Novelizace cizineckého zákona: sněmovní tisk 9161: Pavel Čižinský, Poradna pro občanství / Občanská a lidská práva NOVINKY A ZMĚNY: 1) Povinnost cizince předložit na hranicích potvrzení o zdravotním pojištění do výše 30 000 EUR se má vztahovat na všechny cizince bez rozdílu, tedy i na ty, kteří budou následně pojištění v ČR podle českých předpisů. Žadatelé o vízum nad 90 dnů budou muset předkládat toto potvrzení již předtím, než jim zastupitelský úřad (tedy ještě v zahraničí) vyznačí vízum do pasu2 (§ 31 odst. 5). Toto se nevztahuje na cizince, kteří budou v ČR zaměstnáni a tedy budou povinně pojištěni dle českého zákona o veřejném zdravotním pojištění, dále na cizince, který prokáže, že jeho zdravotní péče bude hrazena jiným způsobem, na osoby, které žádají o sloučení rodiny s azylantem3. Viz rozhodnutí Rady č. 2004/17/ES upravující vyžadování dokladu o zdravotním pojištění, jako náležitost k udělení jednotného schengenského víza. 2) legislativní úprava předávání cizinců ze třetích zemí v rámci tzv. readmisních dohod, tedy nucené fyzické deportace nelegálních cizinců z Evropy do zemí jejich původu.4 Viz směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25.11.2003 o pomoci v případech průvozu za účelem navracení leteckou cestou 3) mění se vymezení rodinných příslušníků občanů EU: § 15a: vedle dosavadních a) manžel, b) dítě mladší 21 let a c) nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie, přibude nyní i: rodič občana Evropské unie1a) mladšího 21 let5. Pokud jde o žádosti o trvalý pobyt, navrhuje novela zrušit § 65 odst. 1 písm. a), tedy to ustanovení, dle kterého se uděloval trvalý pobyt z důvodu rodinných vazeb s tím odůvodněním, že „v důsledku toho, že občané České republiky se vstupem České republiky do Evropské unie stali současně občany Evropské unie a na jejich rodinné příslušníky se vztahuje specielní a výhodnější úprava pro vydání povolení k trvalému pobytu (viz § 87e). Podle této úpravy je takový rodinný příslušník povinen pouze prokázat, že je rodinným příslušníkem ve smyslu § 15a zákona“.
1
Zpravodajem byl jmenován poslanec Tomáš Kladívko a tisk byl přikázán Výboru pro obranu a bezpečnost. 2 Cizinci nebudou muset sjednávat pojištění již před žádostí o vízum, ale až teprve tehdy, když se dozví, že jim vízum bude uděleno. 3 Body 1, 4, 16, 19 4 Body 2. 5 Tito cizinci tedy nemusí být nezaopatření, aby mohli žádat o zvláštní pobytová oprávnění dle hlavy Iva cizineckého zákona.
1
Režim dle § 87e je sice mnohem výhodnější a na udělení trvalého pobytu je právní nárok. Je ovšem nutné poznamenat, že ne všechny osoby, které si dříve mohly požádat o trvalý pobyt dle § 65 odst. 1 písm. a) jsou rodinnými příslušníky ve smyslu § 15a cizineckého zákona. Mezi tyto osoby ovšem nelze zařadit - osamělého rodiče staršího 70 let občana ČR, který musí být starší 18 let (dle § 65 odst. 1 písm. a) bod 3), pokud tento rodič i přes svůj vysoký věk pracuje a tak tedy nesplňuje podmínku nezaopatřenosti, - zletilé dítě občana České republiky, který je osamělý a starší 70 let (dle § 65 odst. 1 písm. a) bod 5), pokud toto zletilé dítě již není nezaopatřené a - osobu, která osvojila dítě, které bylo občanem ČR, nebo osobu, které bylo nezletilé dítě, které je občanem ČR, svěřeno do náhradní rodinné péče atd., pokud se má o dítě pečovat na území ČR Tyto 3 skupiny osob, které měly dříve privilegované postavení - a bylo tomu tak správně - že mohly žádat ihned o trvalý pobyt, by touto novelizací nejen pozbyly této možnosti, ale dokonce by ani nesplňovaly kriteria pro sloučení rodiny dle navrhované implementace směrnice (§ 42a cizineckého zákona), takže by vlastně úplně přišly o možnost pobývat na území ČR se svým blízkým rodinným příslušníkem, který je občanem ČR. To by byl nesmírný zásah do práv našich občanů pobývat se svými blízkými a došlo by tak k velkému zhoršení postavení těchto cizinců, ačkoli směrnice měla postavení cizinců v této oblasti zlepšit a čl. 3 odst. 5 směrnice dovoluje státům zachovat výhodnější úpravu pro určité skupiny cizinců. Ministerstvo vnitra argumentuje tím, že těmto skupinám se bude dávat trvalý pobyt z humanitárních a jiných důvodů zvláštního zřetele hodných. Bylo by tedy záhodno uvést tyto skutečnosti do nového ust. § 65 odst 1 písm. a) (dříve písm. b), které nyní má znít: "a) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta na území, je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo byl-li v minulosti státním občanem České republiky,".6 4) cizinci, co mají vízum nebo trvalý pobyt v jiném státě EU, mají smět pobývat bez víza v ČR po dobu 5 dní (§ 18 písm.d7). 