NEJČASTĚJI KLADENÉ DOTAZY K VÝZVĚ Č. 57 OP LZZ

NEJČASTĚJI KLADENÉ DOTAZY K VÝZVĚ Č. 57 OP LZZ A) Publicita projektu 1. Z čeho vyplývá povinnost příjemců podpory dodržovat vizuální identitu ESF/OP LZZ a zajišťovat publicitu projektu spolufinancovaného z ESF? Požadavek na informování veřejnosti o projektech podpořených z fondů Evropské unie je stanoven v Nařízení Evropské komise č. 1828/2006. Na toto nařízení navazují 3 důležité manuály určující pravidla informování a propagace projektu: Manuál pro publicitu OP LZZ, který stanovuje povinné minimum publicity a vizuální identity projektů podpořených z OP LZZ; Manuál vizuální identity ESF v ČR, který určuje zásady správného používání loga ESF a vlajky EU; Manuál vizuální identity OP LZZ, který určuje zásady správného používání loga OP LZZ. Všechny tyto manuály jsou dostupné v záložce Publicita -> OP LZZ. 2. Jaké povinnosti vyplývají z Nařízení č.1828/2006?  informovat příjemce podpory a širokou veřejnost o tom, že daný projekt je spolufinancován z EU - dodržovat povinné minimum publicity  poskytnout souhlas se začleněním na veřejně přístupný seznam příjemců 3. Jaké minimální požadavky musí příjemce v rámci každého projektu podporovaného z OP LZZ splnit?  dodržování povinného minima publicity OP LZZ;  označení školicích místností projektu a označení všech věcí spolufinancovaných z OP LZZ prvky povinného minima publicity OP LZZ;  vložení stručné prezentace projektu na webové stránky www.esfcr.cz Uvedený výčet představuje minimální povinnou publicitu každého projektu, jejíž dodržování bude předmětem kontrol. Nesplnění závazného balíčku bude považováno za závažné nedodržení pravidel publicity a porušení rozpočtové kázně a bude sankcionováno ve smyslu příslušných ustanovení právního aktu o poskytnutí podpory. Příjemce může v rámci publicity projektu realizovat i další aktivity v závislosti na obsahovém zaměření projektu a jeho velikosti. 4. Co je povinné minimum publicity OP LZZ? Povinné minimum publicity OP LZZ je několik prvků (log), které musí příjemce používat:

a) logo Evropského sociálního fondu b) text „Evropský sociální fond v ČR“ - text může být součástí loga Evropského sociálního fondu nebo může být umístěn samostatně c) logo Evropské unie s textem „Evropská unie“ d) logo Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost e) motto „Podporujeme vaši budoucnost“ f) odkaz na webové stránky ESF www.esfcr.cz Na drobné propagační předměty je nutné umístit minimálně body a), c) a d) Logo MPSV nebo MV a věta „Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR“ není součástí povinného minima publicity.

Podporujeme vaši budoucnost

www.esfcr.cz 1

5. Kde všude je třeba loga povinného minima publicity OP LZZ používat? Povinná loga je obecně třeba používat na všech dokumentech spojených s projektem (minimálně na přední straně) a na materiálech/předmětech hrazených z projektu, nemusí být ale úplně všude.  ANO: smlouvy, zadávací dokumentace, letáky, brožury, propagační předměty, prezenční listiny atd.  NE: kancelářské potřeby pro běžnou administrativu, faktury a objednávky (generované strojově) 6. Co je nutné při používání log povinného minimu publicity OP LZZ dodržovat? Zásady použití log definuje zejména Manuál vizuální identity: správné řazení log, barevnost, odstupy, minimální velikost, typ písma atd. Každé logo se vždy používá jako celek a je nepřípustné jakkoliv měnit jeho proporce a barevnost. Kromě povinných log lze použít pouze logo příjemce a/nebo projektu – loga partnerů a dodavatelů (kromě poskytovatelů sociálních služeb u velkých, individuálních projektů) se nesmí používat (v případě potřeby ale lze uvést název partnera/dodavatele formou textu). 7. Jaké je správné pořadí log povinného minima publicity? Při použití standardní řady log, které je ke stažení na webu (ve formátu AI a JPG), je pořadí definováno takto:  logo ESF v ČR s vlajkou EU a nápisem „Evropská unie“,  za ním (pod ním) logo OP LZZ,  a nakonec logo realizátora projektu. Pokud je součástí této řady i logo příjemce projektu, nesmí být větší než zbývající loga a vždy musí být dodrženy předepsané rozestupy log. Při používání log nezapomínejte na ostatní body „Povinného minima publicity OP LZZ“, tedy text Evropský sociální fond, motto Podporujeme vaši budoucnost a odkaz na webové stránky www.esfcr.cz. 8. Jaké barevné varianty log jsou přípustné? Barevné varianty log:

Černobílé logo ESF se užívá jen s černobílou vlajkou EU. Černobílá vlajka EU může být používána pouze v níže uvedené podobě:

Pokud je materiál celý černobílý, je nutné uvést logo ESF a vlajku EU v černobílé variantě. Na tuto skutečnost je třeba myslet především při zadávání inzerce do tisku, které jsou u většiny případů černobílé, a tak je třeba zaslat novinám již rovnou černobílé varianty log.


www.esfcr.cz 2

V případě, že chcete použít negativní variantu na barevný podklad, vždy se používá černobílá varianta log a pouze v bílé barvě:

Dávejte si pozor na barevnost log při tisku. Pokud použijete barevnou variantu log a vytisknete ji na černobílé tiskárně, tak je barevnost log špatně!

9. Které dokumenty, materiály, předměty je třeba označit povinným minimem publicity OP LZZ? Na všech informačních, školicích a propagačních materiálech musí být umístěno kompletní povinné minimum publicity OP LZZ: - letáky, brožury, publikace, - propagační předměty, - webové stránky projektu (v současné době jedním z nejvýznamnějších nástrojů pro informování veřejnosti), - prezenční listiny, pozvánky, prezentace, certifikáty, - hlavičkový papír (písemná korespondence spojená s projektem), - smlouvy, zadávací dokumentace, - šanony a desky s dokumenty spojenými s projektem (lze např. samolepkou) a dalších materiály vztahující se k projektu. 

 

Výjimku tvoří dokumenty, do kterých nelze loga z technických důvodů vložit (strojově generovaná faktura, objednávka atp.). Na fakturách je ale třeba uvést minimálně informaci o tom, že výdaj byl financovaný z OP LZZ v rámci projektu č. XXX, viz Příručka pro příjemce. Loga dále není třeba uvádět na kancelářských potřebách (např. „košilky“ k účetním dokladům, interní žádanky na nákup věcí nebo služeb) pro běžnou administrativu. Povinná loga musí být umístěna minimálně na přední straně tištěných materiálů.

