NICK A TESLA A NEBEZPEČNÁ LABORATOŘ

NICK A TESLA

A NEBEZPEČNÁ L A B O R AT O Ř

Nick_a_Tesla_zlom.indd 1

12.5.2015 10:43:00

NICK A TESLA A NEBEZPEČNÁ LABORATOŘ

Nick and Tesla_interior3D_Layout 1 5/15/13 5:11 PM Page 2


12.5.2015 10:43:01

NICK A TESLA

A NEBEZPEČNÁ LABORATOŘ !

TA J E M N Ý P Ř Í B Ě H

PLNÝ ELEKTROMAGNETŮ, DOMÁCÍCH ALARMŮ A DALŠÍCH UDĚLÁTEK, KTERÁ SI MŮŽETE SESTROJIT SAMI NAPSALI BOB „VĚDÁTOR“ PFLUGFELDER A STEVE HOCKENSMITH ILUSTRACE SCOTT GARRETT PŘELOŽILA LENKA NĚMEČKOVÁ

Stanislav Juhaňák – TRITON


12.5.2015 10:43:01

Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele.

Copyright © 2013 by Quirk Productions, Inc. Designed by Doogie Horner. Illustrations by Scott Garrett. All rights reserved. First published in English by Quirk Books, Philadelphia, Pennsylvania. Translation © Lenka Němečková, 2015 © Stanislav Juhaňák – TRITON, 2015 Vydal Stanislav Juhaňák – TRITON, Vykáňská 5, 100 00 Praha 10 www.tridistri.cz

ISBN 978-80-7387-892-4


12.5.2015 10:43:01

POZOR, NEBEZPEČÍ! POZOR, NEBEZPEČÍ! POZOR, NEBEZPEČÍ! POZOR, NEBEZPEČÍ! V návodech „Jak na to“, které jsou obsažené v této knize, se zachází s elektřinou, výbušninami, jedovatými látkami, ostrými nástroji, nádobami pod tlakem a dalšími potenciálně nebezpečnými věcmi. Než se pustíte do kteréhokoli z uvedených projektů, POŽÁDEJTE NĚKOHO DOSPĚLÉHO, ABY SI S VÁMI NÁVOD PROŠEL. Stejně asi budete potřebovat s některými věcmi pomoct. My jsme přesvědčeni, že tyto projekty jsou bezpečné a „mládeži přístupné“, takže si je klidně můžete vyzkoušet doma. K nehodě však může dojít kdykoli a my vám na dálku vaši bezpečnost nemůžeme nijak zaručit. AUTOŘI I VYDAVATEL SE TEDY ZŘÍKAJÍ VEŠKERÉ ZODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODY ČI ÚJMU NA ZDRAVÍ, JEŽ BY MOHLY BÝT NÁSLEDKEM VYUŽITÍ (AŤ UŽ SPRÁVNÉHO, ČI NESPRÁVNÉHO) INFORMACÍ OBSAŽENÝCH V TÉTO KNIZE. Nezapomínejte, že kromě instrukcí v této knize se musíte vždy řídit také svou soudností a zdravým rozumem.


12.5.2015 10:43:01


KAPITOLA

1

Do taxíku Joea Devlina někdo na stoupil. Odložil tedy noviny, podíval se do zpětného zrcátka a chystal se říct: „Tak kam to bude?“

Pak se ale zarazil. Na zadním sedadle seděli chlapec a dívka. Oba měli na tváři posmutnělý, vážný výraz. Vypadali na jedenáct nebo dvanáct let. Široko daleko nebyl žádný dospělý. Dvě samotné děti v taxíku před sanfranciským mezinárodním letiš těm? Joe cítil v kostech, že z toho koukají nějaké problémy.


12.5.2015 10:43:01

„Chesterfield Avenue 513,“ řekl. Joe slyšel, jak obálka zašustila. Tomu chlapci se třásly ruce. „Je to v Half Moon Bay,“ řekla dívka pevným, rozhodným hlasem. „To je docela blízko, ne?“ Joe se otočil a přivřenýma očima pozoroval své budoucí pasažéry. Byli oblečení jako kterékoli jiné děti – trička, džíny, tenisky – ale přesto se mu zdáli nějak moc zaražení a vážní a to se k jejich věku nehodilo. S sebou měli jen ten dopis, dva malé černé kufříky a každý jed-


Chlapec se podíval do dopisu, který držel v ruce.

nu knížku. Ta chlapcova se jmenovala Stručná historie času, děvče mělo pojednání nazvané Teorie aplikované robotiky: kinematika, dynamika a řízení. „Nejste na útěku, že ne?“ zeptal se Joe. „Kde máte rodiče?“ „Nebojte, na útěku nejsme,“ ujistilo ho děvče. „Naši rodiče jsou... víte...“ „Oni jsou v Uzbekistánu,“ dořekl za ni chlapec. Joe překvapeně zamrkal. „V Uzbekistánu?“ zopakoval. Chlapec přikývl. „Zkoumají tam, jak rostou sójové boby.“


7

12.5.2015 10:43:01


„No,“ řekla ta dívka, „ono je to maličko složitější.“ „Aha,“ řekl Joe. „Tak to jo.“ „Poslali nás na léto ke strýčkovi,“ vysvětloval chlapec. „Měl nás tady vyzvednout, ale nedorazil.“ Joe chvíli děti upřeně pozoroval a snažil se rozhodnout, jestli jim bude věřit, nebo ne. I kdyby jim uvěřil, stejně z toho koukaly problémy. A Joe problémy neměl rád. Děvče zatím sáhlo do kapsy u džínsů a vyndalo hrst zmačkaných bankovek. „Máme devadesát tři dolary,“ řekla. Chlapec také zalovil v kapsách. „A padesát osm centů. To stačí, ne?“ „Určitě,“ ujistil je Joe. Otočil se, nastartoval a zapnul taxametr. Joe neměl rád problémy. Peníze ale rád měl.

Čas od času se Joe kradmo podíval do zpětného zrcátka. Děvče sledovalo, jak kolem nich ubíhají zvlněné kopečky severní Kalifornie, chlapec si hrál se stříbrným 8

přívěskem, který mu visel na krku. Měl tvar hvězdy.


12.5.2015 10:43:02


„Přestaň,“ okřiklo ho děvče, když si všimlo, co bratr dělá. „Mohl bys to rozbít.“ „A co bych mohl rozbít? Vždyť jsem ještě ani nepřišel na to, co to je.“ „Prostě přívěsek, nic víc. Dárek na památku od rodičů.“ „Odkdy si máma s tátou potrpí na dárky na rozloučenou?“ Děvče pokrčilo rameny. Chlapec si s přívěskem zase začal hrát.


