Několik vět úvodem Stručně z historie prvních 100 let

Rybářský

ALMANACH (1896 – 2006)

110 let od založení

MO ČRS ROUDNICE NAD LABEM

Almanach II – 1996 až 2005

Několik vět úvodem Zdá se, jako by to bylo včera, když jsme v únoru 1996 oslavili 100. výročí založení naší rybářské organizace v Roudnici nad Labem. Ale včera to bohužel nebylo, a tak musíme popravdě říci, že už nám je bez několika týdnů 110 let. Za těch uplynulých 10 let od připomínky stého výročí a vydání Almanachu 1996 se událo mnoho významných a zajímavých věcí. Proto se výbor MO ČRS rozhodl o přípravě druhého almanachu, aby všichni současní i budoucí členové naší organizace měli možnost podívat se do naší historie v podobě jakési „kroniky v kostce.“ Dostáváte tedy do rukou další Almanach MO ČRS v Roudnici nad Labem, který chce navázat na zmíněnou publikaci o deset let starší. Věříme, že vás jeho obsah opět zaujme, zvláště když ho připravila stejná skupinka obětavých členů MO ČRS jako v roce 1996. Stručně z historie prvních 100 let Když v roce 1896 pánové Antonín Strejcovský, Jan Basař, Antonín Miňovský, František Olexa a Jakub Ritter sehnali 19 zájemců o členství v rybářském spolku, ustavili výbor a do hlavních funkcí zvolili trojici Antonín Strejcovský – předseda, František Olexa – jednatel a František Knotek – pokladník. Zakládající členové se shodli na názvu “RYBÁŘSKÝ KLUB V ROUDNICI NAD LABEM.“ V době založení neměl klub žádné vlastní povodí a najímal jen návesní rybníky v obcích v okolí Roudnice n.L. Povodí Labe vlastnil tehdy hrabě zdejšího panství Max Lobkovicz a ten je pronajímal rybářům z povolání. Tehdy byl ředitelem lobkovického panství Josef Moc a jen on měl právo prodávat povolenky za 2 zl. ročně. Začátky činnosti klubu byly tedy velmi skromné. Josef Moc např. v roce 1899 nevyhověl žádosti o pronájem kousku povodí pro rybolov členů klubu a činnost se začala rozvíjet až po roce 1901, kdy C. k. místodržitelství v Praze téměř obratem vyhovělo žádosti o schválení stanov klubu a členská základna se rozrostla až na 60 členů. Počet členů však v prvních 15 letech existence naší MO ČRS velmi kolísal, i když klub vyvíjel různé prospěšné aktivity. Nejhorší situace byla v roce 1907, kdy počet členů klesl na 15, finanční příjmy nebyly žádné a výdaje činily pouhou 1 korunu. V dalších letech se situace klubu zlepšovala, v roce 1911 bylo evidováno 33 členů, ale například v období 1914 až 1917 jen hrstka obětavých nadšenců (byli to starší členové, co nemuseli narukovat do války za císaře pána) udržovala klub při životě, aby úplně nezanikl. Hlavní náplní činnost bylo hospodaření na rybnících v Klenči a později také v Nížebohách, obstarávání rybářských sítí a loděk. Strana 2


Po roce 1918 nastává velké oživení činnosti Rybářského klubu v Roudnici nad Labem. Hned v roce 1919 vstupuje klub do Svazu rybářských spolků a družstev pro Čechy se sídlem v Praze“. Nastává velký příliv nových členů a přichází pro spolek mimořádně významný rok 1921. K pronajímaným tůním a rybníčkům v přilehlých obcích se podařilo zajistit nájem rybolovu v Labi od roudnického mostu až po hranice katastru obcí Nučnice - Lounky. Tento úsek Labe byl a dodnes pořád je nejrybnatější vodou v našem revíru. Dne 5. září 1921 byly valnou hromadou přijaty STANOVY klubu a na další VH dne 29. ledna 1922 byla zvolena první rybářská stráž pro klubové vody. Měla 10 členů a jejich jména jsou uvedena v 1. Almanachu z roku 1996. Příliv členů roste, až výbor omezil horní hranici čl. základny na 160 a u nových zájemců vyžaduje bezvadnou minulost. Lov na Labi do sítí byl vydatný, proto klub rozdal o Vánocích 1922 každému svému členu 2 kg ryb, navíc pak obci roudnické byl předán dar pro chudé, tj. ryby v ceně 1000,- K. Byl předplacen nájem rybolovu v Labi na roky 1923-1924, který činil 8000,K. Členské příspěvky v letech 1922 a 1923 činily: pro vlastníka ryb. lístku 15,- Kč ročně, pro jejich děti do 14 let 9,- Kč, pro nečleny s ryb. lístkem 35,Kč. Od placení příspěvků byli osvobozeni členové, kteří se v tehdejší hospodářské krizi ocitli v neutěšených poměrech. 21. ledna 1928 byla podepsána smlouva nájmu dalších tří dílů labské vody od Lobkowiczů. Od té doby se klub staral o úsek od vorové propusti ve Štětí až po přístav v Lounkách (pravý břeh) a od km 14,1 katastru obce Horní Počáply až k obci Hrobce (levý břeh). S platností od 1. dubna 1931 byl roudnický klub přijat za člena Poříčního svazu. Klub také získal nájem Kapucínské tůně (za 250,- Kč ročně) a v zarybňování povodí byl hodnocen jako jeden z nejlepších v celé republice! V roce 1932 byl Zemským úřadem schválen pronájem tůní u obce Brzánky na dobu pěti let a tůní u obce Račice na 4 roky. Dne 11.2.1933 byla schválena koupě vody lovosické a členskou základnu rozšířilo 15 rybářů z Lovosic. Proto na valné hromadě dne 21.4.1933 byl přijat nový název spolku, a to „Rybářský spolek pro Roudnici nad Labem, Lovosice a okolí.“ Jubilejní členská schůze ke 40. výročí spolku se konala v sále hotelu Koruna dne 28. listopadu 1936. Součástí oslavy byla přednáška na téma “O vadách a přednostech přívlačné udice a polykačky“ a dále odborná výstavka firem FISHING SPORT-SOL a ROUSEK ze Žďáru nad Sázavou. Výstavka se těšila mimořádnému zájmu veřejnosti a v tombole (v níž se prodalo 1000 losů po 1,-Kč) byly hodnotné ceny od místních živnostníků a firmy MEVA. Strana 3


