ZPRAVODAJ MĚSTA PLZNĚ ROČNÍK XIII ČERVEN 2008
Starosta Řezna
Hladová bouře
Městská fotosoutěž
hovoří o přínosech partnerské spolupráce s Plzní
zavinila v roce 1918 dětskou tragédii
vyvolala velký zájem. Porota vybírala ze tří set snímků
strana 2
strana 5
strana 6
Nepřítelem ovzduší jsou automobily Plzeň hostila jamboree Město nechalo zpracovat důkladnou studii o stavu imisí Ovzduší v západočeské metropoli nejvíce znečišťuje automobilová doprava. A v závěsu za ní je nevhodné lokální vytápění a spalování. Řešení, jak zlepšit situaci v krajské metropoli, se nabízí: sáhnout k takovým opatřením, která by co nejvíce omezila dopravní zátěž. A vedle toho také napojit co nejvíce domácností na centrální dodávku tepla. I takové závěry ukázala velmi důkladná studie, kterou si nechala zpracovat plzeňská radnice na základě výsledků měření stavu ovzduší. Právě ta totiž v uplynulých letech ukazovala opakované překračování platných imisních limitů. Přestože ovzduší v Plzni je lepší než v některých velkých městech v tuzemsku,
OCENĚNÍ
Radní vybrali Sabinu Slonkovou Novinářka Sabina Slonková vždy psala o jevech, které by jejich aktéři nepochybně rádi utajili - o podvodech, korupci a klientelismu. V jejím hledáčku jsou politické strany, jejich lídři, vysocí státní úředníci, ale i velké ryby ze světa byznysu. Právě za prosazování principů demokratického právního státu během svého působení v různých médiích získala tato investigativní žurnalistka letošní Cenu 1. června, kterou město Plzeň od roku 1993 uděluje za významný přínos k objasnění a prosazení demokracie, svobody a spravedlnosti a za obhajobu lidských práv a svobod v médiích. Slonková od roku 1991 pracovala v MF Dnes, v roce 2003 přestoupila do Hospodářských novin. Nyní je členkou týmu Aktuálně.cz. V minulosti získala cenu Ferdinanda Peroutky za investigativní žurnalistiku. (red)
Duševně nemocní žijí samostatně Dva měsíce zkouší samostatně bydlet ve vlastní domácnosti v plzeňské Havířské ulici čtyři duševně nemocní muži. Donedávna pro ně byla psychiatrická léčebna jediným místem, kde mohli přebývat. Nový domov získali díky projektu „Psychosociální sítě“, který buduje Nadace Bona od roku 1994. Cílem je umožnit návrat osob s duševním handicapem zpět do normálního života. Na podzim minulého roku se k projektu nadace připojila Plzeň. Poskytla byt se třemi pokoji, kuchyní a sociálním zařízením. Sociální služby zajišťuje občanské sdružení Ledovec. Klienti se učí samostatně hospodařit, starat se o sebe, vařit, prát, uklízet, aktivně trávit a strukturovat svůj volný čas. „Zájemce musí splňovat stanovená kritéria, jako je věková hranice osmnácti let, nesmí mít nařízenou ochrannou ústavní léčbu nebo být agresivní,“ uvedla ředitelka nadace Jitka Štambachová. (red)
jako je například Praha, Brno či Ostrava, není však vyhovující ani z hlediska požadavků platných právních předpisů, ani z hlediska kvality života obyvatel. Závěry dokumentu proto varují – pokud by se situace v Plzni dlouhodobě neřešila, mohla by míra znečištění ovzduší překračovat limity častěji než dosud. V těch částech území města, kde byla v období let 2004 až 2006 alespoň jednou vyhlášena takzvaná oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, žije více než sto tisíc Plzeňanů, tedy asi 63 procent všech obyvatel města. Stanovené limity, které ukazují možný dopad znečištění na lidské zdraví, byly
v krajské metropoli překročeny imisními koncentracemi jemného prachu, polycyklických aromatických uhlovodíků a ojediněle i oxidu dusičitého. „Zpracování studie nazvané Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně mělo odhalit příčiny překračování limitů a současně navrhnout opatření k nápravě a k následnému udržení kvality ovzduší na vyhovující úrovni,“ uvedla mluvčí plzeňského magistrátu Zdeňka Kubalová. „Na doporučená opatření musí navázat plán, který podrobně popíše konkrétní akce včetně očekávaných finančních nákladů,“ dodala. Pokračování na str. 5
Vrátí se doba, kdy každý bude znát svého strážníka Odstranit anonymitu policistů a strážníků a zvýšit pocit bezpečí občanů má projekt „Bezpečné město“. Zapojí se do něj státní i městská policie a také zastupitelé. Město bude rozděleno na sektory, o které se bude starat konkrétní pracovní skupina tvořená policisty, strážníky a jedním zastupitelem. „Chceme vycházet z okrsků policie. V každém obvodě bude těchto sektorů minimálně devět,“ sdělil Petr Kubis, koordinátor bezpečnosti plzeňského magistrátu. Osobní zodpovědnost za bezpečnostní situaci v územní části by tak měl nést společně s policisty a strážníky i konkrétní zastupitel. „V podstatě se vracíme k časům, kdy úzká vazba mezi policií a místními občany byla samozřejmostí,“ řekl Kubis. Do konce roku bude každý Plzeňan vědět, kdo za bezpečnost v jeho okolí zodpovídá. „Projekt počítá s informační
kampaní. Občané budou mít možnost zjistit, který strážník, policista a zastupitel je zodpovědný za bezpečnostní situaci v jeho bydlišti i na internetových stránkách města. Tady budou uvedeny také telefonní a elektronické kontakty,“ uvedl koordinátor. V projektu nechybí kontrola. Kontrolní mechanismus zjistí, zda jsou stížnosti řešeny, v jakém časovém horizontu a s jakým výsledkem. Odhalí strážníka nebo policistu, který si řádně neplní své povinnosti. Podobný projekt už funguje v Sokolově a jeho obyvatelé si ho nemohou vynachválit. „Snížila se drobná kriminalita a lidé vědí, na koho se obrátit, když chtějí řešit svůj problém,“ říká starosta tohoto města Karel Jakobec. V Plzni by měl být tento projekt naplno spuštěn ve druhé polovině letošního roku. (red)
Archeologové našli keramiku z doby římské
Na přelomu dubna a května hostila Plzeň mezinárodní setkání skautů Klíč 2008, které ho se zúčastnilo na tři tisíce dětí a mladých lidí z celé České republiky i ze zahraniční. Jamboree skauti nepořádali pouze sami pro sebe. Ochutnávku ze svých aktivit nabídli veřejnosti v programu Barevný skauting na náměstí Republiky. Foto: Michal Böhm
ROZHOVOR
Civiš: Nejtěžší bude doletět na paralympiádu Když mi Radovan Civiš ukázal svoji cyklistickou trojkolku na ruční pohon, které se říká handbike, vzpomněl jsem si na Vánoce a na svá dětská léta. Tenkrát jsem musel mamince mlít kila máku a ořechů. Vánoční cukroví pak bylo výtečné, ale z toho nekonečného točení klikou mlýnku mě dost bolely ruce. Pokud chcete roztočit kola handbiku, musíte vlastně také mlít mák, navíc ještě obouruč. A je třeba pořádně zabrat, jinak těžko překonáte odpor váhy vlastního těla. Pětatřicetiletý Radovan Civiš už na handbiku „rukama namlel“ tisíce kilometrů. To dokazuje i objem jeho paží. Šlápnout do pedálů klasického bicyklu však nedokáže. V devatenácti letech měl autonehodu. Seděl za řidičem. Náraz do stromu odnesla páteř. Ochrnula mu spodní polovina těla. Je vozíčkářem, který bude reprezentovat Českou republiku
Radovan Civiš
na paralympiádě v Číně. Tam se letos v září sjedou tisíce handicapovaných sportovců z celého světa. Ono to slůvko handicapovaný v souvislosti s jejich sportovními výkony je nesmyslné. Sedněte si na Radovanovu trojkolku, a zjistíte, že fyzicky handicapovaný není on, ale vy. Ač máte ruce i nohy zdravé, nepředhoníte ho. Kdy jste poprvé seděl na handbiku? Poprvé jsem ho viděl asi před deseti lety. Jezdil jsem na rehabilitační pobyty do Kladrub. A tam přivezli kopii amerického handbiku. Vozítko bylo těžké, svařené z ocelových trubek. Mohl jsem se na něm projet. Jízda mě nadchla, protože jsem zažil jiný pohyb než na vozíku. Pak jsem dlouho o handbiku neslyšel. Po čase jsem díky své kolegyni začal rekreačně lyžovat. Jezdili jsme na Šumavu s její partou a bylo to fajn. Stejná parta také
jezdila v létě na kola a já chtěl s nimi. To na vozíku nebo autem nešlo. Tak jsem díky ní začal přemýšlet, jak získat něco jako handbike. Tak jste si pořídil svůj první handbike? Zpunktoval jsem v Plzni pár známých a dali jsme dohromady handbike podle té americké předlohy. Byl to sice děsný šrot, ale dalo se na něm jezdit. Do kopců mne však museli na gumicuku táhnout dva cyklisté. Jak jste se dostal k závodění? Před necelými čtyřmi lety, po olympiádě v Aténách jsem projížděl internet a narazil na český paralympijský tým. Dočetl jsem se, že v závodě handbikerů exceloval náš závodník Marcel Pipek a v Aténách získal olympijské zlato. Řekl jsem si, že bych chtěl zkusit závodit i já. Pokračování na str. 4
S T R ANA 2 / ČERV EN 2008
Z P R AV ODA J S T V Í
Starostu zaujala protipovodňová ochrana Hans Schaidinger: Češi jsou našimi nejbližšími východními sousedy, proto máme informace i v češtině Letos v září uplyne patnáct let od chvíle, kdy představitelé Plzně a německého Regensburgu (Řezna) podepsali smlouvu o partnerství. Proto jsme požádali starostu Řezna Hanse Schaidingera o krátký rozhovor, v němž se ohlíží za uplynulými roky vzájemné spolupráce obou měst. Za Řezno podepsala dohodu o partnerství koncem září 1993 vaše předchůdkyně, starostka Christa Maier. Vy jste se stal starostou o tři roky později. Jak se za těch dvanáct let, co stojíte v čele města, rozvíjela partnerská spolupráce mezi Řeznem a Plzní? Kontakty mezi našimi městy se stávají stále těsnějšími. Mezi občany obou měst se rozvinula řada osobních vazeb, a to považuji za mimořádně důležité. Kromě toho existuje těsná spolupráce v oblasti kultury a divadla. Odvezl jste si z Plzně nějakou inspiraci nebo dobrý nápad, který jste uplatnil ve vašem městě? Když člověk navštíví kolegy v jiných městech, vidí vždy něco zajímavého. Při mé nedávné návštěvě mne velice upoutal model protipovodňové ochrany města Plzně. Řezno je z historického hlediska velice důležitým městem pro Plzeň i celé Čechy. Vedla tudy důležitá obchodní stezka mezi severem a jihem Evropy, počátky křesťanství v Čechách i vznik pražské diecéze jsou také úzce spjaty s biskupstvím v Řezně. Určitě tedy stojí za to, aby obyvatelé Plzně vaše měs-
