Nemocniční listy. Slavnostní otevření zrekonstruovaných pavilonů v Kutné Hoře str. 04. Nové výjezdové pracoviště záchranky str. 08

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Říjen 2010

Slavnostní otevření zrekonstruovaných pavilonů v Kutné Hoře str. 04

Nové výjezdové pracoviště záchranky str. 08

Věrnostní slevové karty v lékárnách str. 40

03

02 Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic

Úvodní rozhovor

Nemocniční listy Říjen 2010

Obsah

Rozhovor s hejtmanem Středočeského kraje MUDr. Davidem Rathem

„Modernizace stŘedoČeskÝch nemocnic bude pokračovat“ Na úvod prvního čísla Nemocničních listů přinášíme rozhovor s hejtmanem kraje, jemuž je oblast zdravotnictví velmi blízká. jeme nájmy pro cizí subjekty v areálech nemocnic. Pro příští rok to však už nemusí stačit. Čeho se v příštím roce v oblasti středočeských nemocnic obáváte? Vláda avizuje další snížení příjmů pro naše nemocnice. Navíc kraj od vlády dostává méně na svůj provoz. Budeme mít méně peněz pro domovy seniorů, ale i pro školy. Snažíme se vládu přesvědčit, aby nedělala tak drastické škrty ve zdravotnictví a sociální oblasti. Pokud neuspějeme, bude to hodně těžké.

Hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath

V jakém stavu se dnes nacházejí krajské nemocnice? Nemocnice jsme zdědili zadlužené zhruba dvěma miliardami a navíc hospodařící s dluhem. Takže situace nebyla vůbec růžová. Díky výměnám na pozicích ředitelů a přísným kontrolám hospodaření se v loňském roce podařilo situaci zvrátit a všech pět našich nemocnic skončilo kladným hospodářským výsledkem. Jak jsou na tom nemocnice letos? Ministerstvo zdravotnictví vydalo úhradovou vyhlášku, na jejímž základě nám od letošního ledna začaly zdravotní pojišťovny platit výrazně méně než v loňském roce. Přitom našim nemocnicím přibyli pacienti i výkony. Nechtěli jsme začít drasticky šetřit na léčbě pacientů ani na platech zdravotníků. Když tedy dostáváme méně od pojišťoven a ošetřujeme více lidí, logicky se nám nemocnice začaly propadat do dluhů. Ohrožují dluhy nemocnic kvalitu péče? Letos určitě ne, protože nemocnicím pomáháme z krajského rozpočtu. Také se snažíme hledat úspory v obslužných činnostech, prát laciněji, nakupovat levněji léky a zdravotnický materiál, našli jsme úspory v právních službách, zvyšu-

Vláda hovoří o tom, že se budou snižovat i platy zdravotníků. Nepomůže to se snížením nákladů krajských nemocnic? To je velice špatná cesta. Zdravotníci mají náročnou práci a jejich platy jsou výrazně nižší než v zahraničí. Už dnes nám scházejí kvalifikovaní lékaři a mám strach, že je snížení platů vyžene do ciziny a my budeme mít vážné problémy se zajištěním péče o pacienty. Neohrozí vládní škrty probíhající rekonstrukce jednotlivých nemocnic? Náš plán na modernizaci středočeských nemocnic se samozřejmě může výrazně zpozdit. Podstatnou část investic realizujeme skutečně z krajského rozpočtu, který se díky vládě sníží. O to víc se snažíme získávat peníze z fondů EU, ty nám mohou příští rok výrazně pomoci. Na co všechno chcete získat peníze z fondů EU? Středočeské nemocnice byly dlouhodobě zanedbávány, řada oddělení sídlí ve starých prostorách, kde leží pacienti po pěti i šesti na pokoji a mají jednu toaletu a sprchu společnou na celé patro. To neodpovídá už běžnému standardu vyspělé Evropy, ale standardům běžným před 50 lety. Daří se nám získávat finance z fondů EU právě na rozsáhlé rekonstrukce kladenské či kolínské nemocnice a připravujeme projekty pro příbramskou nemocnici. Někde se už s modernizací začalo, jinde je to otázka několika příštích měsíců. Podařilo se už některé projekty dokončit? Nedávno jsme otevírali například v kladenské nemocnici nové pracoviště určené k léčbě pacientů s rakovinou ozařo-

váním či úplně nové endoskopické pracoviště v kolínské nemocnici, kde jsme otevírali i zmodernizovanou rehabilitaci a speciální diagnostické pracoviště. Zapomněl jste na zubní oddělení… Vidíte, to už mi připadá strašně dávno, vlastně před rokem jsme ve všech nemocnicích jsme otevřeli zubní pohotovosti, které v některých nemocnicích fungují jako stálá zubní oddělení. Ze začátku jsme měli velké množství pozitivních ohlasů, dnes to lidé berou už jako samozřejmost. Snad to někdo v budoucnu zase nezruší jako před lety ODS s panem Bendlem. Velké téma jsou regulační poplatky. Jak to s nimi vypadá nyní? Od poloviny roku jsou v jejich úhradách krajem zásadní změny. Můžete je popsat? Museli jsme opustit jednoduchý systém v úhradě poplatků za pacienty v krajských nemocnicích. Na základě tlaku nové vlády jsme tedy přešli na model, kdy pacient poplatek zaplatí, ale pokud je to pro něj ekonomicky neúnosné, může se obrátit na kraj, a ten mu částku zpětně refunduje. Nejvíce vadily lidem třicetikorunové poplatky na receptu. Je v této oblasti také něco nového? Lékárny krajských nemocnic po dohodě s vedením kraje rozdávají pacientům slevové karty. Tyto karty do budoucna nejen zajistí to, že pacient získá na položku na receptu 20 Kč slevu, ale za vybrané léky získá i kreditní body. Za určitý počet nasbíraných bodů si bude moci vybrat z volně prodejného sortimentu něco, co získá zdarma nebo se slevou.

Ú vodní rozhovor s hejtmanem MUDr. Davidem Rathem

02

N emocnice v Kutné hoře se s pomocí krajských investic mění k lepšímu

04

Odbor zdravotnictví

06

Záchranná služba

08

R ozhovor s náměstkem hejtmana prof. MUDr. Zdeňkem Seidlem, CSc.

10

Oblastní nemocnice Kladno

12

Klaudiánova nemocnice

18

Oblastní nemocnice Kolín

24

Nemocnice Kutná Hora

30

Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

36

Oblastní nemocnice Příbram

42

Křížovka

48

Slevové karty spíše vídáme u soukromých lékáren či jiných soukromých subjektů. Není to u kraje neobvyklé? Nevidím jediný důvod, proč by veřejná zařízení nemohla poskytovat lidem stejné výhody, jako poskytují někteří soukromníci. Veřejný sektor není přece méněcenný. Naopak může tomu soukromému bez problémů konkurovat a snažit se být ještě lepší. S rolí veřejného sektoru souvisí i privatizace nemocnic, která byla součástí koncepce ODS. Proč s ní nesouhlasíte? Léčba těžce nemocných pacientů je veřejnou službou a nemůže být byznysem. Musíte tyto pacienty léčit, i když se vám to ekonomicky nevyplácí. Řada činností v nemocnicích není ekonomicky lukrativní. Dnes ve většině Bendlem zprivatizovaných nemocnic můžete vidět důsledky, uzavřely celou řadu oddělení, přestaly poskytovat mnohé služby, a přesto je většina z nich v čím dál horším technickém stavu. Tyto nemocnice vypadají, jako by směřovaly k zániku. Jaký je váš záměr s další budoucností krajských nemocnic? Rádi bychom přesvědčili Ministerstvo zdravotnictví, aby naše nemocnice převedlo z obchodních společností na neziskové organizace. Vydělají na tom pacienti i zdravotníci, a to především jistotou, že jejich nemocnice nezanikne a nebude rozprodána. Doufám, že nový ministr zdravotnictví Heger nám v této snaze nebude bránit tak, jako to činili Julínek a Šnajdr.

Nemocniční listy Informace ze středočeských krajských nemocnic Měsíčník Vydává: Krajská nemocnice Středočeského kraje, p. o. Vedoucí projektu: Patrik Tomšů Redakční rada: Patrik Tomšů, Vladimír Lemon, Alice Opočenská, Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila Hamáčková, Stanislava Kubincová, Tereza Janečková, Tomáš Tulinger Kontakt: [email protected] Registrace: MK ČR E 19733 Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů nemocnic. Neprodejné

05


Investice


Investice

Nemocnice v Kutné Hoře se s pomocí krajských investic mění k lepšímu Hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath a jeho náměstkyně ing. Zuzana Moravčíková spolu s ředitelem kolínské nemocnice MUDr. Petrem Chudomelem a ředitelkou kutnohorské nemocnice JUDr. Alicí Opočenskou slavnostně otevřeli zrekonstruovaná oddělení v kutnohorské nemocnici.

Personál kutnohorské nemocnice

Opravené prostory budou sloužit nejen některým pacien- nice. Při převodu se šířily nepodložené informace, že tům z kolínské nemocnice, která se od začátku října nemocnice tímto krokem zanikne. Nyní se však ukázalo, začne rekonstruovat, ale později budou také naplněny dlouhodoCelkové náklady na rekonstukci dosáhly téměř tří bě hospitalizovanými pacienty, milionů korun, z čehož kraj přispěl více než 1,8 milionu. kteří se neobejdou bez ošetřovatelské péče. Tato vzájemná výpomoc je tedy výhodná pro obě nemocnice. Kutno- že propojení nemocnic je přínosem zejména pro pacienty. horskou nemocnici převzal Středočeský kraj počátkem Kutnohorská nemocnice se tak díky kraji mění k lepšímu roku a v současné době je součástí právě kolínské nemoc- doslova před očima.

Věrnostní karty v krajských lékárnách mnoho výhod pro pacienty Krajské nemocniční lékárny rozjíždějí od září tohoto roku novou službu pro své zákazníky. Jednotlivé lékárny krajských nemocnic Středočeského kraje zavádějí tzv. Věrnostní slevovou lékárenskou kartu. O tuto kartu může zažádat zcela zdarma každý zákazník při nákupu v lékárně. Na ni se pak budou načítat slevy z celkového objemu prodeje, a to jak za výběr na recept, tak i za realizaci nákupu ve volném prodeji. Důležité je, aby kartu předkládal zákazník při každém nákupu.

Ředitel kolínské nemocnice MUDr. Petr Chudomel, ředitelka kutnohorské nemocnice JUDr. Alice Opočenská, středočeský hejtman MUDr. David Rath a jeho náměstkyně ing. Zuzana Moravčíková během slavnostního otevření

Kraj do rekonstrukce investoval přes 1,8 milionu korun a celkové náklady se vyšplhaly na téměř tři miliony korun. Stav rekonstruovaných oddělení v nemocnici byl

Například velké koupelny budou sloužit invalidním pacientům, přičemž se budou moci využít i pro pacienty, u kterých se hygiena provádí pomocí sprchovacích lůžek. Kromě pokojů se opravy týkaly také hal na jednotlivých patrech Nemocnice plánuje převzetí služby lékařské pomoci hlavního pavilonu. Vedení nemoca otevření centrálního příjmu v přízemí hlavního pavilonu. nice totiž začátkem příštího roku plánuje převzetí služby lékařské již delší dobu nevyhovující – v některých se nemalovalo pomoci a otevření centrálního příjmu v přízemí hlavního i deset let a byla v nich dvacet let stará umyvadla. Prosto- pavilonu, a to včetně přípravy pracoviště recepce pro vybíráry navíc nebyly plně využívány a nyní najdou uplatnění. ní regulačních poplatků a informační služby pacientům.

V první etapě dojde k realizaci slevy ve kosmetiku apod. Tato akce se nevztaSlevová karta výši regulačního poplatku identicky ve huje na léky a léčivé přípravky, které do lékárny všech nemocničních lékárnách krajských jsou vydávány na recept. nemocnic, to znamená, že pacienti, kteří navštíví některou z lékáren krajských Karta je přenosná, znamená to, že na nemocnic a využijí nabídnutou slevu, jednu kartu může nakupovat v lékárdostanou jejím prostřednictvím částku, ně třeba celá rodina. která se rovná výši regulačního poplatku. Následně (během podzimu 2010) dojde O zákazníky lékárny v každé krajské www.hospital-bn.cz k zavedení bonusového – věrnostního nemocniční lékárně pečuje kolektiv Platí pouze v lékárně Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s. zkušených magistrů a farmaceutických systému, a to dle jednotlivých lékáren a jejich individuální bonusové (dárkové) asistentů, který je připraven v přípanabídky pro zákazníky a pacienty. sl_karta Benesov 85x54.indd 1 dě potřeby poskytnout bližší informace. Všeobecné podmínky pro 18.8.10 10:49 držitele karet, včetně vždy aktuální nabídky dárků, budou k nahlédnutí v jednotlivých lékárnách a na internetových stránkách příslušV praxi to znamená, že lékárna eviduje nákupy zákazníka, za které né nemocnice. připisuje bonusové body. Při dosažení jisté výše bonusových bodů, a to vždy dle aktuální nabídky konkrétní lékárny, dostane držitel karty oproti těmto bodům zboží či služby ze sortimentu lékárny např. balení vitamínů, potravinové doplňky,

Tato akce se týká lékáren ON Kladno, ON Příbram, ON Kolín, Nemocnice Kutná Hora, Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav a Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov.

07





vyhláška O věcném a technickém vybavení ordinací Ke dni 1. září 2010 nabyla účinnosti vyhláška č. 221/2010 Sb., o požadavcích na věcné a technické vybavení zdravotnických zařízení, podle níž krajské úřady postupují při vydávání rozhodnutí o registracích nestátních zdravotnických zařízení. Na základě této vyhlášky je schvalováno a průběžně kontrolováno zákonné vybavení každé ordinace, zajišťující

léčebnou péči na území Středočeského kraje. Tato činnost spadá do kompetence Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Středočeského kraje a zajišťuje tak jednotnou úroveň kvality zdravotnických zařízení provozovaných na

našem území. Krajským úřadem jsou zdravotnická zařízení sledována co do kvality technického a věcného vybavení a po stránce zajištění požadovaného počtu zdravotnického personálu a jeho odborných kompetencí.

Výživa – nedílná součást léčby závažných chorob Ve dnech 18.–19. listopadu 2010 se v Kongresovém centru Lázeňské kolonády v Poděbradech uskuteční již V. ročník konference s mezinárodní účastí, tentokrát na téma Výživa – nedílná součást léčby závažných chorob. Konferenci pořádá IKEM Praha, Lázně

dání konference také participuje. Konference nabídne informace o možnostech výživy při prevenci závažných chorob, údaje o vlivech metabolického syndromu, sympozium o vhodnosti používání rostlinných olejů či vystoupení k problematice jednostranného stravování.

20. výročí založení Střední zdravotnické školy Beroun

Regulační poplatky Od 1. srpna 2010 došlo ve Středočeském kraji ke změně systému úhrady regulačních poplatků. Nově musí každý ošetřený pacient poplatek uhradit dle zákona a teprve následně může požádat Středočeský kraj o dar na jeho úhradu. Žádost o poskytnutí daru na úhradu regulačních poplatků u lékaře může podat každý pacient, tedy i ten, který byl ošetřen

v soukromém zdravotnickém zařízení. K žádosti je třeba přiložit daňový doklad o zaplacení, který vydá příslušné zdravotnické zařízení na žádost pacienta. Spolu s vyplněným formulářem – žádostí o poskytnutí daru – je nutno ho zaslat na Odbor zdravotnictví Krajského úřadu Středočeského kraje. Zde jsou došlé žádosti evidovány a shromažďovány. Jednou za čtvrt

roku budou předloženy Radě Středočeského kraje ke schválení. Pokud bude pacientovi tento dar schválen, obdrží peníze do dvou měsíců na svůj účet nebo si je bude moci vyzvednout v pokladně krajského úřadu. Informace o schválených žádostech budou po jednání Rady kraje zveřejňovány také na internetových stránkách Středočeského kraje.

V souvislosti s pandemií „prasečí chřipky“ (AH1N1) ve světě a s epidemiologickou situací v České republice v loňském roce bylo rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví uloženo určeným zdravotnickým zařízením zajistit očkování u vybraných kategorií osob. Očkovací strategie prošla průběžně několika změnami a očkování bylo postupně uvolněno i pro širokou veřejnost. Ve Středočeském kraji probíhalo očkování v souladu s požadavky Ministerstva zdravotnictví, a to v období od 4. prosince 2009 do 31. května 2010. K tomuto účelu byla Krajským úřadem Středočeského kraje zřízena vakcinační centra při ordinacích lékařské služby první pomoci, která provozuje Územní středisko záchranné

služby Středočeského kraje. Očkování bylo od počátku provázeno nezájmem ze strany všech osob vybraných kategorií. Zájem se příliš nezvýšil ani po rozšíření možnosti nechat se očkovat proti prasečí chřipce i pro běžnou populaci. Celkový počet všech, kteří se po dobu působení očkovacích center dostavili k očkování, činí ve Středočeském kraji pouhých 1 600 jedinců. Od 1. června 2010 byla na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví činnost očkovacích středisek proti prasečí chřipce ukončena. Zbylé vakcíny jsou Ministerstvem zdravotnictví ze zrušených středisek postupně stahovány. Přes řadu problémů s organizací a samotnou realizací očkování se

Foto: © Collpicto | Dreamstime.com

Ukončení očkování proti prasečí chřipce

V pátek 3. září 2010 proběhlo slavnostní zahájení školního roku 2010/2011 při příležitosti oslav 20. výročí založení Střední zdravotnické školy Beroun, kterého se zúčastnili také představitelé Středočeského kraje – vedoucí Odboru školství a sportu PaedDr. Pavel Schneider a vedoucí Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Středočeského kraje MUDr. Mária Stříhavková. Střední zdravotnická škola Beroun poskytuje vzdělání prostřednictvím dvou studijních oborů – zdravotní asistent a sociální činnost. Druhý uvedený obor lze absolvovat také formou dálkového studia. SZŠ Beroun přejeme hodně úspěchů při výchově a vzdělávání dalších absolventů, bez kterých není možno zajistit chod žádného zdravotnického zařízení. Informace o škole s kvalitní výukou a dlouholetou tradicí lze dohledat také na stránkách www.szsberoun.zde.cz. Text: MUDr. Martina Novotná, Mgr. Veronika Vávrová

Vedoucí Odboru zdravotnictví Krajského úřadu Středočeského kraje MUDr. Mária Stříhavková hovoří během oslav založení SZŠ Beroun. Po její pravé ruce stojí ředitelka školy Drahomíra Boubínová.

