NÁZOROVÝ PRŮZKUM MEZI OBYVATELI TŘEBÍČE na téma kvalita života ve městě a další rozvoj města

NÁZOROVÝ PRŮZKUM MEZI OBYVATELI TŘEBÍČE na téma kvalita života ve městě a další rozvoj města

Vypracovala:

Agora CE, o.p.s. Petra Rezka 12 Praha 4 www.agora-ce.cz

Názorový průzkum mezi obyvateli Třebíče listopad - prosinec 2011

Obsah strana

ÚVOD........................................................................................................................................... 1 I. Metodologie ............................................................................................................................... 2 II. Struktura dotázaného vzorku – aneb kdo nám odpověděl............................................................... 3 III. Vztah občanů k městu a jeho hodnocení ..................................................................................... 5 IV. Doprava ve městě .................................................................................................................... 6 V. Čistota a životní prostředí ......................................................................................................... 10 VI. Bezpečnost ve městě .............................................................................................................. 12 VII. Život ve městě ...................................................................................................................... 14 VIII. Informovanost ..................................................................................................................... 16 IX. Další rozvoj města .................................................................................................................. 17 X. Shrnutí ................................................................................................................................... 20 XI. PŘÍLOHA ............................................................................................................................... 22

Poznámky pro čtenáře:

a) Na následujících stránkách pracujeme s velkým množstvím grafů a tabulek. U každého grafu či tabulky je uvedeno číslo N, které představuje počet respondentů, kteří odpověděli na danou otázku. Např. N = 1 399 - na otázku odpovídalo 1 399 respondentů. Je naprosto přirozené, že ne každý respondent odpověděl na všechny otázky. V textu se většinou k počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli, nevracíme. Přesto čtenářům doporučujeme, aby pečlivě sledovali údaje o počtu respondentů, kteří na danou otázku odpověděli. b) U většiny otázek mohli respondenti vybrat více než jednu odpověď. Uváděná procenta se ale vztahují k počtu respondentů odpovídajících na danou otázku. Součet těchto procent proto bývá vyšší než 100%. c) Není-li uvedeno jinak, v tabulkách jsou procentuální podíly respondentů, kteří jednotlivé varianty a výpovědi uvedli. Procentuální podíly jsou vztaženy k počtu respondentů, kteří odpovídali na danou otázku.

1


ÚVOD Názorový průzkum realizovalo město Třebíč na podzim 2011 za asistence Agora CE o.p.s. Tento názorový průzkum by měl odstartovat společnou práci na přípravě Strategického plánu rozvoje města. Je to první krok a jedna z možností, jak zapojit obyvatele města do věcí veřejných, dát jim prostor pro vyjádření vlastního názoru a postoje k dalšímu rozvoji města a získané informace a názory zohlednit při další práci radnice a rozvoji města.

I. Metodologie Názorový průzkum mezi obyvateli města probíhal na přelomu listopadu a prosince 2011. Obyvatelé města byli osloveni prostřednictvím tištěného dotazníku, který byl doručen jako součást Třebíčského zpravodaje do každé domácnosti ve městě (v nákladu 15 900 kusů). Dotazník byl vytvořen Participační skupinou, jejíž členové znají místní situaci a problémy. Dotazník vznikl za účasti a vedení Agory CE. Obsahová stránka dotazníku však byla plně v kompetenci Participační skupiny. Cílem názorového průzkumu bylo zjistit postoje občanů Třebíče k současné situaci ve městě, a to z různých hledisek: přednosti a nevýhody života v Třebíči, problémy s dopravou, kvalita života ve městě, trávení volného času, komunikace s radnicí atd. Zároveň také zjišťoval názory lidí na další rozvoj města. Lze namítnout, že dotazník nepostihl v plné šíři všechny oblasti života ve městě, ale to ani nebylo jeho cílem. Smyslem dotazníkového šetření bylo zejména podnítit zájem občanů o dění v Třebíči, připravit podmínky pro komunikaci mezi občany a radnicí, ale hlavně pomoci obyvatelům zamyslet se nad budoucností města. Názorový průzkum měl anketní charakter, což znamená, že: Každá domácnost obdržela jako přílohu Třebíčského zpravodaje jeden dotazník s tím, že v případě potřeby byly další dotazníky k dispozici v obou budovách MěÚ a dále volně ke stažení na internetových stránkách města (www.trebic.cz). Občané vhazovali vyplněné dotazníky do připravených sběrných boxů rozmístěných rovnoměrně na dobře dostupných místech ve městě. Pro dotazníkovou akci neexistoval žádný opěrný výběrový vzorek občanů, kteří by měli být osloveni/dotázáni. Rozhodnutí vyplnit a odevzdat dotazník tak bylo na uvážení každého občana – tedy forma tzv. samovýběru. S ohledem na výše uvedené nelze tento průzkum vydávat za reprezentativní. Vzorek respondentů, kteří se do dotazování zapojili, není reprezentativním vzorkem obyvatel města. Můžeme ale tvrdit, že každý dostal stejnou možnost účastnit se dotazníkové akce, každý byl informován, a to hned z několika různých zdrojů. Předpokládáme tak, že získané odpovědi představují názory aktivních a zainteresovaných obyvatel města, kterým není život a dění ve městě a budoucnost Třebíče lhostejná . Dotazování bylo anonymní. Celkem bylo do domácností Třebíče distribuováno cca 15 900 dotazníků jako součást listopadového vydání Třebíčského zpravodaje (radničního tisku). K dispozici byly i další volné výtisky dotazníků na MěÚ a rovněž na webu města (www.trebic.cz) byl umístěn dotazník ke stažení a vyplnění. Zpět se vrátilo celkem 1 405 dotazníků (6 dotazníků muselo být pro formální nedostatky vyřazeno). V následující analýze pracujeme s 1 399 dotazníky - respondenty. 142 dotazníků (tedy desetina všech sebraných dotazníků) bylo vyplněno elektronicky prostřednictvím webu města. Vzhledem k počtu domácností bylo dosaženo návratnosti 22%. Nicméně i v rámci jedné domácnosti mohlo dotazník vyplnit více členů domácnosti. Vztaženo k počtu obyvatel města je návratnost cca 4%. Dosažená návratnost je skutečně vynikající vzhledem k anketnímu charakteru dotazování. Prokazuje velký zájem obyvatel Třebíče o budoucnost města a chuť zapojit se resp. ovlivnit jeho další rozvoj.

2


II. Struktura dotázaného vzorku – aneb kdo nám odpověděl Podařilo se nám získat názory a informace od 1 399 respondentů - obyvatel města Třebíče. S těmi jsme dále pracovali. Pojďme si nejprve blíže představit, jak vypadá výběrový vzorek, neboli kdo se do průzkumu zapojil. Devět z deseti dotázaných obyvatel můžeme považovat za starousedlíky, protože v Třebíči žijí již déle než 15 let. Zatímco čerstvě přistěhovaní dotázaní tvoří jen zlomek vzorku. Největší podíl dotázaných (téměř dvě třetiny) tvoří lidé žijící v Třebíči více než 30 let.

Graf č. 1 – Struktura dotázaných podle délky života v Třebíči 2%

27%

8%

64%

méně než 5 let

5 - 15 let

16 - 30 let

více než 30 let

Podle sledovaných sociodemografických ukazatelů je vzorek respondentů následující: Z hlediska pohlaví tvoří ženy 53% dotázaného vzorku a muži 47%. Graf č. 2 – Struktura dotázaných podle věku 21% N = 1 399

18% 14%

15%

14%

6%

6%

5%

1%

méně než 18 - 25 18 let let

26 - 35 let

36 - 45 let

46 - 55 let

Tab. č. 1 – Struktura dotázaných podle ek. aktivity Ekonomické postavení četnost v % pracující, zaměstnanec 47% podnikatel/ka 6% student/ka 6% nezaměstnaný/á 5% v domácnosti 2% ve starobním důchodu 32% v invalidním důchodu 1% neuvedl/a 1% N = 1 399

56 - 65 let

66 - 75 let

Z pohledu na graf věkové struktury respondentů (graf č. 2) vyplývá, že se podařilo podchytit všechny věkové skupiny poměrně rovnoměrně, s výjimkou těch nejmladších a nejstarších obyvatel. Nejčastěji se do dotazování zapojili lidé ve věku 56 – 65 let – tvoří pětinu vzorku. Naopak nejméně se zapojili lidé ve věku 18 – 25 let a ve věku nad 75 let – shodně po méně než desetině.

