Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta
Nebezpečné látky nábytku ve vnitřním prostředí budov Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce Doc. Dr. Ing. Petr Brunecký
Vypracovala Michaela Navrátilová
Brno 2012
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Nebezpečné látky nábytku ve vnitřním prostředí budov vypracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím,
aby
moje
bakalářská
práce
byla
zveřejněna
v souladu
s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně dne ………………..
podpis studenta:
Poděkování
Ráda bych poděkovala doc. Dr. Ing. Petru Bruneckému, za odborné vedení a trpělivost při vypracovávání mé bakalářské práce. Také doc. Ing. Daniela Tesařové, Ph.D. za poskytnuté konzultace.
-3-
ABSTRAKT
V mé bakalářské práci, charakterizuji problematiku nebezpečných látek nábytku, jejich dopadů na zdraví člověka, jeho životní prostředí interiéru a současné způsoby ochrany před těmito látkami. To vše z hlediska informovanosti a postoji laické veřejnosti za pomoci rozboru dotazníkového šetření. Cílem mé práce je přiblížit se zlepšení či řešením současné situace ve vztahu k běžnému spotřebiteli.
ABSTRACT
Subject of bachelor thesis is to characterize problematic of dangerous substances of furniture, their consequences to affect human health, its environment of interior and describe contemporary ways how to protect against these substances.That all from point of view on foreknowledge and stance non-professional public with using questionnaire. Aim of thesis was to find out possible ways to improve current status or to deal with this problems in connection with common consumer.
OBSAH 1. ÚVOD ................................................................................................................- 7 2. NEBEZPEČNÉ LÁTKY NÁBYTKU A ČLOVĚK ..........................................- 8 2.1 Volatile organic compounds ...........................................................................- 9 2.2 Zdroje VOC a jejich vliv na zdraví člověka .....................................................- 11 2.2.1 Troposférický ozón .......................................................................................- 18 2.2.2 Sick Building Syndrome ...............................................................................- 18 2.3 Legislativa vztahující se k VOC .................................................................... - 19 2.4 Limitní hodnoty nebezpečných látek v interiéru .............................................- 21 2.5 Ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství dřevěnému nábytku 2009/894/ES .............................................................................................- 24 2.6 Současná prevence a ochrana společnosti před škodlivými látkami v interiéru ...............................................................................................................- 28 – 3. DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM INFORMOVANOSTI O PROBLEMATICE NEBEZPEČNÝCH LÁTEK NÁBYTKU .............................................................- 30 4. ROZBOR DOTAZNÍKOVÉHO ŘEŠENÍ .........................................................- 33 5. DISKUZE O MOŽNOSTECH ŘEŠENÍ SOUČASNÉHO STAVU PROBLEMATIKY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK NÁBYTKU .............................- 38 6. ZÁVĚR ..............................................................................................................- 41 7. SEZNAM CITOVANÉ A ODKAZOVANÉ LITERATURY ...........................- 42 8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................- 43 9. SEZNAM ZKRATEK .......................................................................................- 44 10. PŘÍLOHY ........................................................................................................- 45 -
-6-
1. ÚVOD Všeobecná otázka zdravého životního prostředí, se v posledních letech, dostává čím dál tím více do popředí zájmu široké veřejnosti. Vliv znečištěného životního prostředí na zdraví člověka s touto problematikou neodmyslitelně souvisí. Neustále rostoucí onemocnění obyvatelstva a exponenciálně rostoucí náklady investované do oblasti zdravotnictví, vědeckých výzkumů problematiky a prostředků pro zlepšení prostředí v interiéru i exteriéru, se postupně odráží i v ekonomické situaci společnosti jako takové. Od šedesátých let minulého století došlo všeobecně k rapidnímu nárůstu užívání chemikálií, a to do kvality i kvantity.
Dnešní střední generace se tak stala první
pokusnou skupinou obyvatelstva, která je už od narození denně vystavena látkám potenciálně poškozující zdraví. Některé škodlivé účinky nebezpečných látek na zdraví člověka, jsou zpozorovatelné okamžitě nebo po krátké době působení, jiné se projeví až po delší době expozice. Při měřeních znečištění ovzduší bylo zjištěno, že ovzduší interiérů je několikanásobně znečištěnější než ovzduší exteriéru. Jeden z nejpodstatnějších zdrojů znečištění ovzduší v interiéru je právě nábytkové zařízení obytných a pracovních prostor, emitující těkavé organické látky (VOC). Příčiny této problematiky, úzce souvisí se společenským trendem osobní prosperity a enormní konzumní spotřeby, za účelem uspokojování nově vzniklých odvozených potřeb. Důsledkem se tak stává zahlcení interiérů „věcmi“, ekologické a zdravotní ohrožení člověka i vývoje celé civilizace. Řešení
současného
i
budoucího
stavu
si
proto
žádá
komplexního
a systematického přístupu k eliminaci příčin a ochraně před vlivem narušeného prostředí na zdraví člověka a především dětí. A to nejen za pomoci legislativy, ve smyslu stanovení norem a limitů emisí nebezpečných látek životního prostředí, i pobytových místností budov. Ale především změnou přístupu člověka k problematice jako takové, což vede k úkolu celospolečenského významu.
-7-
2. NEBEZPEČNÉ LÁTKY NÁBYTKU A ČLOVĚK Jedovaté látky v ovzduší, kterým je člověk vystaven, spoluvytvářejí jeho celkový stav a vytvářejí tak složku prostředí, tzv. toxické mikroklima. I odérové látky ve vyšších koncentracích mohou být toxické (ale nemusí), a naopak některé toxické látky mohou být zcela bez zápachu v jakékoli koncentraci (např. oxid uhelnatý). Toxické plyny mohou být organické i anorganické. (Jokl, 2002) Současné výzkumy dokazují, že interiéry bytů a kanceláří nejsou z hlediska výskytu VOC zdaleka tak bezpečné. Příčinou nárůstu těchto látek v interiérech jsou poslední roky energetické požadavky, vedoucí k utěsňování oken, dveří a budov. Důsledkem pak je až desetkrát snížená přirozená výměna vzduchu v interiéru. Současně obrovský nárůst chemických látek v interiérech, podmíněný novými materiály, technologiemi a všeobecně s růstem počtu zařizovacích předmětů, spolu s množstvím chemických prostředků užívané na jejich údržbu. Zákeřnost VOC spočívá v tom, že jich většinu nejsme schopni detekovat čichem. VOC svou přítomností a součinností s prachem likvidují v interiéru volné biogenní prvky (ionty) nutné pro člověka a současně zatěžují i quenchers (zhášedla) v lidském těle, které eliminují škodlivé zplodiny (volné radikály) biochemických procesů těla. Důsledkem, dnešního životního stylu a převažující práce ve službách, nejsou už jen požadavky na design a vyrobitelnost nábytku, ale čím dál více se klade důraz na ergonomické (fyziologické) a
hygienické (zdravotní) vlastnosti
nábytku.