Poděbrady, a. s., Česká lékařská komora, Česká asociace sester a Společnost pro výživu. Garantem konference je doc. MUDr. Věra Adámková, CSc., vedoucí Katedry klinických oborů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, která na pořá-

situaci krajskému úřadu podařilo zvládnout, očkování ve Středočeském kraji proběhlo řádně a v souladu s pokyny Ministerstva zdravotnictví. Především je třeba ocenit práci zaměstnanců Záchranné sužby SČK i odpovědných osob odboru zdravotnictví krajského úřadu, díky jejichž společnému úsilí bylo možné vakcinaci zrealizovat.

09


Záchranná služba


Záchranná služba

Ředitel středočeské záchranné služby MUDr. Martin Houdek říká:

Podstatou tohoto systému jsou oddělené posádky s lékařem a bez lékaře, které vyjíždějí na místo události ve dvou vozech. Lékař jede s řidičem ve vybaveném osobním voze a záchranář s řidičem ve velkém sanitním voze. Podle charakteru potíží pacienta operátorka vysílá vůz s lékařem, vůz se záchranářem nebo oba najednou. Lékař na místě pacienta vyšetří a ošetří, podle zdravotního stavu jej může následně ponechat na místě, nebo ho předat posádce velkého vozu k transportu do nemocnice a místo zbytečného doprovodu posádky do nemocnice vyjet k dalšímu člověku v tísni. V případě závažného ohrožení zdraví pacienta doprovází lékař a v nemocnici předává většinou do intenzivní péče. Případů, kdy lékař doprovází pacienta až do nemocnice, je však méně než 20 %.

„Fandím systému rendez-vous“ Středočeská záchranná služba otevřela v letošním roce už dvě nová výjezdová stanoviště a blíží se i datum, kdy bude uvedeno do provozu nové stanoviště v Hostivici u Prahy. Proto jsme požádali o rozhovor ředitele středočeské záchranné služby MUDr. Martina Houdka.

Tento systém je stále ve fázi rozšiřování a budování. Rendez-vous neboli setkávací systém již fungoval při mém nástupu do funkce na stanovištích středočeské záchranné služby v Příbrami, Vlašimi a Zbraslavicích. Během minulého a letošního roku se nám podařilo tento systém rozšířit na další stanoviště, a to do Brandýsa nad Labem, Benešova, Říčan a Berouna, kde se osvědčil. Krajský úřad nám letos také umožnil nakoupit a přestavět čtyři osobní auta a během krátké doby je chceme uvést do provozu na dalších místech například na Praze-západ, Rakovnicku a Kolínsku. Pro příští rok nám krajský úřad schválil nákup dalších čtyř vozů rendez -vous a pokud nám bude i nadále takto nakloněn, o čemž jsem přesvědčen, stihneme pokrýt celý kraj tímto systémem velmi rychle. Vraťme se ještě k výjezdovému stanovišti v Hostivici u Prahy. V souvislosti s ním má být zrušeno stanoviště v Rudné. Proč se středočeská záchranka rozhodla k tomuto kroku a jaké důvody ji k tomu vedly? V tomto případě jsme vycházeli z nové koncepce přednemocniční neodkladné péče ve Středočeském kraji, jejímiž základními atributy jsou plošné zavádění již zmíněného systému rendez-vous v celém kraji a nový přístup k operačnímu řízení posádek na západ od Prahy. Hostivice se v tomto úhlu pohledu jeví mnohem strategičtější než Rudná, navíc je poblíž rychlostní komunikace R6, takže je důležitá pro všechny řidiče jedoucí na Kladno. Nemohu opominout ani ekonomické důvody, které nás k tomuto kroku vedly. V Hostivici bude záchranka umístěna v areálu domova seniorů, kde budeme platit nižší nájem než v Rudné. Z vybraného nájmu v Hostivici se budou peníze vracet zpátky do zmiňovaného domova, což bude mít nepochybně pozitivní dopad do kvality péče obyvatel domova seniorů.

Můžete potvrdit zvěsti o vybudování dalšího stanoviště zdravotnické záchranné služby ve Středočeském kraji? Ano. V letošním roce jsme otevřeli stanoviště ve Vranově na Benešovsku a ve Zdicích na Berounsku a nyní se soustředíme na zprovoznění nového stanoviště v Hostivici u Prahy. Jsme největším krajem v republice, kterým vedou všechny hlavní dopravní tepny z Prahy a z toho logicky plyne, že musíme mít i velký počet výjezdových stanovišť. V současné době jich máme 36 a hostivické stanoviště bychom chtěli uvést do provozu už během letošního podzimu. Zůstane jen u něj, nebo máte v plánu uvést do provozu i další nová stanoviště? Myslím, že je stále co zlepšovat a že stále existují místa v kraji, kde jsou dojezdové časy na hranici patnáctiminuto-

vého dojezdu, a na ta je třeba se zaměřit. V delším časovém horizontu bychom tak rádi ve spolupráci s krajským úřadem například vybudovali stanoviště záchranné služby ve Mšenu na Mělnicku, v Mnichově Hradišti a Novém Strašecí. Podle čeho se při výběru nových stanovišť řídíte? Jsou to především oblasti takzvaných bílých míst na mapě, kam má záchranná služba delší dojezdy. Pak se snažíme strategicky stavět výjezdová stanoviště podél dálnic. To je případ již zmíněných Zdic a Vranova. V poslední době zřizujeme výjezdová místa především s ohledem na budování systému rendez-vous. O systému rendez-vous se v poslední době mluví hodně, ale spousta lidí stále ještě neví, co si pod tímto výrazem mají představit, můžete jej čtenářům přiblížit?

Text: Tereza Janečková, foto: archiv

Martin Houdek na výjezdu vyplňuje dokumentaci k pacientovi.

Je to posun k lepšímu? Nemusí mít pacienti obavy z této změny péče záchranné služby? Zcela jistě je to posun k lepšímu. Já sám jsem zpočátku systému rendez-vous ne zcela důvěřoval, ale čím déle se tímto způsobem péče zabývám, tím více se mi líbí. Dalo by se říci, že se ze mě postupem času stal jeho fanoušek. Systém rendez-vouz je flexibilnější a zlepšuje způsob přednemocniční neodkladné péče tím, že umožňuje lépe kombinovat posádky na výjezdech a navíc je posádka v osobním voze na místě mnohem rychleji než velký sanitní vůz. Je to také systém, který řeší problém s nedostatkem kvalifikovaných lékařů. V jaké fázi je rozšiřování tohoto systému péče nyní? Na kterých stanovištích tento systém již funguje a kde by měl ještě vzniknout?

Zrušení výjezdového stanoviště v Rudné se nelíbí představitelům této obce, kteří stěhování z Rudné do Hostivice vidí jako politické rozhodnutí. V prvé řadě musím jednoznačně popřít, že by za přestěhováním záchranářského stanoviště z Rudné do Hostivice byly nějaké politické důvody. To jsou jen spekulace, které pro média uvádí paní starostka Rudné, přestože je se skutečnými důvody stěhování velmi dobře obeznámena. Bohužel, dalším důvodem k přestěhování záchranky byla i špatná komunikace právě s paní starostkou v Rudné, která projevila malou vstřícnost k našemu návrhu na postavení nového garážového stání pro záchranářská vozidla. Dodávám, že s takovým přístupem jsme se setkali poprvé, v jiných obcích kraje nám při budování krytých stání jejich představitelé vycházeli maximálně vstříc. Nebude ohrožena dostupnost přednemocniční neodkladné péče v Rudné, která o záchranářské stanoviště přijde? V žádném případě. Máme ověřeno, že dojezdový čas našich záchranářů z Hostivice do Rudné čítá 3–4 minuty; v případě, kdy nebude rendez-vous posádka k dispozici, bude moci přijet posádka z Berouna, kde jsme též zavedli rendez-vous systém a u které dojezdový čas po dálnici činí přibližně pět minut.

11


Rozhovor


Rozhovor

Náměstek hejtmana Středočeského kraje prof. MUDr. Zdeněk Seidl, CSc., prohlašuje:

„Týmy zůstaly zachovány“ V souvislosti s plány vlády na úspory mimo jiné i v oblasti zdravotnictví, vývojem na poli regulačních poplatků i investičními akcemi ve středočeských krajských nemocnicích jsme požádali o rozhovor prof. MUDr. Zdeňka Seidla, CSc., náměstka hejtmana Středočeského kraje pro oblast zdravotnictví. nepochybné, že se zvýší komfort pacientů i zdravotnického personálu. Za důležité považuji, že nedošlo k velkému posunu v týmech lékařů a zdravotnického personálu, což je největší bohatství našich krajských nemocnic.

Ministr Heger prohlásil, ze do zdravotnictví půjde o 10 miliard korun méně. Co to znamená pro zdravotnictví ve Středočeském kraji? Bude-li v našem zdravotnictví chybět o 10 miliard korun méně (v reálných cenách v porovnání s rokem 2008 dokonce 12 miliard), nabízí se otázka, kde lze ušetřit. Mzdy lékařů a zdravotních sester jsou v porovnání s ostatními evropskými zeměmi spíše na nižší úrovni. Zdůrazňujeme sice, že efektivita našeho zdravotnictví je vysoká, ale je tomu tak právě na základě zmíněných nízkých platů (v naší republice činí částka na mzdy zdravotního personálu okolo 50 % financí určených na zdravotnictví, v ostatních státech okolo 65 %). Důsledkem bude skutečnost, že dojde ke zhoršení komfortu lékařské péče. Prostě si budeme muset zvyknout, že lékaři některých odborností (např. oční či krční) nebudou sloužit 24 hodin možná ani v „krajských nemocnicích“. Budeme muset akceptovat, že se prodlouží čekací lhůty na operace, které snesou odklad. Nemocnice samozřejmě přestanou investovat do movitého i nemovitého majetku, a tím bude narůstat vnitřní dluh na nemovitostech a vybavení. Oněch 10 miliard bude logicky chybět.

Prošel jste mnoha nemocnicemi. Je podle vás nové Centrum akutní medicíny srovnatelné s evropským standardem? Řekl bych, že odpovídá evropskému standardu, některé fakultní nemocnice mají tento segment zdravotní péče daleko hůře vybaven. Myslím si, že řešení pavilonu akutní medicíny je pojato velmi velkoryse a odpovídá evropským i světovým parametrům, alespoň po stránce vybavenosti.

Krajské nemocnice Středočeského kraje musejí od 1. srpna opět vybírat od pacientů regulační poplatky. Co na tuto skutečnost říkáte a jak se odrazí u pacientů? Možnost zpětné úhrady poplatků zůstala zachována, pouze se změnila technika poskytování darů. V současné době odpovídá zákonům naší země a požadavkům Evropské unie. Jako státní instituce musíme zákony samozřejmě dodržovat. Někteří občané o vrácení přestanou žádat, ale ti, v jejichž případě jde o významné ulehčení, tuto možnost přivítají – jde především o hospitalizované pacienty, kterým se v pracovní neschopnosti sníží příjem a tato částka pro ně bude významná. Tento předpoklad zatím potvrzují i naše zkušenosti z prvního měsíce, kdy změna nastala.

Uvažujete o otevření podobných center na podobné bázi i v jiných krajských nemocnicích? Samozřejmě nelze pominout fakt, že výstavba tohoto pavilonu stála nemalé finanční prostředky a teprve budoucnost ukáže, jak bude vše možno finančně zajistit. Jedním z problémů bude nejspíše i personální obsazení. Jsme závislí na koncepci ministerstva zdravotnictví, jaká bude funkce a úloha jednotlivých nemocnic, tím myslím fakultních, krajských… S tím souvisí i následné přidělování financí. Když již hovoříme o kladenské nemocnici, existují zde konkurence dvou významných pražských pracovišť, Ústřední vojenské nemocnice Praha ve Střešovicích a Fakultní nemocnice Motol, které jsou situovány v její spádové oblasti.

Za poslední dva roky se ve Středočeském kraji v oblasti zdravotnictví udělalo velké množství práce. Jste náměstkem hejtmana pro tuto oblast. Je tedy na místě otázka, na co jste nejvíce hrdý a z čeho máte největší radost. Pokračujeme v Generelu, který stanovila předchozí rada a zastupitelstvo. Některé stavební investice i technická vybavení bychom nejspíše realizovali s řadou úprav. Osobně si myslím, že řada řešení je pojata příliš velkoryse a nastane jistý problém s jejich financováním. Na druhé straně je

V této souvislosti mluvíte o Střešovicích a Motole, v blízkosti je i Homolka. Oblastní nemocnice Kladno úzce spolupracuje právě s Fakultní nemocnicí Motol v oblasti radiodiagnostiky, přičemž spolupracuje i s Nemocnicí Na Homolce a Fakultní nemocnicí Na Bulovce. Myslíte si, že se podobná spolupráce mezi krajskými a pražskými nemocnicemi může rozvinout i v jiných oborech? Taková spolupráce samozřejmě existuje. Předpokládám, že 3–4 % pacientů zůstanou v péči fakultních nemocnic,

Jaké investiční akce čekají v nejbližší době krajské nemocnice Středočeského kraje? Připravuje se mimo jiné i Centrum akutní medicíny v kladenské nemocnici. Mate již informaci, kdy by k jeho otevření mělo dojít? Jak jsem již řekl, s drobnými úpravami pokračujeme ve stanoveném Generelu. Pokud nedojde k něčemu neočekávanému, lze s otevřením centra počítat v lednu či únoru příštího roku.

které mají týmy odborníků i v řadě velmi specializovaných oblastí, které mají návaznost na mezinárodní pracoviště a umožňují řadu diagnostických a léčebných procesů, jež by nebylo ani z ekonomických důvodů vhodné provádět v krajských nemocnicích. Co se podařilo změnit v benešovské nemocnici a co ještě plánujete? Tato nemocnice byla po technické stránce asi nejhůře vybavená z našich nemocnic. Zatím jsme řešili oblasti nezbytně související s běžným zajištěním provozu, jako spalovnu, rekonstrukci vytápění, pavilon hematologie, kde hrozí zastavení provozu. Zcela nezbytné je vybudování operačních sálů, což je v současnosti velmi citlivá stránka benešovské nemocnice. Snad i tato nemocnice se brzy dočká této investice. Jak vidíte časový horizont výstavby transfuzního oddělení v Benešově, který jste zmínil? Jde o segment, který je pro nemocnici velmi lukrativní, nehledě k okolnosti, že v Benešově je významný počet dárců krve. S výstavbou nového centra bychom chtěli začít ještě v tomto roce i z důvodu, jak výše uvádím, že nám končí výjimka na provoz tohoto oddělení.

Jste uznávanou kapacitou v oboru neurologie a kapacitou v oboru magnetické rezonance. Jsou podle vás neurologická oddělení krajských nemocnic na srovnatelné úrovni s fakultními nemocnicemi? Vaše hodnocení mé osoby je velmi lichotivé a nadnesené. Naše oddělení jsou přibližně na stejné úrovni jako ve fakultních nemocnicích, pochopitelně ve fakultních nemocnicích jsou specializované týmy lékařů pro určité oblasti neurologie, např. epileptologii, Parkinsonovu chorobu… Dnes je populární téma „iktových center“, respektive jejich uznání zdravotními pojišťovnami. Problém našich krajských nemocnic spočívá ve skutečnosti, že při akreditaci iktových center musí existovat návaznost dalších odborností, kde bývá i personální problém zajistit tyto činnosti po 24 hodin, dále by měla existovat lůžka rehabilitačního oddělení atd. Existuje několik stupňů těchto akreditací a naše nemocnice mají některé tyto stupně akreditací přiznané. O spoluprácí našich a fakultních nemocnic lze na závěr říci, že máme dobře vybavená oddělení s kvalitními odborníky, ale v určitých činnostech nemůžeme konkurovat fakultním nemocnicím, což ani není naší snahou. Naším cílem je taková forma spolupráce, která by byla optimální pro pacienty a ekonomicky výhodná.

Náměstek hejtmana Středočeského kraje prof. MUDr. Zdeněk Seidl, CSc.

13


Slovo ředitelky


Aktuality

Věrnostní karty v nemocniční lékárně

V současnosti také probíhá výrazná modernizace nemocnice, která ve své době patřila k velmi dobře vybaveným zařízením. Bohužel tomu tak bylo již před více než padesáti lety. Od té doby se zde prováděly pouze akutní opravy, ale nesměřovaly sem žádné investice. I díky tomu, že hejtman Středočeského kraje je profesí lékař, začalo v poslední době směřovat do krajských nemocnic více investic a probíhá v nich mnoho investičních akcí. V kladenské nemocnici se nikdy nedělala špatná medicína, ale bohužel se musí provádět v podmínkách 50. let, což mimo jiné znamená, že pacienti v lůžkové části jsou na pokojích po šesti až osmi, na každém oddělení je pouze jeden záchod a jedna sprcha, což kupříkladu na gynekologickém oddělení je velmi problematické, a podobně. Nejviditelnější investiční akcí je právě dokončované Centrum akutní medicíny, které nám díky nákupu zdravotnické technologie umožní využívat moderní léčebné metody a techniky, tedy naprosto komfortní péči o pacienta. Můžeme tedy poskytovat péči na úrovni evropského standardu. Závěrem se nemohu nedotknout regulačních poplatků. Řada z našich pacientů nám děkuje, že jim dáváme možnost uplatnit jejich zpětné proplacení, respektive požádat o dar na jejich úhradu. Třicetikorunová částka samozřejmě není tak vysoká, takže při jednorázové návštěvě nemocnice o její proplacení mnoho pacientů nežádá, ale dlouhodobě hospitalizovaní, především starší pacienti vnímají tento krok jako nesmírné ulehčení v tíživé situaci. MUDr. Kateřina Pancová ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a. s.

bude základním pilířem první etapy zavádění karet, bude během podzimu tohoto roku spuštěn i bonusový neboli věrnostní systém, kdy za každou utracenou stokorunu získá zákazník jeden

bonusový bod a po dosažení určitého počtu bodů si bude moci vybrat dárek. Bez zajímavosti není ani to, že karta je přenosná, tedy bez jména či jakékoli jiné identifikace.

Foto: © Miroslav Beneda / Dreamstime.com

Vážení čtenáři, v posledních měsících jsme pro vás připravili několik novinek. V reakci na aktivity soukromých lékařů a center zavádíme placené služby. V první řadě jsme pořídili laserový přístroj pro chirurgické oddělení, kde se budou laserovou technikou odstraňovat varixy neboli křečové žíly. Myslíme si, že je příjemné nejen provádění těchto zákroků na operačních sálech, tedy ve sterilním prostředí, ale i možnost využití lůžkového oddělení nemocnice, což v pacientech zvyšuje v porovnání s ambulantním prováděním těchto zákroků pocit bezpečí. Reagujeme také na ekonomickou situaci ve společnosti a snažíme se podporovat poskytování placených služeb na všech odděleních, abychom se vyhnuli aktuální hrozbě nutnosti krácení mezd zdravotníků.

