:
—
221
—
Vyškova (Makowsky), Lomnice (Pluskal), Ivanice (Schwoder), Blansko a velmi ojedinlá, ale dosti rozšíena u Vranova, Babice, Krtiny mezi Adamovem a Blanskem, zde jmenovit, liojná u Nov. hradu, Zernvka, Mouinov.
poblíž
—
Na Záhoí poblíž Prostjova ídku v lesích kolem Olbramova
(Spitzner),
Obora
Kostela (Oborny),
ii
Kromíže
poídku v
(Vogl).
Po-
Hohen-
lesích
štýnských u Jihlavy (Pokorný), u Varhošt poblíž Olomouce (Tkaný). V severní Morav: mezi Nm. Libavou a Mladinovém na tak zvaných Metlových polích, v jednom lesíku poskrovnu (Bittner), hojnji kolem Sumberka (Paul), na vápn mezi Leštinou a Vítošovem u Zábeha (Pánek Ve východní ásti Mandatské údolí u Strážnice (Makowsky), .Velká, Kuželov, Potoky a les u Machových luk poblíž Javorníka, Filipov. Javoina, Lopeník, Horní a Strany (Holuby), zde v lese Jelenova a j. V lesích u Zalub a Nov. vsi piiídku (Schlogl), Buchlovské horské lesy .(Bubela), horská luka Planisko u Rusavy (Sloboda), ojedinlá kolem Vsetína, nejhojnji v horních lesích u Jasenic (Bubela), Pískovna u Nov. Jiína (Sapetza). Ve Slezsku: Goleszówský vrch u Tšína (Zipser jun.), na Tulu a Cantorym (Wim. Fl.), o emž Kolbenheyer pochybuje. V Opavsku: Pzezarovice (Uechtritz sen.), Velk. Heraltice (Mayer). Ve Vidnavsku: jako u Kuntic a j. ).
—
—
•
Nmí
128. Epipogoii Gmel. Skleiiobýl. u s S w. CS a t y r i u m e p i p o g i u m L. S. b e z i s t ý). Stvol nahndlý, na hoe ervenavý, prsvitavý, bezlistý, s 3 — 5 šupinami. Kvt 1 neb 2 8 dosti velikých, pevislých, v hroznu ídkém, asto jednostranném. Lístky okvtní kopinaté, hrotnaté; pysk tílalocný, na okraji 406. E. a p h y
11
1
—
zoubkovaný, n prosted žlábkovit prohloubený.
Ostruha krátká,
tlustá,
barvy pleové. Oddenek korálovitý. V. 0'08 Tj.
— 0'20 m.
erven,
Okvtí
ervenec.
žlutavobílé,
Stinné, husté
pysk blavý, fialov tekovaný. lesy,
na
dev
zpráchnivlém a
pramenv a potkv. Velmi poídku. U Outchova na cest mezi Adamovem a Brnem (Makowsky 1855 ve 2 kusech), stinná místa u potku, na zetlelých listech na Suché hoe u Bílovic v 8 kusech 1882. Ratkovský les (Dr. Hožek), Obora u Kromíže (Vogl), u Rusavy (Slolistech zetlelých, poblíž
—
boda
vesnický Grundvald u Stelné poblíž Libavy, dosti hojný (BurgSnžník (Seliger 1810), Gráf(;nberk (Milde), Urlich u Mal. Moravice a v Kriechu íGrabowski). in
lit.),
hauser). Roztroušen v Sudetách: Kladský
129. Orchis L. Vstava. 1.
3-žilné. a)
Všech
pt
lístkv okvtních v lebku sklonno. Listeny
1-,
zídka
Hlízky nedlené, kulovité neb podlouhlé.
Lodyha nahoe
Pysk trojdílný, prostední cíp dvojklaný zoubkem ve výkrojku. purpurea Huds. (O fusca Jacq. V. nachový). Klas
neb dvojlaloný, asto 407. O.
bezlistá.
se
smstnaný, podlouhlý.
Listeny blánité, jednožilné,
mnohem
kratší
než
semenník. Lístky lebky vejit okrouhlé, hrotnaté. Pysk tídílný, postranní ušty úzce árkovité, stední ušet šttcovit chlupatý, od dolejška znenáhla
rozšíený, dvojlaloný,
Ostruha válcovitá,
dol
s
laluky rozkroilými, tyrstrannými, zoubkatými. sehnutá, sotva
s
polovici délky semenníku. Listy
elliptické
22Ž
-
neb podlouhlé, sblížené, nejhoejší plochý, nikoliv kornoutovitý.
Hlízky podlouhlé. Rostlina leskle travozelená. V.
045— O" 75
Vn
m.
kvt
tekovaná a árkovaná.
temn'eji
P^^sk
—
Lebka hndonachová, svtloržový neb bílý, nachov
skoicová.
kropenatý.
