Hladu.

408. Ješek z Drazdova. 409. Štefek z Rakodova. 410. Dyna z Žisné. 411. Jan z Tasova. 412. Racek z Vyškova. 413. Zdenk z Vžek. 414. Par-

Námšti. 415. Jan z Peterswaldu. 416. Zbilut z Klecan. 417. Václav z Mošnova. 419. Petr eený Lodnic. 418. z Záhorova 420. Racekz Kunwaldu. 421. Jindich z Žeranovic. 422. Václav z Kukvic 423. Jindich z Týna. 424. Ješek z Jestebí. 425. Erazim z Vidovic (?) 426. Oldich z Rakova. 427. Václav ze Slatian. 428. Jan z ížova (7) 429. Jan Donát z Polome. 430. Mikeš Donát z Polome. 431. Jan z Krom šina. 432. Jan z Útchova. 433. Mikuláš ze Studénky. 434. Petr erný ze Štikovic. 435. Mateska z Vyklek. 436. Jan z Hyncendorfa. 437. Bareš Hládek ze Zámrsk. 438. Jan Drn ze Zachovic. 439. Závis z Hyncendorfa. 440. Drážek z Hrádku. 441. Dobeš z Tise. 442. Jan z Kramsína. 443. Rus z Doloplaz. 444. Drlík z Blé. 445. Vladek ze Skinic. 446. Jan z Richenberka. 447. Jan ze Zvole. 448. Pardus z Žeranovic. 449. Ješek z Štikovic. 450. Jan z Rimic. 451. Oldich ze Loty. 452. Aleš Kabát z Výškovic. cifal z

z

enk

Nmek

ANT. MASÁK:

OCENN! PEETI PI STlZNÉM

POPIS A

ZÁÍ 1415 PANU PROTI UPÁLENI ZE DNE

ESKÝCH

LISTE

2.

M.

JANA HUSÍ.

ku znané cen starých peetí v ohledu genealogickém, historicko-umleckém. toužil jsem po tom, aby bohatá ada (100) peetí na jediném z 8 exemplá stížného listu zachovaném list, který ve sbírkách university v Edinburce šastn až na naše asy Pihlížeje

heraldickém

i

se dochoval,

byla

i

pro naši vlast,

získána, ne-li vrácením, tedy

náleží

otisknutím. Proto

již

ve které vznikl a

aspo

po fotografování

odlitím

kam pirozen

neb fotografií neb

listu toho. které horlivý

badatel

Ddrr svým nákladem provedl a Spolenosti pátel starožitností eských v Praze ochotn daroval, když pozoroval jsem tu malebnou, ale nezetelnou sple vzácných tch peetí, pojal jsem myšlenku, zasaditi se o pesnjší provedení záchrany jich pro naši domácí heraldiku a genealogii. K návrhu mému požádal jednatel p. A. B. erný universitu v Edinburce o zhotovení odlitk peetí, tato však neodpovdla. Nato obrátila se Spolenost k návrhu mému na p. hr. Ltzova a ten rozsáhlými svými spoleenskými styky s Anglií dosáhl provedení otisk Aug.

SI.

všech 99 (1 omylem nezaslána) peetí, jež daroval Spolenosti. Sluší mu jist velý dík všech heraldik eských pátel naší minulosti. Dlužno se zde zmíniti o zpsobu získání otisku peetí. Jest patero zpsob záchrany starobylých peetí: a) Galvanoplastické odlití, zpsob nejkrásnjší, který nejen napedstihuje, uiniv z vosku, látky kehké, hrazuje originál, ale jej pouhým pístupem vzduchu, neku-li vlhka, se kazí, kov nekterá dále vzdorující (zpsob ten provádí dvorní archiv zniitelný ve Vídni a správa našeho zem. musea má zásluhu, že získala takto 1315 mezi nimi pekrásné peeti pp. peeti eské šlechty z r. 1282 i

i

i

vkm

—

Janovic, Šternberka, Lichtenburka, Mšena a j.). b) Odlití sádrou, zpsob velmi dobrý, ale pro originál nebezpený, který tudíž již se te nikde nedovoluje c) Fotografie jednotlivých peetí, zpsob také dobrý, který ale pedešlým již se nevyrovná, vyjma pi peetích velmi zachovalých,

z

oste rytých ti

zpsob mže provésti s úspchem zárove heraldikem. Povolí-li však uzdu své vzntlivé obrazotvornosti, pak se arci práce jeho pedešlým zpPelivým

jenom výtený

sobm e)

okreslením. Tento

kreslíc, jest-li

nerovná a je nenahradí. Otisk tmelem. Zpsob ten

dje-li se opatrn, ale

pee chrání, jest všude zpsobm se nikterak

dovolován, nevyrovná. znaku nápisu

prvým tem

Svou tuhostí nevnikne tmel do všech jemných záhyb mnohem mén zetelný než originál. Ponvadž pak se negativ z každé peeti (která jest vždy positiv), musí nejprv otisknouti a z toho opt teprv positiv, jsou positivy tmelové než jen matné odlesky originál. Z tchto 5 popsaných druh zachování a rozmnožování peetí užito bylo pi pítomných 99 peetích toho nejlevnjšího, ale bohužel i

a dává obraz

nejšpatnjšího zpsobu e). Litovati jest velice, že nebyly peeti jednotliv fotografovány, když nelze dostati originál do ech. Tím zmenšil i

se

znan

nebo pi znané vtšin

heraldický a genealogický zisk,

peetí nebylo lze uriti ani nápis ani znak. Porovnáme-li fotografii s tmelovými otisky, shledáme, že originály stížného listu jsou mnohem zachovalejší a zetelnjší a kdyby bylo možno tyto pímo popisovati, byla by koist rozhodn bohatší! Spolenost uinila co mohla a není-li ovoce lepší, dlužno uiniti pokus nový, bohdá zdárnjší. V následujících ádkách pokusil jsem se pokud bylo lze popsati otisky zetelnjší v poádku, v nmž byly v Anglii oíslovány (heraldickém, od levé strany shora, dol). Pipojil jsem ísla peetí k fotografii. ís. i. Mikuláš st. z Lede. Pee takka kruhová (30 x31 mm) obsahuje štít, na nmž výrazn proveden známý trojlist (3 spojené leknínové listy k rohm štítu ukazující) pán z ían. Štít jest dokola ozdoben obloukovými okrasami v XV. st. tak oblíbenými. Klenotu není. Nápis nelze peísti, byl asi: SI NIC SEN DE LEDECZ. Mikuláš st. jest syn Petra z Lede (1367 1406) a matky Keruše (zem. 1396). Pipomíná se v 1. 1406—42 nejen pi obvyklých tehdáž nadáních kostelních, ale i pi politických jednáních. Od r. 1437 byl na zem. soud ve stavu panském 17. bez. 1440 ješt byl na snme áslavském. R. 1442 odekl se odúmrti v Ledi a udlil svobodu kšaftování mšanm. Pee jeho z r. 1442 jest v archivu Ledeském. Mikuláš ml. z Lede. Peet menší (28). mén zetelná než pedešlá. Trojlist na štítu slab naznaen. Nápis (minuskulí) zachovalejší, na originále zajisté zetelný: Sigillvm domini nicolai junioi de ledecz. Ozdoba okolo štítu má podobu srdce, klenot schází. Mikuláš ml. jest bratranec Mikuláše st.. syn Václava z L. (1360 90). bratra Petrova, z matky Žofky (vdané podruhé za Lva z Lukého. Žil v 1. 1400 50. Držel s Mikul. st. spolen Lede a zúastnil se jednání na stran Podbradské. Na snme áslavském 1440 pidán k ruce hejtmanm ku správ zem. j. Zikmund z Milelovic. Pee veliká jako pedešlá (28) s úplným znakem a nápisem nezetelným. Lze jen rozeznati so (Milessowicz). Štít jest kolmo rozpoltn jako u pán z Michalovic, Vartemberkú, ale u vladyk Netvorských z Bezí a m. j. klenot jest s Markvartici stejný, složená kídla. V echách není osady Milešovic. za to na Morav, v Slavkovsku. Tam byl rod vladyk zvaných z Obory a Skai

.

.

.

.

—

.

.'.

—

— .

.

i

I

.

.

S3

z níž Arkleb Sírka asi 1382 koupil od Petra z Krava Milešovice bratrem Vítoslavem Šípkem). Od r. 1408 psal se Arkleb z M. prodav snad Oboru. Syny jeho a majiteli M. byli Roman 1412 na M. a snad náš Zikmund. by se dala dokázati v archivu Teboském, kde jest pee Vítka Šípka (z 23. íj. 1398). 4. Václav z Ostrova. Nápis na fotografii k peetím pipojený jest pesný: Wenceslaus de Ostrow, ale nápis na peeti tomu odporuje. Celá pee jest navždy zniena ulomením vtšiny. Zbyla jen pravá ást s kusem nápisu, velmi krásného písma (maius.), ale ta práv svými 3 písmeny odporuje podpisu. Jsou tam písmena: DE S Kdyby to byla opravdu pee Václava z Ostrova, bylo by na zachovaných písmenech: .... DE .O Takto zdá se, že písa si spletl Václava z O. s Václavem ze Sulislav a ml podepsati tohoto. 5. Bohuslav z Kozle (Lev-(a) z Chenovic). Podobá se pravd, že pi sepisování a zvláš pi peetní stížného listu panovalo ve shromáždní nejen vzrušení, ale zmatek! Máme tu již druhou pee nesprávn podepsanou! Není to pee Bohuslava z Kozle, nýbrž Lva (Levý) z Chenovic (Zruckého). Jest menší (26) okrouhlá a obsahuje štít bez klenotu. Na štít jest ponkud znalá zpodní orlice s levým kídlem, ostatní zašlo mnohaletým psobením vlhkého anglického podnebí. Tento zbytek orlice jest vedle nápisu druhým dkazem, že pee nepatila Bohuslavu z Kozle, erbu rysa. Nápis jest dosti zachován (majus.): S LEONIS lice,

(s

Vc

i

.