9

12.5.2015 10:43:03


„A navíc,“ zamumlal, „já stejně žádné šperky ne nosím.“ Dívka se už zase dívala ven z okna. Po chvilce však vzala do ruky úplně stejný přívěsek, který visel na krku jí, a začala ho roztržitě žmoulat mezi prsty. Joe si všiml, že zhruba dvacet metrů za jeho autem jede velké černé SUV, které se za nimi drželo už hodně dlouho. Zřejmě to byla jen náhoda, že vyjelo také z letiště a potom zároveň s nimi odbočilo na silnici 101 vedoucí na jih a pak ještě na silnici číslo 92 směrem na západ. No ale kdyby se měly problémy zhmotnit a jezdit v nějakém autě, nevybraly by si právě velké černé SUV? Joe trochu přidal plyn.

Joe jezdil po klikaté silnici, svažující se k městečku Half Moon Bay, aspoň jednou týdně. Město bylo sice hodně malé, ale leželo na dokonalém místě – choulilo se u pobřeží na samém okraji svěže zeleného, hus10

tého lesa – a turismu se v něm dařilo víc než dobře.


12.5.2015 10:43:03

né. A také trochu nudné, ale to turistům zřejmě ne vadilo. Dům číslo 513 na Chesterfield Avenue stál v příjemné čtvrti kousek od oceánu, vypadal ale trochu omšele. Omítka byla vybledlejší, příjezdová cesta popraskanější a zahrádka zarostlejší plevelem než u kteréhokoli ze sousedních domů. Dokonce i poštovní schránka byla promáčknutá a na jedné straně od něčeho spálená. Když Joe přibrzdil před vchodem do domu, všiml si,


Městečko samotné bylo klidné, starobylé a maleb-

že po zahrádce jezdí pořád dokola sekačka na trávu. Za ní ale nikdo nestál. Vypadalo to, jako by trávu sekal duch. Od sekačky vedla k železné tyči uprostřed zahrádky šňůra. Její konec byl omotaný kolem tyče. Jak se sekačka posouvala, šňůra se odmotávala a sekačka tak mohla opisovat větší a větší kruhy. Ten trávník se sekal sám. „Hustý,“ řeklo děvče. „Jo, podívej,“ řekl chlapec. Ukázal na tyč. Čím víc za ni sekačka tahala, tím víc se tyč nakláněla na stranu. „Jéje,“ řekla dívka.


11

12.5.2015 10:43:03


Tyč se prohnula a pak se skácela na zem. Sekačka se s rachotem rozjela do sousední zahrady. Po cestě sežvýkávala celé řady pečlivě šlechtěných květin, až nakonec převálcovala zahradního trpaslíka. O něj se zarazila, ozvalo se zaskřípění a rána a sekačka vzplála. „No,“ řeklo děvče, „to je teda super nápad.“ „Šedesát pět dolarů,“ řekl Joe. Dívka odpočítala peníze. „A asi vám máme dát něco od cesty, že?“ ujišťoval se chlapec. „To nechte být,“ řekl Joe. Svědomí na něj přímo křičelo, že přece nemůže nechat dvě malé děti stát před polorozpadlým domem, kde si klidně jen tak vybouchne sekačka. Potřeboval rychle zmizet, jinak by své svědomí nakonec mohl poslechnout. Když spěšně odjížděl, podíval se ještě do zpětného zrcátka. Děti klečely vedle spadlé tyče a zkoumaly šňůru. Vypadalo to, že by nejraději tyč zase postavily, našly nějakou další sekačku a zkusily to znovu. Kousek od domu uviděl Joe to černé SUV, které za nimi jelo na dálnici. Nebylo vidět, kdo sedí za volantem. Ať už to ale byl kdokoli, zdálo se, že sleduje ty

12

děti.


12.5.2015 10:43:03

jaké potíže. Podivné potíže. Když odtamtud rychle ujížděl, něco si slíbil a měl v plánu to dodržet, jakmile se příště ocitne na letišti. Odteď už beru jenom turisty středního věku. Jenom turisty středního věku. Jenom turisty středního věku...

„Aspoň víme, že tu strejda Newt někde je,“ řekla Tesla.


Joe měl tedy správné tušení. S těmi dětmi budou ně-

„Jak to můžeme vědět?“ zeptal se její bratr Nick. Tesla ukázala bradou směrem k sekačce. „Kdo myslíš, že ji nastartoval?“ „To není žádný důkaz,“ namítl Nick. „Když to někdo dokáže udělat tak, aby to samo jezdilo, tak taky umí zařídit, aby se to samo nastartovalo.“ „To je fakt. Nechceš se porozhlédnout, jestli tam někde není časový spínač?“ Sekačka už nehořela, ale motor ještě pořád zlověstně prskal a doutnal. „Možná za chvilku,“ řekl Nick. „Tak dobře.“ Tesla zvedla kufřík a zamířila k domu. Nedávno se


13

12.5.2015 10:43:03


totiž rozhodla, že vedení jejich malé smečky vezme do rukou ona. Koneckonců se narodila o dvanáct minut dřív než její dvojče. Nick sebral ze země svůj kufřík a vydal se ke vchodu za ní. Tesla natáhla ruku a chtěla zazvonit. Zvonek se ale rozezněl, už když byl její prst ještě půl metru od něj. „Teda!“ řekla Tesla a začala se rozhlížet kolem. Nick se rozhlížel také. „Detektor pohybu?“ zkoušel hádat. „Možná.“ Tesla stála na rohožce. Bylo na ní napsáno JESTLI JSTE SKAUTKY A PRODÁVÁTE SUŠENKY, NEJSEM DOMA. Všimla si drátu, který vedl od rohožky ke dveřím. Udělala krok zpátky, potom se zase vrátila na rohožku. Zvonek se opět rozezněl. „Čidlo, které reaguje na tlak,“ řekl Nick. „Dobrý.“ „Jo. Když je ale strejda Newt tak chytrej, tak proč na nás nečekal na letišti?“ „Táta s mámou přece vždycky říkali, že je tak trochu... mimo. Možná prostě jenom zapomněl.“ „Zapomněl, že k němu dneska přijedou jeho neteř

14

a synovec a budou u něj bydlet?“


12.5.2015 10:43:03

tru podíval. Tohle léto tedy začínalo pěkně bídně. Jen dva dny prázdnin a bum! – jejich výlet do Disneylandu se ruší, rodiče-vědci jim řeknou, že musí okamžitě odletět do Střední Asie zkoumat naprosto vzrušující nové postupy při zavlažování sóji, a je šoupnou k nějakému samotářskému strýci, o němž nikdo jiný v rodině nedokáže říct ani slovo, aniž by se trochu ušklíbl nebo nepatrně otřásl odporem. Nevypadalo to, že je čeká právě nejzábavnější léto.