Partnerské jubileum doprovázejí oslavy Při příležitosti 15. výročí smlouvy o partnerství obou měst se v letošním roce už konaly a ještě chystají sportovní a kulturní akce. První z nich byl závod Dračích lodí v Regensburgu, v jehož rámci se uskutečnila speciální plavba společné posádky regensburského a plzeňského magistrátu. Při letošním Historickém víkendu se jeho návštěvníci mohli seznámit s bavorským historickým poštovním vozem. V podzimní kulturní nabídce se v Plzni objeví autorské čtení knihy Sternberg a Goethe ve východním Bavorsku a v Čechách a výstava regensburského fotografa Patricka Reiniga. (red)
Strážníci zkoušeli dvoukolky
Neobvyklý dopravní prostředek - dvoukolová elektrovozítka Segway – zkoušeli v polovině června strážníci v plzeňských ulicích. Uvažují o jejich nákupu pro služební účely, a tak je testovali. Dvoukolky nemají volant a řídí se pohybem těla. Jsou velmi tiché, nezatěžují životní prostředí. „Právě to by měly být jejich největší přednosti,“ řekl velitel strážníků Luděk Hosman. Foto: Jiří Pirník
to navštívili. Co zajmavého byste jim doporučil zhlédnout? Se sanací našeho starého města jsme začali dříve než Plzeň a můžeme tedy dobře posloužit jako vzor. Vedle toho je naše staré město s jeho mnohými zvláštními památkami zajímavé. Myslím si, že kdokoli přijde do Regensburgu, měl by vidět Kamenný most, dóm a Starou radnici. Samozřejmě je nejlepší zúčastnit se organizované prohlídky, kterých se denně koná několik. Rovněž naše Muzeum říšského sněmu (Reichtagsmuseum) a Historické muzeum stojí za návštěvu. Považuji také za důležité, aby naši návštěvníci na sebe nechali působit dobovou atmosféru celého starého města. Více informací a tipů lze najít na internetových stránkách www. Regensburg. de. Prý jste vyšli vstříc českým turistům a udělali verzi i v českém jazyce? Správně, máme také informace v češtině. Vzhledem ke skutečnosti, že Češi jsou našimi nejbližšími východními sousedy a cesta z Regensburgu do Plzně nebo obráceně trvá jen jednu hodinu, je pro nás důležité dát k dispozici informace v češtině. Plánujete v blízké době návštěvu Plzně? Právě před měsícem jsem byl na jeden den v Plzni a mluvil jsem s mnoha zástupci města. Tato celodenní návštěva včetně večerní návštěvy divadla se mi velice líbila. V tomto roce, kdy slavíme výročí našeho partnerství, Plzeň opět brzy navštívím a těším se na to. Jiří Pirník, Dagmar Hermanová
Pivovar a město podepsaly deklaraci Deklaraci o spolupráci podepsali v květnu představitelé Plzeňského Prazdroje a města Plzně. Na základě tohoto dokumentu bude pivovar v následujících dvanácti měsících finančně přispívat do dohodnutých oblastí. Prioritou je podpora cestovního ruchu. Partneři se dohodli například na vzájemné propagaci na vybraných veletrzích v Česku i zahraničí a na podpoře významných kulturních a společenských akcí, které svým významem přesahují region. S pivovarem bude město nadále pracovat na zlepšení infrastruktury pro volný čas, bude poskytovat informace z oblasti městské samosprávy a péče o památky města. Plzeňský Prazdroj také přislíbil pomoc v případě mimořádných událostí. Novinkou v budoucí spolupráci jsou aktivity zaměřené na prevenci nadměrné konzumace alkoholu. Město a Plzeňský Prazdroj se společně rozhodly organizovat kampaně zaměřené proti alkoholu za volantem a proti konzumaci alkoholu nezletilými. Uskuteční se i odborné semináře pro majitele restaurací. Osvěta v oblasti odpovědné konzumace bude šířena také v průběhu kulturních akcí, jako je například Pilsner Fest. (red)
Jiří Berger zůstal v nebi natrvalo Starosta Regensburgu Hans Schaidinger
Foto: Martin Pecuch
Nejstarší brána Německa stojí v Řezně Regensburg - také Ratisbon, latinsky Ratisbona, česky Řezno, původně Castra Regina (pevnost na řece Řezné) - je město v Bavorsku, situované na soutoku řek Dunaj a Řezná. Rozsáhlé historické centrum bylo v roce 2006 zařazeno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Složení a členění je velmi podobné Magistrátu města Plzně. V roce 2007 Řezno hospodařilo rozpočtem 410,9 milionu euro. Nejvyšším orgánem města je Rada města Regensburgu, starostou je od roku 1996 Hans Schaidinger. V Řezně, které má rozlohu 80,76 km², žije 131 000 lidí. Již 500 let před n. l. se zde nacházelo keltské osídlení a na počátku našeho letopočtu římský legionářský tábor Castra Regina. Z tohoto období, z roku 179, pochází jedna z nejvýznamnějších zdejších památek - Porta Praetoria, brána, která je rovněž nejstarší výškovou stavbou Německa. Přibližně od roku 530 do poloviny 13. století byl Regensburg hlavním městem Bavorska
a do tohoto období (1135 – 46) se datuje stavba proslulého Kamenného mostu přes Dunaj. Tento most otevřel významnou mezinárodní obchodní stezku mezi severní Evropou a Benátkami a zahájil období prosperity. V roce 845 přijalo 14 českých velmožů v Regensburgu křesťanství a rovněž pražská diecéze byla později založena na základě výrazného přispění zdejšího biskupství. Roku 1245 uděluje císař Fridrich II. městu právo vlastní samosprávy a Regensburg pak zůstává svobodným říšským městem až do r. 1803. Ve zdejší starobylé radnici měl v letech 1636 – 1806 své sídlo Stálý říšský sněm. Po připojení okolních obcí se Regensburg stává v roce 1946 velkoměstem, v roce 1967 zde zahájila výuku 4. zemská univerzita v Bavorsku. Nedávných významných událostí, kterými byly návštěva papeže Benedikta XVI. dne 12. září 2006 a předání listiny Světového kulturního dědictví UNESCO 24. 11. 2007, byli přítomni i zástupci města Plzně. (red)
Koncem května zemřel po krátké nemoci ve věku 58 let známý plzeňský fotograf Jiří Berger. V minulosti pracoval jako fotoreportér v České tiskové kanceláři, v Plzeňském deníku a Mladé Frontě Dnes. Jeho velkou láskou byla letecká fotografie. Jí se naplno věnoval v posledních letech, kdy vytvořil několik unikátních knih. Jeho letecké snímky z Plzně a okolí pravidelně nacházeli čtenáři i na stránkách Radničních listů, s nimiž spolupracoval. „Dívat se na krajinu z nebe je úžasný zážitek, pokaždé nacházím něco nového,“ řekl při křtu své knihy Česko z nebe na podzim roku 2006. Nyní odešel Jiří Berger do fotografického nebe natrvalo. Bohužel předčasně a nečekaně. (prk)
Teplárna podporuje výcvik asistenčních psů Úspěšná společnost nemůže zanedbávat ani záležitosti, které s její výrobní nebo obchodní činností nemají nic společného. Říkávalo se tomu filantropie nebo mecenášství, dnes je módní spíše výraz sponzoring. Prostě podporování něčeho bohulibého. Plzeňská teplárenská je ovšem v rozdávání peněz opatrná - jejím stoprocentním vlastníkem je město Plzeň, a tak by vlastně rozdávala peníze jeho občanů. Každou korunu je tedy třeba nejdřív v ruce dvakrát obrátit. „Zásadně finančně nepodporujeme profesionální sportovní kluby. Něco jiného je mládežnický sport. To není obchod, ale prostředek výchovy mladé generace, a na tu nám naopak peněz líto není,“ říká generální ředitel Tomáš Drápela. Hlavní „sponzorské“ peníze ale proudí na pomoc organizacím a institucím, které pomáhají postiženým spoluobčanům. Pravidelně mohou s podporou Plzeňské teplárenské počítat třeba Pomocné tlapky - obecně prospěšná společnost, která se věnuje chovu a výchově asistenčních psů. „Asistenční psi mohou částečně nahradit službu osobních asistentů nebo rodinných příslušníků a snížit tak závislost tělesně postižených na jejich péči,“
Co například umí asistenční pes? - dokáže vyhledat zvonící či nezvonící mobil - přinese a pomůže sundat rukavice, ponožky, boty, tričko, kalhoty - rozepne zip na bundě či kalhotách - otevře a zavře dveře, ale i pračku a vyndá prádlo - stáhne peřinu, je-li horko - zvedne nohu spadlou z postele - zvedne ruku, spadlou z ovladače el. vozíku
Asistenční psi umí vyhledat a podat mobilní telefon. Foto: archiv Plzeňské teplárenské vysvětluje ředitelka Pomocných tlapek Hana Pirnerová. Říká se, že ze všech druhů výcviku psů je právě výcvik těch takzvaných asistenčních nejnáročnější, což potvrzují i náklady na výcvik, které se pohybují kolem 200 tisíc korun. Psi se dělí podle toho, jakou poskytují pomoc. Nejznámější jsou asi psi „slepečtí“. Daleko obtížnější je ale vycvičit
psy pro vozíčkáře, nebo asistenčního balančního psa, který pomáhá klientovi s poruchou rovnováhy, nebo psy „signální“ – pro neslyšící nebo osoby se záchvatovými onemocněními – v případě záchvatu jim pes umí přivolat pomoc. Obrovský význam mají i psi poskytující emocionální podporu lidem trpícím psychickými poruchami.