.

.

ás

.

.

D CHRZENOW1CZ. Vladykové Janovic. ejku a Dvoreckých z

Ch. jsou píbuzní

pán

Kolovrat, Olbramovic a Ždárských ze Ždáru. Lev (Leva) syn Lévy na Tebetín a Vrbce (1376 91) jest bratr Miloty a Ctibora. Sloužil bez pochyby rakouským pánm z Wallsee (1408). Bratr Milota na Bohdani pipojil též pee k stížnému listu (v. . 11.). 6. Jan z Oniova. také porouchaná, ale aspo v obrazci na štítu zetelná. Nápis nelze peísti. Tím bohužel zabránno rozhodnouti, jest-li to opravdu pee Jana z O. Nemožné to není, nebo bylo .

,

z

z

—

Pee

rod

echách, 2 na Morav. U 3 eských rodin z O. mli kolo. druzí z O. divokého vepe, tetí židovský klobouk. Ani k jedné z tchto rodin náš Jan nepatí. M. Kolá (..Staré peeti") klade za lena Jisto jest, že není ten, jejž O. z O. znaku kolo, nebo pítomný Jan má ve znaku pl psa ohae a tím adí se do rodu Chepických z Modliškovic, Byšických z Byšic, z ernic, ze Psího. Vídenských z es. Ostrova, z Klokoína, z Hrky, z Bevar. Více o nm na ten as známo není. 6 vladyckých z

z

O. 4 v

O. jest znak znám: Onšovští

i

.

Pee vtší pedešlých (32). okrouhlá, nápisem nezetelným. Místo štítu jest jen pílba s klenotem, což bývalo tehdy v obyeji, když klenot shodoval se s figurou štítu. V tomto pípad jsou klenotem 2 hlavy psí, hledící dovnit. Vladyky ze S. byli usedií v Dolnokralovicku. Jetich pipomíná se v 1. 1407 20. Držel Studené s tvrzí, ást podacího v Onšov, 1407 odekl se práva k lesu u S. patícího k fae onšovské, 1413 byl ustanoven poruníkem dcer Jindicha ernického z Kácova (v pípad jeho úmrtí). Žil ješt 1420. S. Jan ze Studeného. Syn pedešlého má pee menší a nezetelnjší. Liší se od otcovy tím. že má úplný znak s malým štítkem (na 7.

Jetich

druhdy siln

ze Studeného.

plastická,

s

—

.

ii*

1

nmž

nelze nic rozeznati), s pílbou a klenotem jako otec. Písmo nápisu 64 a zemel 1465 neb 66. špatnjší. Jan pipomíná se od 14)5 1416 dostal zápis na Zálesí. 1440 (17. bez.) zúastnil se sjezdu áslav-

—

jest

1450 odpovdl s jinými jednot Strakonické (bojoval pod praporem Mikul. Trky). Držel tvrz, ves a dvr v S.. což 1464 zapsal synovci Prokopovi (synu bratra Alše) nemaje asi dítek. . o. Alšík z Martinic. Má býti, ale není. Pee jako vtšina nezetelná s nápisem, z kterého se dá bezpen peísti jen: S OSTOWICZ. Toto necelé jméno pídomku však rozhoduje, že pee nepatí Alšíkovi z M.. nýbrž s nejvtší pravdpodobností Chvalkovi z Hostovic. Uvnit jest štít, na nmž matné obrysy zvíete, nejspíše kohouta. Ponvadž majitel peeti není pesn uren, nelze o na ského,

nm

as nieho

ten

psáti.

.

Pee

io. Mladota z Dobré Vody. lépe znatelná než jiné z pedešlých se štítem a nápisem. Nápis jest: S WODA. Na štítu jest vzpjatá la. mající šípem hrdlo protknuté. Mladota tudíž nebyl z rodu Král z D. V. znaku kohouta. Zdá se, že pocházel z D. V. na

Ledesku.

.

Milota

ii.

z

Pkn

Bohdanle. Nápis

vncem otoeným.

štítem,

druhdy provedená Sigillvm

pee

se

milotho de bohdanecz. Na štít jest pkná, výrazná starodávná orlice Kolovratská. klenot vynechán. Nositel peeti jest len vtve pán z Chenovic (v. . 5). syn Lévy st. a bratr Lévy ml. a Ctibora. Byl pánem na Kamberce. Zrui a Chenovicí :h, nabyl ok. 1398 Bohdane (1416 již jmenuje se Ctibor pánem Bohdane). V 1. 1412 14 držel také Pertoltice a 1421 byl na snme áslavském volen za jednoho ze správc zem. (minus.):

.

.

.

—

.

Mikíík

i2.

z

Hrky. Z

této peeti

nelze ani

nápis ani znak

rozeznati.

.

Pee také málo zetelná, dává jen tušiti, Z nápisu chatrného písma s námahou rozluští se: S.WYKERZ DE IEN1SSOWICZ. Štít jest bez klenotu. Z rodin, které se nazývaly z J. jsou nejprve ty, které pozdji pibrali píjmení Špína. Ti žili v 1. 1445 1537 a mli na štít supí hlavu s krkem. Tento znak na peeti Vikéov nepozorujeme. Druhý rod vladyk z J. ml Viké

13.

z Jeniíovic.

pedstavuje.

co

—

(Král Herald. 352) 3 kvítky z 3 kopc vyrstající na štít Vikéov ponkud rozeznati.

Viké

a tento

znak

lze

—

1402-15. od 1404 6 byl purkrabím hradu Pražského listu se posledn pipomíná. Žil sice r. 1440 též Viké z J. a byl na snmu áslavském (17. bez.). ale podobá se, že to byl již syn staršího Vikée. Mimo žili jiní vladykové z J.: Sobn

a

žil

v

1.

pi speetní stížného

1398

—

a byl

n

1431 na

Božejov

a Lhoticích. který

i

ml

i

dm

v Praze (od 1429)

biskupským purkrabím na erv. eici. syn jeho Václav byl

faráem

v

Kesín

(1413

—

Ctibor z J.. který také speetil stížný Pibík. bratr Sobnv. Pesík ok. 1406 a po dlouhé dob ješt Mikuláš z J. s manž. Annou Skalkovou z Lazec (1530). Jenišovice jsou v Dol. Kralovicku. 14. Václav ze Sulislavž. Pee málo jasná se štitem bez klenotu. Na štít pravd podobn hlava vepe nebo vlka, nápis nelze peísti. Majitel nazvaný Václav Majas ze S. nepochází ze S. u Stíbra, nýbrž

list.

Kuba

.

z

J.

(1437

54).

si.).

jako pedešlí vladykové z Dol. Kralovicka, ze zašlé již S. Pipomíná 1409 1. 15. Nástupci jeho na S. Jindich a Jan zvaní z Roztok odjinud ze S. (1448) byli erbu kola o 6 špicích.

—

se v

.

Pee

z Otroíc. s nápisem, který lze aspo peísti patí. Uvnit Štít s pílbou a klenotem, bohužel obé nezetelné! Nápis (min.): Erasmvs ad ovtroczicz. Litovati jest, že znak vladyk z O., bezpochyby tuto unikum, zstává nerozluštn! Z rodu Erazimova z O. (také z Dolno-Kralovicka) známi jsou Heman z O. se synem Markvartem, oba na O., z nichž otec zem. 1395 (ok. 1. záí). Markvart pipomíná se také 1396. Vedle nich jmenuje

25.

a piísti

se

Zdenk

ješt

.

Erazim

komu

1406,

píbuzný Špíny

z

Jenišovic.

Pee

Linhart z Kunéjovic. lépe znalá v kresb písm. Štít jest ozdoben do kruhu spletenými vtvemi a chová figuru znakovou, hlavu srní se znalými vyrstajícími paržky a vyplazeným jazykem. Podivné jest zakonení krku. Nkdy bývá krk uat rovnou šikmou arou, jindy sáhá až ku zpodu štítu, s nímž srstá. V tomto úplným kruhem pípad však rytec uinil nezvyklé zakonení z vtví tomu sveden, jenž hlavu srní dole v kruhu nejspíš rámcem k byv otáí. Tím dostává srní hlava pi zbžné prohlídce podobu njakého nástroje! Myslím však, že mžeme s dobrým svdomím zstati pi znaku srní hlavy pro vladyky z K. (na Dol. Kralovicku). 16.

i

—

TVS DE

NEGOWICZ. Namítlo by Linhartova pivšena oním kruhem na konci krku srnce vzhru, kdežto kdyby jeho hlava byla figurou, byla by ona nahoe! Jest to však jen speetní v spchu. Práv u huby srní hlavy poínají písmena nápisu: SI (Sigillum) a tím jest dáno pravé postavení SI

Nápis:

se, že

na

stíž.

.

LI

.

list jest

pee

štítu!

Z vladyk Kunjovských na ten as jest pouze znám Linhart. Ostatní zstavují se dalšímu pátrání. Arci nelze se velikého rozmnožení pamatovati jest stále na nenahraditelnou ztrátu zem. desk nadíti a knih phonných v echách, což obé Morava zachovala, ímž pro XV. má prameny neocenitelné. Náhradou jsou nám knihy XIV. konfirmaní a erekní a desky dvorské. iy. Bohunek z Borovice. Opt jedna z peetí uzavených, které i

vk

i

.

se

pozd ptáme

otisku.

.

a která na ten

as nemže povdti

Fotografie, akoli zmenšená,

pranic. Tak na pece ukazuje stopy znaku.