Nick pokrčil rameny a smutně a unaveně se na ses-

Tesla si povzdychla. „My jsme nepřišli prodávat sušenky!“ zavolala. Ke dveřím ale pořád nikdo nepřicházel. Tesla sáhla po klice. Nebylo zamčeno. Otevřela. „Jsi si jistá, že bys tam měla chodit?“ zeptal se Nick. „Proč ne?“ odpověděla Tesla a vešla dovnitř. „Tohle je teď teoreticky i náš dům. Aspoň tedy na příští tři měsíce.“ „Ale... co když má strýček Newt třeba zlého hlídacího psa?“ „Ten by se rozštěkal, jakmile se ozval zvonek.“ „Aha. Jo, to máš pravdu.“


15

12.5.2015 10:43:03


Tesla vešla dál do potemnělého domu. Nick zůstal venku. „Co to kruci…? Moje begónie!“ ozvalo se za ním. Nick se ohlédl přes rameno. Na příjezdové cestě u sousedů vystupovala z velikého, nablýskaného auta malá, ale statná žena. S hrůzou hleděla na sežvýkané záhony a doutnající sekačku. Zamračeně se otočila k domu strýčka Newta. A zamračený výraz jí z tváře nezmizel, ani když uviděla Nicka. Naopak, zakabonila se ještě víc. Nick se chabě pousmál, zamával jí a zmizel v domě. Zavřel za sebou dveře. „Páni!“ vydechl, když jeho oči přivykly přítmí uvnitř. Celá chodba před ním byla přecpaná věcmi. Viděl tam spoustu starých počítačů, dalekohled, detektor kovu propojený s velikými sluchátky, starodávný potápěčský oblek i s mosaznou přilbou, vycpaného polárního medvěda (opravdového, někdo ho musel ulovit), motorovou pilu, něco, co vypadalo jako plamenomet (ale nemohl to být on... nebo ano?), krabici s nápisem UCHOVÁVEJTE V MRAZNIČCE, další krabici s nápisem NEKLOPIT (samozřejmě překlopenou) a rozsvícený vá-

16

noční stromeček, ověšený ozdobami z rozbitých ká-


12.5.2015 10:43:03

a kabely a obtáčely celou místnost kolem dokola. Na stěnách viselo tolik diplomů, patentů a ocenění za vědecký přínos (všechny získal Newton Galileo Holt neboli strýček Newt), že nezbýval téměř ani kousíček volný. Nalevo od chodby se nacházel obývací pokoj. Byl tak zaplněný knihami, že by dokázal zahanbit leckterou knihovnu. Stál v něm poloprůhledný gauč z nafouknutých igelitových pytlíků a na stěně visela širokoúhlá televize, z níž vedlo několik


dinek a zkumavek (byl červen). Z omítky trčely dráty

roztřepených kabelů k malé trampolíně. Strop nad trampolínou byl popraskaný a hrbolkatý, jako by někdo neustále skákal trochu moc vysoko. Kousek vedle na podlaze ležela promáčknutá helma na americký fotbal. Po Nickově pravici se nacházela jídelna. Byl v ní běžící pás, který vedl až do kuchyně, a plynový gril zabudovaný doprostřed stolu. Místo židlí visely ze stropu popruhy s přezkami. Tesla hladila olysalou kočku, která seděla v jídelně na stole a olizovala cukrovou polevu z čokoládového dortu. Když přišel Nick blíž, všiml si, že je na něm něco žlutě napsáno.


17

12.5.2015 10:43:03

NICK A TESLA A NEBEZPEČNÁ LABORATOŘ Nick_a_Tesla_zlom.indd 18

12.5.2015 10:43:05

N už kočka snědla. „Takže strýček Newt nezapomněl, že máme přijet,“ řekl Nick. „Evidentně ne,“ přitakala Tesla. „Kde teda je?“ Tesla podrbala kočku za ouškem bez chlupů. Kočička pořád olizovala dort, ale teď začala ještě příst.


VÍTÁM VÁS ICKU A TESLO

„Já nevím,“ řekla Tesla. „Možná ho ta kočka snědla taky.“ Potom naklonila hlavu trochu na stranu. „Počkej,“ řekla. „Neslyšíš něco?“ Nick naklonil hlavu na stranu přesně jako jeho sestra, i když si říkal, proč to lidé vlastně dělají. Copak to, že člověk zvedne jedno ucho ve zhruba třicetistupňovém úhlu, opravdu dokáže zlepšit schopnost rozeznávat sotva patrné zvuky? přemýšlel, protože on byl takové přemýšlivé dítě. Potom to ale uslyšel. „Někdo něco volá,“ řekl. „Ale jednotlivým slovům nerozumím.“


19

12.5.2015 10:43:06


Tesla naklonila hlavu ještě víc a potom se předklonila, až měla hlavu u podlahy. Nick udělal totéž. Tesla pak beze slova vyšla ven z jídelny, pořád trochu nakloněná k jedné straně. Nick ji následoval, nachýlený ve stejném úhlu. Na druhé straně kuchyně, hned vedle lednice, byly dveře celé polepené nápisy:

NEVSTUPOVAT SOUKROMÝ MAJETEK NEPOVOLANÝM VSTUP ZAKÁZÁN PORUŠENÍ ZÁKAZU SE TRESTÁ NEBEZPEČNÉ LÁTKY HOŘLAVINY JEDY VYSOKÉ NAPĚTÍ NEBEZPEČÍ POZOR, ZLÝ PES Slovo PES bylo přeškrtnuté a místo něj tam někdo napsal KOČKA. Když šli Nick a Tesla kuchyní, začínaly se tlumené výkřiky ozývat hlasitěji.

20


12.5.2015 10:43:06

bylo temné schodiště. Na jeho konci něco bzučelo a vydávalo matné světlo. „POMÓÓÓÓÓÓC!“ ozvalo se.


Tesla zmáčkla kliku a otevřela dveře. Hned za nimi

21


12.5.2015 10:43:06


KAPITOLA

2

Tesla se rozeběhla dolů po schodech.

