news Krutý leden: orkán a sníh Projekt Zákazník Pohled za hranice časopis Skupiny ČEZ únor 2007

news

časopis Skupiny ČEZ ƒ únor 2007

Krutý leden: orkán a sníh Projekt Zákazník Pohled za hranice

2

obsah

12 ROZHOVOR Dušan Timko

4 ČEZ NEJ… elektrárna Chvaletice 6 LISTÁRNA ohlasy a dopisy čtenářů 8 SVĚT ČEZ informace a zajímavosti ze Skupiny ČEZ 12 ROZHOVOR Dušan Timko 16 TÉMA orkán Kyrill 23 PROJEKT ZÁKAZNÍK zaostřeno na Call centrum

16 TÉMA lednová kalamita

24 JEDEN Z NÁS Jaroslav Havlas 26 ZAHRANIČÍ jak se řídí akvizice 30 FOTOSOUTĚŽ svět vaším objektivem 32 SPOLUPRÁCE naši smluvní partneři 34 NADACE ČEZ tady běží život 36 15 OTÁZEK Radan Pazderka 38 HISTORIE světlo a síla

26 ZAHRANIČÍ co se děje v akvizicích

příloha:

ČEZ INFO ORANŽOVÁ SPOJENÍ INTRANET

OBÁLKA v terénu Dušan Ruža a Jiří Čech z poruchové služby Železný Brod (SČE, a. s.) při opravě vedení 35 kV u Železného Brodu foto WWA

38 NADACE ČEZ tady běží život

40 15 OTÁZEK Radan Pazderka

ČEZ NEWS informační a propagační magazín Skupiny ČEZ VYDAVATEL ČEZ, a. s., Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4 ŠÉFREDAKTOR Petr Holub ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA Jaroslav Bílý REDAKCE Pavel Pošusta, Pavla Němcová, Věra Marušiaková FOTO Herbert Slavík a agentura WWA ADRESA REDAKCE ČEZ NEWS, Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4, e-mail: [email protected], tel. 211 042 132 Číslo registrace MK ČR: 6395 ISSN: 1801–0350 JAZYKOVÁ KOREKTURA Ivana Vaňková, Jiří Smitka NÁKLAD 15 700 výtisků Elektronickou podobu ČEZ NEWS najdete na www.cez.cz a intranet.cez.cz Grafickou úpravu a práce DTP pro společnost ČEZ, a. s., zajistilo Studio Marvil, s. r. o., tisk a distribuci Milan Horák – tiskárna UZÁVĚRKA TOHOTO ČÍSLA 2. února 2007 UZÁVĚRKA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA 23. února 2007

slovo ředitele

3

Vážení přátelé, provozáci, technici, dispečeři, operátorky a operátoři, i vy všichni další, kteří jste v polovině ledna čelili následkům orkánu Kyrill, nejhorší energetické kalamitě v ČR všech dob: děkuji vám, v této náročné zkoušce jste obstáli se ctí. Do dvou dnů po orkánu jste dokázali v náročných podmínkách odstranit 99 procent všech poruch, za další dva dny i to zbylé jedno procento. V Call centru jste během kalamity vyřídili přes 260 tisíc telefonních hovorů, dobře jste o aktuální situaci informovali hejtmany, starosty, úřady i média… Tahali jste stromy z vedení, když kolem vás mohly kdykoliv spadnout další, pracovali jste ve větru na žebříku či plošině, brodili se bahnem, hledali přetržené vodiče v rozlehlých lesích, často promrzlí a mokří, nesčíslněkrát jste zvedali telefon a čelili nervozitě zoufalých lidí, kterým jsme nemohli v danou chvíli ještě pomoci… Dobře vím, že nebyl problém požadovat po vás mimořádné nasazení, ba právě naopak – často jste se bránili, když vás vaši vedoucí posílali si alespoň trochu odpočinout. Vysokou morálku jste osvědčili i v situacích, kdy vítr znovu a znovu mařil vaše dílo a ničil i opravené úseky vedení. A aby toho všeho nebylo ještě málo, snad v nejméně vhodnou dobu napadl sníh a znovu zkomplikoval vaši práci… Jsem rád, že mezi vámi nedošlo k žádnému vážnějšímu úrazu. Svědčí to o vaší výborné připravenosti a disciplinovanosti. Byl jsem se za vámi podívat přímo v terénu a vím, čím jste museli projít. Z reakcí některých z vás jsem cítil i dojetí nad škodami na našich vedeních a zařízeních. Dělali jste vše, co jste mohli, pro spokojenost našich zákazníků a ještě lepší jméno Skupiny ČEZ. Snažili jste se lidem co nejrychleji pomoci, bez ohledu na pracovní dobu. Přitom často poškodil vítr i váš soukromý majetek, který musel počkat. Plným právem vám patří naše uznání. Hodně štěstí, méně rozmarů počasí a rychlou regeneraci vám přeje

MARTIN ROMAN

VIZE SKUPINY ČEZ: STÁT SE JEDNIČKOU NA TRZÍCH S ELEKTRICKOU ENERGIÍ STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPY

4

čez nej...

Poté, co vás ČEZ NEWS po dva roky na této fotografické dvoustraně provázel zejména po světě, nyní se rozhlížíme po „krajině ČEZ“. Ostatně i ta už výrazně překročila české hranice. A co v ní objektivem fotoaparátu hledáme? Pozoruhodnosti, které určitě stojí za zaznamenání a nesou v sobě punc výjimečnosti. Zkrátka ČEZ nej…

Řadu ČEZ nej… drží Elektrárna Chvaletice ve východních Čechách. Leží asi dvacet kilometrů západně od Pardubic. Byla postavena v letech 1973 –1979 a její čtyři 200MW bloky zajišťují kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Mezi její, už z dálky nejviditelnější nej… patří nejvyšší komín v Česku. Měří plných 303 metrů. Na paty mu šlapou se svými 300 metry komíny Elektráren Tušimice II, Prunéřov II a Počerady.

Další ojedinělostí ve Skupině ČEZ je zdejší vyvedení odsířených spalin přímo do chladících věží. Chvaletice jsou nejmladší uhelnou elektrárnou Skupiny ČEZ v České republice a také nejvzdálenější tuzemskou elektrárnou od zdroje paliva. S její stavbou proto souviselo dobudování Labské vodní cesty, po které sem bylo přepravováno severočeské hnědé uhlí z Lovosic. Vodní doprava

však byla z ekonomických důvodů v roce 1996 nahrazena železnicí. S tou souvisí další chvaletická rarita: automatický výklopník paliva, který dokáže obracet celé vagóny s uhlím. Elektrárna má – od svého vzniku až dosud – také největší skládku paliva ve Skupině ČEZ. Rekord uskladněného uhlí byl 1 200 000 tun. Dnes je projektová kapacita skládky 850 000 tun.

TEXT Jaroslav Bílý FOTO WWA

6

listárna

ZDRAVÍM VŠECHNY PRACOVNÍKY REDAKCE časopisu ČEZ NEWS a děkuji za hezké a poučné články, oku lahodící obrázky (snímky) z akcí, jak společenských, tak i sportovních, v loňském roce. Do nového roku 2007 vám všem přeji hodně pozitivní energie a elánu při získávání zajímavých reportáží do ČEZ NEWS. Příjemné dny vám po celý rok přeje Dagmar Petrů, vedoucí sekretariátu generálního ředitele Severočeské energetiky, a. s., Děčín

SVÁTKY SVĚTEL aneb hrajem, jak vy pískáte… (Ostrava-Martinov, 8. 12. 2006) Milí přátelé, energetici a energetičky, jen malé zamyšlení nad svátkem světel pořádaným u ostravské masničky. Program pestrý, bohatý, místa také dosti, nikdo nám tedy nemusel šlapati na prsty či kosti. A toho jídla, pití převelice, možná dalo se i poslat někde tam dál, třeba ku Africe… No zkrátka milý pořadateli, pěkné světélkování to bylo, leč tisíc hlav, tisíc názorů a tak nezlob se, že i mně trochu té výtky zbylo. No „sál“ to byl… no pěkný byl, však s muzikou si moc neporadil. Nejhorší však bylo, že tuhle vadu na kráse mocný zvukař zahladiti chtěl, a tak vytáhl svůj zesilovač na maximální decibel. Muziky bylo pak náhle všude toliko a tak plynulé, že praskaly nám bubínky i okenní tabule. Venku téměř letní čas nakrátko tu byl a tak věřím, že i kolemjdoucí si s chotí čí chutí

taneček na chodníku zatančil…když hudby bylo dosti. O rozhovor s kolegy u stolečku také nebyla nouze, však pouze znakovou řečí pomalu a dlouze. No a trochu mrzelo mne, že nevzal jsem si kytaru. Snad bych vás též dostal jak Leona či Petr do varu. Však na jinou tu notečkú v kruhu našich stolečků zapěli bychom moravskou písničku. Pěli bychom s něhou a citem, bez ohlušujících decibelů, jež pro někoho znamenají právě slávu a kariéru. Věřím, že u takovej moravskej pěsničky by nám aj lepší svítily ty naše chemické lampičky. Tož co říci na závěr? Že to bylo všechno špatné? To né, to by nebylo fér, však vím, co starostí to nese, na tom s Antonínem Panenkou shodli jsme se… Pavel Baroš, technik poskytování sítí – junior, ČEZ Distribuce a.s., Frýdek-Místek

JSEM VELMI RÁDA, že se v časopise ČEZ NEWS najde vždy prostor i pro články, kde uvádíte naše zaměstnance a jejich koníčky. Posílám vám fotografie z pravé zimy na téma: psí spřežení. Tomuto koníčku se věnujeme více jak šestnáct let, náš život si bez severských psů neumíme představit. Fotky jsou z mistrovstvi republiky 2006, které se konalo v Deštném v Orlických horách. Přeji vám, aby se vám i v roce 2007 a v letech dalších stále dařilo vydávat tak kvalitní časopis. Helena Biharyová, specialista rozvoje EIS, ČEZ, a. s., pracoviště Plzeň

VÁŽENÁ REDAKCE, přeji Vám v roce 2007 mnoho úspěchů s News a rovněž štěstí a zdraví v osobním životě. Miroslav Tvrdík, Tušimice

Snímek svého devítiletého pejska Cézara, věrného čtenáře ČEZ NEWS, nám zaslal Zdeněk Homolka, přípravář údržby z elektrárny Prunéřov 1

7

ČEZ NEWS: VÝSLEDKY PRŮZKUMU Průzkumu spokojenosti s časopisem ČEZ NEWS se v listopadu loňského roku zúčastnilo 1471 lidí z elektráren, centrály i ze všech procesních dceřiných společností. Dozvěděli jsme se od nich, že: ■

99 % dotazovaných časopis zná, 78 % jej i čte

■

86 % jej považuje za srozumitelný, 81 % za čtivý, 76 % za důvěryhodný, 73 % za užitečný, 69 % míní, že je pro všechny

■

28 % jej hodnotí velmi dobře, 65 % spíše dobře, 7 % spíše špatně

■

nečtenáři hodnotili ČEZ NEWS takto: 5 % velmi dobře, 53 % spíše dobře, 36 % spíše špatně, 6 % velmi špatně

■

nečtenáři časopis nečtou, protože: 1) nemají čas, 2) obsah je nezajímavý, 3) obsah je idealizovaný a jednostranný

■

polovina nečtenářů se chystá ČEZ NEWS číst

■

všechna čísla čte polovina čtenářů, průměrně je čteno 10 vydání z 12

■

respondenti postrádají články o práci a názorech řadových zaměstnanců, zprávy z regionu a odvětví energetiky

■

důležitý je pro čtenáře obsah a rozsah článků, kvalita fotografií, méně důležitý formát a papír

■

design a provedení se velmi líbí, přesto bude vítáno snížení nákladů (časopis považují za příliš rozsáhlý, drahý)

■

rubriky jsou nepřehledné a články nelogicky uspořádané

■

rubrika ČEZ INFO vzbuzuje dojem menší důležitosti, přitom je velmi oblíbená

■

místo o společenských akcích ve Skupině a life-stylu chtějí čtenáři číst více o firemních plánech a aktivitách, dění ve Skupině

ČEZ NEWS SE ZMĚNÍ

obálky ČEZ NEWS v minulém roce

news

news

časopis Skupiny ČEZ ƒ leden 2006

časopis Skupiny ČEZ ƒ únor 2006

Sněhová kalamita

news

news

news

časopis Skupiny ČEZ ƒ březen 2006

časopis Skupiny ČEZ ƒ duben 2006

časopis Skupiny ČEZ ƒ květen 2006

Dnes je ples

Povodně

Trading, příběh úspěchu

Rumunsko se dere vpřed

První úspěch v Polsku

Manažeři v Ostravě

Jiří Fanta: ČEZData změní přístup

Změny v představenstvu

Den na rozvodně

Start z domova

Reaktoru se vyká

Elektrárna Varna v rodině

Jiří Colli, muž z dotazníku

První úspěch v Polsku

Mluvme spolu víc

Energetici na sněhu

Roadshow vašima očima

1/2006

news

2/2006

news

časopis Skupiny ČEZ ƒ červen – červenec 2006

časopis Skupiny ČEZ ƒ srpen – září 2006

Hledání sedmi pokladů

Svatba v Temelíně

ČEZ Distribuční služby na startu

Nejkrásnější vodní elektrárny

Kolektivní smlouva podepsána

Energie tentokrát sportovní

6–7/2006

8–9/2006

3/2006

news

časopis Skupiny ČEZ ƒ říjen 2006

Sportovní hry v Písku Čas pro dobrou věc Young Potentials

10/2006

4/2006

news

časopis Skupiny ČEZ ƒ listopad – prosinec 2006

Prezident v Dukovanech Vstříc zákazníkům Když se řekne „ejč ár“

11–12/2006

5/2006

VÁŽENÍ ČTENÁŘI, průzkum vaší spokojenosti s ČEZ NEWS nebyl samoúčelný, nedělal se jen tak pro nic za nic. Měl nám říci, co máme změnit, aby se vám časopis líbil ještě více a abyste jej četli s ještě větší chutí. Vámi vyřčené názory jsme vyslyšeli a převedeme je do praxe. První ČEZ NEWS v nové úpravě vyjde v dubnu. Jak bude vypadat? Obsah více přizpůsobíme přáním a potřebám vás – jak často píšete a říkáte – „normálních“ zaměstnanců. Ani nechci raději dovozovat, že manažery nepovažujete za normální zaměstnance… :–) Zavedeme pevnou obsahovou strukturu s logičtějším řazením jednotlivých článků a nové rubriky „o vás a pro vás“. Seznámíme se v nich se zajímavými kolegyněmi a kolegy, představíme si jednotlivé profese a týmy, prožijeme typický pracovní den některých z vás, budeme se ptát a odpovídat na to, co vás zajímá… ČEZ INFO, které tak rádi čtete, již nebude samostatnou přílohou na „šedém“ papíře, ale bude spojeno se Světem ČEZ, který bude mít nyní šest stran. Časopis bude přehlednější, s pestřejší a členitější grafikou, a bude tištěn na levnějším a slabším papíře. Průměrný rozsah jednoho čísla bude 40 stran; omezíme počet velkých fotografií a budeme se snažit o poutavější a „stravitelnější“ texty. Brzy zahájíme činnost redakční rady, složené ze zástupců všech útvarů. Jejím prostřednictvím budou lépe zastoupeny zájmy a informační potřeby vás, zaměstnanců a čtenářů v jedné osobě a časopis tak získá vyvážený a objektivnější obsah. Doufáme, že s námi budete i nadále spokojeni a zachováte nám svoji přízeň. Petr Holub

8

svět čez

Elektrárna Dukovany překonala výrobní rekord měnili elektroniku a části turbín. Díky tomu by se měl zvýšit výkon bloku. V dalších letech se modernizace dočkají ještě bloky číslo 1 a 2. „Naším cílem je mít stejný výkon jako Temelín. Výkon jednoho bloku zvýšíme na 500 megawattů a vyrovnáme se tak mladší jaderné elektrárně. Modernizaci bychom měli dokončit v roce 2012,“ řekl Petr Spilka Linhart.

Uspořené miliardy

Jaderná elektrárna Dukovany v neděli 31. prosince 2006 v 5:30 hodin poprvé za 22 let svého provozu překonala roční výrobu 14 miliard kilowatthodin. V roce 2006 stihla do sítě dodat 14 miliard a 25 milionů kWh. Jen pro představu – takové množství elektřiny pokryje roční spotřebu všech domác-

ností v České republice nebo celkovou spotřebu krajů Jihomoravského, Zlínského a Vysočiny. Tento rekord o dvě procenta překonal dosud nejlepší rok 2003, kdy výroba dosáhla 13 miliard a 755 milionů kWh. Dukovanům se podařilo překonat ještě jeden rekord. Během 365 dnů totiž nikdo ze zaměst-

nanců neutrpěl žádný pracovní úraz. Za vším stojí vynikající práce zaměstnanců na všech směnách i v přípravě a podpoře provozu. Proto také zaměstnanci svůj velký úspěch náležitě oslavili – a jak jinak, než šampaňským. Na konci směny na ně na vrátnici čekalo překvapení. Sám ředitel elektrárny jim totiž přišel osobně k úspěchu pogratulovat. Po slavnostním přestřižení pásky s rekordním číslem už vzduchem létaly špunty. A když 14 miliard kilowatthodin, tak čtrnáct lahví sektu… „Naše výroba bude určitě ještě růst, neboť elektrárnu neustále modernizujeme a postupně zvyšujeme výkon bloků. Příští rok to ale nebude, v plánu máme totiž trochu delší odstávky,“ uvedl ředitel elektrárny Zdeněk Linhart. 13. ledna skončila téměř dvouměsíční odstávka, při níž proběhla modernizace výrobního bloku číslo 4, kde odborníci vy-

Dukovany ve spolupráci s ruským výrobcem paliva, firmou TVEL, stále vylepšují jaderné palivo. Místo původního, které v reaktorech vydrželo tři roky, tam dnes zaváží palivo na pět let provozu. Tým „Analýza výkonnosti palivového cyklu EDU“ spočetl, že celková úspora v palivovém cyklu EDU (to je cyklus zavezení čerstvého paliva a jeho přemisťování v aktivní zóně tak, aby rovnoměrně po všech stranách jaderně ohořelo) v porovnání s projektovým palivovým cyklem činila k 31. 12. loňského roku 6,875 mld. Kč. Z toho na úsporu v palivových nákladech připadlo 6,337 mld. Kč (je potřeba menší množství palivových kazet – téměř poloviční) a úspora na ušetřených kontejnerech CASTOR činí 538 mil. Kč (pro menší počet palivových kazet je třeba méně kontejnerů Castor). Petr Spilka

PŘIPRAVIL Petr Holub FOTO WWA, archiv a zpravodajové

Temelín vyrobil od svého spuštění už 54,5 miliard kilowatthodin Množství vyrobené elektřiny ve dvou blocích JE Temelín v letech 2000–2007 (údaje v MWh)

zaznamenala elektrárna historicky třetí nejvyšší výrobu, když vyrobila 12,02 miliardy kWh elektřiny, tedy o téměř 10 % více než v roce 2005. Tato vyrobená elektřina by stačila pokrýt na celkem 5,5 roku spotřebu elektřiny na území Jihočeského kraje nebo zásobovat dva roky hlavní město Prahu.