76 let a neuvedl/a více

S věkovou strukturou dotázaných je obvykle spojena i jejich ekonomická aktivita. O málo více než polovina dotázaných obyvatel Třebíče je ekonomicky aktivní (ať již jde O zaměstnance, nebo podnikatele). Třetinu dotázaných tvoří senioři na penzi. Ostatní skupiny jsou zastoupeny jen okrajově.

Co se týče dosaženého vzdělání, nejčastěji se o své názory podělili lidé s úplným středním vzděláním (nebo vyšším odborným) – tvoří téměř polovinu dotázaného vzorku. Další významnou část vzorku tvoří respondenti s vysokoškolským vzděláním – téměř

Graf č. 3 – Struktura dotázaných podle vzdělání vysokoškolské 23%

střední s maturitou nebo vyšší odborné 47%

3

neuvedl/a 5% základní 4%

N = 1 399

střední bez maturity/ vyučen/a 20%


čtvrtinu. Pětinu vzorku tvoří respondenti s neúplným středním vzděláním. Respondenti se základním vzděláním představují jen zlomek vzorku. Tab. č. 2 – Struktura dotázaných podle složení domácnosti Z hlediska rodinného stavu a složení domácnosti mezi dotázanými převládají rodiny s dětmi, ať již úplné nebo neúplné – dvě pětiny vzorku. Téměř třetinu dotázaných představují manželé žijící v domácnosti bez dětí (příp. jsou děti již dospělé a žijí jinde). Necelou pětinou jsou zastoupeny domácnosti jednotlivců a desetinou vícegenerační domácnosti. Zbývající podíl (4%) tvoří jiný typ domácnosti.

Graf č. 4 – Struktura dotázaných podle místa bydliště 14%

Borovina

25%

Horka - Domky Jejkov

1% 35%

Nové Dvory 4%

Nově Město

10%

podkláštěří Podklášteří Stařečka

1%

Týn

6%

Vnitřní město

1%

Zámostí

1%

další místní části jinde

3%

Složení domácnosti jednotlivec oba rodiče s dítětem/dětmi jeden rodič s dítětem/dětmi manželé žijící v domácnosti bez dětí vícegenerační domácnost jiný typ neuvedl/a

četnost v % 16% 32% 7% 31% 10% 4% 0,3% N = 1 399

Pro další analýzu je rovněž důležité podívat se, ve které části Třebíče dotázaní bydlí. Jak je patrné z grafu, nezískali jsem rovnoměrnější zastoupení respondentů po celém městě. Nejčastěji se zapojili lidé bydlící v Nových Dvorech (třetina vzorku), lidé bydlící v oblasti Horka – Domky (čtvrtina vzorku), dále pak obyvatelé Boroviny (více než desetina vzorku) a obyvatelé Podklášteří (desetina vzorku). Obyvatelé ostatních částí města se zapojili jen okrajově. Nemůžeme se tedy v dalším kroku pouštět do podrobnějšího srovnávání respondentů podle bydliště.

N = 1 399

1%

35% 10%

14%

4

25%


III. Vztah občanů k městu a jeho hodnocení Podívejme se, jak vnímají dotázaní obyvatelé Třebíče své město. V úvodu dotazování dostali respondenti prostor pro zhodnocení předností a rovněž nedostatků svého města. Obyvatelé města vnímají nejčastěji jako přednost Třebíče přírodu v okolí města. Sedm z deseti dotázaných považuje za přednost blízkost a dostupnost přírody v okolí města. Ve městě je také dobře dostupná lékařská péče, sídlí zde nemocnice a poliklinika, což je předností pro šest respondentů z deseti. Téměř polovina respondentů na Třebíči oceňuje významné památky. Ostatní možné přednosti života ve městě byly zmiňovány s odstupem, neznamená to však jejich menší důležitost. Čtvrtina dotázaných obyvatel si chválí možnosti kulturního vyžití, oceňují kvalitní životní prostředí, nebo vnímají jako pozitivum bohatou historii města, která je činí pro své obyvatele a nejen pro ně městem jedinečným. Téměř čtvrtina dotázaných vnímá život ve městě jako bezpečný, kriminalitu ve městě hodnotí jako nízkou. Téměř pětina oceňuje na životě ve městě možnosti sportování. Desetina dotázaných vnímá jako přednost Třebíče dostupnost sociálních služeb. Kvalita středního školství a přítomnost vysoké školy ve městě byla zmíněna jen malým podílem dotázaných. Otevřenost vedení města oceňuje jako přednost Třebíče jen zlomek dotázaných, nejspíše tuto kvalitu považují za samozřejmost, nebo ji nehodnotí tak pozitivně. Respondenti také mohli uvést „jiné“ kvality, kterých si na životě v Třebíči cení. Mezi odpověďmi se objevovaly např. možnosti, že Třebíč je jejich rodiště, město, kde mají kořeny, rodinu, přátelé. Ojediněle se také objevila pochvala práce církve ve městě. A také pochvala hokejového klubu, který dobře reprezentuje město.

Graf č. 5 – Přednosti města Třebíč příroda v okolí

69%

dostupnost lékařské péče

59% 48%

významné památky možnosti kult. vyžití

25%

kvalitní životní prostředí

25% 24%

bohatá historie nízká kriminalita

22%

možnost sportování ve městě a okolí

17%

dostupné sociální služby

10%

kvalita středního školství

7%

přítomnost vysoké školy

4%

otevřenost vedení města

4%

jiné

3%

nevím

N = 1 389

1%

Co se naopak obyvatelům Třebíče nelíbí, co hodnotí jako nedostatky života v Třebíči? Jednoznačně největším problémem je nedostatek pracovních příležitostí ve městě – tento problém uvádí devět dotázaných obyvatel z deseti. Bezmála dvě třetiny dotázaných vnímají negativně dopravní situaci ve městě resp. hodnotí negativně to, že městu chybí obchvat. Třetím problémem, na který poukazuje téměř polovina dotázaných, je snižující se počet obchodů s kvalitním zbožím v centru města, zůstávají jen tržnice, které nakupující občany svým sortimentem a kvalitou zboží neuspokojí. 5


Téměř třetina vnímá jako negativum života v Třebíči nutnost dojíždění za prací, to je však jen jeden z důsledků nedostatku pracovních příležitostí, podobně jako odchod obyvatel z města, obzvláště mladých (který vnímá jako problém téměř čtvrtina dotázaných). Dojíždění za prací (a samozřejmě nejen za prací) komplikuje nedostatečná dopravní obslužnost města, město není dobře napojeno na okolí dle názoru čtvrtiny dotázaných obyvatel. Více než desetina dotázaných není spokojena s čistotou města. Rovněž více než desetina hodnotí jako negativum města nezajištění dostatečné kapacity mateřských škol ve městě. Jen zlomek dotázaných poukazuje na negativa jako je málo rozvojových ploch pro podnikání, nedostupnost sociálních služeb a celkový stav infrastruktury ve městě. Graf č. 6 – Nedostatky města Třebíč nedostatek prac. příležitostí

86%

chybí obchvat města

62% 46%

snižující se počet obchodů 30%

dojíždění za prací

26%

špatné dopr. napojení města na okolí

23%

odchod obyvatel z města 15%

čistota města

12%

nedostatečná kapacita MŠ málo rozvojových ploch

5%

nedostupnost sociálních služeb

4%

celkový stav infrastruktury

4%

jiné

N = 1 393

8%

Téměř desetina dotázaných si kromě nabídky 11 možných negativ života ve městě vybavila i další nedostatky. Jaké nedostatky tito respondenti uváděli? Nejčastěji se výtky týkaly nepořádku – neukáznění pejskaři (15% z nich), další kritika padala na bezpečnost ve městě, vandalismus a nedostatečnou práci Městské policie (9% z nich), objevily se i výtky vůči práci radnice a komunikaci s veřejností (9%). Dalšími problémy, které dotázaní sami jmenovali, jsou: stav a údržba chodníků a vozovek, dopravní obslužnost v rámci města (MHD), možnosti parkování, příliš mnoho hlučných barů, heren a nonstop provozoven, nepořádek a nepořádní občané, městský mobiliář (nedostatek laviček, košů, značení apod.), nedostatečné kulturní vyžití, absence pozemků pro výstavbu rodinných domů, chybějící jesle a nedostatek zeleně.

