Nová architektura, historické prostfiedí a Ostrava 1

mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:15

Stránka 165

Nová architektura, historické prostfiedí a Ostrava

1

Martin STRAKO·

Nová architektura a historické prostfiedí v Ostravû pfiedstavují pomûrnû nov˘ problém, kter˘ souvisí s transformací industriálního mûsta do podoby polyfunkãního sídla. Památková péãe v uplynul˘ch desetiletích pracovala na poznání zdej‰ích hodnot a na jejich ochranû. Nûkteré dÛleÏité úkoly nové architektury tak ovlivÀuje památková péãe. Na pfiíkladech pozitivních i negativních ãlánek ukazuje sloÏité pot˘kání se památkáfiÛ a architektÛ a s tím související v˘sledky. A N O TA C E :

Památkov˘ fond moderní architektur y nehraje snad nikde tak velkou roli v obraze sídel jako v moderních prÛmyslov˘ch mûstech, jak˘mi jsou napfiíklad Zlín nebo Ostrava. Souvislost nedávné architektonické tvorby se souãasností tvofií inspirativní prostfiedí a je otázka, jak je dokáÏí vyuÏít nejen architekti, ale i investofii nebo politická a ekonomická elita dan˘ch sídelních celkÛ. V na‰em pfiípadû se zamûfiíme na pfiíklad tfietího nejvût‰ího mûsta âeské republiky s náznakem procesÛ jeho poznávání a ochrany ze strany státní památkové péãe na jedné stranû a na stranû druhé s ukázkami pfiíkladÛ nové architektury v historickém prostfiedí nebo pfiímo v kontextu obnovy a dostavby zdej‰ích architektonick˘ch památek. 1

Ostrava se v desetiletích po roce 1989 promûÀuje z prÛmyslového velkomûsta v sídlo, které hledá ‰ir‰í obsah své existence. Dosavadní skladba

nemovité i movité památky; pro obraz tohoto

Obr. 1. Josef Havlíãek – Vít Klime‰ – Jan Petrusiak, Ja-

hospodáfiského zázemí, zaloÏená na tûÏbû uhlí, je-

mûsta pfiedev‰ím památky architektonického

náãkova konzervatofi v Ostravû, 1990–1996, âeskobratr-

ho zpracování, chemickém prÛmyslu, v˘robû Ïele-

a technického rázu.

ská ul., MPZ Moravská Ostrava. (Foto Roman Polá‰ek,

za a strojírenství, se transformuje v souvislosti

Z hlediska památkové péãe byly v uplynul˘ch

s nárÛstem stfiedních a mal˘ch podnikÛ, lehkého

dvou desetiletích odbornou a posléze i laickou ve-

prÛmyslu, vûdy a ‰kolství a souãasnû s ru‰ením

fiejností rozpoznány hodnoty ostravsk˘ch technic-

nebo útlumem nûkter ˘ch provozÛ. Zásadní bylo

k˘ch památek. Tomu pfiedcházel v období 70. aÏ

2 Sociálními aspekty transformace Ostravy se zab˘vá

ukonãení tûÏby uhlí na území Ostravy v roce

90. let minulého století v˘zkum na základû doku-

napfiíklad studie: PROKOP, Radim. Ostrava v procesu

1994, zastavení provozu vysok˘ch pecí a koksov-

mentaãní a propagaãní ãinnosti v rámci dûjin archi-

transformace. In Ostrava. Pfiíspûvky k dûjinám a sou-

ny v Dolní oblasti Vítkovic (1998) a útlum dal‰ích

tektury a odborné sloÏky státní památkové péãe.

ãasnosti Ostravy a Ostravska 21. ·enov u Ostravy : Na-

Na tomto základû se podafiilo docenit památkové

kladatelství Tilia pro Statutární mûsto Ostravu, Archiv

hodnoty architektury druhé poloviny 19. a pfiede-

mûsta Ostravy, 2003, s. 284–308. ISBN 80-86101-77-0,

v‰ím první poloviny 20. století. První fáze souvise-

ISSN 0232-0967.

la s prÛzkumem provádûn˘m brnûnsk˘m architek-

3 Napfiíklad prÛzkum území zastavûného na pfielomu

podnikÛ pfieváÏnû tûÏkého prÛmyslu.

2

Poznávání památkov˘ch hodnot Ostravy Zmûnám, které mají zásadní vliv na socioekonomickou skladbu obyvatelstva, odpovídají po-

tem Du‰anem Riedlem na pfielomu 60. a 70. let.

3

zvolné funkãní promûny mûsta a jeho jednotliv˘ch

2009)

19. a 20. století podle regulaãního plánu Camilla Sitteho na katastru Pfiívozu viz RIEDL, Du‰an; JA·EK, Milo-

ãtvrtí. SloÏité procesy se v‰ak nemohou omezo-

slav. Památkové vyhodnocení a urbanistické teze pfie-

vat pouze na technickou infrastrukturu a hospo-

■ Poznámky

stavby a dostavby centrální ãásti ãtvrti Ostrava-Pfiívoz.

dáfiskou sféru. Ostravû b˘vala a obãas stále je –

1 Podrobnûji pfiedev‰ím o v˘voji ostravsk˘ch ãtvrtí Morav-

Brno : V˘zkumn˘ ústav v˘stavby a architektury v Brnû,

a nûkdy právem – upírána role kulturního centra

ské Ostravy a Pfiívozu pfied vyhlá‰ením mûstsk˘ch památ-

1969. Strojopis práce uloÏen ve spisovnû NPÚ – ÚOP

nadregionálního v˘znamu. Právû poznání v˘voje

kov˘ch zón v dan˘ch lokalitách a o tamní nové architektu-

v Ostravû. Mezi vytipovan˘mi objekty k památkové

mûsta a ochrana jeho nejdÛleÏitûj‰ích památko-

fie vzniklé za spolupÛsobení orgánÛ státní památkové

ochranû zafiadili autofii dal‰ího takového prÛzkumu Du-

v˘ch objektÛ, souborÛ a areálÛ pfiedstavuje dÛle-

péãe viz STRAKO·, Martin. Ostravská historická centra :

‰an Riedl a Bohumil Samek napfiíklad b˘val˘ obchodní

Ïitou souãást rÛstu prestiÏe mûsta. V souvislosti

jejich v˘voj a nová architektura. In Obnova památek 2010

dÛm Bachner od Ericha Mendelsohna. Ten v‰ak byl za-

s jeho sebeprezentací bezpochyby sehrávají dÛle-

– souãasná tvorba v historickém prostfiedí. Praha : Studio

ãlenûn do státního seznamu kulturních památek aÏ v ro-

Ïitou roli duchovní a hmotné doklady jeho dûjin –

Axis, 2010, s. 36–50. ISBN 978-80-904081-2-1.

ce 1984. Souãástí uvedeného snaÏení se stala i konfe-

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 3 / IN MEDIAS RES | Mar tin STRAKO· / Nová architektura, historické prostfiedí a Ostrava

165

mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:15

Stránka 166

Zab˘val se jiÏ tehdy Sitteho regulaãním plánem

spoleãnosti Vítkovice, a. s., a vzdal se tak zodpo-

Jindfiich. Zrození velkomûsta : Architektura v obraze Mo-

v Pfiívoze nebo v˘znaãn˘mi architektonick˘mi díly

vûdnosti za osud ojedinûlého technického areálu.

ravské Ostravy 1890–1938. Ostrava – ·lapanice u Br-

na základû architektonického, umûleckohistoric-

Jiné besedy a aktivity Fiducie, sdruÏení Za starou

na : NPÚ – ÚOP v Ostravû a ERA 21, 2003. 221 s. ISBN

kého a technického v˘znamu. Na nûj navázal aÏ

Ostravu a pisatele se zamûfiily na naplÀování zá-

80-86517-94-2.

prÛzkum a ãlánek Leo‰e Mlãáka a Jifiiny Pavlíkové

kladní ideje dohody mezi mûstem a tehdej‰ím

6 V˘razn˘m rozdílem bylo, Ïe podle nové právní úpravy

v ãasopise Památky a pfiíroda roku 1979. Ná-

vlastníkem – spoleãností Bauhaus – v záleÏitosti

vûci za památky prohla‰ovalo ministerstvo kultur y.

slednû pfiipojili mnoÏství dal‰ích poznatkÛ histori-

obnovy památkovû chránûné ãásti areálu b˘va-

V pfiedchozí právní úpravû dle zákona ã. 20/1958 Sb.

4

5

10

kové umûní Pavel Zatloukal a Jindfiich Vybíral. Na

l˘ch mûstsk˘ch jatek.

