P ˇR E D P A T I N O V A N Á M ˇE ˇD N E P O S T R A D A T E L N Y´ M A T E R I Á L P R O P A M Á T K O V O U P É ˇC I
Pouzˇívání meˇdi ve stavitelství se zakládá na staré tradici. Jizˇ prˇed staletími umeˇli vy´znamní stavební mistrˇi ocenit vynikající technické vlastnosti tohoto materiálu, jeho neprˇekonatelnou dlouhoveˇkost a optickou zvlásˇtnost jeho zárˇiveˇ zelené patiny, která se v pru˚beˇhu ˇc asu tvorˇí na povrchu. Tvorba patiny spocˇívá ve schopnosti meˇdi vytvorˇit si pod vlivem atmosférického prostrˇedí stálou, ˇz ivotnímu prostrˇedí nesˇkodlivou, pevneˇ drzˇící ochrannou vrstvu. Na zpocˇátku lesklém povrchu naru˚stá tmavnoucí hneˇdá vrstva oxidu˚, která se po neˇkolika letech dále rozvine do zárˇící zelené patiny typické pro meˇd’. Patina pak propu˚jcˇí velky´m strˇesˇním plochám zvlásˇtní optickou lehkost a nezameˇnitelnou usˇlechtilou zárˇi. Nevy´hoda prˇi sanaci patinovany´ch meˇdeˇny´ch strˇech — nebo obzvlásˇteˇ prˇi opraveˇ pouze ˇc ástí strˇech — mu˚ˇz e spocˇívat v rozdílné barveˇ nové
meˇdi po její aplikaci na strˇechu. Kvu˚li pomalému vznikání zelené patiny na její tmavé okyslicˇené vrstveˇ totizˇ vznikne na dlouhy´ ˇc as opticky nevyvázˇeny´ obraz. Tomuto optickému „narusˇení“ se mu˚ˇz eme vyhnout pouzˇitím továrneˇ prˇedem patinovany´ch meˇdeˇny´ch tabulí. Tyto tabule se pru˚mysloveˇ jednostranneˇ zeleneˇ patinují speciálneˇ vyvinuty´m mechanicko-chemicko-termicky´m postupem. I zde se nejdrˇíve vytvorˇí vrstva zásaditého chloridu meˇd’natého prˇímo z meˇdi, cozˇ je proces, ktery´ probíhá ve srovnatelné formeˇ také u prˇirozeného vytvárˇení patiny v du˚sledku atmosféricky´ch vlivu˚ beˇhem dlouhého ˇc asového období. Prˇedpatinovaná meˇd’ vykazuje podobné vlastnosti jako prˇirozená patina, vrchní vrstva je pod vlivem prostrˇedí podrobena stálému vy´voji. Pouzˇitím tohoto materiálu je tak mozˇné docílit ihned pozˇadované zelené patiny, na kterou je jinak trˇeba roky ˇc ekat.
Pécˇe o památky – pozˇadavky, vytycˇení cíle a realizace
K definici vy´razu „ochrana památek” pouzˇijme stanovisko Spolecˇenství ochranárˇu˚ památek v Neˇmecku (Vereinigung der Denkmalpfleger in Deutschland), ve kterém je v podstateˇ následující: „Pod pojmem historické památky rozumíme, ˇz e tyto obsahují rozmanité informace o uplynuly´ch epochách, které není moˇz né získat z jiny´ch historicky´ch pramen˚u. Památky nás informují jak o dobˇe jejich vytvoˇení, r tak i o pozdˇejˇs ích epochách, ktery´mi tyto památky proˇs ly s více nebo ménˇe rozsáhly´mi zmˇenami” *(1) Tato definice prˇejatá i do neˇmecké judikatury zdu˚raznˇuje, ˇz e pu˚vodní materiální stav kulturní památky patrˇí v podstateˇ k jejímu nejsilneˇji vypovídajícímu historickému osveˇdcˇení. Tato pu˚vodnost materiálního stavu s sebou nese jak zrˇetelné ukázky tehdejsˇích ˇemeslnicky r ´ch a pru˚myslovy´ch vy´robních metod, tak i stopy stárˇí, které se tvorˇily pod vlivem jejich promeˇnlivé minulosti. Cílem opatrˇení vedoucích k pécˇi o památky je uchování stávající formy historické informace po co nejdelsˇí dobu. Tak má také uchování pu˚vodní stavby v principu prioritu prˇed novy´m vybudováním památky dle historické dokumentace. Neexistují vsˇak ˇz ádná povinná pravidla k pouzˇití urcˇity´ch materiálu˚ nebo k aplikaci urcˇité techniky opracování, která by toto uchování pu˚vodního stavu zabezpecˇovala. Opatrˇení vedoucí k uchování památek mu˚ˇz eme rozdeˇlit na trˇi hlavní ˇc innosti:
OPRAVA Pokud ˇc ásti stavitelské památky vykazují vady nebo nedostatky, které ohrozˇují její existenci, hodnotu nebo její uzˇitek, je nutné provést jen nezbytné opravy. Obvykle to znamená ˇemeslne r ˇ opravit posˇkozenou ˇc ást pouzˇitím stejného materiálu.
