NETRADIČNÍ AKTIVITY V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI ŠUMAVA. Ing. Zbyněk Pavlásek prosinec 2006

NETRADIČNÍ AKTIVITY V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI ŠUMAVA

studie možností rozvoje netradičních sportovních a turistických aktivit

Ing. Zbyněk Pavlásek

prosinec 2006 / verze 15.3.2007 /

Netradiční aktivity v biosférické rezervaci Šumava - studie možností rozvoje

VERZE 15.03.07

NETRADIČNÍ AKTIVITY V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI ŠUMAVA NEWLY EMERGING ACTIVITIES IN THE ŠUMAVA BIOSPHERE RESERVE

studie možností rozvoje netradičních sportovních a turistických aktivit evaluation of the potential of newly emerging activities in terms of opportunities and risks for their development

Ing. Zbyněk Pavlásek

prosinec 2006

Author

december 2006

Studie byla vytvořena v rámci projektu

„Šetrný turismus – šance pro Biosférickou rezervaci Šumava“ This project was supported by:

Obsah:

2


1. Úvod 1.1

Turistické aktivity

1.1.1 1.1.2 1.1.2.1 1.1.2.2 1.1.2.3 1.1.2.3.1. 1.1.2.3.2. 1.1.2.4

Charakteristika vybraných turistických aktivit Současnost turistických aktivit Pěší turistika Cykloturistika Lyžování Běžecké lyžování Sjezdové lyžování Vodácké trasy

2.

Netradiční, nové sportovní aktivity v BR

2.1.

Úvod

2.2.

Současná legislativní opatření ve vztahu k novým aktivitám

2.3. 2.3.1. 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.3.6 2.3.7 2.3.8 2.3.9 2.3.10

Zimní netradiční aktivity Chůze na sněžnicích Psí spřežení Sněžné skútry Skialpinismus Snowboarding – Freeride a freestyle Snowtubing Ledové lezení Bruslení Sáňkování Ostatní zimní netradiční aktivity

2.4. 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.4.5 2.4.6 2.4.7 2.4.8 2.4.9 2.4.10 2.4.11 2.4.12 2.4.13 2.4.14 2.4.15 2.4.16.

Letní netradiční aktivity Hipoturistika In-line skating a kolečkové lyže Koloběžky Paragliding Motorový paragliding, motorová rogala Nordic-walking Horolezectví Motokáry MTB sjezd a sportovní cross country Koupání Yachting a Windsurfing popř. Kiteboarding a Snowkiting Rafting Orientační běh Terénní lukostřelba Paintball, Air soft Golf

2.5. 2.5.1 2.5.2 2.5.3

Současný výskyt netradičních aktivit Zimní aktivity Letní aktivity Veřejné využití vojenského újezdu Boletice

3.

Závěr

3

VERZE 15.03.07


1.

VERZE 15.03.07

Úvod

Území biosférické rezervace (dále jen BR) a především Národního parku (dále jen NP) Šumava je tradičním turistickým regionem pro návštěvníky se širokou strukturou zaměření, cílů, zájmů, ale i věku a na druhé straně očekávání a motivací. Stále více lidí preferuje a vyhledává možnosti aktivního trávení volného času ve spojení s pobytem v přírodě. Šumava byla z velké části (zejména široký příhraniční pás a rozsáhlý vojenský výcvikový prostor Dobrá Voda v severozápadní části) až do začátku 90. let široké veřejnosti nepřístupná, protože se zde podél hranic se Spolkovou republikou Německo a Rakouskem táhlo široké pohraniční pásmo. Ihned po otevření hranic a faktickém rozebrání tzv. železné opony v roce 1990 se Šumava jako celek opět vrátila na mapu vyhledávaných turistických destinací. Vyhlášení rozsáhlých centrálních částí pohoří za Národní park Šumava v roce 1991 potvrdilo legislativně zdejší zachovalé hodnoty přírody a krajiny. Zároveň se národní park stal cennou značkou regionu z hlediska turistické přitažlivosti pro české i zahraniční návštěvníky.

1.1

Turistické aktivity

Na počátku „znovuobjevování“ Šumavy stáli pěší turisté. Klub českých turistů okamžitě po otevření pohraničního pásu, tj. v roce 1990, obnovil většinu z předválečné sítě turistických značených tras vázaných jak na silničky využívané pro dosavadní lesní hospodářství, tak na původní a tradiční stezky a turistické pěšiny vedoucích např. po hlavním šumavském hřebenu. Od poloviny 90.let se stalo jízdní kolo dominantní volnočasovou aktivitou rekreantů. Také na Šumavě nalezl nástup cykloturistiky značnou odezvu. Důvody je možno spatřit zejména v reliéfu pohoří, kdy Šumavské pláně nabízejí příhodný terén bez velkého převýšení a tudíž i bez namáhavých stoupání a naopak nebezpečných sjezdů. Dalšími důvody jsou lákavé přírodní scenérie a v neposlední řadě rozsáhlá síť asfaltových cest s vyloučením veřejné automobilové dopravy. Šumava nabízí rovněž dobré podmínky pro sportovní vyžití v zimě. Dostatek a stálá sněhová pokrývka zajišťuje prosperující zimní sezónu. Centrální část Šumavy zahrnující rozsáhlé šumavské Pláně je Mekkou běžeckého lyžování, které se díky strojově upravovaným trasám pro běžkaře rozšířilo na téměř celé území BR Šumava. Na projektu „Bílá stopa na Šumavě“ participují již i okolní regiony, např. Vimperk, Vacov nebo Prachatice. Sjezdové lyžování a s ním spojené ski-areály se soustřeďují zejména na okraj NP Šumava, kde nedochází k zásadním konfliktům se zájmy ochrany přírody. Šumavu protkává síť vodních toků, které zde pramení, a které využívají vodáci ke sjíždění. Vodácká turistika je neodmyslitelně spjata s naší národní řekou Vltavou a dále pak Otavou (vznikající soutokem Křemelné a Vydry na Čeňkově Pile). Vedle přírodních limitů, tedy faktickým nedostatkem vody v korytech potoků a mladých řek nutno vzít v úvahu i omezení dané výskytem vzácné flóry a fauny, které musí být zachovány pro budoucí generace.

1.2

Charakteristika tradičních turistických aktivit

V rámci úvodní časti nutno představit základní charakteristiku sportovních aktivit na území BR Šumava, které můžeme označit za tzv. tradiční. Jak již bylo shora ve zkratce uvedeno počítáme k nim: pěší turistiku, cykloturistiku, vodní turistiku, běžecké lyžování a také sjezdové lyžování. 4


VERZE 15.03.07

1.2.1 Pěší turistika Individuální i organizovaná pěší turistika je klasickým způsobem trávení volného času v přírodě, který má v Česku dlouhou tradici i oporu v Klubu českých turistů s celorepublikovou působností. Klub českých turistů byl založen v roce 1888. Na Šumavě se systematicky rozvíjela organizovaná turistika po založení místních odborů KČT v Sušici, Volyni či ve Volarech. Pro spolehlivé a bezpečné vedení turisty vznikly turistické značené trasy (dále jen TZT), které společně s mapami (tištěnými i umístěnými v terénu) a vydávanými průvodci tvoří základ pro rozvoj individuální turistiky ve všech oblastech naší vlasti. V současnosti se stále více klade důraz na pohodlí turistů, které znamená v praxi výrobu a instalaci turistického mobiliáře na TZT. Jedná se především o lavičky, přístřešky využívané jako úkryt před nepohodlím počasí, vyhlídkové body a panoramata. Za účelem informační, výchovné, ale i zážitkové stránky pěší turistiky jsou zřizovány naučné stezky, které mohou při vedení jedinečným územím, k neobvyklému cíly, apod. býti označeny jako zážitkové stezky. Takovýto typ stezek, který není zcela unitární s klasickými TZT, a má proto i své individuální a specifické značení v terénu se prvně objevil právě na Šumavě (v NP): 1. července 2005 otevřena zážitková stezka „Proměna horské smrčiny“ na Březníku, 5. července 2006 otevřena zážitková stezka „Duch pralesa“ u Plešného jezera. Pro udržení pěší turistiky jako hlavní návštěvnické aktivity na Šumavě je důležité si uvědomit níže uvedené skutečnosti. Současná síť pěších turistických tras v centrální části Šumavy, nejvíce navštěvované oblasti, mnohdy nevyhovuje současným požadavkům šetrné pěší turistiky. Velká část tras vede po širokých zpevněných nebo asfaltových cestách a nevýhodou jsou i velké vzdálenosti mezi jednotlivými i dílčími cíli tras. Nevýhodou je také velmi častý souběh pěších tras s cykloturistickými. Hlavní turistické lokality na Šumavě nejsou v některých případech přímo spojeny vhodnými pěšími trasami. (To samé, ale často v jiných lokalitách platí pro cyklotrasy či lyžařské trasy.) např. Kvilda – Horská Kvilda, Modrava – Antýgl, Železná Ruda – Špičák, aj. Proto by bylo vhodné udělat dílčí změny v síti pěších turistických tras s ohledem na zájmy ochrany přírody, ale zároveň ve smyslu výše uvedených faktů. Další změny TZT by mohly nastat z důvodu únosnosti stávajících tras nebo při nežádoucích střetech pěších uživatelů s dalšími formami turistiky. TZT vedou k valné většině návštěvnickým cílům, protože pěší turistika je a nadále zůstane jedním z šetrnějších způsobů poznávání okolní krajiny, její přírodní, kulturní i estetické složky. Pěší turistika je trvale udržitelná forma pohybu nejen na Šumavě, ale i všude jinde. Vzhledem k existenci chráněné krajinné oblasti a národního parku a jejich nejpřísněji chráněných částí (národní přírodní rezervace či I. zóny v NP) je nutno z důvodu ochrany přírody zachovávat omezení pro pohyb v těchto lokalitách. Hlavním pravidlem je, že se nesmějí opouštět TZT. (viz příloha: Návštěvní řád Národního parku Šumava) - Hranice únosnosti přírody pěšími turisty nebyla zatím nikde překročena, ale promyšleným managementem pohybu návštěvníků by bylo možné docílit rozptýlení turistů a prohloubení emočního zážitků při pobytu v přírodě. TZT by měly být určeny výhradně pěším uživatelům a jejich povrch by pro chůzi měl být komfortnější a zdravotně vhodnější (mimo asfaltové komunikace).

5


-

VERZE 15.03.07

Mimo území NPŠ směřují kroky turistů především k veřejně známým atraktivitám. Ostatní trasy jsou využívány sporadicky, hlavně jako přechody nebo spojnice mezi trasami. Zvýšená propagace pěší turistiky, podpořená zřizováním naučných stezek a infopointů, spolu s osazováním drobné turistické infrastruktury by mohla vést k většímu rozptýlení pěších návštěvníků v území a ke zvýšení celkové atraktivity regionu BR Šumava.

1.2.2 Cykloturistika Na počátku měla jízda na kole především funkci dopravní, sloužila k přemístění osoby do určitého místa za konkrétním účelem. Velmi rychle se rozvinulo sportovní odvětví cyklistiky a následně cykloturistika. Teprve v poslední čtvrtině 20. století se však cykloturistika stala ve všech rozvinutých státech světa takříkajíc módním trendem pro široké masy obyvatelstva. Díky finanční dostupnosti, technické dokonalosti ( horská a treková kola ) a příklonem k aktivnímu odpočinku vlastní dnes kolo každý. Cykloturistika se pro mnohé stala synonymem dovolené. BR Šumava protkává hustá síť cyklotras a cykloturistických tras1) determinovaná především terénními překážkami v horském terénu. Značené cyklotrasy jsou vedeny převážně mimo veřejné komunikace po lesních asfaltových i cestách s jiným zpevněným povrchem. Cyklotrasy na veřejných cestách, a potom cyklistické páteřní trasy jsou značeny jako silniční cyklotrasy, ostatní „terénní“ cyklotrasy jsou značeny podle systému KČT. Na Šumavě se využívají především zpevněné lesní cesty vybudované pro účely lesního hospodaření. Velká část BR a to především nejnavštěvovanější partie Šumavy spadají do NPŠ s přísnějšími pravidly pro veřejné využití území. Pohyb cyklistů je zde omezen návštěvním řádem: „Na celém území NP Šumava je zakázáno zejména jezdit na kole mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem Správy“ (Základní ochranné podmínky čl. 4, pí. f) V praxi to znamená, že cyklista smí na území NPŠ využívat „pouze“ veřejné komunikace a značené cyklotrasy. Při vjezdu na ostatní komunikace, byť by jejich technický stav byl vyhovující, se cyklista vystavuje nebezpečí sankce ze strany orgánu ochrany přírody. Kontrolou dodržování návštěvního řádu a předpisů týkajících se ochrany přírody je pověřena stráž přírody. Dle monitoringu návštěvnosti NP Šumava bylo prokázáno, že v současné době více než 60% návštěvníků se pohybuje po území na vlastním nebo (méně často) zapůjčeném bicyklu. K hlavním důvodům patří velké vzdálenosti, relativní nedostatek času lidí a snaha většiny návštěvníků, co nejvíce vidět a „zažít“ v poměrně krátkém čase. V neposlední řadě také musíme zmínit touhu po sportovním vyžití uprostřed zachovalé přírody. V současnosti se cyklistika stala „lidovým sportem“ a na kole jezdí všichni. Zároveň došlo a dochází k nárůstu individuální automobilové dopravy. To jsou dvě hlavní příčiny stoupajících rizik – méně praktických zkušeností cyklistů, nárůst střetových míst cyklistů s motorovými vozidly. Pozitivním trendem vývoje je budování cyklostezek, tj. silničních pruhů výhradně pro provoz cyklistů (viz. silniční šumavská cyklomagistrála č. 33 z Gerlovy Hutě do 1)

Cyklistické trasy se dělí na cyklotrasy a cykloturistické trasy podle „Zásad pro orientační dopravní značení na pozemních komunikacích“ vydaných Ministerstem dopravy a spojů a Ministerstvem vnitra. Cyklotrasy jsou vlastně silniční cyklotrasy se značením podobným dopravním značkám. Cykloturistické trasy jsou především terénní cyklotrasy vedených především po polních a lesních zpevněných a nezpevněných cestách značených podobně jako TZT. 6


VERZE 15.03.07

Nové Hůrky a pokračování směrem do Srní; Otavská cyklostezka), tak jak to vcelku běžně vidíme v sousedním Německu a Rakousku. -

-

Míra únosnosti cyklotras nebyla zatím překročena, jak potvrzují i ankety mezi cyklisty. Pro zážitek z jízdy je vhodné rozptýlení cyklistů po regionu, separace od jiných uživatelů cest, objevování nových „neznámých“ tras. Cyklisty z tzv. „plných“ cyklotras by bylo vhodné nasměrovat k jiným, méně známým cílům nebo na zajímavé trasy alespoň z pohledu terénu. V NP je třeba zachovat rozsáhlejší celky relativního klidu především dodržováním pravidel pohybu. Značný rozvojový potenciál leží mimo území NP, kde jsou cyklotrasy často vedeny po silnicích s nízkým provozem aut nebo dokonce po uzavřených lesních cestách. (Zde se však poměrně často setkáváme s nevlídným přístupem ze strany vlastníků lesa nebo jeho správců.) Nové značené trasy s navazující propagací okruhů a vybavené infrastrukturou pro cyklisty (cyklomapy, přístřešky, vyhlídková místa s lavičkami, atp.) napomohou k rozptýlení návštěvníků na kole v celé BR Šumava. Nadace Partnerství rozvíjí v Jihočeském kraji a tudíž i na Šumavě projekt na podporu cykloturistiky „Cyklisté vítáni“ (www.cyklistevitani.cz).