Zde se mûsto vzdalo zod-

byl zápis vûci za kulturní památku záleÏitostí kulturních

tomto základû byla na pfielomu 80. a 90. let fiada

povûdnosti za osud technické památky, prodalo

a ‰kolsk˘ch komisí pfii okresních národních v˘borech, te-

budov zvlá‰tû v Moravské Ostravû a Pfiívozu navr-

zájemci pozemky i s objekty a tehdej‰í majitel vy-

dy místních orgánÛ. V pfiípadû návrhÛ na prohlá‰ení os-

Ïena k prohlá‰ení za kulturní památky podle teh-

uÏil pfiíleÏitosti k v˘stavbû hypermarketu, zatímco

travsk˘ch objektÛ za kulturní památky to mimo jiné zpÛ-

dy nového zákona o státní památkové péãi

památku, kterou se zavázal opravit a vyuÏít, ne-

sobilo, Ïe je‰tû ve druhé polovinû 90. let nebyla

ã. 20/1987 Sb. Po roce 1989 nastoupila nová

chal dál chátrat. Památkovû chránûná ãást mûst-

podstatná ãást návrhÛ ministerstvem kultury vyfiízena.

generace historikÛ architektury a památkáfiÛ nebo

sk˘ch jatek zÛstává i v roce 2011 mementem, ne-

7 Za v‰echny uveìme v˘stavu Zrození velkomûsta, kte-

se k práci vrátili ti, ktefií ji nemohli vykonávat za

boÈ jejich zchátralá silueta stále pfiipomíná, Ïe

rou v roce 1998 pfiipravila kurátorsky Naìa Goryczková

normalizace. Ze zástupcÛ star‰í generace histori-

právû nikoli nedostatek financí, n˘brÏ zanedbané

ve spolupráci s Jindfiichem Vybíralem, doprovázenou

kÛ umûní zmiÀme Antonína GrÛzu, z tehdej‰í

nebo zámûrnû ‰patnû nastavené právní podmínky

konferencí o moderní architektufie; viz GORYCZKOVÁ, Na-

nastupující generace je tfieba uvést památkáfie Mi-

rÛzn˘ch transakcí mezi vefiejn˘m a soukrom˘m

ìa (ed.). Péãe o památky moderní architektury. Sborník

lo‰e Matûje nebo Naìu Goryczkovou a dal‰í napfií-

sektorem zpÛsobují chátrání a zánik fiady archi-

pfiedná‰ek z celostátní konference. Ostrava : Památkov˘

klad z ostravského pracovi‰tû NPÚ, jejichÏ ãinnost

tektonick˘ch památek. Právû ‰patná vymahatel-

ústav v Ostravû, 1999. ISBN 80-85034-19-0. V roce

je z rÛzn˘ch konferencí, publikací a ze Zpráv pa-

nost práva je dÛvodem zásadní kritiky souãasné

2002 následovala dal‰í konference – viz GORYCZKOVÁ,

mátkové péãe dostateãnû známa. Snaha poznat

situace jak ze sféry domácí podnikatelské, tak ze

Naìa; VYMùTALOVÁ, Martina (eds.). Pováleãná totalitní

a poznané hodnoty také chránit pfiedstavovala ja-

zahraniãí.

architektura a otázky její památkové ochrany. Sborník

6

7

kési vymezení vÛãi oficiální koncepci pfiedchozích

pfiedná‰ek z konference. Ostrava : Státní památkov˘

desetiletí, ãasto dokumentované konstatováním

Ostravské mûstské památkové zóny a nová archi-

ústav v Ostravû, 2002. 96 s. ISBN 80-85034-27-1. Z po-

hlavního architekta mûsta Ostravy Milo‰e Barto-

tektura

sledních v˘znamn˘ch publikací napfiíklad MATùJ, Milo‰;

nû z roku 1983: „Centrální ãást Ostravy nemá

Na základû anal˘z architektonick˘ch a urbanis-

KLÁT, Jaroslav; KORBELÁ¤OVÁ, Irena. Kulturní památky

v porovnání s jin˘mi velk˘mi mûsty âSSR v˘znam-

tick˘ch hodnot jednotliv˘ch ãtvrtí a v˘‰e uvedené-

ostravsko-karvinského revíru. Ostrava : NPÚ – ÚOP v Os-

nûj‰ích stavebnû historick˘ch objektÛ, které by

travû, 2009. 224 s. ISBN 978-80-85034-52-3;

znemoÏÀovaly její pfiestavbu. Pozornost je v‰ak

STRAKO·, Martin. PrÛvodce architekturou Ostravy. Os-

vûnována zaãlenûní památek dûlnického hnutí do organismu centrální ãásti mûsta.“

8

■ Poznámky

trava : NPÚ – ÚOP v Ostravû, 2009. 479 s. ISBN 978-

rence a její sborník GRABMÜLLER, Jifií (ed.). Ochrana pa-

80-85034-54-7.

mátek moderní architektury. Sborník referátÛ pfiednese-

8 BARTO≈, Milo‰. Socialistická v˘stavba a pfiestavba

Debaty o v˘znamu technick˘ch památek pro Os-

n˘ch na celostátní vûdecké konferenci v Brnû – bfiezen

Ostravy. In Ostrava. Sborník pfiíspûvkÛ k dûjinám a v˘-

travu

1970. Brno : Krajské stfiedisko státní památkové péãe

stavbû mûsta 13. Ostrava : Profil, 1985, s. 149.

V souvislosti s probuzením povûdomí ‰ir‰í ve-

a ochrany pfiírody v Brnû, 1972.

9 Ohlasy na uvedenou debatu v Klubu Fiducia Co dál

fiejnosti v otázce péãe o historické dûdictví mûsta

4 MLâÁK, Leo‰; PAVLÍKOVÁ, Jifiina. Moderní meziváleã-

s Dolní oblastí Vítkovic? viz HAVLÍâKOVÁ, Iva. Názory na

a s roz‰ífiením poznání hodnot pozdnû historizují-

ná architektura v Ostravû. Památky a pfiíroda. 1979,

pece se rÛzní. Moravskoslezsk˘ deník IV, 11. 2. 2004,

cí, secesní a modernistické architektur y a tech-

roã. IV, s. 202–207. ISSN 0139-9853.

ã. 35, s. 10; KRÁL, Jan. Ostravsk˘ spor o pece – zbofiit ne-

nick˘ch památek je tfieba pfiipomenout spolupráci

5 Z fiady prací J. Vybírala a P. Zatloukala zab˘vajících se

bo oslavovat? Lidové noviny XVII, 11. 2. 2004, ã. 35, s. 4.

odborné vefiejnosti s aktivitami ‰ir‰ího v˘znamu –

architekturou Ostravy uveìme ZATLOUKAL, Pavel. Mo-

10 K situaci památkovû chránûné ãásti jatek a k v˘stav-

napfiíklad autorem tohoto ãlánku iniciované a ve

ravská Ostrava – „rezervace“ pozdní secese a art deco.

bû sousedního hypermarketu viz STRAKO·, Martin. Jat-

spolupráci s Ilonou Rozehnalovou z Klubu Fiducia

Památky a pfiíroda. 1990, roã. XV, s. 257–271. ISSN

ka v Ostravû. Architekt. 1998, roã. XLIV, ã. 12,

a sdruÏením Za starou Ostravu uspofiádané vefiej-

0139-9853. Poznání publikované v této studii rozpraco-

s. 50–52. ISSN 0862-7010. K historii mûstsk˘ch jatek

né debaty. Nejv˘znamnûj‰í z nich, Co dál s Dolní

val a prohloubil autor v knize ZATLOUKAL, Pavel. Pfiíbûhy

viz ·ERKA, Jozef. Mûstské jatky v Moravské Ostravû

oblastí Vítkovic?, konaná v roce 2004 za úãasti

z dlouhého století : Architektura let 1750–1918 na Mo-

1881–1914. In Ostrava. Pfiíspûvky k dûjinám a souãas-

nového vlastníka Dolní oblasti, politikÛ, pfiedstavi-

ravû a ve Slezsku. Olomouc : Muzeum umûní Olomouc,

nosti mûsta Ostravy a Ostravska 22. ·enov u Ostravy :

telÛ památkové péãe, architektÛ a ‰iroké vefiej-

2002. 704 s. ISBN 80-85227-49-5. Jindfiich Vybíral nej-

Nakladatelství Tilia pro Statutární mûsto Ostravu – Archiv

nosti, byla zamûfiená proti zámûru nového vlastní-

prve koncem 80. let 20. století publikoval studii o archi-

mûsta Ostravy, 2005, s. 90–118. ISBN 80-86904-05-9,

ka zru‰it památkovou ochranu vysok˘ch pecí ve

tektufie hotelu National a ostravském díle Wunibalda

ISSN 0232-0967; T˘Ï. Mûstské jatky v Moravské Ostra-

Vítkovicích a následnû plo‰nû asanovat prostor

Deiningera. Poznání ostravské architektur y shrnul

vû 1914–1950. In Ostrava. Pfiíspûvky k dûjinám a sou-

národní kulturní památky v rámci Dolní oblasti Vít-

v publikaci VYBÍRAL, Jindfiich. Zrození velkomûsta : Ar-

ãasnosti mûsta Ostravy a Ostravska 23. ·enov u Ostra-

kovic. Tak totiÏ vypadaly v té dobû do médií pro-

chitektura v obraze Moravské Ostravy 1890–1938. Os-

vy : Nakladatelství Tilia pro Statutární mûsto Ostravu –

nikající zprávy o zámûrech soukromého vlastníka

trava : Památkov˘ ústav v Ostravû, 1997. 74 s. ISBN

Archiv mûsta Ostravy, 2007, s. 447–475. ISBN 978-80-

zastupovaného generálním fieditelem Ing. Janem

80-85034-16-6. Publikace vy‰la je‰tû ve dvou dal‰ích

86904-27-6, ISSN 0232-0967.