Nick vyrazil za ní, ale tolik nespěchal. Řídil se příslovím Dvakrát měř, jednou řež. Což v tuhle chvíli znamenalo, že se raději dobře rozmyslí, než se rozhodne vlézt do podivného sklepa, před nímž ho varovaly nápisy jako VYSOKÉ NAPĚTÍ nebo NEBEZPEČÍ. „No, fuj!“ zvolala Tesla, když už byla na schodišti dost daleko a mohla se porozhlédnout kolem. „Co to sakra je?“ Její slova Nicka právě nenavnadila, aby se vydal dál.


12.5.2015 10:43:06

daleko dole, aby to viděl sám. Na podlaze suterénu ležela s roztaženýma rukama a nohama oranžová hrouda, která měla obrysy člověka. V šeru se trochu leskla a zářila, jak se na ní odráželo světlo zářivek, jež visely u stropu. Pak ta hrouda promluvila. „Nicku? Teslo? Jste to vy?“ „Strýčku Newte?“ zkusili nejistě Nick a Tesla na jednou. „Ano, ano, jsem to já! Musíte mi pomoct!“


„Co je sakra co?“ zeptal se. V tu chvíli ale už byl dost

Děti se opatrně vydaly k oranžové hroudě (Tedy Nick se vydal opatrně; Tesla prostě šla.). Hrouda ležela uprostřed místnosti, která očividně sloužila jako laboratoř. U dvou nejbližších stěn stály dva pracovní stoly zcela pokryté kádinkami, baňkami, hořáky, váhami, Petriho miskami, pájecími kleštěmi a malými i velkými, polámanými i funkčními elektronickými součástkami. Vedle běžného vybavení laboratoře tu byly i ne tak docela běžné věci, třeba napůl roztavená trouba na hraní, konvice na kávu naplněná bublající oranžovou lepkavou hmotou, ale také tři hudební nástroje – trubka, trombón a saxofon – svařené u nátrubku dohromady. O kus dál, v tmavých k outech


23

12.5.2015 10:43:06


laboratoře, prosvítaly nejasné obrysy, blikala tam světýlka a různé předměty pískaly, syčely a cinkaly. Za normálních okolností by Nick a Tesla – oba milovníci nejrůznějších přístrojů a udělátek a věcí, které vydávají kovové zvuky – okamžitě vyrazili s očima navrch hlavy všechno prozkoumat. Tohle ale mělo k normálním okolnostem hodně daleko. „Přilepil jsem se k podlaze,“ řekl strýček Newt. Tesla si klekla vedle oranžové hroudy. Vypadala trochu jako houba, ale byla docela pružná a pevná. „Jak můžeš tam vevnitř dýchat?“ zajímala se. „Podívej se dolů.“ Tesla se zadívala na spodní okraj hroudy a pak si lehla na podlahu, aby zjistila, co je pod ním. „Jé,“ řekla. „Ahoj!“ Nick si také lehl na zem. Pod hroudou uviděl něčí rty, nos a čelo, přimáčknuté ke studené betonové podlaze. Jedno modré oko zamrkalo, nebo možná mrklo přímo na něj. „Ahoj,“ řekl Nick. „Páni,“ vydechl udiveně strýček Newt, „vy jste oba hrozně vyrostli! Kolik že vám to vlastně je?“ „Jedenáct,“ odpověděl Nick.

24

„Jedenáct! No teda! Naposledy jsem vás viděl, když


12.5.2015 10:43:06

ně můžete řídit auto!“ „No... to ne,“ opravil ho Nick. „Strýčku Newte?“ řekla Tesla. „Dobře, no tak skoro už můžete řídit auto,“ řekl strýček Newt. „Kdy může člověk dostat řidičák? Ve dvanácti?“ „No... to ne,“ oponoval zase Nick. „Strýčku Newte?“ zopakovala Tesla. „Tak ve třinácti? Ve čtrnácti?“ zkoušel to strýček Newt. „No nic, o tom se klidně můžeme pobavit pozdě-


jste byli skoro ještě mimina, a podívejte teď! Vy už klid-

ji, máme na to spoustu času. Vezmeme to pěkně popořádku. Máte pilotní průkaz?“ „No... ne,“ odpověděl Nick. „Strýčku Newte,“ vložila se do hovoru opět Tesla, „jak tě můžeme odlepit?“ „Jo, správně! Musíte najít takový sprej s fialovou tekutinou.“ Nick a Tesla se postavili a začali se rozhlížet kolem. Nick uviděl lahvičku první. Stála vedle konvice na kávu s nějakou lepkavou hmotou a ještě vedle další lahvičky, do poloviny naplněné něčím oranžovým. Nick vzal ze stolu sprej s fialovým obsahem. „Mám to,“ řekl.


25

12.5.2015 10:43:06


„Co teď?“ zeptala se Tesla. „Musíte mě tím postříkat, to je přece jasné!“ odpověděl strýček Newt. Nick došel k hroudě a začal na ni nesměle rozprašovat sprej. Z lahvičky vycházela jemná fialová mlha. Jakmile dopadla na tu oranžovou věc, pod níž ležel strýček Newt, začaly se na hroudě dělat puchýře a bubliny. „To je ono. Už cítím, jak to povoluje,“ pochvaloval si strýček Newt, zatímco se ta oranžová věc začala sesouvat k zemi a pomalu tála. „Nastříkej mi trochu víc na nohy. Výborně. Teď na ramena. Skvělé! Teď trochu zezadu na hlavu. Přesně tam, ano!“ Ozval se zvuk, jako by se něco páralo, a strýček Newt se odlepil od podlahy a vyskočil na nohy. Už nevypadal jako veliká oranžová skvrna na zemi. Teď z něj byla vysoká, hubená, ale pořád ještě skoro úplně oranžová lidská bytost. „Povedlo se!“ zvolal vítězně. Ze zad mu odkapávaly veliké kusy lepkavé hmoty a polovina bílého laboratorního pláště, který měl na sobě, se odtrhla a zůstala přilepená k podlaze. Strýček Newt se přesto usmíval.