IV. Doprava ve městě Jednou z klíčových oblastí života ve městě je doprava. Doprava jednak usnadňuje pohyb obyvatel ve městě a také naopak, život ve městě lidem často znepříjemňuje. Participační skupina se při přípravě dotazníku shodla, že dopravní situace ve městě není optimální – vytipovali společně 12 nejvážnějších problémů, ke kterým se dotázaní vyjadřovali – vybírali z nich tři nejvážnější problémy, jak je sami vnímají. Nejfrekventovanějším problémem je – uvádí jej téměř polovina dotázaných obyvatel – zatížení města tranzitní dopravou. Další komplikací je podle dvou pětin dotázaných problém s parkováním. Třetím nejfrekventovanějším 6


problémem (resp. dvěma problémy) jsou - shodně dle více než čtvrtiny dotázaných - průjezdná doprava na Karlově náměstí a stav a údržba vozovek. Další problémy uváděla méně než čtvrtina dotázaných obyvatel Třebíče, přesto jsou dle jejich názoru závažné. O málo více než pětina si stěžuje na bezohledné chování řidičů, časté nedodržování povolené rychlosti. Stav a údržba chodníků nejsou dostatečné dle cca pětiny dotázaných. Necelá pětina si stěžuje na nedostatek cyklistických tras ve městě. A stejný podíl vidí jako nedostatek špatnou provázanost jednotlivých druhů veřejné dopravy (např. MHD nenavazuje na vlaky). Další problémy viz graf č. 7. Jen zlomek dotázaných obyvatel města (1%) je přesvědčen, že dopravní situace je dobrá a není třeba přijímat žádná opatření. Graf č. 7 – Nejvážnější dopravní problémy tranzitní doprava

48%

problémy s parkováním

41%

průjezdná doprava na Karlově nám.

29%

stav a údržba vozovek

29% 22%

bezohledné chování řidičů

21%

stav a údržba chodníků 17%

nedosatek cyklistických tras provázanost druhů veřejné dopravy

16% 12%

stav železniční stanice Třebíč bariéry pro pěší

9%

nedostatek kvalitních pěších tras

7% 3%

špatné dopravní značení

6%

jiné dopravní siuace je dobrá

N = 1 394

1%

Někteří respondenti (necelá desetina) poukázali i na „jiné“ problémy týkající se dopravní situace ve městě. Nejfrekventovanějším problémem (uvedlo 27% z nich) je MHD – neefektivní, pomalá, neprovázaná, nedostatečná. Dále se objevovaly odpovědi, které jinými slovy nazývaly problémy uvedené výše – mnoho aut, dopravní zácpy, nutnost obchvatu, problematické chodníky. Někteří respondenti poukazovali na nedostatečné podmínky pro cyklodopravu po městě. Někteří navrhují budovat ve městě více kruhových objezdů pro plynulejší dopravu. Někteří Graf č. 8 - Kde je třeba řešit parkování: nejdříve: naopak preferují semafory a jejich lepší seřízení. 33%

centrum

Nejvážnějším dopravním problémem z pohledu obyvatel města je tranzitní doprava, tady je řešení nabíledni. Dalším nejfrekventovanějším problémem je parkování ve městě. Kde způsobuje parkování největší problémy a jak je řešit podle obyvatel města se podíváme nyní. Přibližně třetina dotázaných obyvatel Třebíče má problém s pakováním svého auta v místě bydliště (35%), zatímco cca dvě pětiny nemají problém

36%

sídliště 11%

jinde nikde není třeba nevím

3% 31%

N = 1 268

7


v místě bydliště zaparkovat (43%). Zbývající necelá čtvrtina dotázaných nemá auto a tento problém nemusí řešit (22%). Pokud bychom skupinu dotázaných zúžili jen na „řidiče“ (ty, kteří disponují automobilem) vidíme, že 45% z nich má problém s parkováním v místě bydliště, zatímco 55% z nich problém nemá a vždy snadno zaparkuje. Jak je patrné z grafu č. 8, problém parkování se týká nejen centra města, ale i sídliště/í. Třetina dotázaných je přesvědčena, že parkování je třeba co nejdříve řešit v centru Třebíče. Nepatně větší podíl dotázaných se domnívá, že parkování je třeba co nejdříve řešit na sídlištích. Desetina dotázaných by upřednostnila i jiná místa ve městě a téměř třetina na tuto otázku nedokázala odpovědět, parkování není problém, který by je natolik zajímal. Samozřejmě se nejčastěji jedná o ty, kteří nemají auto. Respondenti, kteří uvedli, že parkování je třeba řešit v centru, na sídlišti či jinde ve městě, měli dále možnost vypsat konkrétní místa, kde je s parkováním problém. V následujících tabulkách nabízíme upřesnění míst, kde je třeba parkování řešit, ať již se jedná o centrum města či sídliště. Tab. č. 3 – Kde je třeba řešit parkování v centru:

Tab. č. 4 – Kde je třeba řešit parkování na sídlišti:

Konkrétní místo

Podíl respondentů

Konkrétní místo

Podíl respondentů

45% 8% 8%

Hájek Nové Dvory Horka-Domky všechna sídliště Borovina Za Rybníkem Novodvorská Družstevní (a okolí) Okružní Spojenců Obránců Míru Čajkovského Na Svahu Demlova Dukovanská Energetiků J.Heyrovského Gen. Svobody J.Haška Čeloudova M.Majerové Revoluční Tkalcovská u Alfy jinde *

18% 17% 14% 9% 8% 6% 5% 4% 4% 3% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 1% 1% 1% 1% 1% 15%

Karlovo náměstí celé centrum Komenského náměstí okolí Karlova náměstí (pěší docházka na nám.) Otmarova ulice autobusové nádraží (terminál) u úřadů (FÚ, Katastr.úřad, MěÚ apod.) Žerotínovo náměstí kolem nádraží ČD Forum u nemocnice jinde *

5% 3% 2% 2% 2% 2% 2% 15%

* Viz příloha str. 22

N = 260

8%

Co se týče parkování v centru, objevily se hlasy, že na Karlově náměstí by se nemělo parkovat vůbec, možnosti parkování by měly být v okolí náměstí tak, aby lidé od zaparkovaných aut na náměstí pohodlně došli. Někteří respondenti využili třetí možnost, uvést i jiná místa ve městě (kromě centra a sídliště), kde je třeba řešit parkování. Avšak většinou znovu * Viz příloha str. 22 N = 332 jmenovali ulice, které patří do centra či na sídliště. Nicméně zaznělo, že je třeba řešit možnost parkování u nemocnic, poliklinik, u plaveckého bazénu, u nádraží, u divadla a u obchodů. Již známe místa, kde parkování způsobuje největší problémy. Co je tedy třeba udělat pro zlepšení parkování ve městě? Dvě pětiny dotázaných obyvatel si myslí, že je třeba vybudovat podzemní parkoviště, nebo parkovací domy a auta tak „dostat“ z ulic. Přibližně čtvrtina navrhuje vybudovat odstavná parkoviště na okrajích jednotlivých městských částí. Čtvrtina dotázaných podporuje myšlenku získání nových parkovacích míst zjednosměrněním některých ulic. 8


