Výukové materiály
Název: Sledování netopýrů pomocí Detektoru a identifikátoru netopýrů MAGENTA 4 Autor: RNDr. Lenka Simonianová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie + fyzika Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický celek: Savci Stručná anotace, časová dotace: Výukový materiál je zaměřen na terénní pozorování netopýrů, 1 hodina + domácí úkol
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech ‒ inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.
Pomůcky (seznam potřebného materiálu) Viz pracovní list Teorie Viz pracovní list Postup práce Je dobré předem terén prověřit a zjistit, ve kterou hodinu netopýři vylétají na lov a zda je terén vhodné navštěvovat za soumraku – bezpečnost pohybu, pobytu… Ideálními se jeví vodní plochy, les, park, staré stromořadí, zahrada… Netopýry lze chytat pouze pod dohledem odborníka do speciálních ornitologických sítí (velmi jemných). Netopýři dokáží citelně kousnout. V dešti a při příliš nízkých teplotách nemá tato terénní práce význam. Vhodná je spolupráce ve dvojici nebo trojici. Protokoly vypracují žáci samostatně. Výsledky Záznam do tabulky, do bloku Jednalo se o biotop – důležitý je co nejpodrobnější popis a jméno obce, NE ADRESA Diskuze Jak se sledování měnilo s pokročilejší denní dobou? Na podzim – září – je možné netopýry sledovat i odpoledne kolem 17. hodiny, protože se živočichové snaží pořádně nasytit, aby si vytvořili tukové zásoby. S pokročilejší denní dobou se většinou objevují letouni většího vzrůstu. Jakou rychlostí letouni asi létali (stačí odhad)? Asi 50-60 km/hod Vadí letounům lidská sídliště? PROČ? V podstatě vadí jen extrémní doprava, znečištění…
Proč není vhodné pozorovat letouny během hibernace? Při vyrušení - přerušení spánku dojde k rychlému zvýšení tělesné teploty – k aktivizaci metabolismu a živočich se vyčerpává – je oslaben – náchylný k chorobám (plísně), které následně decimují celé kolonie. Proč není vhodné navštěvovat „útulky“ netopýrů ve velkém počtu návštěvníků? Neúměrné zvýšení vlhkosti, rušení, zvýšení chorobnosti živočichů.
Další aplikace, možnosti, rozšíření, zajímavosti, … Zajímavé je prověřit více lokalit a porovnat je dle výskytu letounů. Detektor je vybaven konektorem – 3,5 mm jack na připojení standardních stereofonních sluchátek a zdířkou pro připojení magnetofonu nebo PC zvukové karty – možno využít pro zvukový záznam pro pozdější zpracování údajů, grafické znázornění…
Zdroje: ANDĚRA M., HORÁČEK I. Poznáváme naše savce. Praha: Mladá fronta, 1982. DUNGEL J., GAISLER J. Atlas savců České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2002. HORÁČEK I. Létající savci. Praha: Academia, 1986. Příbalový leták Detektoru a identifikátoru netopýrů MAGENTA 4. Odkazy: www.cspop.cz/netopweb/atlas/atlas.htm
Pracovní list pro žáka
Sledování netopýrů pomocí Detektoru a identifikátoru netopýrů MAGENTA 4 Terénní práce číslo:……….
Jméno…………………………… Třída……… Datum………
Pomůcky Vhodné oblečení a obutí do terénu, mobilní telefon, Detektor a identifikátor netopýrů MAGENTA 4 + 4 AAA baterie nebo dobíjecí baterie, svítilna se širokým vyzařovacím kuželem + příslušné baterie, čelová svítilna + příslušné baterie, fotoaparát, náhradní baterie, blok, tužky, určovací literatura ANDĚRA M., HORÁČEK I. Poznáváme naše savce. Praha: Mladá fronta, 1982. HORÁČEK I. Létající savci. Praha: Academia, 1986. Nebo je možné využít internetové adresy: www.cspop.cz/netopweb/atlas/atlas.htm Teorie Do řádu letouni patří kaloni, upíři, vrápenci a netopýři - celkem asi v 750 druzích. Na území ČR se běžně vyskytují netopýři (cca 21 druhů) a vrápenci (3 druhy). Jde o živočichy soumračné nebo noční, kteří se orientují echolokací pomocí ultrazvuku. K letu jsou tito savci přizpůsobeni např. extrémně prodlouženým předloktím a prsty přední končetiny, létací blanou mezi prsty, tělem a zadními končetinami, někdy i mezi nohama. Blána je tenká, neosrstěná, citlivá. Letouni mají většinou drobné tělo, zadní končetiny jsou uzpůsobeny k zavěšování