O asistenčních psech Pomocných tlapek by se toho dalo napsat mnoho. Každý pes a jeho klient mají svůj vlastní osobitý příběh. Od roku 2001, kdy byly založeny, předaly tělesně postiženým 75 asistenčních psů. Zdá se to málo? Představuje to pozitivní přínos pro nejméně 75 lidských osudů. Příspěvek Plzeňské teplárenské tady našel správné adresáty. (PI)
Z P RAVO D AJ S TV Í
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3
Plány rozvoje řeší kulturu i ekonomiku Kudy se bude ubírat kulturní dění v Plzni? Jaké nové možnosti trávení volného času nabídnout návštěvníkům a obyvatelům města? Právě takové otázky řeší nový plán rozvoje, který v souvislosti s kandidaturou Plzně na prestižní titul Evropské hlavní město kultury 2015 zpracovává městská správa. Je v pořadí druhým, vedle plánu rozvoje zaměřeného na ekonomické činnosti s vysokou přidanou hodnotou, vývoj a výzkum a zvyšování kapacity a kvality vysokoškolského vzdělávání. „Integrovaný plán je způsobem, jakým lze zastřešit investiční projekty, které chce město Plzeň v rámci kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury 2015 realizovat a získat na tyto akce podporu ze zdrojů Evropské unie,“ vysvětlila Zuzana Smotlachová, projektová manažerka útvaru koordinace evropských projektů. Prostřednictvím realizovaných investic by se měla Plzeň stát po Praze jednou z nejvyhledávanějších tuzemských destinací, centrem kulturního a společenského života. Cílem číslo jedna jsou podle Smotlachové investice do nejvýznamnějších kulturních institucí. „V řadě případů sídlí v prostorách za zenitem životnosti. Jde například o budovu Komorního divadla či městské knihovny. V Plzni nemáme muzeum výtvarného umění, chybí centrum mladého, nezávislého a alternativního umění, které by sloužilo také jako
otevřený prostor pro různá občanská sdružení,“ uvedla Zuzana Smotlachová. Další cíl směřuje ke zvýšení atraktivity města. Dosavadní průzkumy návštěvnosti ukazují, že největší podíl návštěvníků přijíždí do města za obchodem nebo z pracovních důvodů. V rámci tohoto cíle by měla být ve městě doplněna chybějící zařízení pro kulturu a volný čas menšího rozsahu a zprovozněn systém sportovněrekreačních tras, které vytvoří síť cest pro pěší, cyklisty a bruslaře. V těch nejvíce atraktivních místech by měly vzniknout nová zařízení, například odpočívadla, místa pro pikniky, fit-stezky, umělecká díla a podobně. Vedle programu kulturního rozvoje města zpracovávají úředníci i návrh plánu rozvoje Plzně. Ten je zaměřený na ekonomické činnosti s vysokou přidanou hodnotou, vývoj a výzkum, a také zvyšování kapacity a kvality vysokoškolského vzdělávání. „Konkrétně to například znamená, že se budeme snažit zvyšovat kapacitu a kvalitu vzdělávání na plzeňských vysokých školách, podporovat jejich výzkum a vývoj se zaměřením na podnikatelský sektor nebo propojení základního a aplikovaného výzkumu,“ řekl Miroslav Heidler, projektový manažer plzeňského útvaru koordinace evropských projektů. Plán rozvoje by se měl stát po schválení nástrojem pro čerpání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie.
CHYSTÁ SE
Věda a technika se v září opět ukáže v ulicích Západočeská univerzita v Plzni společně s městem Plzeň a dalšími partnery připravila již třetí ročník akce Dny vědy a techniky v Plzni. Budou mít dvě části. První se uskuteční od pondělí 15. do čtvrtka 18. září 2008 v areálu univerzity, druhá v pátek a sobotu 19. a 20. září v centru Plzně. První část bude věnována specializovanému programu jednotlivých pracovišť, který bude připraven pro malé skupiny zájemců, především ze středních a základních škol. Ty se podívají přímo do laboratoří, zkusí v nich něco vytvořit, změřit, sestavit, a to vždy podle konkrétního programu. Vzhledem
k velkému zájmu je nutné se zaregistrovat na webu www.dnyvedy.cz. Registrace začne v polovině srpna a přihlásit se mohou jak skupiny, tak jednotlivci. Druhá a bezpochybně známější část přehlídky bude již tradičně patřit široké veřejnosti. Během pátku a soboty centrum města ožije desítkami expozic. Na každé z nich bude k vidění nejedna zajímavost z konkrétního oboru. Navíc je již tradičně v pátek dopoledne připravena soutěž pro žáky středních a základních škol. Vstup na všechny expozice je zdarma. Přesný program bude v srpnu k dispozici na webu www.dnyvedy.cz. (ko)
První etapa skončí v srpnu
Rozsáhlá rekonstrukce Americké třídy začala na jaře v místě zvaném u Mrakodrapu. Tato první etapa bude hotova koncem srpna, silničáři se pak přesunou výše, k bývalému kinu Elektra. Tam budou pracovat až do konce roku. Další stavbou, která ovlivní dopravu v letošních letních měsících, je přestavba křižovatky u bazénu na Slovanech, kde se Koterovská třída kříží s Habrmannovo ulicí. Přestavba si vyžádá náklady kolem padesáti milionů korun. Skončí letos v říjnu. „Rekonstrukce je důležitá i vzhledem k tomu, že křižovatku a nástupní ostrůvky přechází velké množství pěších. Je tu opravdu značný provoz. V blízkosti je kromě bazénu, městská sportovní hala a dvě školy,“ uvedl dopravní inženýr Ondřej Vohradský ze Správy veřejného statku města Plzně. Foto: Jiří Pirník
Děti nemusejí mít vlastní cestovní pas Pro rodiče s dětmi je od letošního jara jednodušší cestovat za hranice. Novela zákona o cestovních dokladech totiž umožňuje zapisování dětí do deseti let do cestovního dokladu rodiče, takže potomek nemusí mít vlastní pas. Zápis lze provést jak do stávajícího cestovního pasu rodiče, tak do nového cestovního pasu, o který si rodič žádá. K provedení zápisu je třeba doložit rodný list dítěte, rodné listy obou rodičů a oddací list, vyplněnou žádost o provedení změn údajů nebo doplnění údajů v cestovním dokla-
du. Za každý zápis uhradí rodiče správní poplatek ve výši 50 korun. Druhou změnou je možnost vydávat cestovní pasy se strojově čitelnými údaji a s nosičem dat s biometrickými údaji i dětem mladším pěti let. Původní právní úprava umožňovala vydávání takových dokladů pouze starším pěti let. Platnost těchto cestovních pasů je pět let a správní poplatek je stanoven na sto korun. Ke změně došlo také při vydávání cestovních pasů bez strojově čitelných údajů a bez nosiče dat s biometrickými údaji. Zde byla zrušena
Zákaz rybolovu Boleváku prospěje Letošní rybářská sezóna na Velkém boleveckém rybníku nezačne. Správa veřejného statku města Plzně, která má boleveckou soustavu rybníků na starost, nevydá ani jednu povolenku k lovu ryb. Jde o další nezbytný krok v rámci ozdravného projektu na zlepšení jakosti vody v tomto rybníku. „Od roku 2006 jsou do Boleváku vysazovány mladší věkové kategorie dravých druhů ryb. Jejich současná velikost se podle provedených průzkumů pohybuje pouze do
padesáti centimetrů, což je pro sportovní rybolov nezajímavé,“ uvedl Richard Havelka ze správy veřejného statku. Vysazování dravých ryb pomáhá Boleveckému rybníku snižovat množství plevelných ryb, jako jsou plotice, perlíni nebo cejni. Výměna rybí obsádky patří vedle vysazování odolných druhů vodních rostlin a ošetření sedimentu k základním krokům směřujícím k vytvoření přirozeného a stabilního rybničního prostředí s kvalitní vodou vhodnou pro kou-
Vzpouru proti měně představila výstava Vůbec první velkou revoltu pracujícího lidu v táboře socialistických zemí, demonstraci Plzeňanů proti měnové reformě v roce 1953, připomněla na přelomu května a června výstava v mázhauzu plzeňské radnice. Atmosféru doby i události, které pak na dlouhé desítky let vymizely z učebnic dějepisu a mlčelo se o ní, přiblížily dobové novinové články, staré peníze, potravinové lístky, vkladní knížky či rozsudky soudů. Podle dobového komunistického tisku se v Plzni odehrál „útok zběsilých reakčních živlů“. Deníky se tehdy předháněly v otiskování nadšených dopisů pracujících, kteří si pochvalovali měnovou reformu a moudré stranické rozhodnutí. I po 55 letech od takzvaného prvního zvonění jsou vzpomínky pamětníků živé. Režim demonstraci silou potřel. Ještě týž den jako pomstu strhli komunisté sochu prezidenta Masaryka a nechali ji roztavit. Následovala perzekuce - vězení, diskriminace, ztráta práce, nucené vystěhovávání. Soudy ve 14 velkých procesech odsoudily 331 lidí, někdy až na 14 let, na 50 rodin bylo vystěhováno. Následky se táhly celá desetiletí a některé účastníky revolty státní bezpečnost sledovala ještě pár týdnů před listopadovou revolucí v roce 1989. (red)
věková hranice do pěti let, kdy byl vydáván cestovní pas s platností jeden rok za padesátikorunový poplatek. Je nahrazena hranicí do 15 let, kdy je vydáván cestovní pas s platností šest měsíců za poplatek ve výši tisíc korun. Podat žádost o cestovní pas lze v Plzni na magistrátním oddělení správních činností na náměstí Republiky 16. V obou případech mohou zájemci pro rychlejší odbavení využít objednacího systému. Aplikace objednání přes internet je dostupná na webové adrese www.uradbezcekani.cz.
pání. „Abychom byli úspěšní ve snižování množství plevelných ryb, je nutné po dobu dvou let chránit obsádku dravých ryb,“ upřesnil zákaz rybolovu. Letošní rok je již třetím, kdy se realizují zásadní opatření s cílem zvýšit průhlednost vody zhruba na dva metry v letním období, omezit přítomnost rizikových druhů sinic, snížit biomasu plevelných druhů ryb a zvýšit podíl dravých ryb spolu s podporou růstu ponořené vodní vegetace. (red)
KRÁTCE
Fontána u muzea přestala stříkat Na konci května přestala tryskat voda z fontány před budovou Západočeského muzea v Plzni. Oprava, kterou naplánovala Správa veřejného statku města Plzně, potrvá měsíc. Rekonstrukce zahrnuje výměnu rozvodů, rozvaděčů, částečně kabelových tras, svítidel a řídícího systému. Hlavní rozvaděč vody s tryskami vymění odborná firma za nerezový. Chrlit vodu začne fontána opět 30. června.
