Předpoklady rozvoje sítí nové generace (NGA/NGN) Návrh Výb oru n ezávislého ICT průmyslu Verze 1, 16. listopadu 2015
V ý b o r n e z á v i s l é h o I C T p r ů m y s l u , w w w . v n i c t p . c z
Předpoklady rozvoje sítí nové generace Národní strategie podpory rozvoje přístupových sítí nové generace (NGA) vychází z předpokladu, že k přirozenému rozvoji těchto sítí dochází při splnění následujících podmínek: 1. Je dostupné páteřní připojení (backhaul) včetně potřebné kapacity ve zvolené lokalitě. 2. Jsou odstraněny systémové a stavební překážky bránící efektivní výstavbě přístupových sítí. 3. V případě, že dochází k tržnímu selhání při výstavbě sítí NGA z důvodů vysokých ekonomických nákladů, existují státní nebo regionální programy podpory výstavby sítí NGA.
Model rozvoje sítí nové generace Výstavba sítí nové generace je analogická k budování jiných síťových infrastruktur. Nejprve je třeba postavit páteřní infrastrukturu, pomyslné informační dálnice, které mají dostatečnou kapacitu pro budoucí provoz a jeho růst a které jsou dostupné ve všech regionech České republiky. K těmto informačním dálnicím musí existovat dostatečně dimenzované přivaděče, které spojují konkrétní města, obce a svazky malých obcí k informačním dálnicím. Pokud nedochází k tržním selháním, výstavba je efektivní a není jí bráněno zbytečnými byrokratickými překážkami, potom dochází k přirozenému rozvoji přístupových sítí v sídelních jednotkách. Výhodou informačních technologií oproti jiným síťovým odvětvím (energetika, silniční doprava apod.) je, že vedle sebe může existovat několik paralelních sítí různých provozovatelů, aniž by to zvyšovalo prostorové nároky, nároky na krajinu a na rozdíl od ostatních síťových odvětví je takový stav žádoucí, protože v tomto případě zvyšuje bezpečnost a stabilitu telekomunikačních sítí, snižuje jednotkové náklady a umožňuje efektivnější zapojení soukromých investic a snižuje potřebu státu přímo se angažovat ve výstavbě a umožňuje to státním institucím se lépe soustředit na koordinační a regulační roli. Přestože ideálním stavem je rozvoj veřejných telekomunikačních sítí financovaný z privátních zdrojů, existují místa, kde dochází k tržnímu selhání a nebo rozvoji neodpovídajícímu státním strategiím a cílům. V takových případe je žádoucí podpořit rozvoj sítí nové generace z veřejných prostředků.
Pro naplnění cílů této strategie rozvoje sítí nové generace je pak třeba postupovat následovně: 1. Mapování existující telekomunikační infrastruktury a plánů jejího rozvoje. 2. Legislativní opatření pro usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. 3. Analýzy konkrétních míst (základních sídelních jednotek nebo logických svazků základních sídelních jednotek) a doporučení pro tato konkrétní místa a oblasti pro případné vypsání výzev veřejné podpory tam, kde je to účelné. 4. Kontinuální vyhodnocování naplňování cílů této strategie. 2 Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz
Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA) Mapování existující telekomunikační infrastruktury a plánů jejího rozvoje Naprosto nezbytným krokem, předcházejícím potřebným analýzám a rozvojovým projektům, je mapování aktuálního stavu telekomunikačních sítí a infrastruktury elektronických komunikací. Mapování by mělo obsáhnout: Páteřní infrastruktury – přípojná místa (PoP – Point of Presence), dostupnou kapacitu, typ infrastruktury. • Přístupovou síť – dostupnost (možnost připojení) i současné využití (existující přípojky), typ infrastruktury, využívanou i dostupnou kapacitu a parametry přípojky. • Tyto informace by měly být dostupné s potřebnou vysokou geografickou granularitou. • Plány na výstavbu telekomunikační infrastruktury v následujících třech letech. Mapování telekomunikační infrastruktury provádí pro naplňování svých kompetencí vymezených zákonem 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (ZEK), Český telekomunikační úřad (ČTÚ), prostřednictvím systému pro elektronický sběr dat (ESD). S účinností od 1. ledna 2016 jsou součástí tohoto systému i formuláře pro sběr geografických dat o vybraných částech síťové infrastruktury. •
Do těchto formulářů budou nově vyplňovány i údaje mapující existenci síťové infrastruktury umožňující poskytování služeb NGA podle parametrů definovaných strategickým dokumentem Digitální Česko 2.0 a jsou sbírány i údaje o reálně poskytovaných službách přístupu k síti internet v daném místě. Již z prvního průzkumu (nikoliv mapování) NGA infrastruktury provedeného ČTÚ v roce 2013 existují orientační mapy tzv. bílých (bez NGA infrastruktury), šedých (s NGA infrastrukturou, ale s tržním selháním) a černá (s NGA infrastrukturou, bez tržního selhání). Nyní je potřeba provést závazné mapování, které bude sloužit pro analýzy, plánování a vyhodnocování národní strategie podpory sítí nové generace.
Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz
3
Legislativní opatření pro usnadnění výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací Evropská strategická iniciativa Digitální Agenda i český strategický dokument Digitální Česko 2.0 upozornily na potřebu opatření, jejichž cílem je snížit náklady na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, včetně řádného plánování a koordinace a snižování administrativní zátěže při jejich výstavbě. Snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací by rovněž přispělo k dosažení digitalizace veřejného sektoru, což by kromě snížení nákladů na veřejnou správu a zvýšení účinnosti služeb poskytovaných občanům přineslo digitální pákový efekt na všechna odvětví hospodářství a podpořilo naplňování dalších strategií jako je například Průmysl 4.0. Zavádění pevných i bezdrátových vysokorychlostních sítí elektronických komunikací v celé Unii vyžaduje značné investice, jejichž významnou část představují náklady na stavební práce. Omezením některých nákladných stavebních prací by se zavádění širokopásmového připojení stalo účinnějším. Hlavní část těchto nákladů lze přičíst neefektivnosti v procesu zavádění, související s využitím existující pasivní infrastruktury (jako jsou kabelovody, potrubí, šachty, rozvodné skříně, sloupy, stožáry, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce), překážkám souvisejícím s koordinací stavebních prací, těžkopádným správním postupům udělování povolení a překážkám týkajícím se budování sítí uvnitř budov, což má za následek značné finanční překážky, zejména ve venkovských oblastech. Opatření, jejichž cílem je zvýšit efektivitu využití existující infrastruktury a snížit náklady a zmenšit překážky při provádění nových stavebních prací, by měla poskytnout významný příspěvek k zajištění rychlého a rozsáhlého budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací za současného zachování účinné hospodářské soutěže, aniž by to mělo nepříznivý dopad na bezpečnost, zabezpečení a bezproblémový provoz existující veřejné infrastruktury. Pro provozovatele sítí elektronických komunikací, zejména nové účastníky na trhu, může být výrazně efektivnější opětovně využít pro účely zavádění sítí elektronických komunikací již existující fyzickou infrastrukturu včetně infrastruktury jiných veřejných služeb, zejména v oblastech, kde vhodná síť elektronických komunikací není k dispozici, nebo tam, kde vybudování nové fyzické infrastruktury nemusí být ekonomicky proveditelné. Synergie napříč odvětvími mohou navíc podstatně snížit potřebu stavebních prací pro budování sítí elektronických komunikací, a tím i společenské a ekologické náklady s nimi spojené, jako je znečištění, škodlivé vlivy a dopravní problémy. Jako klíčové a nezbytné pro usnadnění a snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací pak je kvalitní implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU do české legislativy.
4 Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz
Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA) Analýzy konkrétních míst a oblastí a vypsání veřejných výzev v nich Na základě kvalitního mapování je možné pro každou základní sídelní jednotku (ZSJ), případně část ZSJ (konkrétní městskou část či sídliště), ale i větší logické oblasti (svazek geograficky logicky propojených obcí – klastry) říct, zda tam: -‐ -‐
Existuje přístupová síť nové generace. Jaké jsou parametry této sítě NGA (přípojky 30+ Mb/s a 100 Mb/s) a jaké je jejich rozšíření (penetrace). -‐ Jaké jsou možnosti dalšího rozvoje (dostupnost). -‐ Jaké jsou plány výstavby sítí přístupových sítí nové generace v nejbližších třech letech. Pro potřeby dalšího doporučení postupu a možnosti využít veřejnou podporu na rozvoj sítí nové generace je třeba každé místo označit následovně: -‐
