TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ
Svaz provozovatelů venkovní reklamy spouští informační kampaň a web www.okradenapraha.cz, kde poukazuje na krajně nevýhodnou existující smlouvu mezi Prahou a JCDecaux a nově ustanovenou dominanci této firmy kvůli novým magistrátním Pražským stavebním předpisům (Praha, 25. srpna 2014) – Svaz provozovatelů venkovní reklamy (SPVR) spouští informační kampaň formou venkovní reklamy a specializované webové stránky na doméně okradenapraha.cz. Tato iniciativa chce poukázat na nevídané finanční ztráty, o které Pražané přichází v důsledku krajně nevýhodné smlouvy Prahy s francouzskou společností JCDecaux. Ta má exkluzivní práva na provozování reklamních ploch v centru města na závratných 25 let. V průběhu trvání této smlouvy Praha přijde o těžko uvěřitelnou 1 miliardu korun, která nenávratně odteče do zahraničí. Navíc v důsledku nově přijatých Pražských stavebních předpisů tato společnost získává prakticky monopol na provozování venkovní reklamy v celé Praze, a Pražané tak přijdou o další stamiliony. Pokud jste ještě nerezignovali na podobné praktiky a vadí Vám nehorázné odčerpávání peněz z městského rozpočtu, vyjádřete prosím radním na pražském magistrátu svůj názor. Radní Vám mají být k dispozici a mají hájit zájmy občanů. I Váš názor může situaci změnit k lepšímu.
NEVÝHODNÁ SMLOUVA PŘIPRAVUJE PRAŽANY O MILIARDU Podstata smlouvy Jedná se o úmluvu, že JCDecaux vybuduje na svoje náklady tzv. městský mobiliář – zastávky MHD, odpadkové koše, toalety, stojany na kola, informační tabule apod., o který se následně na své náklady stará. Město poskytne své pozemky, uhradí výstavbu přípojek, platí el. energii, vodné a stočné. Především však město JCDecaux povolí provozovat v širokém centru města exkluzívně venkovní 2 reklamu o rozměru 1-9 m . Za toto právo bude JCDecaux platit městu paušální roční poplatek. To vše na dlouhých 25 let, do roku 2019. V čem je háček? Smlouva tedy vypadá jako oboustranně výhodná. Město ušetří za investice do nových zastávek, bude to tady vypadat jako v Paříži, na každém rohu bude automatická toaleta a ještě městu poplyne po dobu 25 let jistý příjem. Realita byla bohužel jiná. Od podpisu smlouvy v roce 1994 do roku 2008 neplatila společnost žádné nájemné, pouze stavěla zastávky MHD dle harmonogramu, který ještě navíc nedodržovala. Městu účtovala platby za zhotovení přípojek ke svým reklamním zařízením, což činilo i 20 mil. Kč za rok. Jinými slovy, místo aby město Praha peníze z reklamy dostávalo, tak naopak muselo v souvislosti s reklamou platit. Což je v zahraničí opravdu nebývalá věc. Dohodnutý paušální poplatek ve výši cca 8 mil. Kč se ukazuje jako směšně malý. Na nevýhodnost dohodnutého vztahu města s firmou upozornila v minulosti auditorská firma BDO CS, s. r. o., další negativní posudek putoval od auditorů společnosti Deloitte i od advokátní kanceláře Squire, Sanders a Dempsey. Úžasný byznys Při pohledu do povinně zveřejňovaných účetních závěrek spol. JCDecaux za posledních deset let zjistíme, že společnost dosahuje tržeb kolem 200 mil. Kč ročně. Praze platí fixní poplatek cca 9 mil. Kč ročně a po odečtení všech souvisejících nákladů generuje cca 100 mil. Kč cash ročně. Za 25 let to dělá až 2,5 miliardy Kč. Vybudování mobiliáře ji dosud přišlo na cca 400 mil. Kč. A to ještě tvrdí, že ji zbudování jednoho WC stojí cca 3 mil. Kč. I tak jí ale na návratnost stačily pouhé čtyři roky provozu. Ve skutečnosti to bylo ještě méně, protože společnost měla počáteční vložený základní kapitál jen 120 mil. Kč. I to stačilo na postupné vybudování mobiliáře. JCDecaux tak z kontraktu zůstanou cca 2 miliardy Kč. Společnost je ve výborné finanční kondici, nemá žádné dluhy, naopak posílá mateřské JCDecaux SA ve Francii pravidelně tučnou dividendu spolu s poplatky za používání značky, designu zastávek a poradenství. V centrále u Paříže musejí mít z pražské pobočky radost. Srovnání se světem je tristní