V ´Y M ˇE N A
Pokud je nutné vymeˇnit kvu˚li neopravitelny´m posˇkozením jednotlivé ˇc ásti pu˚vodního stavu památky, které mají podíl na jeho
specifickém památkovém vy´znamu, pak je v principu trˇeba je vymeˇnit za pouzˇití stejného materiálu a vsazeny´ díl pokud mozˇno opracovat stejnou technikou, jakou byla opracována pu˚vodní ˇc ást, kterou je nutno nahradit. Jen tak mohou by´t v budoucnosti tradována podstatná sdeˇlení pameˇtihodností alesponˇ na základeˇ soucˇasny´ch mozˇností reprodukce a podle soucˇasné interpretace nalezeného stavu památky.
REKONSTRUKCE Prˇedmeˇtem pécˇe a ochrany památek je vzˇdy jen stávající obˇasto vsˇak uzˇ drˇíve prosˇly neˇkjekt v jeho soucˇasném stavu. C teré ˇc ásti pu˚vodního památkového objektu neˇkolika úpravami a vy´meˇnami, které zpu˚sobily takovou újmu celkovému vzhledu, ˇz e jejich památkové vy´poveˇdi jsou jen teˇˇz ko pochopitelné. Prˇi situaci nutného obnovení teˇchto ˇc ástí nezby´vá nic jiného, nezˇ tyto ˇc ásti znovu provést podle vzoru ztraceného originálu, pokud je tento stav posudkem hodnoveˇrneˇ dolozˇen. Stejneˇ jako prˇi vy´meˇneˇ pu˚vodních ˇc ástí je také prˇi jejich ˇc ástecˇné rekonstrukci smysluplny´m ˇes r ˇením pouzˇití historicky´ch materiálu˚. Jen tehdy, pokud rekonstrukce odpovídá co se ty´ˇc e materiálu, konstrukcˇního provedení a zpracování formálním a technicky´m mozˇnostem doby vzniku památky, mu˚ˇz e by´t dosazˇeno zvoleného pecˇovatelského cíle: ˇc ástecˇnou rekonstrukcí doplnit pu˚vodní stav takovy´m zpu˚sobem, aby bylo mozˇné lépe sledovat vy´poveˇd’ památky jako historického sveˇdectví. Pokud musí by´t obnoveny jizˇ drˇíve ztracené originální ˇc ásti, anizˇ by prˇitom bylo mozˇné pouzˇít historicky´ch nálezu˚, pozˇaduje se: Obnova by meˇla by´t v materiálu a formeˇ provedena tak, aby nebyl zpochybneˇn jesˇteˇ existující pu˚vodní stav a mozˇnosti jeho budoucích oprav. Obnovení nesmí usˇkodit vzhledu památky a je také trˇeba, aby bylo jisté, ˇz e obnovené ˇc ásti budou stárnout podobny´m zpu˚sobem jako existující kdysi pouzˇité materiály.