V roce 1938 se Rybářského sjezdu v Praze zúčastnila naše delegace ve složení Hercr, Drba, Bengl a Sýkora. Valná hromada Poříčního svazu v Mělníku hodnotila náš spolek jako jeden z nejvíce aktivních. Na návrh profesora Schaferny byly provedeny záchranné výlovy tůní ve Vědomicích a v Židovicích. Ale celková situace ve státě se odráží i v životě a práci spolku. Na členské schůzi 9.12.1938 oznamuje předseda p. Hercr ztrátu povodí ve Štětí, v Hoštce a v Lovosicích. V období protektorátu byly zabaveny rybníky v přilehlých obcích. Vzhledem k potížím plynoucím z válečného stavu byla valnou hromadou 8.3.1941 dána plná moc předsednictvu k rozhodování v naléhavých případech. Konání každé výborové schůze musel totiž nejprve schválit „Obrlandrát“ v Kladně. Z dokumentů z let 1942 až 1944 vyplývá, že se spolek věnoval přes všechny obtíže nejen povinným či záchranným výlovům a průběžnému zarybňování, ale pokračoval v pomoci sportovním klubům a svým nemajetným členům. Po roce 1945 Osvobození ČSR od německé okupace bylo doslova injekcí živé vody, jenž znamenala rychlý rozvoj činnosti spolku, který měl v roce 1945 více jak 360 členů. Ale měnová reforma z listopadu 1945 přivedla spolek do těžké finanční situace, neboť podle zápisu z výborové schůze 15. února 1946 bylo na „vázaném kontě“ blokováno na vkladních knížkách 218 425,90 korun. To bylo opravdu zlé, neboť chyběly peníze na nákup plůdku tolik potřebného pro zarybnění řeky, v níž byla v letech 1939-1945 značně narušena rovnováha ve skladbě rybího společenstva. V osvobozeném „pohraničí“ z doby protektorátu zaniká německý rybářský spolek v Lovosicích a zakládá se Český 1. rybářský klub Lovosice. Obdobně je tomu na pravém břehu Labe v Litoměřicích a do třetice náš klub rovněž ztratil část povodí ve prospěch nově utvořeného rybářského spolku ve Štětí, který byl založen 3.11.1945. Slavnostní valná hromada k 50. výročí založení našeho klubu (spolku) se uskutečnila 16. listopadu 1946. Bohužel, v archívu spolku není právě z této schůze zápis ani ucelená písemnost. Akce se konala v době, kdy byly všechny základní potraviny na lístkový příděl. Proto výbor předem stanovil, co dodají členové z města, jaké naturálie věnují členové z venkovských obcí a uložil vylovit pro kuchyni 250 kg ryb. Strana 4


Během roku 1947 se výbor snažil zachovat pro své členy rybolovné právo pokud možno v původní hektarové rozloze. Spory o tekoucí vodu s novými spolky ve Štětí a v Litoměřicích se však vyřešily až o rok později. Mimořádně tuhá zima 1946-1947 se černým písmem zapsala do mnoha obecních kronik v celé republice. Na Labi dosahovala síla ledu až 80 cm a místy řeka promrzla až ke dnu. Prudká obleva koncem března pak způsobila takovou povodeň, že ledové kry vynesené z břehů tály ještě v květnu. Výbor stanovil strážní hlídky na místech největších výlevů labské vody a zorganizoval záchranu ryb vyplavených touto výjimečnou povodní. Z jara roku 1948 se výbor snažil získat v rámci pozemkové reformy do svého vlastnictví Kapucínskou tůň. Původní nájem 250,- Kčs spolek sám zvýšil v roce 1947 na 750,- Kčs a tímto přeplácením chtěl zamezit přenechání tůně roudnickému pivovaru pro těžbu ledu. 20. 3. 1948 se valná hromada za účasti 43 členů usnesla postihovat pytláctví bez povolenky a vzala na vědomí prodloužení nájemních smluv na tůně v Račicích, Hněvicích a v Brzánkách na dalších 6 roků. V roce 1949 se změnilo vnitřní administrativní uspořádání státu. Vznikají krajské a okresní národní výbory a spolu s tímto aktem mění postupně všechny organizace tehdejší Národní fronty svou strukturu. Krátce po té vznikla mimo jiné i nová jednotná rybářská organizace v ČSR. Během roku 1949 byly vyřešeny na úrovni ONV neshody s nájemci části povodí Labe, které v případě naší organizace skončily tím, že naše organizace od té doby hospodaří na revírech Labe č. 11 a 12. V lednu 1950 znovu rozhoduje ONV o vlastnictví Kapucínské tůně. Ta byla začleněna do majetkové podstaty Krušnohorských pivovarů a MO ČRS má na ní pouze rybolovné právo. Tento fakt záměrně připomínáme proto, že až po 55 letech můžeme říci, že Kapucínská tůň je naším majetkem a slouží výhradně jen rybolovu členů naší organizace. Teprve v roce 1953 byly řešeny vleklé spory a nejasnosti kolem členské základny a vymezení revírů. Krajská oblastní pobočka rozhodla o zařazení členů podle příslušného místa bydliště do spolků ve Štětí, v Roudnici n.L., Litoměřicích a v Libochovicích. Zároveň nařídila vyrovnání peněz mezi těmito LRS (lidovými rybářskými spolky) za dosud vydané povolenky, pokud tímto rozhodnutím došlo u člena ke změně. Strana 5


V roce 1955 se výbor opakovaně zabýval znečišťováním Labe průmyslovými odpady. Začalo období, kdy kvalita vody se plynule zhoršovala. Se svolením KNV se dne 12. 6. 1955 konaly první rybářské závody na Labi v revíru č. 12. Zúčastnilo se jich 82rybářů, 32 zaznamenalo nějaký úlovek a všechny ryby byly vráceny vodě. Stav základny na přelomu let 1955-56 byl 356 členů. U příležitosti 60. výročí založení LRS se konala dne 26. července 1956 lidová veselice „Pod lípou“. Tento rok byl později hodnocen jako jeden z nejlepších v otázce zarybňování tekoucích vod, neboť spolek vysadil plůdek štiky, candáta a s tím i násady lína a kapra v celkové hodnotě 32 000,- Kčs (např. kapra bylo 16 178 ks). Mimořádná členská schůze dne 11. ledna 1957 schválila návrh stanov Československého rybářského svazu a projednala otázky reorganizace rybolovu. O půl roku později, t.j. 6.7.1957, se na výroční schůzi mění název spolku na Místní organizaci Československého rybářského svazu. Tak vznikla dobře známá zkratka MO ČRS, která přes všechny další změny přetrvala dodnes. Dne 15. září 1957 se konal 1. sjezd Čs. svazu rybářů v Praze. Za zásluhy a obětavou práci obdržela naše MO od ÚV ČRS putovní vlajku a čestné místo v pracovním předsednictvu sjezdu. Sjezdu se za naši MO ČRS zúčastnil hospodář p. Jaroslav DRBA. První školení žáků v předpisech o rybolovu, poznávání života ryb a o ryb. technice se uskutečnilo 8. ledna 1958. Ze 109 pozvaných se zúčastnilo 43 žáků a tak další kurs se konal v únoru téhož roku.. V dubnu 1958 byla organizace seznámena s plánovaným zahájením provozu papírny ve Štětí, kde nebude žádné zařízení na čištění odpadních vod. MO ČRS toto oznámila ONV a důrazně žádala o zjednání nápravy. V roce 1960 zaznamenala organizace pokles členů až na 285. Jedním z hlavních důvodů bylo soustavné znečišťování vody v našem revíru, což se projevilo mj. také menšími úlovky. Ale v roce 1962 jsme měli už zase více členů - 299 dospělých a 75 žáků. V letech 1964 - 1965 se výrazně zvýšil zájem o tůň i nový rybník na Zálabí, stejně tak o labíčka v Černěvsi a v Libotenicích, kde byla relativně čistší voda, než v samotném Labi. Jeho znečištění bylo v těchto letech jedno z nejhorších. Byl zakoupen pozemek v Podluskách o výměře 1 ha, který začal dávat MO ČRS krmivovou základnu. Nový chovný rybník byl dokončen v roce 1964. Po jeho odbahnění, rozšíření na konečných 1,75 ha a úpravě dna byl rybník napuštěn. Hned poté byl zahájen chov násady K-2 a L-2.