5) žádost o vízum se dle usnesení vlády č. 108/2004 o Akčním plánu boje s nelegální migrací, bude moc podat ještě předtím než bude vyřízeno povolení k zaměstnání, § 31 odst. 2. Cizinci bude stačit čestné prohlášení, že podal žádost o povolení k zaměstnání8 6) zrušení § 32, který umožňoval podávat víza za účelem sloučení rodiny na území. Ust. § 32 odst. 1 písm c) zůstalo nepřevedeno do jiných ustanovení. 7) nová úprava víza za účelem strpění (§ 33) Policie udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, a) kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá, b) jehož vycestování není možné (§ 179), 6
Nový bod 11 a body 69 a 70. Bod 12. 8 Bod 28 novely. 7
2
c) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná, d) jehož žalobě nebo kasační stížnosti ve věci dočasné ochrany byl přiznán odkladný účinek rozhodnutím soudu9, e) který v době platnosti oprávnění k pobytu požádal na území o vydání povolení k pobytu podle § 69 odst. 2, pokud o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, nebo f) který podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, jímž byla jeho žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná z některého z důvodů uvedených v § 16 písm. a) až f) a j) zákona o azylu2) a současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby. Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území se podává na území policii. Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyznačuje do cestovního dokladu policie. Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku. Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen na požádání policie prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením. 8) automatické zrušení víza v případě, že jiný členský stát EU rozhodl o vyhoštění. [§ 37 odst. 2 písm. f)]. Viz směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí." 9) SLOUČENÍ RODINY – implementace Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny: § 42a Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území (1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území (dále jen "společné soužití rodiny") je oprávněn podat cizinec, který je a) manželem cizince s povoleným pobytem, b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným pobytem, c) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem manžela cizince s povoleným pobytem, d) nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území, e) rodičem nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2); nemá-li tento nezletilý cizinec rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn 9
Odkaz na soudní řád správní
3
podat poručník nezletilého cizince, f) osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území. (2) Cizinec podle odstavce 1, kterému byl na území povolen pobyt nebo udělen azyl, se pro účely tohoto zákona považuje za nositele oprávnění ke sloučení rodiny. (3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podává cizinec na zastupitelském úřadu. (4) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podat na území policii. (5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny se cizinci udělí, jestliže cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let, manželu, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu, pokud manželství vzniklo před jeho vstupem na území, nezletilému cizinci, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu, jde o cizince podle odstavce 1 písm. d) nebo f). (6) V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizinci, jehož manžel je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou manželkou pobývá.