Kvten. Svtlé lesy, kenaté chlumy, lesní luka. Roztroušen v stední Morav. V brnnském kraji: Hády u Obran (Makowsky), lesy mezi Žebtínem a Troubskem (ížek), hojný v lesích u Stelíc (Frant. hrab Ij.
a jižní
Mittrowský), Padochov (Schwoder), Krtiny a v h sích kolem Ždánic, poblíž myslivny u bílého Vlka, u Slavkova, Nikolice (Oborny), lesy u Polehradic poblíž Klobouk (Steiger), Cinzendorf, les Zlobíce u Kuíma, les Doubí a j. m., u Líšn, Ochoz, les nad vápenicemi a na j. m. u Kanic, Adamov, Babice, Teice, Buovice, Mouinov, Cerín. Beclav, Star. Beclav, Nov. ves. Ve Znojemsku: Jemnice (Schlosser), Purkrábka u Znojma (Ostrauer), Mikulovské a Polavské kopce (Domas), Velk. Tšanský les u Kromíže (Palla). V Beskydách: na Javoin (Holuby), v sei na Lieskovském, již na uherské stran.
—
militaris L. (O. Rivini Gouan. V. pilbo nos ný). Lebka vejit kopinatá, hrotnatá; pysk trojdílný, ušty
408. O.
Klas smstnaný.
postranní úzce árkovité, stední ušet dole árkovitý, od prostedka náhle
rozšíený,
s
nco
laluky podlouhlými, rozkroilými,
nepatrné, šupinovité,
mnohem
tické, hrotnaté, sblížené,
V. 0'25
—
0"45 m.
zoubkatými. Listeny
kratší než semenník. Listy podlouhle ellip-
nejhoejší
list
kornoutovitý. Hlízky vejité.
Kvty
menší než u pedešlého, málo vonné. Lebka svtloržová uvnit tmavší, pysk bledoržový, nachov tekovaný.
% Kvten, erven. Výslunné a kenaté strán, kovišt, lesní luka. Porzný. Hády u Obran až do Adamova, u ejce (Makowsky), Josefské údolí (Theimer), pehojný na lukách u íky nad Líšní (Oborny), Lomnice (Pluskal), hojný kolem Bluiny a Ivanic (Schwoder), Židlochovice (Niessl), askovecký a Martinický les u Klobouk (Steiger), Slavkov (Reissek), kolem Mikulova a na Polavských kopcích (Makowsky a Oborny), Doubí a Hornek u Líšn, Horákov, Ochoz, Zlobíce a j. m. u Kuíma, Radlovec u Klobouek poblíž Buovic, Ržové údolí u Mouinova, zde hojný, Vyškov, Drysice, Star. Beclav, Beclav, a odtud pes Rohaíec a Strážnici až k Javorníku a k uherské hranici. Na Záhoí u Prostjova (Spitzner), Velk. Tšanský les u Kromíže (Palla). Ve Znojemsku úboí Brúndlberku k Dyji u Hardeku a sice na stran moravské (Oborny). Ve východní ásti: v Hodonínském lese (Bubela), kolem Velehradu (Schlogl), Lopeník, Javoina (Holuby), na krajích lesních a v oboe mezi Hlinském a Holešovem (Sloboda), na horských lukách nad skelnými hutmi kolem Vsetína (Bubela), Val. Meziíí (Klaníc), dle udání též u Berouna. Ve Slezsku, v Tšínsku na Tulu a u Horní Lišné (Kotschy), Opava
—
:
:
(Urban).
409. válcovitý,
O US tu lata
kulatá, tupá; s
L. (V.
osmahlý). Klásek hustokvtý,
na konci naernale nachový.
pysk
trojdílný,
—
sehnutá. Listy podlouhle kopinaté,
Listeny as})o
s
velmi malé.
posléz
Lebka polo-
stední ušet na konci rozšíený, dvojklaný,
cípky podlouhle éárkovitými.
toví té.
Kvty
Ostruha 3
— 4krát
nejhoejší 2
—3
polovici délky semenníku.
kratší semenníku,
menší lístky kornouHlízky kulovité.
:
—
0-20— 0'30 m. Lebka ernonacliová, pysk
V.
% rzný
—
223
Kenaté strán, vlhká
erven, ervenec.
ídký
v pahorkatin,
v rovin.
V
bílý,
Inka,
nachové tekovaný. Po-
meze, pahorky.
jihlavském kraji schází.
V brnnském
porzný: Hády u Obran (Makowsky), Lomnice (Pluskal), Kunštát a Na (lupek), Brumov poblíž Lomnice, Doubravník, Nedvdice. hákách bývalého ejského jezera (Theiraer a Makowsky). Ve Znojemsku: kraji
—
Olešnice
pi Dyji pod Kamenný les u Vysokého kamene poblíž Zábeha
údolí Fugnice a Dyje u Hardeku, též na moravské stran, luka Kozí stezkou u Lukova (Oborny), kolem ]\Iikulova (Domas).
Obora u Kromíže (Palla), Ve východní ásti Velehradský les na stran ku Nov. vsi (Schlogl), Zídka na Javoin (Holuby), Banov (Mik), poídku zídka kolem Strážnice. na lukách pod Hostýnem (Sloboda), Poschlá a Ostrá hora u Vsetína poídku (Bubela). Ve Slezsku na Prašivé a na louce u Frídka (Zlík), na Tulu (Kotschy), poídku mezi Mosnikem a Hošálkovem u Krnova (Spatzier). (Vogl)
a
(Pánek).