1.2.3 Běžecké lyžování Díky široké spolupráci na regionální i nadregionální úrovni se z běžeckého lyžování stal fungující turistický produkt s názvem „Bílá stopa na Šumavě“. Nositelem projektu jsou šumavské obce sdružené v Regionálním sdružení Šumava, které samostatně anebo v rámci určitých mikroregionů garantují fungování údržby lyžařských stop na Šumavě. Dalšími spolupracujícími subjekty jsou: Jihočeský a Plzeňský kraj, Regionální rozvojová agentura, Správa NP a CHKO Šumava a podnikatelé především v cestovním ruchu. Nezanedbatelná je i podpora ze strany jednotlivců. Pravidelně strojově udržované lyžařské stopy jsou dnes ze strany běžkařů vyžadovány jako standard. Přesto to není zas tak úplná samozřejmost, protože její zajištění vyžaduje značně času, úsilí i prostředků. Úspěšné zimní sezóně předchází terénní příprava tras s ohledem na následnou údržbu stroji daných rozměrů, zahrnující i terénní značení a další vybavení pro lyžaře. Stroje využívané k údržbě tras jsou buď v majetku správců údržby tras (obcí) anebo jiných subjektů, jejichž služby jsou pak objednávány správcem údržby, který zajišťuje prostředky na údržbu. Zdrojem jsou po řadu let fondy Evropské Unie, které kryjí asi ½ nákladů. Ostatní prostředky jdou ze zdrojů jak z veřejných (obecních, krajských, ostatních státních), tak soukromých (sponzorských, přispěvatelských). Zimní sezóna je značně závislá na klimatických podmínkách, a proto i centrum lyžování leží především v horních partiích Šumavy, především NPŠ, kde je (větší) jistota sněhové pokrývky, delší tradice a závislost obyvatel na cestovním ruchu a vlivem daného využívání území rozsáhlejší síť tras ponechaných pro využití turisty. Síť strojově udržovaných lyžařských tras čítá v současnosti na Šumavě téměř 500 km, kdy jsou na hlavní trasy v centrální části připojeny okrajové lokality (Hojsova Stráž, Javorná, Hartmanice, Javorník, Vimperk, apod.). Ve spojení se sítí udržovaných tras v sousedním Rakousku (hraniční přechody Pestřice, Zadní Zvonková, Plešné jezero (1/10)) a Německu (Nové Údolí, České Žleby, Bučina, Ferdinandovo Údolí, Zadní Chalupy) tak vzniká velmi rozsáhlá síť lyžařských tras, která má potenciál atraktivity pro sportovce i příznivce zimní turistiky z celé Evropy. 7


VERZE 15.03.07

Nejvýznamnější sportovní akcí propagující běžecké lyžování na Šumavě je Šumavský skimaraton, který se koná každoročně o druhém víkendu v únoru v lyžařském areálu Zadov. Závod pořádá SKI KLUB Šumava, Vimperk (www.skisumava.cz). Na Šumavě převažují turistické lyžařské trasy, ale najdeme zde i sportovní (kondiční) okruhy a závodní tratě: Hojsova Stráž - Zámeček, Hoffmanky - Godlhof, Špičák - Za Nádražím, Železná Ruda Belveder, Zadov - Churáňov, Vimperk - Vodník, Kubova Huť, Kramolín.

1.2.4 Sjezdové lyžování Sjezdové lyžování patří mezi nejoblíbenější zimní sportovní aktivity. Geomorfologická charakteristika Šumavy neumožňuje požadovaný rozvoj tohoto sportovního odvětví. Stávající lyžařské areály v podstatě vyčerpávají vhodné lokality a svou kvalitou dosahují spíše regionálního významu. Jedinou výjimkou je lyžařský areál na Špičáku, který je srovnatelný s významnějšími středisky v ostatních českých pohořích. Sjezdové lyžování je ovšem nedílnou součástí zimního sportovního vyžití na Šumavě, o čemž svědčí i rozvoj menších lyžařských středisek. Lyžařské areály si nacházejí svou klientelu převážně mezi rodinami s dětmi, školními lyžařskými kurzy, popřípadě u zahraniční klientely z tradičně nelyžařských zemí. Uvažované možnosti dalšího rozvoje sjezdových středisek narážejí v současnosti na zájmy ochrany přírody. Jsou to zejména tyto lokality: Špičák – Hamry, Pancíř – Brčálník, Boubín – Basumský hřbet, Smrčina (na rakouské straně Hochficht), ve Vojenském výcvikovém prostoru Boletice je to Špičák u Horní Plané a kopec Chlum, pak Libín nad Prachaticemi. Seznam provozovaných lyžařských areálu naleznete v příloze této studie. Volně na sjezdové lyžování navazuje dnes stále populárnější snowboarding, který je zahrnut do netradičních zimních aktivit – viz dále.

1.2.5 Vodácká turistika Rozvoj vodní turistiky probíhal od druhé poloviny 19. století. Roku 1866 byl založen v Evropě první kanoistický klub. V Čechách se první kánoe objevila v roce 1875. Další kánoe se na území dnešního Česka objevují až roku 1910, z Kanady je nechává přivézt velký propagátor sportu Josef Rössler Ořovský. Obliba těchto lodí rychle stoupala, a tak již roku 1913 byl založen Český svaz kanoistů. Nejvyhledávanější řekou na Šumavě je pro vodáky na jaře horní úsek Otavy a v létě bezkonkurenčně Vltava. Trasy pro vodáky na Šumavě mají celkovou délku 59 km a nalézají se na řece Otavě a Vltavě. Částečně lze splouvat i Úhlavu pod údolní nádrží Nýrsko, za vyššího vodního stavu pak i Blanice pod Blažejovicemi. Otava Je splavná od Čeňkovy Pily přes Rejštejn až k Dlouhé Vsi v době od 15.3. do 31.10. Obtížnost velmi závisí na vodním stavu (průtoku) řeky. Řeka je vhodná i pro uzavřené lodě (kanoe, kajaky). Úsek Čeňkova Pila – Rejštejn je rychlý, peřejnatý tok, vhodný spíše pro sportovní vodáky a jízdu na kajacích či sportovních kanoích; vlny, válce, peřeje, kameny a balvany v korytě, několik ostrůvků. Peřeje začínají téměř ihned po nástupu, uklidnění přichází až 0,5 km nad Rejštejnem; úsek pod Rejštejnem je již méně náročný, řeka je však nadále peřejnatá a

8


VERZE 15.03.07

v některých místech je třeba jízdě věnovat vyšší pozornost (zatáčky u regulačních zdí, velké kameny v řece). Splavnost: nejlepší na jaře – duben až první polovina května; v létě a na podzim - jen po silných deštích nebo při delším provozu elektrárny Vydra. Křemelná Křemelná je nejen z vodáckého hlediska považována za jednu z nejkrásnějších šumavských řek, která je však v současnosti pro vodáky celoročně uzavřena! Za příznivého vodního stavu by byla splavná od soutoku s Prášilským potokem k soutoku s Vydrou na Čeňkově Pile. Vhodná převážně pro kajaky a kanoe. Vydra Za příznivého vodního stavu by byla splavná na uzavřených lodích z Modravy na Antýgl. V současnosti je však z důvodu ochrany přírody pro vodáky celoročně uzavřena. Vltava Vltava je z vodáckého hlediska nejfrekventovanějším tokem na celém území BR Šumava. Je sjízdná na jaře v úseku Borová Lada – Lenora od 15.3. do 31.5. a v letních a podzimních měsících v úseku Lenora – Soumarský most – Nová Pec v době od 1.5. do 31.10. V těchto úsecích je řeka vhodná především pro kanoe (i otevřené) a kajaky. S velkým množstvím vodáckých turistů souvisí i problematika táboření a pohybu vodáků po březích řeky, proto dochází poměrně často ke střetům s pravidly ochrany přírody. Na hlavním úseku procházejícím přírodně cenným Vltavským luhem není dovoleno splouvání na raftech a jiných čtyř- a vícemístných plavidlech. Pro úsek na území národního parku, z Lenory, přes Soumarský Most do Pěkné je stanovena minimální výška hladiny, při které se smí úsek sjíždět na lodích. (Hlavní vodočetné místo je od roku 2007 umístěno na pravém pilíři Soumarského mostu.) Táboření je podél Vltavy povoleno pouze ve vyhrazených kempech (Zahrádky, Horní Vltavice, Lenora, Soumarský most, Nová Pec) Úsek Vltavy z Lipna do Loučovic (5 km) je divoká peřejnatá řeka s vlnami a válci, místy s velkými balvany. Je vhodná výhradně pro uzavřené kanoe, kajaky. Úsek sjízdný pouze výjimečně při vypouštění VD Lipno- většinou 1x ročně, termín je zveřejňován na vodáckých internetových stránkách anebo ve vodáckém tisku. S rozvojem vodácké turistiky souvisí také vznik a provozování podpůrné infrastruktury pro toto sportovní odvětví, např. vodácké půjčovny, nabídky pohostinství, ubytování apod. V půjčovnách je možné si zapůjčit kánoe, kajaky, včetně vybavení, tj. pádel, plovacích vest, vodotěsných lodních pytlů či barelů na jeden či více dní. Dále je možné si zapůjčit i mapky sjížděných tras. Půjčovny zajišťují také odvoz na místo startu nebo z cíle plavby a případně i doprovod instruktora vodní turistiky.

9


2.

Netradiční, nové sportovní aktivity v BR

2.1

Úvod

VERZE 15.03.07

K tradičním formám aktivního odpočinku přibývají stále nové způsoby trávení volného času, které nejsou z hlediska ochrany přírody doposud legislativně ošetřeny, jak v místních vyhláškách a regulačních opatřeních, tak ani v zákonech a právních normách České republiky. Z pohledu pravidel pro jejich realizaci pak vycházíme z obecnějších závěrů výkladu platné legislativy. Důvody pro tuto skutečnost nalezneme především v tom, že tyto aktivity buď vznikly docela nedávno v souvislosti s technickým pokrokem anebo s rozšířením nabídky existujících aktivit pro širší vrstvy zájemců. Komercionalizace společnosti postupuje nyní tak rychle, že na to zákonodárné instituce ani místní správa a samospráva nedokáže pružně reagovat. Tato studie shrnuje současný stav využití území národního parku, resp. biosférické rezervace Šumava z pohledu tzv. netradičních, nově se vynořujících, aktivit. Může se stát podnětem pro legislativní iniciativu. Součástí této práce je také analýza silných a slabých stránek, tzv. SWOT analýza, u všech identifikovaných netradičních aktivit ve vztahu k území národního parku a biosférické rezervace Šumava, na jejímž základě se nechají odvodit doporučení nejen z hlediska ochrany přírody, ale i z pohledu trvale udržitelného turismu jako takového. U všech dále představených netradičních aktivit je v grafické formě vyjádřen potenciál území podle samosprávných celků, které leží nebo alespoň zčásti zasahují do biosférické rezervace Šumava. Jde celkem o 50 obcí a měst. Ačkoliv se pro BR přesně stanovují hranice, tak se v mnoha aktivitách včetně zde pojednaných, nemusíme přesně probíhající hranice držet, protože ve skutečnosti to rozhraní není vůbec ostré. Je nutno poznamenat, že pokud dané samosprávné území přesahuje z území s určitými legislativními předpisy do území s odlišnou platnou legislativou, např. leží na území NP a zároveň i v CHKO (viz Borová Lada), pak je potenciál hodnocen podle možností rozvoje v území s méně striktními předpisy. Specifickým územím z hlediska veřejného využití návštěvníky je Vojenský újezd Boletice, který je zvlášť pojednán a popsán v kapitole 2.5.3. Výsledný potenciál u jednotlivých aktivit je průnikem těchto faktorů: a) stávající legislativa b) vhodnost lokality pro danou aktivitu – dáno přírodními poměry i existující infrastrukturou c) kapacita lokality – „Vejde se“ ještě nová aktivita do území? d) potenciál vyznavačů - Je komu novou aktivitu nabídnout?

Pozn.: Pro lepší přehlednost jsme rozdělili popisované aktivity na letní a zimní. Na výhody některých aktivit, které lze v odpovídající variantě provozovat po celý rok bude upozorněno u dotčené aktivity.

10


2.2.