Bolech z Dalkovic. Zetelnjší, velmi zajímavá pee tím, nalezl rodu vladyk z D. klenot, zde pak se mu dodává štít. Pesn se touto peetí potvrzuje popis Koláv v Heraldice (243. 55). Na naší peeti má Bolech štít s touže figurou jako u Koláe že M.

iS.

Kolá

i

klenot. Jsou to 2 páví kytky s držadly kížem položené, jejichž desky jsou okrášleny 2 adami cimbuí Cimburkv. Vtipný a pkný to znak! Nápis zaíná pesn u pravého vrcholu štítu a jest: S.

BOLEKHI

DE DVCOWICZ

(pevrácené A, zkratka vynechává

lenem eské vtve slavného rodu ši

pán

z

L).

Bolech

Cimburka a pochází

jest

z Vla-

mska.

.

ig.

Jan

z

Dalkovic.

První pohled na

že nebyl ani z rodu Bolechova, ani

pee

vbec píbuzný.

Janovu ukazuje, Ale jest nesporno,

Vlašimsku. Pípad ten není ídký, že v jediné zde. Janova byly 2 tvrze a každá patila jiné rodin. Tak jest hrubé, neumlé práce, ale dá se urit rozeznati. Má štít rozpoltný (na dél poloviný) jako mli blízko usedlí Bížští. Koupští a Netvorští z Bezí (prvotn, pozdji kul) a levou polovici vyvýšenou jako Sobkové Holí Rovného, Štpánovští z Myslina. erní z z Jezera, z že byl také usedlý v D. na vsi

Pee

i

Nme.

z

Bezí

. . .

a

j.

Zhoe. Zcela nezetelná. (Vožice nebo Sedlany). Mlejnek ze Sedmipan. Totéž (z Vlašimska). 22. Vilém ze Soutic. Zase pee, která se dá zcela rozluštiti. Obsahuje úplný znak nápis. Na štítu jsou 3 bevna, ale proti pozdjším pravidlm nestejn široká, horní nejširší, druhé užší, dolní nejužší. Pílba jest nápadn veliká a splývá s ní rouška. Na pílb jest poduška DE^SVTICZ. Ze S. psaly a na ní stojí kýta. Nápis: S. WILHELM1 se hlavn 2 rodiny: Cabelití a Janovští ze S. abelití mli za znak kídlo supí s nohou spojené (posud u uherského rodu hr. Niczkých z Niczk) a Janovští jsou s nimi stejného rodu. Proto s podivením teme v Heraldice .Králov (66), že Janovští ze S. mli: Na zlatém štít ve 3 adách erno-stíbrný šachovaný pás! (má býti Janovský z Janovic a pás erv.-stíbr. na modrém štít). Jest jisto, že náš Vilém ani k abelickým ani k Janovským nepatil. Když psal škol. rada Aug. Sedláek více než ped 20 lety heslo ,,Cabelický" do Ottova Slovníku Nau., kladl Viléma sice ješt mezi Cabelické, ale umístiv jej správn na Dol. Soutice, odlišil jej od jiného Viléma, souasníka, který sedl na Hor. S. a k abelickým patil. Dlužno nyní rozhodn dáti našeho Viléma za zástupce jiné vladycké rodiny, která jako v pípad vladyk Dalkovských s abelickými v jedné osad sedla. Rod s 3 bevny bylo po echách sice dosti (posud Zádubští z Šentálu ze Stíbrska, po mei vymelí), ale hlavn v záp. ástech usedlí (Budovec. Doupovec a j.). kdežto stížný list podepsala nejvíce šlechta 4 vých. kraj eských a nkteré rody moravské. Stojí tudíž náš Vilém se svým znakem skoro osamlý. Nejbližší vladykové podobného znaku jsou mu z Pacovska Vrchotití z Loutková, kteí však mli klenot kohouta. Vilém žil v 1. 1385 1415 na tvrzi Dol. Souticích ml také s abelickými na Hor. S. podací kostelního. 20.

Vítek ze

21.

i

.

—

;

ás

.

Matj

23.

pece

ze Soutic.

Pee

sice

sešlá, ale

pi pozorném ohledání

pedem oznámily. nápisem, klenot není. Štít ukazuje slabé, ale pece patrné obrysy znakové figury. abelických orlí kídlo s nohou. Z nápisu rozeznají se hlavní písmena S MAT ... D S Matj pipomíná se pouze v 1. 1412 15 jako spolumajitel Hor. Soutic. Byl snad synem onoho Viléma (1385 1402) jenž žil také na Hor. S. Tvrz držel s ním Vítek ze S. snad bratr. 24. Odolen ze Sloupna. znaku bezesporn uritého, v djinách domácích slavného cimbuí. Toto vypluje celý štít. dole okrouhlý, jako na vtšin tchto peetí vidíme, starší druh štít dole zašpiatlých byla již zašla. Z nápisu se pete: .... ODOLANV .... LVPNA (S ODOLANVS DE SLVPNA). K rodm, které užívaly na štít tohoto vzácného znamení bud celého (oboustranného) nebo pólo-

potvrzuje

Na peeti

to,

co genealogické zprávy o majitelích

jest štít s

—

—

.

—

.

.

.

—

Pee

.

.

.

.

.

.

.

til

viního (jednostranného), totiž k vladykm: z Blatníka. Bohdane, Cimburka, Dalkovic (jenom páví kytky tímto cimbuím pizdobené), Heroltic, Chmelíkum ze Stimelic, z Jemništ, Lipnice, Miroslav, Mlékovic, Ptichvost, Podhus, Radenína. Struhaova, Vojslavic a Zvanovic dlužno nyní piísti vladyky ze Sloupna. Patily k eské vtvi cimburské a sídleli na S. v Chotbosku. 35. Jaroš z Proseté. Pee mén než polozetelná. na štstí zetelnjší, v tom. co u peetí hlavn na váhu padá, v poznání znaku než v pesnosti nápisu. Znak jest neúplný, ale zajímavý a nový. Na štítu vidíme dobe kreslenou vasu na kvtiny, která vypluje celou délku štítu. Tím však nedostalo se rytci místa na kvtiny, které mly býti zastreny do nádoby. Místo toho vidíme je zastreny za vasu po obou stranách. Tak si starší rytci pomáhali v nesnázích! Z celého nápisu i

.

.... IV (Jaross:'ys), což jest sice malounko k

rozeznati jen:

lze

totožnosti majitelovy, ale spoléháme se na podpisy, které

dkazu

po delší dobu souhlasily s peetmi. Z které v 15 eských Proseí Jaroš pocházel nelze posud rozhodnouti, jen tolik ví se najisto, že nebyl píbuzný vladyk bratí z P. v Ledesku: Ondeje, Hrocha a Beneše, kteí byli znaku lan s prosteleným krkem. 26. Diviš z Perioltic. Otisk málo znatelný, obsahuje štít bez klenotu. Na štítu jest zetelné bevno, ale není na prázdném štítu, spíš pod ním obrysy orlice, le velmi nejasné. Z nápisu pracn nad ním lze spíše dohádnouti než peísti: .... ISS1 D. PERTOL O Diviši ví se, že m! dvr v P. na Dolno-Kralovicku a žil v 1. 1415 16. Mimo nho známe Kuníka (Kuneše) z tchže P. s chotí Eliškou (1412 až 17) a s dtmi Závisí a Kateinou (manž. Hašek z Rochova). Ok. 1406 mli tu také ást podacího Mikuláš a Jan z P. Zcela nezetelná. Bohdane jest 27. Vavinec z Bohdane. již

.

i

1

—

.

v

Ledesku. . 28. Jan

Pee

takka zetelná, v originále musí býti z Prosee. velmi pkná a dosti zachovaná. Vidíme z ní pesn, že Jan z P. není z rodu vladyk z P. erbu vasa, nýbrž ze známého starého rodu Leskovcú. obsahuje úplný znak, štít staršího tvaru XIV st., ale mén zašpiatlý, jest naklonn v právo a pílba sedí na levém rohu. Na štítu jsou známé 2 vidlice kížem položené, s pílby splývá rouška po obou stranách, ne jako v XIV. st. v levo vlající. Klenot jsou taktéž vidlice peložené. Nápis jest v první polovici lepší, v druhé nejasný: S. IOVANI DE

Pee

(PROSSECC).

e.

Jan

Hazmuka

také

Kateinou (zem.

žil

mezi léty

1370

1415.

r.

. z

O

s manželkou Dubného. Peeti

Z r. 1370 (viz vyobrazení v Sedl. ,, Hradech'' potomcích jeho není na ten as nic známo.

jeho zachovaly se 2: a z

— 1424

ok. 1414) na P., Slovnicích a ásti

díl

IV)

Pee zcela nezetelná. Perkné pocházel leny zúastnila pi speetní stíž. listu: jím. BozVakem. Perkné pekal boue husitské a zúastnil se ješt

29.

Perkné

z Ostrova.

rodiny, která se 3

tchem 17.

a

bez. 1440

.

30.

BOZ zetelný.

snmu

áslavského.

Boztéch z Ostrova. Nápis velmi

OW,

ale

hlavní

ást

slab

—

znalý, trochu vyniká obraz znakový zcela ne-

.

Jan

31.

ze Zbraslavic.

V

nápisu

lze

IAN

rozeznati:

LAW

....

1TZ. Kolá v ,, Heraldice" (204) praví, že vladykové ze Z. mli na štít 2 sekery kížem položené, avšak Jan ze Z. tyto sekery neml. To lze pokosem rozpoltný a dole obrazcem vyplnný, rozeznati. Štít hoejšek byl bez pochyby prázdný. Také klenot lze ponkud poznati jakožto složená kídla Pedkové jeho pipomínají se již 1240 a po Purkarta ze Z. jest v archivu Jind. Hrad. (z 1440). až do 1448.

ml

nm

i

Pee

.

