Nedostatek vitaminu D v tìhotenství Význam suplementace a testování vitaminu D u gravidních žen

MUDr. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division

Nedostatek vitaminu D v tìhotenství Význam suplementace a testování vitaminu D u gravidních žen Hodnì sluníèka neznamená automaticky dostatek vitaminu D Nedostatek vitaminu D je celosvìtovým zdravotním problémem jak v bìžné populaci, tak u tìhotných žen.(1) I v oblastech s dostatkem, ba pøímo nadbytkem sluneèního svitu po celý rok, ke kterým patøí napøíklad Støední východ a sever Afriky, je nedostatek vitaminu D bìžnì rozšíøený, a to zvláštì u žen.(2) Hlavními pøíèinami nedostatku vitaminu D jsou faktory, které snižují jeho syntézu v kùži: tmavá kožní pigmentace, pøíliš krátká expozice slunci, odìvy bránící pøístupu sluneèního záøení na kùži, život v oblastech s nedostatkem sluneèního svitu, roèní období s nedostatkem slunce, zneèištìní ovzduší, používání ochranných sluneèních prostøedkù nebo vyšší vìk.(3,4)

l

l

l

l

Nedostatek vitaminu D je globálním problémem a týká se i zemí s dostatkem sluneèního svitu. Nedostatek vitaminu D je spojený s rizikem gestaèního diabetu a preeklampsie u tìhotných žen. Dìti, jejichž matky trpìly v tìhotenství nedostatkem vitaminu D, mají vysoké riziko narušení kostního metabolismu a èasto se rodí s nízkou porodní hmotností. Suplementace vitaminem D u žen s rizikem jeho nedostatku pomáhá tomuto deficitu pøedejít.

Hladiny vitaminu D závisejí i na jeho pøísunu potravou a na faktorech, které ovlivòují jeho absorpci a metabolismus. Negativní vliv má také napøíklad obezita.(3–5)

Mezinárodní doporuèení pro tìhotné ženy s rizikem nedostatku vitaminu D Nedostatek vitaminu D má vliv nejen na

Tab. 1: Mezinárodní doporuèení pro suplementaci vitaminem D u gravidních žen a sledování sérové koncentrace 25(OH)D

8

Labor Aktuell 03/15

zdraví kostí a svalù, ale zpùsobuje i rùzná akutní a chronická onemocnìní.(1) U tìhotných žen je spojený se zvýšeným rizikem špatného vývoje kostí plodu, tìhotenskou cukrovkou (gestaèní diabetes mellitus, GDM), preeklampsií a vývojem malého plodu (small for gestational age, SGA).(6,7) Bìhem nitrodìložního vývoje je plod plnì závislý na pøíjmu vitaminu D od matky.(8) Suplementace vitaminem D bì-

hem gravidity u žen s deficitem zvyšuje jeho koncentrace v mateøské krvi a má zøejmì pozitivní vliv na dostupnost vitaminu D pro plod.(9,10) Významné mezinárodní odborné spoleènosti podporují suplementaci vitaminem D bìhem gravidity, a to zvláštì u žen s rizikem jeho nedostatku.(11–18) Vìtšina guidelines také doporuèuje stanovení koncentrace vitaminu D pøed nebo po suplementaci(11–15) (tab. 1). Hladina vitaminu D u gravidních žen s rizikem jeho nedostatku je v naprosté vìtšinì hodnocena bìhem prvního trimestru stanovením sérové koncentrace zásobní formy vitaminu D – 25-hydroxyvitaminu D (25(OH)D). Významná interindividuální variabilita koncentrací 25(OH)D po suplementaci vitaminem D byla zdokumentována u nìkterých skupin pacientù.(19) Pro potvrzení úspìchu suplementace a dosažení cílových hodnot 25(OH)D je dùležité sledovat sérové koncentrace zásobní formy vitaminu D.

