NGN) Návrh Výboru nezávislého ICT průmyslu

Strategie rozvoje sítí nové generace (NGA/NGN) Návrh Výboru nezávislého ICT průmyslu Verze 1, 16. listopadu 2015

V ý b o r n e z á v i s l é h o I C T p r ů m y s l u , w w w . v n i c t p . c z

OBSAH: 1)

2

Kontext vzniku Národního plánu a jeho účel

4

Úvod 1.1

1.2 Vazba Národního plánu na strategické materiály a další dokumenty 5 2)

3)

4)

Stav síťové infrastruktury pro elektronické komunikace v ČR 7 2.1

Přístupové sítě (tzv. poslední míle)

7

2.2

Páteřní sítě

9

2.3

Neveřejné sítě

10

2.4

Další sítě ve vlastnictví veřejného sektoru

11

12

12

12

Stávající stav na telekomunikačním trhu 3.1

Síťový model A-‐B-‐C

3.2

Situace na trhu A (Access)

3.2.1 sítí

Přehled vlastností technologií používaných v přístupových 14

3.3

Situace na trhu B (Backhaul)

3.3.1

Dostupnost backhaul sítí jednotlivých poskytovatelů

18

3.4

Situace na trhu C – Core

3.5

Stav konkurence na trzích A-‐B-‐C

Cíle a strategie 4.1

Strategické cíle

18

20

21

22

22

4.1.1 USNADNĚNÍ A ZRYCHLENÍ VÝSTAVBY INFRASTRUKTURY PRO SÍTĚ NOVÉ GENERACE: 22 4.1.2 PLOŠNÉ POKRYTÍ ČR INFRASTRUKTUROU UMOŽŇUJÍCÍ SKOKOVOU ZMĚNU: 22 4.1.3

EFEKTIVNÍ VYUŽÍVÁNÍ RÁDIOVÉHO SPEKTRA:

23

4.1.4

PODPORA POPTÁVKY PO DIGITÁLNÍCH SLUŽBÁCH

23

4.2

Priority intervencí v rámci veřejné finanční podpory

24

4.3

Investiční model

4.4

Bezdrátové vysokorychlostní připojení

26

27

5)

Subjekty odpovědné za realizaci, implementaci a monitoring 29

6)

Finanční aspekty

31

7)

Závěr

32

8)

Příloha č. 1 Seznam použitých zkratek

34

9)

Příloha č. 2 Naměřené rychlosti internetu v ČR

38

1) Úvod 2 Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz

Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA) Je zřejmé, že bez vyspělé internetové infrastruktury není konkurenceschopnost České republiky v EU i ve světě dlouhodobě udržitelná. Jako znalostně orientovaná společnost musí i ta česká maximální měrou využívat potenciálu online služeb a internetového podnikání pro zvyšování zaměstnanosti a zvyšování exportu. Jak vyplývá z profilu České republiky v rámci indexu DESI (Digitální ekonomika a společnost) pro rok 2015, jsou české malé a střední podniky v EU na špičce v online prodeji, a pokud jde o obrat z tohoto prodeje, patří jim přední místa. Zachování udržitelného rozvoje v této oblasti by proto mělo být jednou z našich priorit. Celkově však Česká republika spadá dle tohoto indexu do skupiny středně výkonných států a v jejím rámci se řadí mezi podprůměr. Vytváření podmínek pro rozvoj vysokorychlostních sítě přístupu k internetu v dnešní době představuje jeden z nejefektivnějších nástrojů podpory ekonomické a společenské konkurenceschopnosti, vzdělanosti, zaměstnanosti a efektivity státní správy České republiky. Podpora rozvoje těchto sítí je také zásadní podmínkou pro naplnění cílů jak národních strategických dokumentů, jakými jsou zejména národní iniciativa Průmysl 4.0 a vládní strategie Digitální Česko 2.0, tak i evropských rozvojových plánů, především Digitální agendy pro Evropu a plánu jednotného digitálního trhu. Je stále více zřejmé, že telekomunikační infrastruktura pro ekonomiku nabyla přinejmenším stejného významu jako sítě silniční a železniční dopravy, nebo například vodovodní infrastruktura. Přístup k vysokorychlostní infrastruktuře bude v nadcházejících letech hrát zcela nezastupitelnou roli v podpoře digitální ekonomiky jako celku í jejích dílčích oblastí, mezi které můžeme zařadit např. moderní průmysl, online řízení výroby, plně automatizované výrobní procesy, autonomní výměny informací ve výrobě, telemetrii či inteligentní dopravní systémy. V segmentu veřejné správy přístup k telekomunikačním sítím umožní další rozvoj e-‐governmentu, elektronického vzdělávání, elektronického zdravotnictví a do budoucna další, zatím neznámé aplikace. Akcelerace rozvoje služeb v oblastech informačních a komunikačních technologií způsobuje zvýšené nároky na datové toky zajišťované prostřednictvím internetového připojení, přičemž již dnes je jisté, že tento trend bude v budoucnosti pokračovat. Zvýšené požadavky na objem datového přenosu jsou způsobeny jednak vyššími nároky stávajících služeb ale také zaváděním služeb nových, v neposlední řadě pak tento nárůst souvisí s potřebou připojení nových uživatelů. Jako příklad služeb s velkými nároky na datovou kapacitu lze uvést video služby (a to i při využití nových komprimačních metod) a služby založené na cloudových řešeních. Vedle výše uvedeného přitom platí, že strukturální transformace globální ekonomiky zvyšuje dynamiku rozvoje internetu s adekvátním dopadem na všechny oblasti ekonomiky a života celé společnosti. Důsledkem toho je, že bude stále důležitější zajistit, aby koncoví uživatelé internetových služeb měli snadný a kvalitní vysokorychlostní přístup k novým a inovativním službám. V současné fázi vývoje trhu a technologie tyto požadavky nejlépe splňují tzv. sítě nové generace. Dokument „Národní plán rozvoje sítí nové generace“ (dále jen „národní plán“) je strategií, která ve svém rámci specifikuje především dlouhodobou vizi České Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz

3

republiky v této oblasti s ohledem na očekávané zvyšující se tempo růstu požadavků na rychlostní i kvalitativní parametry připojení k síti internet v následujících několika desítkách let a sumarizuje jednotlivé výzvy a cíle, jejichž splnění bude ve střednědobém horizontu imperativní pro rozvoj a konkurenceschopnost české ekonomiky. Národní plán je zpracován v návaznosti na vydaná doporučení Evropské unie a Evropské komise, zejména pokyny uvedenými ve sdělení Evropské komise č. 2013/C 25/01, a vychází jak z dřívějších strategických dokumentech v rámci České republiky i na úrovní Evropské unie, tak i z dostupných zdrojů popisujících současný stav v oblasti sítí nové generace v České republice a jejich aktuálním i plánovaným budoucím rozvoji. Dokument předpokládá úzkou spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Bez její existence nebude možné dosáhnout splnění vytyčených cílů a tudíž ani naplnění vize cílového stavu. Cílem Národního plánu rozvoje sítí nové generace je definovat strategický přístup ČR při výstavbě sítí nové generace a zejména prostřednictvím podpory realizovat budování přístupových sítí nové generace. Tyto sítě svým významem a rozsahem v konečném důsledku podpoří hospodářský růst České republiky, přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podnikatelských subjektů, kvantitativně a kvalitativně posílí českou ekonomiku především s ohledem na vyšší přidanou hodnotu produkce a v neposlední řadě také zvýší efektivitu fungování veřejné správy. 1.1

Kontext vzniku Národního plánu a jeho účel

Materiál „Národní plán rozvoje sítí nové generace“ (dále jen „Národní plán“) konkretizuje politiku EU v oblasti Digitální agendy a státní politiku v elektronických komunikacích ve vztahu k moderní digitální infrastruktuře. Materiál je zároveň zpracován za účelem naplnění předběžné podmínky 1 2.2 pro Tematický cíl 2 „Zlepšení dostupnosti, využití a kvality informačních a komunikačních technologií“ podle tzv. obecného nařízení 2 v souvislosti s požadavkem EK na dosahování prokazatelných výsledků intervencí z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Předběžná podmínka 2.2 musí být splněna, aby bylo možné čerpat finanční prostředky z ESIF v rámci realizace specifického cíle 4.1 Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále jen „OP PIK“). Předběžná podmínka 2.2 je legislativou EU definována následně: „Infrastruktura přístupových sítí nové generace: Existence celostátních nebo regionálních plánů sítí nové generace, které zohledňují regionální opatření k dosažení cílů Unie v oblasti 1

2

Předběžná podmínka je podle obecného nařízení „…předem přesně vymezený podstatný faktor, který je nezbytným předpokladem pro účinné a efektivní splnění specifického cíle investiční priority […]“. V rámci předběžných podmínek jsou dále definována dílčí kritéria splnění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.