0

Milan Nebesář

2000

2001

2002

2003

2004

47 706

2 000 000

10 983 769

4 000 000

12 692 382

6 000 000

12 116 563

1 156 060

8 000 000

5 439 355

10 000 000

12 021 122

14 000 000 12 000 000

2 307

Za rok 2006 vyrobila jaderná elektrárna Temelín 12 miliard 21 milionů 121 tisíc kilowatthodin elektřiny. Dva výrobní bloky dodávaly například 2. ledna 2007 do naší rozvodné sítě výkon 2005 MW elektrické energie. První elektřinu vyrobila elektrárna Temelín v prosinci 2000 a od té doby vyrobily její dva bloky 54,5 miliardy kWh elektřiny. V roce 2006

2005

2006

2007*

* Výroba roku 2007 je uvedena za první den letošního roku. Zdroj: Jaderná elektrárna Temelín, bilance výroby

O Dlouhé Stráně byl větší zájem než o některé hrady Návštěvníky láká i jádro Také Informační centrum jaderné elektrárny Temelín vloni navštívilo rekordní množství lidí. Přesně jich bylo 24 402. To je nejvíce od roku 1991, kdy začalo centrum fungovat. Oproti roku 2005 narostl jejich počet o 4 %. Druhým rekordem je nejvyšší návštěvnost cizinců, kterých loni přijelo 2 002, což je téměř o čtvrtinu více než v roce 2005. Přijeli

Naše vodní elektrárny si prohlédl rekordní počet lidí Celkem pět informačních center našich vodních elektráren navštívilo v loňském roce rekordních 89 874 lidí. Mezi nejstarší infocentra vodních elektráren patří patří IC Štěchovice, IC Dalešice a IC Dlouhé Stráně, která fungují od roku 1996. Posledně jmenované je zároveň nejnavštěvovanějším nich. Stálá expozice v elektrárně Vydra na Šumavě byla otevřena 15. ledna 1997 a její součástí je také prohlídka blízké malé vodní elektrárny Čeňkova Pila. Nejmladší IC se nachází v areálu elektrárny

Lipno a funguje od poloviny roku 2003. IC Dlouhé Stráně, které se nachází v turisticky hojně navštěvované oblasti Jeseníků, navštívilo v roce 2006 téměř 61 000 zájemců. To je více, než kolik tu-

ristů každoročně navštíví české hrady Kost, Rožmberk, Bezděz nebo třeba zámek Valtice (data za rok 2005). Toto informační centrum však letos čeká omezení provozu z důvodu opravy horní nádrže přečerpávací vodní

ze 64 zemí světa a nejvíce (téměř 1/4) jich bylo z Rakouska. Od roku 1991 si mělo možnost prohlédnout Temelín již 276.799 lidí, z nichž bylo 16 758 (6,05 %) ze zahraničí. Informační centrum JE Dukovany mělo vloni třetí nejvyšší návštěvnost za dobu svého provozu. (mn)

elektrárny. V období od 1. 6. do 31. 8. 2007 bude proto IC Dlouhé Stráně zcela uzavřeno. Od 1. 5. do 30. 9. 2007 bude uzavřena také veřejná cyklostezka na účelových komunikacích. Ivana Vejvodová

Návštěvnost Informačních center (IC) vodních a jaderných elektráren (2000–2006) IC / rok Celkem IC vodních el. za rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

63 475

61 222

62 326

54 453

72 414

84 074

89 874

IC Dlouhé Stráně

44 374

41 414

42 833

38 806

41 768

54 275

60 976

Celkem IC jaderných el. za rok

52 831

56 289

47 475

42 235

46 057

48 535

50 465

116 306

117 511

109 801

96 688

118 471

132 609

140 339

IC Celkem

10

svět čez

Vzniká Evropská rada zaměstnanců ČEZ Ve dnech 23.–24. ledna 2007 se v Praze poprvé sešli členové vyjednávacího výboru (tzv. negociační komise), aby v souladu s ustanoveními paragrafů 288–299 zákona č. 262/2006 Sb., (zákoník práce), zahájili za zaměstnance vyjednávání se zaměstnavatelem o ustavení Evropské rady zaměstnanců ČEZ (dále jen ERZ). Jednání o ustavení ERZ bylo vyvoláno žádostí zástupců zaměstnanců ze čtyř zemí, ve kterých společnost ČEZ působí jako řídící zaměstnavatel. Členy negociační komise jsou tedy zástupci Bulharska, Polska, Rumunska a České republiky. ČEZ je první společností v České republice, která ERZ ustavuje vůči svým zahraničním akvizicím v EU. Samozřejmě, že ERZ působí v Čechách v celé řadě dalších firem, v elektroenergetice jsou to například společnosti E.ON, Dalkia, EdF a další, ale tyto zahraniční firmy zakoupily akciové podíly v české firmě a ERZ v těchto zahraničních firmách už působily. Na rozdíl od ČEZ, který právě díky svým zahraničním akvizicím v EU ustavuje ERZ sám – jako první řídící zaměstnavatel v Čechách. Činnost vyjednávacího výboru a ERZ je definována jednak čes-

kou legislativou (zákoníkem práce), jednak evropskou legislativou (Směrnice Rady 94/45 ES), které ve svých ustanoveních přímo stanovují proč, kdy a jak vyjednávací výbor a ERZ fungují. Jedním z cílů EU je podpora sociálního dialogu mezi vedením podniků a pracovníky informováním, konzultacemi a vhodnou účastí pracovníků, aby se u zaměstnavatele zabránilo nerovnému zacházení se zaměstnanci. Krátce řečeno – zaměstnavatel ČEZ má vůči svým zaměstnancům v EU

nadnárodní povinnost poskytovat informace a projednávat se zástupci zaměstnanců v ERZ minimálně ty okruhy otázek, které legislativa stanovuje, nebo které byly dohodnuty mezi zaměstnavatelem a negociační komisí ve smlouvě o činnosti ERZ. Za vytvoření podmínek a vyčlenění finančních prostředků nutných pro zřízení a činnost ERZ, v souladu s legislativou, zodpovídá ČEZ. Členy negociační komise jsou tři zástupci z Bulharska, tři z Rumunska, jeden z Polska a sedm

z Česka. Tento klíč složení negociační komise byl dohodnut mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců. Zaměstnance České republiky v negociační komisi zastupují Vladimír Hronek, Lubomír Klosík, Karel Klusák, Josef Mráz, Vladimír Pavlík, Jan Ševr a Zdeněk Židlický. Expertem, který negociační komisi napomůže svými bohatými mezinárodními zkušenostmi, je zástupce evropské odborové centrály EPSU Jan Willem Gudriaan. O dalším vývoji vás budeme inLubomír Klosík formovat.

Letos očekáváme čistý zisk ve výši 34 miliard korun Představenstvo ČEZ schválilo rozpočet ČEZ, a. s. pro rok 2007. Z jeho následné konsolidace vychází na příští rok očekávání Skupiny ČEZ v oblasti provozního zisku před odpisy (EBITDA) 69,4 mld. Kč (zvýšení o 8,9 % oproti očekávané skutečnosti loňského roku 63,7 mld. Kč), provozního zisku 47,0 mld. Kč (+ 18,1 %), a čistého zisku před zohled-

něním minoritních podílů 34,0 mld. Kč (+ 19,3 %). Výkonnost Skupiny v provozní části bude letos ovlivněna přidáním odstávky 1. bloku jaderné elektrárny Temelín v lednu 2007, v jejímž průběhu proběhla výměna palivových článků za účelem omezení geometrických změn v palivu. Rozpočet předpokládá zvýšení provozního zisku před odpisy

(EBITDA) v zahraničních majetkových účastech ČEZ na 5,8 mld. Kč (tj. o 19,3 % více oproti očekávané skutečnosti 2006). Provozní zisk Skupiny ČEZ je rovněž negativně ovlivňován posilováním koruny, které se naproti tomu pozitivně promítá do kurzových zisků ve finanční části výsledovky. Investice do stálých aktiv celé Skupiny letos dosáhnou 30,5

mld. Kč. Tato částka zahrnuje, mimo jiné, především část investičních výdajů souvisejících s již nastartovanými projekty obnovy zdrojů, a to zejména obnovou Elektrárny Tušimice (800 MW s celkovými rozpočtovými náklady 26,4 mld. Kč) a výstavbou nového zdroje v Ledvicích (660 MW s celkovými rozpočtovými náklady Ladislav Kříž 30,7 mld. Kč).

11

Vánoční temelínské malování Velká malířská soutěž určená pro děti temelínských zaměstnanců zpříjemnila předvánoční atmosféru na jaderné elektrárně. Odezva dětí byla veliká. Rodiče přinesli obrázky malířů od 2 do 14 let. Děti překvapovaly různými technikami kreslení i náměty: Mikuláši a čerti v mnoha podobách, zvlášť vyvedení andělé s křídly z bělostného peří, krásné zimní vánoční motivy, betlémy, vánoce v zoo, voňavé obrázky z koření, sněhuláci, vánoční ozdoby, vystřihovánky a spousta dárků pod vánočními stromy… Tvořivost a fantazie dětí všech věkových kategorií byla nekonečná. Vybrat nejhezčí obrázky ze 150 kreseb bylo proto velmi těžké. Díla byla vystavena v prostorách elektrárny a pohled na ně pohladil srdce každého, kdo kolem prošel. Odměnou každému dítěti byl čokoládový adventní kalendář. Vánoční malování, které se konalo v Temelíně poprvé, si letos určitě zopakujeme. Zdeňka Karfíková

Fotky z Vietnamu najdete v Temelíně Až do 31. března můžete v Informačním centru jaderné elektrárny Temelín navštívit výstavu fotografií, které vznikly při dvoutýdenním putování napříč severozápadní částí Vietnamu.

Autorka fotografií, Michaela Sabolovičová z odboru Strategické komunikace ČEZ, projela tuto oblast společně s průvodcem Honzou Styblíkem na ruské motorce typu Minsk.

„Chtěli jsme především navštívit odlehlé kouty této rozmanité země a objevit komunity lidí, které si ještě uchovaly prastaré tradice a životní styl. Podnikli jsme několik treků, abychom se mohli doslova dotknout života zdejších etnik,“ přibližuje své putování Michaela. Většina české populace má bohužel Vietnam spojený pouze s obrázky vietnamských prodavačů na tržištích. Přitom Vietnam patří, díky svým rušným velkoměstům, fantastické krajině, pestré historii a směsicí nejrůznějších národností, mezi nejúchvatnější země v Asii. Výstava je otevřena denně od IC ETE 9.00 do 16.00 hod.

I&C Energo v emirátech Akciová společnost I&C Energo ze Skupiny ČEZ zaznamenala významný úspěch ve Spojených arabských emirátech. Na základě kontraktu uzavřeného v lednu 2007 s firmou Emerson Process Management, se I&C Energo bude podílet na projektu obnovy řídicího systému dvou energetických bloků v elektrárně Layyah v emirátu Sharjah. Vlastníkem elektrárny je energetická společnost SEWA, která v elektrárně Layyah provozuje celkem osm energetických bloků. Ty jsou nejen důležitým energetickým zdrojem emirátu, ale i neméně významným zdrojem pitné vody, vyráběné v desalinačních jednotkách, které jsou technologicky navázány na výrobní energetické bloky. Rozsah dodávek I&C Energo zahrnuje, mimo jiné, oblasti projektu a supervize instalačních a spouštěcích činností. Modernizace řídicího systému proběhne v průběhu odstávek energetických bloků a desalinačních jednotek v prvním pololetí roku 2007. Uzavření smlouvy přináší pro I&C Energo další zahraniční projekt v oblasti modernizace energetických zdrojů. V současné době je největším zahraničním kontraktem I&C Energo probíhající obnova řídicích systémů a systémů elektro tří 300MW bloků v litevské elektrárně Elektrenai. Kromě těchto zakázek realizovalo I&C Energo v posledních dvou letech zahraniční dodávky do dalších 15 zemí v Evropě, Africe a v oblasti Blízkého východu. Hana Lexová

12

rozhovor

Dušan Timko OSAMĚLÝ VÝCHODOČECH V KRAJI ČERNÉHO UHLÍ Čekal jsem i s fotografem v jeho kanceláři. „Panu řediteli se protáhlo jednání,“ žádala nás o strpení jeho asistentka. Čas, vyhrazený na rozhovor, se nebezpečně krátil. „Promiňte, můj diář je úplně plný,“ podal nám ruku s omluvným úsměvem šéf Elektrárny Dětmarovice. „Za hodinu už musím být v Ostravě. Rychle se prosím ptejte… a vyfotit mě snad stihnete cestou k autu.“

TEXT Jaroslav Bílý FOTO WWA

14

rozhovor

Dámy z dětmarovické elektrárny se v drtivé většině shodují na tom, že je to fešák chlap, který se hezky usmívá a má přirozenou autoritu. Je velmi pracovně vytížen, ale to mu nevadí, protože práce v elektrárně ho naplňuje. A mohu bez přehánění potvrdit, že když Dušan Timko mluví o provozu, úplně mu při tom svítí oči.

Než jste nastoupil do funkce ředitele dětmarovické elektrárny, strávil jste svůj celý dosavadní profesní život v Elektrárně Poříčí. Proč tak dlouho právě tam? Oba rodiče tam pracovali, takže pro mě to byla, jako v té reklamě, jasná volba. Jsem Trutnovák a tak mi vyhovovalo, že mohu zůstat jako zbytek mé rodiny v regionu. Po absolvování vysoké školy a základní vojenské služby, v osmdesátém sedmém, jsem nastoupil do Poříčí na zácvik na směnového inženýra, prošel jsem provozem a v devadesátém roce jsem na této pozici začal pracovat. O šest let později jsem přešel do funkce vedoucího oddělení Řízení směnového provozu. O další dva roky později jsem přijal funkci vedoucího odboru Výroba, ze které jsem odešel vloni v květnu sem, do Dětmarovic. Pomáhá vám v ředitelování vaše zkušenost z poříčského provozu? Nemohu odpovědět jednoznačně. Praxe je samozřejmě výhodou, ale někdy je zkušenost zároveň i svazující a zatěžující. Dá se to přirovnat k situaci lékaře, který sám onemocní. Ví, jak léčit, ale zároveň ví, jak mnoho komplikací může nastat. Když se tedy musím rychle rozhodovat s celou znalostí věci, bývá to obtížnější, protože dokážu dohlédnout do všech možných důsledků rozhodnutí špatného. Jak se změnila obsluha elektrárny od doby, kdy jste před dvaceti lety začínal? Dnes je podle mého názoru daleko snazší sklouznout k rutině, protože řízení elektrárny se zautomatizovalo a lidský činitel se vzdálil od konkrétního zařízení. To může přinášet nejrůznější úskalí. Já jsem ještě sloužil v elektrárně takzvaně „z místa“. Když jsme zařízení „najížděli“, stál jsem vedle něj a slyšel jeho chod. Dnes operátor na velínu jen klikne myší. Je tedy nutné

obsluhu stále udržovat ve střehu a úctě k technologickému zařízení, aby mu věnovala tu náležitou pozornost a péči. Aby pro ni nebylo jen abstraktním údajem na obrazovce počítače. Jak konkrétně v Dětmarovicích předcházíte „provozní slepotě“? Tak jako v jiných elektrárnách ji minimalizujeme střídáním směn při obsluze zařízení. I tak se ale může stát, že nestandardní stav obsluha po čase začne vnímat jako standardní a teprve někdo nezúčastněný je schopen rozpoznat, že stroj neběží, jak má. Proto připravujeme program, díky kterému by zaměstnanci měli být univerzálně využitelní, aby se uměli pohybovat po celém zařízení a dokázali ho obsluhovat přesně podle provozních předpisů. Aby dokázali odhalit i maličkosti a nepřecházeli je, protože z nich může vzniknout větší problém. Do funkce ředitele jste byl jmenován na základě úspěšného absolvování rozvojového auditu, který prověřil schopnosti manažerů divize Výroba. Byl audit podle vás potřebným krokem? Určitě. Je to jeden z prostředků, jak dostat zajímavé a schopné lidi do vedení společnosti. Šéf divize Výroba, Jiří Borovec, dokázal otevřít dveře „Pandořiny skříňky“. Průvan, který způsobil, cítí každý z divize. Znamená, že každý může dostat příležitost, ale také, že každý může být nahrazen, pokud svou práci nebude vykonávat tak, jak se od něj očekává. Doživotní židle už neexistuje. Bylo těžké odejít po téměř devatenácti letech z Poříčí, navíc tak daleko? Vlastně ne, i když jsem odcházel z prostředí, které mi bylo důvěrně známé a kde na pracovišti panovaly velmi seriózní vztahy.

DUŠAN TIMKO NAROZEN: 3. 3. 1962 v Trutnově RODINA: manželka Monika, dcera Monika (16 let) a syn Dušan (18 let) VZDĚLÁNÍ: ČVUT Praha, Fakulta elektrotechnická KARIÉRA: Elektrárna Poříčí (1987–2006): směnový inženýr, vedoucí oddělení Řízení směnového provozu, vedoucí odboru Výroba; ředitel Elektrárny Dětmarovice (od května 2006) HOBBY: lyže, kolo, letní tábory s mládeží

S kolegy jsme si uměli otevřeně říct, kde je problém, každý mohl vyjádřit svůj názor, nezřídka i v atmosféře poněkud hlučnější. Šlo nám ale o společnou věc a tak jsme táhli vždycky za jeden provaz. Nabídce řídit elektrárnu, která u nás patří k největším a navíc jako jediná spaluje černé uhlí, ale prostě nešlo odolat. To je výzva, která se neodmítá. I když je vzdálená přes 300 kilometrů od vašeho domova… Tu vzdálenost jsem ale trochu podcenil, to přiznávám! Podcenil? Tři sta kilometrů není zas tak velká dálka, pokud ji můžete absolvovat po solidní silnici. Já takové štěstí ale opravdu nemám. Mezi Trutnovem a Havířovem, kde dnes bydlím, je totiž těch slušných kilometrů jen velmi málo. Je to pro mne taková směna navíc, když jedu domů čtyři hodiny a zpátky také. A to ještě jen v ideálním případě, kdy nejsou problémy se sjízdností nebo dopravou. V Trutnově jste nechal rodinu? Ano. V první chvíli mé rozhodnutí těžce nesla dcera. „Naštěstí“ od září nastoupila na internát a do školy v Praze. Doma jsem

15

cháme samotnou. Rozhodnutí o stěhování je odloženo na neurčito. Má odloučení od rodiny vůbec nějaké výhody? To víte, že ano. Více a déle pracujete, protože vás to netáhne domů, kde na vás kromě televize nikdo nepromluví. Dokud mě ale má práce bude tak bavit, stojí za to akceptovat i takovouhle razantní změnu životního režimu. Jak vás přijali zaměstnanci elektrárny? Jako vedoucí odboru Výroba v Poříčí jsem už osobně znal celé dětmarovické top řízení provozu. Je přirozené, že řadoví zaměstnanci mě očekávali s určitým napětím, jako vždy, když má přijít nový člověk, ale dnes mám pocit, že mě mezi sebe vzali. Máte tu za těch třičtvrtě roku už přátele? Spíš pracovní. Přiznám se, že v havířovském bytě jsem potkal asi tři sousedy, se kterými se zdravím a jsem schopen je zařadit do stejného vchodu. V Havířově bydlí někteří moji kolegové, se kterými jsme se domlouvali, že se navštívíme, až bude čas. Ten jsme ale zatím nenašli.

nechal manželku, syna a kocoura. Mám dojem, že dneska to asi nejhůř nese ten kocour. (smích) Co vaši přátelé? To je věc, která mě samozřejmě velmi trápí. Jsem v tomto směru na bodu nula. Když ale přijedu domů, což se snažím každý víkend, chci se maximálně věnovat rodině. Máme chalupu po dědečkovi, kde můžeme být intenzivně spolu. A manuálně tam pracuji, což je pro mne nejlepší relax. Snažíte se vysoké pracovní tempo kompenzovat ve volném čase nějakým sportem? Dal jsem si závazek, že se budu procházet a plavat. Nedávno jsem měl totiž vážné problémy s plotýnkou. Ale znáte to! Zatím stále sedím v autě nebo na jednání, prostě není čas. Vždycky tomu ale tak nebylo! I když to na mně dnes není moc vidět, v mládí jsem velmi aktivně sportoval. Běhal jsem na lyžích a specializoval se na biatlon. Vystudoval jsem sportovní gymnázium v Jilemnici. V osmdesátém roce jsem dokonce vyhrál přebor republiky ve štafetovém běhu a byl jsem i s dorosteneckou reprezentací na

závodech v tehdejším Sovětském svazu, v Minsku. Blízko máte Beskydy, na běžky ideální. Jsem už spíše sjezdař a turista. Pohyb na běžkách člověka zadýchává, když nemá fyzičku. A v autě ji opravdu nezískáte. (smích) Je pro Východočecha severní Morava opravdu region „razovity“, jak zpívá ve své písni Jarek Nohavica? Rozhodně je. Dokážu si ale představit, že bych tu žil i natrvalo. Je tu hezký kraj. A lidé jsou tu osobití, komunikativní a dokážou si vážit své práce, protože jí mají nedostatek. Umíme se domluvit a to je důležité. Samozřejmě jen když jsou kolegové natolik shovívaví, že na mě mluví češtější češtinou, a ne nářečím nebo polštinou. (smích) Neuvažoval jste o přestěhování vašich nejbližších? Syn bude příští rok maturovat a bylo by necitlivé ho vytrhnout z prostředí jeho kamarádů. Manželka má dobrou práci v lékárně a také mám v Trutnově sedmdesátiletou maminku, kterou v žádném případě nene-

Co jste udělal jako první, když jste nastoupil do funkce? Šel jsem se kouknout na kotle. Pak jsem požádal svou asistentku, jestli by mohla koupit dobrý kávovar. Povedlo se a vaří v něm vynikající kafe. Co čeká Elektrárnu Dětmarovice v blízké budoucnosti? Jsem rád, že z úst šéfa divize Výroba Jiřího Borovce jasně zaznělo: „Jste perspektivní elektrárnou, počítáme s vámi.“ Dětmarovice totiž byly provozem léta zatracovaným, mluvilo se o jeho prodeji, útlumu a dokonce zavření. Dnes se naopak počítá s maximální výrobou, největší za celou existenci, 4 150 GWh. Je to velké sousto, ale uděláme všechno pro to, abychom ho strávili. V současnosti revidujeme některá dlouhodobá rozhodnutí, protože vycházela z odlišné perspektivy a naprosto jiné výše plánované výroby. Na konci minulého roku byla také dokončena generální oprava čtvrtého bloku, postupně jí projdou i zbývající tři bloky. Máte nějaké profesní přání? Aby si Elektrárna Dětmarovice za mého vedení i nadále udržela svůj vysoký standard. ■

16

téma

Orkán Kyrill TISÍCE PORUCH, MILIÓN LIDÍ BEZ ELEKTŘINY, VYHLÁŠEN STAV NOUZE. DÍKY VÝKONŮM NASAZENÝCH ZAMĚSTNANCŮ JSME ALE OBSTÁLI SE CTÍ Nejsilnější větrná smršť za poslední desetiletí, orkán Kyrill, zpustošil v noci z 18. na 19. ledna Česko, když předtím řádil v západní Evropě. U nás dosahoval místy rychlosti až 200 kilometrů v hodině, lámal i staleté stromy jako zápalky, rval střechy domů, převracel auta a bral i to nejcennější – lidské životy. U nás zavinil přímo či nepřímo smrt čtyř lidí, v zahraničí bylo obětí dokonce pětačtyřicet. Ze zaměstnanců Skupiny ČEZ naštěstí nikdo o život nepřišel ani nebyl vážně zraněn, přestože odstraňovali poruchy v extrémně náročných podmínkách. Vichr způsobil i značné škody – jen na našem majetku za více než osmdesát miliónů korun.