§ 42b Náležitosti k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (1) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d), e) a f), doklad potvrzující příbuzenský vztah; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), lze příbuzenský vztah prokázat i jiným věrohodným způsobem, není-li předložení dokladu možné, souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem, doklad prokazující, že úhrnný příjem rodiny po sloučení bude dostatečný k zajištění výživy a ostatních základních potřeb všech jejích členů a nezbytných nákladů na domácnost podle zvláštního právního předpisu 9c). (2) Byla-li žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2), podána ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí právní 4
moci rozhodnutí o udělení azylu, je cizinec povinen k žádosti předložit pouze cestovní doklad a fotografie a prokázat příbuzenský vztah způsobem podle odstavce 1 písm. b). (3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec na požádání dále povinen přiložit doklady uvedené v § 31 odst. 4. (4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 6 odst. 9. "§ 46a Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny
(1) Na žádost cizince policie platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší. (2) Policie dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jestliže a) cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, c) cizinec při pobytové kontrole neprokáže schopnost uhradit náklady zdravotní péče a neprokáže ji ani ve lhůtě stanovené policií, d) bylo zjištěno, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, e) cizinec přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42b odst. 1 písm. c) nebo d), f) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny jsou padělané nebo pozměněné, cizinec nemá na území zajištěno ubytování, g) cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo před vstupem cizince na území, h) cizinec neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno, i) zjistí, že cizinec uzavřel manželství s cílem získat toto povolení; to neplatí, pokud se v manželství narodilo dítě nebo bylo v době trvání manželství dítě nezrušitelně osvojeno, nebo požádal-li nositel oprávnění ke sloučení rodiny o zrušení povolení k dlouhodobému pobytu nebo mu bylo toto povolení zrušeno, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. (3) Policie v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.".
5
10) prodloužení doby platnosti tzv. povolení k dlouhodobému pobytu (§ 44 odst. 57). 11) možnosti samostatného pobytového povolení po určité době pobytu cizince na území (§ 45). 12) zavedení možnosti, aby cizinci směli podávat žádosti o povolení k pobytu jen „na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen trvalý či dlouhodobý pobyt." Toto ustanovení se do novely dostalo z podnětu Ministerstva zahraničních věcí a je odůvodněno bezpečnostními hledisky10. Z tohoto titulu s ním lze souhlasit, ovšem jen za předpokladu, že by bylo uplatňováno individuálně, že by tedy konkrétnímu cizinci bylo řečeno, že je podezřelý z aktivit ohrožujících bezpečnost státu a proto si musí podávat žádost o vízum jen na určitém zastupitelském úřadě. To ovšem není příliš pravděpodobné ani praktické. Mnohem spíše nařídí Cizinecká policie ve své (dosud stále tajné) interní směrnici, že občané těch a těch států nesmí podávat své žádosti o vízum nikde jinde než ve svém státě, aby nad nimi byl lepší dohled. To by znamenalo vážný problém především v těch situacích, kdy cizinec se dostane v ČR do pobytových problémů a musí si legalizovat pobyt vycestováním za hranice,a by tam požádal o povolení nové. Dosud se jezdilo pochopitelně především na české velvyslanectví do Bratislavy nebo na jiné nejbližší zastupitelské úřady. Pokud by ovšem nyní začalo platit, že např. občan Peru smí podat žádost o povolení k pobytu jen na zastupitelském úřadě příslušném pro jeho stát, ne každý Peruánec, kterému zde začne hrozit ilegalita, bude mít časové a finanční možnosti cestovat pro legalizaci svého pobytu tak daleko a zvolí tedy pravděpodobně ilegalitu (často mu nic jiného nezbude). Přijetí tohoto ustanovení by znamenalo zrušení velmi významné možnosti řešení krizových situací v oblasti pobytu cizinců v ČR. 13) zhoršení postavení rodičů českých občanů, kteří žádají o trvalý pobyt a nejsou nezaopatření; nemohou už podávat žádost na území policii - § 69 odst. 2 bod 2 má být zrušen. 