Další možnosti získání nových parkovacích míst avšak na úkor zeleně, vozovky a chodníků, získaly podporu přibližně desetiny a méně dotázaných. Také varianta zpoplatnění parkování na vybraných místech má podporu jen 6% dotázaných. Spíše naopak, už dříve se objevila výtka některých respondentů, že parkování pro obyvatele Třebíče by nemělo být ve městě zpoplatňováno. Graf č. 9 - Jak zlepšit parkování ve městě podzemní parkoviště nebo park. domy

41%

odstavná parkoviště na okrajích

28% 25%

nová park. místa zjednosměrněním ulic 13%

více park. míst na úkor zeleně

10%

více park. míst na úkor šíře vozovky více park. míst na úkor chodníků

9%

zpoplatnit zpoplatnitparkování parkovánína navybraných vybranýchmístech místec

6% 4%

jiné nic není potřeba

1%

N = 1 319 11%

nevím

Mezi „jinými“ řešeními se objevily zajímavé náměty – je třeba zlepšit MHD, aby lidé nemuseli vyjíždět auty, ale používali právě MHD. Zlepšit podmínky pro cyklistiku po městě. Pro parkování by se mohly využít staré zastavěné plochy, dvory, proluky. Nová výstavba by měla nabízet krom bytů i garáže. Více kontrolovat dlouhostojící auta. Zabezpečit funkční vodorovné značení. Kde to jde, změnit podélné stání na kolmé. Anebo zakázat automobilům vjezd do centra. Pokud bychom si respondenty rozdělili do dvou skupin na ty, kteří mají či používají auta a na ty, kteří auto nemají a porovnali jejich preference navrhovaných opatření, vidíme, že „řidiči“ podporují o něco častěji výstavbu podzemních parkovišť či parkovacích domů. „Neřidiči“ výrazně méně podporují vytvoření nových parkovacích míst zjednosměrněním některých ulic a naopak více než řidiči podporují vytváření odstavných parkovišť na okrajích jednotlivých městských částí. „Neřidiči“ také o něco častěji ve srovnání s „řidiči“ vítají myšlenku zpoplatnění parkování na vybraných místech. Závěrem této kapitoly se podívejme, jak by měla doprava v Třebíči vypadat v budoucnu, jaký způsob dopravy by měl být v budoucnu více podporován. V grafu č. 10 je vidět průměrné pořadí, v jakém by měly být Graf č.10 – Podpora druhů dopravy jednotlivé druhy dopravy podporovány. 3,1 Jednoznačně největší podporu mezi dotázanými obyvateli má 2,9 Městská hromadná doprava a tu je třeba v budoucnu nejvíce 2,2 podporovat. Na druhém místě je pěší doprava, je nutné připravit lepší podmínky pro pěší ve městě. Na třetím místě „se 1,5 umístila“ cyklistika a automobilová doprava resp. její podpora je až na posledním místě. Sedm z deseti dotázaných obyvatel by v budoucnu na prvním místě podporovalo rozvoj MHD. Podstatně menší podíl 9

MHD

pěší

cyklistická doprava

automobilová doprava


dotázaných - cca čtvrtina - by na prvním místě podporoval rozvoj pěší dopravy. O málo více než desetina dotázaných by na prvním místě Graf č. 11 – Jaký způsob dopravy podporovat v budoucnu více: podporovala rozvoj cyklistické dopravy a 69% stejný podíl by podporoval nejvíce rozvoj automobilové 47% dopravy. 43% 36% 32% 23%

20% 12% 13%

15%

23%

22%

18% 12%

11% 4%

1 – nejvíce 1 podporovat MHD

2

pěší

3 cyklistická doprava

4 automobilová doprava

V. Čistota a životní prostředí Již v úvodu zaznělo, že čtvrtina dotázaných považuje kvalitní životní prostředí v Třebíči jako přednost tohoto města. Podívejme se nyní, jaké jsou podle dotázaných největší hrozby pro životní prostředí v Třebíči. Nejvíce obyvatele města trápí a kvalitu životního prostředí zhoršuje hluk z dopravy, stěžuje si téměř polovina dotázaných. Graf č. 12 - Co nejvíce zhoršuje kvalitu životního prostředí hluk z dopravy

47%

znečištění ovzduší

22%

hluk v okolí nočních podniků

21%

péče o veřejná prostranství

17%

problémy s tříděním odpadu

11% 9%

nakládání s nebezpečnými odpady 6%

světelné znečištění

9%

jiné

11%

životní prostředí je kvalitní

N = 1 375 nevím

3%

10


Další hrozby trápí obyvatele města o něco méně. Necelá čtvrtina dotázaných vnímá znečištěné ovzduší jako faktor zhoršující celkově životní prostředí ve městě. Stejný podíl dotázaných si stěžuje na hluk v okolí nočních podniků. Necelá pětina dotázaných má zhoršený dojem z životního prostředí ve městě kvůli nedostatečné péči o veřejná prostranství. Přibližně desetinu obyvatel trápí problematika odpadového hospodářství – nejsou spokojeni s tříděním odpadu a s nakládáním s nebezpečnými odpady. Jen méně než desetina dotázaných vidí jako problém světelné znečištění města (vysokou intenzitu světla v nočních hodinách). Někteří dotázaní sami uvedli, co dle jejich názoru ještě ohrožuje životní prostředí – jako „jiná“ varianta se nejvíce objevují (uvedena téměř pětinou z nich) lokální topeniště, kde jsou kromě tuhých paliv využívány i materiály k topení nevhodné např. odpadky, sláma apod. Dále si dotázaní stěžují na neuklizené psí exkrementy, vandalismus a nepořádek ve městě, který často způsobují bezohlední spoluobčané. Desetina dotázaných je přesvědčena, že životní prostředí ve městě je kvalitní a žádný ze zmíněných faktorů jej významně nezhoršuje. Veřejná prostranství jsou široký pojem zahrnující ulice a náměstí, parky, hřiště i různé nevyužité plochy aj. Jsou přístupná každému obyvateli města bez omezení. Veřejná prostranství velmi významně ovlivňují kvalitu života ve městě. Pokud jejich stav není v pořádku, pokud jsou některá prostranství zanedbaná, nebo nevyužitá, pohled na město se pak stává negativním. Mezi obyvateli Třebíče převládá nespokojenost se stavem resp. s péčí o veřejná prostranství. Téměř šest z deseti obyvatel města je nespokojeno s péčí o veřejná prostranství, zatímco jen o málo více než třetina žádný problém ohledně péče a stavu veřejných prostranství neshledává. Graf č. 13 – Je péče o veřejná prostranství Co by tedy samotní obyvatelé, kteří nejdou spokojeni a mají dostatečná? nevím k péči výhrady, navrhovali pro zlepšení stavu a pořádku na 6% ne veřejných prostranstvích, kterou oblast péče je třeba posílit? ano 57% 37% Téměř šest dotázaných obyvatel z deseti by posílilo zimní údžbu chodníků a boj s vandalismem. Téměř polovina dotázaných vidí jako nutný intenzivnější úklid psích exkrementů. Téměř třetina shledává nedostatečnou údržbu veřejné zeleně. Ve městě by se lépe udržoval pořádek, pokud N = 1 312

Graf č. 14 – Oblasti péče o veřejná prostranství, které je třeba posílit by bylo v ulicích více odpadkových košů, podle názoru čtvrtiny dotázaných. Rovněž čtvrtina dotázaných by ocenila pravidelný úklid ulic. Téměř pětina dotázaných navrhuje posílit zimní údržbu vozovek. Jen necelá desetina dotázaných navrhuje častější vývoz kontejnerů s tříděným odpadem. Častější vývoz komunálního odpadu podporuje jen zlomek dotázaných, tady asi porblém není.