26

Nick strýčka neviděl už spoustu let – bydleli totiž na


12.5.2015 10:43:06

že jeho bratr nemá cestování moc v lásce – ale tenhle úsměv si pamatoval. Široký, s vyceněnými zuby a srdečný. A taky trochu šílený. „Co takhle strýčka obejmout?“ řekl a roztáhl paže, mokré od stále ještě bublající hmoty. „Možná později?“ navrhla Tesla. „Až budeš trochu míň... toxický?“ „Dobrá připomínka.“ Strýček Newt si pokusil svléknout to, co zbylo z jeho laboratorního pláště. Nebylo to snadné. Části pláště


druhém konci země ve Virginii a tatínek vždycky říkal,

byly pořád přilepené k triku a džínám, které měl oblečené pod ním, a všechno bylo navíc pokryté oranžovo-fialovým slizem. Po chvilce boje to strýček Newt vzdal. „Sakra, tohle tričko jsem měl rád,“ řekl. Smutně poklepal na nápis na triku: NASA – ČLOVĚK NEMUSÍ BÝT BLÁZEN, ABY TU PRACOVAL, ALE TI VETŘELCI, CO BYDLÍ V MÉM NOSE, ŘÍKAJÍ, ŽE JE LEPŠÍ, KDYŽ BLÁZEN JE. „No dobře. Asi bylo na čase, abych se ho zbavil. Už deset let páchne jako shnilá brokolice. No nic, změňme téma. Jaký byl let? Doufám, že nejste moc sklíčení z toho, že jste najednou museli opustit všechny známé.“ „No...“ začal Nick.


27

12.5.2015 10:43:06


„Počkej,“ přerušila ho Tesla. „Co je vlastně to oranžové svinstvo? A jak to, že jsi pod ním ležel uvězněný na podlaze?“ Strýčku Newtovi se rozzářily oči vzrušením. „Svinstvo?“ ohradil se a rukou ukázal k lepkavé hmotě za zády. „To není žádné svinstvo! To je budoucnost!“ Nick a Tesla se na sebe podívali. Strýček Newt se zatím nemotorně dopotácel k nejbližšímu pracovnímu stolu. (Zezadu bylo vidět, že má na džínách pořád ještě ztuhlou oranžovou pěnu.) Tatínek jim vždycky říkal, že jeho starší bratr je „vynálezce na volné noze“. Nickovi a Tesle se ale zdálo, že by na něj lépe sedělo něco jiného. Jejich strýček byl šílený vědec. „Dívejte se!“ vyzval je strýček Newt. Chytil lahvičku s oranžovou tekutinou a začal s ní kroužit dětem před obličejem (málem při tom ztratil rovnováhu). Namířil lahvičku na hřbet své levé ruky a zmáčkl ventil rozprašovače. Z trysky se vyvalila pára a pokryla mu ruku vrstvou houbovité oranžové hmoty. Strýček Newt stříkal dál a otáčel přitom rukou, až ji měl celou rovnoměrně oba-

28

lenou.


12.5.2015 10:43:07

„Oranžovou ruku?“ hádal Nick. „Ano. A ještě...?“ „Oranžovou rukavici,“ vydechla Tesla ohromeně. Strýček Newt se nadšeně zazubil. „Přesně!“ Zatřásl lahvičkou. „Instantní nástřikové oblečení!“ Houbovitá oranžová „rukavice“ na ruce strýčka Newta se pořád zvětšovala, až vypadala spíš jako tlustý palčák a za chvíli už jako veliká oranžová boxerská rukavice.


„Co myslíte, že budu mít, až to uschne?“ zeptal se.

29


12.5.2015 10:43:07


Strýčkovi Newtovi se vytratil úsměv z tváře. „Jenomže to složení asi nemám úplně správně. Je to nějaké chuchvalcovité. A tuhé. A lepkavé. Chtěl jsem rychle udělat ještě jeden test s pokrytím celého těla, než se pro vás vydám na letiště, ale, jak jste sami viděli, nedopadl úplně dobře.“ Teď už to vypadalo, že má strýček Newt na ruce naražený basketbalový míč. „Nicku, můžeš mi trošku pomoct?“ „Jasně.“ Nick k němu přistoupil s druhou lahvičkou a postříkal oranžovou bouli jemnou fialovou sprškou. Oranžová hmota začala okamžitě syčet a rozpouštět se. „Jo, vlastně,“ pokračoval strýček Newt. „To letiště! Bože můj, jak jste se sem vlastně dostali?“ „Vzali jsme si taxíka,“ odpověděla Tesla. Strýček Newt se plácl rukou do čela, takže si na něj rozmázl oranžový sliz. „No, páni. Je mi to moc líto. Věřte mi, děti, já to beru hrozně zodpovědně a vážně. Ať už jsou vaši kdekoli –“ „V Uzbekistánu,“ napověděla mu Tesla. „– a ať už tam dělají cokoli –“ „Studují zavlažování sójových bobů,“ doplnil Nick.

30

„– a ať už se vrátí kdykoli –“


12.5.2015 10:43:07

„– chci, abyste věděli, že se nemáte čeho obávat. Já vás už nezklamu. Vždycky vám budu k dispozici. Vždycky. A teď,“ řekl strýček Newt, otočil se a zamířil ke schodišti, „se musím jít vysprchovat.“ „Hm... a co máme dělat my?“ zeptal se Nick strýčka, který už stoupal po schodech nahoru. Strýček Newt se ani nezastavil. „No, já nevím. Váš táta mi říkal, že jdete v našich stopách. Že vás baví vynálezy, stejně jako jeho, mě a vaši mamku. Takže tady vám nic nebrání. Moje laboratoř je


„První pondělí v září,“ řekli Nick a Tesla jednohlasně.

teď i vaše laboratoř. Dělejte si tu, co chcete!“ Nick s Teslou se na sebe podívali. Nikdy si o svých rodičích nemysleli, že by byli vynálezci. Byli to odborníci na zahradnictví na americkém ministerstvu zemědělství, což jim připadalo jako jedno z nejméně tvořivých zaměstnání, jaká si dovedli představit. A navíc, „dělejte si, co chcete“ od osob, které pro ně měly představovat autoritu, moc často neslýchali. „Jo, ale hlavně se za žádnou cenu nedotýkejte tohohle. A tohohle. A tohohle.“ Strýček Newt začal ukazovat sem a tam, takže bylo těžké poznat, co přesně myslí. „A toho a toho a toho a toho. A rozhodně nesahejte na tamhleto. A bacha, z těch věcí tamhle byste si klidně


31

12.5.2015 10:43:07


mohli postavit malou raketu. A támhleto by dokázalo propálit díru do podlahy. Nesmíchejte je dohromady, jasný? Uvidíme se za hodinku nebo za dvě.“ „Za hodinku nebo za dvě?“ zopakoval Nick překvapeně. Strýček Newt už zase vyrazil nahoru po schodech. „Já jsem totiž opravdu moc špinavý!“ A byl pryč. Nick se rozhlédl po suterénu a řekl: „Bezva. Máme vlastní laboratoř a já se tady bojím čehokoli dotknout.“ Tesla se také rozhlédla kolem sebe a pak vykřikla: „Máme vlastní laboratoř! Jupí!“ Došla k jednomu z přístrojů, který upoutal její pozornost – byla to mohutná skrumáž trubek, drátů, hadiček a blikajících světel. „Nepamatuju si to přesně,“ řekla. „Patřilo tohle do kategorie ,na tohle nesahejte‘, ,na tohle rozhodně nesahejte‘, nebo do ani jedné z nich?“ „O tomhle strýček Newt nic neříkal. Což podle mě znamená ,na to rozhodně nesahejte‘.“ Tesla přistoupila k malému otvoru po straně záhadného mechanismu. „Zajímalo by mě, k čemu tahle věc je.“

