Název vzdělávacího programu: Lektor vzdělávacích aktivit programový pořadatel kurzů

Název vzdělávacího programu: Lektor vzdělávacích aktivit – programový – pořadatel kurzů Minimální kompetenční profil: Lektor vzdělávacích aktivit v oblasti práce s dětmi a mládeží – programový – pořadatel kurzů Organizace: Pražská organizace Pionýra A.

Cíl vzdělávacího programu

Základním cílem vzdělávacího programu je připravit a realizovat vzdělávací program pro skupinu účastníků, kteří mají zájem o lektorskou činnost tak, aby mohli tuto činnost co nejlépe zahájit.

Konkrétní cíle       

B.

vzdělat lektory pro přípravu a realizaci kurzů s kvalitními výstupy zvýšit účinnost výchovně vzdělávacího procesu podpořit porozumění poznatků a zvýšit podíl aplikace do praxe podpořit motivaci účastníků k práci v občanském sdružení ukázat postupy k proměně postojů pracovníků dětí a mládeže v oblasti morálních a volních hodnot podpořit kvalitu práce s dětmi a mládeží v podobě plánovitého procesu, který má nahradit častou praxi spontánní činnosti podpořit budoucí lektory v jejich schopnosti zobecňovat zkušenosti v organizaci a přenášet je

Cílová skupina

Cílovou skupinou jsou pracovníci pracující s dětmi a mládeží. Požadavky na účastníky Předpokládaný profil zájemce o vzdělávací program je účastník se zkušenostmi oddílového vedoucího. Vzhledem k náročnosti kurzu zejména na pojmový a dovednostní aparát, není možné zařazovat do kurzu účastníky bez předchozích zkušeností s pedagogikou volného času. Kompetence lektorů je možné v oblasti praktické organizace činností, komunikace se skupinou ale i práce s pedagogickými pojmy rozvíjet, na druhou stranu není možné je budovat zcela bez jakéhokoliv základu. Jako minimální se jeví vstupní profil shodný s absolventem vzdělávacího programu Vedoucí dětí a mládeže se zaměřením na všeobecné aktivity. Oblast poskytování první pomoci, ošetřování poranění, běžná onemocnění nejsou součástí obsahu vzdělávacího programu. Přepokládá se, že účastník má znalosti a dovednosti v rozsahu minimálního kompetenčního profilu Pracovník pracující v organizaci poskytující výchovně vzdělávací aktivity pro děti a mládež – oblast první pomoci a prevence (průřezová kompetence).

Počet účastníků Doporučený počet účastníků 15 – je nutné zároveň brát jako maximální. Zejména u aktivit, ve kterých se předpokládá zpětná vazba od skupiny účastníků, rozbor výstupu apod. dochází k neúměrnému zvyšování časové náročnosti a i v případě, že skupina je rozdělena do dvou podskupin. Optimální počet pro kvalitní realizaci vzdělávacího programu je proto skupina do 12 účastníků. C.

Forma vzdělávacího programu včetně hodinové dotace

Formy vzdělávání Vzdělávací program byl připraven jako cyklus několika prezenčních setkání, z nichž první a poslední jsou jednodenní a další tři jsou víkendové. Na dobu mezi semináři byla plánována samostatná příprava, práce na individuálních projektech a samostudium.

Hodinová dotace vzdělávacího programu Celková hodinová dotace vzdělávacího programu je 64, s tím, že čas věnovaný samostatné práci účastníků mimo setkání není započítán. Konkrétní rozsah samostudia je možné jen odhadovat, protože je určen individuálními potřebami účastníků. Součástí kurzu jsou domácí samostatné práce. První z nich – příprava zadání úkolu - si vyžádá cca jednu hodinu samostudia. Druhá samostatná práce – domácí úkol (příprava cílů školícího dne včetně realizace výstupu) - vyžaduje přípravu v rozsahu cca 8 hodin. Třetí domácí úkol finalizace popisu jednodenního školení vyžaduje také cca 8 hodin samostatné práce. Je možné odhadnout, že účastník při zpracování domácích úkolů dosáhl na hodinovou dotaci 75 hodin. D.