Ekonomické atributy výrobků si zachovávají svoji váhu, a také přibývají požadavky na výrobky v souladu s ekologií a energetickými náklady. Avšak přes zvyšující se požadavky vázané k této problematice, investice do vědy a výzkumu jsou stále ještě převážně pragmaticky vkládány do projektů, kde se očekává brzká návratnost, v podobě nejlépe ekonomického výsledku. Proces spotřeby významným způsobem determinuje zdravotní stav obyvatel. Největší míra spotřeby je ovšem realizována v procesu bydlení a ve veřejných interiérech. Jinak řečeno tam, kde se člověk nachází často i po celý den. Náklady na zdravotní péči stále rostou úměrně se spotřebou, a náklady na nápravu těchto škodlivých vlivů také nejsou zanedbatelné. Ale jak už bylo zmíněno, zdravotní důsledky -8-
zapříčiněné škodlivými látkami, se kterými člověk přichází dennodenně do kontaktu, se prokazatelně projevují s větším časovým zpožděním a proto i jejich dopad ani z ekonomického hlediska není okamžitý. Což pochopitelně přispívá k na první pohled malé zřetelnosti této poměrně závažné problematiky. (Brunecký, Tesařová, 2005)
2.1 Volatile organic compounds Za VOC (volatile organic compound) jsou považovány všechny těkavé organické látky, které jsou měřitelné. Dle zákona o ochraně ovzduší (Zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 SB., §2), je Volatile organic compound (VOC) organická sloučenina nebo směs sloučenin, s výjimkou methanu, která při teplotě 20ºC (293,15 K) má tlak par 0,01 kPa nebo více, nebo má odpovídající těkavost za konkrétních podmínek jejího použití a může v průběhu své přítomnosti v ovzduší reagovat za spolupůsobení slunečního záření s oxidy dusíku za vzniku fotochemických oxidantů. Dle definice světové zdravotnické organizace (World heathly organisation – WHO, 1989) řadíme mezi organické prchavé látky všechny organické látky s bodem varu mezi 50ºC až 240ºC. Mezi VOC látkami s nízkými a vysokými body varu jsou často rozdíly. Ve vzdušném prostředí interiéru již bylo naměřeno a identifikováno 50 až 300 složek. Koncentrace těchto jednotlivých složek málo kdy překračují hodnoty 50 µg/m 3. Z dosavadních dokládaných laboratorních výzkumů zdravotních potíží obyvatel, současně spojených s měřením VOC látek v budovách a obytných prostorech, ale vyplývá, že již i nízké koncentrace TVOC v prostředí interiéru mohou způsobovat zdravotní defekty. K zdravotním defektům způsobeným vlivem nižších koncentrací VOC převážně dochází až po delší době působení. (Tesařová, 2006)
-9-
Tab. 1: Klasifikace organických látek dle WHO (1989) (Tesařová, 2006) Název
zkratka
Bod varu °C
Medium pro zachycení
Very volatile (gaeseous) organic compounds velmi těkavé organické látky
VVOC
< 0 až 50-100
Adsorpce n aktivní uhlí
Volatile organic compounds těkavé organické látky
VOC
Adsorpce na Tenax grafitovaný uhlík nebo na aktivní uhlí
Semi volatile organic compounds Semi těkavé organické látky
SVOC
50-100 až 240-260 240-260 až 380-400
Organic oompounds associated with particulate matter or particulate organic matter organické látky spojené s matricí drobných částic a organickou hmotou drobných částic
POM
Adsorpce na polyuretanovou pěnu nebo XAD- 2
> 380
Zachycení na filtru
Dle bodu varu se dělí na VVOC (Very volatile organic compound) velmi těkavé organické látky, vyskytující se převážně v plynném skupenství, s hodnotami bodu varu 0 až 50-100ºC. Pod označením VVOC spadá jako podstatný zástupce nebezpečných látek nábytku formaldehyd, který je většinou v literatuře uváděn samostatně pro svůj zdravotní význam. Dále VOC (volatile organic compound) těkavé organické látky s hodnotami bodu varu 50-100ºC až 240-260ºC. Dalšími jsou SVOC (Semi volatile organic compound) semi těkavé organické látky s hodnotami bodu varu 240-260ºC až 380-400ºC. Zahrnující látky, jakými jsou polybifenyly
a
různá
aditiva
obsažená
v impregnačních
látkách
dřeva
(např. pentachlórfenol), vyskytující se na povrchu materiálu a prašných částic v plynné fázi. Ve velmi nízkých koncentracích se také v interiéru mohou vyskytovat POM (organic compounds associated with particulate organic matter), organické látky spojené s matricí drobných částic a organickou hmotou drobných částic, s hodnotami bodu varu vyššími než je 380ºC. Tyto organické látky se mohou vyskytovat buď navázané na částice v ovzduší, nebo se samotné nachází v plynné fázi. - 10 -
Pro zhodnocení celkového stavu vzduchu v prostředí interiéru je užíván pojem TVOC (total volatile organic compound).TVOC zahrnuje všechny uvedené měřitelné organické látky v prostředí interiéru a stanovuje tak jejich celkové množství. (Tesařová, 2006)
2.2 Zdroje VOC a jejich vliv na zdraví člověka
Nezbytným prvkem pro metabolismus člověka a ostatních živočichů je kyslík., oxidující tělesné tkáně organismu. Kyslík vytváří při metabolických procesech volné radikály, které živému organizmu škodí. Během oxidace, vysoká reaktivnost kyslíku iniciuje vznik také dalších reaktivních látek, které spouští další reakce. Tento proces se opakuje až do doby, kdy jsou veškeré částice dezaktivované. Při dýchání kyslík reaguje s energetickými živinami, za vzniku volných radikálů s nepárovými elektrony, hydroxidy a peroxidy. Tyto částice nadále reagují a napadají tak molekuly dalších živin, enzymy a také tkáně těla. Takto destruktivní procesy vyvolané radikálovými agresory jsou tlumeny, aby nedošlo ke kolapsu celého organismu. Látky, které tlumí tyto destruktivní procesy, jsou antioxidanty (zhášedla - quenchers), zavčas likvidující radikálové částice. Ve skutečnosti však v lidském těle nejsou antioxidanty a volné radikály v rovnováze. Tento stav je právě zapříčiněn i kontaminací prostředí, toxickými látkami, těžkými kovy, barvivy, tabákovým kouřem, ale i VOC látkami, zářením, a to včetně UV záření ze slunce či solárií. Především UV složka slunečního záření narušuje chemické vazby polymerů umělých hmot, které následně degradují obdobně jako je tomu u lidské kůže. Ochranná kosmetika proti UV záření je tak pouze filtrem zabraňujícím degradaci organické látky. Do plastických hmot jsou proto přidávány UV absorbéry, které proces degradace zpomalují. Podobnou analogií, zpomalování stárnutí lidského organismu za pomoci antioxidantů (např. vitamíny), se začali zabývat lékaři, a postupně i kosmetický a farmaceutický průmysl.
- 11 -
K faktorům ovlivňující tvorbu volných radikálů v organismu patří také fyzický stres (bolest), tělesná námaha a psychický stres, kdy se jejich tvorba zvyšuje. Z tohoto pohledu lze odvozovat příčinu dlouhověkosti obyvatel žijících ve vysokohorských oblastech s menším obsahem kyslíku a vysokým podílem volných iontů. Soudí se, že dezaktivační procesy, při nichž antioxidanty likvidují následky způsobené volnými radikály, trvají až 24 hodin. Proto stárneme a jsme vystaveni riziku chorob vyvolávaných právě volnými radikály. Kontaminace volnými radikály se stává o to vyšší při vystavení lidského organismu volným radikálům z vnějšího prostředí (např. toxickým látkám). Důsledkem pak mohou být tzv. nemoci z povolání. Stejně tak v případě těhotenství je i plod matky vystaven riziku expozice radikálovým vlivům v bytovém prostředí. Nejsou-li tyto látky v interiéru dostatečně eliminovány, může dojít až k různým stupňům poškození plodu dítěte. Jakkoli lidský organismus do určité míry schopen přizpůsobení se změněným podmínkám, je zřejmé, že proměny obývaného prostředí již tuto schopnost předbíhají. Potvrzením této skutečnosti je statistikami podložený nárůst onemocnění a stejně tak navazující nárůst investovaných prostředků do zdravotnictví. Toho jsou příčinou právě proměny životního prostředí člověka, nový životní styl a genetické vlohy. Dnes je již prokázána, souvislost mezi určitou zátěží lidského organismu a vyvolání geneticky podložené choroby, která by jinak zůstala skrytá. Při dlouhodobém vývoji člověka se postupně spoluutvářely genetické předpoklady imunitní adaptability vůči přeměňujícímu se životní prostředí. Avšak zrychlením těchto změn, zapříčiněné industriálním rozvojem, urbanizací sídelního prostoru a novými aktivními látkami v obývaném prostředí člověka, již lidský organismus není schopen dostatečně „držet krok“. Vnímání a citlivost na VOC látky je u každého člověka individuální. Nebezpečí těchto látek spočívá právě v tom, že nejsou cítit, a tudíž na sebe neupozorňují. Nejvíce VOC bývá naměřeno v kancelářských prostorech a ložních bytech s úložnými prostory. Tedy tam, kde se člověk nejčastěji pohybuje a kde relaxuje. Důsledky pak jsou únava, snížená výkonnost, vyčerpání, bolesti hlavy stres, snížená sexuální aktivita a spuštění latentních nemocí. Závažnější však jsou alergie (imunologická přecitlivělost), somatické mutace (rakoviny) a obávané mutace - 12 -
genetické. Stejně tak důsledkem jsou zdánlivě nepochopitelná dětská onemocnění, jejichž nárůst je alarmující, díky čemuž tato problematika přitahuje pozornost, a podněcuje k intenzivním výzkumům a stanovování legislativních opatření. Při relativně mírné expozici VOC látek je lidský organismus pouze oslabován námahou boje se škodlivými látkami, a toto oslabení může vyvolávat i jiné (latentní) choroby. Rakovinné onemocnění je spojováno s iniciací bujení tkání, jejichž častou příčinou je mutace buněk. Příčinou vzniku mutací, byl zcela prokázán vliv ionizujícího záření a to asi z jedné desetiny případů. Za hlavní zdroj vzniku jsou však považovány chemické mutageny z vnějšího prostředí, jakožto chemikálie včetně léků a VOC. Vnímavost člověka je pro jednotlivé látky různá. (Brunecký, Tesařová, 2005)
Často se vyskytující škodlivá látka (noxa) oxid uhelnatý působí na lidský organismus dvojím způsobem. Svojí vazbou na hemoglobin (červené barvivo v krvi, 200 až 300krát větší než kyslík), se kterým tvoří karboxy-hemoglobin (COHb), čímž vyřazuje hemoglobin z jeho funkce při přenášení kyslíku a způsobuje hypoxemii a hypoxii (tj. organismus se dusí). Kromě toho zabraňuje a při vyšších koncentracích znemožňuje odevzdávání kyslíku tkáním. V samotných tkáních (buňkách) blokuje dýchací fragmenty (citochromoxidázy), čímž přímo toxicky poškozuje buňky těchto tkání a umožňuje účinek hypoxie (nedostatku kyslíku). Například osmihodinový pobyt ve vzduchu s koncentrací 90mg/m3 má pro organismus stejné následky jako ztráta jednoho litru krve. Otrava oxidem uhelnatým se projevuje bolestmi hlavy, ztrátou koordinace, neschopností soustředit se, až apatií, bolestmi celého těla, které mohou vyústit v křeče, ztrátu vědomí i smrt. (Jokl, 2002) Formaldehyd lze vnímat pro jeho silnou dráždivost na oční sliznici a horní cesty dýchací již při koncentraci asi 400 µg/m3, 400 -500 µg/m3 vyvolávají slzení a dráždí ke kašli, koncentrace nad 10000 µg/m3lze snést je několik minut. (Jokl, 2002)1
1
JOKL, Miloslav. Zdravé obytné a pracovní prostředí. Praha: Academia, 2002. s. 75
- 13 -
Část populace může být na formaldehyd alergická, přičemž tato alergie může být jak vrozená, tak i získaná častým kontaktem s formaldehydem a může mít formu kožní i bronchiální (plicní). Formaldehyd vysušuje pokožku, snižuje imunitu organismu a je prokázaným mutagenem, podezřelým z karcinogenní aktivity. Byly prokázány i jeho účinky na menstruační cyklus, na potíže v graviditě a snížení porodní váhy dětí. Je toxický až při takových koncentracích, které člověk při velkém dráždění očí a horních cest dýchacích nesnáší.
