Nepřímé daně v daňové soustavě ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Nepřímé daně v daňové soustavě ČR Indirect Taxes in the Tax System of the Czech Republic Bakalářská práce

Autor:

Jana Kalinová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Doc. JUDr. Lubomír Grúň, CSc.

Odborný konzultant:

Ing. Miroslav Kutílek – daňový poradce Bohumír Schwarzer – daňový poradce

Praha

Březen, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 31. 3. 2012

Jana Kalinová

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala doc. JUDr. Lubomíru Grúňovi, CSc., za jeho odborný výklad při přednáškách na Bankovním Institutu v rámci předmětu „finanční právo“ a jeho vstřícnost a ochotu při vedení této bakalářské práce. Poděkování patří rovněţ daňovému poradci panu Bohumíru Schwarzerovi za odborné konzultace v oblasti přijatých novel zákona o dani z přidané hodnoty a daňovému poradci panu Ing. Miroslavu Kutílkovi za odborné konzultace v oblasti nepřímých daní.

Anotace Bakalářská práce „Nepřímé daně v daňové soustavě ČR“ poskytuje ucelený přehled právní regulace v oblasti nepřímých daní. Informuje o základním členění daňového systému a historickém vývoji nepřímých daní na českém území. Poukazuje na význam reformy daňového systému 2010, jejích cílů a dosaţených výsledků, zejména přijetí daňového řádu a zákona o jednotném institucionálním systému. Zabývá se základními konstrukčními prvky daně z přidané hodnoty, spotřebních daní a ekologických daní. Poskytuje informace o důleţitých změnách, které přinesla novela zákona o dani z přidané hodnoty s účinností od 1. 4. 2011 a 1. 1. 2012. Dále pak podává informace o novele zákona o spotřebních daních s účinností od 1. 5. 2011.

Klíčová slova: historický vývoj nepřímých daní, reforma daňového systému 2010, daň z přidané hodnoty, spotřební daně, ekologické daně

Annotation The thesis „Indirect Taxes in the Tax System of the Czech Republic” provides a comprehensive overview of legal regulations in the sphere of indirect taxes. In informs about the basic structure of the tax system and the historical development of indirect taxes of the Czech Republic. It highlights the importance of the reform tax system in 2010, as well as of its objectives and results achieved. In particular, it draws attention to the adoption of the Tax Code and the Act on the Single Institutional Framework. It deals with basic structural elements of the value added tax, excise duties and environmental taxes. The thesis also provides information regarding important changes brought about by the amendment to the Value Added Tax Act, which has been in effect since April 1, 2011 and January 1, 2012. Furthermore, the thesis informs about the amendments to the Excise Tax Act in effect since May 1, 2011. Key words: historical development of indirect taxes, importance of the reform tax system in 2010, Value Added Tax, excise duties, environmental taxes

Obsah ÚVOD ................................................................................................................... 8 1

DAŇOVÁ SOUSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ............................... 11 1.1

PŘÍMÉ DANĚ ....................................................................................................................................... 12

1.2

NEPŘÍMÉ DANĚ .................................................................................................................................. 12

2

HISTORIE NEPŘÍMÝCH DANÍ ...................................................... 14

3

REFORMA DAŇOVÉHO SYSTÉMU 2010 .................................... 17 3.1

REFORMA ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ A MAJETKU ..................................................................................... 18

3.2

REFORMA DAŇOVÉHO PROCESU ....................................................................................................... 18

3.3

INSTITUCIONÁLNÍ REFORMA ............................................................................................................. 19

4

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY .......................................................... 20 4.1

PRÁVNÍ ÚPRAVA DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY.................................................................................... 21

4.2

ZMĚNY ZÁKONA O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY V ROCE 2011 ........................................................... 21

4.3

ZMĚNY ZÁKONA O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY V ROCE 2012 ........................................................... 23

4.4

MECHANISMUS VÝBĚRU .................................................................................................................... 23

4.5

DAŇOVÁ POVINNOST.......................................................................................................................... 23

4.6

PŘEDMĚT DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY .............................................................................................. 23

4.7

ÚZEMNÍ PŮSOBNOST .......................................................................................................................... 24

4.8

DAŇOVÉ SUBJEKTY ............................................................................................................................ 24

4.9

REGISTRACE PLÁTCE ........................................................................................................................ 25

4.10

ZÁKLAD DANĚ .................................................................................................................................... 25

4.11

SAZBA DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY ................................................................................................... 26

4.12

VRÁCENÍ DANĚ................................................................................................................................... 26

4.13

PRODEJ ZBOŢÍ ZA CENY BEZ DANĚ .................................................................................................... 26

4.14

SPRÁVA DANĚ ..................................................................................................................................... 26

4.15

ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ .......................................................................................................................... 27

5

SPOTŘEBNÍ DANĚ............................................................................ 28 5.1

PRINCIPY VÝBĚRU SPOTŘEBNÍCH DANÍ ............................................................................................. 28

5.2

BEZDAŇOVÝ A DAŇOVÝ OKRUH ........................................................................................................ 30

5.3

PŘECHOD Z DRUHÉHO DAŇOVÉHO OKRUHU DO PRVNÍHO ............................................................... 31

5.4

DAŇOVÝ SKLAD ................................................................................................................................. 31

5.5

PROVOZOVATEL DAŇOVÉHO SKLADU ............................................................................................... 31

5.6

ZAJIŠTĚNÍ SPOTŘEBNÍ DANĚ ............................................................................................................. 31

5.7

DAŇOVÝ ZÁSTUPCE ........................................................................................................................... 32

5.8

OPRÁVNĚNÝ PŘÍJEMCE ..................................................................................................................... 32

5.9

PROKÁZÁNÍ ZDANĚNÍ VYBRANÝCH VÝROBKŮ .................................................................................. 33

5.10

VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI ............................................................................................................. 33

5

5.11

PLÁTCI SPOTŘEBNÍCH DANÍ .............................................................................................................. 34

5.12

VRACENÍ SPOTŘEBNÍCH DANÍ............................................................................................................ 35

5.13

ZMĚNY ZÁKONA O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH V ROCE 2011 .................................................................. 36

5.14

SPOTŘEBNÍ DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ .......................................................................................... 39

5.14.1

Značkování a barvení olejů ................................................................................................... 39

5.14.2

Plátce daně z minerálních olejů............................................................................................. 40

5.14.3

Předmět spotřební daně z minerálních olejů ......................................................................... 40

5.14.4

Sazby daně z minerálních olejů ............................................................................................. 41

5.15

5.15.1

Značení lihu ........................................................................................................................... 42

5.15.2

Plátce daně z lihu .................................................................................................................. 42

5.15.3

Předmět daně z lihu ............................................................................................................... 42

5.15.4

Druhy lihu .............................................................................................................................. 42

5.15.5

Základ daně z lihu.................................................................................................................. 43

5.15.6

Sazby daně z lihu ................................................................................................................... 43

5.16

SPOTŘEBNÍ DAŇ Z PIVA...................................................................................................................... 43

5.16.1

Plátce daně z piva .................................................................................................................. 44

5.16.2

Předmět daně z piva............................................................................................................... 44

5.16.3

Základ daně z piva ................................................................................................................. 44

5.16.4

Sazby a výpočet daně z piva................................................................................................... 44

5.17

DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ .......................................................................................................... 45

5.17.1

Plátce daně z vína a meziproduktů ........................................................................................ 45

5.17.2

Předmět daně z vína a meziproduktů ..................................................................................... 45

5.17.3

Základ daně a sazby z vína a meziproduktů........................................................................... 45

5.18

6

SPOTŘEBNÍ DAŇ Z LIHU ..................................................................................................................... 42

DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ ........................................................................................................ 46

5.18.1

Tabákové nálepky .................................................................................................................. 46

5.18.2

Plátce daně z tabákových výrobků ......................................................................................... 47

5.18.3

Předmět daně z tabákových výrobků ..................................................................................... 47

5.18.4

Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků.......................................................................... 47

EKOLOGICKÉ DANĚ ....................................................................... 48 6.1

ETAPY EKOLOGICKÉ REFORMY ........................................................................................................ 48

6.2

MECHANIZMUS VÝBĚRU EKOLOGICKÝCH DANÍ ............................................................................... 49

6.3

DRUHY VYSTAVOVANÝCH DOKLADŮ ................................................................................................ 49

6.4

SPRÁVCE EKOLOGICKÝCH DANÍ ....................................................................................................... 49

6.5

ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ .......................................................................................................................... 49

6.6

SPLATNOST DANĚ............................................................................................................................... 50

6.7

DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ ............................................................................................................................. 50

6.8

NÁROK NA VRÁCENÍ DANĚ................................................................................................................. 50

6.9

DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ ................................................................ 50 6.9.1

Plátce daně ze zemního plynu a některých dalších plynů............................................................. 50

6

6.9.2

Předmět daně z plynu ................................................................................................................... 51

6.9.3

Základ a sazby daně z plynu ........................................................................................................ 51

6.10

DAŇ Z PEVNÝCH PALIV ...................................................................................................................... 51

6.10.1

Plátce daně z pevných paliv ................................................................................................... 51

6.10.2

Předmět daně z pevných paliv ............................................................................................... 52

6.10.3

Základ a sazby daně z pevných paliv ..................................................................................... 52

6.11

DAŇ Z ELEKTŘINY ............................................................................................................................. 52

6.11.1

Plátce daně z elektřiny ........................................................................................................... 52

6.11.2

Předmět daně z elektřiny ....................................................................................................... 52

6.11.3

Základ a sazba daně z elektřiny ............................................................................................. 52

6.12

SROVNÁNÍ SPOTŘEBNÍCH A EKOLOGICKÝCH DANÍ .......................................................................... 53

ZÁVĚR ............................................................................................................... 55 SEZNAM TABULEK A SCHÉMAT

57

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY

58

SEZNAM VYSVĚTLIVEK

60

7

ÚVOD Finanční a hospodářská krize, růst státního dluhu, harmonizace daňových systémů členských zemí Evropské unie jsou klíčovými indikátory vedoucími k legislativním změnám v oblasti nepřímých daní České republiky. Nepřímé daně tvoří jednou z nejvýznamnějších poloţek státního rozpočtu, a představují tak pro Českou republiku významný zdroj příjmů. K 30. 9. 2011 činilo inkaso DPH 140,1 mld. Kč a inkaso spotřebních daní dosáhlo včetně energetických daní k tomuto datu výše 102,1 mld. Kč. Přechod od zdanění příjmů poplatníka ke zdanění spotřeby je celkovým trendem nejen v České republice, ale rovněţ v ostatních členských zemích Evropské unie. Současná legislativní úprava nepřímých daní je výsledkem dlouhodobého procesu. Do devadesátých let byly nepřímé daně pouze vnitřní záleţitostí České republiky. Vstupem České republiky do Evropské unie však dochází k harmonizaci celé české legislativy a zároveň tak i daňových předpisů v oblasti nepřímých daní. Harmonizace daňového systému je zakotvena jiţ v rámci primárního práva ES v Římských dohodách z roku 1957, ve kterých je uveden zákaz ukládat na dováţené výrobky vyšší daň, neţ jakou je zatíţeno domácí zboţí. Hlavními nástroji pro harmonizaci daní jsou nařízení a směrnice EU. Nepřímé daně vykazují relativně vysokou stabilitu a jsou předvídatelným zdrojem příjmů do státního rozpočtu. Skrytost nepřímých daní v cenách zboţí poskytuje niţší moţnost vzniku komplikací v sociálně-ekonomické oblasti. Česká republika se vstupem do Evropské unie zapojila do jednotného vnitřního trhu, který je spojen s volným pohybem zboţí, sluţeb, kapitálu a pracovních sil. Nepřímé daně jsou daněmi ze spotřeby, které se dělí do dvou základních skupin, a to na daně selektivní a daň univerzální. Daní univerzální je daň z prodejů, čili daň z přidané hodnoty. K daním selektivním se pak řadí ostatní daně spotřební. S růstem počtu obyvatel a rozvojem průmyslu došlo k poklesu kvality ţivotního prostředí. Z tohoto důvodu byly v roce 2008 zavedeny do daňového systému České republiky rovněţ ekologické daně. Nepřímé daně jsou součástí daňového systému. Pro lepší přehlednost uvádím jeho základní strukturu a členění jednotlivých nepřímých daní v kapitole první. Historický vývoj nepřímých daní od poloviny 19. století stručně popisuji v kapitole druhé. Za významný mezník povaţuji reformu daňového systému 2010 a její cíle a výsledky, zejména pak přijetí nového daňového řádu a zákon související se zřízením jednoho inkasního místa. Základní konstrukční prvky 8

jednotlivých nepřímých daní jsou popsány v kapitole čtyři aţ šest. S ohledem na předepsaný rozsah práce a poměrně rozsáhlou materii jsem se nemohla detailněji zabývat všemi změnami. Proto ve své bakalářské práci uvádím z mého pohledu nejdůleţitější změny v oblasti nepřímých daní, zejména pak změny týkající se daně z přidané hodnoty za rok 2011 a rok 2012, dále pak podstatné změny, ke kterým došlo u spotřebních daní v roce 2011. Jsem si plně vědoma, ţe nepřímé daně jsou součástí legislativy Evropské unie, avšak s ohledem na zadané téma bakalářské práce se zaměřuji na strukturu a změny nepřímých daní pouze v tuzemsku s případným odkazem na příslušnou směrnici Evropské unie.

9

VOLBA METODOLOGIE K dosaţení cíle vymezeného v úvodu této práce, tj. poskytnutí komplexního přehledu nepřímých daní a jejich změn, jsem jako výchozí podkladový materiál zvolila kniţní publikace daňových zákonů vydaných v letech 2008 aţ 2012. Převáţnou většinu dalších potřebných aktuálních informací jsem získala z webových stránek Ministerstva financí České republiky http://www.mfcr.cz, které jsem shledala jako přehledné a nejvíce aktuální. Do textu jsem pro lepší orientaci a přehlednost výkladů přímo začlenila tabulky a schémata. Citace kniţních publikací a z internetových stránek jsou uvedeny jako poznámka pod čarou. Citace nebo čerpání informací přímo ze zákonů jsou uvedeny v textu práce, bezprostředně za příslušnou citací nebo informací, tak aby bylo moţné určit, o jaké znění zákona se jedná. Mým záměrem bylo vytvořit práci, která by nejen splňovala podmínky pro uzavření bakalářského studia, ale také byla vyuţitelná pro mou praxi; to se týká zejména přehledu změn, ke kterým došlo v loňském a také v letošním roce.

10

1

DAŇOVÁ SOUSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY

Kaţdá země Evropské unie má svůj specifický daňový systém, který je výsledkem působení dlouhodobých ekonomických, politických, historických a dalších činitelů. Cílem hospodářské politiky kaţdého státu je přispívat k hospodářskému růstu, k růstu ţivotní úrovně domácností a zároveň k vytváření příznivého podnikatelského prostředí. Jedním z moţných nástrojů, jak tyto cíle naplnit, je zavedení takového daňového systému, který by zajistil ekonomickou efektivnost zdanění, politickou průhlednost, právní perfektnost, jednoduchost a byl zároveň stabilní a flexibilní. Úloha zdanění v České republice vyplývá z hlavních ekonomických funkcí veřejného rozpočtu. Mezi hlavní funkce daní patří funkce fiskální, která umoţňuje získání finančních prostředků do veřejných rozpočtů, z nichţ jsou následně financovány veřejné výdaje. Fiskální funkce je historicky nejstarší a je součástí všech tří dále uvedených funkcí. Další funkcí je funkce redistribuční, jejíţ podstatou je přesun části důchodů a bohatství směrem od bohatších jedinců k chudším. Daně jsou tak vhodným nástrojem pro zmírnění rozdílů v důchodech jednotlivých subjektů. Za důleţitou povaţuji rovněţ funkci stabilizační, jejímţ úkolem je zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice a zajištění dostatečné zaměstnanosti a cenové stability. Alokační funkce se uplatňuje tehdy, kdyţ trh projevuje neefektivnost v alokaci zdrojů. Příčinou trţního selhání jsou existence veřejných statků, statků pod ochranou, externalit a nedokonalá konkurence.1 Daňová soustava je však uţším pojmem neţ daňový systém. „Daňová soustava je tvořena větším počtem daní, které se, i když ve svém souhrnu mají vytvářet harmonický a účelně sladěný celek, přece jen svou povahou a podstatou navzájem odlišují.“2 Podle daňové klasifikace lze daně například rozřadit podle těchto následujících základních tří kritérií. „Podle předmětu zdanění jsou to daně důchodové, daně majetkové a daně ze spotřeby. Dle rozpočtového určení daňového výnosu a osoby správce daně jde o daně státní a místní. Nakonec, podle možnosti přesunu daňového břemene na jinou osobu naše daňová soustava obsahuje daně přímé a nepřímé.“3 1

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2010. 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8.