32. Smil ze Švábinova. Známo, že vladykové ze Š. byli stejného rodu s Kozlíky z Drahobudic a tito mli na štít kohouta, avšak z této rozhodne bud fotografie jednotlivých peetí peeti to poznati nelze. neb prozkoumání originálu pímo. Vladykové ze Š. pipomínají se po

Vc

celé

a 15. stol.

14.

.

pee

dosti zachovaná a velmi Jan z Tunchoi. Pkná heraldicky pracovaná s nápisem: SI IOHANES D TVNOCHOD. Obsahuje jen štít bez klenotu. Zajímavo jest, jak štít 14. stol. s rovnými bonými stranami ustoupil zde stranám siln vypuklým (pro shodu s

33-

kruhem

rostoucí,

nápisu).

Ponvadž

Na štít

jest

pkn

heraldicky

dlouhýma rohama. Tunchody jsou

s

stíž.

list

te

provedený kozel v

echách

troje.

podepsala šlechta 4 vých. kraj, odpadají T. na

Stíbrsku a zbývají jen T. Chrudimské a Ledeské. Jan pocházel z T. v podpisu z Tunochod a tak se na Ledesku. Jmenuje se na peeti u lidu osada asi posud nazývá. Mimo stíž. list se Jan nepipomíná. Až zase 1454 hájil své nároky na vno v Brunicích pro Elišce z Korec zase Jan z T. nejspíše syn jeho. (Sedláek ,, Hrady" X 405, XII 115.) Z tchže Tunchod znám jest Beneš 1448 55 ve službách z Lípy a pomáhal 1448 Jiímu z Podbrad pi dobytí Prahy. Ml platy na Komárovicích, jež si hájil (1455) odkázán na zem. soud (Archiv i

i

i

—

i

es.

I

. *u

437, Sedl.

Trk

Hrady XII 115). Osada Kšely (Hor.

a Dol.) jest na eskobrodsku Tvrz byla v Hor. K. Vladykové ze K. jsou známi

34. Petr ze Klel.

Pistoupimi a

—

Vitic.

od 1266 1415, ale nejzajímavjší, co bychom o nich rádi zvdli, se na ten as nedozvíme. Jejich znak. Otisk jest tak nedokonalý, že nepoví pranic. Vbec dlužno s tímto druhem otiskování peetí pestati. Tmel sklenáský hodil by se jen k hotovení negativ a když stvrdne, uiniti z nho odlitím sádrou positiv, jinak s ním nic není. Vojtech z Nelechova.

35-

ALBER

Na

otisku lze rozeznati

nápisu:

z

OW.

S.

Ze znaku se jen pozná, že užíval peeti se štítem bez klenotu, tudíž že bez pochyby figura znaková se v klenotu opakovala. Sídlo Vojtchovo bylo též na Ledesku, ale již zaniklo. O rodu samém o Vojtchovi dobré zprávy nalézají se v Sedlá. Hrad. XI 187. Dotený Vojtch zem. ok. 1421 zústaviv syna Petra Skálu. Ten zem. ped 1437 bezpochyby ve válkách husitských. Bratrem Vojtchovým byl Ratín s dcerami Kateinou a Johankou. Snad byl synem Vojtchovým vladyka neznámého jména nesoucí nezvyklou pezdívku „Vdova" (17. bez. 1440 na snmu áslavském (Ar. es. 256). 36. Jetich ze Lhotic. Znak vladyk ze L. jest znám (Kolá ,, Heraldika" 216), ale otisk znak ani nepotvrzuje ani mu neodpírá. Jest nmý. Znak byl: Štít pošikem rozpoltný a pes celý štít me, v dolní polovici 2 hvzdy. Lhotic, dle nichž se Jetich psal. jest v echách 7. Usedlý .

.

.

i

I

i

I

.

S'.l

byl v L. v Humpolecku. Mimo nho ješt 3 lenové rodu toho pivsili peeti své k stíž. listu: Markvart, Václav a Pedbor. Peeti jejich jsou zetelnjší než Jetichova, ale všechny odporuj! popisu Koláovu. Ukazují spíše na štítu hlavu zvíete než štít dlený s meem a hvzdami. Vc se dá však snadno vysvtliti. Shora popsaný znak týe se vladyk Lhotických ze L. v 1. 1440 1592 v echách kvetoucích, jichž pedky doteni 4 vladykové ze L. býti nemusí, tvoíce jiný rod, sice stejnojmenný, ale nepíbuzný, L. ze L. znaku mee a hvzd mohou býti potomci Oldicha, Olbrama a Petra ze L., kteí po Jetichovi a sou-

—

rozencích Lhotice drželi (1440

.

—

62).

Speic. Otisk též málomluvný. Z nápisu trochu vyniká .... DBOR PE ... a na štítu stopy njakého tvernožce, dle všeho beránka ohlížejícího se do zadu. Speice jsou také v Humpolecku. Peetila tudíž šlechta dle kraj dle sousedství. Pedbor objevuje se již 1390 jsa asi píbuzný Sýkory ze S.. který držel S. a zem. ped 1831 zstaviv dceru Marušku. Po ní 1381 provolána odúmr ve S. (Sedlá. Hrady XII 256). V 38. Oneí z Kamenice. Z nápisu lze vytušiti: S ONS DE KAME Znak dal by se lehce uriti, kdyby bylo dokázáno, že vladykové z K. jsou téhož rodu jako vladykové z Kocourova. Ovšem oba rody držely v stejném ase Kamenici (Trhovou) a vladykové z Kocourova mli ve znaku 2 buvolí rohy na štít v klenotu. (Památky arch. II 183, Král. Herald. 335), ale na peeti Onšov jest jen na jedné (levé) stran obrazec podoben rohu a pravá strana jest prázdná (možno odloupnutím) a obrazec byl asi složitjší arci že jest porouchána nežli pouhý jednoduchý roh (spíše hlava kohouta s krkem). Pravd podobnost pro klenot 2 roh však tu jest. Oneš byl téhož r. 1415 svdkem na dvorském soud, kde dosvdil, že Mikuláš jest syn Jana Pytla 256, 400, z Damírova. Ješt 1440 byl na snmu áslavském (Ar. es. 37.

Pedbor

ze .

.

.

i

i

.

.

.

.

.

.

.

i

—

I

Pam.

IV,

ar.

.

39).

Jindich z Leíiiny. Z nápisu lze peísti jen: S. H (Henrici) znaku se dobe poznává pílba s klenotem kalichu podobným. Jindich pocházel též z Ledeska. Souasn s ním žil jiný Jindich z L., ale týž byl faráem v Letovicích a pocházel z Leštiny v Zábežsku, ovšem pak nepodepsal stížný list. 39-

... N, ze

.

40. Václav z Dobrovítova. Z otisku lze poznati z nápisu jen: a ze znaku, že byl úplný (štít s pílbou a klenotem); na štít mli vladykové z D. železný klobouk (Kolá Herald. 216) a v klenotu lze tušiti kídlo. D. jest v áslavsku a rod vladyk z D. byl velmi etný 1556). etní lenové najdou se dosti dlouho kvetl v naší vlasti (1355 v ,, Hradech" XII 88, 9. Stíž. list podepsali z toho rodu Václav (1390 až

S.

—

i

—

Oldich (1413 15) a Jindich (syn bezpochyby SobJešt 1556 jmenuje se Václav z D. hejtmanem naTeplici.

1417), syn jeho

hrdúv

(1392).).

.

Pee

trochu zetelnjší. Nápis se dá skoro ze Skály. Marsikonis de skal. Znak má jen štít s hlavou bezpochyby vlí. Na vlka ukazuje dobe malý dolní kel a štíhlost hlavy a krku, jinak mohla by to býti hlava sviní. Sídlo Maršíkovo jest nejspíš Skála v Nasevrcku. Vedle Maršíka znám jest také Pavel ze S. (1479 85) 41.

Maríík

úpln peísti:

S.

—

úedník

král.

v Košíích

(Tomek Dj. Prahy VII

221, 44).

.

Ruprecht

42.

z

Okrouhlic.

nepatí Ruprechtovi, nýbrž Ruprecht není na ní stopy,

otci

Pee

tato

zajímavá tím. že Aspo po jmén

jest

Mikulášovi.

jeho

ale dosti jasn jest znáti N1CO. Vskutku pipomíná Mikuláš z O. otec Petra z O. Mohl tedy dobe býti mladším bratrem Petrovým Ruprecht který ped. r. 1415 dospl a v život veejném vystoupil. Také mohl zdditi pee otcovu. Znak nelze rozeznati, to jest jisté, že pee obsahuje úplný znak

se také ok.

1400.

Klenot dle okrouhlého tvaru podobá se kolu voznímu trochu znalými. Z rodu vladyk z O. (v Nm. Brodsku) uvádí se Bernart (1388) na O. a Chlistov, Petr, syn Mikulášv (1400). Ruprecht (1415), Mikeš Hebec (1418) a Hroznatá (1442—54) poruník klenotem.

s

se 4 špicemi,

dtí Jana

z

Blanice (Ar. es.

I

508,

II

463).

. stíž.

43. Vítek ze Žehuíic. Stalo se tu zase pehození bud pi podpisu listu neb v Edinburce pi hotovení otisku. Na otisku jest . 44,

ale dle peeti jest to Vítek z Ž. Nápis se dosti Witkonis de zehvssicz. Znak má jen štít bez klenotu, ale na štítu nic nelze rozeznati. Odjinud jest známo (Ot. Slov. Nau. XIV 507), že vladykové z Ž. mli ve znaku kohouta, emuž pee dosti otisk tmelový rozeznání figur spíš znesnaduje než ulehnasvduje, uje. Sedláek v Hrad. XII 307 uvádí 7 vladyk z Ž. (v Cáslavsku) našeho Vítka s bratrem Janem. Vítek pipomíná se 1400 a mezi nimi 19. Strýcové jich byli Vítek ze Ž. (1361 až 22 a Jan 1400 70) se syny Hynkem a Ješkem a bratry Jetichem z Telic a Kunšem ze Semnic.

což by byl Jan ze dobe zachoval: S

Žían.