3
Materiál meˇd'
ˇ ádny´ jiny´ kov nehrál v kulturneˇ historickém vy´voji tak velZ kou roli jako meˇd’. Od doby bronzové, která deˇkuje za své jméno slitineˇ meˇdi, azˇ po moderní období doprovázelo a poháneˇlo násˇ kulturní a technicky´ rozvoj mnozˇství kladny´ch vlastností a podivuhodny´ch mozˇností tohoto „starého — nového” materiálu. To, ˇz e meˇd’ byla pouzˇívána v evropsky´ch zemích jizˇ od pozdního strˇedoveˇku k pokry´vání strˇech, hraje v sanaci památek podstatnou roli. Ve velké mírˇe meˇd’ naplnˇuje hlavní pozˇadavky pro ochranu památek, jako je cílené pouzˇívání materiálu˚, které mohou by´t opracovány stejnou technikou a stárnou stejny´m zpu˚sobem jako materiály pu˚vodní. Nejstarsˇí ˇc ástecˇneˇ zachovalá meˇdeˇná strˇecha v Neˇmecku se nachází na Dómu v Hildesheimu. Její vznik se datuje do roku 1280, cozˇ dokumentuje neobvyklou ˇz ivotnost pouzˇitého meˇdeˇného materiálu. S vyvinutím metody válcování k vy´robeˇ meˇdeˇného plechu místo beˇˇz ného opracovávání kladivem, které se pouzˇívalo do zacˇátku 19. století, byl zaznamenán velky´ náru˚st pouzˇívání meˇdi ve stavebnictví, zvlásˇteˇ ve státech okolo Severního a Baltského morˇe, ale také v Strˇední Evropeˇ. Vsˇude v teˇchto regionech zvy´raznˇují zelené meˇdeˇné strˇechy meˇstskou krajinu. V období baroka a rokoka, v neˇmzˇ byly uprˇednostnˇovány ornamenty a zdobení, se dostala ˇemeslná r technika opracování meˇdi do velkého rozmachu. Také pozdeˇji v grunderském období, v období secese, byla tato technika charakterizována mimorˇádnou tvu˚rcˇí rozmanitostí. Meˇdeˇné ornamenty jizˇ
4
neplnily pouze stavební funkci, ale meˇly taktézˇ vy´znamny´ podíl na celkovém vzhledu budovy. Rozhodnutí pro pouzˇití meˇdi nemeˇlo tenkrát, stejneˇ jako dnes, pouze reprezentativní du˚vody, ny´brzˇ to bylo vzˇdy soucˇasneˇ vyjádrˇením prˇedvídavého a veˇdomeˇ kvalitního hospodarˇení velky´ch stavitelu˚. Hospodárˇsky úsporny´ faktor byl v podstateˇ urcˇen neobycˇejnou odolností materiálu, která je trvale zdokumentována na historicky´ch stavebních dílech velky´m pocˇtem meˇdeˇny´ch strˇech, které prˇezˇily mnohá staletí. Pu˚sobivé prˇíklady dokazují, ˇz e ˇemeslná r vy´roba za pouzˇití prˇedpatinovaného meˇdeˇného materiálu je i dnes, ve spolupráci s památkovou pécˇí, s velky´m zdarem schopná restaurovat nebo obnovovat ohrozˇená nebo ztracená zdarˇilá sveˇdectví stavarˇského umeˇní. Zde ale ˇc asto musíme volit — na rozdíl od novostaveb — málo obvyklé a známé technologické postupy, které ale musí by´t v souladu se soucˇasny´mi veˇdecky´mi a odborny´mi poznatky. Kromeˇ odborny´ch prˇedpisu˚ je trˇeba brát v úvahu platná stavební narˇízení, zvlásˇteˇ pozˇadavky ochrany proti ohni, kvu˚li ktery´m jsou ˇc asto rozsáhlá dodatecˇná stavební opatrˇení práveˇ u stary´ch budov nezbytná. Restaurování s sebou ˇc asto prˇinásˇí po urcˇity´ ˇc as i zmeˇnu úcˇelu neˇktery´ch prostoru˚ objektu, jako je naprˇíklad vyuzˇívání strˇesˇních místností po dobu provádeˇní restaurátorsky´ch prací. V teˇchto prˇípadech je nutné, provádeˇní prací naplánovat tak, aby restaurovany´ objekt tímto postupem neutrpeˇl, aby nedosˇlo ke zbytecˇny´m ˇs kodám.