2

GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2009, 335 s. Vysokoškolské právnické učebnice.

ISBN 978-807-2017-454. 3


ISBN 978-807-2017-454.

11

1.1 PŘÍMÉ DANĚ Daně přímé jsou zdaněním příjmu nebo majetku poplatníka. Poplatníkem daně je osoba, která se v podstatě vyskytuje pouze u daní přímých. Jde o osobu, jejíţ příjem nebo majetek je přímo dani podroben. Na rozdíl od nepřímých daní, které se „schovávají“ v cenách zboţí, jsou přímé daně viditelnější, a tedy i více pociťovány. „Nejvýznamnější z nich v posledních desetiletích jsou daně z příjmů neboli důchodové daně, které tvoří podstatnou část rozpočtových příjmů ve velké většině zemí. Daně z příjmů jsou dvě, daň z příjmů fyzických a právnických osob.“4 Doplňkovým příjmem jsou majetkové daně. Majetkovými daněmi jsou daně z nemovitostí, které se vybírají nikoli podle bydliště či sídla poplatníka, ale podle polohy nemovitosti, protoţe výnos daně z nemovitostí je příjmem obcí. Daně z nemovitostí zahrnují daň z pozemků a staveb. Majetkovou daní je taktéţ daň silniční, která má v posledních letech vyšší výnos neţ daně z nemovitostí. Mezi jednorázové majetkové daně patří daň dědická a darovací a rovněţ daň z převodu nemovitostí.

1.2 NEPŘÍMÉ DANĚ Nepřímé daně jsou stanoveny jako přiráţka k prodejní ceně zboţí a sluţeb a jsou součástí této ceny pro konečného spotřebitele. U nepřímých daní se předpokládá, ţe je subjekt, který daň odvádí, neplatí z vlastního důchodu, ale ţe je přenáší na jiný subjekt. Daň je přenesena zvýšením ceny. Plátcem daně je osoba, která daň vybírá a odvádí státu pod svou majetkovou odpovědností. „Nepřímé daně spotřebního typu se staly hitem současnosti, kdy kapitál se volně přelévá z jedné země do druhé a hledá své uplatnění. Jedním z faktorů, které ho mohou přilákat, jsou nízké přímé daně, které zvyšují výnos pro investora. Ukázalo se však, že i v nových tržních podmínkách občané požadují zabezpečení určité míry sociální stability. I stát má důvody na rozvoj infastruktury, hlavně ve vztahu k zahraničním investorům. Na to musí být ve státním rozpočtu finanční prostředky. Období posledních let ukázalo spolehlivost fungování principu spojených nádob – přímé daně na jedné straně a nepřímé daně na straně druhé. Zvyšování nepřímých daní je někdy skutečně nutné z důvodu zachování rovnováhy státního rozpočtu, často se však stává doslova modlou mnoha daňových reformátorů. Spotřební daně se tak zviditelňují o to víc, o co jsou „nejviditelnější“ pro občany, protože ti je platí v ceně zboží a služeb.“5 Nepřímé daně tvoří daň z přidané hodnoty, spotřební daně 4

VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. 9. aktualiz. vyd. Praha: Vox,

2008, 319 s. ISBN 978-808-6324-722. 5


ISBN 978-807-2017-454.

12

a daně z energií. Daň z přidané hodnoty je všeobecnou daní ze spotřeby moderního typu a podléhá jí dodání zboţí, poskytování sluţeb, převod nemovitostí, dále dovoz zboţí ze třetích zemí. Sazba daně z přidané hodnoty je lineární a rozlišená dvěma úrovněmi.6 Daň z přidané hodnoty tudíţ nezatěţuje ani majetek a ani důchod plátce daní. Spotřební daně jsou selektivními daněmi ze spotřeby, kterým podléhá pět komodit zboţí. Jedná se o daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z vína a meziproduktů, daň z piva a daň z tabákových výrobků. Předmětem daně je jejich výroba a dovoz. Na jedné straně mají spotřební daně „výchovně působit“ a odradit lidi od škodlivých návyků, na druhé straně jsou spotřební daně povaţovány za daň výnosově stabilní a silnou, která má vládě umoţnit zachování rozsahu jejích výdajů.7 „Nejmladšími“ nepřímými daněmi jsou daně z energií. V současné době se jedná o tři daně, a to daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. Schéma č. 1

Daňová soustava ČR 2012 Daňová soustava ČR 2012

Daně nepřímé

Daně přímé Daně důchodové

Daň z přidané hodnoty

Daně majetkové

Spotřební daně

Ostatní Pojistné sociálního pojištění

Místní poplatky Ekologické daně

Autor: Jana Kalinová Zdroj: Daňová teorie a politika, Kubátová Květa

Do nepřímých daní se z ekonomického pohledu řadí i clo, z pohledu právního však daní není.8 Předmětem této bakalářské práce je právní regulace daní, proto nepovaţuji za důleţité se clem zabývat šířeji.

6


2008, 319 s. ISBN 978-808-6324-722. 7


ISBN 978-807-2017-454. 8


2008, 319 s. ISBN 978-808-6324-722.

13

2 HISTORIE NEPŘÍMÝCH DANÍ Na území českých zemí dochází od druhé poloviny 19. století k vytvoření jednotné, relativně moderní daňové soustavy. Jedná se o počátky moderní podoby daní. Poplatkové právní vztahy začínají naplňovat běţně uznávané základní prvky daňových vztahů: subjekt daně, předmět (objekt) daně, obsah daně, daňovou sazbu. Nepřímé daně nebyly v tomto období jednotně právně upraveny jako daně přímé. Soustava nepřímých daní byla značně roztříštěná, rozsáhlá a zastaralá. Některé nepřímé dávky nebyly označovány jako daně. Příkladem je jedna z typických plateb zahrnovaných do nepřímých daní v období devatenáctého století a za Československé republiky – clo. Clo bylo vybíráno v přímé souvislosti s přechodem zboţí přes státní hranici od osob, které zboţí dováţely, prováţely, respektive vyváţely, nebo od osob, pro něţ bylo zboţí dováţeno či vyváţeno. Rozhodným pro vyměření cla byl vţdy přechod zboţí přes státní hranici, jeho druh, mnoţství a původ. Další tradiční nepřímou daní byl tzv. akcíz neboli potravní daň na čáře. Akcíz zahrnoval daň z masa a vína vybíranou na venkově. Obvykle byl výběr potravní daně pronajat soukromým osobám, které sloţily jistinu a odvedly pak stanovenou částku do státního rozpočtu. Vzhledem k tomu, ţe se jedno zboţí stalo předmětem akcízů vícekrát – podle počtu převodů mezi obchodníky, musely být sazby relativně nízké. Akcízy se tak staly základem obratové daně. Mezi nepřímé daně rovněţ patřily cukerní daň, lihová daň, pivní daň, petrolejová daň, potravní daň z masa spotřebovaného mimo velká města a potravní daň z vína prodávaného na venkově. Zákonem č. 11/1918 Sb., tzv. recepční normou, dochází ke vzniku daňového dualismu československého právního řádu. Na teritoriu Čech, Moravy a Slezska začínají platit rakouské právní předpisy a na území Slovenska a Podkarpatské Rusi se pak uplatňuje právo uherské. Jednotná nápojová daň vznikla v letech 1919 a 1920 a zahrnula dohromady daně z vína, moštu a jiných šťáv, daň z piva a daň z limonád, minerálek a sodovek. Daň z piva byla vybírána z hotového výrobku a sazby byly přizpůsobeny všeobecné nápojové dani. Ke změně došlo i u petrolejové daně a daně z masa, u nichţ byla unifikována právní úprava, zrušeny některé výjimky a stanoveny modernější způsoby měření. Mezníkem ve vývoji daňové 14

soustavy se stala Englišova daňová reforma z roku 1927. Podstatou a účelem této reformy byla unifikace daňového práva, kodifikace dosud neupravených otázek, zjednodušení daňového systému.9 Do nepřímých daní se řadily cla, daně spotřební (potravní daň, cukerní daň, daň z lihu, daň z piva, daň z petroleje a minerálních olejů), potravní daň z masa spotřebovaného mimo velká města a potravní daň z vína prodávaného na venkově. Koncem roku 1938 se státní rozpočet rozpadl na čtyři státní rozpočty – celostátní rozpočet, rozpočet pro zemi Českou a Moravskoslezskou, rozpočet pro Slovensko, rozpočet pro Podkarpatskou Rus. Byl uplatňován říšskoněmecký daňový systém a zároveň byla zavedena daňová přiráţka na zboţí široké spotřeby (kuřivo, alkohol). Reforma také zavedla nový systém samosprávných přiráţek, upravila dotační politiku pro obce, okresy a země. Jejím výsledkem bylo jak zpřehlednění daňové soustavy, tak i zajištění rovnoměrného daňového zatíţení na celém území státu.10 Jedním ze zásadních poválečných úkolů po roce 1945 bylo očištění našeho právního řádu od předpisů z doby okupace. První kroky v oblasti daní vedly spíše k návratu stavu za tzv. I. republiky neţ k zásadním změnám daňového systému. Systém nepřímých daní byl ve srovnání se systémem daní přímých podstatně sloţitější. Právní úprava systému nepřímých daní byla obsaţena v několika předpisech. Do nepřímých daní patřily:  daň z obratu;  daň přepychová – vztahovaly se na ni předpisy o dani z obratu, týkala se pouze předmětů a výkonů taxativně určených;  daně spotřební – postihovaly diferencovaně určité druhy výrobků a výkonů: uhlí, maso, víno, pivo, minerální oleje, líh, cukr, zápalky, lovecké zbraně;  daň potravní na čáře (při dovozu potravin do určitých měst);  daň burzovní – z obchodů s cennými papíry i z obchodů uzavřených mimo burzu. Sazba byla určena podle druhu cenného papíru. V lednu 1949 došlo k další radikální přestavbě daňové soustavy. Do daňové soustavy byla zavedena zákonem č. 283/1948 Sb. všeobecná daň. Zahrnovala a zároveň nahrazovala dosavadní nepřímé daně, včetně daně z obratu a daně přepychové. Dani podléhalo všechno 9

STARÝ, Marek. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha : Havlíček Brain Team, 2009, 207 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN

978-808-7109-151. 10

MF ČR: Archiv. Období první republiky 1918–1938: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005 [cit. 2011-07-13].

Dostupný z WWW: .

15

zboţí, které bylo uvedeno v daňovém sazebníku. Daň postihovala konečný výrobek a tvořila část ceny zboţí nebo sluţeb hrazené spotřebitelem. Všeobecná daň byla v roce 1952 nahrazena daní z obratu. Jednalo se o daň univerzální, avšak nesla i znaky selektivních spotřebních daní. Stát určoval výši sazeb dle druhu zboţí. Do vyšší sazby patřily např. cigarety, káva, alkohol, luxusní výrobky.11 Daň z obratu byla upravena zákonem č. 73/1952 Sb. „Jejím předmětem byl obrat z prodeje zboží vlastní výroby nebo vlastního nákupu. Zdanitelným obratem byla prodejní cena tohoto zboží. Zboží se prodávalo zásadně za cenu s daní. Za ceny bez daně se prodávalo zboží, stanovil-li tak sazebník. Způsob výpočtu daně stanovilo federální ministerstvo financí. Změny a doplňky sazebníku daně z obratu byly uveřejňovány ve Finančním zpravodaji a v Cenovém věstníku.“12 Do roku 1962 existovala také daň z výkonu upravená zákonem č. 74/1952 Sb. Postihovala práci či sluţby jako např. opravy věcí, přepravu osob a nákladů motorovými vozidly, holičské a ubytovací sluţby. Částky, tehdy zahrnované do ceny oprav, sluţeb a prací, se staly později součástí zisku podniků. Pouze ve stavebnictví se tyto částky staly součástí daně z obratu.13 Československo začalo po roce 1989 uskutečňovat přechod od centrálně plánované ekonomiky k ekonomice trţní. K 1. 1. 1993 současně s rozdělením Československa vstoupil v účinnost nový daňový systém, který naprosto změnil hmotné i procesní daňové předpisy. Zavedeny byly tyto nepřímé daně - daň z přidané hodnoty, jako nejmarkantnější výraz našeho přibliţování ES a pět spotřebních daní:  z uhlovodíkových paliv a maziv  z piva  z vína  z lihu a lihovin  z tabáku a tabákových výrobků

11

MVČR. Sbírka zákonů republiky Československé ročník 1952: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2000 [cit. 2011-07-12].

Dostupný z WWW: . 12

STARÝ, Marek. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, 207 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN

978-808-7109-151. 13

STARÝ, Marek. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha: Havlíček Brain Team, 2009, 207 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN

978-808-7109-151.

16

3

REFORMA DAŇOVÉHO SYSTÉMU 2010

V dubnu 2008 Ministerstvo financí České republiky zveřejnilo k veřejné diskuzi principy Reformy daňového systému 2010. „Aby bylo možno dostát všem vytyčeným cílům, přináší předložený materiál koncept komplexní daňové reformy zasahující hmotněprávní, procesně právní a institucionální stránku daňového systému České republiky. Jinými slovy má-li být placení daní přívětivějším, je třeba nově odpovědět na tyto tři otázky: –

Co se platí?

–

Jak se platí?

–

Komu se platí?“

Schéma č. 2

Cíle reformy daňového systému 2010 Cíle reformy daňového systému 2010

Maximální zjednodušení legislativy a) přehlednost a srozumitelnost zákonů (rekodifikace), b) zákony zaloţené na zásadách, principech a obecných pravidlech, c) sniţování počtu daní a odvodů.

Maximální zjednodušení správy daní a) zjednodušení a zrychlení daňového procesu – nový daňový řád, b) jedno výběrní místo – sloučení výběru daní, cel a odvodů pojistného (jeden formulář, jedno podání, jedna platba), c) sjednocení vyměřovacích základů daně z příjmů a pojistného, d) klientský přístup k poplatníkům, e) centralizace a elektronizace procesů při vytváření efektivní organizace výběru daní a odvodů.

Autor: Jana Kalinová Zdroj: Příprava reformy daňového systému, MF ČR

17

3.1

REFORMA ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ A MAJETKU

„Na otázku „co se platí?“ odpovídá hmotněprávní úprava. Ta stanoví výši daní, kterou musí jednotlivé daňové subjekty uhradit. Nepřímé daně jsou z podstatné míry harmonizovány s právem EU a v podstatě již nespadají do kompetence jednotlivých členských států EU. Základním nástrojem národní daňové politiky jsou tak daně z příjmů, konkrétně daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a dále majetkové daně.“14 Hlavním cílem tohoto pilíře byl nový zákon o zdaňování příjmů v České republice. Nový zákon o dani z příjmů fyzických a právnických osob by měl vytvořit dlouhodobě stabilní systém zdaňování příjmů, který bude jednoduše a operativně ovladatelný podle aktuálních fiskálních potřeb, a to pouze změnami tzv. transparentních ustanovení (sazby daně, doba odpisování, odčitatelné poloţky u fyzických osob apod.).15 Podle slov ministra financí Miroslava Kalouska by mělo dojít k vytvoření zcela nového zákona o dani z příjmů, v návaznosti na nový občanský zákoník. Nový občanský zákoník byl podepsán prezidentem Václavem Klausem dne 20. 2. 2012 a vstoupí v platnost od 1. 1. 2014.