4 Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz

Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA) vysokorychlostního přístupu k internetu se zaměřením na oblasti, kde trh není schopen poskytovat otevřenou infrastrukturu za dostupnou cenu a v odpovídající kvalitě v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž a státní podpory, a poskytují dostupné služby zranitelným skupinám.“ Národní plán včetně souvisejících dokumentů musí podle předběžné podmínky 2.2 obsahovat: 1. plán investic do infrastruktury vycházející z ekonomické analýzy a zohledňující stávající soukromou a veřejnou infrastrukturu a plánované investice, 2. modely udržitelných investic, které posilují hospodářskou soutěž a zajišťují přístup k otevřeným, cenově dostupným, kvalitním a progresivním infrastrukturám a službám, 3. opatření k podnícení soukromých investic. 1.2

Vazba Národního plánu na strategické materiály a další dokumenty

V rámci přípravy tohoto strategického dokumentu byla zohledněna veškerá relevantní východiska -‐ přijaté strategické dokumenty upravující tuto oblast na úrovni Evropské unie i České republiky stejně jako dostupné informace o současném stavu České republiky v oblasti existence, pokrytí, výstavby či investic do infrastruktury sítí nové generace. Digitální agenda pro Evropu je součástí celkové strategie Evropa 2020 jakožto desetileté strategie Evropské unie zahájené v roce 2010, jejímž cílem je dosáhnout vyššího hospodářského růstu a větší zaměstnanosti v rámci členských států Evropské unie. Digitální agenda pro Evropu je pak zaměřena na celkový rozvoj digitální ekonomiky a její přínos k inteligentnímu růstu. Jednou z nejdůležitějších oblastí, kterými se Digitální agenda pro Evropu zabývá, je dostupnost vysokorychlostních přístupových sítí jako technologického základu pro celou digitální ekonomiku. Tato problematika je zakotvena ve strategickém pilíři IV Digitální agendy pro Evropu. Vytýčeným cílem v této oblasti je zajistit do roku 2020 dostupnou infrastrukturu pro přístup k síti internet o rychlosti alespoň 30Mb/s pro 100 % populace a 100Mb/s pro 50 % populace. Naplnění tohoto cíle Digitální agendy pro Evropu je jedním z hlavních úkolů sledovaných tímto dokumentem. Digitální agendu pro Evropu na národní úrovni rozvíjí „Státní politika v oblasti elektronických komunikací -‐ Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice“3. Tímto dokumentem vláda pověřila Radu vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (RVKIS) vypracováním konkrétního návrhu dalších opatření pro podporu výstavby NGA sítí zaměřeného zejména na využití veřejných zdrojů, zjednodušení administrativy spojené s výstavbou a na snížení poplatků spojených s věcnými břemeny. Celá řada kroků, které mají usnadnit rozvoj NGA sítí v ČR je rovněž obsažena v dřívějším dokumentu „Státní politika v oblasti elektronických komunikací – Digitální Česko“4. Jedná se zejména o zpracování návrhu na zřízení 3 4

Viz usnesení vlády ČR ze dne 20. března 2013 č. 203. Viz usnesení vlády ČR ze dne 19. ledna 2011 č. 50.

Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz

5

registru pasivní infrastruktury, zpracování metodické pomůcky pro sjednocení aplikační praxe některých ustanovení zákona o elektronických komunikacích, stavebního zákona a dalších právních předpisů či zpracování návrhu operačního programu pro efektivní čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů pro výstavbu sítí elektronických komunikací. Národní plán dále vychází i z usnesení vlády č. 370 ze dne 23. května 2012, které ukládá Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) a Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ) přípravu návrhu národního programu podpory budování přístupových sítí nové generace. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR pro období 2012 až 2020 s podtitulem „Zpět na vrchol“ prezentuje záměr vlády aby se do roku 2020 Česká republika zařadila mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Strategie posuzuje konkurenceschopnost celkem v devíti pilířích. Mezi ty hlavní patří instituce, infrastruktura a inovace. Jedním ze základních cílů pilíře infrastruktura je potom rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetu, a to jak ve všech obydlených, tak v méně dostupných lokalitách, aby pro všechny subjekty působící na území České republiky byla v plném rozsahu zpřístupněna možnost podnikání s využitím internetu i přístup k elektronickým službám veřejné správy. V širších souvislostech Národní plán dále souvisí se Strategií pro zvýšení digitální gramotnosti a rozvoj elektronických dovedností občanů (gesce MŠMT a MPSV), jejímž cílem je rozvoj optimálních nástrojů tak, aby byli noví pracovníci připraveni na vstup do zaměstnání a zároveň aby byli podporováni současní zaměstnanci, kteří musí akceptovat vývoj a změny v informačních a komunikačních technologiích. Mezi další cíle patří snižování digitální propasti a zajištění, resp. zvýšení celkové úrovně digitální gramotnosti občanů a tím posílení české ekonomiky a její konkurenceschopnosti. Podobně má Národní plán vazbu i na materiál Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+, který se zabývá otázkou rozvoje eGovernmentu, tj. elektronizací výkonu veřejné správy. Cílem tohoto materiálu je zavést v ČR efektivní veřejnou správu a uživatelsky přívětivé veřejné služby dostupné v maximální možné míře elektronickými prostředky. Jedná se tedy o cíl, jehož realizace závisí na přítomnosti rozvinuté infrastruktury sítí nové generace a dostupnosti vysokorychlostního připojení k internetu.


Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA)

2) Stav síťové infrastruktury pro elektronické komunikace v ČR V České republice k dnešnímu dni jsou, anebo v blízké budoucnosti budou, dostupné všechny vyspělé technologie širokopásmového přístupu: •

• • •

• •

Digitální účastnické přípojky širokopásmového přístupu přes kroucené metalické vedení xDSL (ISDN, ISDN2, ADSL, SDSL, VDSL, VDSL2 a G-‐ FAST/FTTC), Sítě kabelové televize (CATV), širokopásmový přístup přes rozvody kabelové televize, nejčastěji systém DOCSIS. Optické kabelové sítě (FTTH/FTTB), ultra vysokorychlostní sítě s možností symetrického gigabitového připojení, Autonomní sítě napájené pevným rádiovým spojem (WTTB), sítě kabelových nebo optických rozvodů, napájených pevným rádiovým spojem v licencovaném nebo nelicencovaném pásmu. Pevný rádiový přístup FWA, WLAN – širokopásmový přístup k síti Internet pomocí rádiového přenosu dat (WiFi, WiMAX) Připojení pomocí mobilního sítě třetí a vyšší generace (OFDM, 3G/HSUPA, LTE, 5G)

2.1

Přístupové sítě

Z hlediska využívaných technologií pro poskytování služeb vysokorychlostního přístupu jsou na českém trhu v současnosti nejvíce zastoupené technologie přístupu k internetu prostřednictvím metalických vedení a bezdrátové spoje. Jak ukazuje Graf č. 1, v současnosti nejrychleji rostoucí technologií přístupu k internetu představují přístupy na bázi optického vlákna. Nárůst počtu spojení v poslední době vykazují také přístupy prostřednictvím bezdrátových technologií, které si na českém trhu udržují stále výrazný tržní podíl. Relativně stabilní v čase zůstával tržní podíl přístupů prostřednictvím sítí kabelové televize, i když, jak je patrné z uvedeného grafu, v posledních obdobích dochází k poklesu tržního podílu těchto přístupů na úkor jiných technologií. Optické sítě představují pro uživatele často nejkvalitnější možnost připojení k internetu, a v současné době jejich preference mezi koncovými uživateli rostou. Graf č. 1:

Vývoj podílů počtu vysokorychlostních přístupů podle jednotlivých technologií na maloobchodním trhu


7

Zdroj: ČTÚ, 2014 Podíl přístupů s rychlostí nad 30 Mbit/s v České republice není doposud příliš vysoký, ovšem jak dokládá vývoj (viz Graf č. 2), dochází k postupnému navyšování rychlostí připojení k internetu. Graf č. 2:

Vývoj podílů jednotlivých rychlostí vysokorychlostních přístupů na maloobchodním trhu v období 2005 až pololetí 2013 celkem za všechny technologie

Zdroj: ČTÚ, 2014 Současný stav fixní telekomunikační infrastruktury České republiky je z pohledu budoucího vývoje nedostačující. Jako příčinu lze zmínit nejen v minulosti nízkou ochotu k masivním investicím do sítě bývalého inkumbenta a ostatních celoplošných operátorů zabývajících se výstavbou páteřních sítí, ale především vysokou administrativní zátěž u při budování liniových staveb obecně. Negativní vliv na rozvoj sítí má také nedostatečné konkurenční prostředí v řadě oblastí České republiky. V současné době se situace postupně mění, a to díky změně poměrů na trhu, regulatornímu prostředí a vysoké poptávce po moderních fixních i mobilních službách. 8 Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz

Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA) Vzhledem ke skutečnosti, že z dostupných zdrojů lze dovozovat další nárůst poptávky po vysokorychlostním připojení k internetu ze strany průmyslu, veřejných služeb i domácností, je pro zabezpečení udržitelného růstu telekomunikačního průmyslu nezbytný další rozvoj jak přístupové tak páteřní sítě. Dostatečná kapacita přístupových sítí je nezbytnou ale nikoli jedinou nutnou podmínkou pro poskytování kvalitních vysokorychlostních služeb anticipovaných po roce 2020. V současné době se řada podnikatelů v elektronických komunikacích potýká zejména s nedostupností, nízkou kvalitou a vysokou cenou páteřních (backhaul) spojení. Výše uvedené oblasti přitom ke stimulaci dalšího rozvoje zcela zjevně vyžadují veřejné podpory, neboť tržní mechanismy v tomto směru doposud selhávají. Současné dimenzování páteřních přípojů přístupových sítí počítá s vysokou agregací koncových zákazníků (ADSL i WiFi). Infrastruktura přípojných páteřních přípojů ostatních přístupových sítí je dimenzovaná na vyšší trvalou zátěž, a to z důvodu celkově jiného topologického přístupu. Ale ani zde v mnoha regionech není možné bez dalších investic do páteřní infrastruktury kalkulovat s vysokou trvalou zátěží. Tato situace vede i v případě kvalitní přístupové infrastruktury k neposkytování skutečného vysokorychlostního připojení. 2.2