Stejně jako ostatní nemocniční lékárny ve Středočeském kraji zavedla od září i lékárna v Oblastní nemocnici Kladno věrnostní karty. Reaguje tak na situaci na trhu, kdy v soukromých lékárnách již delší dobu fungují různé formy bonusových systémů pro vracející se zákazníky. V posledních letech se lékárně i v souvislosti se slevami ve výši regulačního poplatku nebývale dařilo a její obrat vzrostl o desítky procent. Kromě této slevy, která

Problémy s platbami od zdravotních pojišťoven Při porovnání prvních sedmi měsíců tohoto roku se stejným obdobím roku loňského je zřejmé, že ve všech nemocnicích Středočeského kraje došlo k výraznému propadu plateb za pacienty ze strany pojišťoven, zejména VZP. Kladenská nemocnice byla postižena nejvíce a rozdíl inkasa prostředků od VZP zde v meziročním srovnání činí neuvěřitelných téměř 17 milionů Kč, přičemž při sečtení propadů všech nemocnic není částka také příliš povzbudivá – 41 568 527 Kč.

Nezbývá než doufat, že se situace vbrzku zlepší, protože platby zdravotních pojišťoven by měly pokrývat náklady na léčbu pacientů, tedy především výplaty pro zdravotnický personál. Nemocnice však musí prodlužovat i lhůty splatnosti dodavatelům. Alarmující je nejen snížení zálohových plateb, ale i jejich struktura, protože peníze, které stály ještě v roce 2008 mimo zálohové platby (kupříkladu za lékařskou službu první pomoci nebo dopravu, což činilo až 800 000 Kč) jsou

do nich v současnosti zahrnuty. Snížení a opožďování plateb od pojišťoven je velkým problémem, protože představuje výrazný propad v cash flow nemocnic.

15


Prostata


Intenzivní medicína

Centrum téměř na startu

Primář urologického oddělení kladenské nemocnice MUDr. Lubomír Hyršl vysvětluje:

„Vyšetření prostaty je šetrné“

V kladenské nemocnici se právě dokončuje největší investiční akce v její historii. Projekt vznikl před několika lety proto, že nemocnice nemohla plnit moderní požadavky na přijímání, ošetřování a péči o akutní pacienty. Proto se začalo s výstavbou Centra akutní medicíny.

Foto: © Jubalharshaw19 / Dreamstime.com

Onemocnění prostaty je jednou z nejčastějších zdravotních poruch u mužů. Postihuje jich 30–50 % a četnost jejího výskytu se s věkem zvyšuje. Nejčastěji se ke slovu hlásí problémy s močením a včasná detekce může v některých případech i zachránit život.

MUDr. Lubomír Hyršl Nahoře: Mikroskopický snímek prostaty v mladém věku

Prostata je svalově-žláznatý orgán pod spodinou močového měchýře, jenž obepíná jednu část močové trubice. S věkem se prostata přirozeně zvětšuje, utlačuje močovou trubici a může tím působit již zmíněné problémy s močením. Český název prostaty je žláza předstojná.

Onemocnění prostaty se dělí do tří skupin – na záněty, nezhoubné zbytnění neboli benigní hyperplázii prostaty (se zkratkou BHP) a zhoubné nádory. „V kladenské nemocnici jsme schopni diagnostikovat a odléčit celé spektrum onemocnění prostaty. K dispozici máme veškerou moderní diagnostickou techniku a endoskopické operační instrumentarium kromě laserového přístroje a robotické laparoskopické operativy,“ říká primář urologického oddělení Oblastní nemocnice Kladno MUDr. Lubomír Hyršl. Na mysli má především robotickou radikální prostatektomii. Není bez zajímavosti, že zhoubné nádory jsou moderním strašákem a že navzdory stále zdravějšímu životnímu stylu větší části populace se počet pacientů s tímto onemocněním zvyšuje. „Není úplně zřejmé, proč tomu tak je. Zdá se však, že lze tento nárůst přičíst lepšící se diagnostice – máme totiž vyšší záchytnost, takže zatímco dříve se poznal nádor až v době, kdy začal působit potíže, dnes jej rozpoznáme daleko dříve, přičemž ne vždy se varovná diagnóza tak docela potvrdí,“ dodává Hyršl. To však neznamená, že bychom se mohli předem spolehnout na to, že lékaři s pomocí kvalitnější diagnózy vše vyřeší za nás. Jakmile se objeví problém, obzvláště s močením, je více než záhodno odhodit stud, nebát se, vykročit za odborníkem a nechat se vyšetřit – jde o prosté a šetrné fyzikální vyšetření doplněné vyšetřením moči a krve a ultrazvukovým vyšetřením. Nikdy není pozdě, což platí i v případě prostaty.

„Doposud byla situace taková, že pacienta přivezla navazovat tzv. vyšetřovací metody (magnetická rezonance, CT, sanitka, případně přišel sám, a indikace, na jakém oddělení RTG) a zákrokový sál. Na dalších patrech budou oddělení, na bude ošetřen, byla někdy naprosto jasná, ale při nejasnos- nichž probíhá péče o akutní pacienty, tedy JIP, neurologická tech docházelo k prodlevě. A v případě potřeby akutní péče jednotka a koronární jednotka – obory, jež se řadí k intenje pro pacienta každá minuta drahá,“ říká náměstek ředitele zivní medicíně. Nahoře bude ještě systém šesti centrálních Oblastní nemocnice Kladno pro LPP MUDr. Vladimír Lemon. operačních sálů a v suterénu pak centrální sterilizace, která Kromě případných zdržení při indikaci zde byl ještě jeden bude sály zásobovat nástroji, prádlem a všemi komponenproblém – pracoviště na sebe příliš dobře nenavazovala ty, které budou potřeba při provádění operací. a cesta pacienta od příjmu a třídění po ošetření byla poměr- Kdy tedy bude nové centrum k dispozici? „Jeho otevření plánuně dlouhá. Navíc docházelo k jeho převážení po jednotlivých jeme v únoru, abychom otevřeli celý areál najednou, protože odděleních, zatímco logická a časově výhodnější varian- právě v intenzivní medicíně nelze pracovat v poloprovozu,“ ta je opačná – je záhodno, aby se všichni vybraní lékaři říká Lemon. Na rozdíl od kladenské nemocnice, kam kupří„slétli“ k pacientovi. To se v novém centru výrazně změní. kladu za výkony, které se v jiných nemocnicích nedělají, Sanitka přijede na urgentní příjem, kde bude provedeno směřují pacienti i z Rakovníka, Hořovic, Mělníka a jiných základní třídění, což je nejdůležitější bod příjmu z hledis- míst, je „spádová oblast“ Centra akutní medicíny omezeka času a indikace. Znamená to, že zkušený lékař rozhodne, kam Investice přesáhla miliardu korun. Již brzy se ukáže, pacient bude směřovat. „Důležité že šlo o dobře vynaložené prostředky. také je, že v rámci integrovaného záchranného systému bude sanitka spojená s dispečinkem na urgentním příjmu a může dojít na dojezdem sanitky, tedy přibližně do dvaceti minut od k předběžnému svolání daných lékařů, takže v době, kdy nemocnice, což v zásadě pokrývá okres Kladno. Lze však sanitka dorazí, by měl být tým již několik minut připraven, očekávat, že se do centra kladenské nemocnice budou vozit čímž se nebývale zrychlí pomoc pacientům, kteří mohou i příjmy z větších vzdáleností – vždy závisí na stavu pacienbýt v bezprostředním ohrožení života,“ podotýká Lemon. ta a typu onemocnění či poranění. Co se vlastně v Centru akutní medicíny bude nacházet? Investice do centra přesáhla miliardu korun, což je pro Vše, co je potřeba k tomu, aby mohlo mít v názvu přívlastek běžného člověka jen těžko představitelná částka, ale „akutní“. V přízemí bude akutní a centrální příjem a zároveň v tomto případě lze směle tvrdit, že byla vynaložena velmi i LSPP neboli lékařská služba první pomoci. Na příjmy budou dobře.

Centrum akutní medicíny se stane novou dominantou kladenské nemocnice.

17


Kobaltový ozařovač


Kobaltový ozařovač

Primář oddělení radioterapie kladenské nemocnice MUDr. Josef Kvěch má k dispozici:

Zbrusu nový ozařovač V červnu byla v kladenské nemocnici dokončena stavba speciálního bunkru a části oddělení onkologie, v níž mohl začít fungovat nový kobaltový ozařovač za přibližně dvacet milionů korun. Nejen na to, co tato novinka pro pacienty znamená, jsme se zeptali primáře oddělení radioterapie MUDr. Josefa Kvěcha. V případě nutnosti ozáření na lineárním urychlovači budou muset pacienti nadále navštěvovat pražská pracoviště. Ozařovač patří k evropské špičce. Co si pod tímto označením můžeme představit? Kobaltový ozařovač je vlastně výsledkem vývoje, který v České republice probíhal dlouhá léta. Jeho princip je v zásadě stále stejný, nicméně je již vybaven moderní elektronikou a zabezpečovacím systémem, který zvyšuje bezpečnost a přesnost ozáření. Jeho výhoda oproti lineárním ozařovačům spočívá v menší technické náročnosti. Koncepce radioterapie nadále spočívá v podpoře velkých center, která dokáží poskytnout široké spektrum ozařova-

MUDr. Josef Kvěch

Kde jste sbíral zkušenosti a jak jste se ocitl v kladenské nemocnici? V roce 1985 jsem zde začínal na původním oddělení radioterapie, která zde má velmi dlouhou tradici. Potom jsem odešel do pražské nemocnice Na Bulovce a po jedenácti letech jsem přešel do Motola. Po zakoupení nového přístroje se otevřela možnost začít v Kladně s radioterapií na kobaltovém ozařovači a tato nabídka mě oslovila. K čemu je kobaltový ozařovač určen? Je nutno říci, že nepokrývá celou oblast radioterapie a odborná společnost jasně definovala podmínky pro to, co na něm lze ozařovat. Využít ho lze pro určitou část pacientů, tedy pro ty, u nichž se provádí předoperační léčba u nádorů konečníku, u některých typů nádorů v oblasti hlavy a krku, nádorů hrudníku (což se obzvláště týká žen, které absolvovaly výkon odstranění celého prsu a je u nich následně prováděna pooperační léčba ozařováním). Dále můžeme poskytnout tzv. paliativní léčbu, která nemocným ulevuje od bolestí při některých u nádorech v oblasti hrudníku, plic a v podstatě u všech nádorů, kde došlo k postižení kostí.

cích možností, ale význam mají i menší centra, která sice neposkytují plnou škálu možností, ale na druhé straně jsou blíže pacientům, kteří nemusejí cestovat daleko.

ti pacientů za jeden den. Je však potřeba si uvědomit, že většina pacientů se musí k ozáření dostavit desetkrát až pětadvacetkrát.

Jaká byla vaše motivace k přechodu z plně vybaveného centrálního pracoviště právě na pracoviště regionálního charakteru? Základní myšlenka zde je taková, že chceme zachovat a více propojit návaznost na pražská pracoviště. Pokud pacient nepotřebuje vyšší, plně vybavené pracoviště, poskytujeme mu péči u nás, čímž dochází ke zlepšování kvality života pacientů, kteří nemusejí cestovat daleko a mohou absolvovat léčbu v místě či blízko svého bydliště. Zároveň nedochází ke zbytečnému přetěžování centrálních pracovišť, a tím se také celkově urychluje a zkvalitňuje léčba. Jak léčba probíhá? Pacient je nejdříve připraven na simulátoru, kde jsou totožné podmínky jako na samotném přístroji. Příprava spočívá v tom, že pacient je uložen na stůl a je provedena fixace – dochází k jeho napolohování a zakreslí se na něj značky, aby jej bylo možno přesně položit na ozařovací přístroj. Jaký je váš odhad počtu pacientů? Zařízení zatím není v plném provozu. Především je zde potřeba provést organizaci. Předpokládáme, že v plném provozu by mohlo být provedeno ozáření patnácti až dvace-

Nahoře: Ozařovací přístroj Dole: Simulátor pro přípravu pacienta

19


Slovo ředitele


Aktuality

Počet klientů záchytky vzrůstá Za prvních devět měsíců letošního roku bylo na protialkoholní záchytné stanici, která patří pod Klaudiánovu nemocnici, ošetřeno 221 lidí. Toto číslo je poměrně alarmující, protože naznačuje, že počet těch, kdo mají v Mladé Boleslavi problém s alkoholem, roste. Zatímco loni či předloni na záchytce v prvním půlroce přespalo jen okolo stovky klientů, letos jich do konce června bylo již 143. Několikrát byla dokonce plně využita lůžková kapacita zařízení, což znamená, že v rukou lékařů a sester skončili kvůli silně pod-

Vážení a milí čtenáři, léto pomalu skončilo a s přicházejícím podzimem se opět zvyšuje počet našich klientů a pacientů. Lékaři, sestry i ostatní personál Klaudiánovy nemocnice se snaží, abyste byli s našimi službami spokojeni a abyste se na nás mohli kdykoli s důvěrou obrátit. Chceme, aby prostředí, ve kterém se u nás pohybujete, bylo stále hezčí, modernější a komfortnější. Samozřejmě nám záleží také na tom, abyste u nás měli tu nejlepší možnou péči. Po letošních prázdninách se tak můžete těšit na řadu novinek. Podobně jako v jiných letech byla například nově vymalována některá oddělení a pacienti se tak budou pohybovat v příjemnějších prostorách. V nejbližších dnech by měla být zahájena rekonstrukce transfúzní stanice, která svou vizáž mění poměrně radikálně. Víme, že prostředí, v němž se dárci a zdravotní personál stanice pohybují, bylo dlouhodobě nevyhovující. Jsme tedy rádi, že se nám podařilo nalézt finanční prostředky, které umožní opravdu potřeb-

nou komplexní rekonstrukci a ne pouze kosmetické úpravy transfúzního centra. Dárci se tak dočkají moderně vybavených místností, a to včetně komfortní recepce, na níž musí každý zájemce o dárcovský odběr krve vyplnit informační dotazník. Uvědomujeme si, jak moc jsou pro nás důležití dárci, kteří k nám docházejí pravidelně. Nemocnice se bez nich neobejde. Z vlastních zdrojů byl pořízen i nový mamograf. Kompletně byla v letních měsících zrekonstruována sedmička sociálních zařízení v porodnici, v patře, kde pobývají maminky s dětmi těsně po porodu. Obyvatelé Mladé Boleslavi také jistě zaznamenali lešení, jimiž byla na některých místech nemocnice obestavěna, a to kvůli opravám venkovních fasád. Řada přístrojů byla či bude zakoupena díky podpoře Středočeského kraje. Největší přístrojovou novinkou je litotryptor, přístroj na mimotělní drcení močových kamenů rázovou vlnou. Nahradil svého dosluhujícího předchůdce. Na porodnicko-gynekologickém oddělení a na chirurgii jsou nové laparoskopické věže, radiodiagnostické oddělení a interna mají nové sonografy. Dokoupeno bylo i zařízení, které umožní operace zadního segmentu oka. V běhu je nákup nové gamakamery kombinované s CT. Tento přístroj zlepší diagnostiku nádorových onemocnění. Jak vidíte, novinek, které pro vás do konce roku chystáme, je mnoho. Budeme se snažit informovat vás o těch nejdůležitějších z nich i na stránkách tohoto časopisu. Věřím, že vám zpříjemní chvíle, které u nás musíte trávit, a že díky němu třeba na chvíli zapomenete na problémy, jež vás k nám přivádí a jež vám, doufám, pomůžeme vyřešit. Hodně zdraví přeje Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc. ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav

napilému stavu jeden večer tři lidé. Pobyt na záchytné stanici každého z nich přijde na 4 000 korun za noc. Jen jeden klient však zaplatil hotově, většina dostává od nemocnice složenku. Peníze, které pacienti nezaplatí sami,

jsou vymáhány soudně. I přes finanční pomoc, kterou na provoz záchytné stanice poskytují Středočeský kraj a město Mladá Boleslav, končí zařízení kvůli neplatícím klientům každoročně zhruba milion korun ve ztrátě.

O věrnostní karty mají klienti zájem Věrnostní slevové lékárenské karty, které lékárna Klaudiánovy nemocnice začala v září vydávat svým klientům, se těší poměrně velkému zájmu. Každý zákazník může o kartu zažádat při nákupu v lékárně a obdrží ji zcela zdarma. Na kartu se následně načítají slevy z celkového objemu prodeje, a to jak za výběr na recept, tak i za realizaci nákupu ve volném prodeji. V současné době je v lékárně zaváděn bonusový systém – za určitý počet bodů

Maminky v porodnici se myjí v novém Novopečené maminky v Klaudiánově nemocnici se řadu let potýkaly s nevyhovujícím sociálním zázemím. Nyní se podařilo zajistit finanční prostředky, z nichž byly v celé porodnici opraveny sprchy a toalety. Rekonstrukční práce byly zahájeny na začátku prázdnin a nyní se již maminky myjí v novém. Opravena byla sociální zařízení v porodnici v patře, kde jsou maminky po porodu. Celkem je jich sedm. Stav a koncepce budovy bohužel neumožňují mít sociální zařízení na každém pokoji, nemocnice se nicméně snaží maminkám prostředí, kde se myjí, alespoň zpříjemnit. Vlastní sociální zařízení mají pouze nadstandardní pokoje. Za pobyt na nich si maminky platí. Na rekonstrukci sociálních zařízení v ostatních patrech porodnicko-gynekologického oddělení bohužel nemocnice zatím nemá peníze, neboť dar od dobrovického cukrovaru, který pomohl zajistit předseda dozorčí rady nemocnice Robin Povšík, stačil jen na část šestinedělí. Celková částka, kterou Klaudiánova nemocnice za rekonstrukci sociálních zařízení zaplatila, je zhruba 700 tisíc korun.

na kartě dostane zákazník dárek. Proto je důležité, aby kartu předkládal zákazník při každém nákupu. Systém věrnostních karet je sice zaveden ve všech lékárnách při krajských nemocnicích, každá ale platí jen tam, kde byla vydána. S kartou vydanou v Klaudiánově nemocnici tedy při nákupu v jiných městech neuspějete a uplatňovat jinde nárok na slevu či dárek nebude možné. Naopak ale může na jednu kartu nakupovat celá rodina, neboť je přenosná.