l

l

Význam suplementace vitaminem D bìhem gravidity Podávání vitaminu D zvyšuje sérové koncentrace 25(OH)D u nastávající maminky i plodu. V klinické studii hodnotící suplementaci vitaminem D v tìhotenství dosáhly lepších výsledkù ženy, které dostávaly denní dávku 4 000 IU ve srovnání se ženami s denní suplementací 400 nebo 2 000 IU vitaminu D. Zásoba vitaminu D byla hodnocena mìsíc pøed porodem a u narozených dìtí.(25) Výsledky studie prokázaly, že podávání 4 000 IU vitaminu D dennì u všech žen, bez ohledu na rasu, pomùže docílit optimální stav vitaminu D v tìhotenství, a to jak po stránce nutrièní, tak hormonální. Jiná randomizovaná, dvojitì slepá, placebem kontrolovaná studie hodnotila suplementaci vitaminem D jednak u tìhotných žen (od 27. týdne gravidity do poro-

l

l

Významná svìtová guidelines doporuèují suplementaci vitaminem D a sledování jeho hladin u tìhotných žen s rizikem nedostatku vitaminu D. Pro posouzení úspìšnosti suplementace je dùležité sledovat sérové koncentrace 25(OH)D.

du), jednak u narozených dìtí (od porodu do 6. mìsíce vìku). Matka/dítì dostávaly buï placebo, nebo nízké dávky vitaminu D (1 000 IU/400 IU), nebo vysoké dávky vitaminu D (2 000 IU/800 IU) jednou dennì. Bez ohledu na podávanou (nízkou nebo vysokou) dávku vitaminu D dosáhlo 71–79 procent maminek ve 36. týdnu gravidity sérové koncentrace 25(OH)D ≥ 75 nmol/L (≥ 30 ng/mL) a 73–74 procent dìtí dosáhlo podobných hodnot 25(OH)D v 6. mìsíci po nízkých i vysokých dávkách vitaminu D.(26) Zlepšení saturace vitaminu D v obou studiích bylo dosaženo bez známek hypervitaminózy D nebo nežádoucích úèinkù bìhem tìhotenství.

Denní podávání vitaminu D bìhem tìhotenství zvyšuje hladiny 25(OH)D u matky i dítìte pøi porodu. Vyšších koncentrací 25(OH)D je dosaženo suplementací vyššími dávkami vitaminu D. Denní suplementace vitaminem D bìhem tìhotenství a po narození zvyšuje koncentrace 25(OH)D u dìtí. Vyšší podávané dávky udržují tento pøíznivý stav déle.

Kostní metabolismus matky i dítìte závisí na dostatku vitaminu D Tìhotenství zatìžuje kostní metabolismus ženy. Vývoj a rùst kostí plodu vyžaduje zvýšený pøíjem kalcia.(27) Narušení kostní denzity se obvykle zrychluje bìhem kojení, kdy je mateøský skelet pro dítì hlavním zdrojem vápníku, které ho dostává mateøským mlékem.(28) Pro udržení vápníkové homeostázy tìhotných žen, pro jejich zdravé kosti i pro správný vývoj kostry dìtí je nezbytný dostateèný pøísun vitaminu D. Narušený kostní obrat bìhem nitrodìložního vývoje, po narození a bìhem dìtství je spojený s nižší hustotou kostní hmoty v dospìlosti a se zvýšeným rizikem zlomenin.(29–31) Nejnovìjší systematické analýzy observaèních studií, které hodnotily suplementaci vitaminem D v graviditì, došly k závìru, že stav mateøských zásob vitaminu D (25(OH)D) ovlivòuje rùst kostí plodu.(32) Jedna prospektivní studie monitorovala dìti od narození do 14. mìsíce vìku.(6) Rozdìlila je na dvì skupiny podle toho, zda jejich matky mìly vyšší Labor Aktuell 03/15

9

l

l

l

Vývoj fetální kostry vyžaduje dostateèný pøísun vápníku od matky. Po narození se tento požadavek ještì stupòuje bìhem kojení. Nedostatek vitaminu D v tìhotenství se negativnì odráží na zdraví kostí plodu. Suplementace dítìte po narození vitaminem D mùže èásteènì zlepšit poškozený kostní metabolismus, který vznikl v dùsledku deficitu vitaminu D u tìhotné ženy.

