Ekologický program Návrh koncepce Ekologického programu strany Pirátské ------------------------------------- Odpadová Politika - Energetické vize - Ovzduší - Znečištění a Ekologické zátěže
Odpadová politika
Nelze změnit způsoby nakládání s odpady, dokud neexistují motivační programy, které rozlišují snahu od ignorace. Recyklace se musí v prvé řadě vyplácet a to přímo těm, kteří mají snahu recyklovat. Dosažené pokroky ukazují, že chybný je systém podpory třídění odpadů a systém plateb za jeho odstranění. ! V žádném případě není Skládkování schůdnou variantou pro nakládání s odpady ! Stejně jako smyslem nakládání s odpady není jejich likvidace, ale maximální zhodnocení celkového potenciálu v odpadech SKO.
A.) Chceme, aby zde vznikly programy cílené na změnu odpadové politiky.
B.) Chceme, aby odrazem způsobů nakládání s SKO byla Hierarchie nakládání s odpady. Tedy stejný způsob, který je zvykem ve státech s opravdovými výsledky v recyklaci rsp. v členských zemích EU, kde dosahují míry recyklace i přes padesát procent. Jednotlivé body představují cílený postup recyklace:
1.
Předcházení vzniku odpadů
2.
Znovuvyužití
3.
Materiálové využití
4.
Jiné využití
5.
Odstranění odpadů-odstranění zbytkového obsahu po dosažení recyklovatelného dna
C.) V žádném případě nelze do budoucna souhlasit s klasifikací odpadů jako obnovitelného zdroje energií. Mimo oblast biologicky rozložitelných materiálů z SKO vhodného k produkci čisté energie. Jelikož jsou odpady SKO nedostatečně recyklované, stále obsahují materiály z produkce
neobnovitelných
zdrojů
nerostných
surovin.
Zejména
v kraji,
jako
je
MoravskoSlezský region, se jeví jako vhodné podpořit vznik bio-plynových stanic jako vhodného ekvivalentu skutečného využití energetického potenciálu v odpadech.
D.) Nepovažujeme slepé pálení odpadů ve spalovnách za efektivní zhodnocení energetického potenciálu, v odpadech takto využíváme pouze zlomek z možné výtěžnosti. Jako příklad lze uvést výrobu hliníku, kdy z recyklování spotřebujeme 20x méně energie než při výrobě z nerostných surovin, a to je nutné ještě připomenout druhotné znečištění našeho ovzduší.
Energetická vize Udržitelné, nízkoemisní zdroje z plně obnovitelných zdrojů.
Energetickou vizí programu je přehodnocení postoje k seriozním obnovitelným zdrojům energií stejně tak, jak je ostatně zvykem v energeticky vyspělých státech. Trvalou podporou vedoucí ke spotřebě fosilních paliv z neobnovitelných zdrojů se stále jen prohlubuje závislost na komoditě, která má své limity. To jasně vede k prodražování služeb s tím spojených a vzhledem k potřebě dolování surovin jsme opětovně nuceni do budoucna urvat si kus krajiny, což ve výsledku je jen ubírání životního prostoru s nutnou devastací krajiny.
Karvinsko a hnědouhelné pánve jsou živoucím mementem. Neustálý růst cen nerostných surovin je ekonomický trvalý neměnný fakt. Ke změně cenového růstu nedojde ani po prolomení limitů těžby a rozšíření lokalit pro důlní činnost.
A) Jedině podporou obnovitelných zdrojů dosáhneme očekávaných výsledků, samozřejmě i s jistou expanzí decentralizovaných energetických podniků s lokální produkcí energie. Cestou jsou plně udržitelné zdroje energie i do budoucna. A to i s širokou škálou sekundárních přínosů. Severské státy jsou toho jasným příkladem, podobně jako i mnoho dalších státu EU. V těchto zemích pobídka pro čisté zdroje energií převažuje nad lobbingem těžařských společností a energetických gigantů.
B) Nesouhlasíme s orientací energetické strategie, která mění ČR a dotčené lokality na energetický skanzen Evropy. Vytváří se tak zacyklený prostor pro těžařské a energetické giganty, kteří takto s podporou státu rozšiřují svůj monopol a prohlubují závislost státu na jejich aktivitách. Přitom však jedině zvyšují ekonomickou zátěž občanů. Ta vede i k zhoršujícímu stavu s lokálními topeništi, kde finančně mnozí jen dosahují na nekvalitní uhlí z Polska s vysokým obsahem síry, v horším případě mizí v kotlích i produkty, které by se v domácnostech spalovat v žádném případě neměly.
C) Spotřeba fosilních paliv a orientace jen na tyto zdroje je velice špatnou vizí do budoucnosti. Podporou spotřeby fosilních paliv rozšiřujeme do budoucna i míru ekologických zátěží v ČR. A to i přes skutečnost, že mnohé lokality dotčené tímto stigmatem jsou ve světovém měřítku známy jako jedny z nejvíce znečištěných lokalit v EU. Jen cílenou změnou orientace na využití alternativních paliv můžeme odvrátit jinak neodvratné zásahy do občanských práv a životního prostoru spojených s nutným rozšiřování uhelných slojí k těžbě. A to jak povrchových tak hlubinných.
D) Podstatnou mírou by se mělo zatížit vyvážené nerostné bohatství značným desátkem od těžařských společností vyvážející tyto vzácné suroviny mimo ČR dle horního zákona a tyto
finance lokálně použít v dotčených lokalitách k expanzi a podpoře obnovitelných zdrojů energií a to primárně u lokálních topenišť a lokálních energo podniků s orientací na zásobení energiemi nejen primárně el. energií, ale obecně. Za předpokladu využití vhodných příměsí z obnovitelných zdrojů jako zdrojů příměsného paliva. Takto se do budoucna připravujeme na oproštění od paliv s omezeným množstvím možné produkce (díky omezeným kapacitám zdrojů). A nutně snižujeme postupně závislost na těchto komoditách a těžařských společnostech.
E) Přehodnocení dotačních pobídek k fotovoltaickým zdrojům energie a to z důvodu nerentabilnosti vynaložených dotací. A následné ekologické zátěže spojené s likvidací fotovoltaika panelů po uplynutí životnosti. Doposud je technologie výroby na úrovni, kdy vynaložené finance, jak byly nastaveny včetně pobídek, překračují mnoho násobně finance vynaložené např. na fytoenergetické zdroje a případně bioplynové stanice. Přitom koncový odběratel neboli občan prakticky přímo dotuje tuto energii ze svých prostředků. Přitom energo gigant stále generuje obrovské zisky. Primárně by mělo být snahou podniků vynakládat podstatnou část ze svých zisků na modernizaci a ekologizaci provozů. K tomu by se měly zavázat smluvně státu. V případě, že ekologizace provozů a zmírnění dopadů vlastní výdělečné činnosti není zájmem takových podniků, nevidíme smysl v podpoře z vlastních financí zelených zdrojů takto bez efektu samotné expanze těchto zdrojů. Stanovme si za cíl dosažení procentuálního obsahu produkované energie v lokalitách se zhoršeným stavem ovzduší apod. tak, abychom dosáhli nutného snížení emisí a závislosti na fosilních palivech.
Ovzduší
Ovzduší v MoravskoSlezském regionu je dle MŽP vyhlášeno jako území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Tento fakt je zde zakořeněn dlouhou dobu pro několik aspektů zhoršujících neustále průběh rozptylových podmínek, expanze dopravy díky umístnění u tří hranic (trans Evropské území). Hustota osídlení, hustota průmyslových podniků a orografické neměnné podmínky. Vše toto v globálu znesnadňuje rozptyl znečistění v ovzduší zejména PM10 a menší plus další specifické znečištění jako B(a)P – dioxiny PCB apod. Podle zjištění i samotných vyjádření MŽP k této lokalitě je zde situace
specificky těžko řešitelná. Proto jako jediné smysluplné řešení vidíme v uplatňování programu na zlepšení ovzduší s maximálním důrazem a specifikacemi pro tuto lokalitu.
Okruhy k řešení zlepšení. 1.) Doprava 2.) Průmysl 3.) Lokální topeniště
Nezabýváme se zde podílem znečištění jednotlivých okruhů, jelikož studie a prohlášení se extrémně liší podle toho, kdo je zadal, zpracoval, zaplatil a následně prezentuje. Problém je celek a jako s takovým je třeba s ním nakládat při řešení!
Doprava V MSK se vynakládá dostatek financí na ekologizaci hromadné dopravy. Zde je posun zajištěn. V případě účelové dopravy velkokapacitní je situace zcela jiná. Stále se zde objevují nákl. automobily i v centrech měst, které svou emisní charakteristikou nesplňují kritéria pro moderní nákladní dopravu.
A) Omezením pohybu a dopravy ve městech takovéto povahy (viz výše) omezujeme i emise z ní plynoucí. Jako vhodné se jeví zavedení emisních zón kde je předpoklad pro činnost této účelové dopravy situován tak,že primárně ji zajišťují firmy, které disponují zařízením, které je vhodné pro provoz v těchto lokalitách čili splňují nejpřísnější ekologické normy pro exhalace.
B) Běžnou praxí je v EU i zavedení tzv. vjezdného do městských částí (Center), což trvale snižuje objem automobilové dopravy včetně účelové a nahrává tlaku na splňování ekologických norem pro exhalace pro automobilovou dopravu. Cena se odvíjí od emisního zatížení vozu, pro který je povolenka vystavena. Jinak řečeno zvýhodněni jsou nízkoemisní vozy – případně jsou z plateb vyjmuta vozidla užívající alternativních paliv v nízkoemisním režimu jako Plyn
-Elektro mobil. Výnos z povolenek se má použít pro rozšíření a zvýhodnění hromadné dopravy ve městech, kde to situačně dovoluje městská výstavba využití zonace.
C) Tranzitní města a obce mnohdy nemohou využít možností zonace pro omezení dopravy. Jelikož umístněním a povahou jsou to místa tranzitního charakteru. Zde je nutno přihlédnout k faktu, že mnohé tyto lokality jsou již dnes kapacitně přetížena, z mnohých se stávají komunikace se zvýšenou nehodovostí, nemluvě o problémech znečištění v těchto lokalitách.
Řešení se nabízí v legislativním řešení mýtných výnosů. Tato mýta a výnosy mají primárně zajišťovat financování rozvoje dopr. Infrastruktury, kde je jasný předpoklad lokality jako tranzitní. Dosavadní mýtné brány by měly být provozovány tak, aby se peníze vracely do lokalit, které trpí tímto zatížením. Jakékoli přerozdělování je jen kupčení s financemi inkasovanými za nepohodlí a mnohdy i zdraví občanů těchto lokalit. Vzhledem k listině základních lidských práv a svobod mají i tito občané právo na stejnou neměnnou kvalitu života jako jiní občané mimo tyto lokality. V prvé řadě mají mít počiny zpoplatnění těchto cest výsledek v nápravě v této lokalitě. Pokud plošně nelze finance takto využít, mělo by být v kompetenci dotčených měst a obcí si takto mýtné vybírat odděleně samostatně byť na silnicích jim nenáležících protínajících města a obce.
Průmyslové znečištění ovzduší Průmysloví znečišťovatelé jsou velkou mírou vinni za celkový stav ovzduší MSK a to i jen díky samotné hustotě průmyslových podniků v lokalitě s takovou hustotou osídlení, jako je v MSK. Nepopíratelným přínosem podniků je i míra zaměstnanosti s jakou přispívají podniky k ekonomickému růstu a možné stabilizaci ekonomiky kraje.
A) V našem programu nehodláme nechat dále vést dialog a potažmo i dohody tímto netransparentním stylem jako doposud. Obsah veškerých jednání v této věci se znečišťovateli musí být zcela transparentní přítomnost u těchto jednání.
Lokální topeniště
V žádném případě občanská ani úřední šikana nezmění způsoby vytápění v lokálních topeništích. Mnohé z připravovaného řešení formou sankcí bude mít v drtivém podílu případů pouze za výsledek likvidační jednání ekonomického charakteru vedeného proti občanům. A to bez reflexe na fakt, že právě velkou část tohoto problému tvoří ekonomická stránka vhodného materiálového zajištění. Tento aspekt konceptu řešení ze strany MŽP a pracovní skupiny ministra doposud neřeší. Programové řešení styl dotace na kotle jen na fosil. paliva ukazuje na obrovskou účast těžařských a energetických gigantů a jejich lobistů v rozhodování státu. Jen dva příklady nevhodnosti tohoto řešení: Cenová expanze a omezenost těchto zdrojů. Ekotoxicita a následky těžby pro budoucnost nejen tohoto kraje.
A) Hlavní cíl programu pro lokální topeniště je vytvoření pobídky pro paliva splňující předpoklady ekologizace vytápění. Tzn. charakteristika jako obnovitelný zdroj energie. Nízká ekotoxicita spalin i odpadu po produkci (popeloviny). Dostupnost komodity a s tím i spojená ekonomická výhodnost. Zvýhodnění tohoto média pro lokální topeniště s cílem další efektivizace a přínosů pro ekologizaci. Vhodná bilance CO2
B) Při ekologizaci lokálních topenišť je vhodné materiálové zajištění možné provádět dle vzoru severských států nebo blíže i AU, kde je drtivá většina těchto zdrojů zajištěna fytoenergetickými palivy. Případně se upravuje výhodnost a dostupnost plynu pomocí včlenění bio-plynových stanic pro produkcí plynu pro lokální topeniště v regionálních měřítcích, kde vlastní produkce bio-odpadů v regionu slouží i k zlepšení materiálového zajištění pro lokální topeniště. Tím i vylepšíme dopady provozu lokálních topenišť na lokality jako je MSK díky charakteristice (úvodní odstavec Ovzduší). A omezíme závislost na nerostných surovinách. ČR oproti jiným energeticky vyspělým státům sleduje zcela jiný směr, což poukazuje na neblahý vliv lobbingu těžařských a energetických gigantů v rozhodovacích procesech i tam, kde má mít přednost efekt před ekonomickými zájmy lobbistických skupin. Našim zájmem je snaha o zlepšení s trvalými výsledky a vizí pro budoucnost našeho kraje.
Znečištění a ekologické zátěže. Ekologické zátěže V našem kraji je spousta ekologických zátěží jako dědictví dob minulých. Stát se zavázal k jejich nápravě a uvedení do původního stavu. Bereme si za své dohled nad realizací těchto slibů a provedení konkrétních kroků, které nadále zamezí vzniku nových ekologických zátěží odstraňováním těch původních, jak je tomu v případě např. kalů z lagun Ostramo. Požadujeme v rámci MSK a dále nejen při těchto a podobných projektech s jakousi produkcí výrobků z odpadů této a podobné charakteristiky. Zavedení standartu zhodnocení celkové ekotoxicity těchto materiálů či výrobků z nich plynoucí. Jako nedostačující se jeví pouhé certifikování výrobků.
V legislativě České republiky je již ekotoxicita zahrnuta pod kódem H14 mezi nebezpečné vlastnosti odpadů ve vyhlášce MŽP č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů *. V této vyhlášce se ekotoxicita definuje jako vlastnost těch odpadů, které představují nebo mohou představovat akutní nebo pozdní nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí. I zde navrhujeme provést nutné změny legislativy ! Jelikož v poslední době se zjišťuje, že testy ekotoxicity, které se zakládají na testování vodných výluhů (jak je tomu právě v naší legislativě), nejsou dostačující z důvodu nízké vypovídací hodnoty o daném vzorku. Požadujeme řešení tak jako ve většině vyspělých států, kde tento nedostatek již řeší zavedením nových metodik pro hodnocení ekotoxicity odpadů, především kontaktních testů, jejichž výsledky mají podstatně vyšší vypovídací schopnost pro pevnou matrici než hodnocení podle kvality vodného výluhu. Dále je nutné přihlížet při posuzování takových a podobných projektů k Stockholmské úmluvě, což je právně závazná mezinárodní dohoda, jejímž cílem je eliminace vybraných perzistentních organických látek. Mnohdy se schvalovací procesy týkají i činností a nakládání s látkami, které zahrnuje tato dohoda, kdy je jasně definováno, co se vymyká standardům a zásadám tak, jak jsou stanoveny v této úmluvě. Viz „LAGUNY“ a další, za zmínku stojí zcela nepochybně i mimo MSK například Žacléřské doly a praktiky Gemec Union a.s., kteří svou činnost ale provádí i v MSK.
– Budeme klást důraz na výběr skutečně efektivních způsobů likvidace ekologických zátěží.
– Zavedeme transparentnost jednání při výběru zhotovitele pro tyto činnosti s důrazem na odbornost a celkový koncept projektu. Zejména dopady této činnosti při realizaci i do budoucna. – Při řešení IP (integrované povolení) zavést standard vytvoření oponentního IP nezávislým odborníkem z ČIŽP či podobné jiné organizace patřící do projektu odstranění zátěže a to zejména v lokalitách se zhoršenou kvalitou ovzduší či v lokalitách výskytu ekologických zátěží. – Zavedení trvalého dohledu nad dodržováním IP a všech ostatních nařízení souvisejících s bezvadným prováděním smluvně sjednaných prací spojených s odstraněním či nápravou ekologických škod - zátěží. – Včlenění doporučení, vyjádření a upozornění neziskového sektoru a iniciativ místních sdružení k těmto projektům. Jelikož se ukazuje, že mnohdy jednají s náskokem a jejich informace mívají i odborný charakter a mohou po čase poukázat na chyby, ke kterým dochází. Takto můžeme společně vyloučit pochybení způsobené tzv. profesionální slepotou. – Rozhodně nepovažujeme rozptýlení ekologických zátěží a to jak rozvozem, tak následně jinou distribucí a to i při termické likvidaci formou emisí z komínu za řešení likvidace. Zátěže se takto pouze rozptylují do větších ploch, ovšem u mnohých látek se přírodní mechanizmy nedokáží s látkami typu PCB apod vypořádat, stále se tak kumulují. – Požadujeme změnu a zefektivnění zkoušek ekotoxicity dle standardů a světových měřítek.
Znečištění
Je sice obecný pojem ovšem každý si představí mnoho typů znečištění, které zná přímo ze svého okolí. K znečištění jako takovému obzvláště u nás v kraji (tak zatíženém) je třeba přistupovat uceleně a metodicky. Je třeba zohledňovat u původních znečištění ale obzvlášť u nově vznikajících zdrojů jejich povahu samotnou a samozřejmě nutnost produkce znečištění jakéhokoli charakteru. – Uplatňovat zde normu BAT + v režimu skutečně přínosných technologií nejen omezujících co do přínosů jako zdrojů znečištění. – Uplatňovat direktivu
48509/ENV/08 z 27 června 2008
část“A“ bod 4, kdy je dáno znemožnění
vzniku nových stacionárních zdrojů znečištění a rozšiřování stávajících v lokalitách se zhoršeným stavem ovzduší.
– Zohledňovat nové možné zdroje a projekty s povahou produkce znečištění či vlastních odpadů i v horizontu časové životnosti technologií a stavby. např. v případě KIC a.s. nikdo nehodnotil přínos projektu co do tvorby toxických odpadů v časovém měřítku životnosti předložené technologie. V případě produkce 60 000 tun/rok odpadů ze spalovny se nelze přeci spokojit s tvrzením, kde se předpokládá, že bude v charakteristice „O“ jako odpad Ostatní.! Při životnosti tec. 20 let se jedná o 1200000 tun odpadů dle AV ČR zřejmé charakteristiky „N“ Nevhodné k dalším upotřebením, jak je deklarováno v projektu. Při schvalování projektů, kde jsou města a obce či kraj. Místo příslušnými orgány ve věcech řízení o umístnění projektů a následného provozu zařízení a zároveň jsou akcionáři společností či dokonce majoritní podílníci v těchto společnostech se jeví jako nutné pro správnost a transparentnost + odstranění možné systémové předpojatosti úřadů a úředníků. Nechat rozhodnout v zastoupení jiný kompetentní úřad mimo zájmem dotčené subjekty. Jen tak zajistíme skutečně nezávislé posuzování projektů mimo zainteresované subjekty.