ˇC tyrˇi prˇíklady z praxe 1. Radnice v Hamburku
Po velkém pozˇáru v polovineˇ 19. století, jehozˇ obeˇtí se stala také stará radnice, byla nová Hamburská radnice po 44 letech plánování a po jedenácti letech vy´stavby v ˇíjnu r 1897 znovu otevrˇena. Impozantní stavba je zhotovena v takzvaném neˇmecko-vlámském neorenesancˇním stylu, vy´razny´m vy´tvarny´m prvkem je zárˇivá patinoveˇ zelená meˇdeˇná strˇecha (obr.1.). Ke stoletému vy´rocˇí zalozˇení budovy byla ukoncˇena senátem podporovaná vnitrˇní a vneˇjs generální rekonstrukce. Acˇkoli radnice prˇezˇila bombarˇí dování za války do znacˇné míry bez újmy, byla dlouhodobeˇ vystavena vlivu˚m prostrˇedí. Díky veˇtrnému pobrˇezˇnímu klimatu a záteˇˇz i velkomeˇstské a pru˚myslové atmosféry vznikla zvlásˇteˇ na plochách pískovcovy´ch fasád posˇkození korozí, která si vyzˇádala sanaci. Meˇdeˇná strˇecha, která sice pu˚sobila navenek svou rovnomeˇrneˇ modrozelenou patinou skveˇly´m dojmem, vykázala prˇi podrobné kontrole také nedostatky. Prokázalo se, ˇz e meˇdeˇné oblozˇení nebylo za tehdejsˇích ˇc asu˚ provedeno ve vsˇech ˇc ástech tak, jak by bylo ˇz ádoucí podle soucˇasny´ch odborneˇ technicky´ch znalostí a ˇemeslny r ´ch prˇedpisu˚. Prˇi prˇipevnˇování bedneˇní nebyly dostatecˇneˇ respektovány tepelneˇ podmíneˇné délkové zmeˇny velky´ch strˇesˇních ploch a v pru˚beˇhu ˇc asu se z tohoto du˚vodu pevné spoje ˇc ástecˇneˇ uvolnily. Následkem toho jizˇ nebylo meˇdeˇné oblozˇení dostatecˇneˇ chráneˇno proti úcˇinku˚m veˇtru. Ostatneˇ jesˇteˇ horsˇí to bylo po následneˇ podniknuty´ch „sanacˇních opatrˇeních” k upevneˇní uvolneˇny´ch strˇesˇních ploch pomocí ˇs roubu˚ uchyceny´ch do strˇesˇního plásˇteˇ. Hlavy teˇchto ˇs roubu˚ pak byly, aby se prodeˇraveˇná strˇecha znovu uteˇsnila, uzavrˇeny — prˇeklenuty vypoukly´mi kulaty´mi meˇdeˇny´mi plísˇky, které byly uchyceny pájením, tzv. Hauerbuckeln (obr. 2.). A opeˇt následkem obzvlásˇteˇ pevného uchycení bez ohledu na roztazˇnost materiálu, se ˇs rouby z bedneˇní v du˚sledku˚ tepelného rozpínání, díky
Obrázek 1. Zárˇiveˇ zelené meˇdeˇné strˇechy radnice jsou vy´razny´m architektonicky´m prvkem
Obrázek 2. Neodborná „sanacˇní opatrˇení” vedla k prohloubení posˇkození
5
dilatacˇním zmeˇnám, meˇdeˇné strˇesˇní plochy povolily a prˇipájené krycí plísˇky odpadly. Do deˇr po ˇs roubech, které ted’ jizˇ nebyly teˇsné, mohla vtékat voda azˇ na stavební díly lezˇící pod strˇechou, které byly tímto zatékáním posˇkozovány. Oprava strˇesˇní plochy uzˇ nebyla mozˇná, prˇestozˇe samotny´ meˇdeˇny´ strˇesˇní plásˇt’ by jisteˇ jesˇteˇ prˇezˇil dalsˇích sto let v bezvadném stavu.