Páteřní sítě

Jednou z hlavních překážek rozvoje vysokorychlostního Internetu a širokopásmových přístupových sítí je nedostupnost nebo monopolní nabídka v oblasti tzv. “backhaulu -‐ middle-‐mile”. Náklad na tuto část sítě spojující lokální přístupovou síť a páteřní síť zásadně ovlivňuje koncovou cenu služby, případně její dostupnost. V ČR jsou páteřní optické sítě dobře dostupné ve větších městech. V těchto městech existuje nabídka připojení k páteřním sítím více operátorů, mezi které patří zejména: •

•

Soukromé subjekty vlastnící a provozující infrastrukturu pro celoplošné služby pevných a mobilních sítí elektronických komunikací (O2 Czech Republic a.s. a CETIN, T-‐Mobile Czech Republic a.s., Vodafone Czech Republic a.s., UPC a.s.) Ostatní soukromé subjekty vlastnící rozsáhlou národní infrastrukturu (ČD -‐ Telematika a.s., ČEZ ICT Services, a.s., České Radiokomunikace, Dial Telecom a.s., IT SELF a.s.)

Problémem je, že tato soutěž funguje do úrovně páteřních sítí propojující krajská města a z velké části bývalá okresní města. Stejná situace je v oblasti neveřejných sítí, kdy páteřní optická síť je dostupná maximálně do úrovně bývalých krajských měst. Do úrovně obcí s rozšířenou působností a případně ještě menších územních celků hospodářská soutěž pro tuto infrastrukturu prakticky neexistuje nebo neexistuje ani samotná infrastruktura. Typickým případem jsou oblasti ČR, kde dochází k selhání trhu (cena/geografická dostupnost). Poskytovatelé koncových služeb nejsou schopni z důvodu nedostupnosti páteřní infrastruktury zajistit dostatečnou kvalitu koncové služby. Trh na úrovni přístupových sítí je v České republice vysoce konkurenční a jsou tu předpoklady pro jeho další rozvoj. Budování Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz

9

backhaul sítí je ovšem ve většině případů mimo možnosti lokálních operátorů a národní operátoři nemají k budování backhaul sítí ekonomický motiv. Proto je podpora rozvoje těchto částí sítí kriticky důležitá. V opačném případě hrozí vznik neefektivních ostrovních systémů nebo dlouhodobě neudržitelných projektů. Neexistence možnosti napojení na páteřní optické sítě je zásadní překážkou pro následné budování přístupové (místní) sítě s parametry NGA. Bližší rozbor stavu páteřních sítí je uveden v kapitole č. 3 tohoto dokumentu . 2.3

Neveřejné sítě

Vedle veřejných sítí pro poskytování služeb vysokorychlostního přístupu jsou v ČR k dispozici i sítě neveřejné. V této části je pro informaci poskytnut jen základní přehled o neveřejné síti, která je z hlediska státu jedna z nejdůležitějších. V působnosti Ministerstva vnitra (MV) provozována neveřejná telekomunikační síť pro Policii České republiky, složky integrovaného záchranného systému a územní orgány státní správy pod názvem Integrovaná telekomunikační síť MV (ITS MV). ITS MV je vybudována jako neveřejná a využívá prioritně komunikační infrastrukturu v majetku MV, pouze připojení malých objektů je řešeno pomocí pronajatých komunikačních okruhů a služeb od veřejných poskytovatelů. Přenosová infrastruktura je společná pro veškeré komunikační systémy – hlasovou, datovou a radiovou komunikaci. ITS MV je rozdělena do krajských sub-‐sítí, které jsou propojeny optickou páteřní sítí tak, aby byla zajištěna dostatečná přenosová kapacita (v současné době 1GBps; v rámci přechodu na 10GBps). V příloze je uvedeno schéma této sítě se zákresy dalších směrů jejího dalšího možného rozvoje. Součástí ITS MV je i radiokomunikační síť PEGAS určená pro radiovou komunikaci a řízení složek integrovaného záchranného systému. Tuto síť, která je členěna na 14 regionálních sítí v souladu se stávajícím územně správním členěním, tvoří 222 základových stanic a 42 rádiových ústředen instalovaných po celém území ČR. Celkem je v síti registrováno více než 28 000 koncových uživatelů (vysílaček). Síť je integrována do všech operačních středisek Policie ČS a Hasičského záchranného sboru. Do působnosti Ministerstva vnitra také spadá Centrální místo služeb (CMS), určené primárně ke garantované, bezpečné a auditované výměně informací mezi jednotlivými orgány veřejné správy. Je jediným místem výměny dat mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy (ISVS) a zároveň jediným místem propojení k veřejné síti Internet a specifických neveřejných sítí například sítí EU. CMS zajišťuje služby pro výměnu dat a služby mezi jednotlivými ISVS a umožňuje, aby každý subjekt veřejné správy získal prostřednictvím CMS efektivní přístup k relevantním informacím. CMS tvoří jeden ze základních stavebních prvků komunikační infrastruktury veřejné správy a jeho služby umožňují orgánům veřejné správy snížit náklady na zajištění komunikačního prostředí. 10 Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz

Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA) 2.4

Další sítě ve vlastnictví veřejného sektoru

Vedle výše uvedených centrálních orgánů veřejné moci na relevantním trhu telekomunikačních služeb působí i subjekty mající formálně povahu samostatných právnických osob, které se nicméně vyznačují podstatným vlivem státních orgánů na jejich fungování. Mezi takové subjekty vlastnící a provozující služby pevných a mobilních sítí elektronických komunikací patří zejména Česká pošta, s.p., Odštěpný závod ICT služby a CESNET, z. s. p. o. Na regionální a lokální úrovni pak obdobným způsobem působí Krajské a městské sítě např. Rowanet, Ovanet, SITMP, LIS a další. Mezi subjekty vlastnící infrastrukturu vhodnou k využití pro výstavbu sítí NGA pak lze počítat také místní a regionální veřejnoprávní korporace, tedy zejména Kraje, Statutární města, obce s rozšířenou působností a jimi zřizované příspěvkové organizace či obchodní společnosti. Infrastruktura telekomunikačních sítí vlastní a provozuje také Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC), Ředitelství silnic a dálnic ČR, p.o. Z výše uvedeného výčtu subjektů je patrné, že situace v ČR je v oblasti vlastnictví infrastruktury vybudované z veřejných prostředků velmi fragmentovaná, přičemž tento stav v minulosti vedl k neefektivní spolupráci zúčastněných subjektů a budování překryvných sítí zejména na úrovni páteřní infrastruktury. Pro úspěšné a efektivní naplnění definovaných cílů v oblasti rozvoje sítí NGN/NGA je žádoucí zajistit vzájemnou spolupráci a jednotnou koordinaci mezi subjekty veřejného sektoru.


11

3) Stávající stav na telekomunikačním trhu 3.1

Síťový model A-‐B-‐C

Z technického i obchodního pohledu lze rozdělit sítě pro připojení k internetu rozčlenit do tří kategorií, a to na přístupové sítě (Access), propojovací dálkové trasy (Backhaul) a spoje propojující datová centra umožňující vzájemné propojení operátorů a zprostředkovávající mezistátní internetové propojení (Core). V rámci výše uvedené klasifikace přístupové sítě zprostředkovávají připojení mezi koncovým uživatelem a poskytovatelem připojení k internetu nebo jeho páteřní sítí (také poslední míle -‐ last mile). Nadřazené backhaulové trasy představují dálkové vysokokapacitní připojení mezi místním poskytovatelem služeb a centrálním bodem připojení k internetu (tranzitní poskytovatel připojení). Core sítě pak propojují datová centra, umožňují propojení tranzitním operátorům IP konektivity a zahrnují též propojovací uzly (IXP) -‐ propojení mezi internetovými sítěmi (V ČR zastoupen neutrálním sdružením NIX.CZ).