Dále musí být povinnými logy označeny všechny školicí místnosti (tedy místnosti, které navštěvují účastníci projektu) a vybavení spolufinancované z OP LZZ – označení musí být dostatečně velké, dobře viditelné a čitelné (větší cedule, plakát, roll-up, samolepka atp.). Označena by měla být také místní kancelář realizace projektu apod. 10. Jak označit pořízený software prvky povinné publicity, když má nehmotný charakter? Prvky povinné publicity by měly být zakomponovány přímo v daném softwaru, zejména pokud se jedná o software vytvářený na zakázku. Pouze v případech, kdy to není možné, je nutné označit povinnou publicitou počítač, na kterém je tento software nainstalován, případně místnost, ve které je používán. Počítač či místnost by měly být označeny logy a větou, že je zde používán tento software pořízený v rámci daného projektu za finanční účasti EU a ERDF.


www.esfcr.cz 3

11. Může být označení účetních dokladů názvem operačního programu a číslem projektu na originál faktury příjemce provedeno až dodatečně nebo tento text musí být na faktuře již od dodavatele? Označení se může provést dodatečně (např. razítkem, psaným textem). 12. Co je vhodné z hlediska publicity uvádět na prezenčních listinách? Prezenční listina ke školení by podle požadavků tzv. Desatera OP LZZ měla minimálně obsahovat všechny prvky povinného minima publicity, identifikační údaje účastníků akce, časovou dotaci akce či informaci o způsobu využití osobních údajů cílové skupiny. Kromě toho doporučujeme z důvodu administrace projektu také uvádět reg. číslo projektu a název příjemce podpory. Pro lepší dohledatelnost, např. při fyzické kontrole na místě, by bylo vhodné udávat i jméno lektora. Program školení stačí uvádět v manuálech/metodice, kterou pro daný kurz máte. 13. Jak máme dodržovat publicitu ve školicích místnostech a na certifikátech u kurzů, které jsou veřejně přístupné, případně když jde o mezinárodně uznávané certifikáty? A co když chce své logo na certifikátu použít dodavatel? Obecně je třeba označovat místnosti, kde se konají semináře, povinnými logy. Obdobně je třeba označit logy certifikáty – a zároveň platí, že loga dodavatelů na certifikátech být nesmí (použít lze pouze text názvu atp.). Označení školicích místností a certifikátů ale není třeba vyžadovat u kurzů, které jsou pořádány pro veřejnost, nikoli konkrétně pro příjemce.  ANO: kurz pořádaný konkrétně pro příjemce.  NE: kurz pro veřejnost, kterého se příjemce pouze účastní. Dále pokud se jedná o certifikát, kde existuje odůvodnění pro to, že loga nemohou být použita (např. mezinárodní zkouška, řidičské oprávnění), musí být zúčastnění informováni o tom, že se vzdělávají z peněz OP LZZ, jinou formou. Nejlépe je k certifikátu přidat vlastní list (certifikát) s logy, který bude o této skutečnosti informovat. Co se týče log dodavatelů na certifikátech u kurzů pořádaných pro konkrétní příjemce, logo dodavatele být uvedeno nesmí – je třeba vyžadovat certifikát, kde je dodavatel zmíněn bez loga, formou textu. Řada firem chce svá loga na certifikátech mít s odkazem na to, že se jedná o akreditovaný kurz MŠMT, nicméně MŠMT formát certifikátu podle všeho nijak nespecifikuje. 14. Může být v brožurách sloužících ke školení v rámci projektu použit copyright a odkaz na web dodavatele? Ano, pokud dodavatel nepoužije své logo, tak odkaz na web ani copyright nejsou zakázány. Upozorňujeme, že alespoň na přední straně je nutné použít řadu log povinného minima publicity dle Manuálu pro publicitu. 15. Jaké propagační předměty mohu v rámci projektu pořídit? Při výběru propagačních předmětů se zamyslete na vhodností propagačního předmětu vzhledem k projektu, jeho zaměření, aktivitám, cílové skupině, velikost atd. (například zapalovač není vhodný propagační předmět). Myslete na to, že propagační předmět by měl svou povahou co nejvíce reprezentovat váš projekt. Příklady vhodných propagačních předmětů naleznete na str. 72–74 Manuálu vizuální identity. Dále je třeba dělat pouze takové propagační předměty, na která se vejde povinné minimum publicity OP LZZ – nelze následně argumentovat, že loga na propagačním předmětu nejsou, protože se na něj nevejdou.


www.esfcr.cz 4

16. Mohou být prvky povinného minima publicity zobrazena na propagačních předmětech formou rytiny (na stříbrný podklad, do dřeva atp.), případně výšivky? Ano, pokud bude dodržen standard a určitý poměr kontrastu, aby byla loga dobře viditelná, tak mohou být propagační předměty označeny formou rytiny či výšivky povinných log OP LZZ. 17. Jak nejlépe prokazovat publicitu projektu? Všechny aktivity spolufinancované z ESF-OP LZZ musí být řádně zdokumentovány. Doporučujeme archivovat výstřižky z novin (inzerce, články o projektu, rozhovory) nebo jejich kopie s daty uveřejnění i vzorky propagačních předmětů. Dalším možným způsobem prokázání publicity je fotodokumentace činností projektu (školení, služeb, seminářů apod.). Obecně je třeba se řídit Desaterem příruček OP LZZ, které se zabývají i tím, jaké doklady mají být archivovány. 18. Je možné položku - propagační balíček zahrnout v rozpočtu do služeb nebo je to nepřímý náklad? Náklady na nákup zařízení a vybavení a spotřebního materiálu, které jsou pořizovány za účelem zajištění publicity pomoci z ESF, jsou součástí nepřímých nákladů. Veškeré nepřímé náklady jsou rozepsány v kapitole 2.7.2 Metodiky způsobilých výdajů OPLZZ (D5).