Svûtlíkem poté, co mu stát prodal svÛj podíl ve

vydáních, naposledy v roz‰ífiené podobû – viz VYBÍRAL,

9

166


mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:15

Stránka 167

3

2

Obr. 2. Marek Krãil – Zdenûk Korch – Leo‰ Zeman, vítûzn˘ návrh z architektonické soutûÏe na mûstsk˘ polyfunkãní blok v sousedství Masarykova námûstí, MPZ Moravská Os4

trava, 1993, nerealizováno. (Pfievzato z publikace Ostrava. Pfiíspûvky k dûjinám a souãasnosti Ostravy a Ostravska 17.

káfii z ostravského pracovi‰tû Národního památ-

domu mezi ulicemi Velkou, Pivovarskou a Dlou-

Ostrava, 1995, s. 91)

kového ústavu, pfied úfiedními památkáfii z Ma-

hou z roku 1993 od praÏsk˘ch architektÛ Marka

Obr. 3. Miloslav Dydowicz, pfiístavba depozitáfie k Archi-

gistrátu mûsta Ostravy, architekty a pfiedev‰ím

Krãila, ZdeÀka Korcha a Leo‰e Zemana. Tehdy

vu mûsta Ostravy (Camillo Sitte, radnice Pfiívozu,

pfied vlastníky památek – otázky uplatnûní nové

vznikla polemika, zda není onen neomodernistic-

1896–1897) z let 1993–1996, ·pálova ulice, od roku

architektury s ohledem na zachování historického

k˘ vzhled stavby nevhodn˘ pro charakter centra

2003 MPZ Pfiívoz. (Foto Martin Strako‰, 2010)

prostfiedí.

Ostravy. Jak uvádí tehdej‰í hlavní architekt Vlasti-

Obr. 4. Petr M. Hájek – Gabriela Mináfiová, Loutkové

V 90. letech se po urãitou dobu nic podstatného

mil Bichler, objevil se rozpor mezi názory odborné

divadlo Ostrava, Pivovarská ulice, 1995–2000, MPZ

z hlediska nové architektury nedûlo. Mûsto fie‰ilo

a laické vefiejnosti: „Byly vysloveny obavy, Ïe ar-

Moravská Ostrava. (Foto Roman Polá‰ek, 2009)

jiné problémy a v památkovû chránûném území se

chitektura bloku je pfiíli‰ jednoduchá aÏ chudá

budovy spí‰e opravovaly, neÏ by se pfiipravovaly stavby nové. Pfiestalo se v‰ak s demolicemi. Zmûho poznání zdej‰í architektury se podafiilo památ-

nil se tak pfiístup k historick˘m stavbám. Napfiíklad

■ Poznámky

kové péãi ãtyfii dÛleÏité ãásti mûsta prohlásit z dÛ-

pro konzervatofi byla vyuÏita stará ‰kola z konce

11 PACLOVÁ, Hana. Památková zóna Moravská Ostrava.

vodÛ vysokého stupnû dochování a vysoké mír y

19. století. K ní se v letech 1990–1996 pfiistavûla

In Sborník Památkového ústavu v Ostravû 1994. Ostra-

architektonického i historického v˘znamu mûst-

postmoderní novostavba a ‰kola se opravila podle

va : Památkov˘ ústav, 1994, s. 9–20. ISBN 80-85034-

sk˘mi památkov˘mi zónami, tedy plo‰nû památ-

návrhu Josefa Havlíãka, Víta Klime‰e a Jana Petru-

09-3. Komentáfi k vyuÏití prací historikÛ architektury pa-

kovû chránûn˘mi územími. V roce 1992 byla vy-

siaka. Není to „vynikající“ architektura, ale upusti-

mátkovou péãí viz ZATLOUKAL, Pavel. O Moravské

hlá‰ena mûstská památková zóna Moravská

lo se od vytváfiení ahistorického „nemísta“ a do-

Ostravû jako „rezervaci“ architektur y pozdní secese

Na to v roce 2003 navázalo vyhlá‰ení

spûlo ke koexistenci a vrstvení starého s nov˘m.

a ar t déco. In Ostrava. Pfiíspûvky k dûjinám a souãas-

dal‰ích tfií mûstsk˘ch památkov˘ch zón – mûst-

Kromû toho se uskuteãnilo nûkolik architektonic-

nosti Ostravy a Ostravska 18. ·enov u Ostravy : Nakla-

ské památkové zóny Pfiívoz v jádru této ãtvr ti,

k˘ch soutûÏí na zástavbu parcel po asanaãních

datelství Tilia pro Statutární mûsto Ostrava – Archiv

mûstské památkové zóny ve Vítkovicích a koneã-

zásazích nedávné minulosti, napfiíklad na zástav-

mûsta Ostravy, 1997, s. 161, pozn. ã. 1. ISBN 80-

nû mûstské památkové zóny na území prvního

bu pozemkÛ u Masar ykova námûstí, ale Ïádná

86101-02-9, ISSN 0232-0967.

Ostrava.

11

a druhého stavebního obvodu Poruby.

12

S roz‰ífie-

z plánovan˘ch realizací se neuskuteãnila. Ukázko-

12 Rozsah a vymezení mûstsk˘ch památkov˘ch zón

ním památkové ochrany vyvstaly i pfied zdej‰í od-

v˘m pfiíkladem je neofunkcionalistick˘, kultivova-

a odÛvodnûní návrhÛ viz spisovna NPÚ – ÚOP v Ostravû,

bornou vefiejností – tedy pfied odborn˘mi památ-

nû pojat˘ vítûzn˘ soutûÏní návrh polyfunkãního

odd. Ostrava: MPZ Poruba, MPZ Pfiívoz, MPZ Vítkovice.


167

mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:15

Stránka 168

napsal: „Na kritiku o »velkém zadku v mal˘ch kal-

pfiinesly konkrétní v˘sledky a obohatily architekto-

hotách« reagoval obranou (architekt – pozn. auto-

nick˘ fond MPZ Moravská Ostrava. Postmoderní

ra), Ïe se mu líbí »velké zadky v mal˘ch kalhotách«.

divadelní budova Petra M. Hájka a Gabriely Miná-

TudíÏ nikoli poÏadavek investora na ekonomické

fiové z let 1995–1999,

vyuÏití stísnûné parcely, ale vûdom˘ exhibicionis-

stavbu, uskuteãnûnou v letech 2009–2011,

mus autora. Dnes lze konstatovat, Ïe mnohopat-

pfiedstavuje jedinou vefiejnou stavbu tohoto typu

rová hmota budovy je pfiijatelná pouze v pohle-

v chránûném území. Paradoxnû v‰ak sama stojí

dech z tfi. 28. fiíjna od Smetanova námûstí a z ul.

na hranû historického jádra a âerné louky, coÏ by-

Puchmajerovy. Ostatní pohledy nejsou zvládnuté.

lo v˘stavi‰tû vzniklé v 50. aÏ 80. letech 20. stole-

Velmi nepfiíjemnû pÛsobí silueta budovy nad hori-

tí, které nyní pfiedstavuje polorozvolnûnou oblast

zontem historického jádra, kde spolu s nadstav-

pfiipomínající nûco mezi parkem a zãásti ne pfiíli‰

bami objektu MIOR tvofií nepfiíjemnou skrumáÏ

invenãnû zastavûn˘m územím.

roz‰ífiená o novou pfií-

hmot.“ K domu, jak V. Bichler uvádí, se vyslovila

Druh˘m pfiíkladem, tentokrát kultivace vefiejné-

údajnû i Alena ·rámková, která fiekla: „…je toho

ho prostoru, je rehabilitace nejstar‰ího ostrav-

trochu moc, ale buìte rádi, Ïe máte takovou bu-

ského námûstí. Architektonickou soutûÏ na reha-

dovu.“

14

bilitaci Masar ykova námûstí mûsto vyhodnotilo

Odli‰nou koncepcí – s dÛrazem na kontextuali5

17

v roce 2002.

18

Zvítûzili architekti Tomá‰ Rusín,

tu – se vyznaãuje jin˘ pfiíklad doplnûní památky.