S formaldehydem se setkáváme u močovinoformaldehydových a fenolformaldehydových lepidel, používaných při výrobě konstrukčních desek, jako jsou dřevotřískové, dřevovláknité, pilinotřískové a pazdeřové desky. Dále z produktů plastických hmot, z laků, barev, také v apreturách pro textilní výrobky k dosažení nemačkavých vodovzdorných a nešpinivých úprav textilu. Je i v některých měkkých pěnách při jejich výrobě je používáno močovinoformaldehydových fenolových pryskyřic. Plastické hmoty v interiéru mohou být zdrojem dalších toxických plynů, např. z polystyrenu se uvolňuje styren. (Jokl, 2002)
- 14 -
Tab. 2.1: Organické těkavé látky používané ve výrobě nábytku a jejich vliv na člověka (Tesařová, Brunecký, 2002)
Organické těkavé látky
Výskyt
azo barviva
barvení usní
biocidy
ochranné prostředky na dřevo a potahové textilie (roztoči)
kadmium diisokyanáty alifatické uhlovodíky aromatické uhlovodíky estery (butylacetát, ethylacetát a methylacetát) brómované uhlovodíky s oxidem antimonu Freony ( fluorchloruhlovodíky)
formaldehyd uhlovodíky obsahující halogeny lidan
Účinky mohou se rozštěpit na karcinogenní aminy dýchací potíže, onemocnění kůže, únava, bolesti hlavy, porušení imunity, porušení nervové soustavy a mozku, může způsobovat těžká chronická onemocnění
pigmentové nátěrové hmoty, elektrolytické povlaky kovového nábytku plasty na bázi polyuretanů rozpouštědla a ředidla nátěrových hmot a lepidel rozpouštědla a ředidla nátěrových hmot
defekty kostí, poruchy ledvin, některé sloučeniny kadmia jsou karcinogenní
rozpouštědla a ředidla nátěrových hmot
negativní účinky na kůži a narkotické účinky
snížení hořlavosti čalounických materiálů
ve zplodinách hoření dioxiny a furany, potenciální karcinogeny
PUR pěny používané u čalounického nábytku konstrukční desky DTD, DVD, UF dýhovací lepidla, nátěrové hmoty, potahové látky v některých rozpouštědlech nátěrových hmot v ochranných prostředcích na dřevo
- 15 -
dráždění kůže a dýchacích cest, alergické reakce, astma dráždění pokožky mnohé jsou považovány za karcinogenní
poškozují ozónovou vrstvu, podílí se na skleníkovém efektu látka dráždivá, potencionální karcinogen, alergizující účinky podráždění kůže a nervového systému, poruchy mozku, jater, ledvin a srdce poškození krevního, imunitního a nervového systému
Tab. 2.2: Organické těkavé látky používané ve výrobě nábytku a jejich vliv na člověka – pokračování (Tesařová, Brunecký, 2002)
Organické těkavé látky
Výskyt
Účinky
PCB polychlorované bifenyly
změkčovadlo nátěrových hmot a plastů
onemocnění jater a ledvin
PCB pentachlór fenol
změkčovadlo nátěrových hmot a plastů
dráždění kůže, dýchacích orgánů a bolesti hlavy, potencionální karcinogeny
pyretroidy
úpravy čalounických materiálů proti roztočům
karcinogenní a poškozují imunitní systém
styren
součást plastů a rozpouštědel NH
terpeny
éterické oleje a přírodní pryskyřice, přípravky pro BIO povrchovou úpravu
ethylakrylát methyl a butyl ether ethylenoxid
nátěrové hmoty
potencionální karcinogenní látka, může způsobovat dráždění a alergie dráždění kůže, očí a může vyvolávat rovněž alergie, některé terpeny jsou v současné době prověřovány z hlediska jejich karcinogenních účinků karcinogen
nátěrové hmoty
karcinogen
nátěrové hmoty
karcinogen podráždění očí, plic, krku a nosu, může způsobit kóma, ve větších koncentracích zničit sliznice v ústech, poničit ledviny, játra, nervový systém, poničit plod, snížit reprodukční schopnost u mužů poničit kostní dřeň, snížit reprodukci červených krvinek až způsobit anémii, poničit imunitní systém, způsobit leukémii, známý karcinogen únavu, deprese, slabost, ztrátu paměti, rýmu, ztrátu sluchu, poškození mozku a centra řeči, zrakové i sluchové problémy, zpomalení růstu dětí, známý karcinogen akumulují se v lidských tkáních, způsobují bolest hlavy, mohou způsobit změny chromozomů
aceton
nátěrové hmoty, lepidla
benzen
nátěrové hmoty
toluen
nátěrové hmoty, lepidla
polybromovaný bifenyl (PBDE)
PUR pěny, TV přístroje, které je uvolňují během jeho používání
- 16 -
Tab. 3: Produkty rozpadu různých materiálů (Jokl, 2002)
polyolefíny
polystyren
PVC
PVC měkčený
polyakrylonitril
fenolové pryskyřice
polyestery
epoxidy
melaminové prysk.
polyamidy
polyuretany
dřevo
vlna, hedvábí
polymethylmetakrylát
materiál
CO +
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
H2O +
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
produkty rozpadu
CO2
nižší uhlovodíky + aldehydy + nižší kyseliny + vyšší aromáty
+
mono-tetrastyren
+
saze
+
+ +
+
HCl
+
+
fosgen
+
+
Cl2
+
+
chlorované uhlovodíky
+
+
ester kys. metakrylátové
+
nasycené estery
+
akrylonitril
+
NH3
+
HCN
+
výše vroucí sloučeniny
+
+ +
formaldehyd
+
kyselina mravenčí
+
fenol
+
aminy
+ +
+
+
+ + +
+
+
+
kyanáty
+
izokyanáty
+
+
metylalkohol kys.octová
+
H2S ethylbenzen
+ +
- 17 -
2.2.1
Troposférický ozón
Nebezpečí těchto látek spočívá v znečištění nejen životního prostředí svojí přítomností, vlivem svých zdraví škodlivých a životní prostředí znečišťujících vlastností, ale i jejich chemickou reakcí s oxidy dusíku za přítomnosti slunečního záření kdy vzniká troposférický ozón, tzv. fotochemický oxidant. VOC + NOx + UV záření + teplo = O3
Troposférický ozón neboli ozón přízemních vrstev nebo také špatný ozón, letní jed protože se projevuje především v létě. (Tesařová, 2006) Jeho vznik navozuje přítomnost tepla, UV záření a emitované VOC. Nebezpečí to spočívá už i způsobem jeho vzniku. Vzniká totiž chemickou reakcí a to už přímo v ovzduší. Jeho množství ovlivňuje intenzita slunečního záření, množství přítomných oxidů dusíku a organických těkavých látek v daném okamžiku v atmosféře. Nutno zmínit, že VOC látky, za pomoci proudění vzduchu, mohou reagovat na velké vzdálenosti od zdroje, který je emituje. Což jasně poukazuje na problematiku nejen lokálního řešení, ale celosvětového. (Brunecký, Tesařová, 2005) Troposférický ozón způsobuje respirační potíže, astma a oslabuje postupně činnost plic. Působí škodlivě na flóru i faunu.