zimní údržba chodníků

58%

boj s vandalismem

57%

úklid psích exkrementů

45%

zlepšit údržbu veřejné zeleně

30%

přidat odpad. koše v ulicích

25%

pravidelný úklid ulic

24% 18%

zimní údržba vozovek 7%

častější vývoz kontejnerů s tříd. odpadem častější vývoz komunálního odpadu

2%

jiné

3%

N = 739

11


VI. Bezpečnost ve městě Další blok otázek se týkal bezpečnosti ve městě a pocitu bezpečí ze strany obyvatel. Dotázaní obyvatelé se rozdělili na dvě zhruba stejně velké skupiny – jedna se ve městě cítí bezpečně a druhá nikoliv. Více než dvě pětiny dotázaných obyvatel Třebíče se ve městě Graf č. 15 – Cítíte se ve městě bezpečně? necítí bezpečně. Zatímco téměř polovina obyvatel o svou bezpečnost obavy nemá. Desetina dotázaných na tuto otázku ne ano nedokázala odpovědět, doposud se nad otázkou bezpečnosti 44% 47% nezamýšleli. Zajímalo nás dále, jaké jsou příčiny obav těch dotázaných, kteří se v Třebíči necítí bezpečně. nevím Více než polovina z nich uvedla, že má obavy z odlišného 9% N = 1 337 chování jiných etnických skupin. Téměř polovina se cítí Graf č. 16 – Proč se lidé necítí bezpečně ohrožena nevhodným chováním mladistvých. Přibližně třetina hodnotí činnost Městské policie jako nedostatečnou. Další rovněž cca třetina své obavy spojuje s uživateli drog. Necelá pětina lidí, kteří se necítí bezpečně, své obavy spojuje s nedostatečnou činností Policie ČR. O málo více než desetina si bezpečnost spojuje s dopravou a právě tam vidí problémy. Necelá desetina dotázaných se necítí bezpečně v důsledku špatného pouličního osvětlení. Zlomek dotázaných své obavy váže na lidi v sousedství.

58%

obavy z jiných etnických skupin 47%

nevhodné chování mladistvých nedostatečná činnost MP

36%

obavy spojené s uživateli drog

36%

obavy o majetek

16%

nedostatečná činnost Policie ČR

16% 13%

problémy s bezpečností dopravy 8%

špatné pouliční osvětlení obavy z lidí v sousedství

4%

N = 580 jiné

6%

Obavy z odlišného chování jiných etnických skupin projevili častěji ti, kteří žijí v Třebíči méně než 30 let ve srovnání se starousedlíky, kteří tu žijí přes 30 let. Dále se více obávají lidé ve věku do 25 let a ve věku 36 – 45 let. A rodiče s dětmi. Nevhodné chování mladistvých ohrožuje častěji starší respondenty, s rostoucím věkem mírně roste i podíl respondentů Graf č. 17 – Nebezpečná místa ve městě nebezpečné s obavami. Své obavy také častěji vyjádřili penzisté a lidé žijící problém není místo není uv edl/a v domácnosti sami, případně žijící již bez dětí. spojen s 1% Kromě důvodů vedoucích k tomu, že se lidé ve svém městě necítí bezpečně, nás také zajímalo, kde konkrétně se necítí bezpečně, kde jsou ve městě nebezpečná místa. Dotázaní, kteří se necítí bezpečně byli požádáni, aby uvedli část města, nebo konkrétní místo ve městě, které považují za opravdu nebezpečné 12

konkrétní místo 51%

konkrétním místem 42%

neodpov ěděl/a 4%

nev ím 2%

N = 589


vzhledem k důvodům, které zmínili výše. Dva z pěti uvedli, že problém bezpečnosti není spojen s žádným konkrétním místem ve městě, zatímco polovina vypsala konkrétní místo, které považují za nebezpečné. Nebezpečné části města a nebezpečná místa jsou shrnuty v následující tabulce: Tab. č. 5 – Nebezpečná místa v Třebíči Nebezpečné místo

četnost v%

Kočičina

16%

Židovská čtvrť (Židovské město) - např. nábřeží, lávka Židy Karlovo náměstí (obzvláště v noci) za poštou, u pošty centrum města (např. večer, obavy z opilců) okolí barů, non-stopů, heren apod. Zámostí lávka u pošty parky po setmění (např. pod nemocnicí) autobusové nádraží nádraží ČD lávka do Kočiny Borovina (např. Revoluční, bus.zastávka) Hrádek, lávka pod Hrádkem Horka-Domky (např. Kubešova ul., stadion) Bezručova Demlova (např. průchod - špína, obch. středisko Družba) Bráfova křižovatka u hotelu Atom Libušino údolí (večer, noc) Hasskova zahrada Hájek (např. cesta kolem lesíku) Nové Dvory (např. most u plav. areálu) Havlíčk.nábřeží večer lávka Týnské údolí okolí Billy ve městě chodník Velkomeziříčská nábřeží, okolí řeky přechod B.Václavka jinde* * Viz příloha str. 23

16% 16% 9% 8% 6% 5% 3% 3% 3% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 2% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 14% N = 286

13


VII. Život ve městě V rámci této kapitoly se dotkneme loajality obyvatel Třebíče vůči svému městu. Zajímavým údajem je, kde vlastně obyvatelé města tráví většinu dne. Z odpovědí vyplývá, že dvě třetiny dotázaných obyvatel tráví převážnou část dne přímo ve městě, nebo nejbližším okolí cca do 10 km. Více než desetina však Třebíč opouští a Graf č. 18 – Kde trávíte většinu dne? tráví většinu dne ve vzdálenejším městě či obci, kam různě ve dojíždí za prací nebo studiem. Cca pětina dotázaných se městě i mimo přímo ve vyskutuje různě, jak ve městě, tak i mimo město. něj městě či ve Do vzdálenejšího města vyjíždějí nejčastěji mladí lidé ve vzdálenějším 18% nejbližším okolí městě věku do 25 let, studenti. Můžeme říci, že s růstem 67% 15% stupně vzdělání i mírně roste podíl dotázaných, kteří vyjíždějí a tráví den ve vzdálenějším městě. Z dlouhodobého hlediska obyvatel v Třebíčí pomalu ubývá. Zjišťovali jsme potenciální odliv obyvatel – zájem N = 1 339 o využití vhodné příležitosti k opuštění Třebíče. Mezi dotázanými obyvateli převládá loajalita vůči svému městu. I kdyby se jim naskytla možnost odstěhovat se, šest z deseti by ji nevyužilo. Desetina dotázaných na tuto otázku nedokázala odpovědět, nad takovou možností ještě nepřemýšleli a nedokázali se rozhodnout. Necelá třetina dotázaných by vhodnou šanci využila – ale větší část z nich ještě není zcela rozhodnuta, ale kloní se k odstěhování a menší část je jednoznačně rozhodnuta pro stěhování. Viz graf č. 19. Možnost odstěhovat by „určitě“ využili častěji než ostatní mladí lidé do 25 let. A také ti, kteří nežijí v Třebíči dlouho, starousedlíci by setrvali. „Spíše“ by se odstěhovali z hlediska ekonomického statutu častěji studenti, dále opět mladí lidé do 25 let či rodiny s dětmi. Můžeme konstatovat, že s přibývajícím věkem klesá i chuť se odstěhovat. „Spíše“ rozhodnuti odejít jsou z hlediska délky života v Třebíči ti, kteří tu žijí méně než 30 let. Jednoznačně nejvážnějším důvodem pro odchod z města je práce, pracovní uplatnění. Ti, kteří by se odstěhovali, nebo by to velmi vážně zvažovali, uvedli, že důvodem je nedostatečné pracovní uplatnění ve městě – říká devět z deseti. Sedm z deseti si stěžuje na nízké výdělky. Ostatní důvody nejsou natolik vážné, ovlivnili by cca desetinu a méně dotázaných, Viz tabulka č. 6. Tab. č. 6 - Důvody pro odchod z města Graf č. 19 – Odstěhoval/a byste se z města?

určitě ne 29%

spíše ne 31%

určitě ano 8%

N = 1 382

spíše ano 22%

nevím 10%

Konkrétní důvod

četnost v %

nedostatečné pracovní uplatnění nízké výdělky nedostatečná podpora rodin s dětmi láká mě jiný styl života nové bydlení je nedostupné nedostupné služby v pozdních odpol. hodinách nízká kvalita obchodů a služeb nedostatek kulturního vyžití nespokojenost se stávajícím bydlením nespokojenost s bezpečností ve městě nevyhovující životní prostředí nedostupné potřebné soc. služby jiné