Metody vzdělávání

Vybrané metody výuky vycházejí z potřeb rozvoje lektorských dovedností tak, aby byly naplněny zmíněné konkrétní cíle a profil absolventa popsaného minimálním kompetenčním profilem.  praktické nácviky pro zvládnutí analytické metod zjišťování potřeb formulace vzdělávacího cíle (pomocí Bloomovy taxonomie cílů)  kombinace metod: brainstorming, samostatné práce s literaturou a praktického nácviku vyhledávání, vysvětlování, parafrázování pedagogických a mnoha dalších jiných pojmů  Přednášky (teoretické vstupy) doplněné dialogickými metodami ke shrnutí či opakování obsahu.  tvorba didaktických projektů, ve kterých si účastníci vyzkoušejí připravit a zrealizovat základní praktické prvky lektorské činnosti  vybrané techniky evaluace a zpětnovazebné techniky včetně nácviku některých sebereflexivních metod  rolové hry a simulační hry

E.

Didaktické prostředky

Pro zajištění činnosti bylo nutné zabezpečit potřebnou výpočetní techniku pro přípravu a realizaci bloků (notebook), dále dataprojektor, videokameru, flipchart, sadu kancelářských potřeb v lektorském boxu apod. F.

Inovativnost

Vzdělávací program je inovativní ve způsobu, jakým využívá a kombinuje aktivizační metody pro rozvoj dovedností lektora. V oblasti cílů je princip inovativnosti naplněn přístupem k určení cílů, které jsou provázány s minimálním kompetenčním profilem.

G.

Popis vzdělávacího programu

Obsah a hodinová dotace vzdělávacího programu Obsah vzdělávacího programu vychází z minimálního kompetenčního profilu. Vnitřní členění vzdělávacího programu na moduly není navrženo, nicméně bylo by možné je rozdělit na trojici modulů, z nichž každý by rámcově zahrnoval jedno z víkendových setkání v rozsahu, jak je navržen.

Analýza potřeb účastníků (2 hodiny praxe) Anotace: zjišťování vstupních motivací účastníků a jejich potřeb účastníků Kompetence: 

provádí analýzu vzdělávacích potřeb účastníků pomocí dotazníku – přímým rozhovorem nebo užitím jiných metod  analyzuje aktuální potřeby organizace směrem k aktivitě Metoda: brainstorming Instrukce pro lektory: Diskuse ve skupině se zápisem na flip chart, zápis nápadů na samolepící papíry. Zadání – vysvětlete pojmy pedagogiky a psychologie (1 hodina teorie) Anotace: Pojmové sjednocení pro další diskusi v oblasti pedagogiky, didaktiky a psychologie Kompetence:  

vysvětluje základní pojmy pedagogiky a psychologie, uvádí příklady pedagogických zásad a aplikuje je v praxi Metoda: brainstorming a samostudium Instrukce pro lektory: Získání výčtu pojmů pomocí brainstormingu se zápisem na flipchart, následná diskuse významu vybraných pojmů, u ostatních pojmů je doporučeno použít literaturu ke studiu.

Základy psychologie dítěte a dospělého (1 hodina teorie, 1 hodina praxe) Anotace: Sjednocení pojmů v oblasti psychologie osobnosti Kompetence:

 

uvádí příklady pedagogických zásad a aplikuje je v praxi je schopen prezentovat dané téma Metoda: workshop práce s pojmy Instrukce pro lektory: Účastníci nejprve samostatně zpracují pojem a pak prezentují jeho vysvětlení před skupinou.

