Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího gymnázia) Tematický celek: Vegetativní orgány rostlin Stručná anotace: vegetativní orgány slouží k zajištění životních funkcí rostlin. Stonek zabezpečuje rostlině transport, nese pupeny, listy, květy, může mít funkci zásobní a fotosyntetickou.
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech ‒ inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.
Pomůcky: rostlinný materiál, lupa, mikroskop, potřeby k mikroskopování, žiletka, dřeň černého bezu, Petriho miska Teorie: Stonek je, na rozdíl od kořene, většinou nadzemní článkovaná část rostliny, na které vyrůstají listy a reprodukční orgány. Olistěný bylinný stonek označujeme jako lodyhu – caulis (např. kopretina), bezlistý stonek s přízemní růžicí listů je stvol – scapus (např. pampeliška) a dutému stonku s výraznými kolénky říkáme stéblo – culmus (např. trávy). Průřez stonku může být různý např. válcovitý, čtyřhranný, trojhranný, křídlatý … Podle toho jak stonek roste v prostoru, můžeme rozlišit např. stonek přímý, vystoupavý, poléhavý, plazivý, ovíjivý a další…. Také je možno stonek rozlišit na dřevinný, kdy vnitřní pletiva dřevnatí a často dochází k druhotnému tloustnutí (stromy, keře) a bylinný stonek, jehož vnitřní části jsou měkké (byliny). Větvení stonku může být vidličnaté (dichotomické), původní, převládající u nejstarších typů rostlin např. plavuně nebo postranní (holoblastické), které převládá u současných recentních druhů. Modifikace stonku: kromě uvedených funkcí může mít stonek i jiné Zásobní funkce – stonkové (oddenkové hlízy) bramboru, oddenky konvalinky, zásobárny vody u sukulentů Rozmnožovací funkce šlahouny jahodníku Přichycovací funkce úponky révy Brachyblasty zkrácené stonky s omezeným růstem internodii u modřínu Úkoly: 1. Vnitřní stavba stonku pelargonie a) příčný řez b) podélný řez 2. Vnitřní stavba stonku kukuřice (nebo šáchoru střídavolistého) 3. Vnitřní stavba větvičky lípy
Postup práce: 1. a) Žiletkou proveďte co nejtenčí příčný řez stonkem. Stačí, když seříznete jen segment, ale tak aby v něm byla zachována všechna pletiva od středu až k obvodu. Zhotovte dočasný preparát. 1. b) Stonek ve vzdálenosti 5-8 mm od okraje nařízněte příčně asi tak do poloviny a následně podélně rozřízněte. Ze schodovitě vyříznutého konce udělejte co nejtenčí řez. Nemusíte postihnout celou plochu, ale je nutné, aby řez zasáhl cévní svazky. Zhotovte preparát. 2. Žiletkou proveďte tenký příčný řez a zhotovte preparát. 3. Proveďte žiletkou co nejtenčí příčný řez a zhotovte preparát. Výsledky: 1. a) Všimněte si rozložení cévních svazků na kambiální kružnici, která je dělí na dovnitř směřující dřevo (xylém) s širokými cévami a vně mířící lýko (floém) se sítkovicemi. Cévní svazky jsou kolaterální a otevřené, mezi nimi jsou vidět dřeňové paprsky, které spojují dřeň s primární kůrou (pletivo mezi epidermis a pericyklem), vnější vrstva primární kůry obsahuje chloroplasty. Kambium umožňuje sekundární tloustnutí stonku (produkuje sekundární dřevo a lýko). 1.b) Na podélném řezu je možno pozorovat různým způsobem zpevněné cévy (prstencovitě, šroubovitě, síťovitě nebo tečkovitě ztloustlé stěny).Prohlédněte si také parenchym podélného řezu. 2. Obě rostliny jsou reprezentanty jednoděložných. Jejich cévní svazky jsou roztroušené po celé ploše řezu. Cévní svazek je tvořen dřevem, mířícím dovnitř a lýkem směřujícím vně. Kambium chybí, jedná se tedy o cévní svazky uzavřené. V prostoru mezi vodivým pletivem je vidět parenchymatické buňky s chloroplasty. Cévní svazek je zpevněn sklerenchymem (naspodu dřeva a nahoře u lýka). Povrch stonku tvoří epidermis s kutikulou. 3. Na povrchu je vidět pokožka, pod níž můžete pozorovat mnohovrstevné korkové pletivo (sekundární kůru). Pokožka postupně odumírá, praská a odlupuje se. Primární kůra je tvořena kolenchymem, pod kterým se nacházejí buňky parenchymu se zrnky škrobu (škrobová pochva). Směrem dovnitř potom najdeme pericykl, střední válec a kružnici kambia, procházející cévními svazky. V lýku se střídají soustředné světlé (sítkovicemi tvořené) a tmavé (tlustostěnnými lýkovými vlákny tvořené) pruhy pletiv. Cévní svazky jsou odděleny dřeňovými paprsky. Přírůstky těsně přiléhající ke kambiu jsou nejmladší, čím jsou starší, tím jsou vzdálenější. Primární dřevo je tedy uprostřed větvičky na rozhraní mezi dřevem a dření. V dřevní části cévních svazků jsou patrné soustředné vrstvy (letokruhy), jejichž počet udává stáří.
Vypracování: 1.a)
2.
3.
1.b)
Diskuse: Jak se liší stonek a uspořádání cévních svazků jedno a dvouděložných rostlin? K čemu slouží cévní svazky a jaké látky jejich jednotlivé části vedou? Jaké jsou funkce stonku? Kdy mluvíme o otevřeném a uzavřeném cévním svazku?
Závěr:
Literatura: LENOCHOVÁ M. a kol. Biologie pro 1.ročník gymnázia. Praha: SPN, 1984. 256 s. BOHÁČ, I. Cvičení z biologie. Praha: SPN, 1983. 126 s. ROSYPAL, S. Nový přehled biologie. Praha: Scientia, 2003. 796 s.