Radost centrály JCDecaux musí být o to větší, že má srovnání s ostatními metropolemi. Městské mobiliáře provozuje ve více než 60 zemích světa. Výroční zpráva společnosti uvádí, že v roce 2013 platila JCDecaux městům ze svých příjmů z reklamy průměrné nájemné 22,8 %. V Praze to je ale jen cca 4,5 %! V Chicagu si město prosadilo dokonce 60 %. Smutné srovnání. Ale ani to JCDecaux nestačí. V Praze provozuje starý, roky odepsaný mobiliář. Neinvestuje do nových konstrukcí. Nestaví nákladné toalety. Řada okrajových čtvrtí stále nemá moderní zastávky MHD od JCDecaux, protože nejsou v pro reklamu komerčně zajímavých lokalitách. Smlouva s městem je k tomu nenutí. Ve světě mají občané k dispozici systémy na půjčování kol, wi-fi kiosky, interaktivní infotabule. Řada z nich je od JCDecaux, protože musí plnit tvrdé smluvní podmínky a poskytovat občanům opravdu kvalitní vybavenost. I tak jsou tyto kontrakty pro JCDecaux ziskové.
Srovnání ročního nájemného placeného JCDecaux ve světě
Chicago
60,0%
celosvětový průměr
22,8%
Praha
4,5%
Změny pouze kosmetické Magistrát tedy pod tlakem veřejného mínění v roce 2008 uzavřel se společností JCDecaux dodatek, který měl pro Prahu nevýhodnou smlouvu z roku 1994 narovnat. Ve skutečnosti došlo pouze ke kosmetickým úpravám, např. roční paušální platba byla zvýšena symbolicky na současných cca 9 mil. Kč a celkové plnění za monopolní postavení společnosti JCDecaux bylo poměrně umně zamaskováno různými obtížně ocenitelnými protislužbami ze strany JCDecaux. Společnost nově začala platit za el.energii, ale finanční toky se staly ještě více netransparentními. V zahraničí obvyklý model, kdy reklamní společnost hradí za využívání majetku města procentuální sazbu z dosažených příjmů, nebyl znovu nastaven. Proto platí JCDecaux Praze takto směšnou fixní částku, místo v zahraničí obvyklého podílu na výnosech. Obří zisky společnosti JCDecaux odcházející do zahraničí zůstávají. Dále se dodatkem společnost zavázala vybudovat 300 dodatečných zastávek a 50 kontejnerů na tříděný odpad, ze kterých do dnešního dne dodala jen zlomek. Žádné sankce za to ale nepřišly. A ještě jedna věc – opravdu si myslíte, že bylo možné v roce 2008 uzavřít takovýto pro město nevýhodný dodatek bez požehnání Romana Janouška? Miliarda mohla zůstat městu Obecně se může město při řešení svého mobiliáře vydat dvěma cestami: A. Vyhlásí výběrové řízení na generálního dodavatele a provozovatele mobiliáře. Tedy model, který zvolila i Praha v roce 1994. Podobné kontrakty ve světě, vzešlé z výběrových řízení, však bývají uzavírány za podstatně výhodnějších podmínek pro město. Pokud bychom vycházeli z celosvětového průměru, který platí JCDecaux městům ve světě, tedy 22,8% z tržeb, inkasovala by Praha cca 45,6 mil. Kč ročně. Tedy o 36,6 mil. Kč více než nyní. Za dobu kontraktu to činí 915 mil. Kč. Tato suma mohla být navíc v městském rozpočtu a přinášet prospěch Pražanům. Navíc by kontrakt obsahoval podmínky a sankce za jejich neplnění, které by dodavatele přinutily stavět, inovovat a rozvíjet mobiliář pro moderní město.