Obrázek 3. Architektonická mnohotvárnost je charakteristická pro díla z meˇdi z grunderského období
Obrázek 4. Barevné rozdíly mezi pu˚vodními stary´mi meˇdeˇny´mi ˇc ástmi a ˇc ástmi novy´mi, vyrobeny´mi z prˇedpatinovaného meˇdeˇného plechu se vyrovnávají stále více a více
6
Obrázek 5. Strˇecha po rekonstrukci
V rámci analy´zy ˇs kod byla také zpracována i koncepce pro sanaci meˇdeˇné strˇechy. Pozˇadavek ze strany památkové pécˇe byl: Prˇi obnoveˇ meˇdeˇné strˇechy zachovat nebo eventuálneˇ znovu vytvorˇit zelenou patinu, která je zde zásadní slozˇkou památky. Pozˇadavek byl takto formulován také proto, aby se docílilo harmonické jednoty mezi ostatními zeleny´mi soucˇástmi strˇechy jako viky´ˇi, r ozdobami a sosˇkami, které zu˚staly zachovány, a novou strˇesˇní plochou (obr. 3.). Toto omezení znamenalo zárovenˇ nejvysˇˇs í nároky na kvalitu patinované meˇdi, také se zrˇetelem na vy´znam a velikost stavebního zadání. Rozhodnutí proto padlo na prˇedpatinovany´ meˇdeˇny´ materiál, ktery´ splnˇuje jak odpovídající optické tak i technické prˇedpoklady. Samozrˇejmeˇ ˇz e byly prˇi obnoveˇ meˇdeˇné krytiny základem prací soucˇasné odborneˇ technické prˇedpisy pro klempírˇské r ˇemeslo. Nadto byla veˇnována zvlásˇtní pozornost prˇipojovacím místu˚m mezi stary´mi a novy´mi stavebními ˇc ástmi s ohledem na tepelnou roztazˇnost, aby se zmensˇilo napeˇtí, které bylo u staré strˇechy prˇícˇinou posˇkození. Proto mu˚ˇz eme prˇedpokládat, ze termín prˇísˇtí sanace strˇechy bude urcˇen ˇz ivotností meˇdi — která ˇc iní stovky let. V souˇc asnosti jesˇteˇ existují lehké barevné rozdíly mezi stary´mi a novy´mi patinovy´mi povrchy, ale ty se boudou v pru˚beˇhu doby více a více vyrovnávat popsany´m dalsˇím vy´vojem patiny meˇdi a to pu˚sobením atmosféricky´ch vlivu˚ (obr.4. a 5.).
2. Klásˇterní objekt Neustadt / Main
Prˇílezˇitostneˇ vyzˇadují neˇkteré prˇípady sanace u historicky´ch budov vy´meˇnu existujícího pu˚vodního materiálu jiny´m a jinou zpracovatelskou techniku. Prˇícˇina spocˇívá v tom, ˇz e u pu˚vodní konstrukce nebylo dbáno jizˇ od zacˇátku na technické pozˇadavky nebo je nelze identifikovat. Také tady platí, ˇz e provedení sanacˇních prací nesmí zkreslovat historické pojetí památky, naprˇíklad pouzˇitím materiálu nebo zpracovatelské techniky, které v dobeˇ zalozˇení stavebního díla jesˇteˇ vu˚bec neexistovaly. Technicky vylepsˇené provedení je pak vytvorˇeno tak, jak by mohlo by´t provedeno v dobeˇ vzniku památky. Takovy´m prˇíkladem je sanace klásˇterního objektu, zalozˇeného v roce 768 v Neustadt/Main. Strˇesˇní konstrukce klásˇterního kostela, která meˇla by´t sanována, pocházela z poloviny 19. století a byla provedena brˇidlicovy´m pokrytím. Pro tuto stavební ˇc ást bylo toto pokrytí historicky´m stavem. Krytina byla, ve zpráveˇ biskupského stavebního úrˇadu nazvána ˇz e je: „v katastrofickém stavu, ˇc ástecˇneˇ opry´skaná a namrzlá“. Ve zpráveˇ bylo pak na jiném místeˇ uvedeno: „V souvislosti s vadami klempírˇsky´ch vy´robku˚ docházelo v celkové strˇesˇní plosˇe ke stálému zatékání s následkem rozsˇirˇující se destrukce drˇeveˇny´ch a zdeˇny´ch konstrukcí, v neposlední ˇade r ˇ díky ˇc ástecˇneˇ zmensˇenému sklonu strˇechy. Úhrnem lze ˇíci, r ˇz e obnovení nebude z technicky´ch du˚vodu˚ vhodné, opravy by nadto navíc narusˇily celkovy´ esteticky´ dojem z du˚vodu nerovnomeˇrného stárnutí materiálu. Prˇi obnoveˇ by bylo dobré zvázˇit zmeˇnu materiálu, a to z du˚vodu stálosti a dlouhodobé ˇz ivotnosti a s ní spojené — také dlouhodobé hospodárnosti.“ V rozhovoru se zemsky´m úrˇadem pro pécˇi o památky se diskutovalo o ru˚zny´ch strˇesˇních krytinách. Vyloucˇeno vsˇak bylo, z du˚vodu jizˇ uvedeného malého sklonu strˇechy, nové drob-
Obrázek 6. Strˇecha po rekonstrukci
Obrázek 7. Zelená patina meˇdi jako doplnˇková barva k ˇc ervenému pískovci na místeˇ pu˚vodního brˇidlicového oblozˇení
7
neˇ ˇc leneˇné brˇidlicové pokrytí, které tam existovalo pu˚vodneˇ. Pro tento zámeˇr prˇicházela v úvahu jen kovová drázˇkovaná krytina a rozhodnutí padlo z du˚vodu˚ jak technicky´ch tak i památkovy´ch na meˇd’ a to sice na meˇd’ prˇedpatinovanou.