Hlídky policie nikdo nepřehlédne Nepřehlédnutelné jsou od začátku května hlídky plzeňských strážníků. Ti totiž začali nosit ochranné žluté reflexní vesty s modrými nápisy Městská policie, a to nejen při mimořádných akcích, ale i při běžné hlídkové kontrolní činnosti. Vedení městské policie spatřuje přínos v tom, že strážníci prostě budou v ulicích víc vidět, což může mít velký význam při prevenci. (red) Někteří z návštěvníků výstavy našli mezi exponáty i písemnosti, které přímo souvisely s osudy jejich rodin.
Foto: Jiří Pirník
S T R ANA 4 / ČERV EN 2008
Z P R AV ODA J S T V Í
Civiš: Nejtěžší bude doletět na paralympiádu Dokončení ze str. 1 Marcel Pipek se nakonec stal vaším kamarádem, jste spolu v českém reprezentačním týmu. Jaká byla cesta nahoru? Zkusil jsem nejprve domácí závody a zjistil jsem, že bych mohl mít šanci uspět. Pak jsem se zúčastnil ve Švýcarsku evropského poháru handbikerů s otevřenou účastí. Tam jsem dokázal předjet na té své těžké rachotině jezdce, kteří měli mnohem lepší kola. Věděl jsem, že pokud budu chtít myslet na vyšší mety, budu si muset opatřit profesionální handbike. Na světě jsou dvě firmy, které je vyrábějí. Obě jsou německé. Tak jsem si ho objednal. Musel jsem odcestovat do Německa a tam pár dní pobýt, protože mi handbike postupně šili na míru. Je to menší rodinná firma, ale kola dělá opravdu špičková. Špičkové kolo úspěch nezaručí. Jak trénujete? Ačkoliv handbike patří do cyklistiky, je to něco úplně jiného. Cyklista musí být lehký, žádná silácká postava. My, handbikeři, taháme všechno rukama. Je to všechno o síle a vytrvalosti. Musíte mít na to svaly, ale přitom být co nejlehčí. Tréninkové dávky máme proti cyklistům mnohem skromnější. Denní je tak šedesát až sedmdesát kilometrů. Cože? Tomu říkáte skromná dávka? Vždyť to šlapete rukama! To jezdíte denně? Denně netrénuji, tak čtyřikrát pětkrát týdně. Za každého počasí? Problémem je déšť. Sedím nízko nad zemí, takže stačí, když je hodně mokrá silnice, a jsem celý promáčený. Mám ochrnuté nohy, které se nedokáží samy zahřívat. Proto
snadno nastydnu od nohou. Ale na tom jsou stejně všichni handbikeři. Takže za mokra se snažím raději nejezdit. Jdete do závodu s nějakou taktikou? Závody jsou hlavně dobré k tomu, že člověk získá zkušenosti, které vám nedá žádný trénink, na kterém jezdíte většinou sám. Na závodech světového poháru se sejde na šedesát handbikerů v mojí kategorii, učíte se jezdit v balíku tak, abyste byl neustále v kontaktu se špicí, abyste se nedostal do kolize s ostatními. Také poznáte své protivníky a víte, co od nich můžete čekat. To všechno je důležité k tomu, abyste mohl uspět. Jak rychle se na závodech jezdí? Podle profilu trati je průměrná rychlost od třiceti do čtyřiceti kilometrů v hodině. Z kopce dokážeme jet i devadesát. Vy jste si zajistil nominaci na paralympiádu umístěním do osmé příčky na dvou závodech mistrovství světa. Jak pilujete formu na Čínu? Začátkem roku jsem najížděl objemový trénink, což jsou dlouhé trasy, postupně jsem přešel na kratší, ale ty už zahrnují rychlé intervaly a spurty s těžšími převody. Víte, jak bude vypadat profil olympijské trati? Pojede se okruh kolem jezera, kde mají být tři stoupání. To mi vyhovuje, protože jsem spíše silový vrchař. Čeká nás silniční závod zhruba na šedesát kilometrů a časovka. Ta by neměla být delší než dvacet kilometrů. Handbikeři jsou rozděleni do kategorií podle postižení. Do které patříte vy? Do kategorie HCB. Do ní patří ti, kteří mají
Plzeňští žáci jsou mistři v goalballu
Opět mistři! Znovu na vrcholu stanuli žáci plzeňské základní a mateřské školy pro zrakově postižené, kteří se stali mistry republiky v goalballu - hry s ozvučeným míčem. Malí goalballisté na počátku letošní sezony žákovské ligy měli jeden cíl – obhájit loňský a předloňský titul vítěze. Ve všech turnajích získali plný počet bodů. Kapitánka týmu Magda Šiková a Michal Kuruc se zapsali do historie goalballu tím, že jsou trojnásobnými přeborníky. (red)
Děti se vypravily na stopovačku
Část parku u kostela svatého Jiří ožila na začátku června pohádkovými postavami. Při oslavách Dne dětí tu pořádal magistrátní odbor životního prostředí ekologickou vycházku, takzvanou Stopovačku za pohádkou. „Vycházku pro děti z mateřských škol organizujeme v letošním roce podeváté. Její trasa je dlouhá asi jeden a půl kilometru. Vede od kostela sv. Jiří až do parku v Potoční ulici a děti na jednotlivých stanovištích plní ekologicky zaměřené úkoly,“ uvedl Miroslav Vecka, vedoucí odboru životního prostředí. Letos byla stanoviště čtyři. S pohádkovými bytostmi děti řešily úkoly, týkající se třídění komunálního odpadu, poznávání zvířat, květin nebo stop od zvěře. Ekologickou vycházkou v letošním roce prošlo celkem pět set dětí ze čtrnácti mateřských škol. (red)
Radovan Civiš při červnovém závodě na cyklistickém okruhu v Plzni na Lopatárně. přerušenou míchu mezi hrudními a bederními obratli. Tato kategorie je v handbiku nejpočetnější. Co bude pro vás v Číně nejtěžší? Asi ta dlouhá cesta tam. Lidé, kteří jsou podobně zdravotně postižení jako já, nesmějí dlouho v kuse sedět. Jako lidem dlouhodo-
bě upoutaným na lůžku hrozí proleženiny, tak nám zase prosezeniny. V letadle budeme přes deset hodin a já jsem připraven si klidně lehnout do uličky, jen abych byl ušetřen těchto možných zdravotních nepříjemností. Takže držím palce a přeji vám, abyste se z Číny vrátil s medailí.
Reprezentantky uspěly na minulých paralympiádách Bezkonkurenčně nejúspěšnější reprezentantkou Plzně na paralympijských hrách byla v minulosti Jolana Matoušková ze Lhůty u Plzně. Ta reprezentovala Českou republiku ve stolním tenisu v kategorii sportovců s postižením horních končetin. Již v sedmnácti letech, ještě pod dívčím jménem Davídková, získala dvě stříbrné medaile na paralympijských hrách v Atlantě v roce 1996, o čtyři roky později si ze Sydney přivezla zlato a v Aténách v roce 2004 byla opět stříbrná. Další úspěšnou reprezentantkou české paralympijské reprezentace je dvaadvacetiletá sjezdová lyžařka Anna Kulíšková,
které se narodila v Plzni a je členkou TJ Tatran Železná Ruda. Závodí v kategorii sportovců se zrakovým postižením. Na zimních paralympijských hrách v Turíně v roce 2006 získala stříbrnou medaili v kategorii super-G, v obřím slalomu skončila Anna Kulíšková čtvrtá. Další medaili by si ráda přivezla z příští paralympiády z kanadského Vancouveru. Anně schází prostorové vidění. Jako by se dívala na svět skrze úzkou trubičku. Při závodě vidí pouze boty svého předjezdce, takzvaného traséra, s nímž je ve spojení vysílačkou. Přitom se řítí po svahu až stokilometrovou rychlostí. (red)
Staré snímky obohatily sbírku Kam a jak se dříve chodilo na pivo, pomohla zdokumentovat akce, kterou uspořádalo Pivovarské muzeum v Plzni. Jeho pracovníci se v prosinci 2007 obrátili na veřejnost s prosbou o spolupráci při doplnění sbírky fotografií dokumentujících českou pivní kulturu během uplynulého století. Do muzea nakonec dorazilo na sto fotografií a pohlednic z let 1900 až 1990, řada z nich s výrazným přínosem pro poznání dobových zvyků a reálií. Sbírky muzea obohatily snímky hospody U Husince v Plzni, německého restaurantu Zur Hütte ve Spandau, hospody U Mušketýrů z Březí u Týna nad Vltavou, nebo unikátní série fotografií babické hospody ze 70. let. Muzeum získalo i cenné obrázky ze života denních hostů v Lejčkově restaurantu v Bolzanově ulici v Plzni a nebo obrázky štamgastů a personálu nýrské hospody z roku 1934. Všichni poskytovatelé fotografií z řad veřejnosti získali volný vstup do Pivovarského muzea a Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje. Dárce tří nejlepších fotografií navíc čekala návštěva pivovaru, kde absolvovali exkluzivní kurs Pivního znalce pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky. „Za pomoc při sbírce bych rád podě-
Foto: Jiří Pirník Přivézt placku by bylo určitě skvělé, ale já považuji za svoji osobní výhru už to, že jsem se na olympiádu dostal. Navíc tam letíme s Marcelem Pipkem, který byl v začátku mým vzorem a před čtyřmi lety mi pomohl k závodění. Jiří Pirník
KRÁTCE
Zoo představuje krásy Venezuely
Až do koncem prázdnin můžete v tropickém pavilonu plzeňské zoo zhlédnout výstavu fotografií vědce Marka Audyho, který s fotoaparátem v ruce zaznamenával od roku 2002 průběh speleologických, zoologických a vědeckých výzkumů prováděných ve venezuelské Amazonii. Jejich výsledkem bylo objevení obrovské jeskyně Křišťálové oči, která se nachází v Masivu Chimantá. Je to největší kvarcitová jeskyně na světě, bohatá na faunu – od vlaštovek a jeskynních ptáků guácharos až po cikády a štíry. (red) , foto: Michal Böhm
Festival Lochotín ovládl folk