VERZE 15.03.07

Současná legislativní opatření ve vztahu k novým aktivitám

Území Šumavy je od roku 1990 zařazeno do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO vyhlašovaných v rámci programu Man and Biosphere – MaB (Člověk a biosféra). BR Šumava se rozkládá na ploše 1670 km2. Zahrnuje celý současný NP Šumava a dále většinu plochy CHKO Šumava. Předpokládala se úprava hranic CHKO, zatím k ní nedošlo (viz příloha). Biosférické rezervace jsou zakládány od roku 1974 a slouží k vytvoření globální sítě chráněných území, na kterých bude průběžně možné sledovat vývoj biosféry, její stav a případné ohrožení. Cílevědomý vědecký výzkum sleduje využívání přírody pro potřeby lidské společnosti. Ochrany přírody je zde současně využívána pro účely revitalizace lidskou činností poškozené přírody. Platí, že území každé BR je chráněno podle příslušné národní legislativy a podle zde vyhlášené kategorie ochrany. Konference UNESCO v Seville v roce 1995 zásadně mění zaměření biosférických rezervací. Důraz je kladen na trvale udržitelné využívání místních zdrojů za současné maximální šetrnosti k přírodě. Strategickým cílem se stal trvale udržitelný rozvoj. Důležité je co nejširší zapojení místního obyvatelstva i do řízení BR. Je podporována ekologická výchova a vzdělávání. Chráněná krajinná oblast Šumava byla vyhlášena výnosem Ministerstva školství a kultury ČSR dne 27. 12. 1963. Nařízením vlády ČR č. 163/91 ze dne 20. 3. 1991 byl vyhlášen Národní park Šumava. Zahrnuje na ploše 685,2 km2 přírodně nejhodnotnější partie Šumavy a je lemován po celém svém obvodu stejnojmennou CHKO – 944,8 km2. Nadmořská výška celého území je od cca 510 m do 1378 m. Základní legislativní dokument pro území chráněné přírody je zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. ze dne 19.února 1992, který určuje ochranné podmínky pro NP a CHKO Šumava. Z hlediska veřejného využití území NP Šumava návštěvníky jsou pravidla chování shrnuty v návštěvním řádu Národního parku Šumava, jehož vybrané pasáže jsou uvedeny u jednotlivých aktivit této studie. Na území CHKO jsou podmínky realizace jednotlivých aktivit rovněž pojednány u příslušných kapitol. Základní pravidla užívání území NP vyplývají z rozdělení přírodních ekosystémů do tří zón ochrany přírody a dále do klidových území s ohledem na potřebu regulace návštěvnických aktivit. Všechna směřují k turistice a rekreaci nezhoršující přírodní prostředí a tedy k usměrnění do míst, kde nezpůsobí škody. V přírodně nejcennějších územích, v I. zónách a ve vymezených klidových územích, které dohromady představují cca 20 % území NP Šumava, je pohyb návštěvníků – pěšáků, cyklistů, lyžařů - omezen pouze na značené trasy. Další omezení vztahující se přímo ke sportovním aktivitám jsou zákazy (§ 16): vjezdu s motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace (platí i pro skútry, apod.); táboření a rozdělávání ohňů mimo místa k tomu účelu určená; pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí - platí rovněž pro provozování vodních sportů; vjezd na kole mimo silnice, místní komunikace a v terénu označené cyklotrasy; horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích; pořádání vyhlídkových letů motorovými vzdušnými dopravními prostředky; nocování ve volné krajině; ponechání volně pobíhat psy. Výjimku ze zákazů může v případech, kdy jiný „veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povolit Ministerstvo životního prostředí ČR“. Na území NP je rovněž potenciál i možnosti rozvoje tzv. netradičních aktivit hodnoceny v návaznosti na Management plán Národního parku Šumava, který je závazný pro Správu NP Šumava a současná verze platí pro období let 2001 - 2010. Základní ochranné podmínky v CHKO jsou ve vztahu k provozování turistických a sportovních aktivit méně přísná než je tomu na území NP, ale i zde platí, že mohou býti 11


VERZE 15.03.07

regulována, pokud by jakýmkoliv způsobem poškozovala přírodní hodnoty CHKO. I v CHKO je zakázáno: tábořit a rozdělávat ohně; vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace; pořádat automobilové a motocyklové soutěže; pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice a místní komunikace. V národních přírodních rezervacích je navíc zakázáno: aby návštěvníci (pěší, cyklisté) opouštěli značené trasy; provozovali horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích. Výjimku z těchto regulačních podmínek musí odsouhlasit orgán ochrany přírody. Po vstupu do Evropské unie jsou veškerá chráněná území v ČR rovněž zahrnuta do soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000. Závazným dokumentem se stala Směrnice o ochraně volně žijících ptáků z roku 1979 a Směrnice o ochraně stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin z roku 1992. Jejich cílem je zachovat přírodní prostředí a umožnit přežití druhů rostlin a živočichů, které na mnoha místech Evropy už vymizely. Mezi cíle patří i zajištění dlouhodobého soužití místních obyvatel s přírodou. Obecně platí, že na většině území se bude tedy hospodařit stejným způsobem jako dosud.

12


2.2

Zimní netradiční aktivity

2.2.1

Chůze na sněžnicích

VERZE 15.03.07

Sněžnice jsou prastarým náčiním, které se opět vrátilo do módy. Ovšem už ne jako nutnost pro přežití v polárních končinách, ale jako relaxační a sportovní aktivita označovaná v cizině jako snowshoeing. Princip sněžnic je prostý: váha člověka se rozprostře na mnohem větší plochu, než jsou chodidla a nohy se tak neboří ani v hlubokém sněhu. Naučit se způsobu chůze na sněžnicích je poměrně jednoduché, ale pro potěšení z tohoto pohybu je potřeba tréninku. Pro vyšší komfort pohybu se doporučuje používání holí a to s co nejširšími talířky (kroužky). Chůze na sněžnicích umožňuje nerušené pozorování zimní přírody a krajiny, která je na Šumavě celoročně hlavním cílem návštěvníků. Umožňuje volný pohyb v přírodě bez podmínky sledování vyznačených tras, svým vyznavačům přináší velmi blízký kontakt s přírodou. Vyžaduje technické vybavení – sněžnice a hole. Organizovaná turistika na sněžnicích není v území provozována. Výjimečně si sněžnice přiváží návštěvníci s sebou (sportovní kluby, zkušení nadšenci, výzkumníci). Lyžařské běžecké stopy by chodci na sněžnicích neměli v žádném případě poškozovat. Zatím neexistují na Šumavě půjčovny sněžnic. V opačném případě by se právě ony mohly stát místem poučení o zásadách pohybu i ve vztahu k přírodě. Chůze na sněžnicích je jistou variantou pěší turistiky na sněhu, a proto pro ni platí ta samá regulační opatření jako pro ostatní turistiku - pohyb je omezen pouze v I. zónách a klidových území v NP a v NPR vně NP (na značené TZT). Ostatní území je volně přístupné, i když pro lepší orientaci i pro snadnější pohyb je snazší využívat síť TZT. Oblasti vhodné pro provozování chůze na sněžnicích korespondují s oblastmi se stálou sněhovou pokrývkou v průběhu zimy. Oblasti: Přední Výtoň, Svatý Tomáš, Zvonková, Stožec a České Žleby, Borová Lada a Nové Hutě, Kvilda, Modrava a Horská Kvilda, Srní, Prášily, Javorná a Keply, Železná Ruda, Hojsova Stráž. Realizační předpoklady: - přednostně využívat území v zázemí obcí - omezení negativního dopadu na živočichy (rušení klidu) soustředěním na TZT - realizovat jako doprovod y – např. určování stop zvířat Potenciál aktivity – chůze na sněžnicích

13


2.2.2

VERZE 15.03.07

Psí spřežení

Původně se také jedná o nesportovní disciplínu, na které záviselo bytí člověka v drsných severských končinách. Dnes představuje divácky populární, i když ne příliš rozšířenou sportovní disciplínu. Největší tradici na Šumavě má psí spřežení na jihu na bavorské straně Šumavy v okolí obce Haidmühle, kde se každoročně konají mezinárodní závody musherů. Zdejší trasy jsou připravovány pravidelně válcováním po celou zimní sezónu. Chov příslušných psích plemen (nejčastěji husky nebo malamutů), dostatek sněhové pokrývky, a pokud možno upravené trasy jsou základními podmínkami pro provozování psích spřeženích jako sportovní i rekreační aktivity. Pouze několik chovatelů žije v BR nebo sem se svými psy přijíždí. Dostatek sněhu skýtá celosezónně většinou jen horní Šumava, kde má ovšem přednost v užívání cest a tras běžecké lyžování. Provozovatel aktivity hradí úpravu tras a potřebuje souhlas vlastníka pozemku. V případě pořádání závodu psích spřežení podléhá konání takové hromadné akce na území NP povolení výjimky z návštěvního řádu. Vně NP se orgán ochrany přírody vyjadřuje z pohledu zájmu ochrany přírody. Místem konání závodu psích spřežení se stává v BR okolí lyžařského areálu Zadov. Rozvoji brání neexistence zázemí po provozování této aktivity, jak již bylo zmíněno jediná lokalita, kde se na území BR organizuje nějaká soutěž je lyžařský stadion Churáňov. Ten je však prioritně zaměřen na běžecké lyžování a provozování psích spřežení zde pouze vyplňuje volné termíny jednou až dvakrát za sezónu. I přesto není soužití těchto aktivit ideální – rozdílná technologie úpravy tras, kolize při tréninku či znečištění tratí a zázemí psími výkaly. Budování zázemí je nutno směřovat mimo území NP a do takových míst, kde by se minimalizovaly možné konflikty s běžeckým lyžováním. Možné lokality: Javorná –Keply – Kochánov, popř. Chřepice - Onen Svět; Veselka – Včelná; Zátoň – Lenora; Přední Zvonková – Bližší Lhota; Přední Výtoň. (Provozovatelé psích spřežení: p. Kučera – Volary, p. Procházka - Bělá u Nové Pece, penzion Max –

Stožec, penzion Zvoneček - Hrádky u Srní, p. Zámiška – Prášily)

Realizační předpoklady: - pouze se souhlasem vlastníka nebo správce pozemku nebo cest - mimo síť značených lyžařských tras - s odsouhlasením orgánu ochrany přírody v území chráněné přírody Potenciál aktivity – psí spřežení

14


2.2.3

VERZE 15.03.07

Sněžné skútry

Zatímco v rozlehlých horských oblastech států jakými jsou například Kanada a USA nebo skandinávské země, patří sněžný skútr mezi nutné dopravní prostředky, u nás jsou v současné době v podstatě více méně rekreační záležitostí. (Přesto se na území Šumavy pohybuje více než 120 sněžných skútrů). Naše hory nejsou pro tento druh zábavy v jeho ideální formě dostatečně rozsáhlé, což platí i o poměrně rozlehlé Šumavě. Přesto například v Krkonoších jsou různá sněžná vozidla využívána velice hojně, a to nejenom za účelem dopravní obsluhy, ale čím dál tím častěji za účelem zábavy a provozování motoristického sportu. Důkazem mohou být půjčovny sněžných skútrů. Na celém území NP není povolen vjezd motorových vozidel mimo veřejné komunikace bez souhlasu státní správy jako orgánu ochrany přírody. Vlastníkům sněžných skútrů je udělována výjimka pouze pro potřebu údržby stopotvarem značené, tedy povolené, lyžařské trasy. I v ostatních částech BR je nutný souhlas soukromého vlastníka pozemku nebo příslušného správce. Nejsou vytyčeny žádné oficiální trasy a ani nejsou plánovány z důvodů provozování jiných, trvale udržitelnějších zimních aktivit. Přesto zde zůstává poměrně široké pole působnosti pro sjezdové lyžařské areály, které by po vzoru alpských středisek mohly provozovat organizované vyjížďky na sněžných skútrech alespoň v rámci jimi upravovaných sjezdových tratí nebo budovat a spravovat specielní nepříliš rozsáhlé značené okruhy pro individuelní vyjížďky klientů v nejbližším okolí lyžařských areálů. (Střetová místa v současnosti: Zhůří i Kepelské Zhůří, Modrava, Špičák, Železná Ruda) Realizační předpoklady: - problematické omezení pohybu sněžných skútrů v chráněných územích diskriminuje zařazení sněžných skútrů mezi trvale udržitelné aktivity na území BR – řešením jsou organizované výlety v rámci lyžařských areálů (Železná Ruda, Špičák, Zadov, Kramolín). - Vlastníci sněžných skútrů (v současnosti především horská služba, policie a majitelé chat) nesmí běžně využívat sněžné skútry pro komerční účely.

Potenciál aktivity – jízda na sněžných skútrech

15


VERZE 15.03.07

2.2.4 Skialpinismus Svůj název tato sportovní disciplína dostala v alpských zemích, kde se již tradičně do alpinismu zahrnovali i veškeré velehorské akce s lyžemi. Za skialpinismus se považuje vysokohorské lyžování, lyžařská turistika v adekvátním horském prostředí a horolezectví na lyžích a s lyžemi. V podstatě se jedná všechny vysokohorské výpravy se sjezdovými lyžemi mimo upravené sjezdařské terény. V současnosti existují tři základní formy skialpinismu. Nejpopulárnější a nejmasovější formou je tzv. skitouring, který v podstatě představuje lyžařskou turistiku v náročném horském terénu zaměřenou hlavně na zdolávání sedel, vrcholů a přechody horských hřebenů. Další, v poslední době stále více oblíbenou formou je závodní skialpinismus. Jedná se o velmi fyzicky náročné sportovní odvětví, pro jehož zvládnutí je třeba ovládat i velké množství technických dovedností jak z oblasti lyžování, tak často i z oblasti horolezectví. V současnosti se na území Národního parku a biosférické rezervace Šumava pravidelně pořádají pouze dva skialpinistické závody, jeden v okolí lyžařského areálu Špičák a druhý v oblasti Plechého a Smrčiny. Oba dva organizuje HS Šumava v rámci fyzických prověrek svých členů. Poslední formou je extrémní skialpinismus, který je přednostně orientován na sjíždění prudkých a náročných horských svahů a je v podstatě předchůdcem dnes velmi populárního freeridingu a heliskiingu. Přestože geomorfologický charakter Šumavy nenabízí zrovna ideální podmínky pro provozování této sportovní aktivity, i zde existují lokality, které jsou pro skialpinismus během zimního období využívány. V současné době nejrozšířenější formou skialpinismu na Šumavě je skitouring. Mezi nejfrekventovanější oblasti patří hraniční hřeben Královského hvozdu mezi vrcholem Ostrého a Jezerní horou, Bavorský Velký Javor a JV části je to hřeben spojující Třístoličník, Trojmeznou, Plechý a Smrčinu. Hlavní překážkou rozvoje je lokalizace většiny potenciálně vhodných terénů do nejpřísněji chráněných zón NP a BR, kde je pohyb omezen pouze na značené trasy, a proto je legální provozování této aktivity ve výše jmenovaných lokalitách zakázáno. Řešením této situace jak ze strany ochrany přírody, tak ze strany adekvátního sportovního využívání vhodných lokalit, by bylo vytvořit v inkriminovaných oblastech značené skitouringové trasy logicky kopírující z hlediska skialpinismu nejzajímavější zmiňované hřebenové partie a tím usměrnit pohyb lyžařů chráněným územím. Z pohledu ochrany je pravděpodobně nejkontroverznější tzv. extrémní skialpinismus, jehož provozování vyžaduje adekvátní strmé svahy, které se na Šumavě nacházejí v podstatě výhradně v přísně chráněných lokalitách jednotlivých jezerních stěn šumavských jezer. Tento druh lyžování je v současnosti pro svůj nezpochybnitelný adrenalinový náboj velice populární. Nejfrekventovanějšími lokalitami jsou jezerní stěny Černého, Čertovo, Plešného a Velkého Javorského jezera, kde však případné provozovatelé přímo porušují zákon o ochraně přírody a vystavují se sankcím. Realizační předpoklady: - nutnost dodržování návštěvního řádu NP Šumava - omezení negativního dopadu na živočichy (rušení klidu)