Šlo o historicky nejrozsáhlejší poškození sítí v ČR s plošným dopadem na celé území státu. Kvůli orkánu se bez dodávky elektřiny ocitlo asi 1 100 000 odběrných míst našich zákazníků (27 %). Proto musela společnost ČEZ Distribuce (vůbec poprvé po začlenění pěti distribučních re-

gionálních společností do Skupiny ČEZ) v pátek 19. ledna ráno vyhlásit stav nouze (stejně učinila i společnost E.ON ve své zásobovací oblasti), který byl v jednotlivých krajích postupně odvoláván – naposledy byl zrušen 23. ledna v 18 hodin v Plzeňském a Karlovarském kraji. (Stav nouze

pro dodavatele elektřiny znamená, že mají delší dobu na odstranění poruch a mohou využívat součinnost bezpečnostních složek státu. Zákazníky tento režim nijak neomezuje.) Poprvé jsme takovou situaci řešili společně jako Skupina ČEZ a využili jsme přitom

TEXT Petr Holub, Jaroslav Bílý s přispěním Vladimíry Rosendorfové a regionálních komunikátorů FOTO WWA a Zdeněk Vaiz

i zkušeností, nasbíraných při povodních před pěti lety a beskydské kalamitě z počátku loňského roku. Orkán Kyrill způsobil celkem 7724 poruch: 23 na sítích velmi vysokého napětí (110 kV), 1228 na vysokém (35 a 22 kV) a 6473 na nízkém napětí (400 V). „Mezi nejčastější typy škod patřily potrhané vodiče, ohnuté nebo jinak deformované konzoly a zlomené nebo vykloněné sloupy vlivem pádu větví a stromů do vedení,“ informoval Jiří Kudrnáč, ředitel společnosti ČEZ Distribuce. Celkem bylo poškozeno 217 kilometrů vedení a zničeno 820 sloupů. Nejvíce poruch (2 774) bylo ve středních Čechách, kde na tom byly nejhůře okresy Příbram, Benešov a Kutná Hora. Podle výše

2155 ZAMĚSTNANCŮ SKUPINY ČEZ A 740 EXTERNÍCH PRACOVNÍKŮ ODSTRANILO ZA ČTYŘI DNY 7724 PORUCH způsobené škody byly nejvíce postiženy východní Čechy, nejméně Morava. Na východě Čech postihly výpadky elektřiny asi polovinu obyvatel. Nejhorší situace byla v Krkonoších a v Podkrkonoší (Semilsko, Jilemnicko, Vrchlabsko, Žacléřsko) a také v Orlických horách (Rokytnice a okolí). Nejvíce postiženými oblastmi v severních Čechách byly Českolipsko a Liberecko, na západě Čech byla nejhorší situace na Šumavě a v Krušných horách. Na severní Moravě způsobil orkán největší škody na Šumpersku, Olomoucku, Bruntálsku, Jesenicku a Vsetínsku. Na odstraňování poruch pracovalo 2155 pracovníků Skupiny ČEZ a 740 dalších z externích firem, včetně elektromontážních společností s majetkovou účastí Skupiny ČEZ (SEG Plzeň, VČE Montáže, MSEM Frýdek-Místek a dalších). Tito lidé dokázali díky enormnímu nasazení a obětavosti během čtyř dnů obnovit dodávku elektřiny pro všechny zákazníky, pro 99 % z nich dokonce během prvních dvou dnů po orkánu. Bez elektřiny tak v sobotu 20. ledna zůstávalo 30 000 odběratelů. O den později už to bylo jen 600 odběrných míst a v pondělí 22. ledna byla obnovena dodávka všem našim zákazníkům, přičemž byly odstraněny i nové poruchy z neděle. Práci lidem v terénu ztěžovala bouřka, další

„TOHLE JSME JEŠTĚ NEZAŽILI!“ Jiří Čech, vedoucí provozní čety, Pohotovostní služba Železný Brod, Severočeská energetika, a.s. (53 let) „Do práce nás pustili až v pátek 19. ledna ráno, protože v noci řádila bouřka a všude padaly další stromy. Prvním místem, kam jsme přijeli, byla linka vysokého napětí Tanvald – Spálov, odbočka Bratřikov. Kolem dokola popadané stromy, zpočátku to vypadalo dost beznadějně. Svou práci dělám od vyučení, ale vím jistě, že něco takového jsem ještě nezažil. Častokrát jsme něco opravili a za chvíli nám to zase strhaly další stromy. Když jsme se prořezávali k linkám, visely nad námi stromy napůl spadlé, a z jejich pádu jsme měli největší obavy. Takže jeden z nás dělal a druhý dával pozor. Taky skoro pořád pršelo a všechno bylo namoklé. Sloužili jsme takřka nepřetržitě od šesti ráno do osmi, devíti do večera. Pak jsme si doma trochu odpočinuli a vše začalo zase nanovo. S dodávkami materiálu problémy nebyly, o tohle se naši vedoucí postarali dobře. A když náhodou něco nebylo, pomohly nám další služebny.“ Zdeněk Berka, Provozní a poruchová služba Jih – I., Klatovy, ČEZ Distribuční služby (36 let) „Ve čtvrtek 18. ledna jsem držel pohotovost, do služby mě zavolali kolem šestnácté hodiny. Pracovali jsme v oblasti od Nýrska až po Železnou Rudu. Viděl jsem už leccos, ale takovou spoušť tedy ještě ne. Nejhůře mi bylo, když jsme chtěli odtáhnout strom ležící přes silnici, a pět metrů před námi spadl další… Z pádu stromů jsme měli největší strach. Druhý den, v pátek 19. ledna, jsme sloužili od rána od šesti hodin a končili jsme kolem deváté večer. A to už jsem byl hodně unavený… Mohu potvrdit, že zásobování materiálem fungovalo dobře, v tomhle žádný problém nebyl.“

18

téma

největší poruchy způsobené orkánem Kyrill oblast

okres

vedení

náklady na odstranění

Sever

Teplice / Ústí n. L.

V163/V164 | V 1562/V162 Malhostice, 3 spadlé stožáry

5 000 000 Kč

Východ

Rychnov nad Kněžnou

35 kV, vn 360 Pěčín, 10 ks podpěrných bodů vodiče v délce 1,4 km 35 kV, vn 810-811 5 ks příhradový stožár 35 kV, vn 331 odb. Strážné u lomu, poškozené podpěrné body v úseku cca 1 km

1 600 000 Kč

Pardubice Trutnov

Střed

vn 3 ks zlomených příhradových stožárů, odbočka mezi Tuchlovicemi a Žehrovicemi

1 300 000 Kč 1 200 000 Kč

1 000 000 Kč

Západ

Klatovy

110 kV, V1214 poškozené konzoly, poškozený stožár, přetrhané vodiče

600 000 Kč

Morava

Přerov

vn, č. 41 5 sloupů, 7 polí vodičů

500 000 Kč

silný vítr a na některých místech i kroupy. Častokrát se stalo, že do už znovu nataženého vedení spadly další stromy a práce tak mohla začít nanovo… A aby toho všeho nebylo ještě dost, napadlo ve dnech 23. a 24. ledna velké množství sněhu, které komplikovalo dopravu a přístupnost jednotlivých lokalit. „Energetici jsou ale velmi hrdí až ješitní lidé a záleží jim na tom, aby byla dodávka elektřiny obnovena co možná nejrychleji. Opravu té své linky či úseku berou jako otázku osobní cti. Proto i když jsme nařídili ukončení práce, někteří zaměstnanci šli a ještě alespoň nějakou drobnou poruchu opravili,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plzeň Miloslav März, vedoucí oddělení Provoz sítí vysokého a nízkého napětí Západní Čechy ze společnosti ČEZ Distribuční služby. Při odstraňování kalamity na vedení Skupiny ČEZ odpracovali zaměstnanci poruchových čet celkem 41 637 hodin, jeden pracovník by tak hypoteticky následky vě-

19

trné kalamity odstraňoval nepřetržitě více než čtyři a tři čtvrtě roku. Naše Call centrum vyřídilo v době kalamity (18. 1. – 23. 1.) celkem 260 452 zákaznických hovorů, což oproti normálnímu stavu představovalo nárůst o 440 %. Počet hovorů přijatých v pátek 19. ledna přesáhl 170 tisíc, tj. desetinásobek běžného počtu. Ve službě bylo všech 400 operátorek a operátorů. Přesto muselo být v sobotu 20. 1. zastaveno přijímání požadavků obchodního charakteru a všichni operátoři vyřizovali pouze poruchová hlášení. Standardní provoz byl opět obnoven v pondělí 22. 1.

CALL CENTRUM VYŘÍDILO O 440 % VÍCE HOVORŮ; JEN ZA JEDEN DEN VOLALO PŘES 170 000 LIDÍ Velký počet hovorů se podařilo odbavit i díky úspěšnému využívání automatického „odpovídače“. Operátoři byli v přímém spojení s dispečinky a měli aktuální informace o poruchách na distribučních sítích všech napěťových hladin. Prostřednictvím speciální telefonické linky, zřízené pro podobné případy, aktivně komunikovali se statutárními zástupci měst a obcí včetně krizových štábů, sami obvolávali konkrétní místa s informacemi o rozsahu poruch v jednotlivých krajích. Dobře jsme zvládli i komunikaci s médii a důležitými institucemi – misterstvem průmyslu a obchodu, Energetickým regulačním úřadem, Operátorem trhu s elektřinou a dalšími. „V koordinaci s krajskými hejtmany jsme přihlíželi také k tomu, aby dodávky elektřiny byly prioritně obnovovány nemocnicím, léčebnám dlouhodobě nemocných, domovům důchodců a podobným zařízením,“ uvedl Tomáš Pleskač, člen představenstva a ředitel divize Distribuce ČEZ. „Současně jsme pro dočasné překlenutí problémů s dodávkou elektřiny v některých lokalitách využívali i záložní dieselagregátové zdroje.“ Vydáno bylo celkem 78 tiskových zpráv pro sdělovací prostředky a aktuální informace byly k dispozici i na webových stránkách.

SCHOVAT DRÁTY POD ZEM? TO NENÍ TAK LEHKÉ… Skupina ČEZ klade velký důraz na prevenci poruch a škod na elektrickém vedení. Společnost ČEZ Distribuce investovala v loňském roce na prořezy porostů v okolí elektrických vedení částku 110 milionů korun. Letos do této oblasti vynaloží dokonce 150 milionů Kč. „Ani takto vysoké finanční prostředky ale nedokážou spolehlivě zabránit vzniku poruch způsobených padlými stromy. Velkou roli zde totiž hrají faktory, které ČEZ nemůže ovlivnit,“ říká Jiří Kudrnáč, ředitel společnosti ČEZ Distribuce. Jde například o nedostatečnou šířku koridorů ochranného pásma kolem vedení. Udržovat porosty v takové vzdálenosti od vedení, která je stanovena legislativou, je zákonnou povinností majitele pozemku, na kterém se vedení nachází. Zákonem stanovené ochranné pásmo kolem vedení je ale úzké (7 metrů od krajního vodiče vysokonapěťového vedení) a běžné stromy jsou vyšší než stanovená hodnota ochranného pásma. A tak i když strom stojí mimo ochranné pásmo, tak jeho pád vedení poškodí. S rozšiřováním ochranného pásma nesouhlasí ekologičtí aktivisté, kteří naopak

v mnoha případech žádají jeho zužování. Možná i vás napadne, tak jako velkou část veřejnosti, proč prostě neschováme naše „dráty“ pod zem, alespoň v lesních úsecích nebo horských terénech. Jenže: podzemní vedení má řadu nevýhod a nepoužívá se (v krajině) nikde ve světě. Podmínkou je udržovat na pozemcích nad podzemním vedením koridor ochranného pásma (široký jako u nadzemního vedení) bez porostů (u nadzemních porostů alespoň do 3 metrů pod vodiči). Musely by se vybudovat silniční komunikace pro přístup těžkých bagrovacích mechanismů k celé trase podzemního vedení pro případ opravy. Do distribuční soustavy by bylo vloženo „slabé místo“ v místě přechodu podzemního kabelu na venkovní vedení. Doba oprav podzemního vedení by se prodloužila, někdy by ani nebyla možná vzhledem ke klimatickým podmínkám. V městských aglomeracích se právě kvůli tomu budují složité tunely (kolektory) pro kabely vysokého a velmi vysokého napětí. A asi to nejdůležitější – vysoké náklady (4× – 15× vyšší než u nadzemního vedení) by se zákonitě promítly do cen za přenos elektřiny.

20

téma

Horor v Call centru: 260 000 telefonátů!

19. 1. večer: práce v lese u Nespek řídil František Šmejkal z benešovské poruchové služby

STEJNÝ OBRAZ: VICHR, DÉŠŤ A DŘINA Pracovníky společnosti ČEZ Distribuční služby podpořil při složité a vysilující likvidaci škod přímo v terénu 19. ledna v podvečer i generální ředitel ČEZ Martin Roman. Poblíž Nespek u Benešova se lidé i technika doslova brodili bahnem. Po boku Františka Šmejkala z benešovské poruchové služby sledoval generální ředitel v zalesněném kopcovitém terénu opravu vedení vysokého napětí, které zásobuje elektřinou místní obce a jež strhly k zemi tři vzrostlé stromy. Bylo nutné je z vedení odklidit, a to v silném větru, dešti a přicházející tmě.

Martin Roman mezi zaměstnanci

„Nejdříve musíme opravit právě závady na vysokém napětí, a teprve pak můžeme dohledávat poruchy na nízkém napětí přímo v obcích a městech,“ vysvětlil nám jeden pracovníků, Jindřich Souček. „Pozor!“ Náhle se šeřící les protne výkřik, po němž následuje hlasité rupnutí a pád přestřiženého vedení, které bude muset být nahrazeno novým. „Za dvě až tři hodiny tu musíme být hotovi, abychom se mohli přesunout na jiné stanoviště,“ říká František Šmejkal. Na otázku, kdy jim skončí šichta, s úsměvem odpovídá: „Až se rozsvítí poslední světlo.“

Veronika Heinová, operátorka plzeňského call centra, si s přítelem plánovala klidné a pohodové páteční odpoledne. „Když jsem si ale ve čtvrtek 18. ledna večer pustila zprávy, bylo nám oběma jasné, že vše bude jinak,“ vzpomíná Veronika. Za půl hodiny už zazvonil telefon a supervizorka Dana Kubičková ji požádala, aby do práce přišla již na půl šestou ráno místo na plánovanou půl osmou. Pak nepřetržitě zvedala telefony a vysvětlovala, radila, odpovídala na dotazy. Za den jich vyřídila 177. „Byla jsem přesvědčená, že všichni ví, jaká kalamita nás postihla. Proto mě překvapilo, jak s námi zákazníci hovořili. Šlo nám totiž o jediné: aby se k nim co nejdříve dostaly aktuální informace. Nepřetržitě jsme listovali Sambou, což je sdílený disk, kde se shromažďovaly informace o postupném zprovozňování distribuční sítě. Téměř bez přestávky jsem pracovala až do šesti do večera. Ne že by za mnou někdo stál a nařizoval mi to, ale prostě jsem chtěla, aby naše call centrum obstálo. Vděku ze strany zákazníků jsme se však většinou nedočkali. Dost často k nám byli i vulgární, vyhrožovali, že nás budou žalovat, protože kousek od nich se už svítí a u nich ne,“ vypráví Veronika. Našli se i lidé chápaví, kteří jen chtěli informaci, kdy už u nich půjde proud. Ti byli ale v menšině. „Zákazníci se zajímali, jak mohou uplatnit náhradu škody, když jim vyteklo maso z mrazáku. Často volali opakovaně a dožadovali se přesné informace o obnově dodávky elektřiny. Vůbec je nenapadlo, že stejně postižených jsou tisíce a naši technici nemohou být na všech místech najednou...“ pokračování na str. 21

UŽ ROK POUŽÍVÁME SPOLEČNÉ DOKUMENTY SKUPINY ČEZ Nezbytnou podmínkou jednotného řízení procesů ve Skupině ČEZ je vytvoření jednotné soustavy společných dokumentů. Obchodní zákoník bohužel způsob řízení koncernů (holdingů) v potřebném rozsahu nestanovuje. Tím vznikal prostor pro názor, že pro řízení nelze využívat společné dokumenty. Po mnoha diskusích s právníky, státními legislativci a zástupci právních subjektů Skupiny ČEZ byl problém vyřešen. Na základě souhlasu statutárních orgánů šestnácti právních subjektů (ČEZ, a. s., + 5 REAS + 10 procesních dceřiných společností) byla vydána první společná směrnice s účinností od 14. 2. 2006. Rovněž byl definován jednotný způsob tvorby vnitřních dokumentů jednotlivých právních subjektů Skupiny ČEZ, a to tak, aby jednotný vzhled, obsah, zveřejnění a přístup k textům těchto dokumentů v prostředí Intranetu Skupiny ČEZ umožňovaly jejich jednotnou správu. Jde o procesy, které je třeba neustále zdokonalovat, což dokládá revize společné směrnice definující soustavu dokumentů Skupiny ČEZ, která nabyla účinnosti k 1. 7. 2006.

Pro popis a dokumentování jednotně nebo centrálně vykonávaných procesů v rámci Skupiny ČEZ jsou vydávány společné dokumenty se závazností pro dva nebo více právních subjektů. Definují vlastní proces a role jednotlivých právních subjektů včetně jejich pravomocí a odpovědností a jednotný výkon činností (procesů). Jsou vydávány tak, aby nemusely být obdobné dokumenty následně znovu vydávány každým právním subjektem. Mezi nejčastější patří společné dokumenty z oblastí systému řízení, personalistiky, financování, účetnictví, ICT a bezpečnosti. Společné dokumenty mohou však také definovat zásadní opatření a rozhodnutí v rámci Skupiny ČEZ nebo jednotný způsob realizace požadavků, vyplývajících z legislativy nebo jiných vnějších dokumentů (např. SKČ_ME_0001r00 – Dodávky elektřiny a související služby v elektroenergetice podle vyhlášky 540/2005 Sb.). Vydavatelem společných dokumentů Skupiny ČEZ je odbor Systém řízení a dokumentace ČEZ.

V roce 2006 bylo vydáno již 15 společných dokumentů a dalších 20 návrhů se v současné době připravuje na vydání. Vnitřní dokumenty právních subjektů Skupiny ČEZ Pro řízení uvnitř své společnosti vydává každý právní subjekt Skupiny ČEZ vlastní vnitřní dokumenty. Správa vnitřních dokumentů je v jednotlivých právních subjektech prováděna jednotně s respektováním stanovených

zásad (jednotné typy vnitřních dokumentů, jejich formální úprava, členění, obsah jednotlivých kapitol a vzhled). Jednoznačná identifikace vnitřních dokumentů v rámci Skupiny ČEZ je zajištěna jednotnou strukturou identifikačního čísla dokumentu. Výhodou toho je, že kterýkoliv zaměstnanec Skupiny ČEZ se může v případě potřeby snadněji orientovat také ve vnitřních dokumentech jiného právního subjektu. Jiří Pastyřík, Pavel Fořt odbor Systém řízení a dokumentace

Evidence a publikace dokumentů Skupiny ČEZ: Hledejte je na intranetu! S problematikou správy společných dokumentů a jejich jednotnými zásadami se můžete seznámit ve společné směrnici SKČ_SM_0001r01 – Soustava dokumentů Skupiny ČEZ, která je k dispozici, stejně jako i texty všech ostatních společných dokumentů, na Intranetu Skupiny ČEZ (přístup a je-

jich vyhledávání je podrobně uvedeno v příloze věnované Intranetu uprostřed tohoto čísla ČEZ NEWS). Na Intranetu Skupiny ČEZ jsou také k dispozici všechny závazné formuláře a šablony související s procesy, popsanými v již vydaných společných dokumentech Skupiny ČEZ.

Ve stejných aplikacích jsou na Intranetu k dispozici i texty vnitřních dokumentů a související formuláře a šablony společností ČEZ, a. s., ČEZnet, a. s., ČEZ Distribuční služby, s. r. o., a ČEZ Distribuce, a. s. V případě zájmu ostatních právních subjektů Skupiny ČEZ je

možné postupně zajistit i obdobnou publikaci jejich vnitřních dokumentů. Další aktuální informace týkající se problematiky správy dokumentů jsou k dispozici na Intranetu v části: ČEZ, a. s.ÆOblasti řízeníÆŘízení společnostiÆSpráva dokumentů.

„ ČEZ INFO II

PŘEDSTAVUJEME IVAN LAPIN v čele ČEZ Správa majetku

Ivan Lapin pochází z Ostravy, kde vystudoval Vysokou školu báňskou. Je ženatý a má dvě děti. Mezi jeho koníčky patří tuOta Schnepp ristika a sport.

KAMIL ČERMÁK novým generálním ředitelem ČEZnet

Novým generálním ředitelem společnosti ČEZ Správa majetku, s. r. o., se sídlem v Děčíně se stal od 1. ledna 2007 Ing. Ivan Lapin (*1965). Jeho cílem je integrovat pro Skupinu další činnosti nad rámec těch, které již ČEZ Správa majetku zajišťuje dnes. Ivan Lapin pracuje ve Skupině ČEZ od roku 2002. Nejdříve měl v Severomoravské energetice na starosti strategický nákup elektřiny, poté v Energetice Vítkovice rozjížděl činnost integrovaných energetických služeb. Od 1. 10. 2004 působil jako ředitel sekce Integrovaný nákup ČEZ, která vznikla rozdělením sekce Správa majetku a služby. Před příchodem do Skupiny ČEZ působil v Moravských naftových dolech Hodonín, deset let v koncernu OKD, a. s./Karboninvest a.s., naposledy jako ředitel Báňské obchodní společnosti.

Novým generálním ředitelem a předsedou představenstva akciové společnosti ČEZnet se stal od 1. ledna 2007 Kamil Čermák. Kamil Čermák má za úkol zabezpečit plynulý přechod společnosti na procesní model Skupiny ČEZ a zajistit kvalitní telekomunikační služby pro Skupinu ČEZ jak v Česku, tak v zahraničí. Dosavadní vedení společnosti ukončilo svoji činnost po pětiletém období 20. prosince 2006. Do nového představenstva byli jmenováni Kamil Čermák (předseda), Jaroslav Suk (místopředseda) a Daniel Rous.