21


Dobrovolníci


Dobrovolníci

Koordinátorka Dobrovolnického centra Klaudiánovy nemocnice Monika Theimerová tvrdí:

„Dobrovolníkům nejde o peníze, ale o pěkný pocit“ Dobrovolníci v Klaudiánově nemocnici působí od jara roku 2006, na podzim pak bylo založeno Dobrovolnické centrum v čele s koordinátorkou Monikou Theimerovou. „Spolupracujeme již s jedenácti odděleními nemocnice. Jsou to dětský domov, dětské oddělení, oddělení LDN, ARO, interní oddělení, rehabilitace, neurologie, chirurgie, plicní oddělení a oddělení domácí péče,“ říká. jindy si třeba dvě hodiny povídají o všedních věcech, jindy zase hrají karty a hodně se smějí..... Kolik dobrovolníků v nemocnici působí? Náš počet se pohybuje kolem šesti desítek lidí. Zhruba polovina se účastní jen jednorázových akcí, někdo chodí výhradně k dětem, jiní zas jen do léčebny dlouhodobě nemocných. Spektrum naší práce je opravdu široké. Ve své pracovně jste téměř zavalena knihami. Proč? Jedním z našich projektů, který se opravdu povedl, bylo vytvoření knihovny. Vznikla díky veřejné sbírce knih a je určena pro využití pacienty. Dobrovolníci knihy využívají pro předčítání u lůžka. Původním povoláním jste rehabilitační pracovnice. Myslíte, že je to v dobrovolnické činnosti výhodou? Já to tak vnímám. Docházela jsem na řadu oddělení naší nemocnice, takže ji celkem dobře znám. A jako fyzioterapeutka také umím nahlédnout do rozmanitých činností, které mohou dobrovolníci s pacienty po vzájemné dohodě s personálem vykonávat.

Monika Theimerová s pacientkou při akci v léčebně dlouhodobě nemocných.

Kterou z těchto činností pokládáte za nejtěžší? Není možné posuzovat spolupráci s jednotlivými odděleními tímto způsobem. Každý z dobrovolníků má vlohy a cit pro něco jiného. Určitá výjimečnost naší nemocnice je ve spolupráci s ARO, kde jsou velmi těžce nemocní lidé. Nám se zde podařilo navázat pěknou spolupráci s personálem a zpětné vazby svědčí o přínosu činnosti dobrovolníka jako součásti léčby. Co tedy vlastně dobrovolník dělá? Přináší k pacientovi kousek zdravého světa, posiluje jeho duševní klid a pohodu. Povzbuzuje snahu o uzdravení se a vnáší do nemocnice více lidského kontaktu. Speciálně vyškolení dobrovolníci se snaží citlivě reagovat na momentální stav pacienta, takže někdy stačí pět minut číst z knížky,

Proč jste se rozhodla stát koordinátorkou dobrovolníků? Mám ráda v životě výzvy. Když jsem byla na mateřské, zúčastnila jsem se jako dobrovolník dvou akcí v nemocnici v Motole. Oddělení ARO naší nemocnice pak hledalo na jaře v roce 2006 dobrovolníka pro svého pacienta. Měla jsem základní informace od doktorky Ivany Kořínkové, která začínala s dobrovolnickým programem v Motole a v té době pomáhala s rozjezdem programu dalším nemocnicím. Takže jsem si tu práci na ARO přes léto vyzkoušela, a když jsem se na podzim po mateřské vracela do nemocnice, využila jsem nabídku stát se koordinátorkou a odstartovat dobrovolnický program v celé naší nemocnici. Ta práce mě moc baví, je hodně tvořivá, rozmanitá... Snažím se s dobrovolníky přinést do nemocnice úsměv, radost, pohodu a dobrou náladu – to je přece nádherná práce, ne? Jak dobrovolníky přijímají lékaři a sestry? Na začátku někdy panovaly rozpaky z neznalosti, kdo dobrovolník vlastně je. Dobrovolník by neměl nahrazovat práci

personálu, ale vhodně ji doplňovat tam, kde je to možné. Lékaři a sestry nesou za pacienty zodpovědnost, takže obavy určitě byly na místě. Po tříletém fungování programu dnes ale mohu říci, že tam, kam dobrovolníci pravidelně docházejí, už funguje dobrá spolupráce a dobrovolnická činnost se cení. Kdo se nejčastěji stává dobrovolníkem? Lidé různých věkových kategorií, různého vzdělání. Ti, kteří chtějí být něčím užiteční, co hledají další naplnění v životě, studenti, kteří chtějí jít studovat medicínu či psychologii... Motivace jsou různé – co zájemce, to příběh. Mým úkolem je, abych zájemcům činnost dobrovolníka dobře vysvětlila, protože nemocniční prostředí je náročné a ne pro každého vhodné. Je vaše práce časově náročná? Je, čas si musím dobře zorganizovat. Někdy potřebuji zůstat v nemocnici do večera, někdy i o víkendu. Ale baví mě to.

Jak se vám daří skloubit práci v nemocnici a péči o rodinu? Někdy je to docela dobrodružné. Mám čtyři děti a všichni se učíme, co je spolupráce. Co vás baví, když nejste v nemocnici? Mě baví věcí… Jezdím na kole, běhám, ráda plavu, v zimě s rodinou lyžujeme. Miluji tanec, turistiku a cestování vůbec. Ráda také něco tvořím rukama – šiji, maluji, čtu, peču... A samozřejmě mě také zajímají různé souvislosti toho, co a proč se kolem mě děje. Rok 2011 bude rokem dobrovolníků. Co plánujete za projekty, jak ho využijete? Určitě chceme rozšířit propagační aktivity a informovat veřejnost i zdravotníky o tom, co je dobrovolnictví a co specifického přináší do zdravotnictví. Pak bychom chtěli stávajícím dobrovolníkům poděkovat a uspořádat pro ně mimořádnou akci.

Přidejte se k nám Nikdo asi nepochybuje, že těmi nejdůležitějšími osobami v nemocnici jsou lékaři a sestry. O blaho pacientů spolu s nimi pečuje celá řada lidí. Někteří z nich nejsou v nemocnici zaměstnáni, docházejí sem dobrovolně ve svém volném čase a odměnou je jim radost z toho, že pomáhají. Někteří v dobrovolnictví nalézají určitý smysl života, jiní ho berou jako poděkování za pomoc, které se jim samotným v nemocnici dostalo. Dobrovolníci personálu v nemocnici pomáhají udržovat pacienty v dobré náladě, a to zejména tím, že jsou pro ně spojnicí s normálním aktivním světem. V Klaudiánově nemocnici působí dobrovolníci od podzimu roku 2006 a mají za sebou již řadu úspěšných akcí od jednotlivých návštěv u lůžek nemocných po hromadné „výpravy“. S dětmi si hrají v herně, čtou jim pohádky, s dospělými chodí na vycházky, jen tak hrají karty nebo si s nimi povídají u lůžka. „Podařilo se nám vytvořit výbornou skupinu lidí, se kterými můžeme vymýšlet řadu aktivit,“ říká koordinátorka nemocničních dobrovolníků Monika Theimerová. A protože rukou ochotných pomoci není nikdy dost, hledá do své skupiny další pomocníky. „Rádi bychom přivítali zejména zájemce o spolupráci s Léčebnou dlouhodobě nemocných na Celně, kde lidé leží dlouhodobě a rádi si povídají. Uvítají i společnou četbu z knih, rádi si zahrají společenské hry nebo i zazpívají. Dobrovolnická posila je potřebná i na oddělení ARO. Práce pro ochotné je v nemocnici vždycky dost,“ říká Theimerová. Spolu s ostatními dobrovolníky dochází také na internu, na rehabilitaci, na neurologii, na ARO či na dětské oddělení a do dětského domova při nemocnici. Z vlastní zkušenosti tedy ví, že dobrovolníci přinášejí dospělým i dětským pacientům

do nemocničního prostředí psychickou podporu a radost. Pro zájemce o dobrovolnickou činnost je cca každé tři měsíce připraveno celodenní vstupní školení, kde se dozvědí, co vlastně taková práce obnáší a s čím se při ní mohou setkat. Školení je zdarma a zatím poslední proběhlo 2. října. Jakýkoli zájemce může kontaktovat koordinátorku Moniku Theimerovou.

Dobrovolníci si hrají s dětmi z dětského domova při nemocnici.

Máte chuť se realizovat a zároveň udělat radost i někomu jinému?

Přijďte mezi nás a staňte se DOBROVOLNÍKEM V NEMOCNICI Dobrovolník nemocným dětem i dospělým přináší:

ních hodnotách, navázání nových přátelských vztahů

dělají radost a chce se o ně podělit, např. výtvarné

dobrou náladu a rozptýlení, odklon od bolesti a chuť do

nebo profesních kontaktů.

a hudební činnosti, čtení, hraní her, „společník“ u lůžka.

života, změnu atmosféry a psychickou podporu.

Aktivity, do kterých je možné se zapojit: pomoc při

Jak se stát dobrovolníkem v nemocnici? Stačí kontak-

Dobrovolnictví lidem dává: pocit uspokojení a naplnění,

pořádání jednorázových akcí pro pacienty, pravidelná

tovat koordinátorku dobrovolníků v nemocnici: Monika

smysluplné využití volného času, získání nových zkuše-

docházka a činnosti s dlouho hospitalizovanými pacienty –

Theimerová, e-mail: [email protected], telefon:

ností a dovedností, změnu životního stylu a posun v život-

vítané jsou činnosti,které dobrovolníkovi samotnému

731 542 877

23


LERV


Gynlapa

Pacientům s močovými kameny pomáhá nový LERV Téměř každý člověk dnes zná někoho, kdo někdy měl ledvinovou koliku. Její příčinou jsou prakticky vždy močové kameny. Kámen, který o sobě řadu měsíců nebo i let nemusí vůbec dát vědět a jen tiše roste v ledvinách, se najednou vydá na cestu močovým ústrojím a svému „majiteli“ působí kruté bolesti. Od nich pak pomůže jen lékař.

Nový přístroj na mimotělní drcení močových kamenů byl do provozu slavnostně uveden 13. září.

tak může v krátké době vidět léčebný efekt. „Zákrok na přístroji, který jsme používali od roku 1993 dosud, byl pro pacienty bolestivý a bylo nutné jej provádět v anestezii,“ říká primář Pabišta. Dodává, že nyní pacient přijde ráno do nemocnice, je hospitalizován, lékaři mu provedou zákrok pomocí LERVu a druhý den, pokud je bez komplikací, může jít domů. Přístroj byl zakoupen z prostředků ROP Středočeského kraje a stál cca 13 milionů korun. Pomocí litotryptoru řeší urologové potíže svých pacientů s kameny v osmdesáti procentech případů. Pokud jsou kameny příliš velké, je nutné je rozdrtit přímo v těle laserem. Naopak kameny urátové, tedy vzniklé z kyseliny močové, je možné léčit účinnou medikací na principu alkalizace moči. Zákroků, při nichž je pacientovi operačně odňata část ledviny, je podle Pabišty minimum. „Lze říci, že případ, kdy by drť z těla nemohla dobře odcházet, tedy když je kámen v dolním ledvinovém kalichu a je třeba přikročit k izolované resekci ledviny, respektive její postižené části, máme tak jeden za dva roky,“ říká. Primář urologického oddělení MUDr. Richard Pabišta podotýká, že problémy s močovými kameny mají bez rozdílu muži i ženy, objevit se navíc mohou v každém věku. Nejčastěji ovšem mají potíže s kameny lidé ve věku 20 až 45 let. K jejich vzniku přispívá například nedostatečný Urologové Klaudiánovy nemocnice mají pro tyto a špatný pitný režim, genetické předpoklady, rodinná případy, kterých evidují několik stovek ročně, k dispozi- anamnéza, sociální zázemí či pracovní prostředí. „Extrakorci nový litotryptor, tedy přístroj, který kameny v ledvině porální neboli mimotělní pracoviště je na urologii v Klaudiáa močovodu drtí. „Přístroj funguje na principu piezoelek- nově nemocnici již od listopadu 1993. Od té doby jsme zde trické rázové vlny, jejímž působením postupně dochází provedli přes pět tisíc zákroků. Naše oddělení je schopno k narušení povrchových struktur kamene až k jeho úplné řešit litiázu komplexně jako celek,“ říká Pabišta. „Umíme řešit a řešíme i veškeré možné následné komplikace. PomineProblémy s močovými kameny mají bez rozdílu me-li ty zánětlivé, nejzávažnější muži i ženy, a to bez ohledu na věk. komplikací je ucpání vývodních močových cest – tedy ucpání dezintegraci. Malé kousíčky kamene pak odchází močí močovodu kousky odcházejících kaménků nebo i pískem. z těla ven,“ popisuje primář urologického oddělení MUDr. Pak je třeba zajistit drenáž močových cest buď stentem Richard Pabišta. K úspěšnému odstranění malých kamenů nebo dočasným vývodem moči z boku,“ dodává. Tyto zákropodle něj mnohdy stačí jediný zákrok. Pokud je kámen ky, ačkoli se provádějí v narkóze, nejsou nijak extrémně větší a nedojde k jeho úplnému odchodu, pacient přichází náročné. Zavedení stentu, který umožňuje odchod moči na opakované zákroky několikrát do roka. Celé ošetření na z těla, je například záležitostí několika minut. Jeho následlitotryptoru, které je mimotělní a trvá zhruba 45 minut, je né odstranění po odeznění obtíží je již možné provádět pro pacienta naprosto nebolestivé a lze ho tedy provádět ambulantně, maximálně při lokálním znecitlivění, a trvá při vědomí. Výhodou je, že ošetřený může hned pít a lékař řádově vteřiny.

Primář porodnicko-gynekologického oddělení Klaudiánovy nemocnice MUDr. Martin Pán říká:

„Maximum operací provádíme laparoskopicky“ Devadesát procent pacientek si dnes jako památku na gynekologický zákrok odnáší na těle jen malé jizvičky. „Většinu výkonů v pánvi a břišní dutině provádíme laparoskopicky, k pacientkám je tento operační přístup mnohem šetrnější a samozřejmě svou roli hraje i následný kosmetický efekt,“ říká primář porodnicko-gynekologického oddělení Klaudiánovy nemocnice MUDr. Martin Pán. Na oddělení byla během léta zakoupena nová laparo- tedy vybavení, které nám umožní pohled do dutiny děložní skopická věž, díky níž je možné provádět i zákroky, které přes pochvu a děložní čípek,“ říká Martin Pán. „Teď tyto současné vybavení operačního sálu neumožňovalo. Jsou to zákroky děláme stále se starými nástroji, které již dosluhují zejména operace na pánevním dně řešící sestup pánevních a s obtížemi stačí moderním operačním trendům,“ dodává orgánů a některé další operace vyžadující velmi detailní pohled primář. Gynekologové Klaudiánovy nemocnice měsíčně na operované struktury. „Kamera na staré věži k takovým operují zhruba čtyřicet pacientek, nejčastějším problémem zákrokům neměla potřebné vlastnosti,“ vysvětluje Pán a dodává, že Laparoskopická věž stála tři miliony. Nemocnice je získala původní věž je stále plně funkční, z Regionálního operačního programu Středočeského kraje. nicméně má již odslouženo více než třináct let a je morálně i technicky zastaralá. „Je to jako bychom vedle sebe postavili starou jsou podle Pána operace pro bolesti v pánvi, které mohou barevnou televizi a plazmovou obrazovku. Nyní již tedy způsobit například srůsty. Časté jsou i zákroky na vaječnících máme k dispozici podstatně lepší kameru s větším rozliše- a vejcovodech (cysty, mimoděložní těhotenství) či odstraňoním a modernějším čipem, který není tak náchylný ke zkres- vání dělohy, které je prováděno laparoskopicko-vaginálně. Lékaři provádějí i onkologické operace. „Pokud se jedná lení konkrétními podmínkami při operaci.“ Nová věž stála tři miliony korun, které nemocnice získala ještě o nižší stádium nemoci, operujeme u nás v nemocz Regionálního operačního programu Středočeského kraje. nici. Jde-li o stádium vyšší, odesíláme pacientky do speciDalší milion a půl korun bude stát vybavení, které primář alizovaných onkogynekologických center. Při jejich operagynekologie potřebuje v příštích měsících dokoupit. „Potře- cích však bývá i tam přítomen náš lékař, ať už přímo jako bovali bychom ještě nové hysteroskopické instrumentárium, operatér nebo jako asistent,“ říká závěrem Martin Pán.

Klaudiánova nemocnice

Orientační plán

25


Slovo ředitele


Slovo ředitele/aktuality

ce i mezi sebou navzájem a za konstruktivní přístup k celé věci. A to nejen v Kolíně, ale i v kutnohorské nemocnici.

Vážení čtenáři, důležitou změnou, která se jistě dotkne každého z vás – navštívíte-li nemocnici – je skutečnost, že od 1. srpna 2010 se opět vybírají tzv. regulační poplatky. Jedná se o vynucenou reakci kraje na rozhodnutí evropské administrativy. Připomínám jen, že regulační poplatky se vybírají od 1. ledna 2008 v důsledku přijetí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Středočeský kraj jako jediný v republice však i nadále umožňuje těm, kteří o to požádají, jejich proplacení. Podmínkou je vyplnění předtištěného formuláře, který je běžně dostupný na několika místech v nemocnici nebo ke stažení na našich webových stránkách, a potvrzení o zaplacení regulačního poplatku (které nemocnice vystaví na požádání). Chápeme, že pro mnohé z vás může být placení poplatků v době nemoci zátěží. Zároveň věřím, že využívat tuto nadstandardní možnost budou jen ti, jejichž finanční situace není nejrůžovější. Vždyť právě pro ty by měla být určena. Těm z vás, kteří navštívili v poslední době naši nemocnici, jistě neunikl čilý stavební ruch hned na několika místech. V sousedství budovy interny se staví nová budova odpadového hospodářství. Hlavním cílem projektu „Komplexní řešení bezpečného nakládání s odpady v ONK, a. s.“ je dekontaminace biologického odpadu způsobem, kterým se přeměňuje na odpad komunální. Projekt zlevňuje likvidaci nebezpečného zdravotnického odpadu procesem šetrným k životnímu prostředí a je kofinancován ze Státního fondu životního prostředí. Uvedení do provozu plánujeme na přelomu let 2010 a 2011. Dále čile pokračuje výstavba pavilonu F – lůžkového pavilonu chirurgických oborů. Harmonogram prací se daří plnit a datum předání stavby je stanoveno na duben 2011.