srovnání nájemného placeného JCDecaux v Praze a ve světě procento z výnosů (%)
roční nájemné (tis. Kč)*
nájemné za 25 let (tis. Kč)
4,5%
9 000
225 000
22,8%
45 600
1 140 000
-36 600
-915 000
smlouva s MHMP světový průměr rozdíl za 25 let trvání smlouvy * při průměrných ročních výnosech 200 mil. Kč
B. Nevybere generálního dodavatele, ale bude nabízet každou lokalitu zvlášť a vybere si nejlepší nabídku. Tedy podobně jako to dělá s ostatními plochami pro reklamu. Samozřejmě zadávací podmínky musí přesně definovat možnou výstavbu a unifikovat celkový vzhled mobiliáře. Pokud bychom vycházeli z částek, které jsou dnes ochotny platit jako nájemné městu společnosti provozující 2 venkovní reklamu mimo centrum města, dostaneme se na částku kolem 3.000,- Kč za m instalované reklamy. S přihlédnutím k cenám, které platí klienti v centru a mimo centrum Prahy, můžeme 2 očekávat, že cena v tendrech by se pohybovala minimálně kolem 4200,- Kč za m instalované reklamy. Roční výnos Prahy z provozování mobiliáře by nebyl 9 mil. Kč, ale 45 mil. Kč. To je rozdíl 37 mil. Kč ročně a 916 mil. Kč za dobu trvání kontraktu.
Srovnání ročního nájemného placeného JCDecaux s tržním nájemným v Praze 2
Kč za na 1m příjem od JCDecaux běžný tržní příjem rozdíl za 1 rok rozdíl za 25 let trvání smlouvy
2
10.775 m reklamních ploch ze smlouvy s JCDecaux (tis. Kč)
798
8 598
4 200
45 255
-3 402
-36 657 -916 414
Ať se tedy vydáme kteroukoliv z těchto dvou cest, výsledek je vždy stejný: téměř 1 miliarda Kč navíc do městského rozpočtu. Co s tím můžeme dělat? Především můžeme všichni vyjádřit, co si o existenci této smlouvy a v ní nastavených podmínkách myslíme. Je třeba nerezignovat a apelovat na námi zvolené zastupitele, aby se snažili podmínky pro město vylepšit. Přestože je JCDecaux, nadnárodní gigant, těžkým protivníkem, město může ukázat odvahu a sebevědomí se mu postavit. Napište, prosím, našim radním na adresy níže, že nesouhlasíte s existencí smlouvy ve stávajícím znění a požadujete její zrušení. Město by následně vyhlásilo transparentní výběrové řízení, ze kterého by vyšel vítězně ten subjekt, který by městu nabídl nejlepší podmínky. Praha již obdržela v minulosti konkurenční nabídky na provozování městského mobiliáře. Nabízené podmínky vč. plateb městu byly několikanásobné oproti JCDecaux. Město na nabídky nereagovalo. Veřejnost o nabídkách ani nevěděla a logicky neproběhla žádná veřejná diskuze. Rada a zastupitelstvo zjevně žije v domnění, že podobné kontrakty veřejnost nezajímají. Ukažte vedení města opak, žádejte vysvětlení a ujištění, že dojde k nápravě. Stamiliony, které i Vaše iniciativa může městu přinést, za to stojí. Smlouva, kterou se snažíme touto iniciativou kritizovat, je příkladem, jak se dá venkovní reklama zneužít. Nevýhodná smlouva, která přináší pohádkové zisky zahraniční velké firmě, ale která přináší málo běžným Pražanům, musí iritovat všechny. Způsobuje obecný odpor proti venkovní reklamě, protože podobný
přístup z pozice síly, jaký praktikuje JCDecaux, vyvolává jen negativní reakce. A následně na to doplácí i ostatní subjekty z této oblasti podnikání. Proto je třeba ji společnými silami zrušit.