Kamil Čermák zastával od 1. 1. 2005 pozici generálního ředitele ČEZ Polsko. Za dobu jeho působení Skupina ČEZ úspěšně vstoupila na polský energetický trh, provedla úspěšnou akvizici dvou tamních elektráren (ELCHO a Skawina) a realizovala řadu dalších obchodních aktivit. Od 1. července 2006 působil Kamil Čermák ve funkci jednatele společnosti ČEZ Prodej a ředitele pro významné zákazníky. Kamil Čermák studoval VŠE v Praze. V roce 2000 se zapojil do postgraduálního studia Master of Business Communication na Erasmus University v Rotterdamu. V průběhu své profesní kariéry působil v oblasti médií, státní správě a telekomunikacích. Začínal jako reportér a moderátor v České televizi, poté pracoval jako mluvčí a poradce ministra průmyslu a obchodu ČR Vladimíra Dlouhého. V roce 1996 nastoupil ve společnosti SPT Telecom na pozici ředitele vnějších vztahů. O tři roky později se stal ředitelem pro prodej a marketing a od roku 2000 pracoval jako výkonný ředitel divize pro korporátní klientelu společnosti Český Telecom. Poté působil jako výkonný ředitel pro obchod a marketing v Českých aeroliniích. Ivana Vejvodová

MICHAELA HROBSKÁ šéfkou sekce Integrovaný nákup ČEZ

Novou ředitelkou sekce Integrovaný nákup ČEZ (dále jen IN) se od 1. 1. 2007 stala Mgr. Michaela Hrobská. V ČEZ, a. s. pracuje od dubna 2003 v sekci IN, poslední dva roky jako vedoucí odboru Významné zakázky. Sekce IN zajišťuje nákup veškerých komodit obecného charakteru pro Skupinu ČEZ, kromě materiálu pro výrobu a distribuci. Michaela Hrobská vystudovala Právnickou fakultu Západočeské univerzity, pracovala v advokátní kanceláři a u obchodníka s cennými papíry v oblasti controllingu. V nové funkci se chce zaměřit na zvyšování efektivity práce zejména prostřednictvím co nejlepšího nastavení interních procesů a důrazu na jejich správné vykonávání. Michaela Hrobská je svobodná. Petr Holub

ORGANIZAČNÍ ZMĚNY V ČEZ LOGISTICE K 1. 2. 2007 došlo ve společnosti ČEZ Logistika, s. r. o. k organizačním změnám. Jejich hlavním důvodem bylo rozšíření kompetencí a působnosti ČEZ Logistiky v rámci Skupiny ČEZ, a také razantní nárůst obratu o cca 75 % oproti původním předpokladům, které vycházely z historie ob-

ratů v regionálních distribučních společnostech. Dalším důležitým cílem je optimalizace řízení dodavatelskoodběratelských vztahů a vytvoření efektivnější a pružněji řízené společnosti s přehlednou organizační strukturou a jasnými kompetencemi. Od prvního února jsou

dodavatelské vztahy kompletně řízeny nově vzniklým úsekem Nákup, který vede Michal Rzyman. Vztahy se zákazníky jsou v kompetenci úseku Prodej, který nově řídí Daniel Morys. Generálním ředitelem společnosti zůstává nadále Jiří Jílek a ředitelem úseku Správa společnosti Aleš Dámek.

V souvislosti s dramatickým nárůstem obratu a potřebou zachovat úroveň poskytovaných služeb dochází i ke vzniku 16 nových pracovních míst. ČEZ Logistika má v současnosti 195 zaměstnanců a předpokládá, že za rok 2006 dosáhne obratu více než 3 mld. Kč. Eva Kalužíková

„ ČEZ INFO III

BEZ ENERGIE Z TRAFOSTANIC SE NEOBEJDOU ANI LYŽAŘSKÉ VLEKY

Klínovec

V Chebu u vodní nádrže Skalka začíná Krušnohorská magistrála, která spojuje nejvyšší vrcholky Krušných hor. Je dlouhá 242 kilometry a končí až na Sněžníku u Děčína. V okolí trasy protínající západní a severní Čechy se nacházejí nejen zajímavé přírodní lokality a historické kulturní památky, ale i řada distribučních trafostanic, které jsou majetkem Skupiny ČEZ. Krušnohorská magistrála je jimi doslova lemována. Jen směrem od Klínovce k Děčínu se jich buď přímo na trase nebo v jejím sousedství nachází 110! Celkem pak v celých severních Čechách obhospodařují pracovníci Skupiny ČEZ 8 700 distribučních trafostanic. Přímo na nejvyšším vrcholu Krušných hor, Klínovci, jsou umístěny hned dvě trafostanice. První je určená pro potřeby vysílače, druhá zásobuje od roku 1986 elektřinou okolní rekreační zařízení. „Sice ji provozují již kolegové ze západních Čech, ale my máme do ní zavedeny dva kabely. Je proto využívána jako dělící a měřící stanoviště. V případě poru-

chy kabelu na západě tak může být po krátké manipulaci napájena ze severu,“ říká Tomáš Pippinger, vedoucí odboru Provozu a poruchová služba Severočeské energetiky. Trafostanice je obložena dřevem a jen zblízka je patrné, že se jedná o energetické zařízení. U podobné stavby na Moldavě je ovšem hned patrné, k jakému účelu slouží. Vysoká zděná stanice se dvěma transformátory zde byla postavena v roce 1996. I ona je obložena dřevem natřeným hnědou barvou a zapadá tak mezi okolní architekturu i do krajiny. Stejně jako například její „kolegyně“ v Novém Městě či na samotě Oldříš, jíž dnes připomínají jen ruiny rekreačního střediska bývalé Československé televize. Do Moldavy, která je ideálním startovacím místem pěších, kolařů i běžkařů po hřebenech Krušných hor, vede z Mostu romantická železniční trať. Cesta do obce ležící 785 metrů nad mořem trvá přes hodinu. Řada tunelů, viaduktů a úvrať ve stanici Dubí řadí trať mezi tech-

nické unikáty, proto existuje řada železničních nadšenců, kteří bojují o její zachování. Právě nádraží v Moldavě a také okolní stavby v obci jsou zásobovány elektřinou z trafostanice, která se nachází nedaleko hraničního přechodu s Německem. Zimní podmínky v Krušných horách bývají opravdu krušné. Ať je léto nebo zima, musí pracovníci Skupiny ČEZ minimálně jednou měsíčně zkontrolovat všechny trafostanice. „V létě se k nim do-

staneme bez problémů, v zimě ovšem dojde i na sněžný skútr a sněžnice. I když bývají příjezdové komunikace na horách plužené, vítr je rychle zanese novým přívalem sněhu. Například během zimy 2005–2006 jsme se museli potýkat až se čtyřmetrovými závějemi,“ říká Tomáš Pippinger. Rozvést elektrickou energii i do nejzapadlejší krušnohorské vísky, natož do super vybaveného lyžařského areálu, je ovšem zapotřebí. Proto 110 krušnohorských distribučních trafostanic stojí tam, kde stojí. Byly přitom vybudovány na základě znalostí místních podmínek a požadavků odběru. Pro laiky je třeba dodat, že distribuční trafostanice je elektrická stanice, v níž se mění hodnota napětí. Například z 22 000 V na napětí vhodné pro velkou část odběratelů, tedy 400 V. Lze se tudíž s nimi potkat na každém kroku a v nejrozmanitějším terénu, v obcích, na poli, na březích řek a samozřejmě i v horách. Podle stáří a rostoucích požadavků na bezpečnost a estetiku jsou k vidění stanice stožárové, věžové, zděné, kompaktní betonové i plechové. Dokonce existují i nenápadné podzemní Ota Schnepp trafostanice.

Moldava

„ ČEZ INFO IV

ORANŽOVÁ SPOJENÍ Několik týdnů před Vánoci nás zastihla dobrá zpráva. Vyjednávači ČEZ, a. s., a zástupci odborových organizací se shodli na znění nové kolektivní smlouvy ČEZ, a. s., která bude platit až do konce roku 2010. Nová smlouva, která byla podepsána 28. listopadu 2006, samozřejmě vyvolala velký zájem mezi zaměstnanci a do Oranžových spojení tentokrát dorazila bohatá nadílka dotazů. Bylo jich tolik, že vydají na celou tuto rubriku. Na vaše otázky odpovídali Ivan Feninec, ředitel sekce Lidské zdroje – Personální služby a Jindřich Říha, vedoucí odboru Personalistika ČEZ, a. s. Připravila Věra Marušiaková

Na intranetu Skupiny ČEZ jsme se dočetli o nové kolektivní smlouvě. Týká se tato smlouva pouze zaměstnanců ČEZ, a. s., nebo se vztahuje také na dceřiné společnosti ve Skupině ČEZ? Odpověď: Nedávno uzavřená kolektivní smlouva se vztahuje pouze na společnost ČEZ, a.s. Znamená to, že nemá dopad do jiných dceřiných společností, v nichž jsou uzavírány samostatné kolektivní smlouvy. Mezi kolektivními smlouvami jednotlivých společností Skupiny ČEZ neexistuje žádná vazba, protože každá společnost tvoří samostatný právní subjekt. Jaké zásadní rozdíly, zejména ve vztahu ke kolektivní smlouvě, jsou obsaženy v novém zákoníku práce, který vyšel jako zákon číslo 262/2006 Sb.? Odpověď: Nový zákoník práce

obsahuje celou řadu změn oproti jeho staré podobě. Pro podrobné seznámení doporučujeme některou z celé řady odborných publikací, které k tomuto tématu v poslední době vyšly. Vliv na kolektivní smlouvu ČEZ, a. s., a z ní vyplývající práva a povinnosti zaměstnanců, mají zejména úpravy v oblasti výpovědní doby, výpovědních důvodů, odstupného, odměňování a pracovní doby. V médiích se v posledních měsících často hovořilo o chybách v novém zákoníku práce. Bylo třeba, v souvislosti s nejednoznačností výkladů některých jeho paragrafů, s nimi počítat i v nové kolektivní smlouvě? Odpověď: Je otázkou, zda lze tvrdit, že nový zákoník práce je vydán s chybami, nebo zda obsahuje sporné formulace,

nebo zda jsou jednotlivé formulace více či méně dobře uplatnitelné v různorodé praxi firem a institucí. Nový zákoník práce je platný a nad jeho jednotlivými ustanoveními probíhá v odborné veřejnosti celá řada diskusí, s cílem formulovat výklad jednotlivých ustanovení pro jejich zavedení do praxe. Nová kolektivní smlouva ČEZ, a. s., je plně v souladu se zněním nového zákoníku práce a doposud známými výklady jeho paragrafů. Pokud by došlo k jeho změně, a tato změna bude mít dopad do kolektivní smlouvy, tak budeme nuceni provést změnu příslušného ustanovení kolektivní smlouvy.

Odpověď: Stručně lze říci, že v otázce výpovědních důvodů se žádná podstatná změna neodehrála. Znamená to, že postavení zaměstnanců je v zásadě stejné jako dosud. Pro podrobnější výklad lze opět odkázat na odbornou literaturu.

Jedná se v případě paragrafů, týkajících se výpovědi z pracovního poměru z důvodu organizačních změn (to je § 46 na § 52 a § 52 na § 62), pouze o jejich „přečíslování“?

Lze bod 7.2 nové kolektivní smlouvy považovat za jakýsi „mezistupeň“ mezi opatřením týkajícím se jednotlivce a opatřením „hromadným“? Zná nový zákoník práce pojem

O kolik zaměstnanců by v případě společnosti ČEZ, a. s., muselo jít, abychom mohli mluvit o hromadném propouštění? Odpověď: V podmínkách ČEZ, a. s., je to ukončení pracovního poměru pouze podle § 52 písmen a) až c) zákoníku práce u třiceti zaměstnanců během třiceti kalendářních dnů.

„ PŘÍLOHA I

JAK NA NOVÝ INTRANET SKUPINY ČEZ Zaměstnanci Skupiny ČEZ již rok používají společné dokumenty v rámci Skupiny ČEZ a vytvářejí vnitřní dokumenty jednotlivých společností podle jednotně zavedených pravidel. Intranet Skupiny ČEZ slouží k publikaci všech těchto dokumentů a umožňuje přístup k jejich znění i zaměstnancům Skupiny ČEZ, kteří nemají možnost používat systém Lotus Notes.

ZÍSKÁVEJTE Z INTRANETU INFORMACE O DOKUMENTECH

Domácí stránka po přihlášení do Intranetu Skupiny ČEZ (ISČ) – přihlásil se uživatel společnosti ČEZ Měření. (Obdobná stránka se objeví i pro uživatele z ostatních společností Skupiny ČEZ.)

V současné době jsou na Intranetu Skupiny ČEZ jednotně publikovány a aktualizovány všechny společné dokumenty Skupiny ČEZ a vnitřní dokumenty společností ČEZ, a. s., ČEZ Distribuce, a. s., ČEZnet, a.s., a ČEZ Distribuční služby, s. r. o. Dále jsou zde k dispozici jednotně závazné formuláře a šablony související s těmito dokumenty. V případě zájmu budou postupně doplněny i vnitřní dokumenty ostatních společností.

„ PŘÍLOHA II

STRÁNKA PO VÝBĚRU VOLBY DOKUMENTY

vybraná společnost Skupiny ČEZ

vybraná volba

odkaz na databázi řídicích dokumentů

odkaz na databázi formulářů a šablon

OBRAZOVKA PO VÝBĚRU ODKAZU NA DATABÁZI ŘÍDICÍCH DOKUMENTŮ Následující text je shodný i pro výběr odkazu na databázi formulářů a šablon.

„ PŘÍLOHA III

MOŽNOSTI VYHLEDÁVÁNÍ DOKUMENTŮ vyhledávání v databázi Vyplněním libovolných polí se upřesňují požadavky na vyhledávání a omezuje rozsah vyhledaných a následně zobrazených dokumentů. Všechna pole nemusí být vyplněna. Vyplnění polí se provádí buď výběrem u polí se šipkou nebo zápisem textu do pole. Vyhledání proveďte stisknutím tlačítka Vyhledat u tohoto způsobu vyhledávání. fulltextové vyhledávání Do pole zapište hledaný výraz a stiskněte tlačítko Vyhledat u tohoto vyhledávání. Vyhledány budou všechny dokumenty, jejichž text obsahuje zapsaný výraz. přímý vstup do databáze V případě, že chcete zobrazit všechny dokumenty a teprve až následně provádět výběry nebo vyhledávání, stiskněte tlačítko Vstup u přímého vstupu do databáze. Teprve potom provádějte výběr dle nabídnutých možností.

„ PŘÍLOHA IV

OBRAZOVKA PO VÝBĚRU PŘÍMÉHO VSTUPU DO DATABÁZE ŘÍDICÍCH DOKUMENTŮ vybraný pohled Dokumenty zobrazené pod názvem příslušné společnosti jsou vnitřními dokumenty této společnosti a společné dokumenty Skupiny ČEZ, závazné pro tuto společnost. Dokumenty zobrazené pod Skupinou ČEZ (SKČ) jsou všechny společné dokumenty Skupiny ČEZ bez ohledu na rozsah jejich závaznosti. zobrazovací tlačítka Sbal (Sbalit) – sbalí všechny řádky až k řádku označeného šipkou. Rozbal (Rozbalit) – rozbalí všechny řádky schované pod řádkem označeným šipkou. Další – zobrazí další stránku (Pozor! – vybrané dokumenty jsou zobrazovány po stránkách a pokud je výběr rozsáhlejší, než se jich vejde na jednu stránku, pokračuje výběr na dalších stránkách). Předchozí – zobrazí předchozí stránku.

Tip I Funkce „sbal“ a „rozbal“ lze také „ručně“ provádět kliknutím na šipku u příslušného řádku.

SEZNAM POHLEDŮ Klepnutím na řádek se šipkou se rozbalí zvolená množina pohledů. Klepnutím na daný řádek se zobrazí požadovaný pohled.

Tip

I nadále se intenzivně pracuje na sjednocení grafické podoby výše uvedených aplikací s grafickým standardem Intranetu Skupiny ČEZ a zvýšení jejich uživatelského komfortu. O těchto prováděných úpravách a vylepšeních budou uživatelé včas informováni. V případě nejasností nebo problémů s vyhledáváním dokumentů se mohou uživatelé obrátit na administrátora těchto aplikací: [email protected].

Podrobné informace o dokumentu, jeho textový soubor a případné aktivní odkazy na související formuláře a šablony jsou uživatelům k dispozici po kliknutí na řádek s identifikačními údaji vyhledaných dokumentů.

Zpracoval: odbor Systém řízení a dokumentace ve spolupráci s oddělením Intranet

I

„ ČEZ INFO V

„větší počet zaměstnanců“ nebo pojem „opatření“? Je tento bod zařazen do kolektivní smlouvy z důvodu administrativní náročnosti, tedy velkého počtu opatření a velkého počtu zaměstnanců firmy? Co dalšího, mimo body obsažené v článku 7.1 nové kolektivní smlouvy, si máme představit pod pojmem „opatření“? Odpověď: Termín „opatření týkající se většího počtu zaměstnanců“ zavádí kolektivní smlouva pro účely jasného určení hranice, kdy již má zaměstnavatel povinnost projednat uvedené otázky s odborovou organizací. V kolektivní smlouvě je tato hranice nastavena na devět zaměstnanců. Hromadné propouštění je pojem používaný zákoníkem práce jako hranice, od které vznikají zaměstnavateli určité povinnosti vůči Úřadu práce, odborové organizaci i zaměstnancům. Nový zákoník práce pojem „větší počet zaměstnanců“ neobsahuje a nedefinuje. Pojem „opatření“ je natolik obecný, že snad ani není nutné jej nějak dále vysvětlovat. Zákoník práce jej používá stejně jako kolektivní smlouvy ČEZ, a. s., v souvislosti s právem projednání. V tomto smyslu by měl tedy být používán a vykládán. Mezi rozdíly ve staré a nové kolektivní smlouvě patří například odchodné na výzvu. Týká se pouze zaměstnanců, kteří mají devět a méně let do vzniku nároku na starobní důchod? Odpověď: Ne, odchodné na výzvu se týká všech zaměstnanců, kteří přijmou výzvu zaměstnavatele v souvislosti s organizačními změnami. Pokud zaměstnanec splnil podmínky pro odchod do starobního nebo předčasného starobního důchodu, organizační změna se při výzvě nevyžaduje (viz článek 17.3 kolektivní smlouvy). Náleží zvýšené odchodné všem zaměstnancům podle

článku 19.3 nové kolektivní smlouvy? Vztahuje se i na ty, kteří mají pracovní smlouvu na dobu určitou? Odpověď: Kolektivní smlouva sice v tomto případě výslovně nestanoví, že zvýšené odstupné se týká jen zaměstnanců s pracovním poměrem na dobu neurčitou, lze to ale dovodit z článku 17. 2. 2, podle kterého nárok na zvýšené odstupné vzniká až po 5 letech nepřetržitě odpracovaných u zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr lze sjednat na dobu určitou v trvání maximálně dvou let (pokud se nejedná o některou z výjimek v § 39 odstavce 3 nového zákoníku práce, například zástup za mateřskou dovolenou, ale i zde je doba pěti let málo pravděpodobná), není de facto možné vyplácet zvýšené odstupné zaměstnancům s pracovním poměrem na dobu určitou. Dosud bylo možno příspěvek na energii převádět na příspěvek na důchodové připojištění. Nyní je ale možné převést tento příspěvek jen do životního pojištění. Tento způsob je ale krajně nevýhodný pro lidi nad 50 let. Nebo chcete nahrávat nevýhodným životním pojištěním typu Dynamik? Vypadá to, že ano a slyšel jsem kolem sebe hlasy, které se diví a myslí si, že za tyto společnosti, poskytující životní pojištění, někdo silně lobbuje. Člověk nad 50 let už nemá dost času na to, aby si peníze zhodnotil v investičním životním pojištění a jedinou výhodnou investicí je vklad do penzijního fondu v maximální výši. Odpověď: Příspěvek zaměstnavatele na odběr elektrické energie může být čerpán dvojím způsobem. Jednak, jak správně píšete, může být převeden na životní pojištění (666 korun měsíčně), ale také lze navýšit osobní účet o 6 500 korun. Jeho výše je pak v součtu 14 500 korun ročně! Máte tedy na výběr, zda

smlouvu o životním pojištění uzavřít nebo ne. Zároveň se neruší poskytování příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění. Naopak, od roku 2007 bude pro většinu zaměstnanců poskytován dokonce vyšší příspěvek než současných 600 korun měsíčně. Z kolektivní smlouvy vyplývá, že činí vždy 3 % vyměřovacího základu (to je maximální výše pro daňově uznatelné náklady). Například zaměstnanci s vyměřovacím základem už od 23 000 korun bude poskytován měsíčně příspěvek přibližně 700 korun. Domníváme se, že nová kolektivní smlouva tak dokonce odstraňuje dřívější „zvýhodnění“ penzijního připojištění. Od roku 2007 bude příspěvek na oba typy spoření přibližně stejný. Srovnání: 1. Stav v roce 2006 – maximální příspěvek na penzijní připojištění 1 266 korun měsíčně – maximální příspěvek na životní pojištění 666 korun měsíčně 2. Stav v roce 2007 – maximální příspěvek na penzijní připojištění 3 % vyměřovacího základu, to je průměrně přibližně 800 korun měsíčně – maximální příspěvek na životní pojištění 666 korun měsíčně Celková částka, kterou můžete získat i v případě, že nechcete

čerpat příspěvek na životní pojištění: 1. Stav v roce 2006 Osobní účet 7 600 korun ročně + penzijní připojištění 12 × 1 266 = 22 800 korun ročně 2. Stav v roce 2007 Osobní účet 14 500 korun ročně + penzijní připojištění 12 × 800 = 24 100 korun ročně Věřím, že si z nabízených možností nakonec vyberete tu, která je pro vás nejvýhodnější. Bližší informace o jednotlivých benefitech a jejich změnách podle nové kolektivní smlouvy naleznete na Intranetu Skupiny ČEZ, v sekci ČEZ, a. s., v odkazu Personalistika, v rubrice Zaměstnanecké výhody a sociální oblast. S případnými dalšími dotazy se můžete obrátit také na svoji mzdovou účetní. Je pravda, že u některých typů soukromého životního pojištění, uzavřených před rokem 2004, nelze poskytnout příspěvek zaměstnavatele? Znamená to, že pokud chce zaměstnanec čerpat příspěvek na odběr elektrické energie výhodnější formou, musí uzavřít nové životní pojištění? Odpověď: Životní pojištění, na které může zaměstnanci přispívat zaměstnavatel, musí splňovat podmínky zákona číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 6 a § 24). Těmi jsou sjednání výplaty pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících pokračování na str. VI

ORANŽOVÁ LINKA

VAŠE DOTAZY A NÁZORY POSÍLEJTE NA E-MAILOVOU ADRESU: [email protected]