14) ruší se § 80 odst. 2 písm. g), dle něhož pozbyl trvalý pobyt automaticky cizinec, který jej získal manželstvím a jehož manželství se do 5 let rozpadlo. 15) pokud euro-občan, který ani není zaměstnán ani nepodniká ani není členem statutárního orgánu české právnické osoby, požádá o sociální dávky, nemůže už 10
Odůvodnění MZV: „Jde o doplnění opatření v zájmu ochrany bezpečnosti státu spočívajícího v povinnosti cizince žádat o udělení víza na ZÚ ve svém domovském, případně rezidentním státě. Uvedené opatření plní funkci jednoho z efektivních nástrojů v rámci boje proti terorismu a potírání bezpečnostních rizik“
6
toto být automatickým důvodem pro zrušení práva k pobytu [§ 87j odst. 1 písm. c)]11. 16) změny v povinnostech ubytovatele cizinců, který nyní musí „zajistit cizinci ubytování, které není zjevně nepřiměřené úrovni ubytování poskytovaného ostatními ubytovateli v objektech obdobného určení v obci, popřípadě okresu nebo kraji. Přiměřenost se posuzuje zejména srovnáním hygienických podmínek a počtu ubytovaných osob." (§ 100 písm. d).12 Pokud ubytovatel bude cizincům poskytovat bydlení v horší kvalitě, dopustí se tím správního deliktu dle § 156 odst. 2 písm. g) a § 157a odst. 2 písm. g) a lze mu uložit pokutu do 50 000,- Kč.13 Ubytovatel je nově každý, kdo poskytuje ubytování za úplatu, a to formou např. nájmu, podnájmu, zřízením věcného břemene, smlouvou o ubytování aj. Dochází tedy k rozšíření tohoto pojmu14. 17) zavedení zvláštních kontrol, zda cizinec neuzavřel manželství jen fingovaně [§ 103 písm. s)]15. 11
Důvodová zpráva k tomu uvádí: „Jde o zohlednění obsahu rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 7.9.2004 ve věci C-456/02 (M.Trojani) a rozsudku Evropského soudního dvora ve věci C-184/99 (R.Grzelczyk). Podle těchto rozsudků nemůže být využívání dávek sociální péče občanem Evropské unie automatickým důvodem na zrušení práva pobytu. Při posuzování této otázky je nezbytné vycházet z toho, že má právo žádat o poskytnutí sociálních dávek, které nejsou podmíněny předchozí účastí, resp. přispíváním do tohoto systému – takové dávky musí být poskytnuty za stejných podmínek, za kterých jsou poskytovány vlastním občanům. V opačném případě by docházelo k porušení zásady obsažené v článku 12 Smlouvy o založení Evropského společenství (tj. zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti)“. 12
Toto ustanovení bylo do zákona včleněno na základě usnesení vlády č. 396 ze dne 28. dubna 2004 ke Zprávě týkající se koordinace postupu orgánů státní správy při prevenci migrace příslušníků romských komunit ze Slovenské republiky do České republiky a usnesení vlády č. 330 ze dne 14. dubna 2004 ke Zprávě o některých opatřeních k omezení šedé ekonomiky. Povinnost zajistit takto přiměřené ubytování se vztahuje jen na ubytování za úplatu. Na romské rodiny, kteří zdarma ubytují své příbuzné ze Slovenska, tedy nedopadne. 13 Dosud se za ubytovatele považovaly v praxi jen osoby, které poskytovaly cizincům ubytování dle smlouvy o ubytování (hotely, ubytovny), nikoli smlouvou o nájmu aj. Nyní je v zákoně explicitně řečeno, že se jedná o jakékoli bydlení cizince. V praxi se dosud od soukromých pronajímatelů plnění povinností ubytovatele nevyžadovalo. Ubytovatel musí 1) vést domovní knihu, 2) umožnit policii vstup do míst, kde se cizinec může zdržovat, 3) hlásit pobyt cizince do 3 prac. dnů a4) vydat cizinci potvrzení o ubytování; to vše pod hrozbou pokuty až 50 000,- Kč a to i pro každou fyzickou osobu. Tyto povinnosti má každý ubytovatel i jde-li o euroobčany. Většina českých občanů naprosto netuší, že má tyto povinnosti a že jsou za jejich porušení tak vysoké sankce. 14 Ostatní povinnosti cizinců se nemění: - Cizinci ze třetích zemí: 1) hlásit pobyt do 3 dnů 2) hlásit změny do 30 dnů (cizinci s vízem nad 90dnů) - Euroobčané a jejich rodinní příslušníci: 1) hlásit pobyt do 30 dnů, pokud jejich pobyt bude 30 dnů 2) hlásit změny do 30 dnů, pokud změna potrvá přes 90 dnů -