B) Administrace projektu 1. Pokud bychom nakupovali např. notebook či tiskárnu s využitím pro management projektu (projektový a finanční manažer, právník, odborný asistent), nikoliv přímo pro cílovou skupinu, spadají tyto nákupy/položky mezi nepřímé náklady? Ne. Do nepřímých nákladů jsou zahrnuty pouze náklady na nájem či operativní leasing zařízení či vybavení, které slouží k administraci projektu (tj. nepoužívá ho pro své zapojení do projektu cílová skupina, nikoli náklady na jeho pořízení. 2. Je možné mezi nepřímé náklady zařadit zřízení kanceláře projektu? Pokud je myšlena zařízením kanceláře nakoupení nábytku, tak ten není možné do této položky zařadit. Nábytek by byl v položce křížové financování. Tato forma financování není ovšem u této výzvy (č. 57) uznatelná. Mezi nepřímé náklady spadá zařízení a vybavení typu náklady na nákup papíru, náklady na spotřební a kancelářský materiál, odpisy budov využívaných pro projekt apod. Více viz Příručka D5 - Metodika způsobilých výdajů z Desatera OP LZZ. 3. Naše město je plátcem DPH, ale v minulých žádostech jsme uváděli, že nejsme plátcem DPH ve vztahu k aktivitám projektu. Můžete mi prosím vysvětlit, proč tomu tak je a co se má správně uvést v žádosti? Finanční příspěvek (dotace) poskytnutý na schválený projekt spolufinancovaný z ESF, ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, příp. z jiných zdrojů (úplata za poskytovaná plnění v rámci projektu apod.) není předmětem daně a nezahrnuje se do obratu pro registraci. Více informací naleznete v kapitole 6 Daň z přidané hodnoty – DPH Metodiky způsobilých výdajů (D5) OP LZZ. V případě nejasností ohledně možné uplatnitelnosti odpočtu DPH na výdaje vzniklé v rámci projektu doporučujeme obrátit se s dotazem na místně příslušný finanční úřad. 4. Jsou uznatelným nákladem projektu externí služby - administrativní zajištění projektu, tzn. že evidenční činnost projektu (monitorovací zprávy, finanční řízení, publicitu) zajišťuje externí subjekt? Ano, náklady na administraci projektu jsou způsobilým výdajem. Viz Metodika způsobilých výdajů D5 Monitorovací zprávy lze zajišťovat externím subjektem v rámci Nákupu služeb – administrace projektu (kromě přípravy projektové žádosti). Finanční řízení - vedení rozpočtu projektu jako součást finančního řízení projektu. Externě lze pořídit publicitu a zahrnout do nepřímých nákladů.


www.esfcr.cz 5

5. Město bude od příštího roku v účetnictví odepisovat majetek. V souvislosti s nákupem notebooků bych se ráda zeptala, do jaké položky máme notebooky (popř. odpisy notebooku) zařadit? Výzva č. 57 nepodporuje křížové financování, notebooky mohou být nakoupeny max. do výše 40 000 Kč. Pokud budete notebooky pro cílovou skupinu v rámci projektu nakupovat, pak by se jednalo o nákup Neodpisovaného hmotného majetku, kap. 03.01.01. Do odpisů v rámci projektu nelze dát majetek, který byl pořízen z dotace. V metodice D5 jsou mj. popsány odpisy vlastního dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, záleží, zda se jedná o zařízení pro cílovou skupinu nebo pro realizační tým. 6. Co patří mezi nepřímé náklady, jak se v žádosti napíšou do rozpočtu a jak bude tento rozpočet procentuelně vypadat? Lze nepřímé náklady v rozpočtu neuvádět, nebo naopak upravovat limity stanovené výzvou? Výčet nepřímých nákladů je uveden na str. 19-21 Metodiky způsobilých výdajů D5. Tyto náklady se nekontrolují, neevidují, propláceny budou ve výši podílu na skutečně vynaložených a prokázaných způsobilých přímých nákladech projektu. V Benefitu sami zadáváte procentní sazbu (která je daná výzvou a neměnná!!!), podle toho, jaký je objem celkových přímých výdajů (bez výdajů, které spadají do křížového financování). V rozpočtu tedy bude (kromě konkrétních částek):  9 - Přímé způsobilé náklady bez křížového financování: 100%  10 – Nepřímé náklady: 14 %, 16 % nebo 18 %  11 – Celkové způsobilé náklady: 114 %, 116 % nebo 118 %. 7. Můžeme školit zaměstnance na komunikaci s veřejností? Ne. Toto není v souladu s výzvou a nepřispívá k ŘLZ. 8. Musí mít zaměstnanec, který bude členem projektového týmu, uzavřenu dohodu o provedení činnosti na účast v projektovém týmu, nebo se jeho účast vykazuje pouze pracovními výkazy? V případě, že je zaměstnanec placen z peněz určených na projekt, musí být jeho vztah určen pracovní smlouvou, dohodou o PČ či dohodou o PP. Tzn., pokud bude již stávající zaměstnanec přiřazen na práci na projektu, tak se toto upraví v jeho pracovní náplni (uvede se zde, na jakém projektu bude pracovat, jakou částí úvazku a jak dlouho). Pokud bude zaměstnanec přijat na dohodu, tak budou tyto náležitosti součástí dohody. Poté dokládá ještě pracovní výkaz. 9. Jaký je rozdíl mezi osobními a mzdovými náklady? Do které kategorie patří náklady na mzdy projektového týmu (manažer, metodik, finanční manažer apod.)? Můžete uvést konkrétní příklady rolí (osob), kdy se používá rozpočtová kapitola mzdové náklady? V D1-Příručce pro žadatele o finanční podporu z OP LZZ je mj. uvedeno, že položka rozpočtu 01 Osobní náklady se dále dělí na: 01.01 Pracovní smlouvy 01.02 Dohody o pracovní činnosti 01.03 Dohody o provedení práce 01.04 Jiné osobní náklady Přičemž při rozdělení nákladů je nutné vzít v potaz následující skutečnosti dané opět Příručkou D1 (str. 36) : Pracovní smlouvy/DPP a DPČ – jedná se o vyčíslení všech nákladů zaměstnavatele na danou pozici, tj. včetně odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění a dalších nákladů, které je zaměstnavatel povinen hradit na základě platných právních předpisů (odvody do Fondu kulturních a sociálních potřeb, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání apod.). Jiné osobní náklady – náklady na odměny pracovníkům na projektu. Jedná se o odměny za kvalitní práci apod. a jejich vyplacení musí být dostatečně zdůvodněno. Dále sem patří náklady za vyčerpanou dovolenou, a to v případě, kdy díky čerpání dovolené dochází k překročení jednotkové měsíční sazby na danou pracovní pozici. Např. v rozpočtu je uvedena měsíční sazba na daného pracovníka 30.000,-. Skutečně bylo vyplaceno za měsíc květen včetně dovolené 30.100,-, z toho 30.000,- bude čerpáno z měsíční sazby na danou pozici, 100,- z položky jiné osobní náklady.