—
:
:
All. V. strakatý). Lebka podlouhlá, hrotiiatá ušty postranní, podlouhlé, stední ušet
tridentata Scop.
410. O.
Klas smstnaný,
neb zahrotnatlá
variegata
(O.
krátký, z mládí kuželovitý.
pysk
;
široce opakvejitý.
trojdílný,
Ostruha více než
s
polovici délky
semenníku.
Listy
podlouhlé, hrotnaté, nejhoejší kornoutovitý. Hlízky podlouhlé.
015— 0-25
V.
m. Okvtí svtlonachové, pysk tmavji tekovaný.
% Kvten, erven. Trávníky, horská luka. Velmi poídku. Jižní svah lesa Grygovského u Olomouce (Makowsky), kolem Hranic (Vogl). V Beskydách kolem Solance a Hukvald (Kotschy). Ve Slezsku: na Tulu (Kolbenheyer), u Nydku, na cest k Beskydu (Kotschy a Zlík). Pysk troj klaný neb trojlaloný, b) Lodyha až na horu listnatá. "
stední ušet nedlený, leda vykrojený.
morio
obecný). Klas chudokvtý, dosti volný, vejitý neb podlouhlý. Lebka vej itá, zaokrouhlen tupá, lístky její tupé; pysk 411. O.
L. (V.
krátký, široký, tílaloný, laloky piokrouhlé, stední ušet vykrojený. Ostruha válcovitá rovnovážná neb vystoupavá, zdélí semenníku. Listeny též zdélí
semenníku. Listy podlouhle kopinaté, hoení kornoutovité. Hlízky kulovité. V. 0'15
zídka kvt
— 0"25
bílý
m. Lebka nachová, zelen žebernatá; pysk nacliový,
neb pleový.
Konec dubna, kvten. Suchá luka, kenatá návr.ší, trávníky. V pahorkatin jižní ásti obecný, jinak roztroušen, schází v rovin. V brnnském kraji hojný, ideji v severní ásti Adamov, Blansko, Veveí, Ostrova-ice (Niessl), u Podivic u Vyškova (Spitzner), u Brna: na Kraví hoe hojný, na erveném kopci, Slatinských skalách atd., Velatice, Obrany, Evanovice, Jehnice, Oešín, Babí lom u Lelekovic, Vranov, Krtiny, Rudice, erná hora, Mlatkov, Štpánov, Malostovice, Jilmoví, Zertky, Lysice, Bystrc, Vyškov, Drnovice, Rychtáov, schází dle zdání u Klobouk a Bzence. V Prostjovsku na Zlechovských lukách, v Kroužkách, pod Chlumem a jinde (Spitzner). Hojný ve znojemském kraji (Oborny). V Jihlavsku Zajeí skok a Pavov poblíž Jihlavy (Reichard), u Tebíe (Zavel), kolem Daic a Slavonic (Oborny), Dnubravník, Nové msto. Nov. Jinn-amov. V poíí Moravy u Grygova (Makowsky) mezi Chomoutovským lesem a Hajínem u Olomouce (Mik), obecný na lukách kolem Zábeha (Pánek). Ve východní ásti: hojný na lukách kolem Strážnice (Makowsky), Velehrad, Nov. ves a Mikovice u Uher. Hradišt (Schlogl), Javoina (Holuby), '2{.
stední a
:
—
:
—
:
:
-
-
224
Napajedly (Theimer), Val. Klobouky Rusava (Sloboda), kolem Vsetína (Biibela), Nov. Jiín (Sapetza), Beroun (Gans). Ve Slezsku: na Tulu v Tešínsku (Kolbenheyer), etn na úpatí Goduly u Kameralné Ligotky, ojedinle u Knzobendze ;
u Tšína fi)
(Hetscliko),
Krnov
(Spatzierj.
albiflora. Poídku. ervený kopec u Brna, Brumov.
Kopeku u Olomouce (Reissek). 412. O. globosa L. (V. hlavatý). Lodyha
— Hojný
na Sv.
i
s
]i.sty
Klas
.sivá.
krátce jehlancovitý,
nahoe
ité, ve vláskovitý,
na konci kopi.sovit rozšíený hríitek konící; pysk
Lebka zvonkovitá,
polokulatý.
trojklaný, s trojhrannými po.stranními ušty a podlouhlým,
stedním uštem. Ostruha malá, semenníku. Listeny dlouze
kopinaté,
trojžilné. zdélí
zakonité,
dol
kuželovitá,
neb
delší
vej-
na konci zúženým
sehnutá,
s
polovici délky
než semenník. Listy podlouhle
pošvaté,
dolejší
její lístky
hoejší šupinovité.
Hlízky
podlouhlé. V. 0*25
— 0"50
m
Okvtí ržové neb svtle nachové, pysk nachov
tekovaný. T\. erven, ervenec.