(> 42,6 nmol/L; > 17 ng/mL), nebo nízkou (< 42,6 nmol/L; < 17 ng/mL) koncentraci 25(OH)D bìhem tìhotenství. Všechny dìti byly po narození suplementovány vitaminem D. Nižší koncentrace 25(OH)D byly zaznamenány po narození u dìtí, jejichž matky mìly v graviditì nízké koncentrace 25(OH)D, zatímco dìti matek s vyšší koncentrací 25(OH)D na tom byly podstatnì lépe. Je zajímavé, že postnatální suplementace vitaminem D zlepšila hodnoty 25(OH)D v obou skupinách po 14 mìsících sledování, ale rozdíly v kostním metabolismu dìtí ovlivnila jen èásteènì. Obsah minerálu v kostech novorozencù se zvýšil v obou sledovaných skupinách a byl podobný po 14 mìsících monitoringu. Naproti tomu pøíèný rozmìr holenní kosti byl ve 14. mìsíci vìtší u dìtí, jejichž maminky mìly vyšší hladiny 25(OH)D bìhem gravi-

nu D již v tìhotenství. Postnatální suplementace dítìte vitaminem D nemùže zcela nahradit jeho nedostatek pøed narozením.(6)

2–13 % všech tìhotných žen ve svìtì postihuje gestaèní diabetes mellitus

Nízké sérové koncentrace 25(OH)D jsou spojené se zvýšeným rizikem tìhotenské cukrovky… Gestaèní diabetes mellitus (GDM) je závažná tìhotenská patologie, která postihuje 2–13 procent gravidních žen po celém svìtì a je spojená se závažnými dùsledky jak pro matku, tak pro dítì.(33)

Americká diabetologická spoleènost definuje GDM jako diabetes zjištìný ve druhém nebo tøetím trimestru. V prvním trimestru gravidity jde vìtšinou o diagnózu diabetu 2. typu.(34) Vitamin D zvyšuje inzulinovou senzitivitu tím, že zlepšuje inzulinem zprostøedkovaný transport glukózy.(35) Tento poznatek potvrzuje observaèní studie, která prokázala inverzní korelaci mezi sérovými hladinami 25(OH)D a kontrolou glykémie u tìhotných žen ve srovnatelném vìku a se srovnatelným body mass indexem (BMI).(36) Stejné poznatky pøinesla i metaanalýza deseti studií, která ukázala spojitost mezi sérovými hladinami 25(OH)D v tìhotenství a výskytem GDM. Metaanalýza prokázala, že nedostateèné koncentrace 25(OH)D v séru jsou spojené se zvýšeným rizikem této nemoci.(7) Tìhotné ženy s GDM mìly v prùmìru o 7,36 nmol/L (2,94 ng/mL) nižší sérové koncentrace 25(OH)D ve srovnání se ženami bez GDM.(7) Další pádné informace pøinesla šest týdnù trvající randomizovaná, dvojitì slepá, placebem kontrolovaná studie s 54 ženami s diagnostikovaným GDM. Suplementace vysokými dávkami vitaminu D (50 000 IU na zaèátku studie a po 21 dnech) významnì zvýšila sérové koncentrace 25(OH)D a snížila plazmatické koncentrace glukózy nalaèno.(33)