3.2

REFORMA DAŇOVÉHO PROCESU

Na otázku „jak se platí“ odpovídá procesně právní úprava. Původní zákon o správě daní a poplatků stanovil obecná pravidla pro daňové řízení a práva a povinnosti daňových subjektů a správců daně. Procesní daňové právo je také předmětem poměrně rozsáhlé judikatury, která na mnoha místech text zákona doplnila, vyjasnila, na některých však i poměrně radikálně pozměnila. Řada ustanovení původního zákona poplatná době svého vzniku jiţ neodpovídala poţadavkům moderního procesu a dobré správy. Ve sbírce zákonů č. 87 byl dne 3. 9. 2009 zveřejněn nový daňový řád pod č. 280/2009 Sb., který nabyl účinnosti 1. 1. 2011. Upravuje postupy daňového řízení, a nahrazuje tak zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Původní zákon o správě daní a poplatků byl 53x novelizován. Nový zákon tak eliminuje nedostatky původního zákona, sjednocuje pojmy pro jednoznačný výklad zákona a podporuje mezinárodní spolupráci daňových správ. Zákon byl vytvořen za účelem stanovení jednotných pravidel pro daňové řízení, zabezpečení větší právní jistoty, jak pro správce daně, tak i pro daňové subjekty. 14

MF ČR. Příprava reformy daňového systému : Ministerstvo financí České republiky [online]. 2008 [cit. 2012-02-4].

Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ek_rvf_kompletni_material.html> . 15

MF ČR. Předkládací zpráva věcného záměru zákona o dani z příjmů : Ministerstvo financí České republiky [online]. 2008 [cit. 2012-02-

4]. Dostupný z WWW: .

18

3.3

INSTITUCIONÁLNÍ REFORMA

Posledním pilířem teze zveřejněné Ministerstvem financí na téma reformy daňového systému 2010 byla reforma institucionální. Na otázku „komu se platí“ odpovídá právní úprava upravující postavení daňové a celní správy a správy sociálního a zdravotního pojištění. Veškeré platby od poplatníků do veřejných rozpočtů by měly být spravovány pouze finančními úřady. Dne 30. 12. 2011 byl publikován zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Zákon byl schválen s účinností od 1. 1. 2015 (s výjimkou bodu týkajícího se odvodů z loterií, který nabyl účinnosti k 1. 1. 2012), je však pravděpodobné, ţe bude účinnost ještě upravena na 1. 1. 2014. Ministerstvo financí České republiky si nechalo na zakázku vypracovat studii proveditelnosti. Hlavním zjištěním studie je to, ţe jedno inkasní místo je realizovatelné a ţe ušetří přes 2 800 pracovních míst. Vznikem jednoho inkasního místa se rovněţ výrazně sníţí administrativní zátěţ podnikatelů.16 Schéma č. 3

Zákon č. 458/2011 Sb., přínos hlavních změn

Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením inkasního místa – přínos hlavních změn

Přenos kompetencí ke správě sociálního a zdravotního pojištění na finanční úřady, s čímţ souvisí řada dalších změn: o přiznávání daní i obojího pojistného na jednom formuláři, o placení na jeden účet, o kontrola všech odvodů najednou z jednoho místa, o sjednocení procesních pravidel (lhůty, pravidla pro doručování, pro odvolání apod.).

Další změny daní: o nahrazení pojistných placených zaměstnavatelem jednotným odvodem z úhrnu mezd, o sníţení registračního prahu u DPH z 1 mil. Kč na 750 tis. Kč, o zrušení stávajících odvodů z loterií, o jejichţ výnosu rozhodovaly samy loterijní firmy, a nahrazení novým odvodem, který směřuje do veřejných rozpočtů.

Autor: Jana Kalinová Zdroj: Změny zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa a studie proveditelnosti, MF ČR

16

MF ČR. Změny zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa a studie proveditelnosti : Ministerstvo financí České republiky

[online]. 2012 [cit. 2012-02-4]. Dostupný z WWW: .

19

4

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

Daň z přidané hodnoty nahradila daň z obratu a zároveň daň dovozní. Od 1. 1. 1993 se stala také nejen základem nepřímého zdanění, ale současně i základem daňové soustavy. Poprvé byla zavedena ve státě Michigan v roce 1953. První evropskou zemí, která zavedla daň z přidané hodnoty do svého daňového systému, byla v roce 1954 Francie. Evropské společenství rozhodlo následně o jejím přijetí ve všech účastnických státech v druhé polovině šedesátých let. Daň z přidané hodnoty je neutrální daní – vztahuje se na všechny podnikatelské aktivity (vyjma osvobozených činností) a na všechny podnikatelské subjekty (s výjimkou podnikatelů s nízkým obratem do 1.000.000 Kč, pokud se nestanou plátci dobrovolně). Tím vytváří pro všechny podnikatelské činnosti stejné podmínky. Zatěţuje aţ konečného spotřebitele v rámci ceny výrobku nebo sluţby, současně je však vybírána postupně v jednotlivých fázích výroby a odbytu při prodeji a nákupu.17„Mechanizmus daně z přidané hodnoty zabezpečuje, že nedochází k tzv. nabalování daně (uplatnění daně z daně) a že jde o daň v pravém slova smyslu čistou. To znamená, že platitel odvádí státu jen tu část daně, která připadá na jím přidanou hodnotu. Nezáleží na počtu stupňů či cyklů, kterými zboží, resp. služba postupně prochází, ale na celkové přidané hodnotě. Daní se tedy zatíží jen rozdíl mezi nákupní a požadovanou cenou výrobku či služby.“18 Podléhá jí i dovoz zboţí. Daň při dovozu platí nejen podnikatelské subjekty a jiné právnické osoby, ale také nepodnikající fyzické osoby, pokud jimi dovezené zboţí překročí určitý limit. Harmonizace DPH v ES vychází z 6. direktivy z roku 1977. „Před rokem 1993 byl od daně osvobozen vývoz do jiné členské země při zachování nároku na dopočet daně na vstupu (de facto nulová sazba daně) a daň byla uvalována na dovozy v zemi určení, se sazbou platnou v té zemi – tzv. princip země určení. Původním předpokládaným cílem harmonizace bylo tzv. zdanění podle principu země původu zboží tak, aby byly zcela odstraněny formality na hranicích. Předpokladem bylo zdanění zboží bez ohledu na místo konečné spotřeby. Tento přístup ovšem předpokládá jednotnou sazbu daně nebo kompenzační mechanismus k přerozdělení daňových výnosů mezi zeměmi, neboť jinak by to nebyla daň ze spotřeby a v každé zemi by se prodávalo zboží s různými sazbami – podle toho, odkud pochází.“19

17

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8.

18

GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. 3. aktualiz. a doplň. vyd. Praha : Linde, 2009, 335 s. Vysokoškolské právnické

učebnice. ISBN 978-807-2017-454. 19

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie, úvod do problematiky. 2. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2009. 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9.

20

4.1

PRÁVNÍ ÚPRAVA DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY

Daň z přidané hodnoty je upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen DPH). Současná platná právní úprava nahradila právní úpravu obsaţenou v zákoně č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, kterým byla tato daň s účinností od 1. 1. 1993 zavedena do naší daňové soustavy.

4.2

ZMĚNY ZÁKONA O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY V ROCE 2011

V závěru roku 2010 byla poslaneckou sněmovnou schválena novela zákona č. 47/2011 Sb., o dani z přidané hodnoty, s účinností od 1. 4. 2011. Důvodem jejího přijetí bylo zapracování nových evropských směrnic v oblasti DPH, které se týkají místa plnění při poskytování sluţeb, daňových úniků spojených s dovozem zboţí a některých ustanovení směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH, která platí od 1. 1. 2007, a nahradila tak zejména Směrnici Rady 77/388/EHS (tzv. Šestá směrnice), která byla aţ do konce roku 2006 základním předpisem pro oblast uplatňování DPH v členských státech EU.20 Zapracování části jiţ platných evropských směrnic dává členským státům moţnost vyuţití některých ustanovení, která Česká republika dosud nevyuţívala, např. opatření proti daňovým únikům v podobě přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění, ručení za daň a moţnost opravy výše daně u pohledávek za dluţníky v insolvenčním řízení. K důleţitým změnám této novely patří přenesení povinnosti podle § 92a, kdy je upraven přenos daňové povinnosti (tuzemský reverse charge) u zdanitelných plnění uskutečňovaných plátcem vůči plátci. „Tato úprava se týká plnění uvedených v § 92b–92e, kdy plátce uskutečňující plnění neuplatní na výstupu daň a plátce, pro kterého je plnění uskutečněno, má povinnost daň přiznat. Oba plátci jsou povinni o těchto plněních vést samostatnou evidenci.21 U § 92e je účinnost od 1. 1. 2012. „Plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění (dále jen "příjemce zdanitelného plnění"), ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění věděl nebo vědět měl a mohl, že daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena plátcem, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění (dále jen „poskytovatel zdanitelného plnění“), se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit. Nebo dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.“

(§

109

odst.

1,

zák.

č.

235/2004

Sb.)

„Příjemce zdanitelného plnění ručí také

20

MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2011. 19. vyd. Praha : Grada Publishing, 2011. 263 s. ISBN 978-80-247-3800-0.

21


21

za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto zdanitelné plnění bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny. Důkazní břemeno je zde na správci daně.“ (§ 109 odst. 2, zák. č. 235/2004 Sb.) Nastaly rovněţ změny v uplatnění nároku na odpočet daně podle § 72 aţ § 79 zák. č. 235/2004 Sb., kdy je nutné mít pro odpočet daně na vstupu k dispozici daňový doklad – neplatí při tzv. reverse-charge principu u tuzemského plnění a při pořízení zboţí z jiného členského státu Evropské unie. Rozhodným datem pro uplatnění nároku na odpočet není nově datum zdanitelného plnění uvedené dodavatelem na daňovém dokladu, ale datum doručení tohoto daňového dokladu odběrateli. § 72 vymezuje základní zásady týkající se rozsahu a vzniku nároku na odpočet daně. „Nadále již nebude možné uplatnit nárok na odpočet daně, která byla uplatněna chybně. Jestliže například dodavatel při dodání zboží chybně uplatní základní sazbu daně, přičemž měla být uplatněna snížená sazba daně, odběratel si u nesprávné částky stanovené daně již nebude oprávněn uplatnit nárok na odpočet.“22 V § 42 zákona 235/2004 Sb. se jiţ nepouţívají termíny „dobropis“ a „vrubopis“ a nahrazují se termínem opravný daňový doklad. Tento doklad musí podle § 45 zákona č. 235/2004 Sb. obsahovat náleţitosti odpovídající původnímu daňovému dokladu včetně evidenčního čísla. Na opravném dokladu musí být zohledněn rozdíl mezi opraveným a původním základem daně, rozdíl mezi opravenou a původní daní, rozdíl mezi opravenou a původní celkovou částkou. „Jedná se o opravy vyplývající z běžných dodavatelsko-odběratelských smluv a vztahů, kdy dochází například ke snížení úplaty formou poskytnutí slevy po datu uskutečnění zdanitelného plnění, ke zrušení celého nebo části zdanitelného plnění.“23 Došlo rovněţ k zavedení nové moţnosti opravy výše daně na výstupu u pohledávek za odběratelem v insolvenčním řízení. „Na základě tohoto ustanovení bude mít věřitel nárok na opravu výše daně na výstupu, pokud mu jeho odběratel nezaplatil za dodané zboží nebo poskytnutou službu a insolvenční soud proti odběrateli zahájil insolvenční řízení a bude se jednat o pohledávky, které vznikly nejpozději do 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku.“24

22


23


24


22

4.3

ZMĚNY ZÁKONA O DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY V ROCE 2012

Dne 1. 1. 2012 nabyla účinnosti novela zákona č. 370/2011 Sb., o dani z přidané hodnoty. Jedná se o tzv. „sazbovou novelu“. Sníţená sazba DPH z původních 10 % vzrostla na 14 %. Na základě pozměňovacích návrhů byly přijaty změny, jejichţ účelem je odstranění některých nejasností poslední novely zákona. Příkladem je technické zhodnocení, které bude posuzováno rovněţ jako hmotný a nehmotný majetek v návaznosti na zákon o daních z příjmů. Na opravném dokladu, který se týká více zdanitelných plnění, je zrušena povinnost uvádění čísel původních daňových dokladů. Dále opravované částky základů daně a daně bude moţno uvést souhrnně za veškerá opravovaná zdanitelná plnění. Novela rozšiřuje i okruh případů, kdy příjemce zdanitelného plnění bude ručit za daň nezaplacenou plátcem – dodavatelem, a to v případě, kdy bude úplata za předmětné plnění poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních sluţeb mimo tuzemsko. Od 1. 1. 2012 lze také opět uplatnit dokazování podle daňového řádu zák. č. 280/2009 Sb. i v případě, ţe na daňovém dokladu chybí údaje rozhodné pro výpočet daně nebo daňové identifikační číslo.

4.4

MECHANISMUS VÝBĚRU

Plátce daně má nárok odpočítat od své daňové povinnosti částku daně, kterou je povinen uhradit svým dodavatelům na vstupu. Tím zdaňuje pouze tu částku, která byla přidána k jeho nákupní ceně při stanovení ceny prodejní.

4.5

DAŇOVÁ POVINNOST

Daňová povinnost je rozdíl mezi sumou daně na výstupu a odpočtem daně na vstupu. Pokud je rozdíl kladný, jedná se o vlastní daňovou povinnost (subjekt odvádí daň státu). Pokud je rozdíl záporný – nadměrný odpočet (přeplatek na DPH, tj. vznik nároku subjektu vůči státu).(§ 4 zák. č. 235/2004 Sb.)

4.6

PŘEDMĚT DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY

Předmětem daně z přidané hodnoty je podle § 2 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH:  dodání zboţí nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v draţbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku,  poskytnutí sluţby za úplatu, osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, 23

 pořízení zboţí z jiného členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) za úplatu osobou, která je povinna k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, nebo právnickou osobou, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu osobou nepovinnou k dani,  dovoz zboţí s místem plnění v tuzemsku.(§ 2 odst. 1 zák. č. 235/2004 Sb.) Za zákonem stanovených podmínek není pořízení zboţí z jiného členského státu předmětem daně (výjimky se však nevztahují na pořízení nového dopravního prostředku nebo zboţí, které je předmětem spotřební daně). (§ 13 zák. č. 235/2004 Sb.)

4.7

ÚZEMNÍ PŮSOBNOST

Zákon rozlišuje následující tři zóny:  tuzemsko – území České republiky,  třetí země – území mimo území Evropského společenství, 

území Evropského společenství (území stanovené příslušným právním předpisem Evropských společenství).(§ 3 zák. č. 235/2004 Sb.)