Další stavební práce probíhají za budovou gynekologie směrem k „zahrádkám“. Zde rostou dvě komunikace uvnitř nemocnice – jedna pro pěší, která výrazně zkracuje cestu od očního oddělení k pavilonu gynekologie, ale i na hematologii či neurologii a onkologii. Další komunikace je v podstatě paralelní s výše uvedenou, ale ústí až za pavilonem onkologie a bude určena pro automobily. Od října 2010 začíná další stavební etapa – tentokrát rekonstrukce stávajícího pavilonu chirurgie a ortopedie. Nese s sebou jeden z největších zásahů do provozu nemocnice, který si můžeme dovolit jen díky nemocnici v Kutné Hoře a urychlit tak stavební práce. Oddělení chirurgie a ortopedie budou přechodně přemístěna do budovy interny, zčásti do rekonstruovaných prostor v nemocnici Kutná Hora, kde se přes prázdniny na naši „návštěvu“ horečně chystali. Zde je na místě poděkovat Středočeskému kraji, který úpravy nutné k adaptaci kutnohorských oddělení zafinancoval. Kromě již jmenované chirurgie a ortopedie se do Kutné Hory přesune i oddělení rehabilitační. Jeho prostory bude využívat interna. Jak vidno, jde o akci, která si příliš nezadá s akcí doktora Radosty z filmu Kulový blesk! Chci ujistit především pacienty, že kvalita poskytované péče nebude nijak ovlivněna a že k celé akci, na kterou se připravujeme již od června, přistupujeme s plnou vážností. Snažíme se předvídat i situace málo pravděpodobné, které by během akce mohly nastat, a být na ně připraveni. Přesto vás všechny prosím o trpělivost a pochopení i jistou míru tolerance v tomto hektickém období. Již nyní bych chtěl poděkovat všem oddělením, které změny postihnou nejvíce – hlavně jejich primářům a vrchním sestrám – za maximální spolupráci s vedením nemocni-

Z dalších důležitých novinek považuji za nutné zmínit: Naše neurologické oddělení obdrželo od Ministerstva zdravotnictví statut iktového centra. Znamená to, že ve Středočeském kraji bude spolu s kladenskou nemocnicí oprávněno poskytovat vysoce specializovanou péči při akutních mozkových příhodách. Na urologii je zapůjčen vysoce sofistikovaný přístroj na extrakorporální litotrypsi. Laicky řečeno jde o přístroj na „rozbíjení“ ledvinových kamenů a je urology pilně využíván k velké spokojenosti prvních pacientů. Nemocnice dosáhla na dotaci Ministerstva práce a sociálních věcí se svým projektem „Učící se nemocnice“. Považujeme za velký úspěch, že z mnoha set žádostí se náš projekt umístil na šestém (!) místě. Reflektuji nespokojenost zdravotníků, zejména mladých nastupujících lékařů, s jejich platovými podmínkami a nebojím se je označit za oprávněné – zejména v kontextu se záměrem nové vlády navýšit nástupní plat učitelům na 20 000 Kč. Přeji toto ohodnocení mladým učitelům, ale stejně tak si ho zaslouží i lékaři, ale ti evidentně nejsou prioritou… Zvýšení platů nastupujícím učitelům proto vnímám jako krok nesystémový. Je jasné, že nás čeká velmi náročná etapa v novodobé historii nemocnice. Bude vykoupena nepoměrně kvalitnějším zázemím pro pacienty i personál. Navzdory obtížím, které stavby přinášejí, je vidět, že péče v nemocnici se neustále rozvíjí a zkvalitňuje. Vrásky nám tak dělá financování nemocnice. Letos inkasujeme od VZP na provoz přibližně o 20 milionů korun méně než v roce 2009. A to při neustále rostoucím počtu ošetřených pacientů! Výhled na rok 2011 proto v tomto směru nevzbuzuje nijak optimistická očekávání. MUDr. Petr Chudomel ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Identifikační náramky Oblastní nemocnice Kolín, a. s., zahájila 1. září 2010 proces identifikačních náramků pro hospitalizované pacienty. Cílem je zvýšení bezpečnosti pacientů v nemocnici. Identifikační náramek obdrží pacient při příjmu do nemocnice a je mu odejmut při propuštění. Jde o plastový náramek, který je doplněn identifikačním štítkem se základními údaji o nemocném – jménem, příjmením, datem narození, oddělením, kde je hospitalizován, a čárovým kódem. Nemocniční personál musí vždy kontrolovat totožnost pacienta při aplikaci léků, před operačním výkonem, před vyšetřením a v podobných případech. Náramky jsou

v bílé barvě pro pacienty bez alergie a v barvě červené pro pacienty s alergií. V případě, že pacient odmítne náramek, sestra vše zaznamená do dokumentace a bude respektovat jeho přání. Dosud se náramky používaly pouze na novorozeneckém oddělení pro novorozence a jejich matky. Náramek je jednorázový a nepřenosný. Cílem je neustále zvyšovat bezpečí pacientů a pomůže ke snadnější orientaci zdravotnickému personálu.

Co nabízí NEMOCNIČNÍ lékárna Ústavní lékárna ONK, a. s., je jednou z organizačních složek nemocnice. Poskytuje specializovanou lékárenskou péči jednotlivým oddělením a ambulantním zařízením kolínské a kutnohorské nemocnice. Současně poskytuje i lékárenskou péči obyvatelstvu a jiným ambulantním zdravotnickým zařízením při dodržování zásad odbornosti a hospodárnosti. Provádí zajišťování nákupu léků od distributorů a výrobců, výdej léků a PZT na recepty a poukazy, prodej volně prodejných léků, výdej léků jak na žádanky vlastních oddělení, tak i cizím odběratelům. U léčiv na recepty se snažíme našim pacientům zajistit nejvýhodnější ceny a tudíž i nízké doplatky. Nadále poskytujeme slevu na regulační poplatky. Zajišťujeme přípravu individuálně vyráběných léčivých přípravků v nejširším možném rozsahu dle zásad správ-

né výrobní praxe v nejkratších možných časech. Připravujeme též zkoumadla a laboratorní diagnostiku podle požadavků laboratoří vyšetřovacího komplementu. Zajišťujeme očkovací látky a séra, jak pro běžná očkování, tak pro obyvatele vyjíždějící do ciziny. Poskytujeme farmaceutický servis při řešení lékových studií. Na našem pracovišti se realizují praxe studentů farmaceutických fakult a studentů oboru farmaceutický asistent na VOŠ. Provádíme odborné konzultace osobní i telefonické na profesionální úrovni. O tom, že naše činnost má pozitivní dopad, svědčí početná klientela.

27


Obezitologie


Iktus

Léčba cévních mozkových příhod Cévní mozkové příhody jsou druhou příčinou úmrtí a nejčastější příčinou invalidity u lidí středního a vyššího věku. Nemocnost v České republice je navíc až trojnásobně vyšší oproti ostatním vyspělým státům Evropy.

Dnes již není pochyb o tom, že obezita je závažné chronické onemocnění způsobené nadměrným ukládáním tuků v lidském těle, které významně snižuje kvalitu života pacientů a zkracuje jeho délku. Je provázena řadou závažných přidružených onemocnění, jako jsou cukrovka, vysoký krevní tlak, srdeční infarkt, zvýšená hladina cholesterolu a tuků v krvi, nádorová onemocnění, artróza kloubů, onemocnění žlučníku, gynekologická onemocnění či psychické poruchy. Diagnostika není obtížná. Stačí k ní stanovení tzv. body mass indexu (BMI) na základě váhy a výšky či prosté změření obvodu pasu. Při sledování průběhu léčby máme k dispozici speciální váhu, která stanovuje množství tuků, svalů, kostní hmoty a dalších složek v těle. Otevření této ambulance předcházela řádná příprava, neboť jsme chtěli do léčby obezity zakomponovat všechny její součásti, aby léčba byla komplexní a odpovídala úrovni dnešních poznatků. Tým složený z lékaře s odpovídající kvalifikací a nutriční terapeutky používá v léčbě obezity nejen dietní režimy zaměřené na snížené množství kalorií, ale s jídelníčky se zde skutečně podrobně pracuje a mění se nejen jejich obsah. Velký důraz je kladen na další nedílnou součást léčby obezity, a to na pohybovou aktivitu. V případě potřeby a zájmu jsme pro naše klienty schopni zajistit i tuto složku terapie. Velkou výhodou ambulance je, že léčba zde probíhá pod vedením zkušeného internisty, který samozřejmě v úvodu

provede řádné interní vyšetření, při kterém mnohdy odhalí neléčený vysoký krevní tlak, poruchu metabolismu cukrů či přímo cukrovku, poruchu metabolismu tuků či poruchu štítné žlázy. Již přítomné interní nemoci jsou v úvodu podchyceny a řádně léčeny. Řada pacientů samozřejmě po úvodních vyšetřeních a zvládnutí jídelníčku s navýšením pohybové aktivity čeká na onu vysněnou zázračnou pilulku, která je bez větší námahy a odpírání zbaví jejich obezity. I přestože výběr se v posledním roce poněkud zúžil, i v této medikamentózní oblasti jim lze vyjít vstříc, a tak naši pacienti pod lékařským dohledem léky užívají. Nedílnou součástí léčby bývá i psychologická pomoc, nácvik změn v chování či v některých případech i nutnost psychiatrické léčby. V dnešní době již vcelku běžnou součástí léčby obezity je i léčba chirurgická. V obezitologické ambulanci jsou pacienti před tzv. bandáží žaludku podrobně vyšetřeni a u každého jednotlivce je stanovena vhodnost tohoto zákroku. Za necelý rok provozu prošlo obezitologickou ambulancí více než sto nových pacientů, naprostá většina z nich se zapojila do komplexní léčby, dobře spolupracuje a dostavují se pozitivní výsledky ve smyslu váhového úbytku. Při myšlenkách o tom, kam by měla směřovat současná medicína, zejména pak vnitřní lékařství, kterému se věnuji, mě nejvíce napadá právě oblast prevence, v níž pacientům dlužíme nejvíce. Obezitologie s její léčbou tomuto směřování určitě odpovídá.

Text: MUDr. Ludmila Bláhová, primářka neurologického oddělení ONK, a. s.

Váha značky Tanita se používá k podrobnějšímu rozboru složení liského těla (tekutiny, tuky, kosti, svalovina apod.).

Text: MUDr. Emilie Niedobová, primářka interního oddělení ONK, a. s.

Před necelým rokem se pro pacienty kolínské nemocnice otevřela obezitologická ambulance, která je provozována v rámci interního ambulantního traktu, a to dvakrát týdně, v úterý a ve čtvrtek, od 13.00 do 15.00 hodin.

Sken mozku na černém pozadí

Foto: © Cammeraydave / Dreamstime.com

První rok léčby obezity

V případě úmrtnosti dosahuje naše repub- především ty, které zvyšují riziko druhotného mozkového lika ve srovnání s většinou vyspělých států téměř dvojná- krvácení. V současné době se odhaduje, že trombolýzou může být u nás léčeno 10–15 % nemocných s ischemickou sobných hodnot. Četnost onemocnění je 360 případů na 100 000 obyvatel za rok. Ročně prodělá CMP až 15 mili- CMP. Rozhodujícím faktorem pro podání trombolytika je onů lidí po celém světě a u nás více než 30 000 obyvatel. čas. Aby totiž byl lék účinný, je třeba podat ho nemocnému Navíc i když výskyt onemocnění stoupá s věkem, mozková do 4,5 hodiny od vzniku obtíží. Navíc platí, že čím dříve se mrtvice se stále častěji vyskytuje u nemocných středního léčba zahájí, tím je výsledný stav lepší a následky mírnější. Neurologické oddělení ON Kolín provozuje jednotku intena mladšího věku. Ministerstvo zdravotnictví ČR ve spolupráci s příslušnými zivní péče od roku 1993. Specializuje se především na odbornými společnostmi se rozhodlo situaci řešit vytvo- cévní mozkové příhody. Hospitalizujeme všechny CMP řením sítě specializovaných pracovišť pro léčbu cerebro- z Kolínska, spádová oblast zahrnuje však kromě Kolína vaskulárních onemocnění. Na jaře letošního roku zdravot- i Českobrodsko, Černokostelecko, Nymbursko, Kutnonická pracoviště usilující o zařazení do této sítě podala horsko, Čáslavsko a část okresu Praha-východ. Ročně je přihlášku na ministerstvo. Následně proběhla místní šetření na našem oddělení hospitalizováno přes 1 600 pacientů, realizovaná týmem auditorů a na základě jejich výsledků z toho přes 400 nemocných s CMP. Od roku 2007 podábyl vytvořen seznam zdravotnických zařízení, která splnila persoKvalitní péče může snížit úmrtnost na cévní mozkovou nální, materiálně technická a organizační kritéria, a tak vyhověla příhodu v prvních čtyřech měsících až o 26 %. podmínkám pro udělení statutu komplexního cerebrovaskulárního a iktového centra. Celkem vznikne deset komplexních cereb- váme systémovou trombolýzu na naší JIP, v minulém roce rovaskulárních center a 23 iktových center (mezi které je jsme úspěšně podali tuto léčbu 13 pacientům a za prvních osm měsíců letošního roku máme již 15 úspěšně trombozařazeno i neurologické oddělení ON Kolín). Cévní mozková příhoda je akutní onemocnění srovnatelné lyzovaných nemocných. s akutním infarktem myokardu, plicní embolií nebo závažným mozkovým poraněním. Také vyžaduje urgentní léčebný zásah. Cílem léčby je zabránit dalšímu rozvoji mozkového postižení a prevence komplikací. 80 % CMP vzniká na podkladě nedokrevnosti mozku při uzávěru tepny trombem (což je nástěnná krevní sraženina v postižené tepně) nebo embolem (což je vmetek sražené krve z jiného zdroje, nejčastěji ze srdce). V léčbě cévních mozkových příhod převládal až do nedávné doby pesimismus, byla málo účinná a její výsledky neuspokojivé. K rozhodujícímu obratu došlo během posledních 10–15 let, kdy byla díky novým moderním vyšetřovacím metodám a jejich zavedením do běžné klinické praxe významně zpřesněna diagnostika mozkových příhod, což následně umožnilo i využití nových léčebných postupů. Skutečným průlomem v léčbě bylo použítí trombolytika – léku, který rozpustí krevní sraženinu. Tím obnoví dodávku okysličené krve do postižené oblasti mozku a zabrání následnému nevratnému poškození mozkové tkáně. Při podání trombolytika musí být ale dodržena přísná indikační kritéria a vyloučeny všechny případné kontraindikace,

29


Nukleární medicína


Nukleární medicína

MUDr. Eva Hoffmannová, CSc., primářka oddělení nukleární medicíny v ON Kolín, a. s.:

Špičková odbornice na oddělení nukleární medicíny Nukleární medicína je obor s jistým nádechem tajemna, ovšem na druhé straně se v něm využívají supermoderní přístroje. Jako ve všech jiných oborech lidské činnosti jsou však nejdůležitější lidé, a to nejen ti, kteří ony moderní přístroje obsluhují. Nejen o tom jsme vedli rozhovor s primářkou oddělení nukleární medicíny v Oblastní nemocnici Kolín, a. s., MUDr. Evou Hoffmannovou, CSc. Mohla byste stručně představit vaše oddělení? Oddělení nukleární medicíny v Kolíně bylo založeno již v roce 1964 tehdejším přednostou interního oddělení docentem Pospíšilem jakožto radioizotopová laboratoř a sídlilo v suterénu tehdejší staré, ještě původní, interní budovy. V té době tam pracoval jeden laborant a na část úvazku jedna zdravotní sestra. V rámci spolupráce s pražským pracovištěm ve VFN na Karlově náměstí se začaly zavádět první nejjednodušší vyšetřovací metody, které se týkaly hlavně vyšetření ledvin a štítné žlázy. V roce 1971 se oddělení přestěhovalo do přízemí tehdejšího infekčního pavilonu a získalo statut oddělení s primariátem. Primářem se stal doktor Miroslav Kubíček. Toto oddělení se již od svého vzniku rozvíjelo, už tehdy, v roce 1971, jsme získali gamagraf, což byla na tu dobu velká vymoženost. Šlo o přístroj, který umožnil zobrazovat nějaké orgány, napříkad játra, štítnou žlázu, plíce, ledviny, čili to, co na rentgenu nebylo moc vidět, protože ultrazvuk tehdy v podstatě neexistoval. Nukleární medicína je obor, který se zabývá vyšetřováním a posuzováním činnosti různých orgánů. Zobrazení je až druhotné. Prvotní v tehdejší době bylo získávání křivek. Teprve potom se na sintigrafu, tom prvním přístroji, daly získávat nějaké obrázky. Koncem 70. let přišla na oddělení první jednoduchá gamakamera z Vinohrad, už jako starší, a tím začala novější éra oddělení. V prosinci roku 1994 se oddělení nukleární medicíny přestěhovalo do stávajících prostor, tedy do přízemí gynekologického pavilonu, kde jsme dodnes. V rámci stěhování byla pořízena nová, tehdy nejmodernější celotělová gamakamera, která umožňovala zobrazení celého těla i pořízení tomografických, prostorových obrázků, čímž se oddělení kvalitativně dostalo úplně na jinou úroveň. Sama jsem primářkou od roku 1986 a myslím, že za tu dobu podáváme „stabilní“ výkony. Snažíme se rozšiřovat spektrum činností a sloužit pacientům nejen z kolínské nemocnice, ale i ze širokého okolí. Ročně vyšetříme okolo 7 500 pacientů. Spektrum výkonů se rovná velkým fakultním pracovištím. Co nevykonáváme, jsou pouze výjimečné, řídce frekvento-

vané léčebné metody, u nichž je lepší, když se koncentrují na specializovaném pracovišti. Jaké jsou nové technické vymoženosti vašeho oddělení? Největší technickou novinkou je hybridní gamakamera SPECT/CT Brightview X-CT firmy Philips instalovaná v prosinci 2009 do nově zrekonstruovaného oddělení. Její pořízení poskytuje našim pacientům diagnostiku na opravdu špičkové úrovni. Je to první gamakamera s tzv. flat

panelem, čili na rozdíl od klasické CT rentgenky neobíhá okolo velkou rychlostí, ale snímá se obraz v ploše při relativně pomalejší rotaci. Hlavní výhodou těchto hybridních přístrojů je, že dávají dohromady informace, které dostaneme z nukleární medicíny a z rentgenů. Proč tomu tak je? Nukleární medicína je obor, který vyšetřuje hlavně funkci a děje velmi citlivé, které probíhají na molekulární úrovni, neboli děje, které nemají morfologický substrát a nejsou ještě vidět. Díky této kameře najdeme ložisko s odlišnou funkcí, které můžeme s pomocí druhé části přístroje – CT – přesně lokalizovat. Fúze obrazů ze scintigrafie a z CT umožní tedy nejen vyhledání patologického místa, ale i jeho detailní posouzení. Dnešní moderní CT přístroje nás zahlcují velkou škálou informací a hrozí, že lékař může některé detaily přehlédnout. Fúze obrazů nám podstatně ulehčí situaci. Pro jakou spádovou oblast je oddělení určeno? Navštěvují nás pacienti hospitalizovaní i ambulantní, a to z okresů Kolín, Kutná Hora, ale i Nymburk. Navštěvují nás však i pacienti z oblasti Českolipska. Spolupracujete i s jinými nemocnicemi? Ano. V okolí jsou oddělení nukleární medicíny v Havlíčkově Brodě, v Chrudimi, v Hradci Králové a pražská pracoviště. Co se týče středočeských pracovišť, jsou oddělení nukleární medicíny v Příbrami, v Benešově a v Mladé Boleslavi. Jaké je personální obsazení oddělení? Kolik je na něm sester a s jakou atestací?