… i preeklampsie Preeklampsie je multisystémová porucha charakterizovaná novì vzniklou hypertenzí a proteinurií.(37) Postihuje 2–8 procent žen, které jsou tìhotné poprvé, a je pøíèinou až 25 procent mateøských úmrtí ve svìtì.(38,39) Metaanalýzy devíti studií prokázaly spojitost mezi sérovými hladinami 25(OH)D bìhem gravidity a patologickými výsledky tìhotenství. Nedostateèné sérové koncentrace 25(OH)D v tìhotenství byly asociované se zvýšeným rizikem vývoje preeklampsie (graf 1).(7) Studie, která hodnotila spojení mezi sérovými hladinami 25(OH)D v èasném dity. Rozmìr kosti se považuje za základ její síly. Je tedy možné, že pozorované rozdíly mohou mít klinický dopad v podobì odolnosti vùèi zlomeninám. Výsledky uvedené studie naznaèují, že pro zdraví kostí nenarozeného plodu je dùležité dosáhnout dostateèné koncentrace vitami10

Labor Aktuell 03/15

l

l l

Existuje inverzní korelace mezi sérovými hladinami 25(OH)D a kontrolou glykémie bìhem tøetího trimestru tìhotenství. Nízké hladiny 25(OH)D v séru jsou spojené s vyšší incidencí GDM. U žen s diagnostikovaným GDM mùže suplementace vitaminem D pomoci snížit plazmatickou koncentraci glukózy nalaèno.

tìhotenství a pozdìjší diagnózou preeklampsie, vedla k závìru, že ženy postižené touto závažnou tìhotenskou patologií mìly prùmìrnì ve 14. týdnu gravidity signifikantnì nižší sérové koncentrace 25(OH)D ve srovnání se ženami, u nichž preeklampsie nepropukla. Tato studie dále prokázala souvislost výše mateøských sérových koncentrací 25(OH)D mìøených do 20. týdne gravidity s rizikem preeklampsie. Tato souvislost byla zøejmá do koncentrací 25(OH)D nižších než 50 nmol/L (20 ng/mL).(35) Metaanalýza tøí prospektivních observaèních studií hodnotila souvislost mezi suplementací vitaminem D a rizikem vývoje preeklampsie. Nastávající maminky, které dostávaly bìhem tìhotenství 200–430 IU vitaminu D dennì, mìly nižší riziko vzniku preeklampsie.(39)

l

l

l

Nízké hladiny 25(OH)D jsou spojené se zvýšeným rizikem preeklampsie. Riziko preeklampsie je vyšší pøi koncentracích 25(OH)D nižších než 50 nmol/L (20 ng/mL). Suplementace vitaminem D by mohla snížit riziko vývoje preeklampsie (tato skuteènost však ještì musí být ovìøena v randomizované kontrolované studii).

mají zvýšené riziko vývoje astmatu (64 %), hypertenze (51 %), cukrovky (109 %), cévní mozkové pøíhody/srdeèního infarktu nebo jiného onemocnìní srdce (116 %) pøed 50. rokem vìku.(44) Jsou již k dispozi-

ci dùkazy, že riziko porodu malých plodù a dìtí s nízkou porodní hmotností mùže být sníženo suplementací vitaminem D bìhem gravidity.(45)

Dìti „small for gestational age“ a vitamin D v tìhotenství Nízké sérové hladiny 25(OH)D jsou spojené se zvýšeným rizikem narození malých plodù a dìtí s nízkou porodní hmotností. Jako „small for gestational age“ se oznaèují dìti s hmotností pod 10. percentilem pøíslušného gestaèního vìku. Podle odhadù expertù se v r. 2010 v rozvojových zemích narodilo 32,4 milionù plodù „small for gestational age“, což pøedstavovalo 27 procent živì narozených dìtí. Z nich 10,6 milionu dìtí se narodilo v termínu, ale s nízkou porodní hmotností.(41) Výskyt tìchto patologických stavù je obecnì nižší v bohatých, rozvinutých státech.(42, 43) Metaanalýza šesti studií, které zkoumaly vztah mezi stavem vitaminu D v tìhotenství a narozením malých plodù, prokázala, že nedostateèná sérová koncentrace 25(OH)D tìhotných žen je spojená se zvýšeným rizikem porodu „small for gestational age“ dìtí.(7) Ètyøi z analyzovaných studií, které hodnotily porodní hmotnost, došly k závìru, že dìti matek s koncentrací vitaminu D < 37,5 nmol/L (< 15 ng/mL) bìhem gravidity mìly v prùmìru o 131 g nižší hmotnost pøi narození.(7) Za nízkou porodní hmotnost se považuje hmotnost pøi narození nižší než 2 500 g bez ohledu na gestaèní stáøí. Nízká porodní hmotnost plodu je vždy varovným pøíznakem, protože je spojená s vyšším rizikem vývoje chronických onemocnìní v dospìlosti. Dìti s porodní hmotností nižší než 2 500 g

