Nové funkce starých továrních komínů New Functions of The Old Factory Chimneys Ing. Martin Vonka, Ph.D. ABSTRACT: This paper is focused on old industrial chimneys. A lot of old chimneys is unnecessary in our modern time and there raises a question - what to do with them? The following text shows that demolition is not the only solution. ABSTRAKT: Tento příspěvek je zaměřen na staré tovární komíny. Mnoho z nich je v současném moderním světě nepotřebných a vyvstává tu nerudovská otázka „Co s nimi?“. Následující text ukazuje, že demolice není jediným řešením.
1 Úvod Do počátku 19. století vyčnívaly z horizontu české krajiny pouze věže kostelů a katedrál. Ve století páry začaly tyto původní dominanty postupně doplňovat vertikály průmyslové, které místo modlitby zvaly k práci a budování materiálních hodnot. Obraz našich vesnic a měst tak dostal nové dominanty, které leckdy převýšily dřívější stavby. Začaly se stavět tovární komíny, důlní věže a vysoké pece vápenek a železáren a horizont lidských sídel se začal výrazně měnit.
obr. 1 – Průmyslový ráj s komíny - Varnsdorf (kolem roku 1940)
133
V evropských zemích se tovární komíny začaly stavět v 19. století a dosahovaly výšky až 80 metrů, od přelomu 19. a 20. století nebyly výjimkou komíny nad 100 metrů. Komíny se tak zařadily po boku některých, zpravidla sakrálních, staveb mezi nejvyšší lidské výtvory té doby. Nejvyšší věž v ČR má gotická katedrála sv. Bartoloměje a je 102,6 metrů vysoká, nejvyšší cihelný komín v ČR má 117 metrů a je z roku 1932. Ve své době byl nejvyšším ve střední Evropě a patří kolínské elektrárně – architektem byl Jaroslav Fragner, stavitelem firma J. Hukal z Prahy. Nejvyšším z dodnes stojících komínů s oktagonálním dříkem je komín bývalé přádelny v Mladé Boleslavi (dnes patří komín společnosti Škoda Auto - vývojové centrum). Již přes jedno století ční do výšky 74 metrů. No a jinak úplně nejvyšší český komín je ze železobetonu, měří 305 metrů a nalezneme ho v elektrárně Chvaletice. Komíny železobetonové, plechové a celkově moderní ale ponecháme v tomto článku stranou, zaměříme se pouze na staré cihelné komíny. Každý komín je díky svému místu a jeho přilehlému okolí, konstrukci i výšce naprosto originální a má svou jedinečnou atmosféru, ke které v neposlední řadě přispěli i lidé, kteří na komíně nechali v minulosti svou stopu (obr. 2). Na komínech lze nalézt nejen cedulky identifikující stavitele komínu a nápisy komínářských mistrů s uvedenými letopočty, ale i např. razítko od výrobce cihel a otisky prstů, či dlaně v cihle, které tam zanechal dělník při její výrobě.
obr. 2 – “Kniha návštěv” na dříku komína (nejstarší zápis je z roku 1914)
134
V ČR je v současné době odhadem 8 až 10 tisíc továrních komínů - dle aktuálního stavu databáze komínů (KODA) [1], kterou zpracovávají členové Svazu českých komínářů (SČK), a na které se podílí i autor článku (v rámci projektu fabriky.cz [2, 3]). KODA ke dni zpracování tohoto článku (březen 2011) obsahuje více než 6 500 komínů (z toho je cca 670 zbořených). Nejstarší komíny, tzn. komíny postavené během 19. století až do přelomu 19. a 20. století, mívají zpravidla oktagonální nebo méně často čtvercový profil dříku – a takovýchto komínů je v databázi KODA něco přes 600. Existuje ještě jedna významná databáze, která však nesleduje komíny samostatně, ale jen jako součást celé škály technických staveb. Tento Registr průmyslového dědictví ČR [4] spravuje Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze (VCPD) a obsahuje přes 10 000 položek. 2 Funkce komínů Hlavní a původní funkcí komína je odvod spalin. Ale pro řadu jejich majitelů měl komín v minulosti i jinou, neméně důležitou funkci - a to estetickou a reprezentativní (ostatně jako celá fabrika). Komín byl symbolem průmyslové revoluce a pokroku, který je viditelný z dálky a ukazuje „tady vytváříme hodnoty a tady mají lidé práci“. Komín navrhoval stavitel zpravidla se stejnou důsledností a smyslem pro detail jako ostatní přilehlé stavby. Komín je symbolem prosperity místa. Každý komín je díky svému staviteli, své architektuře i výšce naprosto originální a má své jedinečné charisma.