79% 70% 14% 13% 13% 12% 11% 9% 8% 8% 4% 1% 4% N = 403

14


Podívejme se ještě na volnočasovou nabídku nabídku ve městě. Mají obyvatelé Třebíče dost zajímavých možností pro trávení volného času? Dotázaní jsou samozřejmě toho názoru, že některé aktivity či zařízení pro trávení volného času je třeba více podporovat, posilovat. Téměř dva z pěti dotázaných hodnotí jako nedostatečná volně přístupná sportoviště (včetně různých „plácků“ pro sportování ve městě). Více než třetina by zlepšila možnost přírodního koupání. Cca třetina postrádá nekuřáckou restauraci či restaurace. Shodně cca pětina dotázaných by uvítala veřejná prostranství pro setkávání lidí, vybudovala hřiště pro seniory a osoby se zdravotním handicapem, podpořila by budování hřišť či tras pro sporty „na kolečkách“ (skateboard, in-line brusle apod.) a také by více podpořili vytváření míst pro setkávání jako jsou kavárny, kluby apod. Necelá pětina je toho názoru, že je třeba podpořit letní amfiteátr. O něco více než desetina podporuje širší otevření krytého bazénu pro veřejnost. Desetina je přesvědčena, že větší podporu si zaslouží spolková činnost (např. svépomocné pořádání akcí). Necelá desetina dotázaných spojuje naplňování volného času s knihovnou a uvítali by rozšíření jejích služeb např. širší provozní doba, nabídka přednášek, studovna. A zlomek dotázaných navrhuje větší podporu hudby a mladých hudebníků.

Graf č. 20 – Jak zlepšit volnočasovou nabídku v Třebíči 39%

volně přístupná sportoviště 36%

možnost přírodního koupání

35%

nekuřácká restaurace veřejná prostranství pro setkávání lidí

21%

hřiště pro seniory a handicapované

19%

hřiště či trasy pro brusle a skateboardy

18%

podpora vytvoření míst pro setkávání

17%

letní amfiteátr

16% 14%

možnost koupání v krytém bazénu 10%

větší podpora spolkové činnosti 8%

knihovna diskotéky, rockový klub zkušebna pro začínající kapely a hudební jiné

4% 3% 6%

nic není potřeba nevím

7%

N = 1 376

4%

Mezi „jinými“ možnostmi dotázaní zmiňují, že je třeba nezapomínat na nejmenší děti a jejich rodiče – ať již jde o Family Pointy na úřadech, dětské koutky, mateřská centra nebo čistá a bezpečná dětská hřiště. Respondenti také zmiňují podporu a péči o plavecký a zábavní areál Polanka. Vyjadřují podporu cyklistice a budování cyklostezek.

15


VIII. Informovanost Pro pozitivní vnímání radnice a pro důvěru v její práci je důležitá komunikace mezi radnicí a občany a rovněž informovanost občanů o záměrech radnice. V úvodu, při výběru negativ na životě v Třebíči, si malý podíl dotázaných postěžoval na práci radnice resp. na její ne-otevřenost a komunikaci s občany. Zajímali jsme se dále, zda se obyvatelé Třebíče cítí být dostatečně informovanými o plánech a záměrech města. Většina dotázaných (54%) má pocit, že informací má dostatek. O něco více než desetina se nedokázala rozhodnout – volili odpověď „nevím“. Třetina uvedla, že není dostatečně informována ze strany města a nezná všechny plány a záměry radnice. Ti, kteří se necítí dostatečně informovanými, nejčastěji postrádají právě informace o dalším rozvoji města – téměř tři čtvrtiny z nich. S větším odstupem jsou postrádány informace o službách radnice pro občany. Další viz graf č. 22. Jako „jiné“ postrádané informace respondenti nejčastěji uváděli informace finanční - informace o hospodaření města. Graf č. 22 – Jaký typ informací postrádáte? Graf č. 21 – Cítíte se dostatečně informován/a o záměrech města?

o dalším rozvoji města

73% 43%

o službách radnice pro občany

ano 54%

ne 32% nevím 14%

N = 1 326

o sociálních službách

14%

o kulturním dění

14%

o sportovních akcích

11% 7%

pro podnikatele

N = 1 326

jiné nevím

4%

N = 415

2%

Z hlediska sledovaných sociodemografických údajů žádná skupina mezi „neinformovanými“ nepřevládá, nedostatek informací jde napříč celým spektrem respondentů. Jaké jsou stávající informační zdroje pro ty, kteří chtějí vědět, co se ve městě děje? Nejrozšířenějším informačním zdrojem je jednoznačně Třebíčský zpravodaj, v něm hledají informace tři čtvrtiny dotázaných obyvatel. Zpravodaj je velmi dobře dostupný, pravidelně se dostává do všech poštovních schránek, proto na něj obyvatelé často spoléhají jako na informační zdroj a i město by jej v tomto směru mělo využívat. Dalším velmi oblíbeným zdrojem informací je ústní přenos mezi známými, přáteli apod. Webová stránka je

Graf č. 23 – Stávající zdroje informací 74%

zpravodaj radnice přátelé, známí

47%

w eb stránky radnice

39%

plakáty a vývěsky města

32% 11%

úřední deska 6%

osobní návštěva na radnici telefonický dotaz na radnici

3%

kontakty se zastupiteli

3%

účast na jednání zastupitelstva infromace nevyhledávám

2% 1% 6%

jiné nevím

16

1%

N = 1 374


využívána jako zdroj informací dvěma dotázanými z pěti. Třetina čerpá z plakátů a vývěsek města. Desetina spoléhá na úřední desku, kde hledá potřebné informace. Další informační zdroje jsou využívány podstatně méně, viz graf č. 23. Někteří respondenti využívají i „jiné“ informační zdroje - v největší míře (68% z nich) hledají informace o dění ve městě v denním tisku (např. Horáckých novinách).

IX. Další rozvoj města Vzhledem k tomu, že město chystá přípravu Strategického plánu rozvoje, je velmi důležité znát také pohled obyvatel města na jeho další rozvoj. V této části dotazování měli občané možnost vyjádřit svou představu o tom, jak by měla Třebíč v budoucnu vypadat, jakým směrem by se měla profilovat. A v druhém kroku, co je pro to potřeba udělat. V rámci práce Participační skupiny vzniklo devět návrhů možných vizí rozvoje města. Mezi navrženými vizemi dominuje město pracovních příležitostí a podnikatelských šancí – tuto cestu vývoje preferuje více než polovina dotázaných obyvatel Třebíče. Druhou nejfrekventovanější vizí je (pro více než třetinu dotázaných) klidné město pro příjemné bydlení. A na třetím místě je vize (podporována třetinou dotázaných) města zeleně a kvalitního životního prostředí. Graf č. 24– Čím by se Třebíč měla v budoucnu stát? 54%

městem prac. příležitostí a podnikatelských šancí 37%

klidným městem pro příjemné bydlení

33%

městem zeleně a kvalitního životního prostředí městem, kde radnice naslouchá občanům

22% 18%

městem s kvalitními službami občanům 12%

významným turistickým centrem

10%

městem s bohatým kulturním a společenským životem

7%

městem sportu a volnočasových aktivit městem otevřeným pro nové obyvatele

4%

N = 1 392 jiné

1%

Vzhledem k tomu, že respondenti mohli vybírat tři vize, které by se jim líbili, podívejme se, jaké jsou nejčastější kombinace: Ti, kteří volí město pracovních příležitostí a podnikatelských šancí zároveň nejčastěji volí klidné město pro příjemné bydlení (27% z nich) a město zeleně a kvalitního životního prostředí (22% z nich). Ti, kteří vybrali klidné město pro příjemné bydlení zároveň preferují město pracovních příležitostí a podnikatelských šancí (41% z nich). A ti, kteří podporují cestu k městu zeleně a kvalitního životního prostředí zároveň podporují město pracovních příležitostí a podnikatelských šancí (37% z nich). Vizi města pracovních příležitostí a podnikatelských šancí častěji než ostatní podporují lidé žijící v Třebíči dlouhodobě (16 – 30 let), dále pak lidé ve věku 26 – 45 let, lidé s neúplným středním vzděláním a lidé ekonomicky aktivní i ti momentálně nezaměstnaní. Vizi klidného města pro příjemné bydlení častěji podporují starousedlíci (žijící ve městě více než 30 let), dále lidé starší 66-ti let, lidé s neúplným středním vzděláním a penzisté. 17