Na počest 70. výročí MO ČRS byl vydán odznak a zhotoveno tablo výboru, které až do povodně v r. 2002 viselo v klubovně MO ČRS. Strana 6


Slavnostní schůze se konala 12. června 1966 a po ní následovala rybářská veselice v roudnickém přírodním divadle s bohatým programem. Hodně členů bylo tehdy jen pasivních, přesto však zájem o členství rostl a v roce 1967 bylo přijato 56 nových členů MO ČRS, což byl největší přírůstek za období 1956 – 1966. Od 1. května 1969 byl zahájen rybolov na nové Nechranické přehradě. Tuto možnost řada našich členů začala využívat a hned v první rybářské sezóně na této přehradě si zakoupilo povolenku 83 našich členů. O pořádání kulturních akcí nebyl mezi členy naší MO ČRS zájem, ale naopak velké přízni se těšily rybářské závody. Například závodů pro dospělé se 2.5.1970 zúčastnilo 143 závodníků, z toho bylo 29 hostů z 8 různých jiných organizací. 43 úspěšných lovců chytlo tehdy 118 mírových kaprů od 36 do 51 cm. Na výroční schůzi 4. 4. 1971 si účastníci připomenuli 75. výročí založení MO ČRS. Při této příležitosti blahopřáli p. Hamplovi a p. Bendlovi k 50 rokům nepřetržitého členství v naší MO ČRS. Stav členské základny dosáhl na konci r. 1971 622 členů. Byl to jev typický pro celou krajskou organizaci, proto KV přijal rozhodnutí, aby se před přijetím noví členové podrobili ověření znalosti rybářského minima. 14. července 1971 zahájil Václav Kolář první týdenní rybářský pionýrský tábor ve Vodňanech. Tím byla zároveň zahájena spolupráce ČRS s Domem dětí a mládeže v Roudnici n.L., která se projevila především v občasném podílu DDM na činnosti ryb. kroužků a při pořádání žákovské soutěže o Zlatou udici. V dalších letech byl druhým garantem činnosti mládeže p. Jaroslav KOBLÍŽEK. Tábory ve Vodňanech se pořádaly pravidelně každé léto až do roku 1992. Kupní smlouvou ze dne 24. ledna 1972 byl do majetku MO ČRS za úřední cenu převeden pozemek pro výstavbu rybníka v Podluskách. Stavba pomocného skladu byla dokončena koncem roku 1973 a hned po té byl rybník zkušebně osazen kaprem K-2. Na výroční schůzi 19. března 1978 bylo přítomno 374 členů, což byla při dosažených 61,25 % členské základny výborná účast. Již podruhé zde proběhly podle nových stanov ČRS volby výboru na tříleté funkční období. Dobře byla hodnocena práce se žáky do 15 let, kroužky pracovaly v Roudnici n.L., v Libotenicích, v Dobříni a ve Vrbici. Probíhala systematická příprava závodního družstva žáků, které dosáhlo pěkných úspěchů na okresní rybářské olympiádě v Lovosicích. V roce 1980 byli nejlepší členové žákovského Strana 7


závodního družstva zařazeni do okresní reprezentace a v krajském kole se naše družstvo umístilo na 4. místě. To mohlo být mnohem lepší, kdyby naši mladí rybáři dovedli zacházet s muškou, což byla disciplína, pro kterou náš kroužek neměl potřebné vybavení . Bohužel, úspěchy naší mládeže z 80. let jsou v historii MO ČRS zatím jen výjimečnou epizodou. Skutečné soustavné mravenčí práci s mládeží, jejíž výsledky se nikdy neprojeví okamžitě, se u nás z různých, často i pochopitelných důvodů nechce nikdo věnovat. Je však pravda, že výbor se touto situací pravidelně zabývá a v roce 2005 se podmínky pro práci s mládeží přece jen změnily (viz dále). V letech 1979 až 1980 bylo rozhodnuto o zavezení rybníka Na Zálabí pro účely nového hřiště TJ Spartak Roudnice n.L. a jako náhradou bylo povoleno rozšíření Kapucínské tůně o plochu, která zavezením rybníka zanikla. Podařilo se dokončit odbahnění rybníka v Podluskách, který po vynucené přestávce v roce 1980 znovu vyprodukoval rybí násadu. V roce1981 byla zahájena stavba rybářského domova pod mostem. Budova klubovny a kanceláře byla dokončena po roce a hned v následujícím r. 1983 bylo započato se stavbou garáže u tohoto objektu. Zároveň byly zahájeny práce na rekonstrukci objektu v bývalém Koněvově parku, kde mělo vzniknout zařízení pro činnost mladých rybářů. Tyto zcela zchátralé prostory v mimořádně pěkném přírodním zákoutí města, které kdysi patřily roudnickým skautům a junákům, přidělil MO ČRS tehdejší Městský národní výbor z velice bohulibého důvodu, aby „někdo“ tyto prostory znovu pro potřeby mládeže upravil. Mnoho členů, zejména otců mladých rybářů, v dalších letech postupně plnilo předsevzetí a v roce 1986 byl objekt dokončen. Vzniklo dílo téměř půlmilionové hodnoty a hned po kolaudaci budovy se uskutečnila výměna dvou turnusů dětí z Vodňan za náš tradiční rybářský tábor v jejich městě. Po roce 1989

První výroční schůze, která byla ovlivněna společenskými změnami po listopadu 1989, se uskutečnila 7. dubna 1990. Ve volbách nového výboru bylo tajným hlasováním zvoleno 15 členů a 3 členové revizní komise. V samostatné volbě předsedy (výběr ze dvou kandidátů) dostal rozhodující většinu hlasů kol. Miloš Brotánek, místopředsedou byl zvolen Jiří Franc. Strana 8


V roce 1991 byly postupně dokončovány vnitrosvazové změny. Některé MO ČRS se osamostatnily (viz např. sousední MO Mělník), u nás byla jen Kapucínská tůň vyhlášena za vodu místního významu a byl na ní povolen rybolov pouze pro naše členy. Výbor si musel zvykat na zvýšené pravomoci dané plnou právní subjektivitou MO ČRS. V dalších letech do života MO ČRS nejvíce zasáhl tzv. restituční zákon. Jakmile vstoupil v platnost, prakticky všechny hlavní součásti majetku vlastního či jen pronajatého, který MO dosud měla, se dostaly do nějakého restitučního sporu. Tyto právní věci se v některých případech vlekly řadu let, závěry někdy vyzněly ve prospěch naší organizace, někdy tomu bylo naopak. Podrobnější popis těchto událostí je postupně uveden v kapitolách zabývajících se posledním desetiletím života MO ČRS Roudnice nad Labem, tj. obdobím 1996 až 2005. Jak se daří naší řece? Každý opravdový rybář pozorně sleduje stav čistoty „své řeky“ a labská voda byla zejména v období let 1965 až 1985 považována za vodu pro rybáře více či méně ztracenou. Velké průmyslové podniky od Pardubic až do Děčína se v době „budování socialismu“ stavěly tak, aby co nejdříve produkovaly své výrobky a teprve s odstupem času (někdy i desetiletí), se začaly zabývat čištěním odpadních vod. Obrat k lepšímu nastal až v polovině osmdesátých let minulého století. Dnes (v roce 2005) už má prokazatelně lepší kvalitu vody a lze říci, že zejména po roce 1995 plynule narůstal zájem o rybářské využití Labe. Čištění odpadních vod je dneska snad již samozřejmostí, všechny větší města a většina vesnic na obou březích Labe má dnes svou čističku a sledování kvality labské vody není v žádném případě formální záležitostí. Dříve bylo Labe řekou především delší (jako celek možná o více jak 100 km), s členitým tokem bez jakýchkoliv pobřežních úprav a rozsáhlých příčných staveb. Dnes má labský tok na území naší republiky délku 360 km a je na něm vybudováno 27 regulačních stupňů. O konkrétním druhovém bohatství ryb máme v archívu údaje (podložené solidním vědeckým výzkumem) z roku 1994. Tehdy byl rozsáhlý hydrobiologický a ichtiologický úkol obci presentován v seriálu článků od Ing. Jiřího Vostradovského v časopise RYBÁŘSTVÍ, roč. 1994 a 1995. Každý čtenář tohoto měsíčníku měl možnost seznámit se s druhovým složením (v r. 1993 bylo v úseku mezi Hřenskem a Bílou Třemošnou, tj. od říčního km 1,5 Strana 9