Horní luka jmenovit v Beskydách a Sudetách. kolem Kunštátu (lupek). Hojný v Beskydách: hojný na Machových lakách u Javorníka, luka u Sigmundova hostince, též na Lopeník (Holuby), uherské stran až k Miav, Nová Lhota, na Kotárech zde hojný. Horka a j. m. u Val. Klobouk Hostýn Javoina (Makowsky) (Reissek), Planisko a Dubek u Rusavy (Sloboda), hojný u Vsetína (Babela)!, Johanovské kopce podél údolí ervinkova u Jasenic, Cáb až k vrcholku. Dušná, Kiera ernaská u Halenková; hojný na Javornících, hojný u Karlovic, Miloiov, na Polan u Tomk, po hebeni Vysoké a Trojaky, luka u Salajky, Rožnov, Radhoš, Javorník, Pískovna údolí Masák a luka u Ostravice. u Kapivnic (Sapetza)!, Jarcová, Val. Meziíí; Frenštát (Makowsky^ zde
Porzný: Výminen
též
;
;
!,
—
—
Ondej nik u Fridlandu, ertv hojný: Horeky, Velk. Javorník atd. mlýn, na úpatí Knhyn u eladny a j. (Oborny, luka u Lasu v dolních pasekách poblíž Star. Zubí, Zubí, Horeková luka u Trojanovic, Velk. Ve Slezsku úpatí Lysé hory u Fridlandu (Wetschky), Rovénky Kunice. u Malenovic, Butosonka. Lysá hora až skoro k vrcholu, Krásná, Moravka, luka pod Blatnou poblíž Slavie, Lomná; Jablunkov (Stein), Horní Lišná u Ustron (Wimmer), na Tulu (Kotschy), na antorym, na Kotae (Kolbenheyer), hojný v Ligotských horách a na Travném (Hetschko), na Skalit, Skalce a Dunaczym (Kolbcnhcyer), Strazonka, Josefská hora, Hanslík, Luisino V Jeseníku: Pradd (Oborny\ luka pod údolí, Kamienica, Bystrá (Baier). Petrštýnem, Velk. kotlina (Grabowski a Oborny), Mal. kotlina (Bachmann a Oborny), Hockšar; až do nížin pramen Odry, jako kolem Stelné (Burghauser).
—
4LS. O.
:
coriophora
L. (V.
štniný).
Lebka podlouhlá, v zobánek zakonená, klaný,
postranní ušty skoro
louhlý, hrotnatý.
árkovit
Y
tyhranné neb
Ostruha kuželovitá,
s
Klas hustý, podlouhlý.
lístky její
slepené;
kosníkové,
pysk
troj-
prostední pod-
polovici délky semenníku.
Listy
kopinaté, etné. Hlízky kulovité.
0-20
— 0"40 m.
Okvtí hndonachové, zelen
sted orvenavý, tmavji tekovaný, ušty páchne štnicemi.
zelené,
žilnaté,
erven
pysk u pro-
obroubené.
Kvt
—
225 -^
%
erven, ervenec. Vlhká luka. Roztroušený a ídký. Kolem Kunštátu a Olešnice (Clupek), luka kolem Rozinky (Frant. hrab Mitrovský), u Mikulova (Domas a Rupp), Javoina na Lieskovském (Holuby), Spálov a Žercov (Schlosser). 2.
Ve Slezsku: Stemplovice u Opavy (Mayer).
Vnjší postranní
lístky odstálé
neb
zpt ohrnut,
toliko H hoejší
v lebku sklonné. Hlízky dlené neb nedlené. a)
Ostruha rovnovážná neb vystoupavá. Listeny blánovité,
obyejn
Hlízky nedlené, nanejvýš nkterá na konci krátce
kratší než semenník.
2— Bklaná. 414. O.
pa
vejitý. Lístky
11 e
n
okvtní
širokými, celokrajnými, kratší
semenníku.
L.
s
b
(V.
1
e d
dosti stejnými,
Listy
z
užší
ponkud volnokvtý, mlce trojlalocný, s ušty
Klásek
ý).
vejité, vnjší tupé
:
pysk
stední namnoze uatý.
spodiny podlouhlé,
zpedu
Ostruha rozšíené,
zahrotnatlé. Hlízky podlouhlé. V.
020
— 040
m. Lebka svtložlutá, zídka naržovlá; pysk žlutý.
Kvty nepíjemné vn.
% Duben, kvten. Listnaté lesy, svtlá lesní místa. Porzný a jen ve východní ásti. Porzný v údolí Mandatském jihovýchodn Radjova poblíž Strážnice (Makowsky 1882), 'ilipov a v lesích u Nové Lhoty poblíž Javorníka; Javoina (Holuby), kolem Uh. Hradišt v lese u Mikovic a na kopci Sv. Rocha dosti -hojný (Schlogl), rovnž i v kovinách na úpatí vrchu Beevná u Vsetína (Bubela), Radhoš (Schlosser), Bludovické kovišt a Svinec u Nov. Výminen a Jiína, Peavská a Pernavská Gura u Star. Jiína (Sapetza). velmi poídku též v Jeseníku: na vápn u Leštiny (Pánek 1882). Ve Slezsku zejména v Tšínsku Blogotické hory. Mnichy (Zlík), Cisovnica a na Tulu (Kotschy), Bobrek u Tšína na Bobe (Hetschko). :
415. O.
mas cul a
mužský).