MONOPOL JEDNÉ FIRMĚ A ZTRACENÉ STAMILIONY PRAHA PŘIJDE O STAMILIÓNY Rada HMP v červenci 2014 přijala Nařízení o nových Pražských Stavebních Předpisech (PSP). Bez velkého mediálního zájmu byl schválen text, který bude mít zásadní dopad na život každého Pražana. PSP se mimo jiné zabývají i plochami pro venkovní reklamu, které nyní prakticky zakazují. S výjimkou ploch patřících spol. JCDecaux, nechvalně proslulé nevýhodnou exkluzivní smlouvou s Prahou. Hlavní město a jeho městské části běžně pronajímají pozemky pod reklamní plochy. Ročně tak dosud pro občany prakticky bezpracně a jednoduše získávala přibližně 100 milionů korun. Nově přijaté PSP však v říjnu tento přítok peněz do pražského rozpočtu utnou. V budoucích pěti letech (obvyklá délka smluv) tedy Pražané přijdou minimálně o půl miliardy korun. Kolik by za to mohlo vyrůst nových školek, domovů důchodců, hřišť a další potřebné občanské vybavenosti si každý umí představit. Jenže nové vedení města a jemu podřízený Institut Plánování a Rozvoje (IPR) nemá venkovní reklamu rádo. Ve svých prohlášeních se argumentuje metropolemi, jako jsou Vídeň a Berlín. Ale v Berlíně je na 12 000 klasických billboardů a 240 reklam na mostech. Ve Vídni je přes 11 000 billboardů. To je více než v Praze. Rozdíl je však v tom, jak s nimi města pracují. Instalace ploch je posuzována místo od místa. Na výpadovce bigboard nevadí, v centru naopak ano. Umisťování reklam má smysl a řád. Text PSP na několika místech zdůrazňuje nutnost přihlížet při určování podmínek výstavby k místním podmínkám. Každé místo je totiž jiné. Proč s podobnou logikou nenahlíží i na umísťování venkovní reklamy? Proč ji zakazuje plošně na celém území města? Ve světě ceny za vlastní pronájem pozemku určují soutěže o licence, aukce ap., tak aby byla pro město nabídka co nejvýhodnější, tedy co nejvyšší. Často jdou příjmy z pronajímání reklamních ploch přímo čtvrtím, na jejichž území stojí, a musejí být ze zákona použity na jejich zvelebení. V těchto městech venkovní reklama pomáhá občanům. Je jasné, že v pražském rozpočtu tyto peníze budou chybět. Obří prostředky půjdou jen na dopravní investice (tunel Blanka, metro A a tramvaje T15). Na nic jiného nezbude, anebo jen za cenu dalšího zadlužení Prahy. Zajímavé je rovněž povolení pro reklamní panely propagující nekomerční aktivity. Ve chvíli, kdy je hlavním odůvodněním zákazu billboardů jejich neestetičnost, je přece jedno, zda neesteticky propagují komerční nebo nekomerční subjekt. Dopad na veřejné prostranství je stejný. Je tedy estetika pravým důvodem zákazu těchto ploch? ČERNÁ REKLAMA ZŮSTÁVÁ Černé billboardy na přívěsech, kontejnerech bez stavebního povolení město hyzdí nejvíce. Nehledě na svou nebezpečnost, protože nesplňují jakékoli regule ani ze stavebního pohledu, ani z hlediska bezpečnosti dopravního provozu. Město mohlo majitele nelegálních ploch postihovat již dávno. Dostatečná legislativa existuje roky. Asociace venkovní reklamy nabízela pomoc při identifikaci