až ke km 316, zjištěno 32 druhů ryb), dále s problematikou vlivu příčných staveb na migraci ryb v řece, s výskytem tzv. tažných ryb, s možnostmi ovlivnění rybích populací umělou násadou či zajímavým dílem seriálu “Jak chutnají ryby z Labe?“ v čísle 1/95 tohoto časopisu. Reklamou, která v podstatě vyzývala rybáře k návratu na labské břehy, byl snímek bývalého předsedy naší MO ČRS Miloše Brotánka se štikou z odlovenou při plnění výzkumného úkolu PROJEKT LABE a titulkem: “Funkcionáři MO v Roudnici nad Labem začínají být opět spokojeni“ (Rybářství č. 2/95, str.45). Posledních deset let (1996 – 2005) Přehled novodobé historie naší MO ČRS musíme pochopitelně začít v lednu roku 1996, protože obsah prvního Almanachu měl uzávěrku v září 1995. Celý rok 1996 byl u nás ve znamení 100. výročí založení rybářské organizace v Roudnici nad Labem. Na jeho počest jsme po mnoha letech opět pořádali Rybářský ples, který se konal v pátek 23. února 1996 v sále Kulturního a společenského střediska Říp na Husově náměstí v Roudnici nad Labem. K tanci i poslechu hrála kapela Milana Jurčíka, v tombole s losy za 5,Kč bylo téměř 200 cen od různých sponzorů. Na plese bylo přítomno 94 hostů s platnou vstupenkou (kapacita 170 míst byla tedy využita jen na 55,3 %), ale co bylo nejhorší, z 15 členů výboru a 3 členů revizní komise bylo na plese přítomno pouze 5, a to jmenovitě kol. Brotánek, Pollák (hlavní pořadatel), Gratias, Husák a Čmejla. Nezájem členů, kteří tvořili necelou třetinu všech hostů na plese se po letech opakoval v ještě horší podobě, než se očekávalo. Je to tak trochu ostuda, protože členové mnoha jiných organizací ČRS v celé republice jsou mnohem aktivnější a umí se společně bavit. Vůbec však nezáleželo na tom, že tato akce skončila mírným finančním schodkem, neboť po společenské stránce splnila svůj účel. Slavnostní výroční členská schůze ke 100. výročí MO ČRS se uskutečnila v sobotu 9. března 1996 v kině Sokol. Citacemi z Almanachu MO ČRS připomenul dobu před 100 lety a perspektivy MO po roce 1996 přednesl předseda M. Brotánek. Ve zprávě o činnosti výboru zdůraznil místopředseda L. Sekera, že podstatnou část práce výboru zabírají problémy kolem restitucí majetku. Kromě násady lína se podařilo splnit plán zarybnění Labe v našem úseku a Kapucínskou tůň jsme obohatili násadou zaplacenou z peněz MO ČRS. Rybářské závody dospělých na počest 100. výročí MO ČRS se konaly v sobotu 4. května 1996. Účast byla slabá, hlavní příčinou bylo velmi Strana 10


nepříznivé počasí. Závodilo 37 soutěžících, z toho 2 byli bez legitimace ČRS a 13 z jiných organizací. Jediným kritériem závodů byla celková délka ulovených ryb, jinak to byly otevřené (Open) závody propagačního charakteru. Závody mládeže do 15 let se konaly v neděli 5. května. Zúčastnilo se 51 soutěžících, počasí bylo na rozdíl od soboty vydařené, na závěr bylo oceněno 18 nejlepších závodníků, kteří dostali kromě věcných cen i originální diplom od p. Jiřího Randy. Významné výročí jsme jako rybářská organizace prezentovali v roudnickém Zpravodaji, v okresních novinách a v časopisu Rybářství (tam však vyšel náš obsáhlý příspěvek až za rok, v čísle 12/1997). Novinkou platnou od 1. ledna 1997 bylo ustanovení rybářského řádu, že denní limit úlovků byl stanoven také na Labi na 7 kg ryb (pro všechny druhy). Výroční schůze v sobotu 8. března 1997 měla dobrou účast 122 členů a celkem hladký průběh. Po přestávce několika let jsme provedli podrobné školení mladých rybářů dne 22. března 1997 v Domě dětí a mládeže Trend v Roudnici n.L. Zúčastnilo se ho 37 mladých rybářů a na závěr dostali všichni osvědčení, které bylo zároveň volnou vstupenkou za rybářské závody v květnu. Rybářské závody se konaly ve dnech 3. a 4. května 1997 na Kapucínské tůni. Z těchto důvodů byl na naší místní vodě rybolov od 1. ledna do 2. května zakázán. Závodů dospělých se zúčastnilo 60 soutěžících, z toho bylo 6 z jiných organizací. Úlovky nebyly nijak mimořádné, vítězný amur měl 83 cm a největší kapr 46 cm. Závodů mládeže se zúčastnilo 53 dětí do 14 let. Pěkné počasí, velmi dobrá organizace závodů i hodnotné ceny pro vítěze potěšily všechny přítomné závodníky i diváky. V úvodních kapitolách již padla zmínka o tom, že i na našich revírech Labe 11 a Labe 12 je možné ulovit velké, často až trofejní ryby. Jako důkaz tohoto tvrzení vkládáme nejlepší výsledky našich členů v roce 1997: Labe 11 a 12, rok 1997: Frýda Jaroslav Barák Václav Vlasák Zdeněk Kutzler Karel Stříbrný Luboš

Kapr Kapr Kapr Amur Úhoř

17,6 kg 16,6 kg 13,5 kg 7 kg 1,2 kg

90 cm 90 cm 87 cm 85 cm 88 cm

Strana 11


Kapucínská tůň, rok 1997: Vavřena Jaroslav Turza Václav Bartoš Ladislav Reichelt Jiří

Tolstolobík Tolstolobík Candát Karas

21,0 kg 13,0 kg 9,4 kg 2,5 kg

V letních měsících roku 1997 se výbor zabýval restitučními spory, možnostmi rozšíření majetku MO ČRS, opravou požeráku a čištěním odtokové strouhy z Kapucínské tůně. V neděli 5. října 1997 náhle zemřel předseda naší MO ČRS kolega Miloš Brotánek. Tato smutná událost si vynutila provést zásadní změny uvnitř výboru MO ČRS. Po delších jednáních, kooptaci nových členů revizní komise a následném hlasování bylo rozhodnuto následovně: Předsedou se stal Ladislav Sekera, jednatelem František Scherbaum a předsedou revizní komise Miloš Hoření. Počet členů výboru zůstal na nejmenším počtu, který zaručuje obsazení všech potřebných funkcí. V závěru roku byly m.j. v souvislosti s předáním funkce předsedy MO provedeny inventarizace majetku a provedeny odpisy opotřebovaných či jinak nepoužitelných inventárních položek. Jak se již stalo tradicí, novou sezónu i v roce 1998 zahajovala výroční členská schůze. Ta se konala 7. března 1998 a mimo jiné zvolila na další čtyřleté funkční období nový výbor ve složení: Ladislav Sekera ..................... předseda František Scherbaum ............. jednatel Jiří Točín ............................... hospodář Jaroslav Husák ....................... účetní Jan Gratias ............................. pokladník Jaroslav Koblížek .................. referent pro mládež Jiří Dostál .............................. referent čistoty vod Dušan Polák .......................... referent pro kulturní a spol. činnost Zdeněk Cuchý ....................... vedoucí přísežné stráže Miloš Hoření ......................... předseda revizní komise Petr Čmejla Jan Gratias ml. – členové revizní komise Školení mladých rybářů se zúčastnilo 35 dětí ve věku od 7 do 14 let. Přítomné členy výboru překvapila kázeň a pozornost účastníků, program měl spád a byl zakončen promítáním filmu o lovu kaprů na boilies. Předseda MO ČRS pak vydal všem účastníkům osvědčení spolu s volnou vstupenkou na rybářské závody v květnu. Tato tradiční akce měla v roce 1998 velmi slabou Strana 12