32

Když se naklonila, aby se podívala otvorem dovnitř,


12.5.2015 10:43:07

jsou to řídítka. Ta se s hlasitým klapnutím posunula směrem dolů. V přístroji to začalo hučet. „No, panečku,“ řekl Nick. Přístroj se začal třást. „No, panečku!“ zvolal Nick hlasitěji. Přístroj začal syčet a jiskřit a otřásal se tak silně, že skoro nadskakoval nad podlahu. „No, pááááánečku!“ křičel už Nick. Běželi se s Teslou rychle schovat.


zavadila o nějaká řídítka. Nebo si aspoň myslela, že

Přikrčili se za něco, co vypadalo jako hromada odpadků vedle jednoho z pracovních stolů. Když zpoza ní vykoukli, z přístroje létaly uvolněné matky a šrouby a elektrické jiskřičky. „Ono to vybouchne!“ křičel Nick. „Ono to vybouchne!“ „Cink,“ ozvalo se z přístroje. A to bylo všechno. Najednou bylo úplné ticho a nic se nehýbalo. Z malého otvoru vycházela tajemná, nažloutlá záře. Tesla vstala a vydala se k přístroji. „Tez,“ snažil se ji zastavit Nick. Tesla se podívala dovnitř okénkem a pak k němu zvedla ruku. „Tez, nedělej to!“


33

12.5.2015 10:43:07


Na jedné straně byla ve skleněné výplni okénka mělká drážka. Tesla na ni položila prsty a pak sklo odsunula stranou. Okénko se otevřelo. V dutině za sklem stálo něco malého a tmavého. „Tez!“ varoval opět Nick sestru, která právě sahala dovnitř a tu malou věc vytáhla. Byl to porcelánový šálek. Tesla přičichla k páře, která z šálku stoupala. „Kapučíno,“ oznámila. Položila šálek zpátky do otvoru a zavřela okýnko. „Takže... to je kávovar?“ zeptal se nevěřícně Nick. Tesla už ale o ten veliký přístroj ztratila zájem. Teď obrátila pozornost k hromadě harampádí, za níž se před chvílí s bratrem schovávali. „Hele,“ řekla. „To jsou ty věci, ze kterých bychom podle strýčka Newta mohli postavit raketu.“ Nick se podíval na zem. Viděl ale jenom změť bílých plastových trubek, ruční hustilku, odřenou ruličku stříbrné lepicí pásky a napůl prázdnou láhev limonády. „Jsi si jistá, že to nejsou ty věci, co dokážou vypálit díru do podlahy?“ zeptal se Nick. „Jasně, jsem si jistá. Copak ty nevidíš, jak by se z toho

34


12.5.2015 10:43:07

zvednutým obočím. Nick si znovu prohlédl hromadu harampádí. Adrenalin a strach se pomalu vytrácely a on zase začínal přemýšlet jasně. V koutku úst mu zaškubal opatrný úsměv. Pořád byl trošku nervózní a napjatý, ale aspoň už věděl o dobrém způsobu, jak se rozptýlit. „Jasně že vidím, jak by se dala sestavit,“ řekl. „To je přece nad slunce jasné.“


dala ta raketa sestavit?“ provokovala Tesla bratra se

35


12.5.2015 10:43:07


N I C KOVA A T E S L I N A

J E DN OD U C H Á ( A Ž PR I M I T I V N Í ) RA KE TA Z PE T LÁ H V E P L U S OD PA LO V A C Í Z A Ř Í ZE N Í CO POTŘEBUJETE:

• 3 kusy 25,5 cm dlouhé půlpalcové plastové trubky [1,25 cm] (k dostání v obchodech s instalatérskými potřebami nebo v hobby marketech) (A)

• 3 kusy 51 cm dlouhé plastové trubky (B)

• 1 bezdušový ventil TR413 (dá se sehnat v obchodech s autodíly nebo v pneuservisu) (H)

• 1 litrovou nebo dvoulitrovou plastovou láhev od limonády (I)

• vodu

• 3 kusy plastových kolen (C)

• elektroizolační pásku

• 1 plastový T-kus (D)

• lepidlo na PVC

• 2 plastové koncovky (E)

• vrtačku

• 1 koncovku se závitem (F)

• kleště

• 1 pumpičku na kolo (G)

• ochranné brýle

36


12.5.2015 10:43:08


I

H F A

C B

D

E

C

H B

A C

B

E

G

37


12.5.2015 10:43:09

L AA A LK AÝBCOHRN AA TP OĚŘT Í NNI ICCKK AAT T EE SS LA L ANBEOBREAZ TP OE Ř ČVNYÁS O


P O S TSETUP UP THE 1. Požádejte Ask an adult to drill a 1⁄2 -inch hole rovné into the center 1. někoho dospělého, aby(1.25-cm) vám doprostřed plochy of theplastové flat sidekoncovky of one vyvrtal of the caps. jedné díru o průměru 1,25 cm (což by

mělo Feedbýt theprávě valvetolik, abyste dothe díryhole mohlifrom through 2 the inside ofzávitem the cap. vsunout ventil Use the pliers to pull ven). the valve through the 2. Do díry vsuňte zevnitř hole so that the cap koncovky sits in theventil. groove at K protažení the base ofventilu the valve. Part Díl HH Díl EE Part koncovkou použijte It may take a littlekleště a nasaďte jej ažtugging. „nadoraz“, tak abyste vytáhli ven z koncovky co twisting and 2.

největší počet závitů. Možná bude nutné s ventilem trošku otáčet Gather the pipe, angle, and connector pieces together a tahat za něj. and lay them out as shown in the illustration. Working with an trubky, adult,kolena followa T-kus the directions onpodle the PVC cement 3. Vezměte a sestavte je obrázku. to attach alls někým the pieces snugly. Ve spolupráci dospělým si pročtěte pokyny na lepidle na 3.

PVC a všechny díly přesně spojte dohromady. Let the completed launcher dry for as long as possible, preferably overnight. 4. Nechte odpalovací zařízení co nejdéle schnout – nejlépe přes noc. 4.