a na lov do „kapsy“. Letouni mají stejně jako létaví ptáci hřeben na hrudní kosti (crista sterni) pro úpon silných létacích svalů. Jejich srdce tepe více než 420x za minutu, ale v době zimního spánku pouze 16x, přitom se jejich tělesná teplota může snížit až na – 2 o C. Letouni se kroužkují podobně jako ptáci, ale identifikační kroužek se jim připevní na předloktí. V přírodě odpočívají v dutinách stromů, ve skalních puklinách atp., v lidských sídlištích na půdách, zvonicích, ve větracích šachtách a v současné době i ve speciálních „domcích“, které se zavěšují na fasádu zateplených panelových domů. Všichni letouni jsou na území naší republiky chráněni zákonem. Netopýři požívají k orientaci v prostoru echolokaci ultrazvukovými signály, které lidské ucho nedovede zachytit. Aby to bylo možné, používáme detektor – ten vysokofrekvenční ultrazvuk převede na frekvence pro lidské ucho přijatelné = 100 Hz – 12 kHz. Vámi používaný detektor má rozsah příjmu 15-130 kHz. Pro pozorování letounů je vhodné období od dubna do října. Postup práce 1) Zjistěte předem předpověď počasí 2) Před akcí zkontrolujte všechny potřeby včetně baterií do fotoaparátu, volné paměťové karty atd. 3) Všechny potřeby srovnejte na stůl a vyfotografujte je (fotografii přiložte k protokolu)
4) Krátce prověřte funkčnost detektoru: a) Zapněte kolečkovým ovladačem na pravé straně přístroje – rozsvítí se zelená LED kontrolka. Tento ovladač reguluje hlasitost zesílení zvuku. b) Vylaďte přístroj ovladačem na 15kHz a vestavěný reproduktor zesílí např. cinkání klíčů, když na objekt přístroj namíříte c) Tlačítko na pravé straně přístroje ovládá vestavěnou malou svítilnu s LED světlem. Svítilna funguje jen po zapnutí přístroje. 5) Do terénu jděte vždy s funkčním mobilním telefonem (bezpečnost) 6) Po příchodu na lokalitu dodržte maximálně možný klid 7) Přístroj si zavěste na zápěstí POUTKEM 8) Přístroj po zapnutí vylaďte na 20 – 40 kHz a pomalu „propátrávejte prostor“ 9) Po zachycení signálu se pokuste letouna „sledovat“ 10) Pokud jste schopni několik vteřin živočicha „udržet“ v monitorování, pracujte ve dvojici 11) Jeden člen dvojice pracuje s detektorem, druhý se pokusí letouny vyhledat zrakem a svítilnou - NE DLOUHO 12) Pokuste se o vyfotografování (fotografie přiložte k protokolu) 13) Zaznamenejte počet záchytů a také frekvence vln – z nich je možné určit, o jakého letouna se jedná 14) Přístroj pomalu a opatrně přelaďujte na frekvenci 30-50kHz a opět sledujte a zapisujte záchyty netopýrů 15) Vrápence zachytíte až na frekvencích kolem 80kHz 16) Sledujte a zapište: a) Co živočichové dělali b) Na jakých frekvencích jste živočichy zachytili a kolik jich cca bylo c) Kolik jedinců jste zachytili celkem d) Jak dlouho jste byli schopni jednoho jedince sledovat e) Jaké bylo počasí f) Kolik bylo hodin
g) V jakém biotopu jste letouny pozorovali h) Co rušilo Výsledky Frekvence kHz
letoun
20-25
Netopýr rezavý
25
Netopýr stromový
27
Netopýr večerní
32
Netopýr černý
39
Netopýr parkový
45
Netopýr hvízdavý, vousatý, Brandtův nebo vodní
45-50
Netopýr dlouhouchý
50
Netopýr řasnatý, velkouchý
55
Netopýr nejmenší
80
Vrápenec velký
108
Vrápenec malý
Počet záchytů
Délka monitoringu
Čas objevu
Námi pozorovaní letouni (činnost)……………………………………………………..
Zaznamenali jsme cca…………………jedinců druhu……………, dále………….. jedinců druhu…………………, dle….. jedinců druhu……………… Stav počasí……………………………………………….. měl/neměl vliv na pozorování. Jednalo se o biotop…………………………………………………………………………… Rušivě působil…………………………………………………………………………... Velmi rušivě působil……………………………………………………………………..
Diskuze V kterou denní dobu jste letouny sledovali (přesný čas)? Jak se sledování měnilo s pokročilejší denní dobou?
Jakou rychlostí letouni asi létali (stačí odhad)? Jaká byla druhová diverzita letounů na Vaší lokalitě a PROČ?
Vadí letounům lidská sídliště? PROČ?
Proč není vhodné pozorovat letouny během hibernace?
Proč není vhodné navštěvovat „útulky“ netopýrů ve velkém počtu návštěvníků?
Váš vlastní dodatek