3.2

Situace na trhu A (Access)

V České republice na trhu Access (přístupové sítě) podniká přibližně 1300 subjektů. Jejich struktura je pestrá – od několika velkých celostátních nadnárodních operátorů až po dalších přibližně 200 operátorů s významnější tržní silou ve svém regionu. V České republice jsou nejvýznamnějším stavitelem a provozovatelem optické infrastruktury lokální poskytovatelé, kdy nabízí modernější služby nežli celostátní operátoři. 12 Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz

Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA) Na trhu dále působí v souladu s právním řádem i mnoho nepodnikatelů – zejména občanských spolků. I zde je situace rozdílná, neboť zde nalezneme jak několik profesionálně vedených metropolitních sítí s převážnou většinou členů připojených pomocí optických kabelů, tak i malé komunitní sítě. Poskytování služeb na této části trhu (Access) je z výše uvedených příčin vysoce konkurenční. Zkušenosti s budováním přístupových sítí v České republice ukazují, že tam, kde existuje poptávka a efektivní konkurence, dochází k investicím do rozvoje nejmodernějších přístupových sítí s parametry NGA ze strany soukromých subjektů. V České republice dnes existuje více než 360 tisíc disponibilních optických přípojek typu FTTx, které jsou připojeny k internetu a aktivně využívají telekomunikační služby. Lze předpokládat, že počet potencionálních přípojek, tedy domácností, které se mohou s vynaložením malých investičních nákladů připojit do NGA sítě, bude ještě několikanásobně vyšší. Z pohledu přístupových sítí jsou významným prvkem i kabelové sítě. Technologie využívající HFC vedení, zejména modernizované na standart DOCSIS 3.1 přenáší data rychlostí stovek Mbps. Hojně jsou na trhu zastoupeny sítě typu xDSL využívající metalické vedení kroucených párů, postavené především pro účely přenosu hlasových služeb. Technologie využití tohoto média se dále vyvíjí. Hlavní nevýhodou připojení pomocí technologie xDSL je velká závislost datové propustnosti na vzdálenosti od modemu v ústředně a na kvalitě použitých kabelů. U některých technologií xDSL hraje svou roli velká nesymetrie mezi směry Download a Upload. Výhodou je ovšem široká dostupnost xDSL infrastruktury. Na trhu je v současné době také stále široce využíváno připojení bezdrátovými službami pevného bezdrátového přístupu k síti internet. Bezdrátové technologie v přístupových sítích využívá podle dat z roku 2013 zhruba 36% všech účastnických přípojek. Domácnosti připojené technologií WiFi, tedy bezdrátovými spoji ve volných pásmech 2,4 a 5 GHz mohou využívat rychlosti stahování dat od řádu jednotek Mbps až po desítky Mbps v případě moderních typů těchto technologií.


13

3.2.1

Přehled vlastností technologií používaných v přístupových sítí

FTTx (Fiber)

HFC (Koaxiál)

xDSL

FWA a WLA

využitelná šířka pásma 45 000 GHz

1.7 GHz

0.03 GHz

0,04 GHz

aktuálně běžné používané rychlosti 1 až 10 Gb/s

240 Mb/s

40 Mb/s

40 Mb/s

80 Mb/s

120 Mb/s

teoretické rychlosti prakticky neomezené

10 Gb/s

dosažitelné vzdálenosti od POPu desítky km

jednotky km

stovky m

Jednotky km

náklad na vybudování přípojky na uživatele 5 až 80 tisíc Kč

5 až 50 tisíc Kč

5 až 50 tisíc Kč

3 až 8 tisíc

provozní náklady nízké

střední

střední

vysoké

Zásadní výhody technologie - vysoká morální i fyzická životnost - symetrický provoz a prakticky neomezená rychlost

- využití stávajících rozvodů kabelových televizí

- možnost využít stávajících telefonních sítí

- obecně nízké náklady na výstavbu - rychlost výstavby

Zásadní nevýhody technologie - náklady na výstavbu v lokalitách s nízkou hustotou osídlení, nevhodným terénem nebo vysokými věcnými břemeny - složitost stavebních řízení

- obdobné náklady na výstavbu nových sítí jako u FTTx sítí - asymetrická technologie

- morální zastaralost - nemožnost dosáhnout skutečně vysokých rychlostí - rychlý úbytek rychlosti v závislosti na vzdálenosti stanice od DSLAMu - omezená možnost velkoobchodní nabídky na fyzické médium u technologií jako je vektoring

- omezené pásma (nedostatek volných pásem) - rušení ve volných pásmech - cena licencovaných pásem - meteorologické vlivy

Z uvedené tabulky bezpochyby vyplývá, že nejvhodnější technologií jsou optické sítě typu FTTx. Rychlosti v nich jsou aktuálně nejvyšší, přičemž tyto rychlosti jsou symetrické (tj. umožňují stejné rychlosti jak ve směru Download – k zákazníkovi, tak ve směru Upload – od zákazníka). Z hlediska dlouhodobého vývoje jsou pak rychlosti FTTx sítí prakticky neomezené. Technologie optických spojů má vysokou morální i fyzickou životnost i nízké provozní náklady.


Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA) Cena výstavby sítí obecně závisí na několika faktorech. Mimo zvolené technologie je ale zásadní cena věcných břemen, cena stavebních prací a hustota osídlení. Cena výstavby sítí se tak může pohybovat od cca 5 000 Kč na přípojku v hustě osídlených lokalitách s nízkými náklady na věcná břemena (sídliště v menších městech) po desítky tisíc korun (Praha nebo naopak malé vesničky). Zásadními inhibitory pro větší rozšíření FTTx sítí jsou: • •

• • • •

složitost a netransparentnost stavebního řízení nadměrná omezení vyplývající z právních předpisů -‐ např. nutnost umísťovat telekomunikační sítě do země, nemožnost použití nadzemních systémů v zastavěných oblastech cena věcných břemen, která v některých případech několikanásobně převyšuje cenu vlastní výstavby daňová zátěž (30leté odpisy) nejasnosti v legislativě, popřípadě neexistence speciálního zákona pro výstavbu telekomunikačních sítí v některých případech nedostatečná poptávka po tomto typu služeb připojení k internetu

HFC sítě jsou na výstavbu obdobně náročné jako FTTx sítě, ovšem jsou zastaralejší. Výstavba nových sítí tohoto typu nedává smysl, pouze jako upgrade již exitujících kabelových koaxiálních, většinou televizních rozvodů. xDSL sítě využívají již existujících telefonních rozvodů, které penetrují značnou část domácností, čímž značně snižují investiční i časovou náročnost výstavby. Zásadním problémem je velmi omezená použitelná šířka pásma a kvalita těchto rozvodů, kvůli které jsou maximální dosažitelné rychlosti nižší a navíc značně klesají se vzdáleností od centrálního uzlu, jak ukazuje následující graf:


15

Dalším problémem je omezení hospodářské soutěže u modernějších forem xDSL (vektoring apod.) kdy není možné efektivně uplatnit velkoobchodní nabídku na pronájem koncové smyčky (LLU) zachovávající hospodářskou soutěž – viz strana 17 OECD NGA report (8). Bezdrátové sítě jsou z pohledu investiční náročnosti výstavby nejméně nákladné, ovšem vyžadují větší provozní prostředky a také rychle morálně zastarávají. V případě WiFi sítí se investiční náročnost na klienta pohybuje zhruba v rozmezí 3 000 až 8 000 Kč, v případě licencovaných řešení pak i více. Zásadním problémem je nedostatek volného pásma a extenzivní využívání stávajících pásem, což vede k nežádoucím interferencím. Využití této technologie dává smysl v nejmenších sídelních jednotkách a v odlehlých obydlích. Z pohledu výstavby optických sítí FTTx pak lze rozdělit české obce a města na tři typy: •

•

•

Fiber neutral – nejmenší obce – kde existují domácnosti, které by mohly využít vysokorychlostní připojení k internetu, ale jejich počet nemusí být dostatečný pro zajištění ekonomické návratnosti výstavby takových sítí. Fiber friendly – malé a střední obce a města – nachází se zde dostatek domácností, které znamenají pro ISP dostatečně ekonomicky motivující příležitost a kde dochází k výstavbě FTTx ze strany malých ISP již dnes, a to bez veřejné podpory. Na ekonomickou návratnost takové výstavby optických sítí mají vliv nízké náklady na věcná břemena a vůbec samotná možnost výstavby (volný prostor). Fiber enemy – velká města – tato města mají sice dostatek domácností, pro které by se vyplatilo budovat optické sítě, ale vysoké bariéry pro tuto výstavbu. Jsou to vysoké náklady na věcná břemena, zábory, není zde vhodný volný terén (je třeba kopat do zpevněných ploch) a existují zde administrativní a byrokratické překážky pro takovou výstavbu, viz např. tzv. chodníkový program v Praze, které jsou významnou překážkou výstavby optických sítí. Neprovádí se efektivní koordinace s výstavbou ostatních inženýrských sítí.


Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA) Malé obce, vesnice

Střední obce, města, městysy

Velké obce, velká města

Neutrální

Dobrá

Nepřátelská

Důvody stavu

Malý počet obyvatel v některých obcích neumožnuje ekonomicky přiměřené investice do optické infrastruktury. Obce s vybudovanou infrastrukturou si nepřejí výkopové práce před koncem životnosti povrchů.

Počet obyvatel umožnuje přiměřené investice do optické infrastruktury, městský charakter obyvatelstva vytváří poptávku, přiměřené částky požadované za věcná břemena a zábory prostranství

I přes vysoký počet obyvatel neumožnuje vysoká cena požadovaná za věcná břemena cenově přiměřenou výstavná optických sítí v dostatečné míře. Nutnost využívání výkopů i pro připojení koncového klienta staví bariéru poptávce

Stávající technologie

Wireless technologie a připojování vysokorychlostními spoji fixní služby u bytových domů.

Optické přípojky se ve městech střední velikosti díky vstřícnosti municipalit velmi bouřlivě rozvíjejí. Wireless technologie a připojování vysokorychlostními spoji fixní služby u bytových domů. Kabelové televize.

xDSL připojení s potenciálem rozvoje VDSL v některých lokalitách. Kabelové televize. Optické přípojky v lokalitách s možností propojení domů podzemními kolektory. Problematické připojování rodinných domů zákazníci bezdrátových poskytovatelů.

Budoucí řešení

Pokročilé typy bezdrátového připojení, připojení vysokorychlostními spoji fixní služby u bytových domů a optické převěsy. Energetické přípojky jsou běžně řešené pomocí převěsu. Je těžké prosadit službu pomocí technologie optického vlákna při nutnosti výkopových prací na pozemku zákazníka.