Znaky formálního, neformálního, informálního vzdělávání (1 hodina praxe) Anotace: ujasnění rámců, metod a dopadu neformálního vzdělávání Kompetence:   

Rozlišuje kontext formálního a neformálního vzdělávání Uvádí příklady metod vhodných a méně vhodný pro aplikaci v neformálním vzdělávání Hodnotí úskalí a účinnost vzdělávacích metod Metoda: brainstorming Instrukce pro lektory: Dilema – účastníci mají souhlasně či nesouhlasně reagovat na sporné výroky týkající se vzdělávání (nejen neformálního), po té mají objasnit svá stanoviska Základy psychologie učení (2 hodiny teorie) Anotace: Analyzovat postupy, které efektivně vedou ke vzdělávání Kompetence:   

Popíše různé styly učení Rozčlení styly učení Hodnotí aktivity podle stylů učení Metoda: mini seminář Instrukce pro lektory: Účastníci se nejprve každý zamyslí nad svým způsobem učení. Zachytí je na papír A4 a představí je před skupinou, pak následuje popis různých učících stylů Základy pedagogiky a andragogiky (2 hodiny teorie, 1 hodina praxe) Anotace: Vyjasnit rozdíly mezi vzděláváním dětí, mladých lidí a dospělých Kompetence:  

Je schopen zjistit výchozí zkušenosti a znalosti účastníků Je schopen stanovit základní požadavky na účastníky (pro danou aktivitu) Metoda: diskusní práce s pojmy Instrukce pro lektory: Diskuse ve dvou podskupinách s odlišným zadáním – specifika vzdělávání mládeže, specifika vzdělávání dospělých, po té následuje vzájemná prezentace výstupů pracovních skupin. Pedagogické zásady (2 hodiny teorie) Anotace: Ujasnit základní pedagogické a didaktické zásady Kompetence:  

Vlastními slovy vysvětlí pedagogické zásady Ilustruje využití pedagogických zásad v praxi Metoda: dialogická metoda Instrukce pro lektory: Diskuse nad pedagogickými zásadami napsanými po částech na kartách A4, které je nutno logicky utřídit.

Projektový management v procesu učení (1 hodina teorie, 1 hodina praxe) Anotace: Rozčlenit projekt na fáze Kompetence:     

Vlastními slovy popíše projektový cyklus Demonstruje důležitost monitorování procesů na příkladech Ilustruje na vhodných příkladech varianty vzniku projektu Hodnotí význam návaznosti jednotlivých částí projektového cyklu Uvádí příklady vhodných organizačních struktur pro komunikaci a řízení osob zapojených do projektu – v návaznosti na organizační management Metoda: diskuse Instrukce pro lektory: Diskuse nad fázemi projektu zapsanými na kartách A4, které je nutno logicky seřadit. Pedagogické cíle (1 hodina teorie, 2 hodiny praxe) Anotace: Zpracovat cíle vzdělávacího modulu na základě doporučené metodiky Kompetence:   

Formuluje pedagogické cíle na základě pomůcky – Bloomovy taxonomie cílů Stanovuje cíle vzdělávání na základě analýzy vzdělávacích potřeb cílové skupiny Propojuje cíle aktivity s kontextem a cíli organizace Metoda: workshop Instrukce pro lektory: Účastníkům je vysvětlena Bloomova taxonomie cílů, pak je jejich úkolem formulovat cíle kognitivní, psychomotorické a případně afektivní cíle ve zvolené oblasti. Druhou část účastníci zpracovávají v malých skupinách (2-3), a pak prezentují výstupy před celou skupinou. Zadání – připravte jednoduchou aktivitu (1 hodina teorie) Anotace: Vyzkoušet si zadání jednoduchého úkolu před skupinou Kompetence:   