Klávesistka skupiny Traband Tento historický snímek plzeňské pivnice U Salzmannů poslala do muzea M. Langrová. koval veřejnosti, zaměstnancům Plzeňského Prazdroje i majitelům vybraných hospod a restaurací na Plzeňsku, kteří vyvěsili ve svých provozovnách plakáty s naší výzvou,“ říká Jiří Hána, vedoucí oddělení oborové historie Pivovarského muzea. Pivovarské muzeum je jediným odborným pracovištěm svého druhu v Česku. Dokumentuje historii piva od
jeho prapočátků ve starověku, zejména ale uchovává historické předměty a obrazovou dokumentaci dějin českého pivovarnictví. Muzeum již shromáždilo četné sbírky především z druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Hlavním cílem výzvy k veřejnosti bylo doplnit fotografie z druhé poloviny 20. století, z níž má muzeum zatím velmi málo obrazových materiálů. (red)
Druhý ročník world a folk music festivalu Lochotín, který se uskutečnil koncem května v Plzni, měl předem danou hvězdu – amerického exelentního hráče na banjo Tonyho Trischku. Tento hudebník s českými kořeny patří k průkopníkům nového využití banja k náročnějším hudebním stylům. Diváci se dobře bavili i při vystoupení dvou desítek českých skupin. Foto: Michal Böhm
Z P RAVO D AJ S TV Í
Č E RV E N 2 0 0 8 / S T R A N A 5
Kdo je úhlavním nepřítelem ovzduší? Automobily! Dokončení ze str. 1 Zvyšující se emise ze silniční automobilové dopravy jsou přímo úměrné rozvoji dopravního výkonu na území města. Konkrétní možnosti, jak situaci zlepšit, nabízí i nová studie, kterou má město k dispozici. Například velké problémy způsobuje malá plynulost dopravy. V místech, kde musejí automobilisté stát v kolonách, často brzdit, řadit nižší rychlostní stupeň, roste výrazně i znečištění ovzduší. Nejde přitom jen o zplodiny z výfuků. Velkou zátěž pro životní prostředí představují i otěry z pneumatik, brzd vozidel a povrchů komunikací. A jak by se plynulejší doprava projevila na znečištění? Pokud by se na některém úseku silnice podařilo trvale automobilům jezdit průměrnou rychlostí 40 kilometrů za hodinu místo pouhých dvaceti kilometrů za hodinu, pak to může vést ke snížení emisí oxidů dusíku a dalších zplodin z výfukových systémů o více než 30 procent. V případě otěrů je při stejném zrychlení aut snížení emisí tuhých znečišťujících látek z otěrů asi šestnáctiprocentní. A které jsou nejvytíženější dopravní tepny města? Jsou to například ulice Karlovarská, U Prazdroje, sady Pětatřicátníků, Přemyslova ulice. Ve všech případech projedou sledovaným místem desítky tisíc aut denně. Opatření, které by mělo dopravu udělat šetrnější k životnímu prostředí, je například myšlenka budovat kruhové objezdy místo klasických křižovatek. Dalším je
Na říjen se chystá veletrh FINPEX Na začátku října přivítá západočeská metropole první veletrh realitních, stavebních a investičních příležitostí nazvaný FINPEX. Akce, kterou pořádá Okresní hospodářská komora Plzeňsko, se uskuteční v prostorách Domu kultury Invest. „Naším záměrem je nabídnout zájemcům informace o možnostech výstavby v Plzni. Chceme prezentovat některé rozvojové záměry, ať už v oblasti bydlení, výroby nebo vybavenosti,“ uvedla Irena Vostracká z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. (red)
Jak snížit vliv dopravy na ovzduší? • odvést část dopravy mimo centrum města • pomáhat plynulosti provozu a omezit tak počet zastavení a rozjezdů automobilů • nahradit vybrané křižovatky kruhovými objezdy • omezit vjezd automobilů do hustě osídlených částí města • rozvíjet systém veřejné dopravy s ekologickými vozidly • pokračovat v budování cyklistických tras a cest pro pěší
Jak omezit lokální vytápění? • umožnit co největšímu množství obyvatel připojení k centrálnímu zásobování teplem nebo k zemnímu plynu • v okrajových částech města budovat nové energetické infrastruktury • ve vhodných lokalitách preferovat nespalovací obnovitelné zdroje energie - tepelná čerpadla, solární kolektory
Jak zmírnit prašnost? • • • • • • Pomalé popojíždění v dopravních kolonách produkuje více zplodin z výfuků. Pokud je doprava plynulejší, ovzduší tak netrpí. Foto: Jiří Pirník například snaha vyvést tranzitní dopravu mimo hustě obydlené části tak, jak se to podařilo v případě dálničního obchvatu Plzně. Řešením může být i růst významu městské hromadné dopravy na úkor individuální automobilové. Velkou kapitolou v oblasti znečištění
ovzduší v Plzni je i lokální vytápění domácností tuhými palivy. Podle závěru studie by se tak měla rozšířit nabídka připojení na centrální zásobování teplem. Tam, kde to bude technicky nebo ekonomicky neschůdné, by mělo být optimálním řešením vytápění zemním plynem.
pravidelně splachovat komunikace každoročně důkladné vyčistit komunikace po zimním období co nejrychleji vyřešit revitalizaci dosud nevyužívaných ploch a areálů zpevnit povrchy dosud nezpevněných komunikací podporovat výsadbu zeleně podél komunikací zatravňovat nevyužívané plochy
Mezi velké producenty znečištění ze skupiny velkých a zvláště velkých zdrojů v Plzni patří Plzeňská energetika, Plzeňská teplárenská a Pilsen Steel. Teplárenská společnost ale množství emisí rok od roku snižuje, studie předpokládá u velkých zdrojů stabilizaci či snížení množství emisí. A kde všude lze v Plzni najít měřicí stanice? Je jich několik, některé trvalé, jiné mobilní. Nachází se v Doubravce pod Chlu-
mem, ve Fakultní nemocnici na Lochotíně, na Borech, v blízkosti náměstí Republiky, na Slovanech, Lochotíně, ve Skvrňanech a na Husově náměstí. Mobilní stanice nyní měří v prostoru bývalých kasáren u výpadovky na Klatovy. Dokument nazvaný Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně je k dispozici na internetu na stránkách odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně: http://plzen.eu/ozp. (prk)
Z VAŠICH DOPISŮ
Končí platnost mého občanského průkazu? V předminulém čísle Radničních listů jsem narazil na článek s názvem Letos končí výměna průkazů. Můj občanský průkaz byl vydán 19. 8. 2003 doba platnosti je do 19. 8. 2013. Táži se tedy, zda i já musím požádat o výměnu. Jiří Vrabec Platnost vašeho občanského průkazu letos nekončí, neboť již máte občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, který platí po dobu v něm uvedenou. Strojově čitelnými údaji jsou dva řádky znaků, písmen a číslic
na spodním okraji přední strany občanského průkazu. Povinnost provést výměnu mají pouze občané, kteří vlastní občanský průkaz bez strojově čitelných údajů vydaný do 31. prosince 2003. (red)
Klub Bowery letos slaví padesátku Padesátileté výroční založení svého klubu Bowery oslavují letos plzeňští členové. O spolku nám do redakce Radničních listů jeho zakladatelé napsali:
Rok 1958 - to byly rané začátky našeho klubu, které se odvíjely od seznamování vrstevníků z různých částí Plzně. A to hlavně při sportu jak aktivním, tak diváckém. Po studiích a vojně přišlo období zakládání rodin, ale tradice pravidelných srazů vždy ve čtvrtek v oblíbeném Malém Jadranu zůstávala. Zde vznikaly společné plány na různé akce - Vítání jara, cyklistické pedál show okolo Plzně, Mikulášské zábavy včetně nadílky, dále i Bowerácké plesy a různá sportovní klání. A aby bylo vše, jak má být, vznikla naše vlajka a hymna, kterou nám nazpíval Karel
Zich, klubové oblečení a kronika. V červnu oslavíme společně včetně rodinných příslušníků padesát let založení klubu a hlavně našeho společného kamarádství. (red)
Dětskou tragédii v roce 1918 zavinila hladová bouře Devadesát let uplyne v červnu letošního roku od tragického incidentu, kdy v Plzni při hladových bouřích zemřely děti. Událost, která ve své době otřásla Plzní, měla svůj prapůvod v ekonomické situaci po první světové válce, po rozpadu a zániku rakousko-uherské monarchie. Od jara 1918 se ekonomika monarchie octla v trvalém rozvratu a stále se zhoršovala sociálně hospodářská situace. V Plzni vypukla kritická situace i v zásobování chlebem - jiné základní potraviny nebyly většinou k dostání již dříve. Výdej chleba v západočeské metropoli byl opět zastaven 19. června 1918 a další den v Plzni vypukly hladové bouře a demonstrace. K tragické události, která značně poznamenala celý život města a ještě zvýšila odpor obyvatel k monarchii, došlo 21. června večer v Koterovské ulici, kde se před pekařským obchodem seběhl asi tisícihlavý dav, zejména hladových dětí a údajně ohrožoval auto s nákladem chleba. Než mohla zakročit přítomná policie, objevila se na místě četa vojáků, na kterou házeli demonstranti kamení. Rozzuřený velitel dal bez sebemenšího varování povel k palbě. Bylo zasaženo dvanáct osob, zemřelo pět chlapců ve věku 10 až 14 let a také osmnáctiletý dělník, který šel kolem na chodníku a protestů se neúčastnil. Děti byly střeleny vesměs zezadu, tedy na útěku a vojáci stříleli asi na výslovný příkaz velitele.