Ivan Wahla a Petr Mutina z brnûnského ateliéru

Je to pfiístavba k b˘valé radnici pÛvodnû samo-

RAW. Na doporuãení mûsta návrh pfiepracovali

Obr. 5. Ladislav Nûmec, obchodní a kanceláfisk˘ dÛm

statné obce a od roku 1900 samostatného mûs-

z minimalistické do dekorativní, v˘raznûji postmo-

TRIAS, 1990–1994, ul. 28. fiíjna, MPZ Moravská Os-

ta Pfiívozu. Pfiívozská radnice vznikla v letech

derní podoby, obhajované tehdej‰ím hlavním

trava. (Foto Roman Polá‰ek, 2009)

1896–1897 podle návrhu Camilla Sitteho a pfied-

architektem mûsta Jaroslavem Sedleck˘m, neboÈ

stavuje pozdnû historizující palácovou stavbu ve

v tom spatfioval koberec v ob˘vacím pokoji s tfiás-

formách pozdního tereziánského baroka. K ní by-

nûmi chodníkÛ. V˘sledek realizace z let 2005 aÏ

v daném historickém prostfiedí, Ïe není dostateãnû pokorná k mûfiítku mûsta.“

13

la pfiistavûna v letech 1993–1996 podle návrhu

Oz˘valy se tu

M. Dydowicze budova depozitáfie, komponovaná

postmoderní názory na traktování zástavby mûs-

jako hmotová parafráze a kompoziãní evokace

ta, obava z pfiedimenzovan˘ch forem, ale i nezna-

sousedního památkovû chránûného objektu.

lost dobov˘ch trendÛ ãeské a svûtové architektu-

Snaha architekta se zde v‰ak nesetkala zrovna

trava. Pfiíspûvky k dûjinám a souãasnosti Ostravy a Os-

ry. Investor nakonec od v˘stavby upustil a dnes je

s úspûchem. Architektura je to schematická, opa-

travska 17. Ostrava : Sfinga, 1995, s. 90–91. ISBN 80-

situace zcela jiná. Na daném území je stále par-

kuje kompozici sousední budovy a z palácového

7188-013-2, ISSN 0232-0967.

kovi‰tû a zámûry se nûkolikrát v˘raznû promûnily.

solitéru Sitteho radnice dûlá vlastnû fiadovou bu-

14 BICHLER, V., cit. v pozn. 13, s. 84 a 87.

Tento architektonick˘ návrh v‰ak navzdor y ãasu

dovu. CoÏ je o to hor‰í, Ïe pfiístavba zaslepila brá-

15 O pfiístavbû depozitáfie k b˘valé radnici, nyní sídlu Ar-

zÛstal pro dané místo z tûch nejlep‰ích.

15

■ Poznámky 13 BICHLER, Vlastimil. V˘stavba v centru Ostravy. In Os-

nu, která nyní jako jakési torzo stojí osamocenû

chivu mûsta Ostravy, viz PRZYBYLOVÁ, BlaÏena. Archiv

Mezi soukrom˘mi investicemi se pfiesto jiÏ teh-

pfied novou ãástí. Je v‰ak tfieba pfiiznat, Ïe uvede-

mûsta Ostravy v novém. In Ostrava. Pfiíspûvky k dûjinám

dy objevila novostavba s v˘razn˘mi architektonic-

nou pfiístavbu není moÏné brát jako pfiíkladnou

a souãasnosti Ostravy a Ostravska 19. Nakladatelství

k˘mi ambicemi. Je jí polyfunkãní dÛm Trias v cent-

ukázku apriorního zavrÏení kontextuálního pfiístu-

Tilia : ·enov u Ostravy pro Statutární mûsto Ostravu –

ru mûsta z let 1990–1994, navrÏen˘ architektem

pu, neboÈ lze pochybovat o architektonické úrovni

Archiv mûsta Ostravy, 1999, s. 461–464. ISBN 80-

Ladislavem Nûmcem, pfiíklad lokální reflexe de-

projektu. Je nutné rovnûÏ poãítat s tím, Ïe kromû

86101-21-5, ISSN 0232-0967.

konstruktivismu a neoexpresionistick˘ch tenden-

jisté nezku‰enosti nebo neschopnosti vyfie‰it da-

16 KUâA, Karel; KUâOVÁ, Vûra; KIBIC, Karel. Novostav-

cí. Sv˘m na tu dobu a místo extravagantním fie‰e-

n˘ úkol se na v˘sledku podílelo tehdej‰í ‰ífiení

by v památkovû chránûn˘ch sídlech. Praha : NPÚ – ÚP,

ním se autor pokusil navázat na situaci místa

postmoderního pfiístupu a souhlas památkové pé-

2004, s. 112. ISBN 80-86234-54-1.

pfied druhou svûtovou válkou, kdy zde stál ob-

ãe, která oceÀovala právû onu kontextuálnost

17 O architektonické soutûÏi viz Divadlo loutek v Ostra-

chodní dÛm RIX. SnaÏil se tak znovu vytvofiit

a relativní úmûrnost pfiístavby k památce, byÈ tyto

vû. Vefiejná anonymní soutûÏ. Architekt. 1996, roã. XLII,

„kloub nároÏí“. Realizace probíhala v roce ustave-

vlastnosti je‰tû nemusí znamenat kvalitní nové

ã. 11, s. 29–33. ISSN 0862-7010. K v˘sledné realizaci

16

Ov‰em ani popfiení tûchto

ní mûstské památkové zóny, takÏe diskuse mezi

architektonické dílo.

autorem a památkáfii se omezila na pojetí fasád,

kritérií není zárukou dobré architektury.

viz HÁJEK, Petr M.; MINÁ¤OVÁ, Daniela. Divadlo loutek v Ostravû. Architekt. 2000, roã. XLVI, ã. 10, s. 35–37.

pomûr skla a omítan˘ch ploch a dal‰í dílãí otázky.

Teprve ve druhé polovinû 90. let a pak po roce

ISSN 0862-7010; a STRAKO·, Martin. Nová ostravská

K nejvût‰ím závadám domu patfií zaslepení profilu

2000 se zv˘‰il tlak na vyuÏití voln˘ch, pÛvodnû za-

divadelní ulita. Architekt. 2000, roã. XLVI, ã. 10, s. 38.

Velké ulice a vytvofiení tmavého nevábného prÛ-

stavûn˘ch pozemkÛ v centru mûsta. Uskuteãnily

ISSN 0862-7010.

chodu namísto zam˘‰lené Ïivé pasáÏe. Stavbu po-

se sice napfiíklad architektonické soutûÏe na fie-

18 K v˘sledné realizaci viz RUSÍN, Tomá‰; WAHLA, Ivan;

‰kodilo i nekvalitní materiálové a fiemeslné prove-

‰ení soukrom˘ch zámûrÛ, z nich se v‰ak nic ne-

MUTINA, Petr. Masarykovo námûstí v Ostravû. Architekt.

dení. Diskuse se odehrála i mezi samotn˘mi

realizovalo. Úspû‰nûj‰í byla situace v pfiípadû ve-

2007, roã. LIII, ã. 12, s. 4–11. ISSN 0862-7010. Viz téÏ

architekty, z nichÏ nûktefií stavbu odmítali. Tehdej‰í

fiejn˘ch budov – napfiíklad soutûÏe na Loutkové di-

STRAKO·, Mar tin. Masar ykovo námûstí v Ostravû. Ar-

hlavní architekt Ostravy Vlastimil Bichler k tomu

vadlo nebo na nov˘ v˘raz Masar ykova námûstí

chitekt. 2007, roã. LIII, ã. 12, s. 10. ISSN 0862-7010.

168


mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:15

Stránka 169

6

7

23

Obr. 6. Tomá‰ Rusín – Ivan Wahla – Petr Mutina, rekon-

tektonick˘ch takzvané developerské soutûÏe, a to

ãp. 243.

strukce Masarykova námûstí, soutûÏ 2002, realizace

i v pfiípadû hledání podoby zástavby nové ãásti

ného z návrhÛ v developerské soutûÏi. Ta se sice

2005–2007, MPZ Moravská Ostrava. (Foto Ivan Wahla,

mûsta. Právû na Karolinu byla v roce 2005 vypsá-

t˘kala jen sousedních voln˘ch pozemkÛ v majetku

2007)

na nejprve investorská a posléze developerská

mûsta, ale právû mûsto mûlo a má konkrétní ná-

Obr. 7. Ladislav Kuba – Tomá‰ Pilafi, Mûstská brána (pro

soutûÏ, která mûla v polovinû roku 2006 vítûze

stroj pro ovlivnûní prÛbûhu celé záleÏitosti, a tím

Metrostav), polyfunkãní dÛm, 2006–2009, Kostelní

v podobû spoleãnosti Multi Developmnent.

Nyní

jsou pozemky. Sv˘m vstupem a jasnû deklarova-

a Biskupská ulice, MPZ Moravská Ostrava. (Foto archiv

probíhá v˘stavba rozsáhlého obchodního centra

n˘m postojem by mohlo motivovat developerskou

Metrostav Development, a. s., 2010)

a nûkolika dal‰ích objektÛ.

spoleãnost vlastnící památky, aby postupovala

20

Demolice ov‰em nebyly souãástí Ïád-

Památkové objekty dvojhalí a jedné dal‰í haly, jeÏ jsou souãástí území, developer pfiedal dokon2007: podafiilo se obnovit prostorovou celistvost

ce zpût mûstu, které znovu vym˘‰lí, co s památ-

■ Poznámky

námûstí a navrátit mu jistou dÛstojnost soudob˘-

kami udûlat. Developerská soutûÏ samozfiejmû

19 K v˘sledkÛm a vyhodnocení soutûÏe byl vydán kata-

mi architektonick˘mi prostfiedky. Negativní strán-

nezaruãila fie‰ení a pÛvodní závazek ve vztahu

log BICHLER, Vlastimil; SEDLECK¯, Jaroslav (eds.). Ka-

kou je nízká kvalita prací a pouÏitého materiálu:

k památkám lokality se ukázal b˘t fiktivní. Mûsto

rolina 2000. Sborník z mezinárodní ideové vefiejné urba-

kamenné desky dlaÏby se i v souvislosti s vjíÏdû-

poté vyzvalo ke spolupráci generálního fieditele

nisticko-architektonické soutûÏe na lokalitu Karolina

ním tûÏ‰ích automobilÛ na plochu lámou a podlé-

Vítkovic, a. s., Jana Svûtlíka. Ten doporuãil AP

v Ostravû (katalog). Ostrava : Repronis pro Útvar hlavní-

hají pomûrnû rychle erozi.

atelier Josefa Pleskota, kter˘ zpracoval studii pfií-

ho architekta mûsta Ostravy, 2000. ISBN 80-86122-93-

padné obnovy a pfiestavby hal k novému vyuÏití.