Vizi města zeleně a kvalitního životního prostředí jednoznačně nejvíce podporují starousedlíci (žijící v Třebíči více než 30 let). Dále tuto vizi podporují ženy častěji než muži. Častěji než ostatní věkové skupiny lidé ve věku 56 – 65 let, lidé s úplným středním vzděláním, rodiny s dětmi a manželé/partneři žijící již bez dětí. Nestačí pouze říci, jak by město mělo v budoucnu vypadat. Stejně tak je důležité najít ty oblasti, které je třeba pro naplnění dané vize rozvíjet. I když je potřeba pro každou vizi rozvíjet jiné oblasti (viz tab. č. 7), lze najít 3 - 4 oblasti, které byly zmiňovány téměř vždy. Jedná se o zaměstnanost a podporu vytváření pracovních míst, o čistotu a životní prostředí, o dopravu a zdravotnictví. Tab. č. 7 - Jaké oblasti je třeba rozvíjet pro dosažení dané vize (děleno dle vybraných vizí) město pracovních příležitostí a podnik. šancí zaměstnanost, podpora vytváření pracovních míst čistota a životní prostředí (včetně nakládání s odpady) doprava spolupráce radnice s občany, podnikateli zdravotnictví cestovní ruch sport, rekreace péče o památky podpora bytové výstavby kultura sociální oblast školství technická infrastruktura jiné

97% 41% 29% 26% 24% 15% 15% 14% 13% 12% 12% 11% 7% 1% N = 754

četnosti v klidné město pro příjemné bydlení 81% 62% 31% 24% 30% 6% 11% 18% 9% 9% 16% 11% 8% 3% N = 508

% pro vybrané vize město město, město zeleně a kde radnice s kvalitkvalitního naslouchá ními životního občanům službami prostředí občanům 78% 82% 29% 21% 25% 12% 13% 25% 6% 11% 16% 12% 6% 3% N = 449

83% 50% 26% 51% 28% 9% 11% 19% 9% 7% 18% 11% 7% 4% N = 307

78% 48% 37% 22% 33% 11% 13% 15% 8% 12% 27% 15% 9% 3% N = 243

Ti respondenti, kteří by v budoucnu uvítali, aby se Třebíč stala městem pracovních příležitostí a podnikatelských šancí, jsou všichni (97%) přesvědčeni, že pro naplnění této vize je třeba zaměřit se na problematiku zaměstnanosti a podpory vytváření pracovních míst ve městě. Dvě pětiny si myslí, že je třeba věnovat se oblasti čistoty a životního prostředí. Téměř třetina pokládá za nutný rozvoj oblasti dopravy. Čtvrtina vidí jako nezbytný rozvoj spolupráce a komunikace radnice s občany a podnikateli. A rovněž čtvrtina navrhuje podporu oblasti zdravotnictví. V případě naplňování všech vizí je potřeba rozvíjet spolupráci a komunikaci radnice s občany a podnikateli – uvádí vždy průměru cca čtvrtina respondentů (v případě města, kde radnice naslouchá občanům, dokonce polovina respondentů). V rámci tohoto bloku otázek jsme se respondentů také ptali, jaká jsou největší rizika dalšího rozvoje Třebíče a zároveň jakých předností může město do budoucna využít. Největší výhodou města je dostupnost a blízkost přírody v okolí města. Dále pak památky v historické části města. Poměrně velký podíl dotázaných oceňuje kvalitní životní prostředí jako potenciál rozvoje města. A v neposlední řadě město skýtá vysoký potenciál pro cestovní ruch, který je třeba vhodně využít. A naopak největším rizikem pro rozvoj města je úbytek pracovních příležitostí přímo ve městě a následně i uzavření nebo omezení provozu elektrárny v Dukovanech. Dalším problém je zahlcení centra města dopravou a odchod mladých lidí z Třebíče.

18


Tab. č. 8 - Využitelné výhody pro další rozvoj kategorie

Tab. č. 9 - Rizika dalšího rozvoje

četnost v %

příroda v okolí města památky v historické části města kvalitní životní prostředí ve městě potenciál pro cestovní ruch dobré podmínky pro VČ aktivity (kultura, sport) efektivní práce vedení města a MěÚ vyšší účast občanů na řízení města nabídka služeb a aktivit pro seniory dostupné pozemky pro byt. výstavbu široká nabídka sociálních služeb jiné nevím

kategorie

55% 47% 37% 24%

četnost v %

úbytek pracovních příležitostí omezení provozu JE Dukovany zahlcení centra dopravou odchod mladých lidí nevyužitý potenciál města stárnutí populace nedostatečná infrastruktura pro turisty málo lokalit pro rozvoj podnikání jiné

19% 14% 11% 10% 8% 7% 2% 4%

86% 42% 37% 33% 28% 18% 11% 5% 3% 0,4%

nevím

N=1 382

N = 1 369

Radnice uvažuje o realizaci některých z cca osmi investic. Závěrem jsme otestovali, která investice má přednost podle názoru obyvatel města. Na pomyslném prvním místě se umístila úprava Karlova náměstí – té by dala přednost téměř polovina dotázaných obyvatel Třebíče. Na druhém místě s podporou téměř dvou z pěti dotázaných jsou další revitalizace sídlišť. A třetí příčka patří modernizaci plaveckého areálu Laguna, podpořena téměř třetinou dotázaných. Další zvažované investice mají podporu shodně cca čtvrtiny dotázaných s výjimkou rekonstrukce a modernizace zimního stadionu, která získala podporu necelé pětiny dotázaných a umístila se tak až na konci žebříčku. Graf č. 25 – Preference plánovaných investic 45%

úprava Karlova náměstí další revitalizace sídlišť

37%

modernizace plaveckéfo areálu Laguna

31%

parkovací objekt Otmarova ulice

29%

modernizace autobusového nádraží

28% 27%

rekonstrukce kanalizační a vodovodní sítě

25%

výstavba domu dětí a mládeže 16%

rekonstrukce a modernizace zimního stadionu

N = 1 370 nevím

3%

Úpravu Karlova náměstí podporují všechny skupiny obyvatel, sledované sociodemografické údaje tu nehrají významnější roli, snad jen s výjimkou věku – o něco častěji než ostatní podpořili úpravu náměstí respondenti ve věku 46 – 55 let a 66 – 75 let. Další revitalizaci sídlišť podporují častěji muži ve srovnání s ženami. S věkem mírně roste podíl respondentů, kteří podpořili revitalizaci sídlišť s výjimkou nejstarších seniorů nad 75 let. Podobně i se stupněm vzdělání roste podpora revitalizace. Plavecký areál Laguna leží na srdci spíše mladším respondentům a s věkem mírně klesá podpora jeho modernizace. Dále pak větší podporu vyjádřily rodiny s dětmi a ekonomicky aktivní respondenti. 19