Potenciál aktivity - skialpinismus

16


VERZE 15.03.07

2.2.5 Snowboarding – Freeride a freestyle Momentálně velice atraktivní zimní sport je snowboarding. Svým pojetím volného pohybu a smýšlení přitahuje převážně mládež. Slovo volný (angl.free) se objevuje i v názvu snowboardových disciplín freeride a freestyle. U freeridu se jedná o pohyb v nedotčeném (technicky neupraveném terénu). Svoji atraktivitu nabízí zejména v hledání nových cest, překonávání překážek, jízdou v hlubokém sněhu. BR Šumava nenabízí možnosti velehor, tudíž jsou zde podmínky pro tuto disciplínu velmi omezené. Vzhledem k ochraně přírody se nejedná o vhodnou disciplínu, kterou by bylo vhodné rozvíjet na Šumavě. Řešením je strojově neupravovaná část sjezdovky, otázkou ale je jak by se toto řešení slučovalo s pojetím volnosti pohybu v nedotčené přírodě. Naopak freestyle je disciplínou odehrávající se ve sjezdových areálech dnes již z velké většiny vybavených tzv.snowparky. Jedná se o akrobatické pojetí jízdy na snowboardu s množstvím triků, skoků, railů, apod. Mezi freestylové disciplíny se řadí i U-rampa. Na Šumavě je velice dobře vybaven areál Lipno-Kramolín s ambicemi dosáhnout kvalit evropských snowboardových lokalit. Dalším poměrně dobře vybavenými areály jsou Špičák a Kašperské Hory, naopak areál Zadov nenabízí feestylistům mnoho. Závodní činnost je omezena pouze na lokální soutěže. Realizační předpoklady: - dodržování návštěvního řádu NP Šumava - omezení negativního dopadu na živočichy (rušení klidu) - přednostně využívat zázemí lyžařských areálů

Potenciál aktivity - snowboarding

17


2.2.6

VERZE 15.03.07

Snowtubing

Jde o jízdu na speciální nafukovací duši sněhovým korytem. Zjednodušeně by se dalo říct, že snowtubing je sjíždění zasněžených svahů na gumových člunech. Do Evropy dorazil ze Spojených států amerických a z Evropy se už stačil rozšířit i do tuzemských zimních areálů. Dnes se tak s ním můžete setkat kromě Šumavy i v Jizerských horách, Krkonoších anebo třeba v Beskydech. Snowtubing se provozuje ve speciálních kulatých gumových člunech, které vyplňuje bezpečnostní duše. Některé čluny mohou mít tvrdé, jiné zase měkké dno, to už se liší podle výrobce. Čluny kloužou upraveným sněhovým korytem. Tato zábava je poměrně bezpečná, protože se držíte v předem dané dráze. Sjíždět korytem je možno samostatně, nebo s jiným jezdcem, anebo se dá vytvořit celá skupina sněhových člunů. Častou součástí snowtubingové dráhy speciální vlek s nízkým vedením lana. Snowtubing je ideální zábavou pro rodiny či větší skupiny lidí a může tak spolu se svou konstrukční nenáročností snadno tvořit vhodný doplněk standardních služeb mnoha lyžařských areálů. Realizační předpoklady: - vhodné lokality jsou nejenom všechny lyžařské areály, ale i lokality bez lyžařského zázemí, vhodná alternativa zimní zábavy pro mnoho šumavských obcí, jejichž okolí nenabízí vhodné podmínky pro rozvoj sjezdového lyžování (např. Volary, Lenora, Stachy apod.).

Potenciál aktivity - snowtubing

18


2.2.7 Ledové lezení Jedná se o tradiční zimní horolezeckou disciplínu provozovanou hlavně v alpských zemích, Skandinávii, Velké Británii nebo v Severní Americe. K jejímu hlavnímu rozvoji došlo v 70. letech minulého století v souvislosti s razantním vylepšením používané výzbroje. Vhodnými lokalitami v rámci Šumavy jsou v zimním a jarním období jezerní stěny šumavských jezer, které jsou ovšem všechny lokalizovány v oblastech s přísnou ochranou přírody, kde vstup do těchto lokalit není možný. Dobré podmínky jsou proto pouze v oblasti Velkého Javorského jezera (rozsah a kvalita této lokality snese i srovnání s nejkvalitnější oblastí ledového lezení v ČR – v Labském dole v Krkonoších). Možnost uměle připravovaných ledových stěn a věží (viz. Tanvaldský Špičák).

Potenciál aktivity – ledové lezení

19

VERZE 15.03.07


VERZE 15.03.07

2.2.8 Bruslení Klasické bruslení na zamrzlé ledové ploše patří mezi tradiční formy rekreačního sportování. Proslulé jsou fotografie z období I. republiky, kdy na zamrzlé Vltavě v Praze bruslily stovky lidí. Zejména v případě českého - hokejového národa má osobní zkušenosti s bruslením vysoké procento populace. Na území BR Šumava je pro tuto aktivitu využitelná zejména vodní nádrž Lipno, dále pak některé větší vodní plochy na okraji BR jako je Křišťanovický rybník, rybník ve Zdíkovci, ve Velharticích, či v Horních Němčicích. Vodní nádrž Nýrsko je v ochranném pásmu vodního zdroje, kam je zakázán přístup. Možnosti nejsou nikterak veliké, avšak v zimním období bez sněhových srážek, při slabé sněhové pokrývce, jde o vhodné doplnění rekreačně sportovních aktivit. Výhodou je nenáročné vybavení, možnosti zapojení všech členů rodiny a poměrně vysoký emocionální zážitek. Co se týče dopadu na přírodní prostředí je to jedna z nejšetrnějších aktivit, samozřejmě při dodržování základních principů slušného chování při přístupu, popř. příjezdu k ledové ploše.

Potenciál aktivity - bruslení

20


VERZE 15.03.07

2.2.9 Sáňkování Sáňkování taktéž patří mezi tradiční formy rekreačního sportování v naší lokalitě. Aktivita vhodná zejména pro rodiny s dětmi, nevyžaduje zvláštní nároky na fyzickou kondici ani na speciální vybavení. Centrum rozvoje by mělo být pochopitelně v blízkém okolí lyžařských areálů, kde by se mohlo jednat o stabilní přírodní sáňkařské popř. bobové dráhy s kvalitní pravidelnou strojovou údržbou. Dostupnost a nenáročnost rekreačního pojetí této aktivity dává šanci rozvoje kdekoliv v zázemí obcí bez nutnosti pravidelné a náročné strojové úpravy či budování speciální infrastruktury. Předpoklady rozvoje spočívají ve vyčlenění vhodného území, proznačení dráhy a provoz půjčovny vybavení. Vše samozřejmě ve vyšších oblastech BR Šumava – tam kde je jistota stabilní sněhové pokrývky.

Potenciál aktivity - sáňkování

21


VERZE 15.03.07

2.2.10 Ostatní zimní aktivity •

Backcountry skiing

Backcountry skiing (zkráceně BC) jde o další anglické slůvko, které se vloudilo do našeho slovníku, protože česky se to prostě tak krátce a výstižně nedá říci. BC lyžování je o pohybu na lyžích zasněženou zimní krajinou. Není přesně vymezena trasa, spíše jde o zážitek ze zimní krajiny či o dopravu z místa na místo než o sportovní výkony. BC lyžování se pohybuje v oblasti mezi sportovním během na lyžích a skialpinismem - záleží na přístupu lyžaře. Vybavení pro BC umožňuje lépe se vyrovnat s rozdílnými podmínkami od rovinatých zasněžených plání až po zaoblené kopce a je tedy jako dělané pro různé přechody v českých horách stejně jako pro severskou tundru či cesty po Karpatech (Slovensko, Ukrajina, Rumunsko) všude tam kde nejsou strmé a náročné terény. BC vybavení je zaměřené na zlepšenou kontrolu lyží v různorodých podmínkách bez zbytečné předimenzovanosti a těžkopádnosti vybavení, které je určené do náročných horských podmínek, kde dominují telemarkové a skialpové lyže. Dle této charakteristiky by mělo být území BR Šumava přímo ideální pro provozování této aktivity. V současné době však dominuje klasické běžecké lyžování a to i díky systému údržby lyžařských turistických tras. BC však má své místo mezi volnočasovými aktivitami na Šumavě a rozhodně časem získá na významu. Síť upravovaných tras se již nebude významně rozšiřovat, a pro ty vyznavače lyžování, kteří nekladou takový důraz na sportovní stránku, ale chtějí spíše objevovat a poznávat je BC ideální možností. Omezení pohybu v BR je totožné s pěší turistikou. Realizační předpoklady: - Oblasti vhodné pro provozování BC se shodují s oblastmi vhodnými pro chůzi na sněžnicích, korespondují s oblastmi se stálou sněhovou pokrývkou v průběhu zimy. Jedná se o oblasti: Lipensko – pravý břeh, Stožec a České Žleby, šumavské Pláně včetně okolí Srní, Prášil, dále Železná Ruda, Hojsova Stráž, ale i Javorná, Keply.

Potenciál aktivity – backcountry skiing

22


VERZE 15.03.07

•

Telemark Telemark, telemarking, norské lyžování, free heel skiing. To jsou různé pojmy pro totéž - pro „trochu jiné lyžování“. V zásadě lze tento druh lyžování popsat překladem jednoho z uvedených pojmů: jako sjezd s volnou patou, ale to bychom příliš zjednodušovali. Telemark je pro toho, koho už nebaví obyčejné sjezdování, pro toho, kdo chce zkusit něco trochu jiného (jen tak, pro sebe, nebo pro ty pohledy, které na sjezdovce přitáhne), ale i pro toho, kdo hledá trochu odvážnější variantu k back country, nebo naopak uvolněnější obdobu skialpinismu. Právě řečené naznačuje, že se současný telemark v zásadě ubírá dvěma směry: Jedna varianta je pro toho, kdo dává přednost pohybu volným terénem po vlastních, tedy běžkám či back country, ale při sjezdech mívá problémy se stabilitou a chtěl by si je víc vychutnat (když už se vydrápal nahoru). Tato odnož telemarku je označována jako touring. Druhý směr, označovaný jako turning, je zaměřený hlavně na sjíždění svahů. Je akčnější než touring a uplatníte ho na sjezdovkách nebo jako variantu ve volném terénu ke skialpování. Telemark není jen lyžování, ale trochu i retro na začátek století, kdy byla norská jízda základem lyžování. Pro mnoho telemarkistů je proto neodmyslitelnou součásti vybavení dobový ohoz. Pánové se pak vrhají na lyže oděni v pumpky, staré sako a klobouk, dámy metou svah sukní. Na Šumavě je zatím téměř bez významu, ale soudě dle narůstající popularity v alpských zemích či domovské Skandinávii, dorazí tato forma lyžování zcela jistě i na Šumavu. Rozhodně vhodnější variantou pro charakter chráněného území je odnož touring, avšak i druhá varianty telemarku tzv. turning je k přírodě relativně taktéž šetrná, vezmeme-li v úvahu, že ke svému provozování nepotřebuje budování areálu jako v případě sjezdového lyžování. Rozhodně i díky malému rozšíření mezi návštěvníky BR Šumava nemá tato forma lyžování na přírodu zvýšený negativní dopad. Omezení pohybu v BR je totožné s pěší turistikou. Snowkiting – obdoba kiteboardingu, provozovaná však v zimním období na sněhu a to buď na lyžích nebo snowboardu. Obecně jsou pro tuto činnost vhodné rozsáhlé pláně bez vzrostlé vegetace, výrazného členění a absencí vedení vysokého napětí. Na Šumavě je několik vhodných lokalit avšak tato aktivita díky své úzké specializaci zůstane i nadále provozována jen hrstkou nadšenců i vzhledem k poměrně drahé výbavě.

Skiöring – Sportovní aktivita kdy je lyžař tažen na laně. Původně bylo k tažení využíváno koně s jezdcem – samotný název skiering bez předpon proto znamená právě tažení lyžaře za koněm. S postupem se však začínalo využívat i motorové tažné síly a odtud vznikla v současné době daleko známější alternativa tohoto sportu – motoskiering. Provozování motoskieringu volně na území BR Šumava není možné právě pro nutnost tažení motorkou či automobilem. Aktivita je v současné době provozována na vyčleněných motokrosových drahách mimo území BR Šumava. Skiering ( lyžař tažen koněm ) přímo do konfliktu s režimem ochrany přírody nepřichází , nutné je však dodržet zásadu nepoškozování lyžařských turistických tras. Potenciál rozvoje je však velmi nízký pro minimální okruh vyznavačů.

23


2.3.

Letní netradiční aktivity

2.3.1

Hipoturistika

VERZE 15.03.07

Turistika na koni (jinak hipoturistika) jedinečným způsobem spojuje zdravé využití volného času, pobyt v přírodě, budování vztahu ke zvířatům a k ochraně životního prostředí a navíc může být nápomocná k rozvoji cestovního ruchu na venkově. Hipoturistika je již podle názvu jedním z druhů turistiky, tedy pobytem v přírodě v koňském sedle, při které poznávací složka převažuje nad sportovně-technickou stránkou - nejde o vytrvalostní soutěž a čas, u jezdce i koně postačuje taková úroveň, aby zatížení nebylo neúnosné. Hipoturistice, která se ještě nedávno zahrnovala do agroturistiky, je věnována zvýšená pozornost v Jihočeském kraji od roku 2003 v rámci rozpočtového Programu rozvoje Jihočeského kraje. S různou měrou angažovanosti se do společného rozvoje této aktivity zapojili správní zástupci (obce, atd.), soukromí podnikatelé (majitele jezdeckých stanic) a další subjekty. Biosférická rezervace Šumava se nachází zhruba napůl v Jihočeském kraji a pak v Plzeňském kraji, kde aktivity kolem turistiky na koni byly jen s malým zpožděním rovněž podobně rozvíjeny, i když bez výrazné podpory kraje. V současnosti existuje řada registrovaných koňských stanic po celém území, kde se buď koně chovají nebo je alespoň možné přenocování koně s jezdcem. Při vlastní stáji bývá i možnost zapůjčení koně. Dalšími konkrétními výsledky projektu je vytvoření sítě úvazišť a výběhů (koralů), vyhledání průběhu hipostezek s následným značením – první značená hipostezka vede od roku 2006 po pravém břehu Lipna, z Vyššího Brodu do Nové Pece. (Systém značení hipostezek, který navazuje na tradiční systém značení KČT pěších i dalších tras, byl upraven pro hipoturisty. Jeho správcem je samostatný odbor KČT, a i když prvně vznikl v Jihočeském kraji, tak byl přijat za jednotný pro celou Českou republiku.) Systém hipostezek i celého fungování hipoturistiky se v současnosti zatím formuje. Pro území biosférické rezervace Šumava byla zpracována samostatná studie, která bere v potaz zvláštnosti i konkrétní potenciál území chráněné přírody. (Autorem studie je Ing. Milena Andrlová, lídr projektu v rámci Jihočeského kraje.) Veškeré konkrétní kroky realizace projektu „Turistika na koni“ jsou zatím v BR Šumava na svém začátku. Výsledkem projektu v BR by měla být značená „páteřní“ hipostezka procházející celým územím, která V biosférické rezervaci Šumava je nutno zpracovat, odsouhlasit a poté teprve přikročit k realizaci celkové koncepce hipoturistiky, protože zde asi dvě pětiny území zahrnuje národní park se zvláštními ochrannými předpisy a souvisejícím intenzivním využitím území ze strany návštěvnické veřejnosti. Na ostatním území BR, kde se nachází většinou CHKO, vládnou na vybraných celcích podobné ochranné podmínky a to i z hlediska využití území. Základní rozdíl zůstává ve vlastnictví pozemků a následné správě území. Podle současné legislativy není hipoturistiky ve velkoplošných chráněných územích zvlášť regulovaná (konkretizace na základě výkladu předpisu v zákoně o ochraně přírody 114/1992 Sb.; návštěvní řád NP Šumava jezdce na koni nezmiňuje), proto pro ni platí především předpisy vyplývající ze zákona o lesích (vyloučení přístupu jezdce do porostů), zákon o pohybu na pozemních komunikacích (dodržování dopravních předpisů) a další. V současnosti nachází hipoturistika zázemí především v těchto oblastech: Volarsko, Zátoň, Stašsko, Kašperské Hory, Sušicko, Hartmanicko, Prášily, Kochánovské pláně.