.

a i

.

Jan

44.

—

—

Žían

ze

(Menších).

Pee

ukazuje, že vedle šlechty

pívrženci uení Husova své peeti pipojovali. Jan pocházel z Benešovska u Prahy, ze Ž. tehdáž zvaných Menších. ale bohužel ze Nápis jest dosti zetelný: Sigillvm Johanis de zynian znaku lze jen poznati, že byl štít bez klenotu. Co bylo na štít tžko hádati Figura se podobá rozkídlenému ptáku. Vladykové ze Ž. pipo1417. ale ovšem nelze tvrditi, že všichni patí témuž mínají se od 1283 1311 byl pánem na Ž. Fridman (Pam.ar. IX 71) rodu. Tak vl. 1283 jehož syn 1283 pi korunovaci Václava II byl pasován na rytíe. Pak majitel mezera až na našeho Jana. Týž pipomíná zase jest v se mimo 1415 na Ž. ješt 1417 (Ar. es. 404). Stíž. list s ním speetil

4 vých.

kraj

i

jiní horliví

;

—

—

ad

I

Pech ze Ž. Strýcem jich byl Brum z Ž. (zem. p. 1417). jenž ml 2 dcery, Annu a Markétu. Ona pekala Markétu a odkázala všechen statek svj

i

Janovi a Pechovi (Ar. es. tamže). Odkaz ten stvrdili na zem. 1417 (10. kvt.) Jindich a Jaroslav z Ž.

.

Bohunek

45.

ani znak. Majitel (Ar.

es.

Nejspíš

.

z P.

46.

nhož

nelze rozeznati ani nápis

se 1415 a zase 1440 na

256), ale nelze ani uriti, z které ze

I

LVKA

z Proseté. Otisk, z

pipomíná

v

soud

snmu áslavském

17

Proseí pocházel.

Habersku u áslavi.

Leva

Louky.

z

Na

této

peeti

lze

rozeznati z nápisu jen:

dohady byly tohoto Lévu známe o hodn let pozdji Václava z L. (1461 zem. 1501) probošta kláštera v Doksanech (Pam. ar. V 168). .

.

by

.

liché.

.

a na znaku, že byl úplný

(štít

i

klenot). Ostatní

Mimo

47.

Pech

DE ZYNIAN,

ze

štít

Žían. Nápis skoro zetelný: S. PRZECHONIS bez klenotu, ale co na bylo nelze poznati.

nm

'.I

I

.

48. Markvart z Kojkovic. Z nápisu se nezachovalo ani písmeno, obraz znakový jest zetelný. Pedstavuje psa sedícího pesn jak to psi dlají, když sedí a prosí. Podoba psa zabrala rytci tolik místa, že ani štít neudlal o klenotu ani nemluv. Markvart pocházel z Nm. ješt se pipomíná Václav z K. (1440) na snmu áBrodská. Po slavském. Jiného rodu byl Václav Kojkovský z K.. jenž byl teprv 1641 povýšen do stavu šlechtického. Ve Slezsku žil rod téhož jména, ale jiného znaku, Kojkovský z K. Posud se tam zachovali Skoovští z K., kteí pozdji se psali Vilémovští z K. a nyní se píší Wilmovski(!) za-

ale

nm

pomenuvše

. Zvic,

40.

i

starý

Václav

pídomek z Víc. Na

z

K. stíž.

list jest podepsán Wenceslavs de

ale jest to jen dialektická výslovnost, jak se

asto v zápisech starých najde. Také žádné Zvice ale ovšem Vice v Benešovsku u Prahy. Pipomíná

a

posud u v

lidu slyší

echách

se

i

nejsou,

Bernart

z

V.

1372 zem. 1404 fará v Lazišti (Method IV 16) a Jindich z V. a Krupé bezpochyby jméno jeho otce, (1447) na V. S Václavem z V. získáváme neb v nápisu jest zcela zeteln psáno: S. iohannis d zwierzitz. Znak jest hospodáské náadí nejvíce soustruhu podobné, pouze štít a na toprka k sekerám, jaký mají naši rolníci podnes, hotovíce na motykám, násady k hrábím, kosám a j. Peeti tyto se 50. MikuláS z Pohledu, . 51. Petr z Pohledu. doplují. Mikuláš dal si zhotoviti pee s úplným znakem a Petr jak jsme to vidli u ís. 48. Z nápisu peeti jen s figurou znakovou, Mikulášovy lze bezpen rozeznati: S. NICOLA POH .... Znak jest úplný, ale na štít pohmoždném nepozná se nic. Nad štítem jest pílba a klenot dobe znalé kídlo, jak se v XIV st. vyobrazovalo. Tak bychom mli spolehliv urený klenot znaku vladyk z P. Nápis zachovaný než na peeti Mikulášov. peeti Petrovy jest ješt .... POHL Ale za to velmi zajímavý Stží se pete: S. a zetelný jest obraz znakový. Jest to hradní vž se špiatou stechou na a pi ní padací most zdvižený, po levé stran vže pipojený. štít byla velmi oblíbená u šlechty v zemích eských, nehled k mstm, kde jest takka pravidlem. Pokud posud známo bez provedeného 2 3 vží soupisu všech eských peetí (velmi již nutnému!) užívalo na štít 26 rodin a nová jest tudíž i ta vladyk z P. Tito žili na P. v Nm. není vyloueno, že jim patil jiný P., nebo osady toho Brodsku, jména jsou v echách ješt 3 a náhodou všechny v okresích, z nichž zaslán stíž. list: Dol. Kralovicka, Haberska a Chrudimská. Jiní lenové mimo tyto dva nejsou známi. 52. Václav z Poln. Nápis jest málo zetelný. Vyniká jen: S. POLNA. Podle polohy a vzdálenosti písmen byl asi úplný 1

i

nm

nm

. pkn

he

PETI

Vž

i

1

i

a

.

nápis:

SIGILLVM WENZESLAI DE POLNA.

He

jest se

znakem.

jako u etných jiných nebyl, ani pílba ani klenot. Na štít bylo nco kulatého, nejvíce podobného hoícímu granátu. Tím ovšem by bylo eeno, že Václav z P. byl z jiného rodu než souasník a spolumajitel Jan z P. (. 66), na jehož peeti se zeteln vidí lev. Z peeti Václavovy by též plynulo, že nebyl z památného rodu pán z P.. kteí vynikali v 13. a poátku 14. st., nýbrž že byl jen vladyckého rodu. Mli pánové z P. znak jednak Kolovratské orlice, jednak Valdštejnské Štít

pánu z Trnové), což obé ovšem heraldickým pravidlm genealogii se píí. Vc potebuje ješt také pilného šetení! Z rodu vladyk z P. objevuje se velmi záhy (1245) Blažej, po té až za 100 let Pešek z P. (1346 53). purkrab na Lipnici u pánu z Lipého 154. Sedl. Hrady XII 69) a zase skoro po 100 letech (Bernau Album lvice (spojené s 3 lekníny i

—

I

Václav bezpochyby vymením. naši podpisatelé

-

a

Jan

P.

z

Nato padá jméno

zapomenutí

to v

Nápis této peeti, taktéž málo zetelné, .... což ovšem dostaí k urení majitele, klenotu, což se na ale znak nedostauje. Jest to štít pouhý bez pílby tchto stu peetích z východních ech tak asto opakuje, že zejmo z toho, kterak drobná šlechta dležitosti svých peetí a jich zetelnosti píliš velkou péi nevnovala. Jaký to rozdíl proti peetím bohatých pán eských! Obraz znakový se nejvíce podobá ješt sviní hlav, tak že by Jan náležel velikému rozrodu Buzic. Leskovice jsou posud dvoje: Na Strakonicku a Pacovsku. Patrno, že Jan pocházel z L. pacovských. 54. Jindich z achovic (akovic). Pee jest velmi poškozena. CI ... WIC. znak pak zase má jen Z nápisu zetelné jest jen HE orlice. . jsou ted v echách dvoje: štít s podobou ale takka jasnou V Benátecku a v Kadasku. Tyto oboje jsou vyloueny. Zbývá jen úsudek, že v 15. st. se osada jmenovala achovice a bhem doby se jméno promnilo v akovice. Pak by to byly akovice v Pelhimovsku (z ostatních 5 akovic). Byly ovšem ješt 2 rody vladyk z achovic na Žatecku (znak me) a v Benátecku (znak 3 slunce), ale oba tyto znaky na peeti Jindichov zcela jist nejsou. Miksa z Petrovic. Z nápisu peísti lze: SIG. MIKSKA 5.5.

jest: S.

J an

53-

z

Leskovic.

IOHANNIS DE LES

i

.

.

.

— .

.

(místo

MIKSA) DE PETROWICZ. Znak

jest

neúplný, ani

štít

není.

znakový jest zetelný. Jest to rozkídlená orlice v právo hledící s korunkou na hrdle. Pi veliké hojnosti osad toho jména (v echách 36 [i sPetrovikami], na Morav 17) jest zejmo. že bylo mnoho vladyckých rodin z P., (viz pílohu ..Peetí" v as. Spolenosti), jiná jedna znaku 3 znaku kohouta, jiná znaku hoícího kotoue a pod. Vladykové z P. znaku orlice jsou noví. Púvodišt jich byly asi P. v Humpolecku. etné leny z rzných P. nebudu zde uvádti, pokud není zjištno, že k rodu Miksovu patí.

jen obrazec

i

áp

.