X. V˘sledky soutûÏe publikovány ãasopisecky napfiíklad

Cel˘ proces zmûn ukazuje, Ïe upfiednostnûní eko-

v bloku: Karolina v Ostravû. Architekt. 2001, roã. XLII,

Po této etapû pfielomu desetiletí, kdy byla díl-

nomick˘ch kritérií pfied v‰ím ostatním se negativ-

ã. 1, s. 56–63. ISSN 0862-7010.

ãím zpÛsobem akceptována potfieba hledat archi-

nû projevuje nejen v urbanistickém a architekto-

20 Podrobnûji o prÛbûhu developerské soutûÏe viz

tektonick˘ v˘raz nov˘ch staveb v historickém pro-

nickém v˘razu daného objektu nebo lokality, ale

STRAKO·, Martin. Problémy s ostravskou Karolinou [on-

stfiedí, nastoupila éra byznysu. Projevilo se to

v koneãném dÛsledku i v dlouhodobém ekono-

line]. A 2. 2006, roã. II, ã. 8. [cit. 2011-05-05]. Dostup-

konkrétnû tím, Ïe mûsto odstoupilo od v˘sledkÛ

mickém pfiínosu, neboÈ developerské soutûÏe,

n˘ z WWW:
mezinárodní urbanisticko-architektonické soutûÏe

pokud vÛbec nûco vyhodnocují, pak jen krátkodo-

/problemy-s-ostravskou-karolinou>. ISSN 1803-6635.

z roku 2000, jedné z prvních velk˘ch mezinárod-

b˘ profit.

21 Podrobnûji o prÛbûhu developerské soutûÏe na pro-

Nástup architektury éry byznysu

V roce 2008 se uskuteãnila dal‰í developerská

dej pozemkÛ na námûstí Dr. E. Bene‰e v MPZ Moravská

náleÏející do mûstské památ-

soutûÏ, tentokrát na zástavbu dne‰ního námûstí

Ostrava vypovídají následující dokumenty: usnesení

kové zóny Moravská Ostrava. Pfiitom vítûzn˘ návrh

Dr. Edvarda Bene‰e v souvislosti s pfiipravovanou

z 20. zasedání Zastupitelstva mûsta Ostravy z 24. 9.

t˘mu architektÛ Andrzeje Dudy, Jana Kubece, Jer-

rekonstrukcí a dostavbou obchodního domu Os-

2008 a usnesení z 22. zasedání Zastupitelstva mûsta

ních soutûÏí v ãesk˘ch zemích po roce 1989, na prostor Karoliny,

19

21

zyho Witeczka a Henr yka Zubela z polytechniky

travica / Textilia.

Ani její v˘sledek v‰ak nebyl

Ostravy z 26. 11. 2008 [online]. Dostupné z WWW:

v polsk˘ch Glivicích nabízel mnohé inspirativní

pfiízniv˘ pro památkovû chránûné objekty. Aãkoli

moÏnosti pro rozvoj centra Ostravy jiÏním smûrem.

developerská spoleãnost Amadeus Real deklaro-

va/obcan/mesto-a-jeho-organy/zastupitelstvo-mes-

Nevûrohodn˘mi argumenty o nezbytnosti zachovat

vala, Ïe se bude jednat o „jedineãné propojení

ta_1/usneseni-zastupitelstva_1/pid/6719>. [cit. 2011-

prÛmyslovou vleãku OKD a „zvlá‰tním“ zacháze-

staré architektury s novou“ a Ïe návrh obchodní-

05-05]. Za odkazy dûkuji Mgr. Romanû Rosové.

ním s územním plánem, pozdûji oznaãen˘m za

ho centra „respektuje místní i historické souvis-

22 Deklarovan˘ pfiístup developera k historick˘m objek-

omyl, aktéfii dal‰ího v˘voje, mezi jin˘mi i hlavní ar-

losti“,

nyní tent˘Ï investor usiluje o celkovou

tÛm a památkovû chránûn˘m domÛm. Dostupn˘ z WWW

chitekt J. Sedleck˘, nechtûnû doloÏili, jak budou

demolici jednoho objektu (ãp. 284) ze tfií staveb

spoleãnosti Multi Development:
probíhat dal‰í soutûÏe a jak váÏnû dané otázky

uvedeného bloku obchodního domu a demolici

ca.amadeus-real.cz/cz/o_projektu>. [cit. 2011-05-05].

chápou. V polovinû minulého desetiletí totiÏ zaãal

dvou tfietin památky – domu ãp. 241 a zadní ãás-

Magistrát mûsta Ostravy vyuÏívat namísto archi-

ti památky – samotné budovy obchodního domu

22


169

mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:15

Stránka 170

8

pÛjde o fasádu nebo o její náznak, uvnitfi pak o co

postavena v historickém jádru nebo nemá archi-

nejjednodu‰‰í obchodní prostory k pronájmu.

tektonickou hodnotu, logickou moÏností jak ji zre-

I v jin˘ch pfiípadech se má památka stát pouhou

konstruovat je demolice“.

24

Pozoruhodné je, Ïe

ozdobou, pfiívû‰kem, piktogramem, etiketou nebo

architektonickou hodnotu v tomto pfiípadû urãuje

znaãkou nové investice. Takov˘ mûl b˘t osud pa-

developer, a Ïádn˘ odborn˘ nebo spoleãensk˘

mátkovû chránûné tûÏní vûÏe dolu Jindfiich, ukáz-

diskurz.

kového pfiíkladu secesní architektury technického

V˘‰e uvedené pfiíklady, nejasná kritéria develo-

urãení, zachované v sousedství NádraÏní tfiídy jiÏ

persk˘ch soutûÏí, zámûrÛ a projektÛ, ukazují na

za hranicemi mûstské památkové zóny Moravská

nutnost návratu k propracovanûj‰ímu hodnocení

Ostrava. Developerská spoleãnost RPG Real Esta-

návrhÛ nové architektur y vefiejného charakteru,

te koupila v roce 2007 vûÏ i se sousedním hotelo-

popfiípadû té, která nûjak˘m zpÛsobem souvisí

v˘m domem Jindfiich a v tomtéÏ roce pfiedstavila

s vefiejn˘m zájmem. To pobízí otevfienûj‰í ãást od-

svÛj zámûr na demolici hotelového domu a novou

borné i laické vefiejnosti, aby fie‰ila, jak˘m zpÛso-

v˘stavbu. Podle návrhu praÏské architektonické

bem za podmínek extrémního „ekonomismu“ vol-

Obr. 8. Václav Filandr, rekonstrukce a dostavba Ïelezniã-

kanceláfie Víta Másla CMC architekti mûly za tûÏní

né soutûÏe, tedy liberálního kapitalismu, získávat

ního nádraÏí Ostrava-Svinov, 2000–2007. (Foto Roman

vûÏí vyrÛst tfii kanceláfiské prosklené vûÏe, v˘raznû

kvalitní architektonické projekty, respektive jak

Polá‰ek, 2009)

pfiesahující dosavadní hladinu zdej‰í zástavby. Jed-

nastavit kritéria, aby plánované novostavby, novo-

Obr. 9. Tomá‰ Havlíãek – Pavel Magnusek – Martin

na z nich se mûla stát sv˘mi 122 m nejvy‰‰í bu-

stavby v chránûn˘ch zónách a rezervacích nebo

Hloch, kanceláfisk˘ objekt ·upináã vytvofien˘ konverzí sta-

dovou v republice. V porovnání s nimi se památka

dostavby a pfiístavby památek pfiedstavovaly dÛle-

ré skladi‰tní budovy, 2005–2008, ulice Brandlova, MPZ

– tûÏní vûÏ – zdála drobn˘m podnoÏím pro novou,

Ïit˘ architektonick˘ (ne pouze jednostrannû ekono-

Moravská Ostrava. (Foto Monika Tomá‰ková, 2009)

kontrastnû utváfienou pfiedstavu. Z projektu se

mick˘) pfiínos pro dané území. Zásadní pfiekáÏka

zatím uskuteãnilo jen zabezpeãení tûÏní vûÏe, ale

v pfiípadû hledání konkrétní architektonické podo-

9

ekonomická krize a sloÏité geologické podmínky

by takov˘ch zámûrÛ v‰ak nemusí spoãívat primár-

v souladu se zájmy památkové péãe. Podobn˘ v˘-

v místû po b˘valé ‰achtû znamenaly odklad a na-

nû v neznalosti nebo ve finanãních prostfiedcích.

voj v‰ak nelze za souãasného stavu pfiedpokládat.