Nukleární medicína je typický obor, kde se prolévají různé profese, například lékaři, zdravotní sestry, radiologičtí asistenti, fyzikové, radiofarmaceuti. Všechno tyto obory mají své specifické požadavky na kvalifikaci a na vzdělání. Náš obor je bohužel poněkud méně atraktivní pro mladé lidi, což také souvisí s tím, že ve zdravotnictví je nedostatek personálu. Naše oddělení má personálně i věkově trochu vyšší věkový průměr, není u nás taková migrace, ale většině personálu, hlavně toho středního, je přes čtyřicet i padesát let a je problém najít opravdu schopné radiologické asistenty, kteří by za současných platových podmínek ochotně nastoupili. To se nám nedaří. Velmi brzo se budeme potýkat s problémy souvisejícími s odchodem dobré poloviny personálu do důchodu. Pracují zde čtyři zdravotní sestry a čtyři radiologičtí asistenti. Všichni mají atestaci a jsou registrováni v oboru. Z vysokoškoláků jsme tady tři lékařky, ale ta nejmladší je v přípravě na interně. I druhá lékařka se v radiologii školí a třetí jsem já. Pak je zde inženýr fyzik a inženýrka radiochemička. Jste uznávanou odbornicí celorepublikového významu ve svém oboru. Prodáváte své nesporné kvality i v rámci pedagogické činnosti? Nemohu posoudit, zda jsem uznávanou odbornicí v oboru. Je ale pravda, že v oboru působím již řadu let. Jsem také dlouhodobě činná v odborné společnosti nukleární medicíny. Co se týče pedagogické činnosti, externě spolupracuji s 1. lékařskou fakultou, kde přednáším medikům. A ohledně publikací se samozřejmě v rámci možností, které nám dovoluje zdejší velmi zatížený rutinní provoz, snažíme naše znalosti publikovat na odborných sjezdech.

Slavnostní otevření oddělení nukleární medicíny letos v květnu (zleva): zdravotní sestra Renata Paříková, ředitel ONK MUDr. Petr Chudomel, senátor MUDr. Pavel Lebeda, primářka MUDr. Eva Hoffmannová, CSc., hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath

31


Slovo ředitelky


Aktuality

Změny k lepšímu Kromě ekonomiky Nemocnice Kutná Hora se změny nevyhnuly ani provozu, který se bezprostředně dotýká každého pacienta. Podařilo se nám uklidnit vztahy mezi vedením nemocnice, novým vlastníkem nemovitostí, všemi soukromými lékaři a ostatními subjekty podnikajícími v budově polikliniky. Začali jsme se pravidelně scházet, vzájemně odstraňovat nejostřejší hrany problémů vzájemného soužití a celý proces završili uzavřením smluv o nájmu, které jsou kompromisem obou smluvních stran a umož-

ňují klidné pokračování chodu polikliniky v tom rozsahu, jak jste všichni byli zvyklí. Celá poliklinika se pyšní

čistotou nové malby, nově vyšňořenou vstupní halou a v přízemí naší novou nemocniční lékárnou.

Chirurgie v novém

Vážení čtenáři, nejprve bych vás ráda informovala alespoň trochu o ekonomických změnách, které s provozem nemocnice souvisejí. Vyrovnané hospodaření je nutnost, bez které nemůže nemocnice provozovat svou činnost. Proto bylo třeba hned na začátku roku začít vymýšlet a hlavně realizovat uvnitř nemocnice opatření v jejím fungování, která spolu s opatřeními externími tuto podmínku zajistí. Nemocnice je totiž fungující ekonomický subjekt jako každý jiný. Jen je třeba se při jejím řízení tak chovat. Nesledovat ekonomické zájmy soukromých firem, které mají na provozu nemocnice profitovat, nesledovat osobní a jinak propleteně příbuzenské a spolupodnikatelské zájmy a profesionálně přistoupit k realizaci opatření, která nemocnici z problémů vyvedou. Jak jsme to tedy začali dělat? Nejprve bylo nutné tento úkol modelově zpracovat, spočítat, v jakém časovém harmonogramu ho můžeme splnit, pak tyto finanční rozpočty čítající kromě rozpočtové stránky také souhrn jejích realizačních opatření nechat schválit vedením nemocnice v Kolíně a v Praze. Pak jsme se pustili do práce. Zavedli jsme důsledné rozdělení nemocnice na jednotlivá nákladová střediska, těm jsme přidělili limity možnosti čerpání nákladů na provoz. Limity jsou přesně odvozovány od výkonů daného nákladového střediska. Výsledky hospodaření jsou pravidelně měsíčně vyhodnocovány, při neplnění ukazatelů jsou samotnými středisky spolu s vedením vypracovávány soubory opatření, které vedou k návratu plnění ukazatelů a je důsledně vyhodnocována jejich účinnost. A výsledek? Nemocnice po odpočtu vstupních nákladů dosahuje hospodářského výsledku, který se již opakovaně pohybuje pod milionem korun, za červenec díky sníženým nákladům na energie (vytápění)

jsme se dokonce pohybovali lehce nad magickou nulou. Tento výsledek naplňuje ekonomický cíl nemocnice pro tento rok, a tím je cíl dosáhnout hospodářského výsledku našeho pracoviště, který bude ztrátou pod 20 milionů korun. Ze ztráty minulého roku pohybující se kolem 40 milionů korun je to se stejnými zaměstnanci, ve stejné budově, která má neskutečně vysoké náklady na energie, s platbami od pojišťoven, které jsou zřejmě odvozeny z minulého provozu nemocnice, výsledek o polovinu lepší. Naším plánem pro rok 2011 je hospodářský výsledek pohybující se mezi nulou a minus pěti miliony. Myslím, že pokud se něco dramatického nestane, tohoto výsledku můžeme v týmu zdravotníků a managementu, který nyní v nemocnici pracuje, dosáhnout. JUDr. Alice Opočenská ředitelka Nemocnice Kutná Hora

S níže popsanou změnou oddělení gynekologického jsme zrekonstruované pokoje tohoto oboru dali k dispozici oddělení chirurgickému. Ke krásným operačním sálům, moderně vybavené jednotce intenzivní péče jsme rozšířili lůžkovou část tohoto oddělení o 10 původně v pravé části budovy uzavřených lůžek, a to včetně možnosti užívat jedno- a dvou lůžkové pokoje s nadstandardním vybavením, samostatnými koupelnami, toaletami a TV.

Širší nabídka lékárny 1. dubna letošního roku jsme otevřeli v prostorách polikliniky novou nemocniční lékárnu, která nejen svými moderními prostorami a plnou obsazeností kvalitním personálem rozšiřuje nabídku služeb našim pacientům, ale nemalou měrou také napomáhá zlepšení hospodaření celé nemocnice.

Oddělení gynekologie se přestěhovalo Za účelem odstranění ztráty ve výši téměř milion korun měsíčně jsme oddělení gynekologie přestěhovali a zmenšili na oddělení, které poskytuje operační gynekologické výkony v rozsahu jednodenní péče. Ta byla totiž vydefinována našimi rozbory jako péče, o niž je v našem regionu největší zájem a která je také vývojově tomuto oboru vlastní. Pacientka, která potřebuje gynekologický výkon, je ambu-

lantně vyšetřena a pozvána k zákroku. V den zákroku přijde ráno, je uložena na lůžko, z něhož po provedení gynekologického výkonu téměř ve sto procentech případů odpoledne – po kontrole a propuštění operatérem – odchází trávit již týž den večer do kruhu svých blízkých. Do budoucnosti bychom také rádi využili přislíbené pomoci a zkušeností doktora Plačka, nestora tohoto oddělení a nemocnice vůbec.

33


Interna


Laboratoř

Laboratoř v nezměněném tempu

Primářka interního oddělení Nemocnice Kutná Hora MUDr. Hana Ebel Šroňková:

Vkusně pestrobarevná primářka

Rádi bychom vás seznámili s laboratoří kutnohorské nemocnice. Dělí se na úseky klinické biochemie a hematologie, které doplňuje krevní banka. V laboratoři se nachází i odběrová místnost, kde se nabírá jak kapilární, tak žilní krev.

MUDr. Hana Ebel Šroňková je primářkou interního oddělení a od 1. ledna tohoto roku zároveň lékařskou náměstkyní ředitelky kutnohorské nemocnice. Naše zdravotnické zařízení je pro ni již řadu let půdou domácí, místem, kde se po studiu medicíny začala seznamovat s lékařskou praxí a kde se vypracovala v erudovanou specialistku.

MUDr. Hana Ebel Šroňková

a na práci lékaře v malé periferní nemocnici oceňuje zejména možnost letitého kontaktu s pacienty. Radost jí přinášejí hlavně kontrolní vyšetření těch nemocných, kteří prodělali zhoubné nádorové oneNa práci na oddělení malé nemocnice je zajímavá pestrost mocnění zažívacího traktu a jsou dlouhodobě bez recidivy chorodiagnóz, se kterými má lékař možnost se setkat. by, tj. vyléčeni. Z životopisných údajů MUDr. Šroňambulanci, které se paní primářka s potěšením věnuje kové nelze samozřejmě opomenout její šestileté působení dodnes. Ráda pracuje manuálně (kromě kolonoskopie ve funkci primářky kutnohorské LDN. a gastroskopie provádí i ultrazvukové vyšetření břicha) Paní doktorka je „vkusně pestrobarevná bytost“, a to nejen civilním oblékáním se, které nápadně kontrastuje s pracovním bílým pláštěm. Má dvě dospělé děti, ani jedno se cestou medicíny nevydalo. Je vášnivou čtenářkou, chovatelkou psů (fenek), pěstitelkou zeleně kvetoucí i nekvetoucí a poživačným pijákem čajů všech druhů. Ráda vaří, jí, chodí na procházky a lyžuje. ( Jídlu a lyžování se věnuje však pouze v přiměřené, zdraví neohrožující intenzitě.) Interní oddělení kutnohorské nemocnice disponuje momentálně cca padesáti lůžky. Práce je zde opravdu více než dost, lékařů každodenně pečujících o hospitalizované pacienty již ne tolik. O stresové situace tudíž není nouze. I ve vypjatých chvílích reaguje klidně, jasně a s nadhledem. Velmi blízký je mi její přístup k nemocným – vnímá pacienta nikoli jako „technický objekt určený k léčbě“, ale jako individuální bytost s vlastním osudem obklopenou originálními životními okolnostmi, které leckdy terapeutické možnosti výrazně limitují a naše úvahy o vhodné léčbě by jistě ovlivnit měly. MUDr. Šroňkovou dle vlastních slov těší na práci na oddělení malé nemocnice zejména pestrost diagnóz, se kterými má lékař možnost se setkat, tj. „detektivní činnost“, kterou člověk se znalostí pouze základních anamnestických údajů pacienta sám zahájí a dovede ji k cíli, kterým je určení diagnózy a zajištění zahájení odpovídající léčby. Radost má i z pocitu soudržnosti týmu, práce na interně je velmi kolektivní s aktivní spoluúčastí (leckdy emotivní v kladném slova smyslu) všech na každém problému, který je třeba řešit, což i navzdory ne zrovna optimální personální situaci přispívá k zajištění plynulého chodu oddělení. Nezbývá než popřát mnoho zdraví, trpělivosti a chuti do práce.

Text: MUDr. Kateřina Pokorná

Po letech zkušeností na interně složila I. a II. atestaci z vnitřního lékařství a specializační atestaci z gastroenterologie. Následovala aktivní práce v gastroenterologické

V úseku klinické biochemie se provádějí nejrůz- Proto bylo třeba vyměnit přístrojové vybavení biochemicnější vyšetření, například ledvinových parametrů, lipidů, ké laboratoře za nové laboratorní přístroje, které fungují glykémie, HCG, štítné žlázy, ale i jaterní testy, tumomar- i v kolínské laboratoři. kery a kardiální markery. V úseku hematologie se vyšetřuje Přestože se zaměstnanci na nových přístrojích školí v průkrevní obraz (množství červených a bílých krvinek, trombo- běhu pracovních hodin, laboratoř pracuje ve stejném tempu cyty) a koagulace (srážlivost krve, QUICK). V krevní bance jako doposud. pak probíhá vyšetření krevní skupiny a následná příprava krve, Díky spolupráci s kolínskou laboratoří může například k operacím. kutnohorská laboratoř nabídnout širší škálu vyšetření. Během prázdnin proběhlo v laboratoři několik změn. Hlavní změnou byl odchod primářky RNDr. Olgy Pokorné a příchod nové- Metody vyšetření zůstávají stejné, je možnost širší škály ho primáře ing. Pavla Vondráčka, který má od této chvíle vyšetření díky tomu, že kutnohorská laboratoř spoluprana starost kolínskou i kutnohorskou laboratoř. S tím sou- cuje s kolínskou laboratoří, kde se provádí například imunovisí další změna, a to sjednocení výsledků laboratorních chemická vyšetření, vyšetření alergenů, fertilitní hormony vyšetření laboratoře v Kutné Hoře a laboratoře v Kolíně. a jiné.

Zaměstnanci se na nových přístojích školí během pracovních hodin, ale na tempu jejich práce to není znát.

35


Lékárna


Lékárna

Ceny a doplatky léků

foto: © Andrzej Tokarski | Dreamstime.com

Člen představenstva ČLnK Mgr. Martin Mátl odpovídá na otázku pacientky, jak je tvořena v současné době cena a doplatek u léků.

léku je dán pravidly, která určuje tzv. cenový předpis, který vydává ministerstvo zdravotnictví. Výpočet ceny léku je také ovlivněn zákonem o veřejném zdravotním pojištění, a to jeho poslední novelou z dubna 2009. Ceny všech léčivých přípravků, jež mají stanovenu úhradu ze zdravotního pojištění, jsou regulovány maximální obchodní přirážkou. Tato přirážka se uplatňuje i v případě, že je léčivo vydáváno

Dotaz: Dobrý den, mojí mamince byla předepsána dvě balení antibiotik Ofloxin 200. Vzhledem k tomu, že maminka má problémy se snášenlivostí léků, poprosila jsem lékárnici, zda bych si mohla vzít jedno balení a druhé si vyzvednout o dva dny později, až bude jasné, zda lék bude maminka snášet. Lékárnice mi vyhověla. Zaplatila jsem 30,- Kč regulační poplatek a 87,- Kč doplatek za jedno balení léku. To bylo v sobotu. V pondělí jsem šla vyzvednout druhé balení. K mému překvapení jsem zaplatila doplatek 117,- Kč. Bylo mně vysvětleno, že je to určitě správně, že to tak počítá program, ale proč jsem za první balení zaplatila jiný doplatek než za druhé balení opravdu nechápu. Myslím si však, že to je ještě o trochu složitější. Na druhé účtence je doplatek 102,- Kč a výsledek 117,- Kč. Tak mě napadlo, že doplatek byl 102,- Kč a program dopočítal ještě

15,- Kč i za první balení léku (87 + 15 = 102). Lékárnice mi to však nedokázala vysvětlit, říkala, že lidi tam na ně křičí, ale pacienti a bohužel ani lékárnici nerozumí tomu, jak se doplatky počítají. Vše mohu doložit, mám schovány obě účtenky. Zajímalo by mě, zda je možné, aby byly různé doplatky podle toho, zda je předepsáno jedno či dvě balení. Prosím o vysvětlení. Předem děkuji za odpověď a chtěla bych vědět, proč je to tak složité, že tomu nikdo nerozumí. Marie Nováková Odpověď: Vážená paní Nováková, pokusím se odpovědět na vaše otázky. Úvodem musím říci, že mne mrzí, že kolegyně nedokázala nabídnout alespoň pokus o vysvětlení. Na omluvu budiž řečeno, že současný stav výpočtu ceny léku překročil meze zdravého rozumu. Výpočet ceny

bez úhrady ze zdravotního pojištění. V případě, že je léčivý přípravek vydáván s úhradou ze zdravotního pojištění, se od začátku roku 2008 provádí dodatečné snížení ceny. Hodnota tohoto snížení závisí na výrobní ceně léku. Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění účinná od dubna 2009 zavedla nové pravidlo. Pokud po provedení výše zmíněného odpočtu vyjde cena léku bez doplatku, ponechá se cena ve výši po odpočtu. Pacient tedy neplatí žádný doplatek a zaplatí pouze regulační poplatek. Pokud po provedeném odpočtu vyjde cena léku s doplatkem, provede se výpočet ceny znovu, tentokrát ovšem bez výše zmíněného odpočtu. Pacient zaplatí regulační poplatek a ten se odečte od doplatku. V případě, že je na jedné položce více balení, odečítá se regulační poplatek od součtu doplatků za všechna balení. Pokud je výše do-

platku, případně součtu doplatků, nižší než 30 Kč, odečte se jenom taková část regulačního poplatku, aby pacient zaplatil právě 30 Kč. Skutečnost, že se regulační poplatek odečítá od součtu doplatků za všechna balení na položce receptu, vede k tomu, že výše doplatku závisí na počtu balení na položce. Tento stav prakticky znemožňuje určit doplatek za jedno balení dříve než v okamžiku výdeje. Komplikace nastává v případě, kdy je na položce předepsán větší počet balení a v lékárně z nějakého důvodu neproběhne výdej všech těchto balení najednou. Lékárenský program, který počítá cenu léku, totiž nemá (a nemůže mít, protože není jisté, zda pacient skutečně přijde pro zbývající balení) informaci o celkovém počtu vydávaných balení na jedné položce. Většina programů tuto situaci řeší tak, že provede odečet regulačního poplatku od doplatku na základě aktuálního počtu vydávaných balení a při výdeji zbývajících balení potom provede výpočet zbývajících doplatků, který by měl zajistit, že se celková částka zaplacená pacientem bude rovnat částce, kterou by pacient zaplatil, kdyby dostal všechna balení najednou. Výjimkou jsou pacienti osvobození od placení regulačního poplatku. V jejich případě se provádí odpočet podle pravidel platných před novelou zákona. Ve všech případech výdeje se tedy pacientovi osvobozenému od regulačního poplatku provádí odpočet. Při výdeji Ofloxinu nastává právě varianta, kdy po odpočtu vyjde cena léku s doplatkem. Odpočet (ten historicky starší) se tedy neprovádí a zaplacený regulační poplatek se odečte od doplatku. Ve výsledku tedy pacient zaplatí regulační poplatek a doplatek (součet doplatků) snížený o zaplacený regulační poplatek. Ve vámi popisovaném případě došlo k situaci, kdy při výdeji prvního balení byl odečten celý regulační poplatek od doplatku za jedno balení. V lékárně tedy po vás požadovali regulační poplatek a doplatek snížený o regulační poplatek: 30 + (117 – 30) = 30 + 87 = 117 Kč. Při výdeji druhého balení již nebylo od doplatku co odečítat a byl po vás požadován doplatek 117 Kč. Údaje z účtenky, které popisujete, svědčí o tom, že program v lékárně, kde jste vyzvedávala léky, při druhém výdeji přepočítal výši doplatků tak, jako by se obě balení vydávala najednou 30 + (117 + 117 – 30) = 234 Kč. Závěrem lze říci, že doplatek vám byl v lékárně spočítán v souladu s platnými předpisy, ačkoli to vypadá téměř neuvěřitelně. Váš oprávněný dotaz je důkazem toho, že systém odpočtů uplatňovaný při výpočtu ceny léku ohrožuje normální komunikaci lékárníků s pacienty. Bohužel, náprava tohoto stavu vyžaduje mimo jiné i změnu zákona. Poznámka redakce: Tento článek byl poprvé publikován 4. listopadu 2009. Od té doby se změnila úhrada pojišťovny i prodejní cena léku. Lékárny krajských nemocnic Středočeského kraje nevybírají od pacientů regulační poplatek v případě, že součet jednotlivých doplatků u jedné položky na receptu je do 30 Kč a pacient chce uplatnit nabídnutou slevu. Od září 2010 se zavádí režim slev s použitím věrnostních karet pacientů, kdy se má odečítat plánovaný třicetikorunový poplatek za recept a navíc se pacientovi navýší konto bodů na věrnostní kartě, které bude moci v lékárně uplatnit.