4.8

DAŇOVÉ SUBJEKTY

Daňovým subjektem je: a) Osoba povinná k dani – osobou povinnou k dani je osoba fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti (podnikání), současně však i právnická osoba, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomickou činnost.(§ 5 zák. č. 235/2004 Sb.) b) Skupina – jedná se o skupinu spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce. Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí kapitálově nebo jinak spojené osoby. Skupina se povaţuje za samostatnou osobu povinnou k dani. Kaţdá osoba můţe být členem pouze jedné skupiny a člen skupiny nesmí být současně účastníkem sdruţení na základě smlouvy o sdruţení nebo jiné smlouvy.(§ 5a zák. č. 235/2004 Sb.) c) Osoba osvobozená od uplatňování daně – osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, pokud její obrat nepřesáhne 1.000.000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců.(§ odst. 6 zák. č. 235/2004 Sb.) d) Plátce daně – osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která je registrována k DPH a zaregistruje se dobrovolně. Povinnost registrace – obrat přesáhne 24

1.000.000 Kč za 12 kalendářních měsíců. Zákon vymezuje i jiné případy, kdy se osoba stává plátcem, např. osoba pokračující po zemřelém plátci v ţivnosti. (§ 94 zák. č. 235/2004 Sb.) e) Osoba identifikovaná k dani – „Právnická osoba nepovinná k dani, která pořizuje zboží z jiného členského státu v tuzemsku a celková hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce překročí částku 326.000,- Kč, se stává osobou identifikovanou k dani dnem, ve kterém byla tato částka překročena. Do celkové hodnoty pořízeného zboží se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které je předmětem spotřební daně.“ (§ 96 odst. 1 zák. č. 235/2004 Sb.)

4.9

REGISTRACE PLÁTCE

Osoba povinná k dani, která překročila obrat 1.000.000 Kč, je povinna podat přihlášku do 15 dnů po skončení měsíce, ve kterém obrat překročila. Osoba se stává plátcem daně z přidané hodnoty od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl překročen obrat. Moţná je i dobrovolná registrace. Osoba se pak stává plátcem daně z přidané hodnoty dnem nabytí účinnosti, který je uveden na rozhodnutí o registraci. Registraci je moţné zrušit, pokud obrat nepřesáhl za nejbliţších 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1.000.000 Kč a pokud celková hodnota zboţí pořízeného z jiného členského státu nepřekročila v běţném kalendářním roce částku 326.000 Kč a tato hodnota nebyla překročena ani v roce minulém. O zrušení registrace můţe plátce také poţádat, pokud uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Poţádat o zrušení registrace lze však nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeného v rozhodnutí o registraci.(§ 95 zák. č. 235/2004 Sb.)

4.10

ZÁKLAD DANĚ

„Do základu daně se zahrnuje vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění.“ (§ 36 odst. 1 zák. č. 235/2004 Sb.) „Základem daně v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby snížená o daň.“ (§ 36 odst. 2 zák. č. 235/2004 Sb.) Základ daně dále zahrnuje například „jiné daně, cla, dávky nebo poplatky, spotřební daň pokud zákon nestanoví jinak, daň z elektřiny, daň ze zemního plynu, dotace k ceně, vedlejší výdaje (náklady na balení, přeprava, pojištění, provize), při poskytnutí služby i materiál 25

přímo související s poskytovanou službou, při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou stavby, komunikace, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.“ (§ 36 odst. 3 zák. č. 235/2004 Sb.)

4.11

SAZBA DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY

Daň z přidané hodnoty zásadně ovlivňuje řádný chod jednotného trhu a spravedlivou hospodářskou soutěţ v EU. Z tohoto důvodu stanovila EU společná pravidla pro daň z přidané hodnoty a zároveň také její minimální sazbu.25 „Málokterá země používá jen jednu sazbu daně, i když je tento systém nesrovnatelně méně náročný než systém se dvěma a více sazbami. Svou základní sazbou ve výši 20 % patří Česká republika, mezi průměrné země OECD.“26 Od 1. 1. 2012 se uplatňuje základní sazba daně ve výši 20 % nebo sníţená sazba daně ve výši 14 % (u zboţí uvedeného v příloze č. 1 zákona č. 235/2004 Sb. a u sluţeb uvedených v příloze č. 2 zákona č. 235/2004). (§ 47 odst. 1 písm. a) zák. č. 235/2004 Sb.)

4.12

VRÁCENÍ DANĚ

Příkladem okruhu subjektů vrácení daně jsou osoby poţívající výsad a imunit, osoby registrované k dani v jiném členském státě, zahraniční osoby povinné k dani, osoby se zdravotním postiţením. (§ 80 odst. 1 zák. č. 235/2004 Sb.)

4.13

PRODEJ ZBOŢÍ ZA CENY BEZ DANĚ

Zboţí lze prodávat na základě povolení celního úřadu za ceny bez daně v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel fyzickým osobám při jejich bezprostředním výstupu z území Evropského společenství. Zboţí lze prodávat za ceny bez daně fyzickým osobám po ověření, ţe jejich bezprostřední cílová stanice je ve třetí zemi. Drţitel povolení je povinen zajistit, aby při prodeji zboţí bylo na dokladu o prodeji vyznačeno číslo letu včetně druhu zboţí a ceny bez daně. Povolení k prodeji za ceny bez daně vydává celní úřad místně příslušný mezinárodnímu letišti. (§ 87 odst. 1 zák. č. 235/2004 Sb.)

4.14

SPRÁVA DANĚ

Právní úprava se řídí zákonem č. 280/2009 Sb., o dani z přidané hodnoty, a zákonem č. 285/2009 Sb., daňovým řádem. Správcem daně je místně příslušný finanční úřad. 25

EUROPA EU: Daně. Evropská unie: Činnosti Evropské unie [online]. 2012 [cit. 2012-03-10].

Dostupný z WWW: . 26


26

Při dovozu a vývozu se postupuje podle právních předpisů upravujících správu cla a správcem daně je celní úřad. (§ 93 odst. 1 zák. č. 235/2004 Sb.)

4.15

ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ

Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí, jestliţe obrat plátce za předcházející kalendářní rok nedosáhl 10.000.000 Kč. Pokud obrat dosáhl 10.000.000 Kč za předchozí kalendářní rok, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. Plátce, jehoţ obrat dosáhl alespoň 2.000.000 Kč, má moţnost si zvolit mezi těmito obdobími. (§ 99 odst. 1 zák. č. 235/2004 Sb.) Tabulka č. 1

Vývoj sazeb DPH 1993–2012 Datum platnosti od – do

Základní sazba DPH Sníţená sazba DPH

01. 01. 1993–31. 12. 1994

23 %

5%

01. 01. 1995–30. 04. 2004

22 %

5%

01. 05. 2004–31. 12. 2007

19 %

5%

01. 01. 2008–31. 12. 2009

19 %

9%

01. 01. 2010–31. 12. 2011

20 %

10 %

01. 01. 2012–31. 12. 2012

20 %

14 %

Autor: Jana Kalinová 27 Zdroj: sazeb DPH 1993–2013, Daňaři on-line – portál daňových poradců a profesionálů

27

Daňaři on-line - portál daňových poradců a profesionálů. ČERNOHOUSOVÁ, Pavla. Vývoj sazeb DPH 1993–2013 [online]. 2011

[cit. 2012-03-14]. Dostupný z WWW: .

27

5

SPOTŘEBNÍ DANĚ

Spotřební daň je daní nepřímou, kterou stát zavádí k tomu, aby reguloval ceny určitých komodit na trhu. Záměrem můţe být zvýšení příjmů státního rozpočtu nebo sníţení prodávaného mnoţství škodlivého zboţí.28 Původní zákon o spotřební dani č. 587/1993 Sb. byl patnáctkrát novelizován a přestal platit posledním dnem roku 2003. Od ledna 2004 začala platit nová právní úprava spotřebních daní – zákon č. 353/2003 Sb. U tohoto zákona byla stanovena dvojí účinnost, a to účinnost před vstupem do Evropské unie a dnem vstupu České republiky do Evropské unie. Od května 2004 do dubna 2009 byl zákon dvacetkrát novelizován. Důvodem takového počtu novelizací je tlak ze strany Evropské unie na plné převzetí harmonizačních pravidel, reakce na změny ostatních daňových i nedaňových tuzemských právních norem, průběţné odhalování míst, která nebyla v zákoně ošetřena vůbec nebo byla ošetřena jen částečně a v neposlední řadě také snaha zamezit daňovým únikům.29 Spotřební daně podléhají určitým společným pravidlům stanoveným EU. Tato pravidla však zohledňují i moţné kulturní odlišnosti, coţ je jedním z důvodů velkých cenových rozdílů u piva a vína mezi jednotlivými členskými státy. Dalším důvodem jsou také ekonomické rozdíly jednotlivých členských států.30 Česká republika přijala koncepci jednoho zákona, který je vnitřně rozdělen na jednotlivé daně, na rozdíl například od Rakouska31 „či Slovenské republiky, kde je právní zakotvení řešeno pěti samostatnými zákony. Úlohu selektivních spotřebních daní v daňové soustavě zvýrazňuje i skutečnost, že při dovozu zboží a jejich zaplacení se tato suma stává součástí daňového základu daně z přidané hodnoty. Jinými slovy, o sumu zaplacené selektivní spotřební daně se zvyšuje základ daně z přidané hodnoty.“32

5.1

PRINCIPY VÝBĚRU SPOTŘEBNÍCH DANÍ

Výběr spotřebních daní je koncipován na základě principu výběru daně v zemi původu (zemi výroby) a principu země spotřeby. Princip výběru daně v zemi původu je omezen pouze na výrobky, které pořídí fyzické osoby pro jejich osobní spotřebu mimo rámec podnikání; 29

SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009, 300 s. ISBN 978-

807-3574-437. 30

EUROPA EU: Daně. Evropská unie: Činnosti Evropské unie [online]. 2012 [cit. 2012-03-10].

Dostupný z WWW: <:http://europa.eu/pol/tax/index_cs.htm> . 31


807-3574-437. 32

GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. 3. aktualiz. a doplň. vyd. Praha : Linde, 2009, 335 s. Vysokoškolské právnické

učebnice. ISBN 978-807-2017-454.

28

například fyzická osoba, která dováţí ve svém osobním zavazadle výrobek z členského státu EU nebo třetí země. Mnoţstevní limity při dovozu zboţí neobchodního charakteru v osobních zavazadlech jsou uţívány při dovozu výrobků, jak z Evropské unie, tak i ze třetích zemí. Dovoz ze třetích zemí je dále doplněn věkovým limitem, výrobky lze libovolně kombinovat (procentní podíly však nesmějí v součtu překročit 100 %), na rozdíl od výrobků, které jsou dovezeny ze států Evropské unie, ty kombinovat nelze. Tabulka č. 2

Osvobození dovezených výrobků od spotřební daně – stav k 1. 1. 2011 Pořízení z jiného členského státu EU

Pořízení ze třetí země

Cigarety

800 ks

200 ks

Cigarillos o hmotnosti nejvýše 3g/1ks

400 ks

100 ks

Doutníky 3g/1ks

200 ks

50 ks

Tabák ke kouření

1 kg

250 g

Líh a lihoviny s obsahem alkoholu nad 22 % obj.

10 l

1l

Víno a jiné alkoholické nápoje s obsahem alkoholu do 22 % obj.

Pohonné hmoty

2 l (kromě tichého vína)

90 l vína, z toho 60 l šumivého

Pivo

+ 17 let a více

Druh výrobku

4 l tichého vína

110 l

16 l

v běţných nádrţích, zvýšené o 20 l

v běţných nádrţích, v přenosné nádrţi max. 10 l

Autor: Jana Kalinová Zdroj: Spotřební a ekologické daně v České republice, Svátková Slavomíra

Zásilky zboţí neobchodní povahy zasílané soukromou osobou ze třetí země – tabákové a alkoholické výrobky dovezené ze třetích zemí mohou být osvobozeny jen v případě, ţe mají: jednorázovou povahu, jsou darem – příjemce nebude platit odesílateli ţádnou částku, nebude překročen mnoţstevní limit, 29

hodnota zboţí v jedné zásilce nepřekročí 45 EUR. Tabulka č. 3 Osvobození zásilek od spotřební daně do tuzemska – stav k 1. 1. 2011 Zásilky z jiného členského

Zásilky ze třetí země

státu EU

Cigarety

800 ks

50 ks

Cigarillos 3g/1ks

400 ks

25 ks

Doutníky 3g/1ks

200 ks

10 ks

1 kg

50 g

10 l

1l

90 l vína, z toho 60 l

1 l (šumivé a likérové

šumivého

víno)

90 l

2l

110 l

-

Tabák ke kouření Líh a lihoviny s obsahem alkoholu nad 22 % obj. Líh a jiné alkoholické nápoje s obsahem alkoholu do 22 % obj. Tiché víno Pivo

+ 45 EUR

Druh výrobku


Princip v zemi spotřeby je u spotřebních daní uplatňován při dodání výrobků fyzickými nebo právnickými osobami v rámci podnikání. Jedná se o situace, kdy výrobek byl dodán podnikatelským subjektem druhému podnikatelskému subjektu, a to v rámci členských států EU nebo ze třetí země a členského státu Evropské unie.

5.2

BEZDAŇOVÝ A DAŇOVÝ OKRUH

Vybrané výrobky mohou obíhat ve dvou okruzích: Prvním okruhem je bezdaňový oběh – vybrané výrobky se v něm pohybují v reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně, kdy dochází k jejich nákupům a prodejům. Druhým okruhem je volný daňový oběh. Osoba která přijímá výrobek, nemá postavení provozovatele daňového skladu, můţe jít o velkoobchod, maloobchodníka nebo občana. Při uvedení vybraného výrobku do volného daňového oběhu obvykle dojde k jeho zdanění, pokud není výrobek trvale osvobozen. Při dalším oběhu mezi konečnými spotřebiteli se jiţ výrobek pohybuje jako zdaněný, popřípadě osvobozený. 30

5.3

PŘECHOD Z DRUHÉHO DAŇOVÉHO OKRUHU DO PRVNÍHO

Při přechodu z druhého daňového okruhu do prvního dochází k vrácení jiţ přiznané a zaplacené daně. Jestliţe výrobky překročí hranice České republiky v souvislosti s podnikáním, dojde k přechodu výrobku ze spotřebního okruhu nacházejícího se v tuzemsku do spotřebního okruhu, který je v jiném státě EU. Postupuje se na základě principu země spotřeby, kdy je zdaněn výrobek ve státě příjemce výrobku a zároveň dochází k vrácení daně ve státě původu výrobku.

5.4

DAŇOVÝ SKLAD

Daňový sklad je prostorově ohraničené místo na území České republiky, které můţe být přerušeno pouze veřejnou komunikací. Rozlišujeme sklady výrobní a distribuční, které se liší pouze tím, ţe ve výrobním skladu lze navíc výrobky i vyrábět. Pro některé vybrané výrobky platí výjimka, která určuje, ţe vybrané výrobky je moţné vyrábět pouze v daňovém skladu, to se týká např. výrobců pěstitelské pálenice, výrobců mladého vína, výrobců tichého vína, výrobců piva fyzickou osobou v zařízení pro domácí výrobu piva.

5.5

PROVOZOVATEL DAŇOVÉHO SKLADU

Jedná se o fyzickou nebo právnickou osobu, která získala povolení celního ředitelství k provozování daňového skladu, a to výrobního nebo distribučního, popřípadě obou skladů zároveň. Podmínky k udělení povolení jsou definovány v § 20 odst. zák. č. 353/2003 Sb. Jedním ze základních poţadavků na provozovatele daňového skladu je zajištění spotřební daně. Tento institut je vyvolán obavou správce daně, ţe daň nebude v době její splatnosti odvedena a dojde k daňovému úniku. Spotřební daň lze zajistit dvěma formami, a to sloţením nebo převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně, který je zřízen celním úřadem. Další moţností je ručení, při kterém se jedná o bankovní záruku nebo ručení další osobou, která musí mít od správce daně povolení.