konec i zmûnu projektu. Jaká ta zmûna bude a co

V celostátním mûfiítku tkví spí‰ v neschopnosti od-

Osud architektonick˘ch památek – dûl architektÛ

bude znamenat pro památkov˘ objekt, zatím není

borné a politické sféry formulovat zadání, sjedno-

Felixe Neumanna (ãp. 284), Marie Frommerové

zfiejmé.

tit rÛzná hlediska, schválit v˘sledn˘ zámûr a ná-

(ãp. 243) a Julia a Wunibalda Deiningerov˘ch

Ukázkou uvaÏování takového developera, sou-

(ãp. 241 a 3099) – je tak stále nejasn˘. Tomu od-

ãásti spoleãnosti RPG ovládané ZdeÀkem Baka-

povídá i postoj projektanta, Projektstudia archi-

lou a jeho partnery, je vyjádfiení k zachování, re-

■ Poznámky

tekta Davida Kotka, kter˘ se ztotoÏÀuje s investo-

konstrukci nebo zbofiení v˘‰kového domu

23 Aãkoli demolice nebyly povoleny a odborná organiza-

rem a odÛvodÀuje demolice ‰patn˘m stavem

nedaleko hotelového domu Jindfiich. Jedná se

ce státní památkové péãe takov˘ pfiístup ve sv˘ch vyjád-

nûkter˘ch ãástí nebo cel˘ch objektÛ. Faktem v‰ak

o experimentální v˘‰kovou stavbu z let 1965 aÏ

fieních odmítla, investor v podání EIA o vlivu stavby na Ïi-

zÛstává, Ïe namísto „sloÏit˘ch“ dispozic památky

1968 od Jana Slezáka, charakteristick˘ experi-

votní prostfiedí z bfiezna 2010 pí‰e o konkrétních demo-

mají b˘t vztyãeny stavby halového typu, umoÏÀují-

ment 60. let se závûsovou fasádou, kompoziãnû

liãních pracích – dostupné z WWW:
cí bezproblémové roz‰ífiení prodejních ploch, byÈ

provázan˘ s kamennou sochou Miloslava Chlupá-

nia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=MSK1403>. [cit.

se v pfiípadû demolice domu ãp. 284 neustále ho-

ãe LeÏící. Firma dÛm chtûla odkoupit od mûsta,

2011-05-05].

vofií ze strany developera a projektanta o v˘stav-

zbofiit a na jeho místû postavit je‰tû vy‰‰í budovu

24 Dostupné z WWW:
bû repliky. Repliky domu ve stylu neobiedermeie-

s rezidenãním bydlením. Petr Skrla, zástupce de-

php?type=1&action=show&id=3976>. [cit. 20101-05-

ru, nebo nûjaké jiné v˘vojové fáze? Maximálnû

velopera, konstatoval, Ïe budova, „jelikoÏ není

05].

170


mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:15

Stránka 171

slednû umût co nejlépe hodnotit rÛznorodé návrhy

leãnost Metrostav Development, nepodporují. Je-

Nûkolik zajímav˘ch architektonick˘ch solitérÛ

fie‰ení onoho zámûru v soutûÏi, posuzující trans-

jich hlavním a zásadním kritériem je r ychlá ná-

na âerné louce dokonce vyÏaduje konkrétní archi-

parentním zpÛsobem architektonickou hodnotu

vratnost investovan˘ch prostfiedkÛ. Zmínûnou v˘-

tektonicko-urbanistické scelení, coÏ vytváfií základ

návrhÛ, tudíÏ i jejich vztah k danému prostfiedí. Ani

jimkou je v MPZ Moravská Ostrava takzvaná

pro dÛleÏit˘ architektonick˘ úkol. Ze zam˘‰leného

to nezaji‰Èuje cestu k úspû‰né realizaci a dosaÏe-

Mûstská brána z let 2006–2009, minimalisticky

urbanisticko-architektonického celku kulturních

ní vyrovnaného vztahu nové architektury a památ-

pojat˘ polyfunkãní dÛm u nejstar‰í nemovité pa-

budov (koncer tní hala, mûstská galerie, inkubá-

ky. DÛleÏit˘m krokem je v‰ak i umûní dosáhnout

mátky mûsta, kostela sv. Václava, od brnûnského

tor moderního umûní, ‰kola a dal‰í), jemuÏ pfied-

takového procesu a jeho v˘sledky prezentovat.

t˘mu architektÛ Ladislava Kuby a Tomá‰e Pilafie

Îe i to mÛÏe b˘t pro souãasné nejvût‰í ostrav-

a sousední právû dokonãovan˘ kanceláfisk˘ objekt

ské ekonomické subjekty problém, ukazují stále

od téhoÏ ateliéru. Tato investice Metrostavu se si-

■ Poznámky

se mûnící nepfiehledné informace o zámûrech

ce kontrastnû vymezuje vÛãi gotickému kostelu,

25 Existují vefiejnû pfiístupné www stránky se základními

konverze technického areálu v Dolní oblasti Vítko-

zároveÀ kontextuálnû navazuje na prÛbûh mûst-

údaji o pfiipravovan˘ch architektonick˘ch promûnách ná-

kde se realizuje pfiestavba b˘valé v˘roby Ïe-

sk˘ch hradeb a svou v˘raznou hmotovou konfigura-

rodní kulturní památky:
leza pro nové funkce, nebo kusé zprávy o osudu

cí vytváfií nov˘ monument na území, které bylo na-

ce.cz/36/cs/node/1051> nebo o celkové koncepci

ru‰eno v minulém století plo‰nou asanací.

pfiestavby ostravské ãtvrti Vítkovice – viz Nové Vítkovice

vic,

25

památkovû chránûn˘ch hal na Karolinû.

26

V souvislosti s historick˘m prostfiedím a novou

Kvalitní nová architektura v historickém pro-

dostupné z WWW:
architekturou vyvstává dÛleÏit˘ okruh témat, sou-

stfiedí v‰ak nemusí b˘t spojena jen s velk˘mi ve-

cz/36/cs/node/1960> [cit. 2011-05-05]. Ale fiada in-

visející s pamûtí a památkami. Ostrava s velk˘m

fiejn˘mi nebo soukrom˘mi projekty. MÛÏe b˘t v˘-

formací se dostává do médií a je rÛznû komentována

zpoÏdûním získává plnohodnotnou podobu histo-

sledkem pomûrnû komorních stavebních akcí.

dle momentálního v˘voje celého projektu, takÏe napfií-

rického mûsta – získává historickou hloubku, slo-

Takov˘m pfiíkladem se stala pfiestavba zchátralé-

klad nabídka na v˘stavbu vûdecké knihovny v prostoru

Ïitou pamûÈ, spojující prÛmyslovou minulost s mi-

ho skladi‰tû na kanceláfiskou budovu soukromé

b˘valé koksovny podle návrhu Josefa Pleskota zÛstává

nulostí star‰í a s dûjinami par tikulárních ãástí,

firmy u Brandlovy ulice v území MPZ Moravská

pro vefiejnost, a to i odbornou, velkou neznámou, navíc

skupin, území. Tento nejednoznaãn˘ proces není

Ostrava. Brnûnsk˘ t˘m, kter˘ si fiíká Létající inÏe-

v situaci, kdy vedení krajského úfiadu nechce realizovat

niãím nov˘m. Otázka památek a jejich nového vy-

n˘fii, ve sloÏení Tomá‰ Havlíãek, Pavel Magnusek

vítûzn˘ projekt z architektonické soutûÏe na novostavbu

uÏití a souÏití s nov˘m byla mnohem dfiíve nasto-

a Martin Hloch, navrhl v letech 2005–2008 hra-

Moravskoslezské vûdecké knihovny. Jak˘ potom mÛÏe

lena v kulturních centrech, k nimÏ v‰ak Ostrav-

vou obnovu starého a ke zbofiení urãeného skla-

b˘t kredit architektÛ a architektonick˘ch soutûÏí? Viz

sko nepatfiilo. Souãasná Ostrava ov‰em nemÛÏe

di‰tû. Exteriér pokr yli rÛznobarevn˘mi cemento-

HAVLÍâKOVÁ, Iva. Nová knihovna by mohla vzniknout

rezignovat na svou ambici b˘t kulturní metropolí.

tfiískov˘mi deskami a v interiéru nechali vyznít ob-

v b˘valé koksovnû [online]. Moravskoslezsk˘ deník.