37


Slovo ředitele


Výročí

Dětské oddělení slaví 60 let Rok 2010 je pro dětské oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., velmi významný. Právě před šedesáti lety bylo v nemocnici v Benešově zřízeno samostatné dětské lůžkové oddělení v čele s MUDr. Vilémem Petříčkem.

Vážení pacienti, klienti, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vám v krátkosti představil Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnici Středočeského kraje. Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov byla založena v roce 1894 a s její výstavbou se započalo v roce 1896. Nemocnice byla slavnostně otevřena 24. března 1898. Od 1. 1. 1950 přešla do vlastnictví státu a postupně docházelo k jejímu dalšímu rozvoji. Od 1. 1. 2003 je nemocnice ve vlastnictví Středočeského kraje, který je i nyní jejím majoritním akcionářem. Nemocnice je od 1. 7. 2005 akciovou společností 100% vlastněnou Středočeským krajem. Nemocnice Benešov má v tuto chvíli celkem 10 lůžkových oddělení. Zaměstnává celkem 760 pracovníků a je tak druhým největším zaměstnavatelem v okrese Benešov. Naší prioritou je neustálý rozvoj poskytování zdravotní péče všem pacientům, kteří vyhledávají služby v našem zdravotnickém zařízení. Jedná se o rozvoj stávajících oborů i o rozšiřování nových činností. Nedávno byly otevřeny další ambulance, a to ambulance praktického lékaře, pneumologická ambulance a stomatologické oddělení. Jedná se o nově otevřená a kvalitně vybavená pracoviště, kde pacienti naleznou nejen profesionální personál, ale i nové přístroje a vysoký pacientský komfort. Velkou pozornost věnujeme nemocniční lékárně. Zde byla významně prostorově rozšířena veřejná část s ohledem na maximální komfort pacientů. To spolu s příznivými cenami

je kvalitní službou pro pacienty naší nemocnice i okolních zdravotnických zařízení i ambulantních specialistů. Nemocnice samotná by v dnešní složité ekonomické situaci jen těžko přežila bez podpory svého majoritního vlastníka – Středočeského kraje. Jen díky tomu bylo možné zateplit obvodový plášť interního pavilonu, zrekonstruovat nemocniční kotelnu a spalovnu nebo zakoupit nový náhradní zdroj elektrické energie. Nemocnice plánuje i další rozvojové kroky směrem k nejbližší budoucnosti. V tuto chvíli dokončujeme několik výběrových řízení na projekty, které budou realizovány ve velmi blízké době. Jedná se o netrpělivě očekávanou rekonstrukci operačních sálů a oddělení ARO, vybudování oddělení lékařské mikrobiologie nebo výstavbu nové transfúzně-hematologické stanice. Tyto projekty dále přispějí k rozvoji poskytované péče a celkově zlepší úroveň celé nemocnice. Závěrem mi dovolte poznamenat, že přestože Nemocnice Benešov patří mezi střední zdravotnická zařízení Středočeského kraje, velmi úspěšně plní nejpřísnější nároky kladené na zdravotnické zařízení a za dobu svého působení si vydobyla svou nezastupitelnou pozici mezi páteřními zdravotnickými zařízeními Středočeského kraje. Naše působení v krajském zdravotním systému má, co se týká zejména kvality péče i množství léčených pacientů, progresivně stoupající tendenci. MUDr. Milič Řepa ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.

Do roku 1950 byla péče dětským pacientům posky- va je věnována právě šedesátému výročí vzniku dětského tována na několika lůžkách vyhrazených v rámci interního oddělení. Mezi významná jména procházející historií dětskéa ORL oddělení. Pokud zajdeme do historie a podíváme ho oddělení se řadí několik jmen významných pediatrů se do období okupace, není zcela neznámé, že kojenecká nejen v okrese. Nechceme zde jmenovat všechny významúmrtnost v benešovském okrese převyšovala v dané době celostátProjekt s názvem „Nebojte se nemocnice“ představuje ní průměr. Po roce 1946 se situace mění a do popředí regionu se výraznou změnu v přístupu dětí k nemocničnímu prostředí. dostává preventivní dětská péče poskytovaná prostřednictvím dětských poraden a ochranné- né osobnosti, ale za zmínku jistě stojí jméno zakladatele ho očkování. Je tedy velmi pozitivně vnímáno zřízení lůžko- SOS dětské vesničky MUDr. Jiřího Dunovského a mnoha vého oddělení dětského lékařství. Postupem doby dochá- dalších, kteří se podíleli na rozkvětu benešovské pediatrie. zelo k rozvoji dětského lékařství v regionu, měnila se tvář Pod současným vedením primáře MUDr. Tomaidese a vrchní dětského oddělení, způsob a systém poskytování péče sestry Volfové jsou v souvislosti s tak významným jubileem o dětské pacienty, v dnešní době se stále větším respek- rozvíjeny aktivity nejen medicínské, ale i volnočasové pro tem rozvoje moderní medicíny a práv hospitalizovaných dětí. malé pacienty a jejich zdravé kamarády. Tento projekt probíSoučasná podoba dětského oddělení je výsledkem usilovné há pod názvem „Nebojte se nemocnice“ a stává se velmi práce týmu sester a lékařů, majících pro potřeby dětských vítanou výraznou změnou v přístupu dětí k nemocničnímu pacientů pochopení. Jejich snahou je oddělení co nejvíce prostředí. Prostřednictvím nemocničních klaunů sdružepřiblížit dětské duši a světu, odrážející bezpečí a milující ní Dr. Klaun jsou i zdravé děti uváděny do nemocničního náruč právě v době bolesti a nemoci. Oddělení je situová- prostředí, kde je jim poskytnuta zábava a hry. Odměnou no ve čtvrtém patře interního pavilonu a jeho prostory jsou jsou pak rozzářená dětská očka plná očekávání a smíchu. vyzdobeny malbami pohádkových postaviček, tak blízkých Pokud jste již hospitalizováni na dětském oddělení Nemocdětské duši. Celé oddělení je v pastelových barvách a velmi nice Rudolfa a Stefanie, a. s., nebo jste na návštěvě, zastavvhodným doplňkem jsou obrázky dětí ze základních škol. te se a rozhlédněte se kolem sebe a nasajte atmosféru odráV letošním roce jsou chodby doplněné historickými fotogra- žející historii po současnost. fiemi dokumentujícími péči o dětské pacienty. Tato výsta- Na vaši návštěvu se těší kolektiv dětského oddělení.

Pohádkové postavičky doplněné obrázky školáků zdobí i chodbu dětského oddělení.

39


Aktuality


Aktuality

Zrekonstruovaná spalovna a kotelna Ve čtvrtek 4. března 2010 byla za účasti hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha slavnostně otevřena zrekonstruovaná kotelna a spalovna Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s. Tato rekonstrukce započala v srpnu 2009 a týkala se výměny tří plynových kotlů a jejich příslušenství, nevyhovujících armatur a potrubí, úpravy napájecí vody a kompletní rekonstrukce měření a regulace na kotelně. Nové kotle mají o 25–30% nižší úroveň emisí ve spalinách, roční úspora je 75 000 m3 zemního plynu, tj. při dnešních cenách cca 675 000 Kč. Ve spalovně došlo k celkové rekonstrukci spalovací pece a jejího příslušenství, filtrů a měření a regulace. Finanční prostředky na rekonstrukci kotelny a spalovny poskytl Středočeský kraj v celkové výši 44 mil. Kč.

Monitory Babysense pro novorozenecké oddělení Začátkem roku 2010 bylo v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., na novorozeneckém oddělení gynekologicko-porodnického pavilonu slavnostně předáno 10 monitorů Babysense Nadací Křižovatka, která byla založena roku 1995 s cílem pomáhat postiženým dětem a spoluobčanům. Tato nadace si zvolila jako jediná organizace v ČR pomoc dětem ohroženým „Syndromem náhlého úmrtí novoro-

Proběhla akce „Nebojte se nemocnice“ Letos se již potřetí uskutečnila na dětském oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje akce pod názvem ,,Nebojte se nemocnice“. Akce je určena dětem z prvních tříd základních škol a jejím cílem je seznámit naše nejmenší pacienty s nemocničním prostředím a provozem dětského oddělení. Děti se tak mohou zbavit

Sportovní den zaměstnanců

zenců – SIDS“. Přístroj Babysense II Novotnému za tento dar, který bude (Model CU – 100/2 Type BF) trvale dete- jistě velkým přínosem pro poskytokuje pohyby dítěte a spouští zvukový vání zdravotní péče našim nejmenším a optický signál, pokud se dechová pacientům. Na sponzorování se spoakce zastaví na více než 20 sekund lupodílely firmy Sitronics Telecoms nebo pokud poklesne pod 10 náde- Solutions, Czech Republic a. s. a RWE chů za minutu. Transgas Praha, a. s. Ředitel MUDr. Milič Řepa spolu s primá- Za rok 2009 se na gynekologickořem dětského oddělení MUDr. Antoní- -porodnickém oddělení naší nemocninem Tomaidesem poděkoval zástupci ce uskutečnilo 1 363 porodů, což bylo Nadace Křižovatka ing. Vlastimilu o 32 porodů více než v roce 2008.

strachu z pobytu v nemocnici a odloučení od svých blízkých. Ze sestřiček a lékařů se stávají kamarádi, kteří jim budou vždy nablízku, když je nemoc upoutá na lůžko. Závěrem celé prohlídky bylo vystoupení nemocničních klaunů, kteří zábavnou formou seznámili děti s anatomií člověka. Odměnou všem jsou rozzářené dětské oči a pocit uspokojení z rozptýlení obav dětí

Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., uspořádala v květnu letošního roku již potřetí Sportovní den v S-Centru v Benešově. Celé odpoledne si zaměstnanci nemocnice mohli vybírat z mnoha sportovních aktivit (tenis, fotbal, badminton, stolní tenis, bowling, volejbal). Tentokrát bylo počasí příznivé, proto si sportovci mohli po odpoledním sportu vychutnat večerní raut za přispění kapely Pohoda i v prostorách venkovní terasy. Nechyběla ani tombola, jejíž hlavní cenou byl zájezd do aquaparku Tropical Island do Německa. Celá akce, které se zúčastnilo velké množství zaměstnanců, sklidila velký úspěch a byla odměnou za jejich celoroční práci. Tato akce se uskutečnila za přispění několika sponzorů: Nemocnice R&S Benešov, LOK, Unie sester, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Tenza, Konstruktiva, Roche, Zentiva, Euroclean, Eco Air, Belin Chemie…

Dětský den v nemocnici

z návštěvy nemocnice. Tento projekt můžeme nabídnout všem základním školám v našem regionu.

Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., opětovně uspořádala pro děti sportovně-zábavný program, který byl tentokrát připraven v parku areálu nemocnice. Třicet dětí se svými rodiči, babičkami a dědečky absolvovalo sportovní disciplíny, kterými je provázeli klauni. Za jejich splnění získaly barevné balónky, které si odnesly domů spolu s balónkem štěstí a balíč-

kem plným dobrot. Malování na obličej, hod na cíl, chytání rybiček a další atrakce sklidily mezi dětskými účastníky velký úspěch. V průběhu celé akce se děti mohly osvěžit zmrzlinou, rodiče občerstvit kávou a koláčky. Vrcholem celého dne bylo vyhlášení nejkrásnějšího namalovaného obrázku, který byl také odměněn. Akce byla zakončena společným focením a diskotékou.

41


Lékárna


Praktické informace

Ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., MUDr. Milič Řepa prozrazuje:

„Na lékárenskou kartu může nakupovat celá rodina“ V souvislosti se zavedením věrnostních lékárenských karet v krajských nemocnicích Středočeského kraje jsme požádali o rozhovor ředitele Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., MUDr. Miliče Řepu, jenž je jedním z duchovních otců projektu. zažádat zcela zdarma každý zákazník při nákupu v lékárně. Na kartu se budou načítat slevy z celkového objemu prodeje, a to jak za výběr na recept, tak i za realizaci nákupu ve volném prodeji. Důležité je, aby kartu předkládal zákazník při každém nákupu. Na co se konkrétně sleva vztahuje? V první etapě dojde k realizaci slevy ve výši regulačního poplatku identicky ve všech nemocničních lékárnách krajských nemocnic, to znamená, že pacienti, kteří navštíví některou z lékáren krajských nemocnic a využijí nabídnutou slevu, dostanou jejím prostřednictvím částku, která se rovná výši regulačního poplatku. Následně (během podzimu 2010) dojde k zavedení bonusového neboli věrnostního systému, a to dle jednotlivých lékáren a jejich individuální bonusové (dárkové) nabídky pro své zákazníky a pacienty. Informace o tomto rozšíření budou včas zveřejněny v jednotlivých lékárnách nebo na internetových stránkách jednotlivých nemocnic. Je lékárenská slevová karta přenosná nebo je vázána na konkrétního uživatele? Karta je přenosná, což znamená, že na jednu kartu může nakupovat v lékárně třeba celá rodina. Jakým způsobem se informace o tomto programu dostanou mezi pacienty? O zákazníky lékárny v každé krajské nemocniční lékárně pečuje kolektiv zkušených magistrů a farmaceutických asistentů, který je připraven v případě potřeby poskytnout bližší informace. Všeobecné podmínky pro držitele karet budou k nahlédnutí v jednotlivých lékárnách a na internetových stránkách příslušné nemocnice.

Krajská zdravotnická zařízení mají od 1. září tohoto roku zaveden systém poskytování slev v lékárnách. Jak tento systém funguje? Lékárny krajských nemocnic Středočeského kraje zavádějí tzv. věrnostní slevovou lékárenskou kartu. O tuto kartu může

Kterých lékáren ve Středočeském kraji se konkrétně týká tato akce? Tato akce se týká lékáren Oblastní nemocnice Kladno, Oblastní nemocnice Příbram, Oblastní nemocnice Kolín, Nemocnice Kutná Hora, Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav a Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov.

Ordinace praktického lékaře Ordinační hodiny: Po 7:30–12:00 Út 7:30–12:30 St 7:30–12:00 Čt 9:30–12:00 Pá 7:30–12:00

13:00–15:00 – 13:00–15:00 13:00–18:00 –

Stále registrujeme nové pacienty. Nově zaregistrovaní pacienti obdrží malý dárek! Tato akce je časově omezena! Poskytujeme závodní preventivní péči o zaměstnance nemocnice a nabízíme též možnost registrace u praktického lékaře, kde máme ještě volnou kapacitu. Pavilon B-přízemí, tel.: 317 756 541-sestra, 317 756 542-lékař

Zubní ambulance Ordinační hodiny: (MUDr. Dušan Paneš, tel. 317 756 532) Po Út St Čt Pá

7:30–14:00 7:30–16:00 7:30–14:00 7:30–16:00 7:30–14:30

Ordinace je zaměřena na komplexní péči, po vstupní prohlídce je u pacienta provedeno RTG vyšetření všech zubů. Při následné návštěvě je pacient seznámen se stavem celého svého chrupu a jsou mu nabídnuty možnosti řešení (zhotoven protetický, časový i finanční plán). Při další návštěvě dojde již k závaznému schválení některé varianty řešení – sanace pacientova chrupu. V ordinaci byla rozšířena nabídka technologiI – protetických prací, např. korunky z čisté keramiky, protetická řešení bez broušení zubů, nové typy snímacích náhrad… Ordinace přijímá nové pacienty. Pavilon B-přízemí, tel.: 317 756 328

Lékárna Provozní doba Po 7:00–16:00 Út 7:00–16:00 St 7:00–15:30 Čt 7:00–15:30 Pá 7:00–15:30 Veřejná část lékárny vydává léky na recept i léky volně prodejné, prodává kojenecké mléčné výrobky, potravinové doplňky, léčebnou kosmetiku apod., připravuje léky v plném rozsahu, včetně sterilních (např. oční kapky), informuje pacienty o způsobu užívání a uchovávání léků a provádí poradenskou činnost pro samoléčení, vydává léky na žádanky ambulantním a veterinárním lékařům. Veřejná část byla přestěhována do přízemí budovy ředitelství (nad hlavním parkovištěm). Pavilon A-prodejna, tel.: 317 756 562-dotazy na léky

43


Slovo ředitele


Radnice

Výborná spolupráce NEMOCNICE S MĚSTEM Nové operační sály, urgentní příjem, moderně vybavená lůžka i speciální přístroje, nová recepce, bohatě zásobená lékárna – to je jen drobný výběr změn, kterými v uplynulých měsících prošla Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

Vážení čtenáři, pokud bych měl krátce představit Oblastní nemocnici Příbram, řekl bych, že je to jedna z pěti páteřních nemocnic Středočeského kraje, která velikosti krajské nemocnice odpovídá co do spektra a počtu výkonů i do počtu personálu a zastoupení jednotlivých medicínských oborů. V naší nemocnici klademe důraz na kvalitu poskytované zdravotní péče, a to nejen ve smyslu kvality vybavení a odborného personálu. Stále větší důraz klademe na kvalitu vztahu mezi lékařem a pacientem, a to včetně kvality komunikace. Nemocnice pečuje o své pacienty ve dvou technicky samostatných areálech a postupně rekonstruuje a modernizuje prostředí i vybavenost jednotlivých pracovišť. Kromě těchto dílčích úprav (zrekonstruované oddělení rehabilitace, patologické anatomie, stomatologie a další) prošla příbramská nemocnice první etapou modernizace, jejímž výsledkem je výstavba a zprovoznění dvou nových pavilonů – C a F. Obě tyto nové budovy, respektive jejich moderní prostředí a vybavenost (nový trakt operačních sálů, nové oddělení anesteziologie a intenzivní medicíny, nová chirurgická JIP, akutní příjem pacientů, nové prostory oddělení zobrazovacích metod včetně digitalizace vyšetřovacích metod, nemocniční lékárny a oddělení klinické biochemie i nové pracoviště klinické hematologie a krevní transfúze) posunuly nemocnici vpravdě do 21. století. Tím však modernizace nemocnice nekončí. Před námi je pečlivě připravovaná rekonstrukce křídla D3 a D1 budovy D, tzv. monobloku. Rekonstrukce křídla D3 bude financována z úvěru Středočeského kraje v celkové hodnotě 200 milionů korun a začne se realizovat nejpozději na konci roku 2010. Doba všech prací je přitom naplánována na deset měsíců. I tato rekonstrukce bude probíhat za plného provozu nemocnice, aby nedošlo k omezení poskytované zdravotní péče. V místech, kde úpravy budou probíhat, sídlí nyní lůžkové stanice, odborné ambulance a lékařské pokoje. Po dokončení této etapy zde bude umístěno zázemí moderního komplementu odborných ambulancí a lůžkové jednotky operačních oborů ortopedie, chirurgie a gynekologie v přímé návaznosti na trakt operačních sálů. Pro naše pacienty bude nejvýraznější změna v prostředí a vybavení především lůžkových jednotek, neboť jednotlivé pokoje pacientů budou maxi-

málně třílůžkové s vlastním sociálním zařízením a televizí. Také zázemí těchto pracovišť bude zcela nové – kromě zpříjemnění celého prostředí oddělení dojde k výraznému přiblížení personálu pacientům. Kromě rekonstrukce stávajících prostor vznikne i další zcela nové patro, ve kterém budou situovány pokoje a pracovny lékařů. Rekonstrukce křídla D1 bude financována s využitím především evropských fondů v celkové výši 200 milionů korun. Bude následovat v těsné návaznosti po přestavbě křídla D3. V této chvíli jsou ve zmíněných prostorách umístěny odborné ambulance chirurgie, ortopedie a interního oddělení, pracoviště RTG oddělení zobrazovacích metod, původní chirurgické operační sály a oční stacionář. Po ukončení této druhé etapy zde nalezneme nové zázemí RTG pracoviště s moderními přístroji včetně nového CT, zázemí pro mamografii, lůžkovou jednotku i ambulance očního oddělení, a stejně jako u křídla D3 i zde bude postaveno další patro pro oddělení gastroenterologie se špičkovým endoskopickým vybavením. Nové budovy a přístroje jsou pro kvalitu péče jen jedním ze tří pilířů. Dalšími dvěma pilíři jsou kvalitní, vzdělaný odborný personál a vstřícnost a lidskost v přístupu k pacientům. Dovolím si říci, že se pečlivě věnujeme všem těmto tématům. Není to vždy jednoduché, ale náš důraz na tyto tři priority, které dohromady utváří celkovou kvalitu péče, je a vždy bude součástí řízení nemocnice. Závěrem mi dovolte, abych vám popřál pevné zdraví a příjemný začátek letošního podzimu. MUDr. Stanislav Holobrada ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.