24


VERZE 15.03.07

Realizační předpoklady (vyplývající z koncepce hipoturistiky v BR Šumava): • návaznost hipostezek na české vnitrozemí a na druhé straně na schválené hraniční přechody pro jezdce na koni (otevřeno - leden 2007: Pestřice/Sonnenwald, Stožec/Haidmühle) • vytvoření „Šumavské“ páteřní hipostezky přes BR Šumava s přípojkami na vnitrozemí i zahraničí, napojení hlavních jezdeckých stanic s jejich souhlasem) • stanovení principů vedení hipostezek s ohledem na: hodnotu přírodního prostředí, fyziologii koně a zážitky pro jezdce

Potenciál aktivity - hipoturistika

25


2.3.2

VERZE 15.03.07

In-line skating a kolečkové lyže

V současnosti velmi rychle se rozvíjející forma aktivního využití volného času, která může mít několik stupňů intenzity od ryze rekreačního provozování až po sportovní pojetí. Vázána a podmíněna je kvalitními asfaltovými povrchy komunikací (i když je známa forma tzv. terénního in-line skatingu s měkkými kolečky o větších průměrech). Studie se nezabývá provozování této aktivity na veřejných komunikacích s automobilovým provozem, kde je tato forma pohybu nebezpečná a nelze ji v žádném případě doporučit.

Výhodou je poměrně nenáročné vybavení a taktéž osvojení základních dovedností není nikterak obtížné. Základem je vhodný terén. Oblast BR Šumava v současnosti nabízí nemnoho vhodných lokalit pro provozování in-line skatingu. Nejlepší podmínky nalezneme mezi Stožcem a Novou Pecí (14 km), na tzv. Vltavské cestě. Je jasné, že hustota vhodných stezek stále nepostačuje zvýšenému zájmu a v budoucnu by se měla tato síť rozhodně rozšířit. Co se týče možných kolizí s ostatními aktivitami na stezkách, je patrné, že cyklisté vzhledem k obdobným rychlostem pohybu se „snášejí“ s in-line bruslaři mnohem lépe než pěší turisté. Další hodné lokality pro provozování by jistě po úpravě povrchu komunikací byly: Modrava – Javoří Pila, Modrava – Březník, Borová Lada – Nové Hutě Polesí, Zhůří - Staré Hutě, Gerlova Huť - Brunst a dále pak speciální dráhy, které jsou bohužel zatím jen v sousedním Německu, např. ve Finsterau či v okolí Vekého Javorského jezera. Obdobná sportovní dráha pro in-line skating na české straně Šumavy zatím chybí. Kolečkové lyže pravděpodobně zůstanou aktivitou hrstky vyznavačů vázané jako mimosezónní doplněk tréninku klasického lyžování s možností využití stejných lokalit jako při in-line skatingu. Realizační předpoklady: - vybudování specielní dráhy - zkvalitnění povrchu cyklostezek

Potenciál aktivity – in line bruslení a kolečkové lyže

26


2.3.3

VERZE 15.03.07

Koloběžky

Koloběžky jsou všeobecně známým prostředkem, avšak jejich používání je na Šumavě v hlubokém stínu horských a trekingových kol. Vliv aktivity na přírodní prostředí je srovnatelný s cykloturistikou a v mnoha ohledech je ještě daleko šetrnější. Nedochází zde k tak četnému opuštění vyznačených tras do volného prostoru. Koloběžky neumožňují jízdu v náročnějším terénu. Rychlost pohybu na koloběžkách je celkově pomalejší oproti rychlosti pohybu na kole. Aktivitu rozdělíme na činnost výkonností-závodní a na rekreační-turistickou a adrenalinovou- sjezdovou. - Závodní provozování koloběhu má v naší oblasti centra v Plzni a ve Strakonicích, a mnozí z aktivních závodníků využívají Šumavy jako velmi výhodného tréninkového prostředí. K tréninkům využívají silnice a veřejné komunikace s novými asfaltovými povrchy. - Turistické využívání koloběžek, je jak již bylo zmíněno v úvodu zatím v ústraní jízdního kola. Využívá je pro aktivně strávenou dovolenou na Šumavě zatím jen hrstka skalních vyznavačů. Přitom rozsáhlá síť cyklostezek nabízí široké možnosti rozvoje této aktivity. Protože vlastnictví koloběžky není mezi návštěvníky Šumavy ani zdaleka tak rozšířené jako u kol, vzniká zde prostor pro půjčovny tohoto vybavení. Tak by se koloběžky mohly stát alternativním jedno či dvoudenním doplněním programu tradiční cyklo-dovolené na Šumavě. Lokality rozvoje korespondují s vhodnými lokalitami pro cykloturistiku. Pro komerční uživení půjčovny by bylo zapotřebí tuto lokalizovat do oblasti s vyšší návštěvností - Železná Ruda, Prášily, Srní, Modrava, Kvilda, Borová Lada, Kubova Huť, Stožec. - Sjezdové využívání koloběžek – v Čechách je známé především v Krkonoších – je založeno na kombinaci s využitím sedačkové lanová dráhy. Půjčovny sjezdových (robusních) koloběžek jsou tam lokalizovány u lyžařských sjezdových areálů – Špindlerův Mlýn – Medvědín, Herlíkovice – Žalý apod. a jsou zde vyznačeny sjezdové koloběžkové tratě. Na Šumavě zatím tato aktivita není i když se nabízí využití sedačkových lanovek na Špičáku, Pancíři, Zadově či Kramolíně. Realizační předpoklady: - chybí veškerá propagace aktivity - nutnost vybudování sítě půjčoven - zkvalitnění povrchu cyklostezek Potenciál aktivity - koloběžky

27


VERZE 15.03.07

2.3.4 Paragliding Volnočasová aktivita či spíše sport, který zůstane díky svému charakteru doménou nadšenců čítajících v našem území max. desítky vyznavačů. Poloha a charakter území BR Šumava nenabízí nikterak ideální podmínky pro provozování paraglidingu. Většina vhodných svahů a kopců je zalesněna, popř. leží na území NP, kde je tato aktivita ze zákona omezena. Z hlediska termiky jsou pro paraglidisty zajímavější spíše jižní svahy, kterých je české straně Šumavy podstatně méně, než na straně německé či rakouské. Paragliding je provozován na Špičáku, kde je podle směru větru používána jako startovací plocha buď začátek černé sjezdovky tzv. Šancí, či první metry sjezdovky č. 1. Přistávací zóna je pak dle podmínek buď spodní část zmíněných sjezdovek či louky za železničním nádražím. Další lokalitou je vrch Svatobor nad Sušicí, kde je vybudována i provizorní startovací rampa. Ostatní lokality jako jsou Hamižná u Hartmanic, Kobyla na Zadově, popř. Pancíř či Suché Studánky u Javorné jsou využívány ojediněle jen při velmi vhodných povětrnostních podmínkách. O poznání lepší je situace na již zmíněné německé či rakouské straně pohoří, kde využívanými lokalitami jsou Ostrý, Velký Javor v Německu, Smrčina a Hraničník na Rakouském území. Jak již bylo řečeno, u tohoto druhu aktivit se nepředpokládá masivní nárůst provozování v námi vymezeném území. Organizace a managment aktivity by měl spočívat v informovanosti o vhodných lokalitách, popř. zabránění provozování aktivity tam, kde by mohlo být díky špatnému přístupu docházet k poškozování přírody. Realizační předpoklady: - ve velkoplošných chráněných územích lze provozovat pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody

Potenciál aktivity – paragliding

28


2.3.5

VERZE 15.03.07

Motorový paragliding, motorová rogala

Charakteristika aktivity i vhodné lokality pro provozování jsou shodné s paraglidingem, s tím rozdílem že let při motorových formách není závislý pouze na termice, ale využívá práce pomocného motoru. Díky tomu je také seznam lokalit pro provozování širší. Vzhledem k používání motoru je tento druh paraglidinku méně vhodný k provozování na území BR a jeho těžiště by mělo být za hranicemi oblasti BR. Centra provozování by se mohly stát malá sportovní letiště jako např. Strunkovice nad Blanicí, Klatovy apod.

Realizační předpoklady: - ve velkoplošných chráněných územích lze provozovat pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody

Potenciál aktivity – motorová rogala

29


2.3.6

VERZE 15.03.07

Nordic-walking

Nordic Walking (doslovně přeloženo severská chůze) je běžná chůze se speciálními hůlkami. Kolébkou tohoto nového sportovního odvětví je právem nazýváno Finsko, kde se Nordic Walking vyvinul velmi rychle v lidový sport. Vlna nadšení se rozšířila po celé Skandinávii, a pak i do střední a jižní Evropy. V německy mluvících zemích získává tento sport stále na větší oblibě. Je možno jej provozovat po celý rok, kdekoliv a ve všech věkových a výkonnostních skupinách, protože jeho sportovní úroveň lze velice lehce přizpůsobit vlastní sportovní úrovni. Ve Finsku se tímto způsobem pravidelně pohybuje celá pětina všech obyvatel, ve Švédsku přechází stále více nadšenců z kolečkových lyží k "hůlkové chůzi", jak se zde Nordic Walking nazývá. Nordic walking se vyvinul z letních tréninkových aktivit běžkařů, kteří hledali takový druh sportu, který by co nejvíce připomínal běh na lyžích. Podobně jako při něm je do pohybu zapojeno až devadesát procent všech svalů na těle. Je tak mnohem účinnější při spalování kalorií než klasická chůze nebo běh. Šumava svým obrovským potenciálem značených i neznačených cest různé kvality a náročnosti nabízí pro rozvoj tohoto sportovního odvětví téměř ideální podmínky. Ideálního stavu by bylo možno dosáhnout ve spolupráci s jednotlivými obcemi a lyžařskými areály, které by například po vzoru bavorského Velkého Javoru, vytvořily ve svém okolí síť podle náročnosti specielně značených tras pro nordic-walking. Na vznik takovýchto tras se váže i možnost nabízet různé doplňkové služby, jako například půjčovny vybavení, průvodcovské, trenérské služby, apod. Další možností rozvoje značených tras pro nordic walking je využití a specielní proznačení různých již existujících naučných stezek a poznávacích okruhů (např. poznávací okruh Churáňov, apod.). V současnosti nabízeno na Kubově Huti a na Lipně. Realizační předpoklady: - vybudování značených tras - zřízení půjčoven holí a odpovídající propagace

Potenciál aktivity – nordic walking

30


2.3.7

VERZE 15.03.07

Horolezectví

Horolezectví lze považovat za druh sportu, zvláštní zálibu, pro někoho ale třeba i životní styl nebo poslání. Horolezectví dnes zahrnuje tak širokou škálu činností, že se nějaké definici vzpírá. Odvětví horolezectví mají společného snad jen podobné pohyby při postupu ve vertikálním terénu. V ČR jsou v podstatě veškeré skalní terény chráněny zákonem o ochraně přírody, lezení je na nich povoleno pouze členům Českého horolezeckého svazu (a členům UIAA – Mezinárodní horolezecká asociace), pro které je s orgánem ochrany přírody vyjednány výjimka. Horolezectví lze dělit podle terénu, ve kterém se leze: Lezení na umělých stěnách V současné době velice populární a relativně bezpečné odvětví horolezectví, v indoorové variantě je nezávislé na klimatických podmínkách. Lezci se pohybují po plastických profilech doplněných o různé umělé chyty a struktury. Lezení na umělých stěnách je vhodnou doplňkových aktivitou pro mnoho sportovních a rekreačních areálů a lokalit – zatím není pro svou značnou finanční náročnost příliš rozšířené. Lokality: Špičák – venkovní umělá stěna Bouldering Bouldering je označení specifického druhu lezení, při kterém není člověk jištěn lanem. Normálně bývá limitováno samotným lezcem s ohledem na výšku a náročnost trati. Důležitý je dobrý odhad, protože jinak člověk riskuje vážná zranění. Název vznikl z anglického slova boulder (balvan), protože tato varianta se nejčastěji praktikuje právě na nich. Druhý, v současné době možná i populárnější způsob je lezecká stěna umístěna v budově (např. ve fitness centrech). Jednou z variant boulderingu je i šplhání po stavbách vytvořených člověkem, tzv. Buildering. Zdokumentované počátky se dají nalézt ve Velké Británii a Francii ke konci devatenáctého století. Po mnoho let byl bouldering pouhým cvičným nástrojem před klasickým horolezectvím. Jako samostatný sport jej proslavil John Gill, amatérský gymnasta, který ovšem stanovil pravidla na začátku úplně jinak. Klasický bouldering je zaměřený mnohem více na individuální prožitek a řešení každým jedincem, než na výdrž a rychlost jako tradiční horolezectví nebo sportovní horolezectví. Vhodné lokality: Ostrý, Velký a Malý Kokrháč, Špičák, Viklany nad Vydrou (Panna, Mnich), Medvědí stezka, Plechý, Svatobor. Skalní lezení V současnosti pravděpodobně nejpopulárnější forma horolezectví zaměřená na slézání skalních stěn různých výšek a profilů podle pravidel volného lezení. Rozvoji tohoto sportovního odvětví na Šumavě nebrání ani tak nedostatek přírodních terénů, ale spíše jejich nevalná kvalita, malý rozsah, špatná přístupnost, přísná ochrana a jejich rozmístění. Většina šumavských skalních útvarů má svým rozsahem a kvalitou ryze lokální charakter, zajištění horolezeckých cest je poměrně sporadické a svou kvalitou již dávno neodpovídá současnému bezpečnostnímu standardu (výjimkou jsou skály v Radešově a na Kaitersbergu). Lokality: Radešov, Rejštejn (Mayerstein), Sedlo, Svojše (Dračí skály), Hrádky, Kaitersberg (SRN), Třístoličník, Kramolín, Falkenstein, Velký Javor. Potenciál aktivity – horolezectví

31


2.3.8

VERZE 15.03.07

Multikáry

Jsou čtyřkolové bezmotorové káry speciální konstrukce proti převrácení, opatřené gumovými koly a kotoučovou brzdou vyvážené vlekem na vrchol sjezdovky umožňující sjíždění po sjezdovce dolů. Na sjezdovce Nad nádražím v Železné Rudě má návštěvník na výběr mezi modrou a červenou slalomovou tratí různé obtížnosti v délce 300 a 380 m. Modrá patří do kategorie lehká, kdežto červená je středně těžká. Adrenalinová zábavná sportovní činnost vhodná pro lokality disponující vhodným svažitým terénem a lyžařským vlekem – šumavské lyžařské areály. Asfaltová závodní dráha pro motokáry se rovněž nachází u Hodňova u Horní Plané.