účast závodníků, která byla zčásti zaviněna některými organizačními chybami. Výbor proto rozhodl, aby od roku 2000 se naše rybářské závody v obou kategoriích (dospělí a mládež) se konaly vždy 1. května a těmito závody se zároveň bude otevírat rybolov na naší Kapucínské tůni. Velmi významnou událostí byl závěr složitých jednání o odkoupení části pozemku, na němž stojí naše klubovna na nábřeží a který dosud patřil panu Malinovi z Prahy. Pozemek byl odkoupen za 88 000 Kč, když cena za 1 m2 byla stanovena ve výši obvyklé pro pozemky na území města Roudnice nad Labem. kupní smlouva nabyla během roku 1998 právní moci, a tak celý objekt klubovny i s pozemkem konečně patří do vlastnictví MO ČRS. V rámci restitucí jsme ztratili chovný rybník v Podluskách. Zděný sklad na břehu tohoto rybníka (na pozemku restituenta pana Blažka) byl nabídnut k odprodeji. Po rovněž složitých jednáních došlo nakonec s panem Blažkem k dohodě a objekt včetně požeráku tohoto zařízení mu byl prodán za 60 000 Kč. Kromě vysazování rybí násady a brigád na údržbě byl z jara 1998 posekán porost na březích Kapucínské tůně a opraveno vypouštěcí zařízení, čímž se hladina vody zvedla na maximální možný stav. Hodně práce bylo vykonáno na dalším čištění odtokové strouhy z tůně, dále byla opravena střecha garáže, sklady zažily generální úklid a upraveno bylo i okolí budovy klubovny. Na podzim se pouze nekonala dlouho plánovaná a nakonec i povolená likvidace stulíků. Výroční schůze MO ČRS se v roce 1999 konala 6. března. Přítomní členové byly důrazně upozornění na změny ve vyplňování úlovkových lístků, které začaly platit od 1. ledna 1999. Každý člen je povinen zapsat úlovek tam, kde jej ulovil, což je zvláště důležité u vody místního významu (v našem případě Kapucínské tůně). Podle nových pravidel nelze slučovat úlovky z tůně s úlovky na jiných našich revírech. K celosvazové povolence byl v t.př. vydán zvláštní tiskopis pro „Tůň Na Zálabí“. Od 1.1.1999 měla tedy MO ČRS Roudnice n.L. pod evidenčním číslem 441027 vedeny tři úseky: 1. Tůň Na Zálabí (tzv. Kapucínská tůň), voda místního významu, jen pro členy naší MO ČRS 2. Labe 11 – od mostu až po velké Labíčko v Libotenicích (hranice revíru končí u hrázního kamene se značkou 35 km) 3. Labe 12 – od mostu proti proudu řeky až po jez v Račicích. Povinností každého člena je při sumarizaci úlovků na konci sezóny v sumáři úlovkového lístku jednotlivé úseky roztřídit do samostatných řádků. Strana 13


Výbor se v roce 1999 sešel na 19 schůzích s velmi dobrou účastí, o které se vede přesná evidence. Vlastní činnost výboru byla v červnu předmětem hloubkové kontroly ze strany Severočeského územního svazu. Byly prověřeny všechny činnosti výboru a závěr byl takový, že hloubková revize neshledala žádné závady nebo nedostatky v činnosti výboru, o čemž je archivován příslušný zápis. Bohužel, ani v roce 1999 se nic nezlepšilo v práci s mládeží a výbor jen s různými pocity přihlížel, jak v sousedních MO ČRS se tato práce daří a přináší výsledky. V žádném případě výbor tuto situaci nepřehlížel, trvale o tomto problému jednal, ale ani v tomto roce se nepodařilo získat nikoho, kdo by se alespoň malé skupince rybářů věnoval. Mnohem více času jsme se věnovali údržbě a opravám břehů kolem tůně. Práce probíhaly po celý rok a jednalo se především o vysekávání trávy a křovin podél břehů, o likvidaci části stulíků a uklízení odpadků (plechovek, plastových nádob aj. nepořádku), které tam neukáznění rybáři zanechali. Mnohým našim členů m se nelíbila skutečnost, že cesta podél břehu Labe v úseku od nádraží až po Balírny Vitana a.s. byla omezena zátarasy pro automobily. Tento akt byl plně v pravomoci Povodí Labe a.s., které řeku spravuje. Byli jsme vyrozuměni, že k tomu vedly především tyto důvody:  v tomto úseku podél Labe a dále proti jeho proudu vede nově ustavená mezinárodní stezka pro pěší a cyklisty (navazující na stejnou trasu z Německa),  ve zmíněném prostoru navigace začaly vznikat černé skládky stavebního a komunálního odpadu. Dne 1. května 1999 se konaly tradiční rybářské závody dospělých na Kapucínské tůni. Bylo ideální příznivé počasí (teplota v 11 hodin dopoledne byla 21 oC), které přilákalo 56 závodníků, což bylo o 20 více, než byla průměrná účast v letech 1993 až 1998. V soutěži bylo evidováno celkem 119 ulovených kaprů, z toho 59 kusů mělo míru 40 a více cm, bez úlovku bylo pouhých 5 závodníků. V kategorii „největší délka ulovených ryb“ zvítězil p. Zdeněk Škop, v kategorii „největší ryba“ p. Ludvík Nový (ulovil kapra 52 cm). Dne 2. května 1999 se na téže lokalitě konaly rybářské závody mládeže do 15 let. I v tento den bylo pěkné počasí a zúčastnilo se 62 závodníků, což byl na naše poměry nebývalý počet. V této kategorii bylo evidováno 71 ulovených kaprů, z nichž 32 mělo míru 40 a více cm. Strana 14


Na pískovně Dobříň došlo od roku 1998 k jistému útlumu v zarybňování. Důvodem bylo omezování členů ČRS v přístupu k rybolovu, vozidla musela parkovat na velmi vzdálené ploše u hlavní silnice, kde byla bez dozoru a tudíž i občas vykrádána, prostor pro rybolov byl od určité doby také omezen a naopak, v částech pískovny pro členy ČRS nepřístupné lovili lidé bez povolenek. bylo proto rozhodnuto, že MO ČRS bude následně vysazovat jen tolik ryb. kolik jich členové z této vody odloví. Rok 2000 byl ve znamení dalšího nárůstu členské základny až na 931 členů, když příspěvkové známky byly prodány v tomto množství: členská za 150,- Kč ..................................... 741 kusů mládež do 18 let za 70,- Kč ........................... 37 kusů mládež do 15 let za 30,- Kč ......................... 153 kusů Od 1. ledna 2000 začal platit nový statut rybářské stráže, který byl zakotven ve Sbírce zákonů ČR č. 238 článek 81 ze dne 9.11.1999. V §19, odst.1., písmeno a) se uvádí: Rybářská stráž je oprávněna: a) kontrolovat, zda osoby, které loví ryby a jiné vodní živočichy v rybnících nebo rybářských revírech jsou k tomu oprávněny, zadržovat osoby přistižené při neoprávněném lovu ryb nebo jiných vodních živočichů a zjišťovat jejich totožnost. V takových případech je oprávněna zastavit a prohlížet v bezprostřední blízkosti rybníků a rybářských revírů dopravní prostředky a obsah přepravovaných zavazadel, je-li důvodné podezření, že přepravují nebo obsahují neoprávněně nabyté ryby nebo jiné vodní živočichy, odebrat přistiženým osobám rybářské náčiní a úlovky a vykázat je z rybářských revírů nebo od rybníků, nelze-li zjistit jejich totožnost, předvést je orgánům policie ČR. b) Ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle zvláštního právního předpisu. V §19, odst.1., písmeno b) se uvádí, že stát odpovídá za škody a tudíž je hradí i osobám, které při pomoci rybářské stráži utrpěly nějakou újmu na zdraví nebo majetku a samozřejmě toto platí zejména pro členy rybářské stráže. Nově ustavené RS jsou od nabytí účinnosti tohoto zákona jmenovány Okresními (Krajskými) úřady, kde také budou skládat slib po novém proškolení a vybavení potřebnými znalostmi. Co je nejdůležitější - výkon funkce rybářské stráže je výkonem veřejného činitele, který tudíž spadá pod ochranu státu! Strana 15