„ ČEZ INFO VI

a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Náleží příspěvek na odběr elektrické energie i zaměstnancům v mimoevidenčním stavu? Odpověď: Ano. Jedná se o zaměstnance a zaměstnankyně, kteří jsou na mateřské dovolené, na rodičovské dovolené, jsou krátkodobě a dlouhodobě uvolnění pro práci v odborové organizaci – tedy „výkon funkce zástupce zaměstnanců“, nebo pro výkon veřejné funkce, nebo čerpají dlouhodobé neplacené volno delší než jeden měsíc. Je možné měnit formu čerpání příspěvku na odběr elektrické energie vícekrát ročně? Odpověď: V zásadě je možné provést změnu vždy jednou za rok, to je volba formy příspěvku pro následující kalendářní rok. Výjimku tvoří například zaměstnanci, kteří nastupují během kalendářního roku. Případné další ODŮVODNĚNÉ změny během roku lze projednat individuálně. Změny ve výši příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění není třeba penzijnímu fondu oznamovat. Je třeba v případě změny v příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění projednat ji s pojišťovnou? Odpověď: Ano. Pokud se mění výše příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění, je nutné sjednat změnu smlouvy s příslušnou institucí. Zaměstnanci, kteří chtějí čerpat příspěvek na odběr elektrické energie formou příspěvku na životní pojištění, měli své rozhodnutí nahlásit do 21. ledna. Zaměstnanec si změnu platby, případně novou pojistnou smlouvu, tedy mohl sjednat až od 1. února 2007. Jak to bude s příspěvkem za leden 2007? Odpověď: Pokud již máte sjednané životní pojištění a máte

na něj převedený příspěvek zaměstnavatele podle staré kolektivní smlouvy (666 korun měsíčně), nemusíte nic hlásit, příspěvek bude poskytován i nadále ve stejné výši (podle nové kolektivní smlouvy činí také 666 korun měsíčně). To znamená, že není nutné nijak měnit již sjednanou smlouvu o životním pojištění (viz předchozí dotaz). Pokud si sjednáváte novou smlouvu o životním pojištění s účinností od 1. února 2007, příspěvek zaměstnavatele za leden 2007 již bude vyplacen. Bude zaslán společně se zúčtováním mzdy za leden 2007 na začátku února 2007. Podrobnosti vám sdělí vaše mzdová účetní. V čem se dále liší stará a nová kolektivní smlouva? Odpověď: Kromě oblasti zaměstnanosti (odstupné a podobně) a sociálních výhod, jde zejména o změnu struktury mzdy zaměstnanců odměňovaných tarifní mzdou. Od 1. ledna 2007 bude vyplácena tarifní mzda plus osobní ohodnocení,

čtvrtletní prémie a jednou ročně odměna za hospodářský výsledek. Chtěl jsem se zeptat, proč se v nové kolektivní smlouvě zapomnělo na dárce krve? Ve staré kolektivní smlouvě šlo o článek 18. 4. Odpověď: Na dárce krve se nezapomnělo, předmětem kolektivního vyjednávání byly i v minulosti poskytované odměny za bezplatné odběry krve. Podle minulé kolektivní smlouvy obdrželi zaměstnanci, kteří bezplatně poskytli krev, finanční odměnu. Je otázkou, zda se skutečně jednalo o bezplatné dárcovství krve, když zaměstnavatel poskytoval za odběry krve odměnu. Kolektivní smlouva v minulosti neřešila odměny za dárcovství ostatní (například kostní dřeně a dalších). Mnohdy jsme o zaměstnancích, kteří se rozhodli pomáhat druhým, neměli jako zaměstnavatel ani přehled. Zaměstnavatel a odbory v rámci kolektivního vyjednávání dospěli k závěru, že nadále není důvod

finančně zvýhodňovat zaměstnance, kteří se rozhodnou bezplatně darovat krev, oproti jiným zaměstnancům, kteří pomáhají druhým darováním kostní dřeně, darováním jiných orgánů, případně pomáhají jiným způsobem. Z kolektivního vyjednávání vyšel závěr, že do budoucna bude bezplatný odběr krve, další bezplatné dárcovství a pomoc druhým, oceňována ze strany zaměstnavatele formou morálního ocenění. Bezplatné dárcovství krve, kostní dřeně a další dobrovolná pomoc spoluobčanům, je ze strany ČEZ vysoce hodnocena. Všech našich zaměstnanců, kteří se dobrovolně k této pomoci rozhodnou, si velice vážíme a vysoce je oceňujeme, jak z hlediska společenského, tak z hlediska morálního. Jistě vás napadá otázka, kam a na jaký účel se použily prostředky, v minulosti alokované na odměny pro bezplatné dárce krve. Odpověď je jednoduchá: Tyto prostředky byly použity pro navýšení osobních účtů všech zaměstnanců ČEZ, a. s.

„ ČEZ INFO VII

V ENERGETICE VÍTKOVICE PODEPSALI KOLEKTIVNÍ SMLOUVU V pondělí 22. ledna podepsali představitelé akciové společnosti Energetika Vítkovice a zástupci zaměstnanců kolektivní smlouvu na rok 2007. Průměrná mzda zaměstnanců se zvýší o 5 % ve srovnání s rokem 2006. O 3 % bude plošně navýšen tarif všem zaměstnancům s výjimkou pracovníků s individuální

smlouvou o mzdě. Další navýšení do zmiňovaných 5 % bude realizováno v pobídkových složkách mzdy. „Obě strany se dohodly, že k 1. červnu posoudí ekonomické výsledky společnosti a vývoj inflace s cílem případné úpravy růstu průměrného výdělku pro stávající kalendářní rok,“

řekl manažer lidských zdrojů Zdeňek Navrátil. Mezi další benefity, které tato společnost poskytuje, patří příspěvek na penzijní připojištění ve výši 3 % z hrubé mzdy, příspěvek 3 000 Kč na dětskou rekreaci, pět týdnů dovolené či stravenky v hodnotě 70 Kč, na které zaměstnavatel přispívá 39 Kč.

Mezi hlavní činnosti Energetiky Vítkovice, která je členem Skupiny ČEZ (100 % jejích akcií vlastní Severomoravská energetika, a. s.), patří výroba, rozvod a prodej elektrické energie a tepla, rozvod a prodej plynů, provozování energetických hospodářství, veřejné osvětlení. Jaroslav Jurča

PODPORUJEME TŘEBÍČSKÝ HOKEJ

Aktivní důchodci Klub důchodců divize GŘ ČEZ, a. s. ani vloni nezahálel. Jeho 188 členů podniklo 29 kulturních vycházek po Praze (mj. do Národního muzea, parku v Průhonicích či na zámek Zbraslav, na filmová a divadelní představení a koncerty České filharmonie), výlety do Českého Krumlova, Děčína a do Tiských stěn, exkurze do společnosti ČEPS, Výzkumného ústavu vodohospodářského, Železničního muzea v Lužné a na vodní elektrárnu Vrané. Společný týdenní pobyt v přírodě se konal v září na Kristině Hrádku v Děčínské vrchovině. Senioři uspořádali také čtyři oblíbené besedy – s Ivanem Štědrým si povídali o Jaroslavu Ježkovi, s Ladislavem Kadlečkem o rodinných rodokmenech, s Janou Kneblovou o personalistice ČEZ a s Josefem Sedlákem o obnovitelných zdrojích. Ke každé besedě byl vydán Zpravodaj klubu. Blanka Kášová

Na Zimní stadion v Třebíči si 29. prosince 2006 našly cestu téměř dva tisíce bruslících i nebruslících lidí. Skupina ČEZ zde totiž pořádala ČEZ párty na ledě, která se konala na podporu třebíčského hokeje. V jejím průběhu bylo symbolicky uzavřeno tříleté partnerství mezi Skupinou ČEZ a SK

Horáckou Slavií Třebíč. Hokej má v Třebíči dlouholetou tradici. Místní klub Horácká Slavia vznikl už v roce 1928 a vychoval řadu hokejových hvězd, například Vladimíra Bouzka, Patrika Eliáše nebo Martina Erata. Párty začala soutěžemi především pro děti, které si mohly vyzkoušet například střelbu na

brankáře, či slalom mezi kužely. O soutěže, u kterých asistovali třebíčští hokejisté všech věkových kategorií, byl veliký zájem. Programem provázela moderátorská dvojice Gabriela Al Dhábba a Milan Řezníček, hrály skupiny Maxim Turbulenc a Verona. Kristýna Vohlídková

„ ČEZ INFO VIII

KLOKÁNEK DOSKÁKAL I DO CHOMUTOVA V Chomutově byl 11. prosince 2006 slavnostně otevřen Klokánek, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc – tedy děti týrané, zanedbávané a opuštěné. Jedná se o projekt Fondu ohrožených dětí, občanského sdružení, jehož posláním je pomoc dětem, jež vyrůstají mimo vlastní rodinu (v dětských domovech a jiných ústavech či v náhradní rodinné péči) nebo jejichž vývoj je ohrožen v důsledku nevyhovujícího rodinného prostředí. Fond ohrožených dětí provozuje v ČR celkem šestnáct podobných zařízení. To chomutovské má dva byty a bude sloužit pro osm dětí. „Od dětských domovů nebo kojeneckých ústavů se Klokánky liší tím, že fungují na rodinném principu,“ vysvětlila předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková. Výhodou Klokánku je také to, že může přijmout i sourozence různého věku, kteří by jinak při nařízení ústavní výchovy byli rozděleni do různých ústavních zařízení. Průměrná délka

pobytu dětí v Klokánku je pět a půl měsíce, zůstat ale mohou neomezeně dlouho. Snahou

Jaroslav Volf z Tisové důchodcem 5. 1. 2007 odešel do důchodu Jaroslav Volf, vedoucí oddělení Správa hmotného investičního majetku strojovny,

chemie a vodního hospodářství Elektrárny Tisová. Ta byla jeho jediným zaměstnavatelem, věnoval jí plných 40 let své profesní kariéry. Jako absolvent oboru strojírenská technologie Střední průmyslové školy ve FrýdkuMístku nastoupil do elektrárny v roce 1966 na pozici strojník napaječek. Postupně zastával funkce 1. strojník 100 MW (1980–1991), technik údržby strojovny (1991–92), vedoucí strojovny (1992–2000), od roku 2001 působil ve výše uvedené Zdeňka Králová funkci.

je vrátit dítě co nejdříve zpět do rodiny nebo ho umístit do rodiny náhradní.

Skupina ČEZ poskytla Klokánku 50 000 Kč na nákup Jaroslava Táborská vybavení.

POZVÁNKA Stolní tenis v Rakovníku ZO OS ECHO STE, a. s. a STE, a. s. pořádají již 23. ročník turnaje Skupiny ČEZ ve stolním tenisu. Hrát se bude v sobotu 24. února 2007 ve sportovní hale v Rakovníku. Přihlásit se je nutné nejpozději do 18. 2. 2007. Turnaj je určen pouze pro zaměstnance Skupiny ČEZ.

Přihlášky a další informace: Jaromír Dvořáček, tel.: 313 288 212, e-mail: [email protected] nebo Jaromír Martínek, tel.: 313 288 242, e-mail: [email protected]

21

ZA ODVEDENOU PRÁCI SLOVA DÍKŮ I FINANČNÍ ODMĚNA TOMÁŠ PLESKAČ člen představenstva a ředitel divize Distribuce ČEZ Jak jsme se na orkán připravovali? Samozřejmě jsme začali v předstihu, na základě meteorologických předpovědí, koordinovat přípravu na nápravu možné kalamitní situace. Byly přichystány týmy lidí, technika i řídící a komunikační nástroje. Nicméně škody takového rozsahu se daly jen těžko předvídat. Naše týmy, které byly okamžitě vyslány do terénu, jsme zase museli stáhnout, a na opětovný výjezd čekaly až do pátečního rána, kdy se počasí trochu uklidnilo. Ve vichřici, hustém dešti, tmě a mezi padajícími stromy prostě pracovat nešlo, nemohli jsme riskovat zdraví našich zaměstnanců. V pátek 19. ledna v sedm hodin ráno jsme vyhlásili stav nouze, který umožnil co nejužší spolupráci se státními orgány. O tom, že jsme byli dobře připraveni, svědčí fakt, že do pátečního večera se snížil počet nepřipojených zákazníků z milionu na necelých sto tisíc. Lze považovat téměř za zázrak, že žádný náš zaměstnanec nebyl v průběhu likvidace živelné pohromy zraněn… To nepovažuji za zázrak. Je to jasný důkaz, že přístup k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je v energetice obecně na velmi vysoké úrovni a že máme velmi schopné a výborně vyškolené pracovníky. Jak hodnotíte vzájemnou koordinaci a komunikaci? Těžko můžete připravit call centrum na situaci, kdy vám volá tolik zákazníků najednou. Nezaznamenal jsem ale jediný případ, a ptal jsem se na to neustále, kdy by vázla komunikace mezi jednotlivými společnostmi. Nesetkal jsem se ani s tím, že by někdo řekl: „Toto není moje starost, můj region…“. Řešili jsme problémy jako jedna Skupina a tak jsme je i komunikovali. Jednoznačně proto považuji komunikaci během celé akce za zvládnutou, a to jak dovnitř Skupiny ČEZ, tak i ven. Jen kolik tiskových zpráv, které někdy doslova po hodinách upřesňovaly aktuální situaci v jednotlivých regionech, vydali naši tiskoví mluvčí… Dokáže Skupina ČEZ ocenit pracovní nasazení svých zaměstnanců? Samozřejmě. Odvedli obrovský kus výborné práce, za který jim patří dík. V lednové vý-

platě měli proto všichni, kdo se podíleli na likvidaci škod, zaplaceny nejen přesčasové hodiny, ale i mimořádnou finanční odměnu. Vedení společnosti k tomuto účelu vyčlenilo celkem 20 milionů korun.

PETR ZACHOVAL ředitel ČEZ Distribuční služby „Naše společnost prošla po půl roce fungování doslova zkouškou „větrem“, respektive orkánem. V první linii boje s jeho následky stáli právě zaměstnanci ČEZ Distribučních služeb a nebyl to boj vůbec lehký. Chtěl bych touto cestou upřímně poděkovat všem elektromontérům, technikům a dalším pracovníkům naší společnosti, kteří čelili nejhorší energetické kalamitě v ČR všech dob. Já osobně, stejně jako moji kolegové, jsem se rozjel v onen kritický víkend za vámi do terénu a obdivoval jsem vaše mimořádné pracovní nasazení, odpovědnost a morálku. Viděl jsem, jak skvěle pracujete, jak nemáte dostatek času na regeneraci sil a přesto pomáháte všude tam, kde je potřeba. Děkuji vám, že jste v této krizové situaci, kterou nám připravila příroda, aby opět ukázala svou sílu, obstáli více než se ctí. Jsem na vás právem hrdý.“

JIŘÍ KUDRNÁČ ředitel ČEZ Distribuce Jaká opatření jste podnikli před a po vichřici? A byla dostatečná? Po vydání výstrahy meteorologů a jejím vyhodnocení úsekem Řízení sítí ČEZ Distribuce bylo rozesláno „Upozornění na nebezpečí vzniku kalamitní situace ve dnech 18. a 19. 1. 2007“ všem relevantním subjektům Skupiny ČEZ. Tedy společnostem ČEZ Distribuční služby, ČEZ Zákaznické služby, ČEZ Prodej, ČEZ Logistika a tiskovému mluvčímu Skupiny ČEZ a začala probíhat vzájemná koordinace přípravných činností. Byly stanoveny požadavky na posílení poruchové služby na maximální počet osádek ČEZ Distribuční služby, posílení operátorů Call centra ČEZ Zákaznické služby a zajištění nadstandardní komunikace dispečinků a Call centra pro kalamitní situace, zřízena krizová pracoviště na dispečincích a v Call centru. Dále došlo k zajištění chodu všech

IT systémů společnosti ČEZData a byla zformulována výstraha pro společnost ČEZ Logistika na přípravu vyskladňování poruchového materiálu. Také byla připravena krizová komunikace na úrovni krizových štábů ČEZ Distribuce. S ohledem na rychlost a efektivitu řešení poruchových stavů způsobených kalamitou je možné říci, že se tato opatření osvědčila. Jak hodnotíte výkony zaměstnanců? Jen díky maximálnímu úsilí a obětavosti našich zaměstnanců jsme v této obtížné situaci se ctí obstáli a dokázali tak, že nové společnosti Skupiny ČEZ úspěšně navazují na nejlepší tradice předchozích generací energetiků.

IGOR ŠMUCR ředitel ČEZ Zákaznické služby Na rozmary počasí jsme připraveni, ale tohle bylo opravdu trochu moc. V předstihu jsme sledovali varovné předpovědi počasí, naše call centra se mobilizovala. Ale to, co pak přišlo, si ze strany našich zaměstnanců vyžádalo opravdu mimořádnou obětavost a výkon, před kterým je třeba smeknout. Mohu to potvrdit, poněvadž jsem se snažil být v call centru s našimi operátory, jak to jen bylo možné.

22

téma

Jak vzrostl oproti běžnému provozu počet hovorů? Pokud máme za den deset tisíc hovorů, je to dost. Tentokrát jsme jich přijali během 24 hodin více než 170 tisíc! Co vás nejvíc překvapilo? Asi to, že i při obrovském pracovním nasazení a obětavosti celého kolektivu zaměstnanců call centra se v jednu chvíli ukázalo, že skoro čtvrtina operátorů je volných. A přitom ve frontě čeká stovka volajících! Jejích telefony mlčely. Pak se ukázalo, že enormní nárůst hovorů částečně odstavil ústředny telefonních operátorů. Obratem jsme se spojili se společností ČEZnet a dozvěděli se další šokující zprávu: ústředny jsou odstaveny, neboť jsou bez proudu. Díky rychlé reakci ČEZ Distribuce se zákazníci za krátký čas mohli dovolat s průměrnou čekací dobou pět minut. Všichni, napříč celou Skupinou ČEZ, spolupracovali přímo ukázkově: pomyslný klobouk smekám před těmi, kteří pracovali v terénu, ale obdiv si zaslouží i ostatní: ti, co zpracovávali informace, ti, kdo je podávali zákazníkům, starostům i krizovým štábům a v neposlední řadě i ti, kteří jim drželi palce a čekali, kdy je půjdou vystřídat.

JIŘÍ JÍLEK ředitel ČEZ Logistika Ve čtvrtek 18. ledna od 16 hodin jsme vyhlásili stav pohotovosti, a to i v jednotlivých regionálních skladech. V nich sloužilo celkem 43 lidí, kteří během víkendu 19. – 21. 1. odpracovali v souhrnu 337 hodin. Ve spolupráci s ČEZ Distribuční služby byly prověřeny pohotovostní mobilní telefony a upřesněny jednotlivé kontakty na odpovědné pracovníky. Operátoři logistiky v Ostravě okamžitě kontaktovali dodavatele materiálů a vyzvali je ke zvýšení dodávek na základě požadavků jednotlivých skladů v regionech. Všechny požadavky na materiál byly dle možností okamžitě vyřizovány i za cenu pozdního příchodu našich pracovníků k rodinám. Každý si uvědomoval, že na druhé straně je také rodina, která potřebuje mít teplo a světlo. Díky dobré organizaci a velkému pracovnímu nasazení se podařilo zabezpečit požadovaný materiál v dostatečném množství a odpovídajícím čase. Proto chci všem pracovníkům ČEZ Logistika za odvedenou práci upřímně poděkovat. ■

Možná nevíte… …že Orkán Kyrill přerušil dodávky uhlí pro dvě naše elektrárny na severu Čech. Na zásoby z vlastních skládek uhlí se musely na několik hodin spolehnout elektrárny Tušimice a Prunéřov. …že Skupina ČEZ vlastní a spravuje vedení o napěťové úrovni 110 kilovoltů a nižší. Přenosové trasy o vyšším napětí patří do majetku akciové společnosti ČEPS, která ze zákona provozuje, udržuje, obnovuje a rozvíjí přenosovou soustavu ČR. …proč silný vítr dokáže relativně snadno porazit i zdánlivě mohutný stožár vedení vysokého napětí. I když se to ale nezdá, jde o technicky složitou konstrukci s množstvím ploch, do kterých se vítr dokáže pěkně opřít. Navíc se vítr často chová jako vzdušný vír, snažící se stožár zkroutit. Svou roli tu hrají i silné vodiče napnuté mezi dvěma stožáry, které vichr rozkmitá a ty pak působí silným tahem jako obrovská páka. …že naše Call centrum letos očekává 3–3,5 miliónu hovorů

projekty

TEXT Vladimír Jičínský, tým Zákaznické vztahy

23

PROJEKT ZÁKAZNÍK ZÁKAZNICKÉ VZTAHY: ZAOSTŘENO NA CALL CENTRUM Jednu z nejdůležitějších frontových linií v kontaktu se zákazníkem tvoří pracoviště telefonické obsluhy, Call centrum. Právě proto byla na nejfrekventovanější „vstupní bráně“ do Skupiny ČEZ odstartována pilotní fáze implementace změn, jejichž cílem je zvýšení zákaznické spokojenosti. Call centrum nabízí možnost rychlého zavedení připravovaných změn do praxe a jejich pružný a přitom masivní dopad na širokou základnu našich zákazníků. Každý měsíc odbaví Call centrum průměrně kolem 200 000 požadavků našich klientů. Za poměrně krátkou dobu (v řádu několika měsíců) je naším cílem nastartovat či dotvořit celou řadu nových postupů, pravidel a změn, které se musí v co nejkratší době

promítnout v prokazatelném a měřitelném zlepšení kvality poskytovaných služeb. Oblast zájmu činnosti týmu Zákaznických vztahů v Call centru je stejně široká jako množství faktorů, které tvoří míru zákaznické spokojenosti. Počínaje vypracováním jednotných standardů komunikace operátora, zavedením systému tvorby a užívání tzv. call skriptů, přes změnu metodiky hodnocení kvality práce (zákaznické orientace) až po úpravu stávajícího systému rozvoje a vzdělávání operátorů i supervizorů a zmapování problémových míst. Výstupy a dopady z této oblasti se netýkají jen Call centra, ale zahrnují změnu kvality spolupráce a vzájemného předávání informací s ostatními společnostmi a útvary celé Skupiny ČEZ. Nestavíme na zelené louce, nechceme násilně zavádět vnější řešení odtržená od reality. V Call centru je v běhu celá řada procesů a změn, které jsou v souladu s cíli Projektu Zákazník. Proto všechny kroky a plánované změny probíráme a koordinujeme s vedením Call centra.