Obrázek 8. Nová strˇecha v harmonii s prostrˇedím
8
Velmi sveˇdomitou prací byly noveˇ vytvorˇeny celkové strˇesˇní plochy. Detailní vy´tvarné prvky byly nejdrˇív zkusˇebneˇ zhotoveny z modelu˚ v dílnách jako vzory, ˇc ímzˇ ˇemeslníci r získali zkusˇenosti s tehdy novy´m opracováním povrchu materiálu˚. Pozorovatelu˚m se dnes nabízí objekt se zárˇiveˇ zelenou patinovanou strˇechou, která koresponduje s nacˇervenaly´m pískovcem fasády tak, jako by k sobeˇ odjakzˇiva patrˇily (Obr. 6., 7. a 8.).
3. Náhrobní kaple Rotenberg u Stuttgartu
Teutsch-goticky´ náhrobek navrhl král Vilém I. z Württembergu po náhlé smrti své choti v roce 1819. Jeho dvorní stavitel, florentinsky´ architekt Giovanni Salucci ho ale prˇesveˇdcˇil, aby uprˇednostnil kapli ve formeˇ klasicistického chrámu (obr. 9.). Kupole byla od pocˇátku pokrytá meˇdí, zelená patina vy´razneˇ umocnˇovala vzhled tohoto chrámu, ktery´ byl viditelny´ z mnoha míst Stuttgartu. Bohuzˇel meˇd’ nebyla ve své dobeˇ opracována zcela odborneˇ. Neteˇsny´mi spoji na sveˇtlíku vzˇdy prosakovala desˇt’ová voda. Tomuto prosakování také neprospeˇla poloha budovy; objekt je vystaven prˇírodním vlivu˚m na 411 metru˚ vysoké horˇe Rotenberg. Také podélné drázˇky meˇdeˇny´ch ˇc ástí nebyli ˇc isteˇ vydrázˇkovány, opakované provlhání vedlo v pru˚beˇhu století k posˇkození drˇeveˇné konstrukce. I kdyzˇ samotná meˇd’ posˇkozena nebyla, nebylo mozˇné se vyhnout celkové obnoveˇ strˇesˇní plochy. Spolecˇneˇ se zemsky´m úrˇadem pro pécˇi o památky a s vrchním státním stavebním úrˇadem bylo rozhodnuto, ˇz e je trˇeba zachovat opticky´ vzhled budovy i vcˇetneˇ zelené meˇdeˇné strˇechy. Pro obnovu strˇechy byla zvolena prˇedpatinovaná meˇd’ „aby se nemuselo na novou zelenou patinu roky nebo desítky let ˇc ekat“, jak rozhodnutí zdu˚vodnil vrchní státní stavební úrˇad. Na novou krytinu a její opracování byly kladeny velké nároky, protozˇe patinované tabule musely by´t prˇedem vyformovány prˇimeˇˇene r ˇ k zaoblení kupolovité strˇechy. Se zrˇetelem na polohu vystavenou vlivu veˇtru byl pod prˇedpatinovanou meˇdeˇnou krytinou nataven bitumenovy´ pás jako doplnˇkové zabezpecˇovací opatrˇení proti eventuálneˇ nahnané desˇt’ové vodeˇ a pronikající vlhkosti. ˇRemeslník prˇes oprávneˇnou hrdost na své zdarˇené dílo konstatoval trosˇku smutneˇ, ˇz e nestranny´ pozorovatel jeho vy´tvor po odmontování lesˇení ani nezaznamená — zelená meˇdeˇná strˇecha zu˚stává zárˇivá — tak jak byla prˇed její obnovou. Prˇesneˇ to bylo ovsˇem jasny´m úmyslem památkové pécˇe (obr. 10.).