5.6

ZAJIŠTĚNÍ SPOTŘEBNÍ DANĚ

Zákon o spotřební dani rozlišuje dva druhy zajištění. U provozního zajištění je částka ručení určena k pokrytí spotřební daně připadající na všechny výrobky, které se nacházejí v daňovém skladu v příslušném zdaňovacím období. Provozní zajištění je vázáno na výrobky, u kterých je předpoklad, ţe budou dopraveny z daňového skladu, nebo na výrobky vyrobené v daňovém skladu nebo na výrobky přijaté do daňového skladu. Účelem dopravního zajištění je ručení na pokrytí spotřební daně, která se vztahuje k výrobkům 31

vyskladněným z daňového skladu a dopravovaným v reţimu podmíněného osvobození od daně. Tabulka č. 4

Maximální limity pro zajištění daně v jednom daňovém skladu – stav k 1. 1. 2011

Druh výrobku v daňovém skladu Minerální oleje Líh – provozování jednoho skladu Líh – provozování dvou a více skladů Pivo Tabákové výrobky – provozování jednoho skladu Tabákové výrobky – provozování dvou a více skladů Autor: Jana Kalinová Zdroj: Spotřební a ekologické daně v České republice, Svátková Slavomíra

5.7

Limit (v mil. Kč) 100 40 120 80 50 100

DAŇOVÝ ZÁSTUPCE

Daňovým zástupcem daňového skladu z jiného členského státu je právnická nebo fyzická osoba se sídlem (místem pobytu) na území České republiky, která zastupuje v tuzemsku provozovatele daňového skladu z jiného členského státu EU. Daňový zástupce přijímá od zahraničního provozovatele daňového skladu výrobky v reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně, uvede je do daňového oběhu, podá daňové přiznání a zaplatí daň.

5.8

OPRÁVNĚNÝ PŘÍJEMCE

Oprávněným příjemcem můţe být fyzická nebo právnická osoba, která v rámci podnikání přijímá výrobky z jiného členského státu Evropské unie, které jsou podmíněně osvobozeny od daně, a má zároveň stejné výhody jako oprávněný zástupce provozovatele daňového skladu. Odběratel tak můţe vybraný výrobek pořizovat bez zahraniční spotřební daně. Kdyby neměl tento status, mohl by dodavatel poţadovat v obchodních podmínkách, aby byla zahrnuta spotřební daň do ceny pořizovaného výrobku jako forma zajištění. Oprávněný příjemce není provozovatelem daňového skladu. Pro oprávněného příjemce platí stejné pravidlo jako pro oprávněného zástupce – nesmí přijaté výrobky v reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně skladovat ani dále odesílat. Po přijetí výrobků musí oprávněný příjemce uvést ihned výrobky do volného daňového oběhu, podání daňového přiznání se pak koncentrují do jednoho dne, kterým je nejpozději první pracovní den po dni uvedení výrobků do volného oběhu. Oprávněný příjemce má povinnost zajistit daň. Podle četnosti přijímání výrobků rozlišujeme oprávněného příjemce pro opakované odběry, povolení je vydáváno celním ředitelstvím a zajištění daně zde probíhá na obdobném principu 32

jako u provozovatele daňového skladu. Dále oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí výrobků – povolení vydává celní úřad, zajištění můţe probíhat pouze převodem nebo sloţením peněţních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně.

5.9

PROKÁZÁNÍ ZDANĚNÍ VYBRANÝCH VÝROBKŮ

Výrobky ve větším mnoţství, neţ uvádí § 4 odst. 5 zákona o spotřební dani, které nejsou určeny pro osobní spotřebu, musí být prokázány těmito doklady: daňový doklad, který je vystaven plátcem spotřební daně při uvedení výrobků do volného daňového oběhu; doklad o prodeji, který je vţdy vydán prodávajícím při prodeji vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu; doklad o dopravě, který vystavuje osoba, která vyskladňuje vybrané výrobky pro vlastní dopravu, rozhodnutí celního úřadu vystavené v souvislosti s dovozem výrobků, které prokazuje zdanění dovezených vybraných výrobků a uvedení do celního reţimu volného oběhu.

5.10

VZNIK DAŇOVÉ POVINNOSTI

Povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit vzniká okamţikem, kdy je vybraný výrobek uveden do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky. Ve volném daňovém oběhu se výrobky pohybují mimo reţim podmíněného osvobození od spotřební daně. V zákoně o spotřební dani není volný oběh definován. Volným oběhem se rozumí kaţdé vyjmutí (včetně protiprávního) výrobku z reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně, kaţdá výroba (včetně protiprávní) vybraného výrobku mimo reţim podmíněného osvobození od spotřební daně a kaţdý dovoz (včetně protiprávního) vybraného výrobku mimo reţim podmíněného osvobození od spotřební daně. Schéma č. 4

Reţim podmíněnéh o osvobození od spotřební daně

Propouštění výrobku do volného daňového oběhu

Vznik povinnosti spotřební daň přiznat a zaplatit

Propuštění výrobku do volného daňového oběhu

Osvobození od spotřební daně (trvalé)


33

Z předešlého schématu vyplývá, ţe pokud výroba vybraných výrobků probíhá v daňovém skladu mezi okamţikem vzniku daňové povinnosti a povinností daň přiznat a zaplatit, dochází k časové prodlevě. V případě výroby vybraných výrobků mimo daňový sklad tyto okamţiky splývají.

5.11

PLÁTCI SPOTŘEBNÍCH DANÍ

Plátcem spotřební daně se můţe stát právnická i fyzická osoba, které vznikla povinnost spotřební daň přiznat a zaplatit, nebo osoba bez povinnosti daň přiznat a zaplatit, která se ale můţe stát jejím plátcem z jiných titulů. Nejčastějším titulem je titul vrácení spotřební daně z důvodu vývozu výrobku do třetí země nebo jeho dopravy v rámci podnikání do jiného členského státu Evropské unie. V rozhodujících případech se musí osoby registrovat za plátce daně u svého místně příslušného správce daně, avšak existují i plátci, kteří nemají registrační povinnost. Plátcem daně bez povinnosti registrace jsou: provozovatel daňového skladu, oprávněný příjemce, výrobce vybraných výrobků, který není provozovatelem daňového skladu, daňový zástupce provozovatele daňového skladu z jiného členského státu EU. Další skupinou osob, které v praxi netvoří svojí četností a rozsahem rozhodující skupinu plátců spotřební daně, jsou: daňový zástupce pro zasílání, osoba, která odebrala v tuzemsku vybrané výrobky z jiného členského státu EU za účelem svého podnikání a tyto výrobky uvedla do volného daňového oběhu, osoba, která porušila reţim podmíněného osvobození od spotřební daně během dopravy výrobků, osoba, která pouţila výrobek osvobozený od spotřební daně na jiný účel, neţ na jaký se osvobození vztahuje. Plátci daně bez povinnosti registrace jsou členěni na dvě základní skupiny. A. Plátci spotřební daně bez povinnosti registrace, kterým vznikla povinnost spotřební daň přiznat: osoby, které pouţily výrobek, u kterého jiţ byla vrácena spotřební daň, za účelem neslučitelným s vrácením daně,

34

osoby, které dovezly výrobek ze třetí země a neuvedly jej do reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně, osoby, které skladují nebo dopravují výrobky v rozsahu označeném jako tzv. větší mnoţství a nejsou schopny prokázat, ţe tyto výrobky jiţ byly zdaněny, popřípadě osvobozeny od spotřební daně. B. Plátci daně bez povinnosti registrace, kterým vznikl nárok na vrácení spotřební daně: osoby, které dopravily nebo nechaly dopravit výrobky do jiného členského státu EU za účelem podnikání a tyto výrobky jiţ byly zároveň v tuzemsku uvedeny do volného daňového oběhu nebo osoby, které zaslaly výrobky fyzické osobě (občanovi) nepovinné k dani s místem pobytu v jiném členském státě EU a tyto výrobky jiţ byly v uvedeny do volného daňového oběhu.

5.12

VRACENÍ SPOTŘEBNÍCH DANÍ

Daň musí být nejprve přiznána a zaplacena, poté můţe dojít k jejímu vrácení. Nárok na vrácení je maximálně ve výši skutečně přiznané a zaplacené spotřební daně v den uvedení do volného daňového oběhu nebo v den dovozu výrobků. Uplatnění nároku je moţné pouze v běţném daňovém přiznání maximálně do šesti měsíců ode dne, kdy mohl být nárok uplatněn poprvé (do šesti měsíců od 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikl). Pokud plátce nárok neuplatní a uvede opětovně vybrané výrobky do volného daňového oběhu, má se za to, ţe nárok na vrácení spotřební daně byl uplatněn (vybrané výrobky jsou tak zdaněny dvakrát). Nárok na vrácení spotřební daně je zaloţen na základě události, a to v den  zničení výrobku, k němuţ došlo v důsledku nepředvídatelné události u výrobce, který není provozovatelem daňového skladu, nebo oprávněného příjemce či daňového zástupce, provozovatele daňového skladu z jiného členského státu;  kdy vybrané výrobky byly propuštěny do reţimu vývozu nebo reţimu pasivního zušlechťovacího styku;  kdy výrobky byly opětovně uvedeny do reţimu podmíněného osvobození od daně provozovatelem daňového skladu – vrácení výrobků z titulu reklamace či nepřevzetí výrobku kupujícím, např. z důvodu odstoupení od smlouvy; 35

 splnění poslední podmínky pro vrácení spotřební daně při dodání výrobku do jiného členského státu EU pro účely podnikání – zachování principu výběru daně v zemi spotřeby;  předloţení posledního z dokladů při zasílání výrobků do jiného členského státu EU (princip jednorázovosti zdanění a výběru daně v zemi spotřeby);  kdy byly zjištěny nové skutečnosti oproti těm, které původně vedly ke zdanění výrobku v tuzemsku (jde o případy s porušením reţimu podmíněného osvobození od daně při přepravě mezi členskými státy EU).33

5.13

ZMĚNY ZÁKONA O SPOTŘEBNÍCH DANÍCH V ROCE 2011

„Novela zákona č. 95/2011 Sb., kterou se mění zákon 353/2003 Sb., o spotřebních daních, vstoupila v účinnost od 1. 5. 2011. Tato novela zákona o spotřebních daních přinesla celkem 121 pozměňovacích návrhů. K těm ryze „tuzemským“ patří zejména uvedení terminologie zákona o spotřebních daních do souladu s navazujícími tuzemskými právními předpisy, v tom také s daňovým řádem, důsledné používání přijaté terminologie v celém textu zákona, dále formulační zjednodušení textu zákona s cílem učinit ho uživatelsky srozumitelnějším, odstranit postupy, které nesplnily očekávání praxe (jako příklad lze uvést zrušení systému regulace předzásobení cigaretami při změně sazby daně), a v neposlední řadě šlo i o odstranění legislativně-technických chyb z minulosti.“34 Touto novelou dochází ke zrušení osvobození směsí těţkých plynových olejů (emulzní nafty) s vodou od daně. Osvobození od spotřební daně se týkalo pilotních projektů zaměřených na vývoj emulzní nafty a bylo poskytováno na základě čl. 15 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2003/96/ES. Výroba emulzní nafty se v praxi jiţ natolik rozšířila, ţe přestala plnit povahu pilotního projektu. Důvodem je zamezení propadu výběru spotřební daně. Sazba daně u emulzní nafty se řídí sazbou oleje, kterému se vlastnostmi nejvíce blíţí, pokud se tedy blíţí např. motorové naftě, sazba daně je ve výši 10 950 Kč/1 000 l. Dále u této komodity dochází k implementaci evropského práva do našeho národního předpisu v oblasti osvobození olejů, které budou pouţity pro pohon motoru lodi nebo pro účely výroby tepla v rámci vnitrostátních a mezinárodních plaveb. Od 1. 1. 2012 vzniká jinak poplatníkům, kteří 33


807-3574-437. 34

Wolters Kluwer Česká republika. SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně: Spotřební a ekologické daně aktualizace

k 1. 5. 2011 [online]. 2011 [cit. 2012-02-19]. Dostupný z WWW: .

36

nabyli minerální oleje v souladu se schváleným pilotním projektem, povinnost přiznat a daň zaplatit. Důleţitou změnou v oblasti tabákových výrobků je harmonizace směrnice Rady 2010/12/EU ze dne 16. 2. 2010, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, o struktuře a sazbách z tabákových výroků, a směrnice 2008/118/ES s naším národním předpisem. Jedná se o navýšení minimálních sazeb spotřební daně z cigaret a z jemně řezaného tabáku spolu s výrazným sblíţením sazeb těchto dvou výrobků.35 Dochází ke zrušení regulace předzásobení. „Při vyhodnocení systému regulace se došlo k těmto závěrům: Regulace je asymetrická a nesystémová, neboť se vztahuje pouze na jednu komoditu, praktická aplikace byla doprovázena problémy a nejednoznačností, hlavní očekávání regulace, tj. omezit předzásobení cigaretami před avizovaným zvýšením sazby daně, nebylo – kromě období zavedení regulace – naplněno, regulace byla administrativně náročná pro správce daně i pro samotné plátce daně, při zvýšení ceny krabičky cigaret o méně než 3 Kč se nevyplatilo investovat do předzásobení.“36

Změny se dotkly i tabákových nálepek, kdy napříště

u poškozených a znečištěných tabákových nálepek správce daně vrací hodnotu tabákové nálepky, tj. ve výši daně vztahující se na jednu krabičku cigaret, pokud jiţ byla uhrazena. U tabákových nálepek dosud nepouţitých se vrací hodnota nálepky, pokud jiţ také byla uhrazena. „Novela sjednotila terminologii a pravidla týkající se výše vrácené daně. V případě nepoužitých nálepek se bude vracet celá částka daně, tj. nebude se snižovat o náklady související s nálepkami.“37 Záměrem Evropské unie je zamezení spekulativních nákupů cigaret ze zemí, jako je Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Řecko, které budou uplatňovat i po 1. 1. 2014 niţší sazby daně na cigarety. Novela zákona tudíţ stanoví pro nákupy z těchto států mnoţstevní limit 300 kusů cigaret určených pro osobní spotřebu, dovezených fyzickou osobou do České republiky. Pro ostatní státy EU tento limit zůstává ve výši 800 ks cigaret.38 „Ze směrnice Rady 2010/12/EU5 je převzata nová definice doutníků a cigarillos a také tabákového odpadu. Cílem je přesně a jednoznačné zatřídit tyto druhy tabákových výrobků, 35

ŠULC, Ivo. Daňové zákony 2011. 1. vyd. Brno : Computer press, 2011, 101 s. ISBN 978-80-251-3602-7.

36


k 1. 5. 2011 [online]. 2011 [cit. 2012-02-19]. Dostupný z WWW: . 37




k 1. 5. 2011 [online]. 2011 [cit. 2012-02-19]. Dostupný z WWW: .

37

a předejít tak záměně jedněch druhů tabákových výrobků za druhé s cílem snížit daňovou povinnost. K tomu lze v praxi dospět díky tomu, že jednotlivé tabákové výrobky jsou zatíženy rozdílnou výší sazby daně. Tabákem ke kouření je také výrobek, který je určen k jinému účelu než ke kouření a současně je možné ho kouřit. Tabákem, který nelze kouřit, je – podle důvodové zprávy k novele zákona o spotřebních daních – tabák, který je napaden škůdci nebo je chemicky, biologicky či mechanicky znehodnocen.“39 U minerálních olejů dochází k následující změně: „Osoby, které přijímají a užívají minerální oleje (např. letecké pohonné hmoty, motorovou naftu určenou pro plavbu po vodách EU, odpadní oleje v metalurgických procesech, zkapalněný bioplyn, rostlinné oleje pro pohon motorů aj.), mají nově povinnost vést evidenci těchto olejů, pokud jich za kalendářní rok přijímají a užívají v množství větším než 10 000 litrů.“40 Ani dani z lihu se změny nevyhnuly. „Od daně jsou osvobozeny také aromatické látky na bázi lihu, které jsou znehodnoceny nebo zničeny podle pokynů a za přítomnosti správce daně. Dosavadní úprava neumožňovala jejich daňové osvobození, což v praxi znamenalo, že v případě zničení aromatických látek např. z důvodu prošlé doby trvanlivosti musela likérka z lihu obsaženého v aromatické látce odvést spotřební daň.“41 Novela zákona zároveň zpřesňuje podmínky pro pěstitelské pálení. Sníţená sazba daně pro líh obsaţený v ovocných destilátech z pěstitelského pálení je vázána na nepřekročení limitu 30 l etanolu na jednoho pěstitele za rok. Doplňuje se, ţe ovoce pouţité pro domácí pálení bude muset být vypěstováno na pozemcích, které se nacházejí v České republice.42

Dne 21. 6. 2011 vstoupila v platnost novela č. 221/2011 Sb., kterou se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů a zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Do předmětu daně byla vloţena slova „splňující kritéria udrţitelnosti biopaliv dle zákona o ochraně ovzduší“. 39







ŠULC, Ivo. Daňové zákony 2011. 1. vyd. Brno : Computer press, 2011, 101 s. ISBN 978-80-251-3602-7.