Optické sítě s možností koncového připojení optického kabelu pomocí převěsu tam, kde obec takový typ výstavby povolí. Energetické přípojky jsou běžně řešené pomocí převěsu. Je těžké prosadit službu pomocí technologie optického vlákna při nutnosti výkopových prací na pozemku zákazníka. Při nízké penetraci okrajových částí využití moderních bezdrátových systémů.

Podpora výstavby ze strany municipalit sníží finanční zátěž výstavby. Koordinace výkopových prací, koordinace výstavby liniových staveb s telekomunikačními stavbami a nízká zátěž věcnými břemeny. Municipalita není podnikatelem v elektronických komunikacích - Open Access přístup ji vyhovuje a podpoří i neveřejné telekomunikační sítě státu. Při nízké penetraci okrajových částí využití moderních bezdrátových systémů.

Hrozby

Zpoplatnění některých volných pásem určených pro NGA výstavbu (60, 80 GHz). Nutná změna stavebního zákona pro trvalé řešení připojení optickými převěsy.



Stav a připravenost pro optickou výstavbu


17

3.3

Situace na trhu B (Backhaul)

Jedním z hlavních inhibitorů rozvoje vysokorychlostního Internetu a širokopásmových přístupových sítí je nedostupnost nebo monopolní nabídka v oblasti tzv. “backhaulu -‐ middle-‐mile”. Jedná se o část sítě spojující lokální přístupovou síť a páteřní síť a náklad na ni zásadně ovlivňuje koncovou cenu služby, případně její dostupnost. Jednoduše řečeno, například pro menší sídelní jednotky nemá význam stavět vysokorychlostní přístupovou síť, pokud ji není možné propojit s páteřní optickou sítí nebo cena toho propojení zásadním způsobem prodražuje provoz této přístupové sítě. Jedinou dnes široce využitelnou technologií pro výstavbu backhaul sítě jsou optická vlákna. Konkurenční prostředí v nabídce backhaul sítí existuje pouze v části České republiky a to především v blízkosti některých liniových služeb (železnice, dálnice, produktovody). Mimo tato místa neexistuje nabídka backhaul sítí vůbec, nebo je přítomná síť pouze od inkumbenta. Nadto je možné získat připojení od společnosti České radiokomunikace, avšak pouze prostřednictvím rádiových spojů, se všemi nevýhodami, které takovéto připojení v případě backhaul sítí má (nižší kapacita než u optických sítí, možnost ovlivnění spoje meteorologickou situací). 3.3.1

Dostupnost backhaul sítí jednotlivých poskytovatelů

Mapa pokrytí backhaul sítě ČD Telematika



Mapa pokrytí sítě Dial Telecom

Mapa pokrytí sítě UPC Business

Mapa pokrytí páteřní sítě CETIN není veřejně přístupná. Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz

19

Při pohledu na mapy jednotlivých backhaul sítí je zřejmé, že se překrývají a mnohdy si části své infrastruktury vzájemně pronajímají. V oblasti backhaul sítí s výjimkou velkých měst v České republice neexistuje efektivní konkurence a na většině území ČR není přístup k těmto sítím dostupný vůbec nebo přístup k těmto sítím poskytuje pouze jeden poskytovatel backhaul sítě (inkumbent). Problémem backhaul sítí v České republice je v současnosti jejich malá kapacita a vysoká agregace. 3.4

Situace na trhu C – Core

Trh s přístupem do core sítí je dostatečně rozvinutý, s velmi uspokojivou kvalitou optických tras propojujících Českou republiku se zahraničními propojovacími uzly a dostatečně zabezpečenými proti výpadkům. Díky tomu a vysoce rostoucí poptávce po ICT službách je možné podpořit rozvoj datových center mimo hlavní město pro zajištění geografické redundance na území České republiky. Tato část telekomunikační infrastruktury zajišťuje: •

• •

Datacentra – technologické budovy, které slouží k umisťování telekomunikačních zařízení jednotlivých společností z oblasti telekomunikací, cloudové platformy, propojovací uzly, služby ICT, atd. Fungování tranzitních operátorů IP konektivity – zajištění konektivity do „světového“ internetu. Propojovací uzly (IXP) – jsou uzly, které slouží k propojení internetových sítí navzájem (v ČR NIX.CZ). Jejich úkolem je zajištění provozu neutrální infrastruktury pro výměnu dat mezi připojenými sítěmi do takového uzlu. Výměna dat v takovém uzlu zkracuje síťové cesty, zajišťuje nejlepší možnost výměny dat a zajištuje vysokou diverzitu přístupu do sítí, se kterými by propojení bylo nemožné nebo velmi složité. Celkově lze říct, že IXP zajištují vysokou stabilitu internetu v dané oblasti.



Stav konkurence na trzích A-‐B-‐C

A-B-C

Access

Backhaul

Core

Rozvinutí konkurenční soutěže

Velmi konkurenční

Omezené

Konkurenční

Dosažitelnost služby v regionech

Mezi prvními ve světovém měřítku

Poskytovatelé z velké části překrývají svoji infrastrukturu

Mezi prvními ve světovém měřítku

Cíle pro dosažení cílů digitální ekonomiky

Místní výstavbu sítí s NGA parametry zabezpečí soutěž mezi poskytovateli ISP a vysoce rostoucí poptávka po službách digitálního věku

V regionech bez soutěže poskytovatelů páteřní telekomunikační infrastruktury nelze očekávat ekonomicky únosné navyšování kapacit v přístupových sítích

Splněny - dostatečné kapacity propojení s celosvětovou sítí Internet, velké rezervy pro další rozvoj. Možná podpora pro geografický rozvoj datových center při rostoucí poptávce ICT služeb.

Klady

Podnikatel bez investic do sítě neobstojí na trhu. Očekáváme masivní konsolidaci na trhu přístupu k síti Internet.

V regionech s dostatečnou konkurencí poskytovatelů páteřních sítí lze již dnes propojovat přístupové sítě s velkou kapacitou

Dostatečná diverzifikace dodavatelů. Výhodná vlastnická struktura propojovacích uzlů IXP (neutrální sdružení/asociace na jejichž řízeni se podílejí sami operátoři)

Hrozby

V regionech bez dostatečné příležitosti bude částečně nutná veřejná podpora vyhodnotí municipality

Nezájem provozovatelů backhaul sítí k pronájmu na velkoobchodním principu

Pouze změny ve vlastnické struktuře by mohly ohrozit dostatečnou soutěž.


21

4) Cíle a strategie 4.1

Strategické cíle

V obecné rovině platí, že pro nastolení a zachování udržitelného rozvoje telekomunikační oblasti je nutná chytrá regulace založená na kvalitních datech a argumentech posuzujících nutnost regulatorních opatření. Současně pak platí, že jakákoliv státní intervence nesmí brzdit dynamický vývoj digitálních technologií, a to vždy při důsledném zachování hospodářské soutěže na všech úrovních. V rámci těchto premis pak lze za strategické cíle regulace označit následující položky uskupené do příslušných kategorií: Smyslem regulace představované tímto Národním plánem přitom je pak ve smyslu sdělení Evropské komise č. 2013/C 25/01 dosažení „skokové změny“, pokud jde o dostupnost širokopásmových služeb. „Skoková změna“ předpokládá nové rozsáhlé investice do širokopásmových sítí za podmínky, že dotovaná infrastruktura přinese na trh nové významné možnosti, pokud jde o dostupnost a kapacitu širokopásmových služeb, rychlost připojení a hospodářskou soutěž. Skoková změna se vždy porovná se stávající sítí, jakož i s konkrétně plánovanými sítě v dané oblasti. V oblastech, kde jsou širokopásmové sítě již zavedeny, by uplatnění skokové změny mělo zajistit, že státní podpora nepovede ke zdvojení stávající infrastruktury. Obdobně by malá a postupná modernizace stávajících infrastruktur – např. z 12 Mb/s na 24 Mb/s – pravděpodobně nepřinesla dodatečné kapacity k poskytování služeb (a pravděpodobně by nepřiměřeně zvýhodnila stávajícího provozovatele). 4.1.1

•

• •

•

USNADNĚNÍ A ZRYCHLENÍ VÝSTAVBY INFRASTRUKTURY PRO SÍTĚ NOVÉ GENERACE:

Redukce administrativních a stavebních nákladů při budování NGN/NGA sítí legislativními opatřeními včetně snížení nákladů na věcná břemena a služebnosti Implementace směrnice EP a Rady 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Koordinace rozvoje infrastruktury provozované veřejným sektorem napříč všemi institucemi státní správy včetně koordinace rozvoje veřejných sítí spolufinancovaných z veřejných prostředků; Vybudování a provoz registru pasivní infrastruktury.

4.1.2

•

PLOŠNÉ POKRYTÍ ČR INFRASTRUKTUROU UMOŽŇUJÍCÍ SKOKOVOU ZMĚNU:

Zajistit plošnou dostupnost služeb přístupu k ultrarychlému internetu v takové kvalitě a parametrech, které budou odpovídat aktuálním trendům a požadavkům digitální ekonomiky;


Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA) •

• • •

Podporovat hospodářskou soutěž na úrovni infrastruktury v páteřních (NGN) i přístupových sítích (NGA);

Překonat tzv. digitální propast venkovských, odlehlých či jinak znevýhodněných oblastí; Podporovat z veřejných zdrojů rozvoj pouze takové infrastruktury, která bude svými vlastnostmi umožňovat skokové změny přístupové rychlosti a kvality; Podporovat z veřejných zdrojů rozvoj zejména páteřní infrastruktury, která bude navazovat na již existující infrastrukturu pro neveřejné a veřejné sítě NGN/NGA.