Potenciál aktivity – multikáry

32


2.3.9

VERZE 15.03.07

MTB sjezd a sportovní cross country

V současnosti se Šumava těší zejména velkému počtu cykloturistů, kteří využívají horské kolo k výletům. Mezi atraktivní letní sporty, přesto na Šumavě málo využívané patří i sjezd na horském kole tzv. MTB downhill. Tato disciplína klade vysoké nároky na techniku jízdy, rovnováhu na kole, rychlost reakce, překonávání strachu. Svým charakterem se řadí mezi adrenalinové sporty. Velkým zpestřením nejen pro generaci teenagerů by jistě byla možnost vyzkoušet si náročnější adrenalinové sjezdové tratě s množstvím zatáček, jumpů, přejezdů lávek, rychlých nebo technických pasáží atd. Ideálními místy pro zřízení takovýchto sjezdových tras jsou lokality s možností využití sedačkové lanové dráhy. V současnosti lyžařský areál Zadov, Špičák a Lipno-Kramolín. Vybudování takovýchto tratí by nebylo finančně náročné a provoz lanovek by dle zájmu mohl být omezen např. pouze o víkendech a v určité hodiny. V součanosti existuje uměle vybudovaná sjezdová trať v lyžařském areálu na Špičáku, která by měla být od roku 2007 v oficiálním provozu (zřizovatelem p. Lučan). Na území i v okolí Šumavy chybí pro tyto aktivity zázemí v podobě sportovního oddílu, klubu, který by se zasazoval o rozvoj sjezdových MTB disciplín. Rozvoj disciplíny při současném zachování podmínek ochrany přírody je reálný v lokalitách zimních lyžařských středisek, v okolí měst a vesnic, kdy lanová sedačková dráha není nezbytnou podmínkou pro zbudování sjezdové tratě. Lokality vhodné k vybudování sjezdových tratí: LA Zadov – sjezdovka Kobyla, sedačková lanovka Churáňov; Skiareál Špičák; Lipno Kramolín; Skiareál Kašperské Hory-Liščí vrh; Vimperk – Homolka; České Žleby - sjezdová trať. Možnostmi sportovnějšího využití horských kol na Šumavě jsou i vyjížďky po trvale značených trasách MTB závodů. Zde je nutno zmínit zejména největší MTB maratón v ČR Krále Šumavy, jehož trasa je velmi kvalitně a trvale v terénu proznačená a nabízí mnohá biková dobrodružství. Značení této trasy začíná v Klatovech, odkud vede cyklisty po předhůří Šumavy až na západní okraj BR a po100km se opět vrací do Klatov. Podrobné informace s mapou trati jsou na stránkách www.kralsumavy.cz. Dalšími významnými závody v oblasti BR Šumava jsou Šumavský maratón (Zadov) a Vimperská 50 (Vimperk), které jsou v terénu značeny pouze v den trvání závodu, ale celoročně si lze mapy tratí prohlédnout na internetových stránkách www. (Šumavský maratón-www.skisumava.cz, Vimperská 50-www.bike-klub.cz) Cross country (okruhové) závody na Šumavě jsou Vimperská liga MTB v areálu Vodník ve Vimperku a tradiční závod Českého poháru MTB na Zadově. Celoročně proznačená okruhová trať ČP MTB by mohla zaujmout sportovnější jedince z řad turistů. Nejvýznamnějším sportovním oddílem zabývajícím se cross country je Bike klub Vimperk.

Potenciál aktivity – horská kola

33


VERZE 15.03.07

2.3.10 Koupání Vyhledávaná letní rekreační aktivita, k jejíž realizaci není v rámci BR Šumava dostatek vhodných lokalit. V podstatě každá obec nabízející možnosti letní rekreace a sportovního vyžití by měla nabídnout návštěvníkům možnost kvalitního přírodního nebo uměle zbudovaného koupání. Možnosti koupání v současnosti: Lipno, Žabáky (Železná Ruda), Kramata u Sloupu, Náhon v Radešově, koupaliště (požární nádrž) na Kvildě, Otava, Vydra, Chamutice, Ostružno, Horní Němčice, Křišťanovický rybník u Záblatí, četné ale pouze malé rybníky v předhůří Šumavy spadající ještě do BR Šumava. Kryté plavecké bazény se nacházejí v Pachaticích, ve Volarech a dále v komplexu několika velkých hotelů (Srní, Železná Ruda). Na Šumavě platí zákaz koupání v ledovcových jezerech, která bez výjimky leží v nejpřísněji chráněných částech NP a CHKO.

Potenciál aktivity – koupání

34


VERZE 15.03.07

2.3.11 Yachting, Windsurfing, popř. Kiteboarding Aktivity zaměřené na využívání větru k pohybu člověka. Yachting a windsurfing jsou řekněme již tradiční sporty, avšak oblast BR Šumava s výjimkou Lipenské vodní nádrže nenabízí vhodné lokality pro provozování těchto činností. Zaměříme se tedy samostatně na oblast Lipna. Provoz motorových plavidel je zde vyloučen s výjimkou přepravy osob. Yachting a windsurfing je díky tomu jednou z mála možných sportovních aktivit provozovaných na hladině přehrady. Z důvodu obtížné dostupnosti a díky zájmům ochrany přírody jsou jako výchozí body a centra těchto aktivit využívány téměř výhradně obce a střediska na levém břehu Lipna. Nejvhodnější je oblast Černé v Pošumaví, kde je v provozu několik půjčoven a škol yachtingu a windsurfingu. Dále jsou to oblasti v okolí Dolní Vltavice, Frymburka a Lipna n.Vlt. Aktivity v současném stavu nekolidují se zájmy ochrany přírody, přehnaný rozvoj se nepředpokládá díky absenci stálých pravidelných větrů, tak jako je tomu v jiných oblastech – alpská jezera, Balaton, mořská pobřeží, apod. Kiteboarding – jedná se o jakousi modifikaci windsurfingu s tím rozdílem, že hnací síla větru není využívána pomocí plachty pevně spojené s plovákem a přímo ovládané surfařem pomocí ráhna, ale pomocí tzv. kitu neboli draka v mnohém podobnému spíše padáku nežli plachtě. Je tedy ovládán pomocí šňůr. Sport rozvíjející se spíše v přímořských oblastech, kde je pro jízdu a jezdecké triky využíváno též vln. Provozování kiteboardingu na Lipenské nádrži je omezeno díky stálosti a kvalitě větrů.

Potenciál aktivity – yachting, windsurfing

35


VERZE 15.03.07

2.3.12 Rafting Rafting je splouvání náročnějších vodních toků na gumových nafukovacích člunech. Na Šumavě je omezen jen na některé úseky řek a to pouze při vyšších vodních stavech. Splouvání řek při povodních je však zakázáno. V náhledu na toto atraktivní sportovní odvětví je třeba odlišit sportovní sjíždění náročnějších úseků od v současnosti velice populárního „pivního raftingu“ na Vltavě. Nejvyhledávanější řekou na Šumavě je pro raftaře na jaře horní úsek Otavy. Otava Je splavná od Čeňkovy Pily přes Rejštejn až k Dlouhé Vsi v době od 15.3. do 31.10. Obtížnost je velice závislá na vodním stavu (průtoku) řeky. Řeka je vhodná při vyšším vodním stavu i pro rafting. Čeňkova Pila – Rejštejn je velmi peřejnatý úsek, rychlý, vynikající pro jarní rafting a jízdu na kajacích; vlny, válce, peřeje; kameny a balvany v korytě; několik ostrůvků; začátek peřejí téměř ihned po nástupu, uklidnění až 0,5 km nad Rejštejnem; úsek pod Rejštejnem je již méně náročný, řeka je však nadále peřejnatá a v některých místech je třeba jízdě věnovat vyšší pozornost (zatáčky u regulačních zdí, velké kameny v řece). Splavnost: nejlepší na jaře – duben až 1.polovina května; v létě a na podzim - jen po velkých deštích nebo při delším provozu elektrárny Vydra. Vltava Lipno-Loučovice (5 km) - divoká peřejnatá řeka s vlnami a válci, místy velké balvany vhodná výhradně uzavřené kanoe, kajaky a rafty. Úsek sjízdný pouze výjimečně při vypouštění VD Lipno- většinou 1x ročně, termín je zveřejňován na vodáckých internetových stránkách anebo ve vodáckém tisku (raftové závody).

Potenciál aktivity – rafting

36


VERZE 15.03.07

2.3.13 Orientační běh Orientační běh (zkratka OB) je moderní sportovní odvětví vytrvalostního charakteru, při němž je nutno se správně a rychle orientovat v neznámém terénu. Při závodě se hledají kontrolní stanoviště (kontroly) ve stanoveném pořadí a v nejkratším možném čase. Cestu mezi kontrolami si každý volí podle vlastní úvahy za pomoci mapy, buzoly a stručného popisu kontrol. O úspěchu v závodě rozhoduje tedy správná orientace a rychlý běh. Asi největší krása orientačního běhu tkví v jeho provázanosti s přírodou. Sportoviště může být každý les i městský park. Při samotném závodě se pohybujete ve zdravém prostředí na čistém vzduchu. Běh po měkké lesní půdě neničí vaše klouby tak jako běh po asfaltu. Při přípravě závodu není třeba budovat nákladné sportovní areály. Stačí zpracovat a vytisknout speciální podrobnou mapu, do lesa roznést kontroly, připravit startovní průkazy pro účastníky a vy se můžete vydat na trať. Po skončení závodu vám mapa zůstane na památku a kontroly se donesou zpět pro příští použití. Ani při velkém počtu startujících příroda neutrpí žádné újmy a obtížně byste po týdnu hledali, kudy závodníci běželi. Orientační běh má mnoho podob. Základní členění OB je: pěší OB, lyžařský OB, na horských kolech (MTBO), pro vozíčkáře (Trail) V případě BR Šumava se jako nejvhodnější forma organizace OB jeví realizace trvale vyznačených tratí ve vhodných lokalitách v blízkosti sportovních a rekreačních lokalit jednotlivých šumavských obcí, např. Kvilda, Horská Kvilda, Prášily, Železná Ruda, Vimperk – Vodník, apod.

Potenciál aktivity – orientační běh

37


VERZE 15.03.07

2.3.14 Terénní lukostřelba Okrajová aktivita zpopularizovaná na našem území pořádáním významných evropských či světových závodů (ME Železná Ruda 2001, ME Zadov 2005). V současné formě mezi veřejností absolutně nerozšířená aktivita s nejednoznačným legislativním výkladem (luk = zbraň – povolení ). Pro umožnění využití jako rekreační sportovní aktivity by bylo nutné vyřešit několik organizačních a legislativních záležitostí. V úvahu připadá provozování v ohraničeném areálu za odborného dohledu. V současné době nabízeno jako doplněk k programu ubytovaným hostům, např. na Popelné.

Potenciál aktivity – terénní lukostřelba

38


VERZE 15.03.07

2.3.15 Paintball, Airsoft Paintball je považován za velmi mladý sport. Objevil se na začátku roku 1981, kdy U. S. Forestry Service vynalezla barevně značkující pistoly pro potřeby značení stromů. The Cattlemans’s Association přijala tuto myšlenku barevného značení a začala ji používat na dobytek jako alternativu k značkování. První hra proběhla pravděpodobně mezi kovboji, kteří seděli kolem táborového ohně a jednoho z nich napadlo střílet po sobě navzájem z barvících pistolí. Paintball je jedním z nejvyhledávanějších adrenalinových sportů. Je to nejrychleji rostoucí sport v 90. letech, hraje se ve více než 35 zemích. Paintball je týmový sport a je podobný mnoha dalším na míči založených hrách. Jsou zde dva nebo více týmů snažící se dosáhnout cíle nebo úkolu za použití zbraně, která pomocí stlačeného CO2 vystřeluje paintballové kuličky. Paintball má pravidla, bodový systém, rozhodčí a mezinárodní turnaje. Paintball je nekontaktní, na akci založená fyzická a duševní činnost. Lokality: Železná Ruda, Pohádka u Čachrova, Nové Hutě, Javorník, Kašperské Hory, Nezdice.

Airsoft Airsoft je adrenalinový sport v lecčems podobný paintballu. Stojí zde proti sobě opět dvě skupiny, tentokrát ale se zbraněmi, střílejícími plastové kuličky, ty přitom bývají mnohdy maketami skutečných střelných zbraní. Profesionální airsoftové týmy pak ve svých soubojích simulují reálné válečné situace. Tento sport je opět zejména nabízen v rámci "team buildingu".