Jednotné standardy telefonické komunikace operátora Call centra Telefonický kontakt operátora Call centra se zákazníkem nepředstavuje jen proces podávání informací či snahu vyřešit konkrétní požadavek zákazníka. Každý telefonický kontakt (a každý kontakt se zákazníkem vůbec) je součástí cíleného vytváření celkové image společnosti, součástí tvorby dlouhodobého budování vztahu se zákazníky. Motto projektu – dostupnost, vstřícnost, profesionalita – proto v případě Call centra platí dvojnásob.

Proto bylo jedním z našich prvních kroků vypracování jednotných a závazných Standardů telefonické komunikace operátora Call centra. Jejich cílem je především sjednotit a zprofesionalizovat průběh každého hovoru, vybavit operátory návodnou (a také závaznou) pomůckou, která jim umožní hovor se zákazníkem aktivně řídit, a současně stanovit základní normy chování, jež zaručí vyšší úroveň firemní kultury zaměřené na zákazníka.

Chceme se také vyvarovat toho, co poměrně často slýcháváme – totiž že mnoho změn se připravuje i realizuje o vás bez vás. Proto všechny nové kroky, postupy, změny v chování, komunikaci či způsobu práce, před ostrým provozem konzultujeme a testujeme společně s vybranými pilotními skupinami, složenými z operátorů a supervizorů z plzeňské i zábřežské části Call centra. Stejně tak postupujeme při mapování priorit nejproblémovějších oblastí. Zkušenosti a postřehy našich kolegů jsou nejen velkým přínosem pro naši práci, ale především neocenitelnou službou pro ostatní operátory a supervizory, kteří budou s „prozákaznickými novinkami“ ve velmi krátké době pracovat v ostrém každodenním provozu. ■

24

jeden z nás

Jaroslav Havlas TECHNIK NA KOZÍM DECHU Je na něm na první pohled vidět, že ani chvíli neposedí. Prostě ten typ chlapa, kterého všechno zajímá, u všeho chce být a také tomu, pokud možno, přijít na kloub. Záběr má opravdu široký. Současnou práci technika pro technický rozvoj odsíření považuje za svůj vrchol v kariéře. Baví ho jazyky, byl výborný v kuželkách, hraje fotbal … ale hlavně se už léta umisťuje na předních místech v neoficiálním mistrovství ČR v závodě „splašených trubek“, alias „kozích dechů“.

TEXT Jaroslav Bílý FOTO WWA

V listopadu tomu bude přesně třicet let, co Jaroslav Havlas poprvé prošel bránou Elektrárny Chvaletice. Od té doby je jí věrný. „Elektrárna tehdy dělala nábor nových zaměstnanců, byl jsem vyučený radiotechnik, tak jsem nastoupil do údržby na oddělení měření a regulace. Jako čtyřiadvacetiletý kluk jsem tu dostal byt, takže nebylo o čem přemýšlet.“ Do roku 1989 pracoval v dělnických profesích, ve kterých dokonale poznal chod celé elektrárny. Večerně si dodělal maturitu a postupně absolvoval státnici z němčiny a angličtiny. Po revoluci nastoupil do technické funkce jako správce zařízení a zároveň jako člen týmu, který prováděl automatizaci neblokových provozů. „Práce to byla velmi náročná, ale nesmírně zajímavá, protože technika musela plnohodnotně nahradit člověka. Zároveň ale smutná a nepopulární, protože znamenala zrušení konkrétního pracovního místa,“ vzpomíná Jaroslav Havlas. A jaká práce v elektrárně mu v běhu desetiletí nejvíce přirostla k srdci? Byl to technický dozor nad finským dodavatelem odsíření. „Odsíření bylo výjimečné v tom, že spaliny byly zavedeny do chladících věží, nikoli do komína. Mnoho škarohlídů tento způsob zpochybňovalo, ale dnes je vyhodnocován jako jeden z nejpovedenějších v ČEZ,“ konstatuje Jaroslav Havlas. „Pro mne však byla tato práce výjimečná ještě proto, že druhý absorbér odsíření o rok později uváděla do provozu mladá a zároveň i pohledná inženýrka chemie z Pardubic. Přiznám se, že její práci jsem obdivoval a její jméno neřeknu jen proto, že vím, jak je skromná.“ V současné době pracuje Jaroslav Havlas v oddělení TRASP jako technik pro tech-

Podruhé závodníkem Velkou zálibou Jaroslava Havlase už od klukovských let jsou motorky. Do dvaceti let jezdil závody v motokrosu, na svém stroji se naučil leccos opravit nebo vylepšit. „Pak si ale synkové tatínků pohlavárů dovezli ze zahraničí nadupané stroje, kterým jsme jako obyčejní kluci nemohli konkurovat ani výkonem, ani finančně, a byli jsme nenávratně odsouzeni k prohře. Přestalo mě to bavit a závodění jsem nechal,“ vzpomíná Jaroslav Havlas. V roce 1995 začalo několik nadšenců do splašených trubek, neboli mopedů, pořádat zpočátku tajné závody. Ty se však díky vzrůstající účasti jezdců, kterých se dnes často sejde na sto padesát, i mnohatisícovému zájmu diváků, postupně přeměnily v profesionálně vedený seriál sedmi závodů Stadion Cup, jenž má velice dobrou organizaci a přísná pravidla. Jezdí se na uzavřené trati, po asfaltu, lesních a polních cestách. Jaroslav Havlas se trochu ze zvědavosti, trochu ze sentimentu, v roce 2002 na jedno takové klání mopedů přišel podívat. A byl ztracen! Okamžitě vyměnil s bratrem „babetu“ za „kozí dech“, poštelovat ho uměl z mládí a bez váhání se postavil na startovní čáru. Dnes už má za sebou pět úspěšných sezón a na startu s ním bok po boku stojí i jeho syn David, aby společně hájili čest rodinného JaHa týmu. „Je to obrovský adrenalin, když člověk stojí na startu nového závodu nebo se řítí osmdesátikilometrovou rychlostí po polní cestě,“ říká s ohníčky v očích.

Náročný koníček Údržba a vylepšování kozího dechu má prý pro Jaroslava Havlase profesní přínos, protože mnoho dílů na závodní moped je nutno vyrobit a při tom se člověk setkává s nejmo-

MNOHO DÍLŮ NA ZÁVODNÍ MOPED JE NUTNO VYROBIT A PŘI TOM SE ČLOVĚK SETKÁVÁ S NEJMODERNĚJŠÍMI TECHNOLOGIEMI, NAPŘÍKLAD S ŘEZÁNÍM PLAZMOU, LASEREM NEBO VYJISKŘOVÁNÍM

nický rozvoj odsíření. „Poskytujeme službu správcům jednotlivých zařízení elektrárny. Pokud považují stav svého zařízení za špatný, žádají naše oddělení o sjednání nápravy. Naším úkolem je vypracovat podnikatelský záměr, který obsahuje technicky a ekonomicky vhodné řešení. Dostat se do technického rozvoje firmy je vlastně to nejlepší, co se mi mohlo v mé kariéře splnit.“

dernějšími technologiemi. Tak se například seznámil s řezáním plazmou, laserem nebo vyjiskřováním. „Dnes už se ‚kozí dechy‘ špatně shání. Já jsem ještě za starých časů jednoho koupil za osmdesát korun,“ směje se Jaroslav Havlas. „V současnosti zaplatíte za ‚šrot‘ třeba čtyři tisíce, pokud máte štěstí. Pak do něj ale musíte investovat částku, která i několikrát převyšuje pořizovací cenu. Když po-

JAROSLAV HAVLAS NAROZEN: 7. 9. 1956 VZDĚLÁNÍ: mechanik elektronických zařízení, Střední průmyslová škola pro studující při zaměstnání, obor sdělovací a radiotechnická zařízení ZÁJMY: sport, cizí jazyky, technika a nové technologie

mineme vnější vzhled, obvykle je nutné nechat vyrobit kvalitní klikovou hřídel s lehkou ojnicí a vhodným pístem. Jen tato odborná ‚hodinářská‘ práce přijde odhadem na sedm tisíc korun. To už musíte být opravdu fanda, abyste do toho šel.“ Jak Jaroslav Havlas rychle dodává, ještě je nutné příhodně zvětšit kanály ve válci a optimálně snížit hlavu. Teprve potom se z nenápadného sériově vyráběného motoberánka s výkonem 1,5 koně a maximální provozní rychlostí 45 km v hodině stane nebezpečně nabroušený „kozí dech“ o výkonu 6,5 koně, řádící na závodní trati i stovkou. Při těchto rychlostech je pak největším problémem stroj ubrzdit malým originálním brzdovým bubnem. Proto je dobře, že určitá restriktivní závodní pravidla nedovolují, aby bylo možné upravit motory do extrémních výkonů. Na otázku, jestli nemá ve svých padesáti letech strach závodit, Jaroslav Havlas s úsměvem odpovídá: „Moje životní krédo je, že pokud se začnu bát, začnu stárnout. Takže se to stárnutí snažím odkládat.“ (více na www.stadion-cup.com) I

26

zahraničí

POHLED ZA HRANICE GEOGRAFICKÝ MODEL ŘÍZENÍ AKVIZIC Už jsme si za poslední dva tři roky zvykli na to, že zahraniční expanze je spolu s obnovou zdrojů a s Projektem VIZE 2008 nejenom jakýmsi teoretickým pilířem strategie celé Skupiny, nýbrž každodenní praxí a realitou. A jaká ta dnešní praxe je a jak se vůbec řídí zahraniční majetkové účasti, to už je téma pro Tomáše Pleskače, člena představenstva a ředitele divize Distribuce, pod níž řízení a správa převážné části činností Skupiny ČEZ „mimo Českou kotlinu“ spadá.

Tomáš Pleskač

Zahraniční expanze neustále nabývá na významu, a to jak nárůstem objemu prostředků, které jsou věnovány na nové investice v cizině, tak i tím, jak stále bedlivěji jsou zkoumány našimi investory, kteří logicky očekávají brzkou návratnost svých investovaných peněz. A dnes se všichni analytici sho-

dují, že hlavním prostorem pro další růst Skupiny ČEZ jsou právě zahraniční akvizice. „Dokládá to i předpokládaný přínos našich zahraničních akvizic do hospodářských výsledků Skupiny za rok 2006 ve výši kolem dvou miliard korun. Jen pro připomenutí, jde o následující země a akvizice: Bulharsko, kde jsme se zahraniční expanzí začali a od roku 2005 zde spoluvlastníme tři distribuční společnosti a od loňska máme i černouhelnou elektrárnu Varna. Ukázal se i přínos Rumunska, kde Skupina ČEZ je spoluvlastníkem distribuční společnosti Electrica Oltenia. A v neposlední řadě se to projevilo i v případě Polska, kde od loňského

roku vlastníme dvě elektrárny – ELCHO a Skawina,“ konstatuje Tomáš Pleskač. „Pro nás je nesmírně důležité, abychom dosahovali plánované návratnosti investic a tím potvrdili investorům i analytikům, že naše rozhodnutí jít cestou zahraniční expanze je správné. To vše má nepochybný vliv na image Skupiny ČEZ, nikoli jen ‚české‘ energetické firmy, nýbrž opravdu nadnárodní společnosti s evropskými parametry.“

Jak řídit? Příklady bulharské Varny a polských elektráren Skawina a ELCHO ukazují, že v průběhu krátké doby zahraniční aktivity Sku-

TEXT Pavel Pošusta FOTO archiv, WWA

Černouhelná elektrárna ELCHO u polských Katovic, kterou Skupina ČEZ získala vloni, patří k nejmodernějším zařízením tohoto druhu v Evropě

piny ČEZ, které se nejprve týkaly jen oblasti distribuce, se obohatily i o výrobní zdroje. Ale jak řídit takové zahraniční majetkové účasti, v nichž se stýká několik činností, například již zmíněná distribuce a výroba? „V podstatě připadají v úvahu dva základní modely, jak takové aktivity v zahraničí řídit. V prvním případě se jedná o vertikální model, ve kterém je možné veškeré výrobní, distribuční a obchodní činnosti řídit z jednoho místa, čili z pražské centrály, přičemž obchodní, výrobní a distribuční ředitelé by zodpovídali za veškerou výrobu, obchod a distribuci, kdekoli by je ČEZ provozoval. Nevýhodou takového typu řízení však je, že je nepružný a těžkopádný, nedovoluje respektovat specifika každého státu a tak optimalizovat postupy v příslušných zemích. Proto jsme zvolili jiný, pro nás podstatně vhodnější způsob, a tím je geografický model,“ uvádí Tomáš Pleskač.

Geografický model „V tomto případě pohlížíme na každou jednotlivou zemi jako na ekonomicky samostatný celek, přičemž sledujeme výsledek jak na

BULHARSKO

úrovni celku, tak jednotlivých subjektů, které na daném území jsou vlastněny nebo spoluvlastněny Skupinou ČEZ. Díky tomu můžeme jasně formulovat strategii pro příslušný stát, a to tak, aby jasně navazovala na strategii Skupiny ČEZ a zároveň byla přijatelná a pochopitelná pro tamní instituce a státní autority, se kterými musíme vyjednávat a spolupracovat. Současně nám tento model umožňuje optimalizovat řízení všech aktivit na daném území,“ říká Tomáš Pleskač. Územní model řízení je možné shrnout do tří principů: ■ každá země představuje samostatný podnikatelský celek ■ v každé zemi zakládá Skupina ČEZ takzvaný Country Management Unit, tedy společnosti, které čtenář ČEZ NEWS pravděpodobně již zná pod názvy ČEZ Bulgaria, ČEZ Romania a podobně. Ve startovacím období své činnosti jsou obsazeny odborníky vyslanými do zahraničí z ČR a jejich prostřednictvím se provádí manažerská správa těch akvizic, které v příslušném státě vlastníme či spoluvlastníme. ■ v čele každé Country Management Unit

Jasné rozdělení kompetencí V souvislosti s přechodem na geografický model řízení zahraničních aktivit byly rovněž jasně rozděleny a nově definovány kompetence v rámci představenstva ČEZ, a. s. To znamená, že divize Distribuce v čele s ředitelem Tomášem Pleskačem řídí v podstatě všechny zahraniční akvizice, a to se dvěma výjimkami: 1) veškerý trading včetně obchodování s povolenkami CO2 je (zůstává) centralizován do jednoho místa, a to do divize Obchod 2) další oblastí, za kterou nyní neodpovídá divize Distribuce, je výstavba zdrojů v zahraničí – a to jak nových, budovaných „na zelené louce“, tak jejich případná modernizace či rekonstrukce. Výstavbu zdrojů budou zajišťovat příslušné týmy divize Výroba.

Country management Unit CEZ Bulgaria EAD

Distribuce (67 % ve společnostech EDC Stolichno AD, EDC Sofia Oblast AD a EDC Pleven AD, od ledna 2005) | Distribuovaná elektřina 7,9 TWh | Počet zákazníků 1,9 milionu | Tržní podíl 41 % | Zaměstnanci 4 700 Výroba (100 % ve společnosti TPP Varna, od září 2006) Instalovaná kapacita 1 260 MW | Výroba 2,9 TWh | Zaměstnanci 860 | Tržní podíl 6 % Country Manager Luboš Pavlas Odpovídá Luboš Pavlas: Jaké jsou bezprostřední cíle ČEZ Bulgaria v roce 2007? Uvést do života geografický model řízení zahraničních majetkových účastí ČEZ ve skupině firem ČEZ Bulgaria, včetně integrace TPP Varna do skupiny | Stabilizovat chod všech společností po unbundlingu a implementaci ERP SAP a zákaznického informačního systému | Spojit současné tři distribuční společnosti (EDC) v jedinou a implementovat v ní ERP SAP | Splnit náročný a ambiciózní investiční program | Připravit se a podchytit obchodní příležitosti při úplném otevření trhu s elektřinou v Bulharsku. Co považujete za klíčové pro plnění vašich úkolů jako country managera? Že dojde ke správnému pochopení a vyrovnanému nastavení rolí u všech útvarů

stojí Country Manager, který má plnou odpovědnost za výsledky na daném území a tudíž za dosahování plánované návratnosti investic. Jeho dalšími úkoly jsou podpora další expanze, udržování a zlepšování image Skupiny ČEZ jako dlouhodobého strategického investora v příslušné zemi.

zúčastněných na řízení zahraničních majetkových účastí. | Stejně tak věřím, že se nám rychle podaří doplnit chybějící dovednosti a kapacity v současném týmu ČEZ Bulgaria. Chci hledat a přesvědčit další schopné lidi, že je zajímavé pracovat nějaký čas pro ČEZ v Bulharsku. | A konečně doufám, že nenastane nějaká negativní změna v bulharském podnikatelském prostředí.

Pleven (EDC Pleven) Varna (TPP Varna)

Sofia (EDC Stolichno, EDC Sofia Oblast)

Luboš Pavlas NAROZEN 26. 10. 1957 | VZDĚLÁNÍ ČVUT Praha, Západočeská univerzita Plzeň KARIÉRA Country manager ČEZ Bulgaria (od 1. 1. 2007), specialista zahraniční majetkové účasti ČEZ Romania (2005–2006), předseda představenstva a generální ředitel Pražské teplárenské, a.s. (1998–2005), technický ředitel, ředitel závodu, vedoucí provozu, směnový inženýr Pražské teplárenské, a. s. (1982–1998) | JAZYKY angličtina, ruština | RODINA manželka Jana, synové Martin (24 let), Michal (22 let), dcera Markéta (12 let) | HOBBY golf, squash, lední hokej, vinohradnictví, cestování

28

zahraničí

Od financí přes nákup až po ICT Zároveň s tím byla představenstvem v prosinci minulého roku schválena takzvaná kompetenční matice, dokument, který vymezuje kompetence v jednotlivých procesech mezi útvary centrály a vlastními zahraničními akvizicemi. Jde o jasné vymezení toho, kdo má jakou kompetenci vůči zahraničí a co naopak mohou „zahraniční kolegové“ požadovat vůči centru. „Velmi dobře je to vidět například na třech oblastech – finance, nákup a řízení informačních a komunikačních technologií, ICT,“ uvádí Tomáš Pleskač. „Obecně zde platí, že všechny tyto oblasti jsou jednotně metodicky řízeny. A současně je například v oblasti financování jednoznačně vymezeno, jaké pravomoci mají jednotliví finanční manažeři našich zahraničních akvizic vůči svým financujícím bankám, a naopak která rozhodnutí jsou již na centrále Skupiny ČEZ. Striktně například přešlo do Prahy řízení rizik, zatímco oblast účetnictví je řízena metodicky, a to tak, abychom byli schopni jasně a v požadovaných termínech provést

RUMUNSKO

účetní závěrky jak za jednotlivé společnosti, tak i za Skupinu ČEZ jako celek.“ Obdobně je řízena oblast nákupu, kde usilujeme o maximální přenos postupů a nejlepší praxe z centrály ČEZ do zahraničí. I zde je vymezeno, u kterých výběrových řízení je informován centrální nákup, od jakých objemů a na jaké komodity se účastní zástupci centrály tak, aby byl celý proces pod kontrolou. Cílem takového uspořádání pochopitelně je vyhledávat další komodity, u kterých se vyplatí koncentrovat objem za celou Skupinu ČEZ včetně zahraničí, abychom dosahovali maximální úspory v nákupu. Samozřejmě v případě nákupu je nutné respektovat právní řád jednotlivých zemí, v nichž platí obdoba českého zákona o veřejných zakázkách. I v oblasti ICT, tedy informatiky a telekomunikací, platí, že centrála ČEZ poskytuje zahraničním společnostem metodickou podporu a je zde jednoznačně definováno, které systémy jsou řízeny našimi kolegy v zahraničí a které – jako například schvalování strategických platforem typu SAP – jsou centralizovány do Prahy.

Country Management Unit CEZ Romania

Distribuce (51 % ve společnosti Electrica Oltenia, S. A., od září 2005) Distribuovaná elektřina 12 TWh | Počet zákazníků 1,36 milionu | Tržní podíl 20 % | Zaměstnanci 3010 Country Manager Jan Veškrna Odpovídá Jan Veškrna: Jaké jsou bezprostřední cíle ČEZ Romania v roce 2007? Dokončit proces oddělení regulovaných a neregulovaných činností a plnit cíle průběžné restrukturalizace akvizice | Standardizovat procesy a nákup distribučních síťových prvků | Implementovat korporátní řešení SAP (ISU, ERP) | Zajistit nastoupený trend trvalého růstu hodnoty akvizice. Co považujete za klíčové pro plnění vašich úkolů jako country managera? Na prvním místě je to pevná a srozumitelná strategie ČEZ, a.s. pro zahraniční akvizice. | Dále jasné vymezení ovládacích a řídicích vazeb a kompetencí ve vztahu k ČEZ, a. s., se silným mandátem pro útvar Zahraniční majetkové účasti. | A v neposlední řadě pak účelnou podporu ostatních subjektů Sku-

Právní prostředí v zahraničí Řízení zahraničních majetkových účastí má oproti správě obdobných společností v tuzemsku řadu specifik. „Je to zejména právní řád v jednotlivých zemích, odlišnost politického a kulturního prostředí, obchodních zvyklostí a přístupů i vlastnická struktura společností v zahraničí,“ podotýká Tomáš Pleskač. „Skupina ČEZ vždy deklarovala a deklaruje, že striktně dodržuje právní řády jednotlivých zemí. To nám zároveň přináší i určité komplikace, protože vstupujeme do právního prostředí, které neznáme tak dobře jako domácí. Typickým příkladem je vymahatelnost práva, kdy zejména distribuční společnosti čelí těžkostem s neplatiči či černými odběrateli, které nejsou ani tak odrazem právních, nýbrž hlavně kulturních rozdílů – ne všude v Evropě je zvykem za elektřinu platit. Na druhou stranu i tady je vidět velký posun, třeba jak razantně se s těmito problémy vyrovnali kolegové v Bulharsku, konkrétně v sofijské čtvrti Christo Botev – tam, kde se dříve za elektřinu v podstatě neplatilo, mají nyní rekordní úspěšnost ve vymáhání pla-

piny ČEZ prostřednictvím útvaru Zahraniční majetkové účasti při implementaci korporátního know-how a best practice. V lokálním kontextu potom považuji za nesmírně důležité zajištění vymahatelnosti práva majoritního akcionáře a stabilní politický systém schopný činit zásadní rozhodnutí v oblasti energetické legislativy, tarifní politiky a privatizace.