4.1.3 • • •

•

EFEKTIVNÍ VYUŽÍVÁNÍ RÁDIOVÉHO SPEKTRA:

rozšiřování a zpřístupňování dalších harmonizovaných pásem pro poskytování služeb elektronických komunikací, optimalizaci, zefektivnění využití rádiového spektra v harmonizovaných pásmech, uplatnění hospodářské soutěže zajištěním flexibility v nakládání s rádiovým spektrem, technologické neutrality a principů obchodovatelnosti s právy k užití rádiového spektra, rozvoj vysokorychlostních bezdrátových pevných spojů.

4.1.4 •

• •

PODPORA POPTÁVKY PO DIGITÁLNÍCH SLUŽBÁCH

podporovat a stimulovat poptávku po službách, pro které je existence sítí nové generace nezbytná a které dál stimulují poptávku po kvalitním a rychlém připojení k internetu (e-‐Government, e-‐Health, e-‐Learning aj.) zvyšovat digitální gramotnost české populace a to napříč věkovými skupinami. Posunout Českou republiku v oblasti elektronizace státní správy mezi nejrozvinutější země EU


23

4.2

Priority intervencí v rámci veřejné finanční podpory

Státní intervence v podobě veřejné podpory může být poskytnuta pouze v zeměpisných oblastech, ve kterých selhávají tržní mechanizmy. Jedná se o místa, ve kterých není žádná páteřní infrastruktura umožňující poskytování služby vysokorychlostního připojení k internetu prostřednictvím sítí NGA/NGN a není pravděpodobné, že v nejbližší budoucnosti bude vybudována za komerčních podmínek. Jedná se o tzv. bílá místa. Výjimečně a pouze z důvodů hodných zvláštního zřetele lze poskytnout veřejnou podporu i do míst, ve kterých existuje páteřní infrastruktura vlastněná jedním subjektem umožňující poskytování služby vysokorychlostního připojení na sítích NGA/NGN a není pravděpodobné, že v nejbližší budoucnosti bude vybudována další za komerčních podmínek. Jedná se o tzv. šedá místa. Případná veřejná podpora do šedých míst by musela projít tzv. notifikačním procesem u Evropské komise podle čl. 107 Smlouvy o fungování EU. Veřejná podpora do míst, ve kterých existují alespoň dva provozovatelé páteřní infrastruktury umožňující poskytování služby vysokorychlostního připojení na sítích NGA/NGN je vyloučena. Jedná se o tzv. černá místa. Nejlepší přístup k internetu vykazují členské státy, v nichž funguje hospodářská soutěž v oblasti infrastruktury v kombinaci s účinnou regulací ex ante na podporu hospodářské soutěže v oblasti služeb. Proto je klíčové, aby se veřejné prostředky v tomto odvětví vynakládaly obezřetně a aby bylo zajištěno, že veřejná podpora doplňuje a nikoliv nahrazuje investice účastníků trhu. Každý státní zásah by měl co nejvíce omezovat riziko vytěsnění soukromých investic, změn komerční motivace k investicím a v konečném důsledku narušení hospodářské soutěže. Kvalitativní porovnání jednotlivých typů infrastruktury vedou k závěru, že dlouhodobou perspektivu využitelnosti garantuje především optická infrastruktura. Při životnosti více než 30 let poskytuje dostatečnou šířku využitelného pásma pro budoucí navyšování rychlostí, garanci symetrických služeb a nízkého časového zpoždění. Infrastruktura na bázi optických vláken umožňuje docílit tzv. skokové změny a to nejen z pohledu dnešní situace na trhu, ale i v horizontu let budoucích. Česká republika proto bude téměř výhradně podporovat rozvoj pouze tohoto typu infrastruktury. Optická infrastruktura je klíčovým prvkem všech sítí nové generace a bez její existence není reálné provozovat žádnou telekomunikační síť současnosti. Optická infrastruktura spolufinancovaná z veřejných prostředků bude vždy stavěna jako otevřená a sdílená na pasivní vrstvě. Nezbytným předpokladem pro poskytování přístupových služeb koncovým uživatelům jsou sítě páteřního propojení. Tento typ sítí je schopen podporovat jak základní sítě, tak sítě typu NGA. Předmětem podpory bude výstavba páteřní optické sítě do bílých míst, která bude zakončena na nejbližším místě (tzv. POP), kde bude dostupná infrastruktura páteřních optických sítí od minimálně dvou vlastníků pasivní optické infrastruktury pro veřejné i neveřejné sítě s možností fyzického napojení. V případě, že propojovací bod s propojením dvou stávajících páteřních sítí by byl příliš 24 Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz

Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA) vzdálený od napojovaného bílého místa, lze z důvodu ekonomičnosti zvažovat napojení i na páteřní síť jednoho poskytovatele pouze v případě, že tento dobrovolně přijme závazek velkoobchodního přístupu ke své stávající páteřní síti v místě nového propojovacího bodu. Citlivou otázkou zůstává oblast přístupových sítí (tzv. First mile), neboť výstavba sítí pouze na bázi optických sítí (FTTH/FTTB) je jak investičně, tak i časově nejnáročnější. Vzhledem k tomu, že pro vybudování přístupové sítě s parametry sítí NGA/NGN je nezbytný předpoklad, že tato přístupová síť bude bez omezení napojena na vyšší páteřní sítě, bude předmětem podpory z veřejných prostředků zejména napojení všech obcí na optické páteřní sítě. Do doby existence bílých míst bez napojení na páteřní optické sítě je podpora z veřejných prostředků výstavby koncových přístupových sítí možná jen ve zvlášť odůvodněných případech. Podpora výstavby páteřních sítí do bílých míst zajistí či podpoří: • •

• • • •

zachování či zvýšení konkurence v obcích s podporovanou výstavbou páteřního napojení silný impuls pro zapojení soukromých investic do výstavby přístupových sítí ušetřením soukromých investičních výdajů na výstavbu páteřního napojení koncových přístupových sítí efektivní alokaci veřejných prostředků do míst s tržním selháváním plošný zásah, když lze předpokládat, že do roku 2020 bude z veřejných prostředků vybudováno napojení na páteřní sítě ve všech bílých místech efektivní nakládání s investicemi jednoznačným zamezením překryvné výstavby sítí v místech, kde už existují jiné využitelné sítě jednoduchý a transparentní model sdíleného přístupu k síti vybudované z veřejných prostředků na základě pronájmu nenasvícených vláken


25

4.3

Investiční model

Výběr vhodného investičního modelu je stěžejní pro naplnění stanovených cílů. Při určování nejvhodnějšího investičního modelu sehrál klíčovou roli materiál Guide to broadband investment, který zpracovala Evropská komise a který obsahuje relevantní investiční modely na základě veřejných údajů o projektech z celé Evropy. Vzhledem k tomu, že Česká republika je jak z pohledu geografického, tak i z pohledu dostupnosti infrastruktury silně fragmentovaná, nelze určit jeden univerzální investiční model, nutností tedy bude kombinace dvou či více níže uvedených principů. Lze předpokládat použití tří následujících modelů. Pro zajištění plošné dostupnosti infrastruktury, posílení principů hospodářské soutěže a míry reinvestic z pronájmu infrastruktury se jako nejvhodnější jeví Public design, build and operate model. Public design, build and operate model V tomto modelu veřejný sektor vlastní a provozuje sítě bez účasti soukromého sektoru. Všechny aspekty rozvoje sítě jsou řízeny veřejným sektorem, který může provozovat celou síť, nebo může zajišťovat velkoobchodní přístup a soukromé subjekty pak nabízejí maloobchodní služby. Public outsourcing model V rámci tohoto modelu existuje jediný kontrakt, který pokrývá všechny aspekty výstavby a provozu sítě. Hlavní charakteristikou tohoto modelu je, že síť je provozována soukromým sektorem, ale veřejný sektor si ponechává vlastnictví a určitou kontrolu sítě. Joint venture model (méně vhodný model) Společné partnerství veřejného a soukromého sektoru je ujednání, prostřednictvím kterého je vlastnictví sítě rozděleno mezi veřejným a soukromým sektorem. Stavební a provozní činnosti zpravidla provádí a zajišťuje soukromý sektor.



Bezdrátové vysokorychlostní připojení

K dosažení cílů Digitální agendy 2020 patří pro poskytování služeb elektronických komunikací i využití rádiového spektra, zejména služeb mobilní povahy. K poskytování služeb elektronických komunikací je rozvoj sítí nové generace s přenosem po pevném médiu a sítí a bezdrátových komunikací vzájemně provázán. Význam bezdrátových komunikací spočívá v připojení spotřebitelů, používajících mobilní koncová zařízení. Používaná kmitočtová pásma jsou předmětem harmonizace na úrovni EU. Důležitou roli sehrávají bezdrátové komunikace také coby technologie konkurující kabelovým přístupovým sítím. Vzhledem k časové a finanční náročnosti výstavby kabelových přístupových sítí bude role bezdrátových technologií pro pevné připojení ve střednědobém horizontu i nadále důležitá. Národní plán rozvoje sítí nové generace je proto v oblasti bezdrátových komunikací podporován Strategií správy rádiového spektra, která stanoví konkrétní cíle v krátko-‐ a střednědobém horizontu (2 – 5 let). Hlavní cíle této strategie vycházejí ze zadání státní politiky – Digitální Česko 2.0 – Cesta k digitální ekonomice. Pásmo

Záměr

Časový rámec, sekvence (předpoklad)

700 MHz

Pásmo 700 MHz zpřístupnit pro Po přijetí příslušných harmonizované využívání sítěmi IMT. rozhodnutí na úrovni EU a národním rozhodnutí o implementaci.