Potenciál aktivity – paintball, airsoft

39


2.3.16

VERZE 15.03.07

Golf

Golf se na západním okraji Šumavy začal hrát v roce 2001, kdy si golfoví pionýři zdejšího kraje založili klub a začali trénovat a učit se základy golfu na přírodním hřišti Liščí louky, nazvaném po nedaleké obci Liščí. Klub byl v roce 2003 přijat do ČGF. V současné době probíhá 1. etapa budování golfového areálu postupným zprovozněním 6ti jamkového hřiště s klubovým a tréninkovým zázemím. K dispozici je driving range. Těchto 6 drah (délka 90 - 200m) zažilo v loňské sezóně celkem 24 klubových turnajů a mnoho hodin usilovného tréninku a výuky. Rok 2005 bude na hřišti ve znamení vylepšování a budování 6-ti jamkového hřiště. Dostatek pozemků je předpokladem, že ani tento stav nebude definitivní. Postupně dojde také na rekonstrukci greenů a odpališť. Dá se říci, že hřiště Liščí louky poroste současně s tím, jak se golf zabydluje a dostává pod kůži lidem z okolních měst, městeček a obcí. Členové Golf klubu Šumava jsou totiž převážně hráči z nejbližšího okolí, čehož si velice vážíme. Zřejmě právě v tom tkví tajemství téměř rodinné atmosféry v klubu. Golf Club Lipno nad Vltavou Znormované veřejné devítijamkové hřiště (PAR 72) je zasazené do kopcovitého terénu s mnoha vodními překážkami. Driving range 130 x 270 m s nadúrovňovým odpalištěm. V druhé polovině roku 2003 bylo otevřeno dalších devět jamek. Lokality:Lipno servis, Liščí, Russel

Potenciál aktivity - golf

40


VERZE 15.03.07

2.3.17 Ostatní aktivity v létě

Minigolf Minigolf je sport pro všechny věkové kategorie (dá se hrát od asi 10-ti let prakticky po celý život. Minigolf je sport, který mohou provozovat i zdravotně postižení, kteří ve většině sportů nenajdou uplatnění. Minigolf jako sportovní odvětví se hraje ve čtyřiceti zemích čtyř kontinentů. Čeští hráči patří k světové špičce. V České republice máte možnost zahrát si minigolf na více než 250 hřištích (včetně dvou hal). Minigolfová hřiště pro závodní hraní podléhají mezinárodně platným normám, které mimo jiné specifikují rozměry drah a typy překážek. Pro závodní hraní jsou normované tři systémy: miniaturgolf, betonový minigolf a filcgolf. Existuje také mnoho jiných různých variant herních systémů, které nejsou ovšem normovány a jsou ponejvíce rozšířeny v Americe. Každé hřiště se skládá z 18 normovaných drah s různými překážkami. Oficiální soutěže v minigolfu se hrají na čtyři a více okruhů, kde hráč musí prokázat vytrvalost, pevné nervy a jistou ruku. Každý hráč má na rozdíl od velkého golfu jednu hůl a nepřeberné množství míčků od nejtvrdších po nejměkčí, od nejtěžších po nejlehčí, od nejrychlejších po nejpomalejší apod. Pod vedením zkušeného hráče se můžete minigolf na solidní úrovni naučit za několik měsíců. Minigolf neodmyslitelně patří také k rekreačním sportům na Šumavě: Hotel Vydra Srní, Hotel Mír, Horní Planá – Na Pláži, Eurocamp Běšiny Letní bobové dráhy Vysoce módní záležitost, která napomáhá k letnímu komerčnímu využití lyžařských areálů a prodlužuje období toristické sezóny. Vzhledem k vysokým investičním nákladům na výstavbu takovýchto drah, je nutné jejich lokalizaci směřovat do míst s vysokým návštěvnickým potenciálem – Železná Ruda - Špičák, Zadov, Lipno-Kramolín. Zbudování letní bobové dráhy je jistě značným zásahem do přírody a její stavba a umístění by jistě musela splňovat všechny připomínky ze strany ochránců přírody. Tramping Aktivita úzce související s přírodou, přináší přímý kontakt a silné emociální prožitky. Provozování trampingu ( putování s noclehem ve volné přírodě ) není ve velkoplošném chráněném území povoleno. Rybářství Do výčtu letních aktivit na popisovaném území jistě patří také rybářství. Jeho provozování se řídí předpisy a řádem Českého rybářského svazu. Informace o rybářských revírech a možnostech provozování této aktivity najdou zájemci na místních pobočkách tohoto svazu. Myslivost Obdobně též u myslivosti odkazujeme na konkrétní podmínky provozování této aktivity na pobočky Českého mysliveckého svazu, popř. majitele soukromích honiteb. Off road Jízda terénními automobily je mimo veřejné a místní komunikace zakázána a tudíž provozování této aktivity není na území BR Šumava možné.

41


2.5.

VERZE 15.03.07

Výskyt netradičních sportovních aktivit v současnosti

Pro účely získání co nejpřesnějších dat o provozování netradičních sportovních aktivit v biosférické rezervaci v současnosti jsme se obrátili s dotazníkem na všechny obecní či městské úřady v regionu. Nazpět nám vyplněný dotazník zaslalo celkem 31 samosprávných zastupitelů z celkového počtu 50 oslovených. Projevený zájem o spolupráci byl pozoruhodným sociologickým zjištěním. Data z ostatních samosprávných celku v biosférické rezervaci byla získána především po kontaktu s regionálními infocentry, z rozhovorů s místními lidmi, na internetu, apod. Celkové vyhodnocení shrnuté v přehledných tabulkách za všechny aktivity a v celé BR odpovídá co nejpřesněji údajům od jednotlivých respondentů. Protože se ovšem musí počítat při získávání dat od tolika různých respondentů s významnou odchylkou způsobenou (ne)chtěným subjektivním pohledem hodnotitele, tak v procesu přenosu dat do souhrnných tabulek muselo dojít k jejich korekci za účelem lepší vzájemné porovnatelnosti. V tabulkách naleznete bodové hodnocení významnosti jednotlivých netradičních aktivit po jednotlivých samosprávných celcích. Přisuzování číselné hodnoty probíhalo podle následující vyhodnocující tabulky: velmi důležité

důležité

méně důležité

okrajový význam

ojedinělé případy

nerealizovatelné

5

4

3

2

1

0

Číselné hodnoty významnosti se také promítají do grafického znázornění rozmístění netradičních sportovních aktivit v biosférické rezervaci Šumava, které následuje po stručných komentářích k tabulkám.

42


2.5.1

VERZE 15.03.07

Zimní aktivity

Jako tradiční zimní sportovně-turistické aktivity byly označeny: běžecké a sjezdové lyžování. Snowboarding je těsně vázán na lyžařské areály a byl hodnocen jako netradiční sportovní aktivita pouze v popisné části a pro upozornění na jeho potenciál v rámci celé BR. Jako tradiční zimní aktivita se rovněž ukázala zimní pěší turistika, která je podle zjištění vítanou hlavní nebo doplňkovou aktivitou pro všechny návštěvníky Šumavy nehledě na roční období. (V zimní sezóně se stále více cest připravuje právě pro zimní vycházky pluhováním sněhu, i když leckdy jsou využívány prohrnuté cesty bezděčně. Jde o vítané rozšíření nabídky pro návštěvníky, kterou ocení nejvíce rodiče s dětmi nebo naopak starší lidé.) Celkem bylo hodnoceno deset netradičních sportovních a turistických aktivit, které jsou vzhledem vázány na dostatečnou sněhovou pokrývku v horách anebo nízké teploty pod bodem mrazu. Několik doplňujících informací k tabulkám, které se ukázaly v průběhu faktického šetření: Na většině území (NP + CHKO) není např. možné provozovat jízdu na skútru bez udělené výjimky. Vyskytující se údaje proto většinou souvisí s provozem sněžných skútrů v lyžařských areálech anebo jinde přímo slouží k úpravě lyžařských tras pro běžkaře. Skialpinismus v pravém slova smyslu na Šumavě nelze prakticky provozovat, ale přesto se aktivity s k tomu určeným vybavením odehrávají. Jde především o přechody pohoří nebo využívání vhodné konfigurace terénu k určitému tréninku. Aktivita se pak vyskytuje především v návaznosti na některé lyžařské areály. Jindy dochází při jejich realizaci ke střetům se zájmy ochrany přírody a měly by být asimilovány. Překvapující širší rozšíření „snowtubingu“ než je skutečnost vzniklo zahrnutím i tradičního sáňkování a dalšího sjíždění z kopce do této aktivity. Ve skutečnosti je snowtubing v pravém slova smyslu provozován pouze u sjezdovek s vleky, které si budováním speciálních drah a navazující infrastruktury rozšiřují nabídku a tím spektrum uživatelů. Rozšíření bruslení a v Čechách tedy i s tím těsně souvisejícího hraní hokeje závisí silně na vyskytujících se přírodních zamrzlých plochách. Jsou využívány jak stojaté tak i někdy tekoucí vody. Na zimním stadionu (ve Vimperku a v Sušici) je navíc kromě veřejného bruslení i možnost návštěvy utkání v hokeji. Backcountry skiing se v rámci současného výskytu v území často promítlo i jako prosté lyžování na běžkách mimo upravené stopy. Metaná (nebo curling) je zatím opomíjená aktivita na ledě, i když v oblasti horního toku Vltavy má dlouholetou tradici (Lenora, Horní Vltavice). V rámci soustředění sportovních klubů byly uvedeny i další netypické, ale přesto v zimě provozované aktivity jako např. fotbal na sněhu, apod. Jako celoročně provozovaná aktivita se ukázala jízda na koni, která je ve své variantě koňského spřežení s kočárem anebo dokonce se saněmi vysoce atraktivní. (Prášily, Zdíkov) -

K dalším sportovním aktivitám provozovaným v zimě by patřily indoor sporty – tenis, bowling, squash, plavání, rehabilitační cvičení, cvičení ricochet, spinning, apod., které je možno provozovat celoročně, ale pro které zatím existují zařízení i v městech v oblasti BR spíše výjimečně.

43


VERZE 15.03.07

lyžařský orientační běh

metaná, curling

backcountry skiing

bruslení

ledové lezení

snowtubing

skialpinismus

sněžné skútry

psí spřežení

chůze na sněžnicích

Tabulka: Současný výskyt zimních netradičních sportovních aktivit

Běšiny

3

2

3

0

2

0

5

5

0

1

Boletice

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Borová Lada

2

1

1

0

1

0

1

3

0

0

Buk

1

0

0

3

0

0

2

4

0

0

Čachrov

3

1

1

0

2

0

0

5

0

4

Černá v Pošumaví

2

2

3

0

2

0

5

3

2

2

Dešenice

1

0

0

0

1

0

1

2

0

0

Dlouhá Ves

2

1

2

0

4

0

5

4

0

2

Drslavice

1

0

0

0

2

0

2

2

0

0

Frymburk

3

2

3

0

4

0

5

4

1

2

Hamry

2

1

3

1

1

0

2

3

1

4

Hartmanice

3

1

2

0

2

0

0

4

0

2

Hlavňovice

1

0

0

0

2

0

3

4

0

0

Horní Planá

3

1

3

0

1

0

5

5

2

2

Horní Vltavice

4

2

1

3

5

0

4

4

3

1

Horská Kvilda

2

1

0

0

2

0

0

2

0

1

Hořice na Šumavě

1

0

0

0

2

0

2

4

0

0

Chudenín

1

0

1

0

3

0

4

3

0

2

Kašperské Hory

3

2

2

0

5

0

2

4

0

2

Kratušín

0

0

0

0

2

0

2

3

0

0

Křišťanov

1

0

0

0

0

0

1

3

0

0

Kubova Huť

5

3

1

2

4

0

2

4

0

3

Kvilda

3

1

1

0

2

0

1

3

0

2

Lenora

2

0

0

0

0

0

3

4

3

1

Modrava

2

0

0

0

0

0

0

2

0

0

Nicov

1

0

0

0

0

0

0

3

0

2

Nová Pec

2

2

3

1

1

0

5

4

0

2

Nové Hutě

1

2

3

0

2

0

0

3

0

2

44

lyžařský orientační běh

metaná, curling

backcountry skiing

VERZE 15.03.07

bruslení

ledové lezení

snowtubing

skialpinismus

sněžné skútry

psí spřežení

chůze na sněžnicích


Nýrsko

1

0

0

0

2

0

4

3

0

2

Petrovice u Sušice

2

0

0

0

1

0

2

3

0

2

Prášily

4

3

0

0

1

0

1

4

0

1

Prachatice

2

0

1

1

2

0

4

5

0

2

Přední Výtoň

2

2

2

0

0

0

5

4

0

2

Rejštejn

2

3

0

0

3

0

4

5

0

0

Srní

4

3

0

0

1

0

0

2

0

0

Stachy

1

2

1

0

2

0

1

3

0

1

Stožec

2

3

0

0

1

0

1

1

0

0

Strážný

4

2

0

0

3

0

3

3

2

2

Strážov

2

0

2

0

0

0

4

4

0

1

Sušice

2

2

1

1

3

0

5

4

3

3

Svatá Máří

0

0

2

1

3

1

4

4

0

0

Šumavské Hoštice

0

0

0

1

1

0

4

4

0

0

Velhartice

2

0

0

0

2

0

5

5

0

1

Vimperk

3

2

1

1

2

0

5

4

0

2

Volary

2

4

2

0

1

0

4

4

0

2

Záblatí

3

1

4

0

2

0

4

4

1

3

Zbytiny

1

0

0

0

0

0

4

4

0

0

Zdíkov

1

2

1

0

0

0

2

3

0

0

Železná Ruda Želnava

2

1

3

2

3

0

4

4

0

0

1

2

1

0

0

0

4

2

0

0

POZN.: Obce zvýrazněné modrou barvou poskytly údaje v dotazníkovém šetření přímo.