L. (V.
Klas podlouhlý, mnohokvtý,
volný, posléz prodloužený. Listeny blánovité,
1
—
podlouhlé, hrotnaté, neb vláskovit zahrotnatlé
;
Lístky okvtní
3žilné.
pysk hluboce tílaloný,
ušty široké, zoubkované. Ostruha válcovitá, skoro zdélí semenníku. Listy
podlouhlé neb kopinaté, 0"60 m. V. 0"25
—
na spodin svtlejší,
1
—2
nejhoejší kornoutovité.
Okvtí nachové, zídka nachov tekovaný.
Hlízky podlouhlé.
lilakové
neb
bílé;
pysk
Kvten, erven. Lesní horní luka. travnaté strán. Schází kolem esko-moravském pohoí poídku: Lomnice (Pluskal), Kunštát a V Beskydách JavoOlešnice (Clupek), Boskovice, Nov. msto, Jimramov. ina u Velké (Makowsky), Bobrky, Poschlá, Beevna a j. kolem Vsetína po2j.
Brna;
v
—
spolitý (Bubela), Val. Klobouky, Halenkov, Velk. Karlovice.
:
— Úpatí Radhošt
kolem Nov. Jiína (Sapetza). V Jeseníku i na temenech Domštát, Libava (Schlosser), Beroun (Gans), Jívavá, Rudno (Rieger), poídku na cest od Vysok. kamene ku Korun u Zábeha (Pánek), Groerlierk u Wiesenberka (Bittner), Karlovská studénka (Niessl), Hockšar, Studánková hole (Grabowski a Paul), ervený vrch, Velk. kotlina (Grabowski), kolem Oder. (Reissek),
416. O.
:
laxiflora L
kvtý). Lodyha
dutá,
a
m k.
(O.
palustris Jacq.
V.
ídko-
stejnomrn
Lístky okvtní podlouhlé, tupé
:
listnatá. Klas velmi ídký, prodloužený. pysk široký tílaloný. postranní laloky
15
;
—
226
-
širší, hluboce vykrojený. Ostruha válcovitá, rovnovážná neb vystoupavá, kratší semenníku. Listeny více bylinné, skoro delší Sžilné. Listy árkovito kopinež semenník, vícežilné neb hoejší též 3
zaokrouhlené, prostední
—
pímé. Rlízky kulat vejité.
naté, žlábky V.
0-25— 0-60 m. Okvtí
/3)
palustris
Jacq.
(spec).
velké,
krásn nachové. U nás v odrd:
Prostední lalok pysku
zdélí
neb
delší
než postranní. Vlhká luka. Poídku. V jižní Morav: kolem Star. (Makowsky), Lednice (Schlosser a Niessl) Beclav a Luka u Beclavi. (Seefeld a Kudolc v Doln. Rakousícli, Oborny] velmi poídku v píkopech jižn od nádraží bzeneckého (Bubela), Kromíž Ve Slezsku jen v Tšínsku: Zabeg (Kotschy) a Rudzice (Schlosser).
erven, ervenec.
Tj.
ejce
pi
a
dolní
Dyji
!,
(Kolbenheyer).
Lodyha cévkovit
b)
neb hoejší též 3
dol
dutá. Ostruha
— Bžilné,
obyejn
bylinné,
obrácená. Listeny vícežilné delší
semenníku,
delší kvtu. Hlízky nedlené neb na konci krátce 2
sambucina
nejdolejší
— Bklané.
bezový). Klas dosti hustý. Lístky 417. O. tílalocný, s malým stedním lalkem. mlce okvtní tupounké, pysk velmi L. (V.
Ostruha válcovit kuželovitá, zdélí semenníku. Dolejší listy podlouhlé, pedu širší, tupé, hoejší kopinaté. Hlízky na konci 2 — 3klané.
z
Y.
nachové
O-
s
—
0'25 m. Okvtí žlutavé, erven tekované neb kaln 10 pyskem žlut skvrnitým, slab vonné.