obr. 3 – Rozmanitost komínů (komíny strohé až nejpropracovanější skvosty)
135
Dnes však staré tovární komíny často pozbývají původní funkce. Osud komína je přímo vázán na existenční podmínky příslušné fabriky. Zánikem fabriky zaniká zdroj energie a tedy i nutnost odvádět spaliny. Budoucnost nepotřebných komínů pak bývá nejistá, a o to více, že jejich kvality jsou dosud stále málo ceněny. Naštěstí však existují nové vyhlídky a dobré příklady, kterak komín využít. Nejprve se podívejme do databáze kulturních památek [5]. Komínů se statutem kulturní památka je pouze 7: Akciový pivovar Nusle (Praha-Nusle; čeká na konverzi), lihovar Zlíchov (Praha-Smíchov; chátrá), Praga (Praha-Vysočany; nefunkční), cihelna (Lysá nad Labem; nefunkční), uhelný důl hlubinný Julius III (Růžodol; pouze torzo komína – podstavec), cukrovar (Židlochovice; konverze), lihovar (Ostrava-Svinov; chátrá). Ochrana byla v minulosti sejmuta ze dvou komínů – hlubinný uhelný důl Jindřich (Karviná-Doly; stojí a chátrá), strojírny ČKD (PrahaVysočany; zbořen v roce 2002, dodnes na místě nic není).
obr. 4 – Bývalá kulturní památka - solitérní komín uhelného dolu Jindřich - Karviná-Doly (vlevo), zbořená kulturní památka – 65 metrů vysoký komín s reservoárem na vodu - PrahaVysočany (foto převzato z knihy ČSSR v práci a obraně, 1981) (vpravo)
Po bližším prostudování však zjistíme, že celá řada chráněných komínů nedosahuje kvalit některých jiných, těch nechráněných. Je jen na vůli majitelů, zda jim vtisknou novou úlohu v moderním světě, kde se spíše razí heslo „komíny byly známkou pokroku, nyní jsou již jen známkou zaostalosti“. A přitom uchopit tyto významné průmyslové vertikály a dát jim novou funkci není, ve srovnání s konverzemi fabrik, až tak složité. Jen jsme bohužel svědky, že začlenění komínů do nového života nebývá často učiněno ideálním způsobem. Lze nalézt mnoho příkladů, 136
kdy byl komín zbořen po ztrátě své primární funkce (odpojením od zdroje) a fabrika zůstala stát, někde jsme zase svědky, že komín zůstane stát jako poslední pozůstatek z celé fabriky. Někde se komín dokonce přesune o kus dál mimo původní místo tak, aby nevadil nové zástavbě. To jsou různé extrémy a vhodný způsob zachování komínů lze nalézt někde mezi. Snad nejčastější novou funkcí starých továrních komínů je ponechání konstrukce komína v původní podobě jako symbolický odkaz na průmyslovou historii místa. Což je sice nejjednodušší a určitě dobré řešení, nicméně nepříliš nápadité. Někdy je takovýto komín zakonzervován, často se ale setkáme se stavem, kdy komín chátrá a majitel do něj neinvestuje peníze ani na opravu, ani na demolici. Velmi častým moderním způsobem je využití komínu jako nosiče techniky mobilních operátorů. To má pro svého majitele i ekonomickou výhodu, zisk z nájmu není zanedbatelný. Komíny mohou také sloužit jako reklamní plocha, vertikální konstrukce lze využít pro trénink hasičů a jiných speciálních jednotek. Komíny využívají členové SČK ke svým volnočasovým aktivitám, tedy k lezbě na ně, existuje i pár realizací horolezecké stěny na dříku komínového tělesa. Lze nalézt komíny, ze kterých byla vybudována rozhledna (existuje mnoho ambiciozních plánů na vybudování rozhledny, nicméně většina jich nebyla realizována), z pár komínů se staly pomníky, či minarety. V neposlední řadě lze zmínit, že řada nefunkčních komínů slouží ke hnízdění čápů. Konkrétní ukázky si ukažme v následujícím textu.