Historický snímek zachycuje pohřební průvod na Koterovské třídě. K definitivnímu vyšetření celé události nikdy nedošlo, jisté je, že civilní úřady si „zásah“ armády nevyžádaly. Ve zděšené a šokované Plzni vypukly 22. června stávky, nepracovalo nejméně 30 tisíc lidí, nejezdily ani tramvaje, tisíce lidí putovaly na místo tragické smrti, které bylo pokryto květinami. Pohřeb dětí začal v neděli 23. červ-
na odpoledne za velké účasti Plzeňanů. Nejdříve se konal pohřeb dvanáctiletého školáka Vališe, o němž noviny Nová doba 21. června 1928 napsaly: „Průvod byl veliký. V Rokycanově třídě vykonány byly náboženské ceremonie, následoval zpěv národní hymny Kde domov můj.“ Další děti byly pochovány – také na ústředním hřbitově – bez účasti kněze. A právě to se
stalo důvodem demonstrace některých obyvatel na nynějším náměstí Republiky, kteří obviňovali katolickou církev z neochoty poskytnout obětem střelby poslední službu před jejich uložením do hrobu. Demonstranti chtěli kolem 16. hodiny toho dne zaútočit na objekt arciděkanství proti chrámu sv. Bartoloměje, kde je dnes biskupství. Útoku zabránil a vše obratem vysvětlil P. Antonín Havelka, který řídil práci církve na většině území Plzně. V Archivu města Plzně jsou uloženy Havelkovy paměti, z nichž můžeme pro vysvětlení ocitovat věty o rozloučení se zabitými dětmi: „Rodiče dětí zadali pohřeb ústavu Vettrovu, ale výslovně žádali, aby ústav církevních obřadů neobjednával, že kněze nechtějí.“ A. Havelka vše oznámil demonstrantům, ve vzpomínkách napsal: „V tom jsem zahlédl majitele pohřebního ústavu Vettra a zavolal jsem ho s otázkou, jak to ve skutečnosti s pohřbem bylo a zda dominikáni nebo pan farář Soukup odmítli vykonat pohřební obřady a proč. Vetter prohlásil daleko slyšitelným hlasem, že rodiče dětí nepřáli si církevních obřadů, ač jim byly nabídnuty úplně zdarma a pan farář Soukup, ač nežádán, vykropil mrtvoly, než byly odvezeny z nemocnice a to v přítomnosti rodičů a příbuzných. Toto prohlášení ochladilo rozpálené hlavy.“ Demonstrace se pak začala rozcházet v klidu, náhle se objevila policie a Havelka jí sdělil, že jejího zásahu není třeba:
„Buďte bez starosti – s našimi Plzeňáky už jsme se dohodli a neublížili nám. Tak jim také neubližujte. Dav hlučně zatleskal a rozcházel se na všechny strany.“ Tragická událost v Koterovské ulici 21. června 1918 patří k významným datům v dějinách Plzně. Jde o svědectví otřesných poměrů, ale také o důležitost pomoci v nejtěžších chvílích, i o zásadní význam snahy o dobrou komunikaci a včasné vysvětlení na základě pravdivých údajů, které respektovali i demonstranti na hlavním náměstí. Jaroslav Douša
Žulové disky na Koterovské třídě dodnes připomínají místa, kde byly v červnu 1918 děti zastřeleny. Foto: Jiří Pirník
S T R ANA 6 / ČERV EN 2008
KULTURA
Soutěž oslovila desítky fotografů V porotě zasedly známé osobnosti, které hodnotily téměř tři sta snímků. Zvítězila Majka Korabečná Plzeň je oblíbeným cílem fotografů. Její atraktivitu jednoznačně potvrdila nová soutěž, která měla za cíl představit zajímavé tváře města zachycené právě objektivy fotografických aparátů. Klání nazvané „Plzeň, město s tváří historickou i současnou, město plné života“ vyhlásily v únoru letošního roku město a Nadace 700 let města Plzně ve spolupráci s deníkem MF Dnes. V konkurenci sedmdesáti dvou fotografů uspěla Majka Korabečná se snímkem Souznění. Získala nejvyšší ocenění. Fotografii Jana Jelínka Nokturno porota ocenila druhým místem a Tajemství výjimečnosti Marka Vaneše skončilo na místě třetím. „Jednání poroty nebylo jednoduché. Tento ročník neměl kategorie, porota tedy posuzovala celkem dvě stě osmdesát osm fotografií z libovolných oblastí života města,“ uvedla Jana Komišová z odboru prezentace a marketingu plzeňského magistrátu. Členové poroty, mezi nimiž byl například fotograf Herbert Slavík, Michal Pěchouček, držitel Cha-
lupeckého ceny za rok 2003, nebo plzeňští fotografové Václav Hynčík a Jaroslav Vogeltanz, rozhodli o udělení dalších tří cen. Zvláštní cenu za umělecké pojetí vzhledem k výjimečnému uměleckému ztvárnění udělili porotci Aliakseii Goubarevovi za tři fotografie s názvem Člověk a strom, Lidé a stromy, První tramvaje. Cenu Mladé Fronty Dnes obdržely snímky Divadla na ulici a Večer v klubu Miroslava Chaloupky. Fotografie pojmenovaná Ozářeni v tramvaji Halky Kračmerové získala Cenu místopředsedy Senátu Jiřího Šnebergera. „Takový zájem amatérských i profesionálních fotografů jsme nečekali. Podařilo se nám naplnit náš záměr získat soutěží nové fotografické pohledy na Plzeň,“ sdělila Jana Komišová. Čtyřicet vybraných fotografií bylo koncem května vystaveno ve Valdštejnské zahradě v Praze při akci Plzeňské dny v Senátu. Plzeňané si mohou stejnou kolekci snímků prohlédnout do července v Křižíkových sadech. (red)
CHYSTÁ SE
Don Juan přijde do Proluky
Viktor Limr, Vilém Dubnička a Jan Přeučil.
Foto: Michal Štěrba
Premiéra Molièrovy tragikomedie Don Juan zahájí v sobotu 28. června Divadelní léto pod plzeňským nebem. Inscenace je přímo ušitá na míru poetickým prostorám historických hradeb v Proluce Theatrum mundi v Křižíkových sadech. V hlavní roli Dona Juana, svůdníka a záletníka, ale také pokušitele veškeré morálky a základních lidských hodnot, se představí herec Švandova divadla Viktor Limr, známý mimo jiné jako doktor Lukáš Kratochvíl z televizního seriálu Velmi křehké vztahy. Jeho otce hraje Jan Přeučil, v dalších rolích se objeví Štěpánka Křesťanová, Zdeněk Rohlíček, Michal Štěrba, Jana Zenáhlíková, Ivan Říha, Jana Kubátová, Antonín Procházka ml., Bronislav Kotiš, František Dvořák a Karel Basák. Režisérem představení je Vilém Dubnička. Donu Juanovi budou v Proluce patřit večery od 28. června do 12. července, hraje se každý den (s výjimkou pondělí 30. června), vždy o půl deváté večer. Vstupenky je možné rezervovat prostřednictvím webových stránek www.divadelnileto.cz, v Informačním centru města Plzně a také na místě před představením.
Fotografie nazvaná Souznění od Majky Korabečné získala hlavní cenu v nové fotografické soutěži, kterou letos vyhlásilo město Plzeň. Na stole poroty, složené ze známých profesionálních fotografů, se sešlo dvě stě osmdesát osm snímků, které pořídilo svými přístroji sedmdesát dva autorů.
náct nových hraných filmů, natočených za uplynulý rok. O svého Zlatého ledňáčka bojovalo i 34 dokumentů. Vedle soutěžních filmů byla pro návštěvníky připravena řada dalších sekcí, které se vracely do minulosti české kinematografie, letos především do bouřlivého roku 1968, který byl jedním z ústředních témat. Filmy jako už tradičně doprovázela setkání tvůrců, talkshow, koncerty a unikátní besedy. Právě pohled do zákulisí vzniku filmu si mohli dopřát diváci, kteří navštívili projekci nakonec vítězného filmu Tajnosti. Delegace totiž byla složena ze dvou mužů, kteří provázeli soutěžní snímek od jeho zrodu až do dokončení. Byl to jednak dramaturg Kristián Suda, za kterým přišla režisérka Alice Nellis se scénářem, a on jí pomohl dotáhnout jej do finálního tvaru. Druhým byl zástupce vedoucí výroby Tomáš Rotnágl. Ten měl zase na starosti postprodukci, což je dokončení filmu ve fázi, kdy je již natočen. Nebývalý zájem o vstupenky vedl organizátory k tomu, že přidali velký počet projekcí. A přesun festivalu do multiplexu Cinema City umožnil využít i takzvaný interlock, tedy promítání z jedné kopie do více sálů. (prk)
Dílo slavného Alfonse Muchy a také výbor z umění jeho doby představuje nová výstava Západočeského muzea v Plzni. Výběr z obsáhlého díla českého umělce nabízí padesátku Muchových prací a více než 140 unikátních ukázek užitého umění z celé Evropy. Několik exponátů zapůjčila Západočeská galerie v Plzni. Tato ojedinělá expozice bude návštěvníkům k dispozici až do 11. ledna 2009 a bude přístupná denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin. Nedoceněný, obdivovaný a milovaný, zavrhovaný a znovuobjevený. Tak rozporuplně by bylo možné představit osobnost Alfonse Maria Muchy, který se narodil v roce 1860 v jihomoravských Ivančicích. Mezi jeho slavná díla patří například plakáty, které dobře zná téměř každý. Nová výstava představí i užité umění Muchovy doby. „Zastavme se na chvíli a připomeňme si atmosféru pařížských salónů, šantánů, divadla Theatre de la Renaissance, nechme se unést kouzlem plakátů a kreseb Alfonse Muchy,“ zve Romana Němečková ze Západočeského muzea. (prk)
Pilsen Kit bude opět svátkem modelářů Velmi bohatý program zdaleka nejen pro modeláře je připraven na poslední srpnovou sobotu v areálu střeleckého stadionu v Lobzích. Právě tam se uskuteční čtvrtý ročník akce Pilsen Kit 2008. Jde o mezinárodní otevřené setkání plastikových modelářů v celkem čtyřiceti soutěžních kategoriích napříč všemi měřítky – od letadel, bojové techniky, přes lodě, dioráma, až po figury. Hlavní součástí letošního Pilsen Kitu bude opět soutěžní výstava plastikových modelů v hlavní hale areálu.