38

V části dvacáté deváté novely č. 420/2011 Sb. se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v souvislosti s přijetím zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob. Jedná se o souhrnnou novelu, která mění téměř 50 zákonů.

5.14

SPOTŘEBNÍ DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ

Spotřební daň z minerálních olejů tvoří největší výnos ze spotřebních daní. Výnos z této spotřební daně plyne do státního rozpočtu a fondu dopravní infrastruktury. Tato daň se stala jedním ze zdrojů financování dálnic a dalších pozemních komunikací. Do fondu bylo v letech 2001 aţ 2004 kaţdoročně odvedeno 20 % tohoto výnosu, od roku 2005 pak došlo k poklesu na 9,1 %.

5.14.1 Značkování a barvení olejů Minerální oleje jsou značkovány, coţ lze chápat jako niţší stupeň technického znehodnocení oleje. Podnětem k tomu byla zjištění z daňových kontrol, která poukazovala na to, ţe některé oleje jsou přidávány do pohonných hmot, aniţ by prošly procesem zdanění. Značkování a barvení minerálních olejů začalo v tuzemsku v průběhu roku 1994. Původně se řídilo zákonem č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, ten byl však na počátku roku 2007 zrušen. Všechna jeho ustanovení byla převedena do zákona o spotřebních daních. Značkování je administrativně, profesně, technicky a také finančně náročný proces a lze jej provádět pouze v daňovém skladu na území České republiky na základě povolení celního ředitelství. Při dopravě olejů z jiného členského státu EU nebo při jeho dovozu ze třetí země zajišťuje značení jejich příjemce nebo dovozce před vstupem olejů na území tuzemska. Značení minerálních olejů má dvojí podobu. Značkováním a barvením se označují vybrané minerální oleje určené za prvé pro výrobu tepla a za druhé pro pohon motorů u vodní přepravy z území tuzemska na území jiného členského státu EU a naopak. Proces značení minerálních olejů je na úrovni Společenství sjednocen pravidly směrnice Rady 95/60/ES, o daňovém značení plynových olejů a petroleje. Značkovat a barvit se naopak např. nesmějí minerální oleje určené k uţití jako pohonná hmota nebo mazivo, např. v pevné nádrţi automobilu by se nikdy neměl objevit označený benzin nebo motorová nafta. Dále pak ke značkování nebo barvení nesmí dojít u minerálních olejů, u nichţ by bylo značení na závadu jejich pouţití, u petroleje a jiných olejů, neţ které určuje zákon.

39

Formou značkování se označují zejména těţké topné oleje, plynové oleje, mazací oleje a některé další jako benzol, toluol nebo xylol. Jedná se o oleje určené ke spotřebě na území České republiky. Povinnost značení má tuzemský výrobce olejů, a to i ten, který není provozovatelem daňového skladu.

5.14.2 Plátce daně z minerálních olejů Plátci daně z minerálních olejů jsou osoby právnické a fyzické, kterým vznikla povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň, a to v případě, ţe:  pouţily nebo prodaly jakýkoliv výrobek pro pohon motorů s výjimkou olejů, které jsou předmětem daně ze zemního plynu,  pouţily nebo prodaly aditiva, která jsou součástí minerálních olejů,  pouţily nebo prodaly olej s niţší sazbou daně pro účely, k nimţ se váţe jiná sazba daně,  prodaly nebo bezúplatně předaly nebo pouţily odpadní oleje, které nebyly zdaněny pro pohon motorů nebo výrobu tepla.

5.14.3 Předmět spotřební daně z minerálních olejů Nejkomplikovanějším předmětem spotřebních daní jsou minerální oleje. Předmětem nejsou pouze výrobky, ale zároveň i směsi nebo směsi s dalšími výrobky. Řada minerálních olejů je v zákoně uvedena pouze pod číselným kódem nomenklatury. U vybraných skupin olejů je nutností sledovat i jejich účel pouţití. Osvobozeny od daně mohou být všechny minerální oleje maximálně do výše technicky zdůvodnitelných skutečných ztrát. Tyto ztráty mohou vzniknout při výrobě, dopravě a skladování. Výši ztráty při výrobě si určují výrobci sami, v případě dopravy a skladování se musí řídit vyhláškou č. 237/2005 Sb., která stanoví výši technicky zdůvodněných ztrát při dopravě a skladování minerálních olejů. Celní úřad má pravomoc ztrátu neuznat a daň upravit nebo doměřit. V § 45 odst. 1 a 2 zák. č. 353/2003 Sb. jsou uvedeny minerální oleje, které jsou předmětem spotřební daně bez ohledu na jejich pouţití. Patří k nim například motorové benziny, ostatní benziny (technický, lékařský), motorová nafta (těţký plynový olej), lehký topný olej (LTO), petrolej kerosin, těţký topný olej, odpadní oleje, zkapalněné ropné plyny (LPG, propan-butan), zkapalněný bioplyn. 40

V § 45 odst. 3 zák. č. 353/2003 Sb. jsou uvedeny minerální oleje, které jsou předmětem spotřební daně jen tehdy, jsou-li určeny k pouţití, nabízeny k prodeji nebo pouţívány pro účel pohonu motorů nebo pro výrobu tepla. To znamená, ţe subjekt, který tyto minerální oleje nakupuje například pro chemickou výrobu, nakupuje je bez spotřební daně. Takový subjekt nemá status uţivatele a můţe přijímat tyto oleje nezdaněné bez zvláštního povolení podle § 13, zák. č. 353/2003 Sb. Jsou jimi minerální oleje – sójové, podzemnicové, řepkové, olivové, kokosové aj., dále pak MEŘO, mazací oleje, benzen, toluen, naftalen, přírodní asfalt aj., rostlinné tuky, vazelíny, rašelina, parafín, výrobky do minerálních olejů určených pro pohon motorů (aditiva). Podle § 45 odst. 5 zák. č. 353/2003 Sb. jsou pak předmětem spotřební daně i všechny ostatní výrobky, pokud jsou určeny k pouţití, nabízeny k prodeji nebo pouţívány pro pohon motorů. Jsou-li oleje nabízeny k prodeji nebo pouţívány jinak neţ pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, jsou podle § 49 odst. 1 zák. č. 353/2003 Sb. od spotřební daně osvobozeny.43

5.14.4 Sazby daně z minerálních olejů Pro určení sazby výrobku je rozhodující jednak kód nomenklatury (tj. číselné označení výrobku uvedené v Nařízení Rady o tarifu, statistické nomenklatuře a Společném celním tarifu), jednak technické vlastnosti, způsob pouţití, jedná se o pevnou sazbu. (§48 zák. č. 353/2003 Sb.) Tabulka č. 5

Sazby daně z minerálních olejů – stav k 1. 4. 2011

Kód nomenklatury

2710

2711

Popis

Sazba daně

Motorové benziny, ostatní benziny podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně Motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l Střední oleje a těţké plynové oleje (motorová nafta) podle § 45 odst. 1 písm. b)

12 840 Kč/1 000 l

Těţké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c)

472 Kč/t

Odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d)

660 Kč/1 000 l

Zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e)

3 933 Kč/t

Zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. f)

0 Kč/t

Zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. g)

1 290 Kč/t

13 710 Kč/1 000 l 10 950 Kč/1 000 l

Sazba daně 0 Kč/t bude od 1. 1. 2012 nahrazena sazbou daně 500 Kč/t. Sazba daně 500 Kč/t bude od 1. ledna 2015 nahrazena sazbou daně1 000Kč/t. Sazba daně 1 000 Kč/t bude od 1. ledna 2018 nahrazena sazbou daně 2 000 Kč/t. Sazba daně 2 000 Kč/t bude od 1. ledna 2020 nahrazena sazbou daně 3 355 Kč/t.

Autor: Jana Kalinová Zdroj: Daňové zákony 2011, Šulc Ivo 43


807-3574-437.

41

5.15

SPOTŘEBNÍ DAŇ Z LIHU

Líh má široké pouţití, vstupuje jako surovina do řady dalších výrobků, které nejsou předmětem spotřebních daní. Pokud by byl líh v těchto výrobcích zdaněn, docházelo by k přenášení daňové zátěţe. V zásadě platí, ţe je od daně osvobozen líh, který není určen jako nápoj k pitným účelům.

5.15.1 Značení lihu Se správou spotřební daně z lihu úzce souvisí povinné značení lihu, které bylo zavedeno v roce 2005 na podporu její účinnosti. Kontrolní pásky jsou nejmladším speciálním nástrojem v boji proti daňovým únikům. Zákonem č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu, bylo zavedeno povinné značení lihovin kontrolními páskami s přechodným obdobím, které umoţňovalo doprodej neznačených lihovin do 31. 12. 2005. Účelem přijetí tohoto legislativního opatření bylo omezení výroby a distribuce nezdaněných lihovin, zjednodušení kontrolních prvků ze strany správce daně, poskytnutí garance spotřebitelům, ţe nakupované zboţí odpovídá platným normám. Právní úpravou byla zavedena povinnost značit kaţdé spotřebitelské balení lihu, jeţ je určeno pro tuzemský trh, kontrolní páskou, a to takovým způsobem, kdy při otevření spotřebitelského balení dochází ke znehodnocení této pásky.

5.15.2 Plátce daně z lihu Plátci lihu jsou osoby, které nakoupily nebo dovezly líh a lihové výrobky osvobozené od daně – jedná se o zvláštní denaturovaný líh a dále líh určený pro výrobu potravin, léčiv nebo určený jako vzorek. Jde o osoby, které skladují líh ve větším mnoţství nebo jej uvádějí do volného daňového oběhu nebo překročily normy ztrát lihu. (§ 66 zák. č. 353/2003 Sb.)

5.15.3 Předmět daně z lihu Předmětem daně z lihu je líh (etanol), který je obsaţen ve výrobcích v mnoţství větším neţ 1,2 % objemových etanolu. Výrobky se rozumějí jakékoliv výrobky s výjimkou piva a vína, pokud koncentrace přesahuje 22 % objemového etanolu. (§ 67 zák. č. 353/2003 Sb.)

5.15.4 Druhy lihu V současnosti se vyskytuje mnoho druhů lihu. Základním kritériem dělení je jeho původ. Podle tohoto kritéria rozlišujeme líh kvasný a líh syntetický. Líh kvasný vzniká zpracováním přírodních surovin – obilí, brambory, kukuřice, řepa, odpady z cukrovarů a při výrobě celulózy; získává se destilací. Syntetický líh se vyrábí chemickou syntézou. Vzhledem k tomu, ţe pochází z ropy a uhlí, nesmí být pouţit ke konzumním účelům; to platí i pro pouţití v kosmetickém průmyslu. Vyrobený líh se dále upravuje a výsledkem úprav jsou další druhy 42

lihu, např. líh bezvodý, rafinovaný technický, obecně nebo zvláštně denaturovaný. K obecné denaturaci dochází pomocí denaturační směsi, jejíţ sloţení není zveřejňováno a jejímţ účelem je, aby líh nebyl uţit k pitným účelům, poté můţe být od daně osvobozen. Při zvláštní denaturaci jsou do lihu přidávány denaturační prostředky. Tyto denaturační prostředky jsou veřejně známy, takto se do lihu přidává např. ajatin.

5.15.5 Základ daně z lihu Základem daně je absolutní 100% etanol.

5.15.6 Sazby daně z lihu Tabulka č. 6

Sazby daně z lihu – stav k 1. 4. 2011(§ 70 zák. č. 353/2003 Sb.)

Kód nomenklatury

2207

2208

Ostatní

Text

Sazba daně

Líh obsaţený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207

28 500 Kč/hl etanolu

Líh obsaţený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského pálení v mnoţství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období podle zákona o lihu


Líh obsaţený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení v mnoţství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období podle zákona o lihu


Líh obsaţený ve výrobcích uvedených pod ostatními kódy nomenklatury


Autor: Jana Kalinová Zdroj: Daňové zákony 2011, Šulc Ivo

5.16

SPOTŘEBNÍ DAŇ Z PIVA

Pivo je tradičním českým nápojem. „V roce 1948 se vypilo pouze 76,2 l piva na osobu. Nejvyšší hranice dosáhl náš nejoblíbenější alkoholický nápoj v roce 2005, kdy se vypilo 163,5 l na osobu. V následujících letech se spotřeba piva snižovala a v roce 2009 byla 150,7 litrů na osobu. V rámci Evropské unie byli Češi v roce 2008 ve spotřebě piva na prvním místě. O 20 l piva na osobu méně vypili Irové, následovali Němci, Australané a Rakušané.“44 44

Český statistický úřad. Trendy ve spotřebě potravin : Archiv 2012 [online]. 16.2.2011 [cit. 2012-10-02]. Dostupný z WWW:

http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/trendy_ve_spotrebe_potravin20110216

43

5.16.1 Plátce daně z piva Plátcem daně není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její domácnosti, osob jí blízkých nebo jejích hostů, pivo v celkovém mnoţství nepřesahujícím 200 litrů za kalendářní rok. Podmínkou je, ţe nedojde k jeho prodeji. Fyzická osoba, která vyrábí pivo, je povinna bezodkladně oznámit celnímu úřadu datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané mnoţství vyrobeného piva za kalendářní rok. Pokud by porušila výše uvedené podmínky, je povinna se zaregistrovat jako plátce nejpozději do patnácti kalendářních dnů ode dne porušení těchto podmínek.

5.16.2 Předmět daně z piva Předmětem daně z piva je pivo uvedené pod kódem nomenklatury 2203, obsahující více neţ 0,5 % objemových alkoholu. Dalším předmětem daně jsou směsi piva s nealkoholickými nápoji uvedené pod kódem nomenklatury 2206, obsahující více neţ 0,5 % objemových alkoholu. (§ 81 zák. č. 353/2003 Sb.)

5.16.3 Základ daně z piva Základ daně je dán mnoţstvím piva v hektolitrech. (§ 84 zák. č. 353/2003 Sb.)

5.16.4 Sazby a výpočet daně z piva Základní sazba daně z piva a sníţená sazba daně z piva pro malé nezávislé pivovary je 1 hektolitr za kaţdé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny. Koncentrace piva se vyjadřuje v procentech původní mladiny před zkvašením, tj. ve stupních Plato. (§ 85 zák. č. 353/2003 Sb.) Tabulka č. 7

Sazby daně z piva – stav k 1. 4. 2011 Sazba daně v Kč/hl za kaţdé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny Sníţené sazby pro malé nezávislé pivovary

Kód nomenklatury Základní sazba

2203, 2206

32,00 Kč

Velikostní skupina podle výroby v hl ročně Nad Nad Nad 50 000 Do 10 000 10 000 100 000 do včetně do 50 000 do 150 000 100 000 včetně včetně včetně 16,00Kč

19,20 Kč


44

22,40 Kč

25,60 Kč

Nad 150 000 do 200 000 včetně 28,80 Kč

5.17

DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ

Na posledním místě z hlediska fiskálního významu zůstává výnos spotřební daně z vína a meziproduktů.45 V roce 2010 bylo inkasováno celkem 0,32 mld. Kč. Spotřeba výrobků podléhajících spotřební dani z vína a meziproduktů na daňovém území České republiky neustále mírně stoupá, ve výnosu daně dané komodity nebyly zaznamenány významné výkyvy. Tato situace je způsobena skutečností, ţe roste zejména spotřeba tzv. tichých vín, která nepodléhají spotřební dani.46

5.17.1 Plátce daně z vína a meziproduktů Plátcem daně není fyzická osoba za předpokladu, ţe:  v tuzemsku vyrábí pouze tiché víno,  toto mnoţství tichého vína nepřesáhne 2 000 litrů za kalendářní rok,  tiché víno nebude dopraveno do jiného členského státu EU,  tiché víno nebude uvedeno do reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně. V případě, ţe dojde k porušení jedné ze čtyř výše uvedených podmínek, má plátce povinnost registrace, a to do 15 dnů od porušení. (§ 92 zák. č 353/2003 Sb.)