www.esfcr.cz 6

10. Musí být nepřímé náklady součástí rozpočtu projektu? Pokud ano, co přesně znamená, že se neprokazují? Příjemce obdrží procentuelně stanovenou částku a pak už nijak nedokazuje fakturami, zda částku použil např. na toner do tiskárny, nákup papíru apod.? Nepřímé náklady se neprokazují a tudíž se jejich rozpis ani neuvádí do rozpočtu projektu. Jejich výše se odvozuje od přímých nákladů (v předem stanovené konkrétní procentní výši). Více informací viz příručka Metodika způsobilých výdajů (D5) OPLZZ. 11. Může nastat situace, kdy projektový manažer projektu bude zároveň i členem cílové skupiny. V případě, že pojede na školení jako člen cílové skupiny, měly by být cestovné, stravné a případné ubytování způsobilými náklady proplaceny v souladu s Metodikou způsobilých výdajů dle kapitoly 2.6 přímá podpora. Je to tak? Je možné, aby člen realizačního týmu mohl čerpat z přímé podpory. Je však nutné striktně rozdělit jeho roli jako člena realizačního týmu a jeho roli jako součást cílové skupiny. Tzn., měl by splňovat všechno to, co ostatní v cílové skupině, např. být v zaměstnaneckém poměru s příjemcem (v tomto případě mít s příjemcem uzavřený pracovně právní vztah, jehož náplní je jiná činnost než ta pro projekt), absolvovat řádně školení, atd. Úhrada z přímé podpory by neměla suplovat výdaje, které jsou u grantových projektů z nepřímých nákladů. 12. Co se týče realizačního týmu, jak máme co nejlépe a nejefektivněji zapojit současnou personalistku? Předpokládáme, že ona bude celé vzdělávání řídit a koordinovat zaměstnance, zastřešovat vytvoření konečného produktu (brožura, směrnice), ale současně bude absolvovat sama školení. Můžeme jí např. změnit pracovní smlouvu a uvést v žádosti, že vytvoříme nové pracovní místo (např. koordinátor řízení lidských zdrojů) a toto nové místo hradit z dotace? A může být někdo členem realizačního týmu a současně absolvovat školení? Člen realizačního týmu se může účastnit školení, pokud spadá zároveň do cílové skupiny. Na zaměstnance žadatele, kteří jsou přímo zapojeni do realizace projektu (max. 1,6 úvazku na jednoho člověka) je v rozpočtu vyčleněna kapitola Osobní náklady. Není třeba vytvářet nové pracovní místo, na které se vztahuje udržitelnost podle kapitoly 10 Příručky pro příjemce D2. Zachovejte stávající pracovní místo a pracovnici pouze upravte úvazek a náplň smlouvy. 13. Je možné z dotačních prostředků čerpaných z této výzvy pořídit notebooky zastupitelům města (17 osob)? Mimo jiné by jim sloužily ke studiu e-learningových kurzů, které by byly realizovány v rámci této výzvy. V rámci této výzvy je možné pro cílovou skupinu pořídit i notebooky (patří do kapitoly Zařízení a vybavení), pokud bude řádně odůvodněn jejich počet a budou sloužit jako vybavení k výuce. Náklady na kapitolu rozpočtu Zařízení a vybavení nesmí přesáhnout 20 % z celkových způsobilých přímých výdajů. Pokud jsou položky zařízení a vybavení využívány i k jiným účelům, které přímo nesouvisí s cíli projektu, způsobilá bude pouze poměrná část těchto nákladů. Metodika výpočtu této části musí být zachována po celou dobu projektu (vč. Závěrečného vyúčtování a případného auditu a žadatel ji musí být schopen v průběhu i po skončení projektu doložit). 14. Lze v rámci projektu pořídit software např. pro personální řízení „Personální katalog rolí a služeb“ (řádově 300 000 Kč)? Charakter softwaru opět musí být v souladu především s bodem 1 kapitoly 3.5 výzvy a musí být určený ke zlepšení systému kvality řízení lidských zdrojů. Vysoká cena musí být řádně odůvodněna. 15. Patří mezi způsobilé výdaje i nehmotný majetek (např. software) s pořizovací hodnotou vyšší než 60 000 Kč? Ano. Nehmotný majetek neodpisovaný (do 60 000 Kč) a odpisovaný (nad 60 000 Kč) je součástí kapitoly Zařízení a vybavení. Je třeba dodržet limity dané příručkou D1 a D5. Kapitola Zařízení a vybavení není ve výzvě č. 57 omezena jiným způsobem, než uvádí příručka D5. Náklady na kapitolu rozpočtu Zařízení a vybavení nesmí přesáhnout 20 % z celkových způsobilých přímých výdajů. V tomto případě je nezbytné při vyplňování projektové žádosti v Benefitu zatrhnout pole „projekt počítá s investičními náklady“. V tomto případě je nezbytné při vyplňování rozpočtu projektové žádosti v Benefitu u nového záznamu SW v kapitole 03.03.01 (cena, počet kusů) zatrhnout pole „Z toho investiční“ a vypsat tam cenu SW.


www.esfcr.cz 7

16. Ve výzvě není povoleno křížové financování, není povolena realizace IT vzdělávání, ale je povoleno „rozšiřování moderních ICT a eGovernmentu ve veřejné správě“ (3.1 - podporované činnosti oblasti podpory). Tato kombinace není jasná, jaké aktivity lze tedy zahrnout do projektu: Je možné zakoupit SW, který je potřeba pro zkvalitnění práce v oblasti ŘLZ úřadu (personální informační systém, resp. nějaké jeho moduly, IS pro vzdělávání apod.)? Je možné vyškolit pro práci s IS pro ŘLZ pracovníky? Je to možné provést pro již existující IS nebo jen pro zakoupené/vytvořené IS v rámci projektu? Na „rozšiřování moderních ICT a eGovernmentu ve veřejné správě“ je možné vztáhnout nákup SW, který zkvalitní práci v oblasti ŘLZ úřadu. Ten by byl podle ceny dělen na nehmotný majetek neodpisovaný (do 60 000 Kč) nebo odpisovaný (nad 60 000 Kč) a řadil by se do kapitoly Zařízení a vybavení. V tomto případě je nezbytné při vyplňování projektové žádosti v Benefitu zatrhnout pole „projekt počítá s investičními náklady“. Rovněž je nezbytné při vyplňování rozpočtu projektové žádosti v Benefitu u nového záznamu SW v kapitole 03.03.01 (cena, počet kusů) zatrhnout pole „Z toho investiční“ a vypsat tam cenu SW. Charakter softwaru musí být v souladu především s bodem 1 kapitoly 3.5 výzvy. Na takto nově zakoupený nebo vytvořený informační systém pro oblast ŘLZ je možné vyškolit příslušné zaměstnance (řídící pracovníky nebo personalisty) v rámci projektu. 17. V textu výzvy je v bodě 3.1 u podporovaných činností oblasti podpory uvedena mj. „podpora výzkumných aktivit v oblasti veřejné zprávy včetně podpory aplikace nástrojů zvyšování kvality a efektivity veřejné správy“. Co se rozumí výzkumnou aktivitou ve veřejné správě a jaké definiční znaky musí splňovat? Spadá do této aktivity třeba výzkum veřejného mínění v obci? Pokud ano, za jakých podmínek? Výzkumnou aktivitou je zde myšleno např. dotazníkové šetření, průzkum spokojenosti, blíže viz bod 3.5 výzvy. Veškeré aktivity tedy musí být vztaženy k cílové skupině. 18. Lze do výzvy zahrnout informační systém úřadu (intranet) v rámci ICT pro podporu řízení lidských zdrojů? Veškeré aktivity musí směřovat k internímu zlepšení řízení lidských zdrojů systémového charakteru. Tvorba „intranetového“ prostředí pro účely cílové skupiny je možná. 19. Lze vytvořit městský portál v rámci eGovernmentu - informace z regionu na jenom místě katalog, noviny, web, kiosky, kabelovky, městský helpdesk mezi organizacemi a veřejností? Ne. 20. Lze provést personální analýzu, vytvořit kompetenční modely (popis pracovního místa) a procesní analýzu v oblasti řízení lidských zdrojů? Ano. Všechny tyto aktivity byly definovány ve výzvě. 21. Patří mezi podporované činnosti této výzvy i vzdělávání zaměstnankyň úřadu na MD? Zaměstnankyně by byly např. v průběhu MD proškolovány z některých aplikací (Word, Excel, Spisovna…). V rámci výzvy č. 57 nebude možné proškolit zaměstnankyně úřadu na MD ze základních počítačových dovedností. Ve výzvě se přímo uvádí, že v rámci výzvy nebudou podpořeny projekty, jejichž součástí je realizace zahraniční pracovní cesty, vzdělávání v oblasti IT, jazykové vzdělávání. 22. Je možné v rámci výzvy, aby nám externí firma v průběhu dvou let realizace projektu provedla alespoň dvakrát průzkum spokojenosti občanů a zaměstnanců Městského úřadu? Výzva je zaměřená na kvalitu řízení lidských zdrojů na daném úřadu. Průzkum spokojenosti mezi zaměstnanci je podporovaná aktivita, mezi občany města ne. Četnost průzkumů je třeba zdůvodnit a vše navázat na aktivity projektu tak, aby byl naplněn jeho cíl. 23. Lze v rámci projektu vzdělávat řadové zaměstnance v tzv. měkkých dovednostech? Máme na mysli vzdělávání např. přepážkových zaměstnanců v řešení konfliktních situací, jednání s klienty apod.? A co obchodní korespondence (normy) nebo legislativa (zákoník práce apod.)? Ne. Tyto aktivity nejsou specifikovány ve výzvě.


www.esfcr.cz 8

24. Patří mezi podporované činnosti průběžné vzdělávání zaměstnanců úřadu (přednostně zaměstnanci finančního odboru a vedoucí odborů - vzdělávání vedoucích zaměstnanců obecná a zvláštní část dle zákona)? Vzdělávání zaměstnanců vyžadované zákonem ČR není podporovanou aktivitou v rámci projektů z EU. Je třeba přidaná hodnota projektu. Tato výzva se zaměřuje na zkvalitnění systému řízení lidských zdrojů. 25. Lze do projektu zahrnout vzdělávání vedoucích úředníků v manažerských dovednostech? Ano, pouze pokud se tyto manažerské dovednosti budou týkat výše uvedených oblastí (body 3.1 a 3.5 výzvy) a budou dostatečně odůvodněny – identifikovat proč a zdůraznit změnu oproti původnímu stavu. 26. Lze zaplatit mezinárodní certifikaci ECDL? Ne. V rámci ECDL by se totiž jednalo o základní IT školení (Word, Excel...), a to v rámci této výzvy nelze školit. 27. Lze zaplatit kurz MPA (Master of Public Administration)? Ne. Tento typ vzdělávání není v souladu s body 3.1 a 3.5 výzvy. Důležité jsou tyto oblasti: tvorba metodik personálního řízení, hodnocení výkonnosti zaměstnanců, katalog prací, tvorba organizačních řádů a popisů pracovních činností, metody odměňování, metody zjišťování vzdělávacích potřeb zaměstnanců, tvorba plánu vzdělávání zaměstnanců, průzkumy spokojenosti zaměstnanců apod. 28. Patří mezi podporované činnosti v tomto projektu školení z oblasti řízení rizik: školení řidičů referentů (pro celý úřad), školení řidičů profesionálů, školení BOZP a PO (pro celý úřad) + speciální školení BOZP pro odbor technických služeb (strojní, svářečské průkazy, tlakové nádoby atd.) - jejich výsledkem jsou certifikáty a proškolené osoby? Ne. Tyto aktivity nepatří mezi podporované činnosti oblasti podpory. Více viz body 3.1 a 3.5 výzvy. 29. Patří mezi podporované činnosti personální audit, jehož výsledkem by byla metodika ke zvýšení kvality, výkonnosti a efektivity práce zaměstnanců na úřadě? Ano. Personální audit včetně návrhu optimalizace úřadu v oblasti řízení lidských zdrojů patří mezi podporované aktivity. 30. Lze vytvořit koncepci vzdělávání na úřadě, e-learningový systém a samotné e-learningové kurzy? Ano. Pilotní vzdělávací kurz může proběhnout prezenční nebo e-learningovou formou. Tato koncepce by měla být součástí nastavení interního systému vzdělávání. Více viz předchozí odpověď. Tato výzva je zaměřená na kvalitu řízení lidských zdrojů, nikoli na kvalitní lidské zdroje. Výzva se zaměřením na vzdělávání zaměstnanců se chystá. 31. Je možné do tvorby pilotních vzdělávacích kurzů zahrnout i vzdělávání zaměstnanců v těchto pilotních kurzech? Jaké aktivity budou uznatelné? Ano. V rámci nastavení interního systému vzdělávání mohou být vytvořeny pilotní kurzy na vzdělávání zaměstnanců v oblasti řízení lidských zdrojů a v době realizace projektu může proběhnout jeden cyklus těchto pilotních vzdělávacích kurzů (například za účelem otestování připraveného pilotního kurzu). 32. Prosím o bližší specifikaci oblasti – Tvorba pilotních vzdělávacích kurzů. Jakých oblastí se mohou tyto pilotní kurzy týkat? Např. obecné zvyšování kompetencí zaměstnanců, vedoucích pracovníků, zvyšování specifické odbornosti zaměstnanců, jazykového vzdělávání nebo IT vzdělávání? U nastavení interního systému vzdělávání a tvorby pilotních vzdělávacích kurzů je nutné zaměřit se pouze na oblast personálního managementu, jde o vytvoření obsahových náplní modulů (podle analýzy potřeb). Takto nastavený pilotní kurz můžete otestovat v rámci jednoho cyklu, aby byly odstraněny případné chyby. Vždy je nutné řádně odůvodnit, proč zapojujete ty které zaměstnance, aby u věcného hodnocení bylo patrné, zda projekt splňuje specifické cíle