Graf 1: Závislost mateøských sérových koncentrací 25(OH)D do 20. týdne gravidity a rizika vývoje preeklampsie. Zelená èára pøedstavuje odds ratio vztažené k 50 nmol/L (20 ng/mL).(40)

l

l

l

Nízká porodní hmotnost je spojená s vyšším rizikem chronických onemocnìní v dospìlosti. Nízké sérové koncentrace 25(OH)D u tìhotných žen mají spojitost se zvýšeným rizikem porodu malých plodù a dìtí s nízkou porodní hmotností (< 2 500 g). Jsou již k dispozici dùkazy, že riziko porodu malých plodù a dìtí s nízkou porodní hmotností mùže být sníženo suplementací vitaminem D bìhem gravidity.

Labor Aktuell 03/15

11

Literatura: 1) Hossein-nezhad, A., Holick, M.F. (2013). Vitamin D for health: a global perspective. Mayo Clin Proc 88, 720–755. 2) Al-Mohaimeed, A., Khan, N.Z., Naeem, Z. et al. (2012). Vitamin D status among women in Middle East. J Health Sci 2, 49–56. 3) Holick, M.F., Chen, T.C., Lu, Z. et al. (2007). Vitamin D and skin physiology: a D-lightful story. J Bone Miner Res 22 Suppl 2, V28–33. 4) World Health Organization (2012). Vitamin D supplementation in pregnant women. Available at:http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/85313/1/9789241504935_ _eng.pdf?ua=1. (last accessed May 2015). 5) Arunabh, S., Pollack, S., Yeh, J. et al. (2003). Body fat content and 25-hydroxyvitamin D levels in healthy women. J Clin Endocrinol Metab 88, 157–161. 6) Viljakainen, H.T., Korhonen, T., Hytinantti, T. et al. (2011). Maternal vitamin D status affects bone growth in early childhood – a prospective cohort study. Osteoporos Int 22, 883–891. 7) Aghajafari, F., Nagulesapillai, T., Ronksley, P.E. et al. (2013). Association between maternal serum 25-hydroxyvitamin D level and pregnancy and neonatal outcomes: systematic review and meta-analysis of observational studies. BMJ 346, f1169. 8) Salle, B.L., Delvin, E.E., Lapillonne, A. et al. (2000). Perinatal metabolism of vitamin D. Am J Clin Nutr 71, S1317–S1324. 9) Delvin, E.E., Salle, B.L., Glorieux, F.H. et al. (1986). Vitamin D supplementation during pregnancy: effect on neonatal calcium homeostasis. J Pediatr 109, 328–334. 10) Yu, C.K., Sykes, L., Sethi, M. et al. (2009). Vitamin D deficiency and supplementation during pregnancy. Clin Endocrinol (Oxf) 70, 685–690. 11) The American College of Obstetricians and Gynecologists (2011). Vitamin D: Screening and Supplementation During Pregnancy. Available at:http://www.acog.org/Resources-And-Publications/Committee-Opinions/ Committee-on-Obstetric-Practice/Vitamin-DScreening-and-Supplementation-DuringPregnancy (last accessed May 2015). 12) Paxton, G.A., Teale, G.R., Nowson, C.A. et al. (2013). Vitamin D and health in pregnancy, infants, children and adolescents in Australia and New Zealand: a position state-