45


Graf: Současný výskyt zimních netradičních sportovních aktivit

46

VERZE 15.03.07


2.5.2

VERZE 15.03.07

Letní aktivity

Jako tradiční letní aktivity byla označena: pěší turistika, cyklistika a vodní turistika. V popisné části studie je část ještě věnována raftingu, který patří k velmi oblíbeným vodním sportům. Je nutno ovšem uvést, že tzv. hodnotné vodácké terény jsou většinou součástí v NP a často i v CHKO cenných přírodních biotopů a provoz je v nich striktně regulován. Vzhledem k současnému vybavení a technické vyspělosti vodáků je stále více hlasů pro diskuzi naproti tvrdým zákazům. Společné nalezení cesty, jak alespoň regulovaně umožnit provozování těchto aktivit, by mohlo přispět ke zlepšení orgánů ochrany v BR Šumava. Jako tzv. nové sportovní a turistické aktivity bylo hodnoceno celkem 18 různých aktivit. K některým z nich si dovolím uvést poznámku na vysvětlenou vyplývající z výsledku dotazníkového šetření. Hipoturistika, jak je uvedeno výše, umožňuje i celoroční provoz. In-line bruslení a někde dokonce i jízda na kolečkových lyžích je provozováno na veřejných komunikacích s provozem aut. Nutno ovšem upozornit na to, že i provoz mimo sezónu anebo mimo hlavní denní provoz (brzy ráno) je riskantní záležitostí a nelze to považovat za obohacení nabídky regionu pro návštěvníky. Pravým favoritem v této aktivitě je obec Stožec (a pak Nová Pec), kdy se jí na Vltavské cestě věnuje podle odhadu až 30 % přijíždějících návštěvníků. Pohyb na létacích zařízeních a strojích je provozován na místních sjezdovkách, i když nikde podmínky nedosahují požadovaných kvalit a aktivita patří k okrajovým. Šetření ukazuje, že se nordic-walking stává v některých centrech nebo oblastech rozšířenou aktivitou (aktivně nabízen na Kubově Huti), i když faktický výskyt v území stále ještě především souvisí s pohybem německy mluvících návštěvníků Šumavy (Hamry, Strážný, Stožec, atd.). Horská kola (MTB) patří podle zjištěných výsledků k velmi běžným aktivitám návštěvníků v celé BR, i když její označení za novou aktivitu, tj. v té sportovní podobě, se ve skutečnosti vyskytuje spíše ojediněle. (Potenciál i možnosti udržitelného rozvoje jsou uvedeny v popisné části.) V přehledu výskytu možností koupání pro návštěvníky se vzhledem k omezeným přírodním lokalitám vyskytly i možnosti koupání ve vnitřích bazénech, které jsou ovšem většinou určeny jen pro ubytované hosty (Srní, Železná Ruda). Bivakování (neboli tramping) je i přes zákaz v NP a CHKO provozován, a proto se promítl i do přehledu aktivit. Jako další sportovní aktivity vyskytující se v regionu byly uvedeny: vyjížďky se psím spřežením, a pak především různé kolektivní a především míčové hry, které jsou provozovány především na plochách k tomu určených a nacházejících se v intravilánu obcí a měst: kopaná, tenis, nohejbal, minigolf, atp. Mezi letní aktivity byly z pochopitelných důvodů také zahrnuty indoorové aktivity: fitness studia, cvičení, atp. Pro Šumavu typická ale jinak spíše specifická návštěvnická aktivita bylo uváděno především houbaření. Zmíněno bylo rovněž rýžování zlata, které patří k regionálním poznávacím aktivitám.

47


VERZE 15.03.07

hipoturistika

in-line skating

kolečkové brusle

paragliding

motorová rogala

nordic-walking

koloběžky

terénní trojkolky

horolezectví

MTB

koupání

yachting, windsurfing

orientační běh

lukostřelba

bivakování

golf

sportovní střelba

motorové čtyřkolky

Tabulka: Současný výskyt letních netradičních sportovních aktivit

Běšiny

5

3

1

0

0

1

1

0

0

5

5

0

2

0

1

0

0

1

Boletice

1

1

0

0

0

0

0

0

0

2

0

0

0

0

0

0

0

1

Borová Lada

2

3

1

0

1

3

2

0

0

4

2

0

2

0

2

0

1

0

Buk

4

1

0

0

1

3

0

0

0

5

2

0

2

0

2

0

0

0

Čachrov

3

2

2

0

0

1

1

1

0

2

5

0

2

2

3

0

0

2

Černá v Pošumaví

4

3

1

2

2

2

1

1

0

4

5

5

2

1

2

0

0

0

Dešenice

4

1

0

0

0

0

0

0

0

4

1

0

0

0

1

0

0

0

Dlouhá Ves

5

2

1

0

1

2

2

1

0

5

4

0

1

0

3

0

0

1

Drslavice

2

2

0

0

0

1

0

0

0

3

3

0

0

0

0

0

0

0

Frymburk

3

2

0

0

0

4

2

0

0

4

5

3

2

0

1

0

0

1

Hamry

5

1

1

0

0

4

3

2

1

4

0

0

3

0

0

1

0

2

Hartmanice

5

2

1

3

2

4

2

2

0

4

4

0

3

0

2

0

2

1

Hlavňovice

4

1

0

0

0

0

1

0

0

4

4

0

0

0

1

0

0

0

Horní Planá

5

4

4

0

0

5

4

4

0

4

5

5

2

0

5

0

3

4

Horní Vltavice

5

3

2

0

1

5

4

1

0

4

4

0

3

0

3

0

2

1

Horská Kvilda

2

3

3

0

0

2

2

0

0

2

0

0

1

0

0

1

0

1

Hořice na Šumavě

3

1

0

0

0

0

0

0

0

4

3

0

0

0

1

0

1

0

Chudenín

4

4

1

0

1

1

3

0

0

2

5

3

2

1

0

3

2

1

Kašperské Hory

3

2

1

0

1

3

2

2

0

4

1

0

3

2

3

0

0

1

Kratušín

2

1

0

0

0

1

0

0

1

2

1

0

0

0

0

0

0

0

Křišťanov

3

1

0

0

0

1

0

0

0

4

1

0

1

0

2

0

0

0

Kubova Huť

4

3

4

2

1

5

3

2

2

4

4

0

5

5

0

3

2

Kvilda

3

2

0

0

3

3

0

0

2

2

0

2

1

1

0

0

0

Lenora

4

2

1

0

0

2

2

0

0

4

3

0

3

0

1

0

0

0

Modrava

1

2

1

0

0

3

1

0

0

1

1

0

0

0

1

0

0

0

Nicov

2

0

0

0

1

3

0

0

0

4

3

0

2

4

2

0

0

0

Nová Pec

4

5

2

0

0

3

3

0

1

4

5

1

2

0

2

0

0

1

Nové Hutě

3

4

2

0

0

2

3

0

0

4

0

0

3

0

0

0

0

1

4

48

3

in-line skating

kolečkové brusle

paragliding

motorová rogala

nordic-walking

koloběžky

terénní trojkolky

horolezectví

MTB

koupání

yachting, windsurfing

orientační běh

lukostřelba

bivakování

golf

sportovní střelba

motorové čtyřkolky

VERZE 15.03.07

hipoturistika


Nýrsko

4

1

0

0

0

2

0

0

0

5

4

0

0

0

1

0

0

0

Petrovice u Sušice

3

1

0

0

0

2

2

1

0

3

5

0

0

0

1

0

0

1

Prášily

3

2

1

0

0

3

2

0

0

5

1

0

1

0

1

0

0

0

Prachatice

1

3

0

0

0

2

2

0

0

5

5

0

4

0

1

0

5

0

Přední Výtoň

5

2

0

0

0

2

1

0

0

4

5

2

0

0

2

0

0

1

Rejštejn

4

1

0

1

4

0

0

3

5

4

0

1

0

1

0

0

0

Srní

2

2

1

0

0

3

2

0

0

3

4

0

0

0

0

0

0

0

Stachy

4

2

2

0

0

2

1

0

0

3

0

0

3

1

2

0

3

0

Stožec

4

5

3

0

0

3

1

0

0

2

2

1

0

0

2

0

0

0

Strážný

4

3

1

0

0

3

1

1

0

5

3

0

2

1

2

0

1

0

Strážov

3

2

2

1

1

5

2

1

0

4

5

0

4

2

3

0

0

0

Sušice

4

3

2

4

2

3

2

1

4

5

5

0

4

1

2

0

4

2

Svatá Máří

3

1

0

0

1

2

0

0

1

3

4

0

0

0

2

0

0

0

Šumavské Hoštice

3

1

0

0

0

1

1

0

0

4

3

0

0

0

1

0

0

1

Velhartice

4

1

0

0

1

0

0

0

1

5

5

0

0

0

2

0

0

1

Vimperk

4

4

3

0

1

5

2

1

2

5

5

0

4

0

2

1

1

1

Volary

5

3

1

0

1

4

2

0

0

4

5

0

2

0

1

0

2

5

Záblatí

2

4

1

0

0

4

1

1

0

2

4

0

3

1

3

0

0

0

Zbytiny

5

1

0

0

0

0

1

0

0

4

3

0

0

0

1

0

0

0

Zdíkov

5

3

2

1

1

5

2

1

1

5

4

0

4

1

2

1

1

1

Železná Ruda Želnava

2

4

1

1

1

4

1

3

0

5

4

0

2

0

1

1

0

1

4

2

0

0

0

0

2

0

0

3

4

0

0

0

1

0

0

0

0

POZN.: Obce zvýrazněné modrou barvou poskytly údaje v dotazníkovém šetření přímo.

49


Graf: Současný výskyt letních netradičních sportovních aktivit

50

VERZE 15.03.07


2.5.3

VERZE 15.03.07

Veřejné využití vojenského újezdu Boletice

Vojenský újezd Boletice (VÚB) byl ustanoven 1. 12. 1950. Jeho rozloha je 219,49 km2. VÚB slouží podle zákona k zajišťování obrany státu, k výcviku ozbrojených sil a k vojenskému a hospodářskému využití. Vojenské lesy a statky ČR s.p. pečuje o zemědělské plochy, rybníky a lesy na území VÚB. Do biosférické rezervace Šumava je přímo zahrnuta ta část VÚB, která je součástí CHKO Šumava. Pro veřejnost a tedy turistické využití byl VÚB uzavřený až do června roku 2006, kdy byly v jeho okrajových částech Klubem českých turistů po dohodě proznačeny a zpřístupněny první trasy pro pěší turisty a cyklisty. Jde o rozvoj tzv. měkké turistiky, díky níž se mohou návštěvníci seznámit s místní unikátní přírodou, která by měla býti zachována pro budoucí generace. Pro osoby vstupující na území újezdu platí mimořádná režimová a bezpečnostní opatření vyplývající především z hlavní funkce VÚB. Vojenská správa rovněž nezodpovídá za zdraví a bezpečnost vstupujících osob a za případné vzniklé škody na materiálu a majetku osob na celém teritoriu vojenského újezdu. Mezi hlavní opatření týkající se režimu vstupu do Vojenského újezdu Boletice patří: Vstup na turistické značené trasy je povolen pouze v době od 7 do 21 hodin a to pouze o sobotách, nedělích a státních svátcích. Pohyb osob je výhradně omezen na značené trasy a komunikace – u každého vstupního místa vyznačeny na informační mapě. Osoby mladší 15 let mohou vstupovat na území újezdu v rámci bezpečnosti pouze v doprovodu osoby starší 18-ti let. Dodržovat zákaz stanování a rozdělávání ohňů, zákaz vyhazování odpadků a zákaz fotografování. Ke zvláštním opatřením na území VÚB patří zejména respektování zákazu vstupu do prostorů uzavřených výstražnými tabulemi, povinnost prokázat svoji totožnost na výzvu vojenských nebo policejních orgánů, nemanipulovat s nalezenou nevybuchlou municí nebo jiným vojenským materiálem, dodržovat zákaz vstupu do cílových ploch a jiných vojenských objektů, zejména střelnic a cvičišť. Všechny značené turistické trasy zřizuje, značí nebo (v případě lávek) udržuje Klub českých turistů (KČT). Při jejich zřizování je nutná součinnost Újezdního úřadu vojenského újezdu Boletice (www.voj.ujezd-boletice.cz). Zpřístupnění VÚB rovněž významně podporuje Jihočeský kraj. Kromě značených turistických tras pro pěší a cyklotras se v budoucnu plánuje návštěvnické využití dnešního území VÚB mj. pro turistiku na koni. Mezi uvažované rozvojové plány území patří rovněž výstavba lyžařských sjezdových areálů – v oblasti Špičáku (1221 m) u Horní Plané nebo v severovýchodní části dnešního VÚB na svazích hor Chlumu (1191 m) a Velkého Plešného (1066 m). Nyní je celý VÚB přihlášený jako hlavní součást Ptačí oblasti Boletice do seznamu soustavy Natura 2000. V současnosti zůstává zatím celý VÚB pod patronací Ministerstva obrany ČR.

51


3.

VERZE 15.03.07

Závěry

Popisované území BR Šumava tvoří jedinečnou rozsáhlou lokalitu atraktivní jak z pohledu ochrany přírody, tak z pohledu využitelnosti území k rekreaci a sportovním aktivitám. Vyhlášením CHKO Šumava a NP Šumava dostala prioritu při případných střetech ochrana přírody. Tento stav neznamená v žádném případě vyloučení či bezdůvodné omezování šetrných sportovních aktivit. Cílem předkládané studie je popis možných aktivit v území s poukázáním na možný vývoj a případné kolize a principy nastavení trvale udržitelného stavu. Popisovanou oblast ročně navštěvuje cca 3 milióny návštěvníků a u drtivé většiny z nich tvoří pohybové aktivity hlavní náplň pobytu. Šumava je tradičním cílem českého turisty a ve světle této skutečnosti je brána též jako Mekkou tradičního turismu – pěší, cyklo, běžecké lyžování. Nově vznikající aktivity, kterým se převážně věnuje tato studie, mohou tvořit vhodný doplněk, rozhodující podíl mezi návštěvníky však určitě zůstane tradičním aktivitám. Z tohoto pohledu je velmi důležité, aby nejběžnější formě turismu – tedy pěší turistice – byla věnována aspoň řádově stejné pozornost a péče jako cykluturistice a běžeckému lyžování. Vezmeme-li v úvahu fungující projekt „Bílá stopa na Šumavě“, či nové budování cyklostezek v oblasti, pak zůstává pěší turistika tak trochu stranou zájmu. Již v kapitole o pěší turistice bylo zmíněno nedostatečné propojení některých turistických středisek vhodnými pěšími trasami, či nevhodné vedení některých pěších tras společně s cykloturistickými po asfaltových površích. A právě do této oblasti by měla dle našeho názoru směřovat hlavní pozornost. Na druhou stranu přiměřenou podporou netradičních sportovních aktivit lze úspěšně korigovat zatíženost atraktivních lokalit a nové lokality s netradičním sportovním vyžitím mohou tvořit adekvátní protiváhu stávajícím lokalitám, ovšem za předpokladu vybudování kvalitního zázemí. Netradiční odvětví jsou v současnosti velice populární zvláště mezi mladšími návštěvníky, avšak mnohdy vyžadují odborné vedení. Tyto sportovní aktivity jsou vyhledávanou náplní skupinových akcí (teambuilding). Organizace a zabezpečení těchto akcí může být vhodnou pracovní příležitostí pro místní obyvatele. Další oblastí rozvoje by mělo být budování sportovních a zábavních aktivit v zázemí. V této oblasti Šumava zdaleka nesplňuje požadavky poptávky na množství a kvalitu poskytovaných služeb. Do této oblasti by bylo vhodné směřovat finanční prostředky z investičních grantů EU, tak aby nabídka volnočasových aktivit na Šumavě byla kompletní. Jedná se zejména o fitness, squash, tenis, sportovní střelba, bowling, sauny, solária, lanové centrum, atd.

52

NETRADIČNÍ AKTIVITY V BIOSFÉRICKÉ REZERVACI ŠUMAVA. Ing. Zbyněk Pavlásek prosinec 2006

Recommend Documents