56. Markvart ze Lhotic. tyi vladykové ze L. (Jetich. Markvart, Václav a Pedbor) speetili stížný list, ale ani jedna z jejich peetí s druhou nesouhlasí. To zdálo by se víe nepodobno a pec tomu tak. Jesti v echách 7 osad tohoto jména a z nich 6 spadá do 4 vých. kraj. Pocházeli tudíž tito 4 vladykové z onch rzných 6 Lhotic a nebyli téhož rodu. Z nápisu jest trochu zetelnjší S. DE LHOTICZ; znak má jen obrazec znakový nejpodobnjší tmenu, jenž má ale dole nco pidáno. 57. Václav ze Lhotic. Z nápisu nelze rozeznati nic, znak má jen štít a na pravd nejpodobnji kachna, plovoucí na vod. 58. Maršík z Alberovic a 59. Peíík z Alberovic. Tentokrát jest nesporno, že oba tito vladykové jsou lenové jedné rodiny. Na peeti Maršíkov, která jest více poškozená, rozezná se jen: SIG CO

MARKWAR

.

nm

.

.

.

'

'i;;

AIBE

má

Z; znak

pouze štít jest shodný se znakem Pesíkovým bezpochyby o 4 špicích, na 4 stranách kytkou ozdobených. Nápis na peeti Peškov jest skoro zetelný: S. PESSICO DE ALBEROWICZ: má také štít bez klenotu a zetelné kolo s kytkami na 4 stranách. Rod vladyk z A. pocházel z Dolno-Kralovicka a pipomíná se od 1354 1600. Rozštpil se na 2 vtve: Vlkovských a Alberovských z A. Praotec jejich byl Stíž z A. (1354) pipomenutý v list kapituly Vyšehradské (Sedláek Hrady" XII 206), snad otec Beneše z A., jenž zem. 1399 neb ped a ml syna Maršíka (1390 1418). Pía obsahuje kolo vozní

—

,,

ml Smrka.

jmení za

nhož

Pesík byl syn

a za svou

Jiní

lenové najdou

VII

261). C.

—

—

Adamv

(1406 9. zem. 1415 n. ped), ustanovil platy v Chrastovicích.

manželku Domku Hradech XII 206, Pam.

se (v

ar.

IV 131, VI 165,

Chyna (Vchyna) z Koíetic. Z nápisu lze peísti: S. CHYN ... klenot. Znamení rodinné byla asi hlava ptaí, podobná

6o.

.

Štít zase schází

i

hlav krocana

s krkem. Nápadn vyniká silný zobák a masitý svislý výrstek, zvláš od zobáku oddlený; také jest dobe znáti výrstek na hlav. Z ostatního tla není nic znalého. Košetice, sídlo Chynovo (lépe Vchynovo) leží v Dolno-Kralovicku. Vladykové z K. pipomínají se již 1360. Tehdáž žilo 8 bratí a strýc: Jan st., Jan ml.. Bohunek, Jan Košeta, Drška (Držek), Heman, Ješek a Ojí (1360 77). Synem Jana ml. byl náš Vchyna (1407 16). Týž byl 1407 na Frýdnav, uvolil se t. r. platiti plat klášteru ve Vilémov. Ješt 1486 97 pipomíná se Aleš z K., místokomorník zem. soudu (Tomek Dj. Prahy IX 253, 4). V 141 17 žil Domaslav, 141 Mikuláš. 1450 byl Vávra z K. v jednot Podbradské a Hanuš byl 1466 na K. (Hrady XII 174, 204. Vlasák

—

—

1

1.

—

Bibliotéka

—

1

XI

107).

Nápis pokud lze peísti jest: SIG PETR obsahuje jen štít bez klenotu. Na štít jest dobe znáti provedené hráb, jaké mli Kostkové z Postupic. Boršové z Oseká, Amchové z Borovnice, z Krupé. Tismic a j. Sídlo vladyk z M. bylo v Humpolecku. Pipomíná se z nich Petr 1378 na Domanín. Petr 1415 a Václav 1430 purkrabí na Hasištein (Tomek Dj. Prahy 6i. Petr z Miletína.

.

.

.

DE MILOTIN. Znak

pkn

VIII

423).

.

63. Slávek z Komorouic Pee jest opt pehozena a to s ís. 64. zetelný nápis (minus.): S. johannis bystry (Jan z Bystrého). Pravá pee Slávka z K. jest pod . 64. Nápis její jest zcela neitelný, jen znak se dá rozeznati. Obsahuje štít zakulacený bez klenotu a na štít ovce neb beránek do zadu se ohlížející. K. jsou v Humpolecku. rzicz. Znak obsa67. Mikuláš z Jeic. Nápis: S. nicolavs de huje jen štít bez klenotu. Na štítu jest málo zetelná podoba klobouku. Vladykové z J. byli téhož rodu jako z Hornvsi v Poátecku a pocházeli z J. nejspíš z Humpolecká. 64. Jan z Bystrého. Tato pee nesprávn pesunutá a nadepsaná . 62. má ást' nápisu zetelnou: S. johannis bystry. Znak jest štít bez klenotu a na štít dobe vidti obrysy ptáka. Který jest to. poví nám Ar. es. 256 který uvádí 17. bez. 1440 na snmu áslavském jednoho z úastník jménem: Holub z Bystrého. Není daleko pravdy, že dotený Holub dostal toto píjmí od svého znaku a že vladykové z B. užívali

Má

.

.

.

.

.

.

.

I

.

.

.

.

M na štít holuba (holub stojí na vtvi, která piléhá k levé stran štítu až nahoru). Pocházeli nejspíše z Humpolecká.

.

65.

MikuláS

z Tebelic.

Pee

rodu starožitného od 1299—1488

echách kvetšího, píbuzného rozsáhlého rozrodu Tluks z Buenic, echtic, Mekova. Vokova, Vrábí. znaku 2 me. Nápis (majusk.) málo v

znalý jest: S.NICO... DE TRZIE...CZ (nápis vysvtlující Spoleností vydaný vynechal Z. které jest na peeti dobe znalé). Kdyby byla pee zetelnjší, mli bychom celý znak vladyk z T., nebo pee obsahuje pouze pílbu s klenotem, kdežto znak 2 mee jest znám. Bohužel však práv tento klenot jest tak nejasný že nelze s pravdpodobností jej uriti. Nejvíce jest klenot podoben supí hlav s korunkou, ale bezpen to tvrditi nelze. Vladykové z T. jsou taktéž z Humpolecká. Nejstarší známý len jest Dtoch z T. a Hoepníka, který žil ok. 1299 (zem. ped 1334). Byl pánem na Hoepníce, Žiželicích a Hradištku. jest veliká Ony 2 statky vyženil z rodu pán z Hoepníka. Po mezera až do 1400 kdy pichází Jan z T. (1400 57) na Vrbce (získána po r. 1391), podepsal také stíž. list (na jiném list), byl 1440 na sjezdu áslavském a 1448 pi dobytí Prahy. Jiný Jan se uvádí 1486 na Lobi ješt Boita 1488 na Šolci (Soli?) (Sedláek Hrady X 137) a po

nm

—

nm

(Sedláek tamt).

.

Pee

66. Jan z Poln. trochu zetelnjší než ona Václava z P. na jednom sídle sedli, nebyli téhož (. 52) ale spolu ukazuje, že oba, rodu. Kdežto znak Václava byl podoben hoící kouli (granátu) ml

a

Jan na štítu lva. Nápis pokud lze ísti byl: SIG. 10HANIS DE POLNA (zvláš N jest zcela zejmé. Štít jest bez klenotu, siln vypouklý (pizpsoben kruhu s nápisem) a znaí lva s korunkou v právo rozpjatého, podobného znaku pán z Žerotína (mor.). Štít má spodek, z nhož lev vyniká.

.

67.

Beneš

WLACZICZ,

Vlaic.

z

Nápis skoro zetelný:

S.

BENESS1I DE

znaku nelze poznati nieho. Obsahuje jen štít bez klenotu, co však bylo na štít neznámo. Vlaice jsou v okrese áslavském 1448 (jeden a vladykové z V. pipomínají se jen 1381 (Koata) byl ve služb Jiího z Podbrad. Mimo tyto znám jest jen náš Beneš a Mikuláš Tuník (1412 17) s manž. Adlikou (Ar. es. II. 473. Sedláek ale ze

—

—

..Hrady" XII 310).

.

68. MikuláS z Vlaic. Ponvadž pee Beneše z V. jest zcela nezetelná, nelze poznati, byl-li Mikuláš téhož rodu jako Beneš. Z nápisu se te jen: S N CO DE Znak není úplný, nýbrž jen pílba s klenotem. Klenot byla rozložená kytka. Mikuláš jest patrn shora dotený Mik. Tuník (1412 17). .

.

.

.

W

pkn

—

.

69 a y>. Petr a Štípán z Vyéap. Peeti tchto 2 vladyk se opt doplují a dávají celý znak. Nápisy jsou nezetelné, jen se poznává, že oba jsou psány minuskulí. Na peeti Petra jest pílba s klenotem a na oné Štpána štít bez klenotu. Na štít jest skoro zetelná hlava

krkem: podivným zpsobem jest klenot Petrv velmi podoben z Vlaic (. 68), totiž také kytka. Vyapy jsou také v áslavsku. Pedchdcem Petra a Štpána z rodu Vyapského byl Jetich (zem. 1411), po nmž provolána odúmr v Benedín. Ml také husí

s

klenotu Mikuláše

95

ást

Dlouho po Petrovi a Štpánovi pipomíná na Sosnové, Býkov a Lhotce.

Chuchle.

— 1501)

(1491

se

Oldich

.