5.17.2 Předmět daně z vína a meziproduktů Předmětem daně z vína jsou všechny výrobky, jejichţ skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.

(§ 93 zák. č 353/2003 Sb.)

Vína nedosahující spodního limitu

nejsou předmětem daně. Vyrábějí se z klasického vína, ze kterého se za pomoci speciální technologie odstraní líh. Je-li překročen horní limit, pak se vína stávají předmětem spotřební daně z lihu. Hlavní kategorie vína:  vína šumivá (hřibové zátky),  vína tichá, např. révová, ovocná,  meziprodukty.

5.17.3 Základ daně a sazby z vína a meziproduktů „Základem daně je množství vína a meziproduktů, které je vyjádřeno v hektolitrech.“ č. 353/2003 Sb.)

45


46

Celní správa České republiky. Informace o činnosti daňové a celní správy České republiky [online]. 2011 [cit. 2012-03-09].

45

(§ 95 zák.

Tabulka č. 8

Sazby z vína a meziproduktů – stav k 1. 4. 2011 (§ 70 zák. č. 353/2003 Sb.) Popis

Sazba daně

Šumivá vína podle § 93 odst. 2

2 340 Kč/hl

Tichá vína podle §93 odst. 3

0 Kč/hl

Meziprodukty podle § 93 odst. 4

2 340 Kč/hl


5.18

DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

Tabák byl v minulosti předmětem častých sporů v rámci daňových řízení. Důvodem bylo odlišné daňové zatíţení tabáku ke kouření a tabáku, který nebyl ke kouření určen. Ke sjednocení sazby daně na oba druhy tabáku došlo v druhé polovině roku 2005, kdy byl ostatní tabák definičně vymezen.

5.18.1 Tabákové nálepky V roce 1994 plnily tabákové nálepky pouze evidenční funkci. K provázání úhrady daně se dnem odběru tabákových nálepek od celního úřadu došlo od ledna 1996, kdy začala tabáková nálepka plnit svou kontrolní funkci. Na stejném principu bylo zavedeno od července 2001 značení doutníků a cigarillos a od ledna 2004 značení tabáku. Tuzemskou tabákovou nálepkou nesmějí být označeny výrobky určené na vývoz do třetích zemí nebo do jiného členského státu EU v reţimu podmíněného osvobození od daně. Nálepky se objednávají výhradně u celního úřadu Kolín – pobočky v Kutné Hoře. Tento pověřený úřad nakupuje nálepky od jejich výrobce Státní tiskárny cenin, s. p., a dále je jako jediný orgán uvádí do oběhu a zároveň je z oběhu také stahuje. Nejmenší mnoţství nálepek, které lze objednat pro cigarety, je 252 kusů, pro ostatní výrobky 12 kusů. Samostatná tabáková nálepka je ceninou. Tabákové nálepky musí být objednány dva týdny před odběrem v obvyklých případech, nejméně šest týdnů před prvním odběrem tabákových nálepek při změně sazby nebo šest týdnů před prvním odběrem tabákových výrobků nového vzoru. Povinnost uhradit hodnotu tabákové nálepky vzniká dnem odběru nálepek a hodnota tabákových nálepek odpovídá výši daňové povinnosti tabákového výroku za jednotkové balení. Odběratel je povinen evidovat odebrané, pouţité a vrácené tabákové nálepky, a to v časovém úseku deseti let počínaje koncem kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny. Rovněţ jednou za kalendářní rok je povinen provést inventuru tabákových nálepek podle rozhodnutí pověřeného celního úřadu. Výsledek inventury je nutno oznámit do čtyř týdnů po ukončení inventury. 46

U tabákových výrobků platí následující:  Zákaz prodeje za cenu niţší, neţ je cena pro konečného spotřebitele.  Zákaz nákupu za cenu niţší, neţ je cena pro konečného spotřebitele.  Zákaz prodeje za cenu vyšší, neţ je cena pro konečného spotřebitele. 47

 Zákaz nákupu za cenu vyšší, neţ je cena pro konečného spotřebitele.

5.18.2 Plátce daně z tabákových výrobků Vedle obecně popsaných plátců spotřebních daní je plátce definován jako právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, neţ je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. Je to forma sankce pro podávajícího, který prodal cigarety za vyšší cenu, neţ z jaké byla původně daň odvedena.(§ 100c zák. č. 353/2003 Sb.)

5.18.3 Předmět daně z tabákových výrobků Předmětem daně z tabákových výrobků jsou:  cigarety,  doutníky a cigarillos (doutníky do 3g na kus),  tabák ke kouření.(§ 101 zák. č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních)

5.18.4 Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků Odlišně je stanovena sazba daně u cigaret a u ostatních tabákových výrobků. U cigaret se pouţívá kombinovaná sazba, která sestává z pevné částky připadající na 1 cigaretu a procentní části, která je součinem konečné ceny pro zákazníka a stanoveného procenta. (§ 101 zák. č. 353/2003 Sb.) Tabulka č. 9

Sazba daně z tabákových výrobků – stav k 1. 1. 2012 (§ 104 zák. č. 353/2003 Sb.) Sazba daně

Text Procentní část

Pevná část

Minimální sazba

28 %

1,12 Kč/kus

celkem nejméně 2,10 Kč/kus

Cigarety Doutníky, cigarillos Tabák ke kouření

1,25 Kč/kus 1 400,00 Kč/kg


47

6

EKOLOGICKÉ DANĚ

Ekologické daně, nazývané téţ daněmi energetickými, se řadí mezi tzv. nápravné daně a jsou zároveň nejmladšími daněmi v českém daňovém systému. Daň má vyjadřovat náklady společnosti na odstranění negativní externality, jako je znečištění ţivotního prostředí látkami škodlivými jak lidskému zdraví, tak biotopu Země. Ekologické zdanění se do centra intenzivní pozornosti dostalo aţ po vstupu České republiky do Evropské unie. Česká republika obdrţela individuální výjimku a do 1. 1. 2008 mohla uplatňovat u zemního plynu, pevných paliv a elektřiny úplné nebo částečné daňové osvobození, popř. niţší neţ minimální sazby daně. Ekologické daně byly zapracovány do zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, v části čtyřicáté páté, čtyřicáté šesté a čtyřicáté sedmé. Tyto zmiňované části mají obdobnou koncepci a obsahují stejné principy zdanění; jejich přijetím došlo k plnému transponování směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Evropské unie o zdanění energetických produktů a elektřiny.48 “Ekologické daně (daně z paliv, aut, uhlí, elektřiny apod.) jsou nástroje, které umožňují zahrnutí škod, které způsobuje lidská činnost životnímu prostředí, do cen produkce. V rámci první etapy ekologické daňové reformy byl přijat zákon č. 261/2007 Sb., kterým se zavádějí tzv. ekologické daně. V této oblasti rozlišujeme daně: daň ze zemního plynu a některých dalších plynů (část čtyřicátá pátá zákona č. 261/2007 Sb.), daň z pevných paliv (část čtyřicátá šestá zákona č. 261/2007 Sb.), daň z elektřiny (část čtyřicátá sedmá zákona č. 261/2007 Sb.).“ 49

6.1

ETAPY EKOLOGICKÉ REFORMY

Záměry ekologické daňové reformy v České republice jsou rozvrţeny do tří etap aţ do roku 2017. Cílem první etapy (2008–2009) bylo zavedení ekologických daní, tj. daně ze zemního plynu, fosilních pevných paliv a elektřiny do daňového systému tak, aby došlo ke splnění všech poţadavků energetické směrnice. Druhá etapa (2010–2013) je zaměřena na vybírání 48


807-3574-437. 49

Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky. Principy a harmonogram ekologické daňové reformy [online]. 2008 [cit. 2011-10-


48

environmentálních poplatků, tj. např. poplatků za vypouštění odpadních vod povrchových, za znečišťování ovzduší, za ukládání odpadů, na ekologické daně a kladení větší pozornosti na oblast zdanění dopravy, která se nejvíce podílí na znečištění ţivotního prostředí. Třetí etapa (2014–2017) by měla být reakcí na vyhodnocení předchozích dvou etap a výhledově není vyloučen záměr rozšíření zdanění na další surovinové zdroje a výroby včetně sluţeb, jejichţ výroba nebo spotřeba má prokazatelně negativní vliv na ţivotní prostředí a lidské zdraví (hnojiva, pesticidy, stavební suroviny a další).50

6.2

MECHANIZMUS VÝBĚRU EKOLOGICKÝCH DANÍ

Mechanizmus výběru ekologických daní se v obecné rovině shoduje s mechanizmem výběru spotřebních daní. V prvním bezdaňovém okruhu nejsou výrobky zatíţeny ekologickou daní a v tomto okruhu působí pouze osoby – dodavatelé, kteří musí mít povolení správce daně k bezdaňovému pořízení a dodání výrobku. V druhém spotřebním okruhu se pohybují výrobky zdaněné nebo osvobozené od daně, působí zde koneční spotřebitelé. V některých případech musí mít povolení k pořízení výrobku osvobozeného od daně. Další pohyb výrobku v tuzemsku nemá daňové dopady. Totéţ platí i pro výrobek, který je osvobozen od daně, je-li určen k účelu, který zakládá daňové osvobození.

6.3

DRUHY VYSTAVOVANÝCH DOKLADŮ

Dodavatelé zemního plynu, pevných paliv nebo elektřiny vystavují dva druhy dokladů.  Daňový doklad – dodavatel jej vystavuje vůči konečnému spotřebiteli. Půjde-li o výrobek osvobozený od daně, bude daňový doklad obsahovat i tuto informaci.  Doklad o prodeji je vystavován dodavatelem vůči jinému dodavateli, tj. osobě, která má právo pořizovat výrobky bez daně.

6.4

SPRÁVCE EKOLOGICKÝCH DANÍ

Správcem ekologických i spotřebních daní je celní úřad, celní ředitelství a jim nadřízený orgán Generální ředitelství cel.

6.5

ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ

Zdaňovacím obdobím je pro plátce ekologických daní kalendářní měsíc. 50

Ministerstvo ţivotního prostředí České republiky. Principy a harmonogram ekologické daňové reformy [online]. 2008 [cit. 2011-10-


49

6.6

SPLATNOST DANĚ

Ekologická daň je splatná nejpozději do 25. dne po skončení zdaňovacího období.

6.7

DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ

Běţné daňové přiznání podávají plátci ekologických daní do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Dodatečné daňové přiznání na sníţení daňové povinnosti lze podat do šesti měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání běţného daňového přiznání. Tuto lhůtu nelze prodlouţit. Dodatečné daňové přiznání na zvýšení daňové povinnosti se řídí daňovým řádem (zák. č. 280/2009 Sb.). Dodatečné daňové přiznání se u tohoto případu podává nejpozději do konce kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byla chyba zjištěna. Povinnost opravit chybu je časově omezena – do tří let od konce zdaňovacího období, v němţ došlo ke vzniku povinnosti podat daňové přiznání.

6.8

NÁROK NA VRÁCENÍ DANĚ

Ekologické daně se vracejí pouze osobě poţívající výsad a imunit. Nárok na vratku daně prokazují oprávněné osoby daňovým dokladem. Tento nárok zaniká uplynutím jednoho roku od konce zdaňovacího období. Tato lhůta se netýká orgánů ES, kterým nárok na vratku daně nezaniká. Zaplacená daň je vrácena správcem daně do 30 dnů ode dne vyměření vratky daně.

6.9

DAŇ ZE ZEMNÍHO PLYNU A NĚKTERÝCH DALŠÍCH PLYNŮ

6.9.1 Plátce daně ze zemního plynu a některých dalších plynů Okruh osob, které jsou povinny daň ze zemního plynu a některých dalších plynů (dále jen „daň z plynu“) přiznat, není v porovnání se spotřebními daněmi tak rozsáhlý. Plátci daně jsou: dodavatel

plynu,

který

tento

plyn

dodal

v České

republice

konečnému

spotřebiteli, provozovatel distribuční nebo přepravní soustavy anebo podzemního zásobníku plynu, kaţdá osoba (fyzická nebo právnická), která pouţila plyn zdaněný niţší sazbou daně pro účely, k nimţ je vázána vyšší sazba daně, kaţdá osoba (fyzická nebo právnická), která pouţila plyn osvobozený od daně pro účely, k nimţ není osvobození vázáno, kaţdá osoba (fyzická nebo právnická), která spotřebovala nezdaněný plyn pro účely, k nimţ se váţe zdanění. Osoba, která se stala plátcem daně, je povinna se zaregistrovat u místně příslušného celního úřadu, a to v den, kdy jí vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Konečným spotřebitelem je 50

osoba, která není drţitelem povolení k nabytí plynu bez daně, např. čerpací stanice. Plátce daně má povinnost daň přiznat v den dodání konečnému spotřebiteli v tuzemsku.

(část. 45. § 3 zák.

261/2007 Sb.)

6.9.2 Předmět daně z plynu Předmětem daně je plyn ve zkapalněném i plynném stavu, který je určen pro pohon motorů, výrobu tepla a další specifické účely; např. pouţití plynů pro stacionární motory, pro stroje pouţívané na stavbách. Předmětem daně jsou:  bioplyn,  svítiplyn,  vodní plyn,  generátorový plyn,  metan,  další plyny. V části 45. § 4 zák. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, jsou uvedeny plyny pouze pod číselnými kódy nomenklatury.

6.9.3 Základ a sazby daně z plynu Tabulka č. 10

Sazba daně z plynu

Účel pouţití plynu (vychází z terminologie uvedené u předmětu daně)

Sazba daně (v Kč/MWh spalného tepla) od: 1.1.2008

Pohon motorů Blíţe nespecifikované účely

1.1.2012

1.1.2015

1.1.2018

1.1.2020

34,20 Kč 68,40 Kč 136,80 Kč 264,80 Kč

Výroba tepla

30,60 Kč

Další specifické účely

30,60 Kč

Autor: Jana Kalinová Zdroj: Spotřební a ekologické daně, Svátková Slavomíra

6.10

DAŇ Z PEVNÝCH PALIV

6.10.1 Plátce daně z pevných paliv  Plátcem daně je dodavatel paliv, který paliva dodal v České republice konečnému spotřebiteli,  kaţdá osoba (fyzická nebo právnická), která pouţila paliva osvobozená od daně pro účely, na něţ se nevztahuje osvobození,

51

 kaţdá osoba (fyzická nebo právnická), která spotřebovala nezdaněná paliva pro účely, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně. (část. 46. § 3 zák. 261/2007 Sb.)

6.10.2 Předmět daně z pevných paliv Předmětem daně jsou:  černé uhlí, hnědé uhlí, brikety, koks a polokoks z černého a hnědého uhlí nebo rašeliny, bulety a další paliva,  ostatní uhlovodíky specifikované kódy nomenklatury, a to v případě, ţe jsou pouţity pro výrobu tepla, např. dehet, smola. (část. 46. § 4 zák. 261/2007 Sb.)