5. Láhev The bottle goes the trubku verticaluprostřed. pipe in the middle. 5. nasaďte na over vertikální Koncovku se Wrap závitem electricalelektroizolační tape aroundpáskou the threaded endněm cap untildobře you get omotejte tak, aby na láhev a tight když fit when you place seděla, ji nasadíte hrdlemthe naneck závit.of the bottle over it. 38

6. Jděte Go outside andven, make yourkde launch area is clear of 6. se podívat jestlisure na místě, chcete raketu odpálit, peopležádní andlidé obstacles. nejsou nebo nějaké překážky.


3/24/2015 PM 12.5.20151:36:29 10:43:09

7. the bottle 7. Fill Naplňte láhev one-third do jedné

to halfway with water. třetiny až poloviny

8.

5

vodou. Turn the launcher up-

down and twist the 8. side Obraťte odpalovací bottle snugly onto it. zařízení vzhůru 9.

nohama na right něj Turn the a láhev launcher pevněupnasaďte. side and attach the

pump securely 9. bicycle Odpalovací zařízení to the valve. zase otočte a na ventilek

našroubujte pumpičku.

Part Díl FF

elektroizolační electric tape

páska omotaná wrapped around Part Fdílu F kolem

THE FINAL STEPS A Ú P L N Ě N A KO N E C


NICK A TESLA A LABORATOŘ VYSOKÝCH NAPĚTÍ


Put on your safety goggles and start pumping. 1. Nasaďte si ochranné brýle a začněte pumpovat. 2. Be ready for the pressure to send the rocket flying! 2. Připravte se na to, že vzniklý tlak raketu odpálí! 1.

If the rocket launches too soon (or doesn’t go very high), 3. Jestliže se raketa odpálí příliš brzy (nebo nevyletí moc vysoko), add more electrical tape around the threaded end cap to omotejte koncovku se závitem ještě dalším kusem elektroizolační create a tighter seal against the bottle. pásky, aby na ní láhev lépe držela.

3.

WARNING: Never stand over an unlaunched rocket. If the

VÝSTRAHA: Nikdy nestůjte nad neodpálenou raketou. Jestliže se rocket fails to launch after excessive pumping, it’s possible the raketa neodpálí, přestože jste hodně pumpovali, je možné, že je electric tape seal is too tight. Remove the pump from the tire elektroizolační pásky na koncovce se závitem moc. Odpojte pumpičku valve. Then push the small pin inside the valve until all the air od ventilu. Potom do ventilku vpíchněte špendlík, aby z něj unikl všechen has been released (much as you would flatten a bicycle tire). vzduch (podobně jako byste vypouštěli gumu u kola). Požádejte někoho Have an adult remove the bottle. Peel off three layers of electric dospělého, aby z odpalovacího zařízení sundal láhev. Odmotejte tři 4 0 tape from the launcher and give it another go. vrstvy elektroizolační pásky, láhev opět nasaďte a zkuste to znovu.

Nick_a_Tesla_zlom.indd 4039 Nick_a_Tesla_zlom.indd

39

12.5.2015 10:43:10 3/24/2015 1:46:33 PM


KAPITOLA

3

Nickovi a Tesle nezabralo sestavení rakety ani čtyřicet minut. Tesla ale trvala na tom, že budou ještě deset minut prohledávat laboratoř (Nick při tom byl velmi, velmi obezřetný), aby našli nějakou barvu, kterou by mohli raketu ozdobit. Nakonec opravdu trochu barvy našli (ve skříňce, na níž bylo z nějakého důvodu napsáno ODOLNÉ VŮČI OPICÍM!!!) a chviličku poté už se na raketě skvěly černobílé čtverce a šipky ve stylu NASA. Tesla ji pokřtila jménem, které napsala ozdobnými červenými písmenky na ochranný kužel na špici rakety:

ALBERT A MARTA HOLTOVI.


12.5.2015 10:43:10

„Táta vždycky říkal, že se stal vědcem, protože chtěl letět raketou do vesmíru,“ řekla Tesla. „Teď mu to tedy můžeme dopřát. Teda aspoň jako.“ „Jak se může z člověka, který chtěl být astronautem, stát odborník na sójové boby?“ přemýšlel Nick. „To nevím. Budeme se ho muset zeptat.“ „Jo, až s ním příště budeme mluvit... i když to bude kdovíkdy.“ „No tak, vždyť říkali, že zavolají, až to půjde. Nezapomínej, že jsou v Karakalpakstánu.“


Albert a Marta Holtovi byli jejich rodiče.

Tesla na sebe byla hrdá, že se jí podařilo vyslovit Karakalpakstán hned napoprvé. Nick jenom zasmušile přikývl. Karakalpakstán byla část Uzbekistánu, do které se jejich rodiče vypravili. Nick s Teslou si to našli na Wikipedii. Byla to oblast šestkrát větší než Texas, ale žilo tam stodvacetpětkrát méně obyvatel. Jediná místní rozhlasová stanice začala vysílat teprve před několika měsíci. A samo sebou tam vysílače signálu pro mobilní telefony nestály na každém rohu. Nick zvedl ruku a sáhl si na prsa do míst, kde mu přívěsek od rodičů vytvářel pod košilí malý hrbolek. Tesla věděla, na co myslí.


41

12.5.2015 10:43:10


„Chceme, abyste tyhle přívěsky nosili,“ řekla jim maminka, když jim je zavěsila na krk. „Budete tak pořád cítit, že jsme s vámi, i když třeba budeme dlouho pryč.“ Další den už Nick a Tesla seděli v letadle do Kalifornie. „Neboj se,“ uklidňovala Tesla bratra, ale nevědomky si také prsty pohladila přívěsek. „Rodiče budou v pořádku. V Karakilpúkstánu –“ Tesla se zašklebila a zkusila to znovu. Tentokrát se snažila co nejpečlivěji artikulovat. „V Karakalpakstánu to není nebezpečné. Je to tam jenom trochu... pusté.“ „Jo, určitě máš pravdu,“ přitakal Nick. Ale moc upřímně to neznělo.

Nick s Teslou čekali, až na odpalovacím zařízení zaschne lepidlo a barva, a tak se zatím vydali hledat strýčka Newta. Našli ho na stejném místě, jako když se po něm sháněli naposledy – ve velké koupelně v prvním 42

patře. Předtím ho vytáhli ze sprchy, aby jim pomohl s ra-


12.5.2015 10:43:10

že nemá pokoušet štěstí a zahrávat si s vrtačkou – a on musel hned potom zase skočit zpátky do sprchy. Vlastně to bylo docela pochopitelné – vlasy měl ještě pořád napůl oranžové.