Obrázek 9. Zelená meˇdeˇná strˇecha je po sanaci prˇedpatinovanou meˇdí zárˇivá a nezmeˇneˇná — ale tentokrát technicky správneˇ provedená Obrázek 10. Nová strˇecha
9
4. Veˇˇz zámku
Zámek Gottorf ve meˇsteˇ Schleswig an der Schlei je se svy´mi bíle omítnuty´mi zdmi a tmavy´mi ˇs ikmy´mi strˇechami impozantním objektem. Byl vystaven jizˇ ve 13. století hrabeˇtem z Holsˇty´nska jako jeho rezidence, obklopená krásny´m parkem se stary´m stromovím. Soucˇasny´ vzhled vsˇak definují pozdeˇji vybudované stavební ˇc ásti, zejména z dálky viditelná zeleneˇ patinovaná kupole veˇˇz e v jizˇním krˇídle, postavená v létech 1697—1703. Meˇdí oblozˇená kupole byla v roce 1917 po pozˇáru opravena. Prˇed neˇkolika lety vsˇak byla prˇi jedné prudké sneˇhové bourˇi tak silneˇ posˇkozena, ˇz e její oprava jizˇ nebyla mozˇná. Také v tomto prˇípadeˇ, jako témeˇˇr pokazˇdé prˇi posˇkození meˇdeˇné strˇechy, nebyl posˇkozen samotny´ materiál, ny´brzˇ za tehdejsˇích dob neodborneˇ provedená podkladní konstrukce, která zaprˇícˇinila znicˇení strˇechy.
Gottorf Protozˇe zelená meˇdeˇná strˇecha prˇedstavuje prˇímo charakteristicky´ symbol zámku, musel by´t opticky´ vzhled této ˇc ásti budovy po obnovení bezpodmínecˇneˇ zachován (obr. 11.). Zemsky´ úrˇad pro pécˇi o památky v Kielu se proto rozhodl, ˇz e nové pokrytí bude provedeno zelenou, prˇedpatinovanou meˇdí. Obloukoviteˇ zakrˇivené meˇdeˇné ˇc ásti strˇechy barokní veˇˇz e byly prˇedprˇipraveny s prˇesahy a poté ˇemeslníky r ulozˇeny na strˇesˇní konstrukci podle prˇesného plánu. Tím byla na místeˇ ˇemeslne r ˇ slícována jen rozhraní, ˇc ímzˇ bylo do znacˇné míry zamezeno prˇípadny´m chybám prˇi stavenisˇtním zpracování. Proto mu˚ˇz eme prˇedpokládat, ˇz e práce provedené dle soucˇasny´ch odborny´ch poznatku˚ a prˇedpisu˚ prˇekonají budoucí bourˇe lépe nezˇ stará strˇecha.
10
Obrázek 11. Nová, zelená meˇdeˇná strˇecha na veˇˇz i
(1) Kiesow; Einführung in die Denkmalpflege
Literatura
(2) Vereinigung der Landesdenkmalpfleger; Zur Verwendung neu entwickelter Ersatzstoffe (Spolecˇenství zemsky´ch ochranárˇu˚ památek; Pouzˇívání noveˇ vyvinuty´ch obnovovacích materiálu˚) (3) Bischöfliches Bauamt Würzburg; Pfarrkirche Neustadt/Main Biskupsky´ stavební úrˇad Würzburg; Farní kostel Neustadt/Main (4) Baumetall 6/1992, S 39-42 und 1/1993, S 38-45; Röbbert: Klempnertechnik und Denkmalpflege (Kov ve stavebnictví 6/1992, str. 39-42 a 1/1993, str. 38-45; Röbbert: Klempírˇská technika a pécˇe o památky) (5) Baumetall 8/1998, S34-43; Sander: Wie Phönix aus der Asche Kov ve stavebnictví 8/1998, str. 34-43; Sander: Jako Fénix z popela (6) Röbbert: TECU® — Planen, Gestalten, Verarbeiten , Hrsg. KME 2000 Röbbert: TECU® — Plány, konstrukce, zpracování, vydavatel: KME 2000 Prˇeklad z neˇmeckého originálu: Hungarian Copper Promotion Centre, 2004
11
www.copperconcept.org
H-1053 Budapest, Képíró u. 9. Tel.: (+36 1)-266-4810, Fax: (+36 1) 266-4804 e-mail:
[email protected]
www.hcpcinfo.org