Využívá principy uvádění her a aktivit Připravuje legendu pro danou hru/aktivitu Zadává pravidla hry tak, aby byla pro všechny účastníky srozumitelná Metoda: samostatná práce a prezentace Instrukce pro lektory: Účastníci si samostatně vyberou jednouché zadání, které budou prezentovat před skupinou tak, aby skupina mohla vyplnit jejich pokyn. Plánování výchovně vzdělávacího procesu (1 hodina teorie) Anotace: Ujasnit rámce vzdělávací akce v neziskové organizaci dětí a mládeže Kompetence: 

Hodnotí metody z hlediska jejich účinnosti a použitelnosti v kontextu neformálního vzdělávání  Vybírá vhodnou metodu a sestavuje vzdělávací plán vzdělávací akce Metody: teorie a workshop Společná diskuse nad možnými tématy školení, jejich aplikovatelnosti v neziskových organizacích dětí a mládeže a vymezení nejčastějších témat vzdělávání

Styly učení a neformální vzdělávání (1 hodina teorie, 1 hodina praxe) Anotace: Hledaní různých stylů a různorodosti podnětů, které vedou ke zvyšování kompetencí účastníků vzdělávacích programů. Kompetence:   

Popíše různé styly učení Rozčlení styly učení Hodnotí aktivity podle stylů učení Metody: diskuse, zpětná vazba na test Instrukce pro lektory: Účastníci popíší své účinné metody, jak se něčemu naučit. Pak si vyzkoušejí zjednodušenou verzi Honey-Mumfordova testu. Diskutují o možnostech pro podporu účastníků s různými učícími styly Zásady organizace činností (1 hodina praxe) Anotace: Ujasnit organizační kroky potřebné k přípravě, realizaci a hodnocení školicí akce jako didaktického projektu Kompetence:  Zajišťuje všechny organizační parametry dané akce Metod: praktické cvičení Instrukce pro lektory: Účastníci v cca pětičlenné skupině paralelně analyzují organizační kroky potřebné k přípravě, realizaci a hodnocení kurzu, své náměty zaznamenávají na papír flipchartu s vyznačenou časovou osou, na které jsou vymezeny jednotlivé části přípravy. Pak si své výstupy vzájemně prezentují.

Komunikace (6 hodin teorie, 2 hodiny praxe) Anotace: Vyzkoušet si zadání jednoduchého úkolu a shrnout zásady správné komunikace se skupinou Kompetence   

Využívá principy uvádění her a aktivit Připravuje legendu pro danou hru/aktivitu Zadává pravidla hry tak, aby byla pro všechny účastníky srozumitelná Metoda: praktické cvičení, zpětná vazba Instrukce pro lektory: Účastníci při cca dvouminutovém výstupu před skupinou zadají práci skupině, přitom jsou zaznamenáni prostřednictvím videokamery. Pak následuje promítnutí výstupu s rozborem kladů a námětů na zlepšení. V další části probíhá shrnutí a zobecnění zásad komunikace. Didaktické metody (2 hodiny teorie) Anotace: Seznámit se s různými výukovými metodami a ujasnit si jejich principy Kompetence  

Vlastními slovy popíše různé typy didaktických metod Hodnotí metody tak, aby naplňovaly různé potřeby odlišných stylů učení Metody: teoretické vstupy a diskuse Instrukce pro lektory: Účastníci se rozdělí do čtyř skupin a obdrží názvy jednotlivými metod. Pokoušejí se je vlastními slovy popsat před skupinou. Následuje společná diskuse nad popisem a způsobem uspořádání dalších metod. Sociální dynamika (2 hodiny teorie, 1 hodina praxe)

Anotace: Ujasnit si základní pojmy sociální dynamiky a vyzkoušet si rekce na některé jevy v praxi. Kompetence:    

