Název: POZOROVÁNÍ ROSTLINNÝCH PLETIV Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3. (1. ročník vyššího gymnázia) Tematický celek: pletiva rostlin Stručná anotace: Buňky stejných nebo podobných tvarů a tloušťky buněčné stěny, které slouží společné funkci označujeme jako pletivo .Rozdíly mezi pletivy jsou proto dány právě jejich funkcí ,tvarem a tloušťkou buněčné stěny . Buňky k sobě mohou těsně přiléhat nebo naopak mezi nimi najdeme velké mezibuněčné prostory .
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech ‒ inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.
Pomůcky: rostlinný materiál ,lupa ,binokulární lupa ,mikroskop ,potřeby k mikroskopování, žiletka ,Petriho miska ,hodinové sklo ,buničitá vata ,vodný roztok neutrální červeně ,gumový špunt
Teorie: 1.Rozdělení podle tloušťky buněčné stěny a charakteru buněk:
Parenchym –tenkostěnné buňky různých tvarů (palisádový ,houbový parenchym) Merenchym-kulovité buňky s mnoha mezibuněčnými prostory Aerenchym-velký objem mezibuněčných prostorů vyplněných vzduchem Kolenchym –tenkostěnné buňky mají na různých místech ztloustlou buněčnou stěnu ,nejčastěji v rozích Sklerenchym –tlustostěnné buňky s kanálky ,jimiž mezi sebou komunikuje cytoplazma sousedních buněk (plazmodesmy)
2.Dělivá pletiva (meristémy)-buňky s velkými jádry a velkým množstvím cytoplazmy ,tenkou buněčnou stěnou a bez mezibuněčných prostor primární meristémy –jsou ve vzrostných vrcholech stonku , kořene a postranních větví ,trvale si uchovávají schopnost dělení sekundární meristémy-vznikají později z již diferencovaných trvalých pletiv (felogenu, kambia) obnovou jejich dělivé funkce 3.Trvalá pletiva tvoří soustavy diferencovaných buněk plně uzpůsobených k určité funkci(krycí ,vodivá a zpevňovací ,základní) Úkoly: 1.Pozorování a nákres dělivého pletiva vzrostného vrcholu kořene 2. Pozorování a nákres:a) parenchymatického pletiva suknice cibule b) merenchymu dužiny jablka 3.Pozorování a nákres aerenchymu sítiny 4. Pozorování a nákres kolenchymu stonku hluchavky (okurky ) 5. Porovnání a nákres sklerenchymatického pletiva jadřince hrušky Postup práce : 1.Naklíčené obilky pšenice (nebo jiného druhu obiloviny) ,které jste nechali několik dní klíčit na buničité vatě v Petriho misce vyjměte na hodinové sklíčko s roztokem neutrální červeně a ponechte asi 15 minut .Po uplynutí doby oddělte kořínek na podložní sklo , zakápněte vodou a prohlédněte lupou (binokulární lupou) , zakreslete a popište .Poté oddělte vrcholovou část kořene a připravte roztlakový mikroskopický preparát tak ,že jemně zatlačíte gumovým špuntem na sklíčko .Pozorujte pod mikroskopem ,zakreslete a popište .
2a.Jablko rozpulte a z dužiny seřízněte několik ,co možná nejtenčích ,řezů .Nejtenčí z nich vyberte a vytvořte mikroskopický preparát merenchymu .Pozorované nakreslete a popište .
2.b Podobně pracujte i při pozorování parenchymu cibule .Z rozpůlené cibule sloupněte tenkou blanku ,malý kousek naneste na podložní sklíčko ,zakápněte vodou a dokončete preparát .Pozorované zakreslete a popište . 3.Proveďte několik co nejtenčích příčných řezů stonkem sítiny .Z nejtenčího řezu vytvořte mikroskopický preparát .Pozorované zakreslete a popište . 4.Proveďte několik co nejtenčích příčných řezů stonkem hluchavky nebo okurky .Pokud použijete hluchavku natočte hranu stonku proti ostří žiletky .Z nejtenčího řezu vytvořte mikroskopický preparát .Pozorované zakreslete a popište . 5.Hrušku rozpulte a z okolí jadřince vypreparujte malé tvrdé hrudky (jsou velké asi jako hlavička špendlíku) .Přeneste je na podložní sklíčko zakápněte vodou a přikryjte krycím sklíčkem .Poté vytvořte roztlakový preparát tak ,že jemně zatlačíte gumovým špuntem na sklíčko .Pozorujte pod mikroskopem ,zakreslete a popište .
Výsledky: 1.Pod lupou je dobře patrný vzrostný vrchol kořene spolu s kořenovou čepičkou , jejíž buňky jsou zbarveny neutrální červení ,růstová zóna a absorpční zóna spolu s obarvenými kořenovými vlásky .Pod mikroskopem si povšimněte buněk dělivého pletiva (v prodlužovací zóně) ,která je tvořena buňkami parenchymu .Směrem dolů jsou produkovány buňky čepičky, nahoru pak buňky pokožky ,primární kůry a pericyklu . 2a.V merenchymu jablka uvidíte množství kulovitých tenkostěnných buněk mezi nimiž se nachází mnoho mezibuněčných prostorů . 2b.Parenchym cibule je naopak tvořen podlouhlými zpravidla šestiúhelníkovými buňkami, které k sobě těsně přiléhají .Uvnitř buněk je vidět také jejich jádro . 3.Aerenchym sítiny uvidíte jako velké šestiboké hvězdicovité buňky s velkými mezibuněčnými prostory ,které jsou vyplněné vzduchem . 4.V buňkách stonku najdete pod jednovrstevnou pokožkou kolenchymatické buňky ,které jsou v rozích ztloustlé .Jde o rohový kolenchym bez buněčných prostor ,který v rostlině zvyšuje odolnost k tahu a kroucení a dodává dostatečnou pružnost a pevnost . 5.Buněčné stěny sklerenchymu jsou silně ztloustlé a mají prakticky stejný rozměr .V jejich stěně jsou drobné tečky v podobě kanálků ,zajišťující komunikaci sousedních buněk .
Vypracování : 1.Dělivé pletivo vzrostného vrcholu kořene pšenice
2a. Merenchym dužniny jablka
3.Aerenchym sítiny
5.Sklerenchym hrušky
2b.Parenchym suknice cibule
4.Kolenchym stonku hluchavky
Diskuse: V čem se jednotlivá buněčná pletiva liší? V jakých částech rostlin můžeme pozorované typy pletiv spatřit nejčastěji? Uveďte příklady dalších typů pletiv podle jejich funkce .Které rostliny vytvářejí rostlinná pletiva? U kterých rostlin bychom je naopak hledali marně?
Závěr:
Literatura:Biologie pro 1.ročník gymnázia,M.Lenochová,O.Nečas,F.Dvořák,F.Vilček,I.Boháč Cvičení z biologie 1 pro1.roč.gymnázia ,I.Boháč Nový přehled biologie ,S.Rosypal a kolektiv