a katalogizaci nepovolené reklamy, město ji však odmítlo. Proč se černou reklamou nikdy vážně nezabývalo? Proč se nyní v PSP tak moc hledí na městskou estetiku, ale vedení města celá léta toleruje něco, co Prahu opravdu hyzdí a občanům nic nepřináší? Jaký je vlastně pravý důvod plošného zákazu venkovní reklamy v Praze? MONOPOL PRO JCDECAUX Jedinou společností spokojenou se zněním nových PSP je francouzská JCDecaux. Právě ta totiž díky 2 rozhodnutí zakázat reklamní plochy nad 6 m získala na pražskou venkovní reklamu prakticky monopol. Jelikož už má JCDecaux díky kontroverzní smlouvě s městem mnoho let exkluzivní práva na provozování 2 venkovní reklamy o rozměru 1–9 m v Praze, zůstane jedinou firmou v metropoli, na niž se budou moci inzerenti obracet. JCDecaux tak bude spokojeně dál těžit ze své super výhodné smlouvy na všechen městský mobiliář, což jsou veškeré prosvětlené citylighty, plochy spojené se zastávkami MHD, 2 lavičky, stojany… Cokoli, na co se nyní může umístit reklama menší než 6 m , kterou Pražské stavební předpisy jako jedinou povolují.
Co s tím můžeme dělat? Je třeba sdělit Vašim radním a zastupitelům, co si o absolutním zákazu billboardů s výjimkou jediné společnosti myslíte. Ptejme se, proč hlavní město vůbec nebojuje s nelegální černou reklamou. Jedině podnícená široká veřejná diskuse může donutit vedení města naslouchat názory Pražanů a vést ke změnám. Všichni chceme žít v krásném městě, to však neznamená, že je možné pod záminkou jeho zkrášlování likvidovat část subjektů na trhu a jiný naopak vyzdvihnout do dominantní pozice. Vídeň, Berlín, Londýn, Řím… to všechno jsou města, kde venkovní reklama funguje, a přesto si uchovávají své kouzlo. Nenechme si pod záminkou zkrášlování města prosadit čistě podnikatelské zájmy skupiny lobbistů. Jsme Svaz Provozovatelů Venkovní Reklamy. Sdružujeme vlastníky cca 70% ploch venkovní reklamy v ČR. Věříme, že venkovní reklama není zlo. Jen je třeba s ní umět pracovat, umně ji regulovat a využívat pro potřeby měst a obcí. Pak přináší prospěch všem zúčastněným. V zahraničí už to umějí. Nařízení, které se snažíme touto iniciativou kritizovat, je příkladem, jak se dá zneužít snaha o zlepšení vzhledu města ke komerčním zájmům. Chceme ho změnit.
Kontakt pro bližší informace: Rudolf Bílý Prezident svazu
[email protected]
O Svazu provozovatelů venkovní reklamy z.s. Svaz provozovatelů venkovní reklamy z.s. byl založen v roce 2014 na principu dobrovolnosti a demokratických zásad v souladu s ustanovením §214 zákona č.89/2012 Sb. Svaz hájí zájmy svých členů ve vztahu ke správním orgánům, mediálnímu trhu a reprezentuje členy v příznivém mediálním obrazu pro širokou veřejnost. Členové tohoto svazu s více než šedesátiprocentním podílem na trhu tvoří skupinu největších poskytovatelů prémiových outdoorových reklamních ploch, které jsou nainstalovány (popř. umístěny) na nejatraktivnějších místech na českém trhu venkovní reklamy. Více informací najdete na www.spvrcr.cz.