Craiova (Electrica Oltenia)

Bukurešť

Jan Veškrna NAROZEN 4. 11. 1965 v Teplicích v Čechách | VZDĚLÁNÍ ENSIC Nancy, Francie, VUT Brno FE | KARIÉRA ČEZ, a.s. – Country Manager pro Rumunsko, předseda představenstva Electrica Oltenia, S. A. (2005–2007), STE, a. s. – předseda představenstva a generální ředitel (2003–2005), SME, a. s. – člen představenstva a obchodní ředitel, Dalkia – obchodní ředitel (1999–2003), ABB Power Plant Control, Ltd. – generální ředitel (1996–1999), Chepos Rengineering, s. r. o. – náměstek technického ředitele a vedoucí odboru slaboproud, silnoproud (1988–1996) | JAZYKY francouzština, angličtina, ruština | RODINA manželka Eva, synové Ondřej (17) a Samuel (3), dcera Klára (13) | HOBBY sport (plavání, lyžování, tenis, kulečník), logické hry, cestování

29

teb – 98 procent. A černé odběry, prováděné často velmi amatérsky a s rizikem zranění, zde takřka vymizely.“ Díky čerstvému vstupu Bulharska a Rumunska do Evropské unie lze také předpokládat, že postupně budou mizet i rozdíly v právních řádech těchto zemí.

Politická i kulturní specifika Jiným specifikem, které si uvědomuje i každý turista, který vyjede za hranice, je odlišnost politického i kulturního prostředí. „To jsou věci, které se učíme na pochodu, nelze je vyčíst z knih, lze je pouze ‚nasát‘ prací přímo na místě. Učíme se je od jiných zahraničních investorů, učíme se i z vlastních chyb, přestože se jich snažíme dělat co nejméně,“ konstatuje Tomáš Pleskač. „Další skutečností, kterou musíme respektovat, je vlastnická struktura. Skupina ČEZ je stoprocentním vlastníkem pouze těch společností, které jsme sami v zahraničí založili – to jsou převážně ony zmíněné Country Management Units. Nicméně v případech vlastních akvizicí, které kupujeme v rámci privatizačních procesů či od soukromých

POLSKO

investorů, je ČEZ pouze majoritním vlastníkem. A z toho plyne potřeba a nutnost jasně znát a respektovat práva menšinových akcionářů. V cizině se také ocitáme úplně v jiné pozici, v pozici zahraničního investora, na kterého všechny tamní státní a kontrolní instituce pohlížejí s ‚větší lupou‘ než na domácí společnosti. Je proto naší povinností i ctí dostát všem předpisům tak, abychom byli skutečně respektovaným zahraničním investorem.“

Výchova místních manažerů A konečně je zde další aspekt – v každé zahraniční akvizici pracuje určitý tým českých manažerů vyslaných ČEZ, a.s. „Je naším cílem, a je to zejména úkol country managera, aby během prvního tříletého startovacího období byli vybráni, vyškoleni a připraveni v dostatečném počtu místní manažeři, kteří poté budou přebírat významné funkce v rámci jednotlivých zemí. To zároveň umožní případné přesuny manažerů ČEZ, aby dále mohli kariérně a odborně růst a pracovat ve vyšších funkcích. Ale stejně

tak je Skupina ČEZ připravena umožnit i zahraničním manažerům v co možná nejširší míře postup do významných manažerských pozic. Podívejme se na jeden konkrétní případ. Donedávna Luboš Pavlas pracoval v Rumunsku a zde byl odpovědný za oblast regulace. Od 1. ledna se Luboš Pavlas stal naším prvním mužem, country managerem v Bulharsku, a v Rumunsku jej ve funkci nahradil rumunský manažer Adrian Borotea. Pevně proto věřím, že tento příklad a kariérní růst Adriana Borotea bude motivovat i další jeho kolegy v Rumunsku a v ostatních zemích. A letošní rok bude z tohoto pohledu zlomový, protože máme připraveny velké organizační změny a poměrně rozsáhlé přesuny zaměstnanců mezi jednotlivými společnostmi,“ uzavírá Tomáš Pleskač. ■

Country Management Unit ČEZ Polska, s. r. o.

Výroba (89% podíl ve spol. ELCHO, s. r. o., 75% podíl ve spol. Skawina, a. s., od května 2006) | Prodaná elektřina 3,6 TWh | Tržní podíl 2,4 % | Instalovaná kapacita 220 MW (ELCHO) | 490 MW (Skawina) | Tržní podíl 2,3 % | Zaměstnanci 743 Country Manager Vladimír Černý Odpovídá Vladimír Černý: Jaké jsou bezprostřední cíle ČEZ Polska v roce 2007? ČEZ Polska má před sebou v tomto roce pouze nelehké cíle, jde o to vytvořit fungující společnost s navržením optimální struktury pro začlenění majetku ČEZ v Polsku. | Samozřejmě stabilizovat obě společnosti (ELCHO, Skawina). | Dále pokračovat v polské expanzi. Co považujete za klíčové pro plnění vašich úkolů jako country managera? Velmi obtížně se rozlišuje klíčové od významného a od drobností. Je to proto, že nejsme na území ČR, ale na území jiného státu. A Polsko má své zvláštnosti. Není to malý stát v rámci EU, je to stát, který počtem svých obyvatel převyšuje souhrn obyvatel většiny nových členů EU. Polsko si svoji sílu uvědomuje. Prvým klíčem je tudíž velmi dobré využívání znalosti polských poměrů. Domnívám

se, že za dobu, po kterou se pohybuji v polském prostředí, jsem si již potřebné zázemí vytvořil. | Velmi důležité bude, jak se nám podaří udržet dobré jméno ČEZ v Polsku. V obou společnostech máme extrémně silného minoritního spoluvlastníka – polský stát. Bez ohledu na velikosti podílů je to neustále velmi delikátní hra. A v této hře nezáleží pouze na mně. Potřebuji pomoc celého ČEZ. Přidaným efektem bude i stabilizace poměrů v celé polské části Skupiny ČEZ. | Navrhnout a realizovat optimální strukturu polské části Skupiny ČEZ vyžaduje vytvořit velmi dobře fungující tým. Je to vysoce kvalifikovaná práce, která se nedá odvádět jako kopie nějakého jiného projektu. A to především proto, že ty jiné, obdobné projekty nejsou. Všechno, co ČEZ realizuje v rámci své zahraniční expanze, je unikátní. Vedle znalostí, zkušeností, nápadů a skvěle sestaveného týmu potřebuji také trochu štěstí.

Varšava Katovice (ELCHO) Krakov (Skawina)

Vladimír Černý NAROZEN 19. 5. 1948 | VZDĚLÁNÍ Mat. fyz. fakulta UK Praha, RNDr. na téže fakultě | KARIÉRA Country manager Polsko, ved. odd. Fúze a akvizice ve stejnojmenném úseku ČEZ, a. s. (2002–2006), předseda dozorčí rady VČE, a. s. (2003–2007), předseda představenstva a gen. řed. spol. M&A Service, a. s. (1999–2001), obchodní řed. spol. Dancco (dánsko-český společný podnik (1988–2003) | JAZYKY polština, ruština, angličtina | RODINA žena Jana, dospělé a vdané dcery Jana a Marta | HOBBY dnes již pasivně sport, vážná hudba, řešení problémů

30

fotosoutěž

Svět vaším objektivem Ve dvojčísle listopad-prosinec 2006 jsme vás seznámili s vítěznými snímky fotosoutěže Svět vaším objektivem. Dnes přinášíme další fotografie z vašich cest, které určitě stojí za pozornost i přesto, že se neumístily na příčkách nejvyšších.

Ladislav Lustyk, Elektrárna Dukovany: Z Tuniska

Jaroslav Tománek, Energetické opravny, Hodonín: Las Vegas, USA Byl jsem u kamaráda v USA. Las Vegas, to je nádhera, pastva pro oči…

Jiří Pichler, Elektrárna Prunéřov 2: Turecko za dobrou práci Posílám foto z dovolené v Turecku. Hezký zážitek začal už doma, když jsem dostal plat na dovolenou. A protože plat byl v úrovni odpovídající výsledkům dosažených Skupinou ČEZ, tak jsme se rozhodli jet na dovolenou ve vyšší cenové relaci. Neměla chybu.

Lenka Veiserová, referent – junior Back office, Zábřeh na Moravě: Relax v Chorvatsku Na dovolené v Chorvatsku jsem byla s manželem a pětiletou dcerou Míšou, která byla u moře vůbec poprvé. Fotografie byla pořízena v Národním parku Krka, který rozhodně stojí za vidění.

PŘIPRAVILI Petr Holub, Pavla Němcová

Pavel Kos, ČEZ Distribuce: Břeh řeky Gangy, Indie Na fotografii je vyobrazen břeh řeky Gangy v nejsvatějším Indickém městě Varanasi, které na vás dýchne opravdu mystickou atmosférou. Lidé se tu na břehu řeky rodí a umírají. Pro Indy je koupel v této řece něco víc než pro ostatní návštěvníky, jelikož v ní smývají své hříchy a věří, že jim proud řeky přinese něco dobrého. Tato řeka však kromě kouzelných sil obsahuje také miliony nebezpečných bakterií z chemiček a továren, které lemují její břeh. Místním to nevadí a z vody vaří, pijí ji a myjí se v ní.

Luboš Kavan, ČEZnet: Čezáci v San Marinu Už jste někdy viděli ČEZáky na společném výletě…? Tak tady jsou, a rovnou si vyrazili na výlet až do San Marina…

Ladislav Bába, Louny: To byla šlupka…! V německém městě Zschopau se právě konala Zámecká a střelecká slavnost. Střelecké spolky zde mají opravdu velkou tradici a k našemu velkému překvapení se z vystavených historických děl opravdu střílelo. A věřte, že šlupka to byla opravdu veliká…

32

spolupráce

TEXT Vladimíra Rosendorfová FOTO WWA

NAŠI SMLUVNÍ PARTNEŘI Zákazníků Skupiny ČEZ je v Česku zhruba 3,5 milionu. Každý z nich upřednostňuje jiný způsob komunikace. Někdo telefon či internet, jiný osobní návštěvu obchodní kanceláře. Tam, kde by naše vlastní obchodní pracoviště nemělo dostatečné vytížení, zajišťují obsluhu klientů naši smluvní partneři – nejčastěji soukromé elektrofirmy. Někdo to rád osobně V poslední době prudce narůstá zájem zákazníků o vyřizování všech služeb po telefonu prostřednictvím call centra. Podobný nárůst můžeme sledovat také při využívání webových aplikací (včetně tzv. Virtuální obchodní kanceláře). To dokazuje, že lidé přicházejí moderním a pohodlným způsobům obsluhy na chuť. „Mnoho lidí však i nadále při jednání preferuje osobní kontakt. A naším cílem je poskytnout zákazníkům takovou nabídku služeb, aby si mohli v danou chvíli vybrat pro ně nejvhodnější způsob řešení,“ říká Jan Kašpar, ředitel úseku Nepřímé obchodní kanály ze společnosti ČEZ Zákaznické služby, do jehož kompetencí agenda smluvních partnerů patří. K zajištění co nejširších a nejkvalitnějších služeb přispívá i moderní trend – řešení požadavků zákazníků prostřednictvím „smluvních partnerů“.

55 partnerů Skupina ČEZ má v současné době 55 smluvních partnerů, jejichž služeb využívá po celé republice. Na každém takovém pracovišti prochází školením několik zaměstnanců, kteří obsluhují zákazníky Skupiny ČEZ, ale vyřizují i jiné požadavky, např. revize elektrických zařízení či prodej elektrospotřebičů. Pro zákazníky jsou opravdovými partnery: pomohou jim vyplnit žádosti a formuláře, zodpoví dotazy nebo doporučí vhodnou sazbu. Navíc mohou zákazníkům nabídnout širší spektrum služeb než vlastní obchodní kanceláře Skupiny ČEZ – třeba elektromontážní práce. Efekt je jasný – do kontaktního místa přijdou i lidé, kteří by tam běžně nezavítali, nebo vyřeší více záležitostí najednou. Hladký průběh všech požadavků, které vyřizují smluvní partneři, má na starosti desetičlenný tým společnosti ČEZ Zákaznické služby. Jeho členové pravidelně navštěvují partnerské společnosti, sledují jejich činnost, pomáhají s řešením zvláště zapekli-

tých případů a seznamují s novinkami v oblasti obsluhy zákazníků.

Partner místo kanceláře Smluvní partneři obvykle nahrazují uzavírané obchodní kanceláře. Pokud počet vyřizovaných požadavků dlouhodobě klesne pod určitou normu, provoz obchodní kanceláře přestává být efektivní. V takovém případě společnost ČEZ Zákaznické služby osloví elektrofirmy v daném regionu. V loňském roce nahradili noví smluvní partneři obchodní kanceláře v Jičíně, Benešově a Třinci. Podmínkou je splnění celé řady podmínek Skupiny ČEZ, jako je například dostupnost a umístění zákaznického místa, kvalita obchodních prostor či možnost parkování zákazníků. Svoji roli hrají i reference místních pracovníků provozu. „Z oslovených firem je schopna a ochotna vyhovět náročným požadavkům Skupiny ČEZ v průměru pětina, ze které pak vybíráme vítěze podle předem stanovených kritérií,“ říká Jan Beneš, vedoucí oddělení Řízení smluvních partnerů. „Stejně postupujeme v případě, že některý ze smluvních partnerů ukončí podnikání, transformuje se či nemá zájem na pokračování spolupráce.“ Noví partneři musí být co nejrychleji proškoleni, proto je i snaha o co nejjednodušší zadávání požadavků do virtuální obchodní kanceláře. „Problém je, aby si lidé rozuměli,“ říká s úsměvem Jan Beneš. „V různých lokalitách byly různé zvyklosti. Proto jsme nejvíce úsilí věnovali sladění terminologie, která by jednoznačně popsala konkrétní problém.“ Dnes jsou již smluvní partneři schopni převzít veškeré požadavky, vyřídit žádosti o připojení a předat žádost příslušnému útvaru Skupiny ČEZ. „Problémem může být odlišná představa smluvního partnera o vzájemné spolupráci nebo například i taková záležitost, jako je rychlost odezvy internetu. Pro smluvního partnera je totiž velmi důležité rychlé vyhledávání a plynulá práce s daty,“ vysvětluje Jan Beneš.

Služby se zlepšují… V současné době se rozjíždí práce na tzv. elearningu, neboli klientském prostředí, kde mají smluvní partneři možnost získávat aktuální informace o postupech vyřizování požadavků zákazníků. Zároveň si mohou své znalosti jednoduchou formou i ověřit. V případě neplnění dohodnutých podmínek je třeba přijmout radikální řešení. K tomu patří i možnost okamžitého ukončení spolupráce. „V jednom případě už jsme k tomuto kroku přistoupili. Učený z nebe nepadá, ba ani školený. Nesmíme ale dopustit, aby byli případnou nízkou kvalitou služeb poškozeni naši zákazníci. Proto klademe tak velký důraz na plnění kvalitativních ukazatelů. Požadovaná úroveň kvality stále roste s tím, jak chce Skupina ČEZ zlepšovat poskytované služby zákazníkům, a nejsem si jist, zda všichni partneři s tímto tempem dokáží udržet krok,“ říká Jan Beneš.

Virtuální obchodní kancelář Progresivní využití internetu Komunikace smluvních partnerů a přístup k informační databázi zákazníků ČEZ je zajištěn několika způsoby. Nejprogresivnější cesta je využití internetu – virtuální obchodní kanceláře (VOK). Ta je k dispozici jak samotným zákazníkům, tak i smluvním partnerům. Zákazníci si sami mohou zjistit přehled plateb za elektřinu, stav svého požadavku, přehled odběrných míst a smluv, nebo si mohou zadat nový požadavek. Smluvní partneři mají při používání VOK k dispozici ještě další funkcionality. Oproti zákazníkům mohou například zaevidovat nového zákazníka nebo zjistit informace o ukončených odběrných místech. VOK umožňuje přístup k podrobným informacím o zákazníkovi a zároveň zajišťuje vysokou bezpečnost zákaznických dat při jejich poskytování.

POHLED Z DRUHÉ STRANY Zástupcům dvou smluvních partnerů Skupiny ČEZ jsme položili pět stejných otázek: 1. Čím vás oslovila nabídka Skupiny ČEZ? Je pro vás tato spolupráce zajímavá? 2. S čím jste měli v počátcích největší problém? 3. Kolik zákazníků Skupiny ČEZ měsíčně obsloužíte a kolik vašich lidí se věnuje jejich obsluze? 4. Jaké požadavky zákazníků nejčastěji řešíte? 5. Kde vidíte možnosti zlepšení spolupráce a vzájemné komunikace?

ELPLAST Rokycany Michaela Přibíková, obchodní referentka 1. Zajímavé je už jenom spolupracovat se Skupinou ČEZ. To, co jsme očekávali, se zhruba naplnilo. 2. V počátcích spolupráce byl problém ve „sladění“ terminologie: jiný slovník používali zákazníci, jiný elektrikáři, jiný ČEZ. Nyní ale již vše probíhá tak, jak má. 3. Měsíčně obsloužíme více než tři stovky zákazníků. A věnuji se jim jenom já osobně. 4. Nejčastěji převody odběrných míst, žádosti o vyjádření a – jak já říkám – obecné změny, tedy například změna zasílací adresy či změna jména zákaznice, která se provdala. 5. Víte, že mě nic konkrétního nenapadá? Spolupráce s panem Romanem Jandou z oddělení Řízení smluvních partnerů funguje na jedničku, vycházíme si vzájemně vstříc a doufám, že to tak zůstane i do budoucna.

ELEKTRO služby Litoměřice Petr Dlouhý – majitel 1. Od spolupráce jsem si sliboval příliv zakázek od společnosti ČEZ, zejména v oblasti elektromontáží. K tomu však nikdy nedošlo, ač jsem se o některé ucházel.

To, že pracujeme pro Skupinu ČEZ jako smluvní partner, nebylo vůbec bráno v potaz. Samozřejmě jsem předpokládal i využití synergických efektů. Tedy že zákazníci, kteří navštíví naši firmu, si objednají i elektromontážní práce. Ale počet příchozích i nárůst objemu zakázek je podstatně nižší, než jsme si mysleli. Poptávka po elektromontážních pracích firmy se zvýšila jen minimálně. Zřejmě to ale plyne i z faktu, že Ústecký kraj je průmyslovým regionem a je zde proto velká konkurence. 2. Komunikace se Skupinou ČEZ je od počátku spolupráce v pořádku. Určité (někdy i velké) problémy činilo zavádění nového obslužného kanálu – virtuální obchodní kanceláře. Zavádění systému způsobovalo provozní problémy, systém často „padal“, dlouho trvalo vyhledání zákazníka, který byl s rostoucí dobou obsluhy stále nervóznější. V dnešní době jsou však tyto problémy překonány. 3. Měsíčně obsloužíme tisíc až dvanáct set zákazníků Skupiny ČEZ, jejichž obsluze se věnují dva stálí zaměstnanci. Jako záskok je zaučen třetí zaměstnanec a v případě potřeby obsluhuje zákazníky i majitel firmy. 4. Zákazníci nás nejčastěji navštěvují, když potřebují řešit „papíry“. To znamená pře-

pisy odběrného místa, žádosti o připojení, změny sazby a často přicházejí i s dotazy na vysvětlení faktury. 5. Určitě v oblasti vlastního podnikání smluvních firem, v našem případě provádění elektromontáží. Myslím, že když pracujeme pro Skupinu ČEZ a snažíme se chránit její dobré jméno, měli bychom mít na oplátku nějaká privilegia. Na druhou stranu chápu, že Skupina ČEZ má své zavedené partnery, které nechce příliš měnit.

Naše odpověď Odpovídá Jan Kašpar, ředitel úseku Nepřímé obchodní kanály, ČEZ Zákaznické služby: „Názory a doporučení smluvních partnerů bereme vážně, protože jsou nám schopni poskytnout nezaujatý pohled na naše služby. I mně vadí regionální rozdíly v procesech, které existují zejména tam, kde se na vyřízení požadavků zákazníka podílí více společností. Věřím ale, že se nám tyto rozdíly podaří rychle odstranit v rámci Projektu Zákazník. Pokud jde o možnost nějakého ‚přednostního‘ získávání zakázek, existuje dohoda s kolegy z ČEZ Distribuce, že smluvní partneři budou zařazováni do výběrových řízení na drobné zakázky v rámci distribuční soustavy. S ohledem na platnou legislativu však není možné garantovat přímo jejich přidělení. Výsledek vždy závisí na konkrétních výběrových řízeních. Chci poděkovat všem smluvním partnerům za věcné návrhy a připomínky z praxe, které nám pomohly při vytváření virtuální obchodní kanceláře. Ta je nyní podstatně stabilnější a interaktivnější než před rokem.“ ■

34

nadace čez

Tady běží život NA NÁVŠTĚVĚ V MOSTECKÉM HOSPICU Otázky spojené s naším odchodem z tohoto světa nemají v každodenním shonu místo. Je přirozené, že v nás vzbuzují obavy a odpor. Smrt je něčím neznámým a nevratným. Konec života jsme v naší civilizaci odsunuli za plentu. Jakkoliv se mu ale snažíme vyhýbat, byl, je a zůstane součástí našeho života… Dobře víme, že mu neunikneme – tak proč máme zůstat v tuto chvíli sami a proč opouštíme bez rozloučení ty, kteří nám budou tolik chybět? Je zřejmé, že ne každý se dnes může a dokáže doma postarat o potřeby člověka, který se chystá na svoji poslední cestu. Jedním z možných řešení může být specializované lůžkové zařízení.