Bílé místo – v takové lokalitě neexistuje dostupnost přístupové sítě s parametry NGA s rychlostí přípojky alespoň 30 Mb/s a současně není na základě analýzy a mapování ČTÚ pravděpodobné, že taková situace vznikne za komerčních podmínek do tří let. -‐ Šedé místo – v takové lokalitě existuje dostupnost přístupové sítě s parametry NGA s rychlostí přípojky alespoň 30 Mb/s, ale pouze od jednoho komerčního poskytovatele a současně není na základě analýzy a mapování ČTÚ pravděpodobné, že se do tří let objeví další komerční poskytovatel vysokorychlostního přístupu k internetu prostřednictvím přípojek NGA. -‐ Černé místo – v takové lokalitě již existují nebo lze na základě analýzy a mapování ČTÚ předpokládat, že zde budou nejméně dva komerční poskytovatelé nabízet službu přístupu k internetu prostřednictvím přípojky s parametry NGA. Výsledkem analýzy mohou být následující situace: 1. Bílé místo: a. Pokud neexistuje dostupnost páteřní sítě (PoP), pak ani nemůže vznikat přístupová síť nové generace, protože ji není možné připojit s dostatečnou kapacitou k obsahovým službám. Je zřejmé, že došlo k tržnímu selhání v oblasti páteřních sítí. Do doby, než toto tržní selhání nebude odstraněno, zcela jistě nevzniknou žádné přístupové sítě nové generace. b. Pokud existuje dostupnost páteřních sítí (PoP), ale neexistuje přístupová síť, potom je třeba zjistit, zda došlo: i. k tržnímu selhání v oblasti páteřní infrastruktury – náklady na připojení k ní jsou v kontextu ekonomických podmínek v místě příliš vysoké, ii. náklady na připojení k páteřní infrastruktuře jsou v kontextu ekonomických podmínek v místě a v porovnání s jinými srovnatelnými regiony obvyklé – došlo k tržnímu selhání v oblasti přístupových sítí, iii. existují jiné než tržní překážky výstavby přístupových sítí (např. stavební uzávěra, příliš vysoké administrativní požadavky a poplatky, negativní postoj samosprávy k budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací). Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz
5
2. Šedé místo – existuje zde dostupná páteřní infrastruktura (PoP) a nejméně jedna přístupová síť nové generace. Potom je potřeba zjistit, zda došlo: i. k tržnímu selhání v oblasti páteřní infrastruktury – náklady na připojení k ní jsou v kontextu ekonomických podmínek v místě příliš vysoké, ii. náklady na připojení k páteřní infrastruktuře jsou v kontextu ekonomických podmínek v místě a v porovnání s jinými srovnatelnými regiony obvyklé – došlo k tržnímu selhání v oblasti přístupových sítí, iii. existují jiné než tržní překážky výstavby přístupových sítí (např. stavební uzávěra, příliš vysoké administrativní požadavky a poplatky, negativní postoj samosprávy k budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací). 3. Černé místo – zde nedochází k tržnímu selhání, trh funguje. Veřejná podpora výstavby vysokorychlostních sítí elektronických komunikací Přestože podnikatelé v oblasti elektronických komunikací staví sítě nové generace z vlastních zdrojů, je nepochybné, že v některých regionech dochází k tržnímu selhání a sítě nové generace nejsou dostupné a neexistují ani plány na jejich výstavbu. Proto je naprosto nezbytné tuto výstavbu podpořit. Je nesporné, že pokud existuje páteřní infrastruktura schopná uspokojit požadavky zákazníků s NGA přípojkami, na trhu páteřní infrastruktury v místě existuje konkurence a nejsou zde administrativní či neadekvátní ekonomické překážky pro výstavbu přístupové infrastruktury, tak k její výstavbě dochází bez potřeby veřejné podpory. Na prvním místě je proto třeba podpořit především výstavbu a konkurenci v oblasti páteřní infrastruktury v konkrétní oblasti (ZSJ – základní sídelní jednotka) nebo sdružených oblastech (klastrech). Přičemž platí, že cílová oblast (ZSJ nebo klastr) je determinována kapacitou páteřní linky v přístupové místě (POP – Point of Presence) a schopností naplnit požadavky všech koncových zákazníků v dané oblasti při dodržení parametrů přípojky NGA (30 Mb/s pro každou domácnost a 100 Mb/s pro 50 % připojených domácností).
6 Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz
Strategie rozvoje sítí nové generace (NGN/NGA) Při vypisování výzev veřejné podpory je proto potřeba vycházet z potřeby kapacity páteřní linky do POP podle následujícího vzorce: !"#"$%&" !!" !"#$%"&': !"#$!%&' =
!"#"$%&' !ř!"#$%&ý!" ! !""
!" !" + (!"ý!"#í!í !ř!"#$%&í + !"#$%&'á!"í !ř!"#$%&é !"#á!"#$%& ! !" ) ! ! !"#$"%č!í !"#ě!
-‐ -‐
Penetrace 80 % Agregační poměr na úrovni backbone 1:256 (1:4 na AP, 1:4 na NNI, 1:4 na POP backhaul:backbone)
2000 obyvatel
5000 obyvatel
10000 obyvatel
20000 obyvatel
Kontinuální vyhodnocování naplňování cílů této strategie Pro úspěšné naplnění Strategie rozvoje sítí nové generace je třeba pravidelné vyhodnocování plnění uskutečněných i plánovaných kroků, aktivit a projektů vedoucích k podpoře priorit stanovených touto Strategií a k plnění jejích cílů. Toto vyhodnocování by mělo probíhat jednou ročně na úrovni vlády České republiky. Výbor nezávislého ICT průmyslu, www.vnictp.cz
7