71. Haniáek z Bstviny. Pee tato jest pi svém stáí (500 let) ješt poškozená. Schází jí pravá polovice. Z nápisu jest vidti, že byla psána minuskulí. Znak má štrt bez pílby a klenotu. Odjinud (Kolá Heraldika 207) víme že vladykové z B. nosili na štít mysliveckou trubku. Z této peeti by to ovšem nikdo nepoznal, ale slabounké obrysy aspo znaku trubky neodporují. Širší konec mla na pravé stran a tvar okrouhlý jest trochu znáti. Také šru, která bývala do osmy

Hanušek pocházel z B. v Chotbosku a mimo nepipomíná. Ped ním známi jsou: Milota 1371 (Hrady XI 297), Václav 1401, Blka 1405 (Pam. ar. Arnošt a Hertvík 269). po 1448 pi dobytí Prahy a poslední potomek Martin s dcerou Dorotou

spletená, lze stopovati. stíž. list se

I

nm

1

(odúmr po

ní

C.

Jan

72.

1497). z

Ostrožna. O. (tecTOstružno) patí také k fae bstvinské, znalé jest jen I a ze znaku vidno,

Chotbosku. Z nápisu

tudíž také v

že obsahoval štít bez z

Rúšinova.

pílby

a klenotu.

Jan

z

známý hejtman

nichž proslul

z

nm v Ar. es.

—

O. patil do rodu Hertvík husitský Jan st.(1406 55)

—

Potomci žili ješt 1491 v echách (Hertvík ml. 1450 87 a synové jeho Jiík a Václav 1487 91). Pee Jana Hertvíka nachází se na originále zápisu o míru všech stav v Praze z 29. led. 1440 (archiv Jind. Hr.). Ta urila by také pítomnou pee Janovu.

(etné zmínky

.

o

—

I

1

1).

—

pee

Hertvík ze Špaic. Jest to synovce Janova z Ostrožna. ze S. jest bratr Jana Hertvíka st. Z nápisu peeti nedá se peísti nic a na znaku jest vidti jen štít bez klenotu. Z vladyk 73.

Pítomný Hertvík ze S.

(Chotbosko) znám

nešem a dcerou Blkou

.

z

jest

Ondej

ped

(zem.

Bstviny (na Javrku)

Martin

synem Ry-

1405) se (Ar.

es.

Pee

I

395, 6).

z Dašic a 74. velikým pekvapením, ne tak nápisem, jako znakem. Nápis (minus.) znl: S. martini de dassicz. Znak má jen štít bez klenotu, ale na štítu jest zetelný trojlist pán z ían. Na stíž. list již byl popsán trojlist a 2. Mikul. si., a ml. z Lede). nápadný však jest trojlist (. pp. z tak u jména nepatrného vladyky, k tomu s jménem u pán z neobvyklým. Páni z jsou rod ve šlecht eské beze sporu nejetnjší (r.'1372 sedlo 18 bratr a strýc na íanech) a mli tudíž lenové všemožná kestní jména, ale Martin se nikdy u nich neobjevuje. Ovšem 1415 byl rod již tak rozplozen, že na Dašicích (v Holiku) následující pee se vtev jich usaditi mohla. K tomu pistupuje (. 75) Chvála z Hostovic. Jsou nejen Hostovice ve farnosti Dašické, oblíbené a znak jeho jest taktéž ale Chvalek má jméno u pán z získává tím zetelný íanský trojlist. Rodokmen pán z nové 2 letorosty z Dašic a z Hostovic!

ían

75. Chvalek z Hosfovic.

tato jest

1

ían

ían

i

i

i

ían

—

.

76.

ían

—

Racek

WRDOW

z

Vrdova.

Z nápisu

této peeti znalý jest jen konec:

klenotem) tušiti se dá. že mli (a prayý roh jest tup uatý což podobá se rameni lidskému). Orada V. již v echách není. Jsou sice následující Vrdy velmi podobného jména, ale v áslav.<=ku. Ovšem

vladykové

z

a ze

znaku (pílba

s

V. jako klenot volské rohy

i

96

patí vladykám z áslavská (Semtš. Šebestiánice) ale odchylka pece znaná. Mimo Racka není znám jiný vladyka z V. . 77. Lider z Hrek. Pee zase málo zetelná. Z nápisu pete OREC (Huorek) a ze znaku (opt jen štít) slabé obrysy se jen: orlice. Lidé pocházel z H. v Nasevrcku. Souasníkem jeho byl Heman, i

jest

241). Hrkové 1408 platy v Libodržicích (Sborník hist. Rakovnicku jsou od vých. ech píliš vzdálení. 78. Vikl ze Semtííe. Vladyka tento s píjmením nmeckým"psal Vejgl a Vejkl ze Semitše (okres áslavský). Nápis peeti jest oten se a tak nelze zjistiti kestní jméno, které jist bylo na peeti. Ze znaku jisto jen, že obsahoval figuru bez štítu a zbyl z ní urit jen ocas ptaí,

ml

jenž z

Hrek

I

v

.

i

který pedstavoval ptáka rozkídleného. nejspíše orlici. 15 (Pam. ar. Vikl se pipomíná dosti asto 1405

—

Sedláek Hrady XII (Ar. es. 430) a po 1

toho rodu jest Aleš ze a Starkoi.

.

310).

nm S. a

Souasn

s

ním

ži]

X

Držek ze

S.

67.

XV

(str.

62,

1410)

256). Poslední len Jetich (1440) (Ar. es. Starkoe s manž. Dorotou (1466) na Ledcích I

Jan ze Suchotlesk. Nápis kusý s nkolika málo písmeny, zetelném S (Sigillum) následuje D. které ovšem ani na Jana ani na Dominus se nehodí. Snad to byla pee jeho otce (Diviše?) Ze znaku oznaen zase jen štít. Byl roztvrcen, tudíž stejný jako u Voraických z Pabnic. Suchotlesky, sídlo tchto vladyk. bylo zajisté také v áslavsku, ale již zmizelo. Ješt 1487 pipomíná se Bohuslav ze S. z

79.

nichž po

Tebonín

(áslav). Procek z Horova. Tato pee patí k nejzachovalejším. Nápis (minus.) jest: S. proczkonis de chorzow. Znak obsahuje jen štít a na dobe znalý panský klobouk se šrou, zcela stejný jako u Tunchodských z Pobžovic, kteí byli v Chrudimsku a Holiku. Choov již již také není, ale že následují Šebestiánice v áslavsku. podobá se, že také býval v áslavsku. Nápis zcela zmizel, štít jest bez Si Vojtech ze Sebestiánic. klenotu. Na štít trochu znáti pl kozla (nejasné). Sídlo Vojtchovo bylo v áslavsku. Ped více než 100 lety ped Vojtchem žil Konrád (Výr. zpráva .Vely ásl." ze Š. (1303) jenž byl 22. led. svdkem

na

.

80.

nm

.

1888—90).

.

82. Jan ze Znanle. Nápis zcela zmizel, ze znaku jest jen znamení erbovní bez štítu. Vladykové ze Z. užívali téhož znaku jako nedaleko sídlivší Hostaovští z Petrovic: hlavy kohoutí s krkem, prosteleným vzhru šípem (Hostaovští mli hlavu s krkem prosteleným šípem dolu). Zajímavá jest na znaku vladyk ze Z. hlava v smrtelném zápase sídlo jejich bylo asi také v áslavsku. vzhru natažená Znane

—

ale zašlo.

.

83. Oldf-ich z Dobrovítova.

jednotlivce usoudil by na celou

Jak mýlil by držitel

adu

se.

a

kdo

z

njaké peeti

kladl je do stejného

Také na p. M. Kolá (Herald. 216) praví, že vladykové z D. mli ve znaku železný klobouk, tudíž pee njakého vladyky z D. mla by míti železný klobouk! Tento závr asto selže ve sfragistice. Zde doklad. Oldich byl beze sporu pán na D. (neb jeho ásti) a pece nepatil k starému vladyckému rodu z D. Z nápisu lze peísti: S. rodu!

117

XLRIC1 D D0BR0W1T0. Pee nemá štítu na jeho míst jest však dobe znalá husí hlava s krkem. To bylo tudíž znamení druhé rodiny z D.. která se na D. zakoupila. Patil k ní mimo Oldicha (1413 -15) otec jeho Václav (1390

(Hrady XI

psal

4

—

1417).

pán na D. a Vilémovicích.

dle nichž se

88).

1

.

84. Zdich (-cha) ze Lhoty. Nápis málo zetelný: S. 1HAN (podepsán na list Zdicha) ID (Dl) LHOT. Uvnit dosti znalé znamení vladyk ze L. vtve to Leskovcú: 2 vidlice kížem peložené. Podle následující peeti podobá se, že tato Lhota byla v Chrupedcházející 15 a v roce podpisu stíž. dimsku. Zdicha sám pipomíná se v 1. 1411 zemel (Hrady XII 266). Mimo L. držel Úmonín v Kutnohorsku. listu i

—

i

i

.

Matj

83.

z Cheistovic (Chajstovic. ted

z

Chlistovic).

Pee

ta

zícenina a pece potvrzuje pravdu. Nápis: S1G MAT Znamení erbovní potvrzuje to. co víme odjinud. DE CHAI Kolá (Heraldika 207) dává vladykám z Ch. na štít kolo o 8 špicích a opravdu ze stedu štítu zeteln vynívá kulatý hrbol zcela na kolo

jest žalostná

.

.

Tím potvrzuje

upomínající.

Koláv. Vladykové

se údaj

—

.

Ch. pocházejí

z

Dolno-Kralovicka a pipomínají se od 1390 1534. Pedek Matjv byl Ctibor na Ch. (zem. 1390). dlouho pak po Matjovi (1534) pipomí(spíše jen enk) nají se v titulái Bohuslav. Václav a Václav

z

enk

Chajstovští

z

Ch.

.

Pee

86. Vilém z Ostrova. opt nejasná, ale aspo znak udává .... Znak má HELMI .... a to jest hlavní. Nápis jest: S štít bez klenotu a na štítu obrnné rám s pstí jako bylo u Hostivaských a Koutských z Kostelce, Card a Vilémovských z Petrovic,

Sádku.

ze z

W

Smilova.