Tj. Kvten, erven. Lesní luka, kovišt, kraje lesní. Porzný. Dosti rozšíen v brnnském kraji: Písaky u Brna, velmi hojný u Horákova (Makowsky), Lomnice (Pluskal), Kunštát a Olešnice (Clupek), Líše, Ochoz, Velk. a Mal. Bukovina, Medlánky, Ivanovice, Cinzendorf, Tišnov, Doubek u Borotína, Rozse, Holedná a les nad Jundrovem, zde též etn s kvty kaln nachoV Prostjovsku s kvty žlutav vými, Stelíce, Vomice, Teice, Ivanice. bílými a kaln nachovými na Kosíi, na Kebu u Drahan, na Boí u Hartmanic hojn (Spitzner). Ve Znojemsku: u vže u Vlího kopce poblíž Ná(Roemer), úboí Einsiedelské u Kounic poblíž Znojma, u Plavee, les Smoha u Mlíovic, Mlýnský vrch u Liliendorfu v okresu vranovském (Oborny). V Jihlavsku Vysoký kámen u Jihlavy (Reichhardt), luka na úpatí Uhelného vrchu u Slavonic (Oborny). Y severní ásti u Tatenic poblíž Zábeha (Pánek), kolem Rejhotic (Bittner), Mikovský les u Uh. a ješt ve znané výši jako Hradišt (Schlogl). Rozšíen v Beskydách: ^v obou barvách na Javoin na Planisku a echru obecný (Sloboda), hojný (Holuby), kolem Rusavy kolem Vsetína (Bubela), lesy Domorácké (Klanic), rozšíen u Rožnova a FrenJavorník, Dluha u Vovic, Mokovské hory, u Jeliné (Sapetza). štátu. Ve Slezsku: Godula, Kiera, Prašivka (Hetschko), u Dzi^'gielóva, na Tulu a
—
:
mšt
:
:
:
:
—
v
íszové v Tšínsku (Kolbenheyer). c)
Listeny trojžilné, žilkaté.
Hlízky dlanit dlené, ostatn jako
b.
(V. ší rol stý, kukaka). Lodyha stejn mírn hustý. Pysk ze široce klínovité spodiny tílalocný, postranní lalky kosníkové, prostední velmi malý. Ostruha kratší semenníku. Listeny, aspo dolejší, delší kvtv. Listy dolejší vejité neb po-
418.
4
—
Glistá.
O
lat i folia L.
Klas
i
;
-
obak zúžené, nejhoejší kopinatý,
dloulilé
hující:
-
221
kaln
všecky od lodyhy odstálé,
V.
015— 040
m.
spodiny
klasu namnoze dosa-
zelené, tisto
ernohndé
Okvtí svtle nachové, zídka
bílé,
skvmité.
pysk temnji
malovaný.
Kvten, erven. Mokrá, bahnitá Inka, od roviny až ku liebenimi vysokých hor hojný. Hojný v brnnském kraji (Makowsky),Cprnovioo, Písaky, Kartouzy, a sico pehojný n Sv. Antoníka(Oborny), Ostrovaice, Tišnov, Lažánky, Svitava (Niessl), Podivice u Vyškova (Spitzner), Líše, Ochoz, Bilovice, Ivanovice, Krtiny, Velk. a Mal. Bílkovina, Jedovnice, Banov, Malostovice, Drasov, Jilmoví, Dinovice, Letovice, Di ubravník, Velk. Byteš, Netín, Ddkov, Velk. Meziíí, Kížanov, Jabloové, Bohdalec, Nov. msto, Mín, Stelíce, Kobeice, Drysice, Krásensko, kolem Beclavi. V Prostjovsku na Zlechovských lukách, nad Braniskeni u Plumlova, ve Žbanovském, hraniném žleb, u Hartmanic, Otinovsi a j. (Spitzner). Ve znojemském kraji: obecná kolem Námšt (Roemer) a v nížinách dolní Dyje, ideji kolem Uheric, ížova, Olbramova kostela, Vranova, HardekUj a jako vzácnost v Popickém žleb u Znojma (Oborny). Hojná kolem Jihlavy (Reichardt), u Daic (Schindler), u Slavonic (Oborny); Tel, Hradisko, Velk. Meziíí, zde pehojný u Mácové kapliky, Kížanov, Bystice, Vitochov, Zvole, Horn. Rozinka, Nov. msto, Rokytná, Pohledec. Kolem Hemanova (Schwoder). Y poíí horní Moravy obecný, a skoro na všech lukách, v hlavním a v poboních údolích Hanušovice, Šumberk, Rapotín, Zábeh až k Olomouci (Obomy), Nm. Libava. V údolích a na hebenech Jeseníka hojny: Velk. Losin, Nm. Bohdíkov, Winkelsdorf, Rejhotice, Teplico, Kriech a ješt na Mal. a Velk. Jezerníku atd. Ve východní ásti: poídku v píkopu nádražním u Bzence (Bubela), Velehrad (Schlogl), Banov (Makowsky), Velká, hojný u Javorníka a odtud až k [Miav v Uhrách Nov. Lhota, na Kotárech, Javoina, Val. Klobouky, Píkaz, Pulín, Hradišov kolem Vsetína (Bubela) !, Velk. Karlovice, Horní Beva, Rusava (Sloboda) Frenštát; Val. Meziíí (Klaníc), Hukvaldy, Fridland! (Oborny). Ve Slezsku: Malenovice, Butosonka, Krásná, Lomná, Jablunkov, kolem Tšína, Vrbno, Wolfsseifen, Frývaldov, kolem Vidnavy, ervená voda, Friedberk, [Lukov] atd. '2J-
—
:
—
:
—
|,
!,
(V. p letní). Lodyha tuhá 4— 6listá. Klas i ne ar na ta L. asto prodloužený. Pysk podlouhle routníkový, nedlený neb nezeteln tílaloný. Listeny dolejší i prostední delší než kvty, nejhoejší delší než poupata, proež kvtenství na konci uprynaté. Listy dlouze kopinaté, žlábkovité, pímé, svtlozelené, neskvrnité. 0'50 m. Okvtí svtlonachové neb pleové, zídka bílé, V. 025
419. O.
hustý,
—
pysk tmavší barvy.