„Po dokončení první etapy dostavby a modernizace až dosud moc chybělo. Jsem rád, že vedení Středočesnaše příbramská nemocnice získala špičkové vybavení, kého kraje věnuje příbramské nemocnici pozornost a že které zde velmi citelně chybělo. A chybělo nejen nám, paci- do příbramské nemocnice investuje velké peníze. Velkou entům, ale především lékařům, sestrám a dalším zdravot- zásluhu na všech pozitivních změnách v Oblastní nemocninickým pracovníkům příbramské nemocnice,“ říká starosta Příbra- Město Příbram a nemocnice jsou zajedno: zásadní je kvalita mi MVDr. Josef Řihák. „Příbrampéče – vybavení, prostory, personál a vztah k pacientům. ská nemocnice nejen navrací lidem zdraví, ale je i největším zaměstnavatelem v našem městě. Znám velmi dobře celou řadu ci Příbram mají hejtman Středočeského kraje MUDr. David lékařů a dalších zaměstnanců příbramské nemocnice. Vím, Rath a ředitel naší nemocnice MUDr. Stanislav Holobrada. jak záslužnou práci dělají a že jsou zároveň i špičkovými Těším se na to, až budu moci sledovat, jak bude pokrakapacitami ve svých oborech. Moderní diagnostická praco- čovat dostavba naší nemocnice druhou etapou, při které viště, operační sály a další přístrojové a technické vybave- bude mimo jiné přestavěna a nově vybavena původní hlavní – to vše těmto našim skvělým lékařům a zdravotníkům ní budova v areálu.“

Zleva ředitel nemocnice MUDr. Stanislav Holobrada, starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák, ředitelka Krajské nemocnice Středočeského kaje MUDr. Kateřina Pancová a hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath při slavnostním otevření nového pavilonu C v příbramské nemocnici

45


Rozhovor


Rozhovor

Primářka oddělení zobrazovacích metod MUDr. Alexandra Žofková líčí:

„CTÍM EMPATICKÝ PŘÍSTUP K PACIENTŮM“ O rozhovor do prvního čísla Nemocničních listů jsme požádali MUDr. Alexandru Žofkovou, primářku oddělení zobrazovacích metod Oblastní nemocnice Příbram.

CT přístroj oddělení zobrazovacích metod Oblastní nemocnice Příbram

Příbramské oddělení zobrazovacích metod má dlouhou historii, jejíž součástí byly význačné lékařské osobnosti. Můžete nám vývoj vašeho oboru v Příbrami přiblížit? Vývoj oboru radiodiagnostiky v Příbrami kopíroval vývoj oboru jako takového. V roce 1961 přišel do Příbrami z pražské kliniky Na Bulovce osvícený a vzdělaný radiolog MUDr. František Trefný. Stal se prvním primářem rentgenového oddělení (RTG), které ale musel teprve vybudovat. V začátcích byly rentgenové přístroje součástí interního a chirurgického oddělení v nemocnici, řada jich byla roztroušena po regionu v ordinacích praktických lékařů. S nadáním a rozhodností sobě vlastní tehdejší primář tyto přístroje dokázal zahrnout ve prospěch nově vzniklého RTG oddělení v nemocnici s částí poliklinickou. Zavedl také denní radioklinické vizity, aby nové oddělení mělo kontakt s klinickou praxí. Primář Trefný neustále hledal maximální možnosti a hranice oboru, četl a vzdělával se, zavedl mnoho pokro-

kových postupů, včetně využívání prvních počítačů. Ovšem o dnešních možnostech využití počítačové techniky se mu opravdu ani nesnilo… Je poměrně známo, že rozvoj medicíny mimo jiné přispěl k významnému snížení radiační zátěže pacientů i při používání vyšetřovacích zobrazovacích metod. Jak a při jakých vyšetřeních se zátěž pacienta snížila a kdy je třeba být přesto opatrný? Zátěž obyvatel rentgenovým zářením i přes všechen technický pokrok roste. Ultrazvuk a magnetická rezonance sice zářením nezatěžují, ale je nutno si uvědomit, že CT je nesmírně užitečné, upřesňuje zásadním způsobem diagnózu pacienta, ale zátěž rentgenovým zářením je při něm několikanásobně vyšší, než u klasických RTG snímků. Jak mnoho záření pacient dostane, záleží na technických parametrech jeho konkrétního vyšetření. Nastavení parame-

Primářka oddělení zobrazovacích metod Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Alexandra Žofková

trů hledá kompromis mezi maximálně sníženou radiační dávkou a výtěžností vyšetření. S ohledem na radiační zátěž je velmi vhodné, kde je to možné, nahradit CT jiným vyšetřením – u dětí zejména ultrazvukem (děti jsou jím vzhledem ke své konstituci velmi dobře vyšetřitelné, a to i s ohledem na typy jejich nejčastějších onemocnění), v indikovaných speciálních případech i magnetickou rezonancí, u dospělých pak magnetickou rezonancí nebo ultrazvukem. Jsou ale oblasti, kde je CT nezaměnitelné, a nevyužití této možnosti by byla velká chyba. Při neustálém vývoji technických parametrů diagnostiky asi není možné během krátké doby „vychovat“ zkušené odborníky. Jak je tomu ve vašem oboru a co všechno musí lékaři či jiní pracovníci na vašem oddělení znát, aby se mohlo říci, že jsou zkušení? Náš obor se nesmírně rozrostl jak do šířky vyšetřovacích metod, tak do jejich hloubky. Vychovat vzdělaného radiologa je práce na léta a já sama si vlastně připadám neustále nedovzdělaná, vzhledem k dalším a dalším poznatkům, které nás zaplavují. Základní dobrou orientaci v oboru může mít mladý radiolog za 2–3 roky. Je ale nutné nashromáždit i dostatek osobních zkušeností. To vždycky zdůrazňuji mladým kolegům, když klesají na mysli pod tíhou práce. Kde je množství práce, tam je zkušenost. A kde je zkušenost, je i vědomost. A že se tedy vzdělávají díky svému množství práce velmi rychle. Nicméně pokud do vzdělání radiologa počítáme i MR diagnostiku, a bez té už náš obor není myslitelný, doba potřebná pro získání solidních vědomostí RTG, CT, UZ a MR se pohybuje kolem 7–8 let. A musí neustále studovat.

Pracujete v náročném medicínském oboru na vedoucí pozici, což jistě představuje vysoké pracovní nasazení. Jak relaxujete, máte koníčky? Mám zahradu a jak říká staré přísloví: „Chceš-li být šťastný jeden večer, opij se, chceš-li být šťastný jeden rok, ožeň se, chceš-li být šťastný celý život, staň se zahradníkem.“ Mimo to chodím opravdu často za kulturou, ať už do divadla nebo na koncerty, a když se představení nebo koncert povede, je to velká radost a povznesení duše. Co byste svému oddělení přála do budoucna? Máte nějaké osobní profesní přání a jaké? Svému oddělení bych přála, aby v něm setrvala atmosféra porozumění, přátelské podpory a profesionality, s níž se přistupuje k někdy velmi náročným problémům. Jen ze statistiky posledních pěti let jednoznačně vyplývá, že objem práce prováděné na našem oddělení neustále roste. Za pět let v některých oblastech, nejvíce na magnetické rezonanci (MR), vzrostl objem práce o 35 %, celkově o 20 %. Pracovní zatížení je ohromné, někdy se sama obdivuji svým mladším kolegům, s jakou statečností a humorem překonávají stresující a těžké pracovní dny nebo služby. Máme problém se sejít jako oddělení jindy než ráno na hlášení, zdaleka ne vždy se to povede po 12.30, na předvedení zajímavostí z MR. Moje profesní přání se mi splnila, ale ráda bych se dočkala zrekonstruovaného oddělení zobrazovacích metod, s novým multidetektorovým CT, logickým uspořádáním vyšetřoven i zázemím pro lékaře a RTG asistenty. Dnešní stav odloučeného CT pracoviště o dvě patra a 150 metrů jinde než je RTG snímkovna a UZ na akutním příjmu je dlouhodobě nepřijatelná. Co byste závěrem popřála svému oddělení a pacientům příbramské nemocnice? Co byste popřála sama sobě? Pacientům v naší nemocnici bych přála, aby se potkávali s lékaři a sestřičkami, kteří kromě medicínsky profesionálního přístupu na úrovni pro ně mají rovněž porozumění lidské. Svým kolegům a spolupracovníkům bych přála, aby ani ve chvílích velkých pracovních vypětí a stresů nezapomněli, že – parafrázovanými slovy klasika – pacient má taky duši.

47


Oční

Oční

Příbramské oční oddělení je na špičce Oční oddělení Oblastní nemocnice Příbram prožívá v současnosti velké změny. Po více než padesátileté historii existence očního oddělení v budově A přemístilo část svojí práce do nových moderních operačních sálů.

Foto: © Lightscribe | Dreamstime.com


V budově A nyní zůstává pouze ambulantní a lůžková část a i tyto provozy čeká v průběhu dvou let stěhování do připravovaných rekonstruovaných prostor. Zde bude hlavní důraz kladen na komfort pacienta a špičkové vybavení – přístrojové i personální. To, co je již nyní realizováno – většinou provoz ambulantní včetně operací – bude ve větší míře promítnuto i do potřeb pacientů v nově zrekonstruovaných prostorách. Již nyní je k dispozici pacientům jdoucím k operaci šedého zákalu tzv. stacionář, kde se před operací i po ní pacienti mohou jednak připravit k operaci, ale i následně relaxovat po samotném výkonu, než odejdou domů. Snaha o převedení operací do ambulantního režimu se promítá i do plánované úpravy počtu kvalitnějších lůžek v nových prostorách. S otevřením nových operačních sálů dostali nejen zdravotníci, ale i pacienti špičkové vybavení v podobě operačního mikroskopu, špičkových nástrojů, nového fakoemulzifikátoru k operacím šedého zákalu, který nejen zrychlil, ale i výrazně zkvalitnil operační postup. Například díky tomuto přístroji se příbramské oční oddělení stalo školicím centrem pro speciální operační postupy mikroincizní technikou nejen pro ČR, ale i pro SR. V červnu se oddělení zúčastnilo evropské internetové videokonference, kde se tyto techniky při vzájemných konzultacích zdokonalovaly. Na tuto konferenci navázala i aktivní účast lékařů z očního oddělení ON Příbram na sjezdu Evropské kataraktové a refrakční chirurgie, který se konal v září v Paříži. Oční oddělení ONP je stále zařazeno do evropského systému doškolování lékařů v oblasti operací vetchozrakosti, kde slouží k doškolování kolegů z celé východní a části západní Evropy. Velký kvalitativní skok, díky novým přístrojům, zaznamenalo oční oddělení také v péči o pacienty s onemocněním sítnice. Zde došlo nejdříve k úzké spolupráci s ÚVN Praha, kde byli pacienti konzultováni prostřednictvím internetového zajištěného spojení a nemuseli tak dojíždět přímo na kliniku. Tam byli odesláni až přímo k případnému operačnímu výkonu a tato spolupráce byla rozšířena o spolupráci s Oční klinikou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze, odkud k nám dojíždějí renomovaní specialisté na onemocnění sítnice doc. MUDr. Kalvodová, CSc., (přednostka této kliniky) a MUDr. Dvořák (vedoucí lékař enty se zeleným zákalem. Screeningové vyšetření pacientů vitreoretinálního oddělení této kliniky), kteří po svých tzv. přístrojem GDx při dnech otevřených dveří je již úspěškonzultacích mohou naše pacienty ihned zvát k potřeb- nou tradicí, ale i tento přístroj dostal v Příbrami ku pomoci ným operačním výkonům přímo na klinické pracoviště. další špičkové přístroje – OCT (oční CT přístroj), pachyPacientům tím odpadá především opakované cestování metr, novou funduskameru a nové bezkontaktní tonomea vezmeme-li v úvahu, že se často jedná o špatně vidou- try, které slouží k přesnější diagnostice i léčení pacientů cí i jinak postižené pacienty, není třeba dalších slov. Tato oblast Příbramské oční oddělení využívá špičkové vybavení. péče o naše pacienty zaznamenaBrzy získá i nové prostory pro ambulance i lůžka. la i další posun – přímo v nových operačních sálech naší nemocnice byl aplikován nový lék (Avastin), který zabraňuje novo- se zeleným zákalem. Zde spolu se sítnicovou ambulancí tvorbě cév v oku a významně tak oddaluje i případnou zajišťují naši lékaři i léčbu různými typy nejmodernějších slepotu. I zde jsou v plánu další rozšíření této péče včet- laserů. Toto vybavení spolu s dalšími (autokeratorefraktoně operací sítnice v nových prostorách. metr, synoptofor s Haidingerovými svazky, LCD monitory Nelze rozhodně vyjmenovat všechny inovační aktivity očního s ETDRS optotypy apod.) slouží všem našim pacientům ve oddělení, rozhodně však nelze nepřipomenout péči o paci- špičkové diagnostice i léčbě očních chorob.

Nahoře: vyšetření pacientky oční ambulance Dole: část oční přístrojové operační techniky, která je využívána na operačním sále

x

Pořídit opis

Náhražka kávy

Temno

Skup. pro mez. soc. anal. (angl. zkr.)

1.díl tajenky

Rus. muž. jméno

Pohoří v Asii

x

Upravovaná příze

Místo klidu

Zbytek dřeviny

Tramvaj (nář.)

Důrazný zápor

Plošná míra

Římsky 450

Chaplinova manželka

Zboží z p. akce (zkr.)

Cizokrajné plody

Antilopa

Opice

Švédské muž. jméno

Český zpěvák

Otvor v místnosti

Představený kláštera

Dřevěné desky

Osel (slov.)

Jméno psa Sarmati

Domácí zvíře

Mez. konf. na ochr. moře (zkr.)

Odvětví

Vklady

Domácí zvíře

Zrak

Obyvatel Aše

Hořký nápoj

Zlořečený

Portugalské město

Polibek (slov.)

Anonym (zkr.)

Drobné částečky

Útok

Citoslovce kočího

Zvěd

Obyvatel N. Zélandu

Lev (dětsky)

Psací potřeba

Smlouva

Droga

Ibišek

Český šlechtic

Předložka

Bankovní panika

Autorský arch (zkr.)

Had

Francouzské město

Podnik v Praze

Parno (nář. slov.)

5. díl tajenky

Části dní

Útočiště

Ostrovan

Planetka

Drogy

Plivník (dle Glazarové)

Koření

Mužské jméno

Strofická forma

Lékařský nástroj

Upotřebit

Druh ořechů

Unaveně

Líce

Snad Římsky 4

Italské město

Jedna (něm.) Souhlas (špaň.)

Dom. muž. jméno

Končina

Univerzita Karlova (zkr.)

Literární dílo

Měst. knih. (zkr.)

Ostouzet

Obyvatel Mongolska

Stará míra

Kadeř vlasů

Norská jed. hmotnosti

Tah u klik. ústrojí

Kamenec

Ženské jméno

3. díl tajenky

Trhati

Sportovec

Pytel

Jm. herce Sharifa

Udice (italsky)

Sudokopytník

Dílek

Dom. žen. jméno

Auto

Kozlík lékařský

Šikmý výtah

Předložka

Večírek

Měřítko (základní)

Předložka

x

Součást lodi

Trikot

Starobabylónské město

Capati

Podnik v Bratislavě

Povel

x

Druh nachlazení

Bojová látka

Jak (slov.)

x

Citoslovce

Tělesná cvičení

Vyhrnout

x

Pozdrav

Vysoké karty Část plochy Zájmeno osobní

Zahr. náčiní Nový (něm.) Rostliny Vyvažování

Zápor

Okr. stav. podnik (zkr.)

Vodivá látka Básnický zápor

Starý (angl.)

2. díl tajenky

Slovan

Lehký top. olej (zkr.) Solmizační slabika

Román K. Čapka

Kom.str.Ruska

Když (zastar.)

Citoslovce kočího

(rus.zkr.)

Anglické město

Slov. muž. jméno

Rostlina (oman)

Pták běžec

Náhorní paseka

4. díl tajenky

Pomůcka: AISA, AMER, ASA, ÉVOLA, RKP, SPARNE, UNRA

Lepidlo (zastar.)

Stará drob. mince v Německu

Nemocniční listy. Slavnostní otevření zrekonstruovaných pavilonů v Kutné Hoře str. 04. Nové výjezdové pracoviště záchranky str. 08

Recommend Documents