1800 MHz

Udělení zbývajících (nepřidělených) Zahájení výběrového řízení kmitočtů pro využití sítěmi IMT. v roce 2016.

1400 MHz

Zpřístupnit pro harmonizované využívání Po dokončení harmonizace sítěmi IMT. (2016) a po ukončení využití sítěmi DAB.

2300 MHz

Zpřístupnit také (tj. sdíleně s dalším Neurčeno, dlouhodobý cíl. využitím) pro harmonizované využívání sítěmi IMT.

2600 MHz

Udělení zbývajících (nepřidělených) Zahájení výběrového řízení kmitočtů pro využití sítěmi IMT. v roce 2016 (spolu s 1800 MHz).

3,4–3,6 MHz

Změna podmínek: Zavést podmínky pro Po roce 2020. harmonizované využívání sítěmi IMT-‐A (tj. umožňujících služby s parametry NGA).

3,6–3,8 MHz

Zpřístupnit pro harmonizované využívání Zahájení výběrového řízení sítěmi IMT s akcentem na vysokou kvalitu v roce 2016 (po VŘ na 1800 služby (rychlost, latence aj.). a 2600 MHz).


27

5,8 GHz

Zpřístupnění pásma pro pevný bezdrátový Po dokončení mezinárodní přístup (BWA, WiFi). harmonizace (2015/16) a po dokončení národní analýzy koexistence se stávajícím využitím.

Pásmo

Záměr

Časový rámec, sekvence (předpoklad)

napříč pásmy

Umožnění zavádění širokých kanálů Průběžně. využívaných vysokorychlostními mikrovlnnými spoji. Úprava podmínek využívání podle aktuálních zkušeností (v první fázi zejm. Podle provozních zkušeností. v pásmu 42 GHz).

7 GHz

Uvolnění dalších duplexních kmitočtů Podle zájmu uživatelů – v pásmu 7 GHz pro pevné mikrovlnné konzultace 2016. spoje.

nad 57 GHz

Zpřístupnění pásem pro bezlicenční využití mikrovlnnými spoji, event. systémovými prvky budoucích sítí 5G.

⎯



5) Subjekty odpovědné za realizaci, implementaci a monitoring Ministerstvo průmyslu a obchodu •

• • •

•

zajišťuje přípravu legislativy pro oblast služeb a sítí elektronických komunikací, s výjimkou prováděcích právních předpisů, k jejichž vydání jsou zmocněny Ministerstvo vnitra, Český telekomunikační úřad a Úřad pro ochranu osobních údajů, předkládá vládě návrh státní politiky elektronických komunikací a sleduje její realizaci, podporuje volnou hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací, je Řídícím orgánem Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, v jehož rámci bude realizována podpora rozvoje přístupových sítí nové generace, podílí se na koordinaci digitální agendy a za tímto účelem konzultuje relevantní subjekty a odbornou veřejnost, které mohou být rozvojem sítí nové generace dotčeny.

Ministerstvo vnitra • • •

zajišťuje komunikační sítě pro Policii České republiky, složky integrovaného záchranného systému a územní orgány státní správy, koordinuje a vytváří podmínky pro podporu rozvoje e-‐governmentu, v součinnosti s dalšími orgány státní správy připravuje strategický rámec pro zajištění efektivního využívání prostorových informací v agendách veřejné správy (GeoInfoStrategie).

Český telekomunikační úřad • •

• •

•

je sektorovým národním regulátorem pro služby a sítě elektronických komunikací, v rozsahu své působnosti zajišťuje, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací včetně služeb přenosu, provádí mapování bílých, šedých a černých míst, na základě kterého jsou identifikovány lokality, které mohou být předmětem podpory, spolupracuje na formulaci podmínek, včetně podmínek stanovení ceny, pro velkoobchodní přístup a řeší spory mezi zájemci o přístup a provozovatelem dotované infrastruktury, zajišťuje účinnou správu a účelné využívání rádiových kmitočtů a čísel,


29

Ministerstvo pro místní rozvoj • •

• •

je ústředním orgánem státní správy ve věcech územního plánování, územního rozhodování a stavebního řádu, vykonává metodické činnosti, usměrňuje a sjednocuje výkon státní správy a praxi orgánů územního plánování a stavebních úřadů na úseku územního plánování a územního rozhodování, na úseku územního plánování a stavebního řádu řídí politiku územního rozvoje, poskytuje Ministerstvu průmyslu a obchodu součinnost při implementaci směrnice 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

Ministerstvo financí • •

provádí finanční kontroly využívání dotací, zajišťuje oceňování práv odpovídajících věcným břemenům.

Agentura CzechInvest •

•

•

je státní příspěvkovou organizací podřízenou MPO, jež posiluje konkurenceschopnost české ekonomiky prostřednictvím podpory malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center; v této souvislosti implementuje dotační programy financované EU a státem, zajišťuje hodnocení projektových žádostí odbornými hodnotiteli v působnosti Agentury CzechInvest, v případě projektů vyžadujících zvláštní odborné způsobilosti externími hodnotiteli podle předem definovaných výběrových kritérií, odpovídá za monitorování dotačního procesu a předávání informací ostatním úřadům spoluodpovědným za Národní plán rozvoje sítí nové generace, zejména MPO a ČTÚ.



6) Finanční aspekty Zkušenosti z dosavadní praxe budování sítí nové generace v České republice potvrzené zahraničními poznatky ukazují, že se jedná o finančně velmi náročné aktivity. Zřizování nových sítí sestávajících z části nebo plně z optických vedení pro vysokorychlostní přístup k internetu stejně jako modernizace a rozšiřování stávající infrastruktury a budování tzv. pasivní infrastruktury vyžadují ze strany zhotovitele vysoké investice. Podle dostupných údajů představují náklady na výkopové práce pro položení 1 km optických kabelů v závislosti na lokalitě 0,7-‐2 mil. Kč, další prostředky je pak třeba vynaložit na budování samotných přípojek pro domácnosti, projektovou přípravu a dokumentaci, řešení vlastnických vztahů, resp. věcných břemen, provázanost na další infrastrukturu atd. Jelikož vědomí důležitosti kvalitní a dostupné infrastruktury je patrné napříč všemi zeměmi Evropské unie, provedla Evropská investiční banka rozsáhlou studii potřebných investic pro generační obměnu infrastruktury přístupových sítí. Podle této studie s názvem "An assessment on the total investment requirement to reach the Digital Agenda broadband targets" je pro Českou republiku výše potřebných investic pro zajištění plošné dostupnosti infrastruktury ze strany EIB odhadována v objemu mezi 120 -‐150 mld. Kč. Je zřejmé, že takto vysoká investiční náročnost vyžaduje konstruktivní spolupráci soukromého a veřejného sektoru. Z tohoto důvodu přistupují jednotlivé státy k různým formám intervence veřejného sektoru při této výstavbě. Většina zemí Evropské unie alokuje prostředky na výstavbu této infrastruktury jak v programech kohezního období 2014 -‐ 2020, tak v kapitolách státních rozpočtů. Pro dosažení cílů stanovených v dokumentu Digitální agenda pro Evropu a v souvislosti s tím i ve Státní politice v elektronických komunikacích „Digitální Česko 2.0 – Cesta k digitální ekonomice“ je proto podpořit výstavbu sítí nove generace i z veřejných financí, a to jak evropských, tak národních. Primární zdroj evropských prostředků by měly představovat alokace z Evropského fondu pro regionální rozvoj v programovém období kohezní politiky EU 2014–2020 na Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020 (OP PIK). Prioritní osa 4 tohoto operačního programu, který vláda ČR schválila svým usnesením č. 581 ze dne 14. července 2014, je zaměřena na Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií. V rámci celkové částky prostředků alokovaných pro OP PIK, tj. 4 316 062 617 EUR vláda schválila na prioritní osu č. 4 částku 743 657 589 EUR, z toho pak na samotný rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu částku 521 380 364 EUR.