Osoby s trvalým pobytem (i z EU): musí hlásit změny pobytu do tří dnů, pokud změna pobytu bude trvat déle než 180 dnů
7
18) cizinecký pas bude moci být vydán i cizinci, který je v ČR z titulu dočasné ochrany [§ 113 odst. 1 písm. c)]. 19) před vyhoštěním policie vždy bude zkoumat, zda se na cizince vztahuje překážka vycestování (§ 120a + další drobné změny v oblasti vyhoštění cizinců)16. 20) děti budou smět být drženy v detenčních zařízeních pro cizince jen po dobu 90 dnů (dospělí stále až 180 dnů), dále se mu povinně ustanoví opatrovník (§ 124, 125). 21) nová hlava XII. cizineckého zákona o detenčních zařízeních (§§ 130 až 149): cílem je omezit cizince na svobodě jen v nejnutnější míře. 22) ačkoli na řadu povolení dle směrnice o slučování rodin by měl být právní nárok, zákon tuto skutečnost nereflektuje a stále vylučuje řadu rozhodovacích procesů cizinecké policie z působnosti správního řádu a ze soudního přezkumu. 23) správní lhůta pro vyřízení žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny je stanovena na 270 dnů, což je zřejmě velmi dlouho17 (§ 169 odst. 3). 24) § 180 odst. 5 zavádí možnost, aby policie požadovala od osoby, která cizince pozvala, prokázání, že „zvoucí osoba povinna schopnost splnění závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že: a) disponuje prostředky k pobytu zvaného cizince v rozsahu stanoveném v § 13, b) disponuje prostředky ve výši 0,25 násobku částky životního minima na osobní potřeby za každý den pobytu na území, pokud cizinec nebude ubytován u zvoucí osoby, c) pro případnou úhradu nákladů v rozsahu stanoveném v § 5 písm.a) bodě 4 disponuje částkou nejméně 30 000,-EUR nebo předloží doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění ve prospěch zvaného cizince, d) disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním zvaného cizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu. Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až d) nezbavuje zvoucí osobu
15
Dle směrnice o slučování rodin se ale kontroly mají týkat případů manželství dvou cizinců, z nichž jeden je nositel oprávnění ke sloučení rodiny (tedy cizinec pobývající v EU přechodně anebo snad i trvale) a druhý žádá o sloučení s ním. Dle dikce cizineckého zákona bude policie prověřovat i manželství cizince s euroobčanem, na což se směrnice vůbec nevztahuje. Věcně ovšem proti zkoumání fiktivnosti manželství euroobčanů nelze nic namítat; v zákoně ovšem chybí ustanovení, dle kterého by mohla takovému cizinci odejmout povolení k trvalému pobytu, neboť § 87j odst. 1 se vztahuje jen na povolení k přechodnému pobytu občanů EU a jejich rodinných příslušníků. V případě manželství cizince s euroobčanem tedy prověřování fiktivnosti manželství nemůže vést ke zjednání kýžené nápravy. 16 Žadatel o azyl, který přišel přímo z území, kde jeho život a bezpečnost byly ohroženy, již nebude moci být vyhoštěn. 17 ČR využívá max. ustanovení čl 5/4 směrnice o slučování rodin, která státům ukládá vyřídit žádost nejpozději do 9 měsíců od podání.
8
povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku přijatého v pozvání v jejich skutečné výš“.. 25) vláda může vízovou povinnost sama zužovat nebo naopak rozšiřovat v rámci svých oprávnění stanovených právem Evropské unie18. 26) cizinci, kteří byli rodinně-sloučení s cizincem s trvalý pobytem nebo s azylantem nebudou potřebovat pracovní povolení a nebudou muset prokazovat povolení k pobytu pro vydání a trvání živnostenského oprávění (§ 98 písm. l) zákona o zaměstnanosti a § 5 odst. 5 živnostenského zákona).
18
V rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.
9