Od ledna 2000 má naše organizace novou hlavičku na úřední korespondenci, která zní: Český rybářský svaz, místní organizace, 413 01 ROUDNICE NAD LABEM IČO: 00482773, Zapsán v registru občanských sdružení MV ČR pod č j.: VSP/1/1444/90-R ze dne 21.6.1990 Během roku 2000 se ve výboru řešily především tyto problémy:  údržba klubovny, skladů a objektu u Kapucínské tůně  čištění výpusti tůně a oprava stavidla  ochrana revíru a obnova složení rybářské stráže (teprve koncem roku se podařilo získat nové členy, kteří se pak připravili na zkoušky podle nového zákona)  školení mladých rybářů ( proběhlo v lednu 2000 za účasti 35 dětí do 15 let)  organizace rybářských závodů obou kategorií v jednom dni, tj. 1. května, kdy se po závodech otevírá možnost rybolovu na tůni  údržba břehů kolem tůně (celoročně zajišťovala dvojice Koblížek a Dostál) Tradiční rybářské závody se tedy v tomto roce konaly podle plánu pouze v jednom dni, během Svátku práce 1. května 2000. Tenkrát bylo skoro letní počasí (v 11 hodin dopoledne bylo 23 oC) a na závody přijelo 88 závodníků, což bylo nejvíce od roku 1992. 19 hostů bylo z organizací Praha, Turnov, Terezín, Libochovice, Lovosice a Štětí. Závody mládeže měly také mimořádně velkou účast 73 dětí, což bylo nejvíce za posledních 5 ročníků. Bohužel, dětem však odpoledne počasí nepřálo a úlovky byly proti jiným rokům malé. Rok 2001 máme zdokumentovaný jen z útržků zpráv a neúplných podkladů, protože než se v následujícím roce uzavřely všechny statistiky a připravil se koncept zápisu do kroniky MO ČRS, přišly srpnové povodně a dokumentace uschovaná v klubovně byla z 90 % zničena. Přesnou statistiku máme opět z rybářských závodů 1. května 2001. Naše MO ČRS na březnové výroční schůzi oslavila 105. výročí založení a rozhodla, že tyto závody budou uspořádány tak, aby se staly důstojnou připomínkou jubilea. Pro vítěze závodů byly připraveny zvláště hodnotné ceny a jako sponzorský dar i velké broušené poháry. Mimořádně velká byla i propagace závodů, na které přijelo 103 dospělých a odpoledne pak 55 dětí. Největší pohár pro vítěze zůstal u nás Strana 16


doma, neboť závody vyhrál Jiří Minařík z Roudnice nad Labem a největšího kapra (56 cm) ulovil také náš člen Jiří Maťák. V lednu 2002 se uskutečnilo tradiční školení rybářské mládeže z rybářských předpisů, které bylo velmi dobře připraveno a zpestřeno filmy o rybolovné technice. V březnu, krátce po výroční schůzi, bylo zakoupeno 150 betonových železničních pražců na zpevnění břehu naší tůně na Zálabí. S vlastní akcí (jejich uložením) bylo však nutné počkat, protože stát ještě nerozhodl o vlastnictví podobných vod místního významu, které užívají MO ČRS. Před rybářskými závody byly břehy tůně a blízké okolí důkladně uklizeny, do tůně pak počátkem dubna bylo vysazeno 1000 kusů kapra o průměrné váze 1,2 kg. Ve středu 1. května 2002 se konaly rybářské závody. V kategorii dospělí a mládež od 16 let se zúčastnilo 126 soutěžících, z toho 17 bylo z jiných organizací (Litoměřice, Mělník, Chrastava, Kralupy nad Vltavou, Praha). Bylo ideální počasí, během závodů se nevyskytly žádné organizační či jiné problémy. Zvítězil Milan Kulhavý z naší MO ČRS (131 cm – 3 kusy kapra), největší rybu ulovil Michal Javorka (kapra 56 cm). V kategorii mládež do 15 let byla tentokrát velmi slabá účast - jen 32 závodníků. Vyhrál každý, kdo ulovil nějakou rybu. Největší rybu ulovil Tomáš Rych, a to kapra 46 cm. Během května a června byla provedena kompletní rekonstrukce interiéru klubovny a kanceláře, a to: oprava vnitřních omítek, vymalování všech místností, oprava stolů a jejich nátěry a jiné. Bohužel, tyto opravy bylo nutné za několik měsíců dělat znovu ... V červnu byly podstatným způsobem rozšířeny řady členů rybářské stráže naší MO ČRS, a to na počet 19 porybných. Zpřísnily se kontroly zejména v úseku Labe 11 a na tůni. Povodeň v roce 2002 Na srpen 2002 Česká republika dlouho nezapomene a členové Českého rybářského svazu dvojnásob. V polovině měsíce, s kumulací ve dnech 13. a 14. srpna, zasáhly oblasti jižních, středních a severních Čech nejničivější povodně, jaké obyvatelstvo na našem území pamatuje. Voda v Labi v Roudnici nad Labem vystoupila více jak 3 m nad betonovým břehem pod nádražím a rekonstruovaná klubovna se skladem a garáží byla týden zaplavená vodou až po střechu a stejně tak i sklad u Kapucínské tůně (viz dokumentární fotografie v přílohách originálu kroniky). V tomto almanachu jsme mohli použít fotografie darované ředitelstvím Strana 17