12

Labor Aktuell 03/15

ment. Med J Aust 198, 142–143. 13) Pludowski, P., Karczmarewicz, E., Bayer, M. et al. (2013). Practical guidelines for the supplementation of vitamin D and the treatment of deficits in Central Europe – recommended vitamin D intakes in the general population and groups at risk of vitamin D deficiency. Endokrynol Pol 64, 319–327. 14) Godel, J.C. (2007). Vitamin D supplementation: Recommendations for Canadian mothers and infants. Paediatr Child Health 12, 583–589. 15) Holick, M.F., Binkley, N.C., Bischoff-Ferrari, H.A. et al. (2011). Evaluation, treatment, and prevention of vitamin D deficiency: an Endocrine Society clinical practice guideline. J Clin Endocrinol Metab 96, 1911– 1930. 16) National Institute for Health and Care Excellence (2014). Antenatal care. Available at: http://www.nice.org.uk/guidance/cg62 (last accessed May 2015). 17) National Institute for Health and Care Excellence (2008). Maternal and child nutrition. Available at: https://www.nice.org.uk/ guidance/ph11 (last accessed May 2015). 18) Royal College of Obstetricians and Gynaecologists (2014). Vitamin D in pregnancy. Available at: https://www.rcog.org.uk/globalassets/documents/guidelines/scientific-impact-papers/vitamin_d_sip43_june14.pdf (last accessed May 2015). 19) Giusti, A., Barone, A., Pioli, G. et al. (2010). Heterogeneity in serum 25-hydroxyvitamin D response to cholecalciferol in elderly women with secondary hyperparathyroidism and vitamin D deficiency. J Am Geriatr Soc 58, 1489–1495. 20) Haute Autorité De Santé (2007). Suivi et orientation des femmes enceintes en fonction des situations risque identifiées. Available at: http://www.has-sante.fr/portail/jcms/ c_547976/fr/suivi-et-orientation-des-femmesenceintes-en-fonction-des-situations-a-risque-identifiees?xtmc=&xtcr=4 (last accessed May 2015). 21) The Royal Australian and New Zealand College of Obstetricians and Gynaecologists (2013). Routine antenatal assessment in the absence of pregnancy complications. Available at: http://www.ranzcog.edu.au/doc/routine-antenatal-assessment-in-the-absence-ofpregnancy-complications.html (last accessed May 2015). 22) Australian Health Ministers' Advisory

Council (Government Department of Health and Ageing) (2012). Clinical practice guidelines: Antenatal Care - Module 1. Available at: http://www.health.gov.au/antenatal (last accessed May 2015). 23) The Royal Australian and New Zealand College of Obstetricians and Gynaecologists (2014). Diagnosis of gestational diabetes mellitus (GDM) and diabetes mellitus in pregnancy. Available at: http://www.ranzcog.edu.au/doc/diagnosis-ofgestational-diabetes-mellitus-gdm-c-obs07.html (last accessed May 2015). 24) National Institute for Health and Care Excellence (2015). Diabetes in pregnancy: Management of diabetes and its complications from pre-conception to the postnatal period. Available at: https://www.nice.org.uk/ guidance/cg63 (last accessed May 2015). 25) Hollis, B.W., Johnson, D., Hulsey, T.C. et al. (2011). Vitamin D supplementation during pregnancy: double-blind, randomized clinical trial of safety and effectiveness. J Bone Miner Res 26, 2341–2357. 26) Grant, C.C., Stewart, A.W., Scragg, R. et al. (2014). Vitamin D during pregnancy and infancy and infant serum 25-hydroxyvitamin D concentration. Pediatrics 133, e143–153. 27) Sanz-Salvador, L., Garcia-Perez, M.A., Tarin, J.J. et al. (2015). Endocrinology in pregnancy: Bone metabolic changes during pregnancy: a period of vulnerability to osteoporosis and fracture. Eur J Endocrinol 172, R53–R65. 28) Kovacs, C.S., Fuleihan Gel, H. (2006). Calcium and bone disorders during pregnancy and lactation. Endocrinol Metab Clin North Am 35, 21–51. 29) Weiler, H., Fitzpatrick-Wong, S., Veitch, R. et al. (2005). Vitamin D deficiency and whole-body and femur bone mass relative to weight in healthy newborns. CMAJ 172, 757–761. 30) Viljakainen, H.T., Saarnio, E., Hytinantti, T. et al. (2010). Maternal vitamin D status determines bone variables in the newborn. J Clin Endocrinol Metab 95, 1749–1757. 31) Javaid, M.K., Crozier, S.R., Harvey, N.C. et al. (2006). Maternal vitamin D status during pregnancy and childhood bone mass at age 9 years: a longitudinal study. Lancet 367, 36–43. 32) Harvey, N.C., Holroyd, C., Ntani, G. et al. (2014). Vitamin D supplementation in pregnancy: a systematic review. Health