X. Shrnutí

Obyvatelé města vnímají nejčastěji jako přednost Třebíče přírodu v okolí města. Ve městě je dobře dostupná lékařská péče, sídlí zde nemocnice a poliklinika. A další oceňovanou předností Třebíče jsou významné památky. A naopak jednoznačně největším problémem je nedostatek pracovních příležitostí ve městě. Dále obyvatelé vnímají negativně dopravní situaci ve městě resp. hodnotí negativně to, že městu chybí obchvat. Třetím nejfrekventovanějším problémem je snižující se počet obchodů s kvalitním zbožím v centru města, zůstávají jen tržnice, které nakupující občany svým sortimentem a kvalitou zboží neuspokojí. Co se týče dopravní situace ve městě - nejvíce si obyvatelé stěžují na zatížení města tranzitní dopravou. Další komplikací je parkování. Třetím nejfrekventovanějším problémem (resp. dvěma problémy) jsou průjezdná doprava na Karlově náměstí a stav a údržba vozovek. 45% obyvatel disponujících autem má problém s parkováním v místě bydliště, zatímco 55% z nich problém nemá a vždy snadno zaparkuje. Problém parkování se týká nejen centra města, ale i sídliště/í. Třetina dotázaných je přesvědčena, že parkování je třeba co nejdříve řešit v centru Třebíče. Nepatně větší podíl dotázaných se domnívá, že parkování je třeba co nejdříve řešit na sídlištích. Pro zlepšení parkování ve městě je třeba vybudovat podzemní parkoviště, nebo parkovací domy a auta tak „dostat“ z ulic. Rovněž by bylo vhodným řešením vybudovat odstavná parkoviště na okrajích jednotlivých městských částí. Někteří obyvatelé podporují myšlenku získání nových parkovacích míst zjednosměrněním vybraných ulic. Co se týče budoucnosti dopravy v Třebíči, jednoznačně největší podporu mezi obyvateli má Městská hromadná doprava a tu je třeba v budoucnu nejvíce podporovat. Na druhém místě je pěší doprava, je nutné připravit lepší podmínky pro pěší ve městě. Na třetím místě „se umístila“ cyklistika a automobilová doprava resp. její podpora je až na posledním místě. Poměrně velký podlí obyvatel si cení místního životního prostředí, přesto však kvalitu životního prostředí zhoršuje hluk z dopravy, která zatěžuje město. Mezi obyvateli Třebíče převládá nespokojenost s péčí o veřejná prostranství. Je třeba posílit zimní údžbu chodníků a boj s vandalismem. Je také nutný intenzivnější úklid psích exkrementů. Více než dvě pětiny obyvatel Třebíče se ve městě necítí bezpečně. Nejčastěji mají obavy z odlišného chování jiných etnických skupin, nebo se cítí ohroženi nevhodným chováním mladistvých. Někteří své obavy spojují s uživateli drog. Mezi dotázanými obyvateli převládá loajalita vůči svému městu. I kdyby se jim naskytla možnost odstěhovat se, šest z deseti by ji nevyužilo. Při vhodné příležitosti by se odstěhovali spíše mladí lidé, studenti a ti, které nemůžeme považovat za starousedlíky. Jednoznačně nejvážnějším důvodem pro odchod z města je práce - nedostatečné pracovní uplatnění a nízké výdělky. Některé aktivity či zařízení pro trávení volného času je třeba více podporovat, posilovat. Nejčastěji lidé hodnotí jako nedostatečná volně přístupná sportoviště (včetně různých „plácků“ pro sportování ve městě). Dále by zlepšili možnost přírodního koupání. A také postrádají nekuřáckou restauraci či restaurace. Třetina obyvatel není dle vlastních slov dostatečně informována ze strany města a nezná všechny plány a záměry radnice. Nejčastěji postrádají právě informace o dalším rozvoji města. Nejrozšířenějším informačním zdrojem je jednoznačně Třebíčský zpravodaj. Dále si informace o dění ve městě lidé sdělují mezi sebou, nebo hledají na webové stránce města. Čím by se měla Třebíč v budoucnu stát? Mezi navrženými vizemi dominuje město pracovních příležitostí a podnikatelských šancí – tuto cestu vývoje preferuje více než polovina dotázaných obyvatel Třebíče. Druhou nejfrekventovanější vizí je (pro více než třetinu dotázaných) klidné město pro příjemné bydlení. A na třetím místě je vize (podporována třetinou dotázaných) města zeleně a kvalitního životního prostředí.

20


Pro naplnění nastíněných vizí je třeba v první řadě rozvíjet oblasti zaměstnanosti a podpory vytváření pracovních míst, čistoty a životního prostředí, dopravy a zdravotnictví. V žádném případě nesmí být opomíjena oblast spolupráce a komunikace radnice s občany a podnikateli. Největší výhodou Třebíče pro její další rozvoj je dostupnost a blízkost přírody v okolí města. Dále pak památky v historické části města. Poměrně velký podíl dotázaných oceňuje kvalitní životní prostředí jako potenciál rozvoje města. A v neposlední řadě město skýtá vysoký potenciál pro cestovní ruch, který je třeba vhodně využít. A naopak největším rizikem pro rozvoj města je úbytek pracovních příležitostí přímo ve městě a následně i uzavření nebo omezení provozu elektrárny v Dukovanech. Dalším problém je zahlcení centra města dopravou a odchod mladých lidí z Třebíče. V případě realizace navrhovaných investic lidé nejčastěji volí úpravu Karlova náměstí – té by dala přednost téměř polovina dotázaných obyvatel Třebíče. Na druhém místě s podporou téměř dvou z pěti jsou další revitalizace sídlišť. A třetí příčka patří modernizaci plaveckého areálu Laguna, podpořena téměř třetinou dotázaných.

21


XI. PŘÍLOHA V rámci této přílohy doplňujeme odpovědi „jiné“, které nedosáhly četnosti uvedení alespoň 1%. V tabulkách v textu výše jsou shrnuty do jedné kategorie – „jinde“. V následujících tabulkách jsou vypsaná všechna místa a jejich absolutní četnosti – skutečný počet respondentů, kteří danou odpověď uvedli. Ot. č. 7 – Kde je potřeba řešit parkování co nejdříve – centrum města: Konkrétní místo Bráfova ul. (a okolí) divadlo Pasáž Židovská čtvrť V Židech Masarykovo náměstí na Stařečce v okolí zimního stadionu Zámostí Kočičina okolí obchodů kolem škol U starého hřbitova u zámku Borovina fotb.hřiště, Družstevní Revoluční a Spojenců Gorazdovo náměstí Hejkov kino poliklinika Pražská ul. Křížová ul. Ruská ul.

Počet uvedení 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Ot. č. 7 – Kde je potřeba řešit parkování co nejdříve - sídliště: Konkrétní místo

Počet uvedení

Benešova Hartmannova Mikuláškova Modřínová Račerovická Fr. Hrubína Gorkého Mírová Na Kopcích pod pekárnou Týn Vysočina A.Kratochvíla Bezručova C. Boudy Dělnické náměstí Dukelská Kpt.Jaroše Kpt. Nálepky Kratochvílova Kyjevská Lidická Marjánka Míčová Mládežnická nádraží pod SPŠT poliklinika pošta 3 Tolstého u Laguny u všech nemocnic Velkomeziříčská

3 3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

22


Ot. č. 15 – Nebezpečná místa ve městě: Konkrétní místo

Počet uvedení

Altán ulice Obránců Míru areál Hvězda autob.zastávky na okraji města Bartuškova ul. celé město v nočních hodinách cesta od Babáku ke Sparu cesta z Hájku k Babáku a dále k lávce u pošty doprava MHD č.4-5 Kostelíček křižovatka Znojemská - Spojovací pro pěší Máchovo sady mladiství - Družstevní most v Novém městě nad bazénem neosvětlené údolí pod Lagunou směrem k Sparu okolí starého hřbitova okolí staveb.průmyslovky podchody, průchody Penny po setmění všude Podklášteří přechod od hl.pošty k lékárně přechody Alšova ul. přechody všechny rybník u Nov. hřbitova sídliště v noci sídliště Za Rybníkem (otravy psů) Slavice Soukenická staré schody u úřadu práce školáci - za garážemi U Babáku U nové lávky u židov.hřbitova Soukenická ul. Alšova ul. Vysočina + most za hvězdárnou ulice 9. května

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

23

NÁZOROVÝ PRŮZKUM MEZI OBYVATELI TŘEBÍČE na téma kvalita života ve městě a další rozvoj města

Recommend Documents