Povodí Labe, které byly pořízeny z přeletů vrtulníků záchranné služby a hasičů nad zaplaveným územím kolem našeho města. Škody jsme začali odstraňovat ihned po opadnutí vody v pondělí 19. srpna 2002. Výbor se hned po té operativně sešel na celkem 5 mimořádných schůzích. Do konce října se podařilo uvést znovu do provozu kancelář kde se prodávají povolenky, jinak celou zimu probíhalo vysoušení ostatních místností. Bohužel, i přes přijatá provizorní opatření, voda vystoupila z břehů tak vysoko, že doslova spláchla veškeré dokumenty, které v té době byly uloženy v klubovně. Ztraceny jsou tak originály některých archivních materiálů, cenná historická tabla a několik obrazů. V září a v říjnu se konalo 6 mimořádných výborových schůzí, při nichž se operativně řešily problémy s odstraňováním následků povodně. Šlo především o způsob vysušení a poté i vytápění objektů (elektřina nebo plyn). Díky pojištění u pojišťovny Kooperativa nebyly konečné škody naší MO ČRS tak vysoké, jak je tomu v mnoha jiných případech. V prosinci 2002 jsme byli ujištěni hygieniky i Ústředním výborem ČRS, že ryby v Labi kupodivu tyto povodně dobře přežily a že ani půda v bezprostřední blízkosti Labe není kontaminovaná, jak se krátce povodni předpokládalo. Rok 2002 byl tedy v mnohém výjimečný, ale život naší MO ČRS šel dál a je dobře, že s nezmenšenou členskou základnou. Následky povodní v roce 2002 byly dále průběžně likvidovány po celý rok 2003. Po různých dohadech, urgencích a stížnostech byla pojišťovnou Kooperativa a následně i SÚS ČRS nahrazena vyčíslená škoda, především na budově a vybavení klubovny na nábřeží Labe. I když jsme desítky let nazpátek největší zájmovou organizací v Roudnici nad Labem, městský úřad nám po povodních vůbec nepomohl, i když o tom bylo s bývalým starostou několikrát jednáno. K povodním v roce 2002 uvádíme ještě několik čísel. Náklady naší organizace na odstranění škod činily celkem 445 870,- Kč a byly uhrazeny následovně: z příspěvku SÚS ve výši 43 383 Kč, z úhrady pojistného 258 286 Kč a z rozpočtu organizace ve výši 144 201 Kč. Historie chovu násadových ryb v rybníčku u Kapucínské tůně Rybník za tůní Na Zálabí má vodní plochu 40 x 40m a hloubku spádově od 30 do 120 cm. Původně nebyl vybudován pro účely chovu ryb (k tomu sloužil rybník v Podluskách), ale pro sádkování ryb z odlovů v Libotenicích a na Labi. V té době probíhala soutěž organizací v rámci kraje nazvaná „matečná štika pro líheň v Táboře a bílá ryba na krmení.“ Dále se v rámci této akce chovala drobná ryba pro pstruhové vody, cejn velký pro MO ČRS na severu Čech a chov raka pro vývoz výměnou za úhoří monté. Strana 18


Když se rybník dokončil, přihlásili jsme se do této soutěže a dva roky jsme byli hodnoceni mezi prvními v kraji. Když soutěž skončila, vyzkoušelo se několik možností jak rybník využít. Protože jsme zajišťovali štiky pro Tábor, měli jsme přednostní právo na štičí plůdek v počtu až do 100 000 kusů „ŠO_váček.“ Štika byla vysazena a krmení planktonem zajišťoval 6 lidí jak z rybníků v okolních obcích, tak i z černé tůně. Když dosáhla 5-7 cm, byl proveden odlov. Bylo odloveno 3600 kusů a vysazeno do tůně a do Labe. Druhým rokem bylo zopakováno vysazení štiky, které však dopadlo špatně, neboť bylo odloveno jen asi 200 kusů od 25 do 50 cm. Důvod ? Rybník nejde vypustit. Z prvního odlovu zůstal určitý počet štik v rybníce a ten zlikvidoval vysazené štičky druhým rokem, proto bylo od chovu dravců upuštěno. Pozvali jsme tehdy elektrický agregát ze Štětí a dvěma potěrovými sítěmi přes sebe byl rybník důkladně vyčištěn od dravých ryb. Dále jsme zkusili jinou variantu, a to přirozený výtěr kapra s úmyslem získat zdarma svou násadu pro rybník v Podluskách. bylo dovezeno 10 matečných kaprů (v poměru 2 mlíčňáci na 1 jikernačku o váze 3 až 5 kg) a v květnu byly tyto ryby vysazeny do rybníka Na Zálabí. Rybník byl předtím připraven, bylo změřeno pH s ohledem na vápnění, protože voda tu vykazuje vyšší kyselost. Ryby v rybníce nevydržely ani měsíc, pytláci je všechny vychytali. Pokusy s chovem štiček se konaly před rokem 1980, chov lína skončil výše popsaným způsobem o 6 let později, na počátku 90. let jsme neuspěli ani s násadou sumce. Ale v roce 2003 se naskytla nová možnost – návrat k chovu násadových ryb v rybníce p. Blažka v Podluskách, který ho chce za symbolickou korunu pronajmout naší MO ČRS. Snaha tu je, byla ustavena skupina členů MO ČRS pověřená práce na rybníku zajišťovat. Uvidíme, zda budeme za 2 až 3 roky moci zaznamenat první pozitivní zprávu … (Tuto kapitolu zpracoval Jiří Točín, hospodář MO ČRS) K datu uzávěrky tohoto Almanachu musíme dodat, že si p. Blažek nakonec vše rozmyslel a z celé akce bohužel sešlo, i když za pronájem by naše MO ČRS prováděla celkovou údržbu rybníka a jeho přilehlých břehů. Výroční schůze 8. března 2003 měla i přes několik způsobů oznamování a pozvání slabou účast (pouze 92 členů). Po zprávě o činnosti, v níž dominovala fakta o likvidaci následků povodní, zvolila za člena revizní komise p. Tietzeho (náhrada za p. Kulhavého, který se ze zdravotních důvodů vzdal funkce). Dále předseda p. Sekera oznámil radostnou zprávu, že Kapucínská tůň se stala majetkem naší organizace, takže veškeré případné úpravy a údržbu budeme dělat s větším zájmem a skutečně jen pro nás, pro členy MO ČRS. Dále Strana 19


výroční schůze schválila v usnesení návrh, aby od roku 2005 byla cena brigádnické hodiny zvýšena na 50,- Kč. Na tůni začalo platit pravidlo, že po ulovení a ponechání 1 kusu mírového kapra (40 a více cm) musí rybář v ten den rybolov na tůni ukončit, ale může samozřejmě pokračovat na jiné lokalitě, například na Labi. Výroční schůze také uložila výboru vypsat výběrové řízení na firmu, která by zajistila generální opravu břehů na tůni. V tradičním termínu 1. května 2003 se na tůni konaly rybářské závody. Počasí opět všem přálo, nepršelo a bylo kolem 18 oC. Zúčastnilo se jich 82 dospělých a odpoledne 44 dětí (obě čísla považujeme jako velmi dobrou, spíš nadprůměrnou účast). Úlovků soutěžících bylo hodně, násada ryb byla znát na počtu záběrů i ulovených kusů. V obou kategoriích dospělých zvítězil Jan Gratias ml. (11 kaprů v délce 522 cm, největší kapr 54 cm), v kategorii mládeže měl největší rybu Roman Odvárka (kapra 55 cm) a každý druhý mladý závodník si odnášel jednoho mírového kapra domů. Rok 2003 byl z hlediska počasí opačným extrémem než předchozí povodňový rok 2002. Zejména v srpnu byla situace vážná a mnoho lidí říkalo, že si příroda vyčerpala dešťové srážky před rokem. Hladina Labe v Ústí nad Labem byla 5 týdnů na úrovni kolem 145 centimetrů (rekord z roku 1947 byl 125 centimetrů). V září a říjnu však přece jen trochu vody napršelo a mokrá zima vše uvedla do přiměřeného normálu. V roce 2004 byl vydán nový zákon s prováděcí vyhláškou o rybářství, který přinesl do řad rybářské veřejnosti řadu nejasností. K vydané vyhlášce se pro nás konaly postupně dvě schůze delegátů Severočeského územního svazu v Duchcově, kde bylo vše vysvětleno. Z přijatých změn uvádíme namátkou zákaz lovu na živou rybku, zrušení zákonné míry amura nebo zákaz odlišné (jiné) míry kapra na vodách místního významu. Jako doklad zmatků kolem této vyhlášky musíme uvést, že na krajské konferenci v závěru roku 2004 se tyto zákazy zrušily a pouze míra kapra se celokrajově zvedla na 40 cm. V tomto roce zemřel dlouholetý člen výboru MO ČRS a později jeho revizní komise pan Miloš Hoření. Výbor proto kooptoval za svého nového člena Pavla Kyncla. Byl mu prozatím svěřen úsek ochrany čistoty vod a dosud tuto činnost provádějící kol. Petr Petrlík byl pověřen prací na úseku rybářské stráže.