6.10.3 Základ a sazby daně z pevných paliv Základ daně je vyjádřen v jednotkách GJ spalného tepla v původním vzorku. Spálené teplo v původním vzorku je prokazováno v akreditované laboratoři. Nelze-li teplo v původním vzorku prokázat, stanoví zákon spalné teplo ve výši 33 GJ na tunu paliv. Sazba daně je stanovena ve výši 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku. (část. 46. § 6 zák. 261/2007 Sb.)

6.11

DAŇ Z ELEKTŘINY

6.11.1 Plátce daně z elektřiny Plátcem daně z elektřiny jsou tyto osoby:  dodavatel elektřiny, který elektřinu dodal v České republice konečnému spotřebiteli,  provozovatelé přenosové a distribuční soustavy,  kaţdá osoba (fyzická nebo právnická), která pouţila elektřinu osvobozenou od daně pro účely, k nimţ není vázáno daňové osvobození,  kaţdá osoba (fyzická nebo právnická), která spotřebovala nezdaněnou elektřinu pro účely, k nimţ je vázáno zdanění. Konečný spotřebitel je definován jako u přechozích ekologických daní, rozumí se jím právnická nebo fyzická osoba, která není drţitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně. (část. 47. § 3 zák. 261/2007 Sb.)

6.11.2 Předmět daně z elektřiny Předmětem daně je elektřina. (část. 47. § 4 zák. 261/2007 Sb.)

6.11.3 Základ a sazba daně z elektřiny Základem daně je mnoţství elektřiny vyjádřené v MWh. Sazba daně je pevná a je stanovena ve výši 28,30/MWh. (část. 47. § 6 zák. 261/2007 Sb.) 52

6.12

SROVNÁNÍ SPOTŘEBNÍCH A EKOLOGICKÝCH DANÍ

Tabulka č. 11 poskytuje nástin kritérií porovnávající spotřební a ekologické daně. Tabulka č. 11

Kritéria porovnávající spotřební a ekologické daně

Kritérium srovnání

Spotřební daně

Ekologické daně

Datum zavedení do daňového systému v ČR

1. 1. 1993

1. 1. 2008

Míra tradice

Velká, zasahující aţ do počátků existence daní

Malá, jde o nové daně v daňových systémech

Harmonizace v rámci EU

Ano

Ano

Důvod zavedení

Omezit zdraví škodlivou spotřebu

Ochrana ţivotního prostředí

Cílové řešení

Omezení, popř. vyloučení zdraví škodlivé spotřeby

Náhrada současných zdrojů energie novými, které nezatěţují ţivotní prostředí

Kompenzace růstu daňového zatíţení vlivem zavedení daně do daňového systému

Ne

Ano

Moţnost vyhnutí se dani

Ukončení spotřeby

Přechod na alternativní zdroje energie

Nepřímé, selektivní spotřební daně - Státní rozpočet - Státní fond dopravní Infrastruktury

Nepřímé, selektivní spotřební daně

Existence samostatného zákona pro kaţdou jednotlivou daň

Ne

Ano

Číslo daňového zákona ve Sbírce je jedinečné pouze pro tento zákon

Ano

Nepřímé, selektivní spotřební daně

Princip země spotřeby

Ano

Ano

Princip země původu

Ano

Ne (jako samostatný princip)

Správce daně

Orgány celní správy

Orgány celní správy

Mechanizmus výběru daně

Daň je vybrána při přechodu výrobku z reţimu podmíněného osvobození od daně do volného daňového oběhu

Daň je vybrána při přechodu výrobku z bezdaňového reţimu ke konečnému spotřebiteli

Základní okamţik vzniku daňové povinnost

Uvedení výrobku do volného daňového oběhu v tuzemsku

Dodáním výrobku konečnému spotřebiteli v tuzemsku

Typ a druh daně Daňové určení

53

Státní rozpočet

Kritérium srovnání

Spotřební daně

Ekologické daně

Lhůta pro podání daňového přiznání

Do 25. dne po skončení zdaňovacího období


Splatnost daně (základní)

Do 40, resp. 55 dnů po skončení zdaňovacího období


Dodatečné daňové přiznání

Ano

Ano

Nárok na vrácení daně

Ne (s jednou výjimkou)

Daňový zástupce

Ano - Povolení k provozování daňového skladu - Povolení k ustanovení daňového zástupce - Povolení pro jednorázové (opakované) přijetí výrobků v reţimu podmíněného osvobození od daně - Zvláštní povolenína přijímání uţívání výrobků osvobozených od daně - Průvodní doklad - Daňový doklad o prodeji - Doklad o dopravě - Doklad o osvobození - Celní prohlášení Ano

Osobní spotřeba a limity

Ano

Ne

Značení výrobku

Ano

Ne

Základní druhy povolení vydaných správcem daně jako nástroje k omezení a kontrole bezdaňového nakládání s výrobky

Hlavní druhy dokladů

Volnost v tvorbě ceny výrobku při jeho Ano (výjimka u cigaret) prodeji konečnému spotřebiteli Autor: Jana Kalinová Zdroj: Spotřební a ekologické daně, Svátková Slavomíra

54

- Povolení k nabytí výrobku bez daně - Povolení k nabytí výrobku osvobozeného od daně

- Daňový doklad - Doklad o prodeji Ne

Ano

ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo vypracování uceleného přehledu nepřímých daní a zejména pak jejich zásadních změn, ke kterým došlo v posledních letech. Na tomto místě bych ráda vyjádřila také svůj osobní názor na současnou problematiku nepřímých daní. Daňová soustava České republiky je od 1. 1. 1993 pravidelně novelizována. Změny se nevyhnuly ani dani z přidané hodnoty a od 1. 1. 2012 došlo ke zvýšení dolní sazby DPH z 10 % na 14 %. Vláda předpokládá, ţe zvýšení daně přinese do státního rozpočtu 26 aţ 27 miliard korun. Návrh zákona byl vládou schválen v květnu 2011, poslanecká sněmovna jej schválila ve třetím čtení v září 2011. Novelu zákona o DPH senát zamítl, ale v listopadu 2011 byla novela schválena a předána k podpisu prezidentovi. Podle mého názoru se jedná o velmi krátkou lhůtu mezi platností a účinností zákona, dochází pak k nesrovnalostem, které působí problémy nejen firmám a občanům, ale také úředníkům z finančních úřadů. Sledování velkého mnoţství novel zákona o DPH je časově velmi náročné a nepřehledné. V praxi se sama setkávám se skutečností, ţe fundované osoby samy nevědí, jak se mají podle zákona řídit. Bylo by vhodné, kdyby existoval jednotný bezplatný elektronický informační systém, z něhoţ by bylo moţné čerpat aktuální informace ohledně přijatých změn. Spotřební daně jsou zakomponovány do jednoho zákona. Domnívám se, ţe kaţdá daň je natolik specifická, ţe by měla mít „svůj“ zákon, stejně jako je tomu na Slovensku či v Rakousku. Mezi nejtíţivější problémy spotřebních daní patří daňové úniky na spotřební dani z minerálních olejů. Minerální oleje jsou v některých případech do ČR dováţeny na základě padělaných povolení. U dovezených minerálních olejů tímto způsobem nebývá subjekt, který padělal povolení dohledán a stát je povinen odvést podíl z DPH do rozpočtu EU. Dalším problémem je zneuţití minerálních olejů k jiným účelům, neţ je uvedeno v § 45 odst. 3, zák. č. 353/2003 Sb. Tyto minerální oleje podléhají osvobození od spotřební daně podle § 49 zák. č. 353/2003 Sb., avšak jsou prodávány jako „motorová nafta“, často levnější a nekvalitní, která můţe poškodit motor vozu. Proto dalším ochranným prvkem byla novela zákona o pohonných hmotách - zákon č. 91/2011 Sb. Došlo tak s účinností od 21. 4. 2011 k zavedení povinné registrace pro obchodníky s pohonnými hmotami. Registrace a následná výměna informací mezi daňovou a celní správou usnadňuje kontrolu daní. V kombinaci s novelou zákona o DPH týkající se ručení za nezaplacenou daň jde o významný nástroj v boji proti daňovým únikům. Distributor, který hodlá zahájit tuto činnost, je povinen podat oznámení před zahájením činnosti. Distributoři pohonných hmot 55

a provozovatelé čerpacích stanic jsou povinni na území České republiky nakupovat pohonné hmoty pouze od osoby zapsané v registru distributorů pohonných hmot veřejně dostupném na internetových stránkách Celní správy ČR. Ani lihu se daňové úniky nevyhýbají. Dokladem toho mohou být malí výrobci lihu, kteří nemají dostatečné finanční prostředky pro to, aby výrobek lépe zabezpečili. Podíl nelegální výroby lihovin dosahuje v České republice dlouhodobě 20 – 25 %. Od počátku roku 2010, kdy došlo ke zvýšení spotřební daně na potravinářský líh, mohou nelegální výrobci inkasovat vyšší zisky. Příjem ze spotřební daně z lihu činil 6,52 mld. Kč v roce 2010, coţ je o šest procent méně neţ rok předtím. Nově zavedené ekologické daně nemají tak zásadní význam pro ochranu ţivotního prostředí, jak se původně očekávalo. Lze uvést jeden z mnoha příkladů, kdy draţší ekologické palivo, například plyn, je vyměněno za topivo, které má negativní vliv na ţivotní prostření. Otázkou tak je, zda se zamýšlený příjem z daní do státního rozpočtu či ochrana ţivotního prostředí vţdy stává skutečně efektivní a splní svůj účel. Státní dluh v roce 2011 vzrostl na 1,5 bilionu Kč. MF ČR hledá alternativy, jak růst státního dluhu zastavit. Ke stabilizaci státního rozpočtu mají pomoci i nepřímé daně. Všechny poloţky DPH by měly být přesunuty do základní sazby 20 %, vyjma knih, tisku a léků, které by měly nadále zůstat ve sníţené sazbě. Dalším záměrem MF ČR je zavedení nové spotřební daně na tiché víno 10 Kč/l, s výjimkou malých vinařů a zrušení osvobození plynu pro vytápění domácností od daně a zavedení uhlíkové daně – emisní sloţka spotřební daně z topných olejů a pevných paliv 15 EUR za tunu CO2.51 Jedná se však pouze o zamýšlené kroky MF ČR, proto je nelze povaţovat za konečné. Státní dluh je nutné řešit, z mého pohledu však zvyšování sazeb nepřímých daní není zcela vhodným nástrojem. Zatěţuje tak střední a niţší společenské třídy, u nichţ klesá koupěschopná poptávka. Stát by měl především vytvořit přehledný daňový systém, ve kterém by nedocházelo k rozsáhlým daňovým únikům. Dále by se měl zaměřit na progresivní zdanění a vytvořit vhodné podnikatelské a legislativní prostředí pro malé a střední podniky, které jsou páteří kaţdé ekonomiky. Ty by napříště daně neodváděly například v daňových rájích, ale daně z jejich příjmů by plynuly do státního rozpočtu České republiky.52 51

MF ČR. Stabilizační rozpočtová opatření pro období 2012-2014 [online]. 27.2.2012 [cit. 2012-20-03]. Dostupný z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/TK_20120227_Prezentace_Stabilizace2012-2014_pdf.pdf 52

Bakalářská práce byla koncipována k 31. 3. 2012.

56

SEZNAM TABULEK Str. Tabulka č. 1

Vývoj sazeb DPH 1993 – 2012

Tabulka č. 2

Osvobození dovezených výrobků od spotřební daně - stav k 1. 1. 2011

Tabulka č. 3

29

Osvobození zásilek od spotřební daně do tuzemska - stav k 1. 1. 2011

Tabulka č. 4

27

30

Maximální limity pro zajištění daně v jednom daňovém skladu - stav k 1. 1. 2011

32

Tabulka č. 5

Sazby daně z minerálních olejů - stav k 1. 4. 2011.

41

Tabulka č. 6

Sazby daně z lihu - stav k 1. 4. 2011.

43

Tabulka č. 7

Sazby daně z piva - stav k 1. 4. 2011

44

Tabulka č. 8

Sazby z vína a meziproduktů - stav k 1. 4. 2011

46

Tabulka č. 9

Sazba daně z tabákových výrobků – stav k 1. 1. 2012

47

Tabulka č. 10

Sazba daně z plynu

51

Tabulka č. 11

Kritéria porovnávající spotřební a ekologické daně

53

SEZNAM SCHÉMAT Str. Schéma č. 1

Daňová soustava ČR 2012

13

Schéma č. 2

Cíle reformy daňového systému 2010

17

Schéma č. 3

Zákon č. 458/2011 Sb., přínos hlavních změn

19

Schéma č. 4

Propouštění výrobku do volného daňového oběhu.

33

57

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. GRÚŇ, Lubomír. Finanční právo a jeho instituty. 3. aktualiz. a doplň. vyd. Praha : Linde, 2009, 335 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN 978-807-2017-454. 2. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2010. 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8. 3. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie, úvod do problematiky. 2. vyd. Praha : Wolters Kluwer, 2009. 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9. 4. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2011. 19. vyd. Praha : Grada Publishing, 2011. 263 s. ISBN 978-80-247-3800-0. 5. STARÝ, Marek. Dějiny daní a poplatků. Vyd. 1. Praha : Havlíček Brain Team, 2009, 207 s. Vysokoškolské právnické učebnice. ISBN 978-808-7109-151. 6. SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2009, 300 s. ISBN 978-807-3574-437. 7. ŠULC, Ivo. Daňové zákony 2011. 1. vyd. Brno : Computer press, 2011, 101 s. ISBN 978-80-251-3602-7. 8. VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. 9. aktualiz. vyd. Praha: Vox, 2008, 319 s. ISBN 978-8086324-722. 9. Česká daňová správa. Přehled vývoje inkasa uvedených daní v ČR v letech 2004 aţ 2010: Archiv 2012 [online]. 2012 [cit. 2012-20-03]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ceska_danova_sprava_7997.html?year=0. 10. Český statistický úřad. Trendy ve spotřebě potravin : Archiv 2012 [online]. 16.2.2011 [cit. 2012-10-02]. Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu 11. Český statistický úřad. Trendy ve spotřebě potravin [online]. 2011 [cit. 2012-0714]. Dostupný z WWW: . 12. Daňaři on-line portál daňových poradců a profesionálů. ČERNOHOUSOVÁ, Pavla. Vývoj sazeb DPH 1993–2013 [online]. 2011 [cit. 2012-03-14]. Dostupný z WWW: . 13. EUROPA EU: Daně. Evropská unie: Činnosti Evropské unie [online]. 2012 [cit. 2012-03-10]. Dostupný z WWW: . 58

14. MF ČR: Archiv. Období první republiky 1918–1938: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005 [cit. 2011-07-13]. Dostupný z WWW: . 15. MF ČR. Předkládací zpráva věcného záměru zákona o dani z příjmů: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2008 [cit. 2012-02-4]. 16. MF ČR. Příprava reformy daňového systému: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2008 [cit. 2012-02-4]. Dostupný z WWW: . 17. MF ČR. Stabilizační rozpočtová opatření pro období 2012-2014 [online]. 27.2.2012 [cit. 2012-20-03]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/TK_20120227_Prezentace_Stabilizace20122014_pdf.pdf. 18. MF ČR. Změny zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa a studie proveditelnosti: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-02-4]. Dostupný z WWW: . 19. MV ČR. Sbírka zákonů republiky Československé ročník 1952: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2000 [cit. 2011-07-12]. Dostupný z WWW: . 20. Wolters Kluwer Česká republika. SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně: Spotřební a ekologické daně aktualizace k 1. 5. 2011 [online]. 2011 [cit. 2012-02-19]. Dostupný z WWW: .

59

POUŢITÉ ZKRATKY A VYSVĚTLIVKY Cigarillos

krátký úzký doutník

ČR

Česká republika

DPH

daň z přidané hodnoty

EHS

Evropský hospodářské společenství

ES

Evropské společenství

EU

Evropská unie

MF ČR

Ministerstvo financí České republiky

Nomenklatura

jmenovitý seznam

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

60

Nepřímé daně v daňové soustavě ČR

Recommend Documents