Dražíc, Šerovských

eskomor. rod.

z

s

nmž

jest

WOS

.

Mcholup, Libák

Šsrové. Ostrov, na

(Perknév)

jiný O.

z

.

z

Radovesic,

rznými pak pídavky Vilém

sídlil,

v Kralovicku a byl

zdá

u

Dražických

pemnohých

se býti v

Ledesku.

Perkné

majetkem

z

O.

(snad téhož rodu).

.

87. Jan z Buzeusi (Budteusi). Nápis jest dobe zachován (minus.) joannis de bvdczewess. Znak jest štít bez klenotu. Kolá (Herald. 210) za znak vladyk z B. vypisuje závoru na dvée o 3 zubech a tomu neodporuje, aspo konce závory ukazují 2 zuby dol obrácené, S.

pee

považovati domnlou závoru jako silnou hlava vlí(!) Aspo na tomto otisku znak tak vypadá. Ovšem sluší uvážiti, že Kolá, vždy bedlivý pozorovatel, ml ped sebou jinou pee vladyk z B. lépe zachovanou. Osada Janova Budeves jest v Libásku u Kopidlna. Z vladyk tamních známe 3: Domina (1400), Jana (1415) a Bohuslava (1437 43). O tomto viz Ot. Slov. Nau. XIII 508. Hrady XII 23 a Ar. es. 249.

ale tetí

kost.

zub není. Naopak

kterou drží v

lze

tlam

—

I

.

s

Vrbky. Zase jedna vladycká rodina, jejíž znak lze uritostí udati. Z nápisu nezachovalo se nic. ani štít nemá, ale znak

jest

88.

dobe

Jan

znáti.

v Ledesku.

z

Jsou to 3

Z vladyk znám

kvty

stuhou svázané. Vrbka jest 1318 Artleb (Pam. ar. VIII 467), dobyti Prahy). veliké,

jest již

Jan (1415) a jiný Jan (1448 pi

. bez

89. Joít ze Zhofe. Nápis: S. GOSTOÍ DE ZHORZ. Znak má štít klenotu. Znamení erbovní jest neobyejn zajímavé a v starší 7

sfragistice

podob,

s

eské ojedinlé. Jest to drak. Jest zobrazen v známé ještí hlavou siln v zad vypuklou (šišatou), ocas má rozpoltný(l)

ostnatý, tlamu široce rozevenou, v níž drží koist, nelze rozeznati zdali

lovka

(podobá

se)

neb zvíe. Nohou

Sídlo rodu byla Z.

si

koist' pidržuje.

Tam

bezpochyby v Dolno-Kralovicku.

—

se

pi-

pomíná Lidman (zem. 1316). Jošt, syn Petrv (1396 1415). pichází Václavem (Ar. es. 256 a Hrady XII 115. 290). s bratry Michalem jiný Jošt 1440 na snmu áslavském. Na tomto byli Jan a Vacek ze Z. »o. Brum z Blé. Z nápisu této peeti pete se jen: BRVNO i

1

i

.

a znak nelze rozeznati. Jest sice

kotou (pozdji

totiž

štít

Dlouhoveských),

z B.

.

.

.

.

(na Táborsku)

znak Brum z B. zvíe (beránka) vzad

ale tento

ml pravd podobn

neml. Znak Brumuv

Brum

znám znak vladyk

ze starého rodu. z nhož se pina Lichtenburce a v Šlapanicích. Mikuláš 1316 na B., potomek jeho taktéž Mikuláš 1384 (zem. ok. 1393) Anna (zem. 1411). odúmr ku které se táhl Brum. ale odmrštn. gi. Bartolomj z Dobré Vody. Ti vladykové z D. V. speetili stíž. list Mladota (. 10), Bartolomj a Zdislav (. 96). ale žádný z nich není téhož rodu s druhými a žádný z nich není znak Král z D. V. Nápis jest: Sigillvm bartol woda. Štít bez klenotu jest pokosem rozpoltn. Bartolomj sídlil asi na D. V. v Ledesku. Tamtéž

hledícího.

pomíná

pocházel 1258 Jindich,

již

z

Ledeska.

knz

.

a v Habersku a

pro žádný

ze

Pelhimovsku bylo

zúastnných

ehož

5 D. V. z

si

snadno vysvtlíme

3 vladyku nebyl ani mezi sebou ani

s

Králi

Db. V. (v Hoicku) píbuzný. 92 Zdenk z Pemilovic. Tato pee ztratila sloupnutím celý povrch, takže onmla navždy. Také jméno osady Zdekovy se ztratilo, stopy jeho skrývají se \ osad Pemilovsko (7 domu) v Ledesku. O rod z P. víme málo. Kateina z P. byla 1386 1401 jeptiškou u sv. Jií na Hradanech (Tomek Dj. Prahy V 220). Snad sem patí Václav Pemílovský, který dodržel do 1530 svobodný statek ve Lhot Bilantov z

.

—

i

(Hrady XII

.

116).

Martin a Závis ze Zdeslavic. Lze tvrditi skoro s jistotou, vladykové jsou téhož rodu. Nasvduje tomu podoba znak jejich. U Martina jest pee nejasnjší, u Závise znatelnjší. Pee Závišova pedstavuje 2 veliké emdihy (palcáty) kížem peložené, u Martina jest totéž, ale více zastené, nejasné. Vc by potebovala jiné peeti tchto vladyk na rozhodnutí. Obývali Z. v Ledesku. Více než 100 let po nich (1534) pichází v titulái Václav ze Z. 9.5. Petr z Brloha. S touto peetí stalo se opt pehození. Výmna stala se s ís. 100. Tam jest pivšena pee Petra z B.. ale pipsán jest Jindich z Dobrovítova a má tam býti Petr z B. Tak jako Martin z Dašic a Chvalek z Hostovic (74 Petr z B. lenem velikého 75) jest rodu z ían. Pee jeho trojlist to urit dokazuje. Byli sice vladykové z B. jiného rodu než íanského (znaku železný klobouk vojenský (Hrady XI I 313). nebo mli panský klobouk se šrami dole skíženými (Král. Herald. 214. 16) neb klobouk se stuhami a tapci, klenot rostoucí

oba

že

93 a

114.

tito

.

—

i

i

k. .

.

.

(Král 365)). ale ti všichni jsou jiného rodu. g6. Zdislav z Dobré Vody. Z nápisu velmi zašlého zbylo jen: de dobra... znak se trochu zachoval a podobá se znaku Jana

90

Koláov

Herald. 250 popranému. Klenot Janv byla órohá konce okrášleny byly liliovitými chocholky. Tento znak ml asi Zdislav. ale není jedna nýbrž 2 hvzdy, jedna v stedu, druhá nahoe. Ponvadž jest dolní hvzda bez štítu, muže horní znamenati klenot. Zdislav pocházel z D. V. na Ledesku. qy. Chyna (Vchyna) t Pavlova. Nápis jest neznalý, ale znak má velmi pkný. Jest to kolo bez štítu, asi o 8 špicích, na 4 stranách ozdobené záícími slunci. Nejsou to hvzdy, majíce peetné paprsky více než hvzdy rohu mívají. Znak to nádherný, symbolický! Vchyna sídlil na Pavlov v okresu ledeském. 98. Pfedbor ze Lhotic. Nápis: S. PRZEDBOR1 DE LHOT1CZ. Znak jest vtev o 3 žaludech, dobe znalých. Nesouhlasí tedy znak ani se znakem Lhotických ze L. ani s ostatními vladykami ze L. Jest patrn Pedbor zase z jiných L. a zcela od nich rzný. C. 99. Kuneš z Pavlova. Nápis: SI Kvnssoni de pawlow. Znak nesouhlasí se znakem Vchyny z P. maje dosti znatelnou hlavu a krk kozla na štít. 100. Jindich z Dobrovitova. Pee tato má ze všech 100 peetí tohoto listu nejzachovalejší znak nápis. Popsal jí.em peeti 3 vladyk z D., ale všichni 3 mli rzné znaky, tudíž píbuznost žádná. Dobrovítov jest v Cechách jen jeden (jiné ovšem mohly zajíti) nutno za to míti, že ves byla rozdlena na ti díly a každý díl mla jiná rodina. Nápis peeti jest: S. henrici de dobrowitow. Znak jest také velmi zajímavý. Veverka se vztýeným ohonem sedíc na vtvi obírá se žaludem. Veverku na štít mli Badurkové ze Skoova, Aichhornové z Reichenbachu a páni z Wildenfelsu. Znak dosti ídký. z

D. V. v

hvzda,

jejížto

i

i

.

.

.

i

i

Kone tento popis pipomínám, že teným otisknutím peetí, ale že byl

velmi obtížný, nedosta-

byl

vykonán jako skromný

rád

píspvek k dalšímu poznání památného a dležitého projevu šlechty eské, peji si, aby po ukonení válek bylo jednáno s universitou v Edinburce o vrácení této vzácné památky do jejího pvodišt a pravému majetníku národu eskému. Pak novým zkoumáním se zajisté opraví a rozhojní zprávy o peetech rodech zde popsaných. i

—

i

i

íslování peetí pi ,,Stížném list" k popisu Ant. Masáka.

TISKEM ALOISA WIESNERA

\

PRAZE,

KNIHTISKAE ESKÉ AKADEMIE dSARE FRANTIŠKA JOSEEA A

UMNI

A

C. K.

l'RO

ESKÉ VYSOKÉ ŠKOLY TECHNICKÉ

VDY, SLOVESNOS1

V PRAZE.

BX 4917 N595

Novotný, Václav Hus v Kostnici a cesk šlechta

PLEASE

CARDS OR

DO NOT REMOVE

SLIPS

UNIVERSITY

FROM

THIS

OF TORONTO

POC

LIBRAI