Strana 20


Rybářské závody 1. května 2004 byly poznamenány větrným počasím, slabou účastí mládeže a organizačními chybami při vyhodnocování výsledků. Hodně rybářů si stěžovalo na stulíky a vodní erozí poškozené břehy na tůni. Závodníci z cizích organizací označovali prostředí závodů za nevhodné pro takovéto akce a ptali se, proč se závody nepořádají na Labi, tak jak to občas dělá krajská organizace (krajský přebor mládeže byl na našem revíru Labe 12 v minulosti již několikrát). V kategorii dospělých bylo 101 závodníků, v kategorii mládeže pouhých 27 závodníků. Také úlovků bylo vlivem počasí málo, na prvních dvou místech byli závodníci z MO Litoměřice, zvítězil Miroslav Pešťák s celkovou délkou ulovených ryb 157 cm, největší kapr měl jen 48 cm. Ještě horší byly výsledky v kategorii mládeže, v níž bylo odpoledne uloveno jen 10 kaprů a největší z nich (kterého ulovil Lukáš Jiránek) měl jen 42 cm. Inu, staré české přísloví říká, že každý týden není posvícení a to platí samozřejmě i v případě závodů, které se občas také z různých důvodů příliš nepovedou. Výroční schůze 19. března 2005 a vše, co po ní následovalo – to už vlastně není minulost ale nedávná současnost (uzávěrka obsahu Almanachu byla 15. října 2005). Každá výroční schůze hodnotila minulý rok, takže i tato nebyla výjimkou. V usnesení z této schůze byl zvláště důležitý bod, že pro zlepšení činnosti na úseku práce s mládeží a pro podchycení mladých zájemců o rybaření bude v prostoru naší velké garáže pod mostem vybudována klubovna určená jen pro potřeby našich mládežníků. Během roku se podařilo toto usnesení splnit a již od září 2005 je klubovna připravena plnit svůj účel. Náklady na tuto akci činily celkem 169 118 Kč. Dále byly pokáceny suché stromy na břehu tůně a 15 000 Kč bylo vydáno na prořezání suchých větví starých urostlých topolů, které ohrožovaly bezpečnost lovících rybářů. V roce 2005 byla též provedena rekonstrukce břehů na pravé straně Kapucínské tůně (z pohledu od fotbalového stadionu) v celkové délce cca 400 m Tyto práce, včetně projektové dokumentace, si až dosud vyžádaly náklady ve výši 598 939 Kč. Práce prováděla 1. Podřipská stavební společnost a dokončila je ve výborné kvalitě. Jak je tedy zřejmé, výbor si pro rok 2005 stanovil velmi náročné úkoly, které se podařilo splnit a například pokračování opravy břehů tůně jsou dále limitovány finančními prostředky organizace.

Strana 21


A několik slov na závěr K datu 15. října 2005 tento druhý jubilejní Almanach končí. Při ohlédnutí za deseti lety čerstvé historie naší MO ČRS se za výsledky své práce nemusíme stydět. Celému českému organizovanému rybaření přejeme hodně zdaru, každému z členů ČRS hodně zdraví, pěkných úlovků a hlavně potěšení na duši z krásy naší přírody. Výbor MO ČRS



* 

Obrazová příloha

(1) Klubovny a garáž MO ČRS Roudnice nad Labem Strana 22


(2) Klubovny po opravách a úpravách v roce 2005

(6) Roudnický most přes Labe by mohl vyprávět … Strana 23


(3) Na tůni v září 2005

(4) Stav prací na rekonstrukci břehu tůně 15.9.2005 Strana 24


(5) Kilometrovník na nábřeží Labe pod klubovnou

(6) Povodňový sloup u budovy ředitelství Povodí Labe Strana 25


(7) Detaily povodňového sloupu

(8) Srpen 2002 Strana 26


(9) Srpen 2002

(10) Srpen 2002 – náš most vydržel vše … Strana 27


(11) Srpen 2002 – beze slov

(12) Srpen 2002 – zaplavený Sportovní areál v Roudnici n. L. Strana 28


(13) Začátek rybářských závodů v roce 2004

Strana 29


(14) Rybářské závody dospělých 1. května 2004

(15) Vyhlášení vítězů – rybářské závody 2004

Strana 30


(16) Vítězové rybářských závodů mládeže v roce 2004

(17) Ukázky z kroniky MO ČRS

Strana 31


(18) Něco z opravdové historie – přívoz na Labi v roce 1910 Rok

1996

1997

1998

Počet členů nad 18 let

590

650

670

Počet org. mládeže do 15 let

141

117

115


50

70

48

Výdej povolenek

MP

P

MP

P

MP

P

Celosvazová

115

1

115

1

78

2

Celosvazová do 15 let

11

0

10

0

7

0

Celosvazová pro invalidy

11

0

7

0

8

0

Krajská roční

299

0

300

0

329

0

Krajská pro mládež do 15 let

128

0

104

0

106

0

Krajská roční pro invalidy

37

0

50

0

59

0

Krajská roční pro důchodce

70

0

70

0

98

0

Měsíční

1

0

3

0

2

0

Týdenní

5

0

4

0

5

0

Jednodenní

2

0

1

0

0

0

Rok

1999

2000

2001

Počet členů nad 18 let

700

741

800


140

153

166


38

37

38

Výdej povolenek

MP

P

MP

P

MP

P

Celosvazová

108

1

119

7

121

6

Celosvazová do 15 let

10

0

10

0

14

0

Celosvazová pro invalidy

5

0

7

0

4

0

Krajská roční

350

0

381

0

443

0

Krajská pro mládež do 15 let

130

0

145

0

150

4

Krajská roční pro invalidy

55

0

56

0

54

0

Krajská roční pro důchodce

70

0

84

0

98

0

Měsíční

5

0

1

0

0

0

Týdenní

5

0

5

0

4

0

Strana 32


Jednodenní

Rok Počet členů nad 18 let Počet org. mládeže do 15 let Počet org. mládeže do 18 let Výdej povolenek Celosvazová Celosvazová - ml. do 15 let Celosvazová pro invalidy Krajská roční Krajská pro mládež do 18 let Krajská pro mládež do 15 let Měsíční Týdenní Jednodenní

Rok Počet členů nad 18 let Počet org. mládeže do 15 let Počet org. mládeže do 18 let Výdej povolenek Celosvazová Celosvazová - ml. do 15 let Celosvazová pro invalidy Krajská roční Krajská pro mládež do 15 let Krajská roční IVM (50%) Měsíční Týdenní Jednodenní

5

0

0

0

3

2002

2003

835 124 50 MP 175 15 14 526 52 109 21 2 0 2004

840 108 41 MP 223 17 15 446 92 43 0 6 2 2005

840 89 40 MP 246 17 19 424 74 44 3 4 1

P 3 0 0 3 0 0 0 0 0

P 7 0 0 5 0 0 0 0 0

850 96 83 MP 247 20 14 418 69 22 0 7 0

0

P 6 0 0 3 0 0 0 0 0

P 7 0 0 5 0 0 0 0 0

Strana 33


Jubilejní ALMANACH k 110. výročí založení MO ČRS v Roudnici nad Labem Textovou část připravil a celkovou redakci provedl Mgr. Jan Gratias. Foto: Jan Gratias a archív ředitelství Povodí Labe Spolupracovali: Jiří Randa (kronikář) a Ladislav Sekera (předseda MO ČRS) Vydala nákladem 600 kusů MO ČRS v Roudnici nad Labem v prosinci roku 2005

Strana 34


Strana 35

Několik vět úvodem Stručně z historie prvních 100 let

Recommend Documents