S tím souvisí i potfieba péãe o obraz a charakter

novené pÛvodní dfievûné hrázdûní, vyplnûné nepá-

27. 12. 2010 [cit. 2011-05-05]. Dostupn˘ z WWW:

mûsta, patrn˘ v péãi o doklady minulosti, v pfie-

len˘mi cihlami. Podafiilo se tak oÏivit zanedbanou

tváfiení vnitfiní i vnûj‰í periferie mûsta a v posilo-

ãást vnitrobloku a ukázat, Ïe i pomûrnû malá, ale

knihovna-by-mohla-vzniknout-v-byvale-20101227.html>,

vání mûstsk˘ch kvalit. Péãe o historické památky

nápaditá architektonická realizace mÛÏe konkrét-

nebo téÏ PLEVA, Martin. Vysokou pec ãeká v sobotu oh-

na jedné stranû i nov˘ rozvoj Ostravy na stranû

ní historické prostfiedí v˘raznû promûnit.

nivá show [online]. Moravskoslezsk˘ deník. 18. 3. 2011

druhé pfiedstavují dÛleÏitou souãást vnitfiní integ-

V poslední dobû se doãkala vyhodnocení pouze

[cit. 2011-05-05]. Dostupn˘ z WWW:
rity sídla. Profilují z podstatné míry v rovinû prak-

vefiejná kombinovaná urbanistická soutûÏ o návrh

skoslezsky.denik.cz/zpravy_region/vysokou-pec-v-sobo-

tické i symbolické sebevûdomí jeho obyvatel

revitalizace území âerná louka v Ostravû, a to

tu-ozari-ohnostroj20110318.html>.

i mûstské reprezentace, která má hájit zájmy ob-

v roce 2010. VyuÏití vítûzného návrhu nizozemské

26 K dal‰ímu osudu dvojhalí a haly elektrické ústfiedny –

ce jako celku.

architektonické kanceláfie Maxwan Architects and

v souãasnosti je v médiích a politiky celek oznaãován ja-

Urbanists v‰ak není zatím vÛbec zfiejmé a z na‰e-

ko „trojhalí“ – BARTÍKOVÁ, Petra. Trojhalí na Karolinû: za-

Pfiíklady spojení památek a nové architektury exi-

ho hlediska vztahu nové architektury a historické-

nedban˘ projekt ãeká velká rekonstrukce [online].

stující a vznikající

ho prostfiedí se nejedná o ukázkov˘ pfiípad.

28

Kri-

MF Dnes. 19. 9. 2010 [cit. 2011-05-05]. Dostupn˘

K nepominuteln˘m pfiíkladÛm spojení starého

téria památkové péãe v této soutûÏi totiÏ nehrála

z WWW:
a nového patfií rehabilitace Ïelezniãního nádraÏí

zásadní roli, aã je dané území souãástí MPZ Mo-

nedbany-projekt-ceka-velka-rekonstrukce-pst-/Ostrava-

v Ostravû-Svinovû, navrÏená architektem Václavem

ravská Ostrava, neboÈ, jak jsme jiÏ uvedli, âerná

zpravy. aspx?c=A100917_1452024_ostrava-zpravy_jab>.

27

louka byla z podstatné ãásti asanována ve 30. le-

27 Napfiíklad FILANDR, Václav. Rekonstrukce a dostavba

Na úspû‰nou realizaci, postavenou na juxtapozici

tech 20. století, kdy odtamtud byla odstranûna

Ïelezniãní stanice. Pfiístavba v˘pravní budovy a revitaliza-

transparentní, na principu hi-tech zaloÏené novo-

halda. Na zãásti asanovaném území pak od

ce pfiednádraÏního prostoru Ostrava-Svinov. Architekt.

stavby k historizující a z velké ãásti modelovû ob-

50. let 20. století vyrÛstalo v˘stavi‰tû. Kvality

2007, roã. LII, ã. 1–2, s. 4–9. ISSN 0862-7010;

novené budovû památkovû chránûného nádraÏí

území spoãívají v konfiguraci místa, blízkosti

FILANDR, Václav. Rekonstrukce nádraÏí v Ostravû. ERA

(napfiíklad zcela nové historizující fasády a vytvo-

k historickému jádru a ve vztahu ke znovuobjeve-

21. 2006, roã. 6, ã. 2, s. 28–31. ISSN 1801-089X;

fiení nûkter˘ch ãástí památky novû), má brzy na-

né fiece Ostravici. ¤eka totiÏ po ukonãení ãásti v˘-

FILANDR, Václav. Îelezniãní nádraÏí Ostrava-Svinov. Stav-

vázat pfiestavba sousedního dopravního uzlu zva-

roby tûÏkého prÛmyslu zvlá‰tû v Dolní oblasti Vít-

ba. 2006, roã. 13, ã. 6, s. 24–25. ISSN 1210-9568.

ného Svinovské mosty.

kovic a na Karolinû pfiestala b˘t prÛmyslovou

28 Ostrava – âerná louka. Urbanistická soutûÏ s mezi-

stokou a zaãíná hrát vedle Odry úlohu rekreaãní

národní úãastí (katalog). Praha : Gasset, 2010. 99 s.

pátefie mûsta.

ISSB 978-80-87079-13-3.

Filandrem a uskuteãnûná v letech 2000–2007.

Developefii usilování o kvalitní architekturu v rámci Ostravy zatím aÏ na v˘jimku, jakou je spo-


171

mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:16

Stránka 172

10

11

12

Obr. 10. Josef Pleskot – Jan Albrecht – David Ambros –

cházely také developerské zámûr y, Magistrát

Galerie v˘tvarného umûní v Ostravû. Oba návrhy,

Petr S˘kora, AP atelier, studie dostavby a rekonstrukce

mûsta Ostravy údajnû pfiipravuje architektonickou

jak spojit staré s nov˘m, jsou dílem architekta Jo-

Domu umûní Galerie v˘tvarného umûní v Ostravû, pohled

soutûÏ na hudební centrum s koncertním sálem

sefa Pleskota a jeho AP Atelieru. V pfiípadû plyno-

od severov˘chodu, 2010, MPZ Moravská Ostrava. (Re-

a zázemím pro Janáãkovu filharmonii Ostrava.

jemu se jedná o klasick˘ pfiíklad konverze technic-

Mûsto v‰ak zatím k vypsání architektonické

ké stavby do podoby architektonického díla

Obr. 11. Josef Pleskot – Milo‰ Lingart – Andrej ·kripeÀ,

soutûÏe nepfiikroãilo. Zámûr zaloÏit mûstskou ga-

vefiejného charakteru za spolupráce soukromého

AP Atelier, návrh na konverzi plynojemu v Dolní oblasti

lerii, dal‰í souãást klastru, zÛstává zatím bez

investora (Vítkovice, a. s.) s vefiejn˘m sektorem.

Vítkovic (NKP) na kongresovou halu s galerií (pro sdruÏe-

odezvy a ostatní zámûry zdá se zcela ustrnuly. Je

To se projevuje i spojením finanãních prostfiedkÛ

ní Dolní oblast Vítkovice), 2009, realizace probíhá. (Foto

tedy otázkou, zda klastr ano, zda v dané lokalitû

– soukrom˘ch i vefiejn˘ch z takzvan˘ch Norsk˘ch

Roman Polá‰ek, 2009)

a jestli by nebylo moÏné v heterogenní Ostravû

fondÛ. Technická památka tvofií v tomto pfiípadû

Obr. 12. Rients Dijkstra – Hiroki Matsuura – Jason Hil-

uplatnit jinou strategii. A pokud klastr ano, zda po

rámec architektonické intervence, která nezÛstá-

gefort – Artur Borejszo – Nobuki Ogasahara – Anna Bor-

prohrané soutûÏi o titul Evropské hlavní mûsto

vá skr yta uvnitfi objektu, n˘brÏ proniká celou

zyszkowska, MAXWAN ARCHITECTS + URBANISTS,

kultury z loÀského roku mûstské elity vÛbec vyvi-

strukturou památky, ale zároveÀ sama je posta-

perspektivní pohled na fie‰ení âerné louky, vítûzn˘ soutûÏ-

nou dostateãnou snahu, aby se pÛvodní ambi-

vena na souãinnosti s v˘razem historického tech-

ní návrh z urbanistické soutûÏe, MPZ Moravská Ostrava,

ciózní projekt zaãal uskuteãÀovat. Zatím to vypa-

nického díla.

2010. (Reprodukováno se svolením Spoleãnosti Petra Par-

dá, Ïe pokud kandidatura na evropské hlavní

Pfiístavba Galerie v˘tvarného umûní v Ostravû –

léfie, o. p. s.)

mûsto kultur y a koncepce s tím spojená vÛbec

tedy hlavního sídla instituce, Domu umûní od Kotû-

nûco zanechá, pak pouhé torzo.

rov˘ch ÏákÛ Vladimíra Wallenfelse a Franti‰ka Fia-

produkováno se svolením AP Atelieru)

172

Z kulturního hlediska ambicióznûj‰ími pfiíklady

ly, v˘znaãné puristické památky z let 1923–1926

spojení nové architektury a památky se mají stát

–, pfiedstavuje snahu vytvofiit nov˘ monument na

pfiestavba plynojemu v Dolní oblasti Vítkovic na

principu prostorového plánu. Památka je pfiitom

kongresové centrum nebo dostavba Domu umûní

brána jako proporãní základ, i kdyÏ novostavba


mastr_03_11.qxd

27.6.2011

9:16

Stránka 173

mûfiítkem pfiesahuje i v˘‰ky stfiech okolní DÛm

chránûného bloku obchodního domu Textilia na-

tické sféfie, v extremistickém „ekonomismu“

umûní pfievy‰ující zástavby. Kriticky je tfieba po-

proti b˘valému hotelu Palace v dÛsledku nájezdu

a právním formalismu. Dialog mezi památkovou

znamenat, Ïe na dan˘ úkol nebyla vypsána vefiej-

neznám˘ch osob a odstraÀování kovov˘ch sou-

péãí a architektonickou scénou mÛÏe b˘t jedním

ná architektonická soutûÏ, i kdyÏ k fie‰ení problé-

ãástí stavby i stfie‰ní kr ytiny a oken (Amadeus

ze zdrojÛ takového poznání.

mu byli vedením galerie vyzváni kromû J. Pleskota

Real), nejasnosti kolem vyuÏití a fie‰ení âerné

Ïit˘ diskurz pfiedstavuje dÛleÏit˘ prostor pro kritic-

i Emil Pfiikryl a Ivan Kroupa, tedy autofii, ktefií se

louky, ignorování a devastace kvalitních architek-

ké a otevfiené my‰lení, které by mûlo vést k hle-

ve své tvorbû zab˘vali úkolem navrhnout galerii

tonick˘ch dûl posledního pÛlstoletí (napfiíklad

dání zpÛsobÛ nápravy a mûlo by pfiedstavovat

v˘tvarného umûní. Jednotlivé návrhy vyzvan˘ch ar-

bezprecedentní devastace vítkovického Ïelezniã-

základní ideov˘ pfiedpoklad pro dal‰í v˘voj na‰ich

chitektÛ v‰ak prezentovány nebyly.

ního nádraÏí) nebo nedokonãená pfiestavba a re-

sídel.