obr. 5 – Českou specialitou je organizované lezení na komíny členy Svazu českých komínků (SČK)
137
3 Příklady nových využití Praha-Karlín: strojírna Developer mohl komín klidně zbourat, z vlastní vůle a filozofie se rozhodl komín zachovat jako známou dominantu okolí a v roce 2005 vytvořil příjemnou vstupní halu, které dominuje masivní pata komínu s dříkem, který prostupuje střešní konstrukcí. Kotelnu přestavěl na administrativní budovu architekt Claudio Silvestrin, jeden čas posloužil komín sochaři Davidovi Černému, který ve výšce cca 50 metrů instaloval své dílo Viselec. Praha-Žižkov (Parukářka): továrna na střelné zápalky a náboje Sellier a Bellot Čtyřicetimetrový komín z roku 1870 je zakonzervovaný a společně s několika původními budovami byl začleněn do nepříliš zdařené nové residenční zástavby z roku 1998. Nicméně kolemjdoucí mohou obdivovat krásný propracovaný čtvercový podstavec a příjemnou rustikální texturu oktagonálního dříku zakončeného mohutnou zdobnou hlavicí. Litoměřice: cihelna (krematorium) Tento komín je dnes součástí pietního místa. 29 metrů vysoký komín posloužil zrůdnému účelu nacistů. U cihelny, která dnes již neexistuje, vzniklo nenápadné krematorium a v rámci utajení byly zplodiny z něho odváděny podzemním kanálem do komína cihelny, která byla v provozu. Kouř z cihelny byl tedy smíchán s kouřem ze spálených těl. Praha 4: Nuselský mlýn V roce 2004 zde proběhla velmi zdařilá konverze podle projektu Alberta Di Stefana. Mlýn z přelomu 19. a 20. století byl přebudován především na byty. Ve hmotě továrny byl zachován původní komín, jehož podstavec se stal vkusnou součástí interiéru.
obr. 6 – Zleva doprava: strojírna (Praha), Sellier a Bellot (Praha), cihelna/krematorium (Litoměřice), mlýn (Praha)
138
Smiřice: cukrovar Jako jediná připomínka po rozsáhlém areálu cukrovaru zbyl 50ti metrový oktagonální komín z roku 1868, který je nyní obležen kopami substrátu, což také napovídá reklamní nápis „SUBSTRÁTY“ na dříku komínu orientovaný směrem k hlavní silnici. Na soklu komínu jsou zdobným písmem vymalovány verše „Málo a častěj přikládej, hradítka přivírej, na vodu pozor měj, pořádku vůbec dbej!“. Dnes jsou verše přestříkány sprejery. Praha-Dejvice: první pražské sladovny Jedinečný industriální objekt z roku 1873 byl zbořen počátkem září 2007. Tuctovou novou zástavbu tak zpestřuje pouze dochovaný podstavec komína, který byl na současné místo přesunut. Aš: barevna V letech 1990-1997 došlo k demolici většiny budov, po továrně zůstal jen komín (pravděpodobně z roku 1858), osamocen trčí z parkoviště supermarketu. Smolotely: parní mlýn Na samotě stojí soliterní komín společně s původními budovami, ve kterým majitelé bydlí. Komín je již mnoho desetiletí sice nepotřebný, ale majitelé ho mají rádi a razí heslo „myslíme si, že komínů se zbouralo už hodně, my ten náš chceme zachovat“. V současnosti investují peníze do jeho opravy.
obr. 7 – Zleva doprava: cukrovar (Smiřice), sladovna (Praha), barevna (Aš), mlýn (Smolotely)
Praha-Karlín: strojírna (Rustonka) V roce 2008 byly zdemolovány všechny budovy tohoto jednoho z nejstarších průmyslových závodů v Praze, zbyla jen kotelna se svým 42 metrů vysokým oktagonálním komínem. Ten je pravděpodobně nejstarším továrním komínem v Praze (výstavba asi v roce 1850). Dle vizualizace nové zástavby počítá investor 139
s jeho zachováním, i když komín není památkově chráněn. Na komínu se objeví možná i nápis „RUSTONKA“ připomínající prvního majitele fabriky pana Rustona. Zahořany: třídírna uhlí Tento komín je jeden z nejstarších dochovaných komínů s reservoárem na vodu v ČR. A také je dosud jediným známým komínem tohoto typu s oktagonálním dříkem. V tomto roce (2011) se plánuje demolice příslušného železobetonového skeletu, který sloužil jako třídírna uhlí, komín ale, dle slov starosty, zůstane zachován – a to díky upozornění Svazu českých komínářů, který poukázal díky databázi KODA na výjimečnost komína. Kolem komína povede cyklostezka a bude u něj vytvořena zastávka. Praha-Holešovice: elektrárna Elektrárna (dnes teplárna) měla původně 4 typově podobné komíny. Dnes zůstal jen jeden jako upomínka a je zakonzervovaný. Původní siluetu čtyřkomíní využil Jan Saudek pro svou fotografii "Osud sestupuje k řece a vede dvě nevinné děti" z roku 1970. Praha-Lochkov: pivovar Bývalý pivovar odstartoval v roce 2010 přeměnu na lofty. A že je přestavba v dobrých rukách, architektem projektu je totiž Alberto Di Stefano, který svůj cit a um v oblasti technických staveb již ukázal například na konverzi nuselského mlýna. V areálu zůstanou zachovány oba sladovnické komíny, které korunují hvozdy.