2.2.2
Sick Building Syndrome
Při měření znečištění vzduchu ve vnitřním prostředí budov bylo zjištěno, že znečištění ovzduší v interiéru je 2-5krát koncentrovanější někdy i 10krát než v exteriéru. Tyto hodnoty se týkají především zateplených domů s utěsněnými okny, vybavených klimatizací. V obytném prostoru jsou zdrojem VOC především předměty denní potřeby, při jejichž údržbě se užívají rozpouštědla. Dále pak produkty látkové výměny obyvatel interiéru včetně mikroorganizmů. - 18 -
Dle posledních výzkumů má významný dopad na fyziologii lidského organismu i vnitřní prostředí staveb. To je zapříčiněno zvýšeným poměrem použitých syntetických materiálů při konstrukci staveb a stejně tak ke zhotovení vybavení interiérů. Symptomy onemocnění, které jsou spojovány se zvýšenou koncentrací VOC látek ve vnitřním prostředí, nazýváme Syndromem nemocných budov (Sick Building Syndrome - SBS). Všeobecnými příznaky jsou bolest hlavy, únava, dráždění sliznic dýchacích cest a očních spojivek, snížení potence atd. Tyto příznaky mohou souviset s expozicí chemických látek, tak i prachových částic v ovzduší. Zajímavým poznatkem je, že tyto symptomy ustupují v krátké době po opuštění místnosti či budovy, která je jejich příčinou, avšak u BRI příznaky setrvávají. (Brunecký, Tesařová, 2005)
2.3 Legislativa vztahující se k VOC
Jedním z prvních legislativních kroků EU byla směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění IPPC a EIA směrnice posuzování vlivu znečištění na životní prostředí (implementace v zákonu o odpadech 185/2001 Sb.), zabývající se převážně velkými zdroji znečištění. Dne 14. 2. 2002 byla parlamentem ČR schválena implementace směrnice rady EU 1999/13/ES a 1999/13/EC on March 1999 on their limitation of emission of VOC due to the use of organic solvents in certain activities and installations (omezování emisí ČSN EN ISO 3251 (673031) Nátěrové hmoty - Stanovení netěkavých podílů nátěrových hmotách a pojivech pro nátěrové hmotyK nábytku a VOC se dále přímo vstahují: Vyhláška MZČR č. 6/2003, která předepisuje požadavky na hygienické limity chemických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností. Pro stanovení těchto látek platí ISO 1600 – 6 Determination of VOC in indoor air and chambre air. - 19 -
ISO 16 000 Vnitřní ovzduší ČSN ENV 717 – 1,2,3 Desky na bázi dřeva – stanovení úniku formaldehydu ČSN P ENV 13419 – 1,2,3,4 Stavení výrobky – stanovení emise těkavých organických sloučenin ČSN EN ISO 3251 (673031) Nátěrové hmoty - Stanovení netěkavých podílů nátěrových hmotách a pojivech pro nátěrové hmoty Zákon č.102/2001 o obecné bezpečnosti výrobku Zákon č. 634/1992 o ochraně spotřebitele Zákon č. 59/1998 o zodpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku – novela č.209/2000 Sb. Zákon č.22/1997 o technických požadavcích na výrobky Zákon č.102/2001 o obecné bezpečnosti výrobků Zákon č.352/2000 Sb., kterým se mění zákon č.157/1998 Sb. O chemických látkách a chemických přípravcích Zákon č.209/2000 Sb. 59/1998 sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobků Zákon č. 22/1997 Sb. - o technických požadavcích na výrobky Řada dalších faktorů ekologické bezpečnosti je zahrnuta v Ecolabelu for matrasses a Ecolabelu for furniture EU.
- 20 -
2.4 Limitní hodnoty nebezpečných látek v interiéru
Přípustné limity toxických plynů v interiéru by neměly být o mnoho vyšší než přípustné hodnoty předepsané pro venkovní ovzduší, a také, by měly být nižší než přípustné předepsané hodnoty pro pracoviště. Pro venkovní prostředí jsou stanoveny tzv. nejvyšší přípustné koncentrace (NPK) škodlivin vyhláškou č. 58/1981 ministerstva zdravotnictví (hlavního hygienika). Je to koncentrace, která nevyvolává přímý nebo nepřímý nepříjemný nebo i škodlivý účinek na organismus člověka, nesnižuje jeho pohodu a pracovní schopnost. V česku jsou předepsány nařízením vlády č. 178/2001 Sb. (§14) jednak přípustné expoziční limity (PEL), jednak nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší (NPK-P). Přípustné expoziční limity jsou celosměnově časově vážené průměry koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jímž mohou být podle současného stavu znalostí vybaveni zaměstnanci při osmihodinové pracovní době, aniž by došlo k jejich celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jejich pracovní schopnosti a výkonosti. Některé jejich hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 4. Kde nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší jsou koncentrace, kterým nesmí být zaměstnanec v žádném časovém úseku pracovní směny vystaven. (Jokl, 2002) Je třeba zdůraznit, že organické těkavé látky, díky proudění vzduchu mohou reagovat ve velké vzdálenosti od zdroje, který je emituje. (Tesařová, 2006)
- 21 -
Tab. 4: Nejvýše přípustné koncentrace některých toxických látek v pracovním prostředí (Jokl, 2002)2 NPK [mg/m3] PEL
NPK-P
Faktor přepočtu na ppm*)
H.CHO
0,5
1,0
-
acetylaldehyd
CH3CHO
50
100
0,555
dimethylketon
CH3.CO.CH3
800
1500
0,424
akrolein
CH2.CH.CHO
0,25
0,5
0,436
benzen
C6H6
3
10
0,313
metanol
CH3OH
250
1000
0,754
ethanol
CH3.CH2.OH
1000
3000
0,532
fenol
C6H5OH
7,5
15
0,260
D
chloroform
CH.Cl2
10
20
0,205
P, D
kyselina octová
CH3COOH
25
35
0,408
tetrachlorethylen
CCl2.CCl2
250
750
0,147
D
styren
C6H5.CH.CH2
100
400
0,235
D
toluen
C6H5CH3
200
500
0,266
D
xylen
C6H4(CH3) 2
200
400
0,230
D
Těkavá organická látka
Vzorec
formaldehyd
D, S
D, P
Speciální hodnoty pro interiér budov byly navrženy Státním zdravotním ústavem v Praze (Drahoňovská 1996) a jsou uvedeny v tabulce č. 5. Návrh nejvýše přípustných koncentrací některých toxických látek pro interiér budov
2
JOKL, Miloslav. Zdravé obytné a pracovní prostředí. Praha: Academia, 2002. s. 75
*)
Faktor přepočtu z údaje mg.m-3 na údaj v pmm za podmínky teploty 25°C a tlaku 100 kPa,
D – při expozici se významně uplatňuje pronikání látky pokožkou, S – látka má senzibilační účinek, P – u látky nelze vyloučit závažné pozdní účinky.
- 22 -
Tab. 5: Návrh nejvýše přípustných koncentrací některých toxických látek pro interiér budov (Jokl, 2002) NPK průměrné [µg/m3]
NPK optimální [µg/m3]
Toxická látka
Pozn. krátkodobé
3
dlouhodobé
4
krátkodobé
dlouhodobé
NO x
300
100
200
100
CO2
4500
1800
4500
1800
CO
30000
10000
10000
1000 0
SO2
250
150
150
60
Ozon
160
80
100
80
Formaldehyd
120
60
60
60
TVOC
600
300
300
300
mg/m3
Na posledních let je zavedení limitů pro uvolňované toxické plyny z výrobků a zavedení pojmu ekologicky šetrný výrobek. Tyto výrobky jsou označeny ochrannou známkou se stylizovaným písmenem „e“ s nápisem ekologicky šetrný výrobek v horní části a s identifikačním číslem ve spodní části. První dvojčíslí uvádí číslo směrnice, druhé dvojčíslí pořadové číslo nabyvatele práva k jejímu užívání (obr. 1 viz přílohy). Program označování ekologicky šetrných výrobků se poprvé objevil v Německu, které vydalo první licenční značky, pro svůj vzhled nazývané modrý anděl, v roce 1978. Nařízením Rady evropského společenství č. 880/1992 se začalo s realizací označování ekologicky šetrných výrobků (tzv. eco-labelling) v rámci celé Evropské unie. Cílem je dáti spotřebiteli státem garantovanou záruku, že vlastnosti výrobku minimalizují nepříznivé vlastnosti na životní prostředí a současně i orientaci pro výběr a koupi ekologicky šetrného výrobku.
3
NPK krátkodobé – průměr za 1 hodinu
4
NPK dlouhodobé – průměr za 24 hodin
- 23 -
Naší legislativou je jasně deklarována limitní koncentrace chemických ukazatelů ve vnitřním prostředí staveb (viz tabulka č. 6). Tab.
6:
Limitní
hodinové
koncentrace
chemických
ukazatelů
(Vyhláška
MZČR č. 6/2003) Ukazatele Oxid uhličitý Oxid uhelnatý
jednotka µg/m3 µg/m3
Limit 100 150
Ozon
µg/m3
80
Amoniak Benzen Toluen
3
µg/m µg/m3 µg/m3
200 7 300
Styren
µg/m3
40
Ethylbenzen Formaldehyd
3
µg/m µg/m3
200 60
Trichloretylen
µg/m3
150
tetrachloretylen
µg/m3
150
Seznam nebezpečných látek s jimi přiřazenými symboly obsahuje nařízení vlády č.258/2001 Sb. A je pravidelně celosvětově inovován v seznamu sigma Aldrich ktalogu Laboratorní chemikálie a analytická činidla, Sigma-Aldrich. (Brunecký, Tesařová, 2005)
2.5 Ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství dřevěnému nábytku 2009/894/ES Vnitřní nábytek se nesmí být impregnován. Když už se u ostatního nábytku používá impregnace nebo konzervační látky, musejí splňovat požadavky na nebezpečné látky. Masivní dřevo po těžbě se nesmí upravovat za pomoci látek nebo přípravků obsahujících látky zařazené na seznamech, doporučených klasifikací pesticidů, zařazených podle stupně nebezpečí tříd 1a a 1b (mimořádně a vysoce nebezpečné) Světové zdravotnické organizace (WHO). - 24 -
Kromě toho úprava dřeva musí být v souladu s ustanoveními směrnicemi Rady 79/117/EHS, která zakazuje uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících určité účinné látky, a směrnicí 76/769/EHS o sbližování zákonů, jiných právních předpisů a administrativních opatření členských států o omezení trhu a používání některých nebezpečných látek a přípravků. Při používání nebezpečných látek a přípravků ve výrobě materiálů na bázi dřev, obsah volného formaldehydu ve výrobcích nebo přípravcích použitých v deskách nesmí překročit 0,3 % hmotnostních. Obsah volného formaldehydu v pojivech, lepidlech a
klizích
pro
překližky
nebo
vrstvené
dřevěné
desky
nesmí
překročit
0,5 % hmotnostních. Dřevotřískové desky musí splňovat požadavky na emise formaldehydu z dřevotřískových desek v nezpracovaném stavu, tzn. před opracováním nebo povrstvením, nesmí překročit 50 % mezní hodnoty, která by umožňovala zařazení těchto desek do třídy E1 dle normy EN 312. Žadatel a/nebo jeho dodavatel předkládá doklad o tom, že materiály na bázi dřeva splňují tento požadavek podle evropské normy EN 312-1. Dřevovláknité desky musí splňovat požadavky na obsah formaldehydu, kdy v kterékoli použité dřevovláknité desce nesmí překročit 50 % mezní hodnoty, která by umožňovala zařadit ji do jakostní třídy A podle normy EN 622-1. Nicméně dřevovláknité desky zařazené do třídy A smějí být použity pouze v případě, že nepředstavují více než 50 % z celkového dřeva a materiálů na bázi dřeva použitých ve výrobku. Plasty a kovy lze použít v procentním množství do 2 % celkové hmotnosti kusu nábytku. Musí splňovat obecné požadavky na nebezpečné látky. Žadatel předkládá příslušnou dokumentaci prokazující shodu s těmito kritérii. Kritéria vztahující se na nátěry nábytku a dřevěných materiálů, nalezneme v CS L 320/28 Úřední věstník Evropské unie. Nebezpečné látky a přípravky (včetně obsahu těkavých organických sloučenin – VOC) Všechny používané materiály, látky a přípravky musejí splňovat požadavky na nebezpečné látky . - 25 -
Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria spolu se seznamem složek a související dokumentací, jako jsou materiálové a bezpečnostní listy. Kromě toho, chemické látky, které výrobce/dodavatel zařadil do látek škodlivých pro životní prostředí v souladu se systémem klasifikace Společenství (28. změna směrnice 67/548/EHS), musejí splňovat jeden ze dvou limitů. A to, že chemické látky zařazené do třídy látek škodlivých pro životní prostředí v souladu se směrnicí 1995/45/ES nesmějí být přidávány do látek a přípravků pro povrchovou úpravu. Nicméně výrobky mohou obsahovat maximálně 5 % těkavých organických sloučenin (VOC) definovaných ve směrnici Rady 1999/13/ES .Vyžaduje-li výrobek ředění, obsah zředěného výrobku nesmí překročit výše uvedené mezní hodnoty. Nebo, že použité množství (čerstvá barva/lak) látek škodlivých pro životní prostředí v souladu se směrnicí 1999/45/ES nesmí překročit 14 g/m2 povrchové plochy a použité množství (čerstvá barva/lak) VOC nesmí překročit 35 g/m2. Emise formaldehydu z látek a přípravků pro povrchovou úpravu uvolňujících formaldehyd nesmí překročit 0,05 ppm. Je-li ve výrobním procesu používán jakýkoli změkčovací prostředek, musí ftaláty splňovat požadavky na nebezpečné látky. Dále není ve výrobku povolen DNOP (di-n-oktyl ftalát), DINP (di-isononyl ftalát), DIDP (di-isodecyl ftalát). Biocidní výrobky se mohou používat pouze ty, které obsahují biocidní aktivní látky zařazené do přílohy IA směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/8/ES a povolené pro používání v nábytku. Pro posouzení a ověření žadatel a/nebo jeho dodavatel předkládá prohlášení, že požadavky uvedené v 2009/894/ES jsou splněny, spolu s informacemi o složení přípravku pro povrchovou úpravu (např. bezpečnostní listy materiálu). (894/2009ES Ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství dřevěnému nábytku) Problematika VOC spojená s prostředím interiéru a výrobky, které se v interiéru používají je známá již od osmdesátých let minulého století. Do dnešní doby však není uspokojivě zodpovězena otázka, o jaký stupeň toxicity či škodlivosti jednotlivých substancí se jedná, není známa přípustná hodnota koncentrací a není známa přípustná délka jejich působení. Momentálně existují pouze směrnice regulující koncentrace - 26 -
v interiérech pouze u některých látek, jako např. formaldehyd, lindan, pentachlofenol, tetrachlorfenol a polychlorované bifenyly. Ve WKI Braunchsweig 1993-1998 byly provedeny první systematické práce. Byla provedena výzkumná analýza, která stanovila, o jaké případné VOC látky nábytku se jedná, dále možnosti snížení obsahu VOC ve zdrojích (materiálech). Byly navrženy a ověřeny zkušební metodiky. Problematice zkoušení se věnovaly celé řady organizací WKI Braunchsweig, BAM Berlín, Evropská normalizační organizace CEN a Spolkový zdrav úřad BGA SRN.CTBA Francie. V polovině 90. Let bylo provedeno posouzení intenzity zápachu nábytku, vyvolána VOC, což jen potvrdilo, že se jedná o problematiku velmi závažnou. Velká skupina spotřebitelů na základě zápachu způsobeným únikem těkavých látek vnímala takový nábytek jako zdraví škodlivý. Problematika posuzování zápachu spotřebiteli je o to komplikovanější, z důvodu rozdílného čichového prahu u jednotlivců. Tudíž existuje skupina spotřebitelů, která je tímto zápachem obtěžována a považuje jej za negativní vlastnost a naproti tomu skupina uživatelů, kterým tento zápach nevadí, neobtěžuje je, nebo jej dokonce vůbec nevnímají. Problémem VOC je skutečnost, že se vyskytují často ve velice malém množství, které je analyticky hůře zjistitelné, tudíž je problematické stanovit míru jejich závadnosti. V současné době jsou k dispozici zkušební metodiky zjišťování VOC. Z hlediska stanovení limitních hodnot VOC je situace podstatně složitější a proto prozatím neexistují prověřené a závazně platné požadavky. (Brunecký, Tesařová, 2005)
- 27 -
2.6 Současná prevence a ochrana společnosti před škodlivými látkami v interiéru
Toxické látky z ovzduší lze odstraňovat zásahem buď do zdroje škodlivin, nebo do ovzduší jako takového. Přímo čištění vzduchu lze provádět filtrací, nebo ionizací. Logicky nejúčinnějším a nejekonomičtějším způsobem však stále zůstává výměna vzduchu větráním a omezení nebo likvidace zdrojů škodlivých látek. Zdroji takových látek nábytku jsou především konstrukční materiály, jejich další povrchové úpravy a konstrukční doplňky. Jedním ze způsobů prevence, se nabízí samotné upřednostňování takových materiálů a výrobků z nich vycházejících, u kterých jsou emise škodlivých látek minimalizovány. A to ať už ekologičtější průmyslovou výrobou, tak použitím ekologičtějších pomocných látek a doplňků. Filtrace vzduchu tj. odstraňování škodlivých látek vhodnými absorbenty, a to např. aktivním uhlíkem nebo dřevěným uhlím, které téměř neabsorbují vlhkost vzduchu a nemění chemický ani psychometrický stav vzduchu. Účinnost absorbce závisí na době styku škodliviny s uhlím.
Pro účinnost 80% a rychlost vzduchu
2,5-3 m/s je min tloušťka vrstvy 3 cm. Filtrace se provádí na vstupu čerstvého vzduchu do budovy ve speciálních případech (v potravinových a farmaceutických provozech, apod.), v recyklačních vzduchovodech ventilačních, vytápěcích a klimatizačních systémech. Nebo na výstupu vzduchu z ventilace do atmosféry, kde je nebezpečí kontaminace okolí. Ionizací vzduchu lze úspěšně odstraňovat formaldehyd, oxid siřičitý a dioxin. Potřebným přístrojem je ionizátor s ventilátorem produkující negativní ionty a zabezpečující současně recirkulaci vzduchu v místnosti. Již po třech minutách provozu poklesne obsah formaldehydu o 80% a oxidu siřičitého o 73%. Nutno neopomenut nejstarší čističku vzduchu a tou jsou rostliny. Pokojové rostliny jsou nejen ozdobou bytového interiéru a spotřebitelem oxidu uhličitého, ale některé i čistí vzduch od acetonu, benzenu, oxidu uhelnatého, ethanolu, formaldehydu, metanolu, oxidu siřičitého, toluenu, a od těkavých organických látek (viz tabulka č.7)
- 28 -
Dle Jokla (2002) se doporučuje v atriích věnovat pozornost trávníku, jelikož už plocha 15 x 15 m je postačujícím zdrojem kyslíku pro čtyřčlennou rodinu a navíc intenzivně čistí vzduch od oxidu siřičitého, oxidu uhličitého a fluorovodíku. Zatím zůstává nejasné, zda rostliny odérové látky při své fotosyntéze „nuceně“ odebírají a ukládají, nebo zda je obdobně jako oxid uhličitý využívají pro svoji energetickou spotřebu. Nicméně dle výzkumů bylo prokázáno, že nežádoucí chemické látky slouží jako potrava mikroorganismům, které se nachází v kořenech a v okolí kořenů rostlin. Netýká se to tedy rostlin uložených ve váze a pěstované v hydroponii, ale pouze hrnkové květiny, sázené v substrátu obohaceném aktivním uhlíkem. Na 9 m2 podlahové krytiny má být použita jedna vzrostlá květina, kolem které proudí rovnoměrně vzduch v místnosti rychlostí 0,10 – 0,15 m/s. (Jokl, 2002)
Tab. 7: Odstraňování odérů rostlinami (Jokl, 2002)
Chemická látka
Zdroj
Účinná rostlina
benzen
plasty
chryzantéma
lepidla, lamináty, formaldehyd
korek nábytek překližky
gumovník, lilie, aloe, azalka, filodendndron, poinsettie (mexický pryšec), tulipán, chamedorea, sanserieria, diffenbachie
toluen
lepidla
areková palma, lilie
trichlorethylen
barvy, laky
lopatkovec, dračinec
VOC těkavé lepidla, nátěrové hmoty, organické látky rozpouštědla
filodendron, zlatý potos
Nověji pro odstraňování těkavých látek VOC z interiéru se používá tzv. procedura bake-out (procedura „vypálení“), která spočívá ve zvýšení vnitřní teploty interiéru na 30-38 °C po dobu dvou nebo více dní a zároveň se zvýší větrání budovy. U této metody však praktické zkušenosti nejsou nijak značné. (Jokl, 2002) - 29 -
3. DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM INFORMOVANOSTI O PROBLEMATICE NEBEZPEČNÝCH LÁTEK NÁBYTKU 1.
Věk?
o
19 a méně
o
20 - 30
o
30 - 40
o
40 - 50
o
51 a více
2.
Pohlaví?
o
žena
o
muž
3.
Dosažené vzdělání?
o
základní
o
střední
o
střední s maturitou
o
vysokoškolské
4.
Studujete nebo jste studoval/a nábytkářský nebo dřevařský studijní obor?
o
ano
o
ne
5.
Zajímáte se o problematiku ekologie a životního prostředí?
o
ano
o
občas
o
ne
6.
Záleží Vám, jak vypadá Váš interiér a jak se cítíte v prostředí, kde žijete,
pracujete, apod.? o
ano hodně
o
spíše ano
o
spíše ne
o
ne
- 30 -
7.
Myslíte si, že věnujete dostatečnou péči o své zdraví (životospráva, výběr
potravin, sport, relaxace, atd.)? o
ano hodně
o
spíše ano
o
spíše ne
o
ne
8.
Větráte pravidelně během dne místnost/i ve které/ých se nacházíte?
o
ano několikrát za den
o
občas
o
ne
9.
Víte co si představit pod pojmem "emise VOC "(Volatile organic compounds)?
o
ano
o
ne
10.
Věděl/a jste, že nebezpečné chemické a toxické látky, používané při výrobě
nábytku a dalších zařizovacích předmětů interiéru, se i po delší době stále uvolňují z výrobku do ovzduší? o
ano
o
ne
11.
Věděl/a jste, že tyto běžné chemické látky, mohou ve větším množství
(mikrogramy) u člověka vyvolávat civilizační choroby jakými jsou stres, snížená výkonnost a únava, podráždění očí a nosní sliznice, bolesti hlavy, sníženou imunitu, latentní i chronická onemocnění, alergie apod.? o
ano
o
ne
12.
Věděl/a jste že, ze zákona je povinností zaměstnavatele dodržovat podmínky
ochrany zdraví zaměstnanců při práci, a součástí těchto podmínek jsou i stanovené limity koncentrací odérů a škodlivých látek v interiéru? o
ano
o
ne
- 31 -
13.
Máte v místnostech, kde se během dne nacházíte, pokojové rostliny?
o
0
o
1-5
o
více
14.
Věděl/a jste, že některé druhy pokojových rostlin čistí vzduch od zdraví
škodlivých látek (oxid uhelnatý, aceton, toluen, metanol, benzen, oxid siřičitý aj.)? o
ano
o
ne
15.
Byl/a byste ochoten/a zaplatit vyšší cenu za nábytek méně škodlivý,
či ekologický? o
ano
o
ne
16.
Byl/a byste rád/a informován/a více z běžných zdrojů (tisk, média, apod.)
o problematice škodlivých látek v interiéru a jejich prevence či řešení? o
ano
o
ne, nezajímá mne
o
jsem běžně dostatečně informován
- 32 -
4. ROZBOR DOTAZNÍKOVÉHO ŘEŠENÍ Prvních
pět
otázek
dotazníku,
slouží
především
k orientaci
ve
skupině
218 respondentů. 1.
Věkové zařazení respondentů:
19 let a méně
4%
20 – 30 let
56%
30 – 40
19%
40 – 50
13%
51 a více
9%
Věkové rozložení není rovnoměrné, což nebylo ani účelem dotazníku. Především, většina respondentů je zároveň hlavní cílovou skupinou z hlediska řešené problematiky.
2.
Z respondentů jsou zastoupeni z 61% ženy a 39% muži.
3.
Vzdělání respondentů:
základní
3%
střední
11%
střední s maturitou
41%
vysokoškolské
45%
4.
Podíl respondentů bez nábytkářského nebo dřevařského vzdělání je 86%.
Tato otázka, je již zohledňována ve vztahu k dalším otázkám dotazníkového šetření.
- 33 -
5.
V otázce zájmu o problematiku ekologie a životního prostředí,
z respondentů odpověděli: „ano“
29%
„občas“
59%
„ne“
12%
Tato otázka, je již zohledňována ve vztahu k dalším otázkám dotazníkového šetření.
6.
Na otázku, zda respondentům záleží, jak vypadá jejich interiér,
a jak se cítí v prostředí, kde žijí, pracují, apod., odpověděli: „ano hodně“
59%
„spíše ano“
36%
„spíše ne“
4%
„ne“
0%
Tato otázka, je již zohledňována ve vztahu k dalším otázkám dotazníkového šetření.
7.
Na otázku zda si respondenti myslí, že věnují dostatečnou péči o své
zdraví (životospráva, výběr potravin, sport, relaxace, atd.), odpověděli: „ano hodně“
9%
„spíše ano“
55%
„spíše ne“
31%
„ne“
5%
Tato otázka, je již zohledňována ve vztahu k dalším otázkám dotazníkového šetření.
- 34 -
8.
Na otázku zda respondenti pravidelně během dne větrají místnost,
ve které se nachází, odpověděli: „ano, několikrát“
68%
„občas“
30%
„ne“
1%
9.
Na otázku, zda vědí, co si představit pod pojmem "emise VOC" (Volatile
organic compounds), uvedlo, že „neví“, 78% respondentů, bez nábytkářského nebo dřevařského vzdělání. Dále 66% respondentů, bez nábytkářského nebo dřevařského vzdělání, současně uvedli velký nebo občasný zájem o ekologii a životní prostředí. A 74% ze všech respondentů bez nábytkářského nebo dřevařského vzdělání, současně uvedli zájem v péči o své zdraví.
10.
Na otázku, zda vědí, že nebezpečné chemické a toxické látky, používané
při výrobě nábytku a dalších zařizovacích předmětů interiéru, se i po delší době stále uvolňují z výrobku do ovzduší, uvedlo, že „neví“, 38% respondentů, bez nábytkářského nebo dřevařského vzdělání. Dále 31% respondentů, bez nábytkářského nebo dřevařského vzdělání, současně uvedli velký nebo občasný zájem o ekologii a životní prostředí. A 26% ze všech respondentů bez nábytkářského nebo dřevařského vzdělání, současně uvedli zájem v péči o své zdraví.
11.
Na otázku, zda vědí, že tyto běžné chemické látky, mohou ve větším
množství (mikrogramy) u člověka vyvolávat civilizační choroby jakými jsou stres, snížená výkonnost a únava, podráždění očí a nosní sliznice, bolesti hlavy, sníženou imunitu, latentní i chronická onemocnění, alergie apod., uvedlo, že „neví“ 45% respondentů, bez nábytkářského nebo dřevařského vzdělání.
- 35 -
Dále 36% respondentů, bez nábytkářského nebo dřevařského vzdělání, současně uvedli velký nebo občasný zájem o ekologii a životní prostředí. A 30% ze všech respondentů bez nábytkářského nebo dřevařského vzdělání, současně uvedli zájem v péči o své zdraví.
12.
Na otázku, zda vědí že, ze zákona je povinností zaměstnavatele
dodržovat podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, a součástí těchto podmínek jsou i stanovené limity koncentrací odérů a škodlivých látek v interiéru, uvedlo, že „neví“, 40% respondentů, bez nábytkářského nebo dřevařského vzdělání.
13.
Na otázku, zda mají květiny v místnosti, kde se většinu dne nacházejí,
uvedlo 84% respondentů, že „ano“.
14.
Na otázku, zda vědí, že některé druhy pokojových rostlin čistí vzduch
od zdraví škodlivých látek (oxid uhelnatý, aceton, toluen, metanol, benzen, oxid siřičitý aj.), uvedlo, že „neví“, 25% respondentů, bez nábytkářského nebo dřevařského vzdělání.
Dále 21% respondentů, bez nábytkářského nebo dřevařského vzdělání, současně uvedli velký nebo občasný zájem o ekologii a životní prostředí. A 15% ze všech respondentů bez nábytkářského nebo dřevařského vzdělání, současně uvedli zájem v péči o své zdraví.
15.
Na otázku, zda by byli ochotni zaplatit vyšší cenu za nábytek méně
škodlivý či ekologický, uvedli, že „ano“, 72% respondentů.
- 36 -
Dále 67% respondentů současně uvedli velký nebo občasný zájem o ekologii a životní prostředí. A 51% ze všech respondentů současně uvedli zájem v péči o své zdraví.
16.
Na otázku, zda by byli rádi informováni více z běžných zdrojů (tisk,
média, apod.) o problematice škodlivých látek v interiéru a jejich prevenci či řešení, z respondentů, bez nábytkářského nebo dřevařského vzdělání, uvedlo: „ano“
72%
„že jsou dostatečně informováni“
11%
„ne, nezajímá mne“
16%
Stejně tak 60% respondentů, s odborným vzděláním nábytkářského nebo dřevařského směru, uvedli, že by ocenili informovanost o problematice z komerčních zdrojů.
Ke shrnutí statistických výsledků dotazníku, lze s jistotou říci, že problematika nebezpečných látek nábytku není, vzhledem k závažnosti, širokosáhlosti a především poptávce po jejím vysvětlení, laické veřejnosti dostatečně osvětlena. Pouhé podvědomí o praktických nebezpečích VOC látek připadá na polovinu respondentů. Odborná znalost problematiky je minimální. Přestože z výsledků vyplývá, že zájem o informace, ve vztahu k životnímu prostředí a zdraví člověka, je většinový. Navíc pro většinu respondentů by při výběru nábytku, byla argumentem nezávadnost a ekologičnost výrobku navzdory ceně.
- 37 -
5. DISKUZE O MOŽNOSTECH ŘEŠENÍ SOUČASNÉHO STAVU PROBLEMATIKY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK NÁBYTKU V bakalářské práci jsem se zaměřila na nebezpečné látky nábytku v prostředí interiérů a na relaci společnosti k informovanosti o problematice, a jejímu případnému řešení.
Pro zjištění informovanosti
veřejnosti
o problematice bylo využito
dotazníkového šetření. Dopady lidské činnosti na životní prostředí, jakožto i na prostředí člověka samotného, se v posledních letech čím dál tím více dostávají do popředí zájmu a diskuzí veřejnosti. Zdraví člověka, totiž nezpochybnitelně souvisí s jeho zdravým životním prostředím. Se stále zrychlujícím se technickým rozvojem lidstva, zároveň exponenciálně rostou i náklady na zdravotní péči člověka. V minulém století došlo k rapidnímu rozvoji chemického průmyslu, a tak i k zvýšenému užívání složitějších a zdraví nebezpečných chemikálií. Dnešní generace, je tak první pokusnou skupinou obyvatelstva, která je vystavena těmto látkám již od narození, a na které lze pozorovat zdravotní důsledky těchto látek. Škodlivým látkám je často přiznáván původ civilizačních onemocnění. Zdravotní problémy počínající v nepohodě (bolesti hlavy, únava, pokles výkonnosti, apod.) až po závažná onemocnění (rakoviny, alergie, genetické mutace, apod.). Nebezpečí chemických látek v korelaci s nevědomostí tkví v jejich špatné smyslové identifikaci člověkem, jelikož některé látky nejsou detekovatelné čichem. Stejně tak zdravotní komplikace se mohou projevovat až po delší době expozice těmto látkám, v závislosti také na kvantitativním množství. Expozice člověka nebezpečným látkám, co se do kvantity týče, probíhá právě tam, kde tráví nejvíce času, a to v interiérech. Významným zdrojem nebezpečných látek v interiérech jsou právě jeho zařizovací předměty, především nábytek. Dle měření znečištění ovzduší, jsou na tom interiéry několikanásobně hůře, než venkovní prostředí. Což je poměrně alarmující informace. Je třeba si uvědomit, že čím je poměr výrobků, co se do objemu emitujících látek týče, větší oproti objemu vzduchu v interiéru, tím se stává interiér více pro člověka škodlivým prostředím. - 38 -
Příčiny lze nalézt jak ve zvýšených energetických a ekonomických požadavcích na interiéry (zateplení budov, těsnění oken, dveří, klimatizace, apod.), zvýšených kvalitativních požadavcích na výrobky (ergonomie, funkčnost, apod.), ale také ve vysoce konzumním způsobu života obyvatelstva, které rozhodně nekorespondují s udržitelným rozvojem lidstva. Nejbližší okolí člověka zahlcené stále novými předměty, vyplývající ze stále nově vznikajících odvozených potřeb. Trend zrychlující se spotřeby a obměny věcí i interiérů, plynoucí z prosté ekonomické i geografické dostupnosti, množstevní nabídky a snad i široké rozmanitosti. Do pozadí však zároveň často ustupuje kvalita, bezpečnost, ekologie a v mnoha případech charakter interiérů, a následně i exteriérů. Jak již bylo zmíněno, zrychlující se technický vývoj lidstva, má své následky. Z hlediska evoluce, je lidský organismus poměrně dobře adaptabilní ke změnám jeho prostředí. Avšak rapidní změny životního prostředí, které se udály za poslední století, se již evidentně stávají lidstvu i ostatním organismům osudným, jelikož už nestíhají. Současný i budoucí stav, jež se prozíravě může jevit jako tzv. „za pět minut dvanáct“, se postupně začínají svými náklady na zdraví člověka odrážet i v ekonomice, si žádá komplexní a systematické řešení. Na poli vědy, výzkumu a následně legislativy, lze vidět snahu, o definování nebezpečí, ochrany a stanovení směrnic problematiky. Avšak tato snaha stále zůstává závislá na nemalých finančních prostředcích investorů, kteří jsou, ale logicky přístupnější dotováním investic s potenciálem návratnosti. Součástí bakalářské práce bylo zpracování dotazníkového řešení, zaměřeného na informovanost a postoj veřejnosti, a to především laické, k problematice nebezpečných látek nábytku. Informace vycházející z dotazníkového šetření jistě pomohou nastínit situaci veřejného mínění o problematice, nutno však zohlednit všeobecnou irelevantnost dotazníkových šetření Ze shrnutí výsledků šetření, bylo zjištěno, že většina z respondentů má jisté povědomí o výskytu toxických látek nábytku, i o jisté „čistící“ schopnosti květin. O něco méně respondentů však uvedlo povědomí o nebezpečí plynoucího z toxických látek. Stejně tak, většina uvedla zájem o své zdraví a životní prostředí. Zásadním zjištěním vycházejícím z šetření však je evidentní velký zájem, po osvětlení - 39 -
problematiky a komerčnější dostupné informovanosti o problematice a jejím řešení. Stejně tak z šetření vychází jistá směrodatnost, informací o problematice nebezpečných látek, ve výběru a koupi vhodného nábytkového zařízení. V otázce řešení dané problematiky nebezpečných látek nábytku v interiérech, případně i problematik souvisejících, se nabízí řešení v podobě právě v dostatečné, alespoň konzumní formě informovanosti laické veřejnosti. Právě informovanost a jistý „sociologický davový efekt“, by mohly podstatně přispět k výchově v prevenci, k uvědomování si problematiky a snad i k jejímu řešení. Byť i prosté připomenutí skutečnosti, rozdílného efektu na prostředí interiéru mezi „vyklepáním“ koberce na klepači, oproti použití vysavače, který většinu menších znečišťujících částic vrací zpět do ovzduší téže místnosti, se jeví jako podnětné. A jelikož kde je poptávka, tam je i „živná půda“ pro nabídku, a jak je možné pozorovat, dobře cílený marketing prodává. Lze tedy předpokládat potenciál úspěchu podnikatelského záměru, v podpoře a investici do výzkumu problematiky, např. obchodních subjektů přivádějících na trh výrobky splňující ekologická kritéria. Informovanost a výchova obyvatelstva, mohou současně posílit poptávku po zboží splňující kritéria zdravého či ekologického bydlení. Obdobným způsobem, se denně prosazuje mnoho výrobků, které třeba i naprosto nekorespondují se zdravým životním prostředím člověka (např. prostředky deodorizace, které pouze maskují odéry a jsou založeny na jiné silněji vonící chemické látce, aj.), právě pro neznalost spotřebitele.
- 40 -
6. ZÁVĚR V bakalářské práci jsem se zabývala problematikou nebezpečných látek nábytku ve vnitřních prostorách budov, ve vztahu k spotřebiteli jako takovému a možnostmi řešení stávající situace. V této práci byl zohledněn vliv toxických látek na zdraví člověka a jeho prostředí interiéru, jak z krátkodobého, tak dlouhodobého hlediska, příčiny expozice člověka takovým látkám, způsoby ochrany před těmito látkami a případná prevence či nabízená řešení. Zmíněna byla i legislativa spojená s problematikou nebezpečných látek nábytku. Dále bylo součástí práce dotazníkové šetření o informovanosti a postoji k této problematice neodbornou veřejností. Zohledňovány byly důsledky stávající situace a diskutovány návrhy řešení stávající problematiky se zaměřením na spotřebitele. Bylo zjištěno, že ačkoli problematika je závažného a globálního charakteru, není dostatečně odborně ani komerčně známa. Přestože by, veřejnost o seznámení se zmíněnou problematikou měla zájem.
- 41 -
7. SEZNAM CITOVANÉ A ODKAZOVANÉ LITERATURY JOKL, Miloslav. Zdravé obytné a pracovní prostředí. Praha: Academia, 2002. 261 s. ISBN 80-200-0928-0. TESAŘOVÁ, Daniela; BRUNECKÝ, Petr. Emise organických těkavých látek z nátěrových povrchových úprav. 2002. TESAŘOVÁ, Daniela. Emise VOC emitované povrchovými úpravami dřevěného nábytku. Brno, 2006. 894/2009ES Ekologická kritéria pro udělování ekoznačky Společenství dřevěnému nábytku BRUNECKÝ, P. -- TESAŘOVÁ, D. Emise VOC z nábytkových dílců. 1. vyd. Brno: Ing. Zdeněk Novotný CSc, Ondráčkova 105, Brno, 2005. 68 s. ISBN 80-7355-040-7.
- 42 -
8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
TESAŘOVÁ, Daniela; BRUNECKÝ, Petr. Emise organických těkavých látek z nátěrových povrchových úprav. 2002. TESAŘOVÁ, Daniela. Emise VOC emitované povrchovými úpravami dřevěného nábytku. Brno, 2006. JOKL, Miloslav. Zdravé obytné a pracovní prostředí. Praha: Academia, 2002. 261 s. ISBN 80-200-0928-0. BRUNECKÝ, Petr. Standardy nábytku. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 121 s. ISBN 978-807-3752-972. BRUNECKÝ, Petr. Domiciologie - nauka o obývaném prostředí. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1998. 167 s. ISBN 80-715-7307-8. BRUNECKÝ, P. -- ROUSEK, M. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- HORÁČEK, P. -- HRÁZSKÝ, J. Zpracování dřeva - Příručka pro truhláře, nábytkáře, stavební tesaře, projektanty, konstruktéry, technology a zpracovatele dřeva. 1. vyd. PRAHA: DASHOFER HOLDING ,lTD, 2009, 2009. 250 s. 1. ISSN 1803-8905. TESAŘOVÁ, Daniela. Ekologické povrchové úpravy: monografie. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010, 126 s. ISBN 978-80-7375-388-7. TESAŘOVÁ, Daniela. Ekologické povrchové úpravy: Ecological finished surfaces. Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011, 94 s. ISBN 978-80-7375-480-8. BRUNECKÝ P.: Analýza významných VOC ve výrobě nábytku. MZLU 1999. BRUNECKÝ, Petr, Boris HÁLA a Martin KOVAŘÍK. Nábytkářský informační systém \"NIS\". Brno: Ircaes, 2010, 133 s. ISBN 978-80-254-8884-3.
- 43 -
9. SEZNAM ZKRATEK
PCB
Polychlorované bifenyly
DTD
Dřevotřísková deska
DVD
Dřevovláknitá deska
NPK
Nejvyšší přípustná koncentrace pro venkovní ovzduší
NPK-P
Nejvyšší přípustná koncentrace pro pracovní prostředí
PUR
Polyuretanové
PEL
Přípustné expoziční limity
UF
Močovinoformaldehydová
- 44 -
10. PŘÍLOHY Obr. 1 Ochranná známka Českého ekologického ústavu pro označení ekologicky šetrného výrobku.
Obr. 2 Výsledky dotazníkového šetření 218 respondentů v podobě grafu
1. Věk?
19 a méně
8
4%
20 - 30
122
56%
30 - 40
41
19%
40 - 50
28
13%
51 a více
19
9%
2. Žena nebo muž?
- 45 -
žena
133
61%
muž
85
39%
3. Vzdělání?
základní
7
střední
23 11%
střední s maturitou
89 41%
vysokoškolské
99 45%
2. Studujete nebo jste studoval/a nábytkářský nebo dřevařský studijní obor?
ano
30
14%
ne
185
85%
3. Zajímáte se o problematiku ekologie a životního prostředí? ano
63
29%
občas
128
59%
ne
27
12%
4. Záleží Vám, jak vypadá Váš interiér a jak se cítíte v prostředí, kde žijete, pracujete, apod.?
- 46 -
ano hodně
129
59%
spíše ano
78
36%
spíše ne
8
4%
ne
0
0%
3%
5. Myslíte si, že věnujete dostatečnou péči o své zdraví (životospráva, výběr potravin, sport, relaxace, atd.)?
ano hodně spíše ano spíše ne ne
19 9% 120 55% 68 31% 10 5%
6. Větráte pravidelně během dne místnost/i ve které/ých se nacházíte?
ano několikrát za den občas
149 68% 65 30%
ne
3
1%
7. Víte co si představit pod pojmem "emise VOC "(Volatile organic compounds)?
ano
63
29%
ne
152
70%
8. Věděl/a jste, že nebezpečné chemické a toxické látky, používané při výrobě nábytku a dalších zařizovacích předmětů interiéru, se i po delší době stále uvolňují z výrobku do ovzduší?
- 47 -
ano
146
67%
ne
71
33%
9. Věděl/a jste, že tyto běžné chemické látky, mohou ve větším množství (mikrogramy) u člověka vyvolávat civilizační choroby jakými jsou stres, snížená výkonnost a únava, podráždění očí a nosní sliznice, bolesti hlavy, sníženou imunitu, latentní i chronická onemocnění, alergie apod.?
ano
128
59%
ne
87
40%
10. Věděl/a jste že, ze zákona je povinností zaměstnavatele dodržovat podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, a součástí těchto podmínek jsou i stanovené limity koncentrací odérů a škodlivých látek v interiéru?
ano
139
64%
ne
77
35%
11. Máte v místnostech, kde se během dne nacházíte, pokojové rostliny?
0
41
19%
1-5
142
65%
více
34
16%
12. Věděl/a jste, že některé druhy pokojových rostlin čistí vzduch od zdraví škodlivých látek (oxid uhelnatý, aceton, toluen, metanol, benzen, oxid siřičitý aj.)?
- 48 -
ano
170
78%
ne
48
22%
13. Byl/a byste ochoten/a zaplatit vyšší cenu za nábytek méně škodlivý či ekologický?
ano
157
72%
ne
60
28%
14. Byl/a byste rád/a informován/a více z běžných zdrojů (tisk, média, apod.) o problematice škodlivých látek v interiéru a jejich prevence či řešení?
ano
156 72%
ne nezajímá mne
25
11%
jsem běžně dostatečně informován
35
16%
- 49 -