Pojďte dál Budova na kraji města září novotou. Když sem přijdou děti z blízké mateřské školky a rozběhnou se po zahradě, nechce se věřit, že uvnitř možná zrovna teď někdo navždy odchází. Klidný a smířený. Není sám a přitom má soukromí. Přicházíme do zařízení Hospic v Mostě. Úsměv paní z recepce. Chodby vyzdobené dětskými obrázky a keramikou. Společenský koutek se záplavou pokojových květin a andulkou v kleci. Rozesmáté sestřičky na schodišti. Veliká místnost, která se podle situace mění na společenské centrum, koncertní sál, výstavní síň nebo kapli. Nefalšovaně přátelská atmosféra ani v nejmenším nepřipomíná „klasickou“ nemocnici. Žádný stres, nervozita, strach, zavřené dveře, neléčená bolest nebo třeba pach dezinfekce. „Všechno, co se tady odehrává, se řídí potřebami našich klientů a jejich příbuzných,“ říká Blanka Štěvicová, jednatelka obecně prospěšné společnosti Hospic v Mostě. Provádí nás po budově, s hrdostí ukazuje její účelné moderní vybavení a vypráví o každodenním životě v hospici: „U nás neléčíme, ale doprovázíme. Naším posláním je co nejvíc usnadnit a zpříjemnit našim klientům život. Zbavit je krutých bolestí a strachu z neznáma, vrátit jim důstojnost a pomoci jim i jejich rodinám smířit se s osudem. V tom jim pomáhají také duchovní několika církví, kteří k nám pravidelně jezdí na návštěvy.“

TEXT Věra Marušiaková FOTO Jaroslav Vogeltanz

Nadace ČEZ obdarovala i další hospic Na podzim 2006 předala Nadace ČEZ vůz, který usnadní každodenní provoz další nestátní organizaci pečující o těžce nemocné klienty. Dům léčby bolesti s hospicem svatého Josefa Rajhrad poskytuje péči pacientům všech věkových skupin, kteří trpí chronickou bolestí různého původu, a péči nevyléčitelně nemocným klientům. Nový automobil Fiat Stillo vozí pacienty na speciální vyšetření do nemocnic, je využíván při poskytování domácí péče a slouží i k přepravě materiálu mezi domovem a detašovaným pracovištěm.

Každý klient tu má svůj bezbariérový pokoj s koupelnou a dalším lůžkem pro blízkého člověka, který tu za poplatek může libovolně dlouho bydlet. Neexistují návštěvní hodiny, večerka, ani ranní buzení kvůli měření teploty. Dovolena jsou domácí zvířátka, pokud se o ně nemocní mohou starat.

Místo se vždy najde Svůj provoz zahájil mostecký hospic v létě 2005. Kapacita pro patnáct osob je v tuto chvíli dostatečná – zatím se nestalo, že by pro někoho neměli místo. I když přednost mají místní, útočiště zde najdou klienti z celých Čech. Hospic v Mostě poskytuje svým

také pravidelně chodí pomáhat skupina dobrovolníků a na své budoucí povolání se tu, v rámci odborné praxe a stáží, připravují budoucí zdravotní sestřičky, sociální pracovnice i lékaři.

Speciální vybavení je nezbytné Profesionální péče o klienty v konečném stadiu nemoci je specifická a vyžaduje jak kvalifikovaný, speciálně školený personál, tak speciální vybavení. Absolutně nezbytné jsou matrace, které brání vzniku proleženin, elektronicky ovládaná polohovací lůžka, koupelna s vybavením pro nepohyblivé pacienty nebo speciální zdravotnická

…NEODCHÁZEJTE PRYČ. ZŮSTAŇTE TADY. POTŘEBUJI TEĎ HLAVNĚ VĚDĚT, ŽE TU JE NĚKDO, KDO MĚ BUDE DRŽET ZA RUKU, AŽ TO BUDU POTŘEBOVAT. MÁM STRACH… JEŠTĚ NIKDY V ŽIVOTĚ JSEM TOTIŽ NEUMÍRAL… třináctiletý chlapec, který zemřel na zhoubný nádor klientům každého věku paliativní péči, jejímž smyslem je co největší utlumení negativních projevů nemoci v konečném stadiu a maximální zkvalitnění života nemocného a jeho rodiny. Kromě fyzických potřeb se nezapomíná ani na emotivní podporu, duchovní pomoc, sociální zázemí a individualitu každého klienta. Vedle lůžkové péče poskytuje toto zařízení okrajově i péči domácí. Navíc půjčuje pomůcky pro péči o nemocné doma a nezapomíná ani na odbornou pomoc rodinám současných i bývalých klientů. Pravidelně se tu konají vzpomínková setkání, koncerty, výstavy a další akce. Nemocné přicházejí potěšit děti z mateřské školky a z lidové školy umění a dokonce i maminky s dětmi z nedalekého mateřského centra. „Tady běží život,“ usmívá se Blanka Štěvicová. „Každý je u nás vítán.“ Do hospice

technika. Zapotřebí je i velké množství léků, včetně pečlivě evidovaných opioidů pro tlumení bolesti. Samozřejmostí je dostatek prostoru pro přesun nemocného na lůžku do koupelny, společenské místnosti nebo na terasu. Připadá vám to jako luxus? Omyl. Takhle má totiž vypadat péče o nevyléčitelně nemocné podle mezinárodních standardů. Zajímavé je také porovnání nákladů na péči v hospici s náklady na akutní lůžka v nemocnici, které jsou nižší o víc než třetinu. Práce v zařízení, kde se každý druhý den umírá, je fyzicky i psychicky velmi náročná a vyžaduje od personálu něco víc než pouhé plnění pracovních povinností. Lidé z hospice tak potřebují, aby na oplátku někdo „pečoval“ i o ně. Každý měsíc mívají sezení se zkušenou psycholožkou, kde spolu mluví o své práci.

Dobrá péče dělá divy Nikdy není jisté, na jak dlouho klient do hospice přichází. Jak moc se může stav umírajícího člověka zlepšit díky dobré péči, to někdy překvapí i zkušené zdravotníky. Například příběh jedné z klientek s diagnózou neslučitelnou se životem. Když Janičku přijímali, čouhaly z ní hadičky, výživu přijímala sondou a vůbec o sobě nevěděla. Její stav byl hrozivý a všichni se báli, že toho pro ni už moc nestihnou udělat. V mosteckém hospici se ale jako zázrakem začala zlepšovat. Trpělivé sestřičky dokázaly, že Janička opět přišla na chuť jídlu. Ukázalo se také, že je vdaná. Nikdo nevěděl, kdo je její manžel ani kde ho hledat. Než se v hospici pustili do pátrání, ozvali se sami kolegové z léčebny pro dlouhodobě nemocné. Jiříček je u nich a hledá svoji Janičku. Rozdělila je komplikovaná životní situace, přidaly se vážné nemoci a každý skončil opuštěný v jiném zařízení. Všechno ostatní už bylo jednoduché. Díky autu od Nadace ČEZ a hodnému panu provoznímu, který denně usedá za jeho volant. Jiříček teď pravidelně jezdí za Janičkou a v hospici si udělali i společnou „dovolenou“. I když je z medicínského hlediska Janiččin stav beznadějný, na sklonku života prožívá nenadálé štěstí, když může být se svým milovaným.

Jaké to je, když někdo odchází? „Každý si to zařídí trochu jinak,“ odpovídá zamyšleně paní Blanka. „Někdo si přeje být sám a prostě usne. Někdo chce, aby s ním byl buď někdo z jeho nejbližších, nebo někdo od nás. Někdo si počká, než mu postupně přivedeme všechny, se kterými si ještě něco potřebuje vyřídit. Někdy máme dojem, že si člověk sám určí, kdy a jak chce odejít – ale jak to je doopravdy, to už asi není otázka pro nás.“ (více na www.cestadomu.cz a www.hospic-most.cz) I

36

15 otázek

Radan Pazderka NA SUCHU, NA KOLE, VE VODĚ

TEXT Jaroslav Holý FOTO WWA

O bullteriérech je známo, že když se zakousnou, nepustí. Jinak se o nich ale též říká, že to jsou milí společníci, sportovně založení, hraví a dobrosrdeční. S jistou mírou nadsázky lze tuto charakteristiku užít i u vítěze soutěže Top ČEZ Sport 2006, Radana Pazderky. Sympatický mladík, který je až zbytečně skromný, se ve vodě, na kole a v běhu mění v obávanou šelmu, která až do cíle nemilosrdně potírá své soupeře a většinou protrhává cílovou pásku jako první. 1 Co při závodech prožíváš? Jsem hrozný trémista. Čím důležitější závod, tím horší předzávodní stav. Z toho mě dostane až startovní výstřel, ponoření do studené vody a posun tepu k maximu. Pak je vše naučené, automatické. Hlídání soupeřů, svého stavu… Cíl, to je radost z úspěchu, anebo sebekritika a hledání slabších a pokažených okamžiků.

manovi večerní vepřová hostina), nemělo to chybu.

2 Zkus vyjmenovat tři vlastnosti, které by měl mít každý, kdo chce ve sportu vyhrávat. Nevím. Asi něco jako cílevědomost, nadání… Kdo chce vyhrávat, může mít tisíce vlastností, ale hlavně musí trénovat, bez toho to nejde.

9 Jaký je tvůj sportovní vzor?

3 Jak trénuješ ty? Sám nebo máš nějakého tréninkového partnera? Dával bych přednost přípravě společné, ale triatlon není masová záležitost. Navíc v Děčíně se můžeme počítat na prstech jedné ruky. Občas se připojím k cyklistům, někdy si zaplavu s pólisty, nebo vyběhnu s nějakým kamarádem. Ale většinou ukrajuji kilometr po kilometru sám a sám.

4 Jsi zdatný plavec, cyklista i běžec. V které z těchto disciplín si nejvíce věříš? Hodně rád plavu, jsem takovej vodomil. Vždy jsem dělal něco okolo vody, a tak mi to asi zůstalo. Vodu miluju.

5 Kdo tě přivedl k závodění? Jak už to tak bývá, rodiče. Začínal jsem jako malý plavec. Přeskočil jsem na rychlostní kajak a posledních šest sedm let lítám po triatlonech a kvadriatlonech. 6 Kolik času jsi věnoval přípravě na závody? Ze začátku roku dost, ale od května, kdy jsem si pořídil fenku Amálku, tak jsem trošičku ubral. A bylo to znát. 7 Byl nějaký závod něčím výjimečný? Každý. Skvělá parta lidí zapálených do sportu a zdravá rivalita dominovala každému závodu, a když se tomu přidal punc milé i „chutné“ zábavy (třeba na Koles-

8 Kdo byl vloni tvým největším soupeřem? Všichni se snažili urvat svou chvilku slávy. Pospíšil, Dobeš, Gruber, Žáček… A také já sám. Nebylo tolik natrénováno a často to dost bolelo.

Nemám žádný vzor, nikde nemám vylepené žádné plakáty. Zlepšovat se chci neustále jen kvůli sobě a mému dobrému pocitu. A hlavně se chci sportem bavit.

10 Už se ti stalo, že jsi nějaký závod ne-

14 Co jiné sporty? Fotbal, hokej, tenis…? Miluji veškeré sportovní vyžití. Na některé jsem míň šikovný, sem patří třeba fotbal a tenis, u jiných bych vydržel celé dny. Například na in-line bruslích nebo při sjezdovém lyžování. 15 Jaké jsou tvé sportovní plány na tento rok? Pohár generálního ředitele ČEZ už mám, na podstavci budu vyryt. Chtěl bych se zase naplno vrátit ke svému triatlonu a kvadriatlonu, objet co nejvíce závodů Světového poháru a jako vrcholu se zúčastnit mistrovství světa. Vše se ale bude odvíjet podle sponzorů a peněz – bez nich to nejde. ■

dokončil? Jednou se mi povedlo nedojet, když jsem se na mistrovství republiky podíval trošičku blíž k dlažebním kostkám. Následujících několik dalších závodů jsem bojoval s myšlenkou „Nech to být, bolí tě celé tělo. Nemáš to zapotřebí. Bude jiný závod…“ Bylo to dost těžké. Ale už je to pryč a do závodění mám velikou chuť.

11 Jak vypadá jídelníček triatlonisty? Přísně hlídané kalorie nebo si občas dopřeješ i něco vydatnějšího? Můj jídelníček, to je hrůza. Přes léto se ještě dokážu trochu hlídat, ale v zimě…Každé jaro pravidelně shazuji okolo deseti kil. Jídlo je moje další láska a sladké dvojnásob.

12 Kde končí vyhrané trofeje? Dříve končily na poličkách, psacích stolech, skříňkách. Pak už se nevešly, přibylo mi něco málo roků a poháry se stěhovaly do skříní a na půdy. Poháry nahradily fotky mně blízkých žen – přítelkyň, milenek a kamarádek. 13 Co se ti vybaví při slovech Ironman – Havaj? Ironman – vysněný závod, Havaj – vysněná země. Při kombinaci těchto dvou slov mi běhá mráz po zádech. Je to něco, co bych někdy moc rád zažil a vyzkoušel. Když jednou zdraví dá, forma bude a zbude pár set tisíc, tak…

RADAN PAZDERKA *28. 9. 1981 v Děčíně. Profesní kariéru zahájil v SČE, a.s. , v roce 2004 jako operátor call centra, nyní pracuje v autodopravě na pozici technik senior. V minulosti se stal několikanásobným juniorským mistrem světa v triatlonu, prosadil se i mezi dospělými. V současnosti studuje dálkově PF UJEP v Ústí nad Labem. Je svobodný. Volný čas tráví nejraději s přítelkyní Janou, sedmiletým bratrem Teodorem a bullteriérem Amálkou.

38

historie

TEXT Pavel Augusta ILUSTRACE archiv autora

Světlo a síla ŽABÍ STEHÝNKA – A CO Z TOHO POŠLO Naše minulé povídání jsme zakončili elektrofonickým nástrojem Zlatý Diviš, avšak při vší úctě k umění, nebyl by nám moc platný, i kdyby se neztratil. Elektrický věk čekal na objev elektrického proudu.

Tzv. Ampèrův stativ

Došlo k němu někdy v letech 1780–90, kdy Luigi Galvani (1737–1798), profesor anatomie na Boloňské univerzitě, zpozoroval při pitvání žab, že žabí stehýnka sebou při dotyku skalpelu škubají. Šlo o objev zcela náhodný, navíc jej údajně učinila profesorova manželka Lucia. Pan profesor jej zato odborně popsal a – bohužel zcela mylně – i vyložil. Přesto všechno tím otevřel dokořán dveře novému věku. Roku 1791 vydal Galvani o svých pokusech spis O silách elektrických, kde se škubavé pohyby ve svalech žab pokoušel vysvětlit náhodnou přítomností třecí elektřiny na pitevním stole (přístroj uváděl v činnost jeho pomocník), atmosférickou elektřinou a posléze – což nakonec vešlo do historie – „živočišnou elektřinou“, která je přítomna v každém živočišném organismu. Vysvětlení bylo mylné, ale vlastní objev přínosný. Alessandra Voltu (1745–1827), profesora fyziky na univerzitě v Pávii, zaujal natolik, že se pustil do vlastních experimentů a brzy zjistil, že zkoumaný jev nemá příčinu v živočišné elektřině, ale v dotyku dvou různých kovů oddělených vlhkou látkou. Ze stříbrných mincí a zinkových kotoučků proložených vlhkou plstí, vytvořil tzv. Voltův sloup,

Voltův sloup

Galvaniho pokusy se žabími stehýnky

první zdroj elektrického proudu v historii. Podtrhněme stálého proudu, nikoli jen jednorázového výboje třecí elektřiny. Za svůj objev si Volta vysloužil zlatou medaili od císaře Napoleona, který jej zároveň jmenoval hrabětem a lombardským senátorem. Zdá se však pravděpodobné, že mnohem více by si Volta vážil skutečnosti, že jeho jménem se dnes nazývá jednotka elektrického napětí. Usuzujeme tak z toho, že proud ze svého článku sám nazýval galvanickým a celý jev galvanismem, čímž nepopiratelně vzdal poctu jeho bezděčnému objeviteli. Náhodám však ještě nebyl konec, i když přály připraveným. Roku 1819 si profesor univerzity v Kodani, Hans Christian Oersted (1777–1851), při přednášce povšiml zvláštního jevu. Z Voltova sloupu pouštěl elektrický proud do drátu, v jehož blízkosti byla shodou okolností položena magnetka. Kdykoli proud zapnul anebo naopak vypnul, magnetka se vychýlila. Oersted vysvětloval vychýlení magnetky jako důsledek „elektrické srážky“, ale opět se objevil vědec, který jev pochopil správně. Byl jím profesor matematiky na pařížské polytechnice André Marie Ampère

(1775–1836), génius, který údajně už ve čtrnácti letech přečetl všech 20 svazků francouzské Encyklopedie. V září roku 1820 předložil Ampère pařížské Akademii pojednání s výkladem účinků elektrického proudu na magnetku, včetně jednoho z nejzákladnějších „elektrických“ postulátů – pravidla pravé ruky. Ve své práci zavedl jasný pojem elektrického proudu, jehož směr je dán pohybem od kladného pólu k zápornému. Konstatoval, že „sílu“ elektrického proudu lze nejlépe měřit právě jeho magnetickým účinkem a přístroj, který pro ten účel sestrojil, nazval galvanometr. Při experimentování s elektrickým proudem a magnetismem sestrojil Ampère řadu přístrojů, mezi nimi i solenoid (cívku). Vložením železného roubíku do solenoidu pak zhotovil vlastně elektromagnet. Na objevu elektromagnetu měli zásluhy i francouzský profesor Dominique Francois Arago (1786–1853) a anglický elektrotechnik William Sturgeon (1783–1850). Všichni tito průkopníci dospěli k důležitému cíli – dokázali, jak lze elektřinu přeměnit na magnetismus. Před jejich následovníky stál však úkol ještě zásadnější – jak přeměnit magnetismus na elektřinu! ■

křížovka

39

Rozluštění křížovky z lednového čísla zní: „poli magnetickém“ a „indukované proudy“. Ze správných odpovědí byli vylosování Květa Řízková (Dvůr Králové), František Tůma (České Budějovice), Petra Majerová (Bílina), Miroslav Holoubek (EDU) a Jaroslav Holeček (Ostrava). I v dnešní křížovce se setkáte s citací z Ottova slovníku naučného: „Lékařství užívá elektřiny především k vlastnímu účinkování na tkaniva tělesná za účely vyšetřovacími a léčebnými. Obmezuje se při tom na přístroje… (viz 1. tajenka) a… (viz 2. tajenka), kdežto přístroje… (viz 3. tajenka) hrají úlohu tak podřízenou, že možno bez nich se obejíti“. Vyluštění zašlete do 23. února na [email protected] nebo na adresu redakce. ZKRATKA OBČANSKÉHO FÓRA

DĚTSKÝ POZDRAV

EVROPSKÝ STÁT

KVĚTENSTVÍ

DOMÁCKY EDUARD

ŘÍMSKÝMI ČÍSL. 101

MOŘSKÁ ŠELMA

INICIÁLY GYMNASTKY ČÁSLAVSKÉ

OSOBNÍ ZÁJMENO

PŘÍSLUŠNICE VYHYNULÉHO KMENE

VNÍMAT PSANÝ TEXT

1. TAJENKA

DRUH LÉKAŘŮ

KVOKNUTÍ MAZAVKA

OBUVNICKÉ LEPIDLO

USEŇ NA RUKAVICE

VŘENÍ 2. TAJENKA

VZ. OXIDU ŽELEZNATÉHO

PRIMITIVNÍ PAPÍROVINA

STOVKY 3. TAJENKA

NERVOVÉ ZÁŠKUBY

NÁZEV PÍSMENE

ŽIVICE NA VOZOVKY

OŽEH

ČIVA

HÁJOVÁ ROSTLINA

FINSKÉ SÍDLO

DRUŽBA (NÁŘEČNĚ)

TROPICKÝ STROM

ST. KLÁVESOVÝ NÁSTROJ

SOUHLAS

STŘEŠNÍ ŽLAB ŠALBA

POŽERÁK ZNAČKA PIKOFARADU

MALÍŘSKÁ TECHNIKA

HRDINA

ZESÍLENÝ ZÁPOR

DRŽADLO VOZÍKU

PŘESPOLNÍ BĚH

OBRATNÝ KOUSEK

HLINÍKOVÁ FÓLIE

VOZEM SE VZDÁLIT PĚCHOVAT

VÍKO (OBECNĚ)

BALKÁNSKÁ ŘEKA

ZKRATKA „SVĚTOVÉHO ČASU“

SPĚCH

IDANT

OPORA PRO NOHU

ROČNÍ SPLÁTKA DLUHU

CHEM. ZN. STRONCIA

KAPROVITÉ RYBY

NĚJAK (SLOVEN.)

SLOVENSKY „LITR“

KORÁLOVÝ OSTROV

VÝBUŠNÁ NÁLOŽ

KYPŘIT PŮDU

DRUH OBALU

RÝNSKÝ ČLUN

OCHUTNAT

CHATRČ

ČÁSTI MĚSÍCE

(NÁŘEČNĚ) POKOLENÍ

STEPNÍ PTÁK TEPRVE

JIŽNÍ PLOD

ZEMŘELÝ

PŮSOBITI STAROST

RUMUNSKÉ MĚSTO

DUTOROHÝ KOPYTNÍK

DÍVČÍ JMÉNO

HOVOROVÝ SOUHLAS

VĚTNÁ SPOJKA

POMŮCKA: AAK, AGO, KBEL, ORADEA, TEAK, TERVO, UNA

Dan Brown: Šifra mistra Leonarda Metafora, Praha 2003 Asi tuto knihu nemusíme příliš představovat – je totiž jednou z těch vůbec nejpopulárnějších a nejprodávanějších. Vražda v pařížském Louvru a stopy ukryté ve slavných obrazech Leonarda da Vinci vedou k odhalení posvátného tajemství, které více než dvě stě let chrání tajná organizace. Křesťanská víra se otřásá v základech a pá-

trání po svatém grálu nabírá neuvěřitelné obrátky… Do hry jsou tak trochu nedobrovolně zapojeni harvardský profesor náboženské symbologie Robert Langdon, toho času pracovně v Paříži, a půvabná kryptoložka Sophie Neveuová, vnučka záhadně zavražděného správce uměleckých sbírek v Louvru…