obr. 8 – Zleva doprava: strojírna (Praha), třídírna uhlí (Zahořany), elektrárna (Praha), pivovar (Praha)
Železný Brod: přádelna Jeden z architektonicky nejpropracovanějších komínů v ČR byl postaven v roce 1886 a je zakonzervovaný a v dobrém stavu. Jen mu byla v minulosti ubourána hlavice z důvodu běžné degradace. 140
Praha-Ďáblice: Battistova cihelna Battistova cihelna v Ďáblicích z roku 1893 se v současné době přebudovává na pizzerii. 33 metrů vysoký oktagonální komín byl v roce 2005 opraven, jeho zdegradovaná hlavice byla rozebrána a znovu vyzděna do původního stavu. Siluetu místa ale bohužel narušila nová budova, která vyrostla dva metry od komína. Ostrava-Kunčičky: Důl Alexander Po ukončení těžby zůstaly zachovány těžní věže, komín a část provozních objektů a bývalý důl byl prohlášen za kulturní památku. V současné době jsou tyto památky udržovány a obnovovány, 47 metrů vysoký komín společně se dvěma těžebními věžemi vytváří působivou siluetu této části města. Káraný: úpravna vody Komín z roku 1911 je jeden z dvojice, který zůstal zachován až do dnešních dnů. Je zakonzervovaný a ve funkční vodárně nadále poukazuje v této turisticky atraktivní lokalitě podél řeky Labe na stoletou průmyslovou historii místa.
obr. 9 – Zleva doprava: přádelna (Železný Brod), cihelna (Praha), důl (Ostrava), úpravna vody (Káraný)
Celkově je možné po naší republice nalézt mnoho opuštěných fabrik s komíny, které jakoby neměly ani majitele. Často po fabrice zbudou jen ruiny, ale komín drží své postavení dále. A tato opuštěná místa dostávají postupně nádech romantických zákoutí a lze je považovat za příjemné zpestření při toulkách přírodou. Z těchto industriálně romantických míst lze jmenovat: cihelna Seménkovice (35 metrů výška), cihelna Lenešice u Loun (32 m), dvě cihelny u Chomutova (Samota – 40 m, Černovice – 30 m), cihelna Solopysky (38 m), přádelna lnu Křimov (cca 20 m), cihelna Ctidružice (30 m), vápenka Bohdíkov (60 m), textilka Josefův Důl u Mladé Boleslavi (cca 15 m). Nicméně řada těchto míst, která po desítky let nikomu nevadila, byla v současné době očištěna díky výstavbě solárních elektráren (např. cihelna Žihle – 31 a 47 m a architektonicky velmi hodnotná cihelna Červené Pečky – 48 m). 141
Speciálním místem je cihelna v Olešovicích. Komín byl zachován asi náhodou, a to prostě tak, že cihelna zanikla po 2. světové válce a pohltil ji les. Stavba tak byla ponechána svému osudu, pec je rozpadlá, ale komín pyšně dále ční do výšky 30 metrů a jen o pár metrů přesahuje koruny stromů. Jen náhodný nebo informovaný člověk narazí na toto opuštěné místo a podstavec mezi stromy ho jistě ohromí.
obr. 10 – Komíny ponechané svému osudu - zleva doprava: textilka (Josefův Důl u Mladé Boleslavi), přádelna lnu (Křimov), cihelna (Olešovice)
4 Závěr, resp. výzva Dnes je řada komínů, stejně jako jejich fabriky, nepotřebná. A my máme šanci si něco ponechat z těch starých časů, kdy se vertikály pyšně tyčily nad horizont a vyfrkovaly. Za pokrok vděčíme mimo jiné těmto stavbám, nedopusťme, aby komíny zmizely z našeho životního prostoru. Nové se v tradiční podobě již nestaví a asi by to už nikdo ani neuměl. Nepodléhejme horizontalizaci, která je dnes bohužel módní. Všude se staví plošně rozpláclé anonymní krabice moderních průmyslových provozů, važme si staré dobré industriální architektury. Pozvedněme někdy hlavy a pokochejme se symbolikou dávných dob, zasněme se a chraňme naše vertikální dědictví. Zaslouží si to, a to nejen pro zachování ukázky zručnosti a umu dávných mistrů a tradice dané doby, ale i pro svůj genius loci. LITERATURA: [1] Databáze komínů KODA, webová stránka koda.kominari.cz (on-line 12.3.2011) [2] Fabriky.cz – dokumentace a popularizace staveb průmyslového dědictví, webová stránka www.fabriky.cz (on-line 4.4.2011) [3] VONKA, M.: Fabriky.cz – sdružení přátel industriálních staveb, 5. bienále INDUSTRIÁLNÍ STOPY 2009 - Průmyslové dědictví: ve vzduchoprázdnu mezi profesionály a amatéry, ISBN 978-80-01-04521-3 [4] Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze - Registr průmyslového dědictví ČR - registr.cvut.cz (on-line 12.3.2011) [5] Národní památkový ústav: MonumNet - monumnet.npu.cz (on-line 10.2.2011) 142