Pro návštěvníky akce je připraven bohatý doprovodný program. V areálu vyroste pět válečných ležení situovaných do období II. světové války - US camp 1945, Československé zahraniční armády ve Velké Britanii a Středním Východě, jednotky SAS a tábor německé armády Belgie 1940. Bude zde možné zhlédnout dobové reálie, včetně téměř dvaceti exemplářů bojových vozidel americké, britské a německé produkce. Atraktivní podívanou například slibuje bojová ukázka nazvaná Křižovatka, kterou předvedou členové vojenských
historických klubů. Pro děti bude připraven skákací hrad, ale také si budou moci sami slepit model přímo na místě nebo si vyzkoušet své střelecké umění na některé ze střelnic. Několik modelářských klubů předvede své výtvory přímo v akci. Konkrétně budou k vidění letové ukázky a na závodní dráze si zasoutěží automodeláři, včetně rádiem řízených kamionů. Zájemci o historii ocení přednášku badatelů o konci II. světové války na území Čech a Moravy, která bude doprovázena zajímavou projekcí. (red)
Sluneční soustava přistála v ulicích Dokážete odhadnout, jestli by byl ze Slunce vidět Jupiter? Který měsíc naší sluneční soustavy je větší než planeta Merkur? Odpovědi na tyhle a mnohé další otázky ´naživo´ najdou zájemci přímo v ulicích města. Rozměr sluneční soustavy je pro realizaci jejího modelu v muzeu či v jakýchkoli uzavřených prostorách naprosto nevhodný. Vzájemné poměry vzdálenosti a velikosti planet jsou tak neporovnatelné, že v jednom měřítku se vzdálenostmi vychází rozměr planet opravdu titěrný. Pokud bychom se chtěli vejít do jedné místnosti, rozměry malých planet by vychá-
zely menší než zrnka prachu. Proto se Techmania science center rozhodla umístit model přímo do ulic města Plzně. Spatřit jej můžete od 9. června do 31. srpna 2008. Model je v měřítku 1 : 1 000 000 000 nejen pro vzdálenosti, ale i pro velikosti, což znamená, že jeden metr představuje milion kilometrů. Například Slunce a nejvzdálenější planeta Neptun jsou od sebe v modelu vzdálené 4,5 kilometru. Jednotlivé exponáty v ulicích Plzně mají tvar disku o průměru 1, 4 metru, což odpovídá velikosti Slunce v daném měřítku. Na každém disku je navíc 3D model repre-
Zlatého ledňáčka letos získaly Tajnosti Na jeden týden se opět stala centrem filmového dění Plzeň – západočeská metropole totiž v dubnu tradičně hostila tentokrát už 21. ročník festivalu českých filmů Finále. A vítězné snímky? Cenu Zlatý ledňáček získal film Alice Nellis Tajnosti. Porota v čele s Ivo Mathé ocenila jednoduché a čisté zpracování snímku a také zajímavou filmovou řeč, kterou režisérka zvolila. Mezi dokumenty vyhrál film Občan Havel, který je jedním z děl tragicky zemřelého Pavla Kouteckého. Film po dokumentaristově smrti dokončil režisér Miroslav Janek. Letos poprvé se přehlídka představila v nových prostorách. Srdce festivalu se z bývalého kina Elektra přestěhovalo do historické secesní budovy Měšťanské besedy, druhé festivalové centrum našlo domov ve zcela nových prostorách multikina Cinema City Plzeň v obchodním a zábavním centru Plzeň Plaza. Finále se už tradičně stalo svátkem českého filmu. V týdenním maratónu představilo divákům na 180 hraných, dokumentárních i animovaných filmů. O hlavní festivalovou cenu, Zlatého ledňáčka, se letos utkal tucet celovečerních snímků. Diváci viděli celkem devate-
Muzeum vystavuje Muchovy plakáty
zentující danou planetu, a tak každý návštěvník na první pohled vidí rozdíl mezi velikostí planety a Slunce. Průměr planety Merkur v modelu je oproti Slunci v modelu „velký“ pouze 4,5 milimetrů. Jednotlivé disky barevně korespondují s reálnou barvou planety. Exponát Slunce bude umístěn před Západočeským muzeem a okolo něj je v příslušné vzdálenosti bude soustředěno osm planet. A konkrétní místa modelů? Kopeckého sady, Anglické nábřeží, Křižíkovy sady, Mikulášské náměstí, Edvarda Beneše, Masarykova třída a Plaská ulice. (red)
Expozice odhalí šalbu reklamy Ojedinělou výstavu mapující historii reklamy společně připravili Miloslav Krist a Západočeské muzeum v Plzni. Expozice mapuje dění v tomto oboru v českých zemích v letech 1850 – 1950. Výstavu zájemci najdou ve zvýšeném přízemí hlavní budovy Západočeského muzea až do 3. srpna 2008. Návštěvníky jistě pobaví bombastické i pikantní, graficky naivní i překrásné a velmi často humorně laděné reklamy na množství nejrůznějších výrobků, vynálezů, pomůcek i naprostých zbytečností z mnoha oblastí lidského života. (red)
Warholovo dílo se představí v Plzni
Milan Šteindler byl jedním z hostů letošního festivalu Finále.
Foto: Michal Böhm
Dílo slavného malíře, grafika a filmaře, iniciátora a vůdčí osobnost pop-artu Andyho Warhola představí až do poloviny září výstava v Západočeském muzeu v Plzni. Warhola portrétoval například Mao Ce-tunga, Johna Lennona, Elvise Presleyho či Marilyn Monroe. (red)
K VĚTNO VÁ FOTOREPORTÁ Ž
Č E RV E N 2 0 0 8 / S T R A N A 7
Divácky nejpřitažlivější akcí Slavností svobody je každoročně jízda konvoje historické vojenské techniky Klatovskou třídou. Foto: Jiří Pirník
George Patton Waters, který se hodně podobá svému dědovi generálu Pattonovi, je pravidelným hostem Slavností svobody. Letos při hlavním vzpomínkovém aktu na osvobození Plzně si nasadil lodičku, kterou za války nosili českoslovenští vojáci. Sám pak předal primátorovi Plzně pamětní desku, kterou tvoří vojenská čapka vlastnoručně podepsaná generálem George S. Pattonem, vojenské hvězdy a písemnosti. Foto: Michal Böhm
Při studentském Majáles se proměnilo náměstí Republiky ve velký taneční parket. Foto: Michal Böhm
Velký potlesk publika sklidil americký soubor mezinárodních lidových tanců z univerzity Brigham Young. Tanečníci vystoupili při Slavnostech svobody na náměstí Republiky. Foto: Jiří Pirník
Přímo na náměstí Republiky startovali běžci, kteří si v centru města změřili síly při Plzeňském půlmaratónu. Závod je pořádán jako Memoriál Onči Krásného, významného plzeňského atleta a trenéra. Nejrychlejší tempo dokázal v plzeňských ulicích a sadech udržet Afričan Boash Mayaka, který uběhl jedenadvacet kilometrů za jednu hodinu a osm a půl minuty. Foto: Jiří Pirník
Ondřej Cink se soustředí na startu šedesátikilometrové tratě letošního ročníku Škoda bike marathonu. Nakonec se stal absolutním vítězem hlavního závodu, kterého se zúčastnilo přes dvě stě padesát jezdců. Cink byl v cíli o pouhé dvě desetiny vteřiny rychlejší než druhý Josef Rajchart. Foto: Jiří Pirník
Mladí sportovci do šestnácti let z různých koutů Evropy se sjeli do Plzně na Evropský pohár mládeže generála G. S. Pattona v moderním trojboji mládeže. Soutěžili v plavání, běhu a střelbě. Nejlépe se vedlo maďarským závodníkům jak mezi chlapci, tak mezi děvčaty. Nejlepšího výsledku z českých reprezentantů dosáhla Alice Lencová, která skončila mezi dívkami pátá. Foto: Michal Böhm
S T R ANA 8 / ČERV EN 2008
P R O V OL N Ý Č A S
Tylův pomník ustoupil autobusovému nádraží Vybíráme z knihy „100 zajímavostí ze staré Plzně – II. část“ z vydavatelství Starý most Český vlastenecký dramatik J. K. Tyl zemřel v Plzni v roce 1856. Po osmadvaceti letech se spolek Radbuza pokusil o vybudování důstojného pomníku. Byl založen spolek pro jeho zbudování, do kterého se na ustavující schůzi v dubnu 1885 přihlásilo 37 členů. Začaly se sbírat peníze a hledat nejvhodnější místo. Jako ideální se zdála varianta postavení pomníku u nového Velkého divadla a jeho odhalení současně s otevřením tohoto stánku umění. Roky ubíhaly a plány byly čím dál více mlhavější. Členové spolku se příliš nescházeli a tak peněz na výstavbu přibývalo jen poskrovnu. V roce 1904 požádala Kutná Hora jako Tylovo rodiště o převezení jeho ostatků, což Plzeňané zamítli. O rok později měl spolek na kontě 24 500 korun a byl vyhlášen nový plán – u 50. příležitosti výročí úmrtí Tyla bude odhalen základní kámen a při oslavě 100. narozenin dramatika v roce 1908 bude pomník odhalen. Uvažovalo se o dvou lokalitách – pomník měl stát buď na konci Jungmannovy (Americké) třídy proti Tylově ulici nebo v parku pod novým divadlem. Později bylo vybráno ještě jedno místo – na začátku Husovy ulice. Protože se do roku 1906 nepodařilo tento problém vyřešit, nebylo možné položit v určeném termínu základní kámen. Ten byl slavnostně
Tylův pomník v Husově ulici. odhalen až 8. června 1908, kdy měl být hotový už celý pomník. Byla vypsána soutěž na návrh a osloveni významní sochaři jako St. Sucharda, Lad. Šaloun, V. Šaff, J. Drahoňovský a další. Mezi oslovenými byl i mladý a nadaný plzeňský sochař Vojtěch Šíp (1885 -1931), absolvent odborné sochařské školy v Hořicích. Studoval u J. V. Myslbeka na pražské Akademii a spolupracoval s ním také na figurách pomníku sv.
HÁDANKY ZE SVĚTA PIMPRLAT (3.) Co umožňuje loutkoherci pohybovat rukama marionety? Pokud jste na tuto soutěžní otázku z minulého kola odpověděli, že nitky, drátky či provázky, byli jste úspěšní. Ze správných odpovědí jsme vylosovali tu, kterou poslal Václav Rojík, Plzenecká 41, Plzeň. Jemu patří dvě vstupenky na představení v Divadle Alfa a dárkové předměty. Navíc ho čeká spolu s vylosovanými výherci předešlých i příštích kol čtenářské soutěže prohlídka nového Muzea loutek v Plzni na náměstí Republiky. A co budete hádat dnes? Na fotografii určitě poznáte Spejbla a Hurvínka. Jsou to jediné loutky, které se mohou pyšnit tím, že mají své sochy. Kde v Plzni stojí sousoší Spejbla a Hurvínka? Na výběr máte tři možnosti: 1) Kopeckého sady, 2) Mikulášské náměstí, 3) Šafaříkovy sady. Odpověď pošlete do 20. září 2008 na adresu redakce Radničních listů, Magistrát města Plzně, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň,
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Hádanky
ze světa pimprlat 3, své jméno a adresu! Opět jsou ve hře dvě vstupenky do Divadla Alfa a prohlídka Muzea loutek.