31

7) Závěr Vyspělé státy kladou velký důraz na hospodářský rozvoj. Ten je dnes nemyslitelný bez moderních informačních a komunikačních technologií (ICT). Této strategii se proto intenzivně věnují i orgány Evropské unie, neboť si uvědomují, že bez rozvoje ICT je další hospodářský rozvoj nemožný. Nezbytnou součástí strategie rozvoje ICT je možnost spolehlivého a rychlého připojení k internetu pro všechny subjekty na území České republiky. Tento požadavek se netýká jen firem, ale zahrnuje i domácností. V této souvislosti je třeba zohlednit potenciál využití nových forem práce v moderní společnosti. Stejně tak potom platí, že lidé všech sociálních skupin potřebují komunikovat moderními prostředky mezi sebou, ale také s úřady a jinými institucemi. Prostřednictvím internetu se občané připojují ke zdrojům informací, kterých využívají pro vzdělávání, zábavu i v mnoha dalších životních situacích čímž rozvíjejí svou digitální gramotnost a zvyšují svou uplatnitelnost a konkurenceschopnost na trhu práce, přispívají k rozvoji poptávky po digitálních službách a on-‐line nabízenému zboží a v konečném důsledku přispívají ke zvýšení kvality života v České republice. Pokud chce ČR držet krok s vyspělými zeměmi, musí tento trend akceptovat podpořit. Aktivně podporovaným cílem napříč všemi úrovněmi veřejné správy se tak musí stát digitální ekonomika s udržitelnými ekonomickými a sociálními přínosy, které jsou založeny na moderních on-‐line službách a rychlém internetovém připojení. Cílem Národního musí mimo jiné být vytvoření podmínek pro zastavení nepříznivého trendu zaostávání České republiky za telekomunikačně vyspělými státy. Nástrojem k tomu je odstranění legislativních bariér a veřejná podpora v této oblasti. Pro odstranění legislativních překážek rozvoje sítí nové generace je klíčová řádná a včasná transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Lze se domnívat, že efektivní implementace této směrnice významně napomůže nejen rozvoji digitální infrastruktury jako takové, ale digitální ekonomice jako celku, což bude mít dále pákový efekt pro všechna odvětví hospodářství. Předmětem veřejné podpory bude výstavba páteřních optických sítí do míst, kde selhávají tržní mechanismy, přičemž stanoveným cílem je v obou případech zajistit, aby do roku 2020 měli všichni obyvatelé ČR možnost vysokorychlostního přístupu k internetu o rychlosti downloadu vyšší než 30 Mbit/s a aby nejméně polovina domácností měla možnost internetového připojení o rychlostí downloadu vyšší než 100 Mbit/s při splnění dalších nezbytných podmínek. Je třeba si však uvědomit, že dnes vyspělý telekomunikační svět se na těchto rychlostech nezastaví, již dnes se připravují gigabitové sítě. Preferována proto budou ta řešení, která v budoucnosti umožní další navyšování přenosové rychlosti s nízkými investičními náklady. Pro vysokorychlostní přístupové sítě nové generace se nabízí několik technologií, přičemž nejvyšší potenciál v současné době nabízejí sítě využívající k přenosu signálu optických vláken. Výhodou přenosu dat optickými systémy je kromě příznivých přenosových parametrů jejich jednoduchá, rychlá a levná možnost navýšení 32 Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz

Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA) přenosové rychlosti. Určitou nevýhodou je pak v některých případech delší doba realizace a vyšší prvotní investiční náklady.


33

8) Příloha č. 1 Seznam použitých zkratek Zkratka

Význam

ADSL

Asymmetric Digital Subscriber Line – asymetrické připojení uživatele, kdy je rychlost dat přenášených k uživateli vyšší, než rychlost dat odcházejících od uživatele směrem do Internetu

CATV

Kabelová televize -‐ komerční označení pro technologii přenosu obrazu a dat prostřednictvím kabelových rozvodů

CDMA

Code Division Multiple Access -‐ metoda digitálního multiplexování, tzn. přenosu vícero digitálních signálů prostřednictvím jediného sdíleného média, která jednotlivé signály rozlišuje tím, že každé z nich používá odlišné kódování.

CEF

Connecting Europe Facility -‐ Nástroj pro propojení Evropy

CMTS

Cable Modem Termination System -‐ datová ústředna umístěna na hlavní stanici v sítích kabelové televize

ČSÚ

Český statistický úřad

ČTÚ

Český telekomunikační úřad

DBO

Design, build and operate – návrh, výstavba a provoz

DC

Dual-‐Carrier

DOCSIS

Data Over Cable Service Interface Specification – systém pro přenos datových kanálů využívající časový multiplex

DSL

Digital Subscriber Line -‐ technologie, která umožňuje využít stávající vedení telefonu nebo kabelové televize pro vysokorychlostní přenos dat. Využívá telefonní rozvody plochým nekrouceným kabelem, kroucenou dvojlinku nebo koaxiální kabel kabelové televize

DSLAM

Digital Subscriber Line Access Multiplexer -‐ v informatice název zařízení umožňující rychlé připojení k internetu po telefonní lince pomocí technologií xDSL. DSLAM sdružuje několik desítek až stovek datových toků, které jsou z jednotlivých telefonních linek (tj. z poslední míle) odkloněny pomocí splitteru, takže neprocházejí skrze telefonní ústřednu

EFRR

Evropský fond pro regionální rozvoj


Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA) EK

Evropská komise

EP

Evropský parlament

ESIF

Evropské strukturální a investiční fondy

EU

Evropská unie

FDD

Frequency Division Duplex

FTTx

Obecný pojem označující veškeré druhy realizace vysokorychlostní síťové architektury využívající optická vlákna

FTTB

Fiber to the Building -‐ forma dodávky optické komunikace, kde vlákno nedosahuje samotných obytných či firemních prostor uživatele a v podstatě končí ještě před nimi. Po těchto prostorách je dále šířen dalšími (neoptickými) prostředky

FTTC

Fiber to the Cabinet -‐ forma dodávky optické komunikace, kde vlákno je zakončeno ve skříni (uzlu), umístěné obvykle do 300m od objektu zákazníka, konečná přípojka je metalická

FTTH

Fiber to the Home -‐ forma dodávky optické komunikace, kde vlákno dosahuje obvodu obytného prostoru, například v podobě přípojné skříně na vnější zdi domu

FTTP

Fiber to the Premise -‐ tento termín bývá použit v různých kontextech: jako širší termín, zahrnující FTTH a FTTB, nebo také pro situaci, kdy síť obsahuje jak obytné domy, tak malé firmy

FWA

(také Wireless Local Loop) -‐ bezdrátová síť poskytující širokopásmové propojení

GSA

General Services Administration -‐ nezávislá agentura vlády USA

HDP

Hrubý domácí produkt

HSDPA

High-‐Speed Downlink Packet Access -‐ protokol mobilní telefonie označovaný také jako technologie 3,5G

ICT

Information and Communication Technologies -‐ Informační a komunikační technologie

IMT

International Mobile Telecommunications 2000 -‐ Standard pro sítě 3G

IT

Information Technologies -‐ Informační technologie


35

ITU

International Telecommunication telekomunikační unie

JIM

jednotné informační místo

LAN

Local Area Network -‐ síť, která pokrývá malé území (např. domácnosti, firmy)

LRV

Legislativní rada vlády

LTE

Long Term Evolution -‐ technologie určená pro vysokorychlostní Internet v mobilních sítích. (zkratka z anglického 3GPP Long Term Evolution)

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MV

Ministerstvo vnitra

NGA

Next Generation Access Networks -‐ přístupové sítě nové generace

NGN

Next Generation Networks -‐ sítě nové generace

ONT

Zakončení optického vlákna

OP PIK

Operační program Podnikání konkurenceschopnost 2014 -‐ 2020

PLC

Powerline Communication -‐ technologie umožňující vysokorychlostní přenos dat po sítích elektrických rozvodů

PO

Prioritní osa

PON

Pasivní optická síť

POP

Point of Presence – připojovací místo k páteřní síti

PSP

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

RPI

Registr pasivní infrastruktury

SDSL

Varianta xDSL


Union

-‐

Mezinárodní

a inovace

pro

Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA) SHDSL

Varianta xDSL

SWOT analýza

Metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou, apod.

TDD

Time Division Duplex

UMTS

Universal Mobile Telecommunication System – další stupeň (3G) vývoje GSM sítí.

VDSL

Very High Speed DSL) je DSL technologie umožňující rychlejší datový přenos přes existující telefonní vedení (plochý nekroucený kabel nebo kroucená dvojlinka)

WiFi

V informatice označení pro několik standardů určených pro bezdrátovou komunikaci v počítačových sítích. Tato technologie využívá bezlicenční kmitočtové pásmo, proto je ideální pro budování levné, ale výkonné sítě bez nutnosti pokládky kabelů.

WiMAX

Jde o standard pro bezdrátovou distribuci dat zaměřený na venkovní sítě, tedy jako doplněk k Wi-‐Fi chápanému jako standard pro vnitřní sítě.

xDSL

(také DSL -‐ Digital Subscriber Line) -‐ technologie, která umožňuje využít stávající vedení telefonu nebo kabelové televize pro vysokorychlostní přenos dat.

ZSJ

základní sídelní jednotka -‐ část území obce (dle metodiky ČSÚ) s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami ve vybraných městech nebo spádová území seskupení objektů obytného nebo rekreačního charakteru, výjimečně i tzv. „prázdná“ katastrální území (bez osídlení).


37

9) Příloha č. 2 Naměřené rychlosti internetu v ČR Rychlosti internetu v březnu 2015 – Internetprovšechny.cz



Měření vyžádané uživatelem Srovnání Akamai – State of the Internet Q1 2015

Průměrná rychlost připojení -‐ celosvětově


39

Počet přípojek s rychlostí vyšší než 15 Mb/s – region EMEA Měřeno bez vědomí uživatelů

Měření rychlost Ooakla – NetIndex



Měření vyžádané uživatelem


41

NGN) Návrh Výboru nezávislého ICT průmyslu

Recommend Documents