31

Rozporupln˘ a slo-

Fungování Domu umûní a pfiístavby projedná-

habilitace okolí svinovského Ïelezniãního nádraÏí

valo vedení galerie v ãele s fieditelem Jifiím JÛzou

a tamního dopravního uzlu. To nejsou vizitky vy-

s autorem studie dostavby J. Pleskotem. Památ-

spûlého mûsta a vstfiícného postoje k architekto-

■ Poznámky

ka by si mûla na základû zvoleného principu

nickému dûdictví. To jsou známky kulturní, poli-

29 Moravskoslezská vûdecká knihovna v Ostravû. Sou-

uchovat jak pohledy na hlavní prÛãelí, tak ze

tické, hospodáfiské a spoleãenské slabosti,

tûÏ o návrh na zpracování urbanistického, architektonic-

stran. Pfiístavba budovu doplÀuje, ale nemá ji po-

které Ostravu diskvalifikují i v mezinárodním mû-

kého, technického a provozního fie‰ení novostavby (kata-

tlaãit, takÏe architektonické dílo minulosti by mû-

fiítku.

log). Ostrava : Moravskoslezsk˘ kraj a Moravskoslezská

lo zÛstat v˘razn˘m solitérem, dotvofien˘m stav-

Státní památková péãe má jen omezené pro-

bou odli‰ného mûfiítka. Z hlediska mûstské

stfiedky, jak uveden˘m problémÛm ãelit. Podobnû

107-5.

památkové zóny a památkové péãe je tento pfií-

je na tom souãasná architektura. Nástroj archi-

30 Petice vytvofiená Mar tinem Strako‰em, Jaroslavem

stup moÏn˘ právû proto, Ïe potenciální staveni‰-

tektonick˘ch soutûÏí se témûfi nevyuÏívá ani v pfií-

Nûmcem a Antonínem Dvofiákem z ãervna 2009 za reali-

tû, nyní parkovi‰tû, se nachází na rozhraní mûst-

padû vefiejn˘ch staveb a vágní regulaãní kritéria

zaci zmínûného soutûÏního návrhu je uvefiejnûna na we-

ské a periferní zástavby. Navíc aÏ do závûru

pak musí nahrazovat jiná hlediska. Dan˘ stav ve-

bov˘ch stránkách www.zacernoukostku.cz vãetnû odkazÛ

80. let minulého století nedaleko odtud na Karo-

de k tomu, Ïe regulativy ze strany památkové pé-

na ãlánky a ohlasy v médiích, zaznamenávající dûní ko-

linû stávalo Ïelezobetonové uhelné prádlo, které

ãe pfiedstavují ãasto jediné principy, které jsou

lem soutûÏe, údaje k vítûznému projektu, následn˘ v˘voj,

vytváfielo lokální v˘‰kovou dominantu, vypínající

vûdomû definovány na základû architektonic-

odloÏení projektu ad acta a úsilí jmenovan˘ch pfiesvûdãit

se asi 40 m nad terén. Nová budova galerie se

k˘ch, technick˘ch a historick˘ch hledisek. To b˘-

krajsk˘ úfiad Moravskoslezského kraje, aby novostavbu

svou pfiev˘‰enou hmotou mÛÏe stát novou domi-

vá napadáno právû architekty. JenÏe architekto-

knihovny jako velmi dÛleÏité instituce chápal jako prioritu

nantou a sv˘m obsahem – vefiejn˘m zamûfiením –

nická obec nedokáÏe sama prosadit ani

kraje a aby ji realizoval podle vítûzného architektonické-

mÛÏe obhájit svou pozici v obraze mûsta, aniÏ by

u vefiejn˘ch staveb princip architektonick˘ch sou-

ho návrhu. Petice byla iniciátory ukonãena v roce 2010

se tak dûlo na úkor památkov˘ch hodnot místa.

tûÏí a neumí úãinnû dohlédnout na uplatnûní sou-

a celkem se k ní pfiipojilo na 4000 obãanÛ. [cit. 2011-

vûdecká knihovna v Ostravû, 2005. 33 s. ISBN 80-7054-

Nejen v daném pfiípadû v‰ak kulturní investice

tûÏních v˘sledkÛ alespoÀ ve vefiejném sektoru.

05-05].

potfiebují oporu ze strany mûstsk˘ch a krajsk˘ch

Pfiíkladem budiÏ osud vítûzného soutûÏního návr-

31 V Antikvariátu a Klubu Fiducia se 21. dubna 2011

struktur, soukromého sektoru i sféry státní a pfie-

hu na novostavbu Moravskoslezské vûdecké kni-

uskuteãnila beseda Nová architektura v historickém pro-

dev‰ím obãanské. Bez toho nelze pfiedpokládat,

hovny, vypracovaného jeho autor y Ladislavem

stfiedí a Ostrava, uspofiádaná Fiducií ve spolupráci s NPÚ

Ïe by v historickém prostfiedí Ostravy, ale i na ji-

Kubou a Tomá‰em Pilafiem od soutûÏe v roce

– ÚOP v Ostravû v rámci mediálního tématu NPÚ Nové ve

n˘ch místech mohla vzniknout v˘znamnûj‰í archi-

2004

aÏ do projektu vãetnû stavebního povole-

starém. Souãasná architektura a historické mûsto. Tis-

tektura, poãítající se zaãlenûním do historického

ní. Nová garnitura krajského úfiadu Moravsko-

ková zpráva z této události dostupná z WWW:
prostfiedí. V ostravském pfiípadû v té souvislosti

slezského kraje v‰ak návrh v letech 2008–2009

www.npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/tis-

vyvstávají problémy a potaÏmo otázky nevyuÏi-

odloÏila a zaãala prosazovat nové, zcela nekon-

kove-zpravy/news/7390-tiskova-zprava-beseda-nova-ar-

t˘ch pfiíleÏitostí.

cepãní názor y, jak by mûla knihovna vypadat

chitektura-v-historickem-prostredi-a-ostrava/>. [cit. 2011-

a kde by se mûla nacházet. V˘sledkem byla ob-

05-05].

Závûr

29

ãanská iniciativa, která se snaÏila takové mani-

ZmiÀme zde alespoÀ v˘ãet tûch nejdÛleÏitûj-

pulaci zabránit a zároveÀ prosadit, aby se vedení

‰ích a sloÏit˘ch otázek rozvoje mûsta a péãe o ar-

kraje znovu vrátilo k regulérnû vybranému a roz-

chitektonické dûdictví: nikdy neuskuteãnûná zá-

pracovanému projektu.

30

chrana b˘val˘ch mûstsk˘ch jatek, jednostrannû

VraÈme se v‰ak k otázce nové architektur y

vyvinutá zástavba území Karoliny a její zatím ne-

a historického porstfiedí. Souãasná památková

zvládnuté propojení s Dolní oblastí Vítkovic, váz-

péãe pracuje jak s principy kontextuality nové ar-

noucí a nedostateãná pfiíprava dostavby proluk

chitektur y k historickému prostfiedí, tak s kon-

v centrech mûsta – zvlá‰tû v MPZ Moravská Os-

trastem, juxtapozicí, vrstvením a jin˘mi kompo-

trava, MPZ Pfiívoz a MPZ Vítkovice –, nejasn˘

ziãními fie‰eními, pfiiãemÏ se tyto architektonické

osud bloku b˘valého hotelu Palace (pÛvodnû Na-

pfiístupy propojují s analytickou, syntetickou nebo

tional) v MPZ Moravská Ostrava (na budovy pfie-

konzervaãní metodou péãe o památky. Problémy

váÏné ãásti b˘valého hotelu je vydán demoliãní

se ãasto skr ˘vají nikoli v památkové péãi ãi ar-

v˘mûr), podezfiele urychlené chátrání památkovû

chitektufie, n˘brÏ v právní, ekonomické nebo poli-


173

Nová architektura, historické prostfiedí a Ostrava 1

Recommend Documents