Václava. Vrátil se do Plzně, kde tvořil náhrobky významných plzeňských občanů i reliéfy na fasády nových domů. Šípův návrh z roku 1909 na rozložitý kamenný pomník s alegorickými ženskými postavami a dominující bystou J. K. Tyla byl přijat a „hold vlasti básníku a dramatikovi“ mohl být konečně realizován. Definitivní návrh modelu byl hotov v roce 1911, náklady spočítané na 55 787 korun. Záměr postavit
Kašpar Arsenius rozmluvil vzpouru Plzeňan Kašpar Arsenius z Radbuzy vystudoval teologii v Římě, po návratu se stal kanovníkem v chrámu svatého Víta v Praze, později zastával různé další významné funkce v katolické církvi. Zemřel 13. září 1629. Psal také texty s duchovní problematikou, například roku 1629 vydal publikaci o událostech u staroboleslavského obrazu P. Marie, „Knížku o Panně Marii Boleslavské“. Jednou však důrazně zasáhl do situace města Plzně, které od počátku českého stavovského povstání proti Habsburkům (1618-1620) zůstalo věrno císaři. Pro povstání českých stavů tedy představovalo dobytí a obsazení našeho města vojskem generála Mansfelda 21. listopadu 1618 značný zisk. Generál vládl Plzni tvrdou rukou, část obyvatel se tedy proti němu chtěla vzbouřit a zástupci města o tom jednali v Praze počátkem roku 1619 s Arseniem. Ten je od pokusu o vzpouru důrazně odradil, protože proti přesile neměli šanci a vojáci by je velmi tvrdě potrestali. Arsenius tím zachránil Plzeň. Jaroslav Douša
SOUTĚŽ »POZNEJ SVÉ MĚSTO – 26. ČÁST« Ve fotohádance v minulém pětadvacátém soutěžním dílu se objevila plastika dravého ptáka. Ta zdobí dům na náměstí Republiky č. 9. Zajímavosti o něm se dočtete na této straně v článku architektky Anny Hostičkové. Pokud jste nám zaslali správnou odpověď, automaticky jste se stali účastníky slosování o knihu o Plzni a propagační materiály. Třemi výherci, které jsme postupně vytáhli z osudí, jsou: Milan Chodora, Skupova 37, Plzeň, Alena Karbanová, Lužická 22, Plzeň, Silvia Šípková, Jetelová 23, Plzeň. Ceny si
Fotohádanka č. 26: Na kterém domě je balkon podepřený tímto krakorcem?
mohou vyzvednout v recepci plzeňské radnice. Dnes na fotografii přinášíme detailní pohled na ozdobný prvek krakorce, který podepírá balkon jednoho z domů v historickém centru Plzně. Zjistíte-li, který dům to je, pošlete svou odpověď nejpozději do 20. září 2008 na adresu redakce Radničních listů, Magistrát města Plzně, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, elektronická pošta:
[email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Poznej své město 26, své jméno a adresu!
Mohlo by se procházet do sadů
Hádanka č. 3: Kde stojí sousoší Spejbla a Hurvínka?
Konec marionet nenastal Marionety (nebo také závěsné loutky) jsou loutky ovládané shora pomocí drátu a nití, či pouze prostřednictvím nití, jež vedou od takzvaného vahadla, jež drží v ruce loutkoherec, k jednotlivým částem „těla“. Na rozdíl od jiných druhů loutek jsou anatomicky kompletní. Marioneta bývá často považována za „typicky českou loutku“, ale tento typ loutky se zrodil na Dálném východě, patrně v Číně. Na našem území se marionety objevily teprve v 17. století, kdy sem z Anglie, Holandska, Německa či Itálie a Rakouska přicházely první profesionální herecké skupiny, jež kromě „činohry“ provozovaly i loutkové divadlo. Od nich tuto novinku – loutky na drátě i jevištní prostor – převzali i první čeští kočovní loutkáři. Ti začali putovat po českém venkově ve druhé polovině 18. století. Marionety zcela zatlačily do ústraní loutky tyčové, maňásky, o stínohře nemluvě. I poté,
Foto: archiv vydavatelství Starý most
pomník pod budovou divadla byl zamítnut pro obtížnost terénních úprav a tak bylo „definitivně“ zvoleno místo u křižovatky Husovy a Klatovské třídy. Potřebné peníze ale v pokladně spolku stále nebyly a ještě k tomu vypukla první světová válka. Až po jejím skončení se opět začaly sbírat peníze a spolek stanovil další termín odhalení – rok 1926. I přes velké potíže se shromažďováním financí se už tento termín podařilo dodržet a pomník byl postaven proti ústí dnešní ulice Kardinála Berana do Husovy ulice, kde jej rámovalo sousedství starých, nevzhledných stodol, proměněných ve skladiště. Dílo realizovala kamenická firma Jan Cingroš a celkové náklady na jeho pořízení dosáhly 265 tisíc korun. Na nátlak veřejnosti a tisku se hledalo nové, důstojnější umístění. Jako nejvhodnější byla v polovině roku 1938 shledána horní část Jungmannovy třídy (Americké) v místě dnešního Amerického pomníku. Zase přišla válka, a tak plány na stěhování byly zapomenuty. Když se začalo v Husově ulici budovat autobusové nádraží, byl překážející pomník v roce 1951 postaven pod stráň Lochotínského parku. (Zkrácený úryvek je otištěn se souhlasem autorů a vydavatelství Starý most)
Z HISTORIE MĚSTA
co lidoví loutkáři překročili svůj zenit, zabydlely se na většině amatérských scén (mezi válkami jich v ČSR působilo 3000) a rodinných divadélek. I nejslavnější plzeňské loutky - „revoluční“ Kašpárek a Spejbl s Hurvínkem - se narodily jako marionety. Zvrat nastal až koncem čtyřicátých let minulého století, kdy pod vlivem oslnivého hostování moskevského Obrazcovova divadla ovládly jeviště prvních profesionálních divadel jednoznačně spodové loutky, javajky. V té době úroveň „české marionetářské školy“ udržovalo a rozvíjelo jen Divadlo S + H. Až v polovině šedesátých let přišel nový impuls z hradeckého divadla Drak, kam tehdy nastoupil na ředitelský post Skupův žák Jan Dvořák. Čas od času zazáří marionety i dnes na jevišti Divadla Alfa, jehož uměleckým šéfem je syn Jana Dvořáka Tomáš. I díky Alfě přežily marionety rok 2000! Pavel Vašíček
Dům č. 9, vyvolávající představy starobylého městského paláce, se ostatním domům na náměstí Republiky čímsi vymyká. Ti, kteří ho vnímají pohledem kolemjdoucího, nebo při dennodenním čekání na autobus na zastávce před ním, se mnou asi nebudou souhlasit. I na tomto domu je v Plzni obvyklá sestava renesančních bosovaných portálů, inspirovaných portálem radničním a je tam otevřený mázhaus, nabízející možnost vstupu. To je ovšem pouze přízemek. Výše už nacházíme šestiosé průčelí členěné do šesti polí, oddělovaných lisenami, které jsou v místech křížení svislých a vodo-
rovných provázány zdvojenými kříženými pásky. V každém poli je dvojice oken, v polích středních jsou okna sdružená. V prvním patře mají polokruhový záklenek s náznakem klenáků v omítce a polokruhovou nadokenní římsu, završenou akroterií. Parapety oken jsou vyplněny listovými motivy, řazenými do podoby kříže. Tento romantický vzhled je dílem poslední velké přestavby v polovině 19. století, kdy sem byla přenesena z jiného domu na náměstí lékárna „U černého orla“. Její znamení se nachází pod dvojicí středních oken – orel, nesoucí feston. Mnohé plzeňské domy dospěly do své
Plastika orla, kterou jsme otiskli v minulém čísle, se nachází na domu na náměstí Republiky č. 9. Foto: Jiří Pirník
dnešní rozlohy spojením dvou středověkých parcel. A většinou to platilo domům právě na náměstí Republiky, kde bývala ta nejžádanější adresa. Kdykoli to bylo možné, bylo využito základů a sklepů původních domů, a tím se dodnes zachovala nejen původní stavební struktura, ale také řada gotických stavebních prvků. Spojení se navenek projevuje v různých nepravidelnostech: v rytmu fasády, v rozdílné šířce štítů a podobně. Domem lze projít k Masným krámům a dále do sadů. Ovšem pouze za předpokladu, že se domu dostane tolik potřebné rekonstrukce a s ní i nového života, kterou by si tento dům zajisté zasloužil. V jeho pestré historii, sahající až na počátek 15. století, nechybí ani zajímaví Plzeňané (za zmínku určitě stojí Jakub Kalik, známý především ve spojení s jinou plzeňskou nemovitostí - Kalikovským mlýnem), ani pohnuté okamžiky, jakou byl jistě zhoubný požár na konci 17. století. V době renesanční, které vděčí dům za svůj parter a většinu kleneb nad přízemím, došlo k nákladné přestavbě, jejímž stavebníkem byla patricijská rodina Stehlíků z Čenkova. Dějiny této rodiny se s městskými proplétají od samého počátku, sňatkem se s nimi spříznil i slavný kronikář Šimon Plachý z Třebnice. Anna Hostičková Vysvětlivky: akroterie = okrasný ornamentální prvek, umísťovaný jako symbol ukončení na vrcholech a koncích svahů architektonických prvků; je stylizací palmového listu, listnatého vějíře, nebo okřídlené sfingy, někdy jen ve zjednodušeném tvaru.
RADNIČNÍ LISTY města Plzně – Ročník 13 • Vychází pětkrát až šestkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, oddělení komunikace Magistrátu města Plzně, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 011, fax: 378 032 012, e-mail:
[email protected] • Náklad 75 000 výtisků • Bez jazykové úpravy • Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Sazba a tisk: NAVA TISK, s. r. o., 301 33 Plzeň, Hankova 6 • písmo Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 211 605 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v recepci radnice • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 25. června 2008 • Příští číslo vyjde v říjnu 2008