Kvty
menší než u pedešlého.
Bahnitá a rašelinná luka.^ Porzný; nkde i peKunštát a Olešnice (Clupek), luka u Rajského hlédnut, y kraji brnnském lesíka u Cernovic, poídku na lukách za Kadlcovým mlýnem u Líšn, DrnoLuka kolem vice, Boskovice, Kížanov, u Brodu u Vev. Bytyšky, Drysice. Lednice (Niessl)!, Beclav, Star. Beclav; píkopy pod nádražím bzeneckým a hojný na lukách mezi tímto a Pískem (Bubela), Javoina (Holuby), luka u Sigmundova hostince, poblíž Javorníka pi samé hranici uherské |u Miavy v Uhrách]. Luka mezi Bobrky a Vesníkem u Vsetína (Bubela), kolem Nov. 1|.
Kvten, erven.
:
—
—
Jiína (Sapetza).
co
d) Lodyha uvnit hutná. Listeny kvty, ostatn jako b.
kratší neb dolejší skoro tak dlouhé
— 420. O.
maculata
L. (V.
Lístky okvtní dosti hrotnaté
plamatý).
Lodyha stejn 6
—
lOlistá.
pysk široce tílaloný, vroubkovaný, laloky
na konci ploché,
nejširší,
tupé, hoejší menší,
—
Ostruha válcovitá.
stední menší, vykrojený.
postranní skoro kosníkové, Licty uprosted
;
228
dolejší
hrotnaté,
úzce kopinaté,
asto
podlouhle jazykovité^
hnd
skvrnité, nej-
hoejší od hustého klasu namnoze vzdálený. V. 0"25
zídka
bílé,
— 0"50
m.
Okvtí ržové
s
nachovými tekami a árkami,
pysk tmavonachové barvy.
erven, ervenec. Svtlé lesy, vlhká luka. V horách hojný a roz^Išíen, jinde porznu. V severní ásti brnnského kraje Lomnice (Pluskal), Ve Olešnice (lupek), Svitava (Niessl), Nov. msto, Mlkovice, Fryšava. Znojemsku jen kolem Námšt (Roemer). Kolem Jihlavy obecný (Pokorný), Heraltice u Tebíe (Zavel), na louce v lese Bzinku u Bzence (Babela), nezídka v lesích u Velehradu (Schlogl). V Beskydách: Javoina a Lopeník (Holuby), Javorník, Nov. Lhota, Val. Klobouky, Zdchov; lesní luka kolem Hošálkov u Vsetína, nad hutmi sklenými a u Bobrk Rusavy (Sloboda) (Bubela), Hluboký, Nivky, Kížový, u Vsetína, Semetín, Johanovské kopce podél ervinkova údolí, Rybníky, Gáb, Jasenka, Halenkov, Velk. Karlovice, Dušná, Mal. Bystice, Star. Zubí; Val. Meziíí (Klanic), Rožnov a Píbor (ížek), Radhošt!, Frenštát, les apkov a Kopankov pod Ondejníkem u Velk. Kunic, Trojanovice; Nov. Jiín (Sapetza), Fridland a všeobecn ve vyšších V Jeseníku všude hojný i v nižších polohách: polohách Beskyd (Oborny). Podstat, v Kyslíovských selských lesích Beroun (Oborny), Stelná u Libavy (Burghauser), Šumberk (Paul), Studená louka (Novotný), Velk. Losin, Pekaov, :
!,
—
;
;
Nm. Bohdíkov, Mal. Morava, Wiesenberk, Winkelsdorf, Teplice, Kemenný píkop, Klepáov, Hoíberk, Berg-geist, Janovice, Nov. pole, Rymaov, Jamrtice. Krásná, Moravka, Lomná, Jablunkov, Mal. Moravice, od Ve Slezsku Vrbna až ku Karlovské studénce, zde na Donnerlanu rostliny velmi širolisté a odtud až na Pradd, Tomašov, Frývaldov a odtud až k Friedberku, rozšíen ve Vidnavsku. :
fí)
bílé.
candidissima Krock. Lodyha ponkud
silnjší a tužší.
Kvty
Listy svtlozelené, neskvrnité.
Porzný. Luka mezi Vesníkem a Bobrky
(Bubela),
Hluboký u Vsetína,
luka u Jarcové.
130. Aiiacamptis Rich.
Rudo hlávek.
m
i d a 1 i s R i c h. (O r c h i s 421. A. p y r a p y r a m. L. B. j e h 1 a n i t ý). mládí krátce jehlancovitý, posléz vejit poKlas hustý, mnohokvtý, z
dlouhlý.
spodin
Pysk do polou tíklaný, s
semenníku.
Listy úzce
s
ušty podlouhlými,
šupinkami.
2 podlouhlými
neb cárkovit kopinaté,
oddálené malé. Hlízky skoro kulovité. 0'50 m. Okvtí malé, V. 0"30
—
svtle nachové neb Ij.
bílé.
Kvty
erven, ervenec.
Zídka po hebeni Javoiny
;
celokrajnými, na
Ostruha nitkovitá sehnutá, zdéh'
pkn
dolejší
sblížené,
hoejší
karmínov ervené, ideji
vonné.
Horní lesní, jmenovit vápenitá luka. Poídku. na horských Inkách ..Nová hora'' blízko morav.
—
229
—
hranice u Bezové, pod Lopeníkem ^Holuby in ]it..), luka lesní „nade Mžiky" u Vsetína 1884 hojný (Bubela), u Rožnova (Schlosser). Ve Slezsku jen v Tšínsku: hojný na Tulii u Horn. Lišné (Grabowski a Kotschy), blíže Ustron
behu Gluchové u
ojedinlý na levém
(Milde),
Bystrzyce (Ascherson).
Jazýek.
131. Himaiitoglossiini Spreii^'.
hircinum Spr. (Satyrium
422. H. J.
li i
kozí). Klas volný, velmi prodloužený. Lodyha
pysk
pihrotnatlé,
ponkud stoený, velmi
krátká,
laloky árkovité.
trojdílný,
re.
Acer as
L.
listnatá.
li
i
re.
Lístky okvtní
})rostední velmi dlouhý,
mnohem kratší vlnovit kadeavé. Ostruha dol sehnutá. Listy podlouhlé neb kopinaté.
postranní
vakovitá,
Hlízky nedlené, kulovité neb podlouhlé. 0"75 m. Okvtí blavé, na konci naervenalé, u vnit zelen V. 0'30
—
nachov pruhované, medníky olivov
zelené neb nachov naervenalé. Kvten, erven. Kamenité a kenaté kopce, jen na vápn. Poídku. Jižní úboí Hadv u Obran (Reissek 1837, Makowsky 1853 1855), vysekáním strán však vyhuben a v novjší dob zde více nenalezen. Kopce u Židlochovic, 1837 hojný (Reissek); mstský les u Mikulova (Domas).
a
Ij.
—
132. (Tymiiadeiiia R. Br. Ptiprstka. 423. G.
conopea
Klas válcovitý,
hustý.
R.
Br.
(Orchis conopea
okvtní pítupé, vnjší 2
Lístky
1
— 2krát
delší
žlábkovité, dlouhé, V. 0'20
— 0*60
než semenník,
hoení m.
P.
obecná).
odstálé
drobn vroubkované. Ostruha
tílaloný, laloky stejné, zaokrouhlé, vitá,
L.
sehnutá.
Listy
pysk
;
nitko-
árkovité kopinaté,
krátké. Hlízky dlanit dlené.
Kvty
svtle nachové neb pleové, zídka
bílé,
vonné.
erven, ervenec. Travnaté strán, lesní a horská luka. V pedhoí 1]. a horách až do 1200 m. rozšíena, v pahorkatin a rovin poídku. V okolí Brna: hlavn v severní ásti (Makowsky), Hády a Lažánky (Oborny), Kiinštát a Olešnice (Clupek), Ochoz, Zlobíce u Kiiima, Štpánov, Nov. msto, les blíže nádraží u Stelíc, Beclav, Star. Beclav velmi zídka v lese Hložku u Klobouk (Steiger), Zatka u Námšt (Roemer), kolem Jihlavy (Pokorný), luka kolem ;
Rozinky (Frant. hrab. Mitrovský). Horské lesy kolem Olomouce (Mik), Stelná (Burghauser), Rudne (Rieger), Frankštátský les u Šumberka (Paul), u Tatenic
Zábeha (Pánek), Bukovice, Stíbrníce, Koldštýn, Aloisov, Janovice, Peršl Ve východní ásti: Machova luka u Jam. u Rymaova, Jamrtice. Rusava vorníka, Nov. Lhota, na Kotárech, Javoina, Val. Klobouky. (Sloboda), Hošálkov; kolem Vsetína nejobecnjší vstavaovitá rostlina (Bubela), Rybníky, Cáb, Jasenka, Halenkov, Kiera Ceranská, pohoí Jablíže
a
—
j.
vorníkv
—
u Karlovic, Miloov, Vysoká, Trojaka, Salajské les, na Velké, obecná u Ostravice, FridVal. Meziíí (Klanic), Dušná, Mal. Bystice, Rožnov, Star. Zubí, land. Nov. Jiín (Sapetza), Jarcová, obecná u Trojanovic a Frenštátu, Javorník. Hranice (Vogl), u skelných hutí u Podstatu (Reissek), zde hojný, luka v Kyslíovských selských lesích. V Jeseníku hojná i ve znané výši jako u Císaské boudy, Velk. Jezerník nad 1000 m.. Pradd, Petrštýn, Svinský a až do Uher, obecná
hájemství, Star. Hamry,
—
Hutnský
—
:
