NĚKTERÁ ZJIŠTĚNÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z VÝZKUMU ÚROVNĚ VNÍMÁNÍ SPIRITUALITY POHYBOVÝCH AKTIVIT U VYBRANÝCH DRUHŮ SPORTŮ

Česká kinantropologie 2013, vol. 17, no. 1, p. 58–72

NĚKTERÁ ZJIŠTĚNÍ VYPLÝVAJÍCÍ Z VÝZKUMU ÚROVNĚ VNÍMÁNÍ SPIRITUALITY POHYBOVÝCH AKTIVIT U VYBRANÝCH DRUHŮ SPORTŮ SOME FINDINGS FROM RESEARCH IN PERCEPTION OF THE SPIRITUALITY OF MOVEMENT ACTIVITIES IN THE SELECTED KINDS OF SPORTS EMANUEL HURYCH Katedra sportů Vysoká škola polytechnická Jihlava SOUHRN Příspěvek se zabývá možnostmi zjišťování vnímání spirituality pohybových aktivit konkrétními sportovci. V úvodu je popsána složitost hledání různého uchopení fenoménu spirituality s  ohledem na pohybové aktivity. Je zde zmíněno velké množství dosud učiněných pokusů o  pevnější definování spirituality pohybu a objevuje se tu zdůvodnění nutnosti hledání spirituálního přístupu k pohybu i v jeho nenáboženském pojetí. Aktuálnost tohoto hledání je dána do spojitosti se současným vývojem naší euro-americké společnosti. Hlavní část textu nejprve popisuje výzkumný nástroj, jenž byl pro zachycení vnímání spirituality pohybu použit. Jedná se o původní škálový dotazník obsahující 62 položek. Tyto položky byly rozděleny podle zaměření otázek do 4 základních pododdílů – obecná spiritualita, prostředí, pohyb a konkrétní pohybová aktivita. Dále byly ještě položky vnitřně rozčleněny podle 4 dimenzí – motiv-přesah, mysticismus, interpersonální a intrapersonální faktory. Výzkumný soubor čítal 225 respondentů (132 mužů a 93 žen), kteří pocházeli z 8 vybraných skupin pohybových aktivit – plavání, fotbal, vodáctví, lezení, aikido, běh, irské tance a lední hokej. Nejvyšší skóre vnímání spirituality (u vybraných dotazníkových položek) vůči svému pohybovému zaměření bylo zjištěno u běhu a bojových umění, nejnižší skóre u fotbalu a ledního hokeje. Výzkum ukázal, že mnohá dosažená zjištění jsou dobrým základem pro vytvoření základního rámce vnímání spirituality pohybu. Další možnosti pro nalezení příčinných souvislosti může přinést propojení této části výzkumu s vyhodnocením jeho kvalitativní části realizované souběžně s dotazníkovým šetřením. Klíčová slova: pohyb, vnímání spirituality, mysticismus, interpersonální faktor. ABSTRACT This article investigates some possibilities how to examine perception of the spirituality of movement activities by sportsmen/sportswomen in practice. The introduction describes various approaches to such a study, considers a number of attempts to provide 58

a definition of spirituality, and explains why it is necessary to search for a spiritual approach to human movement (even in the non-religious conception which is explained here). The importance of this search is connected with the rapid development of our modern society. The main part of the article is devoted to a description of the research instrument which was applied within our investigation. It consists of an original rated scale questionnaire containing 62 items. These items were divided according to their focus into 4 main subparts – general spirituality, motive-transcendence, interpersonal and intrapersonal factors. The research group consisted of 225 respondents (132 men and 93 women) coming from 8 different kinds of sport (or, rather, movement) activities – swimming, football, canoeing, climbing, aikido, running, Irish Dance and ice-hockey. The highest scores in perception of spirituality (within the selected items) were recorded in the cases of running and martial arts. The lowest scores were found in the cases of football and ice-hockey. The research showed that many of the received results can present a proper foundation for the main structure of the investigation of the spirituality of movement activities. However, some better possibilities for examining causal links and analysing smaller details within this comparison might even be available, due to the connection of these results with the evaluation of the qualitative part of the research. Key words: movement, perception of spirituality, mysticism, interpersonal factor. ÚVOD Tento článek je věnován problematice vnímání spirituality pohybu a možnostem jejího zjišťování v rámci empirických výzkumů. Snahou autorů výzkumu bylo zachytit vnímání spirituality pohybu konkrétními účastníky pohybových procesů, jednalo se tedy o subjektivně založený přístup. Spiritualita zde byla zkoumána v její přímé vazbě na pohybovou činnost. Nepokoušeli jsme se podrobněji studovat osobnostní charakteristiky respondentů a míru jejich obecné spirituality. Tyto dva rozměry se mohou od sebe výrazně odlišovat. Spirituálně silně založený člověk může přistupovat k pohybu jako k mechanické činnosti, kdy jeho motivem může být dosažení lepšího sportovního výkonu, upevnění zdraví či odreagování se od pracovní zátěže. Oproti tomu člověk racionálně založený, který by sám sebe za spirituální bytost neoznačil, může svůj duchovní rozměr nejsilněji rozevírat právě prostřednictvím pohybu. Výzkum byl založen na holistickém pojetí člověka, snažil se však zachytit také dualistické přístupy v pozitivisticky orientovaném světě poměrně časté a jejich možný vliv na spirituální dimenzi člověka ve vztahu k pohybu. Tím je zde míněn onen odvěký konflikt mezi „sportovcem“ a „intelektuálem“ v duchu separace tělesného a duševního. Hledání duchovního rozměru člověka je rozsáhlým procesem. Je nikdy nekončícím hledáním. V  rámci tohoto empiricky pojatého textu se mu není možno podrobněji věnovat ani v jeho konkrétnější podobě, tedy ve vztahu spirituality a lidského pohybu. Odkazujeme proto na práce zabývající se touto problematikou v  obecnější rovině. Zabývají se hledáním definic a  paradigmatickým uchopením moderní spirituality například prismatem fenomenologických přístupů (Elkins et al., 1988), skrze hodnotový systém (Bellamy, 1998) či z  pohledu psychologie náboženství (Pargament, 1999; Reich, 2000). Tato řada by byla velice dlouhá. Uchopením spirituality ve vazbě na lidský pohyb se rovněž zabývalo a zabývá velké množství především anglosaských autorů, 59

ať již s ohledem na samotnou definici spirituality pohybu (Robinson, 2007), transcendentní povahu pohybu (Watson, 2007), zdravotní aspekty pohybu (Miller & Thoresen, 2003) či teologické a etické aspekty sportu (Parry, Nesti & Watson, 2011). V českém prostředí není toto téma zatím příliš frekventované, nicméně poslední dobou stále více vystupuje do popředí. Např. Bednář (2009) se věnuje celoživotnímu sepětí spirituality a pohybu. Specifický fenomén poutnictví s jeho spirituálními rysy studuje např. Jirásek (2011). V tomto úvodu bychom se však spíše než velké šíři přístupů a značnému rozpětí definic spirituality pohybu chtěli více věnovat hledání spirituality a jejímu místu v kinantropologicky zaměřených výzkumech. Díky intenzivnímu zacílení na sportovní výkon, značným vynaloženým prostředkům i díky úsilí věnovanému zejména během posledního čtvrtstoletí možnostem zlepšení dosahovaných výkonů napříč celým spektrem sportovních aktivit bylo dosaženo obrovského pokroku v kvalitě dosahovaných výkonů. To se projevilo výrazně například ve sportovní medicíně. Byly také zdokonaleny tréninkové metody, obrovské množství výzkumů podpořilo propracování studií přesnosti provádění sportovního pohybu do všech detailů. Byly vyvinuty nové technologie, které otevřely možnosti pro výkony dříve nemyslitelné. Mnohde došlo díky novým technologiím k  převratným změnám v charakteru pohybové aktivity (carvingové lyže či in-line brusle) a také se objevila řada nových sportovních odvětví podmíněných technologickým pokrokem (snowboarding, kiting, jumping). Pozornost věnovaná výkonu a uplatnění nových technologií však vedla a stále více povede k mechanickému a utilitaristickému přístupu člověka k pohybu. Vrcholový sport se extrémností předváděných výkonů stal více předmětem obdivu a fanouškovské adorace než příkladem vhodným aktivního následování. Rekreační formy pohybu jsou většinou motivovány prvky, které souvisejí s podporou zdraví a udržováním životního stylu. To lze nepochybně považovat za přínosné. Nicméně motivace k pohybu kvůli udržování zdraví je pouze jednou součástí vztahu člověka k pohybu. Životní styl v sobě nese mnoho spíše vnějškově patrných aspektů (styl oblékání, kvalitní materiální vybavení, sdílení společného prostředí). Odklon současného člověka od přirozeného pohybu je zřejmý. Sport, ať již ve vrcholové a výkonnostní podobě, kde je součástí soudobé kultury, či ve své rekreační podobě, kde je motivován většinou právě zdravotními aspekty a aspekty životního stylu, představuje stěžejní kompenzaci za tuto insuficienci. Sportovní psychologie je hojně pěstovanou disciplínou, ovšem ve většině případů se spíše zabývá psychickými problémy sportovců, jejich možným řešením, zvýšením psychické odolnosti či překonáváním kritických momentů (Nesti & Littlewood, 2011) pohybového výkonu, než aby poskytovala základnu pro zařazení aktivního pohybu do lidského života. Hlubší zakotvení pohybu spojené s duchovním rozměrem každého lidského jedince, tázání se po smyslu prováděné činnosti, to je jedním z  hlavních témat filosofie sportu. Ta se však ukazuje v mnoha ohledech příliš teoretickou a tím dostupnou pouze určité části populace. K  běžnému sportujícímu jedinci pronikají abstraktně založené filosofické diskursy jen ztěžka. V mnoha zemích se silnou náboženskou tradicí představuje důležitý rámec pro zasazení pohybu do každodenního života náboženský přístup. To platí do jisté míry i v  českých poměrech. Česká republika však patří k  nejsekularizovanějším zemím 60

v  Evropě i na světě (Štampach, 2008). Proto je třeba hledat i jiné než náboženské přístupy ke spiritualitě. Proto jsme v našem výzkumu věnovali značnou pozornost nenáboženskému přístupu k duchovnu, který podle mnoha sociologických průzkumů oslovuje stále větší množství českých občanů. Lze říci, že nenáboženská spiritualita v  české společnosti stále více nabývá na významu (Štampach, 2010). Otázky, které byly součástí našeho dotazníku, respektovaly historickou tradici křesťanské kultury v českých zemích, ovšem byly, pokud jde o náboženský aspekt, voleny značně neutrálně a pouze malé množství z nich se týkalo náboženské víry. Autoři výzkumu jsou přesvědčeni, že i v oblasti sportu bude problematika duchovního prostoru člověka stále více nabývat na aktuálnosti. Navazujeme zde na článek publikovaný v České kinantropologii věnovaný výzkumu vnímání spirituality u plavců Total Immersion (Jirásek & Lüftnerová, 2012). Tento výzkum se s naším do značné míry prolínal. METODIKA Obecná východiska Zadání výzkumu vycházelo z potřeby empiricky zachytit vnímání fenoménu spirituality aktivními účastníky pohybových aktivit. Jednalo se o téma v českých podmínkách nové, bylo tedy nutno stanovit priority, jimiž by se výzkum měl řídit. Samotný výzkum nebyl součástí žádného konkrétního projektu, pouze jedna jeho část týkající se plavání byla realizována v rámci projektu „Specifičnost pohybu ve vodním prostředí z hlediska spirituality“ v rámci Studentské grantové soutěže Univerzity Palackého v Olomouci, s číslem FTK_2011_007, hlavní řešitel prof. PhDr. Ivo Jirásek, Ph.D. Celková podoba výzkumu byla určena na základě primárního nasměrování. To zahrnovalo zdůvodnění hlavního zaměření výzkumu, formulaci cílů, stanovení úkolů a výběr metodologických prostředků. Byly vytyčeny priority pro výběr struktury výzkumných prostředků. Mezi ně patřilo zejména uchování možnosti exaktního zpracování dat, udržení objektivní porovnatelnosti podmínek výzkumu pro zahrnuté skupiny, vytvoření původního nástroje sběru dat s důrazem na „uživatelskou vlídnost“. Tím je míněna srozumitelnost formulací pro běžného respondenta a také neagresivní forma některých pro ateističtěji zaměřené jedince snad kontroverzních otázek. Dalšími podmínkami bylo zajištění dostatečně rozsáhlého souboru respondentů a možnost porovnání výsledků s uskutečněnými či budoucími výzkumy. Na základě těchto podmínek byl vypracován výzkumný nástroj, došlo k vytvoření souboru respondentů a byly vytvořeny hypotézy. Poté bylo realizováno dotazníkové šetření u výzkumného souboru v 8 skupinách podle zaměření pohybové aktivity. Poslední etapa výzkumu spočívala ve vyhodnocení získaných dat. Bylo rozhodnuto o výběru statistických metod zpracování výsledků. Toto zpracování bylo následně realizováno včetně interpretace získaných výsledků. Výzkum byl zahájen v prosinci 2010 a ukončen v červnu 2012. Výzkumný nástroj, na jehož vytvoření se podílel tým složený z akademických pracovníků Fakulty tělesné kultury v Olomouci a Vysoké školy polytechnické Jihlava, se skládal ze čtyř částí: škálový dotazník, volné slovní asociace, nedokončené věty a tvorba pojmových map. Zde se budeme věnovat pouze škálovému dotazníku. Výsledky šetření jeho vybrané části jsou tématem tohoto článku. 61

Škálový dotazník Při tvorbě škálového dotazníku jsme vycházeli z dvou základních zdrojů. Jednalo se v první řadě o Pražský dotazník spirituality (Říčan & Janošová, 2004; Říčan & Janošová, 2005). Ten vychází z velkého počtu zahraničních výzkumů, přitom však výrazně zohledňuje specifika českého prostředí. Jako druhý zdroj byl použit tzv. Wongův dotazník (též Profil osobního významu), který do českého prostředí uvedla Soudková (2004). Pro potřeby zkoumání spirituality ve vazbě na pohyb byly z obou dotazníků vybrány určité položky (výroky), které byly upraveny pro potřeby daného výzkumu. Následně jsme pak soubor položek rozšířili a doplnili. Získali jsme tak 62 výroků, které jsme následně rozdělili do 4 hlavních tematických okruhů. První okruh se týkal obecného vnímání spirituality, druhý zjišťoval míru spirituality ve spojitosti s prostředím pohybu, třetí byl zaměřen na vnímání pohybu obecně a čtvrtý spojoval výroky již přímo s danou pohybovou aktivitou. Každá část ankety byla dále vnitřně rozdělena (zde jsme vycházeli z Pražského dotazníku spirituality) na 4 pododdíly s ohledem na dílčí zvolené dimenze spirituality. Ty byly označeny jako mysticismus, intra, inter a motiv/přesah. Zde byla respektována tradice fenomenologie náboženství se zdůrazněním prožitku posvátna, diagnostiky mystických jevů, spirituální centrum lásky, soucitu a etických apelů, ale také hlubinné ekologie. Kategorie mysticismus představovala zařazení tvrzení vztahujících se k mystické zkušenosti a  k prožitku posvátna. V dimenzi intra bylo zkoumáno to, co je spojené s vnitřním světem každého z nás (intrapersonální faktor). Výroky zařazené do této oblasti byly zaměřeny na vztahování se člověka k sobě samému, na koncentraci mysli, na subjektivní prožívání. Položky z kategorie inter (interpersonální faktor) měly opačné zaměření. Určující zde byla snaha postihnout vztah k  okolnímu světu. Šlo jednak o vztah člověka k přírodě (pocit jednoty, odpovědnosti či úcty), jednak o mezilidské vztahy (altruismus, sounáležitost a blízkost s jinými lidmi). Dimenze zvaná motiv/přesah zahrnovala výroky spojené s osobní motivací člověka a hledáním smysluplnosti v  životě. Také se pojila s možným přesahem prožitků do běžného života (jako jistý ukazatel transcendence). Anketa obsahovala celkem 62 tvrzení. Tato tvrzení byla respondenty hodnocena pomocí sedmistupňové škály. Otázky byly seřazeny do 4 bloků podle základních zmíněných tematických okruhů. Jednotlivé kategorie-dimenze (tedy mysticismus, inter, intra a motiv/přesah) byly v rámci těchto bloků již řazeny náhodně. Celý komplex položek nebyl pro respondenty vnějškově nijak rozčleněn. Při tvorbě dotazníku bylo od začátku přihlíženo k tomu, aby jej bylo možné aplikovat na 8 vybraných skupin respondentů. Z pohledu obsahu škálového dotazníku se jednalo o 2 základní linie. Okruhy spiritualita a pohyb obsahovaly otázky společné pro všech 8 skupin výzkumného souboru. Konkrétně se jednalo o položky 1–18 a 32–46. Tematický okruh prostředí (položky 19–31) byl specifikován pro jednotlivé skupiny respondentů s ohledem na prostředí, jež je pro jejich zaměření dominantní. Výroky zařazené do posledního okruhu vlastní pohybová aktivita byly nejkonkrétnější a samozřejmě také nejspecifičtější (položky 47–62). Snahou výzkumného týmu bylo udržet co nejjednotnější strukturu zadání jednotlivých položek a minimalizovat rozdíly pro jednotlivé skupiny na stručné a vesměs jednoslovné věcné specifikace. Právě položkám 47–62 se budeme v našem 62

článku věnovat podrobněji. Z celkem 16 položek jich bylo 5 věnováno dimenzi mysticismus, vždy po 4 položkách se zabývalo dimenzemi intra a motiv/přesah a 3 položky byly zaměřeny na dimenzi inter. Výzkumný soubor Nejprve bylo rozhodnuto o struktuře souboru. V  definitivní verzi bylo vybráno 8 druhů sportu a byli osloveni výzkumníci, kteří se v terénu začali věnovat sběru dat. Ta byla sbírána na různých místech České republiky v  období od května 2011 do ledna 2012. Vzniklo několik pracovních skupin, které se zabývaly vždy určitou skupinou respondentů. Byla stanovena Výběrová kritéria pro zařazení respondenta do souboru. Především šlo o výkonnostní úroveň respondentů. Do souboru nebyli zahrnuti sportovci na vrcholové úrovni (reprezentace a nejvyšší organizovaná česká soutěž). Respondenti byli vybráni z řad výkonnostních a rekreačních sportovců, dále se jednalo také o pravidelné neregistrované provozovatele vybraných pohybových aktivit. Další podmínkou bylo, aby se respondent věnoval vybrané pohybové aktivitě pravidelně již nejméně po dobu 1 roku. Pravidelnost byla dána rozsahem vykonávané činnosti po dobu minimálně 3 hodin týdně, přičemž minimální možná frekvence byla dvakrát týdně, a to minimálně 8 měsíců v roce. Toto pravidlo bylo vzhledem ke specifikům daných aktivit upraveno pro skupiny irských tanců, vodáků a lezců na minimálně 20 dnů v roce věnovaných dané aktivitě. Určena byla také věková hranice. Do souboru byli zahrnuti respondenti, kteří v  době výzkumu již dosáhli věku 18 let (u skupiny irského tance to bylo 15 let). Horní věková hranice nebyla omezena. Bylo určeno, že optimální počet respondentů v každé skupině je 30, minimální počet 20. Výzkum spirituality pohybu nemá zatím v České republice velkou tradici. Výběr respondentů bylo nutné učinit tak, aby se neúčastnili výzkumu z  donucení (trenérem, kolegou apod.). To by mohlo být v  daném kontextu kontraproduktivní. Jednalo se tedy o výběr dostupný. Na druhé straně soubor čítající více než dvě stovky respondentů představuje poměrně reprezentativní vzorek. Nejednalo se zde o měření, avšak ani o typickou anketu, při níž se hledají jednoznačné a exaktní odpovědi. Spiritualita pohybu je tématem, které vyžaduje osobní motivaci respondenta a jeho zájem. O tom svědčí i skutečnost, že jistý počet respondentů vyplnil pouze část položek škálového dotazníku. Pokud respondent nechtěl z jakéhokoli důvodu některé položky vyplnit, nebyl k tomu výzkumníkem nucen. Data těchto respondentů však nebyla do  celkového vyhodnocení vůbec zahrnuta. V  případě škálového dotazníku se jednalo o cca 5 % respondentů. Pokud by nebyli respondenti k  výzkumu motivováni (kdyby nebyli v  patřičném vyladění), bylo by toto číslo nepochybně mnohem vyšší. Celkově čítal soubor 132 mužů a 93 žen, dohromady tedy 225 respondentů. V  rámci našeho výzkumu byla zjišťována demografická data. Výsledky byly vyhodnoceny také podle některých z uvedených kritérií. Zajímavá zjištění přineslo například porovnání výsledků podle pohlaví. Tento náš text se však soustředí výhradně na vzájemné porovnání dosažených výsledků podle jednotlivých druhů sportu. Do souboru bylo zařazeno 8 skupin respondentů rozčleněných podle provozované pohybové aktivity. Základní rozložení souboru podle skupin a pohlaví uvádí tab. 1. 63

Tabulka 1 Počty respondentů podle skupin a pohlaví Skupina

1. plavání

2. fotbal

3. lezení

4. vodáctví

5. aikidó

6. běh

Muži Ženy Celkem

13 14 27

22 1 23

16 18 34

9 12 21

21 7 28

20 9 29

7. irský tanec 0 32 32

8. lední hokej 31 0 31

Celkem 132 93 225

Struktura vybraných pohybových aktivit byla zvolena tak, aby byla co nejpestřejší s ohledem na různá členění pohybových aktivit (outdoor – indoor, individuální – kolektivní, soutěžní – nesoutěžní). Pouze krátce upřesníme složení jednotlivých skupin. V případě plavců se jednalo o skupinu věnující se plavání Total Immersion, tedy technice plavání s úplným zanořením, která je silně založená na vnímání „pocitu vody“. Fotbalisté a hráči ledního hokeje byli vybráni z prostředí výkonnostního sportu. V případě lezců nešlo o alpinisty, ale o skalní lezce a lezce na umělých stěnách. Vodáci byli účastníky závodů v raftingu a kanoistice na divoké vodě, dále šlo o účastníky vodáckých turistických jízd zdatnosti a instruktory raftingu a vodní turistiky. Jako zástupce bojových umění bylo vybráno nesoutěžní aikido. Skupinu běžců tvořili kondiční běžci zabývající se běhy mimo dráhu. Skupinu respondentů ze skupiny irských tanců tvořily pouze dívky a ženy věnující se jak nácviku tance, tak i veřejným vystoupením. Specifické zadání pro jednotlivé skupiny bylo zvoleno tak, aby byla zajištěna co největší porovnatelnost výsledků s ohledem na eliminaci možnosti různého pochopení zadání. Respondenti odpovídali v sedmistupňové škále, která představovala míru ztotožnění se s uvedeným výrokem. Rozložení škály bylo vymezeno krajními body. Hodnota 1 znamenala „ne, nikdy, absolutně nesouhlasím“, hodnota 7 byla charakterizována výroky „ano, stoprocentně ano, velmi často souhlasím“. Vyhodnocení dat Pro zpracování zjištěných dat bylo použito standardních statistických metod. Výsledky dotazování a všechny zjištěné hodnoty ze zkoumaného souboru byly zpracovány a uloženy v tabulkovém procesoru Microsoft Office Excel 2007. Pro vyhodnocení dat jsme použili počítačového programu Statistica 10. Velikost souboru a charakter získaných dat poskytly dobré podmínky pro využití různých statistických metod. Orientačně jsme provedli testy normality dat a získali základní charakteristiky dat (Hendl, 2006). Vzhledem ke  škálovému charakteru dat a jejich primárně nespojité povaze jsme se rozhodli preferovat vyhodnocení výsledků pomocí neparametrických statistických metod. Každá skupina respondentů představovala jednu proměnnou. Závislými proměnnými by mohlo být 62 jednotlivých položek dotazníku. To by eliminovalo zkreslení způsobené sdružováním otázek. Závěry vyplývající z takového vyhodnocení by však byly příliš vázány na znění konkrétní otázky. Byly by příliš detailní, což by neumožňovalo provést jejich zobecnění. Bylo tedy nutno provést určité sdružení dotazníkových položek do skupin. Pro toto sdružení jsme použili věcné východisko, jež respektovalo 4 základní tematické okruhy a dále 4 dílčí dimenze. Formulace dotazníku byla do značné míry založena na již ověřených studiích 64

(Říčan & Janošová 2004, 2005; Soudková, 2004), takže bylo možné u položek sdružených podle věcného členění očekávat určitou míru reliability. Důležité bylo upřesnit formu výstupu dat. Spočítali jsme hodnoty aritmetického průměru, dále potom parametry medián a modus. Specifika těchto parametrů však vykazují poměrně omezené možnosti pro vyhodnocení dat v sedmistupňové škále, proto jsme se je rozhodli použít pouze v dílčích výstupech (např. hodnotu mediánu v krabicových grafech). Kvůli eliminaci formálního zkreslení dat jejich zprůměrováním jsme se rozhodli raději místo aritmetického průměru vyhodnotit vždy celou sumu bodů za příslušné otázky sdružené do dané proměnné. Charakter dat se tím nemění. Klíčovou otázkou bylo, jakým způsobem závislé proměnné sdružit. Vytvořili jsme přehled výsledků pro 4 hlavní tematické okruhy, které dále budeme označovat jako oblasti A, B, C a D. Toto sdružení proměnných se však jevilo jako příliš hrubé. Ukázalo se, že 62 položek je pro interpretaci příliš mnoho, naopak 4 položky jsou při různorodosti hodnocených výroků již příliš shrnující a z  pohledu interpretace výsledků zde nelze udržet zřejmou vazbu na zadání jednotlivých položek. Proto jsme se rozhodli soustředit na 16 skupin položek (dále označovaných jako podoblasti), jež jsou reprezentovány kombinací čtyř oblastí a čtyř dimenzí. Přehledné členění ve vazbě na jednotlivé výroky ukazuje tab. 2. Tabulka 2 Členění položek dotazníku podle tematických okruhů (oblastí) a dimenzí

Oblast Celkem oblast Dimenze Mysticismus Intra Inter Motiv / přesah

A spiritualita 1–18

B prostředí 19–31

C pohyb 32–46

D konkrétní aktivita 47–62

4, 8, 10, 14, 17 2, 7, 13, 16 3, 5, 12, 15, 18 1, 6, 9, 11

21, 23, 27 20, 28, 31 19, 24, 30 22, 25, 26, 29

32, 37, 38 39, 40, 44, 45 33, 42, 46 34, 35, 36, 41, 43

47, 48, 52, 56, 61 49, 51, 54, 59 50, 55, 58 53, 57, 60, 62

Ve všech šestnácti případech jsme provedli řadu analýz s užitím neparametrických metod. V  rámci tohoto článku budeme prezentovat výsledky vícenásobného oboustranného porovnání p hodnot (na základě metody Kruskal-Wallisova ANOVA). Interpretaci doložíme na příkladu krabicových grafů založených na hodnotách mediánu a kvartilů. Pro náš výzkum jsme stanovili standardně užívanou hodnotu 5% hladiny statistické významnosti, která se ukázala jako odpovídající. Některé rozdíly statisticky významné na hladině 10 či 15% však také zmiňujeme v komentářích, protože u dat pocházejících z tak členitě sestaveného dotazníku nejsou zcela bez zajímavosti. Vzhledem k velkému rozsahu výzkumu je zde možno prezentovat pouze část získaných výsledků. Pro potřeby tohoto článku jsme zvolili oblast D, která je nejvíce spojena s  konkrétní pohybovou aktivitou. Z  pohledu přínosu studie kinantropologickým výzkumům jsou tyto výsledky nejzajímavější. Ani v rámci tohoto okruhu není možné uvést a podrobněji interpretovat výsledky pro všechny 4 podoblasti, vybrali jsme tedy 2 z nich – podoblast D-mysticismus a podoblast D-inter, kde se projevila některá zajímavá zjištění i z pohledu statistické významnosti.

65

VÝSLEDKY A DISKUSE Základní statistické vyhodnocení dat pro oblast A nejprve doložíme výsledky metody Kruskal-Wallisova ANOVA, založené na pořadí. Nezávislou (grupovací) proměnnou byla pohybová aktivita. Při vícenásobném porovnání proměnných jsme získali tabulky (tab. 3 a 4), kde hodnoty p vykázaly statisticky významný rozdíl pro p < 0,05. Pro praktické potřeby byly pohybové aktivity očíslovány (viz tab. 1). Statisticky významné rozdíly jsou vyznačeny tučně. Druhou užitou formou prezentace výsledků jsou krabicové grafy s  anténami. Ty velice přehledně ukazují charakter zjištěných dat. Ústřední bod grafu (čtvereček) představuje hodnotu mediánu, tzv. krabice (obdélník) je dána hodnotami kvartilů (tj. hodnoty 25 % a  75  %) a antény (úsečky) reprezentují celkové minimální a maximální rozpětí hodnot. Z pohledu interpretace výsledků je krabicový graf zřejmě nejvhodnějším nástrojem. Dává nám komplexní obraz rozložení dat. Data pro tento výzkum nebyla získána měřením a nemají ve své základní podobě spojitý charakter. Při sdružení otázek však částečně spojité povahy nabývají. K hodnotám získaným ze škály nelze přistupovat úplně stejně jako k exaktním číslům. Jednak zde nelze automaticky předpokládat lineární rozložení, neboť například vzdálenost mezi hodnotami odpovědí 3 a 4 nemusí být respondenty vnímána jako identická vzdálenost mezi hodnotami odpovědí 6 a 7. Jednak zde (ani při snaze o co nejexaktnější formulaci každého výroku) nelze eliminovat subjektivní vnímání každého respondenta, který si nastavuje do značné míry svá vlastní měřítka. Vše vyplývá i ze samotného charakteru výzkumu. Abstraktní otázky spojené se spiritualitou a jejími mystickými rysy nemohou být plně zasazeny do exaktního rámce, různí respondenti tak mohou preferovat ten výklad daného výroku, který je jim nejbližší. Výsledky pro podoblast D-mysticismus Nejprve uvedeme znění jednotlivých výroků. U skupiny „mysticismus“ si jsme vědomi, že vyjadřuje spíše transcendentní moment spirituality, a posiluje tak kategorii motiv/přesah, chtěli jsme však zachovat základní terminologii Pražského dotazníku spirituality. U obou vybraných podoblastí se jednalo o otázky specifické pro každou z 8 skupin. Rozdíly pro podoblast D-mysticismus se projevily v názvu samotné aktivity a ve velice jemném upřesnění výroku 56. Samotná aktivita je vyznačena kurzívou (jako příklad jsme použili zadání užité pro skupinu 6-běh). U dalších skupin byl pak tento výraz nahrazen názvem příslušné aktivity. Z důvodu srozumitelnosti pro respondenty bylo místy užito mírně obměněných termínů Konkrétně 1 – plavání; 2 – fotbal; 3 – lezení; 4 – vodáctví (ve formulacích jednotlivých výroků užito – pádlování, jízda na vodě); 5 – aikido (užito bojové umění); 7 – irský tanec (užito tanec); 8 – lední hokej (užito hokej). Upřesnění výroku 56 je uvedeno v závorce (rovněž kurzívou). 47. Vnímám estetičnost běhu, lze jej přirovnat k umění. 48. Někdy při běhu zažívám pocit, že čas a prostor ztratily svůj význam. 52. Zažil/a jsem někdy při běhu pocit vnitřního očištění. 56. Zažil/a jsem při běhu na chvíli pocit hlubokého splynutí se přírodou (splynutí 1 – s vodním prostředím, 2 a 8 – s hrou, 3- se skálou, 4 – s řekou, 5 a 7 – s okolním prostředím). 61. Při běhu se mi někdy zdá, jako bych byl unášen/a jakousi vnější energií. 66

Ve vícenásobném porovnání (tab. 3) se v případě této podoblasti výrazně vydělila skupina 6-běh. Statisticky významný rozdíl byl u ní zaznamenán vůči skupinám 2-fotbal, 3-lezení a 4-vodáctví. Nejzřetelnější je pak tento rozdíl vůči skupině 3-lezení. Nacházíme zde tedy 3 statisticky významné rozdíly. Vzhledem k typu tabulky (každý s každým) jsou všechny údaje duplicitní, takže 6 tučně vyznačených údajů představuje 3 rozdíly. Tabulka 3 Vícenásobné porovnání skupin pohybových aktivit pro podoblast D-mysticismus (Kruskal-Wallisův test) 1 plavání 1

2 fotbal

3 lezení

4 vodáctví

5 aikido

6 běh

7 tanec

8 hokej

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

0,0335

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

0,0091

1,0000

1,0000

1,0000

0,0265

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

0,0605

1,0000

2

1,0000

3

1,0000

1,0000

4

1,0000

1,0000

1,0000

5

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

6

1,0000

0,0335

0,0091

0,0265

1,0000

7

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

0,0605

8

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000 1,0000

Charakteristika souboru je dobře viditelná na obr. 1. V  rozložení dat vidíme, že nejen hodnota mediánu, ale také pozice kvartilů („krabice“) a extrémů („antén“) ukazuje nejvyšší dosažené skóre u skupiny 6-běh. Relativně vysoké skóre zaznamenali také respondenti skupiny 5-aikidó. Naopak poměrně překvapivým se může jevit skóre skupin 3-lezení a 4-vodáctví, které je obecně nejnižší (i např. ve srovnání s fotbalisty). Mírně nadprůměrně se jeví také výsledek skupiny 8-hokej. Následují skupiny1-plavání, 7-irské tance a 2-fotbal. Z hodnot kvartilů a extrémů vidíme, že nejvíce homogenní je skupina 6-běh, zatímco nejvíce heterogenní se jeví skupina 2-fotbal.

Obrázek 1 Krabicový graf porovnání skupin pohybových aktivit pro podoblast D-mysticismus 67

V případě otázky 47 (přirovnání pohybové aktivity k umění) není zřejmě zcela jasná příčina vysoké sumy hodnot u skupiny běžců, další otázky (vnitřní očištění, ztráta vnímání času a prostoru či splynutí s přírodou) však celkem logicky s tímto výsledkem korespondují. Při interpretaci výsledků musíme přihlédnout k  přesnějšímu vymezení výběru respondentů, které nepochybně sehrálo z pohledu odpovědí respondentů důležitou roli. Platí to zejména pro skupiny 1-plavání, 3-lezení a 6-běh. Příčinu lze hledat v tom, že jak již bylo řečeno, plavci byli účastníky kurzu Total Immersion se zdůrazňovaným prožitkem z pocitu vody. Lezci nebyli vybíráni z řad horolezců a alpinistů, nýbrž šlo o skalní lezce a lezce na umělých stěnách. Skupina běžců nezahrnovala atlety (dráhové běžce), šlo o kondiční běžce věnující se běhům mimo dráhu (silniční, přespolní a orientační běh). V parametru mysticismus jsme očekávali poněkud vyšší skóre u fotbalistů (kde je dlouholetá tradice rituálů a adorace sportovních symbolů). Zde se však ve výsledcích projevilo velké rozpětí zaznamenaných hodnot a velká různorodost odpovědí respondentů této skupiny. Nízké skóre jsme zaznamenali i u lezců (zde je možno nižší hodnoty vysvětlit skladbou respondentů a příklonem k technické stránce lezení) a zejména u vodáků. Proč vykázali vodáci tak nízké skóre u vybraných položek, to v tuto chvíli jasné není. Odpověď by mohlo alespoň zčásti přinést zpracování výsledků kvalitativního výzkumu, které je však komplikovanější a stále se na něm ještě pracuje. Vyšší skóre vnímání spirituality v dimenzi mysticismus u bojových umění bylo celkem očekávané. Naopak překvapil výsledek hokejistů, kteří ve srovnání s fotbalisty vykázali v rámci užité škály vysoké zjištěné hodnoty. Hovoříme-li o vyšším či nižším skóre, je nutno zdůraznit, že se zde nejedná o absolutní uchopení zjištěných hodnot, ale o porovnání mezi jednotlivými skupinami. V rámci daného výzkumu nebyl do výběru zařazen vzorek běžné populace. Příčiny jsou zejména v objektivně problematické adaptaci škálových položek pro skupinu, která by neměla žádnou preferovanou pohybovou aktivitu. Pokud by se však podařilo dotazník upravit tak, aby byl pro běžnou populaci akceptovatelný, mohlo by toto porovnání být velmi dobře vypovídající. Zadání výroků pro danou podoblast bylo formulováno spíše v  obecné rovině. Mysticismus v něm nebyl pojat jako odkaz šamanských rituálů, různých kultů ani nevyslovitelného okultního tajemna. Také se zde neobjevil žádný náboženský motiv. Jednalo se o vazbu, již si daný respondent vytváří mezi konkrétní pohybovou aktivitou a plynutím času, očištěním duše (ve spirituálním významu užíváme i spojení očištění ducha), proudem energie, splynutím s vnějším světem a s uměleckým prožíváním pohybu. V tomto ohledu lze říci, že volba uvedených 5 výroků představuje onen typ spirituality, o němž je řeč v úvodu článku. Celkově lze konstatovat, že v rámci podoblasti D-mysticismus se vyčlenila skupina běžců, která získala obecně nejvyšší skóre a vykázala statisticky významný rozdíl ve vnímání spirituality oproti skupinám lezců, vodáků a fotbalistů. Při počtu respondentů v daných skupinách můžeme tento rozdíl (samozřejmě s ohledem na vymezení složení skupin jej nelze aplikovat obecně na jakékoli běžce či fotbalisty) považovat za průkazný. Výsledky pro podoblast D-inter Parametr inter dokládá vztah k ostatním lidem. Výroky zahrnuté do oblasti D-inter byly 3 a platí pro ně totéž, co bylo řečeno o výrocích z podoblasti D-mysticismus, tedy název pohybové aktivity označený kurzívou se lišil pro každou skupinu, jinak bylo znění výroků identické. 68

50. Při běhu mě lidé okolo ruší. 55. Chci umět dobře běhat, abych si neudělal/a ostudu před ostatními. 58. Běhám, protože bych měl/a. Uvedené výroky byly zařazeny do škálového dotazníku za účelem prozkoumání vnímání spirituality dané pohybové aktivity s ohledem na interpersonální faktor. Při tvorbě dotazníku nebylo použito vždy pouze kladných formulací. Některé otázky byly formulovány tak, že vyšší bodová hodnota dané škály představovala nižší míru spirituality. To napomohlo komplexnějšímu postižení některých otázek (mnohdy je negativní formulace výstižnější). Také se zde rozbíjí tendence ke stereotypnímu přístupu respondenta. V rámci vyhodnocení celého dotazníku jsme se však pokusili držet jednotnou linii, kdy vyšší skóre označovalo vyšší míru spirituality vnímání. Parametr inter dokládá vztah k ostatním lidem. Lze například tvrdit, že spirituálně silněji založený člověk může chápat přítomnost ostatních lidí jako rušivý podnět Smyslem hodnocení parametru inter však je především kladný vztah k ostatním lidem (lidský rozměr a zaměření „na člověka“ či „na druhého“) v duchu tvořivé kooperace. Interpersonální faktor by neměl být ovšem chápán jako přizpůsobení se vnějšímu tlaku a názorům okolí (výroky 55 a 58). Všechny 3 výroky jsme analyzovali, abychom získali odpověď na otázku, co v každém daném případě znamená vyšší či nižší hodnota odpovědi na určené škále Na základě tohoto rozboru jsme se rozhodli invertovat výsledky odpovědí na všechny 3 položky této podoblasti. Domníváme se, že toto rozhodnutí nejlépe zohledňuje podstatu hledání spirituality u parametru inter pro konkrétní pohybovou aktivitu. Výsledky vícenásobného porovnání skupin respondentů jsou zajímavé a celkem jednoznačné. Zcela se nám zde vyčlenila skupina 1-plavání, která vykázala statisticky významný (hodnoty p jsou zde extrémně nízké) rozdíl oproti všem ostatním skupinám. V tab. 4 vidíme i poměrně nízké hodnoty p při porovnání skupiny 5-aikido se skupinou 8-hokej (p = 0,105) a 7-irské tance (p = 0,185). Tabulka 4 Vícenásobné porovnání skupin pohybových aktivit pro podoblast D-inter (Kruskal-Wallisův test) 1 plavání 1

2 fotbal

3 lezení

4 vodáctví

5 aikido

6 běh

7 tanec

8 hokej

0,0002

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0004

0,0012

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

0,3711

0,2134

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

0,1850

0,1053

1,0000

1,0000

2

0,0002

3

0,0000

1,0000

4

0,0000

1,0000

1,0000

5

0,0000

1,0000

1,0000

1,0000

6

0,0000

1,0000

1,0000

1,0000

1,0000

7

0,0004

1,0000

0,3711

1,0000

0,1850

1,0000

8

0,0012

1,0000

0,2134

1,0000

0,1053

1,0000

1,0000 1,0000

69

Na krabicovém grafu (obr. 2) je dobře zřetelné, že skupina plavců se výrazně odlišuje od ostatních skupin a vykazuje velice nízké skóre (samozřejmě při zmíněné inverzi všech tří otázek). Nejvyšší hodnoty mediánu zaznamenala skupina 3-lezení, kde se však objevuje velké rozpětí minimálních a maximálních hodnot. Vyrovnanější rozložení dat způsobilo, že již zmíněné statisticky zajímavé rozdíly (na úrovni 10 % a 18 %) můžeme registrovat tedy spíše mezi skupinou 5-aikido, která má vysoké skóre, a skupinami 8-hokej a 7-irské tance, kde je skóre celkově nízké.

Obrázek 2 Krabicový graf porovnání skupin pohybových aktivit pro podoblast D-inter

Z uvedeného grafu vyplývá, že plavci považují přítomnost ostatních lidí za rušivou, plavou protože mají pocit, že by plavat měli, a nechtějí si udělat ostudu před ostatními. U této skupiny lze pozorovat jistou uzavřenost a sklon k introverzi. Obrazně řečeno se plavci „noří“ do vody, aby se odpoutali od okolního světa. Nižší skóre (možná poměrně překvapivě) vykazují 2 skupiny, které mají svou pohybovou aktivitu provázanou na kolektiv – fotbalisté, hokejisté. Svým způsobem to platí i pro irské tanečnice. Vyšší intenzitu vnímání rušivého působení okolních vlivů by bylo možno očekávat spíše u individuálně zaměřených pohybových aktivit. Na druhé straně u těchto skupin respondentů mohlo sehrát významnou roli zohlednění vnějších vlivů (jakási společenská poptávka). O dominanci tohoto motivu svědčí i výsledky 2 skupin, které naopak vykazují skóre nejvyšší, a to 3-lezení a 5-aikido. Důvody lze hledat v přístupu respondentů (těchto skupin) k výrokům 55 a 58. Zde je nízká potřeba zohlednění vnějších názorů vcelku vysvětlitelná. Jde o preferenci vnitřní motivace před vnějšími motivy („neudělat si ostudu“) a pocitem jakési společenské vyžádanosti („očekává se to ode mne“). Celkově lze konstatovat, že plavci Total Immersion vykázali v případě podoblasti D-inter statisticky významný rozdíl vůči všem 7 ostatním skupinám respondentů. Dosáhli výrazně nižšího skóre než ostatní a výpovědní hodnota tohoto rozdílu je velice vysoká. Nejvyšší hodnoty mediánu dosáhli lezci, zde však již nejsou rozdíly tak markantní, abychom z nich mohli vyvozovat statisticky jednoznačné závěry. 70

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Výzkum spirituality pohybových aktivit zaměřený na hledání rozdílů ve vnímání spirituality mezi provozovateli 8 různých druhů pohybové činnosti přinesl zajímavá zjištění. Poměrně rozsáhlý soubor prošel výzkumným šetřením, které stanovilo základní charakteristiky jednotlivých skupin respondentů. Výsledky kvantitativní části výzkumu představované škálovým dotazníkem o 62 položkách bylo možno zpracovat za použití standardních statistických metod. Množství nasbíraných dat bylo vysoké. Jejich následné statistické vyhodnocení přineslo zajímavé poznatky. Z nich bylo nutno vybrat pro interpretaci skutečně to nejpodstatnější. Tento článek se koncentroval na 2 ze 16 zmíněných podoblastí a na interpretaci s nimi souvisejících získaných výsledků. Výběr byl motivován konkrétním propojením oblasti D s praktickou sférou pohybových činností (např. oblast A byla věnována vnímání spirituality v obecné rovině bez jejího vztahu k pohybu). Zobecnění dosažených výsledků je do jisté míry možné, pochopitelně s přihlédnutím ke specifikaci výběru respondentů, o níž byla v textu několikrát řeč. Současně se však projevily i jisté slabiny snahy zkoumat spirituální dimenze člověka pomocí kvantitativních metod. Obdrželi jsme sice poměrně exaktní výsledky, ale z dostupných dat není možno dostatečně uspokojivě odhalit jejich příčinné souvislosti. Je možno tímto směrem upřít další výzkumy, možnosti kvantitativního výzkumu v tomto ohledu nebyly určitě vyčerpány, domníváme se však, že věrohodněji nám jemnější nuance vnímání spirituality dokážou odhalit spíše výzkumy kvalitativní. Zpracování získaných dat je u nich ovšem náročnější a interpretace je vždy méně exaktní. Vyjádření míry vnímání spirituality exaktním (např. číselným) výstupem je určitě do jisté míry možné a náš výzkum se o něj pokusil. Obsáhlá databáze může představovat platformu pro další těžbu již získaných dat a zejména pak nástroj pro nasměrování následných výzkumů. Jsme však přesvědčeni, že tato část výzkumu je pouze jedním stavebním kamenem a že existují limity kvantitativních výzkumů u tak složitého fenoménu, jakým je lidská spiritualita. Přes tyto uvedené skutečnosti se domníváme, že výsledky v tomto článku uvedené mají svou výpovědní hodnotu a nemusely by být bez zajímavosti pro širší kinantropologickou obec. Lze očekávat, že potřeba zkoumání spirituality ve sportovních aktualitách bude v  budoucnu stoupat, protože výkonové zaměření pohybu coby motivační faktor rozvoje aktivního pohybu se již přiblížilo svému maximu a otázky po smyslu pohybu se budou tak objevovat stále více (Oborný, 2003). LITERATURA BEDNÁŘ, M. (2009) Pohyb člověka na biodromu: Cesta životem z pohledu (nejen) kinantropologie. Praha : Karolinum. BELLAMY, J. (1998) Spiritual values in a secular age. In Cobb, M. and Renshaw, V. (Eds.) he Spiritual Challenge of Health Care (pp. 183–197). London : Churchill Livingstone. ELKINS, D. N. et al. (1988) Toward a humanistic-phenomenological spirituality: definition, description, and measurement. Journal of Humanistic Psychology, vol. 28, no. 4, p 5–18.HENDL, J. (2006) Přehled statistických metod zpracování dat: Analýza a metaanalýza dat. Praha : Portál.

71

JIRÁSEK, I. & LÜFTNEROVÁ, D. (2012) Vnímání spirituality českými plavci Total Immersion. Česká kinantropologie, vol. 16, no. 2, p. 45–55. JIRÁSEK, I. (2011) Pilgrimage as a form of physical and movement spirituality. In Parry, J., Nesti, M. & Watson, N. (Eds.) Theology, Ethics and Transcendence in Sports (p. 223–232). New York : Routledge. MILLER, W. & THORESEN, C. (2003) ‚Spirituality and Health‘. In Miller, W. (ed.) Integrating Spirituality into Treatment (p. 3–18). Washington DC : American Psychological Association. NESTI, M. & LITTLEWOOD, M. (2011) Making your way in the game: boundary situations within the world of professional football. In Gilbourne, D. and Andersen, M. (eds.) Critical Essays in Sport Psychology (pp. 233–250). Champaign IL : Human Kinetics. OBORNÝ, J. (2003) Športová etika a hodnotové prežívanie športu. In Športová humanistika v systéme štúdia športových pedagógov. Bratislava : Slovenská vedecká spoločnosť pre telesnú výchovu a šport (pp. 109–116). PARGAMENT, K. I. (1999) The psychology of religion and spirituality? Yes and no. The International Journal for the Psychology of Religion, vol. 9, no. 1, p. 3–16. PARRY, J., NESTI, M. & WATSON, N. (2011) Theology, Ethics and Transcendence in Sports. London : Routledge. REICH, K. H. (2000) What characterizes spirituality? A comment on Pargament, Emmons and Crumpler, and Stifoss-Hansen. The International Journal for the Psychology of Religion, vol. 10, no. 2, p. 125–128. REID, H. (1998) Sport, Education and the Meaning of Victory. In Proceedings of the Twentieth World Congress of Philosophy. Paideia. ROBINSON, S. J. (2007) Spirituality: a working definition. In Parry, J. et al. Sport and Spirituality: An introduction (pp. 22–37). London : Routledge. ŘÍČAN, P. & JANOŠOVÁ, J. (2004) Spiritualita českých vysokoškoláků – faktorově analytická sonda. Československá psychologie, vol. 48, no. 2, p. 97–106. ŘÍČAN, P. & JANOŠOVÁ, J. (2005) Spirituality: its psychological operationalization via measurement of individual differences: a Czech perspective. Studia Psychologica, vol. 47, no. 2, p. 157–165. SOUDKOVÁ, M. (2004) Psychologie pomáhá každodennímu životu. Brno : Doplněk. ŠTAMPACH, I. O. (2008) Přehled religionistiky. Praha: Portál. ŠTAMPACH, I. O. (2006) Nahradila spiritualita náboženství? In Babyrádová, H., Havlíček, H. & J. (eds.) Spiritualita. Fenomén spirituality z pohledu filozofie, religionistiky, teologie, literatury, teorie a dějin umění, pedagogiky, sociologie, antropologie, psychologie a výtvarných umělců (pp. 99–105). Brno : PedF MU. WATSON, N. (2007) Nature and Transcendence: The Mystical and Sublime in Extreme Sports, In Parry, J. et al. Sport and Spirituality: An Introduction (pp. 95–116). London : Routledge.

PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Katedra sportů Vysoké školy polytechnické Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava e-mail: [email protected]

72