Koupelna měla místo normálních dveří něco, co vypadalo jako přetlaková komora v ponorce. Na rozdíl od jejich předchozího pokusu bylo teď zavřeno. Když Nick a Tesla přitiskli ucho na kovové dveře, slyšeli tlumený zvuk tekoucí vody a strýčka Newta, který si prozpěvoval vánoční píseň „Winter Wonderland“.


ketou – i když byla Tesla hodně odvážná, dobře věděla,

Venku svítilo sluníčko a bylo kolem dvaceti stupňů. „Dávno pryč je, tralala! Teď je tu s námi, tralala! My budeme, tralalalala! Něco něco, tralalala!“ „Strýčku Newte!“ zavolala Tesla. „Strýčku Newte!“ volal i Nick. „Strýčku Newte!“ zakřičeli oba najednou. „Na louce můžeme, tralalala!“ zpíval strýček Newt. „A taky něco něco, tralalala! Budeme mít něco něco, tralalala! Až někdo něco, tralalala!“ „Bezva,“ vzdychl Nick. „Teď nás bude ignorovat.“ „Řekla bych, že mu to nemůžeme vyčítat,“ namítla Tesla. „Když jsme ho minule vytáhli z koupelny, měl vlasy ještě napůl oranžové.“


43

12.5.2015 10:43:10


„Jenže já mám hrozný hlad. Můžeme se jít podívat, jestli nám kočka nechala kousek dortu?“ Tesla se zamyslela – zvažovala, jestli má takový hlad, aby snědla dort, který olízala kočka. Měla velký, opravdu velký hlad. „Dobrý nápad,“ řekla.

Kočka spořádala celou čtvrtinu dortu a polevy se už evidentně nabažila. Teď po ní nebylo ani vidu, ani slechu a Tesla odhadovala, že se někam odpotácela, aby se z cukrového opojení vyspala.

Na stole byly připravené talíře, vidličky a nůž a Nick s Teslou si ukrojili kousky dortu, které (jak doufali) kočka nestihla poslintat. Protože v místnosti nebyly žádné židle, jen ty podivné popruhy visící ze stropu, museli jíst vstoje. Nick si strčil do úst plnou lžíci. Tesla udělala totéž. „Kruci!“ vykřikl Nick. „Ble!“ ozvala se Tesla. 44

Oba vyplivli dort zpátky na talíř.


12.5.2015 10:43:10

Tesla přikývla. „Místo cukru.“ Znovu vyplivla kus dortu na talíř. Nick odložil svůj talíř na stůl a spěchal do kuchyně. „Uf! Potřebuju se něčeho napít!“ „Já taky,“ řekla Tesla a vydala se za bratrem. „Radši bychom měli najít něco, co je v plechovce.“ „Pravda.“ Nick právě okusil, jak chutná dort podle strýčka Newta. Na chuť domácí limonády tím pádem ani nebyl zvědavý.


„Sůl,“ řekl Nick.

„Hele! Mléko s čokoládovou příchutí!“ zaradovala se Tesla, když otevřela ledničku. Chystala se kartón s nápojem vyndat. „Počkej,“ zarazil ji Nick. Ukázal na datum spotřeby vyražené na obalu. Stálo tam „22. února“. „Páni,“ řekla Tesla a vrátila čokoládové mléko zpátky. „To bylo o chlup.“ Všechno ostatní v lednici bylo také dávno prošlé, na něčem už dokonce rostla plíseň. Jedinou další tekutinou (kromě několika hnědých loužiček ze shnilého ovoce) byla dietní limonáda v lahvi s nápisem MOJE!!! 45


12.5.2015 10:43:10


a sklenice s nějakým vzorkem nadepsaná VEDLEJŠÍ PRODUKT... KYSELINA??? Našli si nějaké skleničky a natočili si vodu z kohoutku. „Tez, co bys řekla, že je strýček Newt?“ zeptal se Nick. „Totální šílenec nebo jenom mimoň?“ „Tatínek o něm vždycky mluvil jako o ,výstředním‘ člověku.“ „A maminka jenom vždycky obrátila oči v sloup.“ „Strýček Newt není ani totální šílenec, ani mimoň. Je to... patří prostě do rodiny.“ „Jo, do šílené, mimoňské rodiny. Proč myslíš, že nás rodiče poslali k němu a ne k babičce nebo k tetičce Mary nebo k Harringtonovým? Vypadá to, že si vybrali toho nejméně zodpovědného, nejbezstarostnějšího a nejdál žijícího příbuzného, na jakého přišli.“ „Možná jo.“ „Ale proč to udělali?“ „Třeba abychom měli nějakou změnu?“ přemýšlela Tesla. Odložila skleničku do dřezu. „Pojď, půjdeme vyzkoušet tu raketu.“

46


12.5.2015 10:43:10

tý popraskaným betonem. Nick nesl odpalovací zařízení a pumpičku, Tesla raketu a plastový džbánek s vodou. (Ve džbánku bylo předtím blátíčko ze ztuhlého čokoládového mléka. Čistili ho opravdu hodně pečlivě, ale pořád páchnul jako kompost. Bohužel to byla jediná nádoba v kuchyni, na níž nebylo napsáno JED nebo na sobě neměla nálepku s lebkou a zkříženými hnáty, takže se s ní museli spokojit.)

„Možná to není úplně ideální místo pro odpalovací rampu,“ řekl Nick, když se rozhlédl po zahradě.


Děti vyšly zadními dveřmi na strýčkův dvorek pokry-

Tráva tam byla přes půl metru vysoká, tu a tam z ní dokonce vyrůstal plevel stejně vysoký jako Tesla. „Tak radši na přední zahrádce?“ navrhl Nick. „Na přední zahrádce,“ souhlasila Tesla. Obešli dům a začali připravovat odpalovací zařízení nedaleko tyče, ke které byla přivázaná sekačka předtím, než se utrhla a ujela. „Hned toho nechte!“ ozvalo se, když byli skoro hotoví. Nick s Teslou se otočili a na kraji sousední zahrady uviděli nějakou ženu. Kde je hranice obou pozemků, bylo celkem snadné rozeznat. Tráva na sousedčině zahrádce byla tak dokonale pěstěná, že vypadala jako hlaďoučké zelené prostěradlo.


47

12.5.2015 10:43:10

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

NICK A TESLA A NEBEZPEČNÁ LABORATOŘ

Recommend Documents