Vlastními slovy popíše a vysvětlí pojmy skupinové dynamiky Reaguje na skupinovou dynamiku Do programu zapojuje aktivity podporující vývoj skupiny a interakci v ní Uvědomuje si rizika spojená se skupinovou dynamikou a bere je v potaz při výběru specifických metod a technik Metody: diskuse, simulace Instrukce pro lektory: Účastníci vymezí základní pojmy v sociální skupině a sociální dynamice. Každý vysvětluje vlastními slovy jednotlivé pojmy před skupinou. Po té následuje modelová situace – školicí výstup, do kterého je zakomponovány různé typy problematického účastníka. Jeden z účastníků představuje letora, někteří účastníci mají „tajné role“ Zadání didaktického projektu – příprava školicí akce (1 hodina teorie) Anotace: Vyzkoušet si přípravu a částečnou realizaci jednodenního vzdělávacího projektu Kompetence  

Připravuje a realizuje naplánovanou vzdělávací akci Používá různé lektorské přístupy s ohledem na různé potřeby účastníků Metoda: individuální příprava Instrukce pro lektory: Samostatná práce s výstupem před skupinou. Zpětná vazba (1 hodina teorie, 2 hodiny praxe) Anotace: Vymezení pojmu zpětná vazba a nácvik správného podávání a přijímání zpětné vazby Kompetence  

Reaguje na individuální vzdělávací potřeby účastníků Zvládá námitky a konfliktní situace Metoda: teoretický vstup a praktické cvičení Instrukce pro lektory: Prezentace a zpětná vazba (viz příklad dobré praxe), diskuse nad smyslem a formami vhodné zpětné vazby, ukázka možného zápisu podkladů pro zpracování zpětné vazby. Výstup - didaktický projekt – realizace části školicí akce (12 hodin praxe) Anotace: Vyzkoušet prezentaci didaktického projektu a realizovat krátký školicí blok Kompetence   

Připravuje a realizuje naplánovanou vzdělávací akci Používá různé lektorské přístupy s ohledem na různé potřeby účastníků Využívá výhody metod neformálního a formálního vzdělávání a volí je dle potřeb programu  Reaguje na individuální vzdělávací potřeby účastníků  Zvládá námitky a konfliktní situace Metoda: workshop Instrukce pro lektory: Účastníci při cca dvacetiminutovém výstupu před skupinou prezentují didaktické cíle svého školícího projektu a pak část realizují, přitom jsou zaznamenáni prostřednictvím videokamery. Pak následuje promítnutí výstupu s rozborem kladů a námětů na zlepšení.

Hodnocení (1 hodina teorie, 2 hodiny praxe) Anotace: Vymezit různá hlediska hodnocení a zamyslet se nad vhodnými metodami získání podkladů pro celkové hodnocení, promítnout výstupy s rozborem kladů a námětů na zlepšení. Kompetence  

Využívá prostor a metody pro analýzu učení Vidí souvislosti mezi vzdělávací aktivitou a širším kontextem organizace Metoda: teoretický vstup, diskuse Instrukce pro lektory: Pomocí prezentace účastníci ve skupině vymezí pojmy, pak v menších skupinách diskutují nad vhodnými metodami sběru informací a společně před skupinou prezentují výstupy. Společně pak diskutují nad zasazením metod hodnocení do rámce neformálního vzdělávání Zadání didaktického projektu, příprava ověřovacích modulů (1 hodina teorie) Anotace: Vyzkoušet zpracování ověřovacího nástroje pro potřeby konkrétního vzdělávacího modulu Kompetence  

Využívá prostor a metody pro analýzu učení Využívá různých způsobů hodnocení a reflexe vzdělávání tak, aby byl schopen vyhodnotit naplnění didaktických cílů  Rozlišuje, co je důležité hodnotit kterými aktéry ve vzdělávání  Vidí souvislosti mezi vzdělávací aktivitou a širším kontextem organizace Metoda: praktické cvičení Instrukce pro lektory: Účastníci si připojí k popisu svého školicího dne jednoduchý hodnoticí nástroj, pro ověření úspěšnosti v oblasti kognitivního rozvoje účastníků. Shrnutí rámců školicích akcí - psychohygiena, bezpečnost a hodnocení rizik (2 hodiny teorie, 3 hodiny praxe) Anotace: Vymezit rámce v jednotlivých oblastech Metoda: workshop Instrukce pro lektory: Účastníci se rozdělí do tří skupin. V nich zpracovávají myšlenkové mapy v jednotlivých oblastech, po té je prezentují ve skupině. Vyhodnocení kurzu – (2 hodiny teorie, 1 hodina praxe) Anotace: Získat zpětnou vazbu od účastníků kurzu a podklady pro hodnocení vzdělávacího programu Metoda: evaluační techniky Instrukce pro lektory: Sebereflexní neformální metoda – pavučina mých kompetencí, evaluační dotazník, diskuse – co mělo pro mě největší význam.

Povinná a doporučená literatura Jako povinná je zde označena literatura, která se významným způsobem obsahově prolínala s tématy kurzu. U doporučené literatury byl již podíl menší.

Povinná literatura: Medlíková, O. Lektorské dovednosti – manuál úspěšného lektora. Praha: Grada Publishing, 2010. Hospodářová I. Prezentační dovednosti. Praha Kernberg Publishing, 2007. Doporučená literatura: T-Kit 6 Základy školení. Praha: Národní institut dětí a mládeže MŠMT, 2008. T-Kit 3 Řízení projektů. Praha: Národní institut dětí a mládeže MŠMT, 2007. Beneš, M. Andragogika. Praha: Grada Publishing,2008. Kolář Z. - Šikulová R. Hodnocení žáků. Praha: Grada publishing, 2009 Maňák J. – Švec V. Výukové metody. Brno:Paido-edice pedagogické literatury, 2003. Vágnerová M. Základy psychologie. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2004. Čáp, J. Psychologie výchovy a vyučování. Praha: Nakladatelství Karolinum, 1993.

H.

Časový harmonogram

Vzdělávací program je zpracován pro dvě jednodenní setkání, mezi kterými se konají tři víkendová setkání. Každý měsíc probíhají dvě cca devadesátiminutové porady lektorského týmu, jedna cca hodinová porada celého realizačního týmu (lektoři, organizační pracovník, ekonom).

I.

Personální zajištění

Lektor 1 by měl mít pedagogickou nebo lektorskou praxi v univerzitní, neziskové a komerční sféře minimálně pět let a zkušenost se zájmovým vzděláváním dětí a mládeže minimálně dva roky. Výhodou Lektor 2 by měl mít pedagogickou nebo lektorskou praxi v neziskové organizaci minimálně pět let, zkušenosti školitele neformálního vzdělávání minimálně 2 roky a praxi z přímé práce s dětmi a mládeží minimálně sedm let. J.

Materiální a technické zabezpečení

Pro celkové zajištění činnosti je nutné zabezpečit potřebnou výpočetní techniku pro administrativu, přípravu a realizaci vzdělávacího programu (notebook), dále dataprojektor, videokameru, reprosoustavu, flipchart, sadu kancelářských potřeb v lektorském boxu apod. Pro zajištění komunikace je vhodné internetového připojení pro realizační tým, který může mít k dispozici i mobilní telefon a k logistickému zajištění také automobily. Pro konání víkendových setkání je potřeba vhodný objekt (např. vlastní základna) s ubytovací a stravovací kapacitou pro cca 20 osob. Pro zajištění jednodenních setkání lze využít kancelářských a zasedacích prostor, které má k dispozici organizace – zasedací místnost s kapacitou opět cca 20 osob.

K.

Vyhodnocení

Při ověření přínosu je využito několika metod:

   

dotazování účastníků autoevaluační dotazník neformální autoevaluační grafické schéma (pavučina) rozbor samostatné práce účastníka

Tyto metody poskytují poměrně komplexní odezvu vzdělávacího programu od účastníků.1

Ústní hodnocení účastníky je prováděno jako reflexe. Je třeba vést diskuse důsledně tak, aby se účastníci mohli vyjádřit, ale zároveň se efektivně směřovala k výstupům. K hodnocení procesu učení programu byly zvoleny dva hlavní nástroje. Prvním z nich je autoevaluační dotazník. V rámci dotazníku se sleduje, zda byl schopen účastník schopen zaznamenat pozitivní změnu, rozvoj v rámci vymezené kompetence. Pomocným nástrojem v této kategorii je neformální graf v podobě pavučiny, na které různými barvami účastníci vyznačovali svůj rozvoj Druhým nástrojem je pak samostatný projekt - práce zahrnující vymezení cílů, zpracování programu školicí akce, detailní popis některého z programových bloků (použitých metod) a hodnoticí nástroj. V rámci ověřování vzdělávacího programu je kladen důraz na zkoumání stylů učení u účastníků kurzu, na testování učících stylů, výhody a nevýhody jednotlivých stylů učení apod. Pro testování je využit Honey-Mumfordova testu, který je běžně dostupný na internetu. Většinu z výstupů vzdělávacího programu lze zaznamenat v podobě samostatně zpracovaných úkolů, při kterých si účastníci vyzkouší některé metody nezbytné pro lektorskou činnost. Kupříkladu se jedná o tyto úkoly:    

vymezit soubor cílů na základě zpracovaného profilu modelového účastníka zadat úkol skupině účastníků vystoupit před skupinu a realizovat didaktický blok zvoleného tématu v rámci výchovy/vzdělávání vedoucího dětí a mládeže vytvořit hodnotící nástroj

Během vzdělávacího realizace vzdělávacího programu je kladen důraz na rozvoj kompetencí vybraných z různých částí kompetenčního profilu tak, aby pokrývaly rozvoj účastníků pokud možno v největší šíři. Obecného cíle vzdělávacího programu je dosaženo v průběhu půlročního období. Je třeba další návazné části, aby se během roka se účastník mohl plně zapojit do vzdělávacího systému ve své organizaci.

1

Z hlediska ověřitelného přínosu vzdělávacího programu je ideální metodou supervize vzdělávací činnosti lektorů. Z této perspektivy budou všechny metody měření účinnosti uvedeného vzdělávacího programu jako málo účinné. Pro absolventy kurzu je nevyhnutelně nutné zahájit vlastní vzdělávací činnost s tím, že lektoři by se měli podílet na supervizi jejich činnosti, poskytovat jim zpětnou vazbu a společně pak hodnotit přínos vzdělávacího programu.

Absolvent :       

stanovuje cíle vzdělávání na základě analýzy vzdělávacích potřeb cílové skupiny připravuje/realizuje naplánovanou vzdělávací akci a reaguje na změny, které v průběhu vzdělávání nastanou využívá principy uvádění her a aktivit používá různé metody a techniky neformálního vzdělávání dle cílů a potřeb programu, skupiny v souladu s časovými a prostorovými podmínkami reaguje na skupinovou dynamiku dle potřeb jednotlivců a skupiny (utlumí/podpoří, klade důraz na jednotlivce nebo na skupinu) do programu zapojuje aktivity podporující vývoj skupiny a interakcí v ní využívá různých způsobů hodnocení a reflexe vzdělávání tak, aby byl schopen vyhodnotit naplnění didaktických cílů provádí hodnocení rizik během přípravy i v průběhu akce

K evaluaci rozvoje kompetencí účastníků i samotné realizace programu byl pilotně využit sebehodnotící nástroj vyvíjený v projektu Klíče pro život v rámci Vzdělávacího modulu (http://vm.nidm.cz/). Princip nástroje je založen na porovnání vstupního a výstupního dotazníku účastníka vzdělávání, ve kterém sám hodnotí stupeň dosažených znalostí a dovedností, případně prochází toto hodnocení následnou korekturou lektora.