www.esfcr.cz 9

výzvy. Vše by mělo být navázáno např. na analýzu/průzkum vzdělávacích potřeb zaměstnanců. 33. Prosím o bližší specifikaci - vzdělávání zaměstnanců, zejména personalistů a vedoucích pracovníků daného úřadu v následujících oblastech: tvorba metodik personálního řízení, hodnocení výkonnosti zaměstnanců, katalog prací, tvorba organizačních řádů a popisů pracovních činností, metody odměňování, metody zjišťování vzdělávacích potřeb zaměstnanců, tvorba plánu vzdělávání zaměstnanců, průzkumy spokojenosti zaměstnanců apod. U vzdělávání personalistů a vedoucích pracovníků je u výzvy 57 třeba dbát na to, aby bylo zřejmé, že projekt má přímou vazbu a prokáže zkvalitnění řízení lidských zdrojů v organizaci a splní udržitelnost projektu (např. bude se pracovat podle nové metodiky/řízení). Musí prokázat změnu systémových a metodických procesů v organizaci. U vzdělávání je třeba dodržovat bod 1 kapitoly 3.5 výzvy. Obecně je třeba zkvalitnit ŘÍZENÍ lidských zdrojů v organizaci a změna musí být systémového charakteru. 34. Prosím o bližší specifikaci oblasti - Rozšiřování moderních ICT. Rozhodující je popis aktivit uvedený v bodě 3.5 výzvy. Tato výzva je zaměřená specificky, a to na problematiku řízení lidských zdrojů, pořízení SW musí tedy mít tedy spojitost s touto problematikou. 35. V bodě 3.5 výzvy jsou podporované aktivity projektu – specifikace výzvy. Je možné žádat v rámci jednoho projektu z více oblastí (např. na vzdělávání zaměstnanců, zároveň na personální audit)? Ano, v rámci projektu mohou být podpořeny aktivity z více oblastí. Pokud ovšem uvádíte vzdělávání zaměstnanců, pak prosím postupujte podle bodů 3.1 a 3.5 výzvy. 36. Ve výzvě není nikde uvedeno, do kdy musí být projekt zrealizován. Existuje nějaký termín, do kdy musí být projekt ukončen? Je to rok 2015 nebo dříve? Je možné, abychom začátek realizace projektu dali např. až na 30.9.2011 nebo až na 1.1.2012 a realizovali ho pak do 30.6.2013? Čerpání finančních prostředků je možné až do konce roku 2015, ukončení realizace projektů je však nutné do 31.8.2015 (viz Příručka pro žadatele o finanční podporu z OP LZZ - str. 19 pozn. pod čarou). Maximální délka realizace projektu je 24 měsíců.

C) Finanční řízení projektu 1. Kde najdeme tabulku Obvyklých mezd a platů OP LZZ a Obvyklých cen OP LZZ? Obě tabulky naleznete na stránkách http://www.osf-mvcr.cz/vyzvy/4-1-rizeni-lidskych-zdroju-v 2. Město bude v účetnictví odepisovat majetek. Do jaké položky máme zařadit např. odpisy notebooků? Výzva č. 57 nepodporuje křížové financování, notebooky mohou být nakoupeny max. do výše 40 000 Kč. Pokud budete notebooky pro cílovou skupinu v rámci projektu nakupovat, pak by se jednalo o nákup Neodpisovaného hmotného majetku, kap. 03.01.01. Do odpisů v rámci projektu nelze dát majetek, který byl pořízen z dotace. V metodice D5 jsou mj. popsány odpisy vlastního dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, záleží, zda se jedná o zařízení pro cílovou skupinu nebo pro realizační tým. 3. Jak se sčítají položky rozpočtu a jak se z nich vypočítává příspěvek obce? A (přímé náklady, tvoří 82 % rozpočtu) + B (nepřímé náklady tvoří 18 % rozpočtu) = C (což je 100 % rozpočtu), C = 100 % uznatelných nákladů (celkové náklady projektu). Vypočítavá se spolufinancování žadatele ve výši 15 % (městská část Prahy) z těchto 100 % rozpočtu? V zásadě ano, ale s podstatnou odchylkou. Tou je, že výše nepřímých nákladů se vypočítává ze 100 % způsobilých přímých nákladů. Jinými slovy 100 % přímých způsobilých + v uvedeném případě 18 % nepřímých způsobilých tvoří následně 100% základ pro výpočet Vašeho 15procentního podílu spolufinancování.


www.esfcr.cz 10

4. V textu výzvy č. 57 je uvedeno, že minimální objem finančních prostředků na projekt je 1 000 000 Kč. Uvedené limity pro výši podpory se týkají pouze způsobilých výdajů. Výše podpory projektu realizovaného v rámci OP LZZ může dosáhnout maximálně 85 % způsobilých výdajů projektu. Z toho vychází, že minimální cena způsobilých výdajů projektu je 85 % ze ESF (tj. 1 mil) + 15% spoluúčast žadatele, je to tak? Ne není to tak. Minimální výší projektu se míní celkové způsobilé výdaje projektu. I Vaše část spolufinancování je způsobilý výdaj. Je nutné to chápat tak, že každý výdaj je způsobilý a ve výši 15 % si jej jako příjemci dotace platíte sami. Jinými slovy 850 tisíc Kč ze SF EU + 150 tis. z vašeho rozpočtu = 1 milion Kč a tj. ve Vašem případě minimální objem prostředků na projekt. 5. Když vyplňuji v Benefitu záložku Zdroje financování, automaticky se v rozpadu financí objevuje 85 % strukturální fondy, 15 % příspěvek ze státního rozpočtu. Ve výzvě je ale uvedeno, že 15 % dofinancovává žadatel. Nevím, jak to mám upravit, zda mám využít kolonku soukromé financování? Žádost v Benefitu7 se krok po kroku vyplňuje podle příručky D6, soukromé prostředky nevyplňujete, u veřejné správy je třeba zajistit 15% příspěvek ze státního rozpočtu. Údaje v kapitole Zdroje financování budou následující:  Příspěvek ze SF – 85 %  Příspěvek z národních veřejných zdrojů – 15 %  Příspěvek ze státního rozpočtu – 15 %  Veřejné finanční prostředky celkem – 100 %. 6. Jsou náklady na audit součástí nepřímých nákladů? Ne. Veškeré aktivity, které lze zahrnout do nepřímých nákladů grantových projekt, naleznete v kapitole 2.7.2 Metodiky způsobilých výdajů OPLZZ (D5). 7. Musí být nepřímé náklady součástí rozpočtu projektu? Pokud ano, co přesně znamená, že se neprokazují? Příjemce obdrží procentuelně stanovenou částku a pak už nijak nedokazuje fakturami, zda částku použil např. na toner do tiskárny, nákup papíru apod.? Nepřímé náklady se neprokazují a tudíž se jejich rozpis ani neuvádí do rozpočtu projektu. Jejich výše se odvozuje od přímých nákladů (v předem stanovené konkrétní procentní výši). Více informací viz příručka Metodika způsobilých výdajů (D5) OPLZZ. 8. Lze v žádosti uplatnit výdaje na mzdové příspěvky? Aktivity ve výzvě 57 nemají charakter veřejné podpory. V příručce D5 se uvádí, že pokud projekt bude bez veřejné podpory (což je u výzvy 57 ve veřejné správě), pak je finanční podpora z veřejných prostředků na mzdové příspěvky pro cílové skupiny povolena až do výše 100 % mzdových nákladů na dané pracovní místo, nejvýše však do částky číselně odpovídající trojnásobku minimální mzdy. 9. Patří audit projektu do způsobilých nákladů projektu? Všechny projekty spolufinancované z OPLZZ, u kterých byly příjemcům poskytnuty na realizaci veřejné prostředky ve výši 3 000 000 Kč a více, musí být před podáním závěrečné monitorovací zprávy a závěrečné žádosti o platbu zauditované (externí audit). Tyto náklady lze pak zahrnout v rámci rozpočtu do kapitoly Nákup služeb (Náklady vyplývající přímo ze smlouvy). U grantových projektů s nižší dotací není audit vyžadován, lze jej ovšem zahrnout do přímých způsobilých nákladů. 10. Minimální objem prostředků na projekt je 1 000 000 Kč. V případě, že náš projekt bude v rozpočtu žádosti např. počítat s 600 000 Kč na nákup služeb (60 % výdajů projektu) a zbylých 400 000 Kč budou tvořit mzdy sestaveného týmu (40 %), ale ve skutečnosti – při samotné realizaci např. vlivem výběrového řízení - „vysoutěžíme“ náklady na nákup služeb např. za 500 000 Kč, tím pádem bude muset poklesnout i výše mezd tak, aby byl zachován poměr 60/40 %. Celkové náklady se tak v průběhu realizace projektu dostanou pod minimální hranici 1 000 000 Kč. Bude se jednat o porušení podmínek dotace? Ne. Za toto nebude příjemce sankcionován, bude se jednat o úsporu projektu. Podstatné je, aby byly naplněny cíle projektu a všechny indikátory.


www.esfcr.cz 11

11. Je možné, aby byl projekt postaven jednoduše ze dvou nákladů – náklady na nákup služeb 60 % (náklady na firmu, která nám provede průzkum spokojenosti zaměstnanců, metodiku personálního auditu aj.) a náklady na mzdy projektového týmu, který bude s touto firmou spolupracovat (včetně nákladů na projektového manažera, který celý projekt bude po stránce dotační administrovat) ve výši zbylých 40 %? Ano, pokud budou dodrženy limity dané příručkami D1 a D5 Desatera OPLZZ a danou výzvou na osobní náklady pracovníků úřadu zaměstnaných na projektech ESF (max. 1,6 úvazku) a na nákup služeb (60 %). Kapitola osobní náklady není procentuelně omezena, ovšem týká se jen zaměstnanců žadatele, kteří jsou přímo zapojení do realizace projektu (včetně pracovníků zaměstnaných na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce). 12. Platí pro tuto výzvu, že nákup služeb může přesáhnout 60 % přímých způsobilých nákladů s tím, že budou o to sníženy nepřímé náklady? Kapitola Nákup služeb NESMÍ převýšit 60 % přímých způsobilých výdajů. Údaje v textu výzvy zpřesňují informace z Metodiky způsobilých výdajů a je třeba řídit se předně výzvou. 13. Patří mezi způsobilé výdaje i nehmotný majetek (např. software) s pořizovací hodnotou vyšší než 60 000 Kč? Ano. Nehmotný majetek neodpisovaný (do 60 000 Kč) a odpisovaný (nad 60 000 Kč) je součástí kapitoly Zařízení a vybavení. Je třeba dodržet limity dané příručkou D1 a D5. Kapitola Zařízení a vybavení není ve výzvě č. 57 omezena jiným způsobem, než uvádí příručka D5. Náklady na kapitolu rozpočtu Zařízení a vybavení nesmí přesáhnout 20 % z celkových způsobilých přímých výdajů.

D) Veřejné zakázky 1. Jaká dokumentace bude kontrolována? Kontrolovat se bude zejména:  Záznam o stanovení předpokládané hodnoty.  Výzva k podání nabídky (zadávací dokumentace) + potvrzení o převzetí (dodejky apod.).  Nabídky podané uchazeči.  Jmenování komise pro otevírání obálek/komise pro hodnocení nabídek+ čestná prohlášení členů.  Zápis o otevírání nabídek obálek/posouzení a hodnocení nabídek.  Rozhodnutí o oznámení a o výběru nejvhodnější nabídky.  Smlouva (oznámení o uzavření smlouvy).  Doklady o zveřejnění jednotlivých kroků – např. zveřejnění zahájení zadávacího řízení na www.esfcr.cz (print screen). Zadavatel je povinen uchovávat veškerou dokumentaci vzniklou v souvislosti se zadáváním zakázky a záznamy o elektronických úkonech související s realizací zakázky. 2. Jak a které doklady a dokumenty je potřeba uchovávat? Zadavatel je povinen uchovávat veškerou dokumentaci vzniklou v souvislosti se zadáváním zakázky a záznamy o elektronických úkonech související s realizací zakázky. Nutné je uchovat vše v originálech, pro potřeby kontroly je vhodné pořídit si od všech podkladů alespoň dvě kopie. 3. Jak nejlépe rozeslat výzvu k podání nabídek? Způsobů je několik: Email – nechat si potvrdit doručení emailu, tzv. doručenku (potvrzení o přečtení není třeba). Přes datovou schránku. Pošta – doporučeně (je třeba doložit podací lístek). 4. Musí se na OSF dokumenty dokládat v originále, nebo stačí kopie? Na OSF stačí dodat kopie dokumentů, originály si uschovejte pro případ kontroly na místě.


www.esfcr.cz 12

5. Jak stanovím předpokládanou hodnotu zakázky? Při určování předpokládané hodnoty zakázky je zadavatel povinen postupovat hospodárně a zboží a služby pořizovat za cenu obvyklou v místě plnění zakázky. Zadavatel je povinen využít jeden z těchto způsobů:  Vycházet z ceny zakázek s obdobným plněním.  Udělat průzkum cen v místě plnění zakázky, a to takovým způsobem, aby žádného z dodavatelů nezvýhodnil (např. součást dotazu nesmí být zadávací dokumentace) Jakým způsobem zadavatel k předpokládané hodnotě došel je předmětem kontrol. 6. Kde se dá zveřejnit výzva k podání nabídky? Na webu www.esfcr.cz, kde je to u veřejných zakázek v hodnotě od 800.000,- Kč bez DPH dokonce povinné. Dále je třeba Výzvu zveřejnit i na dalších místech, pokud to závazné předpisy vyžadují. U zakázek zadávaných v režimu zákona to může být profil zadavatele (zjednodušené podlimitní řízení), centrální adresa (otevřené řízení) atd. Doporučujeme vždy zveřejňovat i na webových stránkách zadavatele. 7. Které zákony a předpisy je nutné při zadávání veřejných zakázek dodržovat? Základním dokumentem je Zákon o veřejných zakázkách, dále Metodický pokyn a podmínky dané výzvy. Řídíte se také interními předpisy, které však nesmí být v rozporu se Zákonem a Metodickým pokynem. Obecně tedy platí, že zadavatel musí respektovat požadavky všech předpisů, které jsou pro něj závazné (např. u nadlimitní zakázky spolufinancované ze strukturálních fondů EU to bude zákon, Metodický pokyn i interní předpisy, u zakázek malého rozsahu pak interní předpisy a Metodický pokyn). 8. Můžeme vyhlásit veřejnou zakázku na dodávky služeb k projektu před oficiálním zahájením projektu uvedeném v BENEFIT7? Realizace grantových projektů může být zahájena až po vydání právního aktu. Za způsobilé se považují ty výdaje, které vznikly až po uzavření právního aktu o poskytnutí podpory během období, které je v tomto právním aktu definováno. Z toho důvodu nemůžete výběrové řízení na dodavatele zahájit před vydáním právního aktu.

E) Obecné dotazy 1. Je vhodný projektový záměr, který zahrnuje pouze školení vedoucích pracovníků a personalistů? Ne. Projekt musí prokázat potřebu a pokrok, že došlo ke zlepšení a souvislost se zvyšováním kvality řízení lidských zdrojů. 2. Máme vyplňovat kapitolu veřejná podpora, když přímo ve výzvě je uvedeno, že aktivity obecně nemají charakter veřejné podpory? U kapitoly veřejná podpora musí všechna povinná pole žadatel vyplnit i v případě, že jeho žádost nezakládá veřejnou podporu. Do všech záložek poté uveďte, že instituce veřejné správy se svou činností nepodílí na hospodářské soutěži, tudíž podporované aktivity obecně nemají charakter veřejné podpory. Informace k VP/de minimis nejsou v tomto případě relevantní. Tato fráze není daná, můžete to popsat podle sebe. 3. Rádi bychom připravili projekt se zaměřením na bod 1 kapitoly 3.5 výzvy. Projekt bude zahrnovat pouze tyto podporované aktivity. Jak si v tomto konkrétním případě představujete zajištění udržitelnosti projektu? Můžeme napsat, že udržitelnost projektu bude spočívat v tom, že všichni nově příchozí zaměstnanci, kteří budou v cílové skupině (personalisté, vedoucí zaměstnanci), budou absolvovat obdobná školení jako cílová v průběhu realizace projektu, a tím bude zajištěna kontinuita nastaveného systému a také udržitelnost projektu. Je to takto v pořádku? Zajištění udržitelnosti projektu je přesně tak, jak píšete. Vytvořený model (metodiky, plány, organizační řády) v rámci této výzvy musí fungovat pro stávající i nově příchozí zaměstnance.


www.esfcr.cz 13

4. V textu výzvy je v bodě 3.1 u podporovaných činností oblasti podpory uvedena mj. „podpora výzkumných aktivit v oblasti veřejné zprávy včetně podpory aplikace nástrojů zvyšování kvality a efektivity veřejné správy“. Co se rozumí výzkumnou aktivitou ve veřejné správě a jaké definiční znaky musí splňovat? Spadá do této aktivity třeba výzkum veřejného mínění v obci? Pokud ano, za jakých podmínek? Výzkumnou aktivitou je zde myšleno např. dotazníkové šetření, průzkum spokojenosti, blíže viz bod 3.5 výzvy. Veškeré aktivity tedy musí být vztaženy k cílové skupině. 5. Lze do výzvy zahrnout informační systém úřadu (intranet) v rámci ICT pro podporu řízení lidských zdrojů? Veškeré aktivity musí směřovat k internímu zlepšení řízení lidských zdrojů systémového charakteru. Tvorba „intranetového“ prostředí pro účely cílové skupiny je možná. 6. Lze provést personální analýzu, vytvořit kompetenční modely (popis pracovního místa) a procesní analýzu v oblasti řízení lidských zdrojů? Ano. Všechny tyto aktivity byly definovány ve výzvě. 7. Prosím o bližší specifikaci oblasti - Rozšiřování moderních ICT. Rozhodující je popis aktivit uvedený v bodě 3.5 výzvy. Tato výzva je zaměřená specificky, a to na problematiku řízení lidských zdrojů, pořízení SW musí tedy mít tedy spojitost s touto problematikou. 8. V bodě 3.5 výzvy jsou podporované aktivity projektu – specifikace výzvy. Je možné žádat v rámci jednoho projektu z více oblastí (např. na vzdělávání zaměstnanců, zároveň na personální audit)? Ano, v rámci projektu mohou být podpořeny aktivity z více oblastí. Pokud ovšem uvádíte vzdělávání zaměstnanců, pak prosím postupujte podle bodů 3.1 a 3.5 výzvy.


www.esfcr.cz 14

NEJČASTĚJI KLADENÉ DOTAZY K VÝZVĚ Č. 57 OP LZZ

Recommend Documents