Technol Assess 18, 1–190. 33) Asemi, Z., Hashemi, T., Karamali, M. et al. (2013). Effects of vitamin D supplementation on glucose metabolism, lipid concentrations, inflammation, and oxidative stress in gestational diabetes: a double-blind randomized controlled clinical trial. Am J Clin Nutr 98, 1425–1432. 34) American Diabetes Association (2015). Standards of medical care in diabetes – 2015. Diabetes Care 38, S1–S94. 35) Zhang, C., Qiu, C., Hu, F.B. et al. (2008). Maternal plasma 25-hydroxyvitamin D concentrations and the risk for gestational diabetes mellitus. PLoS One 3, e3753. 36) El Lithy, A., Abdella, R.M., El-Faissal, Y.M. et al. (2014). The relationship between low maternal serum vitamin D levels and glycemic control in gestational diabetes assessed by HbA1c levels: an observational cross-sectional study. BMC Pregnancy Childbirth 14, 362.

37) Bodnar, L.M., Simhan, H.N., Catov, J.M. et al. (2014). Maternal vitamin D status and the risk of mild and severe preeclampsia. Epidemiology 25, 207–214. 38) Tabesh, M., Salehi-Abargouei, A., Tabesh, M. et al. (2013). Maternal vitamin D status and risk of pre-eclampsia: a systematic review and meta-analysis. J Clin Endocrinol Metab 98, 3165–3173. 39) Hypponen, E., Cavadino, A., Williams, D. et al. (2013). Vitamin D and pre-eclampsia: original data, systematic review and meta-analysis. Ann Nutr Metab 63, 331–340. 40) Achkar, M., Dodds, L., Giguere, Y. et al. (2014). Vitamin D status in early pregnancy and risk of preeclampsia. Am J Obstet Gynecol 511, e1-e7. 41) Lee, A.C., Katz, J., Blencowe, H. et al. (2013). National and regional estimates of term and preterm babies born small for gestational age in 138 low-income and middle-income countries in 2010. Lancet Glob

Health 1, e26–36. 42) Houk, C.P.L., P.A. (2012). Early diagnosis and treatment referral of children born small for gestational age without catch-up growth are critical for optimal growth outcomes. Int J Pediatr Endocrinol 11, 1–8. 43) Center for Disease Control (2008). QuickStats: Percentage of small-for-gestational-age births, by race and hispanic ethnicity – United States, 2005. Available at: http://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/mm5750a5.htm (last accessed May 2015). 44) Johnson, R.C., Schoeni, R.F. (2011). Early-life origins of adult disease: national longitudinal population-based study of the United States. Am J Public Health 101, 2317–2324. 45) Thorne-Lyman, A., Fawzi, W.W. (2012). Vitamin D during pregnancy and maternal, neonatal and infant health outcomes: a systematic review and meta-analysis. Paediatr Perinat Epidemiol 26, S75–S